Vuostálasvuođat dán guovtti oahpaheaddjijoavku gaskkas lea dovddos fenomena Norgga joatkkaskuvllain, dan rájes go fidnoskuvla ja gymnasa biddjojuvvojedje oktii joatkkaskuvlan jagis 1976.
Ráđđehus háliida láhčit dilálašvuođaid sámi kultuvrra máŋggadáfotvuođa seailluheapmái ja viidásetgárgedeapmái.
Sámi kultuvrra, servodateallima, giela ja historjjá oainnálmahttima hárrái lea olu dáhpáhuvvan maŋimuš jagiin.
Seammás ferte áicat vejolašvuođaid maid kultuvrralaš ovdehusat addet.
Lassedieđáhusas lea kapihtal mii váldá ovdan alimusrievttiduomuid čáhputáššis ja
Selbuáššis.
St.dieđáhusas nr.  55 daddjojuvvo ahte Sámediggi ieš galgá beassat mearridit bajit prinsihpaid Sámedikki válggaid hárrái.

Gáhttenbarggus mii dál dahkkojuvvo guovllus, lea deaŧalaš váldit mielde sámi beroštusaid plánemii ja láhčit gáhttemii mii ii áitte guovllu bistevaš julevsámi čoahkášguovlun.

Boazodoalu areálaid suddjen sáhttá earret eará dáhpáhuvvat plána- ja huksenlága dárkkisteami bokte.

Viidáseappot sárggastuvvojit eará dagut maiguin váfista boazodoalu beroštusaid guovlluguovdasaš dásis, ovdamearkka dihtii dainna lágiin ahte álggahuvvojit guovlluguovdasaš bálddalastinarenat ja dainna lágiin ahte álggahuvvo plánaovttasbargu gielddaid ja fylkkagielddaid rájáid rastá.

Danne lea doaivumis ahte gulahallan Sámedikkiin dán
gažaldagas šaddá nu konkrehtalažžan go vejolaš.  Gulahallan
Sámedikkiin Buoremus veahádat dahje eamiálbmotpolitihka mii oažžut
buori gulahallama bokte.

Gielda- ja guovlodepartemeanta, man mun
ovddastan, lea addán ruđaid searvvi álggaheapmái ja veahkeha vel
gárgedankapitálain.

Mun doaivvun liikká
ahte Guovdageainnu suohkan fargga maiddái mearrida vuolgit mielde
searvái, dasgo searvvis šaddá deaŧalaš rolla guovllu ealáhuseallima
gárgedeamis.

 Seammás ii berre
ovdanbidjamis leat eahpádus ovttasbargoráđđehusa árvovuđđosa ja
vuolggasaji hárrái sámepolitihkas.