, dahje nuppiid sániiguin dadjat; sii láhttejit...  .(HG 1990: 55) XV
, go dasa leat nu ollu klora ja eará stoffaid bidjan mat galggašedje  goddit mirkkuid mat...  .(HG 1990: 58) VVO
, go eai olbmot goit gille vuolgit gitta gávpogii boradit, go...  .(HG 1990: 63)
, ja gávnnaheimmet ahte gal dáidit ijastaddat ge Disneŧland hotellas.  .(HG 1990: 62) XVVX
… ahte duođaid gillen beaivvadags eret vuolgit arvái ja neavrredálkkiide.  .(HG 1990: 54) XVXVX
… ahte manná bealnnot tiibmu čuohte kilomehtera fárttain vuodjit gávpoga čada.  .(HG 1990: 60) VXVX
… dalle goit olbmot eai vuolgge eará sadjái boradit ja jugadit.  .(HG 1990: 62) XSKVXV ja V
… danin ii leat ge nu miellagiddevaš gullat sámi organišuvnnaid birra…  .(HG 1990: 64) XKVXVX
… eará sadjái, vaikko vel doppe veajášedje ge buorebut birget  - leat measta dego… .(HG 1990: 53) XVXV
… go oaidnit ja gullat juoigi sápmelačča bohččočorraga luhtta gollideaddji…  .(HG 1990: 64)
… in jáhke sin omd. doaivumin Hollywood’ii beassat, …  .(HG 1990: 53)
… jolastan dan sivas, go in gártta goit šatten duodjidit eambu maŋŋá…  .(JG 1986:20).
… leat fásta barggut, muhto dattege tinejit nu funet ahte ii leat várri visteláigguis máksit,…  .(HG 1990: 53)
… maid fáro mahkáš beasai fitnat gitta Davvipola jiekŋahivvodagaid vuolde.  .(HG 1990: 64) 
… mis lea ideologia logi geardde dehálebbon buot sámi oktavuođain go dat mii turismma dahje astoáigedoaimmaid vuođđojurddan álo leamaš, namalassii ruđaid tiinet.  .(HG 1990: 64)
… ođđa gus mii fertet oastit  .(OP 1995: 110).
15. Hommátba.. baikka, Baicce ballagoahtit čuđiin  .(EG 1985: 102).
18. beaivvi rájes oaččui álgit bissu guoddit, bivdin váras  .(MB 1985: 48).
4. Dollen su beali nu guhká go lei vejolaš, muhto in háliidan ádjáge suhttadit  .(RPL 1994: 103).
50-jagi siste leimme moai juo dadjat smávva dálolaččat: golbma gusa, gálbbit, sávzzat ja moadde vuoncá  .(IT 1997: 54).
Aa, skovllot lea dáčča, dáččaid birra ii galgga baháid botnit…  .(ME 1986:28).
Aa, Ándara-čeahcán dušše rusadivččii dasa, vaikko ieš láve muitalit sukčasiid  .(ME 1986:28).
Aapo bivddii iđedis guovddážis guokte goaivu ja vulggii oahppiin geahččat, makkár  --  .(IP 1995: 56).
Aapo jurddaši ahte dáidá leat viehka bargu, ovdalgo bággi lea vuot hearggi gállus gitta  .(IP 1995: 56).
Aarne dáhtui dinet ja seastit  .(KP 1989: 72).
Aarne áittii šlivggastit mu ja duoid “garutusaid” šilljui  .(KP 1989: 72).
Aaroin livččii lean buorre joatkit ustitvuođa, muhto  --  .(KP 1989: 193).
Addos Ipmil munnje ándagassii, muhto mon áiggun veahketit du  .(EL 1979: 42).
Aha, na juo, jámehis maiddái atná dáčča jeargga dahkat ruđa  .(ME 1986: 59).
Ahte dan ii galgga goassege gaikkodit  .(EMV 1996: 22).
Ahte de galggat Lemet čoallulit daid guliid  .(JÁV 1988: 125).
Ahte don fertet morihit  .(EMV 1996: 50).
Ahte eai galgaše šaddat vel eanet hávit go juo ledje dearvegođđái šaddan  .(EMV 1996: 70).
Ahte fargga soaittán fertet fas vuolgit sus eret- ja  --  .(EMV 1996: 125).
Ahte galgabehtet garudit ja bahkket ránnjá eamida dahje nieidda báldii go šaddá furrošanmiella  .(EMV 1996: 74).
Ahte galggašin beassat duinna náitalit, savkalii son  .(EMV 1996: 50).
Ahte in agibeaivvis boađe dan diehtit  .(EMV 1996: 132).
Ahte in dárbbaš ballát dus  .(KP 1989: 126).
Ahte leat duohta čáppa oaidnit  .(EG 1985: 61).
Ahte livččii galgan báhčit biro skealmma, vástidoin  --  .(JÁV 1988: 99).
Ahte moai galge digget, hálan sutnje nugo beallejierpmagii  .(JÁV 1988: 76).
Ahte son ii goassege sáhte náitalit dakkáriin gii ii leat oskkolaš  .(EMV 1996: 50).
Ahte son čohkkešiiiežas bieđganan ealu j aattašii searvegotti báimáni jierpmi ja viisodaga gávnnadit searvegotti duomuin  .(EMV 1996: 71).
Ahte sápmái ii leat duosttáš dáččaide luohttit  .(ME 1986:21).
Aibmu duoddariin lei jo suhkon, muhto dál dat álgá fas čuvggodit fáhkkestaga  .(PJ 1992: 45).
Aiddo go son fas sáhtii rohttestit heakka, son dovddai, mo rávdnji hoigadii su bajasguvlui  .(EL 1979: 61).
Aiddo go áigguime dasa gorgŋet, de okta almmái huikkii, ahte állet nieiddat diesa mana,  --  .(RPL 1994: 80).
Aido son vuostálasttii earáid ja biehttalii báhčit Eriksena baráhka šilljui  .(OP 1995: 75).
Ain eahkes go viggen nohkkat  .(EMV 1996: 47).
Ain lei áhči ja Egila gaskavuohta nu galmmas ahte lei váttis doalahit sága mii guoskai sudnuide goappešagaide  .(EMV 1996: 150).
Ain son geahčai munnje, ja mus vigge gieđat doargistit go loktejin dan báhkka deadjagohpu njálbmái  .(EMV 1996: 126).
Aira, čohkkedastte dal munnuin viinni jugistit  .(KP 1989: 104).
Aisttan Birggeta, galggašii beanta báhčit, vai ráfi boahtá  .(EG 1985: 28).
Aitto gearggai čuoimmi luoitit ja gakcut harcenreŋkko ala, muhto  --  .(EG 1985: 117).
Aitto leimmege gávnnatallat, jus livččiime dohko nohkkan, hoahkalii Nillá ja čiehpai lagabui  --  .(EG 1985: 99).
Aitto nu. Gáttan gale uosaid vuodjat duoppa dáppa beallai Geavu  .(HAG 1982: 22).
Albma kántuvraolmmoš, sáhtášii dadjat  .(JÁV 1988: 151).
Albmat álge čoavdalit gáinnuid  .(EL 1979: 46).
Albmi leai nu čábbát alit ivdnái balvvat nu vielgadat, ahte son álggii doaivut iežas daid ala  .(EG 1985: 108).
Albmi álggii veahaš jallet  .(EL 1979: 76).
Albmá geahčastat boaldigođii goittot su muođuid, leai bággu viehkalit eret diskka duohken  .(KP 1989: 136).
Albmá guovttos eaba sáhttán maidige dadjat, dušše doalahalaiga vuoiŋŋaid ja  --  .(EG 1985: 72).
Albmá-guovttos šiehtaiga bidjat ruhtačoagginlisttuid dihto báikkiide  .(JÁV 1988: 150).
Ald viellja gávnnai duiska biippu. Galggai váldit, de bávkkehii  .(MB 1985: 28).
Ale bija olbmuid seamma dillái go mu bidjet dalle, go fertijin náitalit Sámmoliin  .(KP 1989: 205).
Ale dan gal báze vuordit, váivi min gáhtat, go du eat goddán doarvái árrat  .(EG 1985: 26).
Ale divtte eallima mannat iežat meaddel  .(EMV 1996: 109).
Ale fal dainna gal iskka jáđđadit  .(JÁV 1988: 59).
Ale fal diekkariid álgge gielistit, Márgget suhtai  .(RPL 1994: 204).
Ale fal dohko gal mana buollit, huiá eadni ja doallá áhči gieđas  .(JÁV 1988: 59).
Ale fal menddo gal gáskke eatni čičči, dajai nieida go Ivvár menddo movttidii hámsut dan njálbmái  .(JG 1986:75).
Ale moraš, bojá, dajai Lars ja manai hohkadit Paulina Chilelačča ja Jesusa sin searvái  .(OP 1995: 16). 
Ale oza mu, in leat du gávdnamis  .(KP 1989: 150).
Ale seastte. Divtte oččiid ruohčat, boatkanađđat  .(OP 1995: 123).
Ale vikka oččodit gievdnái viso,  --  .(EG 1985: 98).
Ale vuos duoma, mun áiggon muitalit dušše dan  --  .(EG 1985: 61).
Aleba njimage…eará go álgge rásuidat heaŋgut badjelii,   --  .(EG 1985: 94).
Aleks dágui alcces, ahte Bikkái leat buoret jápmt go eallit, liikká gieđat doarggistedje ja Bikká huikkas gullui ja gullui  .(EG 1985: 51).
Aleks ferte leat ávaštan ovddalgihtii iige du noiddiide ja spiriide šat gávdno borramuš dáppe, vai dieđát Gáisá  .(EG 1985: 111).
Aleks ii gierdda nissonolbmo oaidnit ja guhkkin eret buvssaid taga  .(EG 1985: 30-31).
Aleks ii muitán man gallii leai jo gáhtan go iežas máilmmis vulggii davvimearragáddái riggodagaid ohcat  .(EG 1985: 39).
Aleks iskkai čilget nuppaššii, muhto earalágan vástádusa ii ožžon go Bikká romis gávdnasa  .(EG 1985: 37).
Aleks jáhkká das rájes buot maid beare viššá muitalit  .(EG 1985: 29).
Aleks leai ji váiban čuožžut  .(EG 1985: 38). 
Aleks mulggastii Bikká guvlui, muhto sammás gal fuomášii ahte ii lean dan galgat bargat,  --  .(EG 1985: 48).
Aleks murdilii máŋšs, sáttohalai ja jorai, viimmat áddii álgit guldaladdat, muhto  --  .(EG 1985: 29).
Aleks vurddii liibba, dakkáraš liibba ahte beasašii ráfis cipmastit Bikkás heakka  .(EG 1985: 49).
Aleks, jos deaivá leat geahččamin Bikká guvlui dallego  --  .(EG 1985: 47).
Aleksis dagai miella viehkalit Biera Heandarat maŋŋái, muhto muitái makkár dilli doppe leai dan maŋŋá go Jovnna bođii ruoktot  .(EG 1985: 35).
Alge gohčodit su čeavládin ja gáddálassan, vaikke son logai dušše ssesterin, ii magisttaran dahje professoran  .(KP 1989: 164).
Alla, rámšo ja villa eanadagat dahke lossadin ja váttisin fievrredit dárbbašlaš gálvvuid soahteraddožii, nu maiddái borramušgálvvu  .(AE 1991: 42).
Almma dus lea áigi čohkkat gáffevuoššan bottu, eadni dajai  .(RPL 1994: 180).
Almma min áigge galgá ge buot dáruiduvvat  .(AL 1992: 65).
Almmake sii nagodedje doalatit nu bures  .(EL 1979: 43).
Almmustus jávkkai ja Né bisáni čáhcelavvái vuordit su  .(OP 1995: 39). 
Almmái bisánii guovlat luottaid, vilppastii ain niidii, gii manai juo dobbelis  --  .(OP 1995: 39). 
Almmái bonjasta lámpáčuovgga alleliidda ja viggá lohkat dan čállaga, muhto ii oaččo makkárge áddejumi das  .(IT 1997: 55).
Almmái galggai áddegoahtit, makkár ovddasvástadus sus leai eará olbmuid ektui  .(KP 1989: 41).
Almmái geigii gieđi Iŋgái, áiggui dearvvahit  --  .(KP 1989: 29). 
Almmái ii diehtan álggos earágo olggiid lovttohallat ja gieđaid leppostallat, guhkes bompahealbmi dušše leabbásattai nugo borjjas biekka ovddas  .(EG 1985: 19).
Almmái ii dieđe eará go čuovvut geatkki vári vuollái  .(JÁV 1988: 85).
Almmái ii máhttán vástidit maidige duoidda jurdagiidda, muhto orui datte juoidá áddemin  .(OP 1995: 54-55).
Almmái iskkai oččodit iežas luovus ja stivret sogiid gaskka  --  .(EG 1985: 84).
Almmái jávkkihii basadanlatnjii ja Iiddá bázi stolpát feaskárii  .(KP 1989: 142).
Almmái lea riegádan Duiskkas 1910, ja son muitala áhčis muittašemiid vuođul, mo gárttai riegádit Duiskkas  .(IP 1995: 69).
Almmái lei dadjan, ahte duiskalaččat leat lohpidan gusaid oastit eallin, muhto  --  .(RPL 1994: 9).
Almmái luittii Áille salas ja bođii dearvahit mu ja Mártte  .(RPL 1994: 180).
Almmái vázzilii dállui. Geahččalin láddjet, muhto mu barggus ii boahtán šat miihkkege, nuba dadjen Mártii, ahte  --  .(RPL 1994: 225).
Almmáiolbmui vuoigatvuohta leai vissa meahčastit ja eahpegudnejahttit dákkáriid go son  --  .(KP 1989: 30). 
Almái álggii leat goittot juo dan muttus ortnegis, ahte  --  .(JÁV 1988: 125).
Alttá Báttaljuvnna juhkosat galget dallán ráhkkanit vuolgit  .(AE 1991: 73).
Alážis son lea lagabus almmi. Beassá geahčastit vel maŋábeallái, gos dál boahtá  .(IT 1997:18).
Amas olbmo láhkai Gáiságe seasadii vuos goađi sisdoalu ovdal go čohkánii Márjjá lusa borrat  .(EG 1985: 117).
Amas stuorra riidu boahtit, álggahii áhkku čáppa sálmma, masa farga buohkat bohte fárrui  .(RPL 1994: 19).
Amerihkálaččat oainnat leat effektiivva olbmot, sii eai gal dego omd. Fránskalaččat golat tiimmuid ráhkadit mállásiid  .(Gaski 1990: 39).
Amma Biera ii fuomáš jearrat man sivas  .(RPL 1994: 170).
Amma mii vuoššat varasguoli, áddjá jearai gáttis  .(RPL 1994: 150).
Ammal Bikka-áhkkuge šat i sáhte garrasut borramuša borrat, dan mađe vuoras olmmoš jo songe lea  .(HAG 1982: 10).
Ammal almmáiolmmoš ii gille geahččat eamida, gii  --  .(KP 1989: 73).
Ammal dainna ii veajege bargat beaivit  .(KP 1989: 55).
Ammal don, Ipmel-áhčči, goittot jurddašit, ahte miige dárbbašat oahpatusa ja geahččalusaid amaset gáddit iežamet buorebun go máilmme eará olbmot  .(KP 1989: 200).
Ammal goittot mánáid gal in dárbbaš rigádahttit  .(KP 1989: 64).
Ammal gáttan bahákassii dohkket, bearehan lea  --  .(EG 1985: 20).
Ammal jo dan hearrá gal leat, ja juos it nákceš, de lea buoremus heaitit daid šloance-bálluid guottašeames… daidda ii leat atnu  .(JG 1986:34).
Ammal jo don gal áiggot munnje giellásiid muitalit  .(EG 1985: 13).
Ammal jo uhcit njeccohallamiin gal dienge váivvánasa guohca sáhtašii dájai Iŋgá, go   --  .(EG 1985: 40).
Ammal juo boađát donge Sáni gullat  .(JÁV 1988: 141).
Ammal juo lei gárvis vuolgit  .(JÁV 1988: 127).
Ammal juo máhttet eallit olmmožin  .(JÁV 1988: 138).
Ammat de olmmoš vuoiŋŋasta go beassa čohkánastit šleippi ala  .(EG 1985: 9).
Ammat gávnnai maid bijai bargat  .(HAG 1982: 30).
Ammat jo dutnjege lei doallat uhcit njunni  .(JG 1986:44).
Amm´al soai dalle vuolgiba geahččat áhku ja veahaš guhkkelabbuige  .(EL 1979: 37).
Andarasge i šat nagodan huikit maid Juoksa čuorvvui  .(HAG 1982: 66).
Ane fal nieida fuola amaset min bohccot beassat skurčču nuppe beallai, dasgo  --  .(IP 1995: 76).
Ann´al veahkatallá, jos leš nu miella bargat, árvalii Sunná  .(EG 1985: 24).
Ann´al vuos smiehttá, vai máhttá buorebut muitalit, hoahkalasttii Gáigá galbmasit ja lagadii niibbi olamuddui beaderavdii  .(EG 1985: 119).
Antero lávii ain viežžat Eija, vujii guhkás gávpoga olggobeallái, gaikkui sus buvssaid vulos ja anašii  .(KP 1989: 155).
Anára Menešjávrris ásada dálustis almmái, geas livččii sáhttán šaddat Duiskka maŋimuš kruvnnaárbbolaš  .(IP 1995: 69).
Appa son olbmot besset dadjat ahte Reaŋga-Sámmol jámii dainna go Gehmán-Ánnii guoskkai  .(JG 1986:39).
Arajávris jieŋa alde seaiváje gávcci-ovcci stuora girdi, máid duiskalaččat ledje ferten guođđit dannego jávri lei sovlon ja nu   --  .(AE 1991: 51).
Areasttas mun gal geahččalan beassat eret, muhto mo  .(RPL 1994: 141).
Ari ii goit lean sáhttán gieldit sin boahtimis,  --  .(KP 1989: 161).
Ari leai dolvon rávdduid gáddái vai mii beassat bassit daid  .(KP 1989: 170).
Ari leai sávvan sidjiide buori boahtima, vaikke diđii, ahte Elina ii háliidan oaidnit fulkkiidis  .(KP 1989: 161).
Ari liikui guolaástit ja vázzit meahcis  .(KP 1989: 165).
Ari lávii gal jearrat, muhto Elina ii muitalan  .(KP 1989: 165).
Ari vulggii sávnni ligget ja cahkkehit rávdobassindola  .(KP 1989: 176).
Arvat maŋŋil ráinnastii son čoddaga ja ráhkkanišgođii juoidá dadjat  .(EMV 1996: 49).
Ate ii leat eará go ceggestit ođđa dálu  .(JÁV 1988: 62).
Atte ándagassii, Ipmel-áhčči, ahte erduivuohta bahkke mu millii, muhto du buotveagalašvuohta ii, ovtta áhku dihtii sparggit  .(KP 1989: 202).
Atte ándagassii, Ipmel-áhčči,, muhto ain dálge mun smiehtan dan, inge várra sáhtašii gieldit genge dánsumis ja  --  .(KP 1989: 199).
Badjenieida čohkkái ds eigebotta, muhto fertii vuolgit suohpana haga  .(IT 1997:13).
Badjeolmmoš ii galggaše šat dán áigge leat nu boaresáigásaš ahte --  .(IP 1995: 49).
Bahas álddaid ii galgga ge vuorjt goassege  .(MB 1985: 41).
Bahágas ieš lea guovdu hástaleamen din dánset  --  .(EMV 1996: 72).
Bahákas, dallehan don fertet válddestit rámma  .(OP 1995: 141).
Bahákasa suohpaheapmi, ii vuollán mieđihit  .(JÁV 1988: 111).
Bahálaš enostii eanot ja vuortnuhii attistit ruoktot go liiba munnje nai boahtá  .(ME 1986:25).
Bahánihkkan, iigo mus leat vuoigatvuohta eallit  .(OP 1995: 32). 
Bahánihkkánaga áhkku, fereten su viežžat  .(JÁV 1988: 155).
Baicce Beske-Ánnii irgalit..  .(JG 1986: 84).
Baikii leai mannamin… dáppe veallá gos nu lahkosiin ja vuođgŋá gean beassa čugget buvkkuin  .(EG 1985: 59).
Baikk’al jurddašan, láhttestii Biera ja guđii Aleksa šilljui reikedallat  .(EG 1985: 27).
Balastaddan gal veaháš vuolgit biilla vuodjit gávpogis gos  --  -- .(Gaski 1990: 12).
Balatahkesviođas Ánde ii lean veadjan oaidnit áššiid rivttes ordnegis, fal   --  .(EL 1979: 36).
Ballagohten su viisis, gohčču ja buotveagalaš biro čalmmiin ,mat goas beare – dego govahallen – sáhtášedje luovvanit olbmo oktavuođas  .(OP 1995: 47).
Ballen ahte soames soaitá mu dovdat ja diehtit “dáhpáhusa” birra jus manan gosage olggos  .(EMV 1996: 64).
Ballen čeazán ládaris, jus hal álgá sukčet máid eske mu gulai jávlame fasttes sániid  .(ME 1986:45).
Balus Nillá dettii Márjjá njálmmi gitta, amas čuđit eai gula ja jorgal goddit sudno  .(EG 1985: 87).
Balus njágan seadnegurrii geahččat velgo áhčči lea gálggadeamen biikasreaŋga  .(JÁV 1988: 133).
Balvadálki go lei, de Lásse ii mange láhkái sáhtán árvvoštallatge mii áiggiid ja mii beivviid lei  .(JG 1986:45).
Baláskin, mo mii viđas dál galggaimet birget, muhto  --  .(KP 1989: 73).
Barggahan dieid, go dáččat muđui min nu barggahit allaseaset, vearuid ja divahiid máksit  .(ME 1986: 10).
Beahká maid galgá čuorvut…  .(KP 1989: 107).
Beahkáin ahte báze don dása fáktet, mun manan daid lottiid caggat deike  .(IP 1995: 10).
Beahkás ii lean dieđusge eará ráđđi go vuolgit Hánnuin lottiid bivdit  .(IP 1995: 10).
Beaivet mannat siidii filbmet  .(MB 1985: 55).
Beaivi golai johtitli ja Hánssa lei váttis oažžut čázia eret go vuolgigođiimet  .(RPL 1994: 219).
Beaivi lei báhkadan biilla nu ahte dat lei dego sávdnji, ja mun fertejin nuollat olgguldas báiddi eret go  --  .(EMV 1996: 62-63).
Beaivi lei čáppis dego dat fal sáhttá leat muhtimin jonssotáigge  .(JÁV 1988: 140).
Beaivi nuppi maŋis čuvggodii ja sevnnjodii, iige Aleks šaddan vuolgit  .(EG 1985: 44).
Beaivit ledje guhkkon ja olbmo heagga álggii gessot olggos, eret njeal-seainnaga siste gos leai lossat vuoigŋat  .(I H-U 1987: 31).
Beaivváš lei jo jávkamin go Ivvár viimmat gearggai vuolgit  .(JG 1986:56).
Beal gávcci maŋŋá ii ožžon šat mannat olggos, muhto   --  .(IT 1997:9).
Beal viđas moai giddiime rámbuvrri, jamus ledje guokte vejolašvuođa; doapmat togii mii vulggii logi badje beal viđas dahje vuordit dan mii vulggii diibmu viđas  .(EMV 1996: 101).
Bealdduid galggai ráhkadit lasi  .(JÁV 1988: 88).
Beallenahkáriid siste álge min olbmát čierastit ja fierrat vulos dan ceakko, geađgás ráma  .(AE 1991: 60).
Beana jávkkai guhká ovdalgo bođii njága suolggaid, vilppui munnje ja manai fas ádjá duohkai goarjut ja anii oppa áiggi mu čalmmis  .(IT 1997: 60).
Beanta. Beanta beanta, doala beanta beasan mun vuoiddadišgoahtit  .(JÁV 1988: 116).
Beargalagat galget ruohttat bussáid hámis ja spiret boarrat ávdinin oppa guovllu  .(EG 1985: 111).
Bearjadaga Reatkánjárggat ráhkkanádje čoakkalmasaid doallat  .(JG 1986:75).
Bearš lassánii jahki jagis ja Ándaras illá šat nagodii ealihit stuorra bearraša  .(IP 1995: 18).
Beasai mus luovos ja gaikkihii stobu guvlui, orustii oanebotta áiljus, digo vuorddašii mu eanop-vel riettodit Duhpát-Niiggu birra  .(ME 1986:23).
Beasai oaidnit áttestestta  .(ME 1986:18).
Beasan dadjat ahte mun bukten árppu ja válden bessiid, nugo leimme soahpan  .(JG 1986:69).
Beasan oaidnit áhččán  .(RPL 1994: 12).
Beasishan mun diedusge lávejin daid bávkkuhit  .(IP 1995: 61).
Beassabeahtti dánset  .(JÁV 1988: 35).
Beassat maŋemustá geasset ruoktot  .(RPL 1994: 59).
Beassat mii hállát dan otnáš čoahkkima birra  .(KP 1989: 137).
Beassat mii ráfis háleštit  .(KP 1989: 195).
Beassat mii vuolgit geahččat, maid dudno njágadeaddji almmái dál hommá  .(EG 1985: 113).
Beassá deaividit eará vieruiguin ja dábiiguin go masa lea hárjánan  .(Gaski 1990: 45).
Beatnaga don sáhtát hálddašit ja gohččut, muhto  --  .(KP 1989: 118).
Beatnagat dolke maŋážassii Ándarasa cielahit ja paostalmmái iešge váibbai jorrat birrat birra ja   --  .(IP 1995: 17).
Beavddi mun gal láven dieinna sihkkut  .(JG 1986:51).
Belggiiguin sáhtán dahppat beljiid, muhto   --  .(JÁV 1988: 133).
Benno mielas lei suohtas beassat meahccái, dat  --  .(IP 1995: 87).
Bennoge njuikii bajás geađgeguoras ja lei gárvvis vuolgit niidii veahkkin guođohit  .(IP 1995: 85).
Beske lei jo nu ropmi ahte das sáhtii stuibmi buollát goas beare  .(JG 1986:78).
Beske čaimmihi, muhto lohpidii gal geahččalit juos  --  .(JG 1986:77).
Beskkes nieida vel, geainna sáhttá niidet, dego Sámmol ge niidii muinna-duvle  .(JG 1986:64).
Besse moai álggahit eallima álggus ja guovttá  -- .(EG 1985: 92).
Bessen moatte mánu geažis vuostta háve fitnat ruovttus  .(JÁV 1988: 63).
Bessen oaidnit movt ledje čiŋahan Stockholmma  .(MB 1985: 59).
Bidjalii uvssa geŋgii ja náđui gokčasa vuollái nohkkat  .(JG 1986:46).
Bidjat buot muitui maid moa áhčiin rávvejetne vai máhtát ja sáhtát dalle go ieš šattat álgit  .(EG 1985: 89).
Bidje moai vai beassa fárret iežas geahčai…. dás moatte beaivve sisa  .(EG 1985: 77).
Bidjen buđehiid duoldat ja gehččen láses su  .(EMV 1996: 145).
Bidjá gáfiid ja vel duldestahttá vaid rukkat vuodjulit johtileabbot  .(JG 1986:52).
Biegga vikkai gákkástiti láse ja beaškalit dan moallun dakkaviđe go čoavdilin roahki mainna dat lei giddejuvvon rabas  .(EMV 1996: 125).
Biehtar, ii hal dáidde leat beare guhká ovdal go don ge fierralat  .(AL 1992: 66).
Biehtár bálkáhii vel nuppi reaŋgga áittardit ealu dan botta go soai etniin leaigga márkanis  .(IT 1997: 25).
Biehtár dajai dan seammás eadnásis, ahte eadni ii dárbbaš vuolgit ealu lusa idjii  .(IT 1997: 21).
Biehtár doamihii leŋgestit vuojániid ja vuoddját oarjjás  .(IT 1997: 20).
Biehtár fertii máhccat fas Sámbelvuopmái gođiid lusa  .(IT 1997: 24).
Biehtár gal ii sáhttán leat fuonit go duot eará olbmot  .(IT 1997:16).
Biehtár go borastii liegga mállása, de doamihii gárvodastit meahccebiktasiidda ja čuoigalii ealu lusa idjavurrui  .(IT 1997: 22).
Biehtár leai dego nuorra olbmot, ja su diehtoáŋgirvuohta bottii su vuolgit dien márkanii oaidnit eará olbmuid  .(IT 1997:15).
Biehtár leai nu váibbas, dego ráidnon, i veajáše čuoččastit ja vuolgit vuodjit  .(IT 1997: 20).
Biehtár láve Deanu jieŋa mielde láidestit, go jieŋa mielde lea álkit johtit  .(IT 1997: 24).
Biehtár riemai eará sága dahkat, ja dasto manne sii buot golmmas guossevissui gáfe oasit  .(AL 1992: 67).
Biehtár soiggeha, go jurdila mii garradálkki fárus čuovvu – stálppit, mat valvviid mielde vurdet gara muohtaborgga, vai besset njáhkat ealuid sisa ja goddit bohccuid  .(IT 1997: 20).
Biehtár veahkehii reaŋgga cegget lávu ovddeš lávvosadjái  .(IT 1997: 24).
Biehtára eadni maid fertii náđđut Gáhte lusa go  -- .(IT 1997: 26).
Biehtáris leai suollemas sivva, manin son háliidii fitnat dán beakkán Stuorravuona márkanis, gos ii lean vel goassige fitnan  .(IT 1997:15).
Biellut eai galgan skillat, dat ledje dahppagasas  .(ME 1986: 82).
Biennáš lávii johtalit hui viššalit mearrabivddus  .(JÁV 1988: 123).
Biera Heandaragas go ledje guokte smávva mánáža, oinnii buoremussan bázahallat siiddas ja njidjat Deatnovuopmái dassái go muota suddá ja siivu buorrána  .(EG 1985: 15).
Biera Heandarat eahpidii seamma, muhto sus ii lean riekta baldit bahásávvamiiguin dálu olbmuid, dan dihtii --  .(EG 1985: 32).
Biera Heandarat leai galbmavarat ja ráfálaš, dainna sáhtiige geahččat mielaid massekeahtta beaivvis nubbái, mo  --  .(EG 1985: 28).
Biera Heandarat leai sáhkkii diehtit mii Gáisái šattai, dan dihtii  --  .(EG 1985: 53).
Biera Heandarat áiggui joatkit, muhto Aleks bođii justa dalle olggos  .(EG 1985: 25).
Biera Heandarat árvidii, maid muhtun gáttii, danne bisánastii jearralit leaigo gáddu seamma go sus alddes  .(EG 1985: 54).
Biera attii munnuide fárrui moadde fierpmi ja moai vulggiime suohpput daid  .(RPL 1994: 177).
Biera bohkosii ja manai dollagáddái, bivdii min bassigoahtit goikebierggu  .(RPL 1994: 176).
Biera bođii boradit  .(RPL 1994: 154).
Biera ii lean velá eargan jorgalit alccesis bohtásbealddu  .(RPL 1994: 149).
Biera jietna doarggistii nu ahte son illá sáhtii joatkit  .(RPL 1994: 171).
Biera manai njuolga skáhpe llusa ja go mánná ii ádden sirdilit ovddas eret, de son hoigadii máná gopmut  .(RPL 1994: 151).
Biera vulggii viežžat gealláris easka giksan dápmoha ja Hánsa viehkalii su maŋŋái  .(RPL 1994: 217).
Biera čaimmai, ahte soai čohkkiiga nu guhká ahte čalmmit álge gielistit, -muhto dáppe dáidá leat mális juo gárvvis,  --  .(RPL 1994: 190).
Bieraguovttos Iŋggáin go vulggiiga nohkkat báziime moai Márttiin velá čohkkát áitti ráhpaid ala  .(RPL 1994: 176).
Bierggu lassin sáhtii dál borrat maiddái guoli  .(JÁV 1988: 38).
Bierggu son gávnnai vahágis, go deaivvai guovladit guollebuvrái  .(EG 1985: 114).
Bierár dál álggii surrat, jus son obba máhttá suhkat firpmiid virdái, go  --  .(I H-U 1987: 45-46).
Bierár ii máltte mielas, álgá rámpot dan čáppa guollesállaša man leaba gáddái geassán  .(I H-U 1987: 46).
Bierár álggii ságastit ruoktot-vulgosa ja ahte čohkkenáigi maid álgá lahkanaddat  .(I H-U 1987: 49).
Bierár, gii lea de dat rivttes duođalaš olmmoš, ii liiko dakkáraš badjemearálaš ságaide ja dan sivas sihtá Biette vealtit njuokčamis  .(I H-U 1987: 47).
Biette ii láven dábálaččat gal rohkadallat, muhtogal son máhtii dan dahkat jus dasa leai dárbu ja dat leai riekta  --  .(I H-U 1987: 47).
Biette lobidii jur vissásit dahkat  .(I H-U 1987: 49).
Biette suhtai badjel gait ipmárdusa j aálggii bálkut dollarattiid miehtá dievá  .(I H-U 1987: 47).
Bigga-áhkku doapma dávistit go aica gándda suorganeami  .(EL 1979: 22).
Bigga-áhkku álggii bidjat borramuša beavdai  .(EL 1979: 23).
Bigga-áhkkui lea váttis čiehkat buorre mielas  .(EL 1979: 22).
Bigga-áhku dagai miella fátmasit Áslaga, muhto  --  .(EL 1979: 63).
Bigga-áhkus Bás Gálle leai ožžon gullat, mo  --  .(EL 1979: 35).
Biggá dáhtui diehtit, heahpaniigo Simon,  --  .(KP 1989: 41).
Biggá fertii lovppet Timo lusa  .(KP 1989: 35). 
Biggá hárjánii guldalit čeazi, ja  --  .(KP 1989: 34). 
Biggá ii eannehan čohkkedit beavdái, dasgo  --  .(KP 1989: 39). 
Biggá ii šat vilppastange Simonii, vaikke almmái geahččalii dagahit iežas lahka  --  .(KP 1989: 37). 
Biggá leai gárvvis vaikke doaškkastit Simona, dasgo  --  .(KP 1989: 41).
Biggá leai válljijuvvon dan jovkui geassti sápmelaččaid váldočoahkkimis  .(KP 1989: 32). 
Biggá liikui dánsut Egil Einariin, gii  --  .(KP 1989: 38). 
Biggá livččii galgan čuovvut su nuorravuođa eallima iige berostit, makkár son leai dál  .(KP 1989: 34). 
Biggá njuikii heaŋgut biktasiiddis heardduhuvvan mielain  .(KP 1989: 35). 
Biggá áiggui boktit Simona oamedovddu  .(KP 1989: 41).
Biggá-áhku áiggui gáidat guhkkelabbui, muhto Máret darvanii su gihtii  .(EL 1979: 44).
Bigálusbáikkiin maiddái káffe- ja borramušgávppit  .(IP 1995: 41).
Bihka bargguid maŋŋil álggiga ádjáguovttos divvut nuohtiges  .(RPL 1994: 148).
Biikkain ja šovkkolii, geahčastii birrasis, orui gáhtamin maid leai dadjan ja guođđilii Linnea čohkkát okto ossodaga doaimmahahkii  .(OP 1995: 59).
Biilagoarttage son gártai geahččalit vihttii, orun muitimin  .(JÁV 1988: 33).
Biilla gal baicce sáhttá fidnet hálbái, 5000 kruvnnus bajásguvlui, muhto  -- .(Gaski 1990: 14).
Biilla ovdageahči leai botnjasan nu sakka ahte dainna livčče veadjemeahttun dál vuodjit  .(EL 1979: 74).
Biilla ráhte leai veahaš botnjašuvvan, muhto Jovnna ii álgan smiehttat mii dasa leai šaddan  .(EL 1979: 71).
Biippu geažil jurdagat jorre bivdosajiide, gos son lei šaddan biekkaguin doarrut ja váddása čađa rabbat muhtin guoli ealáhussan bearrašii  .(IP 1995: 22).
Bija birui dan šlinzzi ja de luoitte mu, beasan ruoktot vuolgit  .(JG 1986:75).
Bija dasa vel nu ahte don it háliidan náitalit, muhto  .(RPL 1994: 103).
Bija muitui olbmážan, dus ii leat lohpi goddit eanet go ovtta dain bohccuin  .(I H-U 1987: 25).
Bikka-oarpmealle, ferte dat gale buollašiš bidjat suinniid gápmagiid sisa, amas galbmot  .(HAG 1982: 65).
Bikká fas čokkegođii bohccuid, mat ledje juo geargan viidát bieđganit  .(IP 1995: 84).
Bikká fuomášii ahte juoga dettii vielpá ja livččii háliidan jearrat das ahte dieđátgo mii lea riggodat ja ráhkisvuohta  .(IP 1995: 74).
Bikká fálai Nilsui káfe ja manai viežžat lasi muoraid olgun  .(IP 1995: 80).
Bikká gearggai dušše healkkehit dan bottas go Aleks ravgii su seaŋggas, čárvii juolgegaskii ja bonjastii oaivvi gururt oalggi beallai  .(EG 1985: 49-50).
Bikká gulai skihpáristtis, man váttis bohccuid lei guođohit, go  --  .(IP 1995: 87).
Bikká i áiggo jápmit, garrudii Aleks bániid gaskka, rohttii lagabui ja deaddilii oaivvi gieđavuollai ja de bonjastii buot fámuin  .(EG 1985: 50).
Bikká ii dieđe maid galggašii dahkat  .(IP 1995: 83).
Bikká jápmin ii šat váivvidan, dan sáhtii geahččat seamma dovdduheamet go ealli  .(EG 1985: 53).
Bikká lei dál jábálaš nieida, son diđii dan bures iešge, ihttážis ii gánnáhan šat guoddit fuola  .(IP 1995: 74).
Bikká lei luonddustis hilljánis nieida, gii ii háliidan bávččagahttit geange miela, vaikko  --  .(IP 1995: 87).
Bikká livččii háliidan diehtit, maid eadni áiggui muitalit  .(IP 1995: 79).
Bikká livččii háliidan dihtit, gean bohccot dat doppe guđaidit Čuoivvatduoddara vielttis  .(IP 1995: 76).
Bikká livččii háliidan mieđustit bártni, muhto  --  .(IP 1995: 88).
Bikká muitalii sudnuide, man váttis ealu lei dál giđabeallai doallat ihkku čoahkis  .(IP 1995: 85).
Bikká muitái ahte ihttenaš lei jonssotbeaivi, vuoi man suohtas livččii lean vásihit Nilsuin ovttas mihcamáraid  .(IP 1995: 87).
Bikká vulggii Bennuin bohccuid geahččat, ja   --  .(IP 1995: 81).
Bikká váibmu ravka giivásit, duosttango čuožžilit geahččat gos luohti gullo, son jurddaša  .(IP 1995: 83).
Bikká vázzá ovddosguvlui ja smiehttá ahte vare máhtášin eallit nu ahte in dagahivčče morraša eadnásan, dasgo  --  .(IP 1995: 76).
Bikká áibbašii Nilsu ja vurddii ahte dát boađášii fargga su dearvvahit  .(IP 1995: 89).
Bikká árvidii ahte beatnagis lei váivi, go ii šat beassan leat duoddaris  .(IP 1995: 86).
Bikká šattai dan háve gáhkket, go lei lonen Rođu-Ivvárii gievvadan jiestta  --  .(JG 1986:13).
Bikkáhan lei dakkár ujoslágan nieida, dathan sáhtášii vaikko baláskit, jos  --  .(IP 1995: 84).
Bikkás lei dál áigi vaikko čohkkedastit  .(IP 1995: 82).
Bikkás lei garra bargu doallat bohccuid čoahkis, dasgo buot álddut eai lean vel guoddán ja  --  .(IP 1995: 85).
Bikkás manai dan mađe guhká stellet silkki, ahte son maŋŋonii  .(KP 1989: 37). 
Biká njuikii čuoččat geahččat ahte vai guovža dat lea boahtán dasa lahkosii. go  --  .(IP 1995: 86).
Binnáš vel, binnáš vel, lávii son álo bivdalit  .(JÁV 1988: 124).
Biret dajai ahte ii siste lean oktage, muhto Lásse ii jáhkán, fertii luoitit sisa  .(JG 1986: 83).
Biret dohppii stággui, Máret doamihii geassilit nuppi vuokka eret .(KP 1989: 56 - 57).
Biret eannehii goittot čiehkalit iežas gávnniid gaskii, vaikke  --  .(KP 1989: 65).
Biret guovllastii láhkena vuoli Ándarasa ja masá burskkiha čaibmat  .(KP 1989: 65).
Biret ii goittot nagodan doalahallat iežas, muhto  --  .(KP 1989: 66).
Biret ii jolgen aigostahkii čaibmat, muhto mojohalai gal  .(JG 1986:25).
Biret ii láven geargat Máhte fárrui, danin  --  .(KP 1989: 65).
Biret jorggiha ja njuikodastá, muhto go Lásse ii veaje bissehit gávdnasa, de  --  .(JG 1986:50).
Biret livččii sáhttán huikit, go  .(KP 1989: 66 - 67).
Biret muitalii ahte leigga Sikkáin čohkkemin olbmuid, geat vulget ohcat Rođu-Ivvára  .(JG 1986:67).
Biret veallá vel áiggiid ovdal go Lásse nolláda ja álgá iskkadit varasuonaid giehtaruohttasis ahte  --  .(JG 1986:49).
Biret čievččadii ja huikkii, oktii fidnii julggiid nahkehit albmá vuollai ja čievččastii ádjá eret alde  .(EG 1985: 79).
Biret, gii ii lean goassige beassan guldalit almmáiolbmo njávkkademiid,  --  .(KP 1989: 66).
Biretis livčče gale lean irggit eambbo go doarvai, muhto son ii vuollanan oppa vilppastit daidda  .(EL 1979: 5).
Birgget biktasis báhcan muitun go ieš šattai vuolgit, jurddašii Nillá ja válddii dan gihtii  .(EG 1985: 87).
Birgget iskkai hoavrristit, joba ovtta idjiige, muhto dasa Nillá ii miehtan, vaikke  --  .(EG 1985: 77).
Biro oažžu mu beales geđggiid gopmárdallat  .(EG 1985: 96).
Biro, mun dat gal dáiddan báhtarit, láhttestii Nillá ja áiggui viehkalit olggos  .(EG 1985: 123).
Birtá ferte okto himáhallat, go oaidná Máhte nuorasmuvvagoahtán  .(IT 1997: 69).
Birtá ja Máhtte leigga luonddu mánát iige sudno jiermái soahpan dat jurdda, ahte fitnat doaktára luhtte iskkadeamen, manne sudnos ii šatta mánná  .(IT 1997: 64).
Birtá smiehttá, maidson Máhtte máhttá málestit  .(IT 1997: 67).
Birtá čohkkeda gievkkana čihkii vajadit nuvttohiid  .(IT 1997: 63).
Bisanasttii nurkkis heaŋgadeai roandda geahčadit  .(HAG 1982: 44).
Bisson goit gozuid alde dassá go ollimet Santa Barbarai, mii gártá leat min gávpogin dán dálvvi  .(Gaski 1990: 13).
Bisáneimmet guldalit čalmmit jorbbasin  .(RPL 1994: 117).
Bisánin gulldalit su  .(JÁV 1988: 124).
Bivastatgállus čuoččui, jurdda  leai áibbas bisánan, iige diehtán maid dasto galggai bargat  .(EG 1985: 50).
Bivastudden ja viggen barggildit ruovttus, muhto darvánin Sartre filosofiijai danin go  --  .(OP 1995: 61).
Bivdalii son ja vikkai dollestit mu go toga bođii  .(EMV 1996: 89).
Bivdduhin Eira veahkehit iežan lovppet  .(KP 1989: 93).
Bivden su vuordit moadde beaivvi   .(EMV 1996: 96).
Bivdoolbmat eai oaččo ruodjat eaige garrasit namaid máinnašit, gullui vuot gárgos  .(HAG 1982: 193. PL muhto dan lávii moaittašit, go guttii dušše ovttaid lábbaid  --  .(HAG 1982: 21).
Bivdán Ándde ráhkadit juogalágan juolggi dasa  .(RPL 1994: 198).
Boahta measta miella gakcet murrii dego mii láviimet vihtanuppelot jakásažžan  .(KP 1989: 106).
Boahtte háve go manat dohko, de don máhtát digget  .(JÁV 1988: 74).
Boahtte vahko loahpas vuoddján soagŋus Gáddjái, čohkken buot njálbmámus áhkuid duolttu fárrosan, mat mu ovddas hállet, gal dalle laiggas riggá nieida, galggat oaidnit  .(PJ 1992: 41).
Boahtti viežžat muoraid, huikkii Márte  .(RPL 1994: 173).
Boahtá goarrunmášiinna fállat  .(IT 1997: 34).
Boahtá guovdu ija juhkan dego stállu, juoigá ja meannuda nu, ahte moai ean sáhttán oađđit, huiken vuostá  .(RPL 1994: 204).
Boaldá ja vuojiha buot duoid árvvohis bázahusaid ruskabáikái, dilve dán mielli, gilvá suoinni šaddat ovddeš vistesajiide iige  --  .(OP 1995: 134).
Boalvir, gean bálvalii, gárttai loahpas ieš doaimmahit eanopgo livččii galgan diskka duogin  .(ME 1986:35).
Boares Gehmán lei nu váiban ahte dalán borastii, de geassáduvai iežas gámmárii nohkkat  .(JG 1986:36).
Boares luoškkagan návehiidda ii gánnehan oppa jurddašitge lasi šibihiid  .(JÁV 1988: 88-89).
Boarraseamos bardnin mus galggai boahtit badjealmmái áhči láhkai  .(JÁV 1988: 38).
Boarraseamos oappá-guovttos sáhtiiga muhtimin gullostit ahte  --  .(JÁV 1988: 148).
Boarrasut ii jietnat, eará go álgá boradit  .(JG 1986:71).
Boarrasut vieljat ja oappát fuolahedje mus dassái go ieš sáhttigohten njálmme guvlui rabbat  .(EG 1985: 31).
Boarrása guovttos, geat eaba ipmirdan nu bures dárogiela, láviiga liikot go mii dulkuimet ođđasiid sámegillii  .(AE 1991: 9).
Boasta-olmmájin lei Nillá-Hánsa, muhto olbmot álge gohčodit su Boasta-Hánsan nugo dáhpi lei  .(RPL 1994: 90).
Boastuthan dat lei várra vuovdit eatnama, áallima vuođu, olggobealeolbmuide, muhto  --  .(JÁV 1988: 130).
Boazosámit ledje jur aitto ollen siiddaide ja ráhkkanišgoahtán johttát davás go gohččun bođii  .(AE 1991: 11).
Boađašii das gale vel Leinnaš-oarbmealle muđui, muhto boađašii ruvsset ođđasis  .(HAG 1982: 47).
Boađe eadni donge gehččat  .(RPL 1994: 71).
Boađe maid dahje boađán viežžat, dajai son  .(KP 1989: 104).
Boađe uvssa čađa, moai vulge cizážiid guldalit  .(KP 1989: 111).
Boađe, moai vlge boradit  .(EMV 1996: 111).
Boađán du viežžat diibmu viđas  .(EMV 1996: 104).
Boačášiiba áhčči fitnat dáppt, mun savkalin  .(RPL 1994: 35).
Bogostahkan in sihtan áaddat – sama ledje liikká leamaš dušše čalmmit gummohallame  .(ME 1986: 65).
Bohccot dovde njuniineaset doppe boahtti bievlaeatnama hája, dat geasuhii sakka, dohko galggai beassat  .(IP 1995: 74).
Bohccot gal dovdet giđa ja leat hipmus mielas vuolgit njárgii  .(IT 1997: 24).
Bohccot ledje obba buori vuoimmis ja gal dat leai dego niehku ráidduin ealu maŋis vuojašit, mi golggai dego virdi avuin dálveeatnamiidda  .(I H-U 1987:11).
Bohciidiigo dovdamuš dušše hálos báhtarit bártti dáhpatumiid jurddašeamis vai das, ahte  --  .(EL 1979: 76).
Bohkoseimme ja čohkáneimme balssa ala háleštit  .(RPL 1994: 187).
Bohkoseimmet buohkat, muhto mun álgen geahččat fas Čoađggi, go dat  --  .(RPL 1994: 84).
Bohkosin ja jeđđejin Áille, ahte it don várra ráves beatnagii liikoge- ja sáhttáhan mis leat dalle juo ođđa vielppis  .(RPL 1994: 145).
Bohte Ameriikas ja galge beassat uhtes eai Jiekŋameara rádjái  .(KP 1989: 161-162).
Bohte vaikko man ollu vuoras áhkut ja ádját geat bahkkejedje bálddalaga čohkkát stuvvái  .(EMV 1996: 29). 
Bohten dan moatti beaivvis dovdat makkár Biera lei  .(RPL 1994: 131).
Bohten illá mielain biilla lusa ja ovdalgo gergen bargat maidege, dohppii duiskka soalddát mu sallii ja loktii kássa ala nuppiid lusa  .(RPL 1994: 6).
Boivá-sárdnideaddji čurvii guđe sálmma galge lávlut  .(ME 1986: 76).
Boles luoitilii ruđaid náhkkeskurpmu sisa, mii heaŋgái su čeabhis nahkkegarcca duohken ja seavvelii, ahte Biehtár oaččui dál mannat  .(IT 1997:18).
Bonjastin radio ruodjat  --  .(Gaski 1990: 13).
Boradettiin eadni muitalii mo skuvlla loahpaheami maŋŋá stuora gándajuŋkkat leat álgán hilbošit eváhkkománáiguin ja givssidit sin  .(RPL 1994: 70).
Boradettiin sii árvaledde ahte dál ii leat šat go okta báiki, gos vel sáhtii dat golli gávdnot, namalassii lovttas  .(IP 1995: 46).
Boradin hoahpus, njuikejin bajás ja dadjen Áilii, ahte vuolgu fitnat návehis  .(RPL 1994: 196).
Borgemánu gaskkamuttu loahpahuvvoje hárjehallamat, ja nu beasaimet gárvodit siviilan  .(AE 1991: 8).
Borramuš fertii maiddái dakkár mii riibbai ja lei álki borranládje ráhkadit, dainnago vuoššanvejolašvuođat ledje heittohat  .(AE 1991: 42).
Borramuša maŋŋá Sámmol-čeahci háleštii etniin soađis, ja árvalattaiga goas dat sáhtášii nohkat  .(RPL 1994: 47).
Borren nu dievva čoavjji, ahte illá vedjen ambo min beallái vázzit  .(RPL 1994: 146).
Bostagiid gohčut váldit  .(MB 1985: 41).
Bosádii Ivvár ja áiggui rivvet gáffeseahka, muhto  --  .(JG 1986:7).
Botuid, goas lei gártan fieradit bodnemođis,  --  .(JÁV 1988: 138).
Bozobarggut ja guolástanmátkkit ledje sutnje dán rádjái addán vejolašvuođa luovvanit ruovttubirrasis  --  .(JÁV 1988: 112).
Bođii dan oaivilii ahte galgá vuos bivdigoahtit guoli  .(IP 1995: 63).
Bođii giđđa, geassi ja čakča, ja in vel nagodan vuolgit  .(EMV 1996: 123).
Bođii maid almmái, geas maid leai buollán dállu ja ieš leai vuodján biillain miinna ala, vehá suorganan ja soasihan, fertii orrut guhká ovdalgo  --  .(IT 1997: 51).
Bođii ohpit dat beaivi, goas galge leat vuot čoakkálmasat  .(IP 1995: 20).
Bođiime gáddái ja áigon dohppet guoli sallii, muhto  --  .(JÁV 1988: 43).
Buhtimin bivdaleimmet su oastit earálágange mállásiid, muhto  --  .(JÁV 1988: 156).
Bulljái menddo ollu dakko gokko ii galgan, ja gokko galggai bullját, de ii bullján  .(JG 1986:69).
Buohcuvuođa čađa eadni leai veadjan moddjat  .(EL 1979: 84).
Buohkain dáin lei hui miella oahpásmuvvat eanet sápmelaš diliide…  .(HG1990: 82)
Buohkat earát fertejedje mannat baluin čuožžut šilljui, muhto Máret gal   --  .(IT 1997: 43).
Buohkat earátge ledje jaskkodan guldalit Issáha  .(KP 1989: 173).
Buohkat geat dovde Aslat Njárgga, atne dan stuorra imašin ja álge navdit, ahte  --  .(EL 1979: 17).
Buohkat jávohuvve – ja ii ovttasge orrun mihkke dasa lasihepmošit  .(EMV 1996: 137).
Buohkat livčče galgan leat seammalágánat  .(KP 1989: 76).
Buohkat áigot vuolgit bodnái váris, muhto dat nuorra almmái válddii ovddasvástádusa ja bárggii boarrásot olbmuid ja mánáid orrut ain jaskadit goađis dassáigo sii fitnet geahččamin botnis, mo doppe lea  .(IT 1997: 48).
Buoremus lea dás čohkohallat  .(OP 1995: 147).
Buoremus lea earuhit dál go leaba guovttá ja nu eadni bivddii Iŋgá-siesá vuolgit min guossái  .(RPL 1994: 56).
Buoremus lea gohčodit gándda-guoktá Máhtten ja Tánelin  .(OP 1995: 107).
Buoremus lea vuoiŋŋastit ja  .(KP 1989: 67).
Buoremus leai dieđihit ovddalgihtii, dalle uhcimus eahpádusat eallájit  .(EG 1985: 51).
Buoremus várra livčče vázzilit eret…  .(KP 1989: 28). 
Buoremusat lihkostuvven gazzut Sámmola muođuid nu, ahte  .(KP 1989: 93).
Buoremusge rehkegiin ja jurdagiin sáhtii gahččat vuođđu eret  .(JÁV 1988: 131).
Buoremushan lea njoammulit ja biros go  --  .(JG 1986:27).
Buoret lea gierdat dan logi minuvtta go geahččat suhttan muođuid  .(KP 1989: 58).
Buoret lea vuolgit Áldočuožžunoaivái, dohko geargá moatte diimmas  .(KP 1989: 162).
Buoret lei dáppe čohkkát ja gullat guhkes áigái go olbmuin lei suohtas  .(RPL 1994: 43).
Buoret livččii, jus in hálaše mánás maidege, muhto ferten čilget ahte aiddo máná dihte náitalin  .(RPL 1994: 103).
Buorre ahte jámii ovdal áhči, ii báhcán dasa moraštit  .(JÁV 1988: 155).
Buorre beaivvi rávkkain buohkaide, ja galggasin várra vel lasihit: How are you today?   -- .(Gaski 1990: 11).
Buorre lei, maŋŋel máŋggaid jándoriid meara alde, fas beassat gáddái  .(AE 1991: 16).
Buorre lihkus gávdnojit goit rádjosat ja stipeanddat maid lea vejolaš ohcat jus  --  .(Gaski 1990: 50).
Buorre lihkus son velá máhtii digget nu ahte su eatnamat eai manna bealleskeaŋkkas máttaolbmuide  .(JÁV 1988: 130).
Buorre vahku jávkkai doppe ja dál son sáhtii sáddet barggu bohtosa bargoaddái  .(JÁV 1988: 70).
Buorránan gielladáidu attii sidjiide vejolašvuođaid buktit jurdagiiddiset ovdan suomagillii  .(JÁV 1988: 20).
Buot badjeluohká oahppit galge báhcit skuvlla maŋŋil skuvlii  .(RPL 1994: 134).
Buot dalle šadda boastut  .(MB 1985: 39).
Buot dáiddii leat ordnegis, gearddi Áslat loktii gieđaidis oaivvi bajbeallai ja  --  .(EL 1979: 59-60).
Buot eatnamiid ja mearaid badjel gokko beaivváš galggai báitit, dakko  --  .(EMV 1996: 133).
Buot fuonimus lei dat, ahte son ii sáhttán čierrut  .(RPL 1994: 36).
Buot galggai leat lobálaš  .(EMV 1996: 91).
Buot galggašii leat bures, muhto liikká mu boares váibmu heađástuvvá, go geahččan sin viehkamiid ja buđaldemiid  .(KP 1989: 201).
Buot galggašii oažžut dalánaga  .(KP 1989: 37). 
Buot galgá dahkkot lobálažžan, ja  --  .(EMV 1996: 77).
Buot gesiid aitto lávii oamastit eanadollui  .(JÁV 1988: 98).
Buot guliid i Lásseš geargan goddit, ovtta nahkihii eallinaga sehkkii  .(HAG 1982: 28).
Buot ii sáhte ii ge galgga hoahpus ja fáhkka dahkat  .(EMV 1996: 51).
Buot juo lea šovkkodan ja gálnan, go Veikko-riehpu, mu bárdni, ii máhte láhttige luvdet, muhto viidnaboahala gal állestalla čehpet  .(KP 1989: 203).
Buot mii gulai risttalašvuhtii, lei sutnje badjelmeari váttis ipmirdit  .(EMV 1996: 38). 
Buot máilmmiid ii galgga álgit gáibidit  --  .(KP 1989: 37). 
Buot orui čájeheame ahte baicca ráhkkane vuostálastit gaccaid bániid maŋemus boddui  .(AE 1991: 67).
Buot su lihkadusas dan jaskes, sevdnjes skábmaiđit oaidnit mii ilu, su muođuin čuovgá lihkku, …  .(PJ 1992: 25) XVX
Buot vearjjut ja rusttegat galge dál váldot atnui dan stuorimus fallehussii min bealis dán rádjái  .(AE 1991: 35).
Buot vearrámus lea go in iešge dieđe man dihtii goasge huškot  .(RPL 1994: 158).
Buot váillui ja buot galggai álggahit botni rájis  .(JÁV 1988: 96).
Buot álgii leat gárvvis, ja  --  .(EL 1979: 42).
Buot čuovggat galge leat čáskaduvvon, ledje dal juovllat dahje ođđajahki  .(IT 1997:9).
Buotlágan nieiddažat dat bohtetge deike láitit mu bártni  .(RPL 1994: 202).
Buoššut, garradit iežan, dan mun ferten muđui nuoddahalan  .(KP 1989: 178).
Bures Paavo diđii ahte dat leai dušše hoavri, dušše dainna jus de mánát boađašedje ruoktot johtilabbot, iige dárbbašivččii vuos vuolgit máttás  .(EG 1985: 115).
Bures Sámmol diđii ahte sus livččii dilálašvuohta beassat nissoniin seamma seŋgii, muhto  --  .(JG 1986:38).
Bures oaidnit, dajai Leagi Eadni ja songe orui geahččamin Eliasa barggu  .(OP 1995: 180).
Bures son sáhttá muitalit maid beare ja maid dan, man stuorra seavdnjatvuođas finihii su áhčči  .(OP 1995: 152).
Busse bođii easkka maŋŋiteahket Roavvesavvonii, ja danin min in sáhttán earuhit dálu olgguldas hámi  .(JÁV 1988: 63).
Buvda lei stuoris dego mis samvirkelagat de dábálaččat lávejit leat  .(Gaski 1990: 43).
Buvssaidhaga gáttašin vázzit, jos i eadnat duokŋadivčče ain du sáigguid  .(HAG 1982: 37).
Buvttaide ledje boahtán juo nu ollu gápmágat ahte dál saáhtte válljet buoremusaid  .(JÁV 1988: 74).
Bággejin aŋkke iežan vuolgit skuvlii nuppi beaivvi, muhto go bohten ruoktot dan beaivve, de  --  .(EMV 1996: 55).
Bággejin goittot iežan geahččat sutnje ja vástidin  .(KP 1989: 89).
Báhcen okto čohkkát ja guorahallat  .(EMV 1996: 145).
Báhcos dat maŋŋelabbui, son hoahkalii jiehčanassii go álggii cáhkit oađđinseahkaid siskalagaid  .(EL 1979: 72).
Báhpa vihahansártni ii astan Ábo ilá ollu guldalit  .(AL 1992: 68).
Báhppa bođii, muhto Ándaras ii lean muitán vel Márehiinge árvalit ja iige oppa muitánge ahte  --  .(IP 1995: 14).
Báhppa gehčai sutnje ja vurddii ahte jearašii ollasit dan  máid áiggui jearrat  .(EMV 1996: 44).
Báhppa lei hui áŋgir, leavssuid galggai máhttit bajil, muhto rihppaskuvlaáigi lea ja bissu hui čáppa muitun u eallimis  .(RPL 1994: 212).
Báhppa-riehpu čálii ja gásttahii sin vieru mielde ja son ii goassage boahtán diehtit man sivas leimme dáinna mánáin dán árra lávvordat-iđida boahtán su lusa  .(I H-U 1987:12).
Báhtaran eret jus mu galget ránggáštit  .(ME 1986:24).
Báifáhkka sin lusa iđistii uhca, duolva badjeolmmoš johtilis lávkkiiguin ja jágestii nieiddas Gáhte dego beatnaga eret šiljus, mannat nohkkat dohko gos sii orro  .(IT 1997:16).
Báifáhkka son njuikii seaŋgga ala čuožžát, dánsugođii ja njuikugođii seaŋggas dego mánná, gii vuosttas geardde beasái dávgeseŋgii  .(KP 1989: 147).
Báifáhkka su mielas orui ahte dat leai dušše issoras deattan, mas son ii nagodan moritit  .(EL 1979: 73).
Báikkiid namaid galga diehtit riekta, ahte ii neavvo boastut  .(MB 1985: 39).
Bálddastahtten ruovttubáikkiin, gosa ii vel ge dáidan leat joavdan albma geassi  .(EMV 1996: 63).
Bálkesti veahčira eret ja bisánii šuohkkit suhtuides geahppabun  .(JG 1986:68).
Bálká gal ii leat nu áktánas, muhto sáhtánhan mun ieš ohcat buoret saji, go lean vuos dohko beassan, čálii Niemi eamit  .(RPL 1994: 169).
Bálkáhin lástabiilla viežžat biergasiid Ráttovuonas  .(IT 1997: 54).
Bállejinba leat ráfis vávjimin áhči čurbodaga  .(JÁV 1988: 118).
Bálvvui ja ráhkistii vieljas ja ránnjáid mánáid, čohkkedii ovtto borahit sin go bohte su geahčái, ohcalii njálggamurjjiid ja mieđustii ruoktot  .(OP 1995: 132).
Bánne, it dárbbašivčče goallut ja gillát Čearretjoga geaidnobarggus  .(OP 1995: 167-168).
Bánne-guovttos. Iiban gánnet čakčat dádjut čearretbivdosiin  .(JÁV 1988: 67).
Bárdni ii áiggo viežžat gihliid  .(MB 1985: 52).
Bárdni lei árvidan nieidda jurdagiid ja vulggii su oahppaladdat  .(IP 1995: 89).
Bártnit atne dan rat álvun beassat suinna hállat  .(AL 1992: 84).
Bártnit leat dávjá nu čuorbbit ja sáneheamit go galget irggástaddat  .(AL 1992: 90).
Bártnit ledje rávásman ja álge buktit manjiid ruoktot  .(IP 1995: 52).
Bás Gáles mielas orui nu, ahte Ánde ii eannetivčče fierralit čáhcai ovdalgo son fidnešii dan julggiid bures báskii  .(EL 1979: 49).
Bás Gálle Ii duostta Máret bálddas čuočču geahččat Ándde  .(EL 1979: 39).
Bás Gálle aiddo háhppetii oainnestit Áslaga ovdalgo dat jávkkai báskka skohttasa duohkai  .(EL 1979: 61).
Bás Gálle berre eallit jiežas eallima  .(EL 1979: 23).
Bás Gálle bisanii vuordit  .(EL 1979: 58).
Bás Gálle fal vázza duo iige oppa hivvetge mu veahketit  .(EL 1979: 13).
Bás Gálle fertii áhku mielas eallit iežas eallima nugo buohkat earage  .(EL 1979: 20).
Bás Gálle fikkai buot lágiid mealdi čujutit skihparasas, ahte son leai dan ustitvuođa veara  .(EL 1979: 16).
Bás Gálle geahččalii meliin botnjat báru hárjji buohta báskka doarras  .(EL 1979: 46).
Bás Gálle geahččalii sirdit Ándde ovdalabbui  .(EL 1979: 59).
Bás Gálle guokta son i háhppetan oaidnit ovdalgo bárru bođii  .(EL 1979: 62).
Bás Gálle hásttii Máreta eahkedis vázzašit  .(EL 1979: 9).
Bás Gálle ii láven ozatallat geange ságaid geažil  .(EL 1979: 35).
Bás Gálle ii nuktan eara go čárvet nieidda gieđa  .(EL 1979: 15).
Bás Gálle leai hástan Áslaga bisanit moatte beaivai jiežas lusa, muhto nubbi i lean máššan  .(EL 1979: 36).
Bás Gálle leai máŋgii bivdn skihparis guođđit Máreta ráfai, muhto  --  .(EL 1979: 17).
Bás Gálle lávii ahkiduššat maiddái sudno  .(EL 1979: 35).
Bás Gálle lávii duo-dá  fitnat Áslat luhtti  .(EL 1979: 8).
Bás Gálle lávii orostallat Ráidnojávrri luhtti  .(EL 1979: 17).
Bás Gálle manai geassit Ándde maŋŋelabbui, amas  --  .(EL 1979: 52).
Bás Gálle manai geassit Ándde maŋŋelabbui, amas fanas báhcit su maŋŋa oaivvi ala ja álgit šlivgut  .(EL 1979: 52).
Bás Gálle muittii, ahte son leai gártan diškut čázi juo Šoavvageađggi lusa manadettiin Bás Gálle3. Ja dalle son leai sáhttan veahaš stivretge..  .(EL 1979: 51).
Bás Gálle njágai náđđat masa gasku báskka  .(EL 1979: 47).
Bás Gálle orustii geahččat Máret čalmmiid  .(EL 1979: 39).
Bás Gálle smiehtta maid son galggašii bargat  .(EL 1979: 19).
Bás Gálle áiggui mannat ruoktut oađđit  .(EL 1979: 26).
Bás Gálle áiggui vilppastit maŋos, go báska báifáhkka skirvetii moadde sala gátti guvlui  .(EL 1979: 61).
Bás Gálle álggii ráhkkanit  .(EL 1979: 37).
Bás Gálle šattai hirbmat morrajin, go áiccai Áslaga orustan jiežas buohta ja álgan sutnje seavvit  .(EL 1979: 59).
Bás Gálle čohkanii vuoiŋŋastit go buvttetii Guršajoga gáddeváriid ordii  .(EL 1979: 38).
Bás Gállege sáhtii álgit atnit jiežas beanta boazorikkisin  .(EL 1979: 16).
Bás Gálles ii duon goatnilis livčče mihkkige heđiid, muhto Ánde galggašii oažžašuvvat gáddai, juos  --  .(EL 1979: 55).
Bás Gálles álggii leat heailla dállu dan jávrri gáttis  .(EL 1979: 34).
Bás Gállii leai váttis álggatit  .(EL 1979: 10).
Báska álggii goitge šlivgut  .(EL 1979: 59).
Báŋko-elle ii sáhtán dan čuoččastagas dadjat dárkilis supmi, muhto lohpidii sáddet das dieđu vehá maŋŋelis  .(JÁV 1988: 149).
Báŋkoalmmái geahččalii jeđđet heađástuvan áeatni ahte  --  .(JÁV 1988: 150).
Cahkeheimmet gintaliid ja čohkáneimmet guldalit juovlaevangeliuma, man eadni logai  .(RPL 1994: 200).
Cahkkeha báberossa, mii geargá máŋgii jáddat ovdalgo vuot lihkká das  .(JÁV 1988: 102).
Cealkemeahttun viššalvuođain álggii son bargat oahppat sámegiela čállit  .(AL 1992: 106). 
Cokka biktasiiddát sáhtán, vai besse álgit goaivut hávddiid, ovdal go suoksá oppa guovlu  .(EG 1985: 94).
Cuhpen káfe ja áigon doarggatgieđain cahkkehit duhpáha, muhto  .(KP 1989: 101).
Cummás leai dakkšr fápmu ahte Nillá dovddai liegga báru mannamin miehtá rupmaša, iige máhttán dasa maidige lasihit, dušše modjái Gáisái ja   --  .(EG 1985: 126).
Cuvket dán gávvilis máilmmi, cuvket juohkehačča, gii dajuhii earáid  .(KP 1989: 44).
Cáhpponduhpát smiehtai, leaigo riekta mánnái muitalit daid gillámušaid birra maid  --  .(EG 1985: 42).
Cáhpponduhpát sáhtii doalahallat gávdnasis, iige  --  .(EG 1985: 7).
DE lea jearaldat, leigo min soahtedoaimmain masage ávki vai livččiigo leamaš buorert jus norgalaččat  eai lean obage dahkat vuostehágu go vašáđaš bođii  .(AE 1991: 81).
DE višan oaidnit, dadjen, muhto Ánde ii geahčastange  .(RPL 1994: 205).
Da Lásse álgá stunžet, durskkuha vuos čorpmain čázi, muhto  --  .(JG 1986:54).
Da t sáhttá fáhkka fierralit fanasravdda badjel  .(RPL 1994: 154).
Da tlei šaddan nu ráinnas ahte das sáhtii measta luistet  .(EMV 1996: 28). 
Dadjalasttii Biret ja álggii gáfe stellet beavdái  .(JG 1986:53).
Dadjen ahte mun in áiggo dieinna guoktáin háleštit  .(RPL 1994: 199).
Dadjen dan Iŋgái, ja lasihin dálán, ahte dáiddán dálvái geahččalit beassat biigán vaikko Anárii  .(RPL 1994: 219).
Dadjen, ahte gal mun dan dieđán,muhto in sáhte eallináigge čohkkát ja vuordit, ahte gii nu fuolaha mus  .(RPL 1994: 228).
Dadjen, ahte mu mielas bures, muhto ieš in gal liiko doppe ássat ka okta iige unnimus sivva lea dat , ahte lean  -- .(RPL 1994: 215).
Dadjet, ahte áddjá hálida oađđit ráfis eatnama ozas iige gille šat daid  --  .(KP 1989: 97).
Dagai dan ieš dáhtuin go diđii mainna namain albmát leigga hálidan oktan sávnnodit  .(EG 1985: 124).
Dagai miela bilkidit dan guoktá ja dajat  --  .(RPL 1994: 180).
Dah veahketa mu duestah  .(KP 1989: 125).
Dahje MUN máhtten dan, Eira ii lohkan máhttit  .(KP 1989: 98).
Dahje eallin ieš háláhišgođii mu, bággii mu guldalit iežas  .(KP 1989: 108).
Dahje easka dalle ohppen návddašit eallima  .(EMV 1996: 91).
Dahje ii soaitte leat dakkár vástádus máid --  .(EMV 1996: 44).
Dahje ii – okta leai, geasa mun in dárbbašan leat Eira  .(KP 1989: 95).
Dahje kánske datge nuppastuvai, muhto nu njozet ahte dan ii buktan áicat  .(EL 1979: 34).
Dahje kánske mun ráhkistan du, muhto in dan láhkai ahte mun šáhtašin náitalit duinna  .(EL 1979: 11).
Dahje njuolggabut dadjat: Mun sivahallen aive su  .(EMV 1996: 127).
Dahje sáhttá gal leat nuge, ahte buot leat juo muhtin viissis girjjis čilgejuvvon, muhto  --  .(OP 1995: 154).
Dahje sáhtán gal dieđus mun ge dego californialaččat de dahket, shortsagerddiid vuolil ja assás dálvejáhkka bajil váccašit mearragáttis bikinilaččaid ja gálašeaddiid gaskkas  .(Gaski 1990: 29).
Dahje álggášii duođas gažadit, mo muittát dien dáhpáhusa ja bivastat badjánivčče su muođuide, go  --  .(OP 1995: 155).
Dahkaluttan, mon galggašin mat diehtit leaš go čeahcán áigume muorameahccái odne  .(ME 1986:29).
Dahkat duššin daid lávkkiid, mat gilve gillámuža ja lihkuhisvuođa  .(KP 1989: 44).
Daid Aleks ii fuomášan, sus leai báhtaranmiella. Viehkalit, báhtarit gosa nu  .(EG 1985: 50).
Daid bávttiid heŋgosiid mielde de moalkasaddá geaidnu, galggašii gáddit ahte  -- .(Gaski 1990: 16).
Daid guhkes dálveeahkediid lávii áhčči vuollat basttiid ja muitalit mánáidasa boares máidnasiid  --  .(AL 1992: 50).
Daid gápmagiin mun áigon vel ddjat, ahte lainnasmáddagiid ledjet dagahan menddo baskkiid  .(HAG 1982: 65).
Daid in jolge gal geasage čájehit, doalvvon baicce duŋgái  .(KP 1989: 27). 
Daid livččii goit leamaš vejolaš fievrredit vaikko guotti  .(AE 1991: 69).
Daid muitalusaid bokte le vejolaš oaidnit otnábeai dili ge govviduvvon  .(Gaski 1990: 8).
Daid sii leat rádjan fuolalaččat, vai dat dieđut sáhtášedje ávkkuhit olmmošgotti  .(IP 1995: 7).
Daid sániid, maid dajaime, ii heive geardut  .(IT 1997: 8).
Daidda galggai gávdnat borramuša dalá geafes áigge  .(JÁV 1988: 38).
Daiguin dal máihllistattan ja vikkan smiehtadit dán luopmodovddu birra mii mus jo guhká leamaš.  .(HG1990: 71) XVVO
Daiguin fertešii birget  .(OP 1995: 165).
Daiguin šattai Álttá Báttaljuvdna gižžudit vahkkoviissaid  .(AE 1991: 28).
Daikke mus leat jo dakkáraččat eará go gealddestit, bádj-uksagaskii  .(JG 1986:27).
Dain galggai gávdnot vástádus máŋgga áššái  --  .(JÁV 1988: 132).
Dain in šat jurddašan ge ohcat lihkkon.  .(PJ 1992: 31) XKVVO
Dain lei issoras leahttu, ja sáhtte fáhkesstaga njullihit várregaskka ja bivssastit dego fállit  .(AE 1991: 68).
Dainna Aleks ii diehtángš galggaigo Gáissá vašuhit vai ráhkistit  .(EG 1985: 46).
Dainna Paavo dovddaige iežas spiren iige gávdnan makkárašge vuoigatvuođa eallit, jus   --  .(EG 1985: 115).
Dainna bođii son fuomášit ahte dáža atná sámiid suohpáhus olmmoščeardan  .(AL 1992: 55).
Dainna galggai várrogasat láhttet, dasgo dat ii lean dábálaš girji, muhto Bassi Čála  .(EMV 1996: 22).
Dainna gánnahii orrut reaidagasas oruskeahttá  .(EG 1985: 60).
Dainna in máhtege moraštit menddo ollu eadne-rohki, muhto  --  .(EG 1985: 128).
Dainna jurdagiin Cáhpponduhpát velledii, muhto ovdalgo gearggai snahpastit, rievvašuvai gozuid ala  --  .(EG 1985: 7).
Dainna livččii hui álki viežžalit čázi Marasjogas  .(OP 1995: 167).
Dainna lágiin sáhtii gal binna vejolaš beassat rastá daid jalges vađaid almma dan haga ahte  --  .(AE 1991: 34).
Dainna lágiin ájihe vašalačča johtima davás, dan meari goit ahte eará norgalaš soalddáhat ožžo áiggi čoahkkanit Gieddenjunnái duostun várás duiskalaččaid  .(AE 1991: 21).
Dainna son árvaliige Bierai, ahte bisánivččiiga oanehassii hapmui seasadit  .(EG 1985: 33).
Dajen dan illámielain, muhto háliidin ahte Márgget-ahkku boahtá diehtit, makkár bárdni sus lei  .(RPL 1994: 204).
Dakka maŋŋel lávluma gohčui Boivá áhčán buktit gielkká ja bidjat váinni vuolgindáhpái  .(ME 1986: 79).
Dakka nuppi iđida bođii gohččun ahte mii galggaimet ráhkkanit johttát viidáseappot  .(AE 1991: 16).
Dakko son lei garra oahppaheaddji, maiddái unna mánážat galge oahppat čájehit vuollegašvuođa ja gudni Biibbalii  .(EMV 1996: 22).
Dakkár bottuin lei vátis oažžut suinna oktavuođa  .(EMV 1996: 13).
Dakkár gihpu ahte ii ožžn oađđit  .(AL 1992: 75).
Dakkár ivnni lei váttis gávdnat feargaliánttain  .(EMV 1996: 31). 
Dakkár lea láhka, ja galgá leat olmmošin  .(OP 1995: 112).
Dakkár čoakkalmasat lávejit bistit muhtomin lagabui vahku  .(EMV 1996: 14).
Dakkáris sáhttá šadat vaikkeba rievtti ovdii  .(OP 1995: 157).
Dal moai vulggiime ohcat hearge-ealada eara báikkis  .(MB 1985: 62).
Dalle Beahkká gelddii bissu ja sivttestalai, muhto dohko lei menddo guhkes mátki ahte ii olahan báhčit  .(IP 1995: 10).
Dalle Gáhte easkka leai rivttes lihkolaš, go beasai luosa bivdit Deanus geassit ja báhčit varas mielkki mánáidasas  .(IT 1997: 26).
Dalle Heaika easkka heakkehii, divustii iežas eret duopmára beaŋkkas ja vuollánisgođii háleštit  .(KP 1989: 186).
Dalle Iiddá ii gierdan, muhto bealkáhii su ja muitalii buot daid gillámušaid, maid leai šaddan gierdat Ismo geažil  .(KP 1989: 138).
Dalle Ivvár ii okto beasa almmáštallat  .(JG 1986:22).
Dalle Máhtte bohkosii ja dajai ahte dál de leat dammalaš ollásit jallon inge áiggo vuolgit  du nieguid geahččat  .(IP 1995: 33).
Dalle Máhttege čuoigalii maŋŋái ja njálmmi siste vel hálai ahte sáhttáhan son daid nieguid fitnat geahččamin  .(IP 1995: 33).
Dalle aiddo go galggašii bisánit ráhkadit eallimis dan mii eallimii gullá, ruovttu, mánáid  .(EG 1985: 47).
Dalle almmáiolbmo báddasan rattis sáhtii gullostit oanehis čuohkiheapmi  .(JÁV 1988: 25).
Dalle dat, gii lei hilbošan earáiguin, ii sáhttán šat doalahit, muhto burskkihii čaibmat  .(IP 1995: 47).
Dalle doai gal beassabeahtti dollet ihttin guliiguin ruoktot  .(JÁV 1988: 67).
Dalle dusten konfirmašundiimmuin dadjat sutnje vaikko máid  .(EMV 1996: 142).
Dalle dáikkiha ahte ii dáidde dohkkehit su, go nie láhtte, Jussá rohkadallagoahtá árpmu  .(IP 1995: 59).
Dalle eahket ii galgga jávkat almmis ovdal iđit  .(EMV 1996: 133).
Dalle eai sáhttán gánddat eambo šat orrut jávohaga  .(RPL 1994: 115).
Dalle easkka oahpaheaddji álggii vuortnuhit munno  --  .(IT 1997: 8).
Dalle fealláid gánda livččii ožžon viso maid eallimis sáhttáge oažžut  .(JG 1986:36).
Dalle ferten gal munge doapmalit dohko  .(IP 1995: 29).
Dalle gal ii vedján dat Sivert-dáčča bajás boahtit  .(ME 1986: 87).
Dalle gal lea áigi lihkkat ja algit hommát  .(EG 1985: 102).
Dalle galga váldit vára sihke biekkas, jus lea biegga, ja násttiin almmis, jus lea jealahas  .(MB 1985: 39).
Dalle go buot galggai leat gárvvis barggu várás, de  --  .(JÁV 1988: 135).
Dalle go náitaleimme, de in lohpidan dutnje maidege eará, go ustitvuođa – muhto datge orru leat váttis dutnje addit  .(RPL 1994: 153).
Dalle go son ii bargan, de son čohkkái lása luhtte ja geahčái olggos, dego livččii vuordán gean nu boahtit  .(RPL 1994: 36).
Dalle go son šattai rasildit máŋggalágan báhpáriiguin, de son lei hui gierdavaš   --  .(JÁV 1988: 107).
Dalle goasii láven váibalit min mánáid – ja áhči maiddái  .(JÁV 1988: 28).
Dalle goit hivvii vastidit  .(ME 1986: 71).
Dalle gál go vuos vuollánii vuolgit johtui, dat lei beanta fievru  .(JÁV 1988: 115).
Dalle gávpealmmái govččai fas uvssa ja dajai ahte olggos ii leat buorre mannat, olgun lea buollán guollesoahti  .(IP 1995: 17).
Dalle hearát suorganedje nu sakka ahte eai sáhttán šat lihkkat gosage das gokko ledje čohkkámin  .(IP 1995: 37).
Dalle hosmeašttir čurvii vuoddjái ahte galgá jáddadit mohtora ja   --  .(IP 1995: 42).
Dalle ii bállen olmmoš oađđit ge  .(AL 1992: 52).
Dalle ii lean eará ráđđi go njáhkat Heaikka gieđavuollái ohcat jeđđehusa, dárbbašii songe liekkusvuođa, vaikke  --  .(KP 1989: 183).
Dalle ii livčče mihkkige heđiid, jos jallas Bikká Gáisá sáhtášii dan bargat, muhto  --  .(EG 1985: 24).
Dalle in máhttán velá gielistit jolga nuppi olbmo njeacci vuostá, dál  --  .(JÁV 1988: 152).
Dalle it dárbbaš duššiid mielahuddat, huikkii Márjá geađggi luhtte  .(EG 1985: 111).
Dalle leahkki ovttas boares olbmo goddán ja vel fánen boađát min lusa čájátallat iežat spiremorrašiid  .(EG 1985: 56).
Dalle ledjen čieža jáhkásaš ja rávki in diehtán makkár hipmus boačus dien deaivvadeamis šattai leat  .(EMV 1996: 102).
Dalle lei dat suohtas čohkkádit olgun beaivvádahkan  .(AL 1992: 52).
Dalle mii álggiimet sámi leairra ráhkadit  .(MB 1985: 57).
Dalle mun maid in šat astta, áigun vuolgit badjosii bohccuid lusa  .(JG 1986:75).
Dalle mun sáhtán bidjat dan đeabáhii  .(IT 1997:9).
Dalle mášuiduvvet bohcot, go gullet báimmanajiena, muhto boraspiret fas ballájit go dat eai gullat olbmo jiena eaige haksit olbmo hája  .(IT 1997: 21-22).
Dalle njuikii Hánssa uhca beatnagaš Hánssa julggiid badjel olggos ja rohkkáhii ciellat .(IT 1997: 59).
Dalle olbmot álge hállat Ándarassii Ipmila buriid lohpádusaid birra ja muitaledje ahte su eamit, Máret, lea juo  --  .(IP 1995: 19).
Dalle orui buot gahččame čoahkkái mu birra, ii orron šat dorvu, lávii eadnán lohkat maŋŋil  .(AE 1991: 11).
Dalle soai galggašeigga fas gávnnadit  .(IT 1997: 39).
Dalle soai riemaiga garvit dan, muhto garvvedettiin bođiiga fas seamma luotta duohkai  --  .(IP 1995: 35).
Dalle soai vulggiiga árrolagaid guorrat ádjaga bajás  .(IP 1995: 35).
Dalle son beassá skurbat ja čuoggut olbmuid  .(JÁV 1988: 27).
Dalle son gal fuobmái ahte leai giddagasas, muhto ii veadján šat maidige eará go nohkkat  .(IT 1997:17).
Dalle son hálidii guođđit johtileamos lági mielde dan jeakki  .(JÁV 1988: 81).
Dalle son jurdilii ahte dál de leš ieš bahákas boahtimin su eallin viežžat  .(IP 1995: 59).
Dalle son jurdilii heađis ahte jos on ovdal leačča šaddan rohkadallat, de dál gal ferten  .(IP 1995: 15).
Dalle son livččii háliidan dadjat vel juoidá, muhto   --  .(IP 1995: 84).
Dalle son suorganii sakka ja jurdilii ahte guovža dat dáidá su borrat iige son guovžža  .(IP 1995: 11).
Dalle son sáhtii lávlut, hálái vaikke  --  .(KP 1989: 77).
Dalle sudnos leai oktasaš fidnu – veahketit Máret Iŋgga mána  .(EL 1979: 52).
Dalle sus vuolgán čáppa sánit sáhtte velá sihkastit đoddaga čárvuma  .(JÁV 1988: 64).
Dalle sutnje lávii buollát ártegis hoahppu gosanu eará guvlui, vaikko jeakkis livčče lean luomige  .(JÁV 1988: 81).
Dalle verddege movttidii ja jearai oččošiigo songe bidjat Ándarassii juovlapáhka  .(IP 1995: 24).
Dalle Ándaras imaštallagođii, go olbmot eai lean suhttan, vaikko son áittii daid buohkaid cábmit  .(IP 1995: 19).
Dalle Ásalat Njárga suorggatii buohkaid álggedettiin hállat  .(EL 1979: 7).
Dallehan dus gal leat fuolat doarvái, dadjalii Ánne ja doamihii ovdal ráhppii gorgŋet  .(JG 1986:39).
Dalluin bođii heajos boazo-dilli lulde ja šadde ealuiguin árrat moaddut duoddariidda ja nu geavai su ehkii ahte rihtu Vealiváris njámastii olles ealu  .(I H-U 1987: 37).
Dalluin leai nu ahte olbmot ledje áhpasat veahkehit go dárbu váđii veahki  .(I H-U 1987: 41).
Dalá girkolága mielde báhppa ii sáhttán náitit vuosttas buolvva fulkkežiid, ja jos  --  .(IP 1995: 70-71).
Dalán gi geagá, de álgá bárggežiid gálggadit  .(JG 1986:53).
Dalán go Bokká álggii skuhrrat, njáhkalii Gáissá seaŋgga guvlui ja leai aiddo velledemen go Bikká moalkesoabbi fakkihii birra čeabát  --  .(EG 1985: 45).
Dalán go Sikká álggii jitnosit bunjaidit, diđii Ánne ahte lihkahusat álge  .(JG 1986:60-61).
Dalán go goahti iđii, ii orron leamen šat nu healpu jurddašit olbmoheakka váldit  .(EG 1985: 106).
Dalán go oaččun barggu, ja dietnasa, boađán viežžat du deike  .(RPL 1994: 103).
Dalán go ribahii moddjet, jorai selggiid máná-guoktái  .(EG 1985: 113).
Dalán go sisa joavddaiga, álggii sámmol vuordit goas Ánnne vuoššagoahtá gáfe, muhto  --  .(JG 1986:39).
Dan Aleks dalle jo fuomášii ahte olbmo goddin ii leat nu healpu mo sáhtii jurdilit  .(EG 1985: 50).
Dan Aleks ii giedan gullat, varra govddádii ja son rohttii niibbi  .(EG 1985: 52).
Dan Bás Gálle ii sáhttan áddet  .(EL 1979: 34).
Dan Cáhpponduhpát diđii ja duosttai dovddastit, ahte leai čárvasan iežas smávva máilbmái,  --  .(EG 1985: 43).
Dan Nillá bures diđii, jus Márjá beassa fártii, sus šaddá oalle hommá fidnet dan ráfot  .(EG 1985: 100).
Dan ala son áiggui Leagesman Ándde gárrat  .(EL 1979: 42).
Dan alde son lávii geassit vuoššat luossačođiid gusaide  .(IT 1997: 49).
Dan beaivvi go oaččuimet friddja nu árrat, dat ii lean dan sivas ahte galggai kántuvrraid joksat rabasin  .(ME 1986:28).
Dan beaivvi go son livččii galgan mu konfireret, bođii son  --  .(EMV 1996: 47).
Dan birra lei váttis hupmat  .(EMV 1996: 98).
Dan bissu gal máhtten gieđahallat  .(AE 1991: 37).
Dan bivdi galggai leat roahkkat ja das galge leat buorit vearjjut  .(IP 1995: 32).
Dan botta eadni ja nieida leigga háleštan áššiid, maid áhčči ii ožžon diehtit  .(IP 1995: 78).
Dan botta fertiimet vuordit makkár čovdosa min hovddat gávdne  .(AE 1991: 33).
Dan botta galgá leat divvon, go mun finan  --  .(JG 1986:34).
Dan botta geahččalin mun loaktit Biera áiggi ja jerren, leigo Márte vel sus reaŋgan  .(RPL 1994: 186).
Dan botta go albmát ledje ráđđadallan, Jovnna leai geargan ákšu ozastit loavdatvuolde fatnasis  .(EG 1985: 82).
Dan botta go áddjá leai siste, rákalii Nillá Márjjáge geahččat ártegis njágadeaddji guossi  .(EG 1985: 99).
Dan botta lei varraliepmage juo liegganan, ja Nillu vážžilii gáddái viežžat fatnasis meali  --  .(IP 1995: 52).
Dan botta son gearggašii vuodjat nuo logi mehtera fávlai  .(EL 1979: 57).
Dan botta, go Ismo ájihii mánáid, son gearggai ain čorget, bassaladdat, láibut  .(KP 1989: 132).
Dan bođiimet goittot diehtit ahte ii aiddo guoikafanas gal lean min alumidnafanas  .(JÁV 1988: 79).
Dan báikkis eai lean eará mánát ja nu son fertii duhkoraddat okto  .(IT 1997: 5).
Dan dagu, maid leat álggahan, dan galggat ollašuhttit  .(IT 1997: 68).
Dan dat gal hállet sihkkarit, nanudii Ivvár ja álggii huadit iežas juigosa,  --  .(JG 1986:28).
Dan dihte ferte Váhnen ráŋggastit mánáid, ja bajásgeassit sin gillámuša čađa  .(EMV 1996: 79).
Dan dihte ferte juohke risttalaš muitit ja vuhtiiváldit Bávlosa sániid, go  --  .(EMV 1996: 72).
Dan dihte fertiimet bisánit –  .(EMV 1996: 131).
Dan dihte in gillen vástidit jitnosit, dušše nivkalin  .(EMV 1996: 138).
Dan dihte ledje oallugat nuorain válljen ráfi dihti doalahit iežaset áibbas eret risttalašvuođas  .(EMV 1996: 74).
Dan dihte lei measta miella dadjat ahte dieđos vuolggán su mielde, manne in  .(EMV 1996: 106).
Dan dihte lei suige veahka šaddan oažžut don sámi, giissá guoras  --  .(ME 1986: 80).
Dan dihte lei ártet ahte dies sáhtte leat almmiriika čoavdagat  .(EMV 1996: 30). 
Dan dihte láve Egil maid beanta heahpanit, jus ribaha muhtomin bohkosit go lea singuin searvvástallame  .(EMV 1996: 68).
Dan dihte mihten go jerai oažžu go boahtit  .(EMV 1996: 98).
Dan dihte sii eai hálidan jeagadit Jesusa  .(EMV 1996: 25).
Dan dihte son bivddii girkoverdde cealkit alccesis suttuid ándagassii addojumi Jesusa nama ja vara bokte  --  .(EMV 1996: 71).
Dan dihte son jávohuvai, geahčai munnje mealgat ja de nivkalii ahte oaččun mannat árabut  .(EMV 1996: 110).
Dan dihte son lei ieš iđđes árrat juo lihkkan ja guorahallagoahtán čállagiid dan beaivvi go čoahkkámat galge álgit  .(EMV 1996: 27). 
Dan dihte son čuoččalii ja logai ahte dáidá leat áigi sus ge vuolgit ruoktot  .(EMV 1996: 45).
Dan dihte vuordigohte naiddái mánát dien olmá, go sis lei miella oaidnit almmiriika čoavdagiid  .(EMV 1996: 28). 
Dan dihte váruhin, in duostan šat mannat lagabui  .(EMV 1996: 9).
Dan dihte – mánážiiddan- fertebehtet váruhit ja leahket gozuid alde ija beaivvi  .(EMV 1996: 75).
Dan dihte šattai Egil álgit  --  .(EMV 1996: 77).
Dan dihtii fertejit universitehtat ge beanta ráhkadit máinnustusaid iežaset birra, almmuhit ja muitalit makkár erenoamáš fágaid sii fállet, man  --  .(Gaski 1990: 48 - 49).
Dan dihtii oaččot fárutit ahte it menddo čurttástala dieinna jorba bađain  .(EG 1985: 30).
Dan dihtii sis sáhttá leat buorre dilli, muhto mo   --  .(EG 1985: 131).
Dan dihtii sutnje lei álki vajáldahttit buot  .(PJ 1992: 44).
Dan dihtii sáhtášii dadjat ahte  --  .(Gaski 1990: 46).
Dan dihtii áiggošinge oaidnit dan visot, láhttestii Aleks ja  --  .(EG 1985: 26).
Dan don gal oaččot jáhkkit ahte go muohta boahtá, de guovža gal maid gávdno  .(IP 1995: 34).
Dan du stámppa maid bukten ja bidjalin duo olggobeallai amas šat juokŋat  .(HAG 1982: 50).
Dan dálus ledje golbma moarsenieidda, ja bártnit lávejedje dávjá jorrat dan dálu birra dego riebanat siektasa birra  .(AL 1992: 73).
Dan eat galgga vajálduhttit  .(AE 1991: 45).
Dan fertii muhtun čoavdit luovos ja luoitit fas merri vai ii jáme  .(EMV 1996: 84).
Dan fertiimet imaštallat  .(AE 1991: 68).
Dan gal duiskalaččat ledje beassan máistit  .(AE 1991: 40).
Dan gal ferten namuhit  .(AE 1991: 81).
Dan gal livččen doivon váibmovuođus ahte ráfis livččen bállen joba guččadit ge  .(JG 1986:45).
Dan gal ožžon diehtit, ahte ledje báhččon maŋábeali nu ahte leai dušše bealli oaivvis  .(IT 1997: 52).
Dan galggai geargat gurret eara lihttai ovdalgo billašuvai  .(HAG 1982: 67).
Dan galggašii dálán goddit, muhto  --  .(RPL 1994: 73).
Dan galggašii áddet juos gearddi lea Ipmila sivdnádus, jaskkodii Issát ja geahčai stuorra mearralotti, mii  --  .(OP 1995: 123).
Dan gearddi galgen skihpa mánáin johtilit beassat Gironii doaktára lusa  .(I H-U 1987: 41).
Dan geatkki ja albmá birra, fertet mii njulget su  .(JÁV 1988: 83).
Dan giela, mii servodagas lea heittogamos, galggašii áinnas gáhttet ja sirdit maŋisboahttiide  .(KP 1989: 173).
Dan goit sáhtát borrat, eadni árvalii  .(RPL 1994: 14).
Dan goittotge leigga doivon, ahte livččii sáhttán eatnan vuollái čákŋat  .(EG 1985: 73).
Dan gonagasa gal munge háliidan oaidnit, áddjá himihii  .(RPL 1994: 92).
Dan gáibádusa Nillá goittotge ii sáhttán doaivut goassige ollašuvvat, dat dušše cuillui ciekŋalasa rattis  .(EG 1985: 116).
Dan han mii beasaimet veahá iskkastit dalle jo go…  .(HG 1990: 58) OSVXVX
Dan ii duostan gal iežas rávddi gullut hállat, muhto bávkkii daid vierro-olbmuide  .(JG 1986:10).
Dan ii oaččo luoikat geasage  .(OP 1995: 41). 
Dan ii oaččo luoitit čáhčái iige eatnami, iibeavddi ala iige láhttái  .(OP 1995: 41). 
Dan ii oaččo čájehit  .(OP 1995: 41). 
Dan ii sihtan buot máimmi golli ovddas ge  .(AL 1992: 95-96).
Dan ii sáhttán son šat rievdadit  .(EMV 1996: 46).
Dan ii Áslat fuopmaš jurddašit  .(EL 1979: 31).
Dan ija niegadin ahte gahččen soahtešiljus ja ballen muhtun soalddáha deaivat mu báhčit jámas  .(EMV 1996: 89).
Dan in dirđe, muhto lea suddu bilidit ná olu biergguid  .(RPL 1994: 10).
Dan in livčče galgan lohkat, go easka son de duolmmastii gása, ja  --  .(EMV 1996: 123).
Dan in sihkkarit muitte.. dan dieđán ahte mu mielas lea imašlaš dáid litna biergasiid guoskkatallat,  --  .(EG 1985: 127).
Dan ja Roavvečohka gaskkas sáhtii áicat eara čohkaid  .(EL 1979: 33).
Dan jorbodaga siste ii galgga duolbmut – jámet ii liiko  .(ME 1986:48).
Dan lassin Mauno oahpahii Sunná geahččat ja guldalit dakkára, maid ii ovdal lean máhttán  --  .(KP 1989: 193).
Dan lassin eadni geahččalii juoba bagadit ja fáktet Bikká  .(KP 1989: 34). 
Dan lei bálkáhan dalá hosmeašttir, gii áiggui fitnat ohcamin lobihis vuogi mielde bivdi  --  .(IP 1995: 42).
Dan lei juo eadnige juo oahppan diehtit  .(JÁV 1988: 17).
Dan lei nu váttis čilget  .(EMV 1996: 37). 
Dan livččii soá oaidnit  .(EG 1985: 26).
Dan matkki nalde, leai Bierár fuomášan eanet ja eanet ahte gal Biette oažžu ge veaháš čeavllástallat, gean čáhci nai jeagada  .(I H-U 1987: 51).
Dan mađe earus goit galgá eatnigiella adnojuvvot  .(AL 1992: 66).
Dan maŋŋa son álggii ohcat juolgesaje  .(EL 1979: 49).
Dan maŋŋil álggii geahppasit prográmma  .(RPL 1994: 121).
Dan maŋŋil álggiimet lávlut juovlasálmmaid  .(RPL 1994: 200).
Dan maŋŋil šattai son gullat guhkes čilgehusa sihke eatnis ja áhčis duomu ja gáđahusa birra  .(EMV 1996: 38). 
Dan maŋŋá Hitler doalai sága, ja ráđđádalai maid Gđbbels galgá bargat, go son i leat šat  .(RPL 1994: 67).
Dan maŋŋá eadni dajai, ahte áhčči čállá dakkár áššiid birra, maid ii šat gánnit jitnosit lohkat, go  --  .(RPL 1994: 29).
Dan maŋŋá ii gal dárbbaš fuolahit šat mastege  .(RPL 1994: 80).
Dan maŋŋá ii oktage boahtán mu doaruhit  .(KP 1989: 94).
Dan maŋŋá in sáhttán šat doalahallat eambbo  .(JÁV 1988: 153).
Dan maŋŋá min stohpu galggai leat sullii gárvvis  .(JÁV 1988: 59).
Dan maŋŋá oaččot velledit, muhto  --  .(KP 1989: 61 - 62).
Dan maŋŋá soai nagodeigga áddehallat ja soabadit  .(KP 1989: 186).
Dan maŋŋá áddjá rokkai lupmas moalkebiippu, luđii dievva duhpáhiid j aálggii borggohallat  .(EG 1985: 100).
Dan maŋŋá álge sápmelaččat, nugo maiddái bohccot, lassánit  .(IP 1995: 64).
Dan meare Biera Heandarage suorganii, ahte ii duostan áibbas inta bidjat, muhto árvalii Bealljevár’ Bikká geahčai mannat  .(EG 1985: 26-27).
Dan meare garra njunneduhpát dalle oaččuiga, ahte goappašagat vuortnuiga mielas vajálduhttit Gáissá agibeaivái  .(EG 1985: 74).
Dan meari olmmošvuohta dus gal galggašii gávdnot, ahte  -- .(KP 1989: 195).
Dan mielde son ii lean gal aiddo dakkár bassi almmái, makkárin áddjá hálida su ráhkadit  .(JÁV 1988: 124).
Dan moai ean gal dieđe, áhkku dajai, ja álggii easka iešge imaštallat dan  .(RPL 1994: 39).
Dan neahku lei menddo jorbbas, ii gokko njuolggehan čuohppilit, ii gokko lávggehan miela mielde, dan láhkái ahte čalmbmái čuzii  .(JG 1986:69).
Dan oaččit sparaidit ja doarggistit dange maŋŋá go oaivi lea mollejuvvon  .(OP 1995: 120).
Dan oažžu gullat geažos beaivvi ja juohke dan árpmu beaivve  .(EG 1985: 77).
Dan ovddas son galggai vástidit Stuora Bealušteaddjái maŋŋemus beaivvi duomu ovddas  .(EMV 1996: 23-24).
Dan reaissus dat dáiddiige Leamma Mákkain čálihan, go hálle olbmot mahka, ahte dainna dat fertii čálihit,  --  .(HAG 1982: 13).
Dan ruđa son fertii vurkestit heahtebeaivvi várás nuppi hávvái  .(IT 1997: 31).
Dan rádjái leai bággu čiehkat mu áhpehisvuođa  .(KP 1989: 47).
Dan rájes go Jovnna ja Ánte bođiiga, šattai Aleks ollu orrut jaska dainna go  --  .(EG 1985: 33).
Dan rájis moai ean šat beassan bohccuid nala ja šattaime bissánit Rávttasluspái  .(I H-U 1987: 37).
Dan sadjái álggii láhkkodaddat Sámmola, duvddii su čohkánit ja ieš bahkki sallii  .(JG 1986:39).
Dan son bures diđii, ahte ballu ii veahket iige báhtareapmi, jus áiggui heakkas doallat  .(EG 1985: 88).
Dan son dáguhiige Jogaš-niidii ahte dat su dan muittuha vel rávkalit fárrui, go de vuolgá  .(JG 1986:57).
Dan son ii goittot oskkildan dahkat, sonhan leai  --  .(KP 1989: 78 - 79).
Dan son ii lean vuordán olbmástis ja de nuktalii ja dajai, ahte son ii galgga nu stuora suttu daguide hnálmmis addit šlábardit  .(I H-U 1987: 46).
Dan son ii livčče dárbbašan muittuhit  .(EMV 1996: 49).
Dan son ii makkarge suovaše dáhpatuvvat  .(EL 1979: 21).
Dan spirta čalmmiin leai viissis ja liekkus geahčastat  .(KP 1989: 156).
Dan sáhtii mojunjálmmiid geahččat  .(EG 1985: 43).
Dan vieltis lea suohtas čierasdallat  .(RPL 1994: 66).
Dan vuosttas ija jo masá in bállen nohkkat, Birgget čievččai ja jorai, nugo  --  .(EG 1985: 69).
Dan vuosttaš vuorká-sadjái leai son čiehkan veaikegipmiid ja nubbái veaike-giissá, gos galget leahkit dievva silbbat  .(I H-U 1987:15).
Dan vuostá ii nákcen dáistalit  .(OP 1995: 72).
Dan áigge eai láven vel naitaladdat rivguiguin, ledje duššefal sámemanjit  .(IP 1995: 52).
Dan áiggi leimme moai nai juo álgán jurddašit sirdima Rávttas-sullui  .(I H-U 1987: 43).
Dan áiggis háhppehin juste nuolastit olgobiktasiid ja gálgestit vuovttaid speadjala ovdda ovdal go rabaime rámbuvrri  .(EMV 1996: 101).
Dan áiggis son navddii jiežas leat nuo beali olles searaidis aldi,  --  .(EL 1979: 57).
Dan áigái Bikká-Ánde lávii velá rámmestallat ja  --  .(JÁV 1988: 37).
Dan šadden oaidnit vahágis  .(EG 1985: 64).
Dan, ahte galggat váldit viimmat čielgas, mii lea dat albmáid geas  --  .(JG 1986:19).
Danhan lea oalle suohtas oaidnit  .(RPL 1994: 15).
Danin Hassei lea buot buoremus ahte juhká iige su rámmestallama galgga gaskkalduhtit, muhto háhkat dasa doarvái ruđa, dasgo  --  .(OP 1995: 33). 
Danin Mauri galggai leat fávru, leihan Ráijáge dego giđđarássi  .(KP 1989: 75).
Danin Sikká nu vurddiige Ivvára, vai beassá bealkilastit  .(JG 1986:13).
Danin lei nubbi kámmir lásas, vaikko diet livččii hui vuogas atnit dál, ii livčče nu gárži  .(ME 1986: 59).
Danin mii áigut náitit du Asllagii  .(KP 1989: 48).
Danin son ii geahččalan váldit gitta olbmuid ovdamátkki arbevirolaš vugiiguin  .(JÁV 1988: 131).
Danin son ii oppa viggange ráhkadit mus traktoralbmá  .(JÁV 1988: 118).
Danin son šaddá čohkkedit jaskes Helvi ja Håkana gaskii ja Elina fas Håkana ja Antero gaskii, gándda áhčči Antero ja Inkeri gaskii  .(OP 1995: 86).
Danne eat sáhttán ollu doaimmahit  .(AE 1991: 18).
Danne galggaimet nuppe beaivvi geargat ollu doaimmahit  .(I H-U 1987:11).
Danne go ferten diehtit  .(EMV 1996: 44).
Danne mun in hálit loaktit dán munno váccašeami nu hálbbes lági mieldi go ovttain cummain  .(EL 1979: 14).
Danne son ii mášaše, dasgo čáhci sáhtii álgit goas fal coahkut  .(EL 1979: 36).
Danne son leai áigon čuolbmadit jiežas ovddabeallai báddemohkiid, vai  --  .(EL 1979: 57).
Danne son álga hárdit Bás Gálle  .(EL 1979: 27).
Dar eai háliidan váldit nissoniid giksin ja dat suhppo daid merrii  .(RPL 1994: 72).
Das Granaha šaljus galggai Danielsson vuoddját, muhto   --  .(I H-U 1987: 54).
Das Iŋgá ii dárbbašan guhká smiehttat, son čoliin jo dovddai, ahte  --  .(EG 1985: 10).
Das Nillá-guovttos árvaleigga, ahte ádjás leai maiddái oaivil bidjat albmáid mannat deatnoráigge vuolás  .(EG 1985: 99).
Das cahkida, ahte čájáhallama sáhtii joatkit ja dahkat das márkana  .(JG 1986:17).
Das dahan buot bieđganit fierpmit, luovddit beasadit ja sáhtet vel čalmmitge boatkanaddat  .(HAG 1982: 34).
Das dat lea viehka guhkes áigi go Márjjá-Ándaras bođii fitnat min geahčen  .(JÁV 1988: 158).
Das de sáhtát čohkkát iežat biillas ja geahčadit kino  .(Gaski 1990: 22).
Das eallájedje Ánne himut nu ahte ii máššan orrut áibbas lotka  .(JG 1986:37).
Das fertii Juoksa maŋos gaikut ja juovzzuhit vatnas vai luovvana  .(HAG 1982: 16).
Das fertii leat hirbmat lásis botnis, gearddi čáhci duon láhkai báddasii  .(EL 1979: 54).
Das fuomáša guvssi ja bidjá dainna durskkuhit healmmevuollái, duo ja dá ain vilppasta Birehii, gii veallá ja mojohallá seaŋggas  .(JG 1986:54).
Das gal aitto beassa háleštit ja šláttardit  .(HAG 1982: 56).
Das goittot ii lean boahtit muđuidge mihkkige  .(JG 1986:40).
Das ii Heandarat liikon ige gierdan gullat Gáissá nama dadjamin, de bealkigođii ja jallašii buohkaid  .(EG 1985: 60).
Das ii lean oppa mearrige, maid leai lohpi ja maid ii lean lohpi bargat  .(IT 1997: 8).
Das ii vuolgán duohtavuođas ii mihkkege. Lájllá mielas lei nu váttis čilget juste manne konfirmašuvdna lei nu  váivi  .(EMV 1996: 37). 
Das in áiggo árvalit maidege  .(AE 1991: 81).
Das jugadin káfe ja jurddašadden ahte duon váris dat sáhtáši čukčáge lávlet muhto   --  .(IP 1995: 61).
Das lea dilli vaikke suinniid ovttaid mielde gavvit  .(JG 1986:47).
Das lea guhkes áigi, go áhčči válddii mu veahkkin oaggut  .(JÁV 1988: 157).
Das lea leamaš, diehtibehtet, čohkkevihki, maŋemus jagiid lei sutnje lossat vázzit Allarápmii lihtariid vieččačit bohčináigái  .(ME 1986: 76).
Das lea maid duottarstohpu, gos maid luoitale herggiid guohtut  .(MB 1985: 20).
Das lea ollu suohttasitmátkkoštit go guorbmebiillas, juddašin  .(RPL 1994: 19).
Das leai ain áigi vádjit bealgoalmmat tiimmu, son duođaldii  .(EL 1979: 68).
Das lei hui olu ávki, duiskalaččat eai beassan nu muosis báhčalit  .(AE 1991: 37).
Das lei juogalágán vuoiŋŋalaš mearkašupmi, ahte dovddastit biehttaleami ja osku juste dan searvegottis gos sin sruota oahpaheaddji lei leamaš  --  .(EMV 1996: 17).
Das mon in muitte dássedallame guđege guvlui, ii vávda dadjan máid mon dien birra galggašin jáhkkit  .(ME 1986: 7).
Das mu jurdda álggii cahkat, ja  --  .(EG 1985: 69).
Das sii galge de njoarostit herggiid gitta ja bákkuhit lávžai  .(MB 1985: 57-58).
Das son leai bures čihkosis ja das sáhtii guldalit ja oaidnit mii goađis ja goađi olggobealdi dáhpáhuvai  .(EG 1985: 40).
Das sáhka gávvasa bargoáššiide ja goappašagat álgiba rábmostallat iežaska áigáboađuid  .(JG 1986:27-28).
Das sáhtii leat duohtavuohta  .(RPL 1994: 8).
Das čuovui ráŋggastus, mii leai nu vuoiggaheapmi ahte ii šat duođas jurddašan bealuštit iežas, muhto lokteštit dušše gieđa čalmmiid ovdii go dearppasteapmi áittii ja – vuordit ja guldalit, mo  --  .(OP 1995: 108).
Dasa Gálle fertii duhtat  .(EL 1979: 8).
Dasa JA lasihii ahte su mánát galge suodjaluvvot “buot givssideames ja fallehemiin”, ja dan dihtii sii geat  --  .(OP 1995: 106).
Dasa bálkestuvvon áiggi sáhtii geavahit jierbábutge  .(JÁV 1988: 104).
Dasa dohkke oapmesátnja, boares jávrebivdinsáibma, mas i leat šat earago bálkestiti  .(HAG 1982: 37).
Dasa ferte gávdnot áigi dasgo čuđit eai leat dan maŋŋá dáppe váikkutan  .(EG 1985: 13).
Dasa goitotge ii goabbáge hálidan jietnadit maidige  .(EG 1985: 131).
Dasa ii galgan leat sadji ođđa čuvgejuvon máilmmis  .(JÁV 1988: 56).
Dasa ii sáhte dušše njuiket jus ii dovdda nuppi nu bures  .(EMV 1996: 138).
Dasa ii áhkki heivehan jienádit maidige  .(EG 1985: 64).
Dasa in lohpidan gal searvat, muhto…  .(HG 1990: 76) XKVXV
Dasa lassin son leai soađis gártan fearidit dan láhkai, ahte dat leai guođđan su millii vuolgemeahttun mearkkaid  .(EL 1979: 24).
Dasa lassin son leai váiban lossa barggus ja galggai beassat vuoiŋŋastit  .(KP 1989: 130).
Dasa lassin áhkku leai lohpidan rohkadallat eareliiggažit Julmmes Čalkku bealis  .(EL 1979: 16).
Dasa lassin šattaimet goatnahit galbma telttain ja eallit galbma, goike borramušain  .(AE 1991: 19).
Dasa lea sullii jahki, go vulgen fitnat márkanis  .(RPL 1994: 52).
Dasa leai šaddan miella fitnat Dáža beae gávpogiin muhtun eara láttana fáro  .(EL 1979: 79-80).
Dasa leige juo ollu váddásut vástidit  .(JÁV 1988: 54).
Dasa manai goittot guhkes áigi ovdalgo soai oahpaiga dovdat daid stáluid, mat  --  .(IP 1995: 5).
Dasa min in máhttán vástidit  .(JÁV 1988: 99).
Dasa orui leamen siva Jovnna ii máhttán čilget  .(EG 1985: 63).
Dasa ožžo earat duhtat  .(EL 1979: 5).
Dasa sáhtašii bisanit veahaš áigai ja gurret báskka  .(EL 1979: 50).
Dasa sáhtta luohttit  .(EL 1979: 22).
Dasa sáhtta seahkanit beatnaga ciellan  .(EL 1979: 10).
Dasa vel šattaimet dávjá unnán oađđit ja vuoiŋŋastallat  .(AE 1991: 81).
Dasgo Egil Einár bođii dalán fas viežžat, go  --  .(KP 1989: 39). 
Dasgo dál in lean šat mánná geasa son sáhtii lohkat ahte  --  .(EMV 1996: 144).
Dasgo girku ferte dakkáraččaid buresivdnidit dan dihte go girku iežas   --  .(EMV 1996: 75).
Dasgo jus geasa de Áslahii son oskkildii buot dan muitalit maid ieš ge diđii  .(PJ 1992: 40).
Dashan sáhttá leat olbmo heagga jearaldagas, geasihii Sikká váraid  .(JG 1986:67).
Dassái gearggat bargat ja veahkehit, jus albmás leaš veahkehanmokta  .(EG 1985: 120).
Dassái ii lean guhkes áigi go Jovnna fuomášii, ahte ii sáhttán Gutnelii geahččat  .(EG 1985: 63).
Dasto Aleks álggii gaivát ja jorragođii siidolassii Nillái, várdádii badjel váriid ja   --  .(EG 1985: 110).
Dasto Bás Gálle álggii bálanseret báskka lástta  .(EL 1979: 50).
Dasto Máret leai álgan stellet nisttiid dola gáddai  .(EL 1979: 77-78).
Dasto bidje sii nohkastit girkováibasiid uos eret ovdal go maidige álge bargat  .(AL 1992: 70).
Dasto bijai son áinnas vánhemiid mielea vuollái ahte sii galget bearrái geahččat daid nuoraid  -- .(AL 1992: 61).
Dasto fas álggii melodit son vierus mielde,  --  .(HAG 1982: 14).
Dasto oppa sohka čoahkkanii smiehttat, maid --  .(KP 1989: 47).
Dasto rumaš čárvasii čoahkkái, jorai gopmut, gággasii čippiid ala nugo livččii čuoččat figgan  .(EG 1985: 79-80).
Dasto sihte guokte oskku vielja boahtit ja mii neavvuimet su  --  .(EMV 1996: 81).
Dasto soai leaigga mannan geahččat dálu birrasa  .(EL 1979: 80).
Dasto son divvula njuorjjonáhkkelávkkas oaivvi vuolla, jorggasta gávtti badjel oaivvi ja náđusta vuoiŋŋastit ja nohkastit  .(IT 1997: 38).
Dasto son easkka álggii riekta dutkat ášši  .(EL 1979: 7).
Dasto son jorggihii nieidda guvlui, hálái, fáippui,, boagustii iige datte orron geargamin dadjat buot mii su mielas moivvistii  .(OP 1995: 69).
Dasto son vuot álggii sihkkut Máret muođuid  .(EL 1979: 76).
Dasto son várai rábui gieđaiguin muohttaga Máret birra eret ja álggii várai geassit nieidda olggos  .(EL 1979: 72).
Dasto son álggii figgat bieggaglása ráiggis olggos  .(EL 1979: 71).
Dasto son álggii čorbmat Bás Gálle muođuid  .(EL 1979: 28).
Dasto son čájehii goappá beali galgá bassit ovdal amas  --  .(JÁV 1988: 80).
Dasto son čájehii goappá beali galgá bassit ovdal amas guolli golggihit bassemuoras  .(JÁV 1988: 80).
Dasto vázzila olggos ja áigu đuoiggadit lávu luhtte  .(IT 1997: 33).
Dasto Áslat jorggitii joga guvlui ja ráhkkanii njuiket  .(EL 1979: 60).
Dasto Áslat álggii láhttet apmasit  .(EL 1979: 59).
Dat Gáreš leai nu áŋgir šaddan suhkat, ahte  --  .(HAG 1982: 61).
Dat addá midjiide stuorra ovdamuni go galgat čilget geat mii duođaid leat  .(Gaski 1990: 18).
Dat attii buriid cuiggodanvejolašvuođaid sárdnealbmái; son garra jienain muitalii searvegoddái mo duot guovttis neavrres koansttaiguin geahččaleiggga beassat lahkalebbo Impila, muhto— .(Gaski 1990: 5).
Dat bahávuoiŋŋat gerge mannat  .(JG 1986:20).
Dat berrešedje gillat ainke dassašii go Ánde livččii fidnejuvon gáratussii  .(EL 1979: 42).
Dat besse šluhpat mearračázi ja smáhkestit vel debuid ja mearrarásiid  .(IT 1997: 24).
Dat bođii boastu guvlui olggos, ja dan dihte sávza ii lean oktoieš nagodan dan oažžut olggos  .(EMV 1996: 146).
Dat bálii ártegis jienai, ja Egil siđai mu viežžat ránnjá veahkkin  .(EMV 1996: 146).
Dat bávččagii nu issorasat ahte dušše balu dihte in duostan šat jurddašit ge suinna váldit fas oktavuođa  .(EMV 1996: 60).
Dat dahan gale lea sávri, mi dan mánnavuođas lea jo hárjanan bargat  .(HAG 1982: 61).
Dat dat gale heive, ahte Juoksage boahta golgadit  --  .(HAG 1982: 14).
Dat dego ihkenassii vurde beaivečuovgasa jávkat- ja go dat jávká—  .(PJ 1992: 33).
Dat dieđusge bohte geahččat makkár olbmot dat sápmelaččat leat  .(RPL 1994: 42).
Dat doaivva ii ollašuvvan ii álgit ge  .(JG 1986:38).
Dat dušše bohte jearat áigun go dánset  .(EMV 1996: 84).
Dat dárkkuhii, ahte buot duiskka fabrihkaid ja buvttáduslágádusaid galggai duššadit  .(RPL 1994: 58).
Dat dárkkuhit vissa, ahte oažžut fitnat gužžamin, eadni árvalii  .(RPL 1994: 10).
Dat eaba heive duššat  .(EG 1985: 95).
Dat eaba lean sihkkumis, vaikko livččii geahččalange  .(JÁV 1988: 94-95).
Dat eai galgan váldot bargui ruovdegeainnu nala, nu bođii mearri leanastivrras  .(I H-U 1987: 43).
Dat eai lean eambbo nuolastit  .(JG 1986:26).
Dat eai ožžon  náitalit šat “vuolit” náli olbmuiguin  .(RPL 1994: 58).
Dat eai viggan bieđganit  .(IP 1995: 82).
Dat ealláhii vel eambbo Ánne himuid, ja son álggii muitástallat ahte goas lei maŋimuš ožžon albma láhkái  .(JG 1986:37).
Dat ferte leat boastto diehtu  .(RPL 1994: 162).
Dat fertejedje váldit áibbas amas olbmuid ruovttuide, eai áddehallange daiguin  .(RPL 1994: 31).
Dat fertii leat vuosttas geardi sudno náittosdilis  .(IT 1997: 67).
Dat fertii mearkkašit, ahte dán bearrašii lei vimmat dáhpáhuvvan dat, maid áddjá lei dadjan dalle go náittii nieiddas Bierai  .(RPL 1994: 217).
Dat fáŋgaleaira lea nu doaresbealde leamašan, ahte eai leat fihtten oppa ohcatge doppe miinnaid ja duššadit daid  .(RPL 1994: 221).
Dat gal lei juo neavggá garra giđđa oaččot gal diehtit inge lean oppa dálvvis njaŋgen ovttage guovžža dahje čivgagoránasa  .(IP 1995: 61).
Dat gal sáhttá leat jáhkkimis, jurdila Hánsa  .(OP 1995: 147).
Dat galga dáhpatuvvat aiddo duon čoma aldi  .(EL 1979: 55).
Dat galgai vissa leat čilgehussan dasa manne su nieida ii šat vácce čuvllain  --  .(EMV 1996: 34). 
Dat galge biggot doppe gitta eahkedii  .(IT 1997: 43).
Dat galge njuvvojuvvot ja ráhkaduvvot vuoššanláhkai juovlamálisin  .(IT 1997: 30).
Dat galget leat duođalaččat, dan dihte vai olbmot sidjiide jáhkket  .(EMV 1996: 36). 
Dat galggai dorvvastit láibbi Deanuleag olbmuide  .(JÁV 1988: 88).
Dat galggai leat gieldda olbmuid dáhttu  .(JÁV 1988: 108).
Dat galggašii leat bigálusain maiddái rikkis Rávdná, gean  --  .(IP 1995: 50).
Dat galggašii leat doarvái várdosis, muhto bures čihkosis, muitalii Nillá Márjjái  .(EG 1985: 68).
Dat galgá duoddut oaidnit ja boahtet diehtit, ahte mun lean olles olmmoš, jurddašan ja barggan nu mo ieš hálidan  .(EG 1985: 48).
Dat galgá leat midjiide eana, maid doallat bassieanan, dasgo cekojuvvohan juo rámmáhisge  .(IP 1995: 8).
Dat galgá searvegoddái almmuhuvvot vai searvegoddi beassá rohkadallat láhppon suttolačča ovddas  .(EMV 1996: 76).
Dat geavai nu ahte lihtodeimme vuolgit gávpogis eret, meahcebeallái  .(EMV 1996: 90).
Dat gielis ja skelbma olmmoš …juos jedjen diehtit, ledjen soppiin olggos viegatit  .(JG 1986:13).
Dat giellaváttisvuođat mat ledje ovdal soađi sápmelaš mánáin, leat geahppánan ja das oažžu giitit sihke aváhkkomátkki, skuvlla ja min  --  .(RPL 1994: 143-144).
Dat gulle áhkuide, logai ja albma almmaiolmmoš ii agibeaivvesge duolvvit gieđaidis daiguin  .(KP 1989: 130).
Dat gulo boahtimin rastá láhtti, mun gergen rabastit lohka  .(IT 1997:9).
Dat guokte kompania mat johte Leiggásvári guvlui, ledje maid šaddan garrasit soahtat, muhto  --  .(AE 1991: 39).
Dat gáranasgoaskin lea dál bidjan rivttes areastaráŋggáštusa munno várás vaidat skiret besset leat ráfis  .(OP 1995: 109).
Dat han láve dán muttos geasi an boahtit..  .(JG 1986:74).
Dat ii dárbaš geasge ánuhit ándagassii  .(EMV 1996: 77).
Dat ii dárbbašan leat stuorrage ášši, muhto uhca dáhpáhusain sáhtte šaddat stuorrage dáhpáhusat  .(IP 1995: 78).
Dat ii gárron galliinge vuolgit johtui  .(JÁV 1988: 34).
Dat ii lean buoremus vuohki dikšut háviid, muhto --  .(OP 1995: 123).
Dat ii lean buorre čoavddus, muhto goabbáge nieiddain ii háliidan addit gámmáris midjiide, nuba  --  .(RPL 1994: 27).
Dat ii lean dušše okta málesruitu mii galggai málestuvvot  .(IT 1997: 68).
Dat ii lean miellagiddevaš mu mielas ja imaštallen, mo rávesolbmot liikojit guldalit  .(RPL 1994: 46).
Dat ii leange nu alki, go ledjen govahallan, muhto ožžon goit juoidá diehtit ja dihten ahte mus lea doarvái ruhta  .(RPL 1994: 169).
Dat ii vissa rásken nu garrasit huškut  .(RPL 1994: 138).
Dat ii áktán ahte Bierár muittuhuvvui dávjá Márjjá, dan nieidda gii leai nu meilainis vuolgán su čuovvut juo badjel čearrogeaži  .(I H-U 1987: 46).
Dat jearai, áiggongo jurddašit romiid, áiggongo nágget, áiggongo lobihuššat  .(KP 1989: 105).
Dat julošii hui bures jáddat  .(EL 1979: 15).
Dat jámáše báhkain, jus bággehalaše olles gárvvuiguin vázzit vaikko man báhkka livččii  .(EMV 1996: 91).
Dat lea danne buoremus bidjat daid jurdagiid eret  .(AL 1992: 85).
Dat lea duohta ahte olbmos leamaš obba moddii váttis virgegottiin gulahallat, go gielain ii boahtán áiggás dáppe Girona birrasis  .(I H-U 1987:9).
Dat lea gal biro ropmi oaidnit gáttis … lahtta golgá vuolás,  --  .(EG 1985: 115).
Dat lea geafes albmái stuorra lihkku go beassá náitalit Goalsenjárgga Biehtára Iŋggáin  .(RPL 1994: 92).
Dat lea gárgidan eret Reatkánjárggas, vai bálle ráfis buohcat  .(JG 1986:63).
Dat lea heartamálli, eadni dajai, gal dan sáhttá borrat  .(RPL 1994: 14).
Dat lea ja bissu Iŋggá đoavjjis dan rádjái, go lea áigi riegádit  .(RPL 1994: 54).
Dat lea nu garas juhkat mielkki, ahte  --  .(RPL 1994: 126).
Dat lea nu máŋga vásitan ja lea hárjánan hállat dan láhkái ahte  --  .(JG 1986:65).
Dat lea nu čáppa ahte mun ieš maid láven imaštallat, čaimmihii Nillá  .(EG 1985: 121-122).
Dat lea oainnus ahte dainna stámppain leat olmmošrohkit maŋimuš heađis viggan roggat fatnaseaset guorus  .(AL 1992: 53).
Dat lea suohtas gullat  .(RPL 1994: 183).
Dat lea viššalit olgun Biera ja Márte luhtte, illá máššá sisa boahtit  .(RPL 1994: 166).
Dat leaban dan muttus muitalus ahte mun in geargga dan dál muitalit ollásit  .(JÁV 1988: 83).
Dat leai Ari mielas heivvolaš mátki, dago son lovttii dáppe bures ja veahkehii maid Elina loaktit  .(KP 1989: 165).
Dat leai boazu mii stivrii min eallima, mii leai čadnon lundui – dat addá ja váldá ja dasa fertet duhtat  .(I H-U 1987:12).
Dat leai buorre, dasgo Eija ii gierdan iežas dili, ii hálidan oaidnit iige dovdat dan  .(KP 1989: 157).
Dat leai ieš viehkaleamen oakkastit, muhto --  .(KP 1989: 54).
Dat leai issoras oaidnit, čieŋal vel  .(MB 1985: 61).
Dat leai menddo guhkin, dohko leai váttis máhcat ja   --  .(KP 1989: 157).
Dat leai njulgestaga iešlágánvuohta, masa ii heiven vuollánit  .(OP 1995: 81).
Dat leai siivvu áigi ja beasai johtit Ráidduiguin  .(I H-U 1987: 63).
Dat leai su vuohki muitalit, ahte  --  .(KP 1989: 99).
Dat leai váralaš, dasgo duiskalaččat sáhte vuolgit ain viidásabbot ohcat olbmuid, go gulle beatnaga čiellamin dáppe buiga meahcis  .(IT 1997: 47).
Dat leai álki dadjat  .(MB 1985: 20).
Dat leamaš vuosttas háve go son leai šaddan mannat tefonii  .(EL 1979: 84).
Dat lei Sámmol miela mielde hommá, ja son hoavrániige vuolgit, vaikke vel ii leange ráktafanas ba oidnosisge  .(JG 1986:35).
Dat lei almmálaš dilli. Ivvár ii oalle láhkái vuollánan dovddastit, ahte   --  .(JG 1986:22).
Dat lei dan mađe go mon álggos dutnje viššen fállat ge sámegiela  .(AL 1992: 72).
Dat lei dan muttos lahka siesá dálu ahte bessen ain orrut sin luhtte  .(EMV 1996: 101).
Dat lei dar suorgi mii hálidii doalahit daid dološ čállagiid rievddatkeahttá, mii  --  .(EMV 1996: 120).
Dat lei dearvvahaddan mas ii sihtan geahči boahtit  .(AL 1992: 59).
Dat lei dego juoga máidd soames bággii mu dahkat  .(EMV 1996: 59).
Dat lei dego áibbas eará historjá, máid sii eai dáidán bearehaga ipmirdit  .(EMV 1996: 69).
Dat lei gehppes eallin, ii dárbbašan maidege guorahallat – dušše boagustit  .(EMV 1996: 83).
Dat lei lossat Ábui oahppat dárogiela lohkat; muhto son lei gal juo nu áŋgir, ja  --  .(AL 1992: 51).
Dat lei maiddái oalle dollagazza, somá vel lávii oaidnit go dat njuolastii, dego  --  .(JG 1986:76).
Dat lei maiddái oalle ráso nu ahte áhčči gárttai duuorat dálu buot kástarullohkiid dan vuđđui  .(JÁV 1988: 34).
Dat lei muhtin ija vázzán dákko meattá, muhto ii lean višan guovlladit lávus, go jurddašii ahte olbmot ođđet  .(IP 1995: 81).
Dat lei munno vuohki čoavdit váttisvuođaimet  .(EMV 1996: 145).
Dat lei nu guoktilaš go olmmoš fal sáhtii leat  .(RPL 1994: 141).
Dat lei nu stuoris ja das lei nu issoras jitna, ahte ballen mannat dan lahka  .(RPL 1994: 6).
Dat lei okta ollu sárdneolbmain geat galge boahtit  .(EMV 1996: 13).
Dat lei stuora rockekonserta – mi čohkkii nuoraid geat hálidedje uovvanit váhnemiid čanastagain ja buot báttiin mat sin čatne vissis eallinjuolggadusaide  .(EMV 1996: 91).
Dat lei su jurdda vuolggahit Maria dan stuora gávpogii, vai son doppe mahká olmmošgisas ja máimmi hávskodagais siste vajaldáhtášii Eirra  .(AL 1992: 96).
Dat lei sutnje nu menddo lossat ja amas oahppat  .(AL 1992: 105). 
Dat lei vuolgán beavddis ja mannalan guovlalit čoavddaráiggi go mu vuhtii nu ártegin šaddame  .(ME 1986: 64).
Dat lei várálaš mearka, dan ledjen oahppan dovdat dan oanehis ottus go ledjen suinna eallán ovttas  .(EMV 1996: 143).
Dat lei árki oaidnit dan nisson-riebu, golmmain oarbbes mánáinis  .(AL 1992: 79).
Dat leige maŋimuš geadi, go vulgen Kárášjohkii gápmagiid gávppašit  .(JÁV 1988: 76).
Dat leige áidna fáddá, mas moai velá sáhtiime háleštit  .(JÁV 1988: 51).
Dat livčče galgan merket miesi, čiktit fierpmi ja gazzut eatnamis ealáhusa bearrašii  .(JÁV 1988: 55).
Dat livččii buoret midjiide buohkaide ja dan maŋŋá sáhtašii Gáisá seatnat munnuide buorebut ja mii somát livččii go  --  .(EG 1985: 76).
Dat lohket ahte mun galggan…. galggan oažžut máná  .(EMV 1996: 57).
Dat lohpidii, muhto eahket go bođii, Birgget nilddii vuot, ja mii leai eará go diktit vuot čiekčat  .(EG 1985: 69).
Dat lávii lean viššal vázzit mu luhtte bájis ja nu guoibmás ja olmmošnállás olmmoš go son lei ge, dajai Rávde-Lásse  .(JG 1986:76).
Dat lávii mánnán su baldit, muhto dál son ii dovdan maidege  .(EMV 1996: 38). 
Dat maid dušše rogui munnje go árvalin ahte vuolggášii gulaskuddat, joba duoid lagaš dáluin ge  .(JG 1986:59).
Dat maid gillii cuoigut, juos juohke sadji ii čuovgan buhtisin  .(KP 1989: 131).
Dat manaige eiddo nu mo son leai jurddašan, muhto iison dovddahan eadnái su váimmu čiegusvuođa, ahte son hálidii Gáhte oaidnit  .(IT 1997: 22-23).
Dat masa in nagodan hárjánit, lei ahte  -- .(EMV 1996: 144).
Dat mearkkaša dasto mu milelas ahte juohke searvegotis ja oskku veiljas fertejit leat almmiriikka čoavdagat  .(EMV 1996: 43).
Dat mearkkašivččii ahte ávissat ja vahkkobláđit miehá Norgga álggáše du oaguhit, ja mu eamit barggašii visot buot máid  --  .(EMV 1996: 118).
Dat mii lea dáhpáhuvvan, dan ii sáhte šat rievdadit, muhto  --  .(EMV 1996: 81).
Dat mii su mielas lei Johann Tornbergga nieiddain váddáseamos lei, ahte son máhtii čálabáikkiid čilget beroškeahttá das máid báhppa dajai  .(EMV 1996: 40). 
Dat mii sutnje ja mu vánhemiidda livččii galgan leat ávvubeaivin, šattai baicca dego morašbeaivin  .(EMV 1996: 47).
Dat moarsi leai nu ahte sutnje ledje čatnan liinni čalmmiid ovdii vai ii oainne makkar fievrruin galga vuodjit  .(MB 1985: 63).
Dat neavrihan Biera Heandarat geahčen jo ielaskuttai geasi oiadnit  .(EG 1985: 41).
Dat neavvui munno, ean galgan gul muohttagiiguin ráfehuhttit odne rávvejaččaid  .(ME 1986: 64).
Dat nisu máhtii hálbbašit rivttesláhkai..  .(EG 1985: 75).
Dat njágadeaddji áddjá gal oaččošii báhcit njágadit Sieđgaádjat njálbmái  .(EG 1985: 108).
Dat nuorra nieida lei boahtán gullat ahte Ábo lei sámesogas, ja  --  .(AL 1992: 74).
Dat oažžu dušše manat rihpaide jávohisvuođas, ja dan maŋŋil mannat ruoktot jávohisvuođas  .(EMV 1996: 77).
Dat oaččui morihit, oaidnit ja diehtit, mii leai vuosttamuš ja deŧalamos  .(EG 1985: 91-92).
Dat ođđa reanga gal ii leat nu mielas riissiid váldit  .(ME 1986: 53).
Dat ožžot ieža čilget daguideaset  .(RPL 1994: 135).
Dat seamma eallin in liikon, muhto mas lean juogaládje ferten moivet- dušše  --  .(EMV 1996: 11).
Dat sevii geassit Ándde ohpit maŋos  .(EL 1979: 59).
Dat stuora sátni sáhtá celkot du birra, ahte dus ii gávdnon behtolašvuohta  .(AL 1992: 99). 
Dat stuorra heahpat, maid don dahket Goalsenjárga sohkii, lei álkkimus dikšut ná eret  .(RPL 1994: 152).
Dat sáhtii leat dušše su olmmái, oabbá – aikko gii  .(EMV 1996: 96).
Dat sáhtte jáddat álfarot ja fas buollat oktanaga badjel heailla almmi  .(EL 1979: 9).
Dat sáhttet leat váralaččat dál  .(RPL 1994: 115).
Dat sáhttá balus muitalit buot  .(RPL 1994: 135).
Dat sáhttá dahkat olbmos spire nuppi olbmo guovdu  .(JÁV 1988: 95).
Dat sáhttá leat lahkosiin, muhto lešgo dakkár mii goddá, go jo dalle ii goddán  .(EG 1985: 96).
Dat sáhtášii leat riegádanjahki dahje mii nu vuođđaloguid  .(OP 1995: 183).
Dat sánit eai jákan jurdagis, vaikke muhtumin iskkaige sollet, vai beassá ráfis ballat ja heađástuddat, huikit ja biškutjuohke skoaliheapmai  .(EG 1985: 90).
Dat vajálkeahtesnásttit ovdandivvot mu váimmu dovdamušaid: áiggošit go don gullat mu rohkosa la leat mu moarsin, mu guoibmin, celkkii son ja  --  .(AL 1992: 90).
Dat váivvidi Sikká nu ahte ii lean eará go Gehman-Ánne geahčáiges vázzilit  .(JG 1986:58).
Dat áberávkkolaš gávpeolmmái ii galgan gal manahit evrre ge, vaikko leaskannissonii eai bázaše eai gunat ge árranii  .(AL 1992: 79).
Dat áiggui duođas mannat mearragáddái  --  .(EG 1985: 59).
Dat álgá gáđahit, ja son suhttá Ivvára ala go  --  .(JG 1986:50).
Dat šattai hálbin go sáhtii njamadit lássavuđđui báhcán jiekŋamoaluid ja ájahallat ná ođđa juhkamuša diŋgomis,  --  .(OP 1995: 19). 
Datge ii leat nu bahá, muhto go bohtet diehtit ja stuorámus oassi juo diehtáge, ahte mánná lea duiskalaš soalddáha  .(RPL 1994: 55).
Datge sáhtášii veahá lihkadit, amas  --  .(RPL 1994: 205).
Datge sáhtášii veahá lihkadit, amas guohcagit dohko seŋgii, mun fas dadjen  .(RPL 1994: 205).
Dathan gal boahta muitalit áhkuide, láhttestii Ánde  .(EG 1985: 67).
Dathan sáhtášii diehtit dan, ahte soahti nohká dáppege fáhkkestaga, eadni árvalii  .(RPL 1994: 32).
Datte leai somá bargat buot, maid  --  .(KP 1989: 68).
Dattege Nillá muhtun gaskkaid viesai nu garrasit, ahte oaivi bahkkii veagal gahččat bodnái ja máilbmi sugadii čalmmiin  .(EG 1985: 80).
Davvin álggii goargŋut čáhppes balva badjel Geaŧkečohka  .(EL 1979: 10).
Dađe guhkelebbui áhčči ii arvan vuolgit almá fanasmohtora  .(JÁV 1988: 44).
Dađe guhkkelebbui son iimáhttán smiehttat sán ášši  .(IP 1995: 76).
Dađistaga oažžugohten nu luohttámuša Siljii ahte dusten sutnje muitalit duohtavuođa mu boahtima birra  .(EMV 1996: 67).
De aitto álge lavnnjit fierragoahtit, okta nubbi  .(ME 1986:46).
De ale šat menddo jitnosit ruoja, moai álge farga joavdat  .(EG 1985: 106).
De bessen vel čuoččat… nu lápmon suhkat, ahte juohke saje jo bávččasta  .(EG 1985: 12).
De boahta… ehá lea dušše áigi jus it áiggoš njartat  .(EG 1985: 93).
De boahtá, galggašii maŋimustá ruohttáeahket leat dáppe  .(RPL 1994: 123).
De boađe jos leaččat áigumin gosage joavdat dahje mun  -- .(EG 1985: 34).
De botnjalii biegga njuolggát gátti ala  .(AL 1992: 53).
De bođii maiddái dat diehttis olmmái Ábo-gácce fatnas lusa, joradii dakko birra dego livččii čoaggimin joavkku čoahkkái, amas mielde čuovvolit  .(AL 1992: 77).
De bođii son muhtun geasi siidabáikásis, golahit asto-áiggis  .(AL 1992: 71).
De bánne guottos viehkaleahkki, váivi sisa guohcagit  .(EG 1985: 73).
De dadjen jurdilkeahttá, doamihii Gáisá dadjat go oinnii ahte Aleks leai duođas  .(EG 1985: 52).
De dal vuot doppe dahkaluddá, lávejin jurddašit bahččagit  .(JÁV 1988: 99).
De dál de lea jo nohkka seavdnjat, i šat olus eambo sevnnjot  .(HAG 1982: 21).
De fallii Morten Evje čuožžut, đobmadii beavdái nu ahte viidneláset gopmánadde, sivdnedii nu čiekŋalit ja  --  .(AL 1992: 94).
De ferten gal dan binnáža dadjat rátnážan giisá guoras ahte   --  .(ME 1986: 77).
De fuobmái Bierár dastanaga álgit rámpot olbmás man stuora daguid son dahká dáppe duoddaris  .(I H-U 1987: 47).
De fáhkka fuobmájin ahte ammahal mun ledjen galgat sutnje mannat veahkkin láhčit biepmu  .(EMV 1996: 126).
De fáhkka álggii mitrálljabissu jurrat várrenjunis  .(AE 1991: 26).
De gal láve bajidit jiena ja sáhttit oalle jitnosit hupmat  .(EMV 1996: 68).
De gal su áhčči šikkástii garrasit, ii galgan gul dien sáni gal dadjat, jus  --  .(ME 1986: 7).
De galget de dálostallat dat šiega vijitis olbmot ráfis  .(JG 1986:56).
De galggat Nillá heaitit duššiid morašteames, ii leat Paavo dan veara  .(EG 1985: 126).
De galggat de Ivár verdde de ruohtastit meahccái  .(JG 1986:16).
De galggat de heaitit eret dádjumis  .(JÁV 1988: 111).
De galggat de joatkit dan muitalusa, vurjet nuoramusat ovtta njálbmái  .(JÁV 1988: 83).
De galggat de čilget mo don leat doppe láhtte, čearggui son  .(JÁV 1988: 74).
De galggat jugadit ráfis viinnaidat  .(JG 1986:12).
De geahččalin ja dat áiggui boahtte háve biikastreaŋggain geassilit- ja dainna namain ahte  --  .(JG 1986: 81).
De go eallo-reainnár bođii goahtái, dajai son ahte viellja lea vissásit oivviide oččohallan go dán muttu jagis vuoddjái ohcat bohccuid, main ii dieđe maidige, duoddariid vuostá, dat ii leat leaika  .(I H-U 1987: 27).
De gávdnen dan ruolla máŋgi ruođu biđgemin, muhto maid dahken eará go boagustit  .(JG 1986:76).
De han lávejit veajehat, nu riššagohtet, go olmmoš gárguin julagoahta  .(HAG 1982: 60).
De hálai, go ieš go áigu ođđa vatnasas buoret bittis dudjot áirruid, de  --  .(HAG 1982: 58).
De juhkančázi ferte sierra oastit, mis fitná…  .(HG 1990: 59) XOVXV
De jurddašii Ábo: gal hal duon oažžu geahččalit  .(AL 1992: 77).
De lea Lásse geahččan láhkái ja Rođu-Ivvára gal ferte nu dárkilit fáktet,  --  .(JG 1986:47).
De lea geavvan nugo oainnát, muhto dus ii leat áigi dál daid smiehtat  .(EG 1985: 94).
De lea goit okta geahččaleapmi mu bealis fállat girjjáža mii  -- .(Gaski 1990: 7). 
De lea hállanveara, muhto fertejetne sága álggus álggahit, vai besse álggus gitta lohppii  .(EG 1985: 15).
De lea mearkkalaš báiki, go luoddaráiggá ii šat bálle ráfis johtit  .(JG 1986:13).
De lea muhtun olmmai mii galga dánset muhtun rivguin, mas dušše bikinit  .(MB 1985: 63).
De lea vuot eahket ja mun lean fas iežan julggiidanguin vázzán seŋgii, liegga ránu vuollái vai beasan roahkotit gieđaidan ja giitit du, Ipmel-áhčči, buot dan buori ovddas  --  .(KP 1989: 198).
De lea, ja imaštalai garrast manin mus lei dakkár heahti náitalit  .(RPL 1994: 127).
De leai dan mađe doallat alddes dat “skiipa”, ahte i aiddo gopmut mannan  .(HAG 1982: 30).
De lean goivon Sieđg´ádjatnjálmmes duktásaji ja sáhtan duođaštit, ahte  --  .(EG 1985: 13).
De lihtodit gos galget luoitalit  .(MB 1985: 19).
De livččet galgan oaidnit oappán go suhtai  .(ME 1986:23).
De livččii áhčči sáhttán duvdit sutnje dieid oskku áššiid  .(EMV 1996: 37). 
De láddjejedje dal gáddái ja galge diŋggaid girkostohpui guottašišgoahtit  .(AL 1992: 58).
De lávii akta olmmai mii čájeha movt galga beassat bajas go doddjo jávrai sabehiiguin  .(MB 1985: 61).
De lávii čuollat rutni Lidajávrai, nu stuorra ahte olmmoš čáhka doddjot aktan sabehiiguin  .(MB 1985: 61).
De maid in lean gal astat, muhto  --  .(JG 1986:14).
De mannen mun duhkodaddat iežan sáttomiellái, mii leai geaidnoguoras  .(IT 1997: 33).
De mii galggaimet boahtit muhtun gávppi lusa  .(MB 1985: 57).
De moaráska Mienná ja muitala soalddáhii sámegillii, mii don gal leat rievvariid ja biro bálvaleaddjjid, go áiggut vel ákšuge rievidit sus  .(IT 1997: 44).
De mon várra háhppetivččen diehtit mo Moses mielas orui go oaččui dušše guovlalit lohpiduvvon eatnamii  .(EL 1979: 45).
De mun ožžon boahtit dohko boradanvávdnii  .(MB 1985: 60).
De nu na beassean leat vuoššat  .(HAG 1982: 67).
De oaččot gal jáhkkit ahte hoahppu dat gal buollái ahte  --  .(IP 1995: 61).
De oaččot gal okto báhcit dálostallat  .(EG 1985: 28).
De oinnát, Ándaras dajai, jus ribahat nohkat ovdađ go ollet buvdii, de jámát das, duhpát nieđas  .(ME 1986:44).
De son fuobmái bidjat gáhkuid hildu ala, gos mánát eai olahan daid doahput  .(IT 1997: 50).
De sáhtašin duotnan, muhto mun dovddan iežan menddo stuorra sivalažžan vuolgit dudno lusa go ovdal in leat fitnan; ja dál rumestit olbmuid geahčai, go dudno vánhemiid gottitin  .(EG 1985: 113).
De vuolgu finadit Bealljeváris, dadjalii son Márjái ja bidjalii dávggi valahii  .(EG 1985: 104).
De vuolgu ovdalgo sáhka menddo viidu, váivi jorgalit ruovttoluotta Bealljevárrái, láhttestii Jovnna  --  .(EG 1985: 61).
De vuolgá áddjá vuđolaččat smiehtat, maid biruid lea dáppe meafirdeamen  .(OP 1995: 118).
De álgen smiehttat eará molssaeavttuid ja bohten dan oaivilii ahte mun ferten vuolgit eret Goalsenjárggas  .(RPL 1994: 168).
De álget aivve guoikkat  .(MB 1985: 22).
De álgge gáskit ja bora fal dássidis luotta, dajai Ivvár ja geigii ruoidna čeaváha Bireha njálmmi ovdii  .(JG 1986: 83).
De álggiiga oađđi hárdit, muhto   --  .(I H-U 1987: 23).
De šattai Biehtára vuorru gis ruvssodit  .(AL 1992: 66).
De šattai láhka fas ja duopmára roavvá fertii neavvut ovtta olbmá, go son oinnii man vearrut lága-ášši orui manname  .(I H-U 1987: 21).
De čuorvugođiiga, ahte luoitit sudno sisa, soai áiguba sávnnodit  .(IT 1997: 42).
De-t dal dáida dulvagoahtit, ja boahtte ija dat lea seavdnjat  .(HAG 1982: 50).
Deaiv´al dange guoktá dán hohppui boahtit  .(EG 1985: 24).
Deanu gáttan golgagoahtit boasttoguvlui, jos ii jo goikkaš áibbas  .(EG 1985: 33).
Deanu, de gánddat gal dihte, goas mii mannat boradit  .(IT 1997:11).
Deanui, eará dat lea šibitdoallu, lávii son dadjat  .(JÁV 1988: 98).
Dearvvahedje ja bisánedje hupmat luotta alde dhaje busses dahje rámbuvrris  .(EMV 1996: 65).
Deatnogáddi, dadjalasttii Iŋgá, miehtai buoret vástádusa, muhto go ii gávdnan, álggii huraidit ja  --  .(EG 1985: 10).
Deatnogátolmmožin áhčči lei measta bággejuvvon doallat moadde šibiha  .(JÁV 1988: 10).
Deattašii vel, ovdalgo vulggii viežžat ođđa guorpmi  .(IP 1995: 65).
Deattutan ahte láven dušše eattetit muhtumin  .(JG 1986:59).
Deattutkeahttá ja meeattámana son dajai ahte namahuvvon bargit galget guođđit bargosajiideaset gaskabeai rádjái, dasgo dalle álggii ođđa áigi  .(OP 1995: 48).
Dege lei bahás beana, masa sáhttá gáskkáhallat  .(ME 1986:13).
Dehan dal i bidjan leat skuolffi čalmmiid, seavdnjadin oaidnit --  .(HAG 1982: 22).
Dehan dal leat diet asutus… asutusbáhpárat, geahččalin čilget nu bures go máhtten  .(JÁV 1988: 54).
Dehte vuot Reatkanjár bárdni de álggi golggirdit  .(HAG 1982: 25).
Dehálut ášši, go diet mánnariehpu, lea rohkadallat Ipmila, ahte boađášii ráfi aj beasaimmet velá goas nu ruoktot, Sápmái  .(RPL 1994: 55).
Deike bođii Gumen go galggai uhridit jievja sarvás  .(I H-U 1987: 66).
Deikke son lávii boahtit juo mánnán dalle, go leai váivi  .(KP 1989: 177).
Det de mahká raššiges lea, bilkidii Ismo, - ii oaččo šat oppa čiččiidge dollestit  .(KP 1989: 145).
De’t de fale áigu de arvat  .(HAG 1982: 48).
Dhten ahte go in leat das, de son ii dárbbáš dan dahkat dušše čalmmiiguin  .(EMV 1996: 99).
Die dat dáidáge leat sivva manin eatnis lei álo mahká juogallágan ášši fitnat Anáris  .(RPL 1994: 179).
Die dušše, ahte Sámmol oaččui viegatit nieiddaid, muhto  --  .(KP 1989: 205).
Die dušše, ahte galgá suomastit  --  .(KP 1989: 22).
Diehkebet áiggui boahtit, huikkádii Biret  .(EG 1985: 30).
Diehttelas dat mearkkaši ahte sihke siessá, máhka, Silje ja mun fertiimet ráhkkamisgoahtit vuolgit davás hávdádeapmái  .(EMV 1996: 94).
Diehttelas – dien livččen áigá juo galgan bargat  .(EMV 1996: 122).
Diehttelaš jápmima oktavuođas lei lohpi čierrut  .(EMV 1996: 95).
Dieid oaččuimet gullat álo, go vánhemat ledje fitnamin skuvllas  .(RPL 1994: 144).
Dieid oaččut vajáldahttet  .(EMV 1996: 87).
Diein lottiin leat vel nu seavdda dolggit, Hevbak-Ovllá sukčii dáččii  .(ME 1986: 49).
Dieinna galggat fidnet ovci guoli  .(OP 1995: 141).
Dieinna lágiin gal báhcá okto šloahtat, dadjalii boarrasut Sámmol ja  --  .(JG 1986:31).
Diekkariid ii heive jearrat  .(OP 1995: 155).
Diekko gokko ii galgan olmmoš vázzit, muhto ledje das gal stuora luottat ja lávkkit  --  .(ME 1986: 76).
Diekko nai ferten rámpot iežan bártnan, ii mu bárdni gal dájo jur rivguiguin  .(MB 1985: 51).
Diekkár cealkaga sáhttá máŋgga lákai áddet  --  .(Gaski 1990: 41).
Diekkár ságat ledje munnje apmasat, ja dávjá láven ribahit muođuid ruvssodit go  --  .(EMV 1996: 84).
Diekkárš fievrruin mii galggaimet vuolgit mátkkoštit miehtá Davvi-Suoma, eváhkkui  .(RPL 1994: 5).
Dien deivvadeami maŋŋil Lájlá imaštalai go lei nu váttis vjáldahttit dien olbmá sániid  .(EMV 1996: 34). 
Dien dárpmeheapmái olmmoš oskkildit traktora, sobme velá --  .(JÁV 1988: 118).
Dien dáčča skunihis dáhpi lea nie gahčaladdat  .(ME 1986: 84).
Dien mun hálidivččen diehtit  .(KP 1989: 202).
Dien ádjáguoktá galggašii bidjat ferdnii ja  --  .(KP 1989: 55).
Dieppe mis livčče dilli vaikke juoigat ja bárggešii bárgidit, gándamánáiguin fas bohccuid vuoladit hálggus  .(KP 1989: 205).
Dies dat gale lea vuot moanaid gerddiide borrat, láhttestii Juoksa  .(HAG 1982: 63).
Diesa galggašii smiehttat dálkasa, hálái Biret  .(KP 1989: 56).
Diet Suomas gilvojuvvon lasttat gal fertejedje dohkket go geardde eará duhpát ii lean  .(IT 1997: 46).
Diet bánne lea beassan basadit luosa vigihis varas  .(HAG 1982: 29).
Diet hal lei bahá – ja mon dakkár joavdelas háluid geahččalin duššadit , eai  --  .(ME 1986:32).
Diet olmmái galgá gusto muitit máid gullá, njuolga aisttomiid vurke ruzistallamiidisguin – ama nu  .(ME 1986: 54).
Diet soalddát dat gal lea risttalaš, ja risttalaš olmmoš galgá veahkehit nuppi risttalačča  .(IT 1997: 44).
Dievddut geat ledje militeargedneagis, šadde guođđit doaimmaideaset ja vuolgit soahtebálvalussii  .(AE 1991: 11).
Dievva gávppi lea gal olmmoš, muhto eao sáhte dalle jienádit go galggašii  .(JÁV 1988: 21).
Dieđathan don Máhte – illá gille viežžat hálgosala rántáhis  .(KP 1989: 54).
Dieđus ge vulge dál go dieđán ahte beasan mannat boahtte dálvái Luovttenjárgii, dajai Ivvár  --  .(JG 1986: 81).
Dieđus geas eai leat givssit ja geahččit… ii dárbbaš nuppiid moraštit  .(JG 1986:46-47).
Dieđusge buktá eahpečielggasvuohta ja heaggaballu dovdomearkkaid máid ii leat álki čiehkat  .(AE 1991: 36).
Dieđusge dolká olmmoš ovttahat bibmui, muhto go ii leat válljenvárri, de ferte birget  .(AE 1991: 42).
Dieđusge go dovdá sudno eallima, de ii leat váttis árvidit , ahte   --  .(RPL 1994: 127).
Dieđusge mus lea vuoigatvuohta duššadit iežan, dadjá Hasse ige fuomáš, ahte muitala  --  .(OP 1995: 32). 
Dieđusge oaččut, mun dadjen, inge maššan vuordit su go juo jerren  .(RPL 1994: 52).
Dieđusge ruoktot lei ahkit, muhto ledjen juo hárjánan dasa, ahte čakčat galgá álo vuolgit skuvlii  .(RPL 1994: 132).
Dieđusge sáhtášin eatni bivdit deike mahkká dan rádjái go finan Hánssain márkanis, muhto  --  .(RPL 1994: 170).
Dieđutisvuohta álga njiedjat su ala  .(EL 1979: 61).
Dieđán, dadjen, čuožžilin, válden listu, vázzen fitnodahkii ja gohččon namahuvvon olbmuid vuolgit dálán fabrihkas  .(OP 1995: 49).
Dieđát go mun ikte vuos iččes mannen doppe fitnat  .(JG 1986:47).
Dieđášatgo dange, ahte dan ektui ahte mánát oahpašedje duddjot sii ohppet čohkkát televisio bálddas geahččamin buot olmmošmeahttun filmmaid ja videoid, mat leat dego vuovssanasat  .(KP 1989: 202).
Dihte, láve šaddat kielá go aktage dán dálu jiellaha veaháš ge loavkašuhttá  .(ME 1986:23-24).
Dihten ahte go dál vuolggán davás, de in dáidde suuinna šat oaidnalit  .(EMV 1996: 135).
Dihten vel rahtalit dan seahka…  .(KP 1989: 27). 
Dihten, ahte borramuša ii galgga guođđit borakeahttá, muhto dál mu čoavjái ii čáhkan goaikkanasčalbmige  .(RPL 1994: 160).
Dihten, ahte dan maŋŋil go oahpaheaddji geahčestaga oainnán, in duostta dadjat eambbo maidege  .(RPL 1994: 141).
Dihten, ahte nu ii livčče ožžon bargat, dat lei duođai boastut, muhto in liikon dasa, mo  --  .(RPL 1994: 173).
Dihten, ahte oahpaheaddji ii duostta vuojehit mu eret ja go vel Elle ja Kirstege leigga eatniskka bálddas  .(RPL 1994: 141).
Dihttojuvvui ahte Julmmes Čalku leai mielastis ealitan sávagiid fidnet Bás Gálle eatni alcces beallalažžan  .(EL 1979: 16).
Dii fertebehtet leat nannosat dasgo bhágas ja jámehat oaguhit din ija beaivvi  .(EMV 1996: 75).
Dii oažžubehtet njuolga viidnejuhkamis ja furrošeamis boahtit ja mannat Hearrá áltarii návddašit Su bassi eahkedismállasiid  .(EMV 1996: 74).
Diibmu lei bealguokte go dáikkihin ahte galggašin juosat beassat idjii  .(EMV 1996: 107).
Dikten Aarne mannat,  .(KP 1989: 74).
Dikten Eira hearidit, dasgo  .(KP 1989: 99).
Diktit dádjut miđáhaali Holvi  .(OP 1995: 115).
Diktit ilu ja gávdnasa deavdit dálu  .(KP 1989: 21).
Diktá Ivvára vuorus cavgit ovdal go   --  .(JG 1986:17).
Dimma gease dat leai beassan álgit, Máret ja su servvoštallan  .(EL 1979: 79).
Dimmut johte nu hihtásit, ahte fertejin dárkilastit, geavvágo diibmu ollenge  .(RPL 1994: 220).
Din sohka ferte dasto juo leat nohkame  .(EMV 1996: 91).
Dis ii oktage sáhte dan mu ovddas eallit  .(EMV 1996: 137).
Divrrit nu nealgasat ja ribadedje Lásse návlli, nu ahte masá ii bálle ráfisba gužžat ge .(JG 1986:45).
Divtte daid doaruhit, gal don girddat go  --  .(KP 1989: 92).
Divtte juo dan orrut  .(KP 1989: 57).
Divtte mu beassat beaivái, goas  .(KP 1989: 111).
Divtte mu vuodjit veahaš, son dajai ja jorggitii Jovnna guvlui  .(EL 1979: 70).
Divtte olbmuid čohkkát, jurdila Hánsa niegus ja seammás áicá, ahte   --  .(OP 1995: 154).
Divtte olbmuid čuožžut, savkala Hánsa ja fuomáša ahte Ája lahkonišgoahtá Sávjja  .(OP 1995: 150).
Divttemat mu muitalit lohppii  .(OP 1995: 45).
Divvon, Ándii saji, ovdalgo vulgen Áilliin áitái nohkkat  .(RPL 1994: 186).
Diŋgomiid ii sáhttán doaimmahit  .(OP 1995: 47).
Do de orru doppe. De galggat fitnat jearramin  .(IT 1997: 34).
Doai galgabeahtti muitit, ahte  --  .(IT 1997: 8).
Doai galggašeidde leat seaŋggas  .(IT 1997:9).
Doai leahppi anášan dan sajis go son livččii dutnje galgan oahpahit Biippabala  .(EMV 1996: 60).
Doaihan gilliide dánsut, njeallje bihtá, dajai Unto  .(KP 1989: 194).
Doala julggiin amas dat čievččatit mu, ja doala nannosit, guvtiin gieđain  .(RPL 1994: 73).
Doalvvo mu ođđasis dan boddui, go áddjá oahpahii mu vázzit ja   --  .(KP 1989: 111).
Doamihii ságaidis duššin dahkat ja vuortnui daid skálkkan,   --  .(EG 1985: 26).
Doapmagohten, viggen viehkaladdat, muhto muitájin ahte  --  .(EMV 1996: 148).
Doapmalin caggat bohccuid, muhto dat ledje juo lahka dien nuppi ealu  .(IP 1995: 77).
Doarjjuha olggos nurkki birra ja bisána vuoiŋŋastit dan boddii go šieđđamis heaitá  .(JG 1986:14).
Doaruheimme nuppiideame ja dalle mun livččen sáhttan goddit sihke su ja iežan  .(KP 1989: 51).
Doarus Ivvár ii vuikon, vaikke bávččadii ge, ii vuollánan árpmu bivdit  .(JG 1986:8).
Dohko bohte fatnasiiguin máŋgalogi risstalaš nuora geat liikojedje lávlut  .(EMV 1996: 115-116).
Dohko ii sáhte mieđuštit  .(OP 1995: 22). 
Dohko lea Niigu dieid gozastan ovdal go jámii vai ii galgga duot snukkár váldit  .(ME 1986: 52).
Dohko ledje gávpejasat álo buktán maiddái buolliviinna danin vai jorgalit boazosápmelaččaid ja earáid geain navde ruđaid, biergguid ja eará diŋggaid vai besset njalahit  .(IT 1997:15).
Dohko lei buorre báhcit gávppašeami maŋŋá vehá šluvggašit ollola  .(JÁV 1988: 19).
Dohko lei guhkki vuodjit, ja jurdagat besse rágis bargat  .(EMV 1996: 94).
Doivvošin ge dan dihtii ahte girjjáš galggašii heivet skuvllain lassilogusin, sihke dieđuid dáfus  -- .(Gaski 1990: 7).
Dolastallat ja gáfestallat doppe  .(RPL 1994: 172).
Doliin leai vierrun guossutit irggi  .(EL 1979: 83).
Dolin dal lei vel lunddolaš, muhto ii šat dál, vaikke mun gal ferten dovddastit, ahte  -- .(KP 1989: 198).
Dolin lávii čuotnjagiid bivdit, ja nu aolbmot gohčodišgohte dainna namain, ja  --  .(HAG 1982: 61).
Dollačáhci leai váldán maid Biehtáris julggiid nu ahte dat eai nagodan šat mannat njuolga  .(IT 1997:17).
Dollen lunddolažžan, ahte Márgget návehastá, muhto son ii áigon dan bargat  .(RPL 1994: 201).
Dološ gávpealbmá bárdnin áhčči ii goittot sáhttán duhtat ná uhca biilii  .(JÁV 1988: 34).
Dološ olbmot dat bagadalle jur juste gokko galggat mannat dohko  .(MB 1985: 39).
Dološ sápmelaččat ledje viššalit bivdit buotlágan fuođđuid gumppiid, getkkiid, riebaniid ja guovžžaid  .(IP 1995: 32).
Don Lájlá, don válljet máid don válljet -  muhto galggat muitit ahte áhči ráhkisvuohta lea stuorát go mihkkege eará  .(EMV 1996: 122).
Don Sivert Herergutt han lei su bivdán bohtit  --  .(ME 1986: 80).
Don beallai Deanu, doamihii, Gáisá muitalastit  .(EG 1985: 58).
Don beare duššadivččet jiežat sáhtekeahtta šat leat Ándii maninge veahkkin  .(EL 1979: 44).
Don berret dovddiidit Jovnnain  .(OP 1995: 141).
Don dat gusto dáiddátge leat dán jovkku vearrámus  .(RPL 1994: 135).
Don dieđat jiešge hui bures ahte ii giige sáhte leat dutnje liikokeahtta, juos don fal jieš nu hálidat  .(EL 1979: 68).
Don diđát ieš makkár olmmoš lea dat sáhttá veardidit baostut ja jáhkkit boastut  .(EMV 1996: 54).
Don dárbbašat maid eallit Lájlá  .(EMV 1996: 104).
Don fertet duostat eallit. Lájlá  .(EMV 1996: 84).
Don fertet dán muitalit áhččái  .(EMV 1996: 54).
Don fertet geahččagoahtit duohtavuođa čalmmis čalbmai, ain jo Rođu.Ivvár hárrái  .(JG 1986:19).
Don fertet gierdat vel dan ge jus boađus du mátkkis ii leat dakkár go ledjet sávvan  .(EMV 1996: 132).
Don fertet heatiti dan issoras girjelohkama  .(EMV 1996: 151).
Don fertet mannat  .(EMV 1996: 122).
Don fertet skuvllas geargat  .(EMV 1996: 51).
Don fertet veahkehit mu  .(KP 1989: 90).
Don fertet vuordit  .(EMV 1996: 90).
Don fertet vuordit Lájlá  .(EMV 1996: 89).
Don fertet vuos hárjehallat  .(KP 1989: 133).
Don fertet čájehit ahte leat gievra  .(EMV 1996: 58).
Don galggat eallit nugo eadnát ja áhččát neavvuba du láhttet  .(EMV 1996: 34). 
Don galggat heaitit eret dieid čeavlás dábiid  .(AL 1992: 63).
Don galggat skuldot isidat itge mu, dajai Ráijá  .(KP 1989: 84).
Don galggašit maid heaitit borgguheamis, eadnán dadjalii Ándarasain, guhte mieđai  .(ME 1986:45).
Don geahčai jo háhtás vuole Ándarassii, hivvehalai jo čurvet buorreeahkeda, muhto guhkasaččai  .(HAG 1982: 11).
Don gii leat nuorra, don galggat váruhit ravdajurddašeaddjiid  .(KP 1989: 38). 
Don it beasa goassige luđiid guldalit, árkkálmasttii Liissá  .(KP 1989: 176).
Don it dáidde dovdat olus genge dáppe  .(KP 1989: 37). 
Don it dárbbaš maidege dadjat, son savkalii  .(EMV 1996: 12).
Don it dárbbaš šat sis berostit, ithan leat berostan dán rádjáige  .(KP 1989: 150).
Don it galgga alccesat veardidit maidige  --  .(EG 1985: 65).
Don it galgga dien láhkái heahppášuhttit min  .(KP 1989: 169).
Don it galgga dárbbašit eará dievdduid maŋis ruohttat  .(EMV 1996: 100).
Don it galgga dárbbašit gáhtat, dan mun oaivvildan  .(KP 1989: 147).
Don it muđuid gierdda oaidnit dieid billašuvvan muođuid  .(JG 1986:42).
Don it oaččo háleštit geainnage itge jearrat mus maidige  .(OP 1995: 90).
Don it suovvan su ássat min bealde  .(RPL 1994: 103).
Don it sáhte earáid eallima eallit  .(EMV 1996: 93).
Don it ábut mu guođđit  .(EMV 1996: 149).
Don ja duot láttán leahkki biros biddjon ja galggat muitalit, ahte jus son almmái ii jávkkaš johtilamos lági mielde dáppe guovllus  -- .(EG 1985: 56-57).
Don leat dasa lassin nahkariinge, Jovna ain fikkai eastadit  .(EL 1979: 71).
Don leat gal gassat, ahte sáhttet leat jumežat, eadni dajai Biggái  .(RPL 1994: 211).
Don leat jo boaris ja du áigi leamaš, ja Máret nuorra…easkka beassamin eallin návddašit  .(EG 1985: 65).
Don leat meariheapmi govahallat  .(OP 1995: 8). 
Don leat nu guhkkin davvin dál, ahte sáhtat ieš gopmulit agibeaivái  .(EG 1985: 46).
Don leat čalbmái oaidnit nugo mielahis olmmoš  .(EG 1985: 45).
Don ledjet áhčát nieida, itge don sáhte fáhkka dohkkehit vieris olbmo áhčát sadjái  .(RPL 1994: 189).
Don livččet galgan vuoiddastit, ovdalgo vulget  .(KP 1989: 57).
Don livččet ráhkis Iŋgá galgan smiehttat dákkár ášši  --  .(RPL 1994: 97).
Don lávet dadjat:  --  .(KP 1989: 68).
Don maiddái sáhtášit dahkat seammaláhkai, rávvii mu unna oappáš  .(RPL 1994: 187).
Don máhttet vázzit čábbát ja moddjájit dego beaivváš diskka duohken  .(KP 1989: 97).
Don oaččut jáhkkit mon ledjen issorasas  .(AL 1992: 93).
Don ot oaččo mu singuin bálddastahttet  .(EMV 1996: 93).
Don rutkoša dat lea vel viežžalit dasa  .(HAG 1982: 8).
Don sáhtat veallát maŋŋebeankkas  .(KP 1989: 12).
Don sáhtaših dalle buohtih min geahčai ja orruh ija  .(KP 1989: 124).
Don válljejit su ovddabeallái mu. Jerren ja lei miella garuhit su  .(EMV 1996: 129).
Don várra muittat, nugo munge, go mun soames gearddi vižžen su eret ránjá geahčen, go Sámmol leai fuomášan viinna váldit  .(KP 1989: 199).
Don Ánne vuolggát fárrui ja Lásse viehkaka viežžat Bireta  .(JG 1986:18).
Don šattat vuolgit soagŋus dohko, dajai Heaika  .(MB 1985: 52).
Don, Ipmel-áhčči dieđát, man lossat eadneolbmui lea oaidnit, go mánná gillá ja dáhtuta dus láibbi  --  .(KP 1989: 199).
Don, eadnán, don it asttan muitalit, makkár  --  .(KP 1989: 43).
Donge sáhtášit lubmet munnuin  .(RPL 1994: 188).
Donha dieđát ahte bivdet doavttir Vuorela veahkehit Magda.., dajai láhkaalmmái  .(OP 1995: 49).
Donham sáhtášit álgit ođđasis,   --  .(JÁV 1988: 63).
Donhan gale várra jiešge áicet mo buohkat figge jorrat du birra  .(EL 1979: 68).
Donhan leat dárkil báhčit, gáranas láve ravgat dugo baika, vaikke lea unni  --  .(EG 1985: 105).
Donhan moai gal leimme sáhttit njamistit, muhto --  .(JG 1986:22).
Doppe albmat fihttejedje su oaivila ja okta sis álggii sallut ain friija gáinnu  .(EL 1979: 55).
Doppe beasat vajálduhttet  .(EMV 1996: 59).
Doppe de manne orostallat daidda ávdin viesuide  .(AE 1991: 21).
Doppe eai lean olus olbmot, sudnos leai ráfi boradit ja háleštit  .(KP 1989: 143).
Doppe gal gártá, čáppadálkin olggos, beaivváža geahččat  .(EG 1985: 75).
Doppe galge leat su muitalusa mielde dat albma luomejeakkit  .(JÁV 1988: 79).
Doppe galget leahkit golbmalok heakka  .(I H-U 1987: 25).
Doppe galggai ávkšuvdna dollojuvvot muhtun leaskanisson dálus  .(AL 1992: 79).
Doppe galggašii leat ráhkaduvvon gárves borramuš eváhkuide, diđii áhčči  .(RPL 1994: 13).
Doppe gáttat hállat du giela, dadjalasttii Biera  .(EG 1985: 33).
Doppe lea čáhppes olbmuide mihá buoret vejolašvuohta beassat buriid klubbaide, ja  --  .(EMV 1996: 88).
Doppe leai buorre orrut  .(MB 1985: 59).
Doppe leat čuojahan du váhemiidda, ja eadnát čuojahii munje jearrat gos don leat  .(EMV 1996: 148).
Doppe ledje earret eará hárjánán telttain orrut, mii dál dieđusge bođii ávkin  .(AE 1991: 19).
Doppe ledje kássat ja renkot goste čohkkádit  .(ME 1986: 69).
Doppe lei buorre nákkáhallat olbmuiguin buot dán máilmmi áššiin  .(JÁV 1988: 20).
Doppe lei buorre čierastit dan johtui  .(JÁV 1988: 115).
Doppe lei nu buorre oaidnit buot  .(AL 1992: 67).
Doppe lei suohttaseabbo orrut, go  --  .(RPL 1994: 26).
Doppe leš, muhto guhkes áigái gal ii heive jos áigo buvttehit olbmuid áigge Bealljevárrái  .(EG 1985: 33).
Doppe mun šadden smiehttat eallima ođđasis  .(KP 1989: 107).
Doppe oainnat okta buoiddes gánda lei goagŋon hivssegis čuožžut čohkkedanbeaŋkka ala, vaikko dan ii lean lohpi dahkat  .(RPL 1994: 38).
Doppe sii álge šlupparsit gaskaneaset  .(EL 1979: 9).
Doppe soai hálideigga golahit boarisvuođa beivviid, dan oadjevuođas ahte  --  .(EMV 1996: 16).
Doppe sohpe báhčalit doarrás  .(AE 1991: 37).
Doppe son fertii doamihit hivssegii vuoksit  .(KP 1989: 40).
Doppe son álggii dutkat fatnasiid  .(EL 1979: 40).
Doppe sus leai divrras konjáhkkaboahtal, maid soai láviiga geavahit dálkkasin  .(IT 1997: 68).
Doppe sáhtiime leat áibbas lahkalaga  .(EMV 1996: 89).
Doppe Ábran-Jovnnas leai visti, gos sii besse orrut  .(IT 1997: 37).
Doppe ádjánasttii dan meare ahte reaŋa Sámmol ge gearggai fatnas njulget ja meallut lagabui gátti  .(JG 1986:33).
Doppe čielggai ahte áhči galggai čuohpadit,  --  .(JÁV 1988: 68).
Doppege galgá buot ođđasis hukset  .(RPL 1994: 94).
Doppehan son almmái leai boahtange …. dohko lea buoremus mannatge ja mii várra bures birget su taga  .(EG 1985: 125).
Dorpár jearralii soartila oamasteaddjis gokte son jurddaša vástidit go boahtiba duopmára ovdii  .(I H-U 1987:19).
Dorpár vulgii lága ovdii vástidii ja bođiiga soartila oamasteaddjiin gearregiidda  .(I H-U 1987: 20).
Dorpára nieida lohká ahte gal dat geavvá buoragit jus duopmár lohpida su ovtta diŋgga dálus váldit ollái, jus earráneapmi dáhpáhuvvá  .(I H-U 1987: 21).
Dot leat čeahppi dahkaluddat, eaddui Birgget  .(KP 1989: 83).
Dotge áhkku bahákas dodjá dušše munnje ollacahkketeame, ieš bahákasa buoidda ii arvva seaŋggas čuožžilit  .(EG 1985: 57).
Dovddaimet dieđusge Sámmol-čeazi ja reškkiheimmet čaibmat buohkat earet Áile, gii  --  .(RPL 1994: 124).
Dovddan fuones oamedovddu su dihte, muhto in sáhte gal veagal leat suinna  .(RPL 1994: 155).
Dovden ahte fertejin eanemusat jurddamáilmmis ráhkkanit  .(EMV 1996: 94).
Dovden sivalašvuođa, go mus eai leat ráđit veahkehit duon albmá  .(KP 1989: 115).
Dovden su liekkasvuođa, ja in gillen oba smiehttat ge šat su dilálašvuođa  .(EMV 1996: 117).
Dovden čoddagis mo čierrát vigge boahtit, go eadni sávai báze dearvan  .(RPL 1994: 109).
Dovdu ii lean sus vuosttas geardde: álo, go son Sáráige lávii maidnu muitalit, lávii oamádovdu bávččastit  .(KP 1989: 144 - 145).
Dovdui buorren beassat doidit eret duolvvaid  ja molssodit ráinnas biktasiidda  .(AE 1991: 70).
Dovdui dego livččen sihtan huikit veahki, muhto  --  .(I H-U 1987: 32).
Dovdui dohppii, čaimmihii Piera, čohkkedii dollagáddái, geigii juohkehažžii bassenmuora ja čilgegođii duođas, mo bierggu galggai giksadit hilaid alde nu ahte  --  .(OP 1995: 171).
Du dáhpihan lea vázzilit ja vajálduhttit.. maidge smiehtašat go  --  .(JG 1986:31).
Du fárrui gal eaba dárbbaš vuolgit, bosihii Erke  .(KP 1989: 195).
Du gažaldagaide galgá dán ijas boahtit vástádus  .(EMV 1996: 19).
Du guoibmi Ándaras gal oidno gusaid mannamin bahčit, áiccai Biret  .(KP 1989: 54).
Du isit ii vissa astta du veajuin fuolahit  .(KP 1989: 143).
Du reivvet maiddái sáhttet leat duššan mátkkis  .(RPL 1994: 94).
Du višašii čájehit  .(KP 1989: 191).
Du váibbakeahtes gieđat ja čalmmit, du ráfáláš jietna oahpatedje mu ráhkistit duddjoma  .(KP 1989: 69).
Du, uhca nieddaža, mii galgat bálkestit johkii  .(AL 1992: 76).
Duhaga in livčče goassige duostagoahtán bealuštit iežan  .(KP 1989: 95).
Duhpáhiin mon in goassege galggaše álgit, neavui mu  .(ME 1986:44).
Duhpát-Niiggu sogas dat gal galggai vissa leahkit  .(ME 1986:34).
Duhpát-Niigu lei ieš ferten beantarat gohččut reanggas rissemuoraid nai geavahit boaldámuššan  .(ME 1986: 53).
Duinna leai nu buorre vázzit dan váivves skuvlla .(KP 1989: 95).
Duiskalaš čiŋkulii baráhka guvlui ja dulkka muitalusa mielde ii áigon šat goassige álgit badjealmmájin  .(IP 1995: 57).
Duiskalaččaid áigumuš lei, nugo maŋŋil lean gulla, jođáneamos lágis váldit Bearddu girdihámmana  .(AE 1991: 20).
Duiskalaččain eai lean dál várra eambbogo golbma vejolašvuođa, juogo vuolládastit, mannat ráji rastá Ruŧŧii juo soahtat maŋemus olbmá rádjái  .(AE 1991: 67).
Duiskalaččain ii lean makkárge diehtu, mo bohccuiguin galggai meannudit  .(IP 1995: 56).
Duiskalaččat atne čađat fuola čorget jámehiiddaset ja vešát mielddiset hávváduvvon olbmuid, jos lei fal vejolaš  .(AE 1991: 49).
Duiskalaččat dihte dieđusge min plánaid, ja ledje dál valaid alde, geargosat báhčigoahtit  .(AE 1991: 36).
Duiskalaččat ferteje geassádit vulos rámaid, ja dilli buorránii dovdamassii  .(AE 1991: 37).
Duiskalččaide lei dakko buoret go sáhtte válljet vuogas, čiegus báikkiid duostun dihte min  .(AE 1991: 65).
Duiskka girdit vigge bombet dáid skiippaid, muhto eai lihkostuvvan bures dannego hehttejuvvoje duoid garra ja dássšdis báhčalemiid geažil  .(AE 1991: 41).
Duiskkavábel ii viššan vázzit dan doavkkes, skierbmá sámeáhku maŋis  .(IT 1997: 43).
Duljiid goaivvui muohtaskálvvi sisa navválit  .(IT 1997: 23).
Dulvvi ja duiskalaččaid garra báhčalemiid geažil ii lean vejolaš divodišgoahtit billistuvvon šalddi  .(AE 1991: 53).
Dulágan nuorra nieida šassá muhtimin vuordit guhkáge  .(IP 1995: 79).
Duobbelabbos don beasat vuojestit moadde tegrafastoalpobaje  .(EL 1979: 70).
Duoddaris lea nu ahte jus diet mearkkat eai oidno iige gullo mihkke, dalle gakga bissanit  .(MB 1985: 39-40).
Duohtavuođas ii Iŋgá iešge, dasgo eallin sevii su ain fárrosis ja oalgguhii su boagustit ja illugit nugo nuorran  .(KP 1989: 31). 
Duohtavuođas lei lihkolaš, go bođii diehtit ahte Reatkánjárga lea su Báradias  .(JG 1986: 81).
Duoidda čalmmiidii ii sáhttan gielistit  .(EL 1979: 12).
Duojážassii sii eai sáhttán lávus orrut, nuba Biera ávnnastii goahtebiergasiid ja muttardii veháš buoret vistti, go mii loavddalávvu leai  .(EG 1985: 16).
Duokkár vuovdnás nissonolbmuid ii gaggašii luoitit ii lahkage, dat njoammudit vuovdnáivuođa eará áhkuide maid  .(KP 1989: 195).
Duolbasa ala danii duostan bissehit  .(JÁV 1988: 115).
Duollet dálle Eira bođiige, máleatii ja čuorvvui mánáid boradit  .(KP 1989: 103).
Duollet-dálle bajidii son gievdnelohki gáhtten várás, amas gievdni ábbut  .(AL 1992: 61).
Duon Buksagoatnilis vuolageahčen lea girjegeđgi viehka fávllis, masa gale sáhtta maid darvanit  .(HAG 1982: 25).
Duon beargalaga šlárvva geažil mon gárttan duššat  .(EL 1979: 51).
Duon dálus du ii leat ávki bahádaddat iige nimmorit mastige  .(EG 1985: 34).
Duopmar duoppe badjin diehta, ahte Bás Gálle jolggadii čájetit ráhkisvuođas  .(EL 1979: 64).
Duopmár suhtai issorasat ja dajai roavvásis ahte dál gal ferteba earránaddat jus goassege  .(I H-U 1987: 21).
Duostatgo mii dadjat ahte  --  .(OP 1995: 175).
Duostil gal dan dihtii sáhtan leat, muhto  --  .(EG 1985: 57).
Duot dat goittot galggašii leat duot…. mii dt dal vuot lei duot..  .(JÁV 1988: 142).
Duot dáiddii vuoikka unni hal dieid gullat  .(ME 1986:22).
Duot earrásat galge árvvusge orrut Álaheajus ja dakko birrasiin, hárjehallat ja fáktet  .(AE 1991: 13).
Duot čalmmit dáhtto oaidnit duohtavuođa  .(EL 1979: 12).
Duottarčohkka leai dego gámis balvvaid gaskkas allaneaddji oaktebalva, man čađa beaivvaš figga báitit  .(EL 1979: 79).
Duođai su ledje geahččalan morrehit, muhto ledje šaddan fuomášit, mo son garvvašii Ipmilsáni  --  .(OP 1995: 103).
Dus galgá leat valjji agibeaivve dás rájes…  .(JG 1986:74).
Dus ii leat bággu vuolgit goasage  .(RPL 1994: 219).
Dus ii leat ávki geahččalit maidige, dasgo mun lean váldán buot čielgasii ja dieđán, ahte --  .(KP 1989: 150).
Dus lea biro buorre lihkku, go beasat čiŋaid sisa jápmit  .(JG 1986:80).
Dus lea veadjemeahttun oažžut maidege čielgasii  .(EMV 1996: 111).
Dus lea áhkkurat guhttaloge sekunde áigi muitalit  .(EL 1979: 29).
Dus lea álo mu ja áhku luhtte ruoktu, jus eadnát lusa it hálit mannat  .(RPL 1994: 219).
Dutkit, dat dáidet leat eará guovllus eret  .(OP 1995: 162).
Dutnje goittotge Máret dajan, ahte oaččot roahkkadit jearrat maid áiggot   .(EG 1985: 65-66).
Dutnje livččii buorre beassat oađđit Ándarasain moanaid ijaid   --  .(KP 1989: 58).
Dutnje mon sáhtašin luohttit  .(EL 1979: 41).
Dušše Iŋgá-siessá ii jolgen dan dahkat, vaikko miellage livččii lean  .(RPL 1994: 8).
Dušše Reaŋga-Sámmol ii ožžon guoskat  .(JG 1986:73).
Dušše dat guhte diehta sáhtta dubmet  .(EL 1979: 63).
Dušše don iskkat mu badjelgeahččanvuođain dadjat mu gándan  --  .(EG 1985: 48).
Dušše duollet dállet galggai Sámmol-čeahci su gurput  .(RPL 1994: 95).
Dušše gehččen njuolga áhči čalmmide ja bivdalin jávohaga su ipmirdit  .(EMV 1996: 55).
Dušše guldalit meare go šávvá  .(EMV 1996: 12).
Dušše hoavdan nuppiide, muhto ieš gal sáhtii orrut vahkuid basatkeahttá, iige beroštan vaikke gunniidiige ja álosbiktasat dulve  .(EG 1985: 63).
Dušše jurddašin, ahte galggašin juoidá eará bargat- vai nagodan  .(EMV 1996: 102).
Dušše mii eat beasa goassage vuolgit, mun šuohkihin  .(RPL 1994: 69).
Dušše mun dieđán gos lean ja dušše mun sáhtán mearridit, boađán go vai in  .(JG 1986:56).
Dušše mun višan vel du áimmakuššat  .(KP 1989: 187).
Dušše nuorrageardi ii mášatuvvan nu fargga vuolgit  .(AL 1992: 70).
Dušše okte son eahpidii galgá go jeagadit Jesusa  --  .(EMV 1996: 19).
Dušše smiehtan mo mii dás galgat álggahit, go  --  .(EG 1985: 128).
Dušše áhči-guovttos gávpealbmá rovváin báziiga váldalit  .(JÁV 1988: 21).
Dušši lea olbmo čiekčat seahčagasa vuostá, hálle vuorrasut olbmot  .(JÁV 1988: 47).
Dá de lea Sieđg´ája, dán ádjat luobbalii lávii Biera Hendaratge vatnasa cehkket  .(EG 1985: 14).
Dá han lea čáhci, vaikke vuovdit—ii eará gobiktssat eret ja lávgui  .(JG 1986:52-53).
Dá tlei ođđa máilbmi munnje, ja oaneboddii nagodin morraša váidudit, go  --  .(EMV 1996: 63).
Dábis mielde son lávii álgos biehttalit hállamis das  .(JÁV 1988: 15).
Dábálaččat mis lávii gal leat fákta uksanjámmis, gean  --  .(JÁV 1988: 49).
Dábálaččat riidu nogai dasa, go eadni maŋŋiteahket bođii viežžat áhči ruoktot  .(JÁV 1988: 21).
Dábálaččat vurden viđa toga, go mus ii lean hoahppu ruotot doapmat  .(EMV 1996: 101).
Dáhpáhus dovdui dieđusge vahágin álggus, erenoamážit olbmuide geat ledje viggan gádjut girdiid, muhto nugo dilálašvuohta šattai maŋŋil, de lei buorre go šattai dieinna lágiin  .(AE 1991: 63).
Dáhtton eatni jearrat Ánddes  .(RPL 1994: 199).
Dáid burkkiid lei dađege álkit fievrredallat fárus, leimmethan mii traktoriin jođus  .(JÁV 1988: 156).
Dáid girdiid ovddas galggai háhppil beassat čihkosii, ja dáhpáhuvai ahte   --  .(AE 1991: 68).
Dáid ovddas lei váttis gávdnat suoji, ja dađi bahábut deaivváhalle soapmásat  .(AE 1991: 72).
Dáid čuvges ijaid son lávii muđuige áibbasit juoidá, ii iešge diehtán dárkilit maid  .(IP 1995: 76).
Dáida leat lahtta aiddo mannamin meatta  .(EL 1979: 38).
Dáiddan baihce káfe vueššat ja liggen bulláij mikros  .(KP 1989: 126).
Dáiddan guođđit din ráfái, dajai son ja čárvii oarpmeliidis gieđaide  .(KP 1989: 196).
Dáiddan čállit mainnu  .(KP 1989: 126).
Dáiddii muitit mo mun gáskkestin su gieđa, go jorggihii fas iežas beallái ja belkki vel doppe guhkes áigge  .(RPL 1994: 68).
Dáiddii oktan sivvan leat dat ahte 60-logu loahppajagit ledje hui guolaheamit  .(JÁV 1988: 98).
Dáiddán fitnat gitta Golasenjárggas, go juo lean ná guhkás vázzán  --  .(RPL 1994: 178).
Dáiddán mun finihit maid leansmánni luhtti  .(OP 1995: 111).
Dáiddán čollestit gáttis ovdalgo vulge ruovttoluotta, dadjen Mártii  .(RPL 1994: 177).
Dáide njoammilat čákŋan min albmá hiitan sisa… dál lea maŋŋit gosage vuolgit  --  .(EG 1985: 123).
Dáidet Roavvenjárgga čuovggat oidnot  .(RPL 1994: 12).
Dáidiba vánhen-guovttos áiggi mielde eará jurdagiid oažžut  .(AL 1992: 96).
Dáidit duosa mannat gáfestallat, evttohii Sámmol-čeahci ja nivkkalii sullo guvlui  .(RPL 1994: 84).
Dáidá dan ge fuomášit ahte  --  .(Gaski 1990: 45).
Dáin galgai fitnšuvvat šleađgafápmu oppa gildii  .(JÁV 1988: 108).
Dáin luomemátkkiin mun ohppen dovdat buorebut áhči  .(JÁV 1988: 82).
Dáinna biehttalemiin áhčči háliidii dušše givssidit mu. go oinnii mu movtta  .(JÁV 1988: 111).
Dáinna, dáinna bártniin mun duođai sáhtašin hálidit unna nieiddaža, jurddašii son  -- .(KP 1989: 87).
Dáj’on višša dola cahkketit..  .(JG 1986:30).
Dákko bokti de ferten fas imaštit su oaiviliid, Ipmel-áhčči  .(KP 1989: 202).
Dákká bottus vigge jurdagat mannat daidda olmmošrohkiide ja sin lagamuččaide, geat  --  .(AE 1991: 75).
Dákkár bottu, mat sáhtte dáhpáhuvvalt máŋgii beaivvi áigge, lávejedje  --  .(JÁV 1988: 102).
Dákkár bottus vigget gatnjalat bahkket čalbmečihkii  .(AE 1991: 54).
Dákkár eatnamiin fertii maid erenoamáš várrogasat johtalit, go lei čađat váttis oaidnit gokko vašálaš ain lei  .(AE 1991: 64-65).
Dákkár geahččaleapmi galgá čájehit oskku nanusvuođa  .(EMV 1996: 78).
Dákkár loahppa dás gusto fertii boahtit  .(EMV 1996: 128).
Dákkár olbmuid lea váttis leat nuppiid gohčostahkan  .(JÁV 1988: 120).
Dákkár veahkkeneavvut eai gávdnon mis, ja nu šattaimet čađat luohtit čalmmiidasamet ja beljiidasamet  .(AE 1991: 57-58).
Dákkár áiggiin áhčči lávii leat erenoamáš erdui ja váttis  .(JÁV 1988: 135).
Dál Bennoge muitá easkká bohcco ja čuovvula láikket gappa  .(IP 1995: 77).
Dál Bás Gálle livččii sakka álkit oažžut miehtat Dáža bealdi finadeapmai  .(EL 1979: 48).
Dál Bás Gálle áddii, mo Áslat áiggui su gádjut  .(EL 1979: 59).
Dál Liissá dáiddii máhttit ain buorebut suomagiela, dasgo saon leai áigá juo duođaštišgohtán olbmuide, ahte juos gii, de son leai dievaslaččat guovttegielalaš  .(KP 1989: 163).
Dál Pierra hoagai diehtit juoidá erenoamáža dien ádjá birra  .(ME 1986: 61).
Dál beasaimet vuosttaš gearddi oaidnit duiskalaččaid, go johtále ávžžis viessogaskkaid ja don beale rámaid  .(AE 1991: 23).
Dál beassá su ráhkis biebmoeadni lebbestit čáppa silkki čeabehii go vuolgá mihkalmasmárkanii Ohcejohkii  .(IT 1997: 35).
Dál bohccot ledje beaivelivain ja Ándde-guovttos bálliiga vuoššastit čáhppes káfe,   --  .(IP 1995: 74-75).
Dál bohccot ledje livon ja Bikká sáhti viimmat vehá čohkkedastit  .(IP 1995: 85).
Dál báskka mátki gáddai sáhttii álgit  .(EL 1979: 50).
Dál dat galget boahtit njoarostit munno  .(IT 1997:11).
Dál dat sápmelaččat bohtet oaidnit ahte  --  .(IP 1995: 42).
Dál de beasan nohkkat  .(KP 1989: 66).
Dál de bođii ráđđi juovllaid doallat  .(IT 1997: 30).
Dál de fertet bivdit mis buohkain ándagassii  .(JÁV 1988: 29).
Dál de fertešit duolbmalit earáid máŋŋái, earát leat juo mannamin  .(JÁV 1988: 13).
Dál de galggat donges vuolgit márkanii, eadni dajai áhkkui  .(RPL 1994: 90).
Dál de lea dusge áigi oahpahallat  .(RPL 1994: 53).
Dál de lean duođalaš suddui oalgguheaddji, dájui son, muhto ii geargan dadjat eanet, dasgo seammá johtilit go sutnje leai boahtán dádjunmiella, bođii heahpat  .(KP 1989: 148).
Dál de višan gullat  .(RPL 1994: 80).
Dál de čahpot mu luhtte ja dálán, biro gearpmaš, vai in dárbbaš čorbmadit, Elle dajai suhtus  .(RPL 1994: 160).
Dál don de galggat diehtit leat njálmmat eaiggat  .(HAG 1982: 23).
Dál dárbbašii juo geavahit vehá miellagovvádusa  .(JÁV 1988: 16).
Dál eai leat gozuid alde… . eske iđđes ain lei gulloma láhkái stámppa jugástat  .(JG 1986:39).
Dál easka in háliidange vuolgit Goahtejohkii  .(RPL 1994: 192).
Dál eat galgga náđđut, muhto bidjat buot áhpiid ovdan ja bágget buot bahálaččaid čippustit  .(AE 1991: 69).
Dál eatni-guovttos geahččaleigga jierpmálaš válljemiiguin buoridit gussanáli  .(JÁV 1988: 98).
Dál fargga ferte ráhkkanit ealuin johttát njárgii, geasseorožii, ovdalgo menddo šovle  .(IT 1997: 24).
Dál ferte iskat, man valli rávdnji lea  .(EL 1979: 56).
Dál ferteje gearruid rábidit, muhto eai datge lean dušše dohppet  .(AE 1991: 64).
Dál fertejetne suhkagoahtit gáddái  .(EMV 1996: 141).
Dál fertejetne vuolgit bohccuid lusa, ovdalgo mannet Čuoivvatduoddarii.  --  .(IP 1995: 79).
Dál fertejin váldit vuhtii dan ahte son lei sárdneolmmái  .(EMV 1996: 143).
Dál fertet rásážan vuolgit  .(EMV 1996: 53).
Dál fertet čállit dasa aiddo nugo lea dáhpáhuvvan  .(RPL 1994: 103).
Dál fertii doaibmagoahtit  .(JÁV 1988: 149).
Dál fertii leat vuollegaš ja vajálduhtti buot čeavlli  .(JÁV 1988: 150).
Dál fertii návetrobi divvut  .(IT 1997: 54).
Dál gal ferten vuolgit ohcat Iŋggá  .(RPL 1994: 102).
Dál galgabehtet vuoiŋŋastit,vai  --  .(RPL 1994: 113).
Dál galggai doaibmagoahtit  .(IP 1995: 65).
Dál galggai su dállu hádjosit  .(AL 1992: 79).
Dál galggai árvidit, mii dat lea  .(MB 1985: 63).
Dál galggan beassat nu guhkás mannanáigái go vejolaš, jurdilan  --  .(JÁV 1988: 158).
Dál galggan digget, go mana dáid luniiguin duoidda buvddaide  .(JÁV 1988: 75).
Dál galggat Iŋgá rahčat nu olu go veaját, eadni ávžžuhii ja geahččalii jeđđet su sániiguin, muhto áibbas duššás  .(RPL 1994: 62).
Dál galggat viežžat gihliid ruoktot  .(MB 1985: 51).
Dál gis muhtun lei gulastan ahte mii galggaimet Bearduivárjalit doppe girdihámmana  .(AE 1991: 14).
Dál go buot lea ortnegis, iŋgáge lea juo hárjánan jurddašit Biera iažas boadnjin, de  --  .(RPL 1994: 101).
Dál go lean dearvvasmuvvan, de easka dusten čállit  .(RPL 1994: 102).
Dál go ledjen duojážassii duostan davin fitnat  -- .(EMV 1996: 135-136).
Dál go ledjen su eamit, de in sáhttán šat bargat nu go vihttanuppelot jahkásaš barggašii  .(EMV 1996: 142-143).
Dál goit ferten dadjat, ahte lean viehka duđavaš  .(RPL 1994: 189).
Dál goit oaivvildan bidjat bábirbinná ala atuora vuollegašvuođain máddariiddan muitalusaid  --  .(I H-U 1987:5).
Dál goittotge lei suohtas viehkat juohke báikkis ja dutkat báikkiid  .(RPL 1994: 144).
Dál hutke hoavddat ráhkadit sierralas seavvinvugiid, máid  --  .(AE 1991: 65).
Dál háliidan leat aiddo dat mii lean inge mihkkege eará  .(RPL 1994: 175).
Dál ii dárbbašan soahtat dainna agálaš liggemiin  .(JÁV 1988: 38).
Dál ii dárbbašivčče aŋkke dalán fas viehkalit gávpái,  --  .(KP 1989: 18).
Dál ii lean go vuordit gohččuma militearai, ja moadde beaivvi maŋŋel leige ránes konvoluhtta poasttas  .(AE 1991: 10).
Dál ii lean šat stuorrage vahát, vaikko nahkárat eai rohttešege, dál sus lei maid smiehtat ja muittašit  .(IP 1995: 81).
Dál ii leat dus dilli oađestuddat, dál čuožžilat ja manat divvut dán hárátoaivvi, vai --  .(JG 1986:34).
Dál ii leat eará go čiehkat buot vuokkaid  amas --  .(KP 1989: 59).
Dál ii leat munni rántostallat, Bás Gálle duođaldii  .(EL 1979: 59).
Dál ii leat rivttes áigi jearahallat ja eahpidit  .(OP 1995: 12). 
Dál ii leat šat eará go lonuhit borramušdávviriid dainna rehkegiin  .(JÁV 1988: 41).
Dál in gillešii guldalit čoalkima…  .(JG 1986:52).
Dál in viša gal mannat stobu beallái  .(RPL 1994: 42).
Dál justa Heaika sihkkarit bijai Heidi ja Vesa nohkkat, lavllui ja juoiggai sudnuide, govččadii suolggaid ja de ozai alccesis vuollaboahtala  .(KP 1989: 192).
Dál lea menddo maŋŋit muitalit…  .(KP 1989: 12).
Dál lea muđuige áigi nohkkat  .(RPL 1994: 130).
Dál lea vel eanet čielgan ahte juoidá galggašii bargat  .(IP 1995: 48).
Dál lea áigi duođas smiehttagoahtit, mo sii beastit iežamet giela ja kultuvrra  .(KP 1989: 175).
Dál leaba olbmát álgán vuosttaš guoikka Guolás-savvonis čuoibmat bajás  .(I H-U 1987: 45).
Dál leai gažaldat gokte son galggašii beassat dan nuppi nai árahávddi gurret, muhto  --  .(I H-U 1987:16).
Dál leai čielgan, ahte Aleks sáhtii gottestit gean beare  .(EG 1985: 60).
Dál lean geahččalan bargat dan máid mun sáhtán, eanet in šat sáhte bargat  .(EMV 1996: 150).
Dál leat don doppe, gos ii okta ge gieldde du ráhkistit dan, maid du šiega váibmu dáhttu  .(AL 1992: 99). 
Dál lehpet vuoiŋŋastallan doarvái, njuikejehket bajás ja vulgot gakcut, oahppaheddji gohčui  .(RPL 1994: 113).
Dál lei fanasmátki dahkkojuvvon ja áhčči sáhtii njulget ruoktot  .(JÁV 1988: 146).
Dál lei stuorra veahkkin Káre-siesá isit, guhte lei álo geagat veahkehit eatni  .(JÁV 1988: 150).
Dál lei vejolaš oaidnit ahte min ovddabealde lei viehka stuora, čiekŋalis ávži  .(AE 1991: 19).
Dál livčči ožžon leat máŋgga geardde govddit  .(JG 1986:38).
Dál livččii áigi álgit hárjetit Bás Gálle…  .(EL 1979: 58).
Dál livččoo galgan goddit buorebut guoli, dál go sus lei juo bearašge  .(IP 1995: 31).
Dál manahin mun oskon ahte olmmoš máhttá goassige fáhtet lihku, dat  -- .(PJ 1992: 31) SVXVO
Dál mii boradat ja de vuolgit veahá váccašit  .(RPL 1994: 167).
Dál mii fertet viehkalit, ovdal go gávnnahallat, mun savkalin nieiddaide ja seammás viegaimet juo  .(RPL 1994: 133).
Dál moai besse Márjá oaidnit leago munnos dearvvas albmát  .(EG 1985: 123).
Dál moai manne gullat, maid Márjá dutnje dadjá  .(EG 1985: 126).
Dál moai vulge dálu doallat  .(EG 1985: 102).
Dál mon dieđan, ahte son ii leat dan bargan fal kánske gillan nugo monge  .(EL 1979: 46).
Dál mu jurdagat fas vigge máhccat Duhpát-Niiggu jápminsáhkii  .(ME 1986:44).
Dál mun beasan čájehit sápmelažžii ahte diekkár bivdovuohki lea lobiheapme  .(IP 1995: 42).
Dál mun beasange árabut sirdit herggiid, go dus lea mánnageahčči  .(RPL 1994: 127).
Dál mun boađán gargga diehtit go dal mannaba sisa  .(JG 1986:25).
Dál mun dáiddán leatge viehka vuoiggalaš čalbmái, dadjalasttii Gáisá ja  --  .(EG 1985: 72).
Dál mun dáiden gávdnat dan buot boarraseamos dáhpáhusa  .(JÁV 1988: 159).
Dál mun gal dáiddan hilggádit dán hommá—  .(EG 1985: 7).
Dál mun geahččalan guldalit erenoamáš dárkilit  .(JÁV 1988: 123).
Dál mun in dárbbas šat jáffuid sealggis guoddit, dál mus leat vuojánat ja   --  .(IP 1995: 15).
Dál mun vuolggán stávehit sápmelaččaide lágabustávaid  .(IP 1995: 42).
Dál oaidná sávnnodit vaikke iđit rádjái  .(KP 1989: 166).
Dál oažžu áhči vuodjit mu traktoriinnis dohko  .(JÁV 1988: 132).
Dál orru ahte mun sáhtan loktanit áibmui nugo goaskin… nugo  --  .(EG 1985: 129).
Dál ožžon čokkát jándora maŋŋegeažis mealli gieđas  .(JÁV 1988: 45).
Dál sii jurddašit gul álgit, dieđihii .(ME 1986: 70).
Dál sii sáhtte ávkkástallat soađiáigásaš oahpaiguin  .(JÁV 1988: 20).
Dál soai šattaiga vuot gohcit su nugo dalle, go nieida válddii vuosttas lávkkiid ja  --  .(IP 1995: 81).
Dál son easka ieš beasi vásihit makkár  --  .(EMV 1996: 70).
Dál son fertii jearrat  .(EMV 1996: 30). 
Dál son galggašii leat viisasut go goasge árat, muhto fásatadusa Máret gažaldahkii son ii dattege fáhteše  .(EL 1979: 65).
Dál son jurddašii baluin mot galggai bealuštit iežas láhttema  .(EMV 1996: 40). 
Dál son lea áigon guođđit loahpalaččat albmá  .(JÁV 1988: 84).
Dál son lei gárvvis riŋget vaikko gonagassii, jos lei dasa dárbu  .(JÁV 1988: 151).
Dál son lei vissis dan ala, ahte ii leat ávki čiekčat seahčagasa vuostá  .(PJ 1992: 43).
Dál son sáhtii vuolgit Oului  .(JÁV 1988: 69).
Dál sus lei buorre dilálašvuohta vehá gažadit mu  .(JÁV 1988: 51).
Dál sus livččii vejolašvuohta fitnat Máret geahčen go Ánde leai ruovttus eret  .(EL 1979: 37).
Dál sutnje galggai gávdnot biila masa livččii duođalaš atnu  .(JÁV 1988: 34).
Dál sáhtii álgit  .(EL 1979: 49).
Dál sáhtiime juo vuodjit Áhkosavvonii, goas  --  .(JÁV 1988: 44-45).
Dál sáhtta iskat, Bás Gálle dajai jitnosii  .(EL 1979: 50).
Dál vissa áigu moadde beaivve arvvástaddat, de  -- .(Gaski 1990: 29).
Dál váccašii son ja jurddašii maid son galggai sárdnut  .(AL 1992: 108). 
Dál áhčči gártai njáhkat báŋkui ánuhit ruđa  .(JÁV 1988: 62).
Dál áhčči juo sáhtii áicat eatni, muhto ii dahkan oaidninge  .(JÁV 1988: 23).
Dál áhčči lei beassan duohta lektui nu ahte su jođu ii sáhttán šat giige bissehit  .(JÁV 1988: 32).
Dál áhčči sáhtii virggálaččat vuojašit biillainis  .(JÁV 1988: 33).
Dál áigguimet joatkit Gápmasjoga vulos gitta geaidnogurrii  .(JÁV 1988: 79).
Dál álge boahtit reivvet oahppásiin ja ustibiin  .(AE 1991: 43).
Dál álget čáppa Máze njavit  .(MB 1985: 23).
Dál šattai bargun geahččalit gádjut dáid girdiid ovdalgo jiekŋa hedjonii  .(AE 1991: 51).
Dál šattaime álgit ruzzet gieddelágániid dasta Guolbanjohka-gáttis ja nu maid eatnogaš-niittuid Guolas-savvona rádjái  .(I H-U 1987: 38).
Dálaš álggii gáidat Áslat mielas eret  .(EL 1979: 65).
Dálge jo geassi manai viehkat Bealljevári ja Sieđg’ádjat gaskka ja dušše  -- .(EG 1985: 71).
Dálge mon hálidivččen leat rikkis vai  --  .(EL 1979: 69).
Dálgo vel boahtá mánná, de dus livčče ráfálut ássat doppe  .(RPL 1994: 201).
Dálhan eai láve šat berostit, gii gos lea eret  .(KP 1989: 15).
Dálle go geahččaleimme vuovdájit stuorát guoli, de  --  .(JÁV 1988: 44).
Dállui lea boahtán ođđa, amas iset njágadit ja guovlladit mii gos ain oidno  .(EG 1985: 23).
Dálu ledje fuolkkit áigon rivvet leaskkas ja mánáin eret, ja vuodjelit daid golgolassan máilbmái.  .(PJ 1992: 27) OVSVVX ja VOX
Dálu viehka leai risttalaš ja ieš dálu isit lávii johtit sárdnideamen  .(KP 1989: 45).
Dálueamit leaikkui káfe ja gohčui mu beavdegurrii juhkat dan  .(KP 1989: 45).
Dálvit go oalát nohkui muoras, de sáhtii luoikkahit ádjás Jurána ja fitnat njeidemin váris njuoska sogiid  .(JÁV 1988: 37).
Dálvit mun ođđen stobus uvdnagáttis duolji alde, gárvvisin bargat buot, maid isitveahka dáhtui  .(KP 1989: 46).
Dálvvi áiggi láviimet oažžut oađđit nuvttehat juolggis, dassago šattai atuora indernáhtta  .(MB 1985: 12).
Dálán go lihkken iđidis, de doapmalin olggos geahččat min ođđa vistti  .(JÁV 1988: 63).
Dán beaivvi rádjái ledjen sutnje leamaš ain vihttanuppelot jahkásaš geas son fertii váruhit  .(EMV 1996: 130).
Dán báikkes ii galgga álgit ii maidige  .(JG 1986:16).
Dán dáhpáhusa manná eadni ii duostan guođđit munno veaháge áigái guovttá  .(RPL 1994: 69).
Dán dálus ii ožžon máinnastit  .(KP 1989: 52).
Dán eabbara galggašii maid doalvut Gáhkkor-Iŋgai, mid  --  .(HAG 1982: 11).
Dán ii sáhte juhkat dákkárin, váidalii Márjá, nirvvui ja susttašii bollu  .(OP 1995: 185).
Dán muohttagis go galgá borrat, Pierra murmmildii go dáčča lei jávkkehan eret  .(ME 1986: 60).
Dán máilmmi gievraamus soahtefámu vuostá galge dál Davvi-Norgga unnis jovkkožat biddjojuvvot soahtat  .(AE 1991: 8).
Dán máilmmis dáidet leat ovttaskasat eambbo go son leai árvidan  .(EL 1979: 37).
Dán máilmmishan gal gávnojit ááššit, maid birra sáhttá stivaštallat  .(JÁV 1988: 21).
Dán nuppástusa soai leigga vuordán boahtit juo ovdal, muhto dan boahtimii golai dálvi ja   --  .(IP 1995: 6).
Dán oažžu diehtit makkár illu gierkošiljui bođii  .(RPL 1994: 76).
Dán rádjái buohkat sáhtte duođaštit ádjá gielladáiddu  .(JÁV 1988: 124).
Dán rádjái buot guossit ja fuolkkit ledje galgan hállat duššebeare suomagiela  .(KP 1989: 106).
Dán rádjái leat duhtan oađestuddat nugo šlárva gussa  .(KP 1989: 62).
Dán soađis leat boahtán čuohte jagi ovddas juo rupmašat, ii gánnat eambo lasihit daid  .(RPL 1994: 80).
Dán sullasaš fearrániid lávii áhčči muitaladdat midjiide luomemátkkiin  .(JÁV 1988: 86).
Dán suohpana mii sáhttit čatnat sáttoloktii vai  --  .(IT 1997:13).
Dán vári nuppebealde manai biilageaidnu Ráhkás Hárvvesvákki guvlui, nu ahte duiskalaččat besse dál motorfievrruiguin buktit soalddáhiid ja rusttegiid soahteraddožiidda  .(AE 1991: 47).
Dán váris lei vejolaš báhčit juohke guvlui  .(AE 1991: 31).
Dán várrealážis lei hui várddus juohke guvlui, ja buriid giikariiguin lei dás vejolaš oaidnit menddo  .(AE 1991: 62).
Dán áigge buorredili mánát, eai dábbaš geahččat duoid váriid, Deatnoráigge bajás, vuolás ja vuordit  .(EG 1985: 9).
Dán áigge sahttá dubmet áhči jurdagiid, go   --  .(JÁV 1988: 109).
Dán áiggi mánát suomaiduvvet nu johtitli, go fertejit jagis nubbái leat skuvllas  .(RPL 1994: 145).
Dán áiggáš mánát eai leat hárjehuvvon ujostallat, čaimmihin mun dego bealuštussan  .(KP 1989: 105).
Dán ášši oktavuođas ii oalleláhkái sáhte hállat heahttimis maidige  .(JG 1986:26).
Dán ášši áhčči lávii muittašit hui njálgát – eandalit dalle go  --  .(JÁV 1988: 87).
Dán áššis son aŋkke eahpidii, dan lei álki oaidnit  .(EMV 1996: 56).
Dán čohkas lei hui várddus juohke guvlui, ja buriid giikariiguin lei duiskalaččaide vejolaš diehttástallat min lihkastagaid  .(AE 1991: 54).
Dáppe Sámis goit lea nu ahte vuorraset olbmot nevvot iežaset mánáid ahte ii galgga dehe suoladit nuppis maide  .(MB 1985: 42).
Dáppe ferte leat dállu lahka, árvida Máret, muhto soahkevuovdi lea nu suohkat  .(IT 1997: 36).
Dáppe ii oaččo hállat sámegiela  .(RPL 1994: 135).
Dáppe jos livčče albma olbmot, de áššit njuovžžašedje buorebut go dál… gosa biruid munge vulgen iežan váividit  .(EG 1985: 51).
Dáppe lea doarvái seavdnjat, ahte don sáhtat jávkt nu ahte it oppa iešge dieđe gosa leat barggat  .(EG 1985: 26).
Dáppe leat gal čeahpit ráhkadit sierra arrangementtaid iešguđetlágan dilálašvuođaide  -- .(Gaski 1990: 27).
Dáppe lei friddjavuohta dahkat juste dan máid olmmoš hálidii  .(EMV 1996: 83).
Dáppe son hárjána oaidnit dan duiskalaš máná ja   --  .(RPL 1994: 92).
Dáppe sáhtii dálki rievddihit dan botta vázzet viesus rámbuvrii  .(EMV 1996: 69).
Dáppe sáhttet leat buorit fierbmesajit  .(RPL 1994: 174).
Dárbu goit lea vuos čilget sihke makkár ulbmilat mus ledje go  -- .(Gaski 1990: 6).
Dárkkutan Ivvára, guhte duostá eallit  .(JG 1986:59).
Dárus inn galgga beroštitž, sámegiella lea vuoigat  .(ME 1986: 51).
Dás Biret manai sisa, ja go Lásse viiimmat dárjjái boahtit, lei Biret dola bidjamen uvdnii  .(JG 1986:50).
Dás Lásse vuos cohcaga smiehttat, ovdal go  --  .(JG 1986:49).
Dás boahtá dakkár jurdda ahte mii sápmelaččatge galggašeimmet gáibidit buoret eallinvejolašvuođaid, aibbas seammaláhkai go streikejeaddjit  .(IP 1995: 48).
Dás duohko fertet gohčodit iežat nissonolmmožin vaikke leatge nieidamánná vuos  .(EG 1985: 106).
Dás duohko galgen leat ávkkálaš lahttu ortnegis, mii lei čuđiid jagiid boaris  .(JÁV 1988: 66).
Dás duohko sáhtátge vástidit reivviide, go diečát ahte dus ii boađe ákatemihkkár  .(OP 1995: 8). 
Dás duohko áhčči váldigođii mu álo fárrui, go vulggii beaivit oakkastit  .(JÁV 1988: 43-44).
Dás fertiimet orrut  .(AE 1991: 70).
Dás go Lássš sáhtii oččotallat vaikke makkáraš ávttaide  .(JG 1986:6).
Dás ii leat jearaldat das, goabbá sáhttá garrasut jienain huikit ja meaiskidit  .(OP 1995: 10). 
Dás álga leat juo hoahppu, juos Ándde buorrin leaš áigumuš juoga bargat  .(EL 1979: 40).
Dát barggut ovdánedje dađege hihtábut, dasgo áhčči gárttai čađahit stuorra, ja  --  .(JÁV 1988: 68).
Dát boze vuolga doallat geasi Deatnogáddái, gos soavvil bákŋá, luossa boršu ja  --  .(EG 1985: 76).
Dát breava šaddá eanaš leat min mátkki birra davásjođedettiin Seattle’ii California mearragáttiid mielde  --  .(Gaski 1990: 15).
Dát báiki ii leat dutkojuvvon, nu ahte ii sáhte dadjat olus maidige vel duon girkoeatnama hárrái  .(IP 1995: 8).
Dát dáiddii leat vuosttas ovttagearddat visti min guovllus  .(JÁV 1988: 63).
Dát govahallamat viehttaladde mu, mon atnigohten iežan rávis olmmájin, mas ii lean mihkkege mas ballat  .(ME 1986:30).
Dát guoika gohčoduvvo Čuoibmaguoikan, dan dihte go sullot juhket virddi ja dan nagoda čuoibmat bajás  .(I H-U 1987: 45).
Dát ii oaččo báhcit ja bisánit dása..  .(JG 1986:18).
Dát jurddašanvuohki han lea ge vuosttažettiin boahtán midjiide Amerihkás, dat lea báidnán, ja báidná ain, min kultuvrra mihttomeriid mo láhttet, láhttestaddat, mo dahkaluddat, olgguldas áššiin berostit, siskkimus jurdagiid čiegadit seammás go hállá dego gorži  --  -- .(Gaski 1990: 9).
Dát lea mu mielas goittot hui ahkidis vuohki oažžut nagergeažis gitta  .(JÁV 1988: 154).
Dát lea vuogas, ii dárbbaš vuorrástuvvat dainna ahte mot galgá beassat bargui ja mot fas ruoktot  .(EMV 1996: 125).
Dát leat jearaldagat, maidda sáhttá addit rivttes vástádusa dušše boahtteáigi  .(IP 1995: 41).
Dát leige várra sivvan dasa go vašálaš ii lean vuostálastn nu garrasit dán rádjái, dušše ájihan min vai muosis besse ráhkadit nana duostunlaniid  .(AE 1991: 31-32).
Dát mi munno gaskkas lea, ii galgga moktege duolvviduvvot  .(EMV 1996: 49).
Dát olbmát eai lean hárjánánan oažžut maidege skeaŋkkas, muhto  --  .(AE 1991: 81).
Dát rossa ii leat caggamis, sihtá geargat, mášohis jálka  .(ME 1986: 81).
Dát searvegoddi ferte dahkat buorádusa čeavláivuođa suttuid dihtii, duššálaš čiŋaid dihtii, daid gihčaskuovaid dihtii  .(AL 1992: 61).
Dát čilge dan ahte moai gártttaime mannat gitta Kárášjohkii duođaštit olbmo vuosttas lávkki dovdameahttumii  .(JÁV 1988: 109-110).
Dávda leai goitge guođđan fásta váttu, dahje dáide dat leat eambboge go okta  .(EL 1979: 83).
Dávjá son lávii boahtit gáivvolohki ala čohkkát  .(JÁV 1988: 137).
Dávjá son šattai doarrut jámehiiguin sihke oađidettiin ja gozidettiin ja havssii jápminhája vel  --  .(EMV 1996: 74).
Dávttiin mun dovden, ahte leai buoremus vuolgit ja nu dagan maiddái dálge  --  .(EG 1985: 132).
Dáválaččat boares olbmot lávejit jirbmájit jurddašit  .(JG 1986:23).
Dáčča gul dal dáidá oaidnit dieid  .(ME 1986:49).
Dáčča siđai vel eanet diehtit, ja   --  .(ME 1986: 50).
Dáččain gal láve fertet ballat  .(ME 1986: 63).
Ea dáidán leat dalle min guovllus gallege biilla  .(JÁV 1988: 32).
Eaba dárbbášan šat gillát daid maŋit vádjetvuođa jagiid, maid ii eliimet  .(KP 1989: 200).
Eaba goabbáge oaidnán Gáissás eará go himolaš nissona, gii sáhtii ovttain čálbmeravkalemiin bidjat almmáiolbmo geahppasaddat  .(EG 1985: 70).
Eaba soai leat doppe, soai manaiga Elle-Ándde geahčái, geahččalii eadni čilget sutnje  .(JÁV 1988: 59).
Eaba viša njuolgga jearrat nieiddas boazoságaid, muhto  -- .(IP 1995: 77).
Eaba áddjš ja Sámmol sáhte fuolahit mus agibeivve  .(RPL 1994: 184).
Eabage veaje oppa irgostallat, heah, heah  .(KP 1989: 62).
Eadkka go albmat áigo álgit lihkatallat Máreta  .(EL 1979: 90).
Eadneolmmoš galggai livžžodit álo beaivvážin, ledje áššit mo beare  .(KP 1989: 129).
Eadni ain sártnuhii Ábo vuolgit gieđas geahčahit  .(AL 1992: 77).
Eadni bisánii jurddašit, ovdalgo jotkkii  .(RPL 1994: 55).
Eadni bođii Sámmol-čeziin viežžat mu  .(RPL 1994: 120).
Eadni bođii geahččat ja dajai  --  .(RPL 1994: 198).
Eadni bođii moatti beaivvi geažes ruoktot ja celkkii Iŋggá dearvuođaid munnje boahtit sutnje veahkkin Gonešjávrái  .(RPL 1994: 187).
Eadni buorebutge sáhtii muhtimin dovddahit áhččái ahte jos son  --  .(JÁV 1988: 108).
Eadni dajai dalán, go oinnii áhku, ahte dál galgá ortnet heastasáhtu ja vuolgit dálán doaktára lusa  .(RPL 1994: 50).
Eadni dajai eahkedis, ahte iđđedis galgat árrat lihkkat  .(RPL 1994: 45).
Eadni dat oahpahii ge gal mu sámi dujiid vadjat  --  .(MB 1985: 50).
Eadni dat oahpahoo ge gal mu luonddu čiŋaid goarrut, beaskka goarrut, gálssohiid ja čappa nuvttehiid ge  .(MB 1985: 50).
Eadni dušše moddjái munnje go dajai, ahte das ovddosguvlui dis lea áigi duhkoraddat birra beivviid  .(RPL 1994: 87).
Eadni fas jurddašii ahte livčii buoret bálkkáhit dalán álggu rájis albma snihkára amas  --  .(JÁV 1988: 102).
Eadni fas jurddašii ahte livčii buoret bálkkáhit dalán álggu rájis albma snihkára amas dárbbasit neaskit agálašvuođa dainna návehiin  .(JÁV 1988: 102).
Eadni fertii heađis dovddastit ahte láhtu lea moatte beaivvi geažs áibbas guorus  .(JÁV 1988: 10).
Eadni fertii mu bivdilit go ii leat dálus goassige dam meare olmmoš ruovttus, ahte  --  .(EG 1985: 9).
Eadni fertii čilget Áilii, ahte  --  .(RPL 1994: 65).
Eadni fertiige muitalit, ahte sátni lei vuolgán soahtešilljui  .(RPL 1994: 64).
Eadni finai Anáris girkohearrá luhht jearramin mo galggašii áhči liikka fidnet anára girkogárdái  .(RPL 1994: 93).
Eadni garastalai, go i boađe dalán, go son čuorvu mállása borrat  .(IT 1997: 5).
Eadni geahčai mu veahá áigge, dego livččii eahpidan gánnáhago munnje liikkáge muitalit ovdalgo dajai  --  .(RPL 1994: 48).
Eadni geahčalii oaidnit áššiin buriid beliid, iige mielas sivahallan geange  .(RPL 1994: 31).
Eadni geahččalii eastalit áhči, dasgo su mielas ii orron   --  .(JÁV 1988: 130).
Eadni geahččalii fidnet su áiddi lusa, muhto áhčči biehttalii dábálaččat  .(JÁV 1988: 63).
Eadni geahččalii jeđđet su  --  .(JÁV 1988: 61).
Eadni geahččalii jeđđet su ja sihkui njuoska sihkaldagain Iŋggá gállu ja háleštii ráfálaččat  .(RPL 1994: 62).
Eadni giittii ja áiggui máksit, muhto divššár ii fuollan ruđa  .(RPL 1994: 83).
Eadni gohčui mu mannat ođđasis gávpai dainna sániin ahte  --  .(JÁV 1988: 22).
Eadni heahpanii isidis seajgameahttunvuođa ja áhkku fas ii sáhttán áddet aidna bártnis šlárvavuođa  .(JÁV 1988: 10).
Eadni hálidii dušše dan ahte doavttir galggai iskat lean go mun šat vigiheapmi  --  .(EMV 1996: 56).
Eadni hálidii dál ieš mearridit okto nama, masa áhčči mieđaige  .(JÁV 1988: 18).
Eadni háliidii guhkes áigái dálset iežas ahkásaš olbmuin ja bázii ain Bikká lusa  .(RPL 1994: 211).
Eadni ii dalán nogodan jienádit, snuđui dušše  .(KP 1989: 12).
Eadni ii diehtán ieš ge man buorre son galggai leat sutnje  .(AL 1992: 49).
Eadni ii gillen šat guldalit áddjá ilgatvuođa Iŋgái  .(RPL 1994: 54).
Eadni ii olus asttan buđaldit mánáidisguin, dasgo  --  .(KP 1989: 34). 
Eadni ii suovvan su vuolgit meahccái fuones dálkin  .(IT 1997: 30).
Eadni ii viššan jearahallat dađe eanet  .(RPL 1994: 22).
Eadni ii viššan muitalit áddjái ja áhkkui, mo min gilis ledje áššit  .(RPL 1994: 32).
Eadni ii várra jolge hállah,   --  .(KP 1989: 126).
Eadni iskkai hálahit su, muhto  --  .(JÁV 1988: 138).
Eadni ja Máhte Iŋgá árvaleigga, ahte sáhtit leat juo eaketija Anáris  .(RPL 1994: 81).
Eadni ja áddjá vulggiiga buvddas fitnat  .(RPL 1994: 7).
Eadni ja áhkku manaiga liikká geahččat  .(RPL 1994: 8).
Eadni ja áhčči leigga válljen konfirmeret mu Pajala girkus,  --  .(EMV 1996: 39). 
Eadni lei dieđus sudno oktasaš eallima áigge oahppan dovdat su viehka bures, ja  --  .(JÁV 1988: 107).
Eadni lei hui viššal johtit dákkár čoakkalmasain  .(JÁV 1988: 25).
Eadni lei juo liikostan dasa ja muge čalmmit duddo juo oaidnit buorebut dán oainnáhusa  .(JÁV 1988: 34).
Eadni lei juo lohkan guokte guhkes sártni ja lei dál movttiidan duođas lávlut sálmmaid  .(JÁV 1988: 28).
Eadni lei nannosut olmmoš gierdat guoimmis jávkama  .(JÁV 1988: 151).
Eadni lei nu váiban eahkedis, ahte manai dalán nohkkat  .(RPL 1994: 74).
Eadni lei oahppa µlivieskas ráhkadit biergolodá ja dasa dat sáltebiergu livččii leamaš buorre, muhto  --  .(RPL 1994: 89).
Eadni lei váiban ja gohčui orrut munno jaska  .(RPL 1994: 82).
Eadni lohpidii boahtit, muhto ii vuos ja eamit duđai dasa  .(RPL 1994: 41).
Eadni lávii ain finadit ráhpa alde geahččamin, jos  --  .(JÁV 1988: 137).
Eadni lávii diktit su oađđit ja easkka vuolggedettiines rávkkai  .(KP 1989: 153).
Eadni lávii suvdit rasta eanu, de gal juo manan indernáhttii  .(MB 1985: 12).
Eadni maiddái bođii guldalit munno háleštallama  .(JÁV 1988: 52).
Eadni maiddái fertii boahtit olggos, go  --  .(JÁV 1988: 59).
Eadni mieđihii ja dajai, ahte dat sáhttá viehka johtilit boahtit fitnat, jus oažžu luomu  .(RPL 1994: 27-28).
Eadni muitalii, ahte Issát lea ohcan luomu ja sáhttá farga boahtige  .(RPL 1994: 31).
Eadni oaččui ruovttus bures vuordit čoahkkinalbmá  .(JÁV 1988: 112).
Eadni ohpidii, muhto imaštalai mii lei nu dehálaš ášši, ahte in astan Biera vuordit  .(RPL 1994: 169).
Eadni savkalii ahte ii girkus oaččo huikit  .(RPL 1994: 46).
Eadni sihkastii gatnjaliid eret ja álggii gárvodit  .(RPL 1994: 17).
Eadni siđai duođaštuvvot ahte Egil ii leat leamaš mu siste  .(EMV 1996: 56).
Eadni siđai su nuollat daid eret dakkaviđe go bođii skuvllas, vai  --  .(EMV 1996: 33). 
Eadni smiehtai mo son lávii jorgalit miesi go dat lei leamašan sorron  .(RPL 1994: 62).
Eadni viehkalii viežžat veahki Elle-Ándde-geahčen, nugo  --  .(JÁV 1988: 60).
Eadni vikkái eastalit áhči  .(JÁV 1988: 65).
Eadni vástidii Hildái ahte gal son sáhttá ieš oastit muoraid, vai  --  .(RPL 1994: 27).
Eadni áiggui ráhkadit juogalágan herskkuid midjiide ja bovdii Katrige guossái  .(RPL 1994: 30).
Eadni álggii ráfutit nieiddas ja čilget, ahte Ánde leai juo ealaskan ja farga beasamin doaktar lusa  .(EL 1979: 65).
Eadni čaimmai, ahte juohke beaivvehan son ferte ruovttusge čuollat,, go Issát lea soađis  .(RPL 1994: 27).
Eadni čájehii man guhkes gaskka galggai guođđit bohtásiidda ja nu ohppen dange dáiddu  .(RPL 1994: 148).
Eadni, gii lávii eahkedis govččadit ránu vuollái ja deaddilit litna baksamiiddis muođu vuostá .(KP 1989: 153).
Eadnihan daid lihkahattai ja bijai boahkkut  .(IT 1997: 23).
Eadno bázii beavdegurrii háleštit velá áhkuin go mun jnáhken Iŋgá-siesá lusa  .(RPL 1994: 70).
Eadno diđii, ahte jus Hildá boahtá diehtit máná áhči, de das boađásedje váttisvuođat buohkaide  .(RPL 1994: 64).
Eadnái lei vel vearrát čilget  .(EMV 1996: 37). 
Eadnán hal livččii diehtit dáid, muhto dáárui lei buot čállojuvvon, ja   --  .(ME 1986:18).
Eadnán orui viggame gieldit Ándaras-čeazán muitaleamis  .(ME 1986:39).
Eadnán áiggui dadjat juoidá, muhto áhččán gaskkalduhttii  .(ME 1986:20).
Eahkedi smuitalináhkkui ja Ingá-siessái mo moai Áilliin limme geahččalan suinna háleštit, muhto orui ahte eadni ii gullan iige oaidnán maidege  .(RPL 1994: 40).
Eahkedie Mággá bođii barggus skuvlla luhtte ja áiggui velá finadiit bažisteamen gusa-guoktá  .(JÁV 1988: 91).
Eahkedis go earát ledje nohkadan, čohkáneigga eadni ja Piera goabbat beallái beavddi háleštit   --  .(IT 1997: 30).
Eahkedis liggii leaska Biret lábbá biergomáli, stellii guokte dallearkka beavdái ja go álggiiga boradit, daja mojunjálmmiin  --  .(JG 1986: 82).
Eahkedis sáhtii gullat holvasa, go juhkaluvvan olbmot juige  .(JÁV 1988: 38).
Eahkedis sáhtii leat juo buolašge  .(RPL 1994: 113).
Eahkedis áhčči ferte viimmat jáhkkit ahte sus ii boađe duon  --  .(JÁV 1988: 145).
Eahkedis áigo goittot okkodit vuos Leavvajotnjálmmis  .(JÁV 1988: 140).
Eahkedis čoahkkaneimmet áhku beallái loddemállása borrát  .(RPL 1994: 146).
Eahkedis, go Heaika bođii nohkkat, gálii son bábir- ja girjelána adjel iežas sadjái leaikkastii, ahte  --  .(KP 1989: 181).
Eahkedis, go eadni čáskadii čuovgga, lei guhkes áigái suohtas čákŋalit gokčasa vuollái, ja  --  .(RPL 1994: 39).
Eahkes son manai nohkkat  .(EMV 1996: 145).
Eahkesveaiggi bođii fáhkeestaga gohččun ahte buohkat galge čatnat goavdunboahkániid ja boahtit deahka ala  .(AE 1991: 15).
Eahket sevnnjođisgođii ja mun mannen fiervái váccašit  .(EMV 1996: 116).
Eahketbeallái olleje kompaniat Árajávregáddái, gos bisánaste vuoiŋŋastit  .(AE 1991: 74).
Eahketboastabillas sáhtten juo hurgguhit margariidnagássat ja sohkarbáhkat biilla maŋŋegeahčen  .(JÁV 1988: 73).
Eahketbodda livkkihii gullat guolásteaddjiid veavttasteamen ja liiggiid muitaleamen  -- .(Gaski 1990: 34).
Eahpidin Eira rávvagiid ja ballen vuolgit šat skuvlii  .(KP 1989: 93).
Eahppi galgga duon hivvái miehtat dutkahallat  .(ME 1986: 54).
Eai dalle lean geainnut, maid olbmot livčče sáhttán geavahit skáhpodettiin ealáhusa alcceseaset  .(IP 1995: 7).
Eai dat gal vuohkkasat lean čohkkát, muhto dohkkethan juo fertii  .(RPL 1994: 5).
Eai dat ge sihtan dohkkehit su iežaset searvái  .(AL 1992: 74).
Eai doppe lean lihtit gos gieđaid bassat, ja johka golggai gorsavuođus, gosa leai allat njiedjat ja goargŋut ja vel ráhpis  .(IT 1997: 47).
Eai duiskalaččain gal dieđusge lean vejolašvuođat fievrredit dáid biergasiid mielddiset, go --  .(AE 1991: 51).
Eai duostan buktit liikka oidnosii, dasgo šaldi alde ledje hirbmat bávkkanasat  .(IT 1997: 41).
Eai dáidán leat siidaguoimmiguoktá gaskavuođat oalle ortnegis, dasgo  --  .(JÁV 1988: 12).
Eai elat dien roikkas dakkaraš olbmat geat duosttašedje min vuostalastit  .(HAG 1982: 33).
Eai galgan gal Maria, Marta ja Hjalmar doppe dahkat heahpada galle mánnái, vaikko mái lei iežaset eatnigiella  .(AL 1992: 56).
Eai go sii ge beroštan munje sávvat lihku  .(EMV 1996: 137).
Eai jeagat idjat gitta dan garuhuvvon kássa, vaikke mo de gohčošin  .(KP 1989: 202-203).
Eai lean boahttevuhtii sárggastuvvon makkárge luottat máid livččen geatnegahttojuvvon čuovvot  .(EMV 1996: 82).
Eai leat dan dálu olbmot fuopmašan čuohppat dan ovdalgo Geavvu dan válddii, eai  --  .(HAG 1982: 9).
Eai leat gallšsis lávvobiergasat, vai sáhtášedje meahcis ceggestit lávu, gos bivašedje vuoiŋŋastit  .(IP 1995: 41).
Eai láven fitnat, vaikke  --  .(KP 1989: 18).
Eai min isidat ja gánddat mielastis soahtat vuolgán  .(RPL 1994: 33).
Eai máhte dát olbmot nađa duddjot, ráhkadit dego ákšonađa, ja  --  .(HAG 1982: 44).
Eai mánát galgga leat ujut, in mun dan oaivvil  .(KP 1989: 105).
Eai njeallje olles albmá ádjánan guhká ovdalgo goahtái sáhtii fárret  .(IT 1997: 49).
Eai olbmot láve eahkedis borrat gáhkuid, muittuhii Ánná  .(KP 1989: 141).
Eai ožžon lobi čierostuddat  .(IT 1997: 46).
Eai sii dáhtton dainna fárddain nieiddaid oidnosii boahtit  .(AL 1992: 58).
Eai sii máhttán árvidit mii Eira’i dál lei mannan  .(AL 1992: 85).
Eai sii storrán riepmat čuorvut leaskanisson gálvvu  .(AL 1992: 79-80).
Eai sii sáhttán eará dahkat go nuorra liekkus nieiddat gehčče sidjiide ja mojohalle  .(AL 1992: 60).
Eai sus lean nu máŋga miilla johtit geasseorožii, mii leai Johkamis  .(IT 1997: 24).
Eai sáhte leat vuoiŋŋat  .(HAG 1982: 19).
Eai sáhte áššit leat ortnegis go nie viehká  .(EG 1985: 53).
Eaiban dán áigge olbmot geargga nu doložiid smiehttat  .(EG 1985: 8).
Eaige dat máhte lohkat eaige čálit..  .(RPL 1994: 30).
Eaige sii diehtan earágo báibmat: Já, já, jo, jo  .(EG 1985: 11).
Eaige sápmelaččat geahččalange čiehkat diekkár lunddolaš áššiid mánáin, jus eai gal olus čilgenge daid  .(RPL 1994: 12).
Eaigo juo sáhttán addit midjiide goikemuoraid  .(RPL 1994: 20).
Eaihan sápmelaččat máhttán rivttesláhkai dánsut, muhto lešgo leamašan nu dárbuge  .(RPL 1994: 214).
Eaimmaskas -  mii munno bus gieldá goččadit olgun, luonddu ovddas  .(ME 1986: 62).
Eaktolaččat riŋgejedje mátkegeaži stášuvdnii, gean mánná lei okto boahtemin, vai eadni diđii boahtit ovdal  .(RPL 1994: 23-24).
Eallin ferte joatkašuvvat  .(JÁV 1988: 159).
Eallin fertii goit joatkašuvvat  .(RPL 1994: 225).
Eallin galggai joatkašuvvat sus ja Aleks goddojuvvot  .(EG 1985: 101).
Eallin lei dego soapmasis addojuvvon gažaldat masa lei váttis gávdnat duohta čilgehusa  .(EMV 1996: 11).
Eallin son fertii iige  -- .(OP 1995: 117).
Eallin sáhtii duođaige leat moalkai  .(EL 1979: 18).
Eallit ain beaivvi ja geahččat maid dat buktá  .(RPL 1994: 23).
Eallit báziiga son ieš ja su áhkáš guovttá  .(I H-U 1987: 67).
Eallit, eallit mun hálidan inge bivddašit álo ándagassii duon ja dán  .(KP 1989: 187).
Ealut álge lulistit ja nu ollu doimmahit čađahuvvot, nu go suinniid geasehit niittuin ruoktot ja dieđusge boaldin muoraid  .(I H-U 1987: 41).
Eambbo Nillá ii hálidan oaidnit dasgo bures diđii maid eará ádját ledje bargan  .(EG 1985: 91).
Eambbo goit Sámmol dan ii álgán vihkket, vázzilii stálla guvlui hála, hála,  --  .(JG 1986:30).
Eamie go vuolgigođii, de son bovdii eatni guossis fitnat  .(RPL 1994: 41).
Eamit guossohii midjiide nisogáfe ja evtohii min váldit suge mánáid fárrui  .(RPL 1994: 108).
Eamit njágadii ja bivddii hui vuollegaččat su ain boahtit boradit – dahje  --  .(EMV 1996: 27). 
Eamit njávkkadii mu vuovttaid ja geahččalii jeđđet  .(RPL 1994: 37).
Eamit áddii bures ahte ii dat leat nu álki guoddit jáfuid sealggis,  --  .(IP 1995: 21).
Ean arvan daid suohpput dákkár dálkin  .(JÁV 1988: 67).
Ean dieđusge máhttán válljet álo rivttes geđggiid, muhto seammá gal das  .(RPL 1994: 148).
Ean eisige vuolgge dalán, diktu dan ráhkadit vuos goađi  .(IP 1995: 35).
Ean fuomášan leat doarvái siivvus  .(RPL 1994: 35).
Ean goit sáhttán guhká giehtalagaid vázzit, das dolle oainnat fuola buot neavrri divrrit  .(RPL 1994: 178).
Ean lean hárjánan oaidnit juhkkiid, danin moai viehkaleaimme báhtui  .(RPL 1994: 213).
Ean moai duostan jietnadit maidige  .(IT 1997:9).
Ean moai galgan su viegaidahttit duššiid  .(ME 1986: 66).
Ean moai nu duostta dahkat, dat lea lága rihkkun, dajai eadni  .(RPL 1994: 101).
Ean nagodan áddet, mas leai jearaldat  .(KP 1989: 13).
Ean sihkkarit- ja dieđat dáppe lea ráfi vaikke suolabierggu vuoššat, dadjalasttii Márjjá ja  --  .(EG 1985: 68).
Ean sáhttán áddet manin guolli lei nu doabuheapmi  .(JÁV 1988: 66).
Ean vel duostan jietnádit ean maidige  .(IT 1997:9).
Eanas oassi dattege nagadii gárssastit luođđariđuid čađa ja beassat báhtarussii  .(AE 1991: 21).
Eanas oassi olbmuin guvle láhtái, dušše moattes storrejedje geahččat báhppii  --  .(EMV 1996: 72).
Eanaš ledje sii geat ledje ferten guođđit dáluid ja báikki Beahcámii ja ledje šaddan golgolažžan  .(IT 1997: 55).
Eandalit dálkkiid ovdal lávejit oainnátusat oidnot  .(EG 1985: 29).
Eanemus balai jus Márjá lihkka, iige oainne eará go rupmašiid ja suovaid juohke guovllos, sáhttá viehkalit meahccái dahje gosa nu eará sorbmái  .(EG 1985: 90).
Eanemus biruid siste, váhkkasii goittotge, ovdal go Nillá gearggai ballát  .(EG 1985: 118).
Eanemus áddjá iakkai vealtat Gáisái geahččamis, vurddii dušše árgget, maid Gáisá vuosttamužžan dadjá  .(EG 1985: 118).
Eanemusat dan dihte go olbmot ledje eahpidišgoahtán gesa galge oskut  .(EMV 1996: 73).
Eanemusat sii sihte diehtit ealu hearvva birra, dan hearvás čuovvu birra, mii leai  --  .(I H-U 1987: 28).
Eanet ii Máhtteus geargan jurddašit  .(OP 1995: 113).
Eanet imaš lea baicce go fas bargat álget ahte…  .(HG1990: 72)
Eango moai čohkkánastte biippostallat  .(EG 1985: 61).
Eani livččii hálidan vehá viidásut bealddu vai olle biebmat šibihiid badjel dálvvi  .(JÁV 1988: 10).
Eanáš olbmot vulge gálbbardit bás mánáiguin vulos geainnu guvlui ohcat alcceseaset lukku ja borramuša dálvvi balus  .(IT 1997: 49).
Earaid mielas sáhtiige leat stuorra hearva dat, ahte  --  .(EL 1979: 11).
Earaláhkái goittot livččii ožžon dát eallin mannat  .(KP 1989: 52).
Earat álge ohcat vuorbegeđggiid  .(HAG 1982: 39).
Earet rush’a áiggiid de sáhttá ge dan dahkat go mannet moadde issoras govda geainnu, oktiibuot …  .(HG 1990: 60) XVOV
Earret eará lei váttis gávdnat orrunsajiid daidda oallut soalddáhiidda mat ledje čoahkkanan  .(AE 1991: 12-13).
Eará bahá ii diehtan, álggii guččadit, čuoččui Bealljevári guvlui ja dajai  .(EG 1985: 75).
Eará duiskalaččat manne olgovisttiid burgit  .(IT 1997: 43).
Eará nieiddain lei hoahppu, jus áigo duiskalaš soalddáhis oažžut irggi  .(RPL 1994: 8).
Eará oahppitge dorjo Mártte ja daje, ahte sii aŋkke jorggiht ruovttoluotta ja gorgŋot vári ala ođđasis  .(RPL 1994: 116).
Eará váhnemat ledje busse mielde boahtán iežaset vuosttaš klassa mánáid viežžat  .(EMV 1996: 32). 
Earáhan dat ii hálidange, go hárdit mu, vai oažžu mu bajás  .(RPL 1994: 203).
Earáid milelas lei suohtas čuovvut, mo Ándaras ceavža dainna áldduin  .(IP 1995: 15).
Earát báhce šuddidit fielmmá duohkai, ja nu garvvii Ánte bagadusa  .(IP 1995: 47).
Earát eai dárbbašan šat cuoigut ja boagustit Lájllá čuvllaja  --  .(EMV 1996: 34). 
Earát fertejedje rávkat su máŋgga geardde, ovdal go de dáikkihii  .(AL 1992: 51).
Earát livčče várra geahččalan ođđasis badjánit ovddešláhkai  .(JÁV 1988: 131).
Earát ožžot mannat  .(RPL 1994: 134).
Earátge álge lihkadit  .(RPL 1994: 17).
Easka dalle álgen vuostálastit, muhto mađe eanet vuostálasten dađe garraseabbot son hoiggai, olggos ja sisa  .(RPL 1994: 171).
Easka de go dan mieđihat dovddastit, de  --  .(EMV 1996: 93).
Easka dál fuomášin smiehttat diekkár áššiid, ahte  --  .(RPL 1994: 131).
Easka go olliime olggobeallái, de smiehtasin gosa galggašin mannat idjii  .(EMV 1996: 107).
Easka go čohkkedin girdái, de ráfáiduvven dan meare ahte sáhtten smiehtastit máid ledjen bargan  .(EMV 1996: 124).
Easka maŋŋel gaskaija lei sárdni gárvvis, ja Johann sáhtii peanna luoitit  .(EMV 1996: 26). 
Easka moadde beaivvi  ovdal munno vihabeaivvi vulggiimet mii Egila ođđa ruovttugillái, gos moai galggaime náitalit  .(EMV 1996: 138).
Easka ođđabeairuohta dusten muitalit  .(EMV 1996: 137).
Easkka dalle Gáisá dáikkuhii ja álggii biškut  .(EG 1985: 110).
Easkka dalle go son gillešii burgit dan ja heaŋgut biktasiid amaset joaibmašuvvat  .(KP 1989: 32). 
Easkka dalle morihii go Ánde čuoččui luhtte ja álggii imaštallat, manne Jovnna reikedii ovddos maŋás  .(EG 1985: 67).
Easkka dál son fihttii, man dehálaš lea ahte nuorra olmmoš sáhttá leat ovttas ovttaahkásaččaiguin ja háleštit mas beare  .(IP 1995: 80).
Easkka dál su millii bođii, ahte sonhan leai dattege sáhttit báhcit Šoavvageađggiala náđđat  .(EL 1979: 51).
Easkka gáfe jugadettiin son fuomášii jearralit vieljas veadjima, barggu, dietnasiid, gilis fitnama ja  --  .(OP 1995: 70).
Easkka maŋŋá, go lei oahpásmuvvan buorebut dán bargui, áiggui duddjot albma deatnofatnasa  .(JÁV 1988: 104).
Easkka máŋgga gáhta duohken son bisánii bosihit,  --  .(KP 1989: 25). 
Easkka vel eambu go Ánne ribahii čáimmihit  .(JG 1986:77).
Easkka vel álásin oaidnit, dat ráhkada almmáiolbmos oaivelápmása  --  .(EG 1985: 72).
Eastaledje buohkat go mun ráhkkanišgohten vuolgit ruoktot  .(RPL 1994: 178).
Eat báhcán geahččat, mo gánddaide geavvá  .(RPL 1994: 133).
Eat dehan mi nuppiid firpmiid ala gale álgge suohpput  .(HAG 1982: 34).
Eat dieđe din eallimis maidige, muhto gal cielahit ja árvvoštallat, eamit lasihii  .(RPL 1994: 44).
Eat geargan leat guhká meara alde, go buohccáimet mearradávdii  .(RPL 1994: 22).
Eat goassege ravkan buori iđida go bođiimet seamma toga vuordit iđđes  .(EMV 1996: 65).
Eat goit máššan velá doppege dalán nohkkat  .(RPL 1994: 176).
Eat lean šaddan albmaládje basadit, ja leimmet maid ovttahat biktasiiguin vánddardan vahkkoviissaid  .(AE 1991: 67).
Eat mii dattege dárbbašan dan gal dahkat go mafia ordnestii.. .(HG 1990: 67) KSXVOV
Eat mii dáppe geange olggos bálkes, muhto váldit sisa nu buori go baháge  .(IP 1995: 19).
Eat mii láve duššiid  huikit, eadni dajai  .(RPL 1994: 63).
Eat máhttán sin mielas bargat maidege albmaláhkai  .(RPL 1994: 109).
Eat oaččo earránaddat, son dajai illámielain  .(RPL 1994: 117).
Eat ožžon murjjiid borrat nugo ruovttus Sámis  .(RPL 1994: 49).
Eat sáhttán maidege doimmahit suhkkes mierkká geažil  .(AE 1991: 59).
Eat sáhttán ollu dahkat earágo deaddit guhtege oaiveboalus muohttagii  .(AE 1991: 34).
Eat sáhttán čorget vuovssánasaidge go ii lean mainna  .(RPL 1994: 21).
Eat velge diehtán gosa galggaimet, muhto ain mátkkošteimmet oarjjás  .(AE 1991: 15).
Eatge mii ieža báhkken deike boahtit  .(RPL 1994: 33).
Eatgo mi vuolgge vel finadit duon savvonis  .(HAG 1982: 31).
Eatgo mii galggašii dulkot dáid ságáid Jørgenii ja Arii  .(KP 1989: 173-174).
Eatgo sáhtášii vuolgit Kantogillái  .(RPL 1994: 50).
Eathan mii dieđe dárbbašat go orrut doppe nu guhká  .(RPL 1994: 10).
Eathan mii láve riegadanbeivviidge doallat  .(KP 1989: 60).
Eatnamiid galggai beassat gilvit, ođđa eallin lei álgimin buohkaide  .(RPL 1994: 68).
Eatnanhearrá lei mihtin láddelaš, gii lávii bálká ovddas jorgalit olbmuide bealdduid ja lei dadjan ahte  --  .(IP 1995: 29).
Eatni dihtii dollen njálbmán gitta vaikko dagai miellla dadjat  --  .(RPL 1994: 206).
Eatni dihtii dollen njálbmán gitta vaikko dagai miellla dadjat leatban skeaŋkumin, aman muitalit eadnái  .(RPL 1994: 206).
Eatni hávdadeami áiggi Iŋga-muoŧŧa leai bovden su galledit Ávjodahkii  .(EL 1979: 85).
Eatni sánit eai goittot goassige sáhttán eastit su joatkimis barggus loahpa rádjái  .(JÁV 1988: 107).
Eatniguovtos áhčiin eaba veahket, iige eadnát dađe eanet go Sámolge sáhte váldit mu vaikko háliidivččiigage eandalitge eadnát  .(RPL 1994: 168).
Eatnis lea ođđa bearaš ja áhkku ii nagot boahtit deike okto  .(RPL 1994: 210).
Eatno-jođus dieđusge ii lean mu guovdu maŋemus, muhto dat leai dalle go mon dovdat imašlaš geasu dievva ráhkisvuođain dan Rávttaseanu čáhčái  .(I H-U 1987: 41).
Eattetit gal ferten muhtumin, go dat ain menddo rivituvvá  .(JG 1986:59).
Eava leat datge eambbo dohppet, dadjalasttii Biret  .(EG 1985: 24).
Eavttuhin sutnje eatgo mii sáhtášii vehá ražastit   -- .(JÁV 1988: 103).
Egil Einár ii ábut geahčadit  .(KP 1989: 39). 
Egil dohppii uksagevjii ja galggai vuolgit  .(EMV 1996: 80).
Egil lei mearridan álgit oapmedáluin juo ovdl go mun bohten  .(EMV 1996: 142).
Egil lei ráhkkaneame doallat earrosártni iežas searvegoddái  .(EMV 1996: 70).
Egil soaitá jápmit  .(EMV 1996: 149).
Egil vázzilii dárpehisvuođas su lusa ja vikkai álggahit sága, muhto ii dette máhttán  .(EMV 1996: 40). 
Egil. Don it sáhte mu fas guođđit  .(EMV 1996: 149).
Egilis bisánii nuoiŋŋahat oaneboddii – son vurddii oanehaš ovdal jotkkii  .(EMV 1996: 78).
Ehpet hal mu jáhkit juohke dingga  .(ME 1986:15).
Ehpet leat velá Iŋggáinge beassan háleštit  .(RPL 1994: 70).
Ehpetgo máhte sámegiela hállat, suhtai muhtun áhkku  .(RPL 1994: 78).
Eija duššástuvai vuordit su ja   --  .(KP 1989: 154).
Eija fas vašuhišgođii Nillá, muhto sus eai lean fámut heaitalit suinna, eai áinnas dan maŋŋá, go Musta jávkkai  .(KP 1989: 156-157).
Eija leai hárjehallan boagustit ilolaččat ja nu, ahte earuhuvai  .(KP 1989: 154).
Eija leai nu okto duon gávpogis ahte ii lean geainna háleštit  --  .(KP 1989: 155).
Eija manai oainnát stivrret su ja gohčui olgoráigge guovdalas ija  .(KP 1989: 153).
Eija njuikii čuožžat ja bálkestii reivve čihkii  --  .(KP 1989: 160).
Eija čárvii reivve čorpma sisa ja burskkihii čierrut  .(KP 1989: 159).
Eira galggai máksigoahtiti sáhtu ovddas  .(AL 1992: 109). 
Eira giittii, muhto ii son sáhttán dan buohkaidelohpidit  .(AL 1992: 110). 
Eira hálidii mearradit eanet aht eanet  .(KP 1989: 97).
Eira ieš okto rat ovddošii, go dat šiega Maria galggai leat dan olbmá nieida  .(AL 1992: 86).
Eira ii lean nagodan mu čiehkat, ledjen gávnnahallan  .(KP 1989: 100).
Eira ii lohpidan mu lovppet  .(KP 1989: 93).
Eira ii vástidan, dasgo son ii máhttán vel hallat  .(KP 1989: 90).
Eira logai, ahte SU mánáin eai galgan leat seamma váttisvuođat skuvllas go   --  .(KP 1989: 98).
Eira vikkai dan dahkat  .(AL 1992: 85).
Eira áigu Maria’in eret vuolgit  .(AL 1992: 93).
Eirain don ledjet lihkolaš ja suinna sáhtašit ainge joatkit  .(KP 1989: 110).
Elina doamái olggos ja viehkalii oavnjje duogi amas oainnahallat  .(KP 1989: 177).
Elina hálidii okto čilget dihto áššiid, son hálidii šaddat daiguin nu oahpisin, ahte  --  .(KP 1989: 165).
Elina ii eannehan dadjat maidige, dasgo Jørgenis leai hállámuš  .(KP 1989: 171).
Elina ii veadjan veahkehit, dasgo Anja riegádii čakčageasi  .(KP 1989: 166).
Elina ii ádden, muhto áiggui garvvestit Iirisa ja addihit ain ovddosguvlui  .(KP 1989: 164).
Elina lei ge juste dego áhkku, liikui duddjot ja buđaldit viessobargguid  .(EMV 1996: 20).
Elina lei čeahppi ráhkadit giehtadujiid  .(EMV 1996: 14).
Elina lávii heahpanit jámás iige gárron buoril hállát suomagiela  .(KP 1989: 163).
Elisa lea Tuija buoremus ustit ja skillalahttá iežas lása buohkaid lásaide ovdalgo earát gerget lihkastitge  .(OP 1995: 86).
Elle hálidii oađđit mu báldas, nuba  --  .(RPL 1994: 82).
Elle livččii háliidan diehtit, juogo  -- .(IP 1995: 30).
Elle viehká geahččat juohke fatnasa, mii oidno boahtimin  --  .(IP 1995: 29).
Elle vurddii Biret-Ánne ja geahččalii gohcit, muhto  --  .(RPL 1994: 87).
Elle-oabás, gii gohkkii su nai, álgá surrat gokte dás dál galgá dahkat  .(I H-U 1987: 42).
Emisearra bivddii nuoraid loktet su sykkela guorbmebiilii  .(ME 1986: 81).
Eret dáppe, gos buohkat geahččaledje dušše dájuhit ja geavahit buorrin  .(KP 1989: 40).
Eriksen ii lean vel gárvvis báhčit, mii nu doalahalai su  .(OP 1995: 76).
Eriksen jágii Rockdorffa maŋimužžan guovlla ala ja attii sutnje golbma ovcci minuhta guhkosaš áiggi gierdat  .(OP 1995: 75).
Eriksen áiggui báhčit Rockdorffa dalán, go almmái leai ádden su sániid  .(OP 1995: 76).
Esko bođii fitnat  .(KP 1989: 103).
Esko ádjánii aigebotta gievkkanis ja mun gergen juhkat lása guorusin  .(KP 1989: 107).
Estelaš soalddáhat ledje gal geažádallan munnje ahte sii várra šaddet sirdojuvvot  .(AE 1991: 71).
Etniin lei stuorra bargu doallat mánáin gitta ja vel geahččalit ieža bissut beaŋkkaid alde  .(RPL 1994: 20).
Eŋgelas soalddáhiidda lei oalle miellagiddu oaidnit go mii čuiggaimet, ja  --  .(AE 1991: 16).
Fal buot alimus dulvviid áigge geavgŋa buvtti luoitit hirsalahtaiguin  .(EL 1979: 27).
Fanas fas čájehii sitkatvuođas nu ahte dan sáhtii oaidnit velá muhtin jahki dás ovdal oistisa šiljus  .(JÁV 1988: 35).
Fanas gearggai golgat menddo ovdalgo Sámmol viimmat viegai maŋŋegeahčái, bidjalii “čohka” ala ja  --  .(JÁV 1988: 58).
Farga in duostta veláge rahpat uvssa, muhto go gullen, ahte  --  .(RPL 1994: 204).
Farga lea luomeaigi, daikke farga oažžut vuoššat ođđa bohtásiid  .(RPL 1994: 223).
Farga leai fas dat áigi johttát dálveorožii Sámbelvuopmái  .(IT 1997: 24).
Farga lei stohpu čorgejuvvon ja čiegas čuoččui juolggis alde guossa, man Áile oaččui ieš čiŋahit  .(RPL 1994: 200).
Farga munnje goittot čielgá ahte son hálida fitnat Fierajot-Ovllá geahčen  .(JÁV 1988: 141).
Farga soai leaigga vuolgan máhccat jávrri nuppe geahčai, muhto  --  .(EL 1979: 82).
Farga álga čáhci goargŋut  .(EL 1979: 40).
Fas fertii dat badjánit ja dego heahpanii ieš ge  .(AL 1992: 103). 
Fas vikkai son moddjestit, muhto ii dán háve ge menestuvvan ja son šluvgilii oaivvi siivvožit  .(EMV 1996: 126).
Fasti vel lea oaidnit, go čoliid ja julggiid geasehit duŋkái, váidalii Liissá  .(KP 1989: 172).
Fasttes johka golgá diekko guora, ja ráhpis birra- sorbmahuvvat sáhttet  .(ME 1986:13).
Fatnasa luhtte Ánne bisánii smiehttat,  --  .(JG 1986:37).
Ferte ain joatkit mátkki Goahtemarrasii  .(IT 1997: 29).
Ferte beahttit vieljaidis, go  --  .(EG 1985: 99).
Ferte dat gal giinu doalahit minge beali  .(JÁV 1988: 21).
Ferte gal dieđus dohkkehit  dan ahte…  .(HG 1990: 64) VXVO
Ferte gal leat somás riika gos šurnalistan bargat, Amerihká  .(Gaski 1990: 44).
Ferte ohpihii čohkánit sabehiid ala  .(IT 1997: 29).
Ferte vuos bures beassat čusket ovdalgo  --  .(JÁV 1988: 112).
Ferte vuos ordnet mohtora ja gurput dan mielli vuollái  .(OP 1995: 126).
Ferte várra vuolgit duoddarii mearkunáigge, go   --  .(RPL 1994: 146).
Ferte áiggi váldit veahkkin  .(EMV 1996: 138).
Ferteb muitalit dáhpáhusa mii čájeha man jáhkkemeahttun bures sáhttá mannat  --  .(AE 1991: 45).
Ferteje árpmidit dan badjelii go ald reanga, dat Hánsa, lei olbmuidis lusa fas manna,  --  .(ME 1986: 9).
Fertejedje mannat dainna gudniin eret  .(IT 1997: 43).
Fertejin aŋkke njáhkat ja mannat telefuvna lusa čuojahit siessái  .(EMV 1996: 124).
Fertejin bidjat čalmmiid gitta ja geahččalit juoidá ipmirdit das mii lei dáhpáhuvvan  .(EMV 1996: 102).
Fertejin bohkosit ja lohken ahte  --  .(EMV 1996: 86).
Fertejin bohkosit – ja orui álkit go son leaikkastallamiin lahkonii dien váttis ášši  .(EMV 1996: 91).
Fertejin dan duohtavuođa mielde iežan hábmet  .(EMV 1996: 143).
Fertejin dollestit áidái, go nu doarggistin  .(EMV 1996: 88).
Fertejin gal jur himihit  .(AE 1991: 68).
Fertejin gieđaid das čibrut vi luoitá  .(ME 1986:23).
Fertejin leat ustitlaš buohkaiguin – earenoamážit daiguin geat gulle su searvegoddái  .(EMV 1996: 143).
Fertejin mieđihit, ahte Biera lea viiššalis ja čeahpes almmái  .(RPL 1994: 188).
Fertejin mieđihit, ahte bánit čábbudedje Biera  .(RPL 1994: 217).
Fertejin máŋgii jurdilit ovdalgo dan duođas dovddastin  --  .(EG 1985: 62).
Fertejin velledit ja dollet čoavjjis, dasgo  --  .(KP 1989: 11).
Fertejin vuollánit dan duohtaášši ovddas, ahte Ánde assá min bealde, muhto  --  .(RPL 1994: 185).
Fertejin vuot garasmuhttit miela ja njiellat daid vulos  .(RPL 1994: 114).
Fertejin váldit dan silkki ja dadjen juoidá dan sullii dego giitu, muhto in vilppastange Ándii  .(RPL 1994: 206).
Ferten dovddastit ahte in šat loavtte dán báikkis, gosa lean riegádan  .(JÁV 1988: 129).
Ferten duinna vuos iežan deavdit  .(EMV 1996: 126).
Ferten fal lei digo fillet Siverta, galggat oaidnit man olu velolašvuođat dutkat dutnje šaddet  .(ME 1986: 59).
Ferten gal dan oktavuođas muitalit ge  -- .(Gaski 1990: 8).
Ferten gal dovddastit, ahte veahá behtohallange go Márte njuikii fáhkka bajás, savnnjii biktasiid ja  --  .(RPL 1994: 174).
Ferten gal duohtavuođa dihtii vuigestit ahte  .(Gaski 1990: 26).
Ferten gal várra dan kondomii dorvvastih  .(KP 1989: 125).
Ferten goit vuordit nu guhká, ahte Hánsa veahá stuorru  .(RPL 1994: 155).
Ferten lása ovddas čohkkáh vai uoinnán su ingge  -- .(KP 1989: 126).
Ferten muitalit dáidda váriide ja duon leahkái buot  --  .(KP 1989: 114).
Ferten namuhit vel moadde fearána, mat leat darvánan muitui ja  --  .(AE 1991: 46).
Ferten várra fitnat Kalle-setäin hálešteamen, eadni dajai go leimmet ruovttus  .(RPL 1994: 32).
Fertet boktit su albma áimmuis sisa, ja son álggaha ođđasis  .(JÁV 1988: 84).
Fertet mu mielde muhtomin vuolgit mu ruovttubáikái vai oainnát  .(EMV 1996: 92).
Fertet vuos doalvut biktasiid: gávttiid, liinniid ja nu ain hivssega duohkai  .(IT 1997:10).
Fertešn sutje čuojahit ja muitalit mot ášši lea  .(EMV 1996: 107).
Fertii báhčit ođđasis, fuolalabbot, erttetdáávttiid ja váimmu čađa  .(OP 1995: 172).
Fertii diktit sin hállat, nago de  --  .(KP 1989: 84).
Fertii goittot monu geahččalit leat fulkkiidis miela mielde vai eai áibbas vearránivččii  .(KP 1989: 191).
Fertii lávkestit maŋŋeliidda vai oainnašii buorebut  .(KP 1989: 25). 
Fertii vuordit dassážii son gearggai  .(EMV 1996: 30). 
Fertii čuožžilit ja máhccat  .(KP 1989: 157).
Fertiiga ligget daid ja faskut, muhto ieža dat gal maid leigga njuoskan  .(IT 1997: 42).
Fertiimet borrat láibbiin guoli  .(RPL 1994: 89).
Fertiimet dieđus viehkalit daid vuojehit ddoppe eret  .(JÁV 1988: 99).
Fertiimet gierdevaččat vuordit  .(AE 1991: 59).
Fertiimet hárjehallat viššalit  .(RPL 1994: 139).
Fertiimet molssastit goikebiktasiidda galbmasa čađa  .(AE 1991: 18).
Fertijin geldit su njammamis mierkkáij vai in   --  .(KP 1989: 123).
Fierbmegeažšs golgi olbmatge guldaledje ja geahččaledje divvut iežaideaset vuohkkasit, vai oainnašedje Lásseža  .(HAG 1982: 27).
Fierranjot-Ovllá ii višašii roggat oidnosiii iežas bumbbá  .(JÁV 1988: 143).
Fillejin su náitalit Iŋggáin j adál sii leat eallináigásaš fáŋggat  .(RPL 1994: 182).
Finaiba áhčči Nuortariikka ráji alde Münchenisge ja miella dagai finadit nuppe bealde ráji, muhto dat mátki ii goittot ordnašuvvan  .(IP 1995: 69).
Fitnat surfemin, báruid mielde čierasteamen, dego…  .(HG 1990: 73) VX
Fitnu viežžamin moadde luovdestuhka ja álgu ráhkadit guosa juolggi, evttohin Áilii  .(RPL 1994: 199).
Fránskalaččat ledje buorit soahtat, álo doimmas, eaige addán vašálažžii ráfi  .(AE 1991: 45).
Fuobmájin dan ahte dáppe lei álki oahpásnuvvat dievuide  .(EMV 1996: 84).
Fuomášat ahte dál leat boahtán dakkár dillái gos váldodoibma lea vahágahttit vašálačča nu ollugo vejolaš  .(AE 1991: 25).
Fuomášeimmet gal eahkedis man čehpet lei Disney’as bidjat suohtastaddanguovllus veahá doaresbeallái…  .(HG 1990: 62) MXVXVX
Fuomášin dálán mo áhkki geahđđalii suoli muitalit eadnái juidá  .(RPL 1994: 59).
Fuomášin maiddái, ahte gámmáris oidnui dakkár seaŋga man sáhtii govddidit guovtti olbmo seaŋgan  .(RPL 1994: 165).
Fuomášin mot olbmot munnje gehčče, ii ge das lean ávki čilgegoahtit, ahte --  .(EMV 1996: 54-55).
Fáhkestaga mearridin ahte dán háve in áiggo duše báhtárit  .(EMV 1996: 116).
Fáhkka dat geahččalii badjánit, muhto juolggit eai guoddán ja  --  .(RPL 1994: 203).
Fáhkka giinu bijai gramofovnna čuodjat ja olnmot dánsugohte  .(RPL 1994: 214).
Fáhkka nohkagođii maiddái sus jietna, go son jurddašii mot galggai nagodit beassat das – ahte ii šat jurddaš Lájllá  .(EMV 1996: 81).
Fáhkka son beaškkehii čierrut ja vázzilii meahccái  .(RPL 1994: 102).
Fáhkkestaga son čurvii mu geahččat juoidá  .(JÁV 1988: 155).
Fáhkkestaga álge min gurutbeali ravdda olbmát báhčit  .(AE 1991: 20).
Fáhtiimet muhtun motella ja bijaimet nohkkat  .(Gaski 1990: 13).
Fámut ledje dálvvis čoggon ja moatte beaivvis ledje buot skieltarávdnasat oktan látnan, iige váilon eará go bidjagoahtit bajás  .(EG 1985: 76).
Fárda lei beassan muhtimin lirskkagit  .(JÁV 1988: 112).
Fárus ledje maid badjel čuođi heasta, mat galge adnot fievruin  .(AE 1991: 13).
Fárut fal almmái sániidat , jos áiggožat vel geasi oaidnit ja giega gullat  .(EG 1985: 26).
GO Jim riŋgii dan eahkeda go bohten ruoktot, de mus ii lean miella suinna deaivvadit  .(EMV 1996: 96).
GO fitne mu guossis, de geahččaleimmet eallit normála lági mielde, vaikko  --  .(EMV 1996: 83).
GO guossit ledje mannan, jearralin etnis, leago duohta ahte skuvlii lea bággu vuolgit  .(RPL 1994: 106).
GO leigga joavdan Morganájanjálbmái, de bisáneigga dolastallat ja árvaladdat guovžžaid ja getkkiid birra  .(IP 1995: 33).
GO mu oabbá iđihii 70-logu álggus vuosttas kaseahttačuojanasa min dállui ja bijai dan čuodjat menddo jitnosit, de áhčči váivašuvai garrasit  .(JÁV 1988: 36).
GO veaháš lei beassan jurdilit, de   --  .(EMV 1996: 9).
GO áddjá lávii boahtit fitnat min geahčán, de  --  .(JÁV 1988: 124).
Gahččan leai veadjemeahttun, dat ii sáhttán dáhpáhuvvat  .(OP 1995: 73).
Gaikkun ja čohkken luvddiid dál gárvvisin, beasan dálvet geasehit  .(RPL 1994: 217).
Gait manai bures ovddosguvlui ja dál sii ožžo ráfiin gávppid dahkat ja borddašit dassá johtin ruoktot šaddai  .(I H-U 1987: 61).
Gaittiiinat háddjestedje áivesala biebmun dan botta go heasttat šadde čuožžut dás  .(ME 1986: 86).
Gal Ipmeláhčči fuolaha mis ja buot deháleamos ášši midjiide lea dál beassat ruoktot  .(RPL 1994: 69).
Gal Iŋgá-siessá máhtii leat suollemasas, jus háliidii  .(RPL 1994: 91).
Gal Sámmol sáhttá vuolgit dutnje veahkkin, váibadat menddo iežat, eavttuhii eadni máŋgii áhččái, muhto  --  .(JÁV 1988: 136).
Gal Sámmol-čeahci sahttá leikkas leat munno áhčči, muhto ii albma áhčči aj da dihte   --  .(RPL 1994: 88-89).
Gal amerihkálaš diehtá mo olbmos ruđa dájuhit.  .(HG 1990: 62) XOV
Gal dalloš ruvkebargit ožžo garrasit bargat, eaige sii sáhttán váidalit, dušše buorrin dohkkehit go leai bargu   .(I H-U 1987: 54).
Gal dan lea bággu muitalit ahte leimmet aŋkke veahá jorbbodan go ná guhká jávkkaimet  --  .(RPL 1994: 118).
Gal dan measta fertešii, muhto ferten vuos finadit ráhku gurresteamen  .(JG 1986:24).
Gal dat dalle dohkkii, ja oaččui sáhtu vaikko guđe guvlui go galggai Suoma ovddas soahtat, muhto  --  .(RPL 1994: 93).
Gal dat dáida leat aiddo nu mo moai leamaš soahpan, son árvalii ja gaivai báskka guvlui  .(EL 1979: 50).
Gal dat dáiddii goittot leat ovdal, go Biehtar-Ándaras buvttii midjiide Leimuinis muorraguorpmi váris  .(JÁV 1988: 158).
Gal dat ferte riepmat ruđa dinet, ii gal dušše bivdduinge eale  .(IP 1995: 11).
Gal dat jo máhttet joavdelasaid ráhkadit nu somán ahte…  .(HG 1990: 64) XSVOVX
Gal dat juo geaidnogeahčái galggašii gullostit vehá eanebuš  .(JÁV 1988: 141).
Gal dat kundarat jullot muhtomin veaháš vuordit  .(EMV 1996: 110).
Gal dat lea imaš go ii luoitte stuorra gánddaid mannat, mun smihtten  .(RPL 1994: 115).
Gal dat lea imaš, go sápmelaččatge fertejit mannat saohtevehkii  .(RPL 1994: 215).
Gal dat ledje garrasit riiddaskan, ja nu šnjirgá gielat vel, lottiid baldaledje - čearrehat eai duostan šat besset ja skárfa sirddii davvelii  .(ME 1986:40).
Gal dieinna jnuniin gal sáhtášiige cieggadit goadjinsiidui  .(JG 1986:45).
Gal doai várra dan áddebeahtti, ahte jos eana galggaš čuožžut ja eallit,  --  .(EG 1985: 130).
Gal don boađat ieš diehtit go dan ahkái šattat  .(EG 1985: 69).
Gal don dal aitto goardditat gal, dieđus gii lea hárjánan bádjeášu bálddas orodit  .(JG 1986:11).
Gal don de álget oalát romotallat dainna biippuin  .(EG 1985: 40).
Gal don oaččut váldit daid diŋggaid, muhto eai dat boađe dutnje hiehtun, das go dat leat bidjon dakkáraš sšniiguin ahte dat guhte daid lihkahallá, boahtá jápmit dallánaga  .(I H-U 1987:17).
Gal don olát velá goasnu vaikko man bures salastit dien gežis geahčái, dalle go   --  .(JÁV 1988: 158).
Gal doppe lea nu suohtas ássat ja áigi maiddái gollá, rábmojin  .(RPL 1994: 66).
Gal dusge beatnat dávit galget leat  .(JG 1986:12).
Gal dál dáiddát gánda vehá feilet  .(JÁV 1988: 52).
Gal dáppe duođaid galggašii dien lágán vanas mat Miami Vice detektimes de oidnojit, beasašii olmmoš vatnasiin vuojestit San Diegos dahje Mexicos finadit mátkki.   .(HG 1990: 72) VSXVXVO
Gal dát eaimmaskkas soahti oččošii juo nohkat  .(RPL 1994: 28).
Gal fertejetne vuolgit Bikká lusa, mas dan diehtá mii lea dáhpáhuvvan, vaikko ležžet ealut masttadan  .(IP 1995: 77).
Gal gearggat velá su bálddas oađđit dan maŋŋá go fitnabeahtti vihain  .(RPL 1994: 96).
Gal han dan ii dárbbaš gal ba eahpidit ge…  .(JG 1986:7).
Gal jo lea Lássešge mánalaš go duokkaraš hágas olbmain álga sroaŋgaluššat  .(HAG 1982: 41).
Gal juo leai vahat, ahte Njárgga Áslat gearggai vuolgit Ávzejoga vuopmai  .(EL 1979: 40).
Gal lea suohtas, jurddašin go vázzen earáid maŋis boradit  .(RPL 1994: 160).
Gal mi dáidit bures diehtitahte seammá sámešaddu hal son ge lea go mii, vaikko dál viggá nu hearrástaddat  .(AL 1992: 81).
Gal moai várra fertešeimme vel fitnat oahppamin, iihan Aleks bođeš, dajai Ánde ja  --  .(EG 1985: 62).
Gal mon dáiddan vázzilit  .(EL 1979: 25).
Gal mun buvttan hállat, vaikke baksamat orrotge leamen dego dievva gámasuinniid  .(EL 1979: 30).
Gal mun dan dieđán, muhto in sáhte báhcit deike dan sivas, go lean ieš nu leabuheapmi  .(RPL 1994: 219).
Gal mun dien livččen juo galgan diehtit  .(EMV 1996: 87).
Gal mun doalvvun du jus it duostta su mielde mannat, ja fákten vaikko olggobealde kino dassážii filbma nohká  .(EMV 1996: 104).
Gal mun galgen measta fitnat geahččamin  .(JG 1986:15).
Gal mun juo oidnen go vulget ahte it don áiggo šat boahtit, go gehččet mu vuolggedettiin dego mirkkuid borran gumpe de  .(IP 1995: 21).
Gal mun sahtášin boahtitge, lohpidin  .(RPL 1994: 215).
Gal mun sáhtán du suhppet.. guođe beare dan fatnasa juos leaš dárbu  .(JG 1986:37).
Gal mun árvidin ahte don it sáhte leat dán gávpogis eret  .(EMV 1996: 85).
Gal mun šadden oaidnit ilgadis fearániid máid  --  .(AE 1991: 54).
Gal mánát leat suohttas… mun beanta eallájin go bessen bohkosit  .(EG 1985: 54).
Gal olmmoš máhtii guoskkahit čábbat, ii  --  .(KP 1989: 66).
Gal ovddeš ránnjádálu eamida gal ferte sáhtošit, son dajai  .(RPL 1994: 211).
Gal seahtá várra riŋget ruoktot, jurddašan  .(JÁV 1988: 8).
Gal suttolaš olmmošrávki galgá gierdat duomusánige, bealušta oavilis sárdnealbmá goiddasvuođa vávji čoakkalmasguossi  .(JÁV 1988: 27).
Gal sáhtii leat čáppa dálki  .(RPL 1994: 107).
Gal ‘al lea sápmi buorre bivdit veahkkin dáččii go  --  .(ME 1986:42).
Galahan doppe muhtun guoli veajašii fidnet  .(HAG 1982: 12).
Galbma biegga jieluštii sisa, ja mun mannen dohko Oslo ija geahččat  .(EMV 1996: 108).
Galbma čorbma álggii vuot čuolbmasit su váimmu birra  .(EL 1979: 86).
Galbma čáhci álggii orrut ain unokabbon .(EL 1979: 60-61).
Gale duohta čalbmevielgadasain sáhtii oaidnit, ahte čalmmiid eaggat leai olles olmmoš  --  .(EL 1979: 65).
Galga fal muitit go bagadalla, lea go dat davas vai nuorttas vai oarjjas vai luksa  .(MB 1985: 39).
Galgabeahtti dal, Arja ja Lea, guođđit goasnu duoid ádjáid ruoktot ja boshtit guovttá deikke  .(KP 1989: 195).
Galgabehtet fárutit ja atnit čálmmis dien bahákasa  .(EG 1985: 27).
Galgabehtet garvit guhkkin diekkár báikki, son loahpahii sártni  .(RPL 1994: 212).
Galgabehtet gárvodit bures ihttin  .(RPL 1994: 112).
Galgat geargat eahketborranáigái skuvlii  .(RPL 1994: 114).
Galge beare rivgogápmagiiguin beassat vázzit  .(KP 1989: 20).
Galge ollu jeahkalat mat galge bistit Stockholbmii  .(MB 1985: 60).
Galgego mannat albmá lusa ja muitalit, ahte mii diehtit man dávdii Bikká jámii. –Vai Gáisá diehtá váruhit  .(EG 1985: 56).
Galgen beassat máttás, vaikke livččiime birgen dáppege  .(KP 1989: 115).
Galgen dan muitalit Egilii  .(EMV 1996: 150).
Galgen fárret su oadjebasvuhtii, guhkás eret šlárva ruovttubáikkis  .(EMV 1996: 61).
Galgen jur jorggihit ja vuolgit ruoktot go dovdájin ahte okta diein feastejeddjiin lei Robert  .(EMV 1996: 116).
Galgen vel lasihit ahte dat lea dan dihte go gulan eará olmmošnállái go dáččat, muhto in gillen  .(EMV 1996: 86).
Galggai beassat eret, johtilit  .(KP 1989: 40).
Galggai beassát vuđolaččat čilget ja gullat, manin  --  .(KP 1989: 40).
Galggai boahtit ja njámastit ollásit su fárrosis  .(KP 1989: 35). 
Galggai geahččalit fidnet ođđa náveha, jos juo veháge vejolaš  .(JÁV 1988: 89).
Galggai geargat borrat vai beasášii fas dánsut  .(KP 1989: 39). 
Galggai go mannat iežas fatnasii, vai njoamihivččii go Sámmol fárrui  .(JG 1986:37).
Galggai gullat dáidda olbmuide, galggai máhttit láhttet dego sii, galggai leat eanet gávpotlaš go gávpotlaččat ieža  .(KP 1989: 154).
Galggai heakka ala bargat, jos  --  .(EG 1985: 128).
Galggaimet leat skuvlla bealde diimma ovdal, go guossit bohtet  .(RPL 1994: 139).
Galggaimet vuodjit ovttamáno Roavenjárgii ja dohko lei oalle guhkes mátki  .(RPL 1994: 9).
Galggan uoinnát bissut ráfalažžan  .(KP 1989: 126).
Galggango doalvulit du? jearai Heaika, go Sunná leai luvven iežas su salastagas ja áiggui doamihit biktasiid molsut  .(KP 1989: 189).
Galggat dal oaidnit, seamma almmái duge fievrredii bajás ájarokkis  .(EG 1985: 99).
Galggat dan lihku oažžut, maid dáppe it muosátan  .(JG 1986:74).
Galggat dange jurddašit, manne dat almmái ceggii dálus  --  .(JG 1986:19).
Galggat duon stámppa, go beaivvadahtta, bidjalit vistai  .(HAG 1982: 49).
Galggat geahčča, vai oahpat  --  .(EG 1985: 90).
Galggat guovllu kultuvrra váldit duođas  .(Gaski 1990: 45).
Galggat smiehttat dasa nama, áhkku lasihii  .(RPL 1994: 91).
Galggat váraid njáhkat mu maŋis, dakko leai  -- .(EG 1985: 106).
Galggaše biestit guolbái gait lihtiid  .(ME 1986:25).
Galggašii biro báhčit neavrri skealmma  .(JÁV 1988: 99).
Galggašii diehtit ahte go dohppe de dohppe iige mahkaluša  .(OP 1995: 122).
Galggašii gáddit ahte boares greikka retorihkka dat lea fas morihan  .(Gaski 1990: 26).
Galggašii leat guhkes báddi maid fárus,  --  .(EG 1985: 108).
Galggašii čuoggulit buohkaid ovtta niibái, fánen joavdelasaid  .(EG 1985: 51).
Galggašiigo son geahččalit veahaš jeđđet su  .(EL 1979: 12).
Galggašiigo son otne njammalahttit luniid eret láhtis, nago de eadni boahtá ihttin nugo leai geahkan  .(KP 1989: 130).
Galggašin fidnet beđehiid juovlamállasii, Ánte geasihii  .(IP 1995: 68).
Galggašin go vuolgit viidáseappot vai  .(EMV 1996: 86).
Galggašin leat áibbas friddja, beasašin dahkat juste dan máid hálidan  .(EMV 1996: 54).
Galggašin várra bidit ándagassii, go válden du dalle veagal ja gáhten mápgga háve eandalitge da dihtii, muhto  --  .(RPL 1994: 224).
Galggašit juo diehtit ráhkisvuođas juoidá- nu aŋkke otnáža maŋŋil jurddašan  .(RPL 1994: 184).
Galggašit veahá jurddašit, maid dagat  .(KP 1989: 195).
Galgá leat buorre musihkka, mas leat gaskkas ge nuohtat  .(JG 1986:28).
Galgáhan muhtun nuge dahkat  .(EG 1985: 99).
Galhan donge vuolggát vissa dohko čoakkálmasaide  .(IP 1995: 20).
Galhan moai galggašeimme beassat dies errui ja álgit dálostallat dábálaččat  .(EG 1985: 71).
Galhan mon dáiddan álgit áddet, muhto…  .(EL 1979: 55).
Galhan mun in dáidde váldit jugástaga, jos de Rávdna liikošii buorebut munnje, go in juga, son ssmiehttá  .(IP 1995: 50).
Galhan ođđaáigásaš eanadoalus ferte leat juodá iežasge duohken  .(JÁV 1988: 114).
Galhan sudnos lea áigi velá oažžut vaikko logi máná  .(RPL 1994: 129).
Gal’at maid Jovnna-neba gale gusto geađgas saji lea vánta golgadit  .(HAG 1982: 25).
Garas vel leaige logahit ja čálihit daat skuvllaolmmai  .(HAG 1982: 30).
Gargga ii oktage šat duostta guoskat dutnje, go  --  .(KP 1989: 92).
Garra dálvi mis dáppe leai oahpahan gárvodit bivvan ládje  .(MB 1985: 20).
Garra ealáhusgeainnut ledje oahpahan sin čovdit váttisvuođaid, eai vuollánit eaige vuorástuvvat  .(AE 1991: 81).
Garra njavi vuolin lei gierddahallan orrut  .(ME 1986:35).
Garradálkebalvvaid johtimis leai son oahppan jo mánnávuođa rájes einnostit dálkkiid  .(IT 1997: 20).
Gasa-Máhtte vulggii doalvut min gitta Goalsenjárgii  .(RPL 1994: 210).
Gaskabeaivve vulggiimet luoktabahtii vuojadit mánáiguin  .(RPL 1994: 219).
Gaskadimuid áigge min joavku lávii čákŋat “buŋkerii” boaldašit duhpáha  .(JÁV 1988: 49).
Gaskaija áiggš bohccot livvadedje ráfis ja guođoheaddjiige bállii čohkkedastit vuoiŋŋastit  .(IP 1995: 85-86).
Gaskaskuvlii manadettiinan sáhtten dávjá oaidnit dan, ja dat buvttii mu millii máŋggaid muittuid  .(JÁV 1988: 35).
Gaskohagaid juo orui, ahte soai leigga feilen, go fárriiga deikke: ii lean doarvái ruhta bálkáhit ákšoalbmá, --  .(KP 1989: 166).
Gatnjalat buhčasedje viegal čalmmiide ja leai miella čuorvugoahtit veahki  .(KP 1989: 93).
Gatnjalat golgagohte dállerkii inge sáhttán šat njielastit borramuša  .(KP 1989: 89).
Gavai oainnat nu, ahte go skuvllamánát besse geasselupmui, de eandalitge stuorát gánddat álge givssidit eváhkuid mánáid  .(RPL 1994: 68).
Gazzut ja nájadit báhkka niibbiin daid sieluid, main  --  .(KP 1989: 44).
Gea Hánsa. Háleštiti bohtet, de čohkán  .(OP 1995: 155).
Geafes olmmoš galggai sin mielas duhtat dillásis  .(JÁV 1988: 47).
Geagai noaidut biruid oppa guovllu ala ja bidjat  --  .(EG 1985: 111).
Geahkastii Lásse bastteheamet ja čárvvui gákteoza, dego livččii ballan ahte Biret su veagal álgá nuolahit  .(JG 1986:53).
Geahmán ja Reaŋga-Sámmol čohkáneigga mielleravdii ráktafatnasa vuordit  .(JG 1986:36).
Geahpedan juohke gámábára hattis njealjádasa ja dalle mun lean gárvvis oastit  .(JÁV 1988: 76).
Geahča liegga nisson, Rođu-Ivvár lea gárvvis duhtadit du himuid  .(JG 1986:24).
Geahčai son nugo noidojuvon ja vurddii goas Aleks reahtašuvvá ja álgá aimmuid dobodit  .(EG 1985: 110).
Geahčai vuos guhká, gokko galgá beassat sisa lávvui, dasgo  -- .(IT 1997: 34).
Geahččal dal mat gillát vel veaháš áigge, mun dákko vel jolastan  .(JG 1986:20).
Geahččal doaivut, ahte deaivvan, muhto jus nu ii geava, jáhke dasage, ahte  --  .(EG 1985: 105).
Geahččal doallat gánda… geahččal galmmihit dovdamušaidat ja sivtte dárkilit beađbegaskii jus čuožžu selggiid  .(EG 1985: 101).
Geahččal fal gierdat dan, maid garga oainnát  .(JG 1986:20).
Geahččal leat olmmožin  .(RPL 1994: 6).
Geahččal vuoiŋŋadit ráfis dassái go eana du gokčá…  .(EG 1985: 114).
Geahččal áddet dan, ahte  --  .(EL 1979: 19).
Geahččalan gokčat amasan   --  .(JÁV 1988: 133).
Geahččalan gokčat amasan gullat su garuid  .(JÁV 1988: 133).
Geahččalan ieš čilget munno gaskka ja rohkadalan Ipmila addit munnje veahá rahkisvuođa dovddu Bierai  .(RPL 1994: 155).
Geahččalan muitit  .(JG 1986:19).
Geahččalan álggahit seamma sihkkarvuođain, go lean oaidnán albma sárdnealbmáid dahkamiin  .(JÁV 1988: 30).
Geahččaleadnu vajáldahttit buot ovddeža ja eallu dán áiggis  .(RPL 1994: 128).
Geahččalii  gávdnat čovdosa váttisvuođaide  maid siste mii dál leimmet  .(AE 1991: 72).
Geahččalin beassat vuoldi eret, muhto in birgen Mártii  .(RPL 1994: 174).
Geahččalin dego rávesolmmoš álggahit ságastallama  .(RPL 1994: 50).
Geahččalin hui váráid deaddit gása, muhto  --  .(JÁV 1988: 117).
Geahččalin jeđđet Iŋggá nu olu go máhtten ja várra veahá lihkosmuvvenge  .(RPL 1994: 222).
Geahččalin johtit siivvus eatni ja Áille lusa  .(RPL 1994: 210).
Geahččalin maŋimus muddui čiehkat dan, muhto  --  .(KP 1989: 46).
Geahččalin muittohallat gokko moai vujiime  .(EMV 1996: 113).
Geahččalin máŋgga háve Katriin háleštit Hitleris, muhto son ii beroštan das veaháge  .(RPL 1994: 59).
Geahččalin nágget iežan jurdagiid vuostá ja bealuštit sápmelaččaid  .(RPL 1994: 157).
Geahč’alin vuos suoli sihkastit daid eret, muhto dat eai lean sihkkumis  .(JÁV 1988: 153).
Geahččalin čilget sutnje, ahte buot nuorat leat vuolgán eret  --  .(RPL 1994: 228).
Geahččalin čilget, ahte in leat buot ádden, go matihkas leat munnje amas sánit  .(RPL 1994: 110-111).
Geahččalivčet don Hálatit Máreta vuolgit eret  .(EL 1979: 40).
Geahččat ferte juos geardde boares čiekŋalis bálggesráigge vázzá ja  --  .(OP 1995: 151).
Geahččálan mieđitit jos vehášge leš vejolaš  .(EG 1985: 66).
Geainnut dahje gáhtat ledje nu govdat ja vuodjinfealttat dahje –sárgát nu eatnat ahte in oppa astan lohkat ge daid   -- .(Gaski 1990: 12).
Gean gáttát láddjet didjiide, dikšut din bohccuid ja bargat earáge dálu bargguid  .(RPL 1994: 182).
Gean vuorru dal aitto lea čájehit dáidduidis  .(JÁV 1988: 12).
Gearddi doaresmátki orui nu oanekaš, de son ii dárbbašivcce vuolgit nu árrat vuodjat  .(EL 1979: 57).
Gearddi don hálidat álo velá binnáš lasi, du namma galgá leat dás duohko Biennáš  .(JÁV 1988: 124).
Geargáhan daid bivdosiid vel oahppat, dalle go lean boahtán, jurddašii  .(IP 1995: 67).
Geasaba son nu ollu guliid áiggui bivdit – boares olmmoš  .(EG 1985: 42).
Geasage in leat sáhttán hállat..  .(RPL 1994: 51).
Geasge ii lean nealgi inge munge oskkildan jienádit, jurddašin dušše  - guoktásii  .(OP 1995: 26). 
Geasi ala, go divri álgá givssidit, leai álki gorgŋestit Johkangáisái bálgat, doppehan ledje oppa geasi muohtajasat  .(IT 1997: 24).
Geasi áiggi siiddastalai Áhpeskuovis alás Vássečearu duottareatnamiid ja vikkai álo sierastallat ieža siiddain  .(I H-U 1987: 66).
Geassebottas galggai geargat buot neavriloga bargat, bivdit guliid, gottiid ja daid suovastitvai seilot  .(EG 1985: 128).
Geassenboddii berrešii sáhttit julggiin caggat geađgai amas  --  .(EL 1979: 49).
Geassenboddii berrešii sáhttit julggiin caggat geađgai amas fanas johttat  .(EL 1979: 49).
Geassi go bođii, huksii ájágáddái áitti ja maŋit geasi luovi, njáskkái sogiid ja miestagiid eambo ja eambo, dassáigo leai daan meare stuoris, ahte sáhtii gusa hommát  .(EG 1985: 16).
Geassi golai ja vánhemat ráfuiga vehážiid, eabage háliidan šat hállat Bikká skihpáris  .(IP 1995: 88).
Geassit dainna dinii bures, muhto guhkes skábman Kauno deaŧaleamos áigeájanas leai čohkkat hotella báris lása állestaddamin  .(KP 1989: 161).
Geasášbadje golai johtilit ja ovdalgo Biera Heandarat gearggai jurdilit fárremis maidige, árvalii Sunná, ahte  --  .(EG 1985: 16).
Geatki dovdá bures guovllu ja lea sáhttán válljet gokko johtá  .(JÁV 1988: 84).
Geatki ferte vuot čusket ovddosguvlui  .(JÁV 1988: 83-84).
Geatki joatká vuimmiidis siste ovddosguvlui ja bisána ain duollet dálle guldalit  .(JÁV 1988: 83).
Geatki lea geargan fárret  .(EG 1985: 109).
Gehman mojohalai Lehppenjun ádjá dálu guvlui ja de álggahii muitalit mo son lei dan ášši guorahallan  .(JG 1986:62).
Gehman oinnii skihpáres heađi ja doamihii veahkehastit  .(JG 1986:64).
Gehman áddjá áiggui vel eambu snoallat, muhto Ánne šikkui ja jorahii sága Rođu-Ivvárii  .(JG 1986:63).
Gehmán deaivvai dovdat ovddežis háleštanskihpáres  .(JG 1986:20).
Gehmán muittašii, mo mánnán lávejedje čearregiid geđget  .(JG 1986:36).
Gehmán- Ánne lea aiddo láhti gustemin go Rođi-Ivvár iđista sisa ja viehká njuolgga gurbmulit maŋá beale  .(JG 1986:15).
Gehmánis lei buorre áigi geahččat birrasiid ja imaštallat ealli luonddu, mii  --  .(JG 1986:36).
Gehččen iežan skuovaide ja geahččalin iskat makkár dovddut mud ledje ja makkár jurdagat  .(EMV 1996: 57).
Gehččen lássaráigge go eatni fanas jávkkai njárgga duohkái  .(RPL 1994: 109).
Gehččen speadjalis goas dal ihtá Jmma táksi, muhto lei váttis diehtit guhte dat livččii, go maŋis bohte vaikko galle táksi  .(EMV 1996: 123).
Gehččen su bastilit dego son livččii áigon suoládit mu   --  .(KP 1989: 16).
Gehččen su ámadedjut j imaštallen mot áigi jur nie sáhttá olbmo rievdadit  .(EMV 1996: 9).
Gehččen suoli Biera, muhto son ii moge čájehan maid jurddašii ja go Iŋgá huikkii gáfestallat, de vulgen buorremielas dollagáddái  .(RPL 1994: 173).
Gehččen suoli, mo eadni cahkkehii dola uvdnii, bijai čázi liegganit ja   --  .(RPL 1994: 62).
Gehččen sutnje . ja son orui dego jápmin olggosoaidnit  .(EMV 1996: 148).
Gehččen sutnje ja vurden su juoidá vástidit dahje dahkat  .(EMV 1996: 49).
Gelddolaš, muhto seammás maid váttis ja váralaš doaimmat  .(AE 1991: 65).
Gergen dušše loktestit hárduid ja deaddilit oaivvi daid duohkái  .(JÁV 1988: 118).
Gergen máinnastit máŋga máidnasa ovdalgo mu skibir nohkai  .(RPL 1994: 167).
Gergen velá soicalit háše čáđa ovdalgo fidnejin ráfut hirasman Majora  .(JÁV 1988: 118).
Gevrestedje Juovssage doamihit vatnasii  .(HAG 1982: 32).
Giddet čalmmiid ja orrut, áibbas okto ja ráfis  .(KP 1989: 129).
Gieddi lei nu stuoris, ahte Márte ii nagodan dan okto láddjet  .(RPL 1994: 225).
Giehka maiddái geahččalii gávdnat moarsi alccesis ja huikkii gukkuu, gukkuu  .(RPL 1994: 167).
Giehka seaivvui áideseaivasa geahčái ja álggii guhkat  .(JG 1986:73).
Giehta mainna galgen čoalkalit, bisánii áibmui  .(EMV 1996: 96).
Giekohearrás lei dalle stuorra váldi son sáhtii ollašuhttit dán láhkamearrádusa  .(IP 1995: 71).
Gielástalat. In dáidde gielástallat  .(OP 1995: 109).
Giesaimet filttiid birra ja geahččaleimmet bivvat  .(RPL 1994: 21).
Gii be dan diđeš, sáhttá ovtta beaivve min gis vuorru boahtit áltár ovdii lávkestit  .(AL 1992: 67).
Gii beare sáhttá čilget Hassei maid beare, gohan   --  .(OP 1995: 32-33). 
Gii dakkár doavkkes jearaldagaide viššá vástidit  .(OP 1995: 33). 
Gii diehtá, soaittán dáiguin olbmáiguin leamaš soahtešiljus njunnálagaid, lávejin jurddašit  .(AE 1991: 77).
Gii gummaid máhttá leat sádden munnje boastagoartta, imaštalan  .(JÁV 1988: 160).
Gii hálit dahkat seammaláhkai, oažžu sus daid kapseliid  .(RPL 1994: 67).
Gii jallaid duohko vuollašii – duššat  .(EL 1979: 40).
Gii lállá dan stuorra goamšši juos Lehppenjun áddjá galgá eará bargat  .(JG 1986:59).
Gii nu lahkona ja geasaša čšbbát luođi, sániid ii sáhte vel earuhit  .(IP 1995: 83).
Gii nu lei rávven Máhte fitnat jearramin albmás vuoigatvuođavehki  .(IP 1995: 71).
Gii, jearralii Biret ja sevii Ivvárii ahte dat galggai seaŋgga vuollái čákŋat  .(JG 1986: 83).
Giiba ii sávašii ahte muitalus nogašii dása ja mun oččošin dušše dadjat: duot ruhta čovddii buot  .(OP 1995: 28). 
Giinu fertii muitalit, dasgo áhči reivvet gávdne álo su, vaikke son leai molson vistti masá juohke jagi  .(KP 1989: 159).
Giittos eatnat. Vare ain nagadivččet bargat  .(AL 1992: 78).
Giksi manai johtilit meattá, ja go son sáhtii fas lihkahit lahtuidis, de fuomášii ahte jođii šerres čázi čađa ja   --  .(OP 1995: 54).
Gili smávvalunttaid dat láve bidjat dan bargui – luistenguji alcces sáhčat  .(ME 1986:48).
Gilis mannagođii sáhka ahte son galggai biddjot eret báhpavirggis  .(EMV 1996: 60).
Girddii sisa, ii muitán čoalkalit uksii  .(EMV 1996: 39). 
Girdit viiddis láhtti miehtá nu, ahte --  .(KP 1989: 21).
Girjin veadjá leat buot vearrámus almmuhit dákkáraš oanehis observašuvnnaid go mat mátkebreavat leat  -- .(Gaski 1990: 7).
Girjin čálus galggašii ihtit čavččabeallái.  .(HG1990: 81) XSVVX
Girkogárddis, maŋŋel hávdádeami bággehallen aŋkke sutnje geahčestit munno čalbmegeahčastagat gávnnadedje  .(EMV 1996: 95).
Girkohearrá lohpidii almmuhit eadnái go oažžu dieđu  .(RPL 1994: 93).
Girku buohta galgá oažžut vázzinjohtolaga  .(OP 1995: 48).
Girku ii bija mu eret virggis, muhto dákkár dilis lea váttis joatkit dáppe báhppan  .(EMV 1996: 78).
Girku risttalaš ii dárbbas dahkat gáhtamuša ja buorádusa  .(EMV 1996: 77).
Girkus besse náitalkeahtes ovttasássit čuožžut fáttarin ja   --  .(EMV 1996: 73).
Gir´ku lea álo gearggus luoitit suttuid, almmá buorádus dahkama haga  .(EMV 1996: 74).
Gitta jávkamis rádjái son halidii diehtit eanet ja eanet allaoahpahagas, vaikko  --  .(JÁV 1988: 51).
Giđa álgá mearkkašit njukčamánu 25. beaivvi, Márjjabeaivvi  .(MB 1985: 47).
Giđđa dáidá boahtit dohko Guoládatnjárgiige  .(OP 1995: 8). 
Giđđa lei oalle árrat juo diđihan iežas boatima, ja olbmot lohke ahte soitá šaddat gabma giđđageassi  .(EMV 1996: 27). 
Giđđa vanai ja vanai, čoaskimat biste menddo geasseáigái ja Biera Heandarat šattai njuovvat vuodjenhearggis niestin, go  --  .(EG 1985: 15).
Giđđabeaivvaš ligget álgá, muohta dušše lamiha  .(MB 1985: 47).
Giđđat go Deatnu šattai fuotnin de fárrii Ármi nuorttabeallái áhkus lusa vázzit skuvlla dassáigo fas šattai fanassiivu  .(IT 1997: 6).
Giđđat go son bođii vuolás, velledii son geađggi gurrii, geahččalit maid dal niegada  .(AL 1992: 102). 
Giđđat lea álki loggulit ja gaikulit duljiin guolggaid eret, doidilit daid čázis ja nahkehit ostolihttái  .(IT 1997: 23).
Giđđat son lávii mannat mearragáddái Havnenbiergái suhkat meara  .(IT 1997: 32).
Glagá aiddo sártnodišgoahtit; muhto de gis skeaikket muhtun rievssat, ja son morrána  .(AL 1992: 107). 
Go Biehtár buohcagođii, de fertii boahtit báikái, gos Gáhte su divššodii gitta lohppii  .(IT 1997: 26).
Go Biera lei biipostallan, njuikii son bajás, čolgadii láhttái ja vázzilii lássagurrii geahččat, mii olgun oidno  .(RPL 1994: 130).
Go Biret dadjá ahte orut jaska, dalle lea buoremus orrut jaska  .(OP 1995: 114).
Go Bás Gálle leai vuolgan, de Ánde leai álgan árvvutuššat Máretii  .(EL 1979: 36).
Go Deanu konfereans adollojuvvui, de bukten sáhkavuorustan ovdan ahte galggašii juoidá hutkat dakkár sápmelaččaid buorrin, geain  --  .(IP 1995: 48).
Go Dálvi bođii, de ráhkkanii son ja čuoigalii meahccái stuorra niestelávkkain ja sáhtii jávkat doppe máŋggaid vahkkuid  .(IT 1997: 32).
Go Egil Einár fas bođii viežžat su dánsut  .(KP 1989: 40).
Go Elina vurddii Anja, smiehttai son hállát aŋkke sutnje sámegiela  .(KP 1989: 168).
Go Gehman-áddjái vulggii,bázii Sámmol ain guitádallat guovdagárgui  .(JG 1986:72).
Go Gáhte váhnemat áigo addit bohccuid nieidaseaskka headjaskeaŋkan, de ii son fuollan bohccuid  .(IT 1997: 26).
Go Gáisa jearai áigguigo Aleks fárrui, dajai almmái seammás, ahte ii hálidan oaidnit Biera Heandaraga iige ovttage sis gos čakčat orui  .(EG 1985: 49).
Go Hánno lei manna, de jurddašii Beahkká ahte dál mun beasan čájehit Hánnui dáidduidan ja  --  .(IP 1995: 10).
Go Iŋgá-siessá ja biera ráhkkanišgođiiga vuolgit ruovttoluotta Gonešjávrái, eastalii áddjá ja bivddii báhcit idjii  .(RPL 1994: 149).
Go Jim riŋgii nuppe beaivvi, de eai lean mus fámut álggahit makkárge ášši das máid lejen oaidnán  .(EMV 1996: 97).
Go Johann bođii nieiddas viežžat maŋŋel skuvlla, de Lájlá ii dadjan sutnje sáni ge  .(EMV 1996: 32). 
Go Káre ja Niluu leigga šiggon beatnagiid, de vulggiiga dearvvahit rivgomanji, muhto  --  .(IP 1995: 53).
Go Lájlá gulai su jiena, de sutnje dan seammás bođii dakkár dovdu ahte diet fertii leat siivus áddjá  .(EMV 1996: 29). 
Go Lájlá lei ruovttus, de ii ožžon ođđa biktasiid atnit  .(EMV 1996: 33). 
Go Lásse ii hereštišgoađe boahtala roggat,  --  .(JG 1986:11).
Go Læstadius boahtá ja oaidná duon ahcci billašumi, de dáhttu son geavahit sáni fámu, áittardan várás tálenttas ruoktot Hearrásis  .(PJ 1992: 45).
Go Mauri bođii fitnat, son  --  .(KP 1989: 85).
Go Máhtte bođii ruoktot, de álggii son hommát málestit  .(IT 1997: 68).
Go Máhtte manai ja Birtá leai okto bargguidis siste, de dagai son lohpádusa ieš iežinis, ahte juos son goassige galggaš náitalit, de  --  .(IT 1997: 63).
Go Máret bođii diehtit viso, čuožžilii čohkkánsajistis  --  .(EG 1985: 132).
Go Máret leai boradan gallás, de čohkánadde sii háleštit  .(IT 1997: 36).
Go Máret leai čielgan heahpeneamis de de son leai álgan stellet sutnje stobu  -- .(EL 1979: 83).
Go beaivi lei jorggihan eahketbeallai, de soai vulggiiga dutkat guovžža luottaid  --  .(IP 1995: 35).
Go bealleseavdnjadis gehččen su čuvges vuovttaide, de sáhtten jurddašit ahte son lei Egil  .(EMV 1996: 113).
Go beasaime miehcádahkii, son gaihketti mu iežas sallii ja dáhtui cummástallah  .(KP 1989: 122).
Go beassá gilvit riiddu ja soahpatmeattunvuođa  .(EMV 1996: 72).
Go beatnagat besse šilljui, de eai báhcán gal dasa imaštallat muhto njulgejedje jávrri badjel Njoammelvári guvlui obbasa čađa  .(IP 1995: 54-55).
Go biekkasta, de fertet doallat gitta olgouvssas, amas  --  .(JÁV 1988: 158).
Go biekkasta, de fertet doallat gitta olgouvssas, amas biegga fadustit moallun rabas uvssa  .(JÁV 1988: 158).
Go bigálusáigi lakonišgođii, de áhčči vikkai dalee náđđut  .(JÁV 1988: 63).
Go bihttá nogai ja Unto áiggui mieđustit su beavdásis,  --  .(KP 1989: 194).
Go boallu láhppui biktasis, de ii lean dábálaččat eará ráđđi go čuggestii ráiggi ja nahkehit muorrasákki boalu sadjái  .(AE 1991: 67-68).
Go boarraset olbmot movttáskedje háleštit, de  --  .(IT 1997: 25).
Go bođii oahppat, de dasa lei vuotge čákŋan seamma ealli, muhto  --  .(IP 1995: 64).
Go bođiiga Veigii de manaiga Birtte Jussá lusa ja siđaiga váldit sudno máná biebmo-bárdnin go  --  .(I H-U 1987: 69).
Go bođiiga fatnasii, de álggii Eira sáhtto-olbmáinis sárdnut sámegiela  .(AL 1992: 109). 
Go bođiimet jeaggegáddái, de son lávii vuos giiket dárkilit juohke guvlui  --  .(JÁV 1988: 86).
Go buohkain livčče miella rassat dego riggát de dahket.  .(HG 1990: 53) 
Go buot dát váivvit leat nohkan, de ii galga idja šat leat – nieiddažan  .(EMV 1996: 122).
Go báhppa deaivvai vuosttas háve Máhte, de skuldui dán nannosit, go lei manna lága rihkkut  .(IP 1995: 71).
Go daid bardá gáre ddievva ja de čohkkeda borrat, de višša, hálai Issát-eahki  .(KP 1989: 172).
Go dal ain ii šaddan mikkege, de gárten jáhkkit, dat leat dl smiehttame govt mu gitta oažžut  .(ME 1986:24).
Go dal duiskalaččat šadde geassádit eret Unna Bálagaččas ja dakko birrasiin, de dat dieđusge lei stuora vuoitun midjiide, ja  --  .(AE 1991: 62).
Go dal dušše veaháš livččii čilgestit dálkki nu ahte livččen diehtit gokko orostastit čalmmiid vuoiŋŋastahttit,…  .(HG 1990: 74)
Go dan muddui de leat boahtán de lea doivva fidnet biilla sullii dan haddái go maid  -- .(Gaski 1990: 14).
Go dan muddui sturron ahte álgen nágget,  --  .(EG 1985: 128).
Go dar ii beasa buktit eallima, de buktá dat jápmima, sártnui Evje eamit  .(AL 1992: 100). 
Go dat dieinna guhkes skávdnjiliin gille stoarbmidit  .(ME 1986:36).
Go dat ii oaččo buktit ilu, de buktá dat morraša  .(AL 1992: 100). 
Go dat nuorra olmmái bođii čorragiin, de imaštalle go gulle ahte buktán guoktelotovcci heakka, jur dan meari maid leai niktán buktit vuolggidettiin  .(I H-U 1987: 28).
Go de bođii dat beaivi go sárdneolmmái galggai boahtit, de Márjá  --  .(EMV 1996: 29). 
Go de šadde vuolgit soahtat máilmmi gievrraus sohtefámu vuostá, heittot vearjjuiguin ja unnán hárjehusain, de  --  .(AE 1991: 81).
Go divve guokte jagi, de sii hálle man vuogas livččii lean doalvut muhtin rási havddi ala. muhto  --  .(JÁV 1988: 148).
Go don attat munnje ođđa eallima, dearvvas gieđaid ja lášmagis julggiid, in gille čohkkát roahkolasgieđaid  .(KP 1989: 204).
Go don bivdet lobi cummistit mu, de  --  .(EL 1979: 13).
Go duiskka soalddáhat vulge Dážas skiippain Duiskii, geahččaledje muhtin nissonat veagal vuolgit soalddáhiid fárui  .(RPL 1994: 72).
Go dutká dárkileappot saji, de gávdná dábálaššat árrana ja gii diehtá veadjá gávdnát dan lahka juoga biergasa, nugo  --  .(IP 1995: 7).
Go dál jurddašan dan birra, de in ipmir movt sáhtiimet obage ceavzit  .(AE 1991: 19).
Go dámpa galggai johttát, de  --  .(JÁV 1988: 126-127).
Go eadni bođii geahččat min, ii son beroštan das, vaikko diđii, ahte  --  .(RPL 1994: 148).
Go eadni bođii mu viežžat, dagai mus miella  --  .(RPL 1994: 131).
Go eahket lei sevnnjodan, de gullošgohte stálut meahcis áiddi olggobealde meannudeamen aiddo nu, mo dat lávejit rassat go dihtet lihku boahtimin  .(IP 1995: 6).
Go eahpidišgođii ja go oaččui váttis ássiid máid galggai čoavdit, de moai ovttas dan dagaime  .(EMV 1996: 144).
Go fas bođii gievkkanii, de sárdneolmmái rávvii ahte son ii galgga čuovvut máilmmi rávnnji  .(EMV 1996: 34). 
Go galget seammá boares moarsi ohcat go iežat eadni lea  .(KP 1989: 75).
Go galggai das vuoddját, de  --  .(JÁV 1988: 33).
Go geahččala guorahallat dan  .(MB 1985: 40).
Go geahččalin čohkkát, ii das huškon mu bealleheggii  .(RPL 1994: 137).
Go gearggai, čohkánii vuordit goas Reaŋga-Sámmol oidno suhkaleamen vuolás, muhto dat ádjánii guhká  .(JG 1986:72).
Go gerge ja lávlo borransálmma, de besse mannat stoahkat  .(EMV 1996: 30). 
Go gergen muitaleames, de ribahin čirrot  .(EMV 1996: 67).
Go gergen, de lei Martin vuoššan iđđesgáfe ja mun mannen dohko gáfestallat  .(EMV 1996: 101).
Go gillejit leahkit nu goavvelunddogat  .(ME 1986:27-28).
Go girdis čohkkájin, de lei váttis jáhkkit ahte dát ii lean niehku  .(EMV 1996: 61).
Go goaskin eret gáiddai, de viegaiga soai ávus eadnáseaskka muitalit ahte soai leigga dál ožžon goaskima heahpanit  .(AL 1992: 103). 
Go goađi olbmot gulle, de dieđusge čalmmit vigge jorbboduvvat, go ruopmasat jur ságaid muitaladdet gaskkaneaset  .(I H-U 1987: 28).
Go gullá ahte letne iskan vuokkain fidnet guoli, de čaimmiha  .(JÁV 1988: 67).
Go gáfestalai čákŋalii son rággasa vuollái nohkkat  .(I H-U 1987: 23).
Go gávpái bođii, olmmoš fertii buorránit ja addit maid beare dáhtui  .(JG 1986:76).
Go heŋgii gálvojorri maŋŋái, de buorre lei traktoriin viežžat gávppis jáffoseahkaid gusaide  .(JÁV 1988: 115).
Go ieš ádde iežas buori, ferten mun geahččalit veahkehit  .(RPL 1994: 59).
Go ii han dál lean šat nu álki dušše vuolgit su lusa --  .(EMV 1996: 122).
Go ijat gerpmodišgohtet, de šaddet “nieidaseavdnjadat”, lávejedje bártnit dadjat  .(AL 1992: 57).
Go in lihkestanm se don bijai biippu as beavddi ala ja ráhkkanišgođii boahtit mu lusa  .(EMV 1996: 9).
Go isit gulai, mo Áilii lei geavvan, de son lohpidii vuolgit  .(RPL 1994: 83).
Go it leačča dohko ádjáid mannamin čánset, leaikkastii Márgget ja skeikkihii ođđasis  .(KP 1989: 137).
Go jearahallagohten goas son vuolgá ohpit meahccái ja man guhká son áigu doppe leat, de orui Biera imaštallamin, ja  --  .(RPL 1994: 170).
Go juo lei soahteroasuid siste, de lei dábálaččat nu ollu doaibmamuš ahte ii lean astu jurddašit eará birra, ja dat váidudii balu  .(AE 1991: 80).
Go juovlamuora gintalat ledje cahkkehuvvon eahkedis, de Ándaras manai juovlastállun gárvodit  .(IP 1995: 24).
Go lea buot njiellan, de rávvesta Lásse ahte ii galgga spedjalii geahččat ovdalgo bures lea oaivvahuvvan  .(JG 1986:42).
Go lea somá, de it dieđe gosa diimmut jávkkehit  .(EMV 1996: 131).
Go leai noaidi, de leai vurdnon ahte ii goassige galgga iežá olbmuid jođáhaga johtit  .(I H-U 1987:17).
Go leai vázzán oba guhkes mátki de álggii dahkat dola  .(I H-U 1987:17).
Go leaskanisson guokte gáicca čurvojuvvo, de álggii Ábo maiddái mielde čuovvut  .(AL 1992: 80).
Go ledje ráfálut gaskkat, de áhčči sáhtii vuodjut stuđeremii  .(JÁV 1988: 51).
Go ledjen bidjan buot seahkaa sisa ja galgen gurppáskit, de  --  .(IT 1997: 60).
Go ledjen dárbbu dahkan, de áigon viehkat biilla lusa, muhto oidnen hui mielaidgeassi čájálmasa  .(RPL 1994: 11).
Go ledjen uhcci, de eadni lávii cullát mu nahkáriid máilbmái  --  .(JÁV 1988: 132).
Go ledjen vuolgimin, hoigadii Gádde-Ivvár njálggesseahka mu gihtii ja gohčui doalvut dan iežan unna oappážii  .(RPL 1994: 215).
Go ledjet eret muorraguoddimis, de it oaččo otne borratge, dan sajis   --  .(RPL 1994: 111).
Go lei gollan birrasit vahkku, de bođii gielddus njorostallat bohccuid,  --  .(MB 1985: 58).
Go lei unni, lei son hui stađđil čohkkát jaska ja geahččat ja dárkkistit visot mii lihkadi su birrasis  .(EMV 1996: 21).
Go lei vejolaš, láviimet jogas doidilit vuolildusbiktasiid ja goikadit beaivvádagas  .(AE 1991: 67).
Go lei váttis dárjat bissehit geahčastaga su čalmmiide, de mu čalbmegeahčastat finadii su baksamiin  .(EMV 1996: 9).
Go leigga boahtán sisa, de báhppa mojohalai sudnuide ja bivddii čohkánit  .(IP 1995: 28).
Go leigga njuovadan, de leai Ándaras gearggus ieš čuohppat mállása báhtái  .(I H-U 1987: 33).
Go leimmet boradan ja deajastallan, oaččuimet vuolgit olggos duhkoraddat  .(RPL 1994: 114).
Go leimmet ráhkaneamen boradit, ja eadni geigii munnje dállearkka, de dalle fuomášin, ahte  --  .(RPL 1994: 192).
Go livčče mus dearvasut juolggit, vuolggášin ja manašin ohcat…  .(JG 1986:60).
Go lohken áviisain ášši, de in nagodan oba jáhkkit ge ahte lea munno birra sáhká, ja  --  .(EMV 1996: 58).
Go lávka leai gárvvis, son álggii árvaladdat  .(EL 1979: 37).
Go mii beaivit čoahkkaneimmet boradit, de hálideimmet gullat dalán joatkaga  .(JÁV 1988: 83).
Go mii dás riggut, de vuolgit gehččat Kiinná muvrra, hálai Ari ja mojohalai mánáguoktái  .(KP 1989: 162).
Go min olbmot eai bállen duiskalaččaid garra báhčalemiid geažil gádjut daid alddeset girdiid, de  --  .(AE 1991: 55).
Go min visti ii lean velá dalle ollásit gárvvis, de áhčči gárttai vuođđudit “doaimmahagas” ádjá-gácci loktii, mii deaivvai leat dan vuoru guorus  .(JÁV 1988: 53).
Go moaddunáigi lahkanii, leai Bieráris jurdda váldit lávkkas sealgái ja njulget badjel Bálggesnjoaskki váccáhaga, njuolga ruoktot siidasis  .(I H-U 1987: 49).
Go moai Márjjážiin bođiime sisa báhppalii, dan vuosttaš latnjii, de bođii rivgu ja siđai munno čohkkedit ja sevii munno nuollat máná  .(I H-U 1987:12).
Go moai guokte čiega ožžo riessut, de lea buorre  .(IT 1997:9).
Go mon fihttejin… maid varra.. mon.. ferten.. vuoiŋ.. ŋastit..  .(EL 1979: 89).
Go mu čalbmi ii ollán mánnui, de geahččalin guorrat nieidda julggiid gápmagiid rájis gitta čuvlla rádjái,  --  .(JÁV 1988: 110).
Go muhtii ja biera vulggii bohccuid čohkket, de vuosttas jándora mun measta ođđen  .(RPL 1994: 168).
Go mun maŋŋonin beaiveborramušas, de ožžon ráŋggáštussan orrut borakeahttá loahppabeaivve  .(RPL 1994: 109).
Go munnje lea váttis govahallat min sápmelaččaid bohtimin …  .(HG 1990: 64) XVXVO
Go munno gaskavuođat fuotnugohte, de in máhttán vuostálastit su “desrvvasit”  .(JÁV 1988: 95).
Go máhtii vel báhcit dása váivin, ja de dieđe guhká datgis gopmotallá ja maid vel loahpas bargá  .(EG 1985: 98).
Go mánnu leai joavdan masa máttas, de guovssakasat álge ihtit almmi davabeale čopmai  .(EL 1979: 79).
Go mánát borre ovtta gáris, de lávii eadni álo geahččat bearrái  -- .(AL 1992: 49).
Go mánát ledje boradan, gohčui Mággá sin duhkoraddat Lindain ja Anjain  .(KP 1989: 171).
Go mánát álge boahtit de gárttai vel eanet surru daid cegget bajás, doallat čorga ja biktasiin  .(I H-U 1987: 38).
Go márkanis vuolggat Hánnoluohkas, movt galggaš bagadallat, muhto go manna Eben Esera guora bajas ja Hánnoluobbalii  --  .(MB 1985: 29).
Go nuohtti lei čázis de suohpuimet vel gáinnu ja de álggiimet geassit nuohti  .(RPL 1994: 149).
Go nuorra olmmai galga vuolgit dan siidii, bohccuidis viežžat, ja son lea áibbas amas dan guvlui…  .(MB 1985: 39).
Go nuorra olmmái leai galláneapmái vuoiŋŋastallan, de sus leai dilli dola áššo-gáttis muitaladdat dáhpáhusaidis  .(I H-U 1987: 28).
Go nuorra olmmái ollii siidasis, muitalii son ahte sis leat bohccot báhcán geasse-orohahkii, olles golbmalok heakka ja son áigo viežžat daid jur dakkavđi  .(I H-U 1987: 25).
Go ná lea dilli, de ii leat imaš ahte olbmot eai arvva šat albmaláhaki vuolgit boazobargguide ja   --  .(IP 1995: 41).
Go oaččuimet boradanbáikki ja boradeimmet, de manaimet fas ráidui vai beassat junái  .(RPL 1994: 23).
Go ohccit leddje bolton buot bumbbáid, de nelgo ja čoahkkanedje stohpui boradit  .(IP 1995: 46).
Go oidnen ahte son gearggai ja vulggii viesu guvlui vázzit, de doapmalin spedjala lusa ja ordnestin vuovttaid ja   --  .(EMV 1996: 145).
Go olbmot easkka geahkagohte oastit juoidá, de   --  .(JÁV 1988: 36).
Go olbmot oidne, mo lei geavvan duon opmodahkii, de sáhtte dušše dadjat  --  .(IP 1995: 40).
Go olleba lagabui ávžeravdda, de Bikká huhccala beatnaga jorgalit ealu  .(IP 1995: 77).
Go olmmoš lea na uhcci go mon de ii dat galggašii oppa hoavrristitge ráhkisvuođas  .(EL 1979: 11).
Go orrot nu lahka Rávttáseanu de leai dieđusge lunddolaš geavahit dan golgangeaidnun  .(I H-U 1987: 39).
Go oruimet muhtin dálvviid Vazážis, de lávejedje Lasuvieljažat Olle ja Oskar dávjá čohkahit min luhtte eahkediid  .(I H-U 1987: 60).
Go ođđa iđit bođii, de Biette ii máššan ge muittuheamis dan idja-dáhpáhusa ja Bierár ii liikon ja bivddii vieljalaččat ahte dán ášši doallat sudno iežase diehtun  .(I H-U 1987: 49).
Go páhkkejin ja ráhkkanin vuolgit ruoktot davás, de  --  .(EMV 1996: 135).
Go ruhta ii šat gávdnon lasi, de árvaledje ahte dat lea báŋkkus, muhto golli galggai gávdnot vaikko mii  .(IP 1995: 46).
Go sii leat jávkan, de mun in oainne šat olus sivaid boahtit Roažánii  .(JÁV 1988: 129).
Go sii ledje bisánan ijastallat, de sáhttoalmmái čanai herggiid áibbas lahka dola,  --  .(IP 1995: 37).
Go sii ledje bisánan ijastallat, de sáhttoalmmái čanai herggiid áibbas lahka dola, amaset gumppet boahtit daid ogohallat  .(IP 1995: 37).
Go sii vulge gottiid váccihit dahje suhkkájedje fálvái, de lohpidedje sii dan geađgái oasi  .(AL 1992: 102).
Go soai Juhániin sugaiga oarjjabeallái Deanu, de jearralii Juhán, oažžugo son mieđustit Máreha vehá mátkki  .(IT 1997: 37).
Go soai dan gulaiga, de eaba šat duddon gullat eanet  .(JÁV 1988: 17).
Go soai leiga boahtán diehtit ahte stálut albmoduvve sudno oidnosii goas boazun ja goas fas beanan, de  --  .(IP 1995: 5).
Go soai leigga ožžon gielddahearrás, de manaiga geahččat vistti, gosa—  .(IP 1995: 24).
Go soalddáhat oidne, mii dáhpáhuvai, de sii eai šat duostan addit go vehá biergoliema, dassážii go  --  .(RPL 1994: 66).
Go son bođii goahtái, válddii áhčči su niehkkái ja vuortnuhii muitalit, manin ii boađe go čurvojuvvo  .(IT 1997: 6).
Go son dan gulastii, de čurvii vuoddjái ahte galgá vuodjit dola guvlui ja  --  .(IP 1995: 42).
Go son das čielggai, de ii oaidnán šat Sámmola gostige, ja das son smiehtai ja geahččalii áddet ja viimmat  --  .(IP 1995: 13).
Go son gessui badjel báskka ruovdda, de ásat faskkastii su niehkkemaŋil nu sakka, ahte son álggii galmmastuvvat  .(EL 1979: 61).
Go son joavdá vuosttas várrečielggi ala, de orusta vuoiŋŋastit ja jorggiha   --  .(IT 1997: 35).
Go son lahkanisgođii Guršajoga vuomi, son álggii aicat soames beziid  .(EL 1979: 37).
Go son lea gearggus rievdadit bassi čállaga sisdoalu nu ahte  --  .(EMV 1996: 121).
Go son leai beassan friija áibmui, de son fikkai oažžut juogalágan oaivila áššiid dilis  .(EL 1979: 71).
Go son leai fáhten fástadusa ja álgan dan Máretii čilget, de nieidda čálmmiin leai su vuostai báitan mášutis diehtoáŋgirvuohta, mii  --  .(EL 1979: 65).
Go son leai gazzan suohkada, de manai náđustit nohkkat  .(IT 1997: 29).
Go son leai oahppan eambbo de su mielas leai álgan orrut, ahte  --  .(EL 1979: 83).
Go son leai čielgan de son leai vierus mealdi mannan soahpat vahagiid máksimis  .(EL 1979: 16).
Go son lei juhkan gáfe, de sáhtii njolgadit Leimuin gili čađa divgašuoŋain ruovtu guvlui  .(JÁV 1988: 159).
Go son lei oahppan eatnigielas sihke lohkat ja čállit, de šattai son hui ávvui  .(AL 1992: 106). 
Go son lei ožžon beazi gárvvisin, de son vulggii gávppiid lusa oastit mánáide juovlaskeaŋkkaid  .(IP 1995: 24).
Go son manai ádjaga lusa, gos láviiga čázi váldit, de áiccai rođu siste  --  .(IP 1995: 34).
Go son vikkai dálu buollima maŋŋá bargagoahtit eanabargguid, de  --  .(JÁV 1988: 68).
Go son šattai dan vearan, de son bođii goahto-gillásis ja álggii bálvalit  .(I H-U 1987: 60).
Go son čuoččastii mu ovdii, áddejin ahte galgen hábmet su ollásit j adihten ahte dat jođánis, badjelmanni boddu  --  .(OP 1995: 61).
Go son čuččodii dies láse ovddas ja divttii jurdagiid mannat eamidii, de  --  .(EMV 1996: 20).
Go sus lei nie garra fápmu – go nagodii olbmuid váimmuid suddadit, de dt máid son sárdnidii fertii lean duohta  .(EMV 1996: 66).
Go syster Mia oaččui sáni, bođii son Ruksesristta albmeláivviin dahje girdin viežžat heajamus skihpasiid Gironii  .(I H-U 1987: 42).
Go sáhttoalmmái bođii eret daid gumppiid doarrideames, de hearrát sevve sutnje ahte galggašedje vuolgit eret,  --  .(IP 1995: 38).
Go taksi áiggui jorggihit iiddá guvlui, gohčui Ánde vuodjit iežas geahčai  .(KP 1989: 147).
Go toga bođii, se šávaimet rávdnjin sisa ja manaimet guhtetsadjái čohkkedit  .(EMV 1996: 65).
Go uhca-Anja oađđai, oahpaiga fas veallát sallalagaid ja cummástallat, oahpaiga áddehallat rumašlaččat nugo ovdalge  .(KP 1989: 166).
Go veaháš maŋŋelaš manai sárdnestullui doallat earrosártnis, de sus aŋkke doarggistedje juolggit  .(EMV 1996: 71).
Go vel čalmmiid modji ge lei sáhttán jávkat  .(EMV 1996: 9).
Go verddes gulle gos siida leai, de vulge viežžat herggiid  .(MB 1985: 17).
Go vihken olggos, de sáhtten juo guhkkin oaidnit áhku luottaid  .(JÁV 1988: 11).
Go viimmat jahkii ahte mánáguovttos eaba iđe, álggii doadjalit sáitenáđa, smávodii dan aibbas unna bihtážin ja  --  .(EG 1985: 100).
Go viimmat muhtun iđit virron mielde mannen dan geahččat ja sirdit, lei dat jávkan.  .(PJ 1992: 31) XVOV ja V
Go višat duihmiid hállát  .(KP 1989: 56).
Go vulggiimet murjet Norgga beallái, de  --  .(JÁV 1988: 58).
Go vuolgibehtet olggos diibmogaskka doallat, de galgabehtet čujuhit suorpmain Mákká dadjat “belkooaivi”  .(RPL 1994: 159).
Go vástidin juo, de lei son dadjan ahte leat okta eaktu: Ahte galggan moridit  .(EMV 1996: 144).
Go Ábo bođii girkostohpui ja bijai nohkkat, de eai boađestuvvan sutnje nahkárat  .(AL 1992: 69).
Go Ábo váiddii eadnasis, de lávii dat jeđđehit su ná  -- .(AL 1992: 55).
Go Ábo-gázzi ledje boradan ja biktasiid molson, de vulge sii olggos váccašit  .(AL 1992: 59).
Go Ándaras lei vuoiŋŋastan , de riemai čohkket daid guliid, mat  --  .(IP 1995: 17).
Go Ánde vuot áiggui mieđustit su ruoktot, dajai Iiddá, ahte  --  .(KP 1989: 146).
Go Áslat Njárga vimmat leai arvan vuolgit oahppageainnu ala, de  --  .(EL 1979: 17).
Go áhčči gearggai muitaleames, de mun in šat diehtán máid galgen dadjat  .(EMV 1996: 121).
Go áhčči gártai leat dahkamušas eará olbmuiguin, de dalle ga háleštii ja leikkastalai,  --  .(JÁV 1988: 93).
Go áhčči jávkkai, de gieldda ovddasteaddjit bohte viežžat iežaset biergasiid  .(JÁV 1988: 55).
Go áhčči lei čilgen ášiidis earáiguin ja iežainis, de lei gárvis vuolgit ruovttu guvlui  .(JÁV 1988: 112).
Go áigguimet máksit oásamet ovddas, de  -- .(AE 1991: 52).
Go ándaras lei gággan  hirssaid badjálagaid oppa vahku, de son vulggii geahččat, juogo Máret lea boahtán  --  .(IP 1995: 13).
Go árvidin, ii hal dal aktage iđe mu bealkkačit, de mon ieš ihten oidnosii, ilmmuhin iežan julggálaččat šilljui gievkkanlásiid ovdii  .(ME 1986:24).
Go šattat boarraseabbo, de fertet ieš máhttit válljet bahá dahje buori  .(EMV 1996: 58).
Goabbage sudnos leai navdan, ahte báska eannetivččii devdot ovdalgo dat buvttetivččii gáddai, juos  --  .(EL 1979: 51).
Goabbá ii lean buorre, muhto liikká Biret evttohus orui leamen gutnálut muitalit  .(JG 1986: 83).
Goabbáge sudnos ii leat sivalaš dán soahtái, inge jáhke, ahte goabbáge vulggii mielas soahtat  .(RPL 1994: 51).
Goahtebearjasat galget doarggistit ja Gáissá hiitamat spažaidit  .(EG 1985: 76).
Goahti ii ovdal láven skádjat, muhto dál čuojai nugo meavrresgárri  .(EG 1985: 89).
Goahti leai jámas, iige mange lágan mearka gádnon mas sáhtii duođastit ahte doppe leai oktage  .(EG 1985: 109).
Goahtái go joavddaiga, čohkáneigga soai goappáge beallai beavddi smiehttat  .(EG 1985: 124).
Goal bat mun láven dus jearadit ja dutkat, go don jođat gostige  .(HAG 1982: 14).
Goaldenjárggas lei nu álki viehkat áhku lusa dákkár dilis, muhto  --  .(RPL 1994: 199).
Goale mii sáhtašii leat.. daikke maid sátašii veardidit dán báldii, dadjalastá Jovnna, áuohkiha lossadit  .(EG 1985: 61).
Goalmmát gistui in šat duostan guovlat  .(RPL 1994: 40).
Goalsenjárgga gáttis Iŋgá-siessá bivddii mu orrut jaska das, maid oidnen ja gullen Gonešjávrris  .(RPL 1994: 155).
Goalsenjárggas ii leat leamašan goasge luovosmánná, ja jus mun oaččun mearridit velá iežan dálus, ii leat gal dánge maŋŋá  .(RPL 1994: 55).
Goalushan vel lea oaidnit nugo jápmin eŋgel, dadjalasttii Sunná  .(EG 1985: 23).
Goarvi lea dakkaraš oanehis njavvi, mii lea oalle ceakko njavvi, ja vahkat čuoimmastit  .(MB 1985: 23).
Goas dal aitto girddiha meahččái, lávejin muhtimin ballat go ledjen su fárus  .(JÁV 1988: 115).
Goaski lohpidii máksit munnje bálkká maid  .(KP 1989: 137).
Goaski, gii leai boaresnieida, suorganii iige dárránan biktasa fáhtet, dohppii basadanfáhta ja   --  .(IT 1997: 42).
Goasnu máŋŋáge geahččalin bidjat vehá leavttu áhččái, muhto gullen vuot dan seamma lohkosa  .(JÁV 1988: 103).
Goaves irgenláhki ja vátnivuohta lea oahpahan bivdodoaimmain juohke láttain galgat deaivat  .(AE 1991: 40).
Goađi olbmot šadde dieđusge stuora surrui dan dáhpáhusa dihte, muhto eai sii sáhttán dasa maidege dahkat  .(I H-U 1987: 27).
Gohan dal gulašii dan álggu, beasašii loahpa álgit vuordit, nimmorii Iŋgá eaddemielas  .(EG 1985: 15).
Gohan dás buvttetuvvošii ássojuvvon guovlluidii, de doppe sáhtašii maiddai Máret veahaš vuojestit  .(EL 1979: 70).
Gohčosit Máhte muhtimin gohcit nuoramusain, rávvii Máret  .(KP 1989: 55).
Gohčostii muhtin gándda viežžalit jogas duolbageađggi, doáškkulii dáiggi duolbbasin geađggi alde  .(IT 1997: 47).
Gohčui Duhpát-Niigo-váinni reangga lávlugoahtit- dajai nummara máid mon in muitte  --  .(ME 1986: 78).
Gohčui Ivvára mojunjálmmiin boradit ja huikkii oappáides ge olgun  .(JG 1986:71).
Gohčus lei, dušše mannat iige fal geahčastit maŋás  .(AE 1991: 73).
Gohččon čuihni jorgalit vai beasan sneahpardit gokko dahká buoremusa hi hi  .(ME 1986: 70).
Gohččun lei ahte mun galgen jođáneamos lágiin boahtit Altagårdii  .(AE 1991: 11).
Goistii skorega dievva čázi gáfegievdnái ja bidjalii uvnna ala liegganit  .(JG 1986:30).
Goitge das vulgen ja vehážiidda čurggodin ieš, sánit goldne ja váiben máinnastit olbmuide Heden-meahci ja duon duollára birra  .(OP 1995: 94).
Goitge dihten ahte maŋimus jagiidan bargun ii lean oahpahallat dien vuorrasa  .(OP 1995: 62).
Goitge mu mielas orru nu, ahte de livččii viisaseamos mannat veahaš geahččat, maid  --  .(EL 1979: 26).
Goitge son ii goassige jurdilan ahte áattašii ieš duiskalaččaid fáŋgan, čuožžut guovlla geahčái ja gillát iežas goddinvuogi mielde  .(OP 1995: 74).
Goittotge son bávkalii bissuin guovžža njeigga, maid juo álggos leige jurddašn báhčit  .(IP 1995: 11).
Gokko beaivvaš galggai luoitádit, dako girddii eahkesroađi eŋgel ja  --  .(EMV 1996: 133).
Gokko son earránii go manaime boradit, ja guđe guvlui de vuoddjáime go doppe vulggiime  .(EMV 1996: 113).
Gokčen Áille seŋgii, muhto ieš in duostan velá nohkkat  .(RPL 1994: 204).
Golai muhtin beaivi, eatge muitán guldalit ođđasiid  .(RPL 1994: 65).
Golbma báhka ledje giessan báhpára sisa, daid ii ožžon rabastit ovdalgo juovlaáddjá boahtá ja áddá  --  .(RPL 1994: 124).
Golbmanuppelot jahkásažžan, go álggahin vuot čákčat skuvlla, de álgen veardidit iežan suopmelaš nieiddaide, ja  --  .(RPL 1994: 156).
Gollegálbi, riggodat, lea Ipmil, maid min ge áigásaš olbmot bálvalit  .(AL 1992: 83).
Gonešjávrris Bieras lei hoahppu oažžut dálu gárvvisin  .(RPL 1994: 104).
Gos dal boahta jáválaš, gii doajesta láibebihtá njálbmái, daikke ballástallat duon boahtimii  .(EG 1985: 9).
Gos dal mun ná guhkkin, dadjalii Leaska-Biret goidásit ja geahččalii sága jorahit Lehppenhjun ádjá guollebivdimii, vaikke  --  .(JG 1986:47).
Gos fal jo vehašge lanja fidnet gielisvuhtii, de dasa leat don gárvvis  .(HAG 1982: 39).
Gos galggašii diekkár ivnni gávdnat, jurddalhalai son  .(EMV 1996: 31). 
Gosa dál galggaimet, eat gal diehtán, iige ábuhan jearahallat  .(AE 1991: 73).
Gosa guđege jurdagat dalle ležže mannan, ii leat buorre diehtit, muhto lei goit viehka ahkidis boddu  .(AE 1991: 14).
Gosa leš mannan …áiggon viegadit geahččamin  .(EG 1985: 116).
Gosa son dat máhttá leat mannan, dadjalii Ánne guhkes jaskatvuođa maŋŋá  .(JG 1986:60).
Gosnu njálggesgávpi galggai gávdnot,  --  .(KP 1989: 26). 
Granaha báiki, dan vuosttaš áiggi go Giron de álggii badjánit, šattai mihtusin eareliiggán sámiid gaskkas ja  --  .(I H-U 1987: 53).
Guggestii geahčestit čoavddaráigg, eará hehttoje gáidalit dobbelii  .(ME 1986: 71).
Guhkelabbui ii lean duosttaš mannat noiddiin  .(EG 1985: 55).
Guhkelis oidnui nubbi unnit suolu ja vulggiime áiggegollun doppeges fitnat  .(RPL 1994: 177).
Guhkes beaivvi barggu maŋŋá sáhtiime viimmat fidnet buođu gárvvisin ja  --  .(JÁV 1988: 45).
Guhkes áiggi oktovuođa eallimis galgen fáhkestaga oahppat eallit ollu olbmuid dárbbuid mielde  .(EMV 1996: 143).
Guhkes áigái Ánde ja Jovnna eaba huvvidan Bealljevárrái, eaba gierdan gullat Aleks nama, dalán šikkohalai dat  --  .(EG 1985: 73).
Guhkkelis geahččat orui dego das livččii lean dušše okta olmmoš  .(RPL 1994: 11).
Guhká ean veadján gohcit ja  -- .(RPL 1994: 219).
Guhká son ii goittot dárbbašan boradit okto, dago  --  .(KP 1989: 356). 
Guhká viggen Siljii maid čiegadit duohtavuohta  .(EMV 1996: 99).
Guhká vurojuvvon iđit čuvggodii, jus nu sáhttá dadjat dan áigge jagis  .(RPL 1994: 120).
Guktot diđiiga justa maid skihpár smiehttá, muhto ii goabbáge mielas dovddat jurdagiiddes nubbái  .(EG 1985: 61).
Guktot leigga juo deavdán golbmolot jagi ja guktot leigga dan oaivilis ahte skihpár galggai gávdnot vaikko geađgge vuolde  .(IP 1995: 27).
Gula Biret, mun sáhtan bargat eanet ruoktobargguid, dajai Máhtte   --  .(KP 1989: 64 – 65).
Gula Biret-Ánne, dál mii vuolgit guossástallat áhku gácci, son movttiidahtii mu  .(RPL 1994: 31).
Gula Biret-Ánne, mun lean geahččlan vajáldahttit dien oasi iežan eallimis obban  .(RPL 1994: 127).
Gulat, giddešit čivggaidat njálbmeráiggiid vai earrásatge sáhttet leat ráfis ja olmmožin  .(OP 1995: 114).
Guldaleaddjit gilvvus bohte su gitit j dearvvahit  .(AL 1992: 110). 
Guldalin veahá áigge máná dorvvuhis čierruma, viehkalin dálu beallái, mannen gealleruvssa lusa j aáigon rabastit dan  .(RPL 1994: 35).
Gullagohten go Hánsa lihkai ja lihkadii, álggii vuoššat gáfe  .(IT 1997: 60).
Gullen ahte son siđai táksi vuodjit Oslo stuorámus hotellii  .(EMV 1996: 107).
Gullen iežan oappáin ságaid, ahte man ollu šláttar olbmot ledje boahtán Ipmila sáni gullat  .(EMV 1996: 61).
Gullen olbmuis reaškkasa ja vulgen lagabui geahččat  .(EMV 1996: 116).
Gullen olbmáidan bokte máid gilis hupme, dasgp ieš in šat duostan viesus lihkestit olggos  .(EMV 1996: 56).
Gulul son melodii, amas nu johtilit nohkat dat buorre dilli ja somá, mii  --  .(JG 1986:38).
Gumen leai álgán vihkut olbmás bargguid ja jođii obba ealuinis Bievssaga siidda sisa  .(I H-U 1987: 67).
Gunkka beikka galgá diktit, dat lea garas áivvuide ja árjjalaš vigiide  .(ME 1986:11).
Guodu, guodu, huikkádii Paavo ruovttoluotta ja dávllui ovttasajis ovdal go áddii jurdilit ahte olggos maid beassá  .(EG 1985: 118).
Guokte bártni čuoččuiga siskkabeal’ guohccaga ja vurddiiga lievčča olggos viehkalit  .(AL 1992: 81).
Guokte páhka son lei juo geargan addit sidjiide, go  --  .(IP 1995: 24).
Guokte áibbas earalágan álbmoga galggaiga ealligoahtit ovttas  .(RPL 1994: 76).
Guolgarággan čuoččui čeagŋut vai ollit goččas juhkat  .(ME 1986:13).
Guolihan áitto songe ferte bivdit  .(HAG 1982: 10).
Guolit fierpme duohken gale maid livčče, go de Lásseš beare noddešii ja stándešii daid goddit, láhttestii Juoksa savkositláhkai  .(HAG 1982: 27).
Guorahalladettiin luottaid imaštalai gos ruomas ieš sáhttá leahkit go ii vuhtto  .(I H-U 1987: 27).
Guorahallen mot dán ášši galggašin áhččásan čilget  .(EMV 1996: 49).
Guoros gieđat ja liikká noađit, Andaras-čeahcán lávii dadjat  .(ME 1986:13).
Guosa ovssiiguin lávvu galggai loavdaduvvot ja  --  .(EL 1979: 78).
Guotteheapmi manai lihkus bures ja lei albma suohtas oaidnit go munno dállui maid šaddagođii eallin  .(EMV 1996: 147).
Guovdageasi dat livččii lean mielamiel bargu, muhto vuolgit dohko čakčat –dat iigeasuhan munno olusge  .(JÁV 1988: 65).
Guovla, nákcii oahpis viimma dadjat  .(OP 1995: 71).
Guovllu olbmot lávejedje boahtit deavddihit báhpáriiddiset áhččái  .(JÁV 1988: 107).
Guovllus gos unnimusat leimmet dádjadan vuordit  .(AE 1991: 12).
Guovža, mii lei guovtte juolggi alde, ruohtastii birra muora dohppet Máhte, muhto  --  .(IP 1995: 36).
Guovžžas lea dakkár vierru ahte dat gokčá vuos ráđu sámmáliiguin ja boahtá easkka moatte beaivve geažes dan borrat  .(IP 1995: 65).
Gurut gieđain dettii ratti ja álo go čázi diškii, álggii lávlut  .(EG 1985: 70).
Gusa gal áigo váldit, muhto beasatedje  .(EG 1985: 95).
Gussa heitii bárgumis ja dušše inui litna jienain go Márjá álggii bahčit  .(EG 1985: 102).
Gussa lea jápmán ja don dat fertet dinet..  .(OP 1995: 110).
Gussa leai galgat buohkaid goddit, hoahkalasttii Márjá  .(EG 1985: 95).
Gutnel das uhcit, doamai sealggi jorgalit  .(EG 1985: 64).
Gutnel leai menddo dábálaš, menddo veahtas, čalbmái oaidnit  .(EG 1985: 63).
Gutnel árvalattai, ahte dat sáhtašii leat mannan hoammáid fárrui dážaduoddarii  .(EG 1985: 74).
Guđemuš siidii en bođii, de logahii mánáid soames vahku en guđet gearddi, dassá go mánát ohppe dovdat bustávaid  .(I H-U 1987: 33).
Gádde-Márjjá áhčči lei juogeargan rabastit buvdda  .(RPL 1994: 81).
Gáddečáhci lei juo dan mađi liegganan, ahte sáhtten veahá gálašit  .(RPL 1994: 147).
Gáfe jugadettiin ollesolbmot molso ságaid ja árvaladde goas beassat vuolgit ruoktot Sápmái  .(RPL 1994: 70).
Gáfe áddjá guossohii min gili olbmuide geat bohte fitnat  .(RPL 1994: 99).
Gáhte fertii guođđit áhčis ja eatnis ja vuolgit Biehtára fárrui Sámbelvuobmái  .(IT 1997: 25).
Gáhte leai oaidnán dan manahallama, muhto son ii lean gillen dadjat maidege  .(I H-U 1987: 33).
Gáhte áhčči ja eadni bovdiiga Biehtára ja eatni eahkedis bartii borrat mállásiid vai besset   --  .(IT 1997: 25).
Gáibidin goit suoli Iŋggá deike, son livččii čájehan veahá málle, mo dánsut galgá  .(RPL 1994: 214).
Gáibmiba buresge, vástidin sutnje ja vázzen su dearvvahit  .(JÁV 1988: 122).
Gáisá bággii Nillá alcces geahččat  .(EG 1985: 126).
Gáisá bálkestii bierggu albmáguoktá julggiid vuollai, čuožžilii ja álggii vanahallat oadjebasat  .(EG 1985: 71-72).
Gáisá galgá leat farga deatnogáttis, árvvoštalai Aleks áiggis ja  --  .(EG 1985: 49).
Gáisá go muitalii de Aleks leai gárvvis vuolgit  .(EG 1985: 57).
Gáisá hálai bures áddenláhkai, dan veaháš maid dárbbašii  .(EG 1985: 46).
Gáisá ii diehtan maid galggai jurddašit ja dadjat, iige  --  .(EG 1985: 117).
Gáisá ii geargan albmaláhkai čuožžilit go Nillá jo čuoččui ja sivttii Aleksa nuppiin njuolain  .(EG 1985: 110).
Gáisá ii lean sáhttit orrut muitalkeahttá, vaikke man ráhkis de Aleks livččii lean  .(EG 1985: 107).
Gáisá ii menddo guhká balddáhallan, liikká Aleks mielas orui, ahte agálašvuohta geargá nohkat, ovdalgo  -- .(EG 1985: 38).
Gáisá ii álgán vuordit huikasa, muhto viehkalii nu johtilit go beasai Biera Heandaraga geahčai  .(EG 1985: 57).
Gáisá illá sáhtii dan dadjat ovdal go  -- .(EG 1985: 53).
Gáisá leai ilus, muhto ii jolggadan dovddahit  .(EG 1985: 113).
Gáisá leai nu jierástuvvan, ahte ii muitán váillahit alddes biktasiid, dušše njuikkodii ja čurtasalai nugo uhca mánáš suhtuin  .(EG 1985: 111).
Gáisá leai soahpan Paavoin ahte dálvesiivvut go álget, de Paavo oažžu vuolgir ruoktot, daihje  --  .(EG 1985: 120).
Gáisá leai čáppa čalbmái oaidnit, ahte bahá dagai ja čovjji moivii  .(EG 1985: 53).
Gáisá láidii Nillá sisa, bidjalii reŋkko beavdegeahčai ja dáhtui čohkánit  .(EG 1985: 126).
Gáisá čuožžilii seaŋggas, bosádii lievssis čuovgga eret, čáŋai fas Nillá báldii ja álggii buoranaddat  .(EG 1985: 130).
Gálbbi šaddadeimmet ja vuoja oahpaimet girdnut  .(I H-U 1987: 39).
Gále-riehpu šattai doppe gillat ollu earaid bilkku  .(EL 1979: 6).
Gálle lávii dovdat jiežas hirbmat lihkuteapmin  .(EL 1979: 6).
Gálle lávii vuolgit čieru eret earaid luhtti  .(EL 1979: 6).
Gálle, ale eatto, muhto mun in suova du cummistit jiežan,  --  .(EL 1979: 14).
Gálle, don it oaččo ovtta áidno čalbmeravkaleami bottage jurddašit, ahte  --  .(EL 1979: 15).
Gálle. Máret álggata, muhto ii buvtte dadjat eara  .(EL 1979: 13).
Gállot bivastagain galggat don borrat du láibbát   --  .(JÁV 1988: 89).
Gámmáris lei buorre čuovvut sártni ovdáneami  .(JÁV 1988: 25).
Gánda bovdii mátkenieidda vistái vuoiŋŋastit ja boradit  .(IT 1997: 36).
Gánda deaivvai leat velá Hilddá fuolki  .(RPL 1994: 68).
Gánda geahččalii duvdilit jiežas beale uvssa rabas, muhto  --  .(EL 1979: 71).
Gánda ii arvn bivdit Ráijjá dánsut, danin  --  .(KP 1989: 81).
Gánda ii bastán ráhkistit geange  .(KP 1989: 154).
Gánda jávkkihii olggos viežžalit guollebuvrris sálteluosa njealjádasa, man girddihii gárrái  .(IT 1997: 36).
Gánda, inban sáhte oastit dien haddái du gápmagiid  .(JÁV 1988: 75).
Gándda eadni doapmalii bidjalit borramuša beavdái: lákcamielkki, gáhku ja gusavuoja  .(IT 1997: 36).
Gándda-guovttos leigga dalánaga gárvásat vahkehit su,  --  .(JÁV 1988: 125).
Gánddaguovtto jurddašeigga Abrahama, gii leai vuostálastán areastta ja leigga sihkkarat ahte suláganat fertejit leat eanet  .(OP 1995: 108).
Gánddat eai máššan doallat njálmmiset gitta nie hearvás dáhpáhusas  .(RPL 1994: 133).
Gánddat ledje mannamin joga sisa oaggut smávva guliid  .(IT 1997: 41).
Gánddat sturro ja álge johtit badj´eatnamis  .(EG 1985: 17).
Gánddat áigo viehkalit vulos, muhto oahpaheddji dajai  --  .(RPL 1994: 115).
Gánske ii livčče eara ráđđi go báhcit vuordit juos --  .(EL 1979: 73).
Gánske oidnodat leat váikkotan maidai Máretii gearddi songe leai bisanan dušše geahččat  .(EL 1979: 77).
Gánske son háliidii dušše oaidnit, mo sápmelaš láhte dalle go lávlu dahje juoigá dainna roancás sámegielainis  .(OP 1995: 23). 
Gántor šlgii čuojahit ja headjabárra bođiiga giehtalagaid girkui ja vácciiga altára lusa, báhpa ovdii  .(RPL 1994: 213).
Gárbbis ii sáhttán leat čuozekeahttá láttániid čalbmái. ja --  .(JÁV 1988: 104).
Gárten áhččái veahkkin buođđut  .(JÁV 1988: 45).
Gásttaeaddji Johannes oaččui Bassi Vuoiŋŋa juo eatni heakkas, dan ii sáhte lohkat Nikodemusa birra  .(EMV 1996: 18).
Gáttatgo boares beargalat sáhttit nu álkidit munnje jáhkitit duššiid  -- .(EG 1985: 56).
Gáttatgo, ahte mun asttan juohkehaččain háleštit  .(KP 1989: 42).
Gáttátgo dienu beassat eret váigatvuođain  .(RPL 1994: 192).
Gáttátgo, ahte dalle go áhččát evttohii náitalit duinna, in jurddašan din dili  .(RPL 1994: 153).
Gávastalai galjes njálmmiin, go lei ruovttus, iige dárbbašan fáruhit olbmuid bilkomoji  .(JG 1986:30).
Gávcci, dajai Iiddá, ii duddon šat hállat eanet, muhto luoitilii gullama ja sáddehii mielas Márggehii  .(KP 1989: 138).
Gávdnen biktasiid mat iežan mielas ledje vuohkkasat ja vulgen duhtavaččat vázzit Silje orrunbáikki guvlui  .(EMV 1996: 123).
Gávdnen dan eahkes go galgen nohkkat  .(EMV 1996: 99).
Gávnnadii gis, muhtumiin dainna Maria’in olgun, ja go nubbi ii miehtan vuolgit vázzit ovtta mohki aldd mielde, de skuhččestii son  --  .(AL 1992: 94).
Gávpebiigá giitalii dego manin ja viegai nuppi geahčái beavddi páhkket báibnuid  .(KP 1989: 25). 
Gávpejas ii lihkostuvvan fidnet varas guoli iige bierggu ja buđehat ledje billašuvvan  .(OP 1995: 104).
Gávppis ii divtte mu fitnat vai in  --  .(KP 1989: 56).
Gáđahii nu sáhtán láhkái, go ii astan guhkebuš giinnahallat ja guldalit nissoniid, smiehttat áššiid čiekŋalasat ja de easkka muitalit man oaivilis son lei  .(JG 1986:68).
Gđring lei geahččalan rivvet válddii hitleris, muhto dat ii lihkostuvvan  .(RPL 1994: 65).
Hah,há, mun oainnan dál, ahte don máhtát ballat, jus  --  .(EG 1985: 39).
Hah. Gosádii Lásse nu fastit ahte áhkut fertiiga murdilit guhkkelebbui, ovdalgo veahčir beaškkeha gállui  .(JG 1986:68).
Halái vuot ja geahčai áibmui, luoitádii čippiid ala ja álggii lávlut  .(EG 1985: 99).
Hasse ii dieđe iežas vuoigatvuođain maidige, ii dange ahte sus lea vuoigatvuohta bargat  .(OP 1995: 32). 
Hasse ádde ahte bargu lea árbmu, čoalččs olbmuid vuohki eallit, ja danin lea vuollegaš  --  .(OP 1995: 32). 
Heahpat bolddii niera, ja son muittii čielgasit mo dalle báhtarii go Ánne helmmiid álggii lovttohallat  .(JG 1986:61).
Heaika bággii Sunná muitalit, mo áššit su ja Aaro gaskkas ledje  .(KP 1989: 185).
Heaika leai duođalaš olmmoš iige mihkige niegadusaid, sutnje sáhtii luohttit, dasgo son ii lean bieggaseahkka, mii girdilii juohke biekka fárrui  .(KP 1989: 191-192).
Heaika leai riektadis: fertii mannat olgos muđui ii veajašii  .(KP 1989: 188).
Heaika liikui hearidit gievkkanis ja imaštii, manin Sunná biegui, go  -- .(KP 1989: 180).
Heaika rohkadalai eatnis buore millii, vuodjat soagŋus Ánnai  .(MB 1985: 53).
Heaikkas eai gávdnon steampalat geange várás ja dasa lassin son máhtii bilkidit maiddái iežas, mii leai juo viehka olu almmáiolbmos  .(KP 1989: 192).
Heaiti duššiid náhkkáhallamis ja manni nohkkat, eadni gaskkaldahtii munno dego mánáid  .(RPL 1994: 197).
Heajaid maŋŋil áddjá ja Biera  .(ii ožžon šat gohčodit Bunce-Bierain) vulggiiga  --  .(RPL 1994: 100).
Heajat galge dollojuvvot guovtte vahku geažes  .(IP 1995: 29).
Heajos siivvuid ja dálkkiid dihte son gárttai máŋgii idjadit meahcis dollagáttis  .(IP 1995: 54).
Heakkahuhtán, smiehtai Aleks, muhto ii diehtán vel mo áiggui dan bargat  .(EG 1985: 48).
Healpu livččii lean Aleksis du atnit jos mun in gullan go njáhkalii olggos  .(EG 1985: 30).
Hearggažat eai dárbbašan biepmu fievrredit mielde  .(MB 1985: 44).
Hearrá diehtá mo mun geahččalin ealligoahtit Bierain dego isit ja eamit- muhto das ii boahtán mihkkege  .(RPL 1994: 168).
Hearvái leaš oaidnit, maid paragráffa lohká dan birra ahte  --  .(OP 1995: 111).
Hearvái lei dainna govddodit goalkkes dálkin Luopmošjávrri alde  .(JÁV 1988: 35).
Heasta lei juo verráha olggobealde leanggain čuožžume, gárvvis viežžalit  .(ME 1986: 79).
Heasta-almmájin sáhtii maŋešgiđa ge vuodjit muoraid heasttain, muhto nuppiide gal ii  .(JG 1986:10).
Heastta-juolggit eai gierdda menddo čuohpahit cugŋui,   --  .(JG 1986:10).
Heasttaiguin ii orron vejolaš beassat bajás dáid ceakko rámáid  .(AE 1991: 17).
Heađis Aleks iskkai Gáisái váidalit, muhto dat dušše čaimmai nu ahte vilges bánit šleđgo rukses baksamiid gaskkas  .(EG 1985: 45).
Heađistis son álggii čuorvut  .(EL 1979: 73).
Hehttojin dobbelii sirdilit vai sisa oainnán, jápmán go’t leat  .(ME 1986:25).
Hehttojin ruvva álgit leabohuddat vajahasaiguin ja gahpagáriin  .(ME 1986:30).
Hei fasti hei. De mun jo in viša oppage geahččatge  .(HAG 1982: 63).
Hei man’al das eret roaŋkamis ovdadilj’al’, beasan mun suhkalit  .(HAG 1982: 57).
Hei, hei. Bisset mt, mun áiggun fárus juoigat  .(JG 1986:28).
Hei, helvetaga gopmi- leat don, dajai Ivvár ja gavccádii gáhtu ala beassit gieđa vuolde  .(JG 1986: 84).
Hei, máŋga de galga oahppat  .(HAG 1982: 58).
Heivvešiiba fitnat, movttáskii Árdna  .(OP 1995: 142).
Helene lei ieš gávpot olmmoš ja lei hárjánana čábbat gárvodit  .(EMV 1996: 104-105).
Herskkuid boradit, ávkki atnet das go mon lean olgun, go sis lea mahkáš ágga mu olggustit  .(ME 1986:25).
Heđiin son mollii iežas, heđiin geahččalii šaddadit maidnu sadjái  .(KP 1989: 154).
Hilbatvuođastis vai mane fal Máret eadni leai dadjan, ahte dál dat galggai iskot, ahte leaigo Jovnna seamma vitmat meahcis go skuvllas  .(EL 1979: 80).
Hilbošetno veahá, Elle dajai, ja ovdalgo gergen dadjat juo dahje ean, de son gaikkui mu soalddáhiid lusa ja dajai  .(RPL 1994: 16).
Hilda bođii dego bajánoakti, cielahii mu ja buot sápmelaččaid ja sávai min mannat vaikko vuolimuš helvehii  .(RPL 1994: 68).
Hilduin ledje assás girjjit ja eai ge divrras hearvadávvirat nugo eará viesuin lávejit leat  .(EMV 1996: 125).
Hildá dajai, ahte it don dárbbaš oastit daid,   --  .(RPL 1994: 27).
Hildá finai gieldimin moatti háve, muhto eanhan moai, mánát, guhká máššan orrut siivvus  .(RPL 1994: 35).
Hildá muitalii, ahte suiniid, maid mii borahit gusaide ja sávzzaide, dat jallas diŋggat cogget gápmagiidda  .(RPL 1994: 30).
Hildá sahttá vuojehit vaikko dálus eret  .(RPL 1994: 64).
Hilldá šattai illáveaje, son ii gierdan oaidnit vara  .(RPL 1994: 74).
Himihin, dasgo jurdilin, man oanehis áiggi lasta dárbbašii šaddat ollisin  --  .(KP 1989: 120).
Himuid maŋishan gal lea álki ruohttat…  .(KP 1989: 57).
Hirpmástuvvan Aapo geahčai oinnáhusa, baláskan sarvvis go sáhttá boatkkuhit eará bohccuidge, jos girdá daid lusa  .(IP 1995: 57).
Hirssaid fertii saháhit fiellun ja láŋkon  --  .(OP 1995: 117).
Hitler deattuhii velá, ahte sudno rupmašiid ii oaččo guođđit lihttolaččaide  .(RPL 1994: 67).
Hitlera veagat ledje ožžon Belgia ja Hollándda vuolládastit, ja ledje oalaát bahkkegoahtán Fránskii  .(AE 1991: 70).
Hm, heh, heh, Bikka-oarpmealle, ferte dat gale buollašiš bidjat suinniid gápmagiid sisa,  --  .(HAG 1982: 65).
Hoahppu leai oaidnit oanehis áiggis ollu, vai jovdet čakčii fas ruoktot  .(EG 1985: 114).
Hoahpuiguin Ánne ii álgán vihkkehallat duos guhkkelebbui, muhto  --  .(JG 1986:19).
Hoahpus Nillá nahkihii buvssaid ja loabahiid juolgái ja áiggui viehkalit, muhto dan ovdii go livččii oaivveheamet doapmalan  --  .(EG 1985: 78).
Hoavda galgá váldit pistuvlla, mii lea offisearas gozastuvvon boahkánii  .(AE 1991: 49).
Hoavda sihtá bidjat gieđaid oaivvi ala  .(AE 1991: 49).
Hommájin guhká váibadahttit guoli ja go  -- .(Gaski 1990: 35).
Hosmeašttir hoksái ođđa goansta ahte galgá hohkalit dan duhasteddji iežas lusa  .(IP 1995: 42).
Huft, doppe đea divri inge mun sáhte oađđit rággasis, go  --  .(KP 1989: 61).
Hufta, beasihii Iiddás iige son muitán vástidit gažaldahkii  .(KP 1989: 142).
Huh, huii, vare sáhttit eatnan vuollái čákŋat, nu čihkosii ahte ii okta ge mu goassige gávnnašii  .(JG 1986:55).
Hui hárve almmái hálidii dušše háleštit suinna ja leat skibir  .(KP 1989: 78).
Hui lagaš ášši áhčái lei dat ahte Ohcejoga gielda galggašii leat iešbirgejeaddji šleađgafámu dáfus  .(JÁV 1988: 108).
Hui árrát iđida cuoŋománu 23. beaivvi bođii ođđa gohččun ahte Álttá Báttaljuvdna galggai ovddemus dilis sirdojuvvot Rivttaga lahkosiidda  .(AE 1991: 17).
Huikká Elle, 1844-1920, mu vuonemuore, lávii muitalit su mánnávuođa birra  .(I H-U 1987: 57).
Huikkádin, inge sáhttán šat lihkastitige  .(RPL 1994: 171).
Huradis mus dan lihku, go aiddo de mahka galggai munnje deaivat stuoramus goadjin  .(HAG 1982: 39).
Hálai vel ahte áiggui leat gitta iđida rádjái  .(JG 1986: 83-84).
Háldenieida dajai olbmásis mearre beaivvi goas galggai boahtit mearragáddái  .(I H-U 1987: 23).
Hálidan dearvvahit din dainna dološ dearvvahanmálliin  --  .(EMV 1996: 71).
Hálidan dutnje juoidá čájehit  .(EMV 1996: 131).
Hálidan namuhit ahte mus leat vel guokte čeazi vel eallime  .(MB 1985: 10).
Hálidan seailluhit da gova maid lean goasnu hábmen sus  .(JÁV 1988: 15).
Hálidii várra seailluhit buorredilálaš buresbirgejeaddji eanadoalli hámi loahpa rádjái  .(JÁV 1988: 149).
Hálidin eallit dán beavvi oktonasvuođas  .(JÁV 1988: 153).
Hálidin sutnje čilget manne in suovvan su konfirmeret su  .(EMV 1996: 56).
Hálidin vuolgi duhkoraddat skihpáriiddánguin  .(JÁV 1988: 44).
Hálidivččen vehá vuoiŋŋihit, muhto nagir lea láhpposis  .(JÁV 1988: 154).
Hálidivččen vuolgit su veahkehit, muhto in jolge inge duostta  .(JÁV 1988: 133).
Háliidan geahččalit veahá dinet alccesan ruđa  .(RPL 1994: 228).
Háliidan leat dušše dás, dovdat dán liegga dovddu, mii rattis lei  .(RPL 1994: 187).
Háliidan nágget dan dihtii go ledjen boahtán seammá oaivilii, vaikko in mieđihange  .(RPL 1994: 18).
Háliidin bahčit nuppi gusa ja Iŋgá lohpidii mielas  .(RPL 1994: 167).
Háliidin iešge jápmit  .(RPL 1994: 54).
Háliidin jápmit  .(RPL 1994: 185).
Háliidin molsut Mártte jurdagiid ja lihkosmuvven bures  .(RPL 1994: 176).
Háliidin oaidnit daid ráhkis elliid guhkes áigái  .(RPL 1994: 196).
Háliidin skurbat juohke saji ja geahččat mat ođđa biergasat leat dan botta almmustuvvan deike, go lean leamašan eret  .(RPL 1994: 146).
Háliidin vajáldahttit Goahtejoga ja daid dáhpáhusaid ja jearahišgohten Iŋggás mo sudnos manná  .(RPL 1994: 218).
Hámis lei álki oadnit ahte su sohka bođii suomabealde  .(EMV 1996: 13).
Hánsa ceahkui ijatbeaivái stobu ja illá asttaioppa boraditge ja oađđit  .(IP 1995: 29).
Hánsa gal lei Ele gullut dadjan ahte da ii boađáse gáhtat, gii  --  .(IP 1995: 28).
Hánsa geahččalii bivdit guoli dálvvi várás, muhto heittogit goddui guolli jávrris dan čavčča, vaikko  --  .(IP 1995: 31).
Hánsa huikkii ja manai hoigat Biera eret  .(RPL 1994: 176).
Hánsa háliidii mu bálddas oađđit  .(RPL 1994: 167).
Hánsa ii astta guldalit báhpa sániid, dušše roŋge  --  .(IP 1995: 28).
Hánsa ii fidnen dálu gárvvisin, dasgo gearggai ovdal dálvat  .(IP 1995: 31).
Hánsa ii lean iežas mielas geafi, nu ahte su eamit gal ii šattaše vádjitvuođa gillát  .(IP 1995: 28).
Hánsa ii šaddan boahtit mu luossaguossái  .(IT 1997: 61).
Hánsa lei beaivenahkáriid oađđimin, o Iŋgá-siessá bođii gáfe vuoššat ja eahketborramuša lágidit  .(RPL 1994: 154).
Hánsa lei juo viehkalan, muhto ii son menddo bures velá máhttán vázzit  .(RPL 1994: 149).
Hánsa livččii maiddái háliidan bahčit gálbbi, muhto  --  .(RPL 1994: 167).
Hánsa smiehtai oanehassii ja lohpidii maŋit beaivve vuolgit meahččái niestebohcco dihte  .(IP 1995: 31).
Hánsa vikkai ceahkkut dan stobu, muhto dálvui ja nu  --  .(IP 1995: 31).
Hánsa vuolgge niestebohcco viežžat, dushan leat bohccot  .(IP 1995: 31).
Hánsa árvalii ahte dákkár laksin son ii dáidán vázzilit badjel gáissá ovdalgo eahketbeallái dasságo vehá biekkast aja goike  .(IT 1997: 60).
Hánsa čuoččui mu bálddas ja čilgii ahte mánná lea su oabbá, inge mu oaččo guoskat dasa  .(RPL 1994: 188).
Hánsa-áddjá leai juo boradan ja gohčui mu maid borrat ovdalgo mális čoasku  .(IT 1997: 59).
Hárbmaluvvamin son njákalii geahččat, manin  --  .(KP 1989: 22).
Hárjánin duvdit eret su jurdagiin daid beaivviid ja eahkediid go ii lean mu luhtte  --  .(EMV 1996: 99).
Hárjánin geahčestit eará guvlui go son čalmiiguin ráhkistii eará nissonolbmuiguin  --  .(EMV 1996: 99).
Hárve láven beassat čiežačuođi ala, go  --  .(JÁV 1988: 154).
I fal Lásseš gale gusto vánta leat guliin rassat  .(HAG 1982: 28).
II ge lean si sivva go dálkái galggai jovssahallat ja ádjánit su  .(ME 1986: 80).
II lean eará go vuolgit, ruhtabolloš vel fárus.. .(HG 1990: 69)
II lean nu váttis dajaldat dahje sátni ahte almmái i livčče sáhttán dan sekunddas jorgalit ruoššagillii  .(JÁV 1988: 126).
II leat buorre diehtit  .(EMV 1996: 151).
II leat goassige álki dušše heivehastit radios lihkostuvvan áššiid čáčatlaš hápmin omd. áigečállosii dahte girjái  .(Gaski 1990: 7).
IN mun láve goasse vástidit dakkár gazaldagaide maidda in dieđe vástádusa  .(EMV 1996: 114).
IN sáhte dasage náđđut  .(JÁV 1988: 159).
Ich liebe dich, Ich liebe dich ja beaškkidii čaibmat  .(RPL 1994: 16).
Idjabeaivváš ii nagudan ligget nu bures ja dain eatnamiin ii loktanan lievla nu ollu go beaivit  .(JG 1986:79).
Idjabottaid fertii maid hárjehallat hállat nu, ahte dalán ii vuhttošii, mo son vanaha sániid ja suomasta boastto nuohtain  .(KP 1989: 154).
Ieš Biera Heandarat besai ruovttus barggadit gusa báras, bivdit rievssahiid ja bertošiin gottiid  .(EG 1985: 17).
Ieš Tiedemans.Jovnnage leai boahtán su lusa jearrat, mo Vuolleguoikka galggai vuodjit  .(OP 1995: 119).
Ieš eallin lea lávken mu bálgá ala ja dat gáibida mu eallit  .(KP 1989: 149).
Ieš eana, man min máttut dadje bassin ja man juo mánnán oahpaimet udnidit ja dasa dovdat ovddasvástádusa vai báhcá akta buhtis eana boahttevaš buolvvaide  --  .(I H-U 1987: 55).
Ieš fal hállá ja mun in oaččo, mun galggan jávotaga orrut dugo giehka, manidii Márjá ja  --  .(EG 1985: 107).
Ieš fertet diehtit, don han leat mu ohcan ja kapren iežat fárrui  .(EMV 1996: 112).
Ieš gal ferten dovddastit, ahte  --  .(RPL 1994: 10).
Ieš goit navddii nu, jo go šieđđaluvai ja čotta bahkii njivlut  .(JG 1986:21).
Ieš gáttii, ahte son huikkii vaikke duođalaččat dušše doaivvui, maid áhčči leai galgat bargat  .(EG 1985: 81).
Ieš háliidii okto hálddašit meahci ráfi  .(IP 1995: 67).
Ieš in ožžon váldit oasi sin ságáide  .(KP 1989: 50).
Ieš lei veaháš juhkan ja dan dihte fertii biila guođđit  .(EMV 1996: 107).
Ieš mun in olus sáhte árvvostallat iežan lohkama, dasgo in ádde olusge sániid sisdoalus  .(JÁV 1988: 30).
Ieš oainnat lávet givsil nordat geđggiide  .(HAG 1982: 16).
Ieš sápmelaš oahpaha, mo galgá sin buoremusat duššadit ja váldit daid briid ja vel eambbo, maid´ba eana suvdáge  .(EG 1985: 25).
Ieš áigu goikadit valjis biergguid, go njuovadanáigi lea vássán  .(IT 1997: 21).
Ieš čiežačoarvvat sáhtii čákŋalit sisa man skieltar gaskka beare  .(EG 1985: 39).
Ieš čuožžilii, nahkehii loabáhiid juolgái ja vázzilii iđitgužžosiid gužžat  .(JG 1986:30).
Ieš čuoččui háhccut nu ahte ája golggai julggiid gaskka  .(EG 1985: 70).
Ieš-nanusvuođas lei massán; dál go galggai juoidá dahkat, de fertii gohčohallat  .(ME 1986:35).
Ieža ehpet leat máhttan bidjat dasa albmaláhkai  .(HAG 1982: 15).
Iežamet gillebálgá alde son gal dieđus sáhtii ráfis hárjehallat  .(JÁV 1988: 33).
Iežas galgá dovdat  .(OP 1995: 119).
Iežas galgá dovdat  .(OP 1995: 124).
Iežá olbmo hal saon livččii sihtame oaidnit go kohppejuvvo gul  .(ME 1986: 70).
Iežát, geat nagode, ožžo vázzit badjel duoddara Rensjönii ruovdegeainnu nala  .(I H-U 1987: 42).
Ihan dákko galggaše leat mu dieđus vavddasge  .(HAG 1982: 33).
Ihkku maŋŋil dakkár beaivv eai sáhttán nahkárat njálggiidit oktii ge  .(AL 1992: 54).
Ii Ellege fuomášan ahte Hánsa lei boastut ádden ja jotkkii. – Moai leimme galgat dás gávnnadit  .(IP 1995: 28).
Ii Mauri áigon iežas harcabáddái rohttet Irma vuolgima geažil, dasgo  --  .(KP 1989: 76).
Ii Mauris lean, mainna oastit daid  .(KP 1989: 76).
Ii Máret várra nu dávjá váivvit du iežas bivdagiiguin ammal  --  .(KP 1989: 61).
Ii aktage dákti dan sarvás galgan rihkkut, gait   --  .(I H-U 1987: 66).
Ii aktage sáhttán vuolgit su maŋŋái ja dat ii livčče leamaš masage ávkin, go dovde olbmáset nu buoragit  .(I H-U 1987: 27).
Ii astan fávdnádit oađđit ge  .(AL 1992: 106). 
Ii astan guovžage luoitilit njealje juolggi ala, muhto viehkalii guvttiin julggiin Juntusa maŋŋái  .(IP 1995: 66).
Ii bija min láhkai dávttiid ja čorvvid boaldit  .(EG 1985: 71).
Ii bistte mu vuovdi guhki jus dákkár duhlik galgik iešmielalaččat ávkut  .(ME 1986: 53).
Ii boađe, dasgo mun in sáhte šat jámádit  .(KP 1989: 149).
Ii buot áššiid sáhte ovtto lahkanit dušše nu go don dáhtut  .(KP 1989: 117).
Ii buvdii gánnit mannat, huikkii muhtin sámeáddjá eadnái  .(RPL 1994: 8).
Ii báhppa gáibit din gáhtat suttuideattet  .(EMV 1996: 74).
Ii dakkár namma sáhte let leamen  .(OP 1995: 37). 
Ii dan jo heivešii olggosge buolašin jáget… dál buolašin  --  .(EG 1985: 20).
Ii dassái nu guhkes áigi gal sáhte leat, go jo olbmuin lea ain mearka oidnosis  .(EG 1985: 13).
Ii dat astta muitalit, dajai Heidi  .(KP 1989: 180).
Ii dat dájo dego máŋggas earát, geat reisijit sámečoahkkimiiddage dušše juhkat ja gihkat  .(KP 1989: 176).
Ii dat dálge sáhtán moge čáhpodahtiti áhči movtta geavahit traktora  .(JÁV 1988: 115).
Ii dat galgga leat olmmoš nu geahpas --  .(JÁV 1988: 36).
Ii dat heive, ahte biiggát álget mánáid oažžut min sohkii  .(KP 1989: 47).
Ii dat juo Norggas sáhte earáláhkai johtit guhkit gaskkaid  .(JÁV 1988: 139).
Ii dat juo veahket sátkuige goarránit, jos  --  .(JÁV 1988: 141).
Ii datge guojihan geange millii geahččat mo Aleks láhttii ráfeheamet  .(EG 1985: 55).
Ii dibmobálkkáinge gánnet nie duođas čuožžut iige eandalit dalle juos ii makkárge bálká máksojuvvo  .(OP 1995: 150).
Ii dien láhkai oaččo olbmuid sirredallat, fuopmášuhtii Issát  .(KP 1989: 175).
Ii dienu oaččo hállat  .(RPL 1994: 51).
Ii dohko sáhttán guoros gieđaiguin vuolgit, danin son  --  .(KP 1989: 21).
Ii dohko šat ii goassige, ovdal gal vázzilan davás, smiehtai láttán ja seasadii goađi, gosa áiggui sisa mannat  .(EG 1985: 36).
Ii doppe lean mihkkige, ii gosa náđđut, muhto leimme goitot báikki alde  .(IT 1997: 50).
Ii duddon šat maŋŋásis geahčastit  .(AL 1992: 77).
Ii dutnje gánnát buot rávesolbmuid morrašiid muitalit  .(RPL 1994: 48).
Ii dáhtton dieđus nu olu vuos almmuhit girjji sisdoalu birra…  .(HG1990: 81 - 82) KVXXVX
Ii dáppe áián oktage mu divvut alimus duopmára ovdii dan dihte go dahken mielan mielde  .(EMV 1996: 83).
Ii dárbašan čilget, ii eisige, vaikke duot namma Jiella, duot namma ii rahpasan munnje  --  .(OP 1995: 54).
Ii dárbašivčče bálkestit  .(OP 1995: 26). 
Ii dárbbaš eambo ballat geasge  .(RPL 1994: 160).
Ii dárbbaš jearrat earáin, mii don leat  .(OP 1995: 107).
Ii dárbbaš jienádit maidege iežas oaskku birra, ii gostege  .(EMV 1996: 77).
Ii dárbbaš leat ovtto olbmuid giehtageažis  .(JÁV 1988: 114).
Ii dárbbaš okto mátkkoštit  .(OP 1995: 7). 
Ii dárbbašan daid šat láidet  .(IT 1997: 24).
Ii dárbbašan dađe eanet ruohkkat oaivvi  .(JÁV 1988: 16).
Ii dárbbašan giehtajorriiguin viccástallat  .(JÁV 1988: 115).
Ii dárbbašan ilá viidát vuodjit ovdal go vuohttigođii vuosttaš luottaid  .(I H-U 1987: 27).
Ii dárbbašan leat stuorát ášši, go čopmat juo ledje badjin  .(JÁV 1988: 39).
Ii dárbbašan vuohttut ovttage nahkáriidda  .(RPL 1994: 118).
Ii dás dáidde leat eara ráđđi go mannat ruoktut  .(EL 1979: 20).
Ii dás goit šatta bealdu masagen jus dát návt galgek dulmmodit ággarin  .(ME 1986:12).
Ii dás leat eará go vuolgit dan ohcat  .(IP 1995: 21).
Ii dás sáhte beassat heakkas, jurdilin min  .(AE 1991: 34).
Ii earágo cealkke daidda bojáide ahte eai galgga boahtit šat goassige min njoarostit  .(IT 1997:13).
Ii fánenisge dás leat áigi álgit bárgut  .(EL 1979: 53).
Ii g egalggaše dárbbašit gean ge bávččagahttit ja beahttit  .(EMV 1996: 54).
Ii galgan doisár gávdnat bissuid ja luođaid Niiggus, dieid son čiegadii dan ráigái  .(ME 1986: 56).
Ii galgan gal riggodat doppe čalbmái dahkat bahá  .(AL 1992: 56).
Ii galgan gul mánáid gulu nie duššiid šloahpardit  .(ME 1986:44).
Ii galgan šat máhccat ruovttoluotta  .(AE 1991: 15).
Ii galgga fáktet earáid muhto diktit juohkehačča eallit dego sutnje dadje sidjiide alcceseaset heive  .(OP 1995: 151).
Ii galggaše leat mihkkege mii olbmo hálidusaid čátná  .(EMV 1996: 54).
Ii ge Lájlá liikon čábát gárvodit go  --  .(EMV 1996: 23).
Ii ge guhtege boahtán diehtit gos olmmái leai dávvira ožžon  .(I H-U 1987: 24).
Ii ge leat siiddan, lea mannan dáččaide murrečit  .(ME 1986:24).
Ii ge leat ávki ohcat  .(JG 1986:63).
Ii ge leat ávki ohcat  .(JG 1986:67).
Ii ge son láve sáhttit Lájllá gohččut diktit iežas leat ráfis – baicca lávi váldit su askái ja diktit moivet báhpiriid maidda lei sártni čálliime  .(EMV 1996: 21-22).
Ii ge sus lean miella ja hállu álo muitalit máid jurddašii ja oaivvildii duon dahje dán áššis  .(EMV 1996: 39). 
Ii ge vástidan maidege, jamus bávččagii váibmu – ja in nagodan gatnjaliid čiehkat  .(EMV 1996: 128).
Ii geassebeaivige sáhte mihtidit, man guhká soai leigga sallalagaid, ovdalgo háleštišgođiiga  .(IP 1995: 87).
Ii gillen jurddašit dakkár diŋgaid maid  -- .(EMV 1996: 38). 
Ii go son diđe mot olbmot galget ráhkanit go álget skuvlii  .(EMV 1996: 32). 
Ii goabbáge duostan gálbbi čuorvut, dušše  --  .(EG 1985: 98).
Ii goabbáge hálidan savkalit maidige  .(EG 1985: 107).
Ii goabbáge máhte vástidit maidige, dajai Gáisá, čokkii biktasiiddis ja  --  .(EG 1985: 73).
Ii goabbáge máhttán dasa vástidit máidige, go eaba lean oaidnán, maid dal cukcasiid bokte gullan  .(EG 1985: 73).
Ii goabbáge oskildan jearrat, maid dát mearkkašii  --  .(KP 1989: 10).
Ii goassege beasa vázzit, ii ge hupmat olbmuiguin  .(EMV 1996: 68).
Ii goittotge menddo váralaš sáhttán leat go -- .(EG 1985: 98).
Ii gullostan goassige ahte duosa ja duosa dal in viša deavdit  .(JÁV 1988: 108).
Ii gávpesávdnji dárbbaš let nu ollis, --  .(JÁV 1988: 73).
Ii hal dat lean goit boastut go geafes Sáltenjárggaga veahkehii, amma lea vuoigat rámidit  .(ME 1986:37).
Ii hal jierbmeolmmoš goit dábálaš eallimis álgge gottašit nuppiid olbmuid  .(AE 1991: 25).
Ii hal Ándarasain boađe gosage, go manná spivkárlatnjii, nággečit  .(ME 1986:44).
Ii han dat šiega Ábo máhttán smiehttat ahte dážamánáid meannupeapmi bohciidii nállečeavláivuođas  .(AL 1992: 56).
Ii han gal viša gullat ge  .(AL 1992: 85).
Ii heive vázzit čalmmeheapmen, son cuoiggoda iežas  .(OP 1995: 151).
Ii heive ájahallat menddo guhká dovdomeahttun jekkiid ja mehciid siste  .(OP 1995: 153).
Ii hálidan gávnnahallat Geafes-Lássen eará riggáid joavkkus  .(JÁV 1988: 149).
Ii jearra boađán go, ii sihtan boahtit ii ge sávvan buori ija ge  .(EMV 1996: 145).
Ii lea gal mu láhkai, gii gálggan buot geargat čuovvut gos mii ain dáhpátuvvá   .(JG 1986:47).
Ii lea tborranmiella, vaikko dábálaččat láven dalán fallehit jiekŋaskáhppii  .(JÁV 1988: 154).
Ii lean Ivváris dalle miella geange oaidnit, muhto sus lei bággu olggos  --  .(JG 1986:40).
Ii lean Iŋgá šaddan oastit albma čalbmemálaid vel odnábeaivvege  -- .(KP 1989: 25). 
Ii lean dieđusge suohtas guođđit olbmán gii deaivvahalai, muhto --  .(AE 1991: 38).
Ii lean dušše min riika mii šattai čippustit veagalaš duoskka sohtefámu ovddas  .(AE 1991: 77).
Ii lean eahpideamis – náittosbárra leai mannamin Ohcejoga girkui náitalit Márjjabeaivve  .(IT 1997: 39).
Ii lean eará go boblejáhka rádjat ja oaneshissoaját báiddi fas koffaris gavdnalit.  .(HG 1990: 76)
Ii lean eará go guoskkahit, de lei jođus  .(JÁV 1988: 114).
Ii lean eará go sloanculit ruovttu guvlui, dađege stuorá sivain go lei aiddo manahan čohkkánsajis  .(JÁV 1988: 22).
Ii lean eará ráđđi go doapmalit rohtoravdii njeaidit sogiid --  .(JÁV 1988: 87).
Ii lean earágo váldit dan oaivil ahte mannat goahtái…. geavai mo geavai  .(EG 1985: 36).
Ii lean gal muosehuhttan gean ge, dušše čohkkán áibbas jaska ja diktán báhpa sárdnidit  .(EMV 1996: 40). 
Ii lean gal nu beare guhkki ruoktt, muhto liikká lei hui váivi sykkela alde čohkkát  .(EMV 1996: 32). 
Ii lean hal dieđus nástečuovggas olu oaidnit, ja mánnu digo rišša, guolmmai lulde  .(ME 1986:16).
Ii lean luoikkahangálvu, muhto mieđai datte viimmat Ándde bivdduhemiidda vuolgit dánsut Guovssahassii  .(KP 1989: 140).
Ii lean lustu borrat  .(IT 1997: 68).
Ii lean miella ge šat dohko vuolgit  .(EMV 1996: 83).
Ii lean miella vuolgit eret hivssegis, muhto leai baggu  .(KP 1989: 170).
Ii lean mihkkege álkis áššiid ráhkkanišgoatit heajaide  .(EMV 1996: 138).
Ii lean mus goassige áigumuššan juohkit guldaleaddjiide dievaslaš dieđuid otnábeai Amerihká servodaga birra -- .(Gaski 1990: 6).
Ii lean nu dábálaš ahte giinu hálidii oahppat ruoŧagiela ruoššarájá duohken  .(JÁV 1988: 51).
Ii lean nu stuora sosshti mas leimmet, muhto mun goit bealistan ferten dadjat ahte in hálit goit nuppes mannat dáid roasuid čađa  .(AE 1991: 79).
Ii lean rásken earránit su oahppásiinnis ja mannat girkui  .(AL 1992: 62).
Ii lean vuoddji duostan vuolgit bajás sámi gillái dán dálkin, goste  --  .(ME 1986: 82).
Ii lean váttis oaidnit ahte vašálaš lei bures ráhkkanan  .(AE 1991: 23).
Ii lean váttis oaidnit makkár dilis dát olbmot leadje leamaš  .(AE 1991: 66).
Ii lean váttis árvidit, gii dan lei bargan  .(RPL 1994: 161).
Ii lean álki vuođđudit bearraša dušši ala  .(JÁV 1988: 96).
Ii lean áttis ipmirdit ahte --  .(AE 1991: 15).
Ii lean čađa áiggi álki dievvasit gulahallat daiguin eará lihtolaččaiguin, earret --  .(AE 1991: 61).
Ii leange váigat árvidit, go Iŋgá bivddii su báhcit Gonešjávrai, ahte  -- .(RPL 1994: 227).
Ii leat bággu jáhkkit muhto geavai gal dan vuoro nu ahte liegga dovddut šávihedje muge váibmui  --  .(IP 1995: 61).
Ii leat diehtu movt lei geavvat jus dálki ii lean boahtit norgalaččaide veahkkin  .(AE 1991: 21).
Ii leat duohta ahte dušše dálvadasat ja nuvvosat máhttet dudjot ftnasa, duon   --  .(JÁV 1988: 104).
Ii leat dárbu, ahte buohkat ohppet sámegiela, beare mánáiguin muitá hállat dan  .(KP 1989: 172).
Ii leat eará go fierahit spánnjii  .(JÁV 1988: 87).
Ii leat heivvolaš coggat jiežas nuppi vissui dalle go isit lea eret  .(EL 1979: 38).
Ii leat maid háleštit, vastidii Sunná  .(KP 1989: 193).
Ii leat nu alki dalle kántuvrras ge bissut ja lohkat ja čállit sámi ja indiána girjjálašvuođa sullasašvuođaid birra  .(Gaski 1990: 28).
Ii leat nu báhkka vázzit  .(RPL 1994: 217).
Ii leat nu álki rivttes juovladovddu oažžut go olgun goardá beaivvadat juohke beaivvi ja -- .(Gaski 1990: 28).
Ii leat oktage geas sáhtášii jearrat daid oastit  .(IT 1997:17).
Ii leat veara dán biinnu joatkit  .(EMV 1996: 119).
Ii leat vejolaš diehtit  .(OP 1995: 46).
Ii leat šat nu geahpas ovdánit luotkko muohttagis go álggos  .(JÁV 1988: 84).
Ii leat čába oaidnit, muhto ieš gal orui čábbodaga áddemin go muhtun -- .(Gaski 1990: 24).
Ii liikon ahte oktage vikkai bahkket su jurdagiidda ja suoládit su suollemas áibbašemiid  .(EMV 1996: 39). 
Ii livččii lean vel eisige áigi geassádit masge  .(KP 1989: 20).
Ii loga iežas váralažžan, buvkku maid lea jo áigá bálkestan, go bođii diehtit, ahte olbmot gádde su godde golgoláddelažžan  .(EG 1985: 20).
Ii loga áddet maid dii hállabehtet, dadjalastti Biera  .(EG 1985: 33).
Ii lohkan suhttat, vaikke giinu earáge geavahii su “eakti nieidda”  .(KP 1989: 154).
Ii lohpidan šat máksit min vistteláiggu, dušše  --  .(KP 1989: 73).
Ii láven oainnat áhčči muitit álo áiggil beaskidit mu ja  --  .(JÁV 1988: 49).
Ii menddo dávjá seamma buvdii amaset čalmmástuvvat  .(JÁV 1988: 77).
Ii mihkkege galgan vuorjat olbmo dalle go lei Bassi čállagiid guorahallame  .(EMV 1996: 18).
Ii mihkkege orron nagadeame bissehit Hitlera veagaid  .(AE 1991: 77).
Ii mu geatnegasvuohta leat čilgegoahtit dutnje iežan gaskkavuođaid, eaddui Iiddá  .(KP 1989: 143).
Ii munno lean eará go dovddastit  .(IT 1997: 8).
Ii munnos lean ge duohtavuođas mihkke šat máid livččiime sáhttán dadjat  .(EMV 1996: 12).
Ii mus lean miella huppmat  .(EMV 1996: 98).
Ii mus leat mihkkige hoahpuid nohkkat  .(IP 1995: 80).
Ii máššan vuordit dassážii go áššedovdit buhtistit miinnais eret, ja nu duššai lahka ruovttu  .(RPL 1994: 70).
Ii nuorra olmmoš diekkáriid galgga muitit  .(OP 1995: 154).
Ii oahppan eará go olbmuid áddestallat, hárjehallat jurddašit ja hállat seammáláhkái go   --  .(EG 1985: 42).
Ii oaččo ii oktage olmmoš báhcit eret  .(JÁV 1988: 154).
Ii oktage das maŋŋa duostan su cielatit, dasgo Áslat Njárgga čorpmat ledje buohkaid mielas menddo garras  .(EL 1979: 7).
Ii olmmoš leat ruhta dahje dállu, man  .(KP 1989: 116).
Ii oppa geahčas bajás  ge, ii geahččal flirtet, dušše lea dego muhtun westernfilmmas čuohpastuvvon čájáhalli  .(Gaski 1990: 20).
Ii oro lunddolaš doalahit dahkaluddan oktavuođa  .(EMV 1996: 121).
Ii oro ávki addigoahtit ruđa juohke gearjideaddjái, dalle gal ieaš ge farga livččii daid gaskkas  .(Gaski 1990: 24).
Ii orron gávdnome čálabáiki máid livččii sáhttán dákkár dilis váldit ovdan  .(EMV 1996: 70).
Ii orron leamen sihkkar, leigo bohtán rivttes báikái ja áigguigo báhcit  .(KP 1989: 82).
Ii ožžon jalga njuovvat, galggai goittot guođđit buori siepmana  .(JÁV 1988: 62).
Ii sidjiide heiven muitališgohtit, ahte leai čađa dolkan dikšut sin, iihan dat lean mánáid sivva  .(KP 1989: 129).
Ii son bija iežas juogačit sivaid ja rámiid, beaivválaš dorpmehusaid lea hal duot nai gierdan gillát  .(ME 1986: 76).
Ii son dal álgán su havssašit ja jearahallat sus juohke mohki  .(JÁV 1988: 112).
Ii son dárbbašan bealkit  .(JÁV 1988: 121).
Ii son dárbbašan čuovvut mielde konfirmašunskuvllas, sáhtii doppe čohkkát j ačállit áibbas eará áššiid  --  .(EMV 1996: 40). 
Ii son gale duođai lean áigumin jápmit, muhto  .(EL 1979: 37).
Ii son hal galggaše liikká sárdnái seaguhit dakkár cealkamušaid mat sáhttet guovtte guvlui basttášit  --  .(ME 1986: 77).
Ii son heađisge livčče áogon dahkat, iežas váhnemiidda dákkár stuora morraša ja váttisvuođaid, muhto  --  .(EMV 1996: 37). 
Ii son jolggadan muitališgoahtit daid Arii, ii vaikke   --  .(KP 1989: 168).
Ii son jáhkkán iežas šat sáhttit fitnuidis doaimmahit  .(AL 1992: 98). 
Ii son lean miige luoikkahangálvvuid, dan oččošii Ándege oaidnit  .(KP 1989: 140).
Ii son lean nu gearggus bálvališgoahtit Norgga stáhtagirku, go  --  .(EMV 1996: 16).
Ii son livčče duođaige sáhttan árvidit, ahte  --  .(EL 1979: 11).
Ii son livčče hálidan dán ášši dihte suhtadit iežas váhnemiiguin  .(EMV 1996: 38). 
Ii son sihtan baljo jáhkkit čalmmiidsas ge  .(AL 1992: 85).
Ii son áigon earágo baldalit dan ja báhčit áibmui  .(RPL 1994: 146).
Ii son, Fuones lihtti, gillen báhpa guldalit  .(OP 1995: 147).
Ii sudnos leat obanassiige leamaš vejolašvuohta hupmat boahttevuođa birra, dan mii diehtit  .(EMV 1996: 138).
Ii sus leat leamašan dárbu oahpahallat, reaŋggat leat dađe várás, Márgget-áhkku dajai čeavládit  .(RPL 1994: 202).
Ii sáhte almmatge sivahallat geange, dainnago ovttastusat ledje heajut teknihkkalaš veahkkeneavvuid váni geažil  .(AE 1991: 22).
Ii sáhte ge aktage gieldit nuppi olbmo skurbmámis  .(ME 1986:15).
Ii sáhte vuolgit gosage, iige  --  .(OP 1995: 147).
Ii sáhttán vuolgit ja guođđit oapmahaččaid iehčanassii  .(EG 1985: 81).
Ii vaikke Máret leai bivdan su vuolgit gieldit  .(EL 1979: 63).
Ii veahkehan goittot eará go čákŋat beaiveboastabiilii gánaseahkain  .(JÁV 1988: 73).
Ii vel datge, ahte sivdnidit váriid ja gáissáid, jávrriid ja jogaid su iežas oainnu mielde  .(IT 1997: 20).
Ii vilges olmmoš dárbbašan daid, muhto galggai vuodjelit indianaid eret  .(KP 1989: 172).
Ii viša lihkahallat daid álarva norrasiid eará go bealkki  .(KP 1989: 54 - 55).
Ii várra Duiskkas giige bágge náitalit dakkáriin geas ii beroš  .(RPL 1994: 127).
Ii várra dárbbašan šat jekkiid láddjet, smihtten  .(RPL 1994: 164).
Ii vássáb áiggi sáhttán šat duohpat ruovtoluotta ja divvut  .(EMV 1996: 112).
Ii ábuhan stoalljudit, dainnago vašálačča luođat gal eai garván, makkár olmmái dal ležžet  .(AE 1991: 35).
Ii ádde ságaid, muhto gal dat neavri diehtá ahte almmáiolmmoš ii oaččo Gáissá bálddas oađđit, jurddašii Aleks ja geahčai go  --  .(EG 1985: 47).
Ii áddjá dan dihte lean náitimin bieiddas, ahte ii veadján ealihit su oktan mánáin, muhto  --  .(RPL 1994: 97).
Ii áhkku gal lean šaddan bassat gieđaid ovdalgo dáiggi ráhkadii  .(IT 1997: 47).
Ii áiggo leat earalágán  .(EMV 1996: 33). 
Ii áigon guldalit Birgget bilkkuid ja čaibmama, das mo muhtun bajánis ballá ja báhtara olbmuid lusa  .(EG 1985: 78).
Ii árvidan- ii ge hálidan diehtit ihttášbeaivvis maidege  .(EMV 1996: 24).
Ii, Silja-oarpmealle, mun in áiggo fáktet geange dovdduid inge mearridit, guđe  --  .(KP 1989: 187).
Ii, dan son ii veaje jáhkkit  .(EL 1979: 24).
Ii, ii mus dárbbaš ballat… in mun maidige earágo barggan borramuša ovddas ja  --  .(EG 1985: 23).
Ii, ii mus hoahppu leat…  .(KP 1989: 81).
Ii, son hálidii baicca guorahallat dakkár áššiid maidda ii lean addojuvvon makkárge fasihtta vástádusaid  .(EMV 1996: 17).
Ii, son láve dušše imašlaš vuogi mielde geahččat – dahje juoáibbas giddet iežas beroštumi  .(EMV 1996: 40). 
Ii, sus iilean miella málestit baicce velledit ođđasis seŋgii vuoiŋŋastit  .(KP 1989: 129).
Ii, vaikke leai miella cuvket buot guoktilaš gildosiid ja rokkastit oidnosii daid vártnuhis diliid  --  .(KP 1989: 79).
Iiba dan beales Gálles lean ollu áigige smiehttat nu čiekŋalis ja viissis áššiid  .(EL 1979: 8).
Iiba dieđusge. Muhto sátášedje dat gohčodit áššiid albma namaiguin  .(OP 1995: 9). 
Iiba dáidde áddet duoid báhpa gavjaságaid nu bures  .(OP 1995: 148).
Iiddá dearahii borramušain beavdái ja čurvii earáid boradit  .(KP 1989: 132).
Iiddá háleštii mielalassii albmáin dalle, go leai okto diskka duohken eaige gávppis lean earát olbmot, muhto dalán go giinu iđistii buvdii, son čavgestii firkala ja doamihii bargat  .(KP 1989: 138 - 139).
Iiddá ieš ii veadján dasa maidige iige son nagodan dan vajaldahttit, vaikke geahččalii mo  .(KP 1989: 129).
Iiddá ii duddon vuordit Márggeha, dasgo son balai oappá sáhkkes čalmmiid ja guoiggisteaddji sániid, danin  --  .(KP 1989: 142).
Iiddá jorggihii eret spedjala ovddas, šuhkii lossadit go cokkai idjabáiddi badjelii ja vulggii borahit mánáid ja bidjat Mari nohkkat  .(KP 1989: 149).
Iiddá leai dáid beivviid vásihan dakkára, maid son ii livčče jáhkkán iežas vásihit  .(KP 1989: 129).
Iiddá leai nu vuojulduvvan jurddašit, ahte ii muitán leamen ruovttus lávddi alde álás  .(KP 1989: 145).
Iiddá manai gievkkanii, lasmihii čohkkát ja leai ain suhttan  .(KP 1989: 147).
Iiddá ruvvestii čalmmiid ja muođuid: gal dás fertii badjánit, dasgo Ismoge boađášii farga  .(KP 1989: 128).
Iiddá velledii gávotgaccaid nubbái ja reaškkihii čaibmat  .(KP 1989: 147).
Iiddás bohte gatnjalat čalmmiide ja son illá nagodii doalahallat čierrá  .(KP 1989: 149).
Iidus gánnit bealuštit eatni, gaskkalduhtten Iŋggá  .(RPL 1994: 189).
Iieisige, seavastii Piera biipoleakkain ja maid Ája čuožžilii geahččat balvva  .(OP 1995: 171).
Iige Heaika livččii ožžonge diehtit, muhto Aaro fidnii barggu dáppe ja soai oidnuiga dan mađe dávjá ovttas, ahte Heaikka eahppádusat bohciidedje  .(KP 1989: 185).
Iige dan lean ávki gieldit dalle go dat gulai juoidá erenomážiid  .(IT 1997: 47).
Iige dan sáhte dálášin molsut  .(OP 1995: 154).
Iige dus leat ávki smiehttat lovppema, mis gal fávttat gávdnojit, vai --  .(KP 1989: 47).
Iige galgga gullat boastut  .(MB 1985: 39).
Iige goappásge lean áigi daid smiehttat dainna go jurdagat ja čalmmit bisso divdna Gáissá báljes liikkis, eanaš juolgemáddagis ja čiččiin  .(EG 1985: 73).
Iige lean goassige viggan vuolgit gosage, ovdalgo leai Máhtiin vuos árvalan  .(IT 1997: 67).
Iige lean ávki dadjat, ahte --  .(EG 1985: 32).
Iige moge. Ii veahkkin sáhte moraštit  .(OP 1995: 149).
Iige ožžon čohkánit, odalgo dálu veahka bivddii  .(RPL 1994: 30).
Iige sis dáidán leat ruhtage buot joavdelasaide  .(JÁV 1988: 109).
Iige son smiehttange ovdalge oahppásmuvai Heikii, nuppi “sámániid” dego almmái lávii buddostallat  .(KP 1989: 183).
Iige sus leamaš nu stuorra háloge oaidnit .(EL 1979: 84).
Iige ásodagas, mii galggai leat min sadjásaš ruoktu, oktage bargiin hállan sámegiela  .(RPL 1994: 110).
Iigo dudno mielas oro duohta, ahte mun lean leamen.. vai eahkki doai suoašii mu ássat ja orrut ruovtustan  .(EG 1985: 72).
Iigoson livččii dál áigi heaitit riidaleames dieinna áššiin  .(RPL 1994: 54).
Iigoson máhte boahtte háve oahpahallat buorebut gearduntávvala  .(RPL 1994: 159).
Iihan Nillá dohkkehan su gokkoge, Nilláhan leai álo mannamin ohcat eará nieiddaid  .(KP 1989: 151).
Iihan dal geassige nu imaš sáhte leat  .(EG 1985: 26).
Iihan dassái sáhte leat nu guhkes áigi, go márfesákkit eai leat mieskan  -- .(EG 1985: 15).
Iihan dat gal galggaši leat nu imaš  .(EG 1985: 64).
Iihan dat sáhte vuolgit eambo gosage  .(RPL 1994: 101).
Iihan fal áhčči deaivan gullat dán jovkui, jurdilin  .(JÁV 1988: 7).
Iihan juo oktage olmmoš sáhte nubbái dahkat dienu, mii sápmelaččat jurddašeimmet  .(RPL 1994: 58).
Iihan náhkki sáhte goarrut árppuin  .(RPL 1994: 44).
Iihan olmmošlaš ráhkisvuođas sáhttán hállat  .(OP 1995: 155).
Iin muun gal beahttán, geahččalii Ánne doaimmahit, muhto  --  .(JG 1986:26).
Ija gal almmái oažžu orrut  .(EG 1985: 21).
Ija gáttašin skállat, stuhčat ja ruodjat duon guovddažis  .(HAG 1982: 21).
Ijaid duorrá, dál bidjá nohkkat  .(ME 1986:27).
Ijat ledje ain nu gearbmadat ahte lei váttis oaidnit báhčit  .(AE 1991: 25).
Ik don de fállan dasa kohppet veaháš dan dáččavuođas eret, boagustii jitna gumádagas  .(ME 1986: 70).
Ikte go son bođii dán vutnii, dáhtui son muhtun nuorrá sápmelačča suvdit iežas joga rastá  .(AL 1992: 108). 
Ikte ledjen vázzit njuolga miidnii, muhto lihkus bohten ovtta albmá maŋis  .(RPL 1994: 28).
Ikte manaiga bártnaš jeaggai luktečalmmiid láddjet ja ammal gánda gale vel áiggui lubmestitge dan seammas  .(HAG 1982: 51).
Ilgat lei gal diehtit jámeha doppe dálus, muhto  --  .(ME 1986:47).
Illa son leai oppa sáhttitge hállat  .(EL 1979: 89).
Illaba Bás Gálle leai sáhtit deaivat alcces buoret oahppateaddji boazodili hárrai  .(EL 1979: 16).
Ille beavdeguoras ge nagodeaba čohkkat jaska dan botta boradeaba  .(EMV 1996: 21).
Ille duosten vuolgit doppe olggos, go ballen ahte  --  .(EMV 1996: 124).
Ille duosttan seaguhit diŋggaidan su viessodávviriguin  .(EMV 1996: 142).
Illumielain oaččunge rábmostit ahte min bargu ii leat mannan duššás ja   --  .(RPL 1994: 144).
Illá asten gieđaid bassat, nu   --  .(KP 1989: 89).
Illá gáffegohpa lávii geargat jugistit  .(JÁV 1988: 102).
Illá háhppehan njuiket fatnasii, go son juo hoigada dan fávlái ja   --  .(JÁV 1988: 145).
Illá jáhkan dien albmá čuojahit gihtára gal, muhto  .(Gaski 1990: 20).
Illá mon nagadan šat doalahallat  .(AL 1992: 93).
Illá mun áigon gal vuolgit dien arveguvlui eret California beaivvadagain  -- .(Gaski 1990: 33).
Illá munge duddon šah vilppastit sieŋgga guvlui, gos son veallái  .(KP 1989: 124).
Illá máhttet boradettiin gáffala geavahit  .(RPL 1994: 157).
Illá rási geargá lieđđut, de jo jielasta davil ja vuostas muohtaoavttit gahččet  .(EG 1985: 26).
Im.. Jáá. Gánnetešbat dan muitalit, geasihii Nillá ja  --  .(EG 1985: 68).
Imaego sus lea vuoigatvuohta jápmit ja dadjet jitnosit Hassei  --  .(OP 1995: 34). 
Imaš go duot leat ravgan nu sierralagai, son álggii smiehttat  .(EL 1979: 37).
Imaš orui oaidnit, muhto duohta goitge leai  .(MB 1985: 64).
Imašgo Hasses lea vuogatvuohta duššadit iežas, savkástallet maiddái báhpat, bohtet ja hállet Kristusis  --  .(OP 1995: 33). 
Imašlaš báikin soai leigga oappan dovdat ássansajiska, man gohčodedje ovdal Čoalbmenjárgan, muhto  --  .(IP 1995: 5).
Imaštalle manne lea nu dimis vázzit  .(MB 1985: 62).
Imaštallen gal ain manne olbmot sáhttet leat nu garrasat earáid dubmet ja  --  .(EMV 1996: 137).
In astta mun vuolgit gosage  .(JG 1986:67).
In baljo duostan vuoigŋat ge  .(AL 1992: 93).
In beasa goassige muitalit iežan muitalusa eahpelihkostuvvan geavahusa iskosis  .(JÁV 1988: 50).
In beroš njuiket dan čoaggit  .(JÁV 1988: 159).
In báhcán guldalit  .(RPL 1994: 192).
In bállen goittot guhká labmát hárduid duohken, go  --  .(JÁV 1988: 118).
In dal divttege gal amas rivgu vuotnuhit iežan .(JÁV 1988: 21).
In dan gal sihkkarit sáhte dadjat, muhto  --  .(EG 1985: 13).
In danin, ahte háliidivčen vajáldahttit, muhto  --  .(RPL 1994: 127).
In ddárbbas olbmuid ilbmái boahtit  .(OP 1995: 186).
In diehtán dalle vástidit, muhto .(Gaski 1990: 28).
In diehtán dasa vástidit, ja munno ságastallan dien áššis nogai go  --  .(EMV 1996: 109).
In diehtán eará go loktet gieđaid ja suodjalit čalmmiid  .(JÁV 1988: 118).
In diehtán galgen go illosit vai ballát  .(EMV 1996: 111).
In diehtán galgen go muitalit geasage  .(ME 1986: 52).
In diehtán mot galgen ášši ovddidit áhččái  .(EMV 1996: 66).
In diehtán sihkkarit máid galgen vástidit, ja loahpas dadjalin siesá orrunbáikki nama go  --  .(EMV 1996: 85).
In dieđe leaččango duođas háliidan báhtui, muhto go Márte juksagođii mu, de álgen ujustaddat  .(RPL 1994: 174).
In dieđe maid mun dajašin lonutáššis, muhto Aleksis áiggon geahččalit guržet…máles leš datge eallimin ja dán guvlui iđeš   .(EG 1985: 62).
In dieđe makkár áhčči leš lean soahtealmmájin inge leat goassige hálidan váldit das čielgasa  .(JÁV 1988: 15).
In dieđe, gánnihago eisige muitalit, juos  --  .(KP 1989: 74).
In dieđe, in dárbbaš diehtit  .(OP 1995: 163).
In dieđe. I ge beroš diehtit  .(EMV 1996: 98).
In dieđe.. árra ii šatta goassige, láhttestii Nillá ja geahččalii čuohppat soagi rastá  .(EG 1985: 76).
In dieđusge sáhtte dadjat ahte dál mun ráhkistan Biera, muhto in dovdda šat vuostemiela sutnje  .(RPL 1994: 189).
In duostan dadjat maidege, go mannen dan meattá  .(RPL 1994: 111).
In duostan dadjat, ahte ledjen gohcán oppa ija ja oaidnán buot  .(RPL 1994: 63).
In duostan dan muitalit seamma beaivvi go bohten,  --  .(EMV 1996: 136).
In duostan mannat menddo lahka  .(RPL 1994: 50).
In duostan sutnje dadjat ahte mus ii leat dán gávpogis orrunbáiki  .(EMV 1996: 107).
In duostan vilppastitge dohko  .(RPL 1994: 21).
In duostan vuolgit dohko okto, muhto  --  .(KP 1989: 90).
In duostta bálljo su ságaide mannat, go áhčči lea dáppe  .(EMV 1996: 139).
In duostta šat su oaidnit, dáguhin alccesan  .(EMV 1996: 46).
In dádjadan gal dalle suorpma birrage jurdilit ahte mun oalle fargga fas galgen čákŋat militearbiktasiidda, muhto  --  .(AE 1991: 8).
In dádjadan maidege vástidit  .(EMV 1996: 103).
In dáidán áibbas riekta dadjat, go  --  .(RPL 1994: 30).
In dárbbašan beare guhká áhči čalmmiide  geahččat ovdal ipmirdin ahte  --  .(EMV 1996: 121).
In dárbbašan heahpanaddat ja čilget buot joavdelasaid  .(RPL 1994: 44).
In dárbbašan leatt guhká sudno luhtte, go oidnen siva  .(RPL 1994: 151).
In eisige lean smiehttan oppanassiige girjji birra go vulge, in dalle ge go šattai miella Sámi Radio bokte cealkkašit dearvuođaid ollu oahpes olbmuide, — .(Gaski 1990: 6).
In feššui ge, dat diktá iežas fillehallat  .(ME 1986: 69).
In fitnan – go son lea easka náitalan, astábat son gal vuolgit min veahkin, Biera eahpidii  .(RPL 1994: 186).
In fuola náittosdili inge isida, doamihin dadjat ovdalgo Mihkku liiggiid doaivugoađašii  .(KP 1989: 119).
In galgan máksimiin ge ádjnánit  .(EMV 1996: 124).
In ge jáhke, ahte olbmot sáhttet daid bidjat nuppiid ala  .(PJ 1992: 41).
In ge leat gal duođaid gostige oaidnnán nu issoras valljivuođa  --  .(Gaski 1990: 43).
In geaktidan muitalit buot, muhto dan meare muitalin, ahte leimme guovlan lássaáigge ja oinniime, mo nissonat ja duiskalaš soalddáhat dolle feasttaid  .(RPL 1994: 16).
In geargan jearrat maidege, go Biera huikii  .(RPL 1994: 171).
In gierdda oaidnit du dieiguin ruksesravddat čalmmiiguin ja  --  .(KP 1989: 88).
In gille goittot masage vuodjut dađe guhkit áigái  .(JÁV 1988: 157).
In gillen dieđihit ahte boađán,  --  .(EMV 1996: 96).
In gillen šat guldalit  .(RPL 1994: 31).
In gllen dan birra jearrat, diet ášši ii gullan dette njuolga munnje  .(EMV 1996: 113).
In goassige ádden jurddašit, Aleksas maidige baháid  .(EG 1985: 112).
In goit deaivan oktiige dalle leat áhči fárus go guovža doppe lei fáktemin misiid  .(RPL 1994: 146).
In goit eambbo ahkiduššan ruoktot, nugo dalle álggos go álgen skuvlla vázzit  .(RPL 1994: 132).
In goit máššan čohkkát guhká áhku bealdege  .(RPL 1994: 146).
In goittot sáhte du sivatit, donhan leat buotveagalaš Hearrá, guhte ráđđet almmi ja eatnama juogo láđisvuođainat dahje vašiin  .(KP 1989: 201).
In goittot viša bávččagahttit ádjá miela buot uhca áššážiiguin, main  --  .(JÁV 1988: 124).
In goittotge geargan joatkit, go oahpaheaddji moddjái čabbát munnje ja dajai  --  .(RPL 1994: 141).
In gullan vástádusa, go áddjá huikkii mu boahtit vuorbádit  .(RPL 1994: 150).
In gátte gale min guliid váldit  .(HAG 1982: 33).
In gávdnan, vaikke geahččalinge ozastallat  .(JG 1986:35).
In hal mon gal goassige oppanassii jurddaš ge náitalit  .(AL 1992: 67).
In hilgon, muhto in nagodan šat lunddolaččat hupmat ja ovttastallat suinna  .(EMV 1996: 120).
In háhppehan šat maidege jurdilit ovdal son lei juo mu ovddabealde  .(EMV 1996: 109).
In háhppihan vástidit maidege dien beafis, ja dalle  --  .(ME 1986: 50-51).
In hálidan du eallimii šat bahkket, baicca   --  .(EMV 1996: 129).
In hálidivčče gean ge beahtit  .(EMV 1996: 68).
In háliidan ahte áhčči ja eadni  mearrideaba geainna oaččun náitalit  .(RPL 1994: 189).
In háliidan báhcit Márttiin guovttá menddo guhkes áigái, nuba  --  .(RPL 1994: 176-177).
In háliidan goassege šat mannat Kantola dállui  .(RPL 1994: 70).
In háliidan gullat lasi  .(RPL 1994: 184).
In háliidan háleštit dan neavrri skuvlla birra, danin dadjen áhkkui  --  .(RPL 1994: 122).
In háliidan čatnat du lápmašuvvan olbmui  .(RPL 1994: 102).
In háliidan čiehkat šat maidige  .(RPL 1994: 169).
In hálit bilidit munno fiidnát álgán mihcamáraid  .(RPL 1994: 175).
In hálit báhcit geange giksin  .(RPL 1994: 219).
In hálit manahit muođuidan ja muitalan sutnje ahte  --  .(JÁV 1988: 110).
In hálit nuppi gálgun vuolgit su lusa  .(RPL 1994: 155).
In hálit vuolgit dohko Goahtejohkii, váidalin  .(RPL 1994: 192).
In iežan mánain veadján beroštit  .(RPL 1994: 54).
In jáhke gal ovttage sis leat niegadeamen fáhkkestaga lihku gostige gávdnat, dego…  .(HG 1990: 53)
In lea jáhkkán dudnos áhčiin gávdnot dákkár behtolašvuođa  .(EMV 1996: 128).
In lean goasse ipmirdan man garas smávva gili duopmu sáhttá leat  .(EMV 1996: 60).
In lean goasse jurddašan ahte duođas besan vásihit náittusija  .(EMV 1996: 140).
In lean goassege dánsen, ja in lean jurddašan goassege dan bargat  .(EMV 1996: 84).
In lean hárjánan, ahte gándda gullut givssidit  .(RPL 1994: 177).
In lean iđida rájes sáhttán maidege borrat  .(EMV 1996: 126).
In lean nissona bovden boahtit nuoladaddat iežan lusa ja mun gal jo oidnen du dievva čalmmiid  -- .(EG 1985: 93-94).
In lean ovdal fitnan márkanisge ja dál oažžon girddihit farga miehtá máilmmi, dego ieš jurddašin  .(RPL 1994: 6).
In lean rehkenastán dán dálvvi muohttaga gal oaidnit, …  .(HG 1990: 74)
In lean váhnemiidda el muitalan ahte áigon Egiliin náitalit  .(EMV 1996: 136).
In leat beassan gal buori dilis orrut  .(MB 1985: 37).
In leat dutnje viššan dadjat ovdalgo sihkkarit dihten  .(RPL 1994: 106).
In leat dárbbašan boaldit dola uvnnas, earágo garra buolašin, vástidii Iŋgá  .(RPL 1994: 126).
In leat geargan. Ovtta jagi goit vel galggan vázzit  .(AL 1992: 71).
In leat goassege biehtalan su dan dahkamis, dan galggat jáhkkit, Lájlá  .(EMV 1996: 120).
In leat goassege du guođđán, mun ille gillen dan dadjat, go dat orro nu dárbbašmeahttun  .(EMV 1996: 128).
In leat gusto nu ropmi go ledjen gáddán, in lahkage nu buoidi ja slinzzadan nugo isidan lávii lohkat  .(KP 1989: 146).
In leat ožžon daid geavahit, dasgo iežas čiŋaheapme leamašan suddu  .(KP 1989: 52).
In leat rasildan, muhto mun dieđán maid albma gussa galgá bahčit  .(JÁV 1988: 90).
In leaŧ sorbmen geange, inge áiggo sorbmet earáidgo iežan…  .(EG 1985: 115).
In liikon mearkumii veaháge, muhto dihten, ahte nu ferteii dahkat  .(RPL 1994: 147).
In livčče galgan doalvut su eret, muhto  --  .(KP 1989: 115).
In livčče háliidan vuolgit,  --  .(KP 1989: 13).
In loaktán šat su luhtet, muhto  --  .(KP 1989: 116).
In luohttán oktiige dan meare ahte livččen sáhttán muitalit mii mu deaddá  .(EMV 1996: 48).
In láven dábálaččat oažžut goarttaid, muhto  --  .(JÁV 1988: 160).
In maidege, dušše fertejin geahččat buot oahpes dávviriid ja báikkiid  .(RPL 1994: 121).
In manašii fáhkka vuordnut, ahte dange vel in barggašii  .(EG 1985: 62).
In mon astta šat du vuordit  .(AL 1992: 63).
In mon nuvttá geahča du dahkat  .(AL 1992: 78).
In mon sáhte gielisiti dutnje  .(EL 1979: 44).
In muitte oalle bures o áhčči sáhtii vuodjit geainnu alde dainna, dasgo  --  .(JÁV 1988: 33).
In muitán čoalkkuhit uksii, inge sávvat buriid beiviid  .(RPL 1994: 37).
In mun astta duššiid dálset, vástidin ja čelljin olgoráigge  .(KP 1989: 101).
In mun beroštan, ledjen máddin oahppan ođđa eallinvuogi, namalassii geahččat olbmuid guora, ii goassege geahčestit sin ámadedjui  .(EMV 1996: 137).
In mun dakkáriid oba máhttán jurddašitge  .(RPL 1994: 44).
In mun dal bohcco gal beros doppe oastit, munhan oasttán goruhiid boazioastis,  --  .(IT 1997: 66).
In mun dal čorget leat ge boahtán , muhto  --  .(JG 1986:51).
In mun dan dárkkut, muhto leahan dus áhki jo nu ollu, ahte eai nuora nissonat sáhte geahččat guđege gežiid irgostallin  .(JG 1986:26).
In mun dan.Muhto du vuohki hállat  .(OP 1995: 9). 
In mun dáidde vuolgit nu guhkás  .(KP 1989: 162).
In mun dárbbaš geange bálkáhit  .(RPL 1994: 27).
In mun gal dáidde vuos bidjat vatnasii, muhto ihttenaš go jorgalan  --  .(HAG 1982: 8).
In mun gal sáhte. Geahččalii Ivvár heađis čuorvut  .(JG 1986:70).
In mun hálidan soardit, šuohkihii Mihkku  .(KP 1989: 118).
In mun háliidan din ilu biliđit  .(RPL 1994: 43).
In mun hálit máná vuerdivoahtet, in mallesge  .(KP 1989: 125).
In mun imaštan, dainnago fránskalaččat ledje šaddan garrasit soahtat ja muđui mannan ollugeahččalusaid čađa  .(AE 1991: 70).
In mun jurdilan dan, ahte eaihan geassit láve rievssahat leat vielgadat  .(IT 1997: 51).
In mun lean galgame sin luhtte orrut  .(EMV 1996: 137).
In mun leat astan… go ferten skuvllage vázzit, son vástidii, iige geahččan veláge čalmmiide  .(RPL 1994: 30).
In mun láve eará sajis viehkat go ipmilbálvalusas  .(IP 1995: 21-22).
In mun nu boaris vel leat, ahte  --  .(KP 1989: 30). 
In mun oiavvil, ahte don galggašit almmáiolbmuin jearrat, maid áiggot ja máid it áiggo, dajai Ánde guhkes áigge geažes  .(KP 1989: 147).
In mun sáhte ná eallit, dušše  --  .(EMV 1996: 116).
In mun sáhte okto dasa maidige, sáhttá suhttat ja falletit, ja  -- .(EG 1985: 24).
In mun áiggo deikke báhcit, mun dušše veahketan dudno dassái go  --  .(EG 1985: 115).
In mun áiggo du juohke beaivve geasehit, ale oppa gáttege, čaimmihii Ánde  .(KP 1989: 139).
In mun áiggo givssidit, jerren dušše  .(KP 1989: 101).
In mun áigon baldit…. gáigádiŋga  .(EG 1985: 47).
In munge duon čábbasabbot sáhtašii dadjat go Márjá, láhttestii Gáisá ja čaimmihasttii galbmasit  .(EG 1985: 114).
In máhte láitit in rámiditž, Ipmila duogin dát visot  .(ME 1986: 78).
In máhttán ipmirdit manne juornalisttat ledje munno vigihis ovttastallamis ráhkadn diekkár stuorá skándala ášši  .(EMV 1996: 59).
In máhttán jurddašit eará go iežan lihkuhisvuođa  .(RPL 1994: 94).
In nagodan gozihit smávva beaivválaš áššiid ge  .(EMV 1996: 47).
In oaččo guoskat dutnje, vaikko letne juo jagi ássan ovttas  .(RPL 1994: 152).
In orron jáhkkime ahte duođas ledjen ná lahka su, ahte bessen hupmat suinna ja vel guoskat sutnje  .(EMV 1996: 12).
In orron šat heiveheame mannat njuolga su sallii  .(EMV 1996: 125).
In ožžon joreštit olggos sisa, dat lei nannosit gildojuvvon   .(JÁV 1988: 25).
In soaite du šat beassat oaidnit  .(EMV 1996: 111).
In sáhte eallit duhaga, mun jámán, jámán, jámán  .(KP 1989: 88).
In sáhte ipmirdit mot dus sáhttet leat diekkár dovddut Ipmilii  .(EMV 1996: 50).
In sáhte jurddašit, juos  --  .(KP 1989: 42).
In sáhte sudno vajáldahttit, dasgo dávjá mun oainnán televisios Afrihka nealgemánáid  .(KP 1989: 200).
In sáhte šat orrut rájáid siste, in Árbmuleagis  .(OP 1995: 92).
In sáhttán birget šat jus   --  .(EMV 1996: 47).
In sáhttán doalahit šat veaháge dan losses dovddu rattis, man ledjen guoddán juo máŋga beaivvi  .(RPL 1994: 37).
In sáhttán sutnje geahčestit  .(EMV 1996: 133).
In sáhttán veaháge vuostálastit go Biera bođii mu ala ja manai mu sisa  .(RPL 1994: 171).
In sáhttán vuordit eanet go guokte beaivvi ovdal go fas ertejin su lusa vuolgit  .(EMV 1996: 53).
In veadján guldalit šat daid unohas áššiid  .(RPL 1994: 43).
In viša dadjat áddjái ahte mun gal lean lulastan vehá earálágan muitaluda dán Biennáža kristtalašvuođas  .(JÁV 1988: 124).
In viša gullat ge  .(MB 1985: 51).
In viša munge lahnanaddat su  .(KP 1989: 55).
In viššan jearrat, dasgo  --  .(KP 1989: 72).
In viššan muitalit, ahte áddjá lea bággen mu  .(RPL 1994: 127).
In viššan riidalit dainna duššiid dihte  .(RPL 1994: 204).
In viššan šat káfege vuoššat Ammonii  .(KP 1989: 109).
In viššan čilget dađe eanet ja dat orui leamen oahpaheaddjái miela mielde  .(RPL 1994: 142).
In vuolgge dalán eret, muhto bázán geahččat oađđi ádjá, geas oidnojit dušše muođut  .(JÁV 1988: 127).
In vuollánan bassalit su báiddiid, muhto  --  .(KP 1989: 109).
In váivvidivčče du, Ipmel-áhčči, ná guhkes rohkosiin, muhto nu olu leat bivdámušat čoagganan  .(KP 1989: 201).
In ábut oažžut panihka, vai in duššat iežan unna mánáža  .(EMV 1996: 149).
In ádde manin leš dárbu nu issoras jiena geavahit  --  .(Gaski 1990: 26).
In ádde, mo dudno mielas orru leamen, muhto ferten dadjat ahte rivttárat doai leahppi  .(EG 1985: 112).
In áiggo guldalit áhččát hidjideame šat  .(KP 1989: 11).
In áiggo mun dása guohpput, in binnáge šat  .(KP 1989: 30). 
In áiggo čohkkát dáppe jápmima rádjái somás dáhpáhusaid geahččamin govvaálbmumis  .(KP 1989: 30). 
In áiggo… oainnatgo mun áiggon muitalit Čuđiid birra ja dan birra, maid  --  .(EG 1985: 13).
In áigon čájetit Sunnái, ahte livččen árgi ja balan dugo mánná  .(EG 1985: 30).
In šat goassige viggan gaskkalduhttit áhči, go son guvrái mehtermihtuinis návetvuođu alde  .(JÁV 1988: 103).
In čále dan dihte vai besan muittašit  .(EMV 1996: 132).
In, mun galgen oažžut Aarne  .(KP 1989: 69).
In. Suova ándagassii, muhto mon berren dal vuolgit  .(EL 1979: 45).
Indiánaid dilli lea nu duođalaš ahte dan fertešii čilget  .(Gaski 1990: 7).
Inge gille sivahallat nuppiige go gearddi ieš in leat buoret  .(KP 1989: 187).
Inge mun váibasiiguin áigon nohkkat  --  .(EG 1985: 9).
Inge suige sáhte okto Biera sivahit munno váttisvuođain álggos  .(RPL 1994: 218).
Inge vuollánan ovdalgo láhttu ala iđii veaiga, sevii mu jorgalit  --  .(EG 1985: 30).
Inge áiggo du buorre beaggimage bilidit  .(KP 1989: 139 - 140).
Inhan mun gal astta gosage vuolgit  .(IP 1995: 29).
Inhan mun olat maidige bargat, raddi lea ovddas, čaimmai Márjá  .(EG 1985: 106).
Inhan mun oppa muitánge daid heajaid inge lean goassige boahtit diehtit, jos Sámmol i lean suhkat dákko bokte  .(IP 1995: 30).
Inhan mun sáhttán jurddašitge, ahte livččen váldán máná iežan lusa, go  --  .(RPL 1994: 226).
Ipmel-áhčči, ale loga munnje suddun, vaikke šadden geavatit nie romis sániid rohkosis, muhto   --  .(KP 1989: 202).
Ipmil namas. dat galgá eastaduvvot, heađástuvai báhppa Kaukomieli  .(OP 1995: 115).
Ipmil árbmu ferte leat stuoris, go diekkáraččat ge ellet ja birgejit dán guovllus  .(JG 1986:21).
Ipmila ráfiin mun hálidan álggahit dán ipmilbálvalusa, vaikko dieđán ahte muhtumat dis   --  .(EMV 1996: 71).
Ipmilmeahttun čivggat, ovtto galgá leat fáktemin  .(OP 1995: 109).
Irma cielahišgođii Mauri geafes šluskan ja áittii vuolgit  .(KP 1989: 76).
Irma leai hárjánan oažžut buot, maid hálidii  .(KP 1989: 76).
Isidii gullá buot ruoktobargguin bealli, juos son gearddi áigu doppe hálddašit beali  .(KP 1989: 131).
Isit bođi viežžat iežas fatnasa bajás Buolmágii  .(IT 1997: 41).
Isit lei ieš traktora alde ja mu bargun lei fas garcet vaijera soahkemáddagii,  --  .(JÁV 1988: 117).
Isit lohpidii vuolgit  .(RPL 1994: 50).
Iskat geassit eahkedis ovtta várppi vai doaige oažžubeahtti varas guoli  .(RPL 1994: 149).
Iskka gierdat … dát oaffar ii lean dábálaš, muhto  --  .(EG 1985: 44).
Iskka goittotge oažžut nahkár vai ihttin beasat oaidnit go  --  .(EG 1985: 22).
Iskkai čuožžilit, muhto olgešjuolgi ii suvdán, áddjá ravggai selggos ja čárvvui juolggis ja huikkii  .(EG 1985: 84).
Iskkan gávdnat juoga ođđa vuogi  .(JÁV 1988: 154).
Iskkan váldit čielgasa su sániin, muhto son hállá nu johtilit ahte  --  .(JÁV 1988: 110).
Ismo girddáldahtii gievkkanii, viegai Iiddá meattá čázi juhkat ja rábádii lastta gihtii  .(KP 1989: 130).
Ismo gullui ráhkkaneamen vuolgit ja cokkai gápmagiid feaskáris  .(KP 1989: 132).
Ismo leai buorre mánáide ja gillii duhkoraddat ja servoštallat siinguin áibbas earáláhkái go Iiddáin  .(KP 1989: 132).
Issat fertii luvvegoahtit dan vuokkas eret  .(OP 1995: 122).
Issát háliidii sugadit ráfis ja son čuoččui guhka fanasguoras ja vávššui guoikka  .(OP 1995: 119).
Issát jáhkii, ahte son juogadii olbmuide buoremus dieđu iige geasge lean lohpi eahpidit dan vuoiggalašvuođa  .(KP 1989: 175).
Issát loktii bastte ceaggut ja áiggui dadjat juoidá, muhto Jørgen giitališgođii borramušas ja čuožžilii  .(KP 1989: 175).
It dal gátte munnuidege gávdnot bálsttáža, maid moaige dárbbasetne  .(JÁV 1988: 147).
It dal maid don gal okto sáhte báhcit náđđát, juos nuppit earát vulget..  .(JG 1986:67).
It don dárbbas heahpanit dan maid  --  .(RPL 1994: 165).
It don dárbbaš Mahtes ballat, boagustii Biret  .(KP 1989: 58).
It don galgga leat dego áidása njielastan  .(KP 1989: 61).
It don sáhte čujuhit juogamasa ja dadjat ahte duo lea eallin  .(EMV 1996: 50).
It don árbbaš dan smiehttat  .(EMV 1996: 106).
It dáidde kapteaidna diehtit ahte dus lea dál fárus almmái, guhte lea eanet go dábálaš olmmoš  .(JÁV 1988: 127).
It dárbbaš balatit opmodatbihtát  .(JG 1986:58).
It dárbbaš biergoluovi lohkkadaddat  .(JG 1986:58).
It dárbbaš máksit ge seammás man…  .(HG 1990: 62) KVVX
It galgga beroštit das maid earát dahket  .(EMV 1996: 34). 
It galgga leat ceaggái ja nágget nuppeládje  .(EMV 1996: 34). 
It galgga viissástallat, huikkádii Ánde  .(EG 1985: 72).
It gi sáhte duosa stullui čohkkedit  .(EMV 1996: 39). 
It gi sáhte juobe gullat ge máid son áigu dadjat dutnje  .(EMV 1996: 109).
It han gal dáidde galgat šaddat kánttorčállin  .(AL 1992: 52).
It ieš gale várra fihteše maidege, it earago skelbmošit ja eara bahavuođa hárjehit,  --  .(HAG 1982: 37).
It lean vuolgit maŋŋái juos in livčče jienádan niidemis maidige  .(JG 1986:16).
It leat veháge galmmas nugo lávet  .(KP 1989: 65).
It oaččo guoskat ovdal go basadat  .(JG 1986:52).
It oaččo… mun dušše oaččun eadnái liikot  .(RPL 1994: 176).
It orron riektagis, go diekkár gillámušaide hoigadit oppa máilmme ja vel minge, geat eat lean sivalaččat daidda gáfatlaš sođiide ja goddimiidda  .(KP 1989: 200).
It sáhte šat bidjat maidige, guovlu lea borron ja olbmot goddon viso  .(EG 1985: 111).
It viša dálu doallat, it mánáid čorget  .(KP 1989: 110).
It ábut soardašuvvat  .(EMV 1996: 122).
Itban don áigon geasehit dainna turistaid duoddariidda máksun čuohtemárki ja mehter  .(OP 1995: 167).
Itbat don Biret-Ánne fina miestat duohkin, jearralii áddjá  .(RPL 1994: 11).
Itge don dárbbaš dien láhkái rohkut  .(KP 1989: 90).
Itge galgga garra jurdagiiguin muitit dan, mii ovdal lea dáhpáhuvvan  .(KP 1989: 159).
Itgo don gillešii muitalit dološ ádjáid ja áhkuid birra máidnasa,  --  .(EG 1985: 10).
Itgo don juo sáhtášii viimmat muitalit ahte fidniigo dat olmmoš dan geatkki vi ii,  --  .(JÁV 1988: 85).
Itgo don oainne, ahte Aira ii leat áibbas dábáláš  .(KP 1989: 101).
Itgo don sáhtaše leat vuolggekeahtta  .(EL 1979: 45).
Itgo don álgge juo jáhkkit dan  .(RPL 1994: 135).
Itgo orošii jaska vai mun bállen jurddašit  .(KP 1989: 42).
Ivvár bisána oanehassii smiehttat ja joatká..  .(JG 1986:18).
Ivvár bárddašii oaivvi ja smiehtai, goappáláhkai lea vuohkkasut muitalit  .(JG 1986: 83).
Ivvár divvulii maŋábeallái. muhto doalai moadde sala gaskka, juos dat vel jorggiha doarrut  .(JG 1986:6).
Ivvár fuomáši biergasiid ráhpa alde ja imaštalai, gos dat máhtte ihtit dasa  .(JG 1986:79).
Ivvár geahččala boccáhallat, muhto oaidná ahte ii skihpáris leat masa ge  --  .(JG 1986:29).
Ivvár gearggai justa vuoisagoahtit albma láhkái go ráhppii julihii olmmoš ja seammás bávkigođii uksii  .(JG 1986: 83).
Ivvár gielistii ahte lei vázzán duoddaris misiid geahččamin ja njiejai vuoiŋŋastit Jogašgátti riggáid lusa  .(JG 1986:57).
Ivvár gárvoda jegolaččat, iige duostta bidjat vuostá mastige, mieđáhallá Lásse ságaid  .(JG 1986:27).
Ivvár iešge fuomášii dalán, muhto ii heivvehan šat báddi badjelii coggat  .(JG 1986: 83).
Ivvár imaštalai nieiddaid ortnega, gievrramus livžžui stobus, ja hettogeamos, dat boarraseamos galggai bbargat buot losimus bargguid  .(JG 1986:70).
Ivvár lea jo nu lahka Lásse ahte doarrun sáhtii buollát goas beare  .(JG 1986:27).
Ivvár lei dan meare olu geargan njammalit ahte bahkkii dáikit buot váimmu dovdamušaid  .(JG 1986:19).
Ivvár mielas duššalaš vánta muoraid luoddut ja ákšuin fearastit. Garas snoallat ja bolddii biippu láibbodettiin  .(JG 1986:70).
Ivvár muitái ahte son galggai muitit jiestta bivdit go vuolgá, muđuid Sikká ii dearvvahala salas čoakkalmasas  .(JG 1986:57).
Ivvár oaidná ahte Lásse lea duođas, nuba son nildáge iežas sadjai čohkánit  .(JG 1986:7).
Ivvár oaidná buoremussan vuolgit  .(JG 1986:78).
Ivvár suosihii uvssa luhtte ja geahččalii moddjet daid sáhppes asehis baksamiiguin  .(JG 1986:5).
Ivvára vuolgimis lei gollan guokte beaivvi go Sikká vuosttas geardde ohcalii dan leabuhis sielu fas oidnostit  .(JG 1986:57).
Ivváris álggii duohta heahti, ja son smiehttagođii ráđi mo galggai báhtarit  .(JG 1986:72).
Ivár ii astta guldalit, dušše lasiha fártta, muhto  --  .(JG 1986:14).
Iŋggas šattai hoahppu viehkalit gávpogii ohcalit daid  -- .(KP 1989: 25). 
Iŋggá jietna boatkani ja son veallánii vuoiŋggastit  .(RPL 1994: 190).
Iŋggá-Niillasis lea dáhpin johtit čoakkalmassajis nubbái  .(JÁV 1988: 27).
Iŋggá-guovttos vuolgiba geahččat, maid Ovllá riejada okto olgun  .(IT 1997: 33).
Iŋgá balai mannat finna hoteallii, muhto  --  .(KP 1989: 28). 
Iŋgá dan ii jurdilan, leaigo somá dahje ii, muhto bearehan beasai gullat ja guldalit, go  --  .(EG 1985: 10).
Iŋgá dieđusge háliidii gullat ságaid Goahtejohkii ja  --  .(RPL 1994: 218).
Iŋgá doamihii dohppet dan ja čohkkedii suffái  .(KP 1989: 21).
Iŋgá geahčastalai dan čalbmegežiin ja balai dasa girdit muhtin fiinna hearrá  .(KP 1989: 28). 
Iŋgá guossohii Juhán-edno, nugo son álggii albmá gohčodit ja Juhán orui liikomin dasa  .(RPL 1994: 226).
Iŋgá ii diehtán eará ráđi go njáhkalit viežžat mielkki Deanus dan dálus, gos leai orron  .(IT 1997: 41).
Iŋgá ii lean muitán njuoskadit daid iđidis ovdal gávpái vuolgima  .(KP 1989: 18).
Iŋgá ii várra liikon dasa, muhto ii jolggadan Mártte dihtii hoigadit Biera eret  .(RPL 1994: 176).
Iŋgá lohpidii ná mihcamáraid gudnin su máistit gáfe  .(RPL 1994: 173).
Iŋgá ruvssodii, iige ádden vástidit maidege, muhto eadni besttii su heađs ja dajai   -- .(RPL 1994: 60).
Iŋgá sáhtašii vaši gaccastit maŋŋelabbos, juos vel deaivá beahtohallat man nu áššis  --  .(EG 1985: 42).
Ičgá-siesssá álggii hállat  .(RPL 1994: 154).
Iŋgá-siessá Bierain ja unna Hánssain bohte máiddái Goalsenjárgii gilvit bohtásiid  .(RPL 1994: 149).
Iŋgá-siessá danin, go beasai guhkes áiggis návddašit giđđadálkkis, moai etniin fas danin, go ean háliidan máhccat Kantola dállui  .(RPL 1994: 72).
Iŋgá-siessá ii duostan aiddo seammaláhkai dadjat  .(RPL 1994: 19).
Iŋgá-siessá lei várra oaidnán buoremussan geahččalit ealligoahtit Bierain “rivttesláhkai”, jurddašin ja  --  .(RPL 1994: 163).
Iŋgá-siessá loktii oaivvi guottás, geahčai mánnái ja mojohalai nu čábbát, ahte munge fertejin moddját gokčas vuolde  .(RPL 1994: 62-63).
Iŋgá-siessá muitalii, ahte gussa lei guoddán burrogálbbi ja soai áiguba diktit dan eallit dálvvi badjel  .(RPL 1994: 150).
Iŋgá-siessá álggii gáfe vuoššat ja  --  .(RPL 1994: 165).
Iđidis aitto sáhtiimet gálggadit guollelána  .(JÁV 1988: 67).
Iđidis go lihkai, de áibmu lei nu suohkat ahte gieđain fertii fáiput dasa ráiggi, go  --  .(JÁV 1988: 157).
Iđit go čuvvgodii, de son manai olggos geahččat vuhttošiigo makkárge luodda  .(JÁV 1988: 91).
Iđitijaid Linnea lávii johtit jávoheamit lanjas latnjii juogo Káriin dahje okto  .(OP 1995: 60).
Iđđedis Iŋgá-siessá lávggui máná, giesai lihpariidda ja álggii njamahit   .(RPL 1994: 72).
Iđđedis Kirste bođii ovttas dainna nieiddain viežžat mu girkui  .(RPL 1994: 212).
Iđđedis dálu veahká illá jáhkii čalmmiidis go eadni gohčui geahččat ođđa olbmo  .(RPL 1994: 63).
Iđđedis ledjen nu illáveaje go olmmoš fal sáhttá leat  .(RPL 1994: 172).
Iđđedis manaimet márfut Tainain ja hIldáin  .(RPL 1994: 74).
Iđđes dalán dadjen, ahte oažžu lobi iežas liva ordnet gosa nu eará sadjái  .(EG 1985: 69).
Iđđes go lihkken mearridin aŋkke nuppe beaivvi vuolgit Osloi suinna deaivvadit  .(EMV 1996: 89).
Iđđes árrat de čoalkalii seaidnai, olbmat vuolgan viežžat mu  .(MB 1985: 60).
Iđđesija ledjen nu váiban ahte ledjen ajihastán go buohccidivššár bođi vuorjat ja logai ahte Egil lei morihan ja jearrá mu  .(EMV 1996: 151).
Iđđesija olleje min juhkosat Unna Bálagačča vuollái, gosa bisánaste vuordit hoavddain lagat njuolggadusaid  .(AE 1991: 58).
Iđđesárrat jovde kompania juhkosat Unna Bálagačča alášravdii, gos dállán álggiimet ráhkkanit soahtanládje  .(AE 1991: 59).
Iđđeđis ádjá ja Sámmol-čeazi fárrui luoitit áldduid  .(RPL 1994: 146).
J a dus lea dilli dálus dállui vázzit, dajai Lásse ja jorggegii oanehassii selggiid Ivvárii  .(JG 1986:5).
J aaŋkke eaba sáhte goassege joksat goabbat guoimmiska, dasgo  --  .(EMV 1996: 133).
J adan botta go čohkohali áhči askkis, de oahpai ge dađistaga mot Biibbaliin galgá láhttet  .(EMV 1996: 22).
J ago vuolggán – de lohpidan – ahte jus lea Ipmila dáhttu, de in áiggo suinna váldit oktavuođa šat  .(EMV 1996: 81).
J aáiggui hárdit buot boaresáigásaš olbmuid ja danin čárvvodii Liissá čiččiid, skurbbai ja buorránattai ja suhttadii ollásit nieidda  .(OP 1995: 136-137).
JA nu suohta leai oaidnit, mo čearrehat ja mearralottit girddašedje, mo gáddeviroš viegadii gárgos ja boaimmáš sattáhalai guhkkin Sáivočielggi alde  --  .(OP 1995: 120).
JO, dál beasat donge vuoiŋŋastahttit dáid unna juolggážiid dat, maiguin  --  .(EG 1985: 9).
Ja Biehtár fas sihtá váruhit das ahte   --  .(EMV 1996: 25).
Ja Biehtár jurdilii, jolgešiigo dan mánálaš luođi juoiggastit duon nissonii  .(OP 1995: 23). 
Ja Elina álo lávllodii barggadettiin, su čáppa lávlunjietna lávii maid leat láidesteaddjin go searvegoddi lávllui  .(EMV 1996: 14).
Ja Hánsa duššástuvá áššiid, maidda ii veaje maidige  .(OP 1995: 149).
Ja Hánsa fillii mu moddjet, addestalai gáranasaid ja skiriid, njuikkodii dánssui ja njeaccui vai ealáskivččen  .(OP 1995: 151).
Ja Lismadievain lea maid buorre jeagil, Lismadievat gal álget maid vielgat áiga jeahkaliin  .(MB 1985: 64).
Ja Lájlá gárttai dávjá maŋŋil muittohallat manne dat dáhpáhuvai mii de dáhpáhŧvai, ja mot dat álggii  .(EMV 1996: 45).
Ja Máhtte ribahii muhtumin goikan áirruidis bárggadit  .(HAG 1982: 23).
Ja Máret guođđilii gáfe dasa ja livkkihii olggos, ovdal go eadni háhppehii su gieldit  .(AL 1992: 63).
Ja Nihko Vulle vástidii ahte son borrá sarvvabierggu ja Hermanni nai galggašii das máistit  .(I H-U 1987:16).
Ja Pierra dahkaluttai dárustit fiidnát – eai lea nu gutnálaš sánit gal duođas  --  .(ME 1986: 63).
Ja Sunná iešge hálidii oahppat, muhto ii matematihka  .(KP 1989: 182).
Ja ain mon maiddái muittan dadjat šluhtte vuolgimis  .(EL 1979: 46).
Ja ain veahkehan, lasihasttii son ja jearai mus, mo sáhtášii soabahit dan barggu, man ledjen su buorrin bargan  .(OP 1995: 65).
Ja badjealbmát vaháguvvet maiddái das ahte eai beasa njuovvat boares bohccuid, muhto  --  .(IP 1995: 44).
Ja ballá mu láhppit ruđa  .(KP 1989: 56).
Ja beassa ijastallat tealttás  .(KP 1989: 162).
Ja bidjenba čázige jiekŋut vai beassa luoitilit jiekŋastuhkaid koskenkorvai  .(KP 1989: 161).
Ja bijan smiegáhtu njamačit gáiccain mielkki  .(ME 1986:12).
Ja biret ja Máret reaškiheigga čaibmat  .(KP 1989: 67).
Ja birgele jos jáhkežat de dálkige álggii viimmat leat dakkár go galgá  .(IP 1995: 61).
Ja báže dainna namain ahte jápminbiellut galget čuodjagoahtit  .(EG 1985: 106).
Ja dakkár viegahalai rivguid ja gávnnai meid ovtta, dárustit fertii dieinna  .(ME 1986: 68).
Ja dalle dagai son ieš iežainis dan lohpádusa ahte son galgá oahppat sámi lohkat, máksos maid mávsseš  .(AL 1992: 105). 
Ja dan bottus Ánne diđii, ahte nieida ii eannehivčče gahččat  .(OP 1995: 73).
Ja dan dihte bessen oalle muosis guorahallat iežan dili  .(EMV 1996: 142).
Ja dan háldenieidda ealu siste gávdnojedje maid olbmá gávcci lojes hearggi, maid leai vuolgán ohcat  .(I H-U 1987: 24).
Ja dan son dieđusge ii livčče galgan goassege jearrat  .(I H-U 1987: 46).
Ja dan Ánne ii sáhttánge váldit duođas, dainna go Ivvárii dohkkii vel skierbma Sikkáge  .(JG 1986:37).
Ja danin válljiii dološáigásaš vuogi jápmit   --   .(OP 1995: 64).
Ja danin áiggui oastit stuorra, rukses romisjienat traktora, mas leat  --  .(OP 1995: 124).
Ja dasa háliidin jápmit  .(OP 1995: 151).
Ja dasa ii sáhttán olmmoš suhttat  .(JG 1986:76).
Ja dassážii go vuolgga šaddá, de it galgga mannat báhpágárdimii  .(EMV 1996: 59).
Ja dat giella maid olmmoš sártnui ealadettiinis, vuosttas sánis eatnis askkis, ja maŋimus sátnái jápminseaŋggas, dan gillii berre maiddái hávdečála čállojuvvot  .(AL 1992: 66).
Ja dat juonalaš Bargalat, dat máhtii maiddái Ipmila iežas bálvaleaddji váldit gaskaoapmin – báhpa –gii  --  .(EMV 1996: 77).
Ja dat leai ahte Máret guokta Ánddiin mánat ledje geargan nohkkat ovdalgo sin áhčči bártidii  .(EL 1979: 45).
Ja de beasat don vuodjit  .(EL 1979: 71).
Ja de bohte muorrageaseheaddjit boradit  .(IT 1997: 50).
Ja de bođii eamit jearahit, maid badjenieida leai dáppe fitnan, muhto  --  .(IT 1997:13).
Ja de easka fuomášin man ollu lean suoli áhči váillahan dáid jágiid, vaikko lean viggan dan čiegadit  .(EMV 1996: 122).
Ja de gohčui guoktá bohtit boahtte iđida vástidit gearragiid ovddas  .(I H-U 1987:19).
Ja de háliideigga guldalit Olavi Virta tangoid  .(KP 1989: 177).
Ja de ledje maid eará boahtán olbmot čájehit báhppii luottevašvuođa  .(EMV 1996: 73).
Ja de lei fas vuordit  .(AE 1991: 60).
Ja de lávii cuoigut  --  .(OP 1995: 152).
Ja de lávii geahččalit čárvut su bađa dego gieibmebussá  .(KP 1989: 83).
Ja de vel duomu lohkalit juos olmmoš dalán ii ákte ášši duođalaš mearkkašumi  .(JG 1986:68).
Ja de vieččai gielkká ja gohčui duopmára čohkkedit nu gokte leigga lihtu dahkan, ahte   --  .(I H-U 1987: 21).
Ja de álggii rišuhit fasttes sániid, nu áŋgirit golmmain gielain ja gal son dasa leai olmmái  .(I H-U 1987: 47).
Ja de álgá lohkat bihtáid mielde  .(IT 1997: 65).
Ja de šattai olggosoaidnit dego livččii almmis gahččan amas l planehtii  .(EMV 1996: 117).
Ja de šuohkehii nu lossadit dego livččii áigume maŋŋemus geardde vuoiŋŋadit  .(EMV 1996: 128).
Ja deike oaččut boahtit goas fal  .(RPL 1994: 186).
Ja die Deanu rávdnji bisánivččii ja olbmot manašedje dan botni mielde Norggabeallái, margariinna ja sohkkariid oastit, dorski ja sallida viežžat  .(OP 1995: 113).
Ja diehttelas Beargalat diđii ahte jus su galgá vuorjat, nu ahte   --  .(EMV 1996: 76).
Ja dieinna vuovnnain roasttildit rabistit uvssa, stánddalaččat sisa boahtit, gahpiran nuvlui gozastit in ge čihkii gurastit go muđui, ja muottaga giesahagain savdnjilit muorrakássii in ge láhttái  .(ME 1986:30).
Ja dieđusge mii oastit maid sággenjálgáid, beassat mii ain šleikkestit daid  .(KP 1989: 162).
Ja dieđát maid dan, nugo munje, man váivi nissonolbmos lea ánutit juohke benne isidis  .(KP 1989: 198).
Ja doahki rávddat čuoččui ge, várdádalai, bealljebealástii – daid son hehtto čálihahttit dutkigirjjiide, ieš čállit girjjiid movt sápmi rahžá  -- .(ME 1986: 74).
Ja doaimmaheaddji han gal liikui fidnet bláđđásis Amerihkáságaid  .(Gaski 1990: 30).
Ja don fas it dárbbaáivčče álo oađđit  .(KP 1989: 56).
Ja duohtavuođas moai sáhtiime čohkkát goabbat sájes ja geahččat filmma dassážii dat nogai, ja dat bisttii beannot diimmu  .(EMV 1996: 112).
Ja duohtavuođas; mun in lean in goassege nagodit jáhkkit ahte  --  .(EMV 1996: 79).
Ja duosttai gal dadjat, hupme sii gaskaneaset  .(AL 1992: 110). 
Ja duot ahkidis seavdnjat bágge johtilit máhccat čázeoaivái  .(OP 1995: 51).
Ja duođai varra golggai juolggis nu, ahte eadni fertii viehkalit dearvvašvuođadivššára lusa  .(RPL 1994: 83).
Ja duođalaš, jorba čalmmiiguin láven geahččat duoid vilges bávttiid, maid čáhci leai skuvren buhtisin  .(OP 1995: 184).
Ja dushan leat gođđinmuoratge,  --  .(KP 1989: 74).
Ja dá- dál jorahallen sániid guhká njálmmis ovdal dusten dadjat sutnje  .(EMV 1996: 142).
Ja dáidá leat aiddo otnábeaivvi leat ge erenoamáš dehálaš oahpasmuvvat juste návddašeami jurddašanvuohkái go  -- .(Gaski 1990: 9).
Ja dáidá vel Inggáš boahtit nai  .(ME 1986:45).
Ja dál leai mus áigi vuolgit gurpeseahka ráhkadit  .(IT 1997: 60).
Ja dál mun fertejin sus jearrat dan gažaldaga mainna ledjen nu guhkes áiggi iežan givssidan  .(EMV 1996: 128).
Ja dál vel go son lei boahtán deikke earu váldit, dál lei vissásii maiddái Maria vuoigŋa ge dáppe sattáhallamin  .(AL 1992: 99). 
Ja dál – dál Biggá galggai beassat háleštit dien ija birra Simoniin  .(KP 1989: 40).
Ja dán háve jos oktage boađašii jearrat lotutivččengo eamidan, mánáidan ja opmodagan jos Gáissá oaččošin  .(EG 1985: 62).
Ja eadni ii galgga mu vuovttaid bárgidit  .(EMV 1996: 33). 
Ja eallin maid mii áigguimet čiŋahit, manai min meatta dego suoivva.  .(PJ 1992: 25) MSVV
Ja easka dan beaivi rájes ipmirdišgođi Læstadius mot galgá gávdnat ávdugasvuođa geainnu  .(EMV 1996: 53).
Ja easkka go sii ledje goddon, de son beasai vuolgit  .(OP 1995: 18). 
Ja eat dahkan dovdin ge go maŋŋelgaskabeaivvi fas muhtomin deaivvaimet seamma togain mátkkoštit ruovttoluotta  .(EMV 1996: 65).
Ja eat sáhttán earágo veallát gos leimmet  .(AE 1991: 20).
Ja eatbat mi váldde vel guđat oasi fierbmai, álkit lea guđa sadjai juohkit  .(HAG 1982: 39).
Ja fas viehkalin ođđasis seammá sadjái čoaggit  .(IT 1997: 59).
Ja fertejin su lusa mannat ja náđđut su sallii  .(EMV 1996: 49).
Ja fidneeme dan guokte čiega riessut  .(IT 1997:9).
Ja fuomášin maid ahte nie álki go lea ge gielistit  .(EMV 1996: 98).
Ja fáhkkestaga su miela mahká devde máŋga dehálaš ášši, maid 
Ja gal dat šattai ge stuora beaivi mu eallimis go bessen oaidnit Girona vuosttaš persona-biilla, man  --  .(I H-U 1987: 54).
Ja gal áhččige láve ain riškalit bigálusaid maŋŋá  .(KP 1989: 76).
Ja geaid ii nagodan njálmmiin baldit, de dohppii soappi ja huškulii  .(IT 1997: 43).
Ja gievra lean doallat nađas go čuolan, in biestte njahpasit ákšu  .(ME 1986:29).
Ja gii helvetii bat leaš bovden du boahtit deikke čorget  .(JG 1986:51).
Ja go Egil vel eli miehtan boahtit sidjiide báhppán, de son jáhkii sin girkosearvegotti leat ožžon rievttes láidesteaddji  .(EMV 1996: 37). 
Ja go arvvašii vel, ja ige dat jo okto oppage sáhtašiige albmaláhkai oaggut; oaggut dat jo vel moge,  --  .(HAG 1982: 66).
Ja go boađán, de vuolggán goikemuoraid viežžat rođus  .(IT 1997: 51).
Ja go dan lea fuomášan, de váldá guhkes rámma, su čalmmit čuovgagohtet ja son burskkiha čaibmat  .(OP 1995: 34). 
Ja go dat guorranii, álggii nealgi ges, ja albmáguovttos šiehtaiga vuoššat mállása  .(JG 1986:43).
Ja go dat nu garrasit bávččagahttá váhnemiid váimmu, de olmmoš ferte ipmirdit ahte juste danne dat  --  .(EMV 1996: 79).
Ja go don humat Siona nieidda oskku geahččaleai birra, de hálidan dás vel lasihit ahte seamma čilgehusas daddjo ahte  --  .(EMV 1996: 79).
Ja go duiskalaš jovddai dan báikai, golmma njealje lávkki geahčái, gos diđii Eriksena báhčit su, de hihtudii lávkkiidis dego livččii oalát bisánan  .(OP 1995: 76).
Ja go eanas dan áigásaš dáppe-orru olbmuin leai váttis gulahallat virgegottiin, nugo báhpain  --  .(I H-U 1987: 53).
Ja go galggai vel hámsut borramuša dego ii livčče ovdal ožžon maidige njálbmásis  .(KP 1989: 132).
Ja go ipmilbálvalusa nogai, de olbmot čoahkkanedje ráidun ja bahkkegohte girku ovddageahčái dahkat báhpain earu  .(EMV 1996: 72).
Ja go ná dáhpahuvai de son áddii man veadjemeahttun leai gierdat dieđu ahte šušmmiid vuolde máaidii njiellu ja dan báktebodnái leai measta guoktelogivihtta mehtera  .(OP 1995: 74-75).
Ja go oappát sihte su oainidit vuovtaid, de ii miehtan dasa ge  .(EMV 1996: 23).
Ja go rivguin njurgugohte čoalit rivttes láhkai, dehan de dohkkii sámeáhku duolva gáhku suoskat  .(IT 1997: 47).
Ja go sihkkarit oinnii, ahte Aleks ii áiggo šat nuppaššii iskat sisa mannat, doamihii son  --  .(EG 1985: 29).
Ja go son jurddašii, mo máŋggas áberávkkolašvuođain, vaimmuhisvuođain, háneavuođain ja behtolašvuođain leat čobmen alcceseaset riggodaga, de gávnnai son ahte dat leat heabuhisvuohta cealkit, ahte dat vánhurskkis Ipmil lea juohkán riggodaga nu  .(AL 1992: 83).
Ja go son áddii dan čielgasit, de son ii sáhttán jienáditge, dušše fáippui guovlla guvlui  .(OP 1995: 71).
Ja go taksi buvttii su ruoktot, guoskkahastii Ánde giehtabajožiin su muođu, sávái buorreija ja gohčui taksi vuoddját  .(KP 1989: 140).
Ja go veaháš ge hieibmagođii, de bidje sii nohkkat  .(AL 1992: 70).
Ja go viimmat leai roaškkastan dan jámas de garuhišgođii beaivváža mas ii bállen ráfis oađđit  .(OP 1995: 118).
Ja go Ándaras reimai dan gálggadit doppe, de dalle olbmot njuokejedje su ala ja rivvejedje sus dan  --  .(IP 1995: 19).
Ja goalmmát vigihis olmmoš lši rikkis olmmái gii manai Jesusii muitalit ahte son lea visot báhkkomiid doallan juo nuorravuođa rájes  .(EMV 1996: 80).
Ja hásttii mu sisa dánsuh  .(KP 1989: 122).
Ja ii son nagodan šat doalahallat, ja čirrui  .(EMV 1996: 30). 
Ja ii sáhttán šat áhččásis geahčestit, go diđii mot diet vástádus su váivvidii  .(EMV 1996: 39). 
Ja ikte go vulgen, de ledjen duojážassii gávnnahan máid áigon dadjat go joavddan su lusa  .(EMV 1996: 10).
Ja in beassan suinna sáni ge lonuhit olles hávdádanbeaivvi  .(EMV 1996: 95).
Ja in dette vuordde ga ahte don galggat mu eallima ipmirdit  .(EMV 1996: 117).
Ja in sáhte duođi eanet čilget – ja máid das čilget  .(EMV 1996: 106).
Ja irggit juohke surbmii galget sus  .(MB 1985: 51).
Ja iđđes njuikii mohtorsihkeliid ala, vujii Darfeguoikka bárái gáfeatallat ja boradit iige  --  .(OP 1995: 139).
Ja juo sudno heajain ávvuságastan nákcejin dadjat  .(OP 1995: 46).
Ja juolut don gal barguige mannat, juos  --  .(KP 1989: 66).
Ja juos ii livččege, de mon in áiggo ožastallat du dan dihtii  .(EL 1979: 20).
Ja juos ii áiggo dohppet albmaláhkái de,   --  .(OP 1995: 122).
Ja juos it leaš de dan vuokka fertet oaidnit  .(OP 1995: 142).
Ja jurddahallen ahte go juo son sáhtá gielistit, de manne mun maid in sáhte  .(EMV 1996: 97).
Ja jus mun johtu ovddosguvlui galggai lihkostuvvat, de  --  .(AE 1991: 55).
Ja jus son livččii gillen muinna boahtit hupmat, de   --  .(EMV 1996: 96).
Ja juste dál lea miella njuiket vuosttaš girdái ja ballat fas Oslo ráfái ja Roberta lusa  .(EMV 1996: 139).
Ja lea ge duođaid go bttuidáigge dáppe váccaša visttiid gaskka dego Storgata’s Tromssas de láve leat lávvardat ovdalgaskabeaivvi  --  -- .(Gaski 1990: 12).
Ja lean mon dal gal didjiide riepmamin jurdagiiddán almmuhit  .(AL 1992: 67).
Ja ledjen suige menddo bastilit geahččan dasa, go eadnán nuppebealde beavddi vuollegaš jienain dábildii dadjat  --  .(ME 1986: 60).
Ja lei hui viššal veahkahallat eatni čorget viesu ja rádjat duolvabiktasiid eret čiegain  .(EMV 1996: 28). 
Ja lei suohtas go in dárbbašan selehit,   --  .(EMV 1996: 91).
Ja leihan son lohpidan juoiggastit  .(OP 1995: 23). 
Ja lobihna, ii obanasinge jietnadit maidege rengii ja iežá olbmuide  .(ME 1986: 59).
Ja lávii ballat nu ahte bidjalii juohke eahket ákšu seaŋgga ja hávllabissu fas roavggu vuollái  .(OP 1995: 185).
Ja maid áhči-guovttos dadjaba, jos boahtiba diehtit ahte lean deaivan Nilsu, dábálaš reaŋgagándda  .(IP 1995: 84).
Ja maiddái olbmuid gaskasaš sierramielalašvuođaid ja váidalisaid son vikkai čovdit barggu ja bargiid buorrin  .(OP 1995: 44).  
Ja manin dat bidjá juhkat ja mielahuddat  .(OP 1995: 138).
Ja manne moai galggaime leat nu vuostái dasa go Maria ráhkistii Eirra  .(AL 1992: 100). 
Ja manne vel dan ovtta háve ii galgga rahčat gozistit guhkebuččat  .(AL 1992: 64).
Ja mas dan diehta nago don Guovžaguras vel finadeaččan čuohppamin, dádjat oaidnan gietkkagiegganmuora viežžamin  .(HAG 1982: 9).
Ja mii geahččaleimmet šiitit, muhto  --  .(IT 1997:11).
Ja mo duosge heaŋgá, vuollegaš dugo baika, almmái ii čága njuolggočilggiin vuoli vázzit  .(EG 1985: 115).
Ja mo mun galggan addit, go daid siste leat vuokkat  .(HAG 1982: 59).
Ja moai letne áibbas friddaj dahkat dan máid hálidetne  .(EMV 1996: 93).
Ja mon – in rasttildan áilju eatnán lusa- nigo mon muđui lávejin dahkat, ruhkosis, goahtegaskkas, eatnán lusa  livkkihit  .(ME 1986: 51).
Ja mon- in šat hoalas boahtán máid galgen dadjat  .(ME 1986:30).
Ja mot sáhtášedje guovttes eallit ovttas jus sudnos ii leat osku mii čatná náittusdili oktii  .(EMV 1996: 138).
Ja muhtimin bođii miella guoskahallat ja cummástallat olbmuid balakeahttá sin suhttamis dahje  --  .(KP 1989: 78).
Ja muhtimin son árvalii ieš iežainis, ahte manne songe ii sáhtášii geahččalit  .(IT 1997: 65).
Ja mun de galggan álgit álás rincásaddat nissonolbmo čálmmiid ovddas  .(JG 1986:53).
Ja mun geardduhin dan maid ledjen juo sutnje ja eadnái muitalan, vaikko lei ge hui váivi dan dahkat  .(EMV 1996: 57).
Ja mun in leat oaidnán maidige..  .(JG 1986:20).
Ja mun jalla in ipmirdan masage biehttalit, dušše čuvvon su dego sávza  .(EMV 1996: 107).
Ja munnje šaddagođii váddáseabbo lohkat sutnje ahte ii leat  .(EMV 1996: 144).
Ja mus lea lohpi dánsut geainna dáhton, dat ii  --  .(KP 1989: 110).
Ja muđuige leai hui čáhccas mielki, i dat jo gáfe nagadan vilggodahttit, aiddo go gohppalahki bijai mielkki  .(HAG 1982: 47).
Ja mánát aitto ledjege hárjánan dasa, ahte eadni barggai buot ja sii ieža ožžo dušše orostaddat  .(KP 1989: 129).
Ja máŋggaláhkai son lea šaddan bearrašis ealihit ja máŋga fearrána son lea vásihan, muhto  --  .(IP 1995: 17).
Ja niegus son báhtarii dassážiidda go lihkai dallege fertii mieđihit, ahte  --  .(OP 1995: 116-117).
Ja nu beasai Ándaras viimmat káfe vuoššat  .(IP 1995: 20).
Ja nu bohte guokte ruošša ja lohke, ahte mun galggan čájehit gokko liikkat leat  .(IT 1997: 52).
Ja nu láve maid Johnsen ádjjá lohkat  .(EMV 1996: 36). 
Ja nu son ferte čájehit duon olbmui, gii orru su čuvodeamen, ahte ii leat suoládan maidige  .(OP 1995: 157).
Ja nu son váccii vatnasii, rohtii luosa gáddai ja álggii čollet  .(HAG 1982: 39).
Ja nu su millii ledje ágan cieggat sánit  --  .(EL 1979: 85).
Ja nugo dávjá lea nuorra olbmuid gaskkas ahte dat mii lea amas ja varas, oalgguha dutkat áššiid lagabut  .(IT 1997:15).
Ja nuppe bealis; son diđii ahte ledjen vázzán áhči oskko skuvlla ja oahppan sus čilget čállagiid  .(EMV 1996: 144).
Ja návet maid bolddii mealgat, go eadnan lavii liemastit juohke beaivve, vaikke   --  .(HAG 1982: 30).
Ja oaidnelepmi lagamuččaiguin ii sáhte čilgejuvvot sániiguin  .(AE 1991: 76).
Ja oalle unnin juo lávii čuovvut mielde máid sárdneolbmát lohket, ii   --  .(EMV 1996: 21).
Ja ohpihii ráhkkanit áibbas earálágan lundui go goassige ovdal leimmet oaidnán.  .(HG 1990: 76) VVX
Ja orui dego bálggis livččii johtán hui vuostemielain bávtti vuoli, gos šattai jorggihit dan duohkái ja easkka loaiddomus sajis gorgnii muoraid suodjái ja  --  .(OP 1995: 70).
Ja riemai viššalit čájáhallat iežas máŋggalanjat eanadálu ja boares hirssain huksejuvvon olgovisttiid, maid  --  .(OP 1995: 62).
Ja sii lohket Biibbala dušše duokkot dákko, juste lobáčálabihtáid mat heivejit dulkojuvvot sin iežaset miellalági mielde  .(EMV 1996: 25).
Ja siđai ustibis máistit iežas bivastaga  .(MB 1985: 21).
Ja skuvlla maŋŋá buot skuvlanieiddat galge mannat rektora lusa, gii  --  .(IT 1997:11).
Ja soamis diđii muitalit ahte dat lei Uhcavuonaš rikkis Ántta áidnu nieida gii dál galggai náitalit Stuoragiedde-Máhtiin  .(AL 1992: 59).
Ja son dorggidii, muhto eamit ilosmuvai, čohkkedii, lebbii julggiidis ja gohčui albmá velledit ja luoitit oaivvi iežas hárcegaskii  .(OP 1995: 52).
Ja son gahčatii kiikkara reimme vehkii ja su gieđat álge ain eambbo doarggistit  .(EL 1979: 51).
Ja son humai almmiriikka čoavdagiid birra, de das oaivvilduvvo ahte geas galgá leat vuoigatvuohta luoitit olbmuid suttuid  .(EMV 1996: 43).
Ja son ieš ferte láidet mu dohko gosa lea mearridan mu doalvut  .(EMV 1996: 81).
Ja son jurddašigođii dál, ahte galggašedje leat skuvllat gos juohke sápmelaš beassá geahpaseappot oahppat lohkat ja čállit eatnigielas  .(AL 1992: 106). 
Ja son jáhkii iežas Jápmimage duššástuvvat, go  --  .(OP 1995: 172).
Ja son máhtii čiŋadit nu ahte son áattai geamppas, nu ahte su nuorravuohta ja čáppisvuohta bođii oidnosii  .(AL 1992: 83-84).
Ja su ustiba nieieda lei dien dáfus máilmmi čeahppi givssidit báhpa, go   --  .(EMV 1996: 40). 
Ja su čalmmit gahččet fas gitta, ii son gille guldalit roavása sártni ja menddo lossat lea Márjjá moraš  .(OP 1995: 149).
Ja suohtas leai guldalit iežas jurdagiid, aiddo daid jurdagiid, gos ledje lottit ja dološ olbmot, geat  --  .(OP 1995: 120-121).
Ja vai suittašii dan biro oastit de  --  .(OP 1995: 124).
Ja vaikko dieđusge muhtun ládje dovdui geahpádussan beassat heakkas soahteroasuin, de  --  .(AE 1991: 75).
Ja vare Iŋgá-siessá sáhtášii ráhkistit Biera nu olu go Petera  .(RPL 1994: 128).
Ja vel ieš beassat jorátallat, vuoi vuoi  .(KP 1989: 199).
Ja velá, ovdal go nagadivčče beassat dohko gosa nu dávjá háliduvai,…  .(PJ 1992: 24) XVVX
Ja vielja ii sáhte ráhkistit nugo  --  .(EL 1979: 15).
Ja vissis dat lea ge, ahte nu dat šaddá, dasgo moarri lea sakkarat billidan olbmománáid ja ieš Ipmil ge oaidná buoremussan duššadit dan suttolaš sohkagotti  .(PJ 1992: 36).
Ja vuoi dan ilu go beasai dadjat amas láttánii juolgga mo lea ášši  .(JÁV 1988: 112).
Ja váikke gehččalin gáskit bániid ja heaitit bárgumis, okta nubbi  --  .(KP 1989: 88).
Ja várra danin háliidat ge bissut sápmelažžan dan sadjái…  .(HG 1990: 64) XVVX
Ja vástádus várra livččii sáhttiti leat dasa ahte mii  -- .(Gaski 1990: 18).
Ja vázzin muittuhii garrasit gussagoalssi, mii lei gakcon juolgguátit gárggogáddái  .(JG 1986:44).
Ja čaimman, gohčun smáhkestit, gohčun borrat  .(OP 1995: 84).
Jagiid mealdi Gálle ohpai doarrut eara gánddaiguin  .(EL 1979: 6).
Jagiid mealdi son oahpai atnit jiežas buorebut stivrras  .(EL 1979: 16).
Jagit leat dahkan vejolažžan ahte mii leat sáhttán muitašit dáid áššiid  .(JÁV 1988: 95).
Jaha, giitu, láhttestii Iiddá, rábádii márffi ja jorggihii selggiid časkit das bihtá  .(KP 1989: 136).
Jahkemearihan dat vel doantá diehta muitalit  .(EG 1985: 13).
Jahkán máná modji illudahtii geafes nissona dan beaivái eanet go várra okta dollar su gihtii livččii dahkat  .(Gaski 1990: 24).
Jallavuođas oaččut sivahit. muhto suola mun in leat, ja    --  .(OP 1995: 157).
Jearaimet oahpaheaddjis oažžugo cahkkehit uvdnii dola  .(RPL 1994: 114).
Jearaldagat bohtet nu johtilit ahte Ándaras ii háhppet daidda vástidit  .(IP 1995: 24).
Jearhii Iŋgá, nu ahte Cáhpponduhpát ii geargan earágo oaivvi šluvgit ja boagustit  .(EG 1985: 41).
Jearralin Janes, bissehin billa ja manaime olggos váccašit ja vanahallat  .(OP 1995: 92).
Jere mus, ožžot go sii hupmat Lásse Fimppain  .(MB 1985: 62).
Jerren Helenes oaččun go vuolgit diibmobeale ovdal giddenáiggi  .(EMV 1996: 110).
Jerren manne, ja son čálii ahte su mielas Jimm orui dakkár mii ii goassege sáhte duhtat ovtta nissonolbmui  .(EMV 1996: 92).
Jerren, go in earáge fihtten áat jearrat  .(RPL 1994: 196).
Jerrenge Eiras, iigo son sáhtašii hommát dakkárračča Sofii  .(KP 1989: 95).
Jesus siđai su baicca guoddigoahtit ruossa lossa noađi – ja dan letne moai duinna dál dahkan  .(EMV 1996: 80).
Jienas čuojai buot hearvásvuohta mii dušše Gáissá lágan nisonis oktage sáhtii jurddašit  .(EG 1985: 124).
Jieš Bás Gálle leai fitnan váljjemin vuogas beazi, man birra gáinnu sáhtašii ložžet  .(EL 1979: 42).
Jiešhan dat bivddii mu áimmakuššat Bás Gálle  .(EL 1979: 21).
Jim devddii stuora guorosvuođa mu siste, ja oahpahii njammat eallimis buot máid  --  .(EMV 1996: 92).
Jim ii háhppehan maidege dadjat, ovdal ledjen juo dan amas olbmá lusa lávkulan  .(EMV 1996: 100).
Jo dalle diđii, ahte son ieš ferte leat seamma go borjjas ja sápmelaš nugo biegga, mii  --  .(EG 1985: 25).
Jo go son álggii čilget sutnje luonddu dáhpáhusaid  --  .(EMV 1996: 22).
Jo mun muitalan, muhto odalgo álggán, don fertet fitnat eadnásat muitaleamen, ahte  --  .(EG 1985: 11).
Jo, joo, gullui Sámmol šáikkádeamen siste ja eambu Sikká ii dárbbašange gullat, go jo giccastii ovddos  .(JG 1986:21).
Jo-o, mun manan ja vieččan čázi, dan botta dus lea áigi gárvodit, muhto muitte ahte jus leaččat jámálgan dahje veallut, mun leiken seasttekeahttá nuppi gievnni vel du ala  .(EG 1985: 94).
Jo… gađ munges sáhtan dál suhkat, hoahkalii Cáhpponduhpát ja heivehalai  --  .(EG 1985: 12).
Joel viegadii ja hušai dego leai viegadan ja huššan oppa eallináiggis: luottui muoraid, fintii gáivvos čázi ja jurdilii ligget sávnni  .(OP 1995: 126).
Joganjálmmis go lávii vuodjalit, de   --  .(JÁV 1988: 126).
Jogašgátti nieiddain lei dat boarraseamos, gii bođii Ivvára rastá viežžat  .(JG 1986:56).
Jogo son dal dás gallašii álgit smiehttat vuolgin birra  .(JG 1986:36).
Jogŋeáigge nissonoahpheaddji dajai, ahte ihttin vuolgit oppa suvla čoaggit dálvái joŋaid  .(RPL 1994: 112).
Johan doai leidde sáhttit dan guovttá vieljaveardásáččat njámistit  .(JG 1986:22).
Johan don leat ollesolmmoš ja sáhtat vuolgit ja boahtit iežat mielat  .(EG 1985: 66).
Johanes lei hárve ruovttus, ii ge eamit vuordán ge ahte son galggai leat ruovttus  .(EMV 1996: 15).
Johann lei bivdán su boahtit  .(EMV 1996: 76).
Johann lei ráhkkaneame vuostáváldit ođđa sárdnijeaddji  .(EMV 1996: 27). 
Johann lei su bivdán boahtit doallat lohkamiid iežas dálus  .(EMV 1996: 27). 
Johann lei čilgen iežas mánáide ahte Egilis leat almmiriika čoavdagat, go lei nu čehppi doallat gitta bassi čallagis ja oažžut olbmuid dahakt gáhtamuša ja dovddastit suttuid  .(EMV 1996: 28). 
Johann oaivvlidii ahte nieiddažat eai galgga atnit buvsaid, dušše čuvllaid  .(EMV 1996: 33). 
Johann šuohkehii ja seavvelii Egila čohkkedit, ii ge diehtán mot galggai sága álggahit  .(EMV 1996: 77).
Johannes šatai gillát ja jápmit oskkus dihtii  .(EMV 1996: 19).
Johannis čuggii sivui go olmmái su nieidda duosttai oba nama mielde namuhit  .(EMV 1996: 81).
Johka ii lean buot sajiid nu govdat, ja ii livčče leamaš galli minuhta ášši stávžulit rastá  .(AE 1991: 69).
Johtolat gaskkal Ráhká ja Hárvvesvákki beasai maid dal mannat hehttekeahttá  .(AE 1991: 62).
Johtolat gaskkal Ráhká ja Hárvvesvákki šattai maid garrasit hehttejuvvot seamma dáid báhčalemiid geažil  .(AE 1991: 55).
Joo, gal mun álggán, muhto don fertet vuos duoid bessiid bidjat munnje vehkkin gáhtu ala  .(JG 1986: 84).
Joo, mun boađán siste fitnat, muhto vuoššat gal dn gáfe  .(JG 1986:39).
Joo, na velába dál álgá farga borramuš gárvvásmuvvat  .(EG 1985: 41).
Joo, nu lea buoremus. Ann´al báhceba guovtta čilgedaddat áššiid  .(JG 1986:27).
Joo. don beasat vuolgit, muhto it ovdal go lávvardaga  .(JG 1986:75).
Jorahalai guoli bassinmuoras, gohkkestalai seammás gáffečázi go dat bahkkii govdat dollii  .(EG 1985: 42).
Jorahin gieđaidan askkis ja áigon dahkat earána hivssegii, go  --  .(KP 1989: 105).
Jorba rukses muođut, sáhkadis ja guhkes ruškes vuovttat, maid son lávii čanastit rukses silkebáttiin niehkkái  .(IT 1997: 64).
Jorggihin goittotge feaskáris  ruottoluotta, go in lean muitán dadjat Ktrii ahte ihttin lea una Áille riegádanbeaivi  .(RPL 1994: 30).
Jos boahtti deaivvai leat dakkár gean searvvis áhčči lovttii bures, de  --  .(JÁV 1988: 119).
Jos bohte beare ollu olbmot oktanis rámbuvri, de lávii viegadišgoahtit juohke guvlui ja kommanderet mu duohkot deike  .(EMV 1996: 101).
Jos dat ii mana nu mo son lea jurddašan, de ii oktage bease su dainna háhttet dahje hárdit  .(IT 1997: 25).
Jos doai veahkeheahppi vehá ádjá, de mun sáhtán oahpahit dudnuide ruoššagiela  .(JÁV 1988: 125).
Jos don sáhtášit doalahallat, nu ahte don it muitalivčče oktii ge, it dál goit vuos, de mon dutnje oakkildivččen juoidá  .(AL 1992: 88).
Jos duođa galggažan hállat, de mielabuoridan dihtii galggašii mannat Bealljeváre bobmeávžái ja gužžat Gáissá goahteuksaráigge sisa  .(EG 1985: 75).
Jos dutnje ii heivve, ahte mun orun dás ja barggan borramuša ovddas, mun sáhtan ordnet dan lahkái, ahte  --  .(EG 1985: 26).
Jos dáhtut, ahte dutnje ii moktige geava, geahččal orrut olmmožin  .(EG 1985: 30).
Jos dál maŋŋá geahččalan árvvoštallat áhči dáidduid badjealmmájin, de son ii lean várra seamma lášmat go muhtin earát su ahkosaččat  --  .(JÁV 1988: 40).
Jos eadni geahččalii skuldot, de áhčči lávii álo bealuštit iežas seammaláhkai  .(JÁV 1988: 21).
Jos fas sudno eallin galggai nuppástuvvat buorebu guvlui, de dalle čuovui áldu Ántte iige báhcán  .(IP 1995: 5).
Jos fertii guođđit gaskan juoga hommá mainna illá áddehalai, de-  .(JÁV 1988: 103).
Jos gehken vuolgit  --  .(EG 1985: 128).
Jos gilliimet čavggadit su doarvái guhká, de son sáhtii bosádit:dehan dal lei datge  .(JÁV 1988: 15).
Jos gulastii ahte muhtin sajis lei ruhta ohcamis, de geahččalii almmuhit das daidda, geaid  --  .(JÁV 1988: 107).
Jos guolli ii dohppe ovtta diimmu suhkama maŋŋá, de hálidan vuolgit gáddái  .(JÁV 1988: 9-10).
Jos ii gierddaš guldalit  --  .(EG 1985: 33).
Jos in ovtta sekundas ádden maid gohčui mu bargat, de bajidii jiena  .(JÁV 1988: 93).
Jos in oččoš, joba ovtta ijage oađđit, mun in áiggo  --  .(EG 1985: 77).
Jos leat allat dego várri, de galggat šaddat vuollegaš dego eatnan  .(AL 1992: 78).
Jos lohpidat orrut nu ahte it hála geasage, mun  --  .(EG 1985: 69).
Jos mii bidjat du diehtit, rogádii Biera Heandarat ja dohppii Gáissa gihtii, go dat   --  .(EG 1985: 59).
Jos moai dál oakkastetne stuorát guoli, lávii son vástidit  .(JÁV 1988: 44).
Jos mun máhtašin láttángiela, manašin ja muitalivččen aiddo gosa váivvánii dat galga čáhpodit, dušai Sunná ja  --  .(EG 1985: 24).
Jos niski leaš lean lihkkan, de don bahákas dan dodjet… dainna vai beasat Aleks ala botnjat  .(EG 1985: 56).
Jos nu dan šattan bargat, oaččot diehtit don manat fártta ja guhkás  .(EG 1985: 30).
Jos nu gáttat, mii duos, muhto maid mun lean Gáissá oaidnán, de duosttan dadjat, ahte čábbásut nissona it dáppe guovllus deaivvat  .(EG 1985: 27).
Jos nummirat ledje gahččan, de hálidii diehtit siva dasa  .(JÁV 1988: 49).
Jos nuorra olmmoš šaddá leat dušše vánhemiiddis searvvis, de dat ii leat buorre vaikko  --  .(IP 1995: 83).
Jos vel boazosápmelaččatge šattašedje eallit dušše dienasbargguiguin, de livččii sihkkar ahte  --  .(IP 1995: 44).
Jos áhčči ii veláge ádden vuolgit olggos, de  --  .(JÁV 1988: 23).
Jos áiggui eháge biget, de šibitlogu galggai lasihit  .(JÁV 1988: 88).
Jos áiggui fidnet gusaide suoinni dálvvi várás, de  --  .(JÁV 1988: 136).
Jovnna arvvai jearrat  .(EL 1979: 87).
Jovnna bisanii geassit heakka  .(EL 1979: 88).
Jovnna bázii Gutneliinnes boares ruovttu ássat  .(EG 1985: 18).
Jovnna bázii čohkkat šušmiidis ala Máret báldii ja Máret giehta gieđastis  .(EL 1979: 90).
Jovnna doapmalii guhkedastit golgadaga ja gevrestii Juovssa suhkalit  .(HAG 1982: 25).
Jovnna doapmalii ráfutit su  --  .(EL 1979: 89).
Jovnna fas árvalii ahte mearragátti lagabus dat ii sáhte leat  .(EG 1985: 74).
Jovnna fertii ložžet ierpmi, vai luosat buorebut sorrojit  .(HAG 1982: 28).
Jovnna fuopmašii dan das go Sávreoaivvi čohkka álggii ruoksat  .(EL 1979: 76).
Jovnna gohčostii Juovssage váldit gohpa  .(HAG 1982: 45).
Jovnna gálggadii luvddiid gáttis. Juoksa maid bođii dasa gálggadit  .(HAG 1982: 32).
Jovnna hástii su stpohpui gáfestaddat ja boradit, muhto Márehis ii lean máššu  .(IT 1997: 38).
Jovnna ii heivehan joatkit, go eahpidii buot doaivagiid ja gáttuid duššin  .(EG 1985: 71).
Jovnna ii lean vel boahtán, vaikke soai leigga soabadan deaivvadit dáid minuhtan  .(KP 1989: 190).
Jovnna illá višai oaidnit eamidis, dađe uhcit váldit čielgas, maid son bargá  .(EG 1985: 63).
Jovnna ja Máhtte doamaiga Áslahii skihparin fierpmi gálgat  .(HAG 1982: 32).
Jovnna ja Ánde eaba máhttán alcceseaskka dovddastit, ahte leigga jođus iežaska himuid válddis  .(EG 1985: 70).
Jovnna ja Ánte jođiiga bohccuid fárus, Biera Heandarat orui hoavdan ruovttus, bivddii gottiid ja rievssahiid, duo ja dá reisii bálvvosbávtte lusa oaffaruššat ja rohkadallat vai bearš bisošii dearvvasin ja eallin livččii buorre  .(EG 1985: 19).
Jovnna jearralii, go oinnii ahte Ánde ii sealgan háleštit oalleláhkai  .(EG 1985: 75).
Jovnna jurddašii eambbo Gáissá ja divttii su mannat ovddabeallai  --  .(EG 1985: 54).
Jovnna lahkonii lama, ja vuohkádasttii, láttán njáhkalii, muhto ovdal go gearggai njulget čielggi, dánccastii rákku niehki beallai ja agálašvuohta álggii  .(EG 1985: 81).
Jovnna leai diehtan ahte áhčči leai figgan juohkeláhkai bálvalit eatni, muhto  -- .(EL 1979: 83).
Jovnna mielas álggii orrut, ahte son leai oppalohkai luovus dála eallimistes, dego niegus  .(EL 1979: 76).
Jovnna oinnii ahte jápmima ii sáhttán garvit, danne máhcaige álo ruovttoluotta  .(EG 1985: 81).
Jovnna rabai dainna ovtta ja álggii várai sihkkut Máret muođuid  .(EL 1979: 75).
Jovnna viehkalii biilla lusa ohcat Máreta giehtalávkka  .(EL 1979: 75).
Jovnna válddii buvkku ja sáđai bohcco niskesuonaid rasta amas fuođđu šat biidnašuvvat  .(EL 1979: 74).
Jovnna álggii cáhkit oađđinseahkaid Máret badjelii  .(EL 1979: 72).
Jovnna álggii iskadit gos guvlui hávit livčče  .(EL 1979: 73).
Jovnna, de boađe bidjat vuorbbi  .(HAG 1982: 39).
Jovnna-áddjá njuikii atnasii geahppadit ja suhkalii viežžat su  .(IT 1997: 38).
Jovnnain lea suohtas háleštiti, su luhtte gal loaktá  .(OP 1995: 141).
Jovnnas šattai measta heahti, muhto sáhtii goittotge garradit váimmu nu ollu ahte ribahan čierrugoahtit Márehii veahkkin  .(EG 1985: 66).
Jovnnii ja Biera Heandarahkii šattai hearvái, muhto soai sáhtiiga doalahallat gávdnasa  .(EG 1985: 54).
Jugai moadde lása ja de manai nohkkat, vuorddekeahttá Sunná  .(KP 1989: 192).
Julmmes Čálku lea hástan Bás Gálle vuolgit suinna mihcamaraidii Boratgeavgŋa siidii  .(EL 1979: 19).
Julmmes Čálku leai duođai addit vaikke buot opmodagas Áslakii, juos  --  .(EL 1979: 17).
Julmmes Čálku leai álgan smávvat boarasmuvvat  .(EL 1979: 35).
Julmmes Čálku leai álggašeamen oskut  .(EL 1979: 35).
Julmmes Čálku álga smávvat eaddut skihparasas  --  .(EL 1979: 19).
Julmmes Čálku, Bás Gálle ja mon, buohkat gártat ráhkistit guhkkin  .(EL 1979: 53).
Juntunen njaccuhii ovddosguvlui nu johtilit go leš beassan ja eskka lávu luhtte asttai vilppastit maŋosguvlui  .(IP 1995: 66).
Juo dalle go bohte diehtit, ahte leat áhpeheapmin, viehkalin meahččái  --  .(RPL 1994: 224).
Juo dolin gándan son lávi gohcit ijaid  .(OP 1995: 126).
Juo duon geainnuhisvuođas mii diehtit ahte man gallii min máttarvánhemat šadde smiehttat, mo  --  .(IP 1995: 7).
Juo maŋit beaivve čoahkkanedje árbbolaččat Nillá báikái geahččat, man ollu  --  .(IP 1995: 46).
Juo okto dán dihtii deike guottetii boahtit, Máret leamaš šuohkitan, nu  --  .(EL 1979: 77).
Juo skuvllas son leai suoli liikon Máretii, muhto son ii lean roakadan oppa hivvetitge nieiddaid lahkanuššat  .(EL 1979: 80).
Juo, gullen oktii, go son hálai etniin, ahte livččii juo áigi vajáldahttit Biret-Ánniin dan skuvlaáigásaš riiddu  --  .(RPL 1994: 209).
Juo, ii dárbbat mannat bárdnán dan dáččaskovlui, máid hal doppe ban oahppat  .(ME 1986:20).
Juo, jus dallui livččii ipmirdan čállit muitalusaid, de livččiimet boannát dieđuiguin  .(I H-U 1987: 60).
Juo, mun jurddašin áhči birra nu ollu, ahte muhtomin láven sniehttat ahte  --  .(EMV 1996: 66).
Juo, mun lean ge čohkkeme ruđa. ja lean jurddašan fárret Eŋglándii  .(EMV 1996: 88).
Juo, mun sáhtan luoikat  .(MB 1985: 63).
Juo, olbmot gehčče, muhto muhtumat bohte dearvvahit ja sávve buresboahtima,  --  .(EMV 1996: 136).
Juo, ovtta olbmo gal dovddan, muhto in hálidivčče su vuorjat ihkku  .(EMV 1996: 107).
Juo, sáhttá bures mannat go centimehterat leat ieæt bealde  .(AE 1991: 46).
Juoga ávkki son galgá oažžut dán márkanmátkkis  .(IT 1997:17).
Juoge dal dan guolat, daikke attes dal munnjege sneidda, vai beasan viehkalit  .(HAG 1982: 64).
Juohke beaivve moai láviime vázzit fitnodagas buohtalagaid, son mu guoras, ii  --  .(OP 1995: 44). 
Juohke beaivvi ferte ealibiidda jugahit žázi maŋŋel viskoma vai smirezit  .(ME 1986:43).
Juohke geavahuvvama dillái biddjui risse-gihppu ovdii, mas ledje 40 bárra rissit ja sealgái-attus leai dan jelgii, man dat duopmo-stuollu en dubmii olbmo oažžut lágarihkkuma ovddas  .(I H-U 1987:15).
Juohke gilvuhan galggašii dáhpáhuvvat dihto njuolggadusaid mielde  .(JÁV 1988: 21).
Juohke háve go gužžaheahti šattai, váruheigga divdna iihan fal vahágisge ribahan gužžat Bealljevári guvlui  .(EG 1985: 74).
Juohke háve nannudii vuordnása ja iskkai dájuhit iežas vaikke mo  .(EG 1985: 115).
Juohke jage háliidit lasi bálkká, ii leat goittot vejolaš addit lasi  .(IP 1995: 48).
Juohke láhkái son geaččaliige doalahit iežas olbmuid eallimis, leai  --  .(KP 1989: 20).
Juohke mánná gii lea deavdán cieža jagi, galgá vuolgit skuvlii  .(RPL 1994: 106).
Juohke olmmoš gii dán máilbmái riegáda, šaddá dan maid guođđit, ja vuorbi lea juo ovdagihtii mearriduvvon  .(AE 1991: 75).
Juohke sajes lei stánžžas ja mánáide lei váttis bissut viesus  .(EMV 1996: 29). 
Juohke sajis gos áhči barggildii traktoriinnis, galggaimet mii leat unnimustá guokte juolgealbmá  .(JÁV 1988: 115).
Juohke vahku galggai son máhtit buktit čilgehusa muhtun čálabáikkiide, ja nu šattai ge Biibbal su beaivválaš olmmái  .(EMV 1996: 17).
Juohke álo go son gasttii, lávii son šuohkihit: “Jesus sivdnit”  .(AL 1992: 76).
Juohkehaš dal duon vulge guldalit  .(AL 1992: 60).
Juohkehaš gii veaháš ge nagodii bargat ja masa ge áhpn dohkkii, galggai luksa bidjat lasttaid ja niitit lihtariidda  .(I H-U 1987: 39).
Juohkehaš hálida leat eará go maid lea, aŋkke goasnu ja  --  .(KP 1989: 139).
Juohkehaš háliidii dna lossesmátkki maŋŋil oadnit nuppiid  .(RPL 1994: 95).
Juohkehaš lei geahččalan suoli buktit, ii ge okta ge máinnašan maid Ivvára ráhpa alde lei oaidnán  .(JG 1986:76).
Juohkehaš sáhttá gáržudit ja konkretiseret dien láhkái  .(OP 1995: 138).
Juohkehaš várra dallán go gullá máidnasa birra sága jurdila dan maid ádjjá ja áhkku, ja kánske áhčči ja eadni ge, láviiga muitaladdat.  .(HG1990: 83) MSVV
Juohkehažžii, giibeare višai guldalit, son sártnui šibitdoalu brssivdnádusas  .(JÁV 1988: 100).
Juohkelágán ivnnit báite mu vuostá ja mun fertejin šuohkehit  --  .(EMV 1996: 63).
Juoidá fertiimet dahkat mii nai  .(AE 1991: 24).
Juoksa bidjalii čuoimmis vatnasii, válddii ávskara gihtii, rokkai dilja eret ja álggii čázi goaivut  .(HAG 1982: 8).
Juoksa bijai smiehttat… guldalii  .(HAG 1982: 18).
Juoksa doapmalii dohppet roahkana vatnasis bajas  .(HAG 1982: 17).
Juoksa gevrii Bikka vuohppat maŋil  .(HAG 1982: 63).
Juoksa govččai vuggaspánjaidis, válddii mielde ja álggii vatnasa stivret  .(HAG 1982: 61).
Juoksa ja Jovnna doapmagođiiga geassit fierpmi; luovddit skálle vanasravdii,  --  .(HAG 1982: 29).
Juoksa julkalii sátkui, jorredeallai rohttii vatnasis ja álggii gurret vatnasis  .(HAG 1982: 67).
Juoksa jurddašattai čákŋat jo stohpui, muhto go  --  .(HAG 1982: 44).
Juoksa leai geasset hárjanan čađat oaidnit dain sulluin girddašeamen čearrehiid riežain  .(HAG 1982: 10).
Juoksa loktestii áirruidis ja nuvvan dilja alde čohkut álggii geassit vuollebeale ja hálai  --  .(HAG 1982: 26).
Juoksa manai Jovnnas bivddašit vuoivasiid meađđemiid  .(HAG 1982: 42).
Juoksa sáhtat leat donge nu lihkkoš, go Ristenaš_ánne biebmonieiddaš, Gáreš  .(HAG 1982: 60-61).
Juoksa áiggui vel joatkit, muhto  --  .(HAG 1982: 67).
Juoksa áurvii vel Fárii, ovdalgo dat gearggai jávkkihit njárgga duohkai  .(HAG 1982: 67).
Juoksa čaimmihii, válddii guollebeale ja manai doidit čáhcerádjai ja  --  .(HAG 1982: 65).
Juoksa šuvgalii áirruid čáhcai ja álggii gulul sugadit  .(HAG 1982: 66).
Juoksa, gi leai jo Áhkusátkku bajabeale goatnila melodan jo gaskkamuddui ja divttii vatnasa gulul johtit, vehaš  --  .(HAG 1982: 12-13).
Juolgeneavvut čáhco ja juolggit báise nu ahte lei máŋgga háve váttis oažžut stevveliid eret  .(AE 1991: 68).
Juolut don mannat dás duohko bigálussii  --  .(KP 1989: 64).
Juos Laura goitge ballá go fuomáša mo son lea vuolgán, jurdila ahte meahccái lea vuoras mannan iežas harcet  .(OP 1995: 128-129).
Juos baicce don hálidat náitalit, de  --  .(KP 1989: 85).
Juos beare leaš muitalan veara, mun gal gierddan gullat..  .(EG 1985: 43).
Juos dat Máhtte álgá mu sallut, gáddá dunin ja…  .(KP 1989: 58).
Juos don it sáhte hállat, dečárve gieđat čorbmii juos dat maid gulat, lea duohta ja…  .(EL 1979: 30).
Juos eambbo go okta falletii Gálle, maiddái Máret lávii doarrat su beales  .(EL 1979: 6).
Juos gálgu ohcagoahtá mu bolesiid bokte de ii leat ádden ahte in gierdan geahččat beaivvis nubbái lássaráigge olggos juogo mánáid duhkoraddama  --  .(OP 1995: 130).
Juos hearggit eai livčče lean nu  váiban, de son gal leai vuoddját ruovttoluotta  .(IT 1997:16).
Juos mii dál vázzilivččiimet, de mun gearggašin ddeavdit guhtta jagi, ovdalgo livččiimet doppe, rehkenasttii Linda  .(KP 1989: 162).
Juos mon dál suovašin du cummistit jiehčan, de mu mielas orošii, ahte  --  .(EL 1979: 45).
Juos mon in lean vuodjit u lahka geaidnoravdda, de dat livččii beaškketan biilla siidui  .(EL 1979: 87).
Juos mu ustibat eai dohkkeš sutnje, de dalle in monge dárbbašivčče dohkket  .(EL 1979: 22).
Juos oktage Bás Gálle sáhtašii gádjut, de dat leai aiddo Áslat,  --  .(EL 1979: 57).
Juos soai eaba astta, de deikke šaddá boahtit erdos ja vaššás Lindgren  .(OP 1995: 60).
Juos son ii lean jáhkkán su vuolgit  .(KP 1989: 158).
Juos son mieđašii de son livččii dego eadni guhte geahččala nisoláibebihtain jeđđet jiežas bávččagahttan mána  .(EL 1979: 12).
Juos son nappo mieđašii, sáhtašii Bás Gálle maŋa atnit dan jiežas fuonašeapmin  .(EL 1979: 12).
Juovlaguosa ii láven Ánte goassige cegget stohpui, muhto  --  .(IP 1995: 68).
Juovllaid lei oktovuođadovdu nu meariheapmi ahte lei miella dušše oađđit  .(EMV 1996: 115).
Juovssa guovttos Jovnnain gale maid geahččaleigga oanedit firpmiid, muhto guoikkanjiellu gesii vuolas  .(HAG 1982: 36).
Juovssa guovttos álggiiga gulul oanedit fierpmi  .(HAG 1982: 28).
Juovssas ravge jo nahkarat, muhto i hoahpuhan vel čuožžilit, velohalai duolji alde  .(HAG 1982: 46).
Jurdagat sáhtte leat maiddái vásihuvvon jagiin  .(JÁV 1988: 137).
Jurdagat álget girddašit su jáddi mielas  .(EL 1979: 61).
Jurdagii ii čáhkan ahte Gáisá sáhtašii seamma gierrásit sallii fátmmastit go eadni, iige roahkasmahttit oalgái doškestemiin nugo áhčči  .(EG 1985: 116).
Jurdagiiguin mannen Egila lusa jearrat mot   --  .(EMV 1996: 60).
Jurdda lei geahččalit geidosit njáhkat duiskačilaid meattá  .(AE 1991: 57).
Jurddaš go son galggai deaivat eallinguoimmi gean namma lei Márjá  --  .(EMV 1996: 20).
Jurddaš, dát mánná livččii sáhttán leat du iežat mánná  .(OP 1995: 53).
Jurddaš, čuoikkat, čuttogat ja lávččot go leat gal beassan oppa ija herskostallat du biergguin  .(JG 1986:42).
Jurddaša: na gal hal oažžu mearrat  .(AL 1992: 108). 
Jurddašin ahte diekkár friddja eallin soaitá leat máid mun ge dárbbašan  .(EMV 1996: 84).
Jurddašin ahte in mun dáidde gillet vuolgit Jimmain deivvadit  .(EMV 1996: 89).
Jurddašin ahte in áiggo telefuvnnas sutnje dan muitalit  .(EMV 1996: 147).
Jurddašin ahte jus lea bágu, de de ferten mannat Silje vuorjat luoitit sisa  .(EMV 1996: 107).
Jurddašin ahte mun áiggun joatkit čállit nu guhká go  --  .(EMV 1996: 132).
Jurddašin ahte máhtán go mun boradit ja suoskat nu čábbát go dákkár báiki gáibida  .(EMV 1996: 106).
Jurddašin borrat easka dalle jos in fidne eará njábmebihtá ja easka dalle go  -- .(EG 1985: 20).
Jurddašin dušše hávskki fállat dutnje, juos juo fuolašat  .(KP 1989: 143).
Jurddašin finadit Boazonjár giehman báikkis, jos de ruskestan maid nu  .(HAG 1982: 66).
Jurddašin goit, ahte buoret leai goddohallat go álo gillát  .(KP 1989: 93).
Jurddašin maid ahte jus nuppes boahtá viežžat, vuolggášin go su mielde šat  .(EMV 1996: 115).
Jurddašin manin Biera riehpu ii ožžon eallit nu guhká, ahte livččii ednos oaidnán  .(RPL 1994: 226).
Jurddašin, ahte go oppa eallináigge lean leamašan fulkkiid haga, de loahpaeallima áiggun leat dan guovtte oarbbes máná lahka jus vejolaš  -- .(RPL 1994: 226).
Jurddašin, ahte mun maid galggan oažžut das sihkkarvuođa  .(IT 1997: 52).
Jurddašit doalvut dan johkii luvvat  .(IT 1997: 52).
Jurddašmat jus vaikko Suopma ja Ruoŧŧa álggášeigga soahtat gaskaeaskka, de fertešeimmet mii soahtat nuppiid sámiid vuostá  .(RPL 1994: 215).
Jurddilin, movt galggašin buoremustá feret  .(ME 1986:28).
Jurddášin mannat su lusa vel oktii hállat, čilget man buorre eallin mus lea dál skuvllas  .(RPL 1994: 160).
Jurdealadden mun finadit Juoksaskihpear báikkisge, muhto  --  .(HAG 1982: 67).
Jurdilin ahte son áigu juoidá unohasaid dadjat  .(EMV 1996: 46).
Jurdilin dalán ahte váccán dien olbmo lusa gullat luomeságaid  .(IT 1997: 56).
Jurdilin vel čuojahit helenii, muhto in gillen go mus lei friddjavahkku  .(EMV 1996: 124).
Jurdilin, makkár fámut sáhttet leat Duhpát-Niiggus go  --  .(ME 1986:13).
Jurvávdna bođii viežžat  .(MB 1985: 62).
Jus Biera lea lápmašuvvan, iige beasa deike, de álgá leat juo hoahppu gádjut su  .(RPL 1994: 220).
Jus Biera livččii vaikko veahá čábbasut, de Iŋgá-siessá sáhtášii aŋkke veahá liikot sutnje, muhto ii  .(RPL 1994: 128).
Jus Ipmil diktá su jápmit…  .(EMV 1996: 150).
Jus aviissaide leaš luohttit, de min dálut leat buot boldojuvvon, dušše bohcit ceaggájit áimmu vuostá  .(RPL 1994: 55).
Jus dal min jurddašuvvon fallehus galggai ollásii lihkostuvvat, de   --  .(AE 1991: 35).
Jus dan ii geavat jierpmálaččat, de sáhttá daguhit eanmmo vahágiid go ávkkiid  .(AE 1991: 80).
Jus du bággejit ássat dehe hukset ijabbeallai, de ale jeagat  .(MB 1985: 41).
Jus du nieida boahtá mu lusa, nu gokte mon siđan su boahtit, de  --  .(I H-U 1987: 20).
Jus dus galgá leat makkárge vejolašvuohta beassat máilmmi buoremus čikčiid searvái, de  --  .(EMV 1996: 87).
Jus dál boađášii mierká dan meari veahkkin midjiide ahte hehtešii várddu alážiin, de livččii vejolaš beassat geidosit vašálačča čilaid meaddel  .(AE 1991: 55).
Jus dál lihkostuvašii midjiide beassat Unna Bálagažžii ja háddjet vašálačča váldoladnosiid doppe, de  --  .(AE 1991: 55).
Jus dálá dilli ii dutnje dohkke – oaččut vuolgit  .(RPL 1994: 153).
Jus eadni livččii astan dárkileappot ášši smiehtastit, de ii livčče vuolgahan mu doaktára lusa  .(EMV 1996: 56).
Jus galgat muitalit, de dál hehttot  .(ME 1986: 71).
Jus geas nu leaš velá áššit dikšunláhkai, de diibmu lea áigi dahkat dan  .(RPL 1994: 7).
Jus gii nu soahtehearrá lei gullat, maid son dajai, de  -- .(RPL 1994: 51). olisi kuullut
Jus goabbáge máhttá dadjat mun ráhkistan du nubbái, ii dat mearkkaš velá ahte máhttá nuppi giela  .(RPL 1994: 104).
Jus gálbi geargá jápmit, de dan biergu ii borat , eadni dajai  .(RPL 1994: 73).
Jus háliidat, de it don dárbbaš gohččodit mu šat Iŋgá-siessán  .(RPL 1994: 166).
Jus ieža furrošit, dat ii leat suddu  .(RPL 1994: 134).
Jus ii lean geainna lihtodit, de diđii goit ahte Mironjávrri duottarstobus lea vuosttaš gávnnadan-báiki, Issaha-Juhana geahčen  .(MB 1985: 18).
Jus ii lihkage, guhkes beaivvis sáhttá beaivváš goikadit ja Márjá jápmá čáhcegoikui  .(EG 1985: 90).
Jus ii livčče dan bargan, de livččen lássahuvvan olggos j alivččen šaddan boktit áhči  .(EMV 1996: 53).
Jus ii livčče dan ožžon álggos diehtit, vissa ii livčče Máhtte Gádjá ožžon  .(PJ 1992: 43).
Jus ii µlivieskas lean buorre báiki, de doppe aŋke bessen ássat ovttas min bearrašiin  .(RPL 1994: 110).
Jus ii čiehkadalaše, de ii dárbbašivčče ahčči ja eará sárdneolbmát geavahit nu issoras ollu áiggi ja fámuid dasa ahte guorahallat Ipmila čiegusvuođaid  .(EMV 1996: 35). 
Jus in livčče nie fáhkkestaga suinna deaivvdan, de várra in livčče goassege gártan vuolgit  .(EMV 1996: 124).
Jus in sáhttán borrat daid imaš borramušaid, čužžon guokte diimmu nurkkis  .(RPL 1994: 109).
Jus lea ijabeaivvi guvlui, de oaččut sus gal juo jearrat: Movt duinna ges manna dehe lea mannan  .(MB 1985: 40).
Jus lea oidnojuvvon ahte son galgá dearvvašnuvat, de son dearvašnuvvá  .(EMV 1996: 149).
Jus leastadiánerosku lea dakkár miibidjá olbmuid ná riidalit, de  --  .(EMV 1996: 138).
Jus lei fiinna dálki, de láven Silje hoigat olgun juvlastuoluin  .(EMV 1996: 67).
Jus lei juoga máid in heivehan iežan isidis jearrat, de jerren áhčis  .(EMV 1996: 142).
Jus livččen beassan gulat du biehttaleame beargalaga ja buot su daguid ja buot su meanuid  .(EMV 1996: 47).
Jus livččen diehtán dan, de in sihkarit lean ortnet obanassiige dan ávvudeami  .(RPL 1994: 43).
Jus livččen duođas mannen su lusa, de livččii várra leansmánne boahtán viežžat, nu  --  .(EMV 1996: 60).
Jus livččii lean eará dilli, in lean vuolgit, muhto  --  .(RPL 1994: 186).
Jus maŋŋit bohten skuvlii iđđedis, šadden čuožžut dimmu nurkkis maŋŋil skuvlla  .(RPL 1994: 109).
Jus mii dáhpet, ii dárbbas oktage duiskalaš báhcit eallit, lei Hitler dábis mielde huikán radios  .(RPL 1994: 58).
Jus moiddas ja soddjil, várra ii livčče gáicca sealgi dodjon…  .(ME 1986:11).
Jus mun livččen konfirmerema bote lohpidan biehttalit visot bahá daguin, de  --  .(EMV 1996: 51).
Jus mus livččii áigumuš dutnje dahkat bahá, de livččán dál juo sáhttán dan dahkat  .(EMV 1996: 106).
Jus nu dahká, sáhttá beaškehit miinna fárus áibmui  .(RPL 1994: 80).
Jus oanehaččat ja hui njuolga váimmus galggan muitalit máid lean vásihan dieid jagiin, de  --  .(EMV 1996: 146).
Jus olmmoš dáppe nuppi oainnesta ovtta háve mánus, de ii sáhte dadjat ahte dovdá su nu bures  .(RPL 1994: 103-104).
Jus oru ahte ii buorrán, de boahtti ođđasis fitnat dáppe, rávvii divššár velá eatni  .(RPL 1994: 83).
Jus son bidjala čalmmiid gitta, de sáhti gullat Lájllá šerres jiena, go  --  .(EMV 1996: 22).
Jus son livččii sihtan mu boahtit, de livččen čuovvolan  .(EMV 1996: 98).
Jus sutnje gávnnahallen gearddi, de in soitte vuot beassat sus earránassii  .(EMV 1996: 124).
Jus sáhtte soabalaččat earránaddat, de dat dahká mu gvssi geahppaseabbon  .(EMV 1996: 119).
Jus áddjá boahtá diehtit, de oaččun sihkkarit sealgái  .(RPL 1994: 16).
Jus álggat jurddašit dan birra, de oainnat gosa guhtege lea huksen dálu  .(MB 1985: 40).
Jusba son lea fuomášan, ahte songe sáhttá boastut bargat  .(RPL 1994: 140).
Jusse fuobmái ráhkadastit vel hilduid lahka uvnna dan muttos alás ahte  -- .(IT 1997: 49).
Jusse leai oainnat duhpatboaldi, muhto ii lean ožžon oastit dáža duhpáha moatte jahkái  .(IT 1997: 46).
Justa gergen vel sávnni ja besan basadit ovdal go vázzilan  .(EG 1985: 121).
Juste dál ledje mu guođohanbeaivvit, ja in gillen dan barggu duvdit earáide  .(EMV 1996: 148).
Ju’an dás vel ovtta viinelása ja đe manan basađit…  .(KP 1989: 126).
Já, bivdit gale oaččut, ja oaččut saoibmat , ja oaččut garurtit mu, bearehan maiddái veahketat  .(EL 1979: 41).
Já, diet čáppet dat leat vuot boahtan dasa gáfe julahit, go  --  .(HAG 1982: 45).
Já, dán áššái ii boađe muđui đilgehus go ferten addit veahá muittu buorádusa  .(RPL 1994: 136).
Já, já donhan álggat guojadit, hoahkalii Cáhpponduhpát ja luđestii biippus  --  .(EG 1985: 10).
Já-á duostan dat gal Sámmolge lea vel boahtit, bajábeallái niitosuovkkaid  .(JG 1986:61).
Já. Dalle mon in šat goassige jolggat boahtit su oidnosii  .(EL 1979: 26).
Já. Headju lea váldan trámma vai livččii roahkadan njávkkastit Badjedálu Máret čiččiid  .(EL 1979: 27).
Jáhkken mu… un…. áhááágh, huikkádii Bikká ja viegai Aleks julgiid sallut, njávkkai ja ruvvii čurggodan oaivvi ja duollet dálle ain reaškkihii  .(EG 1985: 38).
Jáhkkigohten, ahte nie galggai leat  .(KP 1989: 99).
Jáhpánlaččat háliidit oastit Norggas bohccočorvviid ja guoccagiid  .(IT 1997: 65).
Jámehiid go´t maiddái hálida stivret, Ingá čuoččalit dadjá  .(ME 1986: 85).
Jápmimis oažžu čierrut áibbas doarvái, muhto riegádanbeaivi lea illubeaivi, dalle mii eat čiero  .(RPL 1994: 64).
Jávohaga mulggdi áhkuide ja imaštalai manne Reatkánjár nissonat ledje ráiskkiidan su govuhit ja nu vuosttamužžan jearraliige siva, mii  --  .(JG 1986:67).
Jávrebivddus áhčči ii láven olus beroštit  .(JÁV 1988: 46).
Jávregátti jorbbuha, oalle jo ruovssuha, muhtui gal dan dihtii vuogas oaidnit  .(EG 1985: 18).
Jávri lea suddan dan muddui, ahte ii ssáhte šat johtalit dan mielde  .(KP 1989: 159).
Jáá, láhttestii Márjá, velledii geahččat almmi balvvaid  .(EG 1985: 109).
Jørgena mielas juohkehačča geatnegasvuohta lea suodjalit luonddu, dan binnáge, maid sáhttá  --  .(KP 1989: 171).
KPL  fal leai nággen, ahte Máret leai álgan gáhtat suinna náitaleami  .(EL 1979: 36).
KPL  iige sus lean máššu ovtatsajis orrut  .(EG 1985: 117).
KPL  muhto boahttevuođain sáhtit juoida bargat  .(EMV 1996: 81).
KPL  muhto de deiven muhtin geasi oađđit áittis  .(KP 1989: 7).
KPL  viggá eadni rávvet áhči, go  --  .(JÁV 1988: 73).
KPL , de ferte gierdat vulos guovllastit moaddeđuohte mehtera almmá šattakeahttá oaivejorgásii.  .(HG 1990: 76) VVXVOX
KPL Bikká ja Nilsu galggai farggamusat náitit, nIlsu lei gusto stuorra boazorikkis  .(IP 1995: 88).
KPL ahte  fatnasa sisdoallu ii galgan boahtit albmosii  .(AE 1991: 15).
KPL ahte Bás Gálle leai buoret gullat trámma birra ustibis go buigaolbmo njálmmis  .(EL 1979: 20).
KPL ahte deikke galggan guohpput, duikuhii son  .(KP 1989: 30). 
KPL ahte dien ja duon galggat bargat  .(EMV 1996: 144).
KPL ahte dása oččošii náđđut, jos   --  .(KP 1989: 11).
KPL ahte eiseválddiin gálgá rassat suolggaid  .(KP 1989: 37). 
KPL ahte guovžžas lea biergu maid lea dušši ohcat guoira čuvččás  .(IP 1995: 61).
KPL ahte ii dat galggašii leat šat menddo guhkkin dat mánnu  .(JÁV 1988: 110).
KPL ahte lea buorre go doai dulkobeahtti midjiide, eat áddešii muđui gužžatge, doavkkes sápmelaččat  .(RPL 1994: 10-11).
KPL ahte lei juste diet válljen máid son lei vuolgán divvut mu ovdii  .(EMV 1996: 121).
KPL ahte livččii áibbas heivvolaš boddu cummástit dien nieidda dahje viegadit giettis hášiid birra ja gahččat veallut rásiid sisa  .(OP 1995: 150).
KPL ahte man fáhkka dálki dáppe sáhttá rievddihit  .(EMV 1996: 69).
KPL ahte mun ráhkistan du, muhto čalmmiidan mun in sáhte ráđđet  .(EL 1979: 14).
KPL ahte mánát eai oáččo hállát diekkáriid eaige jurddašitge  .(KP 1989: 89).
KPL ahte nealgi bijai suoládit ja buolaš lása cuvket  .(EG 1985: 32).
KPL ahte oahppá fuonuhit, ii ge rámiidit, buot mii sápmelažžii gullá, muhto  -- .(Gaski 1990: 45).
KPL ahte son sáhttá goas beare gopmulit  .(EG 1985: 47).
KPL ahte sáhtii dušše fasihttagirjjis dan ohcat  .(EMV 1996: 17).
KPL ahte áigugo dan jage geassi oppa boathtige  .(IP 1995: 61).
KPL amas Máhtte šat beassat oaggut  .(KP 1989: 59).
KPL baicce báhcit háleštit etniin  .(KP 1989: 13).
KPL balai ahte ii Sunná viša oppa gullatge, ahte soai  --  .(EG 1985: 16).
KPL ballen billistit min oaidnaleami  .(EMV 1996: 136).
KPL dainnago illá hál Norgga veagat gal iehčanassii nagade doarrut veagalaš Duiskka soahtefámu vuostá, goit guhkit áiggi  .(AE 1991: 70-71).
KPL dan dihtii son smiehtai jámma mo Aleks galggašii bostojuvvot, ahte dat hilggošii dan guovllu ja vuolggašii mearragáddái  --  .(EG 1985: 32).
KPL dan sajis oaččut čuožžut čiegas ovtta diimmu  .(RPL 1994: 111).
KPL danin Ráijá fertii ieš árvalit dánsuma  .(KP 1989: 81).
KPL danin sutnje lávii báhcit hálu ja son   --  .(KP 1989: 65).
KPL dasgo eadni livččii háliidan diehtit, maid  --  .(KP 1989: 35). 
KPL dasgo son ii lean ikte šaddan fitnat gávppis  .(KP 1989: 158).
KPL dat seamma gean lea hárjánan garutit  .(JG 1986:65).
KPL de in mun eaige earátge diehtán, maid sin buorrin galggašii bargat  .(IP 1995: 48).
KPL de sii eai arvva eaige biva šat bargat boazobargguid  .(IP 1995: 41).
KPL divtte eatnamii mannat  --  .(EG 1985: 98).
KPL dohppii basadanfáhta ja áiggui dan duohkai čiehkat njiččiid ja vel vulobeali, muhto  --  .(IT 1997: 42).
KPL dušše diktit earáid iežan duolbmut  .(EMV 1996: 116).
KPL dušše doaivuiga ahte dat áddešii ieš boahtit biellu jietna maŋis ja  -- .(EG 1985: 98).
KPL dávvirat ledje guhkin  ja divrasat, soai dolkan hukset ja divodit, oppa sudne náittosdilli leai bieđganeamen  .(KP 1989: 166).
KPL eaige ožžon lobi nárrohallat eaige eisige riedjat  .(IT 1997: 48).
KPL fal leai áigon nohkastit fatnasistes ja giesastit rággasa oaivvi birra čuoikkaid váre  .(EL 1979: 80).
KPL gagá máhttit vuordit  .(KP 1989: 37). 
KPL galgengo duostat muitalit, gean nieida ledjen  .(KP 1989: 17).
KPL geahččalii son velá joatkit, muhto áhčči gaskkalduhtii su  .(JÁV 1988: 140).
KPL geasa livččii sáhttán muitalit, mii  --  .(KP 1989: 19).
KPL giesai čápa oaivvahahkan, bijai lássalávddi ala dassái go eahket boahtá ja beassá doalvut  .(JG 1986:73).
KPL go almmái ággii leat sutnje juo oahpis  .(IP 1995: 71).
KPL go iešge leai seamma smiehttan, muhto ii lean oččodan Sunnái dadjat, balai ahte  --  .(EG 1985: 16).
KPL go jearaldagas deaivvai leat su iežas bárdni  .(JÁV 1988: 31).
KPL go jo ii doapman goddit sudno  .(EG 1985: 98).
KPL go nubbi i deaivan goassige dan vatnasii lávket, gos  --  .(HAG 1982: 13-14).
KPL go olbmot reaškkehedje čaibmat  .(RPL 1994: 30).
KPL go sii vuolgit lohkamii  .(EMV 1996: 23).
KPL go vuolggán ihttin fáŋgaleairras fitnat  .(RPL 1994: 217).
KPL go áiggot borramuša diŋgot  .(Gaski 1990: 22).
KPL go šadde dál eanas vánddardit noađđeselggiid  .(AE 1991: 51).
KPL goas oažžut vuolgit ruoktot  .(RPL 1994: 68).
KPL gos sáhtášii vuoššat alccesis gáfe liekkadussan.  .(PJ 1992: 28) XVVXOX
KPL goste muohtapluvva ii láve mannat ovdal go leat gait oanehis ja guhkes bálgáid dáččaid gilis bolton bohkan  .(ME 1986: 82).
KPL guđe guvlui dat galge jorrat  .(KP 1989: 187).
KPL heiviigo jápmit ja goas ja  --  .(KP 1989: 19).
KPL hálidiigo Aarne mu bávččžgahttit  .(KP 1989: 70).
KPL i oidnon dat oahpes vielppisge, mii lávii veiggodettiin ruohtadit áiljus, havssašit miestagiid ja muoraid ja guččastallat stoalppuid vuostá  .(OP 1995: 14). 
KPL ii ge Jumnen viggan dieinna šat hoaladit, manai eret  .(ME 1986: 53-54).
KPL ii lean geasa muitalit dan lihkkuhisvuođas, mii sutnje leai dáhpáhuvvan  .(KP 1989: 155).
KPL ii vaikke Ari čáppášii su jiena ja logai su hállat erenomaš suomagiela  .(KP 1989: 168).
KPL iige divtte iežas šaddat gáranasbalddonassan  .(KP 1989: 73).
KPL iige viša gielistit, ahte buohccái  .(OP 1995: 147).
KPL inge háliidan vuolgit  šat oppa mátkái  --  .(RPL 1994: 6).
KPL ja Biret fertii čierrut iežas háluid olggos  .(KP 1989: 65).
KPL ja dan dihte dat muosehuhtte su nu ollu ahte ii šat nagodan čállagiid albmaládje guorahallat, čilgii eadni  .(EMV 1996: 33). 
KPL ja dan sivas šattaiga vánhemguovttis vuolggahit mánáska gitta Veigii Gálása nala gos diđiiga ahte mánná beassá buoret dillái  .(I H-U 1987: 69).
KPL ja danin son ii dálge viša šlihtalit iežas oasi  .(JÁV 1988: 73).
KPL ja dál go mannbehtet ruoktot geasseluomu doallat, de  --  .(RPL 1994: 144).
KPL ja jos oktage sin olmmošcearddas joavdá guhkibuidda dihtui go sii ieža, de sii gáđaštedje ja eai dieđe ieža ge mo galge láhttestallat  .(AL 1992: 81).
KPL ja lean geahččalan vajálduhttit daid  .(AE 1991: 79).
KPL ja ledje dieđusge hágus mávssahit duiskalaččaid  .(AE 1991: 71).
KPL ja mun dihten ahte maiddái mun galgen su sihkestit eret ealiimistan  .(EMV 1996: 59).
KPL ja nuba sii vázziledjege geahččat dan dárkileappot  .(JÁV 1988: 104).
KPL ja nušattaimet bisánit johkagáddái  .(AE 1991: 66).
KPL ja orui šaddame dárbu juoidá dadjat olmmošvieru dihte  .(EMV 1996: 111).
KPL jos áiggoš muosáhit čeavlás skealmma  .(JÁV 1988: 141).
KPL juos eara mátkkalaččat deaivvašedje boahtit  .(EL 1979: 73).
KPL juos son álggašii dál rohkadallat  .(EL 1979: 58).
KPL juos Ánnes deaivá leat dakkáraš ahte šaddá vuolgit  .(JG 1986:61).
KPL jus galggai heakkas ráđđet  .(AE 1991: 60).
KPL jus geardde náitalit háliidii  .(RPL 1994: 180).
KPL jus ii beasaš Nillá-guoktá veahkehit  .(EG 1985: 115).
KPL jus in beassan su oaidnit  .(EMV 1996: 47).
KPL jusba son dalle vuolgá mielas fitnat guossis  .(RPL 1994: 126).
KPL ledjen dušše mieiggetan, go bahta álggii buollit daid duššiid vavzut ja   --  .(EG 1985: 7).
KPL lei ahte fáhkka galgen visot jurdagiiddan máhttit muitalit  .(EMV 1996: 144).
KPL livččii somá gullat mo máttarádját fearidedje  .(EG 1985: 10).
KPL livččii vel sivahan su, láttána, go eai ožžon gallestaddat fuolkenieiddaset  .(KP 1989: 161).
KPL lávii dadjat  --  .(JG 1986:10).
KPL maid lei nu váttis ipmirdit  .(EMV 1996: 38). 
KPL maid áigot dadjat  .(RPL 1994: 165).
KPL man sáhtta oamastit ja hálddašit, bidjat báŋkui rádjui ja fas viežžat dalle, go  .(KP 1989: 116).
KPL manin son lei geahččalan dan jáhkkit  .(JÁV 1988: 137).
KPL mat eai gierdan duolvviduvvot  .(EMV 1996: 23).
KPL miinu bázii miela vuđđui snađđet  .(KP 1989: 13).
KPL moai dat galge beassát albma luosa viežžalit  .(KP 1989: 59).
KPL muhto Baskieatnamis, ja juos sun nammii garrudi, de fertii dadjat: Voi Jesus Baskilaš  .(OP 1995: 17). 
KPL muhto Gálle leai ožžon čađat gullat man uhcci son leai  .(EL 1979: 11).
KPL muhto ain girdila vearronieiddaid dájuhit  .(KP 1989: 39). 
KPL muhto buohkaid leai dattege bággu mieđitit, ahte  --  .(EL 1979: 16).
KPL muhto dan dat gal lávejit jearrat manin duot lea nuo ja dát ná  .(JÁV 1988: 103).
KPL muhto dat lea dušše eavdnji man duohkai Gáisá iská čiehkádit  .(EG 1985: 24).
KPL muhto dađistaga ohppen čuovut nuppi lihkastagaid  .(EMV 1996: 84-85).
KPL muhto de leai buorrelihkus olgohivsset ja doppe fitnama eai sáhttán gieldit  .(IT 1997:9).
KPL muhto dáppe lea measta bággu náitalit jus áigu eallit  .(RPL 1994: 103).
KPL muhto eadnásat dus lea geatnegasvuohta almmuhit  .(RPL 1994: 183).
KPL muhto easkka dál sáhtan dan dovddastit  .(KP 1989: 52).
KPL muhto fertii dohkket  .(OP 1995: 123).
KPL muhto fertii gállit gieđavuliid rádjai jávrái ja doppe gálii jávrri mielde dassái go  --  .(IP 1995: 47).
KPL muhto gal juovllaid áigge ledje máŋga eará ášši, maid galggai muitit  .(IP 1995: 68).
KPL muhto geahččal várjalit mu ja mu bearraša golgolaččain  .(EG 1985: 44).
KPL muhto go Iŋgá dárbbašii veahki,in jolgen biehttalit  .(RPL 1994: 186).
KPL muhto go nubbai de beassa suonaid batnit, gáret, ulluid batnit, gusaid bahčit ja maid ain eara,  --  .(HAG 1982: 56).
KPL muhto gohččon Ammona iežas coggat daid bassaladdanmašenii  .(KP 1989: 109).
KPL muhto gutni dihte son háliidii geargat eret dainna áššiin  .(RPL 1994: 97).
KPL muhto ii agibeaivái leat miella vuolgit  .(EG 1985: 66).
KPL muhto ii juo viššan njuolgga buktit ovdan oaivilis, go  --  .(JÁV 1988: 31).
KPL muhto ii nácen aŋkke maidege bargat earaládje  .(EMV 1996: 37-38). 
KPL muhto in liiká áiggošii su báháin muitit  .(EG 1985: 128).
KPL muhto iskkai gávdnat muhtinlágan čovdosa mainna  --  .(JÁV 1988: 131).
KPL muhto juos olmmoš su čuvošii, de sáhtii Ipmila namas vaikke maid sus gielistit  .(OP 1995: 156).
KPL muhto leai áitesajis coggalan darvvasbinná lávkasis vai dola oažžu cahkkát go álgá gáfestallat  .(I H-U 1987:17).
KPL muhto loahpas fertejin goit ge muitalit  .(EMV 1996: 84).
KPL muhto maid daiguin, dápmot dat galgá duolddadit ruittus juovlaruohttabeaivve  .(IP 1995: 67).
KPL muhto mii dat gal miehterávdnjái lea čierastit  .(JÁV 1988: 140).
KPL muhto millii gal dettii, vai muitá ášši ovdan váldit, go vuos Rođu-Ivvára ášši čielgá  .(JG 1986:61).
KPL muhto moanat sohkabuolvadagat gal leat geargan vásitit  .(EG 1985: 13).
KPL muhto munnos lei bággu arvat vuolgit,  --  .(JÁV 1988: 66).
KPL muhto mánnávuođa rájis juo oahppan garra bargguin ja dávjá váttisvuođaid čađa oččodit áigáiboađu mearas, vuovddis, duoddariin  .(AE 1991: 81).
KPL muhto nuppe dáhus son ii áiggo guođđit ustibis veaittalassiige  .(EL 1979: 20).
KPL muhto son leai lopidan alccesis ahte ii áiggo gárremiidda iežas juhkat amas báikkis  .(IT 1997:16).
KPL muhto sus lei bággu olggos guovlalit go buvssat eai gávdnon  .(JG 1986:40).
KPL muhto áibbas doarvái leai gal gullan dan Duottarmuorjji birra, man sisdoalu son lávii čilget Tsing-Daiai ja lávestitge lávi  .(OP 1995: 23). 
KPL muhto áigon duon beavddi basastit, ovdal go suovssaiguin ruohtasta  .(JG 1986:51).
KPL muhtumin dettii sivalašvuohta ja muhtumin eahpiđii iežas jo menddo ollu meahcástuvvan, goddiluvvan jo okto orrut  .(EG 1985: 113).
KPL mun sáhtan ieš nuollat biktasiid, vai  --  .(EG 1985: 72).
KPL máid son soaittát vuordit  .(EMV 1996: 44).
KPL nu valli lea Biret-Ánne viehkat  .(RPL 1994: 13).
KPL nuba celken buori iđida ja viehkalin nohkat  .(RPL 1994: 177).
KPL nuba mun lean smiehtan ahte Biera sáhtášii náitalit suinna  .(RPL 1994: 91).
KPL nuba sudno áhčis ii lean eará molssaeaktu go láigodit gievkkana  .(RPL 1994: 27).
KPL nugo dan geainna áigo náitalit  .(EL 1979: 15).
KPL oaččun čuččodit guhkkelabbos, jurddašit, vuoiŋŋastit  .(OP 1995: 84).
KPL sego dal ledjen velledn čielggi njulgestit  .(EG 1985: 9).
KPL son galggai leat vuot maŋit ija Čuoivvatduodaris bohccuid luhtte  .(IP 1995: 80).
KPL vai ii galgan vearrut geavvat  .(MB 1985: 42).
KPL vaikke earát su ahkášaččat máhtte garrudit ja snoallat juo skuvllas  .(KP 1989: 77).
KPL vaikke gal songe máhtii cuvzit ja árvvohuššat, gohčodit ja sárdnidit das  --  .(KP 1989: 49).
KPL vaikke ledjen čeahppi ja viššal, oahppavaš dego lávijit dadjat  .(KP 1989: 108).
KPL vaikko dan ii dárbbašan dábálaččat eará go gaskkestit  .(JÁV 1988: 58).
KPL vaikko dál leige miella dadjat vánhenguoktái ahte son lei   -- .(IP 1995: 87).
KPL vel váimmuge vikkai moivet  .(IT 1997: 68).
KPL Áslat doapma fástidit  .(EL 1979: 23).
KPL áigon dušše mannat njuolga su lusa  .(EMV 1996: 96).
KPL álgen munge árvvohuššat  .(RPL 1994: 197).
KPL álo galgá leat nu allamielalaš  .(JÁV 1988: 139).
KPL, muhto mu mielas lea somá čohkkát girdihápmaniin ja geahčadit johtti olbmuid… .(HG 1990: 70) XVXVX ja VO
KSL ahte beasašii su oaidnit  .(EL 1979: 19).
KSL ahte geahččalusat sáhtet leat ná garrasat- ahte  --  .(EMV 1996: 79).
KSL ahte son ii áigon Iiddá ja Ismo gaskii iige dáhtton sudno oktasaš eallima heađustit  .(KP 1989: 146).
KSL bessen dušše leat  .(EMV 1996: 91).
KSL bijai mu dan dihtii čuožžut čihkii  .(RPL 1994: 110).
KSL dasgo dalle sáhttet elut masttadit  .(IP 1995: 76).
KSL de aŋkke nagodii nágget dassážii eadni ertii humahallat áhči, ahte  --  .(EMV 1996: 33). 
KSL de fertii geavvat juste Lájllá ala, atnit su gaskaoapmin  .(EMV 1996: 76).
KSL de ii lean earágo vuordit goas girdit jávkkihe čiekŋalassii   .(AE 1991: 55).
KSL de loahpas eadni bođii čuožžut ráhpa ala  .(JÁV 1988: 23).
KSL de oaččut leat girkus  .(RPL 1994: 26).
KSL de vulggii vájaldit ovddosguvlui  .(I H-U 1987:17).
KSL de áhčči sáhtii gaikut buođu eret ja sirdit dan logi sentte badjelebbui  .(JÁV 1988: 45).
KSL dušše Gáisái suoli, nu ahte mánát eai galgga eaige áhkut boahtet gullat  .(EG 1985: 56).
KSL eai lean dakkárat go dat livčče sáhtán leat  .(JÁV 1988: 121).
KSL gos livččii beassan doallat vaikke sámefeastta  .(KP 1989: 27). 
KSL iežas vejolašvuođaid ja fámuid beassat ovddosguvlui dallege, go leai buot eanemus váiban  .(KP 1989: 193).
KSL ii dárbbaš sádnidit duomu –ja   --  .(EMV 1996: 121).
KSL iige dego Sámis ja Norggas gos illá lea dohkkehuvvon ge viggat ovddosguvlui  .(Gaski 1990: 49).
KSL in goitge máhttán dan giela u bures ahte máhtálin deinna dulkot iežan sisdovddu ságaid  .(I H-U 1987:5).
KSL ja danin bohccuid lea oalle váttis čokket dálvvi áigge  .(IP 1995: 41).
KSL ja gohčodit dan suddun, nu hearvái dan lea oiaidnalit  .(KP 1989: 199).
KSL ja ii galgga almmolaččat cuiggodit olbmuid suttuid  .(EMV 1996: 121).
KSL ja man dihte fertii vuolgit ja váldit sealvvi, jos dat dieđut maiguin ruopmasat gulahallet leat obbonassii jeahkkit  .(I H-U 1987: 25).
KSL ja mii vel dsa lassin orui áibbas veadjetmeahttun olahit  .(EMV 1996: 38). 
KSL jus gárttai su beahttit  .(EMV 1996: 38). 
KSL láhttestii Nillá geahppa jienain go oinnii mo ádjá ráhkkanattai hávddi goaivut  .(EG 1985: 99).
KSL muhto dajai go leai hárjanan vástidit dalán jos oktage jearai sus juoiddá  .(EG 1985: 63).
KSL muhto go dainna ii dárbbašan váldit eará go jieŋaid  .(OP 1995: 19). 
KSL muhto jus bálkáhivččet geanu murret  .(RPL 1994: 27).
KSL mun in áiggo duinna goassige háleštit, ja go vuolggan in daga’ba dearvuođaidge dutnje,  --  .(EG 1985: 77).
KSL mun sáhtan geažidit veaháš, ja loahpahan gal árvidat  .(EG 1985: 69).
KSL nu ahte livččii sáhttán sidjiide muitalit dán ášši birra .(IP 1995: 37).
KSL ovdalgo muhtimat šattašedje ohcat veahki gielddas  .(IP 1995: 44).
KSL ádii vel dange manin Ándaras lei manna njuoskadit dan seahka  .(IP 1995: 21).
KSL álgá Ivár cuhpat gáfe, ja vilppoda duhtameahttumit  .(JG 1986:11).
KSL, de sáhtát dušše čáŋadit girdihápmanis káffekohpa jugisteamen – ja vuoiŋŋastit seammás go earát stressejit das du birra.  .(HG 1990: 70) VXVX ja VX
KSL, ferte gal leat barggán, ahte ceavzit gilvvus, ja  --  .(HG 1990: 54) VX
Kalle- setä gohčui Hildá ráfot ja dajai  --  .(RPL 1994: 34).
Kalle-setä bázii etniin háleštit sisa  .(RPL 1994: 43).
Kalle-setä fiinna oabbá háliidii fitnat geahččamin makkárat dat sápmelaččat aitto leat  .(RPL 1994: 42).
Kalle-setä, nugo mii galggaimet dálu isida gohčodit, giittii eatni ja  --  .(RPL 1994: 27).
Kalle-setč bođii muitalit, ahte Hitler lei earuhan Herman Gđringa eret virggis  .(RPL 1994: 65).
Kalle-setč geahččalii gal orrut, dego ii livčče mihkkige dáhpáhuvvan, iigehan son dasa sivalš leange  .(RPL 1994: 69).
Kalle-setč ii dihtán Iŋggá máná duogáža, nuba sus lei fuollan, leatgo muittán dieđihit mánás Iŋggá isidii  .(RPL 1994: 64).
Kapteaidna albmáidisguin geahččalii gávdna vigi, muhto  --  .(JÁV 1988: 127).
Kapteaidna dáhtui albmáidis buktit Kovvena mášidnalatnjii  .(JÁV 1988: 127).
Katres mu buoremusat ohppenge suomastit, muhto songe oahpai mus sámegiel sániid  .(RPL 1994: 29).
Katri bođii fitnat ja muitalii maid son lei ožžon juovlaskeaŋkan  .(RPL 1994: 47).
Katri fertii vázzit skuvlla, iige  --  .(RPL 1994: 29).
Kauno leai masá áidna fuolki, gean luhtte Elina lávii fitnat,  --  .(KP 1989: 162).
Kent jávkkihii ruovtoluotta gievkkani ja go son máhcai, mun ráhkkanišgohten málestit  .(OP 1995: 26). 
Kent válddii uvnna alde lihttersturrosaš alumingásterola, leaikkui máli stuorra dállearkka dievva ja bázii čohkkát beavdegurrii, geahčai olggos  -- .(OP 1995: 26). 
Kirsteriehpu ii gierdan gullat oahpaheaddji jiena, mii doarggistii, go lei nu suhtus  .(RPL 1994: 135).
Kompania 2, mii lei nagadan árrit vašálačča muhtun alážis vulos, šattai maid bágenit eret fránskalaččaid ártilleribáhčalemiid geažil  .(AE 1991: 61).
Kompaniat biđgejuvvoje juhkosiid mielde ordaravdii, gos dal galge vurrolagaid fáktet  .(AE 1991: 18).
Kovven livččii hálidan beassat vuosttas klássii, muhto  --  .(JÁV 1988: 126).
Kpl buorre dat lea datge laigestit  .(HAG 1982: 13).
Kánonluođain lei unnán vuoibmi muohttagis ja duiskalaččat ledje heittohat báhčit  .(AE 1991: 24).
Kánske livččii viisasamos luoitit báskka vuos duon ruossulas báru ala,  --  .(EL 1979: 56).
Kánske son leai huksen alcces jiežas morrašiiguin gárddi, man badjel son ii šat olatan oaidnit   -- .(EL 1979: 37).
Kánske son leai huškotallat oppalahkai Bás Gállii ´, juos Niillas Piera ii livčče čievččastan Bás Gálle gáttuidi nu, ahte das guossalii  .(EL 1979: 28).
Kánske Ánde leai goddit su  .(EL 1979: 33).
Káre geagai láibugoahtit nisoláibbiid, jos  --  .(IP 1995: 52).
Káre leai fitnamin dáppe mannan vahkos ja muitalii, ahte áigu geassit fárret márkanii  .(KP 1989: 159).
Kárege leai jullon náitalit láttaniin eabage eadni ja áhčči lean civkkihange  .(KP 1989: 12).
Kárre čohkkedii fas áhčán gielkái, rávvii áhči vuolgit  .(ME 1986: 85).
Kárre čurvestii mu boahtit dasa ja sisa mannat, uvssa geavá rabistit siskkobealde gul  .(ME 1986: 74).
Labba ii duostán maidege lihkahallat, muhto  --  .(I H-U 1987:17).
Lahtat sáhttet buvttetit Boratgeavgŋa lusa juo ihttin  .(EL 1979: 37).
Lanjas lei nu jaska go sáhttá leat dakkár lanjas gos ealli olmmoš lea  .(EMV 1996: 28). 
Lanjas lei seavdnjat, ja vaikko sus lei ge ginttal jur seaŋgaguoras, de son ii dádjadan cahkkehit čuovgga  .(EMV 1996: 19).
Lappische Glauben und Aberglauben, danin galgá su grádagirjji namma leahkit  .(ME 1986: 55).
Lars váibbai dulkot ja oidnui gopmirdastimin muhtin guhkes ja ruoidna rivgui, muhto  --  .(OP 1995: 21). 
Lasse doamiha boahtala rokkastit, ahkeha dan ohcii, uksaguoras rábáda vel gahpra oaivái  .(JG 1986:14).
Lasu-Olle muitalii ahte sus leai buorert vuorbi, go beasai álgit báhppalis bálvalit  .(I H-U 1987: 60).
Lavvardaga maŋŋil gaskabeaivve galggai muhtun badjesápmelaš sárdnidit girkus  .(AL 1992: 60).
Lea Ipmila dáhttu ahte dán etnama alde galget leat sihke geafit ja riggát  .(IT 1997: 29).
Lea bat nu várálaš dan diehtit  .(EMV 1996: 98).
Lea boahtán áigi, goas ii dárbbaš reagaid duddjot ja divodit  .(OP 1995: 153).
Lea buoremus dahkat dan mihcamarija  .(OP 1995: 58).
Lea buorre diehtit ahte mis leat buorit báhččit juus šatteš dárbu  .(AE 1991: 8).
Lea dat Biera gal čeahppi hukset  .(RPL 1994: 183).
Lea dat gale viežžamin leansmánne, muhto maidba datge čuorbbes láttan sáhtašii bargat  .(EL 1979: 40).
Lea diehttalas álki árkkálmastit Amerihká ollu gefiid  -- .(Gaski 1990: 24).
Lea dieđus váttis daid lohkkiide geat eai leat oaidnán filmma, dievaslaččat fáhtet mas lea sáhka, muhto  --  -- .(Gaski 1990: 8).
Lea duohta ahte leat oidnomis máŋggalágan mearkkat, mat bidjet smiehttat gánnáhago boažodikšun  .(IP 1995: 44).
Lea gale, go i leaš geargan čoaskut  .(HAG 1982: 46).
Lea han goit somá californialaččaide muitalit go  -- .(Gaski 1990: 47).
Lea leamen fárra, ahte Áslat álggašii fuotnut ustibis  .(EL 1979: 21).
Lea man áiggi lea, doahppáda olbmuide, fuomáš vejolašvuođaid ja dan maŋŋá lea gárvvis njuovadit  .(EG 1985: 32).
Lea measta suhttadahtti, goittot ge dolkadahtti geahččat TV go  -- .(Gaski 1990: 40).
Lea muhtun áigibottat eallimis go maidege ii sáhte dadjat, vaikko livččii nu ollu muitaleamoš ja dadjamuš  .(EMV 1996: 10).
Lea nannejeaddji ja árvvosmámahtti diehtit ahte…  .(HG1990: 84)
Lea nu ollu mii galgá heivet nu ollu sázut mat galget sárggastuvvot riekta  .(EMV 1996: 141).
Lea oalle teahter biilla oastit, šiehtadallamat, fálaldagat ja ákkastallamat  -- .(Gaski 1990: 14).
Lea oalle ártet geahččat ja oaidnit mot buot lea ovdánan ja dáhpáhuvvan munnuin  .(EMV 1996: 53).
Lea seamma gosa bijažit min, jus fal beare beassat soahtat, árvalii Koivola  .(AE 1991: 71).
Lea suohtas oaidnit,   --  .(RPL 1994: 119).
Lea veadjemeahttun čilget juste mo ja makkárat kasinot leat, muhto…  .(HG 1990: 67)
Lea veadjetmeahttun diehtit guđe guovllus vilva luođat bohte, ja   --  .(AE 1991: 42).
Lea váttis dadjat manin áhčči áddehalai justa dáid olbmuiguin  .(JÁV 1988: 119).
Lea váttis guođđit daid eret, dalle go  --  .(JÁV 1988: 82).
Lea áibbas buorre ahte sáhttá geainna nu háleštit iige dárbbaš dušše jurddašit, dávistii Bikká  .(IP 1995: 83).
Lea álki čujuhit buriid ja heajos beliid goappašat jurddašanvugiin  .(Gaski 1990: 49).
Lea ártet ahte son hohppos olmmožin gillii oahpistit mu nu gierdavaččat  .(JÁV 1988: 46).
Lea ártet go buot váivvit galget oktan gahččat ala, go vel divrritge bohte dál  .(JG 1986:45).
Leabat dát du mánnáge soahteoarbbis, háliidin diehtit  .(RPL 1994: 53).
Leage buorre, láhttestii Sunná ja vulggii dánsut, vaikke ii lean miella  .(KP 1989: 191).
Leagoson eadni gáhtan, go náitalii Ánddiin, jurddašin, muhto in geaktidan jearrat, iige son várra livčče dovddastan dan munnje  .(RPL 1994: 211).
Leahan dus mii nu eará čuvllaid an sáhtát coggat  .(RPL 1994: 140).
Leai Jusse vuorru fáktet iđitbeallái, maid oaidná ja gullá  .(IT 1997: 45).
Leai bággu cahkkehit duhpáha, vaikke  .(KP 1989: 107).
Leai bággu dollet uksagevjii ja de čohkkedit  .(KP 1989: 17).
Leai bággu vuolgit, juos  -- .(KP 1989: 182).
Leai bággu vuolgit, vaikke diđii, ahte son ii máhcašii seammalágánin ruovttoluotta eaige su olbmot goassige válddašii su seammalágánin gon dán rádjái  .(KP 1989: 182).
Leai báhcán bárgut dego mánna  .(OP 1995: 140).
Leai dainna lágiin, ii galgan váldit nuppis unnimus dingga, ii sohkarbihtage  --  .(MB 1985: 42).
Leai duođaid váttis náđđát doppe meahcis máŋga jándora  .(IT 1997: 48).
Leai hirbmat váivi oktanaga dodjalit gurut juolggis ala ja seammas olgeš julggiin doallat báskka geađggi njeigga  .(EL 1979: 49).
Leai jieŋaid ja hánisvuođa ánsu ahte son bisánii geahčadit birrasis  .(OP 1995: 19). 
Leai justa dakkáraš eahket, goas Iiddá lávii dovdat amas mášohisvuođa gosanu  .(KP 1989: 144).
Leai lossat guođđit ruovttu, iežas olbmuid iige lean álki čoavdilit daid báttiid, mat čatne su sohkii  .(KP 1989: 182).
Leai miella, dan čáppa giđđabeaivvi, guossut guokte boares olbmo, namalassii Sárá ja Ándreas Pingi ja jus máholaš oažžut sudno muitalit dološ áiggiid birra, dalle  --  .(I H-U 1987: 37).
Leai mu miellas akta buoremus áigi jagis go beasaimet lihkkat veaháš olgolii  .(I H-U 1987: 38).
Leai nu ahte dál guokte boaresbártni leigga soabadan vuolgit guollebivdui ja johtit Guolás-savvonis Rávttaseanu bajás gitta Rávttasluspái  .(I H-U 1987: 45).
Leai oaivil dahkat girku  .(MB 1985: 64).
Leai somá girddihit musihka mielde dego mánnán, go  --  .(KP 1989: 39). 
Leai somá, ahte Ari leai virkui, dasgo ledje lean beaivvit, goas son dušše barggai iige astan olus háleštit  .(KP 1989: 166).
Leai suhttadahtti oaidnit su iešbuorre amadaju  bures čuhppojuvvon vuovttaid gaskkas  .(KP 1989: 132).
Leai suohtas gálašit geassečázis  .(RPL 1994: 82).
Leai vissa buoremus vuordit dassašii go Bás Gálle ráfošii  .(EL 1979: 10).
Leai váivi oaidnit su diekkárin  .(KP 1989: 13).
Leai váivi álo riidalit Ismoin  .(KP 1989: 145).
Leai váttis orrut moddjakeahtta go guldalii sin fástadusaid  .(EL 1979: 9).
Leai čakča, muhto su váibmu leai rabas dovdat  .(KP 1989: 188).
Leaikkastalai ja fidnii mu boagustit, vaikke illá jolgejin --  .(KP 1989: 46).
Leamašgoson Áslat váldan vuhtii, ahte ustitvuohta sáhtta doalvut maiddái duokkaražžii  .(EL 1979: 21).
Lean bargobaji áigge geavahan deakstasat  .(OP 1995: 90).
Lean boahtán bovdekeahttá deikke, orron su goađis, gusson sus mállásiid, čoaggán su goađi lahka luopmánid ja vel áigu vuolgit gurput mu luomeseahka don alla vári ala  .(IT 1997: 60).
Lean fuomášan, ahte go beare suomasta ja muđuige geahččala leat dego suopmelaš mánát, de birgehallá bures skuvllas  .(RPL 1994: 158).
Lean geahččalan gávdnat dus siavad, juoidá mii   --  .(EMV 1996: 54).
Lean geahččalan ádjit du eret mielas, mihto in nagot  .(EMV 1996: 54).
Lean goasnu geahččalan jearrat ádjás su birra, muhto  --  .(JÁV 1988: 123).
Lean goittot bargan oskkáldasat oassán, sáhtii bargoalmmái dadjat viimmat guhkes bargobeaivvi maŋŋá  .(JÁV 1988: 136).
Lean gullan, ahte Guhkes Jovnna čuovui márkanáigge Iŋggá, muhto ii duostan velá lahkanit  .(RPL 1994: 93).
Lean gártan imaštallat man ollu sii leat nuppástuvvan  .(JÁV 1988: 95).
Lean gárvvis guođđit du dohko ja lean gárvvis álggahit iežan eallima dan moattelot jahkái, mat  --  .(KP 1989: 53).
Lean juo oahppan diehtit ahte duot himáhallan ii lohppit olus  .(JÁV 1988: 145).
Lean jurddašan dakkárage, ahte vuolggášin biigán geasa nu dakkárii, gean lusa oažžu váldit máná fárrui  .(RPL 1994: 155).
Lean leamašan Bieras veahkkin, muhto vulgen finadit ruovttus, Márte dajai  .(RPL 1994: 164).
Lean mannamin Sáivočielggi ala Marasjoga skurčoravdii guldalit mo ávži hurada agálaš ráfi oamehasaide ja ihttážii,  --  .(OP 1995: 161).
Lean máŋga gearddi álgán dan čállit ruohagillii, muhto dasa bohte ovdii stuora váigatvuođat sivas go in goitge máhttán dan giela nu bures  --  .(I H-U 1987:5).
Lean oahppan dadjat ja hállat njuolga  .(OP 1995: 160).
Lean oktageardánis olmmoš ja danin mun oskildan eahpidit, dieđatgoson don, Ipmel-áhčči, buot mii dáppe earnama alde dáhpáhuvvá  .(KP 1989: 202).
Lean sus muhtimin jearran lobi máidnasa čállit  .(IP 1995: 58).
Lean viggan muitalit sihke suohttasiid ja duođaid, govvestaddat amerihká astoáiggi lustadoaimmaid ja eatnama duođalat beliid  .(Gaski 1990: 7).
Lean vuolgán olbmuid goddit  .(EG 1985: 41).
Lean álggahan dánn čállaga ahte muitalit ovtta áiggi birra, man siste ieš lean eallán iežan čearddain  .(I H-U 1987:5).
Lean álgán juo čohkket dávviriiddan, dasgo  --  .(KP 1989: 74).
Lean álo hálidan diehtit vehá eanet dán máttarádjás, geas  --  .(JÁV 1988: 123).
Lean čađat viggan šaddat dakkárin go  --  .(EMV 1996: 11).
Lean čiŋadan, lean gárvvis čuožžut hávderavddas ja geahččat, mo  --  .(KP 1989: 53).
Leansmán fertii fitnat su luhtte  .(OP 1995: 104).
Leaska Biret ja Sikká soabaiga ahte geahččaleaba čohkket buot Reatkánjárgga ohcat Rođu-Ivvára  .(JG 1986:65).
Leaska-Biret ii álgán jearahit eambu, čalgadasttii luotnefirkala badjelis ja čuovolii Lásse  .(JG 1986:21).
Leaskanisson áidnu láppis ge galggai oaffaruššot, vai gávpeolmmái goit oažžu vealggis sisa .(AL 1992: 79).
Leat gal olusat geat vigget sin veahkehit  .(Gaski 1990: 24).
Leat golbma njeallje albmá, geat gáddet áddet eanet go earát Sáni  .(JÁV 1988: 27).
Leatgo don Aira goassige smiehttan, man olu mii olbmot dahkaluddat ja ráhkadat alcceseamet mánggalágan roliid dego  --  .(KP 1989: 107).
Leatgo goassige oakkastan dáinna, hálida áhčč diehtit  .(JÁV 1988: 143).
Leavnjashan di galggaidet girdilit stuorra girdiin  .(JÁV 1988: 139).
Leaš go albmás oppanassiige, go ii leat mánáge sáhttán ráhkadit  .(JG 1986:62).
Leašgo bisánan muitalit, muhto goittotge bođii du lusa, válddii stuorra ruvssiidis iežas rattis ja bijai du raddái  .(EG 1985: 127).
Ledje duođai váttis, rámšo eatnamat gokko dál šattaimet vánddardit  .(AE 1991: 64).
Ledje gal amas namat, muhto das son ii berostan maidige, go lei suohtas čierastit skihpáriiguin  .(IT 1997: 5).
Ledje guokte nama máid áhčči láve namuhit iežas sártniin,  --  .(EMV 1996: 42).
Ledje juo máŋgi gohččon skuvlii boahtit, muhto eadni dajai daidda, ahte   --  .(RPL 1994: 29).
Ledje maid ollu suollagat mahka de roasvude dábálaččat ihkku ja dubmejedje gerresiid ja dan sivas šadde fáktet dan bilddaid nala rohttejuvvon geresgubá  .(I H-U 1987: 61).
Ledje mánát maid mielde, muhto sii eai ábuhan stoahkat go sis buohkain ledje čikčabiktasat badjelis  .(EMV 1996: 29). 
Ledjen Elliin leamašan nu máilmmálaš go mannen geahččat daid bahákasa sádden givssádusaid min nieiddaide  .(RPL 1994: 20).
Ledjen baicca smiehttan juste makkár dilis dan áigon muitalit  .(EMV 1996: 147).
Ledjen bivastuvvan ja ruvssodan inge ádden oppa dobbeliige sirddestit  .(KP 1989: 104).
Ledjen buorremielas go son lohpidii basiid áigge fitnat min luhtte  .(RPL 1994: 47).
Ledjen dego čohkkámin giđđabealddus, mii haksui arvvi maŋŋá ja leai gárvvis addit iežas vuoimmi buot šattuide  .(KP 1989: 108).
Ledjen dušše ovtta ášši dihte vuolgán máttás; namalassii loahpahit buot mii doppe lei mus  --  .(EMV 1996: 135).
Ledjen frgga guoktelogi vihtta ja in vel nagodan gávdnat dakkár bártni giimus berošta  .(EMV 1996: 106).
Ledjen goasnu jađđas nuorravuođas geahččalan vuodjit traktoriin  .(JÁV 1988: 117).
Ledjen goit jierbman nu olu, ahte ináigon leat šat dađe eanet suoopmelaš go sápmelašge  .(RPL 1994: 194).
Ledjen goit juo nu stuoris, ahte in dárbbašan mannat oarbbesmánaid ruktui  .(RPL 1994: 226).
Ledjen goit juo nu stuoris, ahte in gillen menddo guhká duhkoraddat suinna  .(RPL 1994: 64-65).
Ledjen goit juo nu stuoris, ahte morrašiin in áigon bilidit did juovllaid, vaikko  --  .(RPL 1994: 200).
Ledjen gullan, ahte gánddaij ii galgan vuesttas gear luoitih menddo lahka, dah gáddivohteh du fuerrán  .(KP 1989: 122).
Ledjen hui sáhkkii oaidnit min ođđa dálu, dasgo  --  .(JÁV 1988: 63).
Ledjen hárjánan oktovuhtii, ahte duááe dat jurdda ahte nuppiin olbmuin fas juoidá juogadit, balddii mu  .(EMV 1996: 106).
Ledjen juo dan ahkáhaš, ahte dihten ráhkisvuođas juoidá ja mu mielas lei oba suohtas oaidnit ráhkásmuvvan olbmuid  .(RPL 1994: 12).
Ledjen juo dan ahkásaš, ahte lei bággu vuolgit skuvlii, vaikko eadni livččii mielastis doallange mu ruovttus  .(RPL 1994: 97-98).
Ledjen juo deavdimin goalmmát spánnja, go Hánsa bođii mu iskat go jávken suvkii  .(IT 1997: 60).
Ledjen juo hárjánišgoahtán Avvilii ja livččen lean hui mieđás joatkit Avvilii easkka vuođđuduvvon logahagas  .(JÁV 1988: 105).
Ledjen juo lávken rastá dan ráji máid áhčči lei oahpahan munnje ahte in galgga rasttiidit  .(EMV 1996: 49).
Ledjen juo skuvllas ja ledjen oahppan muhtinláhkai lohkat  .(JÁV 1988: 29).
Ledjen jurddašan hálahit Piera dan maŋŋá, go  --  .(KP 1989: 15).
Ledjen lihkuhan oažžut máŋga buori olbmá skuvllas  .(EMV 1996: 83).
Ledjen measta ráhkkanan dego B S de lávlu, čuojahit rock’a musihka ja duolmmadit gássa, muhto…  .(HG1990: 71) VO ja VO
Ledjen muhtun skuvlafeasttain vuohttán ahte máŋga iežan ahkásaš lunta liikojedje muinna ovttastallat  .(EMV 1996: 83).
Ledjen nu guhká leamaš galbmasis – ja su lahkavuohta lei dego bovdehus boahtit oaneboddii lieggasii  .(EMV 1996: 88).
Ledjen nu mielahis okto, dat lei várra stuorámus sivva dasa go sávven ahte Robert galggašii mu fuomášit  .(EMV 1996: 116).
Ledjen nu okto ahte ballen iežan dájáskit jus   --  .(EMV 1996: 97).
Ledjen rámis, go ožžon leat vuorbádeaddjin, muhto livččen háliidan maiddái gullát Iŋgá-siesá ságaide  .(RPL 1994: 150).
Ledjen skuvllas oahppan vuollánit ja njiellat sisan buot  .(JÁV 1988: 95-96).
Ledjen vel menddo mánálaš dadjat maidege, muhto dat guoskkahii garrasit mu nuorra dovddu  .(RPL 1994: 172).
Ledjen áibbas friddja jurddašit ja dahkat máid hálidin  .(EMV 1996: 65).
Ledjen čavgeme bátti man mielde son áidestoalppuid galggai bidjat áibbas njuolga  .(EMV 1996: 143).
Lehkos olmmoš mákkár leš, sus galgá leat seammalágan vuoigatvuohta eallit go munnosge  .(RPL 1994: 51).
Lei Lájlá gii jorai su jurdagiin, ja gii lei adán sutnje rievttes Vuoiŋŋa čállit dán sártni  .(EMV 1996: 26). 
Lei baicca buoret go fas beasaimet vuolgit  .(EMV 1996: 96).
Lei buorre ahte bohtet mu geahččat  .(IP 1995: 83).
Lei buorre beassat Siljiin hupmat, go eai mus lean nu beare galle hupmaolbmá  .(EMV 1996: 69).
Lei buorre go bohtet dál deike Biret-Ánne, ii dárbbaš Iŋgá báhcit okto máináiguin, go  --  .(RPL 1994: 217).
Lei buorre ruvvet galbma juolgevuođuid daid litna ránuid vuostá  .(EMV 1996: 126).
Lei báttaljuvdnahoavda gii galggai addit mearrádusaid ja eat   --  .(AE 1991: 35).
Lei daid vuolgán viežžat  .(IP 1995: 66).
Lei dat jahki go son galggai konfirmerejuvvot  .(EMV 1996: 37). 
Lei dat áigi goas ruošša ja amerihkálaš leigga geahččaladdagoahtán sáddet rakeahtaid almmi guvlui, áigumuš lei diehttelas oktii ollet dan muddui ahte— .(Gaski 1990: 5). 
Lei dušše guorosvuohta- máid su lahkavuohta fertii deavdit  .(EMV 1996: 10).
Lei dávjá vátis gávdnat juolgecoavcci, ja fertiimet čađát feret várrogasat vai geađggit eai luovvan  .(AE 1991: 58).
Lei erenoamáš váttis heasttaiguin mátkkoštit, maiddái dannego  --  .(AE 1991: 64).
Lei gal vel nagodan áilljui boahtit, govt leažžá, ovdal go siiggai dasa  .(ME 1986:12).
Lei garra dárbu ruhtii, jos áiggui ođasmahttit eanadoalu  .(JÁV 1988: 130).
Lei hui somá sidjiide doallat moadde logaldaga sámi álbmga, sámi giela ja girjjálašvuođa birra  .(Gaski 1990: 18).
Lei hávski oaidnit fas oahpes báikkiid, muhto lei maid ártet jurddašit ahte mii dál leimmet vierro fámu vuolde  .(AE 1991: 75-76).
Lei hávski oaidnit mo stuorra Elle-Ándege njuikii čuoččat ja   --  .(JÁV 1988: 26).
Lei issoras rahča beassat bajás ceakko várreráma, ja dárbbašlaš rustegiid dieđusge vešát mielde  .(AE 1991: 58).
Lei issoras roaškkas, buot lei dollan ja suovvan, ja oanebottas lei čšppa gilli, dadjat, visot háddjejuvvon  .(AE 1991: 48).
Lei juo iđitidja go boradeimmet ja de manaimet nohkkat  .(RPL 1994: 151).
Lei maid hirpmus rahča oažžut lossa gielkkáid ceakko rámaid bajás  .(AE 1991: 17).
Lei maid čielggas ahte juoga fertii dahkkot, ja jođánit, amas  --  .(AE 1991: 35).
Lei miella loahpahit olles dan moive eallima  .(EMV 1996: 115).
Lei máŋgga háve váttis dovdat ja eret ledjego eallálaččat vai vašálaččat  .(AE 1991: 65).
Lei nu hávski leat vuovddis  .(AL 1992: 89).
Lei nu jaska go gostege máilmmis sáhttá leat  .(EMV 1996: 129).
Lei nu somá čohkotallat olgun ja diktit Du beaivvaža goardit boares, váiban hárduide  .(KP 1989: 198).
Lei nu suohtas eahkedis buhtes seŋgii nohkkat  .(RPL 1994: 202).
Lei nu čoaskkis ahte hálidan beassat johtileamos lági mielde stobu lieggasii duon guoros hávddi luhtte  .(JÁV 1988: 147).
Lei oalle mátki vázzit ruoktot ovdan, muhto gal dat gánnáhii  .(AE 1991: 70).
Lei okta dain estelaččain geat ledje boahtán eaktudáhtuid soahtat duiskalaččaid vuostá  .(AE 1991: 44).
Lei olles geahpádus go siessá viimmat bođii mu viežžat  .(EMV 1996: 61).
Lei ollu máid galggai ollet čađahit ja oahppat, nugo gieđahallat vearjjuid, báhčalit ja lášmmohallat beaivválaččat  .(AE 1991: 7).
Lei ođđa ortnet álggahun, ahte mánáid ovddas galgá stáhta máksit ruđa  .(ME 1986:17).
Lei soaitán gullat maid Duhpát-Niigu lei aktii mannan geasi biebmonieidasis goit dadjan   -- .(ME 1986: 58).
Lei somá váccašit Seattle hápmanis ja geahčadit vatnasiid namaid  -- .(Gaski 1990: 17).
Lei su giehta mii lei čállán mot muinna glgá geavvat  .(EMV 1996: 132).
Lei su ovddasvástadus doalahit searvegotti čoahkis dan baskkes bálgá alde  --  .(EMV 1996: 23).
Lei suohtas leat Nilsu searvvis, muhto leigo liikká buorre mannat buot muitalit Nilsui, son smiehttá  .(IP 1995: 84).
Lei suohtas oaidnit mo  --  .(JÁV 1988: 138).
Lei suohtas čohkkedit stargadit restoráŋŋa beavdegurrii ja dovdat mo  --  .(JÁV 1988: 112).
Lei suohtas čohkkát heasttareagas, vaikko heasta duolle dálle buskii bahča hája min njunnái  .(RPL 1994: 45).
Lei surgadis oainnáhus, muhto dákkár dáhpáhusat galge šaddat oalle dábálžžan dás duohko  .(AE 1991: 30).
Lei surgat oaidnit lihkohis, suorganan olbmuid, geat dál dađis čoahkkane min lusa  .(AE 1991: 22).
Lei vel hui heittogis siivu, bealle šlahtti, ja mii fertiimet dávjá bisánit faskut sabehiid  .(AE 1991: 17).
Lei viehka imaš oaidnit moaddelot trailára parkerejuvvon áibbas bálddalagaid ja áibbas njulges linnjá mielde  -- .(Gaski 1990: 20).
Lei vuosttaš geardi go dat olmmái galggai boahtit guhkit guossástallamii Ivgovutnii  .(EMV 1996: 27). 
Lei vuot čakča ja soai ordniiga biergasiiddiska, vai beasaba vuolgit bivdui  .(IP 1995: 32).
Lei váttis diehtit geasa soai leigga rohttašuvvan, go leigga hui rigearárat ja jođánis lihkadeaddji mánát .(EMV 1996: 21).
Lei váttis ipmirdit Lájllá máŋgga dáfus, vaikko   --  .(EMV 1996: 22-23).
Lei váttis njieládit dien bahča muorjji, muhto dan fertiimet dal dahkat ganjalčalmmiid  .(AE 1991: 75).
Lei váttis su geahčastagas makkárge vastadus oažžut  --  .(EMV 1996: 95).
Lei áhčči gii loahpas fertii jienádit go earát eai duostan  .(EMV 1996: 137).
Lei áibbas lunddolaš ahte áhčči ii astan vilput olggos báremus nákku áigge, ja ná eadni bázii fuomáškeahttá  .(JÁV 1988: 23).
Lei álki oaidnit sus ahte dat oskku viellja gean son dál lei vuordime, lei  --  .(EMV 1996: 28). 
Lei álo bággu gággasit bajás, vaikko livččen hui mielas oađđán velá moanaid diimmaid  .(JÁV 1988: 45).
Lei ártet fas lávket dan viesu tráhpaid siskkobeallái go nu ollu lei dáhpahuvvan mu  --  .(EMV 1996: 136).
Lei ártet gullat go áhčči liikká siđai mu mannat Egila ohcat, vaikko  --  .(EMV 1996: 122).
Lei ártet ruovtubáikái fas boahtit, in lean máŋgga jahkái doppe leamaš  .(EMV 1996: 94).
Lei čalča 1944 go beaggigođii ahte duiskalaččat áigot boaldit buot olbmuid dáluid dáppe Deanuleagis ja váldit veagil olbmuid gitta ja doalvut eret dáppe  .(IT 1997: 45).
Lei đielgga dál ahte fealtabáttaljuvdna galggai ovddemus dilis sirdojuvvot eret Álaheajus  .(AE 1991: 13).
Lei čielggas ahte duiskalaččat dál áigo caggat ja hehttet min jođu buot nácccaiguin  .(AE 1991: 31).
Lei čielggas ahte jus galggai ovddádus dahkkot mis, de  --  .(AE 1991: 35).
Leiceakkus ja rámššas, ja dat dagai ahte duiskalaččat eai št soahpan báhčálit lossa vearjjuiguin  .(AE 1991: 38).
Leimme dal ovtta oaivilis ahte diet dáčča gal galggašii doantái sáddejuvvot  .(ME 1986: 61).
Leimme juo čáđa čahkkan ja fertiimege viimmat manat gáddái gáfestallat  .(JÁV 1988: 66).
Leimme vuolgán ohcat kinarestaurántta gos  --  .(EMV 1996: 99).
Leimmet báhkken buot biktasiid gárvvisin, vai eat dárbbaš ájahallat veahášge go skuvla nohká  .(RPL 1994: 120).
Leimmet de álgán johtit Rávttasjávrri davvegeahčái geasi badjel  .(I H-U 1987: 38).
Leimmet hárjánan juo mannat álo ráidun, ja nu manaimet dálge  .(RPL 1994: 23).
Leimmet juo gallánan čohkkát fatnasis, go oidnogođii stuorra dállu  .(RPL 1994: 108).
Leimmet njamahan dasa čázi nu olu, ahte eat suodtan lasi šat addit  .(RPL 1994: 102).
Leimmet šiehttan álggahit barggu gaskabeaivvi  .(JÁV 1988: 73).
Lemmo – dat lei Sámmol vuosttas vilbealli – lei buot áŋgireamus gáibidit leaskka ja   --  .(PJ 1992: 27 SVXVO
Leš go aiddo seamma somá áviisaguoddiide, dat nuorat geat juohke beaivve galget doimmahit áviissaid doalliide  -- .(Gaski 1990: 44).
Lida friluftsgård fas ordnii mu akto boahtit Lidai  .(MB 1985: 60).
Lidas leai fearamii oaidnit  .(MB 1985: 61).
Liegga áhčiinan juo boahtán, dieđus heasttain mainna galge doalvut Niigo-vainni  .(ME 1986: 74).
Lihka addit munnje borramuša, Ánde dajai juhkan olbmo jienain. Geahččalin leat dego oađášin, muhto dat ii várra dan fuomášange ođđengo vai gohcengo  .(RPL 1994: 203).
Lihkahusa áigge okta nubbi rohtteha sálmma, masa earát dasto servet  .(JÁV 1988: 26).
Lihkka duot čivga dasa ružžut  .(HAG 1982: 51).
Lihkken ovdalgo gergen jorgalit bohccuid  .(IP 1995: 77).
Lihkku lihkohisvuođas lei ahte áhčči leai goasnu oahppan vuodjit sihkkeliiguin  .(JÁV 1988: 13).
Lihkuheimme oažžut buriid ránnjáid geat áinnas veahkeheigga sávzadoaluin, dasgo  --  .(EMV 1996: 147).
Lihkus deaivvai Beske boahtit oktan nieiddain..  .(JG 1986: 81).
Lihkus dus Nillá ledje nu galbma čoalit, ahte cirpmastit dien bahákasa  .(EG 1985: 128).
Lihkus ii mannan jur aiddo nu, muhto lea surgat jurddašit man ollu gillámušaid ja vhágiid dát olmmoš ja su mielbargit dahage oallugiidda miehtá máilmmi dán viđa jagis  .(AE 1991: 77).
Lihkus ledje buorit dálkkit nu ahte olbmot besse caggat goahteuvssa rabas ja luoitit olmmošjája olggos ja buhtes áimu sisa  .(IT 1997: 48).
Lihkus áhčči ii leat siiddan, ii ge hal dat lávege gal beroštit dal dákkáriin  .(ME 1986:24).
Lihtarat lasso dan jelgii go fámuiduvaimet ja gárji álggii addit moatti lágán biepmu ábu  .(I H-U 1987: 39).
Liige guhkit orui leamen, maid son ovdalis leai hárjánan oaidnit  .(EG 1985: 88).
Liigerreshaga ii vulgojuvvon gosage, vai goastada fievrridit buot dárbašiid  .(IP 1995: 40).
Liikkage son lávii cuvzat, ahte  --  .(EL 1979: 17).
Liikkat gal eai oidnon, vaikko diđiimet ahte oallut duiskalaččat ledje šaddan loahpahit eallinbeivviideaset dán ávžžis  .(AE 1991: 27).
Liikká ain buoššudii iežas ja álggii huikit  .(EG 1985: 87).
Liikká mihten vuolgit su mielde Osloi, go  --  .(EMV 1996: 84).
Liikká máilbmi orui boahtimin ala ja lei loahpas nu duođalaš ahte Ivváris ii lean eará ráđiid, go goivestit váso stámppas ja juhkalit  .(JG 1986:41).
Liikojin dasa- návddašin dan nu bures ahte nagodin buot máilmmi hoigat eret mielas ja jurdagiin  .(EMV 1996: 90).
Liikui ássat dás, go savu leai guollái geassit ja eatnamat loddái dálvit  .(EG 1985: 14).
Liissas ii lean miella dulkot, ammal leai nu máŋgga gearddi gullan isidis čilgemiid  .(KP 1989: 172).
Liissá ii vuollánan jorgalit Kauno sága isidasa ja nu luonddugáhtten nogai dasa  .(KP 1989: 171).
Liissá-Jovnna buohta ii sáhte dadjat eará go ahte  --  .(JÁV 1988: 119).
Liissás dáidá leat sruva gahččan  .(OP 1995: 140).
Livčče juo áigi oahpatit almmáiolbmuige málestiti ja mánáid dikšut, aŋkke dološ sámealbmát máhtte dan – manin eai mahká dáláš  .(KP 1989: 203).
Livčče nu somá veahá friija doallat  .(KP 1989: 134).
Livččen baicca galgan bisánit ruoktot ja čájehit ahte lean vigiheapmi – ahte  .(EMV 1996: 64).
Livččen galgan dan máhttit muitalit, muhto in orron máhttime  .(EMV 1996: 58).
Livččen galgan dipmat  .(KP 1989: 52).
Livččen galgan gierdat Liissá čuogguma ja eagi sárdnideami  -- .(KP 1989: 178).
Livččen galgan leat lihkolaš, muhto  --  .(EMV 1996: 140).
Livččen galggan leat dievas lihkolaš  .(EMV 1996: 142).
Livččen hal gal geahččalit čilget, muhto goktes dáid váttuid dal báguhit  .(ME 1986:32).
Livččen hálidan gieldit su hállamis, muhto  --  .(KP 1989: 115).
Livččen hálidan vuolgit duhkoraddat skihpáriiddánguin, muhto  --  .(JÁV 1988: 54).
Livččen háliidan boahtit du báldii, doallat du čeabeha birra ja guldalit mo mánná – mánná čiekčá  du čoavjjis  --  .(RPL 1994: 224).
Livččen háliidan dalán mannat eatni lusa  .(RPL 1994: 141).
Livččen háliidan gullat, mo mu ráhkis áhčči lei gahččan, muhto in duostan jearrat eatnis  .(RPL 1994: 40-41).
Livččen mielahuvvan guldalit su, čohkkát su plyshasuffáin, borrat njálgáid, bulláid ja čeavssaid su silbalihtiid siste  .(OP 1995: 136).
Livččen várra galgan jierrát Merjas  --  .(KP 1989: 126).
Livččet jurddašan diená, ovdalgo álget furrošit dainna ádjáin  .(RPL 1994: 192).
Livččet soaitáb eaddat buorre čiekči  .(EMV 1996: 87).
Livđđii galgan dovdat iežas dárbbašlažžan iige dušše joavdelas buđaldeaddjin  .(KP 1989: 20).
Livččii galgan juo ovdal doalvut  .(RPL 1994: 50).
Livččii galgan vuolgit viehkat meahcái, go leai ná finna dálki  .(KP 1989: 184).
Livččii ge leamaš váttis doallat galli dálvenári biepmu deidda .(I H-U 1987: 41).
Livččii lean suohtas iskat makkár guolit dáppe leat  .(RPL 1994: 174).
Livččii suohttasot geahččat du  .(OP 1995: 7). 
Livččiigba musge stuorát oabbá, geainna duhkoraddat, muhto mus ii lean earágo unna Áilleš  .(RPL 1994: 87).
Loahpa rádjái sii geahččaledjege eastadit Sunná vuolgimis skuvlii  .(KP 1989: 182).
Loahpas Nillá jáhkii, ahte lahkosis ii lean oktage, gii gulai ja bođii geahččat  .(EG 1985: 87).
Loahpas Sikká ráfo ja sáhttá smiehttagoahtit nohkkama birra  .(JG 1986:44).
Loahpas almmáiolbmot gárte loktet Morrisa rivttesnjuniid  .(JÁV 1988: 33-34).
Loahpas bohte dan oaivilii ahte dan lea buoremus juohkit juo das  .(IP 1995: 47).
Loahpas báhppa dieđihii, ahte gieldda dálus oažžu ohcat fárrenlobi Sápmái  .(RPL 1994: 76).
Loahpas dolkkai, válddii reppo sealggis ja álggii boradit  .(EG 1985: 100).
Loahpas duđai dušše čuožžut ja vilppodit iihan  --  .(EG 1985: 50).
Loahpas eadni fertii mannat jearrat áhkus ráđiid  .(JÁV 1988: 65).
Loahpas eadni fertii viežžat áhči ruoktot  .(JÁV 1988: 23).
Loahpas eadni fertii čaimma bivdit mu iežan sadjái  .(JÁV 1988: 30).
Loahpas fertejin čilget sutnje ahte in mun lean duođas  .(JÁV 1988: 99).
Loahpas fuomáša ahte Reatkánjárgalaččat, buohkat bággehit su oaivvehemiid bargat ja dahkat iežaset ávki dihtii  .(JG 1986:53).
Loahpas heittii hállamis ja álggii livžut  .(EG 1985: 104).
Loahpas mearridin ahte ferten vuolgit Silje lusa osloi jearat su veahki ja ráđi – viežžat sus doarvvu  .(EMV 1996: 123).
Loahpas siessá dolkkai mu eahpádussii ja bealle jágii mu mannat  .(EMV 1996: 122).
Loahpas son ii šat sáhttán doalahit ja jearralii  --  .(IP 1995: 30).
Loahpas staiggai bisánit ja álggahii njurggohallama  .(EG 1985: 124-125).
Loahpas sus ii elan eara ráđđi go nordadit áhku čippiin dobbelabbui  .(EG 1985: 38-39).
Loahpas vel huikkii eatnis veahkkin ovdal go jávohuvai ja álggii imaštallat gos leai ja manne Nillá das čuoččui gievdni gieđas  .(EG 1985: 93).
Loahpas áddjá áddii, álggii gopmárdallat ja moddját  .(EG 1985: 104).
Loahpas čielgi manai nu heajos ornegii ahte son fertii mannat doaktára lusa Avvilii  .(JÁV 1988: 68).
Loahpas čohkkejin fámu, ja mearridin vuolgit su lusa  .(EMV 1996: 47).
Loahppajuhkosat galge báhcit maŋŋeliidda doarjjan  .(AE 1991: 36).
Loahppamátkki ertimet vácci mannat go johkagátti lahka lei fasttes rohtu  .(RPL 1994: 83).
Loahppaáiggiin áhčis ledje hui vehá duohtaverddet, geaiguin liikui leat ovttas duođaláhkái  .(JÁV 1988: 119).
Loahppaáiggiin áhčči lei juo oahppan čállit viehka joavdilit čállinmášiinnain  .(JÁV 1988: 54).
Loahppaáiggiin áhčči lávii johtalit hui skihkalaččat čoahkkimiinnis  .(JÁV 1988: 111).
Loga ahte in hálit suinna hupmat  .(EMV 1996: 109).
Logai ahte eallima galgá dievaslaččat návddašit, dat lea nu oanehaš ja  --  .(EMV 1996: 92).
Logai iežas leamen farga seamma viissis go Sunná, vaikke ii darbbašan lohkat maidige  .(KP 1989: 181).
Lohkalin ruđaid máid son galggai oažžut ruovttoluotta, ja sávven ahte son vuolggašii dakkaviđe  .(EMV 1996: 103-104).
Lohkalir dat gal lea velá lohppii ruoššagillii, lávii Biennáš álo loahpahit  .(JÁV 1988: 124-125).
Lohkameahttun gerddiid iskkai dahkat buot duššin, čárvvui čalmmiid ja vurddii, go  --  .(EG 1985: 91).
Lohken dá áviissas ahte olusat daid olbmuin geat gáhtaid alde orrot, eai leat dušše šlárvvat geat eai gille bargat, muhto dakkárat ge geain leat … .(HG 1990: 52 –53)
Lohpidin dasa muhtun sámi teavsttaid ge doaimmahit.  .(HG1990: 81) VXOV
Lohpidin vuolgit  .(RPL 1994: 176).
Lohpidin áhččásat jus sutnje geavvá funet, fuolahit eadnát ja dudno ruoktot Sápmái  .(RPL 1994: 48).
Loktejin báŋkkus buot ruđaid ja osten veahá flánela vai beasan Hánsii goarrut lasi biktasid  .(RPL 1994: 169).
Losimus boddu mu mielas lei go galgen váldit earu etniinan ja go  --  .(AE 1991: 11).
Lossa oamedovddu váivviid siste Rávde-Lásse guđii dan beaivve bargguid gaskan ja vázzilii stohpui, bijai gáfe duldet ja ohcagođii čivtta-árppu seaŋgga vuolde  .(JG 1986:69).
Lossa čalbmegeahčastat bijai Aleksa doarggistit, ja heittot jienain dadjalasttii  --  .(EG 1985: 52).
Losses mielain mun ferten almmuhit iežas ráhkis olbmui, ahte goassege moai ean beasa oktii  .(RPL 1994: 103).
Lovttas son gulai nieiddažiid rigereme ja fertii moddjesitti, go maiddái dat ledje sutnje stuora buressivdnádussan ja illun  .(EMV 1996: 20).
Lujodii ja oljardii go mu áiccai, mon ballen botket bátti ja mu skuoljastit jámas  .(ME 1986:13).
Luksajohtin lihkkašuvai go mon galgen mánáiduvvat ja Ándaras-eagát Márjjáš leai boahtán midjiide veahkkin  .(I H-U 1987:9).
Luomu dáidá leat váttis oažžut dál  .(RPL 1994: 32).
Luondu leai dego álgimin moddjat  .(EL 1979: 31).
Luopmániid leimmet borran juo buot, joŋaid eat geargan čoaggit ja muđuige borramušat ledje vátnásat  .(RPL 1994: 49-50).
Luosat dat gale maid fertejit rádjat, ihan dáinna lágiin gale boađe vuos i mihkkege  .(HAG 1982: 38).
Luossa galggai vuos čađa vilggodit ja geassáduvvat  .(JG 1986:8).
Luossa váibbai ja govdii, gábbalasttii, vielgalahtii čoavjjevuoles ja vel oktii geahččalii deaddilit čiekŋalassii, muhto návccat nohke  .(HAG 1982: 63).
Luovttenjárgii dás galggašii fárret  .(JG 1986: 84).
Luovusvuoji go lea nu álki girddihit  .(IP 1995: 41).
Láddelaš ii diehtan dan muitalit, muhto dan ovdii rokkai lupmas čuovžalahki ja muitalii dálus dan ožžon  .(EG 1985: 20).
Láhtti lei nu duolvvas, ahte dasa ii sáhttán dávviriid luoitilit  .(RPL 1994: 19).
Lájlá bohkosii ja logai ahte dat lei dušše dan dihte go son mánnán jáhkii ahte almmiriika čoavdagat ledje dakkár dábálaš čoavdagat máid sáhtii oaidnit  .(EMV 1996: 42).
Lájlá don dárbbašat eallit  -  illudit  .(EMV 1996: 109).
Lájlá fertii moddjestit go jurddaši dien bivttaášši   .(EMV 1996: 34). 
Lájlá fertii čájehit iežas jállun, vai báhppa ii fuomaš man balus son duođai lei  .(EMV 1996: 39). 
Lájlá geahččalii muittohallat mot ja goas dat álggii  .(EMV 1996: 40). 
Lájlá ille duostá sutnje geigit gieđa, son orui jogaládje nu isooras  .(EMV 1996: 30). 
Lájlá jurdilii ahte son áiggui jearrat sus dieid čoavdagiid birra .(EMV 1996: 30). 
Lájlá lei fargga čieža jahkásaš, ja galggai skuvlii álgit čakčat  .(EMV 1996: 29). 
Lájlá manai su buorastahttet  .(EMV 1996: 34). 
Lájlá manai čohkkedit ja vuordigođii dassážii báhppa lihkasta eret kánturbeavddi duohken  --  .(EMV 1996: 39-40). 
Lájlá nivkalii go son vel okte jearai ahte áigu go konfirmerejuvvot, ja manai maŋolas olggos su kántuvrras  .(EMV 1996: 41). 
Lájlá sávai ahte sus eai livčče galgan leat dušše oappát,  --  .(EMV 1996: 37). 
Lájlá, don it oaččo nie mu fallehit  .(EMV 1996: 129).
Lájlá, dát mii munno gaskkas lea. dat galgá doalahuvvot ráinnasin  .(EMV 1996: 54).
Láju áigi lei meatá ja iNgá-siessá vulggii doalvut mu ruoktot  .(RPL 1994: 154).
Lájuid maid duottarláttit ledje heaitásuhttan oaččuimet niitit  .(I H-U 1987: 43).
Láksojoga njálmmis son leai jurddašan gállilit rastá,, muhto johka leai menddo dulvvis  .(IT 1997: 38).
Lásaid livččii galgan juo bassat nugo seinniidge  .(KP 1989: 128).
Lásse bajida jiena ja čilge ahte son dajaldatgaskkaide áigu lasihit gállehan jienaid  .(JG 1986:28).
Lásse bidjá smiehttat maid galgá bargat  .(JG 1986:53).
Lásse bijai gápmaga ođđasit áššui liegganit, duolmmadii vuossu ja geahčai lássaráigge Ivvára dálu guvlui  .(JG 1986:69).
Lásse dajai, son ferte vuolgit Lápplándii  .(MB 1985: 62).
Lásse deaivá leat aiddo niegadeamen bahás niegu ahte  --  .(JG 1986:49).
Lásse deattašii váraid rašis liikkiides ja geasihii goidásit  .(JG 1986:42).
Lásse doamiha Ánnii gohpa viežžalit, njorresta mealgadaš  .(JG 1986:17).
Lásse doapmala gáfe gurrestit gohpas, boahnárastá ja  --  .(JG 1986:11).
Lásse geahččalii vilppastit, muhto niski ii sodjan go veaháš, aiddo  --  .(JG 1986:6).
Lásse goit ii sáhte heaiti, jorrá dušše selggiid, fiinnuda jiena nu ahte  --  .(JG 1986:50).
Lásse ii šat ájáhala, muhto njoammula olggos guččadit, manadettiin ain imaštallá  .(JG 1986:45).
Lásse lapmagođii arvvaheamet čoavdaga váldit  .(JG 1986:6).
Lásse lei mahkáš jáhkkán dan ja bođii oppa-áigge geahččat dan ipmaša  .(JG 1986:15).
Lásse maid dárbbašii vellestansaji ja gahčalii ge dan ahte gosa son sáhtii vellestit  .(JG 1986:43).
Lásse mielas dohppasohkara ii oaččo niibbiin čuollat eará go dalle go guossoha  .(JG 1986:11).
Lásse movttiida, muhto son vel jugista ovtta gáfegohpaža, dan danin vai áigi lea jurdilit  .(JG 1986:53).
Lásse vulggii ja dalán go son jávkkehii miellegoama duohkái, váccii Ivvár várebeale Lássii sihkkarastit, ahte  --  .(JG 1986:19).
Lásse-eahki šattai mannat dohko dan báikái ja vieru mielde bassi-girjji báguiguin gásttahit dan eahpáračča: Addit dasa nama juogo dál Adam dahje Eva ja lohkat hávdádus báguid  .(I H-U 1987: 65).
Lásseš leai jo geargan biippu cahkkehit, ja duolva muohtu oidnui smuhččamin rišadola ovddas,  --  .(HAG 1982: 29).
Lásseš maid geahččalii vuto rahčat  .(HAG 1982: 26).
Lásseš milliihan gale lea go doarrut de beasašii ja nákkahallat ja duššiid ja joavdelasaid stivat  .(HAG 1982: 33).
Lásseš ribahii garrudit  .(HAG 1982: 25).
Lástafatnasii eai Marin-riebu moadde heastta nagot addit menddoge garra leavttu, muhto  --  .(JÁV 1988: 140).
Láttán oidnui váivašuvvamin, go šattai čuožžut nugo bahámus bahádahkki uvssa vuostá, čalbmegežiin liđggui goahtesisdoalui,  --  .(EG 1985: 20).
Láttániid nieiddat álge čaibmat go oidne mu  .(RPL 1994: 139).
Láve fertet buvrruid gazzat go ii gierdda albma borramuša  .(ME 1986:20).
Láve orrot dego livččii eará ilmmis  .(EMV 1996: 68).
Lávejin geahččalit čuvodit áhči nu guhká go vejolaš  .(JÁV 1988: 39).
Lávejin johtalit skihpáriiddánguin iežamet báikkiin  .(JÁV 1988: 152).
Lávejin unnin imaštallat mo vel diekkár boares áhkku sáhtii leat geange eadni  .(JÁV 1988: 121).
Láven fitnat doppe geassit Beahkáin  .(KP 1989: 107).
Láven smiehttat gokko don dál ges nagodat mu buođđut, maid  --  .(EMV 1996: 44-45).
Lávii oalle áiggegollu dan fáktet, ahte ii doalvvo luosaid..  .(JG 1986:76).
Láviihan son johtit dáluid mielde sárdnideamen dan imašlaš dáhkadusa vealtameahttunvuođas  .(JÁV 1988: 62).
Láviime áhčiin orostallat Ándaras-Ántte gámppás  .(JÁV 1988: 38).
Lávlluimet juovlasálmmaid ja –lávlagiid ja de moai Áilliin álggiime jorrat guosa birra, lávlut ja stoahkat nu go skuvllas ledjen oahppan  .(RPL 1994: 124).
Lávlun gaskkas Máret leai muitalan, ahte son hirbmadit sávai goas nu beassat rivttes lávlunohppii  .(EL 1979: 82).
Lávži sorrui julggiid birra, iige ádjás šat vuoibmi dollet, nuba šattaige čiŋkut ovttain julggiin lávžegeažis  .(EG 1985: 83).
Læstadiusa oskku vieljat geahččaledje čohkket bieđganan ja suorganan ealu, muhto lihkostuvve dušše muhtun muddui  .(EMV 1996: 16).
Løvgaard geahččalii dál duođabearis geasuhit Maria alccesis  .(AL 1992: 87).
Løvgaard máhtii geađđudit maiddái Maria vánhemiid  .(AL 1992: 87).
MO okta almmái sáhtii váikkuhit  nu olu munno gaskavuhtii  .(RPL 1994: 191).
MU mielas livččii leamaš hui suohtas jus Iŋgá lei fárret Duiskii, Elle šuohkehii  .(RPL 1994: 105).
Maid ban gáttát ahte besse ráfis gáfestallat, láhttestii Sámmol ovdal go čuožžilii  .(JG 1986:39).
Maid dain boares áššiin, lávii son álo dadjat  .(JÁV 1988: 123).
Maid don das duššiid njilistat, dajai Anneli  .(OP 1995: 8). 
Maid gáttat dal mu dieinna áddet maidege  .(HAG 1982: 60).
Maid háhppeha oaidnit go fárre nu dávjá  .(OP 1995: 54).
Maid leš almmái jurddašanm dan lei bahá mannat diehtit  .(JÁV 1988: 137).
Maid mun duos… ja doaihan sáhttibeahtti geahččat, guokte stuorra albmá, muhto  --  .(EG 1985: 72).
Maid son Iŋgá dávttiin dovdá, maid áiggon muitalit  .(EG 1985: 11).
Maid son galggašii bargat  .(EL 1979: 13).
Maid son livččii galgan dahkat dahje guođđit dagakeahttá, vai  .(KP 1989: 35). 
Maid álggii, dan diđi iežas nagodit  .(EMV 1996: 21).
Maidbat mii vuoimmehis mánát sáhtiimet earágo doahttalit  .(RPL 1994: 139).
Maidbat mun mánná dasa sáhtten dadjat  .(RPL 1994: 104).
Maidbat áddjá…gohčui munno dálán vuolgit deike  .(RPL 1994: 39).
Maiddai bárut sáhtte skirvanaddat nu ahte báska hoigasii sala dahje guokte ruovttoluotta  .(EL 1979: 50).
Maiddai leai orron nu ahte ii oppa livčče veara diehtit  .(EL 1979: 84).
Maiddai son geahččalii gággat Máret beale ovdabeaŋka luovus, muhto ii das lihkostuvvan  .(EL 1979: 72).
Maiddai su mielas leai álgan orrut dego galbma čorbma su váimmu birra livččii loažžumin  .(EL 1979: 85).
Maiddái Bigga-áhkku leai geahččalan hálatit Bás Gálle, muhto duššas songe  .(EL 1979: 43).
Maiddái Bigga-áhku galggašii fitnat geahččamin, muhto  --  .(EL 1979: 37).
Maiddái Leagesman Ánde leai váldan ákoartta ja vuolgan viežžat hirssaid oktan reaŋggainis  .(EL 1979: 37).
Maiddái dalle ledje oallugat dakkárat go Lájlá, geat eai dáhtton oskut masage  .(EMV 1996: 42). 
Maiddái dalle lei nu bávččagan su rattis ahte lei miella loktet su sallasis ja dadjat ahte son   --  .(EMV 1996: 77).
Maiddái dalle su áiggis adnojuvvui friddjavuohta ággan dasa ahte beassat bargat juste dan máid hálida  --  .(EMV 1996: 25).
Maiddái læstadiánerat fertejit čuovut áiggi ja dan nuppástuvvamiid, minddar  --  .(EMV 1996: 121).
Maiddái muhtin ginttal lei, maid geahččalin čatnat ovssiide, muhto álo dat ledje gosa nu guvlui vitnjut  .(RPL 1994: 200).
Maiddái mus lea vuoigatvuohta oažžut čielgasii áššiid  .(EMV 1996: 116).
Maiddái sii geat ledje vuorbbis beassan militearbálvalusain, gárte dál gohčohallat  .(AE 1991: 9).
Maiddái sii lávejedje Máretis jearatit, ahte mo  --  .(EL 1979: 6).
Maiddái trámma hárrai son berrešii jieš áicat dan heivemeahttunvuođa  .(EL 1979: 20).
Maiddái vuolleleappos golgi ádjagat muosehuhtte bocuid, boazogeahččiin lei váddáset ja váddáset doallat čorraga čoahkis  .(IP 1995: 74).
Maiddái Áslak leai muitalan, ahte Boratgeavgŋa albmat  ledje doapman Guráajoga bajageahčai viežžat hirsalahtaid  .(EL 1979: 37).
Maidige hálakeahtta son vulggii albmaid fáro ordnet gáinnuid ja báskka  .(EL 1979: 43).
Maidson albmái lea sivu čađa mannan ja álgán gáhtat  .(EG 1985: 99).
Maidson guossit árvalit dán gándda dihtii lágiduvvon beavddis  .(OP 1995: 83).
Maijson, jos eatniguevttes áhčiin oažžuba diehtit  .(KP 1989: 125).
Mainna lágiin min olbmot fievrrede dáid biergasiid vulos, in šaddan gal diehtit  .(AE 1991: 39).
Makkár sivvason leai, dáhtui Márjá diehtit  .(EG 1985: 125).
Man garra gáibádus mus lei du lusa, ii oktage sáhte govahallat  .(RPL 1994: 224).
Man guhká manná, ovdalgo eadni boahtá diehtit, ja mii dalle dáhpáhuvvá  .(RPL 1994: 207).
Man ii sáhttán váldit fárrui, son sáltii obbasáltái, doalvvui geallárii, man guovdu  --  .(RPL 1994: 9).
Man lihkolaš livččen jus livččet diktán mu du konfirmeret  .(EMV 1996: 47).
Man nuppát geardde lei vuorjan su Sáni logadettiin. Ii ge son láve sáhttit Lájllá gohččut diktit iežas leat ráfis  --  .(EMV 1996: 21).
Man sivas mon dan gielddán, boađát maŋŋil soames áiggi diehtit, dajai son viidáseappot  .(I H-U 1987: 25).
Man áinnas livččen hálidan beassat luovos  .(EMV 1996: 84).
Man čieŋal dat leai, dan Jovnna ii duostan iskat  .(EL 1979: 73).
Man čáppat lea guldalit bieka šuvvan ja davvedolaid ruohčan allagasaid alde, dasgo  --  .(PJ 1992: 34).
Mana ovddal, raba sutnje uvssa, doamahii son ja manai ieš čorgestallat hilduid  .(EMV 1996: 105).
Manadetiin son váruhii sáhtašeaddjiideaset .-Bidjet fal duon Hánno báttiiguin gitta, amas boahtit mu maŋis  .(IP 1995: 26).
Manadettiin Lásse muitalii mo leat áššit ja man dihtii Biret galggai lean mielde  .(JG 1986:21-22).
Manai dasto sisa, jugadii gáfe, boradattai ja de vázzilii iđida mielde ságaid gullat ja šláddariid hállat Bireha geahčái  .(JG 1986:46).
Manai dušše basadanlatnjii basadit  .(EMV 1996: 145).
Manai guhkes áigi ovdalgo fas álgen gullat dábálaš bures  .(AE 1991: 80).
Manaigo dat đájehit Álgo-Duopmárii, mo Issát leai dápmoha biinnihan, huškon, garuhan ja bálkkastallan  .(OP 1995: 123-124).
Manaigo loddi muitalit ahte Issát leaivuovdnás biro ealli. leai čuohppan Sáivočielggi máttavieltti bálljisin ja  --  .(OP 1995: 124).
Manaime goabbat orrunsadjái, vai vedje lihkkat, oainnat nuppi beaivvi ledje Elle ja Guhkes-Jovnna heajat  .(RPL 1994: 213).
Manaime sisa ja go oaččuime mánáid ohkkat,  de  --  .(RPL 1994: 217-218).
Manaime čohkkedit muhtun stuora bávtti ala  .(EMV 1996: 117).
Manaimet maŋŋá boradit Scandis restauráŋggas, gos  -- .(Gaski 1990: 17).
Manin Biera vaikko lei nu viššališ olmmoš go fal olmmoš sáhttá, ii lihkosmuvvan muđuid eallimis  .(RPL 1994: 226).
Manin biruid galggai dohppet mu vuggii, ruosta roakče delfiidnii  .(OP 1995: 121).
Manin dat galggai váljet aiddo duon albmá  .(RPL 1994: 180).
Manin die nu lei, sáhtii leat dan sivas go mii eat dárbbašan ruđa Sámis seammaláhkai go dáppe  .(RPL 1994: 26).
Manin galggai deikke vuolgit, son duskkástuttai  .(OP 1995: 145).
Manin galggan mun dán albmá bealis didjiide duođastit  .(OP 1995: 90).
Manin glgá oastit buot oktan, vealgáduvvat babjeloivviid  .(JÁV 1988: 130).
Manin in čohkánan beaŋkaravdii, álkit livččii sibildit olggos  .(OP 1995: 147).
Manin mii gártat velá dálge gillát soađis, masa  --  .(JÁV 1988: 94).
Manin mu áhčči galggai jápmit  .(RPL 1994: 185).
Manin son ii sáhttán náitalit Sámmol-čeziin, jus  --  .(RPL 1994: 180).
Manin veadjemeahttun, hálida áhčči diehtit  .(JÁV 1988: 69).
Manin Ánde galggai leat nu jalla go lai, jurddašin  .(RPL 1994: 211).
Maningo moddjii Ája go Gállis-guovttos eaba orron gullamin maid Márjá háliidii diehtit  .(OP 1995: 182).
Manna skápma beasaimet vuot oaidnit, mii lei báhcán ovtta stuorra boazoriggá ealus  .(IP 1995: 40).
Mannabeahttigo doai áivihiidda bálkestit suinniid ja vehá..  .(OP 1995: 110).
Mannan čavčča bohten fitnat ruovttus  .(JÁV 1988: 121).
Manne Egil sáhtii mu ná fastit hilgut  .(EMV 1996: 67).
Manne dat ii sáhttán ruoktot jápmit? Ainjo lunddolaš jápmin lei boahtit nu ahte  --  .(JG 1986:67).
Manne eadni galggai diktit sin nie láhttet iežas vuostá  .(EMV 1996: 56).
Manne eai sáhtán boahtit johtilit stuvvái vai sii besse oaidnit makkár dat olmmoš ges lea geas leat almmiriika čoavdagat  .(EMV 1996: 29). 
Manne galggan eallit dego ovccilotjahkásaš goldnan áhkku  .(EMV 1996: 110).
Manne galggašin du dasa bágget  .(EMV 1996: 118).
Manne galggašin rivguid ja dáččaid eallima viggat ipmirdit  .(EMV 1996: 117).
Manne galgá dát noađđi leat nu lossat  .(EMV 1996: 80).
Manne guovdageaidnulaččain dušše moai šattaime dán soahtejovkku fárrui, dan in gártan goassege diehtit  .(AE 1991: 13).
Manne in sáhte suinna veaháš suohtastallat  .(EMV 1996: 110).
Manne in… daikke danhan ii dieđe nu sihkkarit lohpidi, muhto  --  .(EG 1985: 66).
Manne leai juo eallimis gaskamuddui joavdan almmái, muhto ve – nugo nuorravuođas- hálidii oaidnit ja dovdat, jođašit eatnamiid čađa  .(OP 1995: 36). 
Manne soai eaba sáhttán oastit biilla, dego eará olbmot  --  .(EMV 1996: 32). 
Manne son galggaige ráhkesmuvvat Máretii  .(EL 1979: 33).
Manne son galgá čiehkadallat  .(EMV 1996: 35). 
Manne son ii beroštan muinna boahtit hupmat  .(EMV 1996: 96).
Manne son ii sáhttán eallit nugo soai siđaiga  .(EMV 1996: 38). 
Manne son lea mannan – son livččii sáhttán mu boktit ja dieđihit manne  .(EMV 1996: 108).
Manne áhčči j aeadni galggaiga leat nu earalágánat  .(EMV 1996: 32). 
Manneban it dadjan, goas galga geassigoahtit  .(HAG 1982: 37).
Mannen eatni lusa čohkkát  .(RPL 1994: 141).
Mannen láhtui suinniid viežžat  .(RPL 1994: 205).
Mannen muora vuostá čuoččahit  .(EMV 1996: 88).
Mannen ruoktot ja muitalin ahte áhči lei gal oastán dan seahka, muhto ii gárron vuolgit  .(JÁV 1988: 22).
Mannen su lusa, ja jerren munno oktašas gillii, manin son ii leat gártan fitnat mu luhtte  .(RPL 1994: 30).
Mannen čohkkát Máhte Iŋggá nieiddaiguin báldalagaid  .(RPL 1994: 78).
Mannes gara hálu gávdnat eavttuhis, čiekŋalit ja rehálaš vuogi eallit, mainna  --  .(OP 1995: 39). 
Manneson don diktet dqsa gohttet, láhttestiii Sunná vuosttas sániid dan rájes go amas almmái sisa navššihii  .(EG 1985: 22).
Manát ledje hárjánan oaidnit ollu amas olbmuid iežaset ruovttus, ja   --  .(EMV 1996: 15).
Man’al jo fánen das bávkimis, vai munge beasan joba gárvodit ge otnábeaivve nammii  .(JG 1986:48).
Maoi lážiime biepmu ja álggiime boradit  .(EMV 1996: 67).
Mari vuoksigođii ja fertejin čorget su saji ja láhtteránu  .(KP 1989: 150).
Maria Evje, manne don it cokka lávččogávtti badjelii ja vuoiddas-gápmagiid juolgái, vai juohkehaš sáhttá oaidnit ja haksit ggean moarsi don leat  .(AL 1992: 94).
Maria hálai njealjenuplot giela, muhto Biehtáris stirddui njuovčča iige son diehtán, mo galggai láhttet dáid amas olbmuiguin, muhto  --  .(OP 1995: 16-17). 
Maria lei bivdán su dan dahkat  .(AL 1992: 98). 
Marianne vuordá máná Aarnei, Marianne ja Aarne áiguba náitalit  .(KP 1989: 73).
Martin áhkká lávii gosii juohke giđa, go boadnji lei bivddus, leat jáffoheađis ja boahtit seahkažiin Ábo eatni lusa jáfuid lonet  .(AL 1992: 56).
Mas dal mii dan árvideimmet… muhto baikka duos, moaihan vulge Gáissás jearrat  .(EG 1985: 67).
Mas dan diehtá, sáhttet leat vaikke man buori, dadjalasttii Ánne ja  --  .(JG 1986:23).
Masa son galggai eallinbeivviidis golahit, dat lei mearriduvvon juo dalle go máilbmi sivdniduvvui  .(EMV 1996: 82).
Masbat dal historjáčállige sáhttá nu sihkkarit duođaštit  .(EG 1985: 13).
Masbat mii diehtit geat hivssetseinniid sárggodit  .(RPL 1994: 138).
Masgo soai gilliiga nákkálallat  .(JÁV 1988: 21).
Mat veahkehit dingot eret vel jápmima nai  .(ME 1986: 59).
Mauri bođii dálán háleštit  .(KP 1989: 81).
Mauri ii oppa máhttánge njálmmuštit  .(KP 1989: 77).
Mauri čuoččilii ja manai geahččat olggos  .(KP 1989: 81).
Mauri, moai fertijetne várra heaitalit, dajai Ráijá  .(KP 1989: 85).
Mauris leai miella bálkestit čohkuma áhčis botnjasan amadaju njeiga,  --  .(KP 1989: 76).
Mađe eambbo son gárttai leat eret Sámis, dađe  --  .(EL 1979: 31).
Mađi eanet jurddašin ášši, dađi eanet gáhten go ledjen nu hoahpus miehtan vuolgit lulás  .(EMV 1996: 64).
Maŋimusta son fuopmašii vuolgit, válddii sneaiddas, dajai vel Juksii  --  .(HAG 1982: 64).
Maŋimustá dalle Márjá muitá ja sáhttá jámálgit ođđasis  .(EG 1985: 94).
Maŋimuš barguidis áhči hálidii bargat áibas okto  .(JÁV 1988: 136).
Maŋimuš lávkkiid kansliai rektor leai ožžon hoigat su  .(EL 1979: 84).
Maŋit beaivvit manne gávdnat orunsaji jahkebeallái ja biilla oastit  .(Gaski 1990: 13).
Maŋiustahan nogai alddeska dasa dat vašši ja dál dahan dáidiba jo leat verddeš, vaikko  --  .(HAG 1982: 14).
Maŋážassi Nillá eattui ja njorrii bures láhkai, ahte njálbmi dievihii, njunneráiggit divve ja mealgat juolui vel badjelge golgat  .(EG 1985: 92).
Maŋážassii ii ožžon šat fávdnádit oađđit ge  .(AL 1992: 98). 
Maŋážassii ribahii bohkosit ja árvalii  --  .(EG 1985: 75).
Maŋážassii son gal lei juo beanta oahppan gieđahallat traktora  .(JÁV 1988: 115).
Maŋŋedilja alde guvai ovddosnjahkut ja álggii muitalit iežaska Gáriin birra  .(HAG 1982: 61).
Maŋŋel bora moai Pierain šattaime áitti duohkái mannalit  .(ME 1986: 60).
Maŋŋeleabbos Biera dajai, ahte son ii duostan dalle lihkastit, go balai, ahte dát dilli jávká, jos son lihkasta  .(RPL 1994: 224).
Maŋŋil beasaimet maid diehtit ahte duiskalaččat geavahe norgalaš soalddátbiktasiid  .(AE 1991: 26).
Maŋŋil dán vuosttas gáhku son fertii láibut oppa áigge nu guhká go jáffut biste  .(IT 1997: 47).
Maŋŋiteahket Ánne fidnehii nieiddaid áitái gápmasiid geahččat, dan botta go  --  .(JG 1986:77).
Maŋŋá Ráijá smiehtadii, manin almmáiolbmuin leai nu issoras darbu gohčodišgoahtit nissonolbmo dalán, go  --  .(KP 1989: 78).
Maŋŋá gaskabeaivvi Ivvár morihii, čuožžilii ja áiggui dola bidjat, muhto de muitái daid biergasiid ráhpa alde  .(JG 1986:79-80).
Maŋŋá lean deaivan máŋgasa sis ja mus lea leamaš vejolašvuohta háleštit singuin  .(JÁV 1988: 95).
Maŋŋá lean oahppan diehtit ahte dákkár čoddaga čárvun lea bahča miela mearka  .(JÁV 1988: 64).
Meahcis Mauri liikui johtit ja gessit fas oaggut  .(KP 1989: 77).
Meahcis johtin ja orrun lea sakka rievdan, iige dat galggaše leat mihkkige heajos áššiid  .(IP 1995: 41).
Mealgat váddasut livččii deaivat čoma ala oktan báskkain  .(EL 1979: 57).
Mearas galgá, go ulli dievvá, eallu boahtit bajás, dajai nieida  .(I H-U 1987: 23).
Mearraráiddut, go bajas-boađidettiin bisaneste, de gohčui ustibis dollestit iežas dorkasoadjai  .(MB 1985: 21).
Mearridii boradit, juhkat liegga máihlli ja čohkkat su stuorra dorkka siste, go nu goaluhii  .(OP 1995: 151).
Mearridin dalle juo, ahte geahččalan beassat Anárii bargui  --  .(RPL 1994: 227).
Mearridin, ahte dan máná galggan munge fuolahit, go dan riebus ii leat áhčči, áddjá iige áhkkuge, dušše moai Iŋgá-siesáin  .(RPL 1994: 54).
Measta galggašii viežžat dávggi ja njuolaid, jos dat  --  .(EG 1985: 96).
Measta livččii stuorát galgan leat jus don velá guhkut, son duntárasttii  .(RPL 1994: 162).
Meddet ja liikká fertejit eallit ovddosguvlui  .(KP 1989: 114).
Meid de dajai= siđai gullt akta jietna gumádagas áiteđiegas  .(ME 1986: 70).
Meinnedattai Aleks lássaráiggege guovladit, muhto goađis leai nu seavdnjat, ahte sisseainnitge eai oidnon, dasa lassin son balai oainnahallamis  .(EG 1985: 36).
Menddo guhkki dušše lea. Dan ferte oainidit  .(RPL 1994: 126).
Menddo orui leamen heittot, ain jo bajil oidnit ja dasa lassin aiddo ravgamin  .(EG 1985: 36).
Merja lo’ai vel, ahte duokkár gánddah eai viša munnoláganiij geahččah  .(KP 1989: 122).
Mhto mu ii lean miella vuolgit gosage  .(EMV 1996: 64).
Mi leatge vuordán din, muhto mánát eai veadjan šat guhkit gohcit ja leat dál oađđimin  .(RPL 1994: 87).
Mi vigga orostallat ijabealde dievaid, lea bahajuonalaš  .(MB 1985: 40-41).
Mibat snihkkaris, de odne i máhte vuohkkasiid duddjot  .(HAG 1982: 57-58).
Mieinná gal leai juo eainnostan, mo dien niidii sáhttá geavvat  .(IT 1997: 44).
Mieinná nieida maid hurrulii dohko čoahkkebáikái dinet ruđaid, bassaladdat duiskalaččaid baikabuvssaid  .(IT 1997: 44).
Mielahuhttá duon áidna feaššu vai dáinna Niigo-váinni dáluin beassá mannat, sihkkarit dasa lodne ruđaid nu olu ja  --  .(ME 1986: 69).
Mielas Biera Heandarat rohkadalai, ahte Jovnna guovttos Ánttiin deaivvašeaigga bohtit, muhto  --  .(EG 1985: 27).
Mielas jorai dušše jurdda, ahte dan maŋŋá go Bikká leai jápmán, Gáissás leai bággu seatnat sutnje  .(EG 1985: 49).
Mielas son garuhii iežas, go vuot leai nu čurbbet dadjan, ahte njáhkalit  .(JG 1986:36-37).
Mielgajoga Piera álggii movtta goallostit guokte dearpmi aldi buktojuvvon goike hirssa oktii  .(EL 1979: 43).
Mielgajoga isit, Piera Lávu, leai beakkan das, ahte son oaččui áššiid hurgit ja dnegii  .(EL 1979: 42).
Mielki lea jiessulit jo geargan, ja sohkar maid vátnugođii  .(HAG 1982: 45).
Miella leai dadjat…  .(EG 1985: 26).
Mieđihin vuot ja álgen imaštallat gii son lea  .(RPL 1994: 225).
Mieđuštin eatni veahá mátkki ja mus lei miella muitalit sutnje maid ledjen dahkamin, muhto  --  .(RPL 1994: 170).
Mihkkal ii leat vuollánan muitalit  .(KP 1989: 15).
Mihkkege ii galgga mannat boastut, oahpaheddj dajai  .(RPL 1994: 139).
Mihten dahje in, de mu lei goittot bággu vuolgit  .(JÁV 1988: 73).
Mihto go čuojaheaddji gearggai ja son fertii jorgalit searvegoddái čalmmát, de  --  .(EMV 1996: 71).
Mii bahávuoiŋŋaidson dálgis álggii dáhpátuvvat, vai neahkameahttumiid mun gulan, láhttestii Nillá oktonassii ja  --  .(EG 1985: 78).
Mii balaimet su vuoimmi nohkat odalgo beassat ruoktot Sápmái  .(RPL 1994: 57).
Mii bat dál lei ággan geassádit eret go juo leimmet oažžume vašálačča oalát gillii  .(AE 1991: 70).
Mii beasaimet oalle ráfis orrut das  .(AE 1991: 45).
Mii boahtet ihttin geahččat, dassážii  --  .(EG 1985: 57).
Mii boarrásiid don leat, go munge in leat  .(KP 1989: 56).
Mii dagaimet dan mii lei midjiide geatnegasvuohtan  .(AE 1991: 81).
Mii dajaimet oahpaheaddjái, ahte galgá váruhit sárváid, dat sáhttet boahtit ala  .(RPL 1994: 115).
Mii dal dieđus nuorra diŋggat láviimet háleštit suinna ja diđiimet, ahte su namma leai Freda  .(IT 1997: 40).
Mii dal vel boares bártnisge lea eará go njágadit  .(JG 1986:37).
Mii diehtit ahte Ruoŧa bealde sámit sáhttet friddja guolástit doppe gos dikšot bohccuideaset ja  --  .(IP 1995: 48).
Mii dáidit leat dál boasttu luotta ala  .(RPL 1994: 116).
Mii dál eat sáhttán earágo vuorddašit  .(AE 1991: 43).
Mii eará bi´oahta millii, go diimmá gease muittástalat. hoahkálii Ánde ja ribahii bohkosit  .(EG 1985: 75).
Mii eat beassan eat gosage viehkalit  .(IT 1997:10).
Mii eat duostan jearrat maidege  .(RPL 1994: 102).
Mii eat galgan báhčigoahtit ovdalgo gohččun bođii, muhto geavahit bájuneahta jus leaččai dárbu  .(AE 1991: 59).
Mii eat lean oađđán, na dadjat moatti jándorii, eatge lean máistán liegga borramuša dan rájes go vulggiimet Loabagis  .(AE 1991: 19).
Mii eat leat goassege viggan leat seammalágánat go earát  .(EMV 1996: 33). 
Mii eat ožžon málestit, ovdalgo dáluveahka lei málestan  .(RPL 1994: 27).
Mii eat stánden earágo vuordit sáni, goas  --  .(RPL 1994: 68).
Mii fertet Ipmilis čuorvut lihkadusa dáid mearragáttiide  .(EMV 1996: 75).
Mii fertet bealuštit iežamet gudnálašvuođa  .(KP 1989: 47).
Mii fertet hui dárkilit válljet, maid váldit, son rávvii  .(RPL 1994: 10).
Mii fertet juohke áššis, maid ieža eat nagot dikšut, oažžut veahki Sámmolis dahje eará almmáiolbmos  .(RPL 1994: 86).
Mii fertet váruhit vai eat šatta dego juvddálaččat, geat oidne buot earáin suttuid earret go alddineaset  .(EMV 1996: 79).
Mii fertet áddet, ahte  -- .(KP 1989: 175).
Mii fertiimet gárrat gálvvuid reagaide ja muhtun oasi noađuhit sealgái  .(AE 1991: 27).
Mii fertiimet ráhkkanit mannat čuoigga ja gielkágeasi, ja vel noađuhit sealgái nu ollugo nagadeimmet guoddit  .(AE 1991: 17).
Mii gal bođiimet diehtit, ahte soai Fredain bárastalaiga  .(IT 1997: 40).
Mii gal maid vikkaimet álgobáliid báhčali daid girdiid dábálaš bissuiguin, muhto eai dat gal dahkan sajige  .(AE 1991: 30).
Mii galggaimet ollet vuosttaš beaivai oktoberii Stockholmii, ja olliimet maid  .(MB 1985: 56).
Mii galggaimet álgit fas ođđasis dáluid hommát guvttiin guoros gieđain  .(IT 1997: 54).
Mii geat gohčodit iežamet Ipmila bálvaleaddjin, mii fertet váruhit vai eat šatta dego son gii tempelis rohkadalai  --  .(EMV 1996: 79-80).
Mii golmmas eat lean veaháge movttegat mannat hárjehallamiidda  .(RPL 1994: 139).
Mii gávnnaheimmet ahte ii ábuhan šlundut, muhto geahččalit doalahit movtta ja váldit mášuin vuostá dilálašvuođaid mat ain bođežat  .(AE 1991: 14).
Mii han dávjá hállat man dehálaš lea ráhkadit dan  lágan lohkosiid maid nugohčoduvvon “dábálaš sápmelaččat” ge llogašedje  .(Gaski 1990: 7).
Mii lea dáhpáhuvan, nu midjiide go didjiide, das ii sáhte sivahit dađe eanet min sápmelaččaid go dinge  .(RPL 1994: 33).
Mii leat juo váiban fáredallat  .(IP 1995: 24).
Mii leimmet dássedit nagadan árrit vašálačča maŋás  .(AE 1991: 31).
Mii leimmet gal várra oaidnit dego hurve beatnagat  .(AE 1991: 34).
Mii leimmet gednen militearbálvalusa ja dál beasaimet buriin oamedovdduin vuolgit ruoktot  .(AE 1991: 8).
Mii leimmet ija vánddardan ja váibasat vigge dál deaddit min, muhto ii ábuhan nahkáriidda vuoittáhallat  .(AE 1991: 59).
Mii leimmet maid váldán gitta muhtun duiskka soalddáhiid, ja nu leimmet dál beassan oaidnit min vuostálastiid lahka gaskkas   .(AE 1991: 29).
Mii leimmet nu vuolgimin Sápmái, ahte eat astan daid veahkehit  .(RPL 1994: 68).
Mii leimmet sihke nelgon ja gollon, ja unnán šaddan vuoiŋŋastit, ja seammás leimmet čađat eallán heaggabalus  .(AE 1991: 67).
Mii leimmet šiehtadan muhtin gánddaiguin, ahte mii mannat váccažit olggos  .(IT 1997:9-10).
Mii láviimet rahpat áiddiid máđijaid bakte, gokko sihke boazoealut ja ráiddut johte  .(MB 1985: 33).
Mii láviimet seastit, eat bivdde nu ahte nohkkui jávri  .(MB 1985: 30).
Mii mannat Ánde-čeaz geahčai mánáiguin, jos don láttána idjii válddat, dadjalasttii Gutnel, go   --  .(EG 1985: 21).
Mii mánát álggiimet muittašit makkár áigi dál aiddo le ruovttus  .(RPL 1994: 81).
Mii navddiimet duiskalaččain stuora veagaid duogábealde, ja lei balahahtti ahte dat fas oalle fargga geahččale gársat davás  .(AE 1991: 28).
Mii nissonat vulggiimet sávnnodit  .(IT 1997: 42).
Mii nuorat láviimet dávjá čohkkát eahkediid doppe, guldalit rádioprográmmaid  .(AE 1991: 9).
Mii oahppit čohkáneimmet báldalagaid vuordit gussiid  .(RPL 1994: 120).
Mii reaškkiheimmet buohkat čaibmat ja  --  .(RPL 1994: 188).
Mii ráhkkanisgođiimet njiedjalit Rivttagii  .(AE 1991: 26).
Mii sáhttit mannat seammá latnjii áhkuin ja ádjáin  .(RPL 1994: 21).
Mii sámemánát eat lean hárjánan juovllaid ávvudit eatge oažžut skeaŋkkaid  .(RPL 1994: 47).
Mii sámi mánát leimmet hárjánan meahcis johtit,  --  .(RPL 1994: 113).
Mii vikkaimet seavvit ja čujuhit sutnje rivttes bálgá, muhto álo son lei máhccut gurpmiinis  .(JÁV 1988: 116).
Mii vujiimet dieđusge birra Lidajávrri, ja go bisaneimmet de galggai moarsi diehtit makkar fievrruin son lea vuodjan dál  .(MB 1985: 63).
Mii vuolgit dál boaldit bihka, iigo nu  .(RPL 1994: 147).
Mii ávkkiid lea riiddáskit, juos  --  .(KP 1989: 37). 
Mii ávkkiid midjiide lea doallat sártniid, dajai Kauno ja čearsái dego manin  .(KP 1989: 171).
Mii šattaimet sihke goallut ja nealgut, ja badjel áhpiideamet rahčat mátkkoštettiin noađđeselggiid alla,  --  .(AE 1991: 80).
Mii čohkkaimet čoru alde ja áralattaimet, galgatgo jorggihit ruoktot vai eat  .(IT 1997: 56).
Mii čuoiggaimet maŋŋelaš geahččat bombejuvvon báikki  .(AE 1991: 30).
Mii. Maid suovai. huikkii Biret, muhto Nillás ja Márjjás ii lean dilli čilget  .(EG 1985: 68).
Mii? jearralin mun heittogis jienain ja áigon čohkkedit, muhto  .(KP 1989: 12).
Miii mánát manaimet gazzat juovlasuohkada ásodahkii ja  --  .(RPL 1994: 121).
Miinu apmasiid duon gahpiris leai, ja áigon čilget dan muhtin beaivve  .(KP 1989: 8).
Miinu dehálaččaid leai boatkanan su váimmus iige son oppa hálidange beassat olbmo lahka,  --  .(KP 1989: 70).
Mikká ráhkis, dát lea ahkit mii lea addojuvvon juohke nuorra olbmui guoddinláhkai, dalle ii veahket eará go vuordit  .(IP 1995: 78).
Millii boahtá ahte galgan rehkenastit Nuvosis Roavvesavvona rádjái juohke olbmo, gii  --  .(JÁV 1988: 154).
Millii bázii sihkkarit guhkes áigái muitu das go gárttai vuosttas háve hállat vieris giela beaivválaččat  .(JÁV 1988: 14).
Min bearrašis eai earát jolgen geahččat go mun  .(RPL 1994: 18).
Min bearš sáhtiige fárret ođđa stohpui 50-logu álggus  .(JÁV 1988: 16).
Min báikki olbmot eai ádden áhči, guhte geahččalii bidjat mánáidis gaskaskuvlii  .(JÁV 1988: 47).
Min báttaljuvdnahoavda válljii dál sáddet ovtta bissokompania leagi rastá muhtun bákterámššuide, mat ledje sullii beallemátkkis čohkkii 842  .(AE 1991: 33).
Min doaimmat eai lean lihkosuvvan, muhto mii leimmet goit dal beassan diehtit ahte vašálaš lei bures ráhkkanan ja ahte  --  .(AE 1991: 35).
Min eallinláhka lei nu ahte galggaimet gávdnat čáppa eamida, máid   --  .(EMV 1996: 114).
Min eamidat mannet Parisii dahje Londonii oastit čuvlla juohke teáhterpremierii dahje eará stuora dáhpáhussii  .(EMV 1996: 114).
Min geahčai bohte “asutushearrát” geahččat mo áhčči lei sealvan beavdegirjjiin ja buot eará bahpáriin  .(JÁV 1988: 104).
Min geahčen lávejedje fitnat áhči áigge viehka ollu olbmot  .(JÁV 1988: 119).
Min heastavuoddjit nagade rahčamiin ja ollu váttisvuođaid čađa fievrredit daid kánuvnnaid báhčima oláide  .(AE 1991: 36).
Min heasttahasat besse dal fievrredit dárbbaslaš gálvvuid soahteraddožii  .(AE 1991: 62).
Min hoavda vikkai čuorvut bisánit, muhto ii dat jeagadan  .(AE 1991: 50).
Min hoavddat gávnnahedje buoremus čoavddusin joga rastá aáddet juhkosiid, mat  --  .(AE 1991: 55).
Min in gillen jurddašit  .(EMV 1996: 118).
Min lea buoremus orrut jurddaškeahttá dainna go  --  .(EG 1985: 131).
Min mieđihin, muhto háliidan molsut ságaid ja jerren Márttes mo sus ja Bieras lea boahtán u buorit verddet ja   --  .(RPL 1994: 215).
Min njárggas šattai, dego earáge dáluin, hirbmat hoahppu ráhkkanit mátkái  .(RPL 1994: 9).
Min oidnen, ahte son leai váralaš inge duosttan jienádit maidige  .(KP 1989: 110).
Min olbmot vigge gaikut girdiid gáddái, muhto ii dat gal menestuvvan, go girdit ledje cieggan nannosit soavlái  .(AE 1991: 51).
Minguin lei mannan, oažžu dadjat, hui bures dán rádjái  .(AE 1991: 31).
Mis eai lean fatnasat eaige ávdnasat maiguin sáhtiimet lahtaid ráhkadit  .(AE 1991: 69).
Mis eai lean mange lágán vejolašvuođat beassat joga rastá ja  --  .(AE 1991: 66).
Mis ii lean dál earágo juogaman ládje geahččalit duššindahkat duiskalaččaid báhčinčilaid, mat  --  .(AE 1991: 55).
Mis ii lean gosage viehkalit das gal  .(IT 1997:10).
Mis ii lean vejolaš beassat rastá, ii goit ollenge heasttaiguin  .(AE 1991: 53).
Mis lea geatnegasvuohta doarjut dan  .(KP 1989: 177).
Mis lea nu olu barganláhkai ruovttus, ahte eat astta buot joavdelasaid smiehttat  .(RPL 1994: 55).
Mis leadje ommánat telttain, nu sáhttiimet dolastit ja vuoššat  .(AE 1991: 16).
Mis leai meinnet dan beaivvi bidjat bohccuid áidái  .(EG 1985: 29).
Mis leat njálggahájat maiddái dievdduide, doapmalin lasihit  .(EMV 1996: 103).
Mis ledje gal vel moadde kánuvnna, muhto lei dieđusge váttis oažžut daid olámuddui ceakko, rámšo bákterámaid bajás, jus juo  --  .(AE 1991: 35).
Mis ledje iežamet muorračeahpit ja vanasčeahpit ja gietkkačeahpit ja nu vikkai juohkehaš iežasládje ruhčat juoidá  .(I H-U 1987: 38).
Mis ledje nu ollu dávvirat, ahte illá vejiimet gurput daid dohko  .(RPL 1994: 83).
Mis ledje ommánat, nu ahte beasaimet dolastit ja vuoššat  .(AE 1991: 41).
Mis lei guđesge fárjo-oađđenskuohppu mii jegii čázi, ja pđána lei deavdit daid goike oalggaiguin, čatnat skuohpuin oktii lahttan ja de meallut daiguin rastá  .(AE 1991: 69).
Mis lei oalle buorre dilli dámppas, vuoiŋŋastalaimet ja geahččaleimmet golahallat áiggi feara movt  .(AE 1991: 15).
Mis mánáin leai nu suohtas ahte dušše soaját váilo, muđui leimmet girdilit dego lottážat  .(IT 1997: 6).
Mis sápmelaččain lea dáhpin veahkehit heađálaččaid, mávssus in beroš  .(RPL 1994: 74).
Mo Ipmil feilii sivdnidit duokkáračča  .(OP 1995: 123).
Mo Saharas ferte leat viđalot báhkkagrádas  .(measta sáhtán govahallat maŋŋá go Arizona…)  .(HG 1990: 76) XVVX  .(XVVX)
Mo biruid lea gártan ahte Rávde-Lásse vuollánii ná hálbbes láktor ala nohkkat  .(JG 1986:45).
Mo dalle sáidi doabui, i dárbbašan duššiid suhkat  .(HAG 1982: 55).
Mo dearvvas, jearralii Nillá, iige hohpohallan nuoladit  .(EG 1985: 123).
Mo dien galggašii áddet  .(OP 1995: 139).
Mo dál galgá juovlabasiid váldit vuostá, go ii leat mainna oastá juovlaborramuša, jurddaša son  .(IT 1997: 28).
Mo eadni sáhtii rassát diena  .(RPL 1994: 181).
Mo lean johtán, čalmmit gitta vai iigo niehku beros dáid áššiid muitit  .(OP 1995: 156).
Mo leaš. láhttestii Issát ja álggii duođas dáistalit  .(OP 1995: 121).
Mo leaččai nu heiven, Ábo goit šattai bahkket olggos bálddalagaid duoinna nieddain  .(AL 1992: 68).
Mo son goassige leai sáhttange leat nu nu jalla, ahte  --  .(EL 1979: 14).
Mo son leage sáhtan eahpidit  .(EL 1979: 38).
Mo son sáhtii buktiti min ruktui vieris olbmo dajakeahttá munnje sánige  .(RPL 1994: 181).
Mo su sáhtášii veardidit Hellin Qistii, dearvásvuođadálu vuosttas sesterii, gii leai belohahkii doavttir  .(OP 1995: 160).
Mo sáhttá duodji jearrat Meaštaris  manin mu dákkárin dahket  .(OP 1995: 145).
Mo sáhtát guolástit dieinna eaimmaskasain,   --  .(JÁV 1988: 46).
Mo vel dáppege sáhttá dán olmmošguđas ássat, jurddašin  .(JÁV 1988: 48).
Mo, in máhttán alccesan čilget  .(RPL 1994: 162).
Mo, jearrala Ivvár ja dáhttu johtilit čilget  .(JG 1986:28).
Moadde bottu dás ovdal duot seamma gieđat ledje grva goddit su  .(EL 1979: 29).
Moadde diimmu maŋŋil vulggiime geahččat herggiid  .(MB 1985: 62).
Moadde jagi dassái livččen sáhttán moivváskit, muhto  --  .(KP 1989: 73).
Moai Elliin láviime álo sotnabeivviid mannat meahccái váccašit ja háleštit iežame ságaid  .(RPL 1994: 111).
Moai Márjjážiin čuoigáime báhpa lusa risttahahtiti du  .(I H-U 1987:11).
Moai bidje benniid čivgat  .(OP 1995: 11). 
Moai dat gal dáide dás geassáduvvat olggos  .(JG 1986:27).
Moai dáide dás vuos olggos mannat ja dan maŋŋá goahtái. láhttestii Paavo seamma heittogit  .(EG 1985: 124).
Moai dárbbašetne humadit  .(EMV 1996: 119).
Moai eai vuos diehtán máid dahkat – ean go galgan dahkat diehttin ge  .(ME 1986: 64).
Moai ean Kirsttiin duostan čohkánit  .(RPL 1994: 134).
Moai ean beassan šat oaidnalit dán máilmmis  .(IT 1997: 61).
Moai fertejetne eallit  .(EMV 1996: 151).
Moai fertejetne geargat ovdal  --  .(EG 1985: 107).
Moai fertešeimme vázzit badjin geahččamin  .(EG 1985: 95).
Moai fertiime goappešagat boagustit, jamun árvidin ahte  --  .(EMV 1996: 91).
Moai fidniime dan mađe guoli, ahte sáhtiime buorre mielain njulget ruovttu guvlui  .(JÁV 1988: 67).
Moai galge oažžut máná  .(EMV 1996: 149).
Moai galggaime deaivvadit …  .(KP 1989: 42).
Moai gearggaime borademiin ja manaime suffái čohkedit  .(EMV 1996: 127).
Moai gearggaime ságastallat dan nai ahte  --  .(I H-U 1987:12).
Moai gesiime ánuid dasa lahka uhca jogažii, šluvggiime daid doppe ja de heŋgiime goikat  .(IT 1997: 50).
Moai giddestetne moadde minuvtta ovdalaš vai ollejetne doppe fitnat čuvllaid geahčadeame  .(EMV 1996: 104).
Moai gilliime vázzit idjabottaid mearragátti ja háleštit buot ilmmiid ja almmiid  .(KP 1989: 8).
Moai isáinat leimme áigon vuordit du risttaheami dasságo ollet lagabui Vazaža gili, muhto  -- .(I H-U 1987:11).
Moai laviime oađđit Ole Turiin ovtta seanggas  .(MB 1985: 12).
Moai leatne vuolgimin oakkastit,  --  .(KP 1989: 67).
Moai leime ránnjáisidiin vuodján Kárášjohkii geahččat televišuvnnas, go  --  .(JÁV 1988: 109).
Moai leimme viggan dan garvvašit, muhto  --  .(EMV 1996: 144).
Moai letne Elliin jurddašan váldit gulahusaid, jos dutnje heaive  .(IP 1995: 28).
Moai livččiime galgan leat guokte olbmo muhtun muitalusas, masa  -- .(EMV 1996: 11).
Moai maid čohkáneimme guldalit “Adolf Hitler”, logai Katri áhčči  --  .(RPL 1994: 67).
Moai manaime vuos máilmmi fiinna restaurántii boradit  .(EMV 1996: 105).
Moai manaime čohkedit  .(EMV 1996: 48).
Moai manime geaidnoguorain ohcat muoraid  .(IT 1997: 50).
Moai manne maŋimužžan, besse ráfis basadit  .(KP 1989: 166).
Moai njuikiime bussii Oslo gávpogii, gos galggaimme mannat togain viidáseappot siesá ruovttubáikái  --  .(EMV 1996: 62).
Moai vulge Birggetiin viežžat áhči guoktá, huikkádii Máret  .(EG 1985: 24).
Moai vulge su dearvvahit  .(EMV 1996: 62).
Moai válddiime buori áiggi čohkkát ja háleštit beaiveráddagis  .(IT 1997: 61).
Moai Áiliin galggaime čoaggit uhca jorba geađggážiid guorranan givttaide  .(RPL 1994: 148).
Moai áhčiin vulggiime viežžat buvddas jáffoseahka  .(JÁV 1988: 22).
Moai áigo viežžat juovlaguosa ihttážii, Áile muitalii mašoheapmen  .(RPL 1994: 197).
Moai álggiime suolggaid háleštit  .(IT 1997: 58).
Moai árvaleimme, ahte fertejetne dál lávu ráhkadit rohtui  .(IT 1997: 50).
Moaige Máhtiin áigo oađđit áittis nugo dalle  --  .(KP 1989: 61).
Moaige áigo cegget vel gálbbi badjel dálvve, šaddet njeallje seaibbi dálvai  .(HAG 1982: 49).
Moaihan ean gal lonut sága eret Aleksis, vai beasat gullat dan lohppii ja boahtet vel diehtit manne dat lea nugo kolera  .(EG 1985: 41).
Moaihan manne bálvosgeađggi bokte, besse rohkadallat buoret áiggi, huikkádii Márjá dainna gáttuin ahte Nilláge ilosmuvašii dainna  .(EG 1985: 96).
Moaihan oidne… galge váraid mannat nu lahka go besse, dadjalasttii Ánde  .(EG 1985: 70).
Moanaid gerddiid Jovnna ja Ánde manaiga Bealljevárrái, jearahallat Gáissás gullamušaid, muhto   --  .(EG 1985: 60).
Moatt geardde deiven gávnnadit su geahčastagain, muhto dat lei dušše čalbmeravkalan bottoža  .(EMV 1996: 95).
Moatte bustáva meattáhusahan sáhtii bargat gii beare  .(JÁV 1988: 52).
Moatte vahku geažis áhči jávkamis lei bággu álggahit ođđa eallima  .(JÁV 1988: 149).
Moatti beivvi geažes Áhkku ja iŋgá evttoheigga eadnái vuolgit Kantogillái  .(RPL 1994: 40).
Mobat Elle ii dan meare veadján gohcit, imaštallen eadnái  .(RPL 1994: 87).
Mobat daon jáhkát mu leaskaolbmo ealihit dudno velá, go  --  .(RPL 1994: 97).
Mobat doai bođiide? Háliidin vel diehtit  .(RPL 1994: 210).
Mobat don ikte velá it máhttán ieš gazzat, áhkku givssidii Áille  .(RPL 1994: 123).
Mobat don livččet sáhttán vázzitge skuvllaid ja oahppat lohkat doppe Sámis  .(RPL 1994: 33-34).
Mobat áddjá válddii dieđu vuostá= Eadni hálidii diehtit  .(RPL 1994: 39).
Mohtor lei dušše veahtun fárus, go gárttai geassit fatnasa gátti mielde bahámus guoikkaid meattá  .(JÁV 1988: 81).
Mojit, geahčastagat sáhttet dájá almmuhit olbmo jurdagiid buorebut go sánit  .(AL 1992: 69).
Mojunjálmmiid áiggui Iŋgáige mutalit buot vearrivuođaid maid sámit ledje gillán, jo don áiggi rájes  .(EG 1985: 43).
Mon dat gal ferten du jura caggat  .(AL 1992: 66).
Mon dieđan ahte dál ii livčče sártniid áigi, muhto dan mon hálidan dadjat  --  .(EL 1979: 26).
Mon dopmen náđustit láđu duohkái vuorddašežžii mii hal dás dal šaddá  .(ME 1986:24).
Mon fas govahalllen dieid oallup njálgga bivddaid ja amas gáhkuid mat láveje rávvejaččain leahkit bordojuvvon bevddiid ala  .(ME 1986:33).
Mon gal in liikká šaddan eatnán buohta čohkkedit go dáppe lei nu gárži  .(ME 1986: 57).
Mon gale berrešin čatnat du gitta ja atnit du mielateapmin  .(EL 1979: 41).
Mon gale livččen gárvvis joatkit ná vaikke čađa ealliman  .(EL 1979: 69).
Mon gale mieđitan, ahte mon meannodin fastet, muhto in mon sáhttán árvidit, ahte Bás Gálle falletivččii mu  .(EL 1979: 29).
Mon gádden don oahpas ledjet šaddan nu goargat, ahte it šat dohkket sámegiela  .(AL 1992: 72).
Mon hálidivččen ban mielde go lea alddán bastilis bihla, ja máhtán muoraid čuollat, ii leat mus juolggis náhkki njakasan obanasinge goassege  .(ME 1986:29).
Mon in gale oppa viša dadjat dan  .(EL 1979: 30).
Mon in gossige lean sáhttit árvidit, ahte don ráhkistat mu  .(EL 1979: 13).
Mon in ipmirdan, Pierra árvidii, dábildii mas čilget  .(ME 1986: 61).
Mon in makkarge suovaše dáhpatuvvat mu, ahte  --  .(EL 1979: 26).
Mon in máhttán ruohagiela obbanassiige, muhto mus leai dulka gii leai vázzán skuvlla ja oahppan lohkat girjji ja čállit  .(I H-U 1987:11).
Mon in sáhte su dubmet  .(EL 1979: 22).
Mon in áiggo muitalit geasage dan birra, maid don leat munnje hállan  .(EL 1979: 20).
Mon in šat goassige jolggadivčče ihtit du čalmmiid ovdii juos mon dál dutnje gielistivččen  .(EL 1979: 44).
Mon jurdd´dašit ahte loh… galgga lohkat sámegiela, jotkkii Ari  .(KP 1989: 174).
Mon leamaš dattege háhppetan duolmmastit breamssa, Jovnna duođaldii  .(EL 1979: 74).
Mon lean lihkolaš das ahte mon ožžon aiddo du ráhkistit, Jovnna Roavi,  --  .(EL 1979: 89).
Mon loahpalaččat bohten dan geahčái ahte in galgga dahkat diehttin maidege, dušše sisa mannat digo in maide  .(ME 1986:29).
Mon vuolggan geahččat, ahte  --  .(EL 1979: 64).
Mon ádden gale, muhto dus sáhttá leat vela odne Bás Gálle dihtii doarva bargu  .(EL 1979: 23).
Mon áiggub leat du, celkki Maria hiljit ja dollii čavga Eirra gihtii  .(AL 1992: 91).
Mon áigon dušše hárdit su muhto in falletit  .(EL 1979: 28).
Mon árvidin, olbmot nie dájuhe min, mánáid, amas mii doppe ald dálus fitnat  .(ME 1986:13).
Monhan oaččun oaidnit Máreta inge mon dárbbaš fitnat su geahčen  .(EL 1979: 39).
Monhan áiggun dušše finadit viežžamin Ándde, muhto  --  .(EL 1979: 45).
Morris-riebu oassin leige guođđit min báikki, ja su sadjái bođii Pargas  .(JÁV 1988: 34).
Morten Evje sártnuhišgođii nieiddas vuolgit Bergenii, vázzit dállodoallanoahpas  .(AL 1992: 96).
Moson geavašii, jos mii bálkestuvvošeimmet dalá áigái dikšut áššiideamet ja skáhppot áigáiboađu mánáidasamet  .(IP 1995: 7).
Mot dalle earáide, vierrásiidda nagodi gilvit oaskku  .(EMV 1996: 43).
Mot jáhkát oskkuinbirget, don gii das álo leat ballan  .(EMV 1996: 138).
Mot sahtte olbmot dan jorahit stuora vearedahkun, dan in nagodan goassege ipmirdit  .(EMV 1996: 64).
Mot son láve su báldda leat dego beana, galggai gerjjodit dalle go son siđai ja duhtadit su juste dalle go son siđai  .(EMV 1996: 113).
Mu almmái manai ohcat fatnasa, dasgo son leai gullan ahte Vuolle-Deanus leat fatnasat  .(IT 1997: 50).
Mu beales gal jullot čállit buot dieid dat geat háliidit, muhto  -- .(Gaski 1990: 42).
Mu beales gal oaččut vuordit vaikko jagi  .(RPL 1994: 184).
Mu boarrasut fuolkeniedda-guovttus bođiiga geahččat máná ja jearaiga mii gándii namman  .(JÁV 1988: 17).
Mu dal gáttat dal dieid ádjaid šat muitit  .(HAG 1982: 62).
Mu dilli geahpui go geahččen sudno ja jurddašin, juosba eallima dattege sáhtá hálddašit  .(OP 1995: 46).
Mu divttaid galggat addit ruovttoluotta, šuohkihii Ája  .(OP 1995: 180).
Mu doibma lei čuovvut mášinbissobáhčči, veahkehit su ja leat gárvvis joatkit MG1 doaimmaid jus dárbbašuvvui  .(AE 1991: 37).
Mu dállui ii dárbbaš boahtit oktage Juovva-Rásstoža Piera maŋisbohtti,  --  .(KP 1989: 11).
Mu geahčastat darvánii rissái inge sáhttán lihkastit  .(KP 1989: 105).
Mu ii dárbbašan guovtte háve bivdit  .(RPL 1994: 123).
Mu ii dárbbašan nuppe háve gohđđut boradit  .(RPL 1994: 129).
Mu ii veahkehan biehttalit  .(JÁV 1988: 45).
Mu in veadján guldalit daid mánnaságaid ja vulgen áhku bellái Áille lusa  .(RPL 1994: 211).
Mu juovladearvuođain ii leat juste diekkár historjjálaš jurdda duohkin, eanet baicce gudnejahttit vuogas dábi ja seammas cealkkestit oahpes olbmuide ja Nuorttanaste lohkiide buori juovla- ja ođđajagi dearvuođaid  .(Gaski 1990: 30).
Mu jurdagat ledje juo guhkkin davvin, iige mus lean váigat earránit, vaikko Rautala gázzi ledje leamašan min buoremus ustibat  --  .(RPL 1994: 77).
Mu jurdda Sámi Radio mátkebreavaiguin lei vuosttažettiin ráhkadit smávva muitalusažiid min johtimiin; viggat govvet guovlluid maid jođiimet, olbmuid geaid deaivvaimet, báikkiid gos bisáneimmet – juohkit veahá mu dovdamušain daid áššiid vuođul maid oidnen, gullen ja ohppen.  .(Gaski 1990: 6).
Mu lea oalgguhan ruđaid bidjat dien gávpái, mus lea mus lea..  .(ME 1986:36).
Mu lea álkit doallat rehkega, dasgo  --  .(JÁV 1988: 128).
Mu lei bággu válljet goappá áigon čuovvolit; áhči via Egila  .(EMV 1996: 122).
Mu lei váttis dovdat su iežan áhččin  .(JÁV 1988: 39).
Mu mielas don galggašit leat lihkolaš, go viimmat ge besset dan ruossas  .(JG 1986:58).
Mu mielas gale orru ahte munnje lea álkit fáhtet duon mánu almmis go du  .(EL 1979: 10).
Mu mielas ii  lean dárbuge šat nu dávká fitnat dáppe, go fihten, ahte dudno eallin lea ortnegis  .(RPL 1994: 222).
Mu mielas ii gánnat dán áššis dorvvastit  .(IP 1995: 48-49).
Mu mielas ii leat mange veara doppe čohkkát ja geahččat dutnje go in ipmir maidege das máid don čilget  .(EMV 1996: 41). 
Mu mielas lea buoret muitalit duohtaáššiid Biret-Ánnii  .(RPL 1994: 48).
Mu mielas lea nu soaiggus vázzit okto seadnjadin  .(AL 1992: 69).
Mu mielas lea olu suohttasut vuolgit Iŋgá-siesa lusa  .(RPL 1994: 163).
Mu mielas leai nu fasti oaidnit iežainis giebmamin  --  .(EG 1985: 64).
Mu mielas leat liikkat jo doarvái, dadjalasttii Márjá, bidjalii mielkegievnni eatnamii ja álggii gusa skavkat olgoverrát guvlui  .(EG 1985: 103).
Mu mielas orru nu ahte ii leat heivolaš diktit du čorget daid biktasiid maid mu ustit lea durddidan  .(EL 1979: 23).
Mu mielas orui ahte son suoli sivahalai maiddái eatni, go leai ferten Bierain náitalit  .(RPL 1994: 104).
Mu mielas áhčči oainnat gárttai gillát eahperehálašvuođa gávpealbmá dáfus  .(JÁV 1988: 21).
Mu miellagovvadus álggii girdit  .(RPL 1994: 49).
Mu ohte viežžat  .(EL 1979: 39).
Mu ođđa ustibiid vierrun ii lean sáddedallat dákkár goarttaid  .(JÁV 1988: 160).
Mu reangan, Lásse, dajai ahte son vuolgá gárvvuhit sápmelažžan  .(MB 1985: 63).
Mu skohpalastán juolggit ja boatkuluvvan čielgi eai lean goittot nu geargadat vuolgit geahččat buot duššiid  .(JÁV 1988: 155-156).
Mu vieljat lávejedje dánsut dan šiljus  .(OP 1995: 18). 
Mu vilbealli lea áidna nuorra olmmoš, guhte geahččala velá fidnet láibbis báikkis  .(JÁV 1988: 128).
Mu viđajahkásaš nieida ge viimmáskii daiguin stoahkat go… .(HG 1990: 68) SVXV
Mu vuosttaš jurdda lei viehkalit Egila lusa muitalit maid olbmot lohket munno birra  .(EMV 1996: 55).
Mu váibbasvuohta ja dolkan fertii leat dat , mii  --  .(KP 1989: 102).
Mu váibmu cuovkanii, go ii ožžon ollašuhttit buoremusa, man dovddai ja diđii: ráhkisvuođa  .(KP 1989: 205).
Mu váivvide mášohuhtte dat mu šluppárat máid gáhten, ballen raimmahallat  .(ME 1986:32).
Mu čalmmit ledje vel beassan oaidnit lastamuora  .(AE 1991: 76).
Mu, guhte ledjen mánnán hui čaibmalaš, lea hui váttis doalahallat gávdnasiid  .(JÁV 1988: 29).
Muge geahččalii oažžut mihcamármárkaniidda fárrui  .(RPL 1994: 180).
Muhti go son áhčistis jearralii “Leagobe dáža vuoivvas čáhppat? de lávii áhččI dušše bohkosit ja dadjalit: “Ja don jearat”  .(AL 1992: 55).
Muhti ii lean váttis oaidnit ahte dat olbmát eai lean gal oaidnán sabehiid ovdal ja dađi unnit čuoigan  .(AE 1991: 16).
Muhtimat bohte dušše gažadit gávpealbmá ja su rovvá  .(JÁV 1988: 20).
Muhtimat vigge báccardallat vuostá, muhto dábálaččat moatte jagis ledje siige sodjan ođđa ortnegii  --  .(JÁV 1988: 95).
Muhtimiin ledje vehá niestebihtát fárus, muhto doppe ii lean ávki dadjat “die lea mu”, dasgo mánáthan maid gáibidedje njálbmái juoidá  .(IT 1997: 46).
Muhtimin bohte jábálut olbmotge deavddihit dákkár báhpáriid, vaikko sin mánát gal livčče birgen dáid uhca ruhtasupmiidhagage  .(JÁV 1988: 107-108).
Muhtimin leimmet nu galbmon, ahte eat sáhttán háleštitge  .(RPL 1994: 219).
Muhtimin mii láviimet bivdit áhči muitalit vehá soađi birra  .(JÁV 1988: 15).
Muhtimin son hivveha gággasit čohkutge, muhto go su leat buvssat ráigánan, de  --  .(IP 1995: 15).
Muhtimin son ribahii nohkat eatni báldii  .(KP 1989: 153).
Muhtimin stálut sáhtte meannudit máŋga ija, ovdalgo lihkku viimmat bođii  .(IP 1995: 5).
Muhtimin sáhtii finadit oaivvis jurdda ahte  --  .(JÁV 1988: 148).
Muhtimin sáhtii gal guopmat ahte lei čohkkán eará sajisge go dušše čoahkkinlanjas  .(JÁV 1988: 111).
Muhtimin áhčči gal sáhtii ráfut ja juoba muittuhit ovddes áhči  .(JÁV 1988: 64).
Muhtimin áhčči sáhtii leat aiddo boahtán vahkuid siddastallama maŋŋá ruoktot, go  --  .(JÁV 1988: 37).
Muhtin beaivve nissonoahpaheaddji dajai ahte Amerihkás lea dáhpin ávvudit etniid beaivvi  .(RPL 1994: 139).
Muhtin beaivvi eadni váccii báŋkui jearat man ollu min vealgi buot buohkanassii leige  .(JÁV 1988: 149).
Muhtin beaivvi geažis sáhtiimet juo imaštallat áhči ođđa govvaváldinmášiinna  .(JÁV 1988: 70).
Muhtin boares-bárdni leai láhppán gávcci lojes hearggi, jáhkii ahte ledje báhcán čákčá-láidimiidda ja vulggii ohcat  .(I H-U 1987: 23).
Muhtin boarrasit sámi áddjá geahčái birrasis, iige diehtán galggašiigo doaškut vai ii  .(RPL 1994: 121).
Muhtin dasto lohpidii doalvut daid Suoma Báŋkui rádjui,   -- .(IP 1995: 69).
Muhtin golgolaččas lei Máhtte oahppan suvrudit váso  .(IP 1995: 71).
Muhtin sajiid šiehttá ge olles biilagovdodat ovtta muorramáddaga čađa mannat  .(Gaski 1990: 15).
Muhtin áiggi das maŋŋil, de geavai nu ahte Bierár ii nagodan doallat sudno idjaráfehisvuođa deamppuid muitalkeahttá  .(I H-U 1987: 51).
Muhtin čáppa giđđaiđit son gorgŋii deikke alážii ohcat Ipmila, ja muitaluvvo, ahte son manai Marasjohkaráigge bajás, rohkadalai ja huikkašii  .(OP 1995: 178).
Muhto Aleksas galggašii báhcit áigi guorahallat, geaid rupmašiid badjel iešge guossala  .(EG 1985: 106).
Muhto Bierár ii duostan olbmuid dihte su váldit iežas mielde ruoktot siidasis  .(I H-U 1987: 46).
Muhto Biiga-Iŋgá lei heajos mielas go ii beassan leat mielde  .(AL 1992: 57).
Muhto Biret ja Máret dáiddiiga ieža diehtit, maid  --  .(KP 1989: 67).
Muhto Biret leai juo geargan háleštit earáiguin jierpmálaččat  .(OP 1995: 113).
Muhto Eira oinnii ahte Maria vánhen-guovttos eaba šat sihtan su čalmmiideaskka ovdii ge boahtit  .(AL 1992: 96).
Muhto Eira vástidii, ahte dat leai Sofe iežas duohken, son ii sáhttán veahkehit  .(KP 1989: 95).
Muhto Elina ii vuolgán liantta ja báhpára viežžat  .(KP 1989: 177).
Muhto Fáre leai jo geargan jávkat Stuorranjárgga stuorra geđggiid duohkai  .(HAG 1982: 67).
Muhto Hánsa mearridii mu eallit  .(OP 1995: 151).
Muhto Ivvár gal muittuhii ahte ii lásse ožžon sutnje-čalmmiid veallát  .(JG 1986:43).
Muhto Jusse ii vuollánan čolgat bánnogáhku eret, baicca borai mannat suhtuiguin dego ii livčče len mihkkige erenoamážiid  .(IT 1997: 50).
Muhto Liissába ii áigon vuollánit, ii áinnas dál, go leai masá dáhpehallan dainna  .(KP 1989: 174).
Muhto Lájlá ii hálidan ealligoahtit nugo eadni ja eará nissonolbmot sin searvegottis  .(EMV 1996: 38). 
Muhto Lájlá ii mannan olggos, son doalahii iežas čađat sárdneolbmá lahkosis, vai beassá jearrat sus  .(EMV 1996: 30). 
Muhto Márjá ii orron áigumin maidige dadjat, jearai Nillá  .(EG 1985: 126).
Muhto Nilsus in sáhte gal luohpat, vaikko mii de livččii  .(IP 1995: 84).
Muhto Paavo leai manna ja Nillá fertii hárjanit dasa ahte skihpára manahii  .(EG 1985: 126).
Muhto Samuel, don oaččut jáhkit mon dieđán dál eambbo go don  .(AL 1992: 93).
Muhto Silje riehpu diehttelas ii sáhttán dasa áddit makkárge čilgehusa  .(EMV 1996: 96).
Muhto Stuorrageavŋŋis-gáttis goittot ge oidno velá okta doapmamin vuolgit mátkái.  .(PJ 1992: 25) XVSXVX
Muhto Sámmol ii geargan go veaháš vázzit, de Ánne huikkádii  .(JG 1986:61).
Muhto beadvdeguoras gal ii duostan dan dahkat  .(EMV 1996: 30). 
Muhto biro, gearpmaš lea gievra. Jápmit ferte ja cubbo biebmun šaddat  .(OP 1995: 120).
Muhto buoret livččii, jus son ii boađe diehtit oppanassiige reivves  .(RPL 1994: 101).
Muhto buošui hui hihtásit ja danin fertii vuolgit gosa nu dahje gean nu lusa, ja  --  .(OP 1995: 15). 
Muhto báttaljuvdnahoavda ja su mielbargit nagade čovdit daid ollu váttisvuođaid oalle bures  .(AE 1991: 13).
Muhto dalle go mii beaivit boradat, de mun geahččalan muitalit dan lohppii  .(JÁV 1988: 83).
Muhto dalle in ádden dan, ahte dasahan skuvla ja ásodat lei viggange, oahpahit min suopmelažžan ja hilgut sámevuođa  .(RPL 1994: 157).
Muhto dan badjel dat gale veadja njabirdit  .(HAG 1982: 25).
Muhto dan beaivve go boardaga ala lávkii nuorra čaibmalis Sisttetláttán, gii muitalii iežas boahtit duoddariid badjel, leai ijastallan Nammageđggiid alde ja   --  .(OP 1995: 186).
Muhto dan ektui, ahte almmái livččii mannan eret, son deaškaliige njuoska cummástaga Iiddá muhtui ja bázii dasa čohkkát  .(KP 1989: 148).
Muhto dan fertejin oalle fargga dahkat  .(EMV 1996: 136).
Muhto dan háve sus ii lean dilli álgit daid sáhkkehallat, muhto  --  .(JG 1986:61).
Muhto dan mađeaš, ahte bures, na- leat beassean vuoššat  .(HAG 1982: 67).
Muhto dan oačui jáhkkit ahte  --  .(IP 1995: 17).
Muhto dan son ii duostan almmuhit eadnásis  .(AL 1992: 62).
Muhto dan áhči mun maid ferten jurddašit  .(JG 1986:39).
Muhto dasto munnje čielggai ahte nisu diđii ahte áiggun fállat sutnje mállása, seammalágana man don borret aiddo  .(OP 1995: 29). 
Muhto dat eai mearkkaš maidege, dasgo sis ii leat doarvái ruhta, ja dan dihte mu eamit ii hálit goassege mus earránit  .(EMV 1996: 118).
Muhto dat ge hiljit dego váruheamen dan, amaset ráfehuhttit duon suollemas ráfi.  .(PJ 1992: 25)
Muhto dat gálvabáhpa gal anii dán vuorjjahussan, su gul čalmmiid ovddas dien láhkái lihkahusastallat ja nuorabuid vel oalgguhit heitot ovdamearkkain mielddis  --  .(ME 1986: 9).
Muhto dat lea maid Hearrá du dáhttu, ahte mun šattan duon leahpi gierdat oaidnit nu guhká go ealán, vaikke  --  .(JG 1986:44-45).
Muhto dat leai dušše suohtas, gurput eallámuša ruoktot  .(IT 1997: 30).
Muhto dat manai goit ge buoragit go lean álo leamaš duojár, oažžu dadjat  .(I H-U 1987: 38).
Muhto dat, gii ovddimužžan válddii gáhku njálbmái, viehkalii olggos čolgat ja vuoksit  .(IT 1997: 50).
Muhto dat, maid son leai lohkan Sámi Áiggis, jorai ain su jurdagis – sáhttágo dat leat duohta, ahte olbmot borret diekkáraččaid ja dainna šaddet irgájin  .(IT 1997: 65).
Muhto datte son fertii leat erenoamáš várrugas go álggii gávppašit  .(IT 1997: 31).
Muhto de bivde Sámi Radios mu joatkit breavaiguin – ja maid dat gal mun, álo gearggus bálavalit sámi beroštumiid… — .(Gaski 1990: 6).
Muhto de deaivvai johtit muhtin gielddahearrá doppe, ja go son oinnii duon bearraša vártnuhisvuođa ja  --  .(IP 1995: 18).
Muhto de lei šaddagoahtán eahpečielggas ii go dat leačča Boiváčsárdnideaddji guhte dás galggai giissá guoras jođihit meanuid  .(ME 1986: 75).
Muhto deaividin duohta beroštumiin ge oahppat juoidá sámi kultuvrra birra, ja  -- .(Gaski 1990: 18).
Muhto dieid jurdagiid fertii dal olmmoš hoigadit eret, dainnago gal mii dál leimmet dakkar bivddus gos “lottit” ledje veaháš basttánat  .(AE 1991: 55).
Muhto dii galgabehtet maid muitit ahte leat čađat leamaš vuoittu bealde, ja dássedit árrán vašálačča maŋás  .(AE 1991: 69).
Muhto divtte mu dadjat na- dadjat ahte in dušše..  .(OP 1995: 27). 
Muhto donhan gal iešge diđát ahte ii ođu-Ivváriin sáhte earáláhkái háleštit go garrudemiin  .(JG 1986:44).
Muhto duohtavuohta fertii leat máŋggadáfot vai dat livččii gokčan ovdamearkka dihtii gova nieiddas, gii  --  .(OP 1995: 68).
Muhto dušši lea ohcat  .(JG 1986:56).
Muhto dáhpáhuvai ahte šadde hoahpuid siste guođđit olbmuid geat  --  .(AE 1991: 49).
Muhto dáid mihcamaraid mon áiggon iskat, leago trámmas ávki  .(EL 1979: 20).
Muhto dál dat gal orru jo liegganan givggis dan muddui ahte sáhtašii nissonguoktáige civkalit  --  .(EG 1985: 123).
Muhto dál eai šat orus dollagáddái káfe vuoššat ja gihtára čuojahit lávllodettiin čappa moarsi birra gii  -- .(Gaski 1990: 19).
Muhto dál galggai son oaidnit alddis golbma rávis bártni sáddejuvvot soahtebálvalusaide  .(AE 1991: 11).
Muhto dál go boaresvuohta njuvddii su seŋgii, dál sus lei áigi muittašit sutnje dáhpáhuvvan ja earáin gullan fearrániid  .(JÁV 1988: 122).
Muhto dál in orron šat sáhttime suinna leat seamaládje go ovddit háve  .(EMV 1996: 112).
Muhto dál moai fertejetne vuolgit Anárii almmuhit bolesii, áddjá dajai  .(RPL 1994: 221).
Muhto dál moai galge vuot joavdat  .(EG 1985: 106).
Muhto dál su lei ollu váddáset bagadit go dan áigge, dál Bikká lei ollesolmmoš, dalle bás mánná  .(IP 1995: 81).
Muhto dál álge duiskka girdit skirvehallat ja bombet  .(AE 1991: 29-30).
Muhto dál “dálveáiggi” lea mearra measta galmmas čázis duhkoraddat, ja …  .(HG 1990: 72)
Muhto dás ii ábuhan gal náđđáhit jus   --  .(AE 1991: 60).
Muhto dás maŋŋil dat galgá šaddat eará láhkai  .(AL 1992: 62).
Muhto dát dáhpáhus lea mu mielas dan mađe stuoris ahte ii giige sáhte mu sivahit  .(JÁV 1988: 8).
Muhto dát lei nu duođalaš ášši, spivkumis galggašii máššat  .(ME 1986:44).
Muhto eaba hal Maria vánhen-guovttos goit goassige mieđit dasa, ja dan láhkai ii vuolgge sudno árvalusain mihkige, jeđđehii Samuel olbmás  .(AL 1992: 93).
Muhto eadni ii duostan áhččái čájehit ahte son illudii muinna  .(EMV 1996: 138).
Muhto eadni ii hálidan gáfestallat  .(RPL 1994: 34).
Muhto eai duiskalaččat gal orron áigume vuollánit  .(AE 1991: 67).
Muhto eai dáidán Freda váhnemat diehtit, gos sin bárdni leai  .(IT 1997: 42).
Muhto eaigot otne galggašii leat dudnos Elliin dat heajat  .(IP 1995: 29).
Muhto eaihan dat eará go dánso, mun geahččalin bealuštit Inŋgá-siesá  .(RPL 1994: 17).
Muhto eallin ii leat albmi eaige dan dáhpáhusat eŋgeliid lávlumat  .(KP 1989: 119).
Muhto eallit ferte, dáhpáhuvvos mii dáhpáhuvvá  .(RPL 1994: 59).
Muhto earát ledje nu hilbadit ahte eai searvan Ándarasa veahkehit, vai oidnet mo dal aitto   --  .(IP 1995: 14).
Muhto eat dárbbašan vuordit guhká  .(AE 1991: 62).
Muhto eat mii sáhttán gal dušše veallátge dán ordaravddas ja geahččat go duiskkuhat hommeje  .(AE 1991: 24).
Muhto eatnašat liikkáge háliidit orrut oahpes olbmuid ja fulkkiid lahka dan sadjái go šaddat oarbbisin vilgesolbmo servodahkii.  .(HG 1990: 77) GVX
Muhto ferte dávjá gieđaiguin ruvvet, vai litna náhkit šaddet daid sisttiin  .(IT 1997: 23).
Muhto fertet leat garas  .(EMV 1996: 122).
Muhto gal duon skurđđus dieđus báhkkanit sáhttá geasi áiggi.  .(HG 1990: 75) XVVX
Muhto gal dáiddii gártat váttisin, jus leaččai obage vejolaš, dainnago mii de goit fertešeimmet rasttidit govda muohtajalggaid ja   --  .(AE 1991: 33).
Muhto gal várra duiskalaččat maid máhtte mávssahit  .(AE 1991: 54).
Muhto geahččat dasa mon gal goitge viggen  .(ME 1986:49).
Muhto gilli lea nu jođán dubmet, ja juohkehaš šaddá nu iešvanhurskkis fáhkka ja  --  .(EMV 1996: 78).
Muhto go Gáisá jearai dasa siva, ii Aleks máhttán maidige dadjat, vavdadi dušše, nugo bahádahkki  .(EG 1985: 49).
Muhto go Liissá ain gohččuhii su viežžat báhpára ja liantta, ráđihii son čuožžat ja vázzilii  .(KP 1989: 177).
Muhto go bođii vuolgináigi, de buohcci ii gárronge šat joatkit dađe guhkkelebbui, ii vaikko moo de livččii hohkahuvvon  .(IP 1995: 26).
Muhto go de ádde vilppastit maŋás ja oaidná Rođu-Ivvára rabas bánehi njálmmi, de  --  .(JG 1986:45).
Muhto go deaivvai boahtit mielamiel olmmoš, de  --  .(JÁV 1988: 119).
Muhto go hálidat vuolgit, de daja munnje  --  .(KP 1989: 85 - 86). 
Muhto go in lean ovdal gártan dán ášši jurddašit, de  --  .(IP 1995: 48).
Muhto go kántuvrii boađán ja oainnán báberlánaid mat livčče lohkat ja earát livčče čállit, de…  .(HG1990: 72)
Muhto go leaska Biret daid golddestii mottiin sániin bajás, álgii Sikká osku bilbut  .(JG 1986:66).
Muhto go lei goalmmát vahkku juo mannamin, in máššan eambo vuordit su, ja vulgen ieš Katri lusa  .(RPL 1994: 29).
Muhto go morihii iđđedis, de suhtai vel dan niegu alage, go dat ge ii ožžon leat duohta  .(JG 1986:40).
Muhto go nealgugohten, de fertejin botkestit vuoncáid čeabáha, goddit spiinniid ja viimmat heastta  .(OP 1995: 21). 
Muhto go nubbi girddii ala ja álggii čormat čoavjái, de dáikkihii ahte almmái lei ieš jođus  .(JG 1986: 80).
Muhto go son gulai mánáid gáibideamen láibbi ja eatnit vástidedje “ii leat šat láibi, ferte vurkestit vel iđitnjálbmái”, de áhkku nuolastii muottá eret, jorggastii asi beali olggos,  --  .(IT 1997: 46).
Muhto go son jođii Lindain giehtalagaid bálggesráiggiid, son sáhtii gaskan dajaldaga geahččagoahtit maidnu  --  .(KP 1989: 168).
Muhto go vánhemat leigga vuolgán, de goahti buollái, ja oabbái bođii heahti das ahte mo galgá vilejas gádjut  .(IP 1995: 9).
Muhto go čalbmi darvánii vuosttaš sátnái, vuosttaš cealkagii, de in sáhttán šat bisánit  .(EMV 1996: 132).
Muhto gu nuppit bohte diehtit, ahte doppe leai nissonolmmoš, áitti lusa čohkiidedje čáhppadin albmát  .(EG 1985: 82).
Muhto guhká Ivvár ii gierdan dan dili, iige dan jurdaga ahte duosttašii čielgat, vaikke  --  .(JG 1986:41).
Muhto gáttán go márffit gikset, de veaján fas borrat  .(RPL 1994: 123).
Muhto gávnnahin ahte son soaitá dubmet mu seammaládje go buot earát olles gilis  .(EMV 1996: 60).
Muhto heahpat dat lei diktit nissona nuolahit álás – guovdilis beaivve  .(JG 1986:71).
Muhto hoavda lei jierbmás olmmoš, son jeđđii min ja logai ahte mii berret geahččalit ođđasit aivve fargga vai eat čoakke balu ja hearddohuva ja vai  --  .(AE 1991: 34-35).
Muhto ii dasa ábuhan vuollánit  .(AE 1991: 61).
Muhto ii duddon jurddašit loahpalaččat ja nu orustii vel muhtun áigái  .(EG 1985: 115).
Muhto ii dáppe gal birge jus áigu dušše beaivváš ovddas sádduid siste velohaddat, …  .(HG 1990: 54) 
Muhto ii han munnos heahti gal boađe.. doppe galgá juogalágán gávdnot  --  .(JG 1986:30).
Muhto ii lean earágo jáhkkit  .(AE 1991: 10).
Muhto ii lean goasse vejolaš dárkilit oaidnit su čalmmiid, dasgo  --  .(EMV 1996: 41). 
Muhto ii lean goit mihkkege mii čujuhii dan guvlui ahte soahtamat galge Norggas bissehuvvot  .(AE 1991: 71).
Muhto ii lean árbmu, muhtinlágan suodji fertii leat, áinnas go bás mánát ledje fárus  .(IT 1997: 46).
Muhto ii leat álki vajálduhttit dan, mii --  .(KP 1989: 114).
Muhto ii leat, maid ráhkadit  .(IT 1997: 50).
Muhto ii mihkkege dáhpáhuvvan ja mun fertejin fas rabestiti čalmmiid  .(EMV 1996: 130).
Muhto ii oktage lihkastange ja dalle son áiggui suorggahan dihte fáđustit láhttái dainna spižáin, muhto  --  .(IP 1995: 18).
Muhto ii son bisson oppa ámmátskuvllas, ii asttan juhkamis oahppat  .(KP 1989: 152).
Muhto ii son liikká geassán saniides, vaikke rumaš soasihiige apmasit, go Paavo geahkalii vuolgit  .(EG 1985: 121).
Muhto ii son máhttán árvidit, manne áhčči ii orron liikomin dasa duođi ge  .(AL 1992: 54-55).
Muhto ii son viššan dádjut ja hárdit olbmuid duššiid dihtii  .(KP 1989: 190).
Muhto in beassan su vajáldahttet  .(EMV 1996: 109).
Muhto in dette heivehan dan ge vástidit  .(EMV 1996: 106).
Muhto in leat velá áibbas rehálaš amerihká TVain,  --  .(Gaski 1990: 39).
Muhto in mon šaddan suinna dađe eambbo sártnodit, muitalii Ovllá-Biehtár  .(AL 1992: 73).
Muhto in mun ožžon iežan jeagadit jorgalit  .(EMV 1996: 110).
Muhto in mun áiggo du náittosdillái guoskat, in danin..  .(KP 1989: 143).
Muhto isit ii leat gárvvis luohpat basttestis, vaikko   --  .(JÁV 1988: 145).
Muhto it don gal leat  dego sápmelaš!  .(Gaski 1990: 18).
Muhto jos giinu vuostálastigođii su, de dan son ii sáhttán suddadit  .(JÁV 1988: 120).
Muhto juoga fertii dahkkojuvvot, eat mii sáhttán dás veallát joavdelassan  .(AE 1991: 33).
Muhto juohke beaivve fertii goddit alddestit ovddeža, fertii oahppat leat rivgu aŋkke siskkabeali -  .(KP 1989: 154).
Muhto juos dan gáttežat ahte du álggan gopmárdallat, du eallin áigge dat beaivi ii čuvggot  .(EG 1985: 45).
Muhto juos mun áiggon vuolgit dohko suvkii, de in olle ruoktot dan beivve  .(IT 1997: 58).
Muhto juos vuodjá de galgá leat nana ja doallás fanas ja gievrras mohtor  .(OP 1995: 119).
Muhto jus diesa jáhkát, de náitalan vaikko dainna Boasta-Jovnna-rohke leaskkain, amas du gápmu dáhpáhuvvat  .(RPL 1994: 85).
Muhto jus livččii deaivat čuggestit dan fávrros nieidda, de leai oažžut duhátnári bohcco  .(I H-U 1987: 24).
Muhto lea goitge visti, gosa mii dál leat čoahkkanan rasildit busttavaiguin, duhkoraddat sániiguin ja jurdagiiguin dego dat livččii dehálaš bargu  .(OP 1995: 89).
Muhto ledje gal min heastaođbmát rahčamiin ja ollu váttisvuođaid čađa nagadan fievrredit gálvvuid muotkki badjel  .(AE 1991: 26).
Muhto lei goitge unnán máid dál sáhtiimet dahkat, nu guhkágo eat beassan rastá čázádaga man duohken leimmet  .(AE 1991: 69).
Muhto lei váttis gávdnat rivttes sániid…  .(EMV 1996: 18).
Muhto leimmet gal juo mánnávuođa rájes oahppan gullat dan stuora, veagalaš Ruoššariikka birra, ahte dat lei min várálaččamus vašálaš, álo snillodii Norgga suttes mearragáttiide  .(AE 1991: 12).
Muhto liikkage son ii sáhttan atnit dan nu stuorra vahagin  .(EL 1979: 24).
Muhto liikká Raatamaa čilgii ahte sutuid ándagassii addima sáhttá juohke oskkolaš dahkat  .(EMV 1996: 43).
Muhto liikká sii birgehalle bures, vaille dávjá šattai cagastallat nuppiin siidaguimmiin  .(JG 1986:8).
Muhto livččiigo dakkár almmái gávdnonge geasa mun livččen liikon, earágo Sámmol-čeahci – ii várra, ja dien dáfus ferten dohkkehit Ándde das go geean nu earáge, jurddašin  .(RPL 1994: 195).
Muhto maid mun sáhtášin bargat  .(RPL 1994: 168).
Muhto maiddái son seavvelii táksii j aáiggui sihkkarit vuolgit munno maŋŋái  .(EMV 1996: 123).
Muhto man mielas livččiiga beassat oktii  .(EMV 1996: 133).
Muhto manne galgá dat álo leat dakkár nággu dan hárrái, maid olmmoš dáhttu, ja maid olmmoš ferte  .(AL 1992: 86).
Muhto manni dál veahá áigái olggos buhtes áimmu hahppalit  .(KP 1989: 162).
Muhto maŋažassii, go guhkanii muorra, šattai váttisin muohtajagiid vuovssain gálihit rissegurpmiid  .(HAG 1982: 30).
Muhto menddo heajos albmá it galgga gal čuovvulit  .(IP 1995: 79).
Muhto mii oahpaimet dahkaluddat ahte ii oktage mis šat muitte su- ahte son lea   --  .(EMV 1996: 83).
Muhto moai ean dan ge sohppehan dahkat  .(I H-U 1987:12).
Muhto moai fertešeimme áimmakuššat gusa ja gálbbi vuos áimmuide  .(EG 1985: 95).
Muhto mobat eadnát loaktá Goahtejogas, háliidii Márteges diehtit  .(RPL 1994: 215).
Muhto mon gale áiggon muitalit Bigga-áhkui, maid mon lean dutnje hállan  .(EL 1979: 20).
Muhto mon galggan Maria vánhen-guktui dan muitalit  .(AL 1992: 93).
Muhto mon in láve ribahit ákšu nearranit ge, geđggiide, Nearohis ákšut leat- merresat, ja  --  .(ME 1986:29-30).
Muhto movt dal leaččai ja movt ii, juoga fertii dahkkojuvot farggamusat  .(AE 1991: 56).
Muhto mu almmái šattai vuolgit Fanasgieđđái sahát vistemuoraid  .(IT 1997: 51).
Muhto mun bággejin su vástidit  .(EMV 1996: 122).
Muhto mun dál álggan muitalit: Buođus davas boahtá Jumešjávri  .(MB 1985: 35).
Muhto mun fertejin su lusa mannat  .(EMV 1996: 46).
Muhto mun ferten muitalit, ahte  --  .(KP 1989: 85).
Muhto mun in dárbbašan sudni namaid ge oaidnit  .(EMV 1996: 8).
Muhto mun in fihtten ballat  .(IT 1997: 51).
Muhto mun in ádde manin aitto Bunce-Bierain, geahččalii eadni velá eastalit  .(RPL 1994: 92).
Muhto mun lea lohpidan eadnái boahtit odne ja mus   --  .(RPL 1994: 178).
Muhto mun áiggon vuolgit Biret-goaskái heasttaid dikšut  .(KP 1989: 137).
Muhto mus ii lean eará áigumušaid go Jimma givssidit, ja dan dihte dušše “hello” olbmái ja  --  .(EMV 1996: 100).
Muhto máhtii Ivvár gal iežasge giitit, dainna  --  .(JG 1986:22).
Muhto mánut manne, ja mun in orron duostame dette vuolgit  .(EMV 1996: 122).
Muhto na soagŋofárru goit bođii sisa ja álge vuoššat gáfe  .(MB 1985: 56).
Muhto nagir ii gullon gostige, jos dal jo ii áddjáge, gean hálideigga oaidnit  .(EG 1985: 98).
Muhto nu goit lea, ahte lean boarásmuvvan ja du ásatusaid mielde beasan munge diehko, vaikke dovddan tuorra morraša guođđit iežan olbmuidan dán bahás máilbmái  .(KP 1989: 204).
Muhto nuorrageardi eai gárostuvvan dan dakkaviđe dahkat  .(AL 1992: 58).
Muhto nuppi eahket, go mánnu guolmmai, de son vulggii ájaroggái čierastit .(IT 1997: 5).
Muhto nuppádassii ii galgan dat dáhpáhuvvat  .(IT 1997:11).
Muhto oasi mun gal dieđusge sáhtán váldit dain  .(JÁV 1988: 75).
Muhto oktage mis ii diehtán ahte ihttenaš juo gártat dan ášši birra olu háleštit  .(RPL 1994: 100).
Muhto olbmot goit geahččaledje nu siivvut eallit ahte eai šaddan suinna vuostálaga mastege bargguid siste,  --  .(I H-U 1987: 67).
Muhto olmmoš ferte ipmirdit vuordit rievttes áiggi  .(EMV 1996: 51).
Muhto ovdal borrama son hálidii jugistit vuos gáfe  .(IT 1997: 67).
Muhto ovdal go gearggai uvssa rabastit, huikkádii muhtun jápmagiela, iige  --  .(EG 1985: 78).
Muhto ovdalgo dan dagat, de oaččut helvet diehtit, ahte   --  .(RPL 1994: 171).
Muhto ovdalgo son vulggii goađis, áattai ártegis dárbu beassat oaidnit eatnis čalmmiid  .(EG 1985: 91).
Muhto ovtta ášši mun velá háliidin diehtit, dadjen  .(RPL 1994: 128).
Muhto ožžonhan mun guliid mealgat, sálttiid ja ruđa vel veháš, mainna cuillutin gŧhkes áiggi ovdalgo dárbbašin gearjidit vuolgit  .(EG 1985: 31).
Muhto ruoktot don fertet farga boahtit  .(OP 1995: 152-153).
Muhto seammás maid liikojin gullat sib ságaid  .(EMV 1996: 84).
Muhto sihten de olbmá sirdilit eret, velledin ieš bissu duohkái ja jurahahtten mágasiinna guorosin  --  .(AE 1991: 44).
Muhto sii eai bihtan doaruhit mu seammá láhkái go ikte, dasgo  --  .(KP 1989: 93).
Muhto skuvlii galgá mannat  .(OP 1995: 112).
Muhto soai leigga fuomašan ahte Bikkáin ii sáhttán hállat áššis, dasgo nieida geassádii dalán oktovuhtii ja  --  .(IP 1995: 87).
Muhto somáhan lea finadit doppe olbmuid oaidnimin  .(IT 1997: 66).
Muhto son diđii bures ahte fertii vuoiŋŋastit ja danin vázzilii sisa, velledii ja nohkai  .(OP 1995: 117).
Muhto son ii lean oba hivvehan ge jietnadit dáid, ja loahpalaččat lei gieldán Siverta dieid rávvet  .(ME 1986: 59).
Muhto son ii máhtán jeđđet  .(KP 1989: 85).
Muhto son lei ferten mieđihit dábildit dutkamušaide  .(ME 1986: 59).
Muhto son váruhii iežas, amas son jallošit  .(AL 1992: 87).
Muhto sáhttá leat dieđusge nu, ahte min miella lei áibbas earalágan ruoktomátkis  .(RPL 1994: 78).
Muhto sáhttá leat gale dan dihtii Iešjoga sis luovvanan muhtun njárggas  .(HAG 1982: 9).
Muhto sámit ledje fas jorgalan sealggiset kristtalašvuhtii, ja álgán máhccat ruoktot ovddeš báhkinvuhtii  .(PJ 1992: 45).
Muhto sárdnái lei nu váttis gávdnat sániid –ja   -- .(EMV 1996: 70).
Muhto tabloidiserema váldo gáldu mas goivvodit han lea ge  --  .(Gaski 1990: 42).
Muhto ustibiiddahan dat lávejit dákkaraš dilalašvuođain dodjalit  navddan mon  .(EL 1979: 41).
Muhto vahkkoloahpas son lávii álo fitnat duhkoraddamin muinna  .(RPL 1994: 29).
Muhto vaikke mo geahččalii doapmat,   --  .(JG 1986:33).
Muhto vaikko Máhtte lei beakkán roahkkat, de lei guovžžain fággádallan lihkastahttán su varaid  --  .(IP 1995: 36).
Muhto vaikko son geahččalii orrut vaikko mo beliid, de loahpas goittot boaldigođii biktasiid čađa, ja  --  .(IP 1995: 15).
Muhto vaikko Ántte ja Máreha mielas leige álggos amas guldlit seavdnjadin stáluid gopmahallama, de  --  .(IP 1995: 5).
Muhto vuolggedettiineaska muittiiga vel rábmostit nieiddaguoktá čábba suomagiela  .(KP 1989: 178).
Muhto vuos ferešii- dattetge, duššadit johtilit iežas vai  --  .(OP 1995: 34). 
Muhto váiddui dat go Pierra diđii lagabut ahte sihtá gullat, buske go  .(ME 1986: 61).
Muhto Ándaras ii árvidan jurddašit iige oppa ballatge ahte mo sutnje vel geavvá, go  --  .(IP 1995: 13).
Muhto Ánte lei niegadan ahte soai dan dálvve vel goddiba golbma guovžža ja ovtta vel beasaba mannat  .(IP 1995: 33).
Muhto áhči oaivvi ii sáhttán oktage jábmevaš jorgalit  .(JÁV 1988: 17).
Muhto áhčistat leat árbmučoavdagat – maiguin sáhttá čatnat ja luoitit olbmuid suttuid  .(EMV 1996: 30). 
Muhto áhččat lohká ahte gásttakeahtes mánát sáhttet ávdugassan jápmit  .(EMV 1996: 43).
Muhto áhčči dáhtui leat goittot ieš bárisin buot bargguin  .(JÁV 1988: 117).
Muhto áhčči lei dan mielas ahte dalle go lei álgán, ii gánnehan báhcit hivvehallat heajos biergasiiguin  .(JÁV 1988: 130).
Muhto áiggiid maŋŋil lávejin duos dás oađidettiin rabihit ja skievihit čohkut, nugo dávjá lávii šaddat dahkat soahtedilis  .(AE 1991: 76).
Muhto “her skulle man følge folgeskikk”, siivolaččaid vierru galgá gul jeagaduvvot, dajadalai duot  .(ME 1986: 83).
Muhto Šoavvageađggi veahaš bajabealde bárut álge johtit eanas ovtta raddai  .(EL 1979: 46).
Muhtomin gal diehttelas lei somá leat čoahkis go váhnemat lágidedje lohkamiid, go  --  .(EMV 1996: 38). 
Muhtomin son jáhkii iežas máhttit Čállaga vel buorebut go báhppa  .(EMV 1996: 40). 
Muhtumat eai astan, eaige dárránan váldit bissuset ja diŋggaideaset fárrui  .(AE 1991: 60).
Muhtumat eai máššan bidjat nohkkat ovdal go iđitbeallái  .(AL 1992: 64).
Muhtumat eai sáhttán bidjat njálbmái maidege, muhto stuorámus oassi mánáin boradedje  .(RPL 1994: 23).
Muhtumat vigge gal olbmástallat gosii ilá sakka, muhto  --  .(AE 1991: 14).
Muhtumiid ribahii beassat ja smávimus luosjuolggit manne čađa  .(HAG 1982: 28).
Muhtumiin bođii vel dážamánáid eadni ieš ge olggos, vujii Ábo siidii mannat ja soaimmai su sámečivgan  .(AL 1992: 55).
Muhtumiin son vajáldahtii buot, vajáldahtii muoraid guoddit sisa  .(AL 1992: 51).
Muhtumin mun movttidan muitalit maiddái suomagillii ja go fuomášan mo buot ságát botnjasuvvet ja   -- .(OP 1995: 54).
Muhtuminhan láve almmáiolbmuide boahtit dakkáraš dávda ahte  --  .(JG 1986:39).
Muhtun almmái áaimmái ja čujuhii dan maŋŋái, várra leai hearvái oaidnit ja soma diehtit, man hirpmusis olbmot sin boavjjis ledje  --  .(EG 1985: 83).
Muhtun beaivvi bohte nuorra nieiddat munno Lássiin lusa, áigot vuodjit herggiin  .(MB 1985: 61).
Muhtun eará olmmái galggai vuoššastit gáfe, muhto gievdni ii jeahkán čázi  .(AE 1991: 46).
Muhtun fas lei gullan ahte báttaljuvdna galggai mannat birra Nárviikka bokte ja dan guovllus fallehit duiskalaččaid Lánjasváris  .(AE 1991: 74).
Muhtun gaskkaid leai somá oaidnit mn vuohkkájit Heandarat Jovnna vuostálasttii badjelii boahttiid,  --  .(EG 1985: 81-82).
Muhtun lei gulastan ahte Álttá Báttaljuvdna galggai Sætermoenii vuoiŋŋastallat  .(AE 1991: 74).
Muhtun olmmoš lea jo nu golgui ja gillil gallestallat,  --  .(HAG 1982: 56).
Muhtun sotnabeai’eahket ledje nuorrageardi čoagganan Gieddenjárgga-dállui, suohtastallat  .(AL 1992: 73).
Muhtun sotnabeai’eahket lei Eira ja muhtun nuorat suhkan ovtta sullui hávskkohadat  .(AL 1992: 83).
Muhtun stállu ge vikkai baldaladdat min vári siste.  .(HG 1990: 63) SVVOX
Muhtun unna giláš, árvvu mielde kilomehtera davvelis min, gárttai sakka bombejuvvot  .(AE 1991: 30).
Muhtun viggá ain surfestallat goarvebáruid mielde  .(HG 1990: 72),
Muhtun áigge Lásse sáhtii sivahallat áhku-guoktá, ja go dat suolddui, de lei váso sivva ges  .(JG 1986:68).
Muhtun áigge geažes bávččas vuogihiige dan meare ahte sáhtii nuorbbastit ovddos  .(JG 1986:46).
Muhtunlágán gumpepárra Reatkánjárggas, muhto ii áibbas, dainna go rávdi asttai dušše muhtumin čáŋadit Bireha luhtte nisson dihtii  .(JG 1986:10).
Muital dal munje ádeassat, vai mon beasan breaa dutnje čállit ja oažžut juo be soames hávi ge gullat, mo don ealát  .(AL 1992: 96-97).
Muital oppa dan, áiggotgo guođđit mu…  .(KP 1989: 64).
Muitalin Ellii mo odnege oahpaheaddji, go in máhttán rehkenastit,  --  .(RPL 1994: 110).
Muitalin sutnje buot maid son hálidii diehtit  .(JÁV 1988: 122).
Muitalusa mielde Biera Heandarat gáržui veagal dán báikái, áigumuššan leamaš dušše gohttestit fuones siivvuid boddii, muhto  --  .(EG 1985: 14).
Muiten bures, mo leai orron oažžut sealgái ja danin geahččalin bealuštit min luohká ujumus nieidda Sofe  .(KP 1989: 94).
Muiten man suohtas lávii duhkoraddat lovttas  .(JÁV 1988: 63).
Muitodilálašvuođa lean jurddašan doallat Goalsenjárggas   .(RPL 1994: 222).
Muittašin, mo láviime áhčiin árraiđit vázzilit áldduid lusa  .(RPL 1994: 146).
Muitte dan goit, aht’ii dus leat nu oahppu, aht´it geargga daid čáppa rásiid oaidnit mat šaddet bálggesguoras  --  .(JG 1986:19).
Muittiime man suohtas jávrris lávii leat geassit, go doppe ledje earáge olbmot  .(JÁV 1988: 65).
Muittuhin Ándaras-čeahcásan dáid, ja dat lei dakkaviđe gearggus geardduhit  .(ME 1986:38).
Muittán ahte mis leai goit veaháš dego gilvvohallan dohko alás beassat buoremus guollesajiide, dan ii ávtte  .(I H-U 1987: 38).
Muittán bures man guhkkin lávejin dovdat áiggi  .(JÁV 1988: 28).
Muittán manai goahtegaskkaid dáppe gonne sámit orrot ja oččodit olbmuid árpmášit duon ja ruđaid addit  .(ME 1986:36).
Muittán ovtta duiskasoalddáha, gii lei báhččon juolgái, ja nu šaddan báhcit earrásiin  .(AE 1991: 49).
Muittán vuosttas gearddi go šadden vuolgit dakkáraš guoika-mátkái  .(I H-U 1987: 41).
Muittát mo geavai Sirdda-Jovnnii go Golle-Elliin Ohcejohkii vuoddjái náitalit  .(PJ 1992: 40-41).
Muitájin máid áhčči láve dien birra lohkat  --  .(EMV 1996: 67).
Muluihan dat leai ieš Birtá, gii lávii árvalit dan, juos sus leai márkanmiella  .(IT 1997: 67).
Mun  dihten ahte son šattai fas buoremillii go moai giddiime rámbuvrri ja son besai fas bosihit  .(EMV 1996: 101).
Mun Aira-riehpu, fertejin duhtat dasa, doaihan leidde nu viisát  .(KP 1989: 98).
Mun balan čađat ahte don dahkaluttat  .(EMV 1996: 146).
Mun ballen mannat dohko  .(RPL 1994: 6).
Mun ballen veláge nu garrasit, ahte in duostan hállat jitnosit  .(RPL 1994: 35).
Mun bessen riegádit áhku gámmárii  .(JÁV 1988: 16).
Mun bijan Márjjá geahččat dan, gal  --  .(KP 1989: 58).
Mun bijan hállat… bággen, huikkii Aleks, bealjit ruoksadin  .(EG 1985: 33).
Mun boađán fitnat Ylivieskas dálán go oaččun luomu  .(RPL 1994: 17).
Mun boađán vel buolli reatkkáguin viežžat dan čivgga eret du luhtti  .(KP 1989: 84).
Mun báhcen luohká ala geahččat  .(IT 1997: 34).
Mun dahan oaččon johtit goas ieš háledan  .(HAG 1982: 14).
Mun dajan njuolga, ahte vaikko mo don geahččalat leat supmelaš, de dus ii goassege suopmelaš boađe  .(RPL 1994: 190).
Mun dajan sutnje, ingo mun oččošii čohkkát čiegas dasságo arvi manná badjel, munhan njuoskan ja galbmon olgun  .(IT 1997: 59).
Mun dajan áhččái, ahte dat galgá fitnat veahá hálešteamen oahppaheaddjiin ja skuvlastivrrain  .(RPL 1994: 136).
Mun dalán jearralin, ingo oččošii idjadit su goađis  .(IT 1997: 58).
Mun dat dieđán vehá buorebut, geahččalii eadni joatkit  .(JÁV 1988: 90).
Mun dat gal lean ovtto duostan dadjat biro duohtabáikki ovddas  .(OP 1995: 109-110).
Mun dat gal maid dáiddán dás njáhkalit gosa nu guvlui, dadjalii fas Sámmol ja   --  .(JG 1986:36).
Mun dat gale dáiddan álgit goadjima vuoššat  .(HAG 1982: 49).
Mun dat gale in šaddan olus vázzit dan skuvlla, go mun oainnat ledjen boarraseamos min mánain  --  .(HAG 1982: 30).
Mun dat časken dan dasa amasat báhcit dasa beaivái čohkkát, rogádii Pauli  .(JÁV 1988: 22).
Mun dieđus gádden ahte deiven rivttes sadjái guođostahttit  .(JG 1986:50).
Mun dieđán ahte Hildá garralunddot, muhto son lea maiddái hui viššal ja garas bargat  .(RPL 1994: 33).
Mun dieđán ahte sus leat eará nissonolbmot- ja jáhkán du maid dan diehtit. čálii Silje  .(EMV 1996: 99).
Mun dieđán dii lehpet ollu šaddan gillát soahtedilis, ja  --  .(AE 1991: 69).
Mun dieđán don sáhtášii mu ráŋggáštit, ale dag dan  .(EMV 1996: 150).
Mun dieđán doppe gávdno Ipmil, muhto in sáhte dutnje dan čujuhit, dasgo mun dušše dovddan dan  .(EMV 1996: 50).
Mun dihten don jorgalat  .(EG 1985: 30).
Mun divttán lihttesihkaldahkii Rođu-Ivvára bađa sihkkut.. muhto sihko dongal mu beales vailkke cinnái  .(JG 1986:51).
Mun doaivun mii leimmet miehtásat dahkat máid vejiimet ja de  --  .(AE 1991: 36).
Mun doaivvun duiskalaččain juo dien áiggi leamaš dakkár rádioráhkkanusaid, maiguin sáhtte humadit gaskaneaset ja sáddet dieđuid  .(AE 1991: 57).
Mun doaivvun fránskalaččat atne unohassan go maŋŋil šadde vuolgit ja guođđit min duiskalaččaid hálddui  .(AE 1991: 45).
Mun doapmalan dohppet olbmán gasku ja rohtten su máŋás bolnnis, gobážii gos lea buoret suodji luođđariđuid vuostá  .(AE 1991: 37).
Mun dušše dadjen, ahte mu eai galgga nu johtilit vuordit ja jos mu seaŋga báhcáge guorusin  .(EG 1985: 11).
Mun dáiddange dás vuolgit, láhttestin  --  .(KP 1989: 101).
Mun dáiddán diehtit, dadjen sutnje  .(JÁV 1988: 156).
Mun dáiddán ruoktot viehkalit  .(JG 1986:21).
Mun dáiddán vuolgit dálán ádjá lusa  .(RPL 1994: 220).
Mun dárbbašan leat suinna okto  .(EMV 1996: 150).
Mun dárbbašan olbmuid, geaiguin háleštit ja loaktit dán máilmmes  .(KP 1989: 30). 
Mun dárbbašin ain guorahallat ruovttu dáhpáhusa –ja ohcat čilgehusa máŋgga áššái eallimis  .(EMV 1996: 69).
Mun dárbbašin ain jaskatvuođas bállet smiehttat  .(EMV 1996: 144).
Mun dárbbašin smiehttat dien ášši birra áibbas okto  .(RPL 1994: 163).
Mun dárbbašin áiggi ráhkkanit šaddat eadnin  .(EMV 1996: 145).
Mun fal duosttan.. mun fal duosttan čájetit dutnje  .(JG 1986:54).
Mun fertejin aid oahppat dahkaluddat, minddar in cearve eallimis  .(EMV 1996: 97).
Mun fertejin bohkosit  .(KP 1989: 119).
Mun fertejin du viehkalit viežžat  .(JG 1986:22).
Mun fertejin jearrat…. go mun duođaid ráhkistan du eambbo go geange nuppi lean gossige ráhkistan  .(EG 1985: 46).
Mun fertejin maiddái sutnje leat luohttevaš  .(EMV 1996: 129).
Mun fertejin máksit sutnje beavddi vuoli  .(IT 1997: 54).
Mun ferten beassat hárjánit dutnje  .(EMV 1996: 143).
Mun ferten duostst jearrat, jurdilin fáhkka, ja  --  .(EMV 1996: 48).
Mun ferten ieš dan eallit  .(EMV 1996: 137).
Mun ferten juogo eallit dáinna dahje jápmit  .(KP 1989: 43 -44).
Mun ferten ohcat dasa geahpádusa.  .(PJ 1992: 26) SVVXO
Mun ferten sáttodallat, juos áiggun fidnet dan jiestta ruovttoluotta  .(JG 1986:44).
Mun ferten velá dálge mieđihit, ahte ledjen vissa dego unnajierpmat  .(RPL 1994: 52).
Mun ferten vuolgit  .(EMV 1996: 112).
Mun ferten čállit dán cealkamuša,  --  .(KP 1989: 42).
Mun fertešin vuolgit.. álggahin mun  .(EMV 1996: 107).
Mun feten gal dovddastit, lei veaháš unohas álggos dollet láddagas bissu ealli olbmo guvlui  .(AE 1991: 24-25).
Mun gal fas dikten leat traktora ráfis  .(JÁV 1988: 117).
Mun gal geahččalin nágget ja duođaštit Eirai, ahte  --  .(KP 1989: 98).
Mun gal geahččalin stellet iežan, muhto  --  .(KP 1989: 73).
Mun gal in heđeštange ohcat luopmolobi, dainnago dihten ahte  --  .(AE 1991: 69).
Mun gal sáhtan oađđit vaikke gárgos, rábmui Máhtte  .(KP 1989: 61).
Mun gale árvaladden Mihkuin, ahte manne ean vuolgge viežžat Lásseš hásemuorlánas luoikkasin holgga vai jat ožžo  .(HAG 1982: 25-26).
Mun galgen báhcit gávpotvistái ruoktorovván ja doallat ruovttu ja mánáid čorgadin ja bassalit su biktasiid dan botta, go  --  .(KP 1989: 71).
Mun galgen oahpásmuvvat iežan boahttevaš ámmáhii  .(JÁV 1988: 38).
Mun galggan beassat dálán Eira lusa, dálán  .(KP 1989: 88).
Mun galggan oažžut máná  .(EMV 1996: 150).
Mun galggasin buot geargat  .(KP 1989: 54).
Mun galggašin beassat duinna náitalit  .(EMV 1996: 49).
Mun gađ ledjen luottaneamen gávdnasiiguin, muhto fertejin ain doalahit dan vatnan amadaju dassáigo bessen olggos  .(IT 1997: 56).
Mun geahččalan deavdit dan báikki su váimmus, mii bázii Issáhis  .(RPL 1994: 86).
Mun geahččalin dutnje buori dahkat dádjatge, adden  --  .(HAG 1982: 16).
Mun gehččen sutnje sivalažžan, go ii sáhttán čuevvot su miela  .(KP 1989: 124).
Mun geigijin lásaid, muhto in duosttan geahččat albmá  .(KP 1989: 104).
Mun gáttn ahte du berá lea šaddan máksit garra mávssu dan soađis  .(RPL 1994: 83).
Mun gáttán, ahte dutnje ja mánái livččii buoret náitalit dainna  .(RPL 1994: 97).
Mun gáttán, ahte go mii velá goas nu beassat ruoktot Sápmái, ja  --  .(RPL 1994: 55).
Mun harren ja čájáhallen bániid dego Guvge, go Kalle-setä fiinna oabbá nieiddainis lei boahtimin geahččat, makkár eallit dat sápmelaččat leat  .(RPL 1994: 42).
Mun hálidan leat friddja  .(EMV 1996: 23).
Mun hálidan leat friddja, vástidii son vuollegaččat go báhppa j aáhčči jearaiga manne ii áiggo konfirnerejuvvot  .(EMV 1996: 38). 
Mun hálidan seaillutit du ustitvuođa  .(EL 1979: 14).
Mun hálidan vel oktii oaidnit du, hálidan háleštit duinna  .(KP 1989: 95).
Mun hálidan, ahte don sáhtašit gudnejahttit mu dánge maŋŋa  .(EL 1979: 14).
Mun hálidin beassat su fárrui  .(JÁV 1988: 77).
Mun hálidin buktit dan máid don álo leat munnje buktán – ilu  .(EMV 1996: 133).
Mun hálidin lihkostuvvat ja mearridit das duohko ieš iežan eallimis  .(RPL 1994: 170).
Mun háliidan leat duinna dán geasi, dál go buot lea ná  .(OP 1995: 10). 
Mun háliidan muitalit dutnje Petereris  .(RPL 1994: 52).
Mun ieš, Aira-riehpu, čiehkkádin du duohkai inge dadjan maidige amas mihkige billašuvvat  .(KP 1989: 97).
Mun ii láve nissoniid viegahit nugo don albmáid  .(KP 1989: 110).
Mun illá šat sáhtten oppa háleštitge suinna  .(JÁV 1988: 80).
Mun in birgešii luođi haga, láven juohke beaivve guldalit  .(KP 1989: 176).
Mun in báhcan su guldalit  .(KP 1989: 54).
Mun in daga maidige, dasgo áiggon boahtet ruovttoluotta odne, dajai Nillá ja vázzilii ovddos  .(EG 1985: 105).
Mun in duostan, vaikko measta juo áigon dadjat, ahte Iŋgá-siessá ii agibeivvis gal du bálddas oađe  .(RPL 1994: 96).
Mun in dustan su gažaldahkii vastidit, dasgo ballen das máid son dajašii mu vástádussii  .(EMV 1996: 11).
Mun in ealašii šat, muhto go sáhtten seailluhit duon máná-guoktá, de  --  .(EG 1985: 119).
Mun in eisige jurddaš boahtit dutnje vaivin, mii  --  .(KP 1989: 74).
Mun in gal soaitán deaivvahallat inge namuhan veara rájáduvvot dan áiggis go ledjen soahteraddožiin, vaikko  --  .(AE 1991: 80).
Mun in gal viša Ánde-Lemet julggiid ruohkkat  .(JG 1986:78).
Mun in goit sáhttán doalahallat dál iežan  .(RPL 1994: 154).
Mun in helvet vuolgge in gosage. Oažžubeahtti goddit  .(OP 1995: 109).
Mun in háliidivčče vuolgit vuot ruovttus eret  .(RPL 1994: 106).
Mun in hálit ahte son galgá jápmit, nugo don lohket  .(EMV 1996: 149).
Mun in hálit du fillet  .(EL 1979: 14).
Mun in hálit guldalit du jierbmihis ságaid  .(RPL 1994: 153).
Mun in hálit midege vuoitit nuppi eallimis  .(EMV 1996: 33). 
Mun in leat geange oemedovdu inge áiggo fáluhit geasage oamedovddu dego láibbi  .(KP 1989: 187).
Mun in leat goassege leamaš nu mielas hupmat dáid soahtedáhpáhusaid birra  .(AE 1991: 79).
Mun in leat nagodan leat olmmoš, son álggaha juohke háleštallama ja juhká juohke beaivve eanet aht eanet  .(OP 1995: 31). 
Mun in láve gielástallat  .(KP 1989: 40).
Mun in oppa hálidinge šat háleštit suinna  .(JÁV 1988: 93).
Mun in oppa máhte ge koarttaiguin spellat, de…  .(HG 1990: 68)
Mun in orron iežan mielas leame dievaslaš go in vel sáhttán sutnje addit máná  .(EMV 1996: 146).
Mun in sáhte du šat oaidnit  .(EMV 1996: 128).
Mun in sáhte náitalit dainna jallas diŋggain, son váidalii  .(RPL 1994: 96).
Mun in sáhte sihkkarit dadjat goappa dudnos – du vai  -- .(EL 1979: 15).
Mun in sáhte áddet manin  .(JÁV 1988: 26).
Mun in sáhttán bisánit ovtta sadjái  .(RPL 1994: 121).
Mun in sáhttán vástidit inge leat boađekeahttá  .(OP 1995: 12). 
Mun in sáva, ahte gesage geavašii nugo munnje, gean movttegis miella váibbai ja nuonddatalai, go bággijuvvui gieldit dovdduides  .(KP 1989: 205).
Mun in veadján guldalit sártni  .(RPL 1994: 46).
Mun in ádden nu olu jurddášit, mánnágo ledjen  .(RPL 1994: 11).
Mun in ádjánan dohppet spánnja ja njuikulit čađa dan murddu  .(IT 1997: 59).
Mun in áiggo konfirmerejuvvot  .(EMV 1996: 46).
Mun in áiggo sudno luhtte ássat  .(RPL 1994: 189).
Mun in áiggo vuolgit Goahtejohkii  .(RPL 1994: 210).
Mun in šaddan sudnuin ságastallat, dušše loktestin gieđa ja nivkalin  .(AE 1991: 70).
Mun isken su doamahit, muhto duššás  .(JÁV 1988: 22).
Mun ja iNger Márja Juuso – son leai soagŋogába- dalle moai goahtái jearrat gáfevuoššanlobi  .(MB 1985: 55).
Mun jeagadin ja mannen rahpat uvssa  .(EMV 1996: 105).
Mun jearralin vaikko measta dihten, muhto in háliidan jáhkkit dan  .(RPL 1994: 36).
Mun jurddahallen oanehaš, ahte galggan go duođai vuolgit ruoktut, vai báhcit su lusa  .(EMV 1996: 48).
Mun jurddašin ahte don sáhtát dan dahkat  .(EMV 1996: 46).
Mun jurddašin min sánitehtaolbmáid birra, makkár rahča sis lei leamaš oažžut hávváduvvon olbmuid vulos dáppe  .(AE 1991: 61).
Mun jávohuvven j ajurddašin vuot man fáhkka šattaime earránit  .(EMV 1996: 68).
Mun lean addán dan loahpádusa ahte áiggun oskku buori soađi soahtet gitta maŋŋemus eallinbeaivvi rádjái, ja dan loahpádusa doalan  .(EMV 1996: 122).
Mun lean dulágán golgolaš, geas lea mearihis dárbu čilget iežan duogáža, reaškihii eamit ja go  --  .(OP 1995: 54).
Mun lean eallán geafivuođa čađa ja beaivválaččat lean šaddan smiehttat ráđi ain ovddosguvlui  .(KP 1989: 204).
Mun lean ferten vástidit nugo lea duohta, ahte  --  .(AE 1991: 79).
Mun lean geahččalan háleštit ja duhkoraddat Áilliin, muhto lean nu heađis eatni dihte  .(RPL 1994: 37).
Mun lean ieš válljen fárret  .(EMV 1996: 78).
Mun lean jo dolkan guldalit  .(EG 1985: 77).
Mun lean juo hárdašuvvan dušše málestit, gođđit, bassaladdat ja jorrat daid agálaš stohpobargguin  .(KP 1989: 56).
Mun lean masá dolkan meafirdit Máhtiin juohke ija  --  .(KP 1989: 58).
Mun lean maŋŋil gullan ahte hoavddat ledje hutkan ráhkadit lahtaid oađđenskuohpuin  .(AE 1991: 69).
Mun lean máŋgii geahččalan vuortnuhit, muhto son álo hutká maid nu sivvan  .(RPL 1994: 126).
Mun lean nu lihkolaš dainna, ahte áiggon cummát du dan buori ovddas  .(EG 1985: 128-129).
Mun lean nu čuorbi čállit  .(EMV 1996: 132).
Mun lean oaidnan oaptiibarggustan, ahte olbmuin ferte rassat várrugasat  .(KP 1989: 174).
Mun lean oaidnán iđitgukso inge sáhte šat duhtat idjii  .(KP 1989: 149).
Mun lean olles almmái iige mu dárbbaš heađustit jámma ávdugasvuođain  .(OP 1995: 140).
Mun lean smiehttan dakkár ášši, ahte Iŋgá galggšii náitalit  .(RPL 1994: 91).
Mun lean snáhpis ja jođán viehkat, lean   --  .(EMV 1996: 87).
Mun lean vajálduhttán návehastit  .(RPL 1994: 129).
Mun lean váiban álo čilget manin mii dahkat diená ja diená  .(RPL 1994: 42).
Mun lean várra ovdamearkan nieiddaide mo ii galggašii dahkat, Iŋgá jotkkii  .(RPL 1994: 168).
Mun lean čađa dolkan orrut čikŋan  --  .(KP 1989: 56).
Mun lean čađat viggaan buoridit iežan  .(EMV 1996: 11).
Mun ledjen Garmis-buvttadusa oaivámužžan, ja Ánde bođii jearahit barggu  .(OP 1995: 43).
Mun ledjen eske jalla, go doai iskkaide muitalit, muhto  --  .(EG 1985: 112).
Mun ledjen juo mánnán iešoaivvat nieiddaš ja áhčče-rohki láviige lohkat, ahte dan albmás ii livčče álki, gii munnje šattašii  .(KP 1989: 198).
Mun ledjen leamaš reanŋan johttisápmelaččain ja hárjánan doppe vánddardit olgun máŋgga lágán dálkin, ja orrut gođiin ja lávuin  .(AE 1991: 19).
Mun liikojn dasa, vaikko aiddo dál háliidin leat áibbas unni ja náđđut su sallii  .(RPL 1994: 13).
Mun liikon dutnje nu issorasat, ahte earránivččen jus dajašit ahte don sáhtát muinna eallit ovttas  .(EMV 1996: 118).
Mun liikon gullat du čilgemiid  .(EMV 1996: 43).
Mun lohkalin dan: -Go it liikoparfymi, de ferten addit liđiid  .(EMV 1996: 104).
Mun lohken ahte don leat dál rávis olmmoš, ja fertet ieš váljet  .(EMV 1996: 122).
Mun lohken: mannaban ieš it čatnan finna sreaŋggain, amas luoddanit  .(HAG 1982: 60).
Mun lohpidin garuhit oppa su soga, juos  --  .(KP 1989: 11).
Mun lávejin duskidit áhči sealggoduohken  --  .(JÁV 1988: 131).
Mun lávejin nu suttat, go oidnen áhči hálešteamen gusaiguin  .(JÁV 1988: 99).
Mun láven gohcit iđitidjii ja guldalit Ándarasa bossuma  .(KP 1989: 56).
Mun maid hálidan diehtit mii lea dáhpáhuvvan, Iŋgá-siessá dajai  .(RPL 1994: 101).
Mun maid lean ožžon šleađgga dállui ja dál áiggon oastit šleađgauvnna ja jiekŋabumbbá  .(KP 1989: 159).
Mun maid áiggon čohkánastit, jos in leačča giksin dutnje  --  .(EG 1985: 8).
Mun measta árvidan, manin háliidat aiddo dál leat dáppe ija  .(RPL 1994: 183).
Mun muitalin earánan ja dat nubbi almmái gohčui mu čohkkedit iežas njuni vuollai beavdegurrii  .(IT 1997: 55).
Mun máhtán iešge muoraid čuollat, eadni dajai ja álgii bargui  .(RPL 1994: 27).
Mun máhtán suomagiela oalle bures ja iggen selehit olbmái ahte  --  .(AE 1991: 43).
Mun náđđon dohko vai dáža ii gávnnaše mu, vaikke vel áiggošiige sealgádit  .(IT 1997: 34).
Mun oahpahan du dovdat dán dálu buori beali, masa eadnátge liikui  --  .(RPL 1994: 203).
Mun oidnen ahte oahpaheddji háliidii jearahallat eanet, muhto ii geaktidan  .(RPL 1994: 115).
Mun ožžon dus valjis viinni ja dál in sáhte fállat dutnje maidige  .(OP 1995: 41). 
Mun ráhkadasttán čáppa rieggá birra čeaváta, vai beasat dadjat ahte báddi dat časkkii  .(JG 1986: 83).
Mun rávvejin su gueđđih mohtorsihkeliij dobbeliidda ja vázzih deihke   --  .(KP 1989: 125).
Mun smihtten ahte suinniid fertii stávradit, go ii lean láhtu gosa daid bidjá  --  .(EG 1985: 17).
Mun stellestan iežan maŋábeallai, beasan čiegasabbot seasadit njirruid bahtabuiddiid  .(EG 1985: 122).
Mun sáhtašin dan botta fállat dutnje rámma ja vaikke borramuša  .(KP 1989: 29). 
Mun sáhtašin fitnat viežžamin ja…  .(KP 1989: 134).
Mun sáhtašin fállat niidii rámma ja vaikke borramuša, orut leamen guhkemátkkálaš  .(KP 1989: 29). 
Mun sáhtte ráfis čuovvut mo Ándaras doarui daiguin beatnagiiguin ja rogui daidda  .(IP 1995: 17).
Mun sáhtán duddjot, lean oahppan olu  --  .(KP 1989: 74).
Mun sáhtán muitalit dutnje  .(KP 1989: 37). 
Mun sáhtán namuhit ahte fanas “Dronning Maud”, mii lei sáhtostan min soahtebáikái, ja mii maŋŋelaš lei  --  .(AE 1991: 26).
Mun sávan, ahte mu ráhkisvuohta ii givssit du, moihan gárte ássat seamma siiddas  --  .(EL 1979: 14).
Mun udnojin sutnje buot lihku máid si´on sáhtii oažžut, ja finadin dávjá su luhtte  .(EMV 1996: 102).
Mun vajáldahtten geahččat gáhku ja ráhkkanišgohten bassat lihtiid  .(KP 1989: 104).
Mun vel dáhtosin divvut dakko dan ráhtta, muhto Iŋggeš divrrašii go mun bekkohallen guokte  --  .(HAG 1982: 21).
Mun viehkalin čoruid mielde lagabuidda iežan mátkeskihpáriid ja čurvon sidjiide, ahte eai galgga mu vuordit, in boađe ruoktot ovdalgo ihttin  .(IT 1997: 58).
Mun vihken dego heakka heađis ásodahkii ja geahččalin boahtit nu, ahte  --  .(KP 1989: 91).
Mun vuhtton máná ja geahččalin nohkkadit dan, muhto iihan nealgemánná nohkkan  .(RPL 1994: 102).
Mun vuolggán mieđustit din  .(RPL 1994: 72).
Mun vuorddán dan beaivvi, go beasan Almmi riikkas dánset golleláhtti mielde Sámmoliin  .(KP 1989: 199).
Mun válddán biikastreaŋgga ja ruvvestan daid juolgevuođuid nu ahte ii galgga ajistes ge sáhttit julggiid ala čuožžilit  .(JG 1986:78).
Mun várra fertešin buoridit dábiidan, vai maid, Biretažžan  .(KP 1989: 62).
Mun várra galggašin leat earalágán, šuhkii Máhtte  .(KP 1989: 63).
Mun várra galggašin vuolgit, dajai son  .(KP 1989: 81).
Mun várra livččen galgan garrat alccesan, gieldit iežan bealkimis  .(KP 1989: 52).
Mun vástidan dis dán mátkki áigge, nugo skuvllasge, inge luoitte din iehčanassii mannat  .(RPL 1994: 115).
Mun áiggon máleštit…  .(KP 1989: 80).
Mun áiggon vuolgit Biret-ipmái muitalit, savkalasttii Máret eadnásis  .(EG 1985: 21).
Mun áiggun alccesan dukkarasgoađi hukset  .(EG 1985: 67).
Mun áiggun goittot ge geahččalit, máksos vaikko maid, ja mun illá jáhkán, ahte bijagat leat oppanassii máilmmis  .(PJ 1992: 41).
Mun áiggun leat seammalágán go earát  .(EMV 1996: 33). 
Mun áiggun vuolgit du mielde, savkalin  .(EMV 1996: 47).
Mun ájáhallen –in háliidan mannat biili, inge  --  .(RPL 1994: 6).
Mun áŋkke váljejin jáhkkit ahte nu lea  .(EMV 1996: 53).
Mun šadden leat dávjá mánnageahččin, go eadni guolástii Iŋggáin  .(RPL 1994: 90).
Mun šadden ollu johtit fárrolagaid dáiguin olbmáiguin, maiddái šokčandoaimmain  .(AE 1991: 44).
Mun čirrojin fáhkkestaga, vaikko viggen iežan doallat gievran  .(EMV 1996: 117).
Mun šuhkken ja čirron, muhto loahpa loahpas jurddašin, ahte ammal eallin ii galgan leat menddo lihkolaš ja somá  --  .(KP 1989: 205).
Mun čájetan mii dutnje gullá jurddašit, dál go donge álggat leat farga olles álmmái  .(EG 1985: 126).
Mun čálán, vai beasan oaidnit ja   -- .(EMV 1996: 132).
Mun… mun galggan oažžut máná  .(EMV 1996: 151).
Munba čálestan Niemi Annai ja bivddán jusgo son jearahivččii munnje biigonbáikki, vaikko navehii, dakkár gosa sáhttá mánáin mannat  .(RPL 1994: 169).
Munge láven bisánaddat Sáivočielggi vuollái, boares johtolaga ja šaldi alde  --  .(OP 1995: 184).
Munge váibagohten ja čákŋen áhku báldii nohkkat  .(RPL 1994: 12).
Munges logan, dajai son geahppasit, hálidii sihkkut eret buot váivves dovdduid ja muittuid  .(KP 1989: 86).
Munhan jo eske dadjen, ahte Reatkánjárggas ii galgga láhttet apmasit..  .(JG 1986:18).
Munhan ledjen aiddo niegadeamen ahte Rođu-Ivvár lei boahtimin mu guoigalit gáibái- ja dalle  .(JG 1986:50).
Munnje bođi heahti ja jerren áhkus oaččungo báhčit deike su lusa .(RPL 1994: 192).
Munnje bođii miella dohppeh su birra čieváta, muhto in duesttan lihkastihge  .(KP 1989: 122).
Munnje bođii muitui biibbalhistorjjá muitalus Lota ja su brarraša birra, go šadde vuolgit eret Sodoma gávpogis  .(AE 1991: 73).
Munnje dahká nu bahá, go don dáiddát šaddat vánhemiid miela vuostái dahkat  .(AL 1992: 91).
Munnje dat guovlu lei amas, danin fertiime čuovvut johkagura vai ean láhppo  .(RPL 1994: 198).
Munnje dáidage gártat bassaladdamuš heilla idjii, Bigga-áhkku jurdilii  .(EL 1979: 23).
Munnje ii điegan ain gii dat lei jápmán, fertejin jearrat  .(ME 1986:32).
Munnje it dieđusge dárbbas dan čilget, muhto  --   .(RPL 1994: 183).
Munnje lea dál nu lossat vuolgit  .(AL 1992: 97). 
Munnje lei vissa dehálut geahččat mo nissonat furrošit duiskalaš soalddáhiiguin, go iežan áhči luhtte orrut  .(RPL 1994: 17).
Munno boahtteáigi dáidá leat hui fuotni  .(RPL 1994: 67).
Munno etniin doaktara mátkkiin šatai nu ollu riedja ja moraš ahte dan ille sáhttá olmmoš ipmirdit  .(EMV 1996: 56).
Munnos ledje vel muhtin čorvoš ja náhkkebusset vuovdit  .(MB 1985: 62).
Muohta giddii buot geainnuid, duiskalaččat eai beassan viidáseappot ja ferteje máhccat Rivttagii  .(AE 1991: 21).
Muohttaga siste gárttai son soames háve ohcat muora, maid bidjá dollii  .(JÁV 1988: 38).
Muoraid gal fertiimet viežžat vuollin vuomis ja guottašit bajás ceakko bákterámaid  .(AE 1991: 41).
Muorat ledje veahá láktasat, eaige dahtton buollát rivttesláhkai  .(RPL 1994: 20).
Muorra šaddada ovssiidis juohke guvlui, muhto olmmoš ii čága šaddat iige lebbet ovssiidis geange suodjin  .(KP 1989: 145).
Muođut ruoksagin son dasto leai viehkan dimma doallat, muhto jurdagat eai lean eisige bisson nummiriiguin  .(KP 1989: 185).
Muoŧŧá dušše gohčoda, váidalii Tomi – iige divtte borrat gáhkuid  .(KP 1989: 141).
Mures juo nákce moraštit  .(OP 1995: 18). 
Mus alddan maid vigge golggihit gatnjalat, vaikko ii lean mus leamaš Niigguin dahkamuš  .(ME 1986: 86).
Mus bohten áidna olmmožin diehtit sudno suollámasvuođas  .(JÁV 1988: 11).
Mus coahkkigođii váibmu johtileappot ja fertejin muitalit Helenii dienn imaš olbmá bira gii  --  .(EMV 1996: 104).
Mus dearppai váibmu bluin, j ajurddašin ahte ferten leat garas  .(EMV 1996: 149).
Mus eai lean sánit maiguin livččen sáhttán sutnje vástidit  .(EMV 1996: 122).
Mus eai leat dakkár fiinna biktasat máid cokkan go diekkár hearrá mielde galggan vuolgit olggos olbmuid sisa  .(EMV 1996: 104).
Mus fertii leat miinu čihkkojuvvon, mas  --  .(KP 1989: 102).
Mus galggai maid gávdnogoahtit sátni  .(KP 1989: 50).
Mus i lean šat miella leat guovttá Márttiin  .(RPL 1994: 176).
Mus ii eat šat miella eallit  .(EMV 1996: 120).
Mus ii lean eará ráđđi go lohpidit  .(IT 1997: 54).
Mus ii lean šat miella eallit, ja dat čuovggái juohke sáni gaskkas, vaikko  --  .(EMV 1996: 119).
Mus ii leat dáhpin riŋgedallat dušši dihte ruoktot  .(JÁV 1988: 8).
Mus ii leat miella čatnat iežan dakkár lihttui mas in ipmir maidege  .(EMV 1996: 46).
Mus ii leat ruhta nie guhkás vuolgit  .(EMV 1996: 106).
Mus ii leat vuoibmi ii ge vuoigatvuohta lohkat váilliid ja vuoittuid dán olbmo hárrái  .(ME 1986: 76).
Mus it dárbbáš ballát, mun lean  --  .(KP 1989: 29). 
Mus lea agálaš vuoigatvuohta čohkkedit dán bákteravdii  .(OP 1995: 164).
Mus lea bággu čállit, dasgo oainnán, ahte munno oktasaš eallimis ii boađe šat mihkige  .(KP 1989: 149).
Mus lea leamašange juo guhkit áigge miella oastit fanasmuhtora  .(RPL 1994: 174).
Mus lea miella neavvut nuoraid, váldde fal váa vuoiggalaš lágas  --  .(MB 1985: 42).
Mus lea miella čierrut  .(EMV 1996: 141).
Mus lea muhtomin buorit čalbmeravkalan bottozat, ja dan dihte nagodan eallit  .(EMV 1996: 133).
Mus leai miella váldit su birra ja jeđđet su  .(KP 1989: 13).
Mus leai nu hoahppu náitalit juo gávccenuppelot jahkásažžan  .(KP 1989: 69).
Mus leat álo leamaš hui buorit čalmmit, ja nu ledjenge oahppan dovdat erohusa girdiin ja guđe nášuvdnii dat gulle  .(AE 1991: 62).
Mus lei beanta buorre miela, go bessen vuossáriđit vuolgit eret dán stuimmi j amoivvi siste  .(JÁV 1988: 63).
Mus lei boahtán dáhpin álo guldalit rávesolbmuid  .(RPL 1994: 59).
Mus lei dáhpin mannat áhči lusa, ja   --  .(JÁV 1988: 25).
Mus lei dárbu oažžut visot čielggasin  .(EMV 1996: 119).
Mus lei hoahppu bargat dálu bargguid, vai  --  .(RPL 1994: 188).
Mus lei miella dadjat sutnje ahte ráhkistan su, muhto  --  .(EMV 1996: 49).
Mus lei nu buorre dilli guorahallat vássán áiggi, ja muitit mánnávuođa  .(EMV 1996: 67).
Mus lei nu dárbu suinna hupmat, dahje nuolggabut dadjat  --  .(EMV 1996: 53).
Mus lei nu miella vuodjut su sala liekkasvuhtii – vajálduvvat su ratti hádjii  .(EMV 1996: 48).
Mus lei vel okta kunddar ovddabealde su vuordime vuoru, ja in sáhtán šat leat dábálaš  .(EMV 1996: 109).
Mus lei vierrun mannat gámaseahkainan vuos Rolffa buvdii, gos Áhkku vuos válljii alccesis mielamiel gápmagiid  .(JÁV 1988: 74).
Mus lei vierrun sallut min beavddi ja iskat ollit salain dan geažis geahčái  .(JÁV 1988: 158).
Mus lei váigat čohkkat gáffebeavddis  .(RPL 1994: 180).
Mus lei álggos áigumuš vuolgit Anárii, muhto molson miela go deaivadeaimme  .(RPL 1994: 175).
Mus livččii leamaš miella vuolgit oappá dahje eatni ja áhči guossái, muhto  --  .(EMV 1996: 147).
Mus livččii miella vuolgit bargui, muhto  --  .(KP 1989: 56).
Mus vártnuheamis deaivvai leat velá sámenamma ja mu ámadadju njulgestaga čuorvvui  --  .(JÁV 1988: 95).
Mus álggii dale dat áigi, goas álgen jurddašit, ahte  --  .(EG 1985: 65).
Mutomin láven maid čohkkedit Oslo togii  .(EMV 1996: 101).
Muun dutnje álgit moarsin, dušše dainna vai veahtaleapme ollašuvvá..  .(JG 1986:16).
Muđui Biehtár ii viššan huikkašit, ii aŋkke dáppe, dán guoros visttis ja šiljus, gos  --  .(OP 1995: 15). 
Muđui Niillas áiggui mannat luistečit jávrris, vaikko leai dan ija muohttán  .(ME 1986:48).
Muđui fertii olmmoš álo gal feret várrogasat doppe soahtebáikkiin gos báčaleamit ledje dávjá máŋgga guovllus  .(AE 1991: 42).
Muđui ge lea diehttelas divrasebbo eallit loanaid veagas moanat jagiid dan sadjái go áramus lági mielde ieš tinešgoahtit  .(Gaski 1990: 50).
Muđuid livččen ain doppe ja dieđe hearrá goas dat návddit mu ledje luoitit luovus  .(JG 1986: 81).
Muđuige Ivvár lei lusttuhut olggos oaidnit go Reaŋga-Sámol  .(JG 1986:37).
Muđuihan mii áibbas duolmmahallat  .(JÁV 1988: 21).
Máddin Eurohpas lei dilálašvuohta oainnat seavdnajat  .(AE 1991: 70).
Máddin galggai ballat nuppiin olbmuin, dáppe gusto vuoiŋŋat vuitet  .(EG 1985: 32).
Máddin lea uhccán hommá ja dalle go deaivá, de ferte addit nu guhká go fal jo veadjá, vai eallá dassái go fas fidne juogalágan fitnu  .(EG 1985: 31).
Máddu maid cuvistii gohpas guorusin ja doamihii lássii guovlat, mo nuorat Sámmolis leat   -- .(JG 1986:31).
Mágga mulggastii Kaunoi, muhto ii viššan nággáhallagohtit suinna  .(KP 1989: 170).
Mággahan gale leai mahka vel áitan bunjodit jogas min Jovnna, muhto  -- .(HAG 1982: 13).
Mággá dirskkihii čaibmat ja seamma livččii dahkan Elina, muhto son ii duosttan  -- .(KP 1989: 175).
Mággá jearai ja geahččalii čiehkat balus  .(IP 1995: 78).
Mággá jurddašii ahte ihkku son galgá háleštit áššis boatnjáinis, dasgo diđii  --  .(IP 1995: 81).
Mággáhan gal sáhtášii boatkalit guigui jáffobihtá ja bálkestit dasa suoidnedukku dan seamás go  --  .(JÁV 1988: 91).
Máhka adde munnje stuora ja divrras árbbi hálddahit ja oahpa, juo heakkalaš nugo áiggáláš, ja maid gilve min njuorra váimmuide dan stuora ráhkisvuođa  --  .(I H-U 1987:5).
Máhka lei munnje ordnen sierra lanjaid geallári gos bessen leat dego iežan máilmmis  .(EMV 1996: 64).
Máhtan muitit mo eadne-rohkiin goarkŋuime máŋgii vuolledeanus deikke, muhtumin garra dálkkiid siste  --  .(EG 1985: 128).
Máhte Iŋggain huikkiga munno boahtit dalán iežaska lusa  .(RPL 1994: 81).
Máhte Iŋgá nieiddainis, Nillá Hánssa Kahterin oppa mánnáčorragiinnis ja min bearaš manaimet ijastallat ovtta sadjái  .(RPL 1994: 26).
Máhte rihpui golgadahkan, ja gielistii munnje… dieđus mi i sáhte vehašge duođa sárdnut  .(HAG 1982: 12).
Máhte čalmmit čearihedje ja son ráhkkanišgođii vuolgit  .(KP 1989: 60).
Máhte-Ovllá movttiida ja hálida diehtit lasi dáin čokkalmasain  .(JÁV 1988: 141).
Máhtte bázii stohpui heađástuddat, mo  --  .(KP 1989: 54).
Máhtte dadjalii Birtái, ahte son dat gal maid áigu fitnat gárddi luhtte dán beaivve go bohccot leat gárddis  .(IT 1997: 66).
Máhtte fetii dovddastit ieš alddesis, ahte son gal ii lean irggástallan seaŋggas guhkes áigái, ii dál oppa muittetge goas  .(IT 1997: 65).
Máhtte gal iiliikon dán fábrihkkadoibmii ja leai ilus, go son ii dárbbašan leat gilvvohallamiin oasálažžan  .(IT 1997: 66).
Máhtte illá sáhtii šat jáhkkit dákkár ipmašii  .(IP 1995: 33).
Máhtte ráhkkanii náitalit, muhto de lei hehttehussan ahte  --  .(IP 1995: 70).
Máhtte vázzilii bidjat biilla johtui  --  .(IT 1997: 68).
Máhtte vázzilii olggos bargat bargguidis  .(IT 1997: 65).
Máhtte árvalastii Birtái, ahte dál galgá Birtá manat márkanii, gal son ieš málesta báikkis  .(IT 1997: 67).
Máhttte gaikugođii, áirrut bárgo, čáhci bohraidii ja vanas luovvanii gárgos ja álggii johtit Suomagátte vuosta  .(HAG 1982: 23).
Máhtán mun leat hearráalmmáige  .(OP 1995: 8). 
Máhtášiigoson Liissá čilget dan  .(OP 1995: 138).
Máid mun jáhkán ja in jáhke, ii leat nu várálaš, muhto mii fertet duopmobeaivvi vastidit stuora Bealušteaddjái ahte  --  .(EMV 1996: 57).
Máid ovddemus sáhtiimet dahkat, lei báhčališgoahtit vašálaččaid čilaid vuostá ja dainna lágiin ráfehuhttit sin  .(AE 1991: 24).
Máid son čoavdá, dat galgá leat dán dearvegottis čovdojuvvon  .(EMV 1996: 30). 
Máid áddjá dalle jurddašii, ii leat buorre diehtit, muhto son diđii goit bures ahte  --  .(AE 1991: 57).
Máilbmi dušše lei nu, ja manne dan vel viggat čilget ja dutkat  .(EMV 1996: 39). 
Máilbmi lea viiddis, livččii somá dan oaidnit  .(EG 1985: 66).
Máilmme iluid ii ožžon hárjehallagoahtit juo eatni askkis, illu leai easkka almmis  .(KP 1989: 48).
Máilmmes leat buoret barguge do dáikit ja máinnastit, olbmuid fillet mahká gávppašemiin  .(KP 1989: 11).
Máinnašan juo ovdalgihtii sutnje, ahte ferten fitnat Hánssain doaktára luhtte  .(RPL 1994: 170).
Májjá doamihii guoddilit beavdái buoremus borramuša mii dálus gávdnui  .(IT 1997: 39).
Máksit ii dárbbaš maidege, go fal veahkehastá ain duolle dálle, gávpejas dajai  .(RPL 1994: 212).
Málbmageaidnu han lei ain sin hálddus, ja ulbmil lei dieđusge geahččalit doallat dán buot návccaideasetguin  .(AE 1991: 66).
Mánnu ii dan suhkkes vuovddi čađa báitán menddo bures, muhto oinniimet goittotge johtit ovddosguvlui  .(RPL 1994: 117).
Mánná diđii juo ovdal go máhtii hupmat ahte Biibbala  --  .(EMV 1996: 22).
Mánná gal nagoda oahppat maid oktanaga máŋga giela, nuba sus sáhttet leat maŋga eatnigiela  .(KP 1989: 173).
Mánná galggai oahppat juo gietkama rájis, ahte  --  .(KP 1989: 48).
Mánná ii sáhte ieš válljet váhnemiiddes ja nuppedáfus mánná lei nu siivui  .(RPL 1994: 64).
Mánná ii várra duostan čierrut  .(RPL 1994: 151).
Mánnáčora álggii leat juo viehka stuoris  .(JÁV 1988: 38).
Mánáid ja isidis várás leai songe eallán ja go isit leai jápmán, de ain muittašii, mo lávii fuolahit visos iige bihkon dego dán áiggaš nissonolbmot  .(KP 1989: 131).
Mánáid mielas lei suohtas luistet ráinnas láhtis  .(EMV 1996: 28). 
Mánáid áhčči fertii váldit lossa noađi badjelasas  .(IT 1997: 47).
Mánáide ii goittot heiven čájehit buot iežas váivviid ja váibasiid  .(KP 1989: 129).
Mánát eai dárbbašan čohkkát nu guhká borranbeavddis go rávis olbmot  .(EMV 1996: 30). 
Mánát galge goit ‘al dárustit  .(ME 1986: 51).
Mánát álg rfáhkkestaga lávlut  “Tunturi nčkkŧŧ, Inkeri nčkkŧŧ”  .(RPL 1994: 79).
Mánážan, ustibiguin ii heive čevllotallat  .(EL 1979: 23).
Mápgga háve ledjen vuolgimin fitnat dáppe, muhto álo bođii juogalágan eastta  .(RPL 1994: 226).
Máre muitalii, ahte sus lei áigumuš boahtit mu beassamii, muhto bieggái nu garrasit, ahte  --  .(RPL 1994: 214).
Márehis leai miella rágádit, člivget gokčasa Máhte njeiga ja viehkalit olgoráigge  .(KP 1989: 64).
Márehis leai miella čievččastit oppa guollegári gpomut, go  --  .(KP 1989: 59).
Máret bivdigođii ja álggii muođuins njávkat Jovnna oalggi  .(EL 1979: 71).
Máret bázii čuoččut dego geađgeurra  .(EL 1979: 45).
Máret dorkka in gale storra julggiidan vuollai duolbmat, Jovnna lovttii smiehttama ja  --  .(EL 1979: 75).
Máret eadni leai goitge gohččon nieiddas stellet boramuša gámmarii, gearddi  --  .(EL 1979: 83).
Máret eadni sáhtii dušše njávkat nieiddas vuovttaid  .(EL 1979: 45).
Máret fikkai moddjat, muhto  --  .(EL 1979: 87).
Máret geahčastat leai bisanan Jovnnai, muhto gánda ii sáhttan áicat mangelágan mearkka das, ahte Máret livččii dovdan su  .(EL 1979: 86).
Máret gearggai juo giitalit, go  --  .(KP 1989: 62).
Máret hoahkalii go oinnii Jovnna áigut hállat  .(EL 1979: 89).
Máret ii baa lottiin, sonhan lea hárjánan oaidnit daid mánnavuođa rájis  .(IT 1997: 35).
Máret ii áigon čaibmat  .(EL 1979: 11).
Máret ii šat viššan gieldduhit, guldalii dušše,  --  .(KP 1989: 58).
Máret ja Birgget ođiiga ovtta sajis, ja go Máret manai, iige irgget duostan okto oađđit  .(EG 1985: 69).
Máret ja Gálle gárttaiga vuolgit skuvlii  .(EL 1979: 6).
Máret leai bures ráhkkanan hoigat Máhte dobbeliidda dálán, go  --  .(KP 1989: 62).
Máret leai duhtan vuordit gárvasa  .(EL 1979: 77).
Máret leai jearran sus, ahte višašiigo son šat boahtit sin geahčai  .(EL 1979: 82).
Máret leai áigon vuolgit, muhto soai Máret etniin eaba lean luoitan  .(EL 1979: 63-64).
Máret mielas sihkkarmuvai oaivil, ahte Bás Gálle sávašii su leat rehalačča ja vuigosa  .(EL 1979: 12).
Máret mieđai go oaččui gullat, ahte Gálles livččii hui deaŧalaš ášši  .(EL 1979: 9).
Máret mieđihii, ahte sudno vuorru livččii lean beassát oakkastit  .(KP 1989: 59).
Máret moddjai ja fikkai lihkadit baksamiiddes, muhto das ii boahtan mihkige  .(EL 1979: 87).
Máret náppo leai hálidan juohkit su morrašiid  .(EL 1979: 85).
Máret náđđái jienajávoheamet gokčasa vuolde ja illá duosttai vuoigŋatams  --  .(KP 1989: 62).
Máret oinnii čalmmiin juoidá, mas ii duostan hupmat, baicce dagai iežas áddetmeahttumin ja sollii eará ságaiguin  .(IT 1997: 37).
Máret orui jávotaga ja smiehtai maid son galggai fástidit  .(EL 1979: 12).
Máret ravkalii moatte háve čalmmiidis ja dasto su geahčastat ozai masa geahččat ja seamas dat orui šaddamin bastilabbon  .(EL 1979: 86).
Máret roggá lávkkas mátkeniesttis: sáltestuvon, vuššon njurjobierggu ja ruoššajáffogáhku. Gal máistá borastit  .(IT 1997: 35).
Máret vuošša ruittus mállása, vai Ándaras veadjá ain dinet ruđa, mánát stohket stobus  .(IP 1995: 23).
Máret vuoššai báhppii káfe ja attii dasa juhkat  .(IP 1995: 14).
Máret vástidii ahte jos lea dearvvasvuohta, de sus lea miella boahtit Biergái  .(IT 1997: 39).
Máret vázzilii omman lusa, geahčastit guđe muttus gáffe lei  .(AL 1992: 62).
Máret álggatii, muhto sutnje leai hui váttis joatkit hállama  .(EL 1979: 11).
Máret álggii Jovnna mielas sieđđaluvvat  .(EL 1979: 86).
Máret álggii hállat  --  .(EL 1979: 89).
Máret čurvii ja seavvilii su viežžat iežas joga rastá  .(IT 1997: 38).
Máret, juos in dal vuolggaše, de mon fertešin báhtarit eret dán guovllus  .(EL 1979: 44).
Márethan sáhtta suvččagit ja galbmot jámas, son jitnosii bárggadii  .(EL 1979: 73).
Márgget leai lohpidan boahtit viežžat su doppe  .(KP 1989: 28). 
Márgget-áhkku vulggii gámmárii nohkkat ja  -- .(RPL 1994: 201).
Márja dovddai mo váibmu álggii unohastit go muitái mo Briittá doapmalii áiteláhtti boltut, buškalii su olggos muhto  --  .(EG 1985: 108).
Márjjá gal aitto lei measta oppa áigge barggus, barddii muddariid dađe mielde go son ieš daid gearggai loggut ja buktit goađe lusa  .(EG 1985: 77).
Márjá guovlladii moatte geardde uksa gaskkas ja áiggui bivdit du boahtit borrat, muhto  --  .(EMV 1996: 26). 
Márjá ii jearahallan, muhto boares almmái leai heađis ja iskkai seavvimiin jearrat manne Nillá nu fáhkka muhttašuvai  .(EG 1985: 104).
Márjá jursagođii bierggu ja rábmui diehtit, mo rahttá šattai, mo mánná sahkanii ja smávvaeallit lassánedje, muhto  --  .(OP 1995: 171).
Márjá lei guhkit áigge váivašuvvan dainna go ii diehtán mot olmmoš galggai šaddt ávdugassan  .(EMV 1996: 52-53).
Márjá nivkalii sidjiide ja bisániii sis jearahallat ahte leat go sii mais álgime vuosttaš klássii  .(EMV 1996: 32). 
Márjá álggos ii orron áddemin, muhto go eanaš čáhci golggehii ere alde, njuikii son čuoččat ja álggii huikit  .(EG 1985: 93).
Márjá šovkkodii, muhto ii bidjan vuostá go Nillá muitalii ahte leiga mannamin goddit Aleksa  .(EG 1985: 104-105).
Márte bivddii mu fitnat Gonešjávrris ovdalgo son vuolgá doppe eret  .(RPL 1994: 181).
Márte go bođii sisa, de moai Iŋggáin beasaime muitalit, ahte Biera eanu álgá sutnje skihpárin láddjet gietti  .(RPL 1994: 226).
Márte ii astan luopmániid dihte mieđustit ja nu mun vázzen bálgá mielde okto jurdagiiguin ruoktot  .(RPL 1994: 191).
Márte jeđđii mu ja dajai, ahte ii dat okta jahki nu guhkki leat ja juovllaide son boahtá fitnat  .(RPL 1994: 227).
Márte livččii háliidan báhcit idjii min beallái, muhto ii geaktidan, go áddjá lei ruovttus  .(RPL 1994: 216).
Márte muitalii, ahte son ferte vuolgit čakčamánus soahtevehkii gitta Oului  .(RPL 1994: 215).
Márte vulggii mieđuštit mu  .(RPL 1994: 178).
Márte vulggii ovdii doalvut min ođđasis skuvlla guvlui  .(RPL 1994: 117).
Márttes lei váigat guldalit min bearraša siskkáldaas áššiid ja nu son dajaige, ahte  --  .(RPL 1994: 180).
Mátki leai váivválaš ja máŋgii gergen gáhtat ja máŋgii smihtten jorgalit, muhto  --  .(EG 1985: 32).
Mátki lei nu surgat go fal sáhtii leat  .(RPL 1994: 21).
Mátki manai hiljit ja šattaimet duos dás bisánit vuoiŋŋastit  .(AE 1991: 58).
Mátkki alde leimmet deaivan oaidnit muhtin hávddiid maid ala ledje biddjon duiskka ruovdegahpirat  .(AE 1991: 49).
Máŋga beaivve suokkardedje, livččiigo buoret čiehkat máná, addit dan geasanu vai  .(KP 1989: 47).
Máŋga garra sáni leš áhčči-riehpu gártan gulat go  --  .(JÁV 1988: 151).
Máŋgasat šadde goittot dovddastit, ahte  .(KP 1989: 33). 
Máŋgasii sámegiella lei vealtameahttun bahá, mii galggai jávkat maŋimuš boarrásiid jápmima mielde  .(JÁV 1988: 56).
Máŋgga dáfus ferten lohkat ahte don leat jávohisvuođainat oahpahan mu geahččat oskui eará čalmmiiguin  .(EMV 1996: 44).
Máŋgga sajis son lea geargan ássat  .(IP 1995: 17).
Máŋggalágan dovddut jorret oaivvis, son ii sáhte iešge dulkot daid  .(IP 1995: 84).
Máŋggas leat viggan bálddastahtti Johannesa Nikodemusain, ja dadjet ahte go  -- .(EMV 1996: 18).
Máŋggas lávejit dadjat, dat lea Ipmil gii juohká riggodaga  .(AL 1992: 83).
Máŋgii leaš Liissá áddestallan Elina duihmes vuogi vanahit vierro sániid “romet”, go cokkai eai:d dohko  --  .(KP 1989: 163).
Máŋgii maŋŋá vel iskkai Aleks njáhkat, muhto álo geavai seammaláhkai ja časkkástagat ledje garraseappot  .(EG 1985: 45).
Máŋgii olbmot báhce dušše geahččat   --  .(JÁV 1988: 20).
Máŋgii son iešge nuorran váillahii juoidá, man váttis čilget earáide, songe  --  .(IP 1995: 81).
Máŋgii son imaštalai Máretii, manne son galggai leat uhcci, amnne son  --  .(EL 1979: 6).
Máŋgii son jearatii eatnistis, manne dt leai adann sutnje nu amas nama, man geažil son gárttai nu ollu gillat  .(EL 1979: 7).
Máŋgii son leai gártan máksit earaidii rikkerema geažil soavagiid  .(EL 1979: 16).
Máŋgii son leai smiehttan, barggaigo son riekta go álggii háhpotaddat dieđu maŋis  .(EL 1979: 31).
Máŋgii sáhtten gullat mo olbmot čurvejedje su duopmárin eahpečielga áššiin  .(JÁV 1988: 40).
Máŋážassii orrugođii, ahte miestagat maid jo álge geaiggutit ovssiid amas  -- .(EG 1985: 30).
Máŋŋelgo leimmet árrán duiskalaččaid eret Leaiggásrádjosiin, buorráne maid johtolagat, ja dál álggii poasta johtalit  .(AE 1991: 42).
N nubbi manai girddi digo čeamsi rávgaroavvá, nubbi fas huikkii boatnjis boahtit veahkkin  .(ME 1986:39-40).
Na Biera Heandarat bođii ruoktot ja Aleks bázii Bealljevárrái ballat Bikkás  .(EG 1985: 43).
Na Iŋgá lea gal nu jierbái, ahte ii alccesis dáidde maidege dahkat  .(RPL 1994: 102).
Na dallehan in sáhtašii dutnje muitalit čuđiid birra, mat johte nugo koredadávda  .(EG 1985: 41).
Na dan dihte go ean goassege sáhte šaddat oktii, eará go jurdagiin ná  --  .(EMV 1996: 133).
Na dan sivashan mun doaktára luhtte ferten finahitge go in dieđe, vastidin  --  .(RPL 1994: 171).
Na dan, ahte duššan olbmuid lohkun áibbas duođai sáhtašii gártat guokte – muhto  --  .(EL 1979: 43).
Na dat dahan manai ikte jo eahkedis várrai, manai Luođevárjejeaggai čoaggit luktebihtaid  .(HAG 1982: 49).
Na de gal ii dárbbašan ballat  .(AE 1991: 62).
Na de mášan dal su álgit divodit  .(HAG 1982: 37).
Na de viimmat fihttii vehá njázudastit  .(IP 1995: 61).
Na die gal livččii vel okta goansta oažžut dan vuolgit, muhto  --  .(EG 1985: 24).
Na diehtáhan dan go lea hárjánan guovžžaid bivdit de ii dárbbas leat mihkkige báhpaid go fuobmáahte  --  .(IP 1995: 61).
Na don gale oaččot annat diŋggain, bealkku vel das juogadettiin eallahat  .(HAG 1982: 39).
Na don go álggát livdet, ovdamearkka dihtii ná  --  .(JG 1986:28).
Na donhan gal sáhtát đuovvolit fárrui bissetgeahttá  .(JG 1986:28).
Na duohtavuođas daid albmáid oaččui rehkenastit suorpmaiguin, maid munge ledjeniežan eallenagis oaidnán  .(RPL 1994: 11).
Na duon… vástidin, muhto in šat duosttan joatkit ja muitalit, ahte  --  .(KP 1989: 89).
Na dál ii lean earágo nuolastit militearbiktasiid ja gárvodit siviilan  .(AE 1991: 76).
Na dál mii gal fertet dieđihit olbmuide  .(ME 1986: 67).
Na dál muitalat buot, vai in dárbbaš geavahit duokkáračča, dat dajai ja nivkkádi rissi guvlui  .(RPL 1994: 137).
Na eai datge lean eambbogo dábálaš olbmot, nuorra olbmát sáddejuvvon guhkás eret váhneeatnamiin amas riikii goddit ja gottohallat  .(AE 1991: 29).
Na fertejin dien áššái geahččalit hutkat čovdosa  .(RPL 1994: 170).
Na gal dáiddán vuolgit vai  --  .(IP 1995: 80).
Na gal juo Ovllá hehtui imaštit  .(ME 1986: 55).
Na gal ráfimáilmmis dohkke leaikkastallat  .(AE 1991: 8).
Na galggašii go vel aivve njeaiddašit  .(ME 1986: 53).
Na galhan mánát ožžot juovlamuora viežžat,   --  .(RPL 1994: 198).
Na geahččat lea go mat gonne galgá, árvalii jietna  .(ME 1986: 75).
Na gieđain dagai mearkka ahte dat, geat dolle giissá, galge luoitigohtit dan bodnái  .(ME 1986: 87).
Na i dat gale suge ságaidii dan dihtii dárbbaš jáhkkit  --  .(HAG 1982: 13).
Na iešba dieđát, muhto mánáide livččii suohtas fitnat ádjá luhtte  --  .(RPL 1994: 40).
Na ii dás lean jearaldat gosa, muhto ráhkkanit vuolgit  .(AE 1991: 73).
Na ii lean eará go bisánit káfestallat muhtin jeaggegáddái ja smiehttat ahte  --  .(IP 1995: 61).
Na in fitnan, ferten dadjat sutnje njuolgga  .(JÁV 1988: 74).
Na inbat oaččo jearrat, dadjen  .(RPL 1994: 170).
Na inhan mun sáhte gaskan doalvulit nieidda erat, bealuštii Erke  .(KP 1989: 194).
Na it don áŋkke dál menddo viisis leat oaidnit, Iŋgá-siessá dajai nannosit  .(RPL 1994: 152).
Na it geahččal dájutit Bealljevárrai  --  .(EG 1985: 24).
Na joavddat hal gal leat siiddas dán háve, árvalasttii eamit  .(AL 1992: 57).
Na jos gearddi hálidat, de digget maoi gal sáhtte  .(JÁV 1988: 76).
Na juo, gitta, eai leat suige astan čorget maŋŋel go Duhpát-Niigu ieš jámii   -- .(ME 1986: 59).
Na juohan geavai ahkidit ahte buđehat jikŋo heasttaguorpmis eatge leat vel fidnen ođđa lástta  .(IP 1995: 68).
Na juos nu leaš, dalle moai ean leat matge bahás olbmuid, čaimmihii Mihkku ja  --  .(KP 1989: 119).
Na liikká mun áiggun dál vázzilit Gonešjávrái  .(RPL 1994: 163).
Na lohken vehá boastut dan deavsta, geahččalii áhčči čilget  .(JÁV 1988: 28).
Na mana don dohko… sáhttáhan Iŋgá báhcit nuohttut, áddjá evttohii  .(RPL 1994: 149).
Na manin mu áhčči gal oaččui jápmit, muhto dat duiskalaš ii, imaštallen  .(RPL 1994: 51).
Na measta, muhto ean astta dál hukset go lea buoremus luomeáigi  .(RPL 1994: 188).
Na miba dal lea geasset earago fuođardit; de nu fuođardir šibihiidda  .(HAG 1982: 49).
Na mii duos, árvalii Nillu, mun fas manan duosa olggobeallai beatnagiidda varraliema vuoššat  .(IP 1995: 52).
Na mii fertet ássat dáppe dassážii, go áhčči boahtá ja geahččalat dalle ocat eará orrunsaji, eadni jeđđii mu  .(RPL 1994: 35).
Na mii fertiimet čájehit gasrasvuođa ovdalgo doahttalii  .(AE 1991: 50).
Na mii leai eará go jorgalit ja veháš ovdalaš go ráhppii jovden, gullajin sáđđama, --  .(EG 1985: 30).
Na mii lei buot issoreamus du mielas. isken joatkit  .(JÁV 1988: 15).
Na mon gal boađán vástidit ahte lean alimus ja riggáseamus ja don guhte leat dorpár leat vuolimus  .(I H-U 1987:19).
Na muhto máná dihttihan mii ruohtaeahket doallat ja juovllat eai leat guosahaga mihkkege, dadjen nannosit  .(RPL 1994: 197).
Na muitalaste dal munnje ge, maid don dál ossát  .(AL 1992: 93).
Na mun dat gal gearggan nohkastit muhtin diimmu  .(IP 1995: 80).
Na mun gádden, ahte don háliidat vuolgit dakkár báikái, gosa čoahkkanit ollu nuorat  .(RPL 1994: 163).
Na mun isken vuovdit daidda olbmuide, muhto eai dat fuollan buot gápmágiid  .(JÁV 1988: 74).
Na mun soagŋo-olmmai fertejin jearrat, manne gáfe ii juga  .(MB 1985: 56).
Na mun vuot smiehttat vai njulgešin --  .(IP 1995: 61).
Na mun vuot smiehttat vai njulgešin mun vehá áigái go ii juo árvit ovddosguvluige joatkit, ii  --  .(IP 1995: 61).
Na munge ferten fitnet odne gávppis  .(RPL 1994: 34).
Na munhan lean Máret ja vulgen vánhemiiddán ja vieljaidan oaidnit  .(EG 1985: 132).
Na máŋgiihan guovža šattai viežžat, ovdalgo goddojuvvon boazu leai ollásit gokčojuvvon  .(IP 1995: 65).
Na nie guhkás son leai lihkostuvvan, muhto dat návddašeamos vel leai ovddabealde, ahte sáhttit borrat dan erenoamáš mállása  .(IT 1997: 68).
Na nu bođii dat áigi go Ánde vulggii viežžat moarsi ruoktot  .(IP 1995: 52).
Na nu. Byrokrátija ferte bidjat olles máilmmi doibmii vai šaddá láva báhpiriidda  .(ME 1986:20).
Na oaččut jáhkkit, ahte in liiko, dadjen inge sáhttán hállat eambo dien birra  .(RPL 1994: 189).
Na seammá dat gal dáidá leat, jos vaikko gávnnadetne  .(IP 1995: 28).
Na sii eai miehtan gokkoge Duiskka gáibádusaide ja mearride ahte Norga galggai dahkat vuostehágu ja geahččalit árrit duiskalaččaid olggos riikkas  .(AE 1991: 10).
Na siidaguoimmit smiehttagohte ahte gos galggai fidnet albma bissu, máinna  --  .(IP 1995: 65).
Na sáhtášiihan doppe fitnat, mieđáhalai Árdna  .(OP 1995: 141).
Na vai oainnán goas don ain njáhkalat ruovttus, dalle gearggan gumpperuvddiid čaggalit birra áitti, vai  -- .(JG 1986:11).
Na vel ban gáttat dal guoli borrat  .(HAG 1982: 57).
Na viimmat don áddejit vuolgit, murádii Aleks go Gáisá viimmat joavddai  .(EG 1985: 51).
Na vuoi biro. láhttestii Nillá doaivvuheamet ja iskkai stilččuhit čázi Májjá njálbmái  .(EG 1985: 92).
Na áigi hal fertii čájehit  .(AE 1991: 14).
Na árvalin juo čusket dan njárgii ja čurvet Nuukka-ádjá káffegohpa šlubistit go juo nu vuohkkasit deaivvai vel káfege gievnnis  .(IP 1995: 61).
Na, Biera lea mannan márkanii spiikkáriid ja died diekkáriid viežžat iige  --  .(RPL 1994: 165).
Na, Biret-Ánne, boađe deike amas it báze čohkkát dien geađggi ala  .(RPL 1994: 6).
Na, Bás Gálle ferte hárjetit dan váras, Áslat  --  .(EL 1979: 57).
Na, diđolaš sámit ledje nappo bohtimin, dakkárat, geat dáhtto boktit buot earáige diđolažžan  .(KP 1989: 163).
Na, ii berostan Heaika riiališgoahtit šat Sunná ráhkistuvvamiid alde iige Sunnáge lean šat guhkes áigái riidán Heaikka mannamis geainna nissoniin gosa dáhtui  .(KP 1989: 185).
Na, inba mun dal dieđe dieid šláddaris áhkuid gale váldit vatnasan  .(HAG 1982: 56-57).
Na, it don áiggoge fuollat suhkkis  .(HAG 1982: 57).
Na, ja ii dutnje galggašii gullat mihkkige dás  .(EG 1985: 45).
Na, lea be dat nu heahpat gullat sámesohkii  .(AL 1992: 56).
Na, mon áiggun vuolgit  .(EL 1979: 46).
Na, oktii musge lea lihkku, dál ii Ánde beasa munnje árvvutuššat  .(EL 1979: 39).
Na-a, annal lea. In mun dal leat niidet vuolgimin  .(JG 1986:42).
Naa… žjurddašin bivdduhit du dánsut…. dahje buorebutge boradit Guovssahassii  .(KP 1989: 134).
Naba don? čaimmihii Manne ja vulggii joatkit Mälarena birra  .(OP 1995: 41). 
Nagodeigga boagustit goabbat guoibmáska liikostemiid eabage  -- .(KP 1989: 186).
Nahan dal aitto Lásseš-riebus eai dáidde leat earago doarrunmielat  .(HAG 1982: 34).
Nahan dal juolui gale guvges sátnja báhcit guikii, galahan dal sutnje galggai  .(HAG 1982: 37).
Nahan de dáiddii suhkkige lihkostuvvan, ja dilli lea joavdelas nissonis sugadit, vaikko  --  .(HAG 1982: 57).
Nahan de leaš gullat, mii dál ges lea dáhpátuvvan…  .(JG 1986:47).
Nahan gal lievllitii vilgesmierká áibmui ja guohca vel, ahte ii dáhtton heakka doallat  .(EG 1985: 44).
Nahkárat bahkkešgohte, de ii lean eará go geahččalit káfesaji gávdnat vai beassá vuoiŋŋastit  .(Gaski 1990: 13).
Nakihii sabehiid juogái ja čuoigalii herggiid viežžat  .(IT 1997:18).
Nana gándan son goittot gierddai skihpáriid buddestallama ja nagodii vázzit skihkalačat gaskaskuvlla ja logahaga gitta loahpa rádjái  .(JÁV 1988: 17).
Nanus galggai leat nisu, guhte áhčiinge dálostalai  .(JÁV 1988: 96).
Navddatgo don ahte mon hálidivččen du masset  .(EL 1979: 67).
Neahtti ja lihkastagat ledje sámi, vaikko rivgu ii sihtan su Viervvaás oaidnit nie, gápmagat juolggis, gámásuoinnit skihččáje loabatgámaruodjasiin  .(ME 1986: 9).
Nealgi juo goddališgođii, dasgo eat lean astan oppa beaivvis boradit albmaláhkai  .(JÁV 1988: 80).
Nearvvat galge dikšojuvvot oppa áigge ja bures  .(OP 1995: 10). 
Neavvugođii Hevbak_ovllá, sámit galggaše gul aivve dárustit mánáidasaset, vai ohppet dáru- hui deahalaš gul  .(ME 1986: 51).
Neidda johtilis, virkos ja ilolaš lihkadeapmi sárggui čáhcái hearvvaid, mat ledje hui suohtasat oaidnit ja orro bistimin guhká  .(OP 1995: 56).
Nie alla virggis ja liikká nie gávvil, gárvvis geavahit buorrin su nuorravuođa ja  --  .(KP 1989: 35). 
Nie gal aitto láve láhttet,  --  .(JÁV 1988: 144).
Nie in livčče galgan dahkat  .(RPL 1994: 203).
Nie ledjen gullan rávesolbmuid lohkame go galge heikkahit dege ledje soahpameahttumat  .(ME 1986:23).
Nie logai Ammon, vaikke son ieš leai gáibidan Eira heaitit bargamis báris,   -- .(KP 1989: 98).
Nie sahttá geavvat  .(AE 1991: 46).
Nie álkibat leage digget, jurddašan  .(JÁV 1988: 76).
Niegadallat fal  .(KP 1989: 129).
Nieida anii vissásii iežas ilá buorrin guotttašit gáfe ovtta sámebárdnái  .(AL 1992: 74).
Nieida botnjasii čohkánit seaŋgaravdii ja bijai biippu buollit  .(JG 1986:75).
Nieida galggai árrat iđđedis vuolgit  .(AL 1992: 69).
Nieida gárttai muitalit skihpárii ahte su váhemat eaba háliidan ahte soai leigga ovttas, dasgo  --  .(IP 1995: 87).
Nieida ii eannehan vázzilit gosage guvlui, dasgo Simon girddihii su lusa ja  --  .(KP 1989: 37). 
Nieida ii goitge lean bállakastan dan, fal leai diktan dan gahččat dollagáddai  .(EL 1979: 77).
Nieida illá asttai oppa orustitge, muhto liikká son lei buoremielas, go jurddašii Nilsu  .(IP 1995: 85).
Nieida jurddašii oanehis bottaža ja gohčui áhčis čatnat bátti duopmára dálu seainnis iežase dálu seaidnái  .(I H-U 1987: 20).
Nieida maiddi mettii modjái geassit  .(AL 1992: 68).
Nieida njuikii skihpára čeabáhi, eabage nuoraguovttos ujostallan čájehit iežaska ráhkisvuođa  .(IP 1995: 89).
Nieida oaččot ieš biktasiiddát áimmakuššat  .(EG 1985: 93).
Nieida vástidii, ahte son lea vuolgán dan suohpana viežžat  .(IT 1997:13).
Nieida álggii čierrut gosa son dál šaddá ja gosa galgá dorvvus lohkat  .(I H-U 1987: 23).
Nieidda miella lei hui vuollin, dasgo diđii ahte Nilsu boađášii fargga su oahppaladdat  .(IP 1995: 86).
Nieiddat geahččaledje gilvvu beassat biilla sisa, muhto eai dohko čáhkan earátgo Gádde-Márjjá ja Iŋgá-siessá  .(RPL 1994: 9).
Niemi eamit lohpidii fuolahit sus dan botta go moai letne dáppe, áhkku muitalii  .(RPL 1994: 39).
Niesti mis ii lean gal mielde nu fávdnádit, ja gáfe ii lean vejolaš vuoššat  .(AE 1991: 59).
Nigu eadni dajai ahte sis lea eallu doarvai, ii dárbbat rádjat nieidda eadni maide opmodagaid  .(MB 1985: 52).
Niibbi leai maid addan divvut giđđat go bođii maŋeš siivvuid siiddas, suttadisšgoahtan leai jo  .(HAG 1982: 13).
Niigu lea liikká buorre, lehkos hal girkus leamašan vai ii, eat mii goit álgge beifáhkka du viggamušaid čuovvut, geahččal dal dan ipmirdit, don  --  .(ME 1986: 84).
Niillas Piera ii leamaš háhppetan njuiket duon geađggi ala..  .(EL 1979: 39).
Niillás ledje ollu árbolaččat iige son háliidan luohpadit opmodagas árbbolaččaide, vaikko  --  .(IP 1995: 46).
Nillu dušše árvalasttii ahte galhan badjealmmái galggašii sápmelaččain náitalit iige rivguin  .(IP 1995: 52).
Nillu ja Káre bálkesteigga eret vearjjuid, maiguin áigguiga beatnagiid bagadit, ja rohkkáheigga rivgu ja  --  .(IP 1995: 53).
Nillá dan sadjái bahkkii ruvssodaddat, iežas mielas gáttii jo baháid bargan  .(EG 1985: 127).
Nillá diđii ahte čáhci galggai dolvojuvvot Márjái, muhto leaihan alddesge issoras goiku  .(EG 1985: 92).
Nillá galggat geahččat vai oahpat  .(EG 1985: 89).
Nillá guovllai bodnái ja smiehtai, muhto son ii máhttán muitit  .(EG 1985: 127).
Nillá healkkehii, muhto ovdal go ballái dárkostii buorebut, iige máhttán eará go sáddehit, dan maŋŋá go dovddai, ahte  --  .(EG 1985: 86).
Nillá hálai Paavo giela ja jotkkii sámegiealin dakko gokko ii máhttán šat čilget  .(EG 1985: 122).
Nillá hálai golggirdii oktatmano vai dainna Márjá ii beasa menddo guhkes áigái bisánit smiehttat  .(EG 1985: 95).
Nillá imaštalai, manne beaivváš uksaráigge báittii, uksahan galggai lean bajás guvlui ja easkka veaigin galggai beaivváš uksaráigge báitit  .(EG 1985: 86).
Nillá iskkái vel bánccardit luovus, muhto dágai johtilit ja  --  .(EG 1985: 129).
Nillá leai favru, garas, dáikit ja leaikkastallat  .(KP 1989: 152).
Nillá leai nu suorganan ahte vuoiŋŋaanas bahkkii bahkašuvvat čoddagii ja váibmu dearppai ahte  --  .(EG 1985: 79).
Nillá lei juo guhká jurddašan ahte sus galggašii leat muohtabivttas, amaset  --  .(IP 1995: 59).
Nillá lei juo guhká jurddašan ahte sus galggašii leat muohtabivttas, amaset lottit leat menddo hirrasat  .(IP 1995: 59).
Nillá mielas dat leai čáppa oaidnit, muhto seammás son dovddai iežas hilgguhussan,   --  .(EG 1985: 116).
Nillá muittii čilget dáid visot oahpásiiddasis ja gevkasattai iežas, “eakti lappalaččainis”  .(KP 1989: 151).
Nillá oažžui diehtit dan su ássanskihpáris Pirjos  .(KP 1989: 154).
Nillá veallái ja veallái balu siste, guldalattai, eaihan fal lávkkit álgge lahkonit  .(EG 1985: 86).
Nillá veallái ja vurddii, ahte gusabiellu gullostivččii, beasašii viehkalit sisa, muhto  -- .(EG 1985: 78).
Nillá viegadii johtilit siste, viegai fas ruovttoluotta, nuolastii olgobiktasa ja čohkánii vuordit  .(EG 1985: 123).
Nillá viimmat jearai go Paavo ii ádden heaitit  .(EG 1985: 125).
Nillái ahte áiggui lean sitkat ja áiggui vuoitit buot badjel  .(EG 1985: 102).
Nillás dagai miella álgit cullat Márjjá go alddesge bahkejedje gatnjalat bohččot  .(EG 1985: 94).
Nillás leai garra meinnet bivdit áhčis veahkkin, muhto Gutnel bijai vuostá, dainna go  --  .(EG 1985: 74).
Nillás leai máŋgii dahkan miella huikkádit áhččásis, ahte son viehkalivččii báhtui, muhto  --  .(EG 1985: 80).
Nilsu geasuhii su sakka, dan son iisáhttán šiitit  .(IP 1995: 80-81).
Nilsu govva badjánii millii, muhto son geahččalii jurddašit juoga eará, amas  --  .(IP 1995: 82).
Nilsu govva badjánii millii, muhto son geahččalii jurddašit juoga eará, amas dárbbašit vel dovddastit alccesis liegga dovdduidis Nilsui  .(IP 1995: 82).
Nilsu lohpidii niidii fitnat vel su goas nu geahččamin  .(IP 1995: 87).
Nilsus dagai miella cummestit Bikká, muhto ii goittot oskkildan  --  .(IP 1995: 84).
Nisson-olbmot eai ožžon boahtit dakkáraš uhri-sadjái  .(I H-U 1987: 66).
Nissonat dal eahkkehedje dola ja álge gáfestallat  .(AL 1992: 59).
Nissonat álgiba vilppodit ráfeheamet  .(JG 1986:27).
Nissonolbmot leat máŋgii olu viisásábbot ja gievrrabut go albmat ja lea dán riikkás beassan áigá maiddái jienastit  .(KP 1989: 203).
Nissonolmmoš galggai gullat geasanu albmái, muđui  --  .(KP 1989: 79).
Nisu álggii fáktet ja čuvodit Ivvára  .(JG 1986:72).
Njahkalan lagbui ja geahččalan dovdat báikki, muhto  --  .(JÁV 1988: 160).
Njalje vuosttas mánnái lei álki áddit nama  .(JÁV 1988: 16).
Njamistin vuoiŋŋahaga ja galgen čilgegoahtit manne, muhto  --  .(EMV 1996: 10).
Njealje sala duohkai almmái bisánii, huiddui Jovnna guvlui sáitti, muhto ovdal go gearggai bálkestit, luoitilii Jovnna rákku mainna vuohkádattai oppa áiggi  .(EG 1985: 82).
Njeccohalai vel nugo harcejuvvon bussá, muhto gálggai fas bátti ja manai gáddái vuorddašit Nillá-guoktá  .(EG 1985: 115).
Njuikehin bajás ja álgen veahkehit Iŋggá stohpobargguin ja nu oaččuime eanet friddjaáigi  .(RPL 1994: 219).
Njuikejin bajás, amas Iŋgá fuomášit gatnjaliid mu čalmmiin ja bidjen mállásii bohtásiid  .(RPL 1994: 190).
Njuikejin bajás, dohppejin su čeabeha birra ja dadjen man ahkit mus lea leamašan, muhto in lean sealgan fitnat  .(RPL 1994: 166).
Njuikejin čuoččat doalvut gahpira ruovttoluotta, muhto  --  .(KP 1989: 8).
Njuikkuime ja lávlluime vára máŋga diimmu, ja jáhkán ahte vel min albmátge liikojedje munno geahččat  .(RPL 1994: 124).
Njukčamánus go mis gussá guoddá, ii dárbbaš mielkki dihtii eambo fitnat áhku bealde  --  .(RPL 1994: 126).
Njáhken vel siskeliidda, dasgo mus lei dárbu oažžut duođastusa  .(EMV 1996: 97).
Njálbmi rahpasattai jávoheamit, nugo gielahis olbmos gii ii máhttán hállat  .(EG 1985: 85).
Njálgga guohtuneatnamat ledje viidon, ja daid Ivvár áiggui divdna geavahit buorrin  .(JG 1986: 81).
Njálgga oaidnit calbmái, muhto bumbá biliidii buot  .(EG 1985: 43).
Njávkkađin vielpá, muhto dat geahččalii dohppet mu gihtii ja nu guđiime dan ja viehkaleimme áhku beallái  .(RPL 1994: 145).
No go in astan, fertejin viehkalit ovdal Máhte  .(KP 1989: 57).
Norgga riikajoavku galgá leat vilges joavku  .(EMV 1996: 87).
Norggas de lea ahte mánáid galgá guhkimus lági mielde várjalit gilvaleames  .(Gaski 1990: 49).
Nu Máhtte vulggii Morganoaivái ohcat geatkki čivggaid  .(IP 1995: 33).
Nu Máret šattai suhkat veahkkin gitta Bierggenjárgii  .(IT 1997: 37).
Nu ain jo skuvlagirji diehta muitalit  .(EG 1985: 13).
Nu dat dáiddii leat, nu dat dáiddii leat, himáhallá áhčči, ja dás son álggaha  .(JÁV 1988: 83).
Nu dat ferte leat  .(RPL 1994: 163).
Nu dat leamaš dolin ja nu dat šaddá leat gii diehtá man guhká  .(IP 1995: 7).
Nu dáhpáhuvai maiddái de go diđiime ahte áigguime lávket ráji bádjel  .(EMV 1996: 90).
Nu eadni leai nággen bargat sudno áhčiin ovdii, viakke soai eaba livčče dan suovvan  .(EL 1979: 83).
Nu fal. nu dat dáidáge leat  .(OP 1995: 103).
Nu fertii Bás Gálle duhtat dušše meliin gággat ja stivret báskka  .(EL 1979: 47).
Nu galgá geavvat dego mun muitalan  .(OP 1995: 142).
Nu hállet, nugo okto de galggašin birgegoahtit  .(EG 1985: 77).
Nu ii gossige dáhpáhuvvan- muhto dáhpahuvai dakkár ášši, ahte Iŋgá áiggui gárgidit gánddain su luhtte eret, µlivieskai  .(RPL 1994: 182).
Nu jurddašit earáge olbmot dáppe Yliviedkas, muhto das ii gánnát beroštit  .(RPL 1994: 33).
Nu le akirste, mieđihii, ja mii leš leamašan das nu suohtas, go guktot reaškkiheimme čaibmat  .(RPL 1994: 208).
Nu lea, nugo dieđašii jo ovddalgihtii, maid mun áiggon muitalit  .(EG 1985: 11-12).
Nu ledje liikon gullat sápmelaččaid birra ahte  .(Gaski 1990: 33).
Nu lei áhčči rávven sin dahkat amaset riehkit guoččastallat  .(AL 1992: 54).
Nu lei, dadjat, lihkku  mu bealde čađat, ja  --  .(AE 1991: 80).
Nu láne áhčči lohkat  .(EMV 1996: 36). 
Nu láve dávjá dáhpáhuvvat  .(EMV 1996: 24).
Nu maid gal dahká, muhto moai soabaime Gáissáin dalle geassit ja  --  .(EG 1985: 123).
Nu mii dal gáahččaleimmet náđđáhit dan ija, muhto oađđit eat gal bivvan fávdnádit .(AE 1991: 18).
Nu min beivválaš borramuššan lei, dadjat, guollegáhkku, govdnan láibi ja čáhppes gáffe  .(AE 1991: 42).
Nu moai dagaime, vaikke mii eat ožžon čuovgga boaldit logi maŋŋá eahkedis  .(IT 1997:9).
Nu mun dahken, vaikke máŋgii gal orui, ahte mu ilolaš ja virkos luondu golai duššás, go in beassan njuikkodit dalle, go juolggit ledje lášmadat ja nannosat  .(KP 1989: 199).
Nu mun ohppen duddjot  .(KP 1989: 69).
Nu ollu gažaldagat, nu ollu máid galggašin ipmirdit, ja in nagot ipmirdit  .(EMV 1996: 140).
Nu olu son ráhkistii ráfi ja oktovuođa ahte ii lean sealgan eamidage geahčastit alccesis  .(IP 1995: 67).
Nu soai johttáiga dohko, gosa Hánsa lei juo ovdal heajaid viggan ceahkkut stobu  .(IP 1995: 30).
Nu soai loahpalaččat diehtit ahte guovžža beassi lei rieggá siste  .(IP 1995: 35).
Nu soai vulggiiga guorrat dan guovžža  .(IP 1995: 34).
Nu son dieđusge vuosehii duottarorrulága ahte Bierár ii leat su veardásaš, gáttit go lea ja vel unnibut ahte atnit su firpmiid  .(I H-U 1987: 49).
Nu son leai báhcan duon siidii okto vuordit  .(EL 1979: 80).
Nu son leai álgan suhkat jávrri dan geahčai  .(EL 1979: 81).
Nu son vieččai mielkki ja vulggii fas galbbardit bajás bieju lusa  .(IT 1997: 41).
Nu Ánde dollii máttás ja vánhenguovttos báziiga guovttá dálu doallat dego ovdalge  .(IP 1995: 52).
Nu Ánte ja Máhtte leigga garván ja goddán guovžža ja beasaiga ođđa gerresiib geasehit vuosttas guovžža biergguid  .(IP 1995: 36).
Nu álggii Beahká eallin mannat ovddosguvlui  .(IP 1995: 9).
Nu šattai máŋgga geardde bargat  .(EG 1985: 128).
Nu šattai, sus ii lean go gáddái haskadit ja báddegeažis álgit geassit fatnasa  .(I H-U 1987: 45).
Nu šattaimet dal orostallat Hárvvesvákkis muhtun áiggi  .(AE 1991: 53).
Nu šattaimet fas gávnnadit,   --  .(AE 1991: 9).
Nu šattaimet orrut ja vánddardit seahkesearválagaid duisskalaččaiguin dieid jagiid  .(AE 1991: 77).
Nu šattaimet russolas báhčalemiid gaskii, mii lea hui vearrás dilli dainnago de lea váttis gávdnat suoji luođđariđuid ovddas  .(AE 1991: 34).
Nu čáppis lei dát čakčamáilbmi su birra dan liehmus eahketbottu, ahte son ii dáiban eará go geahččat iezas birra  .(AL 1992: 103). 
Nu. Don ledjet dakkaraš dilis, ahte sus ii lean eara ráđđi go buktit du deikke  .(EL 1979: 25).
Nuba Bás Gállii leaige viehka álki beassat skihparis mieđđamánasvuođas oasalažžan  .(EL 1979: 16).
Nuba Jovnna geahččalii ájitit  --  .(EL 1979: 70).
Nuba dat vudje nu gulul, ahte ii sáhttan áicat mangelágan mearkkaid das jávrri asis  .(EL 1979: 33).
Nuba dutnje sáhttage leat váttis oažžut su fárrui, muhto  --  .(EL 1979: 26).
Nuba girddiheimme goargadit Márkanii  .(JÁV 1988: 40).
Nuba mii oaččuimet vuordit, dassážii vuos oahpaheaddji lei vuoššan káfe  .(RPL 1994: 114).
Nuba mon bivddange, ahte don suovašit mu čorget su ja bidjat su nohkkat  .(EL 1979: 22).
Nuba mun báhcen imaštallat rávesolbmuid máilmmi unna Hánssain  .(RPL 1994: 154).
Nuba olles olbmot álge gohččodit su Bás Gállen  .(EL 1979: 5).
Nuba soai Máhte Iŋggáin vulggiiga gulaskuddat, fidnebago soaige  .(RPL 1994: 90).
Nuba son doaivvui ge ahte sáhtášii sáddet Bireha don beallái helveha  .(JG 1986:51).
Nuba son ferte leat ruovttus  .(RPL 1994: 40).
Nuba son geahččalii oažžut eatni jurdagiid eret áhččerohkis ja jearai  --  .(RPL 1994: 84).
Nuba son ii máhttange eara go šluvgit oaivvis  .(EL 1979: 54).
Nuba son skieivuliige eahkedis Ivvára geahđái jearrat ahte mo láibejiostii lei geavvan, muhto  --  .(JG 1986:43).
Nuba son čuoigalii čuvččáid geahččat  .(IP 1995: 59).
Nuba sáhtte čavget dávviriiddámeguin ruovttu guvlui ovdal go áibbas sevnnjoduvve  .(JÁV 1988: 42).
Nuba Ánde ieš juhkanvuođastis leai álgan árvvutuššat Bás Gálliin  .(EL 1979: 36).
Nuba áhkku lohpidiige buktit juohke iđit horstaseahkain suinniid  .(JÁV 1988: 11).
Nuba áhči fertiige viiddidišgoahtit dan johlileamos lági mielde  .(JÁV 1988: 89).
Nuba áhčči sáhtii joatkit bealdobargguidis  .(JÁV 1988: 69).
Nuba álggiige muitaladdat gopmiid, vuoiŋŋaid ja gufihtariid birra  .(EG 1985: 29).
Nubbi dáhpi leai harcet ja dan bákku badjel ii beassan mainnage jurdagiin  .(EG 1985: 115).
Nubbi galgai ássat iđđesguovssus ja iđihit beaivvi, ja  --  .(EMV 1996: 133).
Nubbi lei Nikodemus, gii logai ahte boares olmmoš ii dárbbaš ođđasis riegádit  .(EMV 1996: 80).
Nugo dákkár savu ii sáhte joatkašuvvat geažiheamet, de min ráfálaš eallinge bázii oanehisáigasažžan  .(JÁV 1988: 32).
Nugo mun juo lohken, in áiggo geange gaskkavuođaid bilidit  .(KP 1989: 143).
Nugo namma juo muitalii, de galggai dát joavku ovddemusat válbmejuvvot soahtanládje  .(AE 1991: 13).
Nugo ovdal lean namuhan, de lei hirpmus moivi Álaheajus dieid giđđajándoriid, ja ii lean váttis oaidnit dan ahte min riika lei unnán dádjadan ráhkkanit soahtanládje  .(AE 1991: 12).
Nugoi Sunná balai, healbbai láddelaš vuos ovtta beaivvái, ii oppa hereštange vuolgit, dušše velohalai gápmiid haga, hálai duohkut deikka ja  --  .(EG 1985: 23).
Nuhan dat Juntunen bođii givviriinnis ja guovžabivdu sáhti álgit  .(IP 1995: 65).
Nuhan leat mii earátge gártan vuolgit, vástidii áhčči oanehaččat  .(JÁV 1988: 65).
Nuhan mii láviimet máinnastit  .(KP 1989: 52).
Nuo geahčča fal guhte áigu goddit  .(EL 1979: 28).
Nuorat Sámmol bođii sisa ja álggii ráhkkanit  .(JG 1986:31).
Nuorat vearki dulkui Aleksa dábálaš goddeláddelažžan, gii gottii dainna go leai hárjánan goddit olbmuid  .(EG 1985: 60).
Nuorra Juhán lei diečus gárvvis čájehit dáidduidis  .(JÁV 1988: 126).
Nuorra dipma nissonjietna lávllui gean nu mielahis ráhkisvuođas, mii leai oktonasvuohta ja guoros eallin dahje ain váddásabbot dulkomis- báruid miella, maid oaivilin leai duššat meara čieŋalvuhtii  .(OP 1995: 21-22). 
Nuorra ja čáppa son gal leai, ilolaš ja virkui, ja jáhkii máilmmis gávdnot eanet buori go bahá  .(KP 1989: 33). 
Nuorrageardi bohte suohtastaddat, ja geahčastallat maiddái alcceseaset moarseávdnasa  .(AL 1992: 57).
Nuorran munge liikojin dánsestit, muhto go morránin, heiten ollásit dieid sielu vašáláčča meanuid  .(KP 1989: 199).
Nuorran olmmoš hálida geahččalit eallit iežas julggiid alde,  --  .(KP 1989: 71).
Nuppe beaivve oahpaheaddji bođii viežžat vieljašguoktá skuvlii  .(OP 1995: 106).
Nuppe bealis gal dieđusge ferte mieđihit ahte  --  .(Gaski 1990: 49).
Nuppe bealis sáhttá leat buorrege, go   --  .(RPL 1994: 103).
Nuppe dáhus mun livččen sáhttan miehtat  .(EL 1979: 13).
Nuppe hávvái čuoldásii maiddái Nillá ja Márjjá gohtehuksen, dainna go Nillá bođii diehtit ja dovdat, ahte ákšu leai vuos menddo lossat ja muorat gassat  .(EG 1985: 74).
Nuppelot albmá birastahtte Jovnna, muhto ovdalgo gerge fallehit, huikigođii muhtun almmái ja nuppit bisánedje  .(EG 1985: 82).
Nuppi beaivve Piera áiggui maid čuoigalit meahccái, muhto  -- .(IT 1997: 29).
Nuppi beaivve álge olbmot gurggistit várrái  .(IT 1997: 66).
Nuppi beaivvi galggai son guođđit dan gávpoga muhto  --  .(AL 1992: 99). 
Nuppi beaivvi vulgen oahppat daid gárddiid ja godden ovtta rievssaha  .(MB 1985: 7).
Nuppi beaivvi álggiime vuodjit  .(MB 1985: 62).
Nuppi beavddis gal viggá jorba, leaikkastages almmái boagustahttit kaferivgu,  --  .(Gaski 1990: 21).
Nuppi geaži čanai gerresii ja bures boazu oahpai geassit dan gerresa  .(IP 1995: 64).
Nuppi viegai ovddabealde čujuheamen buot stoalppuid amas girddihit daid njeigga, nubbi fas váccii maŋis vai  --  .(JÁV 1988: 115).
Nuppi viimma olbmui vaššánaddet, nuppi viimma fas jáhkket, olmmoš lea dal sin lusas viggame oasuhit  .(ME 1986:21).
Nuppi váttisvuohta lei oažžut beaskka badjelis ja go vimmat oaččui de  --  .(RPL 1994: 202).
Nuppis sáhtii oastit measta buot dárbbašlačča, nubbi lei fas muhtinlágan guosseviessu  .(JÁV 1988: 19).
Nurkkala gánda ja nieida leigga ovdal juo fitnan oahpásmuvvamin skuvlii, danin soai diđiiga gosa mannat  .(RPL 1994: 108).
Ná dat dat gal heivii Biehtárii muitalit man buore márkan dat livččii lean, jos sus vel livččii lean gávpegálvu  .(IT 1997: 22).
Ná eaimmaskas ii máhte leat eará go Jovnna  .(JÁV 1988: 92).
Ná galggat máhccut njálbmesihkaldagaid, dánu.. gea, dego rásit  .(OP 1995: 84-85).
Ná son ráhkkanišgođii guođđit jurdagiiddis ja doamai dakkár dillái, mas   --  .(OP 1995: 77).
Ná, gean dál galgá oažžut divut návetrobi  .(IT 1997: 54).
Nájastii juo márffi niibbin, muhto almmái gullui dáhttumin čuohppat dan sneaidan  .(KP 1989: 136).
Nákcii moraštit  .(OP 1995: 18). 
Nállegoargatvuohta, dážaid oapmáhaš suddu, ii galgan du váivvidit  .(AL 1992: 99). 
Náđui dasa, go ii nagadan šat bohccuid maŋis mannat  .(MB 1985: 38).
Náđui ájaroggái vuorddašit, ja dalán go Nillá-guovttos manaiga návehii,   --  .(EG 1985: 102).
Nää gii dohko vuolgá fárret  .(IP 1995: 24).
O-já-á, Aleks diđii nie čábbát muitalit, láhttestii Márjá, sevii Aleksa rupmaša guvlui ja dagai dearvvuođaid  .(EG 1985: 114).
Oabbá ja viellja leaigga fas menddo uhci duhkoraddat muinna  .(KP 1989: 90).
Oadjebasat ráhkkanaddamin nohkkat  .(EG 1985: 19).
Oahpahallen giela, bohten ruovttoluotta ja gálgen váldit loahppadutkosa..  .(OP 1995: 8). 
Oahpahallen hállat seammaláhkai  .(RPL 1994: 159).
Oahpaheaddji bijai su beavddevuollai čohkkát ja dajai eará oahppiide  --  .(RPL 1994: 159).
Oahpaheaddji bovdii juohke guossi gáfestallat borramušlatnjii  .(RPL 1994: 121).
Oahpaheaddji háliidii láo addit min vánhemiidda dakkár gáttu, ahte  --  .(RPL 1994: 144).
Oahpaheaddji livččii bidjan gándda čihkii heahpanit, muhto hája dihte vuojehii ruoktot  .(RPL 1994: 38).
Oahpaheaddji áittii almmuhit skuvlla jođidangoddái, juos  --  .(KP 1989: 94).
Oahpaheaddjin mus galggai leat áhči lassin Ántte-Hánsa  .(JÁV 1988: 38).
Oahpaimet gielistit, oahpaimmet jutnošit nuppi sivvan dan maid ieža leimmet bargan, oahpaimmet vuoigatmeahttumit eallit, iežamet čielgenáhkki lei divrras  .(RPL 1994: 110).
Oahpala bures suomagiela. dan maŋŋil dus lea álki oahppat leavssuid ja rekenastit  .(RPL 1994: 157).
Oahpateddji geahččalii oažžut čielgasa das, goabba leai álggatan doaru  .(EL 1979: 7).
Oahpateddjit álge atnit su ufittern ja sitnalažžan  .(EL 1979: 6).
Oahpes olbmot Várjaavuonas rávvejedje su guorrat bálgá, man gohčodit Gonagasbálggisin  .(IT 1997: 34).
Oahpis diđiii ahte Ánne leai lášmat ja hárjánan jođašit alážiin, muhto dál son galggai geargat guovlla ala ovdal, goitge vehá ovdalaš go gahččan álggašii  .(OP 1995: 72-73).
Oahppaheaddji áiggui ráŋggastit mu dan idjabáiddi dihte, muhto go oinnii ahte  --  .(RPL 1994: 141).
Oahppan badjealmmájin Aapo goittot lihkkohii botnjat sarvá iežas vuollai ja sáhtii čatnat dan julggiid gitta  .(IP 1995: 57).
Oahppásat bohte su dearvvahit ja hállat suinna  .(AL 1992: 71).
Oaidnibehtet go mu noaidegácciid olgun? Lávii son dalle jearralit  .(AL 1992: 76).
Oaidnibehtet makkár lea, lávii son dallle skuččestit  .(AL 1992: 106). 
Oaidnit mo dal aitto ain gohčču rassat, čippeliid ala dal jo dása mearredii  .(HAG 1982: 62).
Oainnat dál máret, go rivttes albmáin náitalit, de ožžot gándda  .(RPL 1994: 206).
Oainnat gal gáneha vázzit skuvlla, dajai áhčči ja vilppastii eatni guvlui  .(JÁV 1988: 52).
Oainnat go álget mielahuddat daid sálmmaiguin, jurddašan, ja geahčastan eatni guvlui  .(JÁV 1988: 29).
Oainnat jos eadni movttihii oalle lohkat, de  --  .(JÁV 1988: 28).
Oainnat oppa geasi bargan dego jalla, ii astta oppa albmaláhkai boraditge, jurdila eadni beallejitnosit  .(JÁV 1988: 137).
Oainnus orui leamin hui linis, man vela muođđa fikkai gokčat  .(EL 1979: 81).
Oainnáb ahte áhčči ii sáhte suddadit dán dáhpa  .(JÁV 1988: 145).
Oainnán su ilolaš moji, mii lávii šearasmahttit visot  .(KP 1989: 114).
Oainnát Duhpát-Niigo huottu, su  dal golgodáčča lea álgán jugahit viidnái  .(ME 1986:21).
Oainnát galget vuordit dien dáččalačča mii viegahallá Dárddá  .(ME 1986:33).
Oainnát lei dat dáčča sihtan gait rissiid nai varkái bidjat ja danne  --  .(ME 1986:42).
Oaivevesnaga Hasse ii vikka gullat servodahkii, dušše geahčča bajás ja máhccasaddá dego máhtu Eiffeldoartna máddagis  .(OP 1995: 33). 
Oaivi ii lean doppe gos dat livččii galgan leat  .(RPL 1994: 62).
Oaivi jorai veagal earáguvlui, nugo Gutnelis livččii lean dakkáraš váddu maid Jovnna ii hálidan oaidnit  .(EG 1985: 63).
Oaivi jorai, go son geahččalii fidnet loahpageažis juoba ovtta nolla geahpebun, muhto  --  .(JÁV 1988: 149).
Oaivil lea mannat gitta Badjegeavgŋá vuollai  .(JÁV 1988: 140).
Oaivil lei dieđusge ahte Trønderbáttaljuvdna galggai geahččalit hehttet duiskalaččaid johtima davás  .(AE 1991: 21).
Oaivámuš ii beroštan da, gean albmát godde ja gean guđđe eallit  --  .(EG 1985: 84).
Oallugat leat dieđusge hálidan gullat soahtefearániid birra, ja  --  .(AE 1991: 79).
Oallugat šadde čuožžut olggobealde, vaikko sisa ledje bahkken nu olu olbmot ahte  --  .(EMV 1996: 61).
Oallugiin ledje eamidat ja mánát geat dal šadde báhcit, ja  --  .(AE 1991: 14).
Oamedovddo váivi muhttašuvai vaššin ja miella šattai goddit oppa guovllu guorusin  .(EG 1985: 51).
Oamedovdu gal čuoggu ja gohčču dovdat morraša, muhto --  .(KP 1989: 45).
Oanehassii Gáisá vel geahčai ja áiggui vázzilit miellái  .(EG 1985: 57).
Oanehassii Ivvár smiehtai ja go muitái ahte duoljji lea nuge guhkkin go áittis, de ii gillen vuolgit dan viežžat  .(JG 1986:43).
Oanehassii Lásse vurddii Bireha jienádit, muhto go  --  .(JG 1986:52).
Oanehassii Nillá vurddii Gáissa fuomášit, muhto  --  .(EG 1985: 116).
Oanehassii Sikká čohkkái ruovttus ja geahččalii vajálduhttit seamma galbmasit go Lássege  .(JG 1986:58).
Oanehassii orui váivi báhcit iehčanassii, muhto Gáisá smiehtai fas ahte Paavo lea liigi ja heivvolaš dušše iežas guvlui ja iežaslágan olbmuid lusa  .(EG 1985: 121).
Oanehis áiggi ma¨¨á daid basiid álggii Máhtte earáhuvvat  .(IT 1997: 69).
Oarbbisin ja dorvuheapmen inge sáhttán luohttit šat geasege  .(KP 1989: 88).
Oarpmealle hahppašuttai beaveguoras iige duddon orrut guhkit  .(KP 1989: 187).
Oavdu jo eadnat lávii uorabun iežas mahtasaš giergonođiid gurput duoddaris  .(HAG 1982: 58).
Oavdu juo gártet boaresbárdnin báhcit, eai du svárra lean earát fuollatge  .(RPL 1994: 198).
Oavdu Ánde hálidii geahččat…..  .(KP 1989: 146).
Oazzut čohkkát biilla siste dego hearrát ja geahčadit lássaráigge goas gosage boahtit  .(RPL 1994: 78).
Oaččot diehtit ahte mun gal fas muittán  .(JG 1986:32).
Oaččot diehtit ahte…  .(EG 1985: 71).
Oaččot diehtit, ahte mun in agibeaivvis hilggo iežan eatnigiela  --  .(RPL 1994: 158).
Oažžu dadjat ahte sii báhce njoallut suorpmaideaset  .(IP 1995: 40).
Oažžu dal oaidnit   --  .(RPL 1994: 28).
Oažžu diehtit mii julaid das bođii, go almmáioahpaheaddji finai gánddaid hivssegis  .(RPL 1994: 133-134).
Oažžu han geahččalit.  .(Gaski 1990: 6).
Oažžu leat nie, giitu, dajai almmái  .(KP 1989: 136).
Oažžu árvidit ahte Máhtte gal ii boagustan  .(IP 1995: 9).
Oažžubehtet dii borrat, dajai Iiddá  .(KP 1989: 141).
Oažžubehtet jáhkkit mo mun suorganin  .(RPL 1994: 28).
Oaččuimet juhkat iđitdeaja vuodjaláibbiin  .(RPL 1994: 17-18).
Oaččuimet viimmat dallearkka, mas lei biergomálli, dan maŋis čuoččuimet ráiddus vuordimin beavdegeaži, mas boradit  .(RPL 1994: 23).
Oaččuimethan mi vázzit ráfi áiggi skuvlla, ja  --  .(JÁV 1988: 94).
Oaččut diehtit gáibmi ahte lei guolli, dádjá son  .(JÁV 1988: 123).
Oaččut dieđusge, muhto galggat soahpat etniinat  .(RPL 1994: 183).
Oaččut ieš váljjet mu vuokkain ovtta dan sadjái  .(JÁV 1988: 143).
Oaččut ihttin areasttas čohkkát skuvlla maŋŋil  .(RPL 1994: 140).
Oaččut lassin čuožžut velá nuppá diimmuge, go gielistat  .(RPL 1994: 111).
Oaččut leat vissis dasa ahte dat geat dáppe birgejit unnánaččain, daid  --  .(EMV 1996: 33). 
Oaččut mu bálkestit áhpái – vai  --  .(EMV 1996: 128).
Oaččut čilget dál munnje, mii dáppe lea dáhpáhuvvan  .(RPL 1994: 152).
Obbagazzii čárvvuldahtii Lássege, muhto fertii ain bisánastit go bállut álge menddo šlimpasaddat  .(JG 1986:54).
Obbasálttis dat sáhttet buorrelihkus seailutge, eadni vástidii  .(RPL 1994: 10).
Odne dáidá mannat gaskaidjii, ovdalgo  --  .(RPL 1994: 150).
Odne lea viggan jeđđet mánáidis ahte farga dearvasmuvvá, muhto  --  .(IT 1997: 28).
Odne lei maŋimuš beaivi, go dat veahkeheadje min ja ledje lohpidan doalvut velá Roavvenjárgga ruovdegeaidnostásuvdnii  .(RPL 1994: 18).
Odne spoanžalan heimmá bahtii… go olggos boahtá, jus duostá boahtit  .(ME 1986:27).
Ohpit Jovnna náđui vuordit…  .(EL 1979: 79).
Ohpit Máret geahččalii moddjat  .(EL 1979: 87).
Ohpit ja ain ohpit Bás Gálle orustii geahččat  .(EL 1979: 40).
Ohpit son njiedjalii guldalit nieidda váimmu coahkkima  .(EL 1979: 72).
Ohpit álge ritnečalmmit girddašit biilla čuovggain ruossut doarras  .(EL 1979: 70).
Ohppen dovdat sávzzaid ja oaidnit goas dat ledje duhtavaččat ja goas orui juoga váilume  .(EMV 1996: 147).
Oidnen ahte ádjás lei dárbu muitalit, aj danin dárbbašii buori guldaleaddji  .(JÁV 1988: 122).
Oidnen goit vuosttas háve dan ipmaša, ahte vaikko oahpaheaddji lei uhkidan bidjat mu nurkái đuovvovaš beaivve, de ii dahkan nu  .(RPL 1994: 142).
Oidnen guoikka ja gullen dan nu moattelágán jiena doallamin ahte álgen dasa ávvu miela doallat  .(I H-U 1987: 41).
Oidnui geahččamin birrat birra, ammal ohcalii mu ja áiggui vissa sealgádit  .(IT 1997: 34).
Oinnat go dus ge galget leat buođđunbiergasat  .(JG 1986: 84).
Oinniihan Laura mo mun váiben lohkat, divodit biilla, stuoluid ja skáhpiid  .(OP 1995: 129-130).
Okta almmái gohčui doaškalit mu  .(RPL 1994: 22).
Okta boares nohkkon sápmelaš, gii orui olbmuid luhtte min guovllus, lávii vázzit soabbegieđa dáluid mielde ja máinnastit dološ áiggiid birra  .(IT 1997: 5).
Okta buorre giđđamearka lea vel go cuoŋománu láveje álgit hearggažat nulpedit, jus buorre ealat lea  .(MB 1985: 48).
Okta dain oallugiin geat šadde loahpadit eallingearddiset dán soađi geažil  .(AE 1991: 39).
Okta ferte doalvut daid hivssega duohkai  .(IT 1997:10).
Okta min kompaniain geahččalii rasttidit buođu mielde, muhto   --  .(AE 1991: 66).
Okta nubbi váibbai láhttai ala nohkkat  .(HAG 1982: 45).
Okta sis lohpidii divvut, muhto mun in oaččo addit bajás su bálkka vearrodoaimmahahkii  .(IT 1997: 54).
Okta sivva lei gal várra go Álttá Báttaljuvdna lei ollen arvat ovdalii go luoitit min viidáseappot ovdalgo dot earát olleje lagabuidda  .(AE 1991: 43).
Okta uorra, hui liekkus rivginieida lávii áittardit su  .(AL 1992: 74).
Oktage ii duostan dadjat šat sániige sámegillii  .(RPL 1994: 116).
Oktage ii hálidan báhcit µlivieskai  .(RPL 1994: 77).
Oktage ii lean boahtán mu viežžat  .(RPL 1994: 209-210).
Oktage ii oaččo mannat merkejun luottaid alde doaresbeallái  .(RPL 1994: 80).
Oktage ii sáhte mu buoridit iige dahkat duššin dan, mii  --  .(KP 1989: 43).
Oktage ii vedján menddo guhká doallat, ja dalán juos Ivááris juolgit ge guoskkehedje eatnamii, de  -- .(JG 1986:8).
Oktahan galggašii leat velai, maid mun seahka sisa eske nahkihin 3. De sehka sisa maid vel appage jurdilge guoli coggat  .(HAG 1982: 31).
Okte jagis galgaba soai gávnnadit,   --  .(EMV 1996: 133).
Oktii bákkus iskat ja dalán šadden gitta giellásis  .(JÁV 1988: 49).
Oktii dolin beasai doallat Gáissá gieđas, dat ain liekkistii go jurdiliige  .(EG 1985: 55).
Oktii dáhpáhuvai skuvllas , ahte Nillá-Hánssa nieida Mággá ii máhttán rehkenastit geardunrehkegiid maid oahpaheaddji lei su bargun addán  .(RPL 1994: 159).
Oktii eadni gulastii, ahte Anáris sáhtášii fidnet čoavjeguiggu nuvttá  .(RPL 1994: 90).
Oktii eadni lei manna buvddas finat  .(RPL 1994: 68).
Oktii elii Anáris beakkán almmái, Ándaras Seakti, gean áliimis mun áiggun čállit min bláđđái oppa dán jagi áigge  --  .(IP 1995: 11).
Oktii go jugadeimmet iđitgáfe ovdal go vuolgit jeaggái, de son  --  .(JÁV 1988: 82).
Oktii go vulggii guoli vuovdit girkosiidii, de válddii váso fárrui  .(IP 1995: 71).
Oktii ledjen stobus Hánssain go Biera bođii juhkat čáži  .(RPL 1994: 151).
Oktii lei Dortte-Jovsset boahtán fitnat jonssotáigge Roavvesavvonis  .(JÁV 1988: 126).
Oktii moai Iŋggáin goas ean beaškkit čaibmat jitnosit go Biera gullui dadjamin mánnái  .(RPL 1994: 191).
Oktii mun jerren eatnis ja eadni dajai, ahte dan ii leat dárbu mu diehtit ja logai vel  --  .(EG 1985: 69).
Oktii mus lei garra hálo beassat skuvlla lusa spáppa čiekčat  .(JÁV 1988: 103).
Oktii áhččái fállojuvvui dakkár bargu, mas son galggai váldit govaid Deatnogátti visttiin  .(JÁV 1988: 70).
Okto doalai somáid valljádit, aivve nu mo vuogas ja hearvái lei  .(JG 1986:73).
Okto ledjen nugo juo olbmománná sáhttá leat okto, go lea orbbis  .(RPL 1994: 110).
Okto son dutkkai dáid báhpáriid ja gáhččalii deavdit daid nu bures go máhtii  .(JÁV 1988: 107).
Oktonas nissona galge náitalan albmát váruhit amaset  --  .(KP 1989: 79).
Olav Løvgaard anii buot su návccaidis ja maiddái šluohkisvuođa geasuhit Maria alccesis  .(AL 1992: 86-87).
Olav Løvgaard lei rikkis čeahci, gii lei veahkehan su oahpas manadettiin, ja son galggai árbet čeazis  .(AL 1992: 87).
Olbmas álggii niibi jorrat ovddabeallai  .(MB 1985: 63).
Olbmo váibmu dáida leat juonaleamos ráhkkanus dán máilmmis  --  .(EL 1979: 18).
Olbmot atne jallan 50-60-loguin, goittot Suoma bealde, dan guhte vikkai hállat sámegiela bealis  .(JÁV 1988: 56).
Olbmot bohte badjel duoddariid Ipmila sániid guldalit ja dan askkis vuoimmi oažžut ođđa váttisvuođaid vuoste  .(I H-U 1987: 39).
Olbmot dat gal bohte dan dihte gal geahččat min  .(MB 1985: 58).
Olbmot eai diehtán ahte galggaigo jáhkkit vai leat jáhkekeahtta, go  --  .(JÁV 1988: 125).
Olbmot fertejedje hutkat juidá giellása maid muitaledje mánáide  .(IT 1997: 48).
Olbmot fertejedje oastit fiinnasohkkariid ja vuoššat ieža dain káffesohkkara  .(IT 1997: 32).
Olbmot fitne geahččamin vuojána ja dáhtto áhči vehá vuojestit dainna  .(JÁV 1988: 31).
Olbmot geahččaledje gádjut dan, muhto mánná vuojui meara bodnái  .(RPL 1994: 22).
Olbmot geat ledje hárjánana fuolkkástallat, eai liikon áhči juvduvuhtii  .(JÁV 1988: 120).
Olbmot guldalit sin háleštallama, mii viggá muhtimin badjánit nággun, go eai beasa muhtin sajiin ovtta oaivilii dábálaš olbmui čihkkojuvon áššiin  .(JÁV 1988: 27).
Olbmot hal eai galgan orrut dás, galge dušše mieđustit jámeha girkogárdái  .(ME 1986: 58).
Olbmot hálle ahte nieiddat ledje báhcán dan dihte, ahte oččot dádjut duiskalaš soalddáhiiguin nu guhká go lea velá vejolašvuohta  .(RPL 1994: 8).
Olbmot hálle soahtepropagándas ja dat sátni orui lean vuogas geavahit dalle, go lei eahpesihkkár man nu áššis  .(RPL 1994: 57-58).
Olbmot leat imaštallan, movt Álttá Báttaljuvdna obage nagadii nu bures ceavzit dákkár veagalaš soahtefámu vuostá,  --  .(AE 1991: 81).
Olbmot lohke, fertii duotna gul heaitit atnimis suinniid go hal fuolai rivgu ges dállosis  .(ME 1986: 9).
Olbmot lávejedje lohkat sutnje, ahte son dat leaige rivttes badjeolmmoš gearddi son orui duoddaris birra jagiid  .(EL 1979: 34).
Olbmot sáhtašedje leat olu lihkolabbot, juos  --  .(KP 1989: 118).
Olbmot sáhttet dál johtit álkibut ja ássat buoret viesuin dalle  --  .(IP 1995: 41).
Olbmot vázze meattá ja muhtimat bisánedje háleštit justa su buohta, muhto  --  .(KP 1989: 28). 
Olbmot álge váibat mátkái  .(RPL 1994: 22).
Olbmot álge áigegollun háleštit buot máilmmi áššiid  .(RPL 1994: 9).
Olbmot álge čoahkkanit biillaid lusa  .(RPL 1994: 8).
Olbmot, geat galge gehččalit gádjut daid duiskka girdiid Árajávrris, besse  --  .(AE 1991: 62).
Olbmot, guhkkeleabbosge bohte mielastis fitnat, go dihte, ahte sohteleaskkas lea sihkkarit albma gáffe  .(RPL 1994: 185).
Olbmot—besse dál bargat ráfis  .(AE 1991: 62).
Olbmuid gaskkas manai sáhka, ahte son leai ferten danin guođđit Kárášjoga eatnamiid go leai nu doahpánas  .(IT 1997:15).
Olbmuid rámigo don navdet dáppe gávdnat don helvet doavski  .(EL 1979: 51-52).
Olbmuid, ledje sii dal albmát dahje nissonat, beare daiguin sáhtašii maidnu bargat ja vaikke dáikit ja vázzit bálddalagaid geaidnoráigge  .(KP 1989: 30). 
Olbmuin lei buorre sadji guldalit Ipmil sáni ja hávdádit áhkis olbmuid  .(RPL 1994: 95).
Olgeš bealgi lei buot ruškkodan, dainna son lávii deaddit duhppáha biipui  .(EMV 1996: 10).
Olggobealde miestat duohken lei mii nu, mii geasuhii albmáid nu lašmadit ain fitnadit doppe  .(RPL 1994: 213-214).
Olgguldasat đuohpadus mani bures, muhto ii lean velá sihkkar sáhtášiigo son joatkit eanabargguid  .(JÁV 1988: 69).
Olgu sevii, go doppe lei suohtas gálašit stánžžiin  .(EMV 1996: 29). 
Olgun gullui nu vázzimin, eadni njielastii dan dehálaš sáni, maid áiggui aiddo dadjat nieidasis  .(IP 1995: 79).
Olla mon duosttan jearratge, maid don dovddat mu vuostai  .(EL 1979: 11).
Olles eahketbottas son ii lean viggan ge munnje guoskat  .(EMV 1996: 108).
Olles vihtta jagi galggaimet goatnahit duiskka goaskima vuolde  .(AE 1991: 77).
Olles ášši lei su sivva, son eliheitot váhnen go ii nagodan dien áššai gávdnat buoret čovdosa  .(EMV 1996: 76).
Olliimet lahka Stockmolmma, de mii dagaimet goađi, ja bohccuid fas luittiimet olggos biillas guohtut  .(MB 1985: 56).
Ollu alkit livččii leat buoga vieris olbmuin  .(JÁV 1988: 93).
Ollu hállamiin soai oahpaiga áddet ja gieđaiguin seviiga váigadamos sániid  .(EG 1985: 122).
Ollu olbmot jorre ge sudnu dálus, sihke sielu háđiide ohcat veahki ja maiddái beaivválaš áššiide gullat ráđi  .(EMV 1996: 15).
Ollu váivvi ja váttu čađa lei son maŋimustá ožžon dan mađe ruđaid ahte son sáhtii álgit vázzit dan skuvlla  .(AL 1992: 71).
Ollu váttisvuođaid čađa lei son geassán mánáidis bajás, ja lei dál álgán oaidnit čuovgadeabbun boahtte áiggi  .(AE 1991: 11).
Olmmai bođii váidalit ahte  --  .(MB 1985: 63-64).
Olmmoš fere imaštallat go   --  .(AE 1991: 40).
Olmmoš ferte imaštallat movt   --  .(AE 1991: 29).
Olmmoš galggai dušše bargat dan máid ieš hálidii,   --  .(EMV 1996: 83).
Olmmoš galggai ieš heivehit iežas Ipmila sátnái ja Biibbalii, ii ge nuppeládje  .(EMV 1996: 120).
Olmmoš gii lea riegádan dán máibmái galgá maid oktii dan guođđit, ja  --  .(AE 1991: 44).
Olmmoš go lea čalmmeteapme oaidnit iežas baháid  .(JG 1986:60).
Olmmoš ii bálle biktasiidge coggat  .(EG 1985: 57).
Olmmoš ii galga ežas sielu nu hálbin bidjat  .(EMV 1996: 91).
Olmmoš ii galgga ánuhit, go ii dárbbaš  .(MB 1985: 41).
Olmmoš sáhtii bargat juste dan máid hálidii  --  .(EMV 1996: 82).
Olmmoš sáhtta soardit nuppi bahámusat dalle, go  --  .(KP 1989: 118).
Olmmoš, nugo beanage, hálida havssašit buhtes áimmu ja oahpásmuvvat ođđa áššiide, hálida dovdat oppa muhtinlágán friijavuođa  .(KP 1989: 118).
Olmmái doabastii mu oalgái ja fieraldahtii mu eret, ja galggai mahkáš čájehit movt báhčit galgá  .(AE 1991: 43-44).
Olmmái oaččui meari suhppet dan unnimus miesáža ealus ja das galge de muktot golbmačuohti heakka  .(I H-U 1987: 23).
Olmoš ii suvdde nu ollu trámma, vai dasa buvttašii morrašiid heavatit  .(EL 1979: 23).
Olu leai geafivuohta ja olbmot fertejedje dieđusge dađe mielde eallit vai birgejit beaivvis nubbái  .(IT 1997: 33).
Olu ledje áššit, mat hárde Sunná, muhto eai lean dakkárat, maiguin livččii gánnihan stuorát lárpma bajidit  .(KP 1989: 192).
Oppa dálvvi son lei ohcalan eará nuoraid, geaiguin livččii sáhttán háleštit  .(IP 1995: 80).
Oppa gila ja gesi munnje leat galgan boahtit unnimustá guokte máksogáibádusa, ovdalgo  --  .(JÁV 1988: 159).
Oppa jahkái sáhtii jávotuhttit .. dákkár albmáid  .(EG 1985: 75).
Oppa áigge goit vuovssihii ja lahka stobu veajut nohke ja fertii beagi mannat loahppamátkki  .(JG 1986:46).
Oro jaska, amas áddjá gullat, šikkui Iŋgá.siessá  .(RPL 1994: 71).
Oro jaska, bealkális ja suohpahis áhkku, dajai Ismo ja suoibbui fas nohkkat  .(KP 1989: 138).
Orro leamen ahte lea áibmosivva, go fáhkka lea buohccán go lei jur galgan vuoddját ruoktot  .(EMV 1996: 148).
Orron fáhkestaga deaddime čuođi gilu, ja in šat nagodan gieđa ge loktet  .(EMV 1996: 112).
Orru hui váigat joatkit eallima suinna  .(RPL 1994: 155).
Orru imaš, go Hildáge skuvllavázzán olmmoš, ii ádde aŋkke mánáid guođđit ráfái  .(RPL 1994: 32-33).
Orru leamen nu  njálgga, ahte ferte vuos geahččat susttašit … dan oktii go  --  .(EG 1985: 11).
Orru nu ahte boazoriggát eai ráske geahpedit bohccuid danin , vai eallu livččii stuoris  .(IP 1995: 44).
Orui ahte dat háliidedje gohcit ijatbeivviid dan oanehis áigge man ožžo dáppe leat  .(RPL 1994: 167).
Orui ahte fertešin buot ealligoahtit fas oččasis ja  --  .(EMV 1996: 11).
Orui dego livččiime ovtta duhátjagi juo eallán, ja galggašeimme álggahit nuppi, muhto eandiehtán mo  .(EMV 1996: 10).
Orui dego son livččii heahpanaddan gártat lihkahussii  .(JÁV 1988: 26).
Orui hálideame bálkestit su olggos, muhto  --  .(EMV 1996: 39). 
Orui ija daikke guokte ja fas manai ja sáhtii jávkat vahkuid, moanaid ovdalgo fas čáŋadii ruovttus gánddaidis ja eamit oaidnimin  .(EG 1985: 16).
Orui leamen áigi geahččalit daidge  .(KP 1989: 24). 
Orui leamen, ahte goabbáge ii háliidivčče bargat dan  .(RPL 1994: 221).
Orui nu ahte son livččii hálidan joatkit  .(JÁV 1988: 14).
Orui nu amas leat guhkes áigái okto jođus  .(RPL 1994: 169).
Orui nu somá fas gávnnadit ja ledjen ilus, ahte  --  .(KP 1989: 119).
Orui nu váivi oaidnit, go Sofe goavrásii skuvlla áiddi vuostá iige  --  .(KP 1989: 94 - 95).
Orui ártet mo stobu luhtte nu heahttás ja girdameahttun áhčči gillii dál fuolahit buot dáid áššiid  .(JÁV 1988: 80).
Orui đeame váttis áhččái maidege jierpmálaččat dadjat osku birra, maid son juo ii diehtán  .(EMV 1996: 37). 
Orui, ahte sus lei bággu hállat dál, go  --  .(RPL 1994: 154).
Orustasttiimet muhtun idjakafeas borasteamen biffa ja moniid vai birget beaivvi joga alde, ja de jotkkiimet  .(Gaski 1990: 34).
Osten moadde boahtala vai guossit besset láktadit njálmmi  .(KP 1989: 161).
Otne dat galgá dáhpáhuvvat, jurddašii Máhtteus  .(OP 1995: 113).
Otne de galge vuolgit Ándarasa ja Máreha galledit, logai Biggá stobus  .(KP 1989: 60).
Otná beaivvi rájes don galggat leat mu buoremus skibir  .(KP 1989: 90).
Ovdal dálvvi galgen beassat vuolgit  .(RPL 1994: 170).
Ovdal gal duohta oažžu leat báddi časkán, go Jogašgátte nieiddda bátnesuoskkatat  .(JG 1986: 83).
Ovdal go Ivvár álggii muitalit doaivumušaid Ánnii, manai ja rohttii vuollegis stámppa seaŋgga vuolde ja rabastii lohki  --  .(JG 1986:23).
Ovdal go Márte vulggii soahtevehkii, de son bođii fitnat mu luhtte  .(RPL 1994: 227).
Ovdal go háhppehin eanet šat jurdilit, de ledjen juo đuovvolan su  .(EMV 1996: 87).
Ovdal go mon háhppehin oba lihkastit ge, de lei digo jorribiegga mu birra oaivvi doaškume nu ahte báhkistii vel  .(ME 1986:23).
Ovdal go nohkai, de lávii lohkalit jitnii Áhččemina  .(JÁV 1988: 124).
Ovdal juovllaid beahkkehii, ahte sámit áigo doallat boazomárkaniid Sieidivári alde  --  .(IT 1997: 65).
Ovdal jávkamis son álggii leat juo dovddastuvvon luohttámušalmmái  .(JÁV 1988: 55).
Ovdal jávkamis áhčči gearggai velá oastit áibbas ođđ atraktora ja dasa buotlágan bargobiergasiid  .(JÁV 1988: 130).
Ovdalgo Aleks vástidii, gearggai Biera máŋgii gáhtat, go leai liikká fárren Sieđg´ádjagii  .(EG 1985: 25-26).
Ovdalgo gearggai albmaláhkai álgit gužžat, fáhtii beallji ártegis civki jiena deatnoluotta alde  .(EG 1985: 19).
Ovdalgo son movttiidii eanadollui, de ii láven diehtit galle šibiha doppe návehis oppa ledjege  .(JÁV 1988: 98).
Ovdalgo álggii čuohppat, de čurvii vielljasis  --  .(IP 1995: 35).
Ovdalis máinnašuvvon áššiid lea Davviriikkaid Sámiráđđi geahččalan goittot muhtun muddui buoridit  .(IP 1995: 48).
Ovddeš áiggihan sii válde buorre áiggi giehtadaddatbohccoruŋggu, dathan ledje olbmo borramušat, mat  --  .(IT 1997: 66).
Ovddeš čaibmitge álge leat hui njuorras  .(EL 1979: 35).
Ovddos gal ii lean manahahtti, ja de ii lean eará ráđđigo geassádit maŋás  .(AE 1991: 60).
Ovddosguvlui ii orron gal vejolaš beassat, ja mii   --  .(AE 1991: 34).
Ove čárvii muohtačagi, mon nai de – gurasteimme sogiid sisa, digo dat livččii čoavdit maidege  .(ME 1986: 64).
Ovllá han lea ovdal- gielistan, jus galgen jáhkkit olbmuide  .(ME 1986: 50).
Ovllá vel muitalastii ahte Niigu máhtii noaidut  .(ME 1986: 50).
Ovllá-riehpu vuolai, fierai ja faskkui vahkku sabehiiddis ovdalgo oaččui daid fas ortnet láganin  .(IT 1997: 33).
Ovtta gaskka ledjen mon ge saddamin nu doavkin ahte mon gosii heahpanaddan dážaid gulu sárdnut sámegiela  .(AL 1992: 72).
Ovtta giđa bisánii Nihko Vulle geasi badjel Lieđihii dálolaččaid lusa, vai beassá álgit ohcat dan vurkejuvvon opmodaga go bievlá  .(I H-U 1987:15).
Ovtta ija suohtasvuođas nieieda gárttai máksit lossa lotnagiid  .(EL 1979: 5).
Ovtta iđida, go leaba geargan fierbmundoaimmain ja oaččuhan guollemállása duoldanládje, lea sudnos dilli jaskkedit ja geahččat birrasiidda  .(I H-U 1987: 46).
Ovtta iđit áhčči vulggii finadit gávppis  .(JÁV 1988: 73).
Ovtta máná dihte sáhttá fidnet vaikko gonagasa, eadni nággii  .(RPL 1994: 92).
Ovtta oara son čanai vuohtaráipin ja nuppi oaras bijai suitebátti sarvvesnulpui, mainna vuodjit áigu, ja nu son vuot šattai heaibut dainna sarváin, dego vikkašii dan heakka ala  .(IP 1995: 15).
Ovtta vuossáriđit áhčči jurdilii doalvut munno oappáin Morrisiin skuvlii  .(JÁV 1988: 33).
Ovtta čoakkalmasas boađedettiin oainnat deiven oaidnit stuora imašin ovttaid muođuid  -- .(PJ 1992: 31) XVVVO
Ovttas soai álggiiga ohcat Áslakii vuogas geađggi,  --  .(EL 1979: 57).
Ovtto galgá olmmoš okto geahččalit geassit mánnáčorraga ovddosgului  .(JÁV 1988: 21).
Ozai idjadansaji gos ledje muorat, vai beasai málástallat  .(I H-U 1987: 28).
Ozai ákšu ja álggii rákkuid fearrat  .(EG 1985: 65).
Ozange, buošaskuddai Ismo ja bijai lievlla nu olu, ahte Iiddá ii šat gierdan, muhto fertii vuolgit  .(KP 1989: 145).
Ođas leavai gitta Wilhelma bealjjái, guhhte bođii ieš geahččat máná  .(IP 1995: 69).
O’man somá livčče lean dovdat su litna gieđažiid muođu vuostá  .(KP 1989: 78).
Ođđa váttisvuođat bohte ovda, go galggai gorgŋet “Eskelačča ceahkkái”  .(JÁV 1988: 34).
Ođđajagimánus 1910 áhčči eamidaš vulggiiga Duiskii muitalit sámeeallimis, ealáhusain ja kultuvrras  .(IP 1995: 69).
Ođđaáigásaš mášiinnat galge dahkat eanadoalus gánnehahtti ealáhusa  .(JÁV 1988: 132).
Ožžon jaskatvuođas čuovut čalmmiiguin eatnamiid máid meaddel toga girddihii juohke beaivve  .(EMV 1996: 65).
Ožžonba dieđusge, muhto moatti jagi geahčen in dáidde šat oažžut ,nu  --  .(RPL 1994: 13).
Ožžot gal gáddit vaikko maid  .(RPL 1994: 42).
Oččošii olgoáimmu ja deike lea viehka guhkki vázzit  .(RPL 1994: 59).
PL  Heajaid maŋŋil áddjá ja Biera  .(ii ožžon šat gohčodit Bunce-Bierain) vulggiiga hukse stobu Gonešjávregáddái  .(RPL 1994: 100).
PL  ahte garra beaivvi maŋŋá galggai máilbmi čájetit sudnuide velge garraset áiggiid  .(IP 1995: 18).
PL  ahte juogo leat gullan ahte Hánsa ja Elle leaba gulahuvvon ja áiguba fargga náitalit  .(IP 1995: 29).
PL  ahte son šáhtašii boahtit Ándde lusa idjii  .(KP 1989: 146).
PL  boagustit mun gal ožžon  .(IP 1995: 17).
PL  dalle stálut dolle hirbmat šláma Stálonjárggas giedderavddas  .(IP 1995: 5).
PL  dan oktii go beassa smáhket basistuvvon erttetsárgá  .(EG 1985: 11).
PL  de fertiimet hutkat eará ja buoret vugiid  .(AE 1991: 35).
PL  galggan eahkediid mannat olggos j aohcat alcesan olbmáid  .(EMV 1996: 64).
PL  geasihii Nillá ja álggii geahčastallat njuolggo sogiid ávnnasin  .(EG 1985: 68).
PL  girkostaddat goittot fertii  .(IT 1997:9).
PL  go galggai beassat dánsut dahje reiset  .(KP 1989: 131).
PL  goabbá dal aitto sudnos ferte addit bearrái  .(JÁV 1988: 20).
PL  gos sáhttá leat ráfis  .(JÁV 1988: 129).
PL  ja boahtalinn son sáhtii hálahit áhči iežas fárrui, vaikko  --  .(JÁV 1988: 37).
PL  ja dan maŋŋá Márjjá lusa dukkarsgoahtái, mearridii Nillá iežas ja álggii hommát  .(EG 1985: 92).
PL  ja dat vuogihii mealgat go beasai rágis mannat ruoktot, ii ge ddat sáhkkes áhkku lean guovlamin lásas  .(JG 1986:46).
PL  ja de vel dajan, de galggat čohkket bostaduvvon biruidat ja čáhpodit eret mu goađi oidnosis ja dan vel muitte  --  .(EG 1985: 56).
PL  manin Simon jolggadii láhttet suinna nie  .(KP 1989: 40).
PL  mannen láse gokčat  .(EMV 1996: 125).
PL  manná seŋgii čohkkedit  .(JG 1986:11).
PL  mii galggai addit ođđa searaid  .(IP 1995: 75).
PL  mii ii viša eamiga guoskahit  .(KP 1989: 55).
PL  muhto lasmihii fas seaŋgaravdii čohkkát  .(KP 1989: 129).
PL  muhto nuorabut árbejedje beassasaji ja bohte geasi das ássat  .(JG 1986:36).
PL  muhto čájehuvvui ahte lei váttis oažžut dákkár lobi  .(AE 1991: 69).
PL  na juo, skiejáid ceaggume, vivssiid hukseme, návsttiid caggame amas lossa muohtaga deattuin gahččat  .(ME 1986:41).
PL  ovttas, ovttasbargguin dušše beassat ovdddosguvlui  .(KP 1989: 175).
PL  sáhtašii šaddat gažaldat sekunde logatosiinge  .(EL 1979: 55).
PL  áhkku geahččalii velá geasuhit  .(RPL 1994: 40).
PL  “dammalš go in dádjadan dange albmaláhkai oahpahallat  .(IP 1995: 60).
PL , go ii dieđus oktage leat muitán rehkegii valdit mielde man olu…  .(HG 1990: 63)
PL , gos máhttá leat čáhcevuloš geađgi, …  .(PJ 1992: 25) 
PL , ja de fáhkka livkkiha vuovdi olggos kántuvrras jearrat hoavddas oažžu go šat eanet mieđihit  .(Gaski 1990: 14).
PL -ahte máid ihkkinassii sii čatnet eatnama alde, dat galgá leat čadnojuvvon almmis  .(EMV 1996: 81).
PL ..ja de vuolgi, vai sáhtán munge Reaŋga-Sámmol heasttagápmaga čogatussii, ovdal go dat ges bohtá njuoggát ja fuoikut, go in geargga  .(JG 1986:68).
PL Ain otnege eatni gieđa guoskkahus dovdostii Eija čorbmaváibmosis, go eadni lávii láidet su bálggesráigge  .(KP 1989: 152).
PL Bikkás go galggai boahtit mannji jábálaš bearrašii  .(IP 1995: 81).
PL Dat semmá Simon, geainna Biggá galggai otne deaivvadit  .(KP 1989: 32). 
PL Gullen, mo eadni háleštii šiljus oappáin, áhčči leai mannan vieljain guolástit  .(KP 1989: 88).
PL Jurddašin, ahte eadni sáhtašii dál čilget munnje, manin  --  .(KP 1989: 13).
PL Káffediimmu áigge Seppo gii lávii dánssuhit Ráijá hotellas,  --  .(KP 1989: 83).
PL Nillá dadjá, go Márjá báhcai čohkut ja álggii gossat čázi ere geahppáin  .(EG 1985: 92).
PL Rieban-Rávnna Mihkuin vihkaime gággat eret, muhto  --  .(HAG 1982: 25).
PL Son orui vašáskan áhččasan iige duddon gullat sánige su birra  .(KP 1989: 14).
PL Son áiggui buhtistit iežas, ollásit, vai  --  .(KP 1989: 41).
PL Sávdni leai galmmas, muhto rivgu bággii mu nuoladit ja čohkkedit fáhta sisa,  --  .(KP 1989: 91).
PL Vehážiidda bardni oadjugođii sutnje ja duosttai juo njávkkastit  .(KP 1989: 82).
PL adden golbma čuoimmaža ai beasat goargŋut, go ieš it dan mađe viša alccesat rabbat  .(HAG 1982: 16).
PL aht in laht sáhttán olus ovtta sajes orruh  .(KP 1989: 125).
PL ahte  mun fertejin eallimisdahkat loahpalaš válljema  .(EMV 1996: 121).
PL ahte Biera vašuhii su, iige duostan maannat dan lahka  .(RPL 1994: 151).
PL ahte Bigga-Áhku ii suovvan veahketit jiežas mange láhkai  .(EL 1979: 17).
PL ahte Bigga-áhkku oččošii Áslaga čákŋat vaikke nálločalmmi čađa  .(EL 1979: 17).
PL ahte Biggá ii dáhtton eará go anašit  .(KP 1989: 35). 
PL ahte Bás Gálle sáhtašii ain ovddosge su gudnejahtttit  .(EL 1979: 12).
PL ahte Egil suige livččii su iežas nieiddain sáhttán šaddat ovttasássin  .(EMV 1996: 73).
PL ahte Elles ii let áddejupmi oaidnit, gii lea albma olmmoš ja  --  .(KP 1989: 10 - 11).
PL ahte Ipmil ii lean oaidnán buohkaide mánáid, ja maid Ipmil lea oaidnán buorrin, dasa berre duhtat  .(IT 1997: 64).
PL ahte Iŋgá oaččui gullat juohke sáni, nu justa mo dat jo leaige  .(EG 1985: 42).
PL ahte Jimmas leat earát, ja mun in sáhte dasa dahkat maidege, go dárbbašan su dan dihte vai in leat nu okto  .(EMV 1996: 99).
PL ahte Lájlá lei dat su guđa nieiddas gean lei váddáseamos olahit  .(EMV 1996: 24).
PL ahte Mauri ii máhttán láhttet nugo almmáiolmmoš  .(KP 1989: 77).
PL ahte Máret sáhtašii ráhkistit su- boalgga  .(EL 1979: 14).
PL ahte Máreta livčči dušši vuordit alcces buoret irggi go Bás Gálle  .(EL 1979: 17).
PL ahte Petera maŋŋil ii Iŋgá-siessá sáhte Bierain gal “dienu” dahkat, ii eisige ja dan dáfus ledjen čeavlái sus  .(RPL 1994: 153).
PL ahte Reidár sáhtii várret girdi suomabeali ovddasteaddjiid atnui  .(JÁV 1988: 140).
PL ahte Riitta galggai gávdnat su duon vártnuhis Centrumis  .(KP 1989: 25). 
PL ahte Rođu-Ivvár lei boahtimin doarrut su geahčái  .(JG 1986:49).
PL ahte Sápmi leai čáppat oaidnit muhto garas eallit  .(EL 1979: 79).
PL ahte albmás lea beare dieđus ruhta mainna suitá ain áiggil máksit loana reanttuid ja oanádusaid  .(JÁV 1988: 62).
PL ahte almmis ii dárbbašuvvon makkárge ekonomalaš ortnet iige sutnje dárbbašan čilget márkandállodoalu  .(OP 1995: 139).
PL ahte almmái sáhtašii deavdit dan duššivuođa, mii su váibmui bahkkii  .(KP 1989: 155).
PL ahte beasai vuoittobeallái go báhpas šaddagohte váttsivuođat diehtit mot  --  .(EMV 1996: 39). 
PL ahte beassaba sáddet olbmuid mánnui ja vaikkoba dobbelii ge.
PL ahte beassat oahpu váldit ja dakko bokte oažžut fámu  .(EMV 1996: 92).
PL ahte boađán vállihat din, oahpaheaddji velá loahpas muittuhii  .(RPL 1994: 144).
PL ahte buohkat gaivašedje dan, vai son beasašii livkkitit ruktosis  .(EL 1979: 38).
PL ahte buot munno náittusdilis ii lean nugo galggašii leat  .(EMV 1996: 145).
PL ahte buot oahppit geat leat badjel logo jagi, besset ihttin vuolgit Geačgečohkkii  .(RPL 1994: 112).
PL ahte dan dihtii fertet maiddái áhkus viežžat  .(RPL 1994: 126).
PL ahte dan ii máhte giije áddestallah  .(KP 1989: 121).
PL ahte dat eai nagodivččii šat bávččagahtit su  .(KP 1989: 165).
PL ahte dat hilggošii dan guovllu ja vuolggašii mearragáddái, iige máttás vearjjuid viežžat  .(EG 1985: 32).
PL ahte dat viiimmat suhtaiga ja doahpugođiiga su hiitamiidda, ja Ándaras, guhte ii lean erenoamáš lášmat, ii háhpehan eará go jorrat biras ja fáđđut dainna poastaseahkain daid beatnagiid  .(IP 1995: 17).
PL ahte didjiide lea lossat boahtit áigálii go mun vuolggán  --  .(PJ 1992: 26)
PL ahte dieida ii makkárge guolli dohppešii iige dárbbašivččege dohppet  .(OP 1995: 119).
PL ahte dien láse fertešii rohttet gitta ovdal iegga dan cuvke  .(EMV 1996: 125).
PL ahte diha gosa leaige mannamin, dahje bidjá njuikut njoammi hámis, báhtui oaidnemeahttun spire, mi ii oppa leatge  .(EG 1985: 24).
PL ahte dihten, go manná guossái, de galgá sodjalahtti čippiid ja cealkit dan maŋŋil buori beaivvi  .(RPL 1994: 30).
PL ahte dohko galggai sáhttit murddihit suoidnegurpmiin, muhto  --  .(JÁV 1988: 116).
PL ahte dohko lei dušši oppa iskatge  .(JÁV 1988: 87).
PL ahte don it dárbbas das váivašuvvat  .(EG 1985: 26).
PL ahte don it goastta vázzit vuosttas golmma mánnui  .(EL 1979: 29).
PL ahte don it leat vuosttas itge maŋimuš, guhte báhca okto ráhkistit  .(EL 1979: 19).
PL ahte doppe leai maid oaidnit, gávppitge nu eadnát, ahte  .(KP 1989: 23).
PL ahte doppehan dát náitosdilli mearraduvvoige, de doppe dat galgá nohkatge- ja de heahpanin, go  --  .(RPL 1994: 222).
PL ahte dudno ustitvuohta gárttaši gillat dán geažil  .(EL 1979: 26).
PL ahte duiskka juhkosat dál geassádišgohte luksa guvlui, mii fas attii fránskalaččaide buoret vejolašvuođa johtit ovddos guvlui  .(AE 1991: 44).
PL ahte duomu mielde Máhtte šattai ássat sierra vihatkeahtes eamidisttis  .(IP 1995: 71).
PL ahte duššadii jiežas buorre guollejávrai ja ahte son beare birolašvuođastis álggašii gopmatallat vigitis olbmuidii  .(EL 1979: 33).
PL ahte dušše dat geainna leat rikkis vanhemat ráskejit álgit universitehtii studeret  --  .(Gaski 1990: 50).
PL ahte dáiddán vuolgit vuoššat gáfe  .(RPL 1994: 225).
PL ahte dákkár skihkka galggai nohkat su vistis ja  --  .(KP 1989: 72).
PL ahte dál dat galggašii Ándege fargga boahtit dainna moarsiinis  .(IP 1995: 52).
PL ahte dál eai lean buot áššit nugo livčče galgan leat  .(JÁV 1988: 23).
PL ahte dál ii leat eará go dollet dohko Avviljot gierragiidda geahččat galego guovžžat dope juo bálggadit  .(IP 1995: 61).
PL ahte dál leai son guhte leai guoikaluoiti man vuoimi son máhttá doalvuhit  .(I H-U 1987: 51).
PL ahte dál lei bággu ihtit dan jáffoseahka  .(JÁV 1988: 22).
PL ahte eadnige dego morihii ja álgii geahččat, mii nu hearváiges lei  .(RPL 1994: 38).
PL ahte eai asttan fuolkeolbmo áimmahuššat  .(KP 1989: 28). 
PL ahte eai báže maŋimužžan, ja vai ii dárbbaš ballat. ahte ii čaga junái  .(RPL 1994: 77).
PL ahte eai lean biktasta badjelis, jorggihii selggiid ja álggii sivahallat Nillá ja  --  .(EG 1985: 93).
PL ahte eai sáhte leahkit eainaha olbmot mátkkis dán muttu jagis  .(I H-U 1987: 23).
PL ahte eai sáhte vázzit, láhttestii Ánne ja čaimmai gieibmásit ala  .(JG 1986:39).
PL ahte eambbo gakcet dán duoddari, nu livččen galgan dadjat, jurddašii Bikká  .(IP 1995: 82).
PL ahte ean sáhtašii eallit goabbat guoimmihaga  .(KP 1989: 9).
PL ahte earáide illá bázii satji joradit  .(KP 1989: 38). 
PL ahte eat máhte šat háleštit  .(JÁV 1988: 129).
PL ahte eat oaččo šat boaldit muoraid, sii eai gille čuollat daid  .(RPL 1994: 27).
PL ahte fas bovdejuvvojin ruovttoluotta muhtun logaldagaid doallat daid várás geat  -- .(Gaski 1990: 33).
PL ahte ferte fáruhit gosa ain jorggiheš   -- .(Gaski 1990: 12).
PL ahte ferten leat várrogas  .(EMV 1996: 148).
PL ahte fertii vuos áhčči jávkat ovdalgo dat gulul gulul luovvanišgohte  .(JÁV 1988: 96).
PL ahte fártta sáhtii doallat badjelaš čuođilogi tiibmokilomehterin  .(EL 1979: 70).
PL ahte gahpir leai menddo divrras boaldit golgoláddelaš dihtii ja  --  .(EG 1985: 44).
PL ahte gal don galggat gal fidnet alccesat čorraga  .(IP 1995: 74).
PL ahte gal mii varra leat unnán giitevaččat dan ovddas go beassat eallit ráfis ja friddjavuođas  .(AE 1991: 82).
PL ahte gal skuvlii manašii eanetge mielki, muhto ii sáhte buot vuovdit  .(RPL 1994: 108).
PL ahte gal son oažžu leat unna mánáš, muhto ii aiddo raddemánná  .(RPL 1994: 65).
PL ahte galgabehtet bures juhkat buolliviinni, dánset, doarrut ja furrošit  .(EMV 1996: 74).
PL ahte galggango eandlit náitalit riggáin, go lean ožžon beali min bohccuin  .(IP 1995: 74).
PL ahte geafi ii suite biebmat ipmila  .(EL 1979: 83).
PL ahte gean birra galgá eanemusat amiehttat  --  .(Gaski 1990: 50).
PL ahte go John T jearai mu dainna girjjáža ráhkadit, de mun jurdilin; na manin ii?  .(Gaski 1990: 6).
PL ahte go mun árvalin  Šerresguoikkas vuolgit gáddai ja hállen, ahte “ammal don jo váibet”  .(HAG 1982: 61).
PL ahte gokko sáhtášii gávdnat nieiddažis dakkáraš čáppabeali, masa  -- .(JG 1986:69).
PL ahte golgoságaidii ii guottet nu nannosit luohttit  .(EL 1979: 80).
PL ahte gárrat máná ja čuoigát Julebö lusa  .(I H-U 1987:12).
PL ahte gávpisasathan gal iežaset máhtte máidnut, eai  --  .(KP 1989: 24). 
PL ahte ii divttášii mu bargat ii maidige  .(KP 1989: 55).
PL ahte ii galgga leat lohpi ráhkadit máinnustusaid mánáid várás  .(Gaski 1990: 37).
PL ahte ii galgga šat goassige dihttot dáppe  .(KP 1989: 11).
PL ahte ii lean gánnátit oppa dolage bidjat  .(EG 1985: 44).
PL ahte ii lean ieža ráđđi go máttageaži bajás guvlui jostit vai deakčasit čoahkkái  .(ME 1986:42).
PL ahte ii lean vuos oahppan ollesolbmuid avdagáttuid mielde jorggihit  .(Gaski 1990: 24).
PL ahte ii máššan vuordit vuolginlobi Kantola dálus  .(RPL 1994: 76).
PL ahte ii oktage sáhte earaid ovddas áicat trámma heivemeahttunvuođa  --  .(EL 1979: 20).
PL ahte ii sáhttán oppa jurddašitge vuolgat birra  .(EG 1985: 44).
PL ahte ii ásahuvvo makkárge orgána vuodjit dán ášši  .(IP 1995: 49).
PL ahte ille dan nagodan guoddit, šuhkii Johann  .(EMV 1996: 80).
PL ahte in dárbbašan ballah  --  .(KP 1989: 123).
PL ahte in goassege sáhte vajálduhttit dan eallenagis  .(AE 1991: 46).
PL ahte in háhppet muhtin ovttaskas sániin ráhkadit ollesgova  .(JÁV 1988: 110).
PL ahte in leat mannan suollemasat riegádahttit máná  .(EMV 1996: 64).
PL ahte in moge sáhttán luoitit su ja guođđit geasanu nubbái  .(KP 1989: 69).
PL ahte in sáhte lohpidit ja dahkat maidege máid in dieđe sihkkarit nagodan go doallat  .(EMV 1996: 51).
PL ahte in áiggo náitalit duinna  .(KP 1989: 85).
PL ahte ipmilbálvalusa maŋŋá oažžut dieđu goas beassat vuolgit ruoktot Sápmái  .(RPL 1994: 75).
PL ahte it iđit dávttiidat dán goađi oidnosii, jos it áiggoš goddot  .(EG 1985: 56).
PL ahte juohke áššis viggat buoremussan beassat  .(Gaski 1990: 49).
PL ahte juohkehaš buohta deaivan bru hárji diškii fatnasii čázi, mii álggii čoggot baldi johtilit  .(EL 1979: 50).
PL ahte juohkehaš dan ertešii ipmirdit  .(EMV 1996: 25).
PL ahte juos duot nieida leaš seamma fávdnat go fávru, de sus livččii ágga dovdat jiežas lihkolažžan  .(EL 1979: 67).
PL ahte jus son jápmá, de áiggun mun maid jápmit  .(EMV 1996: 151).
PL ahte jáhkkigoahtit ahte mis ii leat suddu dovddastit Stuora Soabaheaddjái  .(EMV 1996: 80).
PL ahte lea dušše leaika, ja ivvár ii galgga jorragoahtit duohtamielain  .(JG 1986:16).
PL ahte lea go girku oaivámuš áigume su bidjat oalát ertet girku virggiin  .(EMV 1996: 78).
PL ahte leat go nagodan sárdnidit Ipmila sáni ráidnasit ja riekta searvegoddái  .(EMV 1996: 57).
PL ahte ledjen dan dihte ájahallan skuvllas, vai in dárbaš muoraid guoddit  .(RPL 1994: 111).
PL ahte lei duođas juo áitigoahtán dan biđget  .(EMV 1996: 17).
PL ahte lei váttis ja váralaš doaibma máid dát kompaniat galge čađahit  .(AE 1991: 57).
PL ahte livččen boarraseabbo ja ahte duosttašin ja máhtášin ieš diehtit máid áiggun  .(EMV 1996: 54).
PL ahte livččen čieža jahkásaš ja beasašin ođđasis álggahit eallima  .(EMV 1996: 12).
PL ahte loahpas mii buohkat dušše njágadat báikkis  báikái ja geahččalat gávdnat ráfálaš nurkki  --  .(JÁV 1988: 129).
PL ahte lohpidin dan dihtii fas finadit  .(Gaski 1990: 33).
PL ahte lága galgá doahttalit  .(IP 1995: 42).
PL ahte lássaliinnit ledje gitta ja bisso gitta, vaikke Lásse vurddiige daid rahpasit  .(JG 1986:69).
PL ahte man kanála eanemus olbmot válljejit geahččat  .(Gaski 1990: 38).
PL ahte mađe várte olmmoš galggai skuordnavuođas geažil gillát ja orrut okto, vaikke birra jorggáhalle čáppa geassás nissonat  .(JG 1986:64).
PL ahte mii eat veadján buot dieđuid njammat alcceseamet  .(RPL 1994: 110).
PL ahte mii galggai lean Bealljevári suollemasvuođaid ja manin dat ii suođa dan mearege, ahte boađašii dovdat ja diehtit  .(EG 1985: 60).
PL ahte mii leat dego okta stuorra bearaš, ja mii ahkiduššat, go fertet earránaddat oppa geassái  .(RPL 1994: 144).
PL ahte mii sámepolitihkkárat eat daga eará go gopmirdat eiseválddiid  .(KP 1989: 38). 
PL ahte min báhčaleamit ábuhe unnán, ja nu fertiimet dál juogaman ládje geahččalit beassat lagabuidda  .(AE 1991: 33).
PL ahte misge Suoma sámiin galget leat seamma vuoigatvuođat go leat Rouŧa ja Norgga sámiin, de  --  .(IP 1995: 48).
PL ahte moarsi deaivvai leat menddo lagaš fuolki suinna ii sáhttán mannat báhpa ovdii, vaikko  --  .(IP 1995: 70).
PL ahte mot daid galggašii máhttit ferget báhpirii  .(EMV 1996: 31). 
PL ahte mu jurdagiid ii lean ávki sutnje muitalit  .(EMV 1996: 91).
PL ahte muhtumat dis hálidivčče suhppet mu helvehii  .(EMV 1996: 71).
PL ahte mun galgen áddet áhči ja áddit sutnje ándagassii, dasgo son lei soađis hárdašuvvan  .(JÁV 1988: 94).
PL ahte mun várra in máhte čohkkát albmaládje  .(EMV 1996: 86).
PL ahte mus ii livčče vuoigatvuohta oppa jurddašit dakkaračča go du ráhkisteame  .(EL 1979: 10).
PL ahte mus leai bággu geahčastit sutnje  .(KP 1989: 104).
PL ahte mus leai bággu oažžut gili fávrromus bártni,  --  .(KP 1989: 70).
PL ahte mus lei guovttelágan dovdu, suohtas go ožžon mátkoštit, muhto  --  .(RPL 1994: 10).
PL ahte máilmme ovdáneami, dan nuonddahallama, heađi, dan historjjá ii galgga buktit Steažegeđggiid, dáid bávttiid ala, gos  --  .(OP 1995: 175).
PL ahte mánaiguin fitnat mearragáttis veháš gálašeamen ja muđui čohkohaddat shortsagearddiid gáttis ja geahčadat mo nuorat čáhceskohteriiguin stoagadit mearas  .(Gaski 1990: 31 -32).
PL ahte mánát sáhttet váhnemiid gudni billistit fuorrávuođa ja suolavuođa bokte  .(EMV 1996: 78).
PL ahte nieidamánná galggai várjalit sárdnidii Biggái, ahte  --  .(KP 1989: 34). 
PL ahte nissonolbmo váimmu ii vuoranasge gale sáhttan áddet  .(EL 1979: 17).
PL ahte nu dat gal oppa leage ja dál mun vuolggán káfe vuoššat dassažigo eamit boahtá  .(IP 1995: 20).
PL ahte nuorra geahčiide lea álkkit váikkuhit go ollásebbuide  -- .(Gaski 1990: 37).
PL ahte oktage ii sáhte dan dihtii váidalit  .(RPL 1994: 33).
PL ahte olbmos ožžot leat golbma ovdanamma  .(JÁV 1988: 18).
PL ahte olbmot bisánit smiehttat Rođu-Ivvár birra buori  .(JG 1986:65).
PL ahte olbmot čuohteduháhiid mielde jahkásaččat bahkkejit daid beassat geahččalit.  .(HG 1990: 64) SXVOVV
PL ahte olmmoš dakko bokte soardá lagamuččaidis, ja nu rihkku ge lága  .(EMV 1996: 25).
PL ahte olmmoš hálidii veagal gullat joatkaga  .(JÁV 1988: 82).
PL ahte olmmoš šattai hoahpus buokčalit lagamus bovdnaroggái oktan soavleriššan  .(AE 1991: 68).
PL ahte oskildii okto johtalit guovdalas beaivvi  .(KP 1989: 23).
PL ahte rissečuohppan oaččui báhcit nuppe hávvái, ja  --  .(JG 1986:35).
PL ahte ráhkisvuohta nagodivččii dahkat duššin váriid ja legiid  .(KP 1989: 115).
PL ahte sieidi navdigoahtá ahte sii  leat boahtán dan bilkidit eaige bálvalit, ja  --  .(IP 1995: 37).
PL ahte sii eai máhte šat oppa sámegielage  .(KP 1989: 201).
PL ahte sii ledje riegádan friddjan, eai ge áigon leat ovttage šlávan, eai romalaččaid eai ge makkár ge  --  .(EMV 1996: 24).
PL ahte sii ledje seammaláhkai ferten guođđit buot, ja álggahit aibbas earalágan eallima  .(RPL 1994: 131).
PL ahte sin nuorat ge galggašedje vuolgit olgoriikkaide studeret muhtun áigái  .(Gaski 1990: 45).
PL ahte sis várra ii lean šat eará doaiva, go oažžut velá oktii borrat čovjji dievva ja  --  .(RPL 1994: 66).
PL ahte skuvllas galggai hállát virggáláš giela, dan  --  .(KP 1989: 94).
PL ahte smávva mánát eai olat njeidit diŋggaid  .(IT 1997: 49).
PL ahte soai goappešagat leaba juste ovtta gievrrat, ja dan dihte fertiiga váruhit- ja vuordit goabbá háhppehivččii ovdal fallehit – ja dainna lágiin beassat vuoittobeallái  .(EMV 1996: 9).
PL ahte son aiggui oskkolaččat čuovvut Læstadiusa luottaid j ajoatkit dan barggu mii nu unohas dilálašvuođaid geažil dego gaskkalduvai ovddit čuohtejagis  .(EMV 1996: 16).
PL ahte son ferte dáid nuollat eret  .(MB 1985: 64).
PL ahte son ferte vuolgit  .(RPL 1994: 180).
PL ahte son ferte vuot njulget iežas  .(IP 1995: 15).
PL ahte son gale sáhtii náitalit Bás Gálliin, juos  --  .(EL 1979: 18).
PL ahte son galggašii duon dán báikái boahtit sárdnidit  .(EMV 1996: 15).
PL ahte son ii dárbbaš duššás du vuordit nu johtilit  .(EG 1985: 11).
PL ahte son ii lean sáhttan geavatit daid ruđaid, goitge dat i dáhpatuvvan čeavlaivuođas  --  .(EL 1979: 35).
PL ahte son illa sáhtii orrut ovtta sajis  .(EL 1979: 37).
PL ahte son illa vela dálge sáhtii jáhkkit duohtan dan mii sudno leai deaividan  .(EL 1979: 76).
PL ahte son lea bidjan mu golgadaga láhtui goikat  .(HAG 1982: 12).
PL ahte son lea ferten vuolgit vaikko Duiskii, mun árvalin  .(RPL 1994: 54).
PL ahte son leai juoga láhkai goastan čákŋat čađa dan áigemuvrra, man  --  .(EL 1979: 85).
PL ahte son livččii hálidan fátmastit nieidda ja cummistit su  .(EL 1979: 10).
PL ahte son oažžu ovtta diŋgga dálus mielde váldit  .(I H-U 1987: 21).
PL ahte son vel boahtá ja ráđđe, návddaša buot maid luondu sáhttá addit olbmui gii hommá veháš eambbo ja veháš viisasabbot go sápmelaš  .(EG 1985: 25).
PL ahte son áddešii heaitit  .(KP 1989: 10).
PL ahte son áiggui čuovvovaš giđa headjaskeaŋkan merket Máret merkii buot áldduidis misiid  .(EL 1979: 34).
PL ahte son áigu Siona nieidda oskku geahččaladdat  .(EMV 1996: 78).
PL ahte son, Bás Gálle, duosttai goassige geasa nu muitalit ahte son ráhkista duon olbmo  .(EL 1979: 11).
PL ahte sooai ferteba viessoráfi dihte oastit sutnje daid biktasiid  .(EMV 1996: 33). 
PL ahte su eadni lávii ná jearahallat, govvidit, háleštit okto  .(OP 1995: 89).
PL ahte su geahčen ii viinnastallojuvvo iige sutnje dárbbas čilget skuvlamánáid dieđuid  .(OP 1995: 140).
PL ahte su leai unokas leat čippeliid aldi, ja   --  .(EL 1979: 75).
PL ahte suohppuma ja oahppama maŋŋá sus eai dáhtton leat šat fámut gálggadit sáimmaid ja čoallut guliid  .(JÁV 1988: 125).
PL ahte sáhtii bodnjat njálmmi govda moddjái ja mannat fas gievkkanii  .(KP 1989: 27). 
PL ahte sáhtii jurddašit dábálaččat ja seasadit goađi siskkil, mii sus leai báhcán fuomáškeahttá dalle go sisa bođii  .(EG 1985: 39).
PL ahte sávdni ii doala lieggasa nu guhká gi ii sáhte dola lasihit sádnunáigge  .(EG 1985: 121).
PL ahte uhcimus lági mielde galggat dárbbašit vázzit  .(Gaski 1990: 23).
PL ahte veaháš gal dáiddii Niigu gal muhtuin leahkit spivkár, ribahii leahkit  --  .(ME 1986: 77).
PL ahte velá dálge mu lea váttis oažžut Deanu ala  .(JÁV 1988: 9).
PL ahte vuoiŋŋaid ja bahás eaŋgalagaid sáhtii rohttet gos beare, áiddo dakkáračča maid dárbbašii  .(EG 1985: 39).
PL ahte válddán dan maid livččen galgan juo golbma jagi dassá oažžut  .(RPL 1994: 171).
PL ahte Ánde beassa vuolgit doaktar lusa, Bigga-áhkku dajai  .(EL 1979: 64).
PL ahte Áslat fuolai dušše su veahki, man son lávii juhkanvuođastis cielatit beatnatvearrun  .(EL 1979: 17).
PL ahte áddjá ii galgga šat vázzit dan maŋŋá  .(JG 1986: 81).
PL ahte áhčči bođii go lei lohpidan boahtit  .(JÁV 1988: 111-112).
PL ahte áhčči lea hávdáduvvon Oului, iige su rupmaša sáhe sirdit Anárii  .(RPL 1994: 93).
PL ahte áhčči orusta juoba muhtin beavái ruoktot ordnet áššiid  .(JÁV 1988: 37).
PL ahte áhčči áiggui vuotge oastit gávppi guorusin heartamális  .(JÁV 1988: 157).
PL ahte áiggui fárret Marianne lusa  .(KP 1989: 73).
PL ahte áiggui oastit doid dávviriid doid lástitlihtiid siste  .(KP 1989: 26). 
PL ahte áigot guorbmebiillaiguin buktit dása gávpogii 17 tonna muohttaga   -- .(Gaski 1990: 32).
PL ahte álkit livččii hállat sámegiela, go   --  .(KP 1989: 98).
PL ahte šadden dávjá čuožžut nurkkis  .(KP 1989: 94).
PL ahte šaddá ođđasit smiehttat olu dakkár áššiid iežas láhttenvugiin ja   --  .(Gaski 1990: 45).
PL ahte šssii ahte juovllaid áigge galgá leat ruittus juoga juovlaborramuš  --  .(IP 1995: 67).
PL ahte čuvgehus leai dat maid iežas buorrin sáhtii bargat, iige dat, ahte máhtii   --  .(EG 1985: 42-43).
PL ai mun beasan joba luniid ge rávastit  .(JG 1986:34).
PL aikko mánat dat gale maid vuorddašit eatniset, muhto ammal dat gale leage hárjanan ain dálge vuordit  .(HAG 1982: 57).
PL aj áiggui hukset stuorra gárdina, viežžat eamida ja ráhkadit dievva áilju iešlágán čivggaid, geat  --  .(OP 1995: 124).
PL amas Máhtte dovdát su  .(KP 1989: 62).
PL amas dat nubbi vihkut ahte son sáhkkestallá su mannamii  .(JG 1986:31).
PL amas vašálaš beassat muosis viiddidit ja nannet vuostálastimiid  .(AE 1991: 35).
PL amas vhádisge jienádit  .(KP 1989: 63).
PL amaset oažžut fuones beaggima, suinna  --  .(KP 1989: 79).
PL amaset šláttaráhkut oainih su  .(KP 1989: 126).
PL amma dan haga ahte oainnáhallat duiskalaččaide, vaikko lei gal eahpidahtti  .(AE 1991: 34).
PL ammal duon meari sáhtát mieđihit oktii geasis  .(KP 1989: 61).
PL bajidii čalmmiides alit almmi guvlui ja álggii rohkadaddat  .(JG 1986:33).
PL beanta šieđđaluvai go smiehtai, ahte farga beasašii njávkat ráfis duoid jorba čoarbeliid ja čiččiid  .(EG 1985: 49).
PL bearehan eanaš oaččot, savkkuhii Nillá  .(EG 1985: 98).
PL beasai ráfis geahččat dan vuogas hámi maŋábealde  .(EG 1985: 54).
PL beasan go fitnat din luhtte doppe Ylivieskas  .(RPL 1994: 28).
PL beassá almmái ravget luovus soagi  .(JÁV 1988: 117).
PL beassá doalvut Birttá márkanbáikái  .(IT 1997: 68).
PL beroškeahttá makkár bohtosat das sáhttet šaddet  .(EMV 1996: 83).
PL bessen daid velá čanastit suoanin oaksái gitta  .(RPL 1994: 124).
PL bijai ovtta čihkii smávva buttu mii galggai doallat lahta njuolga rávnnji mielde  .(EG 1985: 114).
PL bijai vuoja valjis ja čajehii njálmmiin ahte galggaiga borrat  .(EG 1985: 104).
PL birosge vel láddelašge joavddai dasa čuožžut, mánidii Biera Heandarat ja luittii dávggis láhttái  .(EG 1985: 20).
PL bisanasttii olggobeallai guldalit  .(HAG 1982: 44).
PL bohkosii ja dajai, beaskidit son galggašii mu ovdal rávvejaččaid, go rávvejaččaide gusto gal áiggut  .(ME 1986:45).
PL buohcci jurddašii ášši ja fuobmái dan buorrin ja lei gárvis dalánaga vuolgit  .(IP 1995: 26).
PL buoret ja stuorat vistti, mii sáhttá leat lieggaseabboge go dát  .(IP 1995: 24).
PL buorre go eai leat bidjan gángačivggaid serveret dáppe, arvala  .(Gaski 1990: 21).
PL buorre lihkus ledje mánát geaid sivahit go boađedettiin Amerihkái tuolus jearahišgohte ahte  -- .(Gaski 1990: 28).
PL buot máid dat nagoda addit  .(EMV 1996: 92).
PL báŋkogirjjit galge dasto sáddejuvvot áhččái  .(IP 1995: 69).
PL dadjalii boarrasut Sámmol ja doapmalii čohkánit, amas,  --  .(JG 1986:31).
PL dadjen vaikko ii musge lean miella vuolgit velá  .(RPL 1994: 178).
PL dahje mun jorgalan ja guođan du deikke jallaid áŋket  .(EG 1985: 34).
PL dahje riektasebbo vel dadjat;  .(HG 1990: 72) XV
PL daid fálaldagain mat gávdnojit beassat olgoriikii studeret goittot ge ovtta jahkái  .(Gaski 1990: 45).
PL dainn go bargguid áigge fertii Nillá gohti vuos báhcit vuordit buoret asttuid  .(EG 1985: 74).
PL dainna ahte lihkus ádjás ii leat meinnet šat mánáid ráhkadit  .(EG 1985: 60).
PL dainna go čeavlájit sáhtii gomihastit gáffegievnni Lásse doppe  .(JG 1986:22).
PL dajai Ánde beallesavkosit nugo livččii ballan, ahte Bikká áhkku gullá ja álgá ráibmat  .(EG 1985: 55).
PL dakkaráš čáppabeali, masa sáhtášii liikostit  .(JG 1986:69).
PL dakko leai áibbas lahka stuorra geađgi man duohkai moai galge beassat.. dasa  --  .(EG 1985: 106).
PL dalle go Bikká Aleksii geahčasta, burskkiha seammás ja álgá nieddastallat, curpmohallá ja njávká vuovttaid maŋos  .(EG 1985: 47).
PL dalle go gulai ahte son ferte vuolgit lulás sisá lusa  .(EMV 1996: 77).
PL dalle munge eannehivččen ain oađestit njamaheami gaskkas, čaimmihii Biret  .(KP 1989: 56).
PL dan birra ii lean ávki niegadallat  .(KP 1989: 157).
PL dan boddii go Sikká gáhku duhppe ja bidjá goikat  .(JG 1986:13).
PL dan dihte ferte go olmmoš eallit beaivválaš gáhtamušas ja suttuid ándagassii anuheamis  .(EMV 1996: 51).
PL dan dihte lei vuordimis ahte son sáhttá fallehit ovdal, nu lei luonddu láhka  .(EMV 1996: 9).
PL dan dihte su áhčigiella ja suomagiella fas eatnigiella dahje váimmugiella, dan dihte go son liikui sárdnidit áivve suomagillii, dasgo  --  .(EMV 1996: 14).
PL dan dihtii gearggai anistuvvat ja   --  .(EG 1985: 53).
PL dan lei Piera ieš oaidnán- i ge dáčča galgán jáhkkit, dállu juo lei su  .(ME 1986: 61).
PL dan láhkái ahte Sámmol beassala vimmat oaidnit dan maid lei gáibidan  .(JG 1986:37).
PL dan meare ahte besseb njágadit gieđa su ráddái  .(EMV 1996: 53).
PL dan smirezasttii ja smáhkohalai dassái go fuomášii, mo galggai Rávde-Lásse hárdit, vuot oktii  .(JG 1986:42).
PL danin go vehá bohccuid lea álki oažžut lohkui  .(IP 1995: 44).
PL danin son fertii dalán bidjat káfe duoldat vai  --  .(KP 1989: 18).
PL das go áiggit ledje earáhuvvan nu ahte dat adnojuvvui oalle gudnin ahte gullat dan árvvus adnojuvvon sámesohkii  .(AL 1992: 106). 
PL dasgo Kaunos leai álo áigi háleštit suoinna, áidna oappáinis  .(KP 1989: 162).
PL dasgo dakko bokte son sáhttá bargat Sámi bajásčuvgehusa ávkin.  .(PJ 1992: 27) XSVVX
PL dasgo dallehan juo galggai leat biilagoarta  .(JÁV 1988: 33).
PL dasgo de sii sáhttet easka mu veahkehit  .(EMV 1996: 56).
PL dasgo doppe son sáhtii jávkadit dan morraša ja áibbašumi, maid dovddai váimmustis  .(IP 1995: 87).
PL dasgo geadnu boatkkui doaresčoruid maid geaidnobargit eai lean viššan álfárot dulbet  .(EL 1979: 68).
PL dasgo in suitte máksit dán vistteláiggu ja barggu in dán gávpogis gávnna  .(KP 1989: 74).
PL dasgo in áigon guođđit ášši dása  .(KP 1989: 14).
PL dasgo leihan son vimmat gihláduvvon moarsi, gii sáhtii ráhkkanit heajaid várás  .(IP 1995: 29).
PL dasgo mu vivva galgá leat bivdooalmmái  .(IP 1995: 10).
PL dasgo muhtin nuorra almmái bođii viežžat Bikká dánsut  .(KP 1989: 38). 
PL dasgo ránnját muitaledje ahte luovosbeatnagat sáhttet lábbaid goddit  .(EMV 1996: 148).
PL dasgo sii eai fidne álggage buot bohccuid, maid sáhtášedje geahpedit alcceseaset niesteboazun  .(IP 1995: 44).
PL dasgo sis gáibiduvvo dán áigge nanusvuohta ja áddejupmi vai sii bissot julggideaset alde dallege, go isidat hálidit návddašit máilmme iluid eaige beros mánáiguin dange veardde go eamidat  .(KP 1989: 203).
PL dasgo son ii lean hárjánan oažžut vástádusa Ándarasas, ovdalgo  --  .(IP 1995: 20).
PL dasgo son lei hui vitmat fuomášit mo  --  .(JÁV 1988: 120-121).
PL dasgo su mielas ii orron oalle vuogas vuovdit máttuid árbeeatnamiid  .(JÁV 1988: 130).
PL dasgo sárdnealbmát lávejedje álo fitnat su dálus  .(JÁV 1988: 109).
PL dasgo šattan vuolgit dán visttis dán mánu loahpas  .(KP 1989: 74).
PL dasgo čállemeahttun lágaid mielde dalle ii heiven šat báhčit dan ja dan njiŋŋálaslotti  .(IP 1995: 61).
PL dassái gal udnošin gean nu albmá veahketit, go eai birge  --  .(EG 1985: 65).
PL dassážii Hevbak-Ovllá gorggihii ja gohčui su orustit – jus juo ii leaš duođas hálideame ráimmahallat  .(ME 1986: 55).
PL dassážii galgá leat jávkan, dajai Ánde  .(EG 1985: 57).
PL dasto ceggejit reanttuid ja go eai nagot máksit, de gártá dieid gaccaid gaskii dállu  .(ME 1986:44).
PL dat Biehti bardni lea jábálaš ja áidna árbbolaš ahte suitá doallat reaŋgga buriinge bálkkáin, nu  --  .(IP 1995: 75).
PL dat galgá leat mihcamáráiggis, eallima fávrrumus áiggis  .(EMV 1996: 133).
PL dat geain soai diđiiga Ipmil lei váljjen joatkit máttarmáttuid ja sin boares oahpaheaddji barggu  .(EMV 1996: 16).
PL dat ii gierdda gullat duohtavuođa  .(EG 1985: 42).
PL dat ii ožžon roađđát dego iđitguovssu iige mojohallat dego gollerássi mihcamargiettis  .(KP 1989: 205).
PL dat lea mielas go beassá leat Bikká searvvis  .(IP 1995: 77).
PL dat lea áibbas doarvái jos sáhttit ovtta čuovgga cagatit, mearkan ahte  --  .(EG 1985: 132).
PL dat lei áidna mii sáhtii olbmuid čohkket fas  .(EMV 1996: 73).
PL dathan ledje olbmo borramušat, mat berrejedje sivadit giehtaduššot  .(IT 1997: 66).
PL dađe eambbo buot mii dasa gulai, álggii oažžut su mielas golli šleađgga  .(EL 1979: 31).
PL de Bigga-áhkku leai hálatan Áslaga miehtat váldit Julmmes Čálkkus vuostai ruđalaš veahki  .(EL 1979: 17).
PL de Máhtte galggai leat su almmái iige oktage eará  .(IT 1997: 63).
PL de almmái lea aiddo juksagoahtán geatkki, muhto dat geargá livžžádit juvves várrái  .(JÁV 1988: 84).
PL de bivddii, ja go bivddus gearggai ja beasai borrat, de dušše ođii  .(IP 1995: 11).
PL de boađus sáhtášii muittuhit áhči luosa  .(JÁV 1988: 143).
PL de bođii ávkin sidjiide oahppa máid beaivválaš eallin lei addán, ii vuollánit iige vuorrástuvvat  .(AE 1991: 81).
PL de bukte buorit sánit vegal gatnjaliid mu čalmmiide ja álgen čierrut  .(RPL 1994: 37).
PL de buollái dolla su sisti, ráhkesvuođa dolla, dolla maid ii sáhte čáskadit eará go Gáhte  .(IT 1997: 25).
PL de buot suohttaseamos lei goit geahččat unna Áille ilu  .(RPL 1994: 125).
PL de dalle son sáhtii hurgalit maiddái maŋit vahku sártni  .(JÁV 1988: 28).
PL de dat sáhtašii vela atnit dan fuotnin  .(EL 1979: 20).
PL de diđiiga váhnemat ahte das galggai šaddat sárdneolmmái  .(EMV 1996: 16).
PL de dovddaimet seammás dego unohasvuođa dannego eat beassan ollašuhttit doaimmaideamet, main  --  .(AE 1991: 75).
PL de dál gal dáiddán mun ge fertet olgguldasjáhka ja arvesuoji skáhppot  .(Gaski 1990: 29).
PL de ferten giinnáhallat heakkas vel nu guhká, bargat ja veahkehit dassái go  --  .(EG 1985: 119).
PL de fertet mánnán juo beassat čiekčat spáppa albma hárjehallamiid bokte  .(EMV 1996: 87).
PL de gal boađán jáhkkit su jirbmodaga nala ja válddán su alccesan geregin  .(I H-U 1987: 20).
PL de guđđe vánhemat sudno guovttá dan boddii, go vulggiga nuohti geassit  .(IP 1995: 9).
PL de gádden ahte son ii lean muitán gárvodit ja bođii idjabáidi badjelis skuvlii  .(RPL 1994: 142).
PL de gálgá ollešs máilbmi čuovvut mielde  .(AE 1991: 77).
PL de heađástuvvá vel eanet ja ribaha sáddehit ahte  --  .(IP 1995: 60).
PL de ii leat bere fidnet barggu ge, vaikko vel áiggošii  .(Gaski 1990: 50).
PL de in nagodan oppa čuoččastitge dainna seahkkain  .(IT 1997: 60).
PL de in šat orron ipmirdeame guđe ráje sáhttá leat duohtavuohta ja   --  .(EMV 1996: 12).
PL de lei deŧalaš atnit jierpmi ja hutkat dárkilit ja vuđolaččat  .(AE 1991: 35).
PL de lei sus dáhpin ruvvedit čuvddiiguin nieraid ja áidut olles máilmmi olggobeallái iežas jurddamáilmmi  .(EMV 1996: 13).
PL de lei vuolgán okta stuđeanta Suomas Sápmái ohcat sieiddi, maid   --  .(IP 1995: 37).
PL de liikkáge son vuot smiehttagođii ahte maidson dat doppe barget  .(IP 1995: 20).
PL de luovvanedje munno čanastagat ja sáhtiime fas boagustit  .(EMV 1996: 89).
PL de lávii Matilda leahkit dulkan  .(I H-U 1987: 53).
PL de lávii šaddat veaháš eallaseabbo, ja mearragátte mánáide bohte stoáhkanolbmát  .(EMV 1996: 27). 
PL de láviime dábálaččat beitot  .(JÁV 1988: 44).
PL de mii leat beassan máistit iežaimet hágaeattuid ge  .(Gaski 1990: 32).
PL de muohta álgá boaldit su bada nu sakka ahte  --  .(IP 1995: 15).
PL de mus bođii nu ahkit su, ahte báhcen čohkkát gáddai nu guhká, go oidnen veahage su fatnasa  .(RPL 1994: 216).
PL de olbmot nagodedje doalahit almmiriikka čoavdagiid iežaset hálddus  .(EMV 1996: 42-43).
PL de orui ahte in lean velá nohkkange, go fertii juo lihkkat  .(RPL 1994: 45).
PL de orui, ahte son elai dattege beassan livkkitit áidde vuoli máŋgga saje  .(EL 1979: 48).
PL de ribaha easkka bohkosit  .(JG 1986:50).
PL de sihkkarit ii oktage duostta diekkár šláddariid áhččái muitalit  .(EMV 1996: 55).
PL de soai oahpaiga maiddái diehtit, goas lei sudnuide lihkku ja goas  --  .(IP 1995: 5).
PL de son bázii suinna háleštit  .(JÁV 1988: 119).
PL de son lei dakkár go hearrá galggaige leat  .(JÁV 1988: 106).
PL de son lei juo ballagoahtán ahte dáidá báhcit boatnjáhaga  .(IP 1995: 28).
PL de son lávii fástidit ahte mánna leai su ja ahte son attii dasa dakkaraš namma go jieš hálidii  .(EL 1979: 5).
PL de son njágai čoakkálmasstobu lása vuollai ja geahččalii guovlat muhtin latnjaráigge, dasgo lásat ledje gokčojuvvon  .(IP 1995: 18).
PL de son vuoseha gokte suollagiidda boahtá geavvat  .(I H-U 1987: 61).
PL de sutnje leai sáhttit čaibmat njuolgga čalmmiid njeaiga  .(EL 1979: 12).
PL de sáhtii vuodjat gitta Boazonjárgegeahčái  .(JÁV 1988: 126).
PL de sáhtte idjabottaid čohkkat ovttas ja nákkahallat  .(KP 1989: 34). 
PL de sáhttá vaikko luncha áiggi fitnat doppe boradeamen  .(Gaski 1990: 32).
PL de áhku lávii dahkat buot duššin ja nágget, ahte son leamaš dušše dego páhppa  --  .(EL 1979: 48).
PL de šadden roahkkadeabbo maiddái ieš okto fitnat dien stuora gávpogis  .(EMV 1996: 85).
PL de čađat jurddašin ahte galggašin go váldit Robertiin oktavuođa, dušše gullat mot suinna manná  .(EMV 1996: 135).
PL dego giisá bas ledje dievva čiegusvuođat máid ii dáhtton geainna ge juogadit  .(EMV 1996: 24).
PL dego livččii juoidá veadjetmeahttumiid su sihtan bargat  .(EMV 1996: 44).
PL dego smávva mánža, jorggalasttii gopmut, doaškulasttiibahtii ja fas gávvut, vai beassá bálluid ges gánestit  .(JG 1986:70).
PL deikke eai sealgan ovtta čoahkkananlanja hukset  .(KP 1989: 27). 
PL dieđus go leat biergasat ja ráđit muoraid vuodjit  .(JG 1986:30).
PL divttii suohčat vatnas vitnjut rasta Geavu  .(HAG 1982: 14).
PL dohppii Juovssa gieđas stáhkku ja álggii rullet skoabahit ruovderulla ja hoahkalii  --  .(HAG 1982: 62).
PL dohppii niibbis dohpas ja álggii meisket goadjinoaivai  .(HAG 1982: 63).
PL duon muttos áhkku, das lea bággu dávttiid luoitit ja leappagit  .(JG 1986:62).
PL duot olbmot illá nagodit čuovvut su  .(ME 1986: 7).
PL dál don gal leat siektadan alccesat biepmokasa mii čuvoda, dájuta, loahpas gáttan vel goddot, gallit dan verddii  .(EG 1985: 22).
PL dál go mun lean dinen ruđa, de dál sáhtán vaikko náitalit  .(IP 1995: 11).
PL dál son fihttii maid eadni áiggui dadjat sutnje  .(IP 1995: 84).
PL dálu eamit, geasa gulai guoddit borramušaid beavdái  .(KP 1989: 107).
PL dán ášši birra galgá ráđđádallat njuolgga ministeriijain  .(IP 1995: 48).
PL dáčča bivššui niskkiinis badjel buot, dále hal mat lea deahalaš oassi, máid son berre geahčadit ja dasto girjásis čállit ja čilget  .(ME 1986: 55).
PL dáččan olmmoš mat galggašii leahkit ja digo dáčča feret  .(ME 1986: 51).
PL eabage šat áigon leat nuppiideaska fávttat ja duopmárat  .(KP 1989: 186).
PL eadni dat oahpahii ge maid sámi dujiid goarrut  .(MB 1985: 50).
PL eahkedis fas mannat áitái nohkkat  .(KP 1989: 67).
PL eai dáidán guossit boahtit,  --  .(KP 1989: 18).
PL eai hal rávvejaččat galgga leat mahkkege iluid  .(ME 1986:32).
PL eaige dohko olat Reatkánjárgga olmmoš boradeaddjit, mat dáhtošedje mu beare soardit  .(JG 1986:56).
PL ean moai astta guovdu gietti ájahallat  .(KP 1989: 67).
PL earaliiggažit masa gasku geavgŋa siidda beale gáttis orru báktennjuni buohta, man olbmot lávejedje gohčodit Čielbman  .(EL 1979: 27).
PL easkka dalle fihtte ahte su boahttevaš eallin dat bidjá eadni smiehttat, ráhkisvuohta lea stuorra ášši,  --  .(IP 1995: 76).
PL easkka dál dovddan ahte sáhtan álgit eallit, ahte lea mu vuorru viimmat boahtan, ja   --  .(EG 1985: 128).
PL easkka goatnilis jorgalii ovdageaže vuosttas, ja álggii goatnila gorkŋodit suolggaid  .(HAG 1982: 17).
PL eatge dárbbašan olus geahččat birrasii  .(RPL 1994: 113).
PL ferte nubbi mieđáhallat  .(JÁV 1988: 144).
PL ferten dadjat sutnje  .(JÁV 1988: 8).
PL gal Iŋgá gávnnai ain goansttaid, maiguin oaččui  Cáhpponduhpáha miehtat  .(EG 1985: 11).
PL gale fal sajekeahtes, nugo dat alla láttan láve dadjat  .(EL 1979: 22-23).
PL galgen go duostat lohkat  .(EMV 1996: 132).
PL galggai hukset ođđa ja vehá stuorábuš stobu  .(OP 1995: 117).
PL galggat dan heastta muitit luoitit vuollegieddái guohtut  .(JG 1986:32).
PL galggat gulul lihkadit go guovllat, givnjuma fuomáša ollu buorebut  .(EG 1985: 108).
PL galggat nieddažan dárkilit válljet dan gii du geasuha  .(IP 1995: 76).
PL galggat oaidnit dutnje lihkostuvva buot  .(MB 1985: 42).
PL geahččalii Nillá balddáhallat  .(EG 1985: 93).
PL geahččalii eadni cakkadit áhči  .(JÁV 1988: 90).
PL geahččalii eadni hálahit su  .(JÁV 1988: 63).
PL geahččalii eadni máŋgii rávet áhči  .(JÁV 1988: 79).
PL geahččalii eadni čilget  .(JÁV 1988: 147).
PL geaid galggašii dasto ovtta ain hávil skuvlet  .(IP 1995: 56).
PL geaid gáttii leat eanemus dan dárbbus  .(JÁV 1988: 107).
PL geaidda eai leat hárjánan maidige addit  .(KP 1989: 38). 
PL geainna son áiggui sáni čieŋalvuođa guorahallat  .(EMV 1996: 13).
PL gean hommán lei almmuhit jos fáktejeaddji lahkonišgođii buŋkera  .(JÁV 1988: 49).
PL gean háldui sáhtášin guođđilit iežan dego smáhkku báruid fárrui  .(KP 1989: 41).
PL gean son lean áigon bivdit alccesis eamidin  .(IP 1995: 50).
PL gearddi gánda riehpu ii moktige sáhtašii borrat duoid bilkariid gaskkas  .(EL 1979: 83).
PL gearggai Ánne mealludit rastá, ja go Sámmol joavddai huikkádan badjái,  --  .(JG 1986:33).
PL geasa lei juo uhccivuođa rájes hárjánan muitalit earáge fuolaidis  .(IP 1995: 78).
PL geasa su fuolkkit eai lean eisege su suovvat, muhto Hoammáid guovllas lei su ala oidnojuvvon, ii son máhttán das beassat luovus  .(PJ 1992: 44).
PL geasa sáhtašin addit ollásit iežan ráhkisvuođa ja dadjat, ahte  --  .(KP 1989: 41).
PL geat eai galgan šat beassat oaidnaladdat dán máilmmis  .(AE 1991: 75).
PL geat hhálidedje fáhkkestaga lasihit iežaset boažologu vehá stuorábun  .(JÁV 1988: 39).
PL geat hálidedje gudnejahttit muhtun Cherokee-indiána dutki gii elii 1750 rájes ja lei mielde  .(Gaski 1990: 15).
PL geat háliidit mannat olgoriikkaide lohkat  .(Gaski 1990: 46).
PL geat vásedin leat sáddejuvvon Amerihkái studeret   -- .(Gaski 1990: 12).
PL gii boahtá viežžat, leago min áhčči vai eadnát  .(RPL 1994: 119).
PL gii galggai veahkehit vátti skundara  .(EMV 1996: 110).
PL gii ii áigon borásmuvvat iige vuordigoahtit jápmima  .(KP 1989: 15).
PL gii lea gártan geahččalit eanemus háviid ovdalgo fidne goartta  .(JÁV 1988: 33).
PL gii lohkui leat seamma garas sárdnidit duomu go Læstadius  .(EMV 1996: 27). 
PL gii sáhtii leat lahkosis vuođgŋimin  .(EG 1985: 97).
PL go  livččen galgan leat  .(EMV 1996: 11).
PL go Bikká čohkkái seaŋgaravddas, vilppui jallas olbmo čalmmiiguin ja duo ja dá ain nisttiha bohkosit  .(EG 1985: 47).
PL go Bikká-Ánde dahje Inggá-Piera bođiiga viežžat su juo vuot boazohommáide  .(JÁV 1988: 37).
PL go Cáhpponduhpát muitala vuohkadit… šieđus ja jurdat čađa  .(EG 1985: 10).
PL go Einár bohtá su viežžat biillabissehagas, mánát vel fárus  .(KP 1989: 22).
PL go Ele galggai gávdnat gállisin dakkáraš alla hearrá, gii ássá dálus  --  .(IP 1995: 28).
PL go Iŋgá ii dohko beasa vuolgit  .(RPL 1994: 103).
PL go Lars jearahišgođii, mo galgai bajásšaddan sáni áddet ja seammás huikkádii beavdebiigái  --  .(OP 1995: 20). 
PL go Márte njuikii fáhkka bajás, sannjii biktasiid ja dajai ahte ii viša givssidit šat mu, muhto boahtte gease lea eará ášši, go  --  .(RPL 1994: 174).
PL go Simon galggai mannat beavdde duohkái  .(KP 1989: 36). 
PL go Tvas geavahit eambo áiggi muitalit dovddus proffa-boksejeaddji moarsi váidalemiid das ahte  --  .(Gaski 1990: 42).
PL go beasai čájáhallat čáppa Eira olbmuide  .(KP 1989: 98).
PL go besse dovdat iežaset buorebun go Ráijá leai  .(KP 1989: 84).
PL go biktasiid molsulastiimet ja manaimet boradit ovtta daid…  .(HG 1990: 67) VVX
PL go bivden oktii áhči muitalit makkár dat lea dat albma soahti  .(JÁV 1988: 15).
PL go buot galggai mannat dan buorrin  .(KP 1989: 27). 
PL go cokkai eai:d dohko, gosa daid ii galgan coggat  .(KP 1989: 163).
PL go dan mađeš rávnnji i gierdan, álggii Juoksa okto háleštit  .(HAG 1982: 54).
PL go dat seamma albmát bohte veahkkin hoigat biilla ceahki ala  .(JÁV 1988: 34).
PL go doai ieža sáhttibeahtti guovttá dálostallat, huikkii Paavo olgun, ovdal go vázzilii deatnogáddái  .(EG 1985: 115).
PL go duiskalaččat eai olihan dahkat eanet vahágiid, vaikko sis juo ledje buot buoremus vearjjut mat dan áiggi gávdnoje, ja  --  .(AE 1991: 40).
PL go duon duo livččii máhttit gávodit  .(ME 1986:13).
PL go dákkár báikái galggai su hommát  .(KP 1989: 28). 
PL go dát nuorra almmái gávnnašii nuorra nieidda ja hálidivčče náitalit suinna  .(KP 1989: 87).
PL go eat máhttán čájehit sutnje abmaláhkai  .(JÁV 1988: 116).
PL go ferte ođđasit jurddašit ahte várra   --  .(Gaski 1990: 45).
PL go fárus ii lean manŋelágan bierggas maid sáhtii oaffaruššat  .(EG 1985: 44).
PL go galggai suomastit mánáiguin  .(KP 1989: 22).
PL go galgá boaldi sádduid siste birgehit juolgevuođuidis go…  .(HG 1990: 66) VSXVX
PL go gallestaddamin gal dieđus eat šat astta fitnat  .(Gaski 1990: 42).
PL go geahččalin gávdant áhččái buori čilgehusa  .(JÁV 1988: 50).
PL go ieža sáhttiba birget badjel dálvvi  .(EG 1985: 119).
PL go iežan mánáidege lea váigatvuohta oažžut rivttes eallima  .(RPL 1994: 97).
PL go ii bidjan goassige mánáid dahje Ismo oppa lihtiige bassat  .(KP 1989: 129 - 130).
PL go ii dárbbašan oarbbisin čohkkát  .(KP 1989: 36). 
PL go ii fidnen rabas čavgadit gitta bohtosan olgouvssa, muhto fertii boltut gássaidis ja seahkaidis vuolde biilladivvunbiergasiiddis, ohcat doppe stuorra meisela, mainna rohkastii uvssa gárpmiidisguin olggos  .(OP 1995: 125).
PL go ii goastan meahččái, iige Deatnu rahpasan dan meare, ahte livččii beassan guoli bivdit  .(EG 1985: 15).
PL go ii lean lihkostuvvan oastit  .(KP 1989: 27). 
PL go ii leat áigumin  .(KP 1989: 118).
PL go ii nagodan šat čuovvut boazodili  .(IT 1997: 26).
PL go ii šat dieđe mo ain galgá láhttet  .(IP 1995: 7).
PL go ii šat gierdda oaidnit duššadeame, láhttestii Nillá  --  .(EG 1985: 99).
PL go ii šat gávnna maid lea ohcamin ja maid lea vuolgán viežžat  .(OP 1995: 175).
PL go in máhte doallat fatnasa njuolgga  .(JÁV 1988: 45).
PL go in máhttán dadjat “kynä”  --  .(KP 1989: 94).
PL go it lean ožžon dán stobu gárvvisin vaikko ledjet lohpidan ráhkadit munnuide dálu gárvvisin juo ovdal heajaid  .(IP 1995: 30).
PL go juo ii leat šat gávdnomis dat geainna áigot gávnnadit  .(IP 1995: 28).
PL go jurdilin ahte in mun sáhte áidut iežan áibbas olggobeallái máilmmi  .(EMV 1996: 84).
PL go leai hástan Máreta vázzit  .(EL 1979: 14).
PL go leai álgán dádjut ja hohkahan vel Márehage dasa  .(KP 1989: 66).
PL go ledje gullan Máret eadni gohččumin nieiddas vuolgit oktan Jovnnain gusaid viežžat  .(EL 1979: 81).
PL go ledjen beassan biigán inge darbbašan šat ruovttus ribadit dan moadde borramušmoalu, mat  --  .(KP 1989: 46).
PL go ledjen oaidnán go lávejin njulgestit skuvllas boađedettiin su dálu meaddel  .(ME 1986: 7).
PL go lei nu ollu amas masa sáhtten čalmiid darvvihit  .(EMV 1996: 63).
PL go lei ožžon mánáid nohkkat  .(RPL 1994: 150).
PL go lei sutnje gaifáme lohkamis dahje girkus, ja hoahpus láve sirdit čálbmegeahčastaga go  --  .(EMV 1996: 41). 
PL go lei vuos ustitlaččat veahkehan mu farrehit ollu gálvvu girdihámmánii  .(EMV 1996: 136).
PL go lei čađat váttis oaidnit gokko vašálaš ain lei  .(AE 1991: 65).
PL go lávii oađđit áittis, lávii ráhkadit lávlagiid arvečalmmiid mielde   .(KP 1989: 63).
PL go maid apmasebbo lohkkit vedjet fáhtet.  .(HG 1990: 78) MSVV
PL go maid galggašii gáddit min ovdagáttuid vuođul visot amerihká ásahusaide  .(Gaski 1990: 43).
PL go maid várra ollu sámit ge livčče berren áigá jo jearrat sihke dáža ja eará dutkiin…  .(HG1990: 79)
PL go miimánát eat velá nagodan čuvodit su  .(JÁV 1988: 78).
PL go moai háhppeheimme juo vuoddját ovdal Jim ollii táksiid bisánanbáikái  .(EMV 1996: 123).
PL go mu mielas orru ahte dál mis álget leat meattá dat gillámušat ja váivvit mat min garragieđain deaividedje  .(EG 1985: 128).
PL go máhtii njuolgga vázzit min lávui, logai Ánde gálgosis  .(IP 1995: 82).
PL go mánná gillá ja dáhtuta dus láibbi, muhto ii leat maid addit  .(KP 1989: 199).
PL go nu johtilit fertešii muitit ja vástádallat  .(OP 1995: 155).
PL go ná beassá Ipmila duoji billistit  .(EMV 1996: 72).
PL go oahpateddji geaŧutii su áitit ođđasis juos duosttašii  .(EL 1979: 7).
PL go oaččuimet oahpesolbmuiguin mannat seammá latnjii  .(RPL 1994: 26).
PL go okta min báikki olmmoš gearggai boahtit su roggat čázis  .(JÁV 1988: 122-123).
PL go olbmuide galgá juoidá fállat  -- .(Gaski 1990: 26).
PL go ovdal leai hárjánan vuolgit ja čuovvut vaikke murrii  .(EG 1985: 16).
PL go sii rahpet iežaset eallima dego girjji máid juohkehaš sáhttá lohkat  .(EMV 1996: 84).
PL go siste álggii leat juo menddo báhkas  .(JÁV 1988: 59).
PL go son bođii jearrat oažžu go čohkkedit mu beavdái, go buot eará bevddiin ledje dievva olbmot  .(EMV 1996: 85).
PL go son cealká ahte mii fertet doallat gita Kristusisvaikko man garra stoarbna de ain  --  .(EMV 1996: 72).
PL go son ferte vuolgit Gonešjávrái  .(RPL 1994: 186).
PL go son leai nissonolmmoš, ebmui ja vuogas oaidnit  .(KP 1989: 30). 
PL go son leai ožžon Áslaga alcces sugateddjin, muđui son ii lean gassige gávdnat dan pearrala, mii  --  .(EL 1979: 8).
PL go son lávii Lássiin ja Jariin njuikkodit gáttis beaivvadagas álás julggiid  .(KP 1989: 39). 
PL go stuora ealli ii dárbbaš jierpmi, go ii dárbbaš nu ollu ballat ge go unna ealli  .(JG 1986:43).
PL go sudnos ii lean áibi sutnje addit  .(I H-U 1987: 69).
PL go sápmelaččat dán čuohtejagi álggus vulge Alaskai oahpahit inuihtaide boazobargguid  .(Gaski 1990: 30).
PL go vuolggán skuvlii didjiide oahpahit ristalašvuođa  .(EMV 1996: 44).
PL go vuonjalálddut eai geargan buot guoddit, Sámmol-čeahci árvalii  .(RPL 1994: 146).
PL go vuosttaš geardde jearai áiggun gu suinna náitalit  .(EMV 1996: 144).
PL go Ánte seaivalii herggiinis ruovttu guvlui, vai geargá vel oahppat bivdosiid  .(IP 1995: 68).
PL go áddjá njuikii čuoččat ja álggii čierrut, njuikkodii vuos ovttasajis ja viegai dasto Nillá lusa, loktii su sallii ja  --  .(EG 1985: 103).
PL go áhčči fáhkkestaga seavvigoahtá jorgalit ruovttoluotta  .(JÁV 1988: 141).
PL go áhčči vajálduvai bargguid áigge buoridit máilmmi gáimmiinis  .(JÁV 1988: 119).
PL go áhčči viehkalii ráhpa ala čuorvut veahki  .(JÁV 1988: 59).
PL go áigon bivttasrámbuvrriin ohcat vuogas čákčabiktasiid  .(EMV 1996: 123).
PL go, hivvi, galgá juoidá hálbái čađahit - árnáhkit .(ME 1986:42).
PL goabba sudnos beasai eambbo veahketit Áslaga, guhte  --  .(EL 1979: 35).
PL goaivvui gárrai, bijai reŋkko ala ja gohđui borragoahtit  .(HAG 1982: 49).
PL goas livččii sáhttán buđaldit áibbas okto iežas bargguid  .(KP 1989: 19).
PL goas sáhtii bassat sávnis iežas buhtisin buot duolvvain  .(JÁV 1988: 136).
PL godat áiggui báhtui viehkalit  .(EG 1985: 59).
PL gohan beare oazzuba oahppat ruoššagiela  .(JÁV 1988: 125).
PL gokko oažžui váldit boaldinmuoraid  .(KP 1989: 96).
PL gos Nuffield lei orostallan joavdelas áiggiin álo gárvvisin čierastit min atnui  .(JÁV 1988: 157).
PL gos beakkán amerihkálaš girječálli Ernest Hemingway lávii orostaddat čáledettiin girjjiidis  -- .(Gaski 1990: 16).
PL gos beassá albmaláhkai risset, dasgo Hánsa lei ollu uhcit go Elle  .(IP 1995: 28).
PL gos besset gilvit juohkelágán šattuid  .(Gaski 1990: 16).
PL gos bálggis seakkui ja biehttalii vuolgit njuolgga skurčču ravdii  .(OP 1995: 70).
PL gos galggai leat hui earenoamaš biebmu  .(EMV 1996: 99).
PL gos galggašii leat mu ruoktu ja gos mun juohke nuppi ija niegadan áhčis ja  --  .(JÁV 1988: 129).
PL gos ieš gávppašeapmi diggemiiddisguin galggai dáhpáhuvvat  .(JÁV 1988: 40-41).
PL gos ii gánnet goassige eanet go 30 sekundda vuorus vuordit.
PL gos ledje 50-logu álggus logiid mielde mánát, ii sáhttán juolludit ovtage máná Gáregasnjárgga vuolledássái  .(JÁV 1988: 128).
PL gos oažžu borrat ja juhkat nu eatnat go fal veadjá.  .(HG 1990: 67) GVV ja VX
PL gos olbmot eai goasse duostta albmaládje hupmat- dušše čohkkajit stuolloravddas ja dadjalit muhtun moadde sáni olmošvieru dihte  .(EMV 1996: 127).
PL gos olmmoš dan ii olahan oaguhit iežas fáŋgavuhtii  .(EMV 1996: 84).
PL gos ovdal lei hárjánan fidnet ain lotti dahje feara maid málessálgan  .(IP 1995: 11).
PL gos vatnasat eanaš mannet bivdit Alaska guovllu mearaid  .(Gaski 1990: 17).
PL gosa galggaiga fárret  .(IP 1995: 24).
PL gosa sáhtášii cegget smávva fápmolágádusa gieldda dárbbuid várás  .(JÁV 1988: 108).
PL govuot lei sáhttán dájuhit iežas gealbbohis márkaniidda  .(JG 1986:50).
PL guhte ii áddan munnje ii beaivvi ii ija ráfi, lean gártan jearrat alddán  .(JÁV 1988: 95).
PL guhte lea gággasan čohkkát seaŋgaravdii  .(JÁV 1988: 126).
PL gáskkestii ja divustii bajit baksama vuollái ja bođii Ivvára báldii čohkánit  .(JG 1986:70).
PL gávnnai eallimii dárkkuhusa mii leai earálágan go dálostallan buohcci, jallas etniin gii balai olbmuin, iige stánden ieš illá láibbi njálbmái bidjat  .(EG 1985: 112).
PL huikkádii ádjá ja vilppástii nieiddaisis, dego livččii háliidan dadjat, ahte oainnat die  .(RPL 1994: 80).
PL ieš njágahii dego lotti livččii áigumin báhšit, nuppi gieđas stággu ja nuppis fas roahkan  .(HAG 1982: 63).
PL ieš čohkkánii balssa ala ja geahčai šluddet rastá jeakki, gos  --  .(IP 1995: 51).
PL ii dan dihte ahte livččii doppe juoidá vuordime oaidnit, muhto boares dábi mielde  .(EMV 1996: 13).
PL ii diktán sudno olgguštit iige badjelgeahččat iežas, vaikke  --  .(KP 1989: 34). 
PL ii dušše Márjjá dihtii, muhto iežasge iskkai oažžut joba oanehassiige vajálduhttit bahámus jurdagiid  .(EG 1985: 95).
PL ii dál iige dloinge, mainna livččii sáhttán suorgadit agálaš nealggi, mii čađat lea guovlladan min sápmelaččaid málesruitui,  --  .(IP 1995: 7).
PL ii eará go buvssat bodnái ja basadit  .(EG 1985: 123).
PL ii galga heađuštit ja moivet geange dovdduid dahje jurdagiid  .(OP 1995: 155).
PL ii ge  láve skubbet ja viggat vuorjat eatni  .(EMV 1996: 21).
PL ii ge Sámmol dieđe gosa galggaš šat mannat.  .(PJ 1992: 28)
PL ii ge son sáhttán biehttalit  .(ME 1986: 80).
PL ii leat šat amas gullat dien láhkai omd. Boahttevaš radiosáddagiid ge  -- .(Gaski 1990: 26).
PL ii leačča albmás várri šládjaloga geahččat  .(EG 1985: 20).
PL ii muhto čalmmiiguin čuovvut stuorra báruid go firret gátti guvlui…  .(HG 1990: 72)
PL ii ožžon fillet iige garvvašit  .(KP 1989: 22).
PL ii son minddar sáhte nubbái luoitit su suttuid  .(EMV 1996: 43).
PL iige beasademiinge beassan, ii son aiddo mánnán sáhttán dahkaluddat  .(EG 1985: 43).
PL iige beassan juohke beaivvi fitnat mu luhtte  .(RPL 1994: 29).
PL iige boađe ovdalgo ihttin.. dan don goit háliidat čuovvovažžan diehtit  .(RPL 1994: 165).
PL iige buot birolamosge šat sáhte gurput su skáhpiide čibitčoliid ja geahppáid  .(OP 1995: 134).
PL iige dat ahte máhtii čábbát hállat ja gopmárdallat duššiid  .(EG 1985: 43).
PL iige eamit lean lihkkostan fidnet bargosaji  .(KP 1989: 21).
PL iige heiven álelassii jearahit, leaigo son váiban dahje badjelasas hárdašuvvan  .(OP 1995: 117).
PL iige lean vel astan oastiti njálgáid mánáide  --  .(KP 1989: 25). 
PL iige lean veláge vuollánan fitnat báhppalis  .(OP 1995: 139).
PL iige son áigon dan mange láhkai ráfehuhttit, go olgun gávdnui fidnu hearkkemus boddii  .(EG 1985: 129-130).
PL iige sáhttán čalmmiides luvvet Gáissás  .(EG 1985: 109).
PL iige Ája darbbaš, ii astta geavahit biergasiiddis  .(OP 1995: 153-154).
PL iige ádjaga  nuppe bealde johtti fuomášan goađi ja guhkelabbos, fas ii lean buorre earuhit  .(EG 1985: 68).
PL iige áigon nordašuhttit unna skihpara  --  .(EG 1985: 7).
PL iihan gostige biro boađe borrat  .(EG 1985: 50-51).
PL iihan Ándarasas leat áigi muinna háleštit  .(KP 1989: 56).
PL illu lei dađe stuorát go oaččui dan geažil oaidnit nuppi nuora  .(IP 1995: 79).
PL imaštallá Toivo ainge go čákŋat deltái čoaggit ođđa searaid maŋit beaivvi várás  .(JÁV 1988: 85).
PL in ain jo mun áiggo fáŋitit gieđaidan bumbbá badjel  .(EG 1985: 43).
PL in čohkken oppa mánáidge dahkat sutnje dearvuođaid  .(KP 1989: 74).
PL inge munge sáhte heittodeabbon báhcit  .(JG 1986:22).
PL it ge soaitte šat boahtit  .(EMV 1996: 111).
PL ja  jearai goas áiggun dohko mannat  .(RPL 1994: 218).
PL ja  nu manaime nohkkat  .(RPL 1994: 219).
PL ja  Ánde manai herggiid sirdit  .(RPL 1994: 201).
PL ja  álggii ollašuhttit áigumušaidis  .(EG 1985: 49).
PL ja Amerihkás boahtán báhkas lei silbanásti ja muhtin silbaivdnebáttit, maid sáhtii giessat muora ovssiid birra  .(RPL 1994: 200).
PL ja Biehtár muitái mo Tsing-Dai lávii oaidnit su hámis vietnamlaš nissonsoalddáha, dollestii su gihtii ja dajai  --  .(OP 1995: 19). 
PL ja Bás Gálle álggii ráhkkanit  .(EL 1979: 42).
PL ja Cola maid boradit dan botta go čuovut filmma  .(Gaski 1990: 22).
PL ja Hánno vel dajai Máhttii ahte dál gal jáhkán ahte vuoššat otne allasa, vaikko vel it gotti allasa  .(IP 1995: 9).
PL ja Ivváris ii lean eará ráđđi go muitalit ahte Jogašgátti nuoramus dat njamai ja gáskkii  .(JG 1986: 83).
PL ja Iŋgá fertii sirdilit eret lássaguoras  .(KP 1989: 22).
PL ja Jim lei áidna suolu ábis masa sáhtten dorvástit vai in heavvan  .(EMV 1996: 98).
PL ja Máret geahččalii nohkkat, muhto  --  .(KP 1989: 63).
PL ja Rávnnás galggai eallit Lásse-Rávdná  .(JÁV 1988: 16).
PL ja ahte dat livččii bárdni, gii sáhtášii oskko bargguin joatkit go son ieš váibá  .(EMV 1996: 20).
PL ja ahte son áiggi bajasgeassit dan dakkaražžan, ahte das ii goassige boađaše nieiddaid fillejeaddji  .(EL 1979: 5).
PL ja atnán dan guđeža beantarat gižežin – dieđe hal gokte – ja danin šadden jagi ovdal álgit  .(ME 1986:17).
PL ja bahákaš doalvu du vel eallin iežas lusa, sii lávejedje dávjá lohkat Jussái  .(IP 1995: 58).
PL ja bidjat vuoiŋŋaid vázzit dáluid mielde  .(EG 1985: 111).
PL ja bijai buot fámuides dan moatte sátnái, maid lei smiehttan dadjat jo guhkes áigge  .(JG 1986:33).
PL ja biros go bođiidet gal mu geahčái skihkatisvuođa doallat…  .(JG 1986:27).
PL ja bisánii vuordit daid galbmoma  .(KP 1989: 23).
PL ja bivddii muhtun beaivvi Lájllá boahtit báhpagárdimii maŋŋel skuvlla  .(EMV 1996: 41). 
PL ja bivddii su vel ođđasis dánsut  .(KP 1989: 81 - 82).
PL ja boadnjá guldalii su gáhtavaš mielain dego mánná mii geahččala jegolašvuođain soabahit hilbatvuođaidis  .(IP 1995: 23).
PL ja boahtá su lusa čohkkedit  .(EMV 1996: 40). 
PL ja buohkaide galgá rahppojuvvot geaidnu albmái  .(EMV 1996: 77).
PL ja buot biergasat, maid áiggun dutnje addit  .(IP 1995: 28).
PL ja buot das, maid lei oahppan eallima áigge ja mii sáhtii geasuhit olgoriikalaččage  .(IP 1995: 69).
PL ja buot eará áššitge galge leat ortnegis  .(JÁV 1988: 94).
PL ja dajai ahte dan namman leamaš juo dolin Máttimuš dahje Beaivvášguvlui ja danin galggai gohčoduvvot otnege  .(OP 1995: 182).
PL ja dajai ahte ii oaččo rahpat ovdalgo juovlamuora bálddas oktanaga mánáiguin  .(IP 1995: 24).
PL ja dajai ahte sus dáidá leat čilgehus dasa n´manin mášiinnat eai vuolgge johtui  .(JÁV 1988: 127).
PL ja dakko beaivvášge báittii lieggasepmosit, ii biegga beassan jiellat go dan meare, ahte  --  .(EG 1985: 14).
PL ja dakko bokte oahppan láhttet olmmošlaččat vierrásiiguin  .(EMV 1996: 15).
PL ja dalle aivve vuohččan dovddai son man geanoheapmi son datte lei, son guhte ii sáhttán lohkat baljo ovtta ge sáni sámegiela, su iežas eatnigiela  .(AL 1992: 105). 
PL ja dalán go áiccai Nillá, álggii čuorvut ja doaškut gieđaid  .(EG 1985: 117).
PL ja dan dihte lei šaddan heaitit báhpavirggis mas lei leamaš mappemus logenar jagi  .(EMV 1996: 15-16).
PL ja dan dihte moai šattaimedávjá du birra hupmat  .(EMV 1996: 44).
PL ja dan dihte son ferte mannat idjii áhku beallái  .(RPL 1994: 89).
PL ja dan dihtii han lea ge nu dehálaš oahpásmuvvat dán riikka kultuvrii vai  -- .(Gaski 1990: 42).
PL ja dan dihtii son ii šat gárron guoddit gáfe Ábo’i, vaikko eamit mai gohčui  .(AL 1992: 74).
PL ja dan illá ráskkii dábáláš bálkkáin oastit  .(KP 1989: 21).
PL ja dan maŋŋil oaččuimet vuolgit ruoktot  .(RPL 1994: 121).
PL ja danin  in jolgen vuolgit dalle ruoktot  .(JÁV 1988: 152).
PL ja danin ferte čohkohallat vai eai jurdagat botnjas veallut  .(OP 1995: 154).
PL ja danin galggašeimmet dikšut ovttas dán divrras árbbi  .(IP 1995: 45).
PL ja danin son ferte mannat Áhku kántuvrii vai  --  .(JÁV 1988: 42).
PL ja danin son háliidii háleštit áššie maiddái etniinis,   --  .(IP 1995: 78).
PL ja danin vuovttat besse muhtimin vehá vanihit  .(JÁV 1988: 49).
PL ja das go buorránišgođii, álggii čiekŋaleabbot guorahallat Rođu-Ivvára vejolaš jápmima  .(JG 1986:68).
PL ja das smiehtadettiin muitái ahte lei goas nu gullan ahte dat lávejit ođđasit gásttašit rávesolbmuin  .(IP 1995: 22).
PL ja das sáhttet vuoiŋŋadit maiddái min máttarvánhemat, danin berret gudnejahttit dán girkoeatnama  .(IP 1995: 8).
PL ja dat galge maiddai áidno loidui duorgan biddjot  .(EL 1979: 78).
PL ja dat sáhttá geassilit dan guorusin, juos moai ean doaimmat iežamet doarái árrat dohko  .(JG 1986:22).
PL ja dađistaga dat ge oahppagođii gudnijahttit stuora Læstadius rohki  .(EMV 1996: 16).
PL ja dađistaga sutnje muitalit ja čujuhit ahte duokko ja dákko manai boastut  .(EMV 1996: 11).
PL ja de Biette suhtasuvai olbmás ságaide ja álggii rámpostallat man olu son nai lea davkka bargan bohccuiguin ja gokte son nai barggai  .(I H-U 1987: 46).
PL ja de diehttelas ii ábut bálkut olbmuid šilljui  .(EMV 1996: 39). 
PL ja de fertii sállejeaddji mearridit geange vuorbbi  .(AE 1991: 36).
PL ja de suhkaleigga ja moai báziime geahččat juo nuppe háve, go fanas jávkkai seammá njárgga duohkái  .(RPL 1994: 220).
PL ja de sáhttá vel čilgestit ahte   -- .(Gaski 1990: 28).
PL ja de vulggiime olggos áidd’ala čohkkáh  .(KP 1989: 122).
PL ja deaidneguoras guhkes reŋkkot, mas sáhtii vaikke velohallat dan botta go sávdni liegganii  .(EG 1985: 122).
PL ja deaividan doppe Sámi nissona de, áhčči dohppii hávlabissu ja čohkkedii stohpočihkii mulgut  .(OP 1995: 186).
PL ja deattašii vel nugo áššai gulaige ja lei jup jorggihan ruohkkat lasi sámmálá, go Juntunenge morihii ollásit  .(IP 1995: 66).
PL ja divttii earáige sallut iežas  .(KP 1989: 154).
PL ja doaivváskan oažžut su, dasgo Aarne diđii, mo  --  .(KP 1989: 69).
PL ja don leat nu goatnjet gii it leat hárjánan gáržásis bahkkedallat, ja  --  .(EG 1985: 27).
PL ja duiskalaččaide lei das dal vejolaš báhčalit russolassii  .(AE 1991: 33).
PL ja duođaid dahket dat oluu ruhtaánuheaddjit gáhtaid alde, erenoamážit eahkedis, olgovázzima uhcit lustamátkin go maid livčče sáhttit leat  .(Gaski 1990: 24).
PL ja dušše dainna beassa oaidnit meahcceássansaji meahcceássi..  .(EG 1985: 71).
PL ja dál galggašii oađđenskuorpmu sáhttit cegget  .(EG 1985: 69).
PL ja dánssodettiines almmái ii máhttán eará go snoallat ja unohasaid evttohallat  .(KP 1989: 83).
PL ja eadni gárttai máŋgii  fitnat ánuheamen áhkus goike cahkkehagaid  .(JÁV 1988: 37).
PL ja eará dárbbašlaš biegasiid, ovdalgo bajostallanáigi bohtá ja šaddá meahccái vuolgit  .(EG 1985: 16).
PL ja earát geaid odne sáhttet gudnejahttit vaikko dalle…  .(HG 1990: 78) OXVV 
PL ja eat dárbbašange vuordit guhká ovdalgo mearrádus lei válmmas  .(AE 1991: 35).
PL ja fertet leat čeahpes čájáhalli jus galggat gilvvus birget  .(Gaski 1990: 38).
PL ja galge maŋŋá mannat Juntusa sadjái fáktet, jos guovžžat eai gullogoađe  .(IP 1995: 65).
PL ja galggai jearahallagoahtit manne dien ledjen mearridan , muhto  --  .(EMV 1996: 46).
PL ja galggašin dušše stobus čohkkát roahkolasgieđaid  .(KP 1989: 55).
PL ja ganjal maiddái sáhtii ihtit čalbmečihkii  .(JÁV 1988: 25).
PL ja geagai muitalit eadnáses ahte Nillá su biktasiid čiegai  .(EG 1985: 93).
PL ja geahččalan juohkehačča dis ipmirdit, muhto loahpas gávnnahin ahte lea mu eallin  .(EMV 1996: 137).
PL ja geahččalii gilvit sutnje oskku ja čuovuhit su bestojumi geainnu ala  .(EMV 1996: 24).
PL ja geahččalii leat muđuige buorre midjiide  .(JÁV 1988: 65).
PL ja geat dáhtto ahte duohtavuohta ja duopmu ain galggai sárdniduvvot sihke girkus ja lohkanviesuin, sii eai lean boahtán girkui  .(EMV 1996: 73).
PL ja gesii mu gulul ežas askái čohkkáh  .(KP 1989: 123).
PL ja gii sutnje lei veahkehan gávdnat nu ollu čilgehusaid oskku áššiin  .(EMV 1996: 20).
PL ja go Rávdna ii álgán gávdnot, de son lei jo váldán máŋga jugástaga  --  .(IP 1995: 51).
PL ja go beasai doarvái lahka, livžžádii olggos lášmadit nugo buoidda  .(EG 1985: 119).
PL ja go bázii eadni čierrut stohpui  .(AE 1991: 11).
PL ja go dat jávká, de besset livžžihit ovdan almmi čiegaid siste, ja de livžžodit dan alit šerres gomuvuođa alde duohko deike ja čuvget davvil galbma ija  .(PJ 1992: 33).
PL ja go eahkeda rádjái ii lean oaidnán Ivváris ii suoivana ge, de skierbmulii geahččat  .(JG 1986:57).
PL ja go galggai máksit, de  --  .(KP 1989: 25). 
PL ja go gándda-guovttos hálideigga diehtit maid áddjá hálai, de  --  .(JÁV 1988: 125).
PL ja go hasttii mu fárrui vuolgit maŋit beaivve vatnasis oaggut de  -- .(Gaski 1990: 34).
PL ja go ii ožžon dola cahkkát, de  .(I H-U 1987:17).
PL ja go son jearai ahte mot doppe Afriikas galggaše olbmot birget jus balaše álásvuođas  .(EMV 1996: 91).
PL ja go sáhtii dadjat, de sus bođii njálmmis  .(JG 1986:78).
PL ja go viimmat sáhtii dadjat, de vuosttamužžan bođii  --  .(EG 1985: 54).
PL ja go vulggii Bennuin caggat daid ruovttoluotta, de geavai nugo geavai  .(IP 1995: 78).
PL ja go áhčiguovttos boađášeigga dan diehtit de soai eaba gal liikoše dasa  .(IP 1995: 82).
PL ja goas ii leat beassan aiddo málesruittui guovlat, de lea áŋkke leamaš máŋgga sajis uvssa duohken  .(IP 1995: 7).
PL ja gohččon vuordit  .(KP 1989: 16).
PL ja guovllai olggos, ii dan dihte ahte livččii doppe juoidá vuordime oaidnit, muhto boares dábi mielde  .(EMV 1996: 13).
PL ja gártet dan ain guhká dahkat.  .(HG1990: 72)
PL ja hálida ahte vulge viežžat dan  .(JÁV 1988: 141).
PL ja hálide áinnas geahččalit čuoigat  .(AE 1991: 16).
PL ja hálidin gárvodit ođđa biktasiiguin  .(EMV 1996: 123).
PL ja hállat seammáláhkái go láddelaš ja liikká ain beasai fuomášit, ahte dat leamaš beare jallodat  .(EG 1985: 42).
PL ja ihttin áiggun vuot márkanii, vai beasan geahččalit ođđa gielkka ja buriid vuojániid  .(IP 1995: 15).
PL ja illá gápmagiid eannehin nahkehit, go  --  .(KP 1989: 91).
PL ja imaštalai mo nu unna nissonaš, lea nu gievra muoraid čuollat  .(RPL 1994: 27).
PL ja imaštalai, mo Sápmi sáhtii leat nu ávdin ja guorus  .(IP 1995: 63).
PL ja jearai lea go  mihkke máid dárbašan ovdal manan nohkkat  .(EMV 1996: 108).
PL ja jorggiha maŋos geahččat dan guovllu, man son lea guođđán  .(IT 1997: 35).
PL ja jorggiha uvnna guvlui, njáhkala muoraid váldit ja bijadišgoahtá dola  .(JG 1986:29-30).
PL ja jos bohccot juoga sivas njidjet dohko, de son šaddá geavahit sabehiid  .(IP 1995: 75).
PL ja juohke fáŋga šattai čuožžut guovlla geažis nu, ahte guokte goalmmát oasi juolgevuođuin ledje guovlla alde  .(OP 1995: 74).
PL ja jáhkii ahte Jesus dan dihte sáhtii rahpat sutnje njuolggo geainnu albmái  .(EMV 1996: 80).
PL ja jámadii nu guhká go lohpidin báhcit ruoktot  .(EG 1985: 128).
PL ja lean njáhkan áitái čilget oaivvi  .(JÁV 1988: 132).
PL ja ledje gárvásat vuolgit ruovttu guvlui  .(JÁV 1988: 87).
PL ja ledjen juo ožžon juhke duorastaga ja earáge beivviin oahpásmuvvat dán amas  --  .(JÁV 1988: 156-157).
PL ja lei diđoštallan man ollu smávva priváhtamášiidna boađášii máksit  .(JÁV 1988: 139).
PL ja lobihii ahte jus dás ii boađe ráfi leahkit ovddosguvlui, de  --  .(I H-U 1987: 61).
PL ja logai ahte mun sihkkarit dárbbašan boradit, maŋŋel guhkes bargobeaivvi  .(EMV 1996: 111).
PL ja lohpidin leat njamatkeahttá  .(RPL 1994: 188).
PL ja luoitan su dego básmána dan ala veallat  .(EL 1979: 85).
PL ja luođat mat galke geđggiide sáhtte áibbas rievdadit háltti  .(AE 1991: 42).
PL ja maid biras gilážiid orruide, go bohte doaimmahit dehelaš mohkiid  .(I H-U 1987: 53).
PL ja mat čájehit man ártegit sáhttá mannat  .(AE 1991: 46).
PL ja mii somát livččii go fas beasašii fitnat oaidnimin Bealljeváre imašlaš Gáissá  --  .(EG 1985: 76).
PL ja mii álggiimet njoammut maŋás  .(AE 1991: 34).
PL ja mii šattaimet oađđit dego sallihat bálddalaga  .(EMV 1996: 137).
PL ja min siidaguimmiid geatnegasvuohta lea bearrái geahččat guđet guoimmi  .(JG 1986:58).
PL ja moai šiehtadeimme guovtti beaivvi geahčen fas deaivvadit  .(EMV 1996: 89).
PL ja mon muittán buoragit man stuora árvun mon dan atnen, beassat leahkit Matilda ristnieida  .(I H-U 1987: 54).
PL ja movttiidii muhtimin liiggásge dikšut  .(RPL 1994: 90).
PL ja muhtin iđit ráhkkanii ja vázzilii badjemeahccái bohccuid čohkket  .(EG 1985: 16).
PL ja muhtumin gárten stuorra sarvá geassit okto gitta ruoktot  .(EG 1985: 128).
PL ja muhtunláhkai váikkohii datge ballu, juos Aleks sáhtašii leat gos nu vuođgŋimin  --  .(EG 1985: 60).
PL ja mun fas ledjen vástidan álo go lai ruhta oastit boastamearkka  .(RPL 1994: 216).
PL ja mun galgen leat fas su eadni  .(RPL 1994: 64).
PL ja mun in oainne ge dárbbu šat geardduhit dan  .(EMV 1996: 78).
PL ja mun riehpu lohpidange lohkat beaivvi deavstta  .(JÁV 1988: 29).
PL ja mun árvidin ahte olmmái ferte leat oalle rikkis  .(EMV 1996: 103).
PL ja mus lea dáhpin doallat lohpádusaid, dadjen vaikko  --  .(RPL 1994: 178).
PL ja máid dalle iežá go gietti diktit mannat ja ieš jallas heibmá báhcá dasa gieđaid risttan  .(ME 1986: 69).
PL ja nIllá diđii aitto justa man ollu oaččui heailut, jus ii šat deaivva  .(EG 1985: 109).
PL ja nu beasai juolgi vuohtaráippis luovus son bázii okto čohkkát luotta ala  .(IP 1995: 16).
PL ja nu ferteje gurret gurppiid ordaravdii ja máhccat Loabagii, gos  --  .(AE 1991: 26).
PL ja nu jearai ge direktøra ahte in go sáhtáše álgit deike bargui  .(EMV 1996: 86).
PL ja nu suonjai lavdaga vuollái vuordit jus  --  .(I H-U 1987: 61).
PL ja nu sáhttege boasttu ipmárdusat badjánit  .(AE 1991: 61).
PL ja nuba livččii lean álki doppe viežžat suoidneguorpmi  .(JÁV 1988: 10).
PL ja nubbi galggai ássat eahkesroađis ja buktit ija   .(EMV 1996: 133).
PL ja oalgguhii sin jáhkkit ahte dákkár leai leamen ja go vuollegaččat gillá de beassá Albmái  .(OP 1995: 139).
PL ja oamedovddu rájiid lea vjolaš fanahit  .(EMV 1996: 54).
PL ja oađđit sáhtan vaikke návehis  --  .(EG 1985: 23).
PL ja oinnii guorranan vásolihti guovdu láhti, de fertii dušše láhttestit ahte  --  .(JG 1986:43-44).
PL ja okta ragai, ja go gearggai, manai dolallat ja nubbi álggii atnit  .(EG 1985: 79).
PL ja olliimet Loabagii, gos fas bisáneimmet ijastallat  .(AE 1991: 16).
PL ja ollu gerddiid sáhttá ná seastit máŋggaid olbmuid heakka  .(AE 1991: 65).
PL ja olmmoš maid ádde manin vuovlaleaddjit ni áinnas dáhttot juksat mánáid ja nuoraid TV-máinnustemiin  .(Gaski 1990: 37). 
PL ja ovdal go gearggai morihit, ribahii rohttet vuoiŋŋaide  .(JG 1986:41).
PL ja ribahii nohkkat  .(KP 1989: 22).
PL ja riggodahkii ii sáhte luottit  --  .(IP 1995: 39).
PL ja rokkasteigga sutnje vircca čalmmi ja njuokčama ja gihčuiga su borrat  .(IP 1995: 29).
PL ja seammaláhkai vuortnui iežasge bargat, jus  --  .(EG 1985: 82).
PL ja seammás fuomášin ahte mus bođii garra miella vuolgit Gonešjávrái  .(RPL 1994: 163).
PL ja sin oivviin eai  orron leamen čalmmit muhto guokte čáhppes ráiggi, maidda beaivváš ii beassan rumestit  .(OP 1995: 38). 
PL ja smiehtai guhká, mii ja makkár leai duot stuorra áigi, duot čáppa geassi mii galggai boahtit  .(OP 1995: 144).
PL ja somes gearddi de fertiiga ieža duhtat unnibui vai  --  .(KP 1989: 19).
PL ja son dovddai ahte dat mii lei čállojuvvon, das ii galgan sátni ge šat rievdaduvvot  .(EMV 1996: 70).
PL ja son geahčai Ánde, muhto Máreta son ii duostan geahččat  .(EL 1979: 40).
PL ja son juo vurddii ahte galggašin gassut  .(EMV 1996: 145).
PL ja son sáhtii vuot eallit muhtin áiggi deattuhaga  .(JÁV 1988: 82).
PL ja son vástidii, ahte sáhtii leat munnje buorringe, go eai dan dálus biiggát biso  .(RPL 1994: 172).
PL ja son ánuhii ahte in galggaše heaitit, vaikko  --  .(EMV 1996: 135).
PL ja son árvidii ahte sii ledje guhkkin vuolgán gullat áhči sárdnideame  .(EMV 1996: 29). 
PL ja son šattai ge ovtta njálbmádaga máŋgii njielasit ovdal go vuoiddas bisánii čoavjái  .(JG 1986:41).
PL ja su bargun lei doallat mus fuola  .(JÁV 1988: 25).
PL ja su bures liktijuvvon olgogarra álggii rágadit  .(KP 1989: 100).
PL ja sudno mielas lei suohtas háleštit meahccebivddu birra  .(IP 1995: 58).
PL ja sáhttá buresge náitalit Iŋggáin  .(RPL 1994: 92).
PL ja sávven ahte beasašeimme juobe moadde sáni ge lonuhit  .(EMV 1996: 95).
PL ja vai beasan oahppat diehtit máid mun dovddan ja máid don dieđát  .(EMV 1996: 132).
PL ja verret áigi dieđus jos Aleks fuomáša vuolgit ođđasis boahtin dihtii  .(EG 1985: 28).
PL ja viegai cahkkehit juohke latnjii čuovgga  .(KP 1989: 30). 
PL ja vieljaguoktáin son hárjánii nákkáhallat ja bealuštit iežas oaiviliid  .(KP 1989: 354). 
PL ja vigget beanta háleštit geahččiiguin .(Gaski 1990: 38).
PL ja viggá fidnet dan áibmui, muhto geatki lea sálvan gaccaiguin lageža ovssiide  .(JÁV 1988: 85).
PL ja vimmat árvalii ahte nuhan dat láve álo vásttustit ođđa náitaleaddji  .(IP 1995: 13).
PL ja vissa mun dalle oaččun oaidnit ahte  -- .(PJ 1992: 26) XSXVVO
PL ja vuoddjái bárái boradit  .(KP 1989: 70).
PL ja vuoddjái “guđežiin” vulos govvet Deanuleagi visttiid  .(JÁV 1988: 70).
PL ja vuodján Gollevárgeinnoža mielde várii bádjel Stuorravutnii  .(IT 1997: 37).
PL ja vuorddašedje dassášii go álddut guoddigohte, jos lihkostuvašii fidnet varas miesebierggu  .(IT 1997: 24).
PL ja vuordileimmet dal dassa moarsi de bođii luoitit leanggain  .(MB 1985: 55).
PL ja vurddii goas oažžu njielastit velá minge čoavjásis  .(RPL 1994: 6).
PL ja vurden ahte son livččii muinna galgan váldit oktavuođa ja jeđđet mu  .(EMV 1996: 60).
PL ja vára dan soahpamuša fertešii doallat  .(EG 1985: 123).
PL ja vázzileigga Áhpesduoddara beallai ohcat guovžža luottaid  .(IP 1995: 34).
PL ja áibbas boastto ortnegis, de daid lea eadjemeahttun lohkat  .(OP 1995: 154).
PL ja áiggui buškkihit su báldii, muhto  --  .(KP 1989: 63).
PL ja áiggui dan seammás doalmastit leavttu  .(KP 1989: 12).
PL ja áiggui hoigadit mu vulos  .(KP 1989: 16).
PL ja áiggui livkalit dan idjabáiddi sisa  --  .(KP 1989: 63).
PL ja áigguiga seammás leat beaivi bohccuid luhtte  .(IP 1995: 74).
PL ja áigon mielastan álggahit ođđa eallima, de son bahkkegođii mu millii  .(EMV 1996: 136).
PL ja áittii duššadit olles sin álbmoga ja báikegottiid  .(EMV 1996: 42).
PL ja álgan su muođuid seahke fiidnat lávlut  .(EL 1979: 85).
PL ja álggii válmmštit riegádansaji mánnái  .(RPL 1994: 62).
PL ja ártegeamos mu mielas lea dat go dt váivvanit joba suodjalit olbmuid šaddamis veahkkaválddi ja muđui, aisttan du  .(EG 1985: 32).
PL ja čilgii ahte juos soai eaba čuovo skuvlanjuolggodusaid ja ortnega, leai bággu geavahit eará vugiid  .(OP 1995: 107).
PL ja šiljus ledje gaskkasoavssit jorbodahkii bordojuvvon obbasa ala diekko gokko giiissá galge luoitit aitto ovdalaš vuolgima  .(ME 1986:48).
PL ja čoaskkisge álggii vuot givssidit  .(EL 1979: 75).
PL ja čurvii min buohkaid geahččat mo guolli biddjojuvvo bassemurrii nu ahte bissu  .(JÁV 1988: 80).
PL ja čáppa várrevieltevuvddiide, mat ledje beassan šaddat dássidit ja suoivanaste vuodjagoalkes čázi  .(OP 1995: 120).
PL jalla gii ii ádde eará go romohallat ja njálmmi njolodit  .(EG 1985: 72).
PL jearralii Márjá ja álggii čaibmat  .(EG 1985: 127).
PL jos Aleks muhtumin álgá dutkat leamašgo njuolla albma vai dušši  .(EG 1985: 31).
PL jos Sámmol ieš livččii galgan dikšut dan ášši nu mo mun dikšon  .(JG 1986:40).
PL jos dal dan viehkama doalvin sáhtii dadjat  .(JG 1986:21).
PL jos dat váivván ihtá, besse moai báhcatit  .(EG 1985: 96-97).
PL jos deaivvai fidnet soapmása ruoktot dálubargguid bargat  .(IP 1995: 73).
PL jos deaivá čuđiid oaidnit,  --  .(EG 1985: 108).
PL jos giinu hálidivččii bidjat dasa uhca ruhtasupmáža  .(JÁV 1988: 150).
PL jos hurrulan geafes bártniid fárrui duddarii beaiveluoitima geahččat  .(IP 1995: 73).
PL jos i muitte goiket dan dal go orrut bidja  .(HAG 1982: 59).
PL jos mat dat rivgu ii máhte káfe juhkat nisoláibbihaga  .(IP 1995: 52).
PL jos mat de duhasteddji boadášii geahččat ahte gii doppe lea  .(IP 1995: 42).
PL jos son hálidii joatkit lossa bargguid  .(JÁV 1988: 68).
PL jos áhči jávkagođii menddo guhká bealddus iige fihtten boahtit boradit ja vehá vuoiŋŋastastit  .(JÁV 1988: 137).
PL jos áiggui duođaid bargagoahtit eanadoaluin  .(JÁV 1988: 89).
PL jos áiggui heakkas birgetit  .(EG 1985: 128).
PL juogo stohpu lea gárvvis, muhto ii viššan njuolgga jearrat iige sáhka lean oppa áiggis jorran dohko guvlui  .(IP 1995: 30).
PL juohke guvluigánehago mannat jeaggái  .(JÁV 1988: 86).
PL juos Gáisá álggii bargat maidige Aleks doapmalii veahkkin  .(EG 1985: 44).
PL juos beare Ánne sáhtášii dájuhit nieiddaid dan boddii eret stobus  .(JG 1986:77).
PL juos ii áigon eallinagi gáhtat  .(KP 1989: 182).
PL juos miella juoga su buorrin bargat  .(EL 1979: 55).
PL juos oktage bivddii muorraguorpmi viežžalit  .(JG 1986:10).
PL juos olmmoš šadda jiežainis fákkatallat  .(EL 1979: 32).
PL juos son morita ja vuolga šiljuid mealdi johtit  .(EL 1979: 23).
PL juos áiggoš gergat oaidnit gosa goas ain livkkita  .(JG 1986:47).
PL jurddašii Sámmol ja smiehtai ráđi beassat guoskahallat Ánne jorba ja litna juolgemáddaga  .(JG 1986:38).
PL jus Bieraris leai juoiga vavdi vihki de ferten sudjet veagan nu ládje ahte   --  .(I H-U 1987: 42).
PL jus das gávnašii juogalágán veahki čilget duohtavuođa  .(EMV 1996: 18).
PL jus dál álget suollagat gulladišgoahtit  .(I H-U 1987: 61).
PL jus livččiimet ožžon ássat din lahka  .(RPL 1994: 79).
PL jus muđui ii leat várri studerešgoahtit, de dás  --  .(Gaski 1990: 50).
PL jus mális ii leat njune ovddas, muhto jus galggašii maid nu bargagoahtit, de gal ii dáhpáhuva mihkkege  .(RPL 1994: 202).
PL jus šattaš goassige bealuštit ruovttus ja eallimis  .(EG 1985: 82).
PL leai boahtán dan oaivilii, ahte son galggai birgehallat dainna  .(KP 1989: 164).
PL leai bággu čárvut guvttiin gieđain vai ii livččii huikigoahtán  .(KP 1989: 178).
PL ledjen gárvvis dego njoammil ruohtastit báhtui jus šaddá dárbu  -- .(Gaski 1990: 24 - 25).
PL lei Johann šuohkkán ja suovvan Márjjá mannat oastit sutnje dakkár biktasiid go eará nieiddažiin ledje, vaikko  --  .(EMV 1996: 33). 
PL lei go mat dušše somá dihte, vai besset doallat nuppi olbmo čeabeha birra ja várpmastit dan  .(ME 1986: 62).
PL lei nu dárbu guldalit go son hupmá  .(EMV 1996: 53).
PL lei sierra veahkkeortnet ásahuvvon geahččat bearrái mo birgejit eamičeardda nuorat universitehtas  .(Gaski 1990: 51).
PL leikii beavdde vuolde gieđmmis gáfe gohppasis ja álggii juhkat  .(HAG 1982: 45).
PL leimmehan boahtán bivdit čakčaguoli bearrašii  .(JÁV 1988: 66).
PL livččen diehttelas galgan čállit, riŋget, muhto de lei du áhčči..  .(EMV 1996: 129).
PL lohkki mii dettii nu ahte eat sáhttán leat áibbas nu go livččimet galgan  .(EMV 1996: 137).
PL láhttestii Jovnna, njuikii čuoččat ja áiggui vuolgit, muhto Ande dohppii oalgái ja dajai  .(EG 1985: 61).
PL láve Lájlá vástidit go son jearai sus  --  .(EMV 1996: 23).
PL lávejedje skihpárat jearrat mus  .(JÁV 1988: 46).
PL lávejin imaštallat, jos  --  .(JÁV 1988: 44).
PL lávejin mun dadjat njálbmi dievva viehka njálgát  .(JÁV 1988: 53).
PL lávii eadni muhtimin duskidit, go  --  .(JÁV 1988: 119).
PL lávii áhčči vástidit  .(JÁV 1988: 45).
PL maid dádjat leai jo buktan munnje divvut  .(HAG 1982: 11).
PL maid eadni áiggui dadjat  .(IP 1995: 79).
PL maid guorbmebiillaiguin de áigot vuojihit guovddášgávpogii  .(Gaski 1990: 26).
PL maid jo olmmoš máhttá fáhtet.  .(PJ 1992: 31) MSVV
PL maid máttarvánhemat ledje šaddan gillát  .(EG 1985: 42).
PL maid nieida háliidii miničuvllainis čájehit oppa máiblmái  .(JÁV 1988: 110).
PL maid sámit leat goas nu bálvalan ipmilin, va beasašii dan veháš dutkat  .(IP 1995: 37).
PL maid áhđđi láve earaládje čilget go báhppa  .(EMV 1996: 40). 
PL maid áiggui bargat  .(EG 1985: 37).
PL maidda ii dárbbašivčče ollege vástidit  .(OP 1995: 155).
PL maidda stuorra imašin deive čákŋat hirbmat ollu guolit  .(JÁV 1988: 46).
PL maiddái dannego lei eanas sajiid bievlan ja nu eai sáhttán šat reagaid geavahit  .(AE 1991: 64).
PL maidnu, man birra ii fáhkka máhttánge muitalit mánnásis  .(KP 1989: 168).
PL maiguin galggaime lonuhit borramušdávvira min bearrasii  .(JÁV 1988: 40).
PL main juohkehaččas sáhtii leat goittot stuorra mearkkašupmi dasa gosa guvlui eallin ain áillana  .(JÁV 1988: 131).
PL main leai váldi eallit dego máilmmis eai livččii earát go sii  .(KP 1989: 44).
PL mainna firrestallat dan varraliema  .(IP 1995: 52).
PL mainna livččii sáhttán čilget iežas gaskavuođa Néii  .(OP 1995: 39). 
PL makkár dárbašiid Piera galgá oastit go vuovdá rievssahiid ja noammila  .(IT 1997: 30).
PL makkár garra soađi Oahpaheadjji Læstadius lei šaddan vásihit máilmmi mánáid ja   --  .(EMV 1996: 70).
PL makkár sadjái bohccot ledje lágiduvvon guohtut  .(IP 1995: 56).
PL makkár áššiin mun sáhtán su veahkehit  .(EMV 1996: 103).
PL man aldi njuiket čáhcai  .(EL 1979: 57).
PL man buorit doimmat doppe sáhttet leat ovdamearkkadihte gávpedoaimmat  .(IT 1997: 20).
PL man gasku iešstalli čeavlás suttolaš olmmoš ferte jaskkodit ja dovddastit  --  .(OP 1995: 147).
PL man olu giige galggai dás duohko máksit vearuid  .(KP 1989: 27). 
PL man somá leai dájostallat gánddaiguin  --  .(KP 1989: 34). 
PL man vuimmiin mii máŋŋelbáhccit nahkat čuoččuhit sápmelašvuođamet  .(I H-U 1987:5).
PL man ŋáppis dat lea ja makkár stuora fápmu diekkár sivdnideami duogábealde ferte leat  .(EMV 1996: 22).
PL manin ii galgga borrat buoiddes mállásiid  .(Gaski 1990: 31).
PL manne áhči maid ii bargan dan ala ahte oažžut duotavuođa ovdan,muhto   --  .(EMV 1996: 64).
PL mas sáhtii dadjat geasa beare: buorre beaivvi  --  .(OP 1995: 77).
PL masa Elle vástidii ahte fillejehkos beare, son bidjá eatnanhearrá viežžat  .(IP 1995: 29).
PL masa mii leat áibbas sivaheamit, geahččalin joatkit  .(JÁV 1988: 94).
PL masa mun galgen beassat albmaláhkai vuodjut  .(JÁV 1988: 152).
PL masa mun livččen sáhttán ruohtasmit ja šaddat olleaolmmožin Eira hagage  .(KP 1989: 97).
PL masa nieida vástidii ilolaččat ahte bures, dáidá leat juo vuosttas miessige goikkehan ealu joatkkan, ahte  --  .(IP 1995: 73).
PL mat de galge geahččalit ovddemus dilis duššindahkat vašálačča váldoladnosiid Unna Bálagaččas  .(AE 1991: 55).
PL mat ledje bisánan guččastit ovdal báhtareame  .(KP 1989: 84).
PL meahcceguovlluid jallas ja geahnohis olmmožin, geat ledje boahtán návddašit sin gievrras servodaga buriid  .(OP 1995: 14). 
PL menddo heitogis jeđđehus buot dan ovddas, maid don leat otna eahket gártan gullat  .(EL 1979: 14).
PL menddo maŋŋit, ii su sáhte šat giige veahkehit, ii giige  .(KP 1989: 160).
PL mii dasto luvvii mu miellagovvádusa nu ahte sáhtten girdilit jurdagiinnán don beallái mánu  .(JÁV 1988: 110).
PL mii dieđusge ii lean galgat dáhpáhuvvat  .(EMV 1996: 78).
PL mii eat galgga bahávuođa ja suttu čiehkat friddjavuođa duohkái  .(EMV 1996: 25).
PL mii galggai addit stuorát deattu reivii  .(JÁV 1988: 88).
PL mii galggai leat ihttin logis ovddosguvlui  .(KP 1989: 32). 
PL mii galggai suge muhtimin deaivat  .(KP 1989: 34). 
PL mii galggašii heivet sihke vuoiŋŋasteapmin ja áigegoallun, muhto  -- .(Gaski 1990: 7).
PL mii ii hálidan dohkkehit maidege mii lei ođas  .(EMV 1996: 120).
PL mii ii lean lihkahallangálvu, dađe uhcit oktage sáhtii dan mollet  .(EG 1985: 71).
PL mii leai addán obba moadde gabba miesi, maiguin ledje ožžon čeavlástallat  .(I H-U 1987: 28).
PL mii sátašeimmet orrut lovttas  .(KP 1989: 74).
PL mii vállje ovddasteaddjiid Helssegii, geat galget dasto jávkadit geaidnovearu dan bensiinnas, mii  --  .(IP 1995: 48).
PL mis buohkain lea vuoigatvuohta eallimis eallit ja gii doložiiguin vearráneš, dat  --  .(EG 1985: 42).
PL mo  Áslat máŋgii njuolgga dadjat nealggui  .(EL 1979: 35).
PL mo don lávet sággat liidnestuhka sihkkerisnáluin mu   --  .(KP 1989: 69).
PL mo don veahkehit beassat mu bargui girkosiidda bárii  .(KP 1989: 97).
PL mo galge skáhppot ealáhusa alcceseaset ja bearrašiidda  .(IP 1995: 7).
PL mo galggaiga láhttet  .(JG 1986:61).
PL mo mii Deanus lávet luosa bivdit ja  -- .(Gaski 1990: 33).
PL mo olmmoš sahttá ráhkadit ceakkomeahcis ásahahtti eallinbirrasa  .(JÁV 1988: 138).
PL mo siidaguoimmit lávejedje gohčodit mu hámálaš ja čáppa nieidan, go  --  .(KP 1989: 73).
PL mo su áhčči lávii nuorabn johtit maiddái dáid guovlluin ja gávppašit biergguid jávregátte olbmuide, dahje  --  .(KP 1989: 10).
PL moai goivestetne rokkážiid duoid olbmuide geat eai šat nu ollu lihkat  .(EG 1985: 94-95).
PL mojunjálmmiid doškkodii Biera Heandarat oalgái ja vuorjjai lobi oažžut báhcit moatte beaivái  .(EG 1985: 26).
PL mojunjálmmiid son jugistii skorega guorusin, váccii seaŋgga lusa ja álggii nuoladit  .(JG 1986:24).
PL mon beatarat fertejin moddjet go oidnen, vaikko in galggaše .(ME 1986:48).
PL moson olbmot lávejit dahkat beavdegirjji, moson duot ja duot sátni daddjojuvvo suomagillii  .(JÁV 1988: 54).
PL mot galggai láhttet  .(EMV 1996: 39). 
PL mot ná sáhtii dáhpáhuvvat, muhto  --  .(EMV 1996: 59).
PL movt sii nagade fievrredit lossa vearjjuid ja rusttegiid beanta heŋggiid bajás  .(AE 1991: 29).
PL mu sohkanamma lea Nilsa ja ovdanamma Niila muhto mu gohčodit Nilsun  .(IP 1995: 83).
PL mu váimmus áibbas seavdnjat ja mun in sáhte sevdnjes váimmustan jearrat makkár čuovga lea  .(EMV 1996: 50).
PL muho Nillá, man nama áiggun dás geavahit, eallá ainge  .(IP 1995: 58).
PL muht ii oskkildan vuolgit  .(IP 1995: 88).
PL muhto  dáppe ii lean gean lusa viehkalit dorvui  .(RPL 1994: 199).
PL muhto Beske-Ánne go oinnii de fas sáhtii sirret nissonolbmo duođalaš hámi  .(JG 1986:77).
PL muhto Biera Heandarat leai jo nu guhkkin, ahte sáhtii ráfis njáhkat guhkkelabbui  .(EG 1985: 29).
PL muhto Biggá ii šat vuollánan Simoniin háleštit  .(KP 1989: 37). 
PL muhto Heidi riegádeapmi gaskkalduhtii su lohkama ja eskka dál leai fas dilli lohkat  .(KP 1989: 181).
PL muhto Ivvár ii viššanba guldalit ge, eará go jotkkii sártnis  .(JG 1986:26).
PL muhto Jovnna i astan dál su guldalit, son duvddii vatnasa vai fierbmi čavga  .(HAG 1982: 25).
PL muhto Máret gal jávkkihii loktii viežžat daid guolgagávnniid, oađđinroavgguid ja  --  .(IT 1997: 43).
PL muhto Rođu-Ivvár álggii almmáštallat dainna nissoniin, inge  --  .(JG 1986:22).
PL muhto ainnas vuolggášin vázzit dološ indiánaidvázzinluotta gitta  .(HG 1990: 76) XVVX
PL muhto baluset dattege eai sáhttán čiehkat  .(AE 1991: 14).
PL muhto biila ii lihkkasan ja ferteje olbmát dan sáhčat vai beasai mátkái  .(I H-U 1987: 54).
PL muhto boarráset mánát eai háliidan báhcit ruktui ássat, vaikko vánhemat eaba livčče mangeláhkai luoitán sin ruovttus eret  .(IP 1995: 5).
PL muhto bártniin ii goabbáge háliidan báhcit ruktui, ja ná   --  .(IP 1995: 6).
PL muhto dainna ii sáhte bures, go nuppiin gieđain šaddá doalahallat juoga láhkái iežas ceaggut  .(JG 1986:54).
PL muhto dalá nieiddathan eai guhká duostan šiitit  .(IT 1997:11).
PL muhto dan in goittotge bargan go muiten man ollu duššás mun eallima doppe manahin ja nubbi leai dieđusge háliidus oaidnit nuppelágan eallima  .(EG 1985: 32).
PL muhto das ii dáhtton leat ávki  .(EL 1979: 17).
PL muhto dat ii báhcan guhkálažžan dainna go Gáisá álggii boagustit, čaimmai váibmovuođus guhká ja  --  .(EG 1985: 54).
PL muhto dat ii dáhtton lihkostuvat  .(EL 1979: 87).
PL muhto dat ii oppa hivvetange leahkkanit  .(EL 1979: 71).
PL muhto dat leige jearaldat, guhkás son duosttai čuovvut  .(JG 1986:38).
PL muhto dat suhtaige vel eambu ja bijai áhku mannat ruovttoluotta, dainna gutniin go bođii ge  .(JG 1986:58).
PL muhto dattege vejolaš dadjat  .(Gaski 1990: 16).
PL muhto de Ráijá fuomášii mo Ilmar álggii gohčodit su  .(KP 1989: 78).
PL muhto de ii astan šaddat go bággejuvvui bargui láibbi dinet  .(OP 1995: 17). 
PL muhto de jurdilii ahte diehan dáidáge leat dat verdde páhkka ja suorganan go lei, de  --  .(IP 1995: 24).
PL muhto dego ipmašis áigi ii hálit sihkastit su jávkosoo olbmuid mielain  .(JÁV 1988: 149).
PL muhto deikke son galggašii buktojuvvot  .(EL 1979: 26).
PL muhto dikten dan orrut amasan áibbas heađastuhttit dáid olbmuid  .(KP 1989: 101).
PL muhto dohko eai dáidán guolggat guoddit Nihko Vulle ge  .(I H-U 1987:16).
PL muhto doppe dasa čuovggetii oaidnit iežas birgenvejolašvuođaid ja liikostii guvlui nu ahte álggii smiehttat juonaid ja  --  .(EG 1985: 41).
PL muhto duiskalaččat ledje atnán váras ja norgalaččat eai bastán mannat vašalačča luođđariđuid čađa, ferteje jorggihit  .(AE 1991: 66).
PL muhto duiskalaččat ledje maiddái dán guovllus ferten geassádir eret  .(AE 1991: 39).
PL muhto duođalašvuohta ii lean doarvái nanus iige sáhttán hálddašit su dievaslaččat .(OP 1995: 77-78).
PL muhto dál saon fertii oahpásmuvvat daiddage  .(JÁV 1988: 149).
PL muhto dálu buollima maŋŋá son ii šat sáhttán joatkit seammaláhkai  .(JÁV 1988: 131).
PL muhto dáppe ii jo vuos goittot vuos leat nu  .(Gaski 1990: 44).
PL muhto dát gohčui eatni riŋget Avvlilii báŋkku oaivehovdii  .(JÁV 1988: 150).
PL muhto dát hálidii joatkit okto  .(JÁV 1988: 136).
PL muhto dát lei illá dohko vuolgit, dasgo diđii ahte loddebivdduin son ii ealihivčče bearraša  .(IP 1995: 31).
PL muhto eadni háliidii háleštit guovttágaskan Iŋggáin  .(RPL 1994: 223).
PL muhto eadni leai láven dadjat, ahte  --  .(EL 1979: 83).
PL muhto eadni lohpidii boahtit dan maŋŋá, go eanemus oassi gussiin lea vuolgán  .(RPL 1994: 42).
PL muhto eandalitge go nissonat movttáskedje, eai sii muitán váruhit, ja nu mii dábálaččat gulaikedje, eai sii muitán váruhit, ja nu mii dábalaččat gulaimet buot  .(RPL 1994: 12).
PL muhto eanemus goittotge reŋkko, livččii lean miella čohkánit, muhto ii liikká duostan, vurddii lobi  .(EG 1985: 20).
PL muhto ferte máksit olu divrasebbo skuvllaruđaid go min semesterdivadagat de leat  .(Gaski 1990: 50).
PL muhto ferten gale váldit áiggi  .(JG 1986:14).
PL muhto ferten vuollánit dasa, mii  --  .(KP 1989: 58).
PL muhto gakaneaskka soai eaba livčče goassege galgan náitalit  .(RPL 1994: 154).
PL muhto gal oruiahkit dahkat duššin bargu, maid  --  .(JÁV 1988: 45-46).
PL muhto galggat oaidnit, ahte almmájin vel dajat ja …ja isidin  .(EG 1985: 48).
PL muhto gii dal višša dušše buđaldit ja vuordit Tanja skuvllas  .(KP 1989: 56).
PL muhto go bennebihtáid besse skilahit iežaset ruhtakássaide, de  --  .(KP 1989: 24). 
PL muhto go don ledjet nu sváiga mánná de dutkkaime dan ahte lea buoremus du risttahahttit Girona báhpa luhtte  .(I H-U 1987:11).
PL muhto go eváhkkomátki lea meattá, oažžu Ingá ortnet okto eallimis mo árvit  .(RPL 1994: 56).
PL muhto go i gullon mihkkege eallinmearkkaid olggos stobus, i son viššan čákŋat  .(HAG 1982: 44).
PL muhto go ledjen nu suorganan, de in duostan dan dahkat  .(EMV 1996: 55).
PL muhto go nubbi ii jienát, de álgá árvaladdat ja juos´stallat  .(JG 1986:15).
PL muhto goabbáge ii jolggadan álggahit sága Bealljevár’ Gáissá birra  .(EG 1985: 74).
PL muhto gudni ii addán saji gearjidit  .(EG 1985: 116).
PL muhto guhkaláhkai lea jo šaddan orrut žázis, measta lea jo mieskalan  .(HAG 1982: 17).
PL muhto gutta-guttáš, it be máhte ge sámegillii čállit  .(AL 1992: 105). 
PL muhto gálbi háliidii njammat Hánssa gieđa, iige Hánsa ožžon gálbbi niččiin gitta  .(RPL 1994: 167).
PL muhto gánddaid buohta lea oahpaheaddjis velá ollu dahkamuš ovdalgo sáhttá dadjat ahte  --  .(JÁV 1988: 12).
PL muhto gárvvis maid sálvat ođđasis čoddagii jos mangelágan lihkadus oidnui  .(EG 1985: 50).
PL muhto heajut ledje seaivasat, maiguin vikkaime oččodit  .(HAG 1982: 25).
PL muhto i dat dan gale dáidan šaddan dan gease gale addit ja…  .(HAG 1982: 58).
PL muhto iežaska soai eaba sáhttán bealuštit  .(OP 1995: 108).
PL muhto ii bastán iežas konfirmántii geahččat  .(EMV 1996: 41). 
PL muhto ii dáidde leat vejolašvuohta dan garvitge  .(EL 1979: 20).
PL muhto ii háliidan maidige muitalit  .(KP 1989: 14).
PL muhto ii jolggadan aiddo nissonolbmo gal čorbmagoahtit  .(JG 1986:71).
PL muhto ii jolggahan Máreha oidnosis aiddo doarrát  .(KP 1989: 51).
PL muhto ii nagodan muhttit Mauri luonddu  .(KP 1989: 77).
PL muhto illá veaján čohkkát ovtat sajis, čaimmihii nieida  .(KP 1989: 36). 
PL muhto in hálidan vuolgit tuoktot, vaikko ruovttus riŋgejuvvuige ahte  --  .(JÁV 1988: 152).
PL muhto in moraštan veaháge, vaikko galggaime earránit Katriin  .(RPL 1994: 76).
PL muhto in sáhttán sávzzaid guođđit  .(EMV 1996: 147).
PL muhto in viša máná guođđit Bierain  .(RPL 1994: 126).
PL muhto in viššan hállat das Mihkkalii  .(KP 1989: 14).
PL muhto in vuollánan dovddastit dan oppa alccesange  .(KP 1989: 71).
PL muhto iđitbeallai soai šattaiga earránaddat ja álgit fas bargui, mii sudnuide lei oskkilduvvon  .(IP 1995: 84).
PL muhto jietna leai čatnon danne go mii leat juo mánnávuođa rájis oahpahuvon dakkáraš dovddu časkit vulos ja dego bahádahkkis beana átnut árpmu  .(I H-U 1987: 32).
PL muhto jorggihii fas divodit fierpmis, go dovdai Juovssa  .(HAG 1982: 11).
PL muhto jorggihii goittot viežžat su,  --  .(KP 1989: 77).
PL muhto jos buorebu ozat maid oaččut,  --  .(EG 1985: 34).
PL muhto juohkehaš leai dan mielas, ahte Aleks ii oaččo báhcit dállui guhkit áigái  .(EG 1985: 23).
PL muhto juos Bás Gálle vuolga dohko, de heavvanan olbmuid mearri sáhtta viehka sihkkarit gártat golbman  .(EL 1979: 43).
PL muhto juos dat figge hálatit su, de  --  .(EL 1979: 7).
PL muhto juovllat leat juovllat ja dalle ii gánnát hánástallat  .(IP 1995: 68).
PL muhto leai álgán gáhtat go oinnii man fasttit Aleks speajai runnerii vigihis olbmuid alde  .(EG 1985: 119).
PL muhto leai čiehkádan oakku ja Čállaga duohkái ja geahččalii menddo garrasit čuovvut váhnemiiddis oahpu ja  --  .(KP 1989: 52).
PL muhto liekkas ja beivvadagat han gal muđui ge lávejit máksit  .(Gaski 1990: 14).
PL muhto loahpas eaišat viggan ge čierruma čiegadit  .(EMV 1996: 66).
PL muhto mo ba jo, go ii lean luondu nissoniid láhkkodastit  .(JG 1986:31).
PL muhto mu lei goittot hui váttis vajáldahttit ovddit eahkeda áhči  .(JÁV 1988: 39).
PL muhto mun fertejin čuovvut bagadusaid mat ledje addon  .(AE 1991: 38).
PL muhto mun in geahččalange ovddidit dien ášši  .(RPL 1994: 218).
PL muhto mun lean menddo nuorra goddot  .(EG 1985: 57).
PL muhto nagodin doalahallat daid  .(KP 1989: 49).
PL muhto nieida bázii čohkkát skurčoravdii ja čuorvvui  .(OP 1995: 78).
PL muhto njálbmi dušše bisánii bealle rabas ja in dihtán guđe ráje galgen muitalit buot dain áššiin máid maŋŋemus jagiid ledjen smiehttan  .(EMV 1996: 10-11).
PL muhto nuppe dáfus fas galggaši leat Ipmila bálvaleaddji ja  --  .(EMV 1996: 39). 
PL muhto nuppe dáhus ii vára livčče riekta šlundudit nieidda fal dan dihtii, ahte  --  .(EL 1979: 19).
PL muhto olmmái nai leai gearggus ohcat sadjosii áimmi nállogoađis  .(I H-U 1987: 23).
PL muhto oppa gilis ii gávdno oktage almmái gii máhtášii dan dahkat  .(RPL 1994: 73).
PL muhto ovdal go geargá maidige dahkat, jorgalastá Rođu-Ivvár gáffegohpa gopmut beavdái, viehká  --  .(JG 1986:12).
PL muhto ovdal go gielladi iežas, bisánasttii vel geahččat gáddái ja  --  .(EG 1985: 117).
PL muhto ovdalgo mielli badjel jávkkihii, guppirdii badjeloiavvi ja bázii soageduohkai fuoikut  .(EG 1985: 84).
PL muhto ribahii goittotge nohkkat  .(RPL 1994: 87).
PL muhto seammas son gale lávii šuohkitit  .(EL 1979: 8).
PL muhto sivva ferte leat Norggas gos nu  .(Gaski 1990: 28).
PL muhto soahki ii vuollánan luovvanit  .(JÁV 1988: 117).
PL muhto soai leaigga movttidan sugadit  .(EL 1979: 82).
PL muhto son hálidii rievdadit Sunná iežaslágánin  .(KP 1989: 193).
PL muhto son hálidii vel ovtta gearde oahppaladdat dan saji gos son Maria’in lei lohpádaddan  .(AL 1992: 99). 
PL muhto son i sáhttán ollásit vajáldahttit maiddái iežas barggu  .(IP 1995: 84).
PL muhto son ii diehtán ieš ge mo son galggai álgit  .(AL 1992: 90).
PL muhto son ii dárranan oppa čuožžilit  .(EL 1979: 73).
PL muhto son ii leamaš oppa jurdilange mannat gieldit gándda  .(EL 1979: 63).
PL muhto son ii šat báhcan dan geahččat  .(KP 1989: 22).
PL muhto son lei mielas dušše danin vai beassá Ánnii geahččat ja leat lahka  .(JG 1986:35-36).
PL muhto son máhtii maid soabadit nu, ahte goabbáge ii muittašan maŋŋá riidduid  .(KP 1989: 167).
PL muhto son sáhtii dan buorebut čiehkat earain  .(EL 1979: 16).
PL muhto stálut sáhtte su oahcudit seamma bures go buorre siidaguoibmige  .(IP 1995: 5).
PL muhto sáhtán bures govvádallat dan vejolažžan go geahčadin daid stuorra muoraid  .(Gaski 1990: 15).
PL muhto trailárvuoddjiin ii leat lohpi garra jugástaga návddašit  .(Gaski 1990: 19).
PL muhto vihken ain viežžat Eira vai isit livččii duhtavaš  .(KP 1989: 103).
PL muhto válddán dan alccen hástalussan geahččalit čilget nu bures sániiguin ahte  -- .(Gaski 1990: 8).
PL muhto váldisáhkan goit lei ahte sii ledje boahtán várjalit Norgga, mat gul eai ábuhan maidege, muhto baicca dolvo riikka ja riikka álbmoga duššadeapmái  .(AE 1991: 30).
PL muhto váruhii, ahte ii galgga cuoigut, iige imaštallat, vai beassa nuppehávege  .(EG 1985: 122).
PL muhto váruhišgođii almmáiolbmuid ja manai guhká ovdalgo son sáhtii Nilláin ráhkistallat  .(KP 1989: 155-156).
PL muhto áddjá ii leat hálidan goassige hállat áhčistis  .(JÁV 1988: 123).
PL muhto áhčči lea nu čiekŋalis jurdagiid siste ahe ádni ii viša su gaskkalduhttit  .(JÁV 1988: 137).
PL muhto ále viša dadjat dan ádjá guktui, Iŋgá-siessá bivddii  .(RPL 1994: 91).
PL muhto árbbat máid luođđa dagai, šaddet vissásit muittuhit su, nu guhkágo eallá, dán giđđaija dáhpáhusaid Leaiggásčazas  .(AE 1991: 38).
PL muhtumat bohte jur dan diskka lusa gos moai leimme, ja mun in sáhttán šat vástidit  .(EMV 1996: 110).
PL muhtun geassebeaivvi go ledjen Osloi mannan okto ieš golahallat áiggi  .(EMV 1996: 85).
PL mun fárrejin Mihkkala lusa ássat  .(KP 1989: 9).
PL mun galgen su mielas čorbmagoahtit ruovttoluotta  .(KP 1989: 93).
PL mun geahččalan dan divvut guovdu, vai beanta jorra  .(HAG 1982: 16).
PL mun ja mu unna oappáš Áile báziimet biilla lusa vuordit sudno  .(RPL 1994: 7).
PL mun sáhtášin gođđit ránuid ja vuovdit daid  .(KP 1989: 74).
PL mun vel manan ruoktot ja álggán fierpmi čiktit, in jurddaš nissoniid ala maidige  .(JG 1986: 84).
PL máid dat gait mákse ja árvele, dan ii hivven daláš skovlo oba beroštit ge čilget  .(ME 1986:18).
PL máid dego gamus dovddaimet galggai fargga boahtit  .(AE 1991: 73).
PL máid son lei áigume doallat vahku geahčen go  --  .(EMV 1996: 13).
PL máid áhčči livččii galgan deavdit  .(EMV 1996: 66).
PL máid đeavlát sáhtiimet čájehit áviissaide ja vahkkobláđiid govvijeddjide feasttain, čohkkimiin ja teáhteriin  .(EMV 1996: 114).
PL nahkehii Biret biktasiid badjelii ja viehkalii geahččat mo Rávde-Lássii lei geavvan  .(JG 1986:49).
PL namalassii dan ahte áiggun sáddet Nuorttanastai Amerihkábreava  .(Gaski 1990: 30).
PL nieguid dan ipmillaš čáppisvuođas maid mahká oinnii uiversumis ja gáttii leat leamen iežasge sisti  .(OP 1995: 138).
PL niesti galggašii čáhkat  .(EG 1985: 108).
PL nu ahte beasaime náitalit, ledjen guorahallan iežan frddjavuođa  --  .(EMV 1996: 140).
PL nu ahte bázát ceakkonjálmmiid imaštit mii dies gal leai duohta ja  --  -- .(Gaski 1990: 9).
PL nu ahte doppe maid ii oktage áiggegollun viššan guosadit  .(EG 1985: 68).
PL nu ahte ii Biret sáhte oaidnit gokkoge álás liikki  .(JG 1986:54).
PL nu ahte ii dárbbaš meahccái mannat  .(JG 1986:67).
PL nu ahte ii leat goassige astan muitalit maidige vuđoleappot  .(JÁV 1988: 122).
PL nu ahte rivgut sáhtte lovttas čohket čoahkkái álás rivguid, maid  --  .(JÁV 1988: 152).
PL nu ahte songe riemai juoiggadit rikkis Rávnná  .(IP 1995: 51).
PL nu ahte vel juohke dáža ge, diđii su máttarvánhemiin lei veaháš ge sámevarra, gáhčai jearakeahttái dan muitalit  .(AL 1992: 106). 
PL nu leai hoahppu muitalit maid ledjen vásihan  .(KP 1989: 89).
PL nu ollu leai geargan dimma geasi rájis dáhpatuvvat  .(EL 1979: 79).
PL nu, ahte in muitán amašit Esko  .(KP 1989: 108).
PL nuba Gassa- Máhte Ingá buvttii gokčasa ja moai čaŋaime savkkastallat dan vuollái  .(RPL 1994: 82).
PL nuba son eannehii ráfis vuoiŋŋehit lossa čalbmemálaoastima maŋŋá  .(KP 1989: 25). 
PL nugo ikte lohket  .(IP 1995: 83).
PL nugo livččii čájehan, ahte dá lea nisu geas lea várri gohčodit Aleks lágan albmáid gándan  .(EG 1985: 48).
PL nugo livččiiga oaidnimin ipmaša, masa ii heiven jietnadit iige lihkadit, muđui dat jávká oidnosis  .(EG 1985: 72).
PL nugo lávii gohčodit Roavvenjárgga gávpoga, váhkarbártni ássanbáikki  .(KP 1989: 21).
PL nugo son ieš lávii lohkat  .(KP 1989: 20).
PL oainnát go dán sinne mon láven vurket maŋŋelažžii, dajai  .(ME 1986:31).
PL oaivi jorai veagal Gutnelis ere, iige sus gávdnon mihkkige áššiid maid livččii viššan dadjat  .(EG 1985: 63).
PL oaččui álgit maid guđe skuvlii hálidii  .(EMV 1996: 82).
PL olgguldas hámi son ii sáhttán molsut ja gulai das máŋgii  .(KP 1989: 154).
PL orui nu unohas boagustit dálubártniin  .(KP 1989: 46).
PL orun nu muitimin, ahte dohko mun heaŋggastin dan soarvesággái dádjat  .(JG 1986:31).
PL ovdal go beassá diehtit  .(EMV 1996: 150).
PL ovdal go duosttai lávket searvegotti čalmmiid ovdii  .(EMV 1996: 71).
PL ovdal go luovdilii čippiid ala ja álggii čierrut  .(EG 1985: 53).
PL ovdal go maidige álge smiehttat, de  --  .(EG 1985: 95).
PL ovdal go sáhtášii iežas fámuiguin deavdit daid gáibádusaid, …  .(PJ 1992: 23) XVXVO
PL ovdal go vuollána jorgalit ja čohkánit  .(JG 1986:17).
PL ovdal go ádde maid galgá bargat  .(JG 1986:49).
PL ovdalgo astá albmaláhkai guohtugoahtit  .(JÁV 1988: 112).
PL ovdalgo beassat nohkkat  .(RPL 1994: 150).
PL ovdalgo fas álgit maidige  .(IT 1997: 51).
PL ovdalgo lean sealgan máksit latnjaláiggu, vaikko  --  .(JÁV 1988: 159).
PL ovdalgo ráhkadit máná  .(RPL 1994: 97).
PL ovdalgo álggaši doaŋgut  .(EL 1979: 57).
PL rullii vuokkaid fatnasii ja suhkalii gáddái, cehkkestii fatnas ja váccii mielleravdii biippostallat  .(EG 1985: 7).
PL ruoktu lei vehážiid ordnejuvvon dakkárin, man sáhtii čájehit earáidege  .(IP 1995: 73).
PL ruovttus sáhtte galbma davvebiekkat bosodit ábis maiddái guovdu geasi  .(EMV 1996: 63).
PL ruovttushan gal dohkkii šlimskkistit mo beare  .(KP 1989: 72).
PL seammás go linnjáid gaskkas bálle kommenteret vilgesolbmuid myhtaid…  .(HG 1990: 78) XVVO
PL smiehtai aleks čilgehusa dan várás jos gii nu ák´lgá jearahallat menddo guhká  .(EG 1985: 53).
PL soai vácciiga jávoheamet, maid dal muhtumin ain vuoruid ribaheaba sáddehit go juolgi roahkkasastá skierri oaksái dahje reatkafeaddái  .(EG 1985: 61).
PL soapmásis dahje olusiin ii oppa leat ge mihkkige sajiid gosa sisa mannat  .(Gaski 1990: 23).
PL son fertii doallat mu salastis ja ligget mu galmmasvuođa, mii lei dego  --  .(EMV 1996: 131).
PL son hálidii gullat muitalusaid stuorra viiddis máilmmis, …  .(PJ 1992: 24) SVVOX
PL son lei vuot gusto ribahan beare guhká čohkkát beavddi duohken girjjiguin, vaikko  --  .(EMV 1996: 13).
PL son muitái mo leai jordamovran fuolalaččat ja čavga ámmátlaš njuolggadusaid mielde veahkehan mánáid riegádit dearvvasin máilbmái ja dovdan iežas ávkkálažžan  .(OP 1995: 64).
PL son sivahali eatni buot eanemus go lei ferten náitalit  .(RPL 1994: 104).
PL stuorra Elle-Ánde, geasa áigi ii galgan bastit, lea veallán juo   --  .(JÁV 1988: 128).
PL stuorra čalmmit jorre dego livčče muittástallan, aitto man dihtii leai manna Goahteguolbanii duktásajiid geahččat  .(EG 1985: 7).
PL su miela veaiggi siste, son riemai lávlut  --  .(OP 1995: 53).
PL sáddehii dan skihka ala mii stobus leige, muhto duos eambu son ii gillen daid smiehttat  .(JG 1986:46).
PL sáhtii dadjat dovdduheamet, nugo ii livččii beroštan mastige maidige  .(EG 1985: 94).
PL sáhtii son dušše hoahkalastit njálmmi siste  .(JÁV 1988: 36).
PL vai  beassabeahtti duođa oaidnit  .(EG 1985: 72).
PL vai  boađán diehtit, guđemuš lea dat, gii mu áitti vuole borve  .(JG 1986:11).
PL vai  muosis besse ráhkkanit válmmasin, vuogas áigemuttus, čárvet doaisttabut  .(AE 1991: 48).
PL vai Aarnes livččii lean bággu náitalit muinna  .(KP 1989: 70).
PL vai Bikká bálle vuoiŋŋastit  .(IP 1995: 85).
PL vai Bás Gálle sáhtašii veahkkin doallat  .(EL 1979: 57).
PL vai beasat vuoiŋŋastit, leaikkastii Máret  .(KP 1989: 58).
PL vai beassat biktasiid goikadit, dajai Káre  .(IT 1997:13).
PL vai beassá vehá háleštit suinna  .(JÁV 1988: 42).
PL vai besset oahpásmuvvat guđet guimmiideasetguin ja hálaštit gávppi birra  .(IT 1997: 25).
PL vai bállet vuoiŋŋastit  .(IP 1995: 80).
PL vai fas sáhtašii oadjut almmáiolbmuide, vai  --  .(KP 1989: 41).
PL vai gearggan Iŋggáin háleštit, ovdalgo albmát máhccet luomejeakkis  .(RPL 1994: 188).
PL vai gearggašii juo goalmmát beaivve čuožžilit bajás ja álggahit albma eallima  .(OP 1995: 34). 
PL vai in dárbbašivčče guldalih satniih ruovttus  .(KP 1989: 123).
PL vai it šat beasa dahje dárbbaš givssidit mu jámas  .(EMV 1996: 128).
PL vai livčče beassan doallat su birra, leat geannu lahka  .(KP 1989: 78).
PL vai livčče nagodan seailluhit iežas  .(KP 1989: 100).
PL vai livččii oidnán čállit lávlagiid báhpárii  .(KP 1989: 63).
PL vai mana dohko seaŋgasis mánas báldii nohkkat  .(HAG 1982: 45).
PL vai muđuid dat lea fuomášan ahte olbmot lávejit ohcalit siidaguoime, go ii leat gean garuta ja bealkketa..  .(JG 1986:65).
PL vai mánáin ja isidis livččii lean, maid badjelii ain coggat  .(KP 1989: 69).
PL vai soai guovttá ges besaiga geahččalit humadit konfirmašuvnna birra  .(EMV 1996: 39). 
PL vai son beasašii lohkkadit uvssa  .(IT 1997: 33).
PL vai sáddet mu mearragáddái sogalaččaid lusa bárdnat  .(KP 1989: 47).
PL vai sáhtašii dasto álgit vákšot dilalašvuođa  .(EL 1979: 60).
PL vai sáhtašin dolvvodit du birra máilmmi  .(EL 1979: 69).
PL vai veadjibehtet goargŋut duoddarii, dajai oahpaheaddji ja čohkkedii balssa ala  .(RPL 1994: 113).
PL vaikke Iŋgá leai máŋgii dáhttuhan ránja čáŋadit  .(KP 1989: 18).
PL vaikke dábálaččat son ii láven liiggás valdit  .(KP 1989: 76).
PL vaikke guktuin lei guoros čiehka váimmus, maid eaba sáhttán ruđain ja opmodagain deavdit  .(IT 1997: 64).
PL vaikke ii dat lusttuheapme leat  .(KP 1989: 58).
PL vaikke ii lean sihkkar, áigguigo boradit vai ii  .(KP 1989: 41).
PL vaikke ledjen áigon heaitit  .(KP 1989: 107).
PL vaikke livččii hálidan loktet oaivvi bajás, fertii duhtat  .(KP 1989: 154).
PL vaikke mii duđaimet dušše muitalit, makkár isida leaimmet alcceseamet lihkkohan  .(KP 1989: 50).
PL vaikke su váhnenguovttos láviiga sotnabeai’ iđit vázzit hámálažžan, silkkiin, soljjuin ja gollerohkiin girkui  .(KP 1989: 71).
PL vaikko Egila namma savkkástalai juohkehačča oaivvis go galggaimet hupmat mu eallima birra  .(EMV 1996: 83).
PL vaikko Gáregasnjárgga duohken gárttaimet bákkus suomastit gaskaneamet  .(JÁV 1988: 56).
PL vaikko Hánsa lávii ovdal goddit eanet go oppa dárbašage  .(IP 1995: 31).
PL vaikko divtteš Jovnnage Mákka ovddeš irggi jo áhkas bálddas oađđit  .(HAG 1982: 14).
PL vaikko doddan ahte moai ean riekta goabbáge dieđe mot dán dilis galge birget  ---  .(EMV 1996: 45).
PL vaikko eamit lei máŋgii fitnan bivdaleame su vádit vuoiŋŋastanbottu  .(EMV 1996: 13).
PL vaikko eanetge livččen sáhttán bargat  .(JÁV 1988: 138).
PL vaikko eat várra lean dádjadan jurdilitge iežamet aiddo jur dákkár dilis galgat gávnnadit  .(AE 1991: 9).
PL vaikko in diehtán beasango goassage vuolgit  .(RPL 1994: 169).
PL vaikko lei badjel diibmu vel dassážii girdi galggai loktanit  .(EMV 1996: 124).
PL vaikko son galggai leat áiggistis riggáseamos badjealmmái Anáris  .(IP 1995: 40).
PL vaikko son gámppaid luhtte láviige sáttodit ja huikit  .(JÁV 1988: 46).
PL vaikko son lei geahččalan garvit dan nu guhká go vejolaš  .(JÁV 1988: 89).
PL vaikko su mielas sis ii livčče rđđi daid oastit  .(EMV 1996: 33). 
PL vaikko vel beaskkage goarrut, go áigi čuvggoda  .(IT 1997: 20-21).
PL vaikko vel lea ge náhkkebogán birra spirraliid stuorra boagánoivviin mii galggašii buvssaid doallat badjin  .(Gaski 1990: 19).
PL vaikko álggos sutnje lei váttis dohkkehit su  .(RPL 1994: 218).
PL veallái sevdnjes gámmáris, ii ge vuollánan ii boradit ge, vaikke nuoramus guottašii herskuid gitta seŋgii  .(JG 1986:77).
PL vel lečii ovdageahčái ja Sámmol álggii goargŋut  .(JG 1986:37).
PL viakko muhtimin dagai gal miella vuolgit singuin duoddarii geahččat, mo beaivváš gulul luoitáda vuollelii ja vuollelii  .(IP 1995: 73).
PL viimma leai ráfi nohkkat  .(KP 1989: 63).
PL vuoi vuoi soai Ivváriin láviidage dánsestit, válset  .(KP 1989: 21).
PL váigat leai mannat ja hállagoahtet njuolgga čalmmiid njeaigga  .(EG 1985: 65).
PL Áslat beallejitnosii dajai ja álggii ohpit ráđđadallat Pierain  .(EL 1979: 57).
PL áiggon veháš jearahallat… mii albmaid son lea ja maid bargá dáppe  .(EG 1985: 118).
PL áigguime náitalit, maŋimuštá juovlaid áigge  .(KP 1989: 9).
PL ártet man čoaskkis giđđaidja sáhtii leat, son dušše čohkkái ja geahčai Čuoivvatduoddara guvlui  .(IP 1995: 76).
PL árvidin go dihten dáččat han lávejit ge Niiggu luhtte finadit, dan ledjen oaidnán go —  .(ME 1986: 7).
PL – ahte mo Ovllá-viellja meinnii duođas suhttat mu ala, vaikko mun in dadjan maidige  .(JÁV 1988: 28).
PL – go earáid osku ges galggai olles mu eallimii ná garrasit čuohcat  .(EMV 1996: 122).
PL – ii ge dieđe nama ge sus gean áigu ájihit girkogárdái  .(ME 1986: 80).
PL –besse moai vuojedettiin geahčadit čáppa Deatnogátti  .(JÁV 1988: 140).
PL, ahte son galggai maiddái ollu, ollu gillát eallin gáskálasaiguin gilvon geainnu alde…  .(PJ 1992: 23) SVXVX
PL, ahte sus galgá maiddai šaddat siviliserejuvvon, …  .(PJ 1992: 24)
PL, de dá lea su vuohki mo viggat indiánaid juksat čiekŋalebbo sisdoaluin go…  .(HG 1990: 78)
PL, de mis ii leat eará go čeahpput eaŋgalasgillii ge dieđuid juohkit iežamet birra.  .(HG1990: 82) 
PL, gos sáhttá veahki bivdit gávdnat lanja idjii.  .(HG 1990: 67) GVOVVOX
PL, ja gal várra oahppá ge johtilit viehkat go…  .(HG 1990: 66) XVXV
PL, maid galggašii sámegillii ge jorgalit, ieš ge…  .(HG 1990: 78) MVXV
PL, muhto dat báhce su millii ja easkka maŋŋá son oaččui diehtit daid mearkkašumi.  .(PJ 1992: 24) XSVVO
PL, muhto eatnašat liikkáge háliidit orrut oahpes olbmuid ja fulkkiid lahka…  .(HG 1990: 77) SXVVX
PL, muhto ii dáidde buohkaide addit ovttalágan vejolašvuođaid  .(Gaski 1990: 6).
PL, muhto ii galgga goassige miehtat nu olu máksit go biillavuovdi álggus dáhttu .(Gaski 1990: 14).
PL, muhto nuppe dáfus han gal ferte leat lohpi vel sápmelažžan ge johtit máilmmis ja duostat dovddastit dan ahte  -- .(Gaski 1990: 8).
PL, muhto táhka vuolde amas beaivváš nu goardit.  .(HG 1990: 71)
PL, nugo amerihkálaččat lávejit ge dahkat   -- .(Gaski 1990: 11).
PL- dan mađe ruđaid, ahte máhttá beassat dohko.  .(PJ 1992: 25) VVX
PL., muhto mu ulbmilin ii leamaš ge čilget nu olu go govvet  .(Gaski 1990: 7).
PLl eadni geahččalii bealuštit munno  .(RPL 1994: 198).
Paavo ja Nillá báziiga cakkasnjálmmiin geahččat uksii mii beaškkihii gitta nu ahte lasát orro luovvaneamen  .(EG 1985: 124).
Paavo maid čáskaduvai dan meare ahte ii sáhttán dalán vástidit  .(EG 1985: 122).
Paavo vilppastii Nillái, guhtr maid ii sáhtán luvvet čalmmiidis Gáissá liikkiin, dađe uhcit jietnadit maidige  .(EG 1985: 124).
Paavo vuorddašii Nillá-guoktá boahtit, muhto eahpádus leai maid stuoris, ahte  --  .(EG 1985: 114).
Paavos leai miella oaidnit Gáissá liikkiid viidásabbot ja dainna čilgiige oaidnit ahte  --  .(EG 1985: 121).
Peter bivddii mu dánsut  .(RPL 1994: 53).
Peter háliidii sihkkarit diehtit dearvvasnuvvágo son, ovdalgo váldá munnje oktavuođa  .(RPL 1994: 102).
Piera Lávvu dgai miella jearrat, maid Áslat leai dadjan, muhto son ii duođaige duostan  .(EL 1979: 54).
Piera Lávvu ii lean goassige sáhttit árvidit, ahte Bás Gálle mearkkašivččii Áslakii ain nu ollu  .(EL 1979: 54).
Piera gaskkalduhtii go oinnii Bás Gálle áigut hállat  .(EL 1979: 41).
Piera ii lean riekta ádden, maid Áslat leai jearran iige son riekta duostan jearrat dan  .(EL 1979: 54).
Piera leai gohččon boahtit čielggusin  .(OP 1995: 164).
Piera leai hástan su háleštit  .(EL 1979: 45).
Piera leai movtta, son leai mielastis lihkustuvvan fillet jápmima  .(EL 1979: 43).
Piera leai nu váiban ahte ii nákcen hállat ii oppa jurddašit  .(IT 1997: 29).
Piera leai sakka šieđđaluvvan, muhto buvttii goitge dadjat  .(EL 1979: 42).
Piera oaččui máŋgii čilget báskka máčiija, ja Áslat divui su feallaid  .(EL 1979: 56).
Piera viežžalii guokte njoammila sisa liegganit  .(IT 1997: 30).
Piera álggii sallut gáinnu gieđastis ja dasto seavašii Báktenjárgga guvlui  .(EL 1979: 55).
Piera šaddanbeaivvi ja min iežaimet festii, Steanžegeđggiid ala lean mannamin, ávnnastit ja ohcat fáttáid  .(OP 1995: 161).
Piera čuoigalii árraiđit ovdal gukso meahccái bivdosiiddis oahppat ja lihpput gielaid ovdal basiid  .(IT 1997: 30).
Pieras leai doarvái bargu báikkis: murret basiid várás, fievrridit suinniid návehii ja máŋga eará  .(IT 1997: 30).
Pl muhto in dieđusge duostan dahkat nu  .(RPL 1994: 224).
Pl muhto liikká doalvu skuvllamánáid deike duššat, Márte cuvzzai  .(RPL 1994: 116).
Pl, ahte arvvašin čilgesgoahtit sin dili, muhto  -- .(Gaski 1990: 8).
Plmuhto son várra jurddaša ahte dušši lea álgit áhčiin nákkáhallat, jos  --  .(JÁV 1988: 42).
Pláhtta dettii árvvu mealdi álgonuppeloge kilográmma, muhto Bás Gálle ii navdan dan gártat fáralažžan  .(EL 1979: 42).
Plána lei ahte guokte kompania galge johtit Leaiggásvári guvlui ja geahččalit háddjet earret eará vašálačča čilaid doppe davábeali rámain  .(AE 1991: 36).
Plána lei ahte mii galggaimet mierkká čađa gehččalit gizzut várrealážii, nu lahka vašalačča ladnosiid go vejolaš, ja  --  .(AE 1991: 58).
Poastaalmmái goasii jáme gávdnasiidda, muhto geahččalii liikká váldit oasi Ándarasa vahágii, mas   --  .(IP 1995: 14).
Profesor ja stuđeanta bođiiga dan oaivilii ahte sieddi ii leat buore mannat dutkat, dasgo  --  .(IP 1995: 38).
Professor movttáskii dán dieđus ja nu soai vulggiga dálvit dutkat buorebut sieiddi ja  --  .(IP 1995: 37).
Raatamaa oaivvildii ahte ii galgga gádnot eará go okta searvegoddi mas leat almmiriikka čoavdagat  --  .(EMV 1996: 43).
Rahčamiid ja ollu váttisvuođaid čađa leimmet dál nagadan ollašuhttit barggu mii midjiide lei addon  .(AE 1991: 62).
Rahčán trahpain bajás ja galgen jur čoalkalit uksii go guláskin nissonolbmo jiena siskkobealde  .(EMV 1996: 96).
Rautala eamit ii duoostta luoitit nieiddaidis duhkoraddat min beallái, go ballá fuones dábiid darvánit nieidasis  .(RPL 1994: 32).
Ravastin uvssa ja gohččon boahtit raddái, juos duostá….  .(JG 1986:50).
Reahkaláhkki vel bázii, mainna oaččui gal vuodjit  .(MB 1985: 40).
Reatkánjárggas, gos olbmot šadde veagal ja veahkaválddálaččat birgehit heakkas beaivvi badjel  .(JG 1986:8).
Reaŋga Sámmol maid doapmala fáipulit gieđa, muhto go Ánne ii šat lokte gieđa,  --  .(JG 1986:32).
Reaŋga-Sámmol geargá dola bidjat ovdalgo Gehmán joavdá gáddái  --  .(JG 1986:35).
Reaŋga-Sámmol ádjánastá dn meare guhká ahte rávdnji geargá duvdilit fanasovdageaži fávlái  .(JG 1986:32).
Reaškkihin čaibmat. čaibmen nu njálgát, ahte  --  .(RPL 1994: 38).
Rehkenasten ahte sus várra lei eahkesbargu, ja mannen gávpogii ájahallat eahkedii  .(EMV 1996: 96).
Rehkenasten, ahte mus lea dan meare ruhta, ahte sáhtán sáhtu máksit ja velá báhcáge  .(RPL 1994: 169).
Reijo maij čaimmái, vaihke fertii’e dušše doavskit, go  --  .(KP 1989: 122).
Renga lei áigon čorget, muhto Sivert-dáčča lei gieldán  --  .(ME 1986: 58).
Riektatvuođa mealdi galggašii leat dálge seammaláhkai  .(EL 1979: 24).
Rievtti mielde moai galggašeimme mannat Gáissá lusa, váldit birračeavát ja bivdit čábbát ándagassii  .(EG 1985: 76).
Riitta leai lohpidan viežžat su barggu maŋŋá Centruma báras  .(KP 1989: 23 - 24). 
Rikkis Hoamma-Ándaras-Gádjá mun galggan oažžut áhkkán vaikko oppa Hoammáid ja Golliid sohka boradeaddjin veaddjášii  .(PJ 1992: 40).
Risttat, mahka ledje obba moadde garra dálkki vuostá nahkan čuožžut, veallahe dál suojehis muohtačeargga alde, maid  -- .(I H-U 1987: 32).
Rivgu lei rattástuvvan – árvidin Niigu manná nu leahtuin, gelbbolaš vázzit oainnát  --  .(ME 1986: 7).
Rivgu siđai su čohkkedit dolla-gáddái ja attii sutnje nai biepmus máistit  .(I H-U 1987:16).
Rivgu álggii gáidadallat vai ii bastte sutnje niibi  .(MB 1985: 63).
Roabas manaimet bivdofatnasiidda, mat ovdagihtii ledje lágiduvvon gárvvisin fievrredit Álttá Báttaljuvnna olbmuid ja rusttegiid davás  .(AE 1991: 75).
Roaggan go lea geassásan, de roaggan dal fertii jápmit  .(EG 1985: 43).
Roahkadepmosat geahččaledje čugget njuniin min oaivái  .(RPL 1994: 173).
Rocdorf buvttii su deikke guovlla ravdii, gillat ja jápmit su iežas goddinvuogi mielde  .(OP 1995: 75).
Rockdorff galggai jeagadit maid leai gohčohallan  .(OP 1995: 76).
Rockdorffa mávssahanhállu ja su čearddaoahppu, man mielde Eriksen galggai leat su vuollášas, juhkaluhtte su,   --  .(OP 1995: 75).
Rohkadallat Ipmila, ahte son doalvu min velá goas nu ruoktot Sápmái  .(RPL 1994: 23).
Rokkastii jeagillimppuid gerresis ja luoitilii herggiid njuniid ovdii, maid dat álge guohtut ja jursit  .(IT 1997:18).
Rođu-Ivvár baláskii ja áiggui viehkalit báhtui, muhto nisu čuoládii gihtii ja rohttii askái  .(JG 1986:70).
Rođu-Ivvár ii máhttán rehkenastti dan earu, mii lei Beske-Ánne ja nuoramusa gaskkas  .(JG 1986:77).
Rođu-Ivvár vuolgá viega johtui, muhto fiinnodasta áitti bokte vai geargá oaidnit makkáraš liššánađđa-ávnnas Lásses lei ávnnastuvvon  .(JG 1986:12).
Rukses Ruossa gal fertiimet atnit árvvus  .(AE 1991: 26).
Ruosta dat gale maid borra aito oatnelanbottas, jos i muitte goiket dan dal go  --  .(HAG 1982: 59).
Ruovttu eallima ii orron heiveme dáppe olbmuide muitalit  .(EMV 1996: 69).
Ruovttus eadni dajai, ahte gal lei guhkes áigái suohtas fitnat guossis  .(RPL 1994: 44).
Ruovttus in duostan muitalit maid ledjen Anáris dahkan  .(RPL 1994: 53).
Ruovttus ledjen hárjánán oaidnit máŋggalágan mearkkaid vuos almis mat dego  --  .(EMV 1996: 69).
Ruovttus manaimet eahkedis Rautala beallái guldalit radios ođđasiid  .(RPL 1994: 56).
Ruovttus son goittot máŋgii leai nu meanahuvvan, váiban ja šlundon, ahte sáhtii veallát veaigebotta seaŋggas ja snuđđut  .(KP 1989: 184).
Ruoŧa bárdni, Lásse, álggii vuodjit veahkkin  .(MB 1985: 61).
Ruošša-guovttos bijaiga liikkaid gisttuide, muhto in beassan oaidnit sin amadajuid  .(IT 1997: 52).
Rupmašat ledje juo álgán guohcagit, nuba hádja lei mealgat go  --  .(RPL 1994: 95).
Ruvssodin, muhto hoigadin eret bahámiela, mii geahččalii viegal boahtit  .(RPL 1994: 30).
Ruđahis olbmos, guhte oastá buot dáid hávil, ferte leat dođaid nan osku eanadollui  .(JÁV 1988: 130).
Rádio gullui hui hejot dan eahkeda ja dan sivas lei váttis áddet  .(AE 1991: 9).
Ráfis berre juohkehaš morašiiddes moraštit, ii  --  .(OP 1995: 155).
Ráfo dal mat skihpár. Váivi mu du duhppegoahtit  .(JG 1986:7).
Ráfojin ja geahččalin guldalit maid eatniguovttos áhčiin savkkástalaiga gokčasa vuolde, muhto in diehtánge man váiban ledjen  .(RPL 1994: 17).
Ráfon dan meare ahte sáhtten dadjat áibbas dábálaš jienain  .(RPL 1994: 190).
Ráfon nu ahte dusten viimmat mannat seŋgii  .(RPL 1994: 204).
Ráfáiduhtašit don, Almmi Hearrá, váhnemiid eallima dan mađe, ahte sii asttašedje eanet oahpatit mánáide eallima, dan eallima, mii lea sin birra ja masa sii sturrot  .(KP 1989: 203).
Ráhkat don saláhta, dajai son ja jorggihii fas fierrut dáiggi  .(KP 1989: 161).
Ráhkeavuohta lea dat stuorimus fápmu eatnan alde, ja go don leat mu luhtte, de fal lea hávski gos ihkenassii eallit  .(AL 1992: 91).
Ráhkisvuohta orui leamen bákkolaš ja juohkehá galggai dan vasihit, muđui  --  .(KP 1989: 119).
Ráhpa alde bisánii geahččat ahte leigo Sikká gullan ja oidnán su  .(JG 1986:46).
Ráhpa alde ribahii bohkosit, muhto sáhtii doallat nu, ahte ii jitna gullo guhkás  .(JG 1986:24).
Ráhpas go beasai bodnái, de bijai barddašit lámis julggiides nu johtilit go sáhtii  .(JG 1986:44).
Ráidnoduoddar vuosta dan sáhtii bures áicat  .(EL 1979: 34).
Ráijá deaivvai vuodjit biillain ja áiccai juhkan gándda  .(KP 1989: 77).
Ráijá jorggihii geahččat su .(KP 1989: 82).
Ráijá moddjái iige berostan čuožžilit viežžat skáhpes e-tábleahta  .(KP 1989: 87).
Ráma vulogeažehagas náđustin mun muhtun báktegoavdda vuollái, ja dáikkihin fuomášit ahte mus gal lei sihke bissu ja ránsel mielde  .(AE 1991: 60).
Ránes balvadálki leabbai čázi alde iige bieggajiella nagodan bosastit divrriid fárrosis,  --  .(KP 1989: 54).
Ránnjá áddjá bođii ja soai nagodeigga guovttá geassit lábbáža veahkkin sávzii  .(EMV 1996: 146).
Ránnjá áhkku lei ain das ja son bođii mu jeđđet  .(EMV 1996: 149).
Ránnját beanta imaštalle mot soai leigga mánáid nagodan oahpahit nu olmmošeaddján ja veahkkán  .(EMV 1996: 15).
Ránsela son ásatii Máret oaivevuložin ja geahččalii doallat dan vejaleamos linisin  .(EL 1979: 73).
Ránu vuolde lievllistii stukkisis lossa hádja, aiddo seammálágan go ruohttan bohcco vuovdda siste láve leat  .(EG 1985: 89).
Rávde-Lásse ii leat bihtán cirbmut daid stuorra rápmáiguin- ja gos de gávdno vel vearrát  .(JG 1986:63).
Rávde-Lásse lei aiddo báhkadan Reaŋga-Sámmola heasttagápmaga ja áiggui álgit dearpat go bádjái čákŋaleigga Sikká-guovttos  .(JG 1986:67).
Rávdná lea áidnaolmmoš min bearršis, guhte sáhttá velá bosádit heakka min dállui, go  --  .(JÁV 1988: 129).
Rávis olbmot guldaledje dárkilit juohke sáni, muhto mi mánát eat máššan leat guhká siste  .(RPL 1994: 66).
Rávisolbmot han livčče dušše moddjestit  .(ME 1986: 52).
Rávttaseanu mielde jođii muohtabiila, mii golggahii friddja-áiggo guolásteddjiid diehke dán ávdin eatnamii, oaggut rávdduid ja dápmogiid  .(I H-U 1987: 31).
SKSL livččii galgam leat juobe okta viellja ge  .(EMV 1996: 37). 
SL  .(das ahte man váivi sus lei ovttas eallit dieinna albmáin dan sadjái ) go duođaid suokkardit dán servodaga dilálašvuođaid, go  --  .(Gaski 1990: 42).
SL  ahte sii lohket siskkil, máhttet rehkenastit oktii, hálddašit geahpedan- ja geardunrehkega oktii,  --  .(JÁV 1988: 12).
SL  bággii son mu bidjat gávtti vuollai biktasiid vai olbmot gáddet ahte máná mun vuorddan  .(EG 1985: 128).
SL  de lea mus miella geavahit dán vejolašvuođa ávžžuhit sámi nuoraid atnit ávkki daid fálaldagain  --  .(Gaski 1990: 45).
SL  de veaját gávdnat buori reportáša 25. kánalas  .(Gaski 1990: 43).
SL  de áiccai ahte su áidnamánná, su nieida leai nuppástuvvan varra- ja oažželátnan, masa illá sáhtii geahččat  .(OP 1995: 53).
SL  ii ge leat álgga ge imaš ahte  -- .(Gaski 1990: 16).
SL  ja son lávii áibbas vahágis lahkanattat Máhte  .(KP 1989: 65).
SL , de njáhken saloon’ii geahččat mii dal aiddo doppe dáhpáhuvvá.  .(HG 1990: 74) XVXVO
SL Amerihká oainnat lea friija riika nu guhká go dušše sáhtát máksit friijavuođat ovddas  .(Gaski 1990: 39).
SL Go mun čierun, don it oaččo čierrut  .(KP 1989: 90).
SL GoJørgen ii lean goassige oppa geahččalan hállat sámegiela, ii lean viššan ii stávetge  .(KP 1989: 174).
SL Jovnai ii báhcan eara bargu go sihkkut duo dá varraskoarppa eret Máret njálbmečiegas  .(EL 1979: 75).
SL Máret leai evttohan ahte soai manašeigga jávrri nuppi geaži jeaggai luopmaniid borrat  .(EL 1979: 81).
SL ahte Aleks galggai vuolgit, ii  --  .(EG 1985: 23).
SL ahte Elina leai justa seammalágán sápmelaš go son, vaikke geahččalii dan čiehkat  .(KP 1989: 164).
SL ahte Máhtte áiggui nohkkat  .(KP 1989: 62).
SL ahte albma olmmoš ii viššan dainna dádjut  .(JÁV 1988: 103-104).
SL ahte bihka lea viehka váttis oažžut liikkis eret ja biktasiin dat ii vuolgge ollenge  .(RPL 1994: 148).
SL ahte dan i šat dárbbaš viggat sániiguin čilget  .(EMV 1996: 128).
SL ahte dálvvi muoraid galggašii Norbejár-minsullos dál čuollat ovdal go šaddá menddo gassa muohta, ja  --  .(ME 1986:29).
SL ahte eaihan buohkat sáhttán leat hearrátge  .(JÁV 1988: 48).
SL ahte geaidnoguoras álgibeahtti hommát diekkáriid, Elle dajai  .(RPL 1994: 135).
SL ahte ii dárbbaš olbmuin gáibidit mrádusa, ii  --  .(EMV 1996: 121).
SL ahte illá čippiid alde bisui, dattege son govki uvssa, beassa oaidnit  .(EG 1985: 79).
SL ahte in jolgen dan muitalit  .(RPL 1994: 218).
SL ahte jos mii dáhpehallat de farga riikka olbmot ožžot buohkat sápmelaččaid láhkái čohkohallat roahkkálas gieđaid minoritehtaid konfereanssain ja muittašit doložiid  .(OP 1995: 163).
SL ahte jus šattašin bágget válljet Egila áhči, de  --  .(EMV 1996: 66).
SL ahte lea dan dihtii vejolaš sirret fálaldagaid  .(Gaski 1990: 42).
SL ahte lea váttis diehtit mot  --  .(EMV 1996: 45).
SL ahte leŋgestin herggiid inge báhcán gal dasa nallát  .(IP 1995: 61).
SL ahte livččii šaddan vázzit albmá báldda  .(KP 1989: 29). 
SL ahte lohkat filmma birra ge galggašii ealáskahttit siskkáldas govaid.   -- .(Gaski 1990: 8).
SL ahte láttániid mánnái lea ollu álkkit vázzit skuvlla  .(RPL 1994: 110).
SL ahte makkár birrasis mii sámemánát gárttaimet rávásmuvvat Avvilis  .(JÁV 1988: 94).
SL ahte man ollu mun sáhtán máilmmi vearrevuođas ja gielisteamis gierdat  .(EMV 1996: 79).
SL ahte miella livččii orustit ja viehkalit dohko dukkoraddat máná guoktáin  .(Gaski 1990: 16).
SL ahte mu eadnige lea dáppe, de fertii molsut miela  .(RPL 1994: 141).
SL ahte mu luondu illá vuollánii bivddutit Sámmol-oamekasas ruđa gákteholbái  .(KP 1989: 198).
SL ahte muhtomin ii sáhte oađđit ja boradit ge  .(EMV 1996: 35). 
SL ahte mun ge áinnas lean dájuhuvvon oastit fáluhuvvon gálvvu  .(Gaski 1990: 26).
SL ahte mun in galggaše oba mannat ge girku sárdnestullui sárdnidit  .(EMV 1996: 71).
SL ahte mun in sáhte meter lagabui su mannat ja  --  .(RPL 1994: 105).
SL ahte máilmmes sáhttá máŋgga eará láhkai dahkat áššiid go  -- .(Gaski 1990: 45).
SL ahte mánain ii leat lohpi dieiguin rassat, ferte leat… .(HG 1990: 68)
SL ahte nogodivččen oaidnit Ipmila dáhtu  .(EMV 1996: 54).
SL ahte ruđa i gánnet doallat báŋkkus amas  --  .(JÁV 1988: 151).
SL ahte ruđa i gánnet doallat báŋkkus amas inflašuvndna borrat  .(JÁV 1988: 151).
SL ahte sii livčče gárvásat máksit mu mátkkiid  .(JÁV 1988: 152).
SL ahte skuvllas galgá leat ráŋgáštusskugga  .(OP 1995: 111).
SL ahte son diehttelas ii áiggo sáddet nieiddas gosage  .(EMV 1996: 77).
SL ahte son dáinna dánssain sáhtášii doalvut mu njuoga albmái  .(EMV 1996: 11).
SL ahte son ferte goallut jámas dan duoddarii.  .(PJ 1992: 28)
SL ahte son lohpidii illumielain báhcit  .(RPL 1994: 227).
SL ahte stuorra luosa maid galggašii goddit  .(KP 1989: 59).
SL ahte sáhtasin oažžut sus dorvvu  .(KP 1989: 90).
SL ahte sáhtii vuoššat hávil buot guliid, maid Ándaras lei mánotbajis bivdán  .(IP 1995: 21).
SL ahte sáhttá dušše danin hállat vai dat reaŋga  .(IP 1995: 75).
SL ahte sávdnihan de sáhtášii leat beatnagiidda dakkár skuvla ahte eai dan maŋŋá leat dalán fárrui bahkkemin  .(IP 1995: 54).
SL ahte viđakilo seahkahan gal sáhtán munge gurput ruoktot  .(JÁV 1988: 22).
SL ahte áhčči biehttalii vuolgimis gosage guhkelabbui bargui vai sáhtašii čađat leat eatni lahka  .(EL 1979: 84).
SL ahte šaddá beanta noađđi go 200 áviissa galgá juohkit ja juohke áviisa deaddá guokte 2 kilo  .(Gaski 1990: 44).
SL ahte čoahkkán nu olu luopmániid, ahte oaččun oastit alccesan bániid- ja nu dahkenge  .(RPL 1994: 216).
SL aj ahte mun galgen lulás mannat dan válddihit eret  .(EMV 1996: 60).
SL albmq ovttaivnnat bivttas ii geasuhan menddo lahka mannat, nuba son  --  .(EG 1985: 22).
SL amas Mákka ovddit irgi šat bahkket gaskii  .(HAG 1982: 13).
SL amas gullat ovdal go dohppet gitta  .(ME 1986:16).
SL amas in ovddos beassat… dan dihtii mun  --  .(EG 1985: 30).
SL amas Ábo, gii lei uhcimus, govssáhallat  .(AL 1992: 49).
SL amas šlánddirdit duššái návccaidan  .(ME 1986:17).
SL amaset dat ilá árrat oađđat ja ihkku fas gohccát ja muosáhihttit earáid  .(AL 1992: 50).
SL amaset dat áibbas darvánit gitta máilmmálaš hearvvaide ja čiŋaide  .(AL 1992: 61).
SL ate dat ii bivdán sus eará go unnánaš ráhkisvuođ ja son ii nagodan dange sutnje addit  .(RPL 1994: 223).
SL badjánii mu siste dallánaga hállu oamastit lihku - šaddat oasálažžan lihkus.  .(PJ 1992: 30) VXOSVO - VX
SL beasan fitnat ain Áille geahččamin  .(RPL 1994: 227).
SL beassa luoitilit bátti ja duohpalit Briittá-guoktá Birggetiin fárrui  .(EG 1985: 108).
SL bázii Simon vel čohkkát Bikkáin  .(KP 1989: 36). 
SL cumma mii áttii olles báikegotti heavahit  .(EMV 1996: 130).
SL dagai mus miella Iŋgá-siessái dadjat vuolgge donge dáppe eret  .(RPL 1994: 131).
SL dahje jo mánát geaidda lea dárbu fillet dahje hohkadit dan maid lea fáluheamen  .(Gaski 1990: 26).
SL daid rivvejeaddjit galge šaddat giddagassii  .(KP 1989: 41).
SL dajai nuorat reaŋga Sámmol, ovdal go boares Sámmol geargá bealkáskit  .(JG 1986:30-31).
SL dalle don álget hállat Deanu čáppisvuođas  .(EG 1985: 61).
SL dalle su jietna gal láve áitit luddet olles dan dálu gos lei doallmae sártni  .(EMV 1996: 23).
SL dan ahte nuorat gárttašedje ohcat barggu Mátta-Suomas, man  --  .(IP 1995: 44).
SL dan galggašii biebmat vuos dálvvi, ovdalgo ávkkaiduvašii  .(HAG 1982: 21).
SL dan go leat nu viššal boččuid geahččat,, ahte  --  .(IP 1995: 74).
SL das ahte man váivi sus lei ovttas eallit dieinna albmáin  --  .(Gaski 1990: 42).
SL das leai nu fárta, ahte son ii geargan oaidnit albmaláhkai mii dat leai  .(EG 1985: 80).
SL dasa báhce vuordit   .(EG 1985: 106).
SL de Ohcejoga gielldas ledje su mielas dušše guokte joga, Gáregasjohka ja Veahčatjohka, maid gánnehii buođđut  .(JÁV 1988: 108).
SL de amerihkalaččat goit háliidit doalahit iežaset vuogi  -- .(Gaski 1990: 40).
SL de attii munnje láđo vuolde jo moadde jage orron biddebihta, mainna ieš leai áigon duogŋat soandegeasehangássavuođu  .(HAG 1982: 58).
SL de ballagođii ahte ii soaitte oktage olmmoš boahtit ipmilbálvalussii  .(EMV 1996: 70-71).
SL de bođii áhčči muitui- ja fertejin mannat oktovuhtii go dovden mot ohcaledjen su dan eahketbottas  .(EMV 1996: 116).
SL de buorebut soittán máhttit veardidit lea go riekta vai boastut dat máid lean dahkan  .(EMV 1996: 48).
SL de báziiga Johann ja sárdneolmmái guovttá deavdečihkii čohkkát  .(EMV 1996: 30). 
SL de dainna jo galggat ruoja dahkat  .(HAG 1982: 16).
SL de dalle i oktageardáit sáhte čuolastit dušši  .(JÁV 1988: 131).
SL de dađistaga ohppen ieš ráhkadit alccesan bargoáiggiid mat munnje heivejedje  .(EMV 1996: 147).
SL de dien sáhttá gal máksit ruovttoluotta vaikko juo dakkaviđe  .(ME 1986:20).
SL de dieđán juo dál ahte dan lohpádusa in livčče nagodan doallat  .(EMV 1996: 51).
SL de dihten ahte ledjen dien sávaldaga dadjan jitnosit, vaikko galgen dušše jurdagis dan dadjat  .(EMV 1996: 118).
SL de diđiime aŋkke goappešagat ahte ean sáhttán guhká garvit dan mii ovddabealde lei, man birra ean hupman vaikko diđiimet ahte  --  .(EMV 1996: 89).
SL de doamihii Biehtás vel finadit jávrri alde bivddesteamen eadnái varas guoli  .(IT 1997: 24).
SL de don aŋkke lei mánáide oahpahan atnit girku árvvus ja maiddái konfirmerejuvvot girkus  .(EMV 1996: 37). 
SL de don sáhtii jorgalit iežas sániid sámegillii  .(JÁV 1988: 125).
SL de doppe goit ii leat cáhccevátnivuohta dego mis dáppe mátta Californias de lea  .(Gaski 1990: 36).
SL de dovden ahte lei unna sajáš mu siste gosa in nagodan deavdit maidege dan čáppisvuođas mii dáppe gávdnui  .(EMV 1996: 83).
SL de duiskalaččat bidjagohte áibmobážaniid guovtte beallai šaldi várjalit dan  .(IT 1997: 40).
SL de dán sullasaš áššiin son ii sáhttán addit ovttage rávasáni  .(JÁV 1988: 134).
SL de dát ii sáhttán oppa eahkedis maidige dadjat  .(IP 1995: 36).
SL de dát maŋážassii mieđai vuolgit ja leŋgii herggiid  .(IP 1995: 38).
SL de eai gal dat olbmot viššan dan gullatge, go  --  .(AE 1991: 52).
SL de fertejetne vuos hávddiid goaivut, joba vánhemiiddage  .(EG 1985: 95).
SL de ferten dovddastit, ahte  --  .(RPL 1994: 144).
SL de fertet ohcat eamida eará sajis  .(KP 1989: 85).
SL de fuomášii váccašit vel Ivvára geahčen geahččamin  .(JG 1986:21).
SL de gal eai duostta dakkár baháid oba jietnadit ge  .(ME 1986:17).
SL de galggai leat searalaš  .(JÁV 1988: 136).
SL de galggašii bissut guhkkin eret vuokka oidnosis, bidjat čalmmiid gitta dahje čiehkádit bodnebávttid duohkái nu ahte vuogga ii geasut, belkkii Issát  --  .(OP 1995: 122).
SL de geahččit fihttejedje ahte Leagesman Ándde álggii ođđa farra áitit  .(EL 1979: 47).
SL de goittot jorggihedje ruovttoluotta ja vudje nuppe beallai jávrri ja ráhkanišgohte girdilit  .(IP 1995: 10).
SL de gávnnahedje buorre govvádussan gohčodit ovtta daid boarraseamos muorrašlájain muhtun beakkán indiána nama mielde  .(Gaski 1990: 15).
SL de ii dáhtošii nu fargga dan gova geaidudit  .(Gaski 1990: 46).
SL de ii fuomášan duohpalit oaneheabbon, muhto manai ieš lážži mielde álddu lusa  --  .(IP 1995: 15).
SL de ii mana guhkes áigi ovdalgo geafivuođa gobmi álgá čoalkkuhit uvssa duohken  .(IT 1997: 28).
SL de ii sáhttán čiegadit ahte mun ledjen stuora hávi su sillui dahkan  .(EMV 1996: 48).
SL de ii šat máššan, fal doamai áhku oaidnit  .(EL 1979: 48).
SL de ii šat čáhkan jorgalit  .(JÁV 1988: 33).
SL de ille šat duosttan čalbmegeahčastagan  sirdit sutnje  .(EMV 1996: 8).
SL de in dárbbašivčče šat oskut  .(EMV 1996: 50).
SL de in liikká nagodan dan dahkat  .(EMV 1996: 66).
SL de in áiggo goasse čuovvolit dan oskku suorggi  .(EMV 1996: 138).
SL de isit doapmalii velá viežžat beavdái dan jagaš spihkeluosa  .(JÁV 1988: 146).
SL de jerren eatnis, mo áddjá sáhttá mearridit, geainna Iŋgá-siessá náitala  .(RPL 1994: 93).
SL de jurdila ahte Hearrá eŋgel dat lea boahtán su bealuštit  .(IP 1995: 59).
SL de lea goitge dus muitun áhčis dát gollen, itge galgga dan duššadit  .(IT 1997: 24).
SL de leat amerihkálaččat álo gárvásat veahkehit priváhta dásis  .(Gaski 1990: 24).
SL de leat bottut go dat bahkkejit muitui, ja de láven jurdilit ahte gal mii varra leat   --  .(AE 1991: 82).
SL de leat don mu oahpahan dovdat ođđa beliid eallimis, mat ovdal leamašan suoivvanis  .(EMV 1996: 44).
SL de lei  son siivui olggosoaidnit, ja humadii ruovttus hui vuollegaččat  .(EMV 1996: 23).
SL de lei miella dušše čuovvulit su ja loahpahišgoahtit eallima  .(EMV 1996: 97).
SL de lei áibbas dárbbšlaš jođánepmosit oažžut šalddi Hárvvesjoga rastá  .(AE 1991: 55).
SL de liikká váljjejin dávjá mannat ruoktot siesá lusa, ja leat okto eahketbottaid  .(EMV 1996: 69).
SL de livččen dan mielde sáhttán fas ealligoahtit máid son livččii dadjan  .(EMV 1996: 96).
SL de láttegándat eai máššan leat gaikkikeahttá mu vuovttaid duohken  .(JÁV 1988: 49).
SL de lávejin viimmat dolkat  .(JÁV 1988: 44).
SL de lávii álo bálkestit selggiid láhttái uvdnagurrii  .(JÁV 1988: 124).
SL de manne jaskadit čohkkedit j aohcagohte vuogas sálmma mainna sáhtii lohkama loahpadit  .(EMV 1996: 75).
SL de mii gal oažžut leat su dáfus ráfis  .(JÁV 1988: 50).
SL de min bearraša mánát dáidet báhcit haga  .(JÁV 1988: 108).
SL de mon in diehtan maid mon galgen fástidit  .(EL 1979: 13).
SL de mu mielas gale orru nu, ahte son berrešii maiddai jolggadit divvut feaillaidis  .(EL 1979: 26).
SL de mu mielas orru leamen juo áigi álggatit, Bigga-áhkku doapma   -- .(EL 1979: 22).
SL de muhtin olbmot báhcet velá mihtin beaivái Roavesavvonii galledit oahppásiddiset  .(JÁV 1988: 27).
SL de mun hálidin gudnejahttit áhči muittu iežanláhkai  --  .(JÁV 1988: 153).
SL de mun oahpahallen geavahit liššá, aj nu álggii garra bargu  .(RPL 1994: 225).
SL de mun reŋgon moadde beaivvi, inge dáhto bálkán eará go borrat ja fárrui vel láibestuhka ja guollebihtá  .(EG 1985: 37).
SL de munnje bođii dakkár dovdu dego čoddagis livčči lean mii nu amas bihtáid, man in sáhte njiellat  .(RPL 1994: 228).
SL de munnje buollá álo amas hálo vuolgit gosanu  --  .(JÁV 1988: 129).
SL de njáhkaleigga Biehtár ja Gáhte olggos, čuoččasteigga seanni duohkai háleštit sudno váimmu dilálašvuođa birra  .(IT 1997: 25).
SL de oažžubetet fas buriin oamedovdduin mannat njuolga viidnejuhkamiidda, suoládit, doarrut ja vašuhit Ipmilá sáni, vaikko   -- .(EMV 1996: 74).
SL de oaččuime velá boares nuohttefatnasa vuođuge bihkkadit  .(RPL 1994: 148).
SL de okta bátni geaigái bajábealde iige dasge sáhttan leat nu sihkkar leigo dat bátni  .(RPL 1994: 96).
SL de ribahin liikká nohkkat ovdal ruovttu  .(RPL 1994: 87).
SL de seavvelii biippuin ahte galggai boahtit čohkkedit stullui mii lei das beavddi luhtte  .(EMV 1996: 9).
SL de sii fertejedje bissut viesus  .(EMV 1996: 29). 
SL de sii ledje čađa njuoskan, nu ahte fertejedje máhccat ruovttoluotta márkanbáikái  .(IP 1995: 43).
SL de sin bargun bázii dušše cirgguhit čázi jáddi dola ala ja njeaidit suovvabiippu  .(JÁV 1988: 58).
SL de smávva boazoeaiggádiin nohket vuosttasin bohccot, ja ná sáhttá geavvat vel boazoriggáidege, geasa beare  .(IP 1995: 44-45).
SL de soaittášin áhči válljet  .(EMV 1996: 66).
SL de son fuopmašii ahte son leai berret vuos áimmakuššat Máreta ovdalgo son gearga galbmot  .(EL 1979: 72).
SL de son ii dárbbašivččii máksit eambbo go guovtte jándoris láiggu  .(EL 1979: 70).
SL de son livččii sáhttán šaddat fáŋgan, dahje  --  .(RPL 1994: 51). 
SL de son lávii dalán dadjat  --  .(JÁV 1988: 44).
SL de son lávii čáskit munnje čalmmi  .(JÁV 1988: 46).
SL de son lávii čáskit munnje čalmmi amasan suorganit  .(JÁV 1988: 46).
SL de son šattašii geassit ain eambbo čázi heggii  .(EL 1979: 62).
SL de songe mieđihii ahte lei buoremus fárret  .(IP 1995: 24).
SL de su slei vuobmi ja fápmu sárdnidit duohtavuođa  .(EMV 1996: 18).
SL de su, Eriksena, son ii sáhttán vuoitit  .(OP 1995: 76).
SL de sáhtiime viimmat guhkes áigái guovttá háleštit  .(RPL 1994: 218).
SL de sáhtiime vuolgit vehá váccašit Márkánii  .(JÁV 1988: 40).
SL de sáhtát šaddat dievas friddjan  .(EMV 1996: 93).
SL de vel jurddašii ahte lea dat gal ollu buoret oađđit ruovttus go doppe duššiid dádjut  .(IP 1995: 20).
SL de viimmat sealggai jearrat Márehis ahte riemašiigo dát sutnje eamidin, masa Máret vástidii ahte  --  .(IP 1995: 13).
SL de válddii Johann Biibbala gieđavuollái ja manai unna soarvevisttážii guorahallat čállagiid   --  .(EMV 1996: 18).
SL de Ánde juo livččii lean garvvis beahttit eatni vaikko nieidabeliinis  .(RPL 1994: 207).
SL de áddegohten man váigat sus lea laemašan muinna eallit  .(RPL 1994: 218).
SL de áhčči bázii máđet gámmára  .(JÁV 1988: 59).
SL de áhčči ii sáhttán goassege mus gáidat – dan mun dihten  .(EMV 1996: 142).
SL de áhčči lei juo geargan hilgádit dan máŋgga geardái  .(JÁV 1988: 36).
SL de áhčči álggii rákat mu maiddái iđitija, báremus dohppenáigge, iežas fárrui  .(JÁV 1988: 44).
SL de áiggui čuohppat buot lagaš beziid ja vuovdit guorusin mehciid  .(OP 1995: 124).
SL de ájahalai das dassažii go son muitališgođii man álkket fidnii doavttir Strängis odnáža friijan go duosttai máinnašit dán mátkki birra deikke, gos  --  .(OP 1995: 52).
SL doaivvuhii son lihku, ja dainna doaivvuin áiggui báhcit, ahte velá-  .(PJ 1992: 26) XVV
SL doapmalii goittotge dadjat, ahte ruovttu birra smiehtai  .(EG 1985: 48).
SL don galggat leat stuoris ja fámolaš  .(KP 1989: 90).
SL doppe galgá leat olmmoš  .(EG 1985: 130).
SL duon baškkahan gal máhttá juohkehaš gii beare arvá álgit  .(JÁV 1988: 104).
SL eabage soai sáhttán diehtit maidige das mii sudno lei vuordimin ovddabealde  .(IP 1995: 30).
SL eai dáidan muđui berostit bálvalit geange, muhto  --  .(KP 1989: 24). 
SL eai láven joreštit dáppe, vaikke  --  .(KP 1989: 18).
SL eatge mii diehtán ahte dat maid leat mannan dohko bajás vázzit dan Leavnnja geaidnoráigge  .(IT 1997:10).
SL fal danne ahte son balai Bás Gálle gártat boagostahkan earaidii  .(EL 1979: 26).
SL gal ferte bere dohkkehit nu guhká go dušše bihtáid sisdoallu lea vuoiggalaš  .(Gaski 1990: 43).
SL galggat dalán guođđit mu  .(KP 1989: 85).
SL galggat de mannat hearrá háldui ja geahččal illudit daid iluiguin maid nisson guovttos dutnje sálleba  .(EG 1985: 34).
SL galggašii gádditaht ebuot radio-guldaleaddjit ja   --  .(Gaski 1990: 26).
SL gaskkal 6000 ja 8000 kruvnnu mánnui ferte máksit møblekeahtes dálu ovddas  .(Gaski 1990: 13).
SL gean sáhtte cielahit vaikke fuorrán  .(KP 1989: 79).
SL gean áhččán áiggui garuhit  --  .(KP 1989: 11).
SL geat sáhtte ijaid njimmat ja gozihit, luhčo ja gužže, ledje  --  .(KP 1989: 19).
SL geat vigge Læstadius rohki sániid dulkot nu ahte dat heivejit iežaset sutolaš miellaláhkái ja dárbbuide  .(EMV 1996: 121).
SL go Biehtige lei buoccán iige veadján leat sutnje veahkkin  .(IP 1995: 87).
SL go Gassa-Máhtte vulggii doalvut min skuvlii  .(RPL 1994: 131).
SL go buvvat ge diehttelas fertejit man ni láhkai fidnet ruovttoluotta daid ruđaid maid  -- .(Gaski 1990: 40).
SL go diekkáriin gal duođaid lea lohpi čevllohallat.  .(HG 1990: 75) 
SL go guovža boahtá su ovddal, ja dalle son lapmalii beahcemáddagii fáktet geldon bissuin dan guovžža ja jurdilii ahte  --  .(IP 1995: 11).
SL go hárjetallen geavatit goarrunnálu  .(KP 1989: 69).
SL go ii beassan lávggodit  .(KP 1989: 72).
SL go ille šat astá ja sáhtta boradit  .(EMV 1996: 19).
SL go it bállen mus snahpastit ….njálgga nahkára, čáppa dálkin  .(EG 1985: 8).
SL go leat ráidduin vuorddašeamen beassat dán ja duon duhkorasa geahččallit, …  .(HG 1990: 62) XVO ja OV
SL go lei askkis čohkkáme ja ribahii máhcastit Biibbala bláđiid  .(EMV 1996: 22).
SL go lei nu buorre soahtat vilges ásaiduvvi olbmuid vuostá  -- .(Gaski 1990: 39).
SL go lei velá geasa hállat  .(RPL 1994: 154).
SL go livččii miella buorránaddat ja orrut geainnanu lahkalagaid  .(KP 1989: 56).
SL go láttán vuolgá ceavkkutit buolaš šalkaráigge  .(EG 1985: 22).
SL go nagodan peanna doallat – dassážii jámán  .(EMV 1996: 132).
SL go oainnat nieida veagal áiggui váldit Uhcabártni, masa son lei oppa váimmuinis liikon  .(PJ 1992: 43).
SL go sii máhtte šluomppistih  .(KP 1989: 123).
SL go sis galge leat stuora giđđadálvve čoakkalmasat  .(EMV 1996: 13).
SL go šattai guokte maŋŋálas beaivve málestit  .(KP 1989: 180).
SL goas in oppa máhttánge vel jurddašit gildojuvvon áššiid  .(KP 1989: 111).
SL goitge dat i dáhpatuvvan čeavlaivuođas, fal hálos figgat bajas ceaggoseamos sajis, nappo muhtunlágan jiežainis gilvvotallamis leai dušše gažaldat  --  .(EL 1979: 35).
SL gos son šattai oahppat nu ollu masa ii lean beroštupmi, nugo  --  .(EMV 1996: 17).
SL gos sáhtášii guoskkahallat bákčasiid, main  --  .(OP 1995: 52).
SL govččai son buorebut roavggu birra oaivvi ja vurddii bajána badjel mannat  .(EG 1985: 78).
SL guođđilan tipsaruđaid beavdái ja doapmalan kántuvrii ringet motellii Grand Canŧonis lanja diŋgot.  .(HG 1990: 73) VXVXXOV
SL hate Biibbala ii ožžon gáikkodit seammaládje go ovdamearkkadihte áviissa  .(EMV 1996: 22).
SL iežat ja vánhemiid ehkonomálaš dilli lea mii eanemusat mearriđaguhkás joavddat  .(Gaski 1990: 51).
SL ii ge dárbbašivčče gáhtat  .(EMV 1996: 93).
SL ii goabbáge joavku ane dárbbašlažžan vuolgit eará sadjái oahpu maŋŋái  .(Gaski 1990: 46).
SL ii gr son Niiggu náittohis dili ge galgga jietnadit, ja dan dáččaluvvama  --  .(ME 1986: 77).
SL ii liikká Biera sáhttán láddelačča áigostaga jáget, dušše muitalii maid nissonat jurddašedje  .(EG 1985: 23).
SL ii son áigon dahkah mai’e, maij mun ieš in dáhtton  .(KP 1989: 123).
SL iige danin sáhttán njuolgga ášši dikšut  .(OP 1995: 157).
SL iige dárbbašivčče juohke benne eatnistis gearjidit  .(KP 1989: 76).
SL iige jiena sáhttán boastutu áddet, nu čelgasit dat lei Ánde-edno jietna  .(EG 1985: 78).
SL iige son háliidan goddit čivggain eatni  .(RPL 1994: 146).
SL iige son veadján mánáiguin meaiskidit  .(KP 1989: 72).
SL iihan olbmo heiven guođđit okto dien dillái guovdalas ija  .(KP 1989: 77).
SL in háleštan geainnage inge máhtán mánáidege dadjat maidige  .(OP 1995: 130).
SL inge mun, gándda áhčči, dárbbaš šat veahkehit sin  --  .(OP 1995: 84).
SL ja  čiehpai lagabui eatnama amas eisige oainnáhallat  .(EG 1985: 99-100).
SL ja ahte son lei ihkku oaidnán eará ealu ja danin árvidii fievrát gappa deike  .(IP 1995: 79).
SL ja ain otnege reisijit du lusa oahpa goldit  .(KP 1989: 69).
SL ja almmustuvai badjelgeahččalas gánddaide, geat manne hettogis jieŋaid ala duššat  .(OP 1995: 82).
SL ja buvttii dieđu, ahte buohkat galget vuolgit Sámis eret  .(RPL 1994: 9).
SL ja dan maŋŋá sáhttá vaikko jápmit ja nu máŋgasii geavaige  .(RPL 1994: 66).
SL ja danin ferten guođđit gaskan loguváldima  .(JÁV 1988: 155).
SL ja das galgá leat dušše okta jođiheaddji, namalassii son ieš  .(EMV 1996: 43).
SL ja dat gilvva, maid son buorre áigumušas dáhtui sámiid váimmuide gilvit, ii gahččan ge geađgás eatnamii, dat bajásbovttii oađđi oadjebas álbmoga  --  .(PJ 1992: 46).
SL ja de velá galggašii bálddas oađđit  .(RPL 1994: 105).
SL ja diđii ahte justa dán bottus ii heiven vuolgit  .(OP 1995: 78).
SL ja doaivut iežas goas nu beassat Gáissáin seamma roavggovuollai  .(EG 1985: 53).
SL ja don soittát mannat ruoktot davás, it ge  --  .(EMV 1996: 111).
SL ja dál dovdet mo lea eallit indiánan vilgesobmuid máilmmes.  .(HG 1990: 77)
SL ja eallima hálddašeapmi vikkai gárgidit gaccaid gaskkas ahte  --  .(JÁV 1988: 131).
SL ja eska dalle go in šat veaje vázzit  .(EG 1985: 20).
SL ja fertejin ain eatni luhtte finadit duon dán jearahit, sihke sávzadoalu birra ja maiddái minddar dállodoalu birra  .(EMV 1996: 147).
SL ja geahččalii čohkánit báikásis diskageahčái, de bahtii basttii juoidá  .(JÁV 1988: 21).
SL ja gehččen mo aldočora gurgalii jeaggegura miehtá ja geahččalii gávdnat ruonas suoinni jeakkis  .(RPL 1994: 146).
SL ja go mus lei ná, atnen buremussan náitalit, vai mánás lea ruoktu ja bearaš  .(RPL 1994: 127-128).
SL ja ii gánnát báhčit láttaid duššai  .(AE 1991: 43).
SL ja joatká ahte sii leat doppe gielddas jurddašan addit Ándarasa bearrašii buoret ja stuorat vistti, mii  --  .(IP 1995: 24).
SL ja jos Ándaras vuolggášii su viežžat čoakkálmasain ruoktot, de  --  .(IP 1995: 23).
SL ja leat gierdan buot maid juo olmmošriehpu gillá, de ii olbmuin leat áigi smiehttat dakkár unna áššáža, go ovtta luovosmáná birra ja  --  .(RPL 1994: 55).
SL ja maidguin áiggui rohttet guoli juohke jogas, jávrris ja ráhpeádjagis mii ovddal boađášii  .(OP 1995: 136).
SL ja mo Iŋgá galggai loaktit dan maŋŋá dán máimmes  .(KP 1989: 19).
SL ja muhtumin doaivvošin iežan goaskinin, vai beasašin girdilit ere dáppe ja fárrosan dieđusge doaivon Bealljevár-Gáissá  .(EG 1985: 65).
SL ja muhtumin manan sáttogáddái geahčadit čába riv…  .(HG 1990: 72) XVXVO
SL ja mun galgen leat gárvvis rábádit dan sus eret  .(KP 1989: 16).
SL ja mun galggan válljet juogo su dahje guolggaid  .(KP 1989: 72).
SL ja mun ledjen danne bidjan mášinbissu báhčinládje ovttaid ovttaid amas golahit láttaid duššás  .(AE 1991: 43).
SL ja nu eai lean sáhttán loktanit girdiiguin  .(AE 1991: 51).
SL ja oaidnit Norgga leavgga seavašeame stággogeažis  .(AE 1991: 54).
SL ja omd. Universitehtas jerrojin vuđolebbo vel hállat otná sámi kultuvrarahčamušain ja ovdánemiin  .(Gaski 1990: 18).
SL ja rohkkáhedje vašis su ja cille issorasat, ja danin Ándararas šattai viehkat ain bivastat gállus daid báhtui  .(IP 1995: 17).
SL ja sin áidna vuohki mo dan dahkat lea divrudahttit gávvuid  -- .(Gaski 1990: 40).
SL ja soai vuolgiba vuos gálvvuid miellái guottašit  .(JG 1986:35).
SL ja son de lei jearran Máhtes ahte áiggutgo dán reasissus gotti goddit, masa Máhtte leai rábmostan ahte ihttin lea dat beaivi, goas mun vuoššadan gotti allasa  .(IP 1995: 9).
SL ja son vázzilii áltara duohkái Bassi Biibbaliin, de ille duostá geahčestit girkolatnjii  .(EMV 1996: 71).
SL ja sáhtii vázzit goas čáhcái goas bártidit duoldi čáhcegivnniin  .(IP 1995: 81).
SL ja áigu bissut ceaggut  .(OP 1995: 151).
SL ja čállšn vel ahte eai galgga balus mu dihte dainnago gal dáppe nai lea dat seamma Ipmil go eará báikkiin  .(AE 1991: 42-43).
SL jos hálidan čuovvut su  .(JÁV 1988: 145).
SL jos mus livččii deaivan leat dakkár, muhto go ii de ii  .(IP 1995: 75).
SL jos rikkošii dan mađe ahte ii dárbbašivčče šat duššiid dádjut, nugo son dán rádjai lei bargan  .(IP 1995: 23).
SL jos áiggui joatkit šibitdoaluin  .(JÁV 1988: 102).
SL juos de livččii vehá alkkit eallit  .(KP 1989: 15).
SL jurddašin, muhto eadnái lohpidn leat riidalkeahttá dán luomu áigge  .(RPL 1994: 199).
SL jurdilii Biggá ja manai jearrat hotellabargiin Simona lanja  .(KP 1989: 41).
SL jus ain joatkán oktovuođas eallit  .(EMV 1996: 97).
SL jus dal ii bahákas máhteš hállat, hoahkalii Gáisá ja hoigadasttii rátti vel lagabui  .(EG 1985: 39).
SL lea ge dálá olbmuid hálo oahpásmuvvat dárkilebbo beakkálmasaiguin  .(Gaski 1990: 42).
SL lei juoga mii ii galggaše geavvat  .(EMV 1996: 46).
SL lei measta dego norgga kioskahilduid de geahčadit, dušše  --  .(Gaski 1990: 44).
SL lei oainnát doppe áigon sárdnidit suruhemiide vai gogccájit, nugo lei oahppan sámiid gaskkas  .(ME 1986: 9).
SL lávejedje mu erenoamážit suhttadit  .(JÁV 1988: 102).
SL lávkulii guhkes lávkkiiguin gámmárii viežžat burssa ja nu livkkihii olggos  .(KP 1989: 76).
SL maid galggai oastit ja maid guođđit oasttekeahttá  .(KP 1989: 23).
SL maid gaskkas válljet juohke eahkeda, de áiggi gal lea vejolaš golladit TV ovddas jus dan dáhttu  .(Gaski 1990: 38).
SL maid livččii sáhttán oktoge bargat  .(JÁV 1988: 116).
SL maid sáhtii dárbbu mielde njuovadit  .(JÁV 1988: 62).
SL maiguin sáhttá ráhkadit muhtinlágan áaldi balsii  .(JÁV 1988: 87).
SL main galggai vuos gavvit eret eanaš guolggaid ovdalgo daid storii coggat čoddagii  .(JÁV 1988: 157).
SL makkár galggai leat su áidnabártni eamit  .(KP 1989: 49).
SL makkár sajiide galget sáddet ruđaid dahje doalvut biktasiid ja borramušaid  -- .(Gaski 1990: 27).
SL man olu áiggi liikkáge geavahit vel ođassáddagiin ge muitalit  --  .(Gaski 1990: 27).
SL manebat murdilii mealgadažžii, vilppui juohke guvlui ja álggii huikkádallat  .(EG 1985: 100).
SL masa lea bággu dihto beaivvi ain addit bákkolaš gutničájeheami  .(JÁV 1988: 148).
SL mat vuosttažettiin leat jurddašuvvon mánáid hohkadit  .(Gaski 1990: 37).
SL mat áigo dan muolddas runidit  .(KP 1989: 108).
SL mo dat álggaha ja mo loahpaha ja mus eai leat álo hálut, de..  .(KP 1989: 58).
SL mo galggan eallit dán behtolaš máilmmis, mo gierdat dan, maid dahkat heađi ja áhtaštusa bottuin  .(KP 1989: 43).
SL mo galgá earáiguin birgehallat  --  .(Gaski 1990: 45).
SL mo goas ain gánnehii láhttet  .(JÁV 1988: 121).
SL mo gussanáli sáhttá buoridit  .(JÁV 1988: 132).
SL mo su fiinna siessá nieiddainis leai vuolgán dearvvahit sin eváhkuid, muhto  --  .(RPL 1994: 43).
SL moai báziime vuohpain guoktin divššodit mánáid  .(KP 1989: 15).
SL mot galgá riekta lávket dás ovddos  .(EMV 1996: 45).
SL mot sii garve mu- de orui liikká buorre beassat ráfis eallit dáppe – oktovuođas  .(EMV 1996: 64).
SL muhto Lars jeđđestalai su ja diđii muitalit, ahte davviolbmuiguin lea ain dološ vikiŋgaáigásaš váddu  --  .(OP 1995: 17). 
SL muhto ammal donge áddet, man váivašuvvan ja heađis mun lean  .(KP 1989: 202).
SL muhto baicce báhcet gávpoga gáhtanurkkiide huhttát ja behtolaš jeđđejeaddji bálvalit  .(Gaski 1990: 51).
SL muhto buoremus lea dieđusge vuolgit dálán geahččat gos Biera ádjána  .(RPL 1994: 220).
SL muhto báhčaleamit bohte guovllus gos diđiimet bures ahte eai galgan leat duiskalaččat  .(AE 1991: 60).
SL muhto dan ii lohkan diehtit, manin biergu leai nu njálgga, njulgestaga hearsku  .(OP 1995: 172).
SL muhto das bođii duođalaš romána, man olbmot gillejedje dárkilit čuovvut  .(IP 1995: 30).
SL muhto dál go lea jápmán, de su rumaš oažžu leat gos árvida  .(RPL 1994: 93).
SL muhto dálu eamit ja eadneolmmoš galggai leat stáđis dego bákti  .(KP 1989: 205).
SL muhto dán dálvvi son gale ii nagadivčče lohkat nu ollu, ahte  --  .(EL 1979: 84).
SL muhto go mis ii leat gosa mannat idjii, de  --  .(RPL 1994: 25-26).
SL muhto gálbbiid ja sávzzaid fertiimet goddit  .(RPL 1994: 9).
SL muhto in oron heiveheame dan dette lohkat 
SL muhto leai čađa ilus, go beasai suinna hállagoahtit sámegiela  .(KP 1989: 183).
SL muhto maid mun Gáissáa dieđan ja lean oaidnán, son ii sáhte geaidit maidige  .(EG 1985: 24).
SL muhto mun galggašin goastadit Nillá, gusa ja gálbbi  .(EG 1985: 108).
SL muhto munnje lea olu álkkit eallit Bierain go in jurddaš Petera birra maidege  .(RPL 1994: 127).
SL muhto oažžubehtet jáhkkit, mo su siessá lei suorganan, go rabastii uvssa  .(RPL 1994: 43).
SL muhto rivttes bálanse fáhten sáhtta leat váttis  .(EL 1979: 50).
SL muhto seammás balaiga ahte duot reaŋga sáhtii sehkket nieidda gárvisin láhččojuvvon eallima  --  .(IP 1995: 81).
SL muhto son ieš diđii ahte Ipmil sáhtii gilvit oskku ipmárdusa vaikko man unna mánážii  .(EMV 1996: 22).
SL muhto sáhttoalmmá lei illá vuolgit  .(IP 1995: 38).
SL muhto šattai bargguid geažil ádjánit nu guhká duoddaris  .(IP 1995: 87).
SL muorástahtii mu ja siđai doapmat biiii vai in galbmo  .(EMV 1996: 94).
SL máinna arvá duokkár guovžačorraga heađuštišgoahtit  .(IP 1995: 65).
SL namalassii dalle go son siđai Johannesa iežas gásttašit  .(EMV 1996: 19).
SL nilddii láhtogeahčai ja čohkánii vuorddašit  .(EG 1985: 102).
SL njulgii idjabáiddi ja áiggui nohkkat  .(KP 1989: 65).
SL nu ahte dat ii gal dárbbaš dahkat duokkár geafes bártnis badjealbmá  .(IP 1995: 75).
SL nu ahte ii šat bálle muoss guorahallat Ipmila sáni,de  --  .(EMV 1996: 76).
SL nu litna ahte dáká miela njamistit  .(EG 1985: 127).
SL nuorra olmmoš galgá beassat oaidnit eará nuoraid, son savkalii  .(IP 1995: 83).
SL sii guđet háliidit gefiid ja fuonit-birgejeaddjiid veahkehit  .(Gaski 1990: 27).
SL sivdnedii nu čiekŋalit ja vuordnugođii ahte ii galgga gul jura Eira oažžut su nieidda, vaikko geađgi luoddanivččii  .(AL 1992: 94).
SL son divttii Máreta báhcit ráfai  .(EL 1979: 17).
SL son doapmalii joavkkuinis ovddabeali ja jurdilii vehá bolfestit “gáranasgoaskima” ovdalgo Holvi, ortnega ja lága fákta, gearggašii mearrebáikái  .(OP 1995: 113).
SL son geahčai dušše birra, nugo livččii ohcan maid vel galggai duššadit  .(EG 1985: 84).
SL son lea gullan ahte rivgu láve ilus čierrut go lea náitalit áigumin  .(IP 1995: 53).
SL son leai čilgen ahte son gale áiggoši skuvlii máhccat , muhto  --  .(EL 1979: 84).
SL son smiehtai go gorgŋestii dearpmai ja vulggii čuovvut gátti mealdi hirssa guokta  .(EL 1979: 43).
SL songe hoahpus amas oainnahallat  .(KP 1989: 65).
SL sáhtat fáhkka girdilit garján, badjel duon ceakko Bealljeváre máttás  .(EG 1985: 34).
SL sáhttá muittašit dahkkon mátkkiid ja niegadit ođđa, amas ja…  .(HG 1990: 70) VVO ja VX
SL vai beasašii jugistit dan njálgga vienerbulláin  --  .(KP 1989: 18).
SL vai beassaba dálvit fitnat dan báhčimin  .(IP 1995: 35).
SL vai in beasašii nihtit ruđaid alccesan  .(KP 1989: 72).
SL vai mánáin lea gos duhkoraddet ja vai juovlastállu ge arvá boahtit  .(Gaski 1990: 32).
SL vai mánáin livččii maid borrat  .(KP 1989: 19).
SL vai mánát besset muohttagis stoahkat ja govviduvvot juovlastáluin  .(Gaski 1990: 27).
SL vai nagodivččen du gáidadit dan meare eret iežan jurdagiin ahte  --  .(EMV 1996: 54).
SL vai oažžu ráfis málestit ja ligget nu olu go hálit  .(RPL 1994: 27).
SL vai sáhtašii goasnu ráhkistit  .(KP 1989: 41).
SL vai sáhttá buhtistit juohke logi mehtera geažis láddjenmášiinna  .(JÁV 1988: 115).
SL vaihke dáhtošin jierrah ietnis ráđi  .(KP 1989: 127).
SL vaikke návehis eat láven gale boaldit go rissiid  .(HAG 1982: 30).
SL vaikko dihen ahte eahketboddu ja idja dáiddii šaddat oalle guhkki  .(EMV 1996: 150).
SL vaikko eai menddo bures máhttánge suomagiela, eai ačkke lohkat  .(RPL 1994: 120).
SL vaikko logai ge ipmirdit manne mun ferten fárret davás  .(EMV 1996: 135).
SL viehká njuolgga sallii ja son beassá jeđđehallin ja seammás velá čávut Gáissa litna báikkiid  .(EG 1985: 52).
SL Ánne loktii geahčastaga eret eatnamis ja divttii dan girdit vieljas hárduid badjel vieltái,  --  .(OP 1995: 70).
SL áddemeahtun olbmot álge dainna Ándarasa gohčodit dainna namain, vaikko rivttes namma leai Soarvegura-Ándaras  .(HAG 1982: 61).
SL álggii jámadii ja   -- .(EG 1985: 128).
SL áššiid mat eai galgan beassat vieris olbmo bealljái  .(IP 1995: 76).
SL čierastit geainnuid mielde maŋŋá go…  .(HG 1990: 73) VX
SL čuođđilii Sunná nuppi guvlui ja vieččalii Jovnna dánsut  .(KP 1989: 194).
SL, amas duot gánda šat goassige sáhttit sutnje dadjat “don siviliserekeahtes sápmelaš”!  .(PJ 1992: 24)
SL, de lea vuos mannan guhkes áigi čoavdit dán dutki koda, ja dasto oahppat áddet dan giela…  .(HG 1990: 57) XVXVXVO ja XVVO
SL, de leat eahpitkeahttá dán girjjis duohtavuođat, maid fállat maiddá sámi lohkkiide ge.  .(HG 1990: 79) MVX
SL, de árvalattaimet measta vuolgit geahččat ahte lea go…  .(HG 1990: 67) SXVVO
SL, gal han norgalaš sihkkarit livččii nuppiid norgalaččaid árpmihit.  .(HG 1990: 67)
SL, gii dál lea álgimin doaimmahit   eamičearddaid girjjálašvuođa čoakkáldaga.  .(HG1990: 81) XVVV
SL, ja go galgá čilgešgoahtit, de maiddá ferte diehtu das maid čilge  .(Gaski 1990: 8).
SL, ja main lean viggan govvidemiid, indiánaid iežaset muitalusaid ja veardádusaid bokte juohkit veahá daid dieđuid maid  -- .(Gaski 1990: 8).
SL; belohahkii dan dihtii go bearrašiin ferteba goappašat vánhemat bargat vai šaddá doarvái tienas  --  .(HG 1990: 55) XVSV
SU mánáid ii ožžon giige olgguštit ja badjelgeahččat  --  .(KP 1989: 98).
Sabehat eai lean gal, ja eai várra máhttánge čuoigat  .(AE 1991: 29).
Sadji leai garas, in lean hárjánan rissesajis oađđit  .(IT 1997: 59).
Sammol ja eará gánddat eai duosttan šat guoskat munnje  .(KP 1989: 94).
Sammol-čeahci fertii gieldit munno  .(RPL 1994: 85).
Sarvvis lei nu gáfat dilis go Aapo bođii gádjut oahppis ahte stuŋgehii au alage  .(IP 1995: 57).
Sattai ovdan, ahte Gálle leai ožžon heilla skuvlaáigge gullat cielatemi  .(EL 1979: 7).
Savvonis leai guolli, nu lea guolli ahte fatnasii njuikot  .(OP 1995: 141).
Savvonis láviime orostallat Mágga-goaskki geahčen  .(JÁV 1988: 45).
Seahkas leai liikahádja inge mun storen dasa guoskat  .(IT 1997: 52).
Sealggahisvuođa geažil son ii lean ássanvisttige gártan divvut  .(IP 1995: 23).
Sealgádit galggašii albmaláhkai daid suruhis diŋggaid  .(RPL 1994: 18).
Seamma dagai maiddái Ivvár ge ja seammás savkkuhii ahte Beske galggai gádjut su eret Jogašgátti nieiddaid fáŋgavuođas  .(JG 1986:77).
Seamma olmmoš ja neaggis báhtui vuolgán, ozastallat láibejoatkat dáppe davvin  .(EG 1985: 23).
Seamma sáhtášii dadjat dan filmma birra ge maid mun namahan bihtás mas lea bajilčálan  -- .(Gaski 1990: 8).
Seammahan eadni ja áhččige láveba, dajai Nillá ja álggii heivehallat duvddacakkiid ceaggut  .(EG 1985: 77).
Seammaláganin Bás Gálle sávai jiežas šaddat, muhto  --  .(EL 1979: 8).
Seammas galge guokte kompania johtit vári 842 guvlui, geahččalit vuolládastihit duiskalaččaid váldoladnosiid, mat ledje dan váris  .(AE 1991: 36).
Seammás bođiiga Gádde-Márjjá ja Iŋgá-siessá dulkot midjiide  .(RPL 1994: 10).
Seammás miella čuovggeta go beasan badjosiid viidodagaid johtit  .(JG 1986:56).
Seammás sáhttá doalahit hattiid ge allelis go muđui, …  .(HG 1990: 62) XVVOX
Searvegoddái galggai oahpahuvvot hui nuorra láidesteaddji, gii  --  .(EMV 1996: 27). 
Searvegotti boaraseapmosat bohte suorganemiin ja duođalaš čalmmiiguin áhči lusa, rohkadallat sutnje veahlkkin mu ovddas  .(EMV 1996: 57).
Seađašii dat gale lohkat, galle guoli dal aitto leat dies  .(HAG 1982: 30).
Sevii Nillá báhčit, aiddo guovdu ratti  .(EG 1985: 103).
Sieiddaš álgá čuorvut  .(MB 1985: 37).
Sielu vašálaš beassá Sáhtániin oktanaga illudit ja hearvástallat go  --  .(EMV 1996: 72).
Sielu vašálaš sárdnu ahte olmmoš galgá iežas bajidit Almmálaš Váhnema Badjelmearrideaddjin  .(EMV 1996: 72).
Sierra olbmot mat bohtet ja doibmet liikkain, ii dárbbaš aktage dieinna váivašuvvat, digo ii galggaše jápmin dihttot  .(ME 1986: 58-59).
Siessá ii diehtn máid galggai lasihit  .(EMV 1996: 123).
Siessá ii jearahan šat duođi eanet, dušše siđai mu leat várrogas várálaš gávpogis jus olgun vánddardan eahkes  .(EMV 1996: 92).
Siessá lei muitalan sutnje manne mun galgen sin luhte ássat  .(EMV 1996: 63).
Siessá sulástahtii máŋgga dáfus áhči, ja sáhtii muhtun muddui deavdit dan guorosvuođa máid  --  .(EMV 1996: 66).
Sieđgaádjat njálbmái sii goittotge nistihedje báhcit ealli olbmuid  .(EG 1985: 89).
Sieđggat ja duottar-soagážat ledje spátnjon ja mu čalmmit eai šat ožžon dan dološ oidnui mangelágán oaivila got dat sáhttá muktašuvvat ovtta olbmo eallima áiggis  .(I H-U 1987: 31).
Siggá leai vuolgán juo ovdal “háleštiti jierpmálaččat” Serafiinnnain  .(OP 1995: 112-113).
Sihke Dárdá ja renga leigga hehtton diktit  .(ME 1986: 58).
Sihkkarit čaibmet sealggeduohken, mo dat Goalsenjárga Biehtá fillii náitalit dan dovkkes Biera dainna duiskalaččaid fuoráin  .(RPL 1994: 152).
Sii baláskedje oalát, dasgo sis ii lean šat bissuge, mainna livččii sáhttán báhčit, jos heahti boahtá  .(IP 1995: 38).
Sii bidje oađđit go báhppa girkui manai, dahje sii atne ieža dan gaskka čoakkalmasa girkostobus  .(AL 1992: 65).
Sii bohte sisa ja gal son masa álggii vihkut ahte  --  .(I H-U 1987: 23).
Sii bohtet dieđihit farga fas, mo lea  .(IT 1997: 48).
Sii bolde maiddái dáža duhpáhiid dego iežaset duhpáhiid nu ahte Dáža olbmot eai oaččo šat oastit oppa duhpátbihtáge  .(IT 1997: 44).
Sii ceggejedje daid viesu vuostái; muhto eadni ii suovvan buktit daid nu lahka orrunvistti  .(AL 1992: 54).
Sii dadje munje, sii bohtet geahččat mu juohke bissananbáikkis  .(MB 1985: 60).
Sii dutke ahte eai galgga surrat jur badjelmeari, muhto geahččalit vuordit, dat lea buoremus nu  .(I H-U 1987: 27).
Sii eai diehtán galge go čuovvut girku ja ođđa báhpa vai  --  .(EMV 1996: 74).
Sii eai lean mu bajásdoallit, ja mun in dárbbašan moktege sis beroštit  .(EMV 1996: 136).
Sii eai máššan vuordit min, iige lean dárbuge, go Sámmol-čeahci lei minguin  .(RPL 1994: 83).
Sii eai oaččo nie álkit beassat báhtárit  .(EMV 1996: 116).
Sii eai roahkadan oppa vilppastit searvagotti guvlui  .(EL 1979: 9).
Sii ealitit sávvaga beassat Julmmes Čálkui dahje Bás Gállii badjereaŋgan  .(EL 1979: 27).
Sii fertejedje dovddastit, ahte Ipmil leai earáhuhttán iežas áigumuša, ja leai sállen Máhttii ja Birtái máná  .(IT 1997: 69).
Sii fertejedje fuolahit mátkái nu mánáid go ádjáid ja áhkuidge ja dan lassin velá dávviriid  --  .(RPL 1994: 6).
Sii fertejedje čoaggigoahtit vuos váraid ravddaid ovdalgo besse balssa ala  .(JÁV 1988: 87).
Sii fetejedje mannat logi kilomehter geahčái  .(RPL 1994: 27).
Sii gal máhtašedje stivret ja hovdet vaikke olles riikka, das mun lean áibbas sihkkar  .(KP 1989: 203-204).
Sii galge birget juohke dafus seamma bures go suopmelaččat  .(KP 1989: 98).
Sii gádde ahte dán sivas sieidi sáhttá doallat sidjiide muosehisvuođa  .(IP 1995: 37).
Sii hálidedje velá earrodearvuođaid guđet guimmiineaset  .(AL 1992: 70).
Sii hálidedje čájehit ahte girku ja dan oaivámuččat sin mielas ledje šaddagoahtán beare máilmmálažžan  .(EMV 1996: 73).
Sii hálidedje čájehit ahte sis lei friddja dáhttu ja ahte  --  .(EMV 1996: 91).
Sii háliidedje sihkkastit, ahte  --  .(RPL 1994: 77).
Sii hálle suomagiela iige ovttasge šat orron leamen miella nákkáhallat  .(KP 1989: 176).
Sii juogo eai máhtan dahje eai viššan dadjat riekta Gálle gohčonamma  -- .(EL 1979: 6).
Sii leat bajásgeassán mánáideaset skárppis ja garra eallima čađa, dál lea min vuorru deavdit iežamet geatnegasvuođa  .(IP 1995: 7).
Sii ledje arvat badjelis go mii, ja go sis eai lean dolastanvejolašvuođat, de --  .(AE 1991: 41-42).
Sii ledje boahtán gumpposvaraid viežžat, dálvemállasiid várás  .(IT 1997: 66).
Sii ledje dál gullan, mi sámesohka lea leamaš, mii dat dál lea, ja mii dat galgá šaddat  .(AL 1992: 110). 
Sii ledje gal ožžon Ipmil sáni gullat ja sakka ovdal Læstadiusa, Thomas von Šesten bokte, guhte dan dihtii go so   --  .(PJ 1992: 45).
Sii ledje gártan orostallat ovttas suopmelaččaiguin guhkes áiggiid, ja  --  .(JÁV 1988: 19).
Sii ledje hui viššalat ain sáddestit breava Sápmái muitalit mo sis manná ja  .(Gaski 1990: 30).
Sii ledje leamaš dálvesoađis Ruošša vuostá, ja ii lean gal váttis oaidnit ahte sii ledje hárjánan soahtedoaimmaide  .(AE 1991: 44).
Sii ledje vuosttas buolva, mii oahpai dovdat buorebut duon beakkán láttána  .(JÁV 1988: 19).
Sii liikojedje olgun eloštit  .(AL 1992: 59).
Sii lohket Ovllá spivkárin, atná gul suohtasin dáččaid dájuhit  .(ME 1986: 50).
Sii lohpidedje maid buktit láibbi ja eará borramušbihtá, juos leaš gávdnomis mihkkige  .(IT 1997: 48).
Sii láveje čuoččahit ja átnugoahtit lagamuččain buot bahávuođaid ándagassii  .(EMV 1996: 66).
Sii lávejedje boahtit geahččat, gii dál vuolgá ja gii boahtá  .(AL 1992: 101). 
Sii lávijedje geassit suhkat jávrri badjel, vázzit Oavdunvári vuoli girkui  .(KP 1989: 152).
Sii manne áiggil ráhtosadjái, dasgo gaskaija áigge guovža boahtá álo rádu borrat  .(IP 1995: 65).
Sii muittuhedje sámeeallimis, man Sunná dál áiggui biđget ja iežas bokte ollásit dahkat duššiin  .(KP 1989: 182).
Sii nagade garra gižžudemiid čađa váldit dán aláža  .(AE 1991: 39).
Sii nagade álggos cakkastit vašálačča, muhto nuppi vuorus cuvkii vašálaš buot vuosteháguid ja gárssastii meaddel  .(AE 1991: 21).
Sii rohkadalle ja lávlo moadde sálmma – ja ánuhedje ahte iPmil galggašii sidjiide addit fámu máhtti sárdnidii Su sáni riekta  .(EMV 1996: 35). 
Sii rohkadalle mu ovddas, ja de mun bessen fas mannat latnjasan  .(EMV 1996: 58).
Sii ráhkkanadde girkosadjái vuolgit  .(AL 1992: 57).
Sii ráđihuvve johtilit, go šadde rasildit bohccuiguin, ja gárte bivdit Lohtus Pennasa pataljonas badjealbmá oahpahit sidjiide, mo  --  .(IP 1995: 56).
Sii sáddejedje guoktása bismmara ja earát nollájedje golleboahtala bálddas dan botta  .(IP 1995: 47).
Sii álge gilvvu čierastit  .(IT 1997: 5).
Sii ánuhe borrat, ožžo maid  .(MB 1985: 41).
Sii čaibme ja bilkidedje unnibuid, geat easkka oahpahalle suomastit  .(KP 1989: 163).
Sii čiehkádalle, amaset boarraseapput gávdnat sin ja hoahpuhit sin mátkái  .(AL 1992: 70).
Siida láve dego oađđima dilis eallát  .(I H-U 1987: 38).
Siida lávii ain dávjjit ja dávjjit báhcit Bás Gálle háldui  .(EL 1979: 35).
Siidas lei šaddan guoros sadji, maid ii oktage eará sáhttán deavdit  .(AL 1992: 97). 
Siiddas lei Maria’ai nu váivi álo gullat vánhemiiddis áigguma  .(AL 1992: 96).
Siiddas álge vuordit  .(I H-U 1987: 28).
Siiggašin daid fáros nuppebeallai máilmme, manašin dakkár sadjái gos Aleks ii goassige árvidivččii ohcat   --  .(EG 1985: 108).
Siiguin livčče galgan beassat sámegiela hállat  .(KP 1989: 22).
Sikká bijai dola, goivii čázi gievdnái ja de juorbulii olggos gužžat  .(JG 1986:46).
Sikká bodnjái Gehmán luhtte rántehis ja jearahii duobbil dábbil ságaid, gaskkohagaid geahččalii oččodit sága Rođu-Ivvár ja Rávde-Lásse áššiide, muhto  --  .(JG 1986:20).
Sikká dan ovdii guovlalas ja sáhkkii skierpmui dáluid mielde, vaikke illá goasttaiba vázzit ge  .(JG 1986:9).
Sikká dihtii čuožžilii ja bijai gáfe duldet  .(JG 1986:47).
Sikká geahččalii geassáduvvat jienajávohaga olggos, muhto  --  .(JG 1986:24).
Sikká hipmošii diehtit mo Reaŋga-Sámmol ge lei láhtten go Ánne ballamis máinnašii  .(JG 1986:61).
Sikká ii astta bávččas julggiid lihkahallamis háleštit  .(JG 1986:14).
Sikká iskkai vel njuorasmahttit Lásse, muhto  --  .(JG 1986:58).
Sikká juorbula uvssa luhtte luvddá viežžat, vuohkádastá dainna ja láhttesta  .(JG 1986:34).
Sikká leat velggolaš, beasat dan ge doalvut ruovttolutta  .(JG 1986: 82).
Sikká manai olggos geahččat gos áddjá lea, uovlladii birra stobu ja visttiid duohken  --  .(JG 1986:74).
Sikká ruvvedii čálmmi ja geahččalii gávdnat jierpmálaš vástadusa, muhto  --  .(JG 1986:20).
Sikká skieibbáhalai ja smiehtai mii livččii buorre sivva čilgehussan, áivi aiddo dan gal dovddahit ahte son   --  .(JG 1986:58).
Sikká skivžula Ivvára geahčái, muhto šaddá boahtit seammá gutniin ruovttoluootta  .(JG 1986:34).
Sikká suorganii ja heahpanii, go vuosttas geardde gulai ahte ii songe lean sáhttán nu čiehkádit  .(JG 1986:66).
Sikká sárdni bijai Lehppenjun-ádjá ge gávastallat, ja son čuožžiliii seaŋggas, álggii mášohuddat, dobodi biergasiid beavddi alde ja gávkkai geahččat váriid badjel  .(JG 1986:73).
Sikká áiggui njuolgga mannat ášševuoddji lusa, ja lávdealbmát bohtet,  --  .(JG 1986:42).
Sikká árvalii ahte Lásse vuolggášii ožastallat skihpáres, muhto dan jurdaga Lásse šikkui seammás  .(JG 1986:58).
Sikkás duvle fidnejin geavvadan jiestta dan meare ahte ožžon dolvviidit ja suvrus geavvagođii  .(JG 1986:18).
Sikkás goit ii lean dilli isides birra mutalit  .(JG 1986:47).
Sikkás sivvu soaiggehii go oinnii ahte lássaliinnit ledje gitta ja álggii njuolgga galmmáhallat sealgái go uksa ge lei lohkas  .(JG 1986:57).
Silje deattašii mu iežas ratti vuostá ja háliidiii diehtit Egila birra  .(EMV 1996: 67).
Silje lei 17 jahkásaš ja orui ruovttus dan dihte go ii sáhttán hupmat  .(EMV 1996: 63).
Silje rávvii ahte in galgga dahkaluddat  .(EMV 1996: 99).
Sillii vuos mielkki lihttái, rokkai biergosálgga lávkkastis ja álggii málestit  .(EG 1985: 104).
Simon leai lohpidan boahtit beal logi áigge sálii  .(KP 1989: 41).
Sin dállui han galge čoahkkanit ollu olbmot  .(EMV 1996: 29). 
Sin ii duostan muitalit gos daid dieđuid leai ožžon ja man dihte  --  .(I H-U 1987: 25).
Sin leai mearri mannat joga badjel Báktenjárgii, man masa njuolga vuolabealdi Šoavvageađgi leai  .(EL 1979: 42).
Sin leaige mearri dušše stivret muoraid Šoavvageađggi báldii  .(EL 1979: 43).
Sin mielas lea somá lástabiillas čohkkádit  .(ME 1986: 81).
Sin muođuin sáhtii áicat smávva balu suoivana go sii gohčotalle áltar birrasii  .(EL 1979: 9).
Sin áhko-eadni lei sieiva sápmelaš, muhto eai ieža gal viššan dan gullat  .(AL 1992: 56).
Siona nieidda osku galgá gillámuša dolas geahččaluvvot  .(EMV 1996: 78).
Sis ii lean doarvái sálti, mainna livčče sáhttán sáltet ortnetmielde buot dáid luosaid  .(JÁV 1988: 123).
Sis lea hui váttis beassat bargguhisvuođabargguide, danin  --  .(IP 1995: 48).
Sis lei dat roahkkatvuohta ja mearridandáidu mii dárbbašuvvui go garra máilmmis galggai birget  .(EMV 1996: 24).
Sis lei dušše okta bissu, man dolle olámuttos vai sáhttet dainna baldit, jos  --  .(IP 1995: 37).
Sis livččii hirbmat hoahppu geargat beassat Boratgeavgŋa meatta ovdalgo dat cogošii menddo  .(EL 1979: 37).
Sis álge leat juo bohccotge viđačuođi mađe   --  .(IP 1995: 73).
Siste leai geamádat ja Nillá šattai áigebottaid čuožžut, ovdalgo čalmmit dohpe seavdnjadassii  .(EG 1985: 88).
Sisá dállu lei munnje oadjelas báiki gos hálidin leat  .(EMV 1996: 64).
Sivahallen su mihá eanet go iežan, go u ollu váivi ledjen šaddan gierdat  .(EMV 1996: 127).
Skihpariiddes geažil Bás Gálle álggii dovdat jiežas juoba lihkolažžan  .(EL 1979: 8).
Skiippa láhtti lei u duolvvas, ahte dasa ii sáhttán bidjat dávviriid  .(RPL 1994: 22).
Skinndaud, lasihii Pierra dárogillii, ja álggii dárustit  .(ME 1986: 66).
Skoalpa-Mággá lei guvllár, muhto son galggai maiddái leat oskkolaš  .(AL 1992: 76).
Skoarahoo giellas miel’ávskara, muhto hui várrugasat, amas gielas nohkat ja guoskat dat maiddai ávskarnjunnaige  .(HAG 1982: 8).
Skoađas oainnát sáhttá ráigánit  .(ME 1986:26).
Skovllos han dáidá oahppat kultuvrra, eadnán ribahii hoahkalit  .(ME 1986:20).
Skuvlla lonuheapmi ii mearkkašan eara dan ahte šadden toga čuovvut moadde bisánanbáikki guhkkelii  .(EMV 1996: 82).
Skuvlla maŋŋá oahpaheaddji dieđihii, ahte moai galggaime báhcit skuvlavistái go earát mannet ruoktot  .(IT 1997: 8).
Skuvllas oahpaheaddji lei geahččalan midjiide sámi mánáide fiidnásut dábiid oahpahit  .(RPL 1994: 157).
Skuvllas oahpai son johtilit čállit  .(AL 1992: 51).
Skábmamánu gaskkamuttos moai reisiime min geahčai muitalit heajaid birra  .(KP 1989: 9).
Skábman muhtun iđitbeaivvi leai rektor boahtan viežžat su telefonii  .(EL 1979: 84).
Sl ai boahtiba bassat ja buhtistit dan… daann  .(EG 1985: 123).
Sl Ádjaga eadni lávii bassaladdat ja vuoššat biktasiid  .(OP 1995: 156).
Smiehta mánážan, mii oččošeimmet dál leat ruovttus Goalsenjárggas iežaimet sajis, oađđit ja morihit iđđedis ja de fitnat firpmiid geassemin, čoallut guliid ja dahkat vaikko maid  .(RPL 1994: 17).
Smiehtadii Ivvár gal jo doarrát ge, muhto  --  .(JG 1986:71).
Smiehtadii gahpira boaldit, muhto son miehtai, ahte   -- .(EG 1985: 44).
Smiehttagohten, makkár min eallin boahtá leat áhči haga  .(RPL 1994: 86).
Smihtten máŋgi gárgidit skuvllas  .(RPL 1994: 110).
Smihtten, ahte ii ádjáin gánnit dien ášši birra háleštit  .(RPL 1994: 181).
Smihtten, galggašingo guoddalit ásodatdivššárii, ahte Elle lei garrudan  .(RPL 1994: 160).
Smihtten, leigoson Biera ádden maid mun áigon dadjat  .(RPL 1994: 131).
Smihtten, mo áigu eadni Ándde oažžut diekkár bargui  .(RPL 1994: 198).
Smávva giliin vuotnagáttis ledje moadde vahku juo hupman dien sárdneolbmá birra gii galggai boahtit servedoddái guossin  .(EMV 1996: 28). 
Soaai geahččaba, mo vuodja bahčasa snájastagas dápmot siiddus  .(EL 1979: 18).
Soai biddjojuvuiga girdit  .(EMV 1996: 133).
Soai bijaiga nu garrasit vuostá ahte áhčči fertii loahpas miehtat dasa ahte eaihan   --  .(JÁV 1988: 48).
Soai bođiiga mu jeđđet  .(EMV 1996: 95).
Soai diđiiga ahte bargu ii dovdda ráhkisvuođa ja sálu iige livčče gárvvis áddet guovtte nuora liegga dovdduid  .(IP 1995: 84).
Soai doaivvuiga ollu buori eallinbálgás, man mielde leigga vuolgán ovttas vádjolit  --  .(IP 1995: 30).
Soai dutkkaiga ja dutkkaiga ja oinniiga ahte guovža lei geahččalan jávkadit luottaidis  .(IP 1995: 35).
Soai dušše čohkkaiga, lei nu suohtas leat nuppi olbmo lahka  .(IP 1995: 83).
Soai eaba duostan šat mannat dobbelii, muhto garvviiga rieggá ja   --  .(IP 1995: 35).
Soai eaba dušše diehtán ahte jurdagiid sáhttá lonohallat uhcitge ruojain  .(JÁV 1988: 100).
Soai eaba háliidan guođđit su vuos okto mánáiguin, muhto eadni biehttalii  .(RPL 1994: 40).
Soai eaba lean suitán oastit daid, vaikke leigga gal niegadan, ahte  --  .(KP 1989: 176).
Soai eaba šat áddehala eabage máhte háleštit lunddolaččat  .(JÁV 1988: 93).
Soai galggaiga deaivvadit hoteallas  --  .(KP 1989: 28). 
Soai galggaiga dál merket guovžžabeasi, man  --  .(IP 1995: 35).
Soai geahččaleigga gávdnat Gáissás bahábijaga gii ii dárbbašan olbmoárvvu ja suinna oaččui láhttet mo hálidii  .(EG 1985: 69).
Soai geassaiduvva veahaš sierra háleštit  .(EL 1979: 39).
Soai leaiga álgan ádjanit juo dušše ovttas orrumis  .(EL 1979: 81).
Soai leaigga bovden maiddái Bás Gálle heajaidasas, muhto son ii lean sáhttan mannat  .(EL 1979: 34).
Soai leigga Ráijáin vuogimin olggos dánsut ja olbmuid oaidnit  .(KP 1989: 75).
Soai leigga Vuolli Drdnosleagi orrut, muhto vuolgán barggu maŋis ohcat ealáhusa ja gos gulaiga barggu de vulggiiga dan maŋŋái  .(I H-U 1987: 53).
Soai leigga aiddobáliid heajastallan ja maniga nuorra bárran dearvuođais cealkit Elle ruktui  .(IP 1995: 30).
Soai leigga biekkán čeahpit dánsut  .(KP 1989: 21).
Soai leigga boahtán dan oaivilii ahte dán gease nuoraguoktá galggai geahččalit earuhit  .(IP 1995: 87).
Soai leigga gal oainnestan Elina dalle, go soai Ariin náitaleigga, muhto eaba lean dalle beassan sivdnádallat Elina amas amadaju ja iežaslágán fárdda  .(KP 1989: 177).
Soai leigga goappešagat ipmirdan ahte Ipmil lei addáb sudnuide dan stuora ovddasvástádusa ahte doalvut Læstadiusa rohki sága ja dáhtu viidáseappot maŋisbaohtti buolvvaide  .(EMV 1996: 15).
Soai leigga guktot veahá heahpanan ja vulggiiga vuot láddjet  .(RPL 1994: 154).
Soai leigga jahkásaččat, ja liikuiga rigeret  .(EMV 1996: 28). 
Soai leigga lihkolaččat, go beasaiga dearvan eallit  .(IT 1997: 64).
Soai leigga nannosit merridan heaitit skuvlavázzima dasa ja dahkat viimmatge duohtan jurdaga vuolgit mearaid ala ja báhcit loahppaahkái Robinson Crusoe-sullui  .(OP 1995: 105).
Soai leigga ovdalis stuđeantačállimiid vuolgan guovtta meahccai moatte jandorii lávostallat  .(EL 1979: 76).
Soai leigga čuvgesvaragat ja nu ovttalágánat ahte amas olmmoš i nagodan sudnos oaidnit erohusa  .(EMV 1996: 21).
Soai livččiiga mielas lean vel guhkit ovttas,muhto Nilsi ii sáhttán báhcit guhkit áigái,   --  .(IP 1995: 80).
Soai láveba dávjá mu bovdet iežaska lusa boradit  .(EMV 1996: 111).
Soai láviiga háleštit, boagustit ja čiehkádallat miestagiid birra  .(KP 1989: 167).
Soai oahpaiga váriid ja čomaid namaid, oahpaiga vuodjelit sávzzaid ja geavahit sámegárvvuid seamma lunddolaččat go náilongápmagiid ja uvjabusiriidge  .(KP 1989: 166).
Soai oaččuiga dadjat buot, maid leigga jagi áigge iežaska siste guoddán ja mii lei miela deaddán  .(RPL 1994: 154).
Soai ráhkkanišgođiiga nohkkat  .(EL 1979: 24).
Soai rávveba nieidda mo bohccuiguin galgá láhttet maŋit ija  .(IP 1995: 76).
Soai soabaigage das ahte mii ieža dahkat  buot vuođđobargguid ja   -- .(JÁV 1988: 102).
Soai sáhtiiga lihkadit, vázzit, doaimmahit buot doaimmaid, muhto  --  .(OP 1995: 108).
Soai vulggiiga dánsut  .(KP 1989: 197).
Soai vulggiiga skáhppot headjadárbášiid  .(IP 1995: 29).
Soai áigguiga garvit guovžža ja fitnat dan dálvit goddimin  .(IP 1995: 32).
Soai álggiiga dukkoraddat ain eambbo earain sierra  .(EL 1979: 6).
Soaitá násti, mii gargga fas galgá šearrát  .(EMV 1996: 133).
Soalddáhat geaid vuostá soađaimet, ledje erenoamážit oahpahuvvon bávttid gizzut, ja ledje oahppásat ja geabbilat dasa  .(AE 1991: 29).
Soalddáhat guvle uksaráigge ja jerre várra, leago buot ortnegis, muhto giibat mis máhtii vástidit  .(RPL 1994: 9).
Soalddáhat ledje mášuhuvvan eahpedieđus huhtadit jándoriid  .(AE 1991: 72).
Soalddáhin son áddii ahte dušše vitmadis vuoigŋasat, mat máhtte jurddašit čielgasit, ledje buoret vearjjut go soahteoahpat  .(OP 1995: 74).
Soalddát šuohkihii ja viimmat Rockdorff leai oahppan dovdat vašálaččas  .(OP 1995: 76).
Soames lea álo čilgen ja dadjan dan máid áiggošait dadjat  .(EMV 1996: 10).
Soapmasat figge váldit trámmas buot ilu olggos  .(EL 1979: 24).
Soapmásat ledje šaddan loahpahit eallinbeaivviideaset soahtešiljus  .(AE 1991: 75).
Soapmásat vigge bivdit luopmolobi, beassat fitnat ruovttus muhto  --  .(AE 1991: 69).
Soarvevistti lei áhčči huksen dan dihte vai doppe sáhtášii olahit joksat almmálaš muosi ja ráfi  .(EMV 1996: 18).
Soađis leat cuđiid mielde olbmot, geat báhčalit oktanis, ja lea veadjemeahttin diehtit guhte ain deaivá  .(AE 1991: 79).
Sob gale liikui Bás Gállii hui sakka, muhto ii dan sáhttan dadjat ráhkisvuohtan  .(EL 1979: 11).
Soddiluvven, báhcen smiehttat, muhto ledjen dego ruivečáhci, čađačuovgameahttun  .(OP 1995: 46).
Sofe-Mággá lávii imaštallat ahte   --  .(JÁV 1988: 45).
Soittii ge lean ahte son lei jurddšan Lájllá go álggii bargat dáinna váttis sártniin, man  --  .(EMV 1996: 23).
Soitá leat ahte lean mun gii in leat ipmirdan  .(EMV 1996: 102).
Soitá leat beare siivui, ii duostt agoassege dadjat juoidá mii manná nuppi oaivlia vuostá  .(EMV 1996: 68).
Solju leai dat, man son leai geassit geahčadan márkanis silbagávppis, muhto ii lean rásken oastit dan  .(KP 1989: 189).
Somá lea maid girdiid geahčadit,  .(HG 1990: 70)
Somá lea oaidnit Einára ja bearraša  .(KP 1989: 22).
Somá leamaš doallat sin askkis ja oaidnit sin stuorruma  .(KP 1989: 201).
Somá livččii ain dánsestit  .(KP 1989: 21).
Son Máhtii lohkat mu jurdagiid ja jearralii ge  --  .(EMV 1996: 86).
Son aiddo áiggui vuodjalit binnaš gáddelabbui, go  --  .(EL 1979: 62).
Son aiggui hállat Áriin, muhto das ii boahtán mihkige  .(KP 1989: 168).
Son ajihuvai, ja adjagasas orro buot su birra ožžon heakka, ja álge suinna sámástit  .(AL 1992: 107). 
Son anii ahte dat leai gáfat gullat dakkáraš sániid, vel go olmmoš soahtá heakkaheađis stuora balu siste ja  --  .(I H-U 1987: 49).
Son ballagođii mielatis láhkai, ahte Máret álggašii čaibmat  .(EL 1979: 11).
Son ballagođii nu sakka ahte fertii girku siskkimus lanjas čippustit ja čuorvut Ipmeláhčis veahki  .(EMV 1996: 71).
Son ballai, go duokkaraš jurdda ain bođii millii, vaikke dás galggašii rohkadallat jápmemeahttun sielu ovddas  .(EL 1979: 58).
Son barggai gal beaivit barggus ortnetmielde, muhto eahkedis de lávii ribahit válddestit  .(JÁV 1988: 38).
Son beare váccašii olbmás ealu siste ovddos maŋos ja dan botta šattai Bievssak nu stuora balu sisa, oažžu dadjat garra váivvi vuollái  .(I H-U 1987: 67).
Son berre leat gutnalaš Máret vuostai  .(EL 1979: 13).
Son bijai dan fearána muitui oktanaga eará danlágan fearániiguin, maid son ii máhttán, ii ge viggan čilget  .(AL 1992: 79).
Son bijai njálmmi modjat ja iđii dearvvahallat  .(KP 1989: 170).
Son bijai oaiveskálžžu vuos rišlaga vuollai ja vurddii dassáigo muhtin áddjá jámii báikegottis. Lestadiolaš áddjá, geas galge leat stuorra hávdájaččat  .(IT 1997: 42).
Son bisánii guldalit, gos bohccobiellut gullojit, dat  --  .(IP 1995: 82).
Son bivddii dan boahtit stohpui  .(EL 1979: 26).
Son bohkosii, bođii mu lusa ja vikkai gaikut gokčasa mu čalmmiid alde eret  .(EMV 1996: 131).
Son bođii goitge dan oaivilii. ahte son ii nagodivčče guođđit báskka, juos  --  .(EL 1979: 58).
Son bođii mu lusa ja jearai manne in áiggo suinna šat deaivvadit  .(EMV 1996: 109).
Son bođii seamma veaiggi mu viežžat  .(EMV 1996: 136).
Son buhtistii min vuovssanasaid, vieččai spánnja munnuide áhkuin amame eambo durddilit juohke saji  .(RPL 1994: 22).
Son bulljárdii viehka guhká ovdalgo luittii Liissá dulkot  .(KP 1989: 171).
Son buozai, go ii beassan goldit dulveádjagiid, ii viehkat bievllaid mielde, ii boradit láppáid návetgeažis, gos  --  .(KP 1989: 144).
Son buvttii eatnistis dearvuođaid boahtit sotnabeaivvi guossái  .(RPL 1994: 43).
Son buvttii čáhcespánnja ja álggii bidjat borramuša beavdái  .(RPL 1994: 129).
Son cokkai biktasiid, ja manai vuos eadnái ja áhččái sávvat buori ija  .(EMV 1996: 47).
Son dagai dan máid don livččet galgan dahkat  .(EMV 1996: 129).
Son dagai iežas nu galmmasin ahte ii ádden dan váralašvuođa, maid diet ránsáhkken sáhttá dahkat  .(IT 1997: 43).
Son dat hal galggai ge geasehit Niigo-váinni girkogárdái  .(ME 1986:47).
Son dat han dieidda láve duos dás manname murret, láđuid manname divodit, dáhkuid skoađastit  --  .(ME 1986:41).
Son dat leai veadjit sáhttit juoga bargat  .(EL 1979: 40).
Son deaddelii čiehkahpira čiekŋalabbui ja álggii doapmat Boratgeagŋa siidda guvlui  .(EL 1979: 38).
Son deaddelii čuvddiin mu baksamiid nu ahte in beassan joatkit cealkaga  .(EMV 1996: 50).
Son diehta, ahte Bás Gálle lea ráhkismuvvan Máretii, man son figga irgidit  .(EL 1979: 27).
Son diehtá, geat leat buot hearkkimusat sahttat ja manná sin lusa  .(JÁV 1988: 27).
Son diŋgostii vuola ja čohkkedii oktonas čiehkabeavdái iige geargan albma láhkai cahkkehit duhpáhage, go su báldii navššiheigga nuorralágan almmái ja nisu  .(OP 1995: 15). 
Son diđi, ahte juos son iinagut doalatit gossamis, de  --  .(EL 1979: 62).
Son diđii ahte Nilsusge lei ollu bargu doallat čoahkis Biehti ealu  .(IP 1995: 85).
Son diđii ahte dáppe leat juohkeovttas iežas morrašat, manin lasihit velá daid  .(RPL 1994: 32).
Son diđii bures, ahte Áslat sáhtii maiddái moaratuvvat ja dalle  --  .(EL 1979: 24).
Son diđii mo Maria Evje šattai gillát  .(AL 1992: 95).
Son diđii vuordit, dasgo ledjen ovddit beaivve riŋgestan sutnje  .(KP 1989: 9).
Son diđii, ahte Bás Gálle leai gearggus geavatit čorpmaidis  .(EL 1979: 28).
Son diđii, ahte duot mášohisvuohta leai cieggan sutnje skuvllas, go son šattai orrut ásodagas ja ahkidušai ruoktot  .(KP 1989: 144).
Son diđii, ahte sus duođaige leai ágga vuoiŋŋastit  .(EL 1979: 47).
Son doalai eatnis čeabehis iige suovvan mu boahtit lahka  .(RPL 1994: 166).
Son doalai mu ain nu čavga ahte juohke jurdda máid jurddašin, fertii vuos su luhtte fitnat  .(EMV 1996: 98).
Son doamiha vázzilit, muhto juhkala ádjagis vel čázi, bassala muođuidis ja gieđaidis ovdalgo vuolgá  .(IT 1997: 38).
Son doapmalii giessat ránuid Áslat birra  .(EL 1979: 63).
Son doapmalii smáhkuid uvdnii coggat ja bossulii vai hilaid alde buollajit  .(HAG 1982: 46).
Son doaŋggui ja fáippastii vvahágis Paulina viidnelása láhttái, ráttástuvai ja ruvssodi go áktameašttir ja beavdebiigá bođiiga čorget lássastuhkaid eret ja son garrudišgođii  .(OP 1995: 17). 
Son dohppii fas biippu máid lei luoitilan biipovuložii, ja galggai čuoččahit  .(EMV 1996: 9).
Son dovddai iežas čuorbin, juos binnáge leai feillen iige addán alccesis ándagassii, juos leai diktán ovttage ášši mannat boastut  .(KP 1989: 184).
Son dovddai mu, ja mun dihten ahte son láve álkit oadnit juste goas gielistin ja goas hupmen duođaid  .(EMV 1996: 56).
Son dulko ášši dan láhkái ahte son ieš ii leat lihkostuvan go ii oaččo iežas mánáid ge oskui, geat galggašedje leat sutnje buot lagamusas  .(EMV 1996: 43).
Son dutkkai ja háliidii hálddašit  .(OP 1995: 44).
Son duđai geahččat mu  .(RPL 1994: 167).
Son dáhtostii Jovnna-ádjá doalvulit iežas Suoma beallái  .(IT 1997: 38).
Son dáhtui šaddat siviliserejuvvon olmmožin.  .(PJ 1992: 24) SVVX
Son dáiddii čavget Ruksesmodjái dánsut  .(KP 1989: 30). 
Son dárbbaša dál áiggi orrut okto ja čielggadit dán ášši  .(RPL 1994: 102).
Son dárbbašii ain oahppat eallima birra ovdal go  --  .(EMV 1996: 76).
Son dárbbašii dušše geahčastit guhkelabbui, go   --  .(EL 1979: 34).
Son eahpidii veahá áigge, muhto dáiddii iešge liikot eambo čohkkát siste go olggobealde dollastallamin,  --  .(RPL 1994: 114).
Son eannehii dušše dohppet biktasiiddis go juo viegai uvssa lusa  .(OP 1995: 29). 
Son elii go lei bággu eallit  .(RPL 1994: 104).
Son feilii, go álggii lágastallat ja gieldduhit sámegiela hállama  .(KP 1989: 94).
Son ferte gal váldit goitge guokte reŋgga ealu áittardit dam botta, go son lea etniinis Stuorravuona márkanis  .(IT 1997: 21).
Son ferte ráhkkanit jos son boahte čavčča fas galgá gávnnadit Gáhtiin  .(IT 1997: 20).
Son fertii ain rohkadallat lihkadusa ja moriidusa iežaset báikái  --  .(EMV 1996: 73).
Son fertii cirgalahttit eanet vuoktaávdnasa vai fidnešii ruškes oanehaš vuovttaidis bissut ceaggut  .(KP 1989: 75).
Son fertii dohppet dan mii ii lean su, vaikke vel ii dárbbašange, lehkos  --  .(IT 1997:15).
Son fertii dorvvastit áhkkui álo go dárbbašii mánnageahčči ja áhkkuge háliiđii čoaggit luopmániid  .(RPL 1994: 191).
Son fertii farggamus lági mielde joavdat ruoktot ovdalgo su ráhkis biebmoeadni jámášii morrašii  .(IT 1997: 38).
Son fertii máŋgga geardde viežžat gávnniid bodnái  .(IT 1997: 43).
Son fertii rábádit lávkka ja doamihit hivssegii dutkat dan  .(KP 1989: 26). 
Son fertii stuoridit dan ráiggi, mii lei šaddan sehkkii beatnagiiguin doarodettiin ja  --  .(IP 1995: 18).
Son fertii čuožžut  .(AL 1992: 67).
Son fihtii dan, ahte rivttes vuolgináiggi váljjemis sáhtašii heaŋgat buot  .(EL 1979: 58).
Son fihttii, ahte ii livčče goansta iige mihkkige su beassat čáhcečoma ala,  --  .(EL 1979: 57).
Son fikkai moddjat go áiccai Áslaga, muhto das ii boahtan mihkkige  .(EL 1979: 29).
Son fitná dušše iđidis čájeheamen iežas sárdnesajis amaset olbmot beassat menddo ollu hállat su birra  .(JÁV 1988: 26).
Son fuomášii ahte giige ii hálidan vel dadjat maidige ja danin muitališgođii hilbadit ovdeš gielddastivrra lahtus  --  .(OP 1995: 48).
Son fuomášii moaddelot jagi dás ovdal ráhkadit sierra guovllu olggobeallái LA gávpoga.  .(HG 1990: 62) SVXVO
Son gaikkihii Bikká eret seaŋgaravddas, rabastii uvssa ja áiggui hoigadit su váccahahkii  .(KP 1989: 42 - 43).
Son gal diđii várra goardit gálvvus  .(AL 1992: 81).
Son gal ii áigon diekkár ádjáid viegadit, ii áigon  .(KP 1989: 83).
Son galggai ain oktii ovdal jápmimis beassat oaidnit Máreta  .(EL 1979: 37).
Son galggai beassat hommái, vaikke Iiddá livččii mo oađđemin  .(KP 1989: 138).
Son galggai beassat jearrat, manin ja gean lobiin visot leai dáhpáhuvvan  .(KP 1989: 35). 
Son galggai birgehallat okto, danin son čiegai váivviidis Aris ja buohkain earáinge  .(KP 1989: 165).
Son galggai báhcit siida-orrun  .(AL 1992: 57).
Son galggai gullat su sániid ja áddet, ahte vaikke leaige vuoitán   --  .(OP 1995: 76).
Son galggai gávdnat áhččái ođđa geahppasut barggu, jos  --  .(JÁV 1988: 69).
Son galggai leat eatni gáibmi  .(JÁV 1988: 18).
Son galggai leat gara oahpaheaddji, muhto ii  --  .(EMV 1996: 41). 
Son galggai mahká leat buorre čalmmiid “geahččat”, go daidda lei smáiti fallen  .(AL 1992: 76).
Son galggai vázzilit mu guora, muhto mun in luoitán su meattá  .(EMV 1996: 145).
Son galggašii buohtit diimobeal geažes  .(KP 1989: 125).
Son galggašii dán eahketbotta j aija ge deavdit mu guorosvuođa  .(EMV 1996: 107).
Son galggašii čuovvut ođđa áiggi ja gohcit vuoigatvuođaidis dego eará guovlluinge Suomas  .(IP 1995: 49).
Son galgá birgehit ealáhusa veahkkin eadnái  .(IT 1997: 28).
Son galgá moaitit juohke bártni ja vávjt juohke nieidda, guhte ii ane ávvira eatnigielas,  --  .(AL 1992: 108). 
Son galgá nu go oskkáldas beana gáhttet ja bealuštit ovdavánhemiid vuoiŋŋaslaš árbbi  .(AL 1992: 108). 
Son geahčadii ollejuvvon áisamuoraid, mat ledje ceggejuvvon seainni vuostá goikat  .(IP 1995: 52).
Son geahčai bajas ja álggii ohcat Áslaga báru hárjji aldi  .(EL 1979: 61).
Son geahčai issoras bastilit ja civccui njálmmi gitta go min hoavda vikkai hupmat suinna  .(AE 1991: 49).
Son geahčai vehaš áigge dasa ja vuot álggii gulul háleštit  .(HAG 1982: 44).
Son geahčestalai čađat munnje, ja lei hui váivi boradit  .(EMV 1996: 106).
Son geahččala lohkat Hearrá sivdnit-rohkosa, muhto  --  .(IP 1995: 60).
Son geahččalattai vázzit dalá álbmotskuvlla Boares Oahppaheaddji geahčču vuolde  .(JÁV 1988: 12).
Son geahččalii biđget jurdagiiddis, muhto dat ii ábuhan  .(IT 1997: 68).
Son geahččalii fas bullehit ja go   --  .(I H-U 1987:17).
Son geahččalii fidnet Ándde pláhta gáinnu báskka skohttasa fávllabeallai, muhto das ii boahtan mihkkige  .(EL 1979: 59).
Son geahččalii iežas eallima bálddastahttet gásttašeaddji Johannesa eallimiin, jus  --  .(EMV 1996: 18).
Son geahččalii muittašit makkar Šoavvageađggi giera leai, muhto ii muitan maidige  .(EL 1979: 49).
Son geahččalii ohpit cáhkit varranaga gieđaiguin oađđinseahkaid Máret badjelii  .(EL 1979: 73).
Son geahččalii olgeš julggiin geassit báskka geađggi njeigga  .(EL 1979: 49).
Son geahččalii rávvet bártnis, muhto  --  .(KP 1989: 77).
Son geahččalii soahtat nahkáriid vuostá, muhto beaska lei liekkas ja giđđaidja muđuidge, ja nuba Juntunen ribahii nohkkat  .(IP 1995: 65).
Son geahččalii veahkehit, muhto Ánde muittuhii ahte son leai bálkáhuvvon dušše guovtte dajaldaga váras  .(OP 1995: 49).
Son geahččalii vázzit nu njuolgga go vejolaš, muhto  --  .(JÁV 1988: 39).
Son geigii bissu dohko guvlui ja áiggui báhčit, muhto dalle muitái ahte  .(IP 1995: 11).
Son giesai ja heaŋggui vel fierbme- ja sáibmasánjaid máŋgga geardde biergguid birra amaska albbas ja geatki beassat nu álkket rikkeret  .(IT 1997: 23).
Son gillii duhroraddat muinna ja čilget buot mu mánálaš gažaldagaid .(KP 1989: 96).
Son goallugođii ja fertii njuiket čuoččat ja čuoigalit jođánit ruovttu guvlui vai lieggana  .(IT 1997: 29).
Son goalui iige šat diehtán, guđe guvlui galggai vuolgit vai beasašii ruoktot  .(OP 1995: 82).
Son gohčui vuovdit daid bohccuid ja oastit dainna ruđain sutnje eatnama Deatnogáttis  .(IT 1997: 26).
Son goit lea bargan stivrras nu buori barggu, ahte dál dat dollet su doppe dásseveardásažžan. Ean moaige galgga vuollánit dáppe  .(RPL 1994: 158).
Son goittotge ieš álggii máinnastit reivve sisdoalus  .(RPL 1994: 102).
Son golaha olles áiggi ja buot návccaid dasa ahte gávdnat Læstadiusa sártniid duohta oaivila..  .(EMV 1996: 120).
Son gosastii smávvat ja álggii vavdat  .(EL 1979: 10).
Son gudnejahtii Bás Gálle nu sakka, ahte ii makkarge livčče hálidan oppa dieđekeahtesvuođastisge bávččagahttit su miela  .(EL 1979: 12).
Son guldališgođii, ja oaččui diehtit mii lei sivvan  -- .(AL 1992: 74).
Son gálgaa suhkkes čáhppes vuovttaid bunttas ja diktá leahppehit olggiid ala  .(JG 1986:17).
Son gárttai coggat gieđas Máret biktasiid sisa  .(EL 1979: 73).
Son gávnnahii, ahte lea mu fuolaheaddji ja áigu dás duohkoge leat  .(RPL 1994: 192).
Son heađástuvai ja go fas áiccai nieidda, fertii vuodjalit šerres čázi guvlui, gos  --  .(OP 1995: 56).
Son hoigadii vatnasis gáddai, goaivui čázi, bijai soagi Dáža gáddai ja vulggii fas goargŋut vitnjut Suomabeale goatnilii  .(HAG 1982: 17).
Son hálida okto čilget soriidis  .(JÁV 1988: 133).
Son hálidii addit mánáidasas dan, mas ieš lei báhcán váili  .(JÁV 1988: 48).
Son hálidii beassat doarvai fávlai vejolamos fargga,  --  .(EL 1979: 60).
Son hálidii beassat moivet olbmuid vuoggabumbbáid  .(JÁV 1988: 142).
Son hálidii eallit buhtes ja čorges ruovttus  .(KP 1989: 72).
Son hálidii gánske velá lasihit juoidá, muhto ii máhttán  .(JÁV 1988: 134).
Son hálidii ieš ohcat ja gávdnat luomesajiidis  .(JÁV 1988: 78).
Son hálidii leat dásseárvvus albmáin iige orron vuogas leat loahppadutkkadallamiis haga ja dan sivas oažžut unnit bálkká go Heaika  .(KP 1989: 181).
Son hálidii oadjut geasanu, dasgo Nillái son ii odjon  .(KP 1989: 154).
Son hálidii seaillutit Bás Gálle ustitvuođa ja sávai, ahte  --  .(EL 1979: 12).
Son hálidii vuodjit ávdin ja ráfalaš guovllu čađa buore fártta vai siiddaid buohta livččii munni ožžet  .(EL 1979: 70).
Son háliida guorahallat ahte lea go duođaid nu go…  .(HG 1990: 78) SVVO
Son háliidii deaddit vaikko veagel oahpu min gállui, muhto muhtimiidda dat ii mannan, vaikko  --  .(RPL 1994: 110).
Son háliidii diehtiti mo munnje geavai  .(RPL 1994: 161).
Son háliidii rikkis ja čáppa eamida, dakkár dat galggai leat Ándarasa mielas  .(IP 1995: 50).
Son ieš ii astan duddjot iige goarrut, muhto leaihan sis Sire, beakkán čeahpes duojár  .(KP 1989: 166).
Son ii beaggán gostige, ii lean buorre virggis, ii máhttán čielggadit sámeáššiid nugo boalus livččii deaddiluvvon  .(KP 1989: 33). 
Son ii beroštan oba geahččat ge munnje, vaikko ean lean máŋgga jahkái oaidnalan  .(EMV 1996: 119).
Son ii boahtán buorastahtet ge  .(EMV 1996: 95).
Son ii dattege hálit dahkat jurdagiiddis nu čađačuovgin, de…  .(HG 1990: 78) SKXVV
Son ii diehtan goappá galggai bargat, fallehit Nillá vai jiellugoahtit Aleksa  .(EG 1985: 110-111).
Son ii diehtán eará go čehkat televišuvnna stuorámus lohkkaskáhppi ja jalget gáhtu buot antennain  .(JÁV 1988: 109).
Son ii diehtán maid livččii galgan bargagoahtit  .(JÁV 1988: 68).
Son ii diehtán, gosa galggai gullat  .(KP 1989: 178).
Son ii dieđe dan, aj dál soaitá jápmit ovdal go  --  .(EMV 1996: 150).
Son ii duostan maidige uhkidit iige áitit  .(EG 1985: 39).
Son ii dáhtton Heaikka balahišgoahtit  .(KP 1989: 185).
Son ii dárbbašan mannat Geaŋgenjárga skuvlii, go lei Goahtejogas eret ja su skuvlabiire lei Anár  .(RPL 1994: 227).
Son ii fihtten ballat das, ovdal go dat bođii sisa  .(RPL 1994: 124).
Son ii geahččalange divvut sátnefeaillaid, baicca dájui velá eambo dego livččii lean veahá doavki  .(RPL 1994: 156-157).
Son ii geaktidan geahččat mu čalmmiide go gárvodii  .(RPL 1994: 204).
Son ii gillen goassege guhkit áigge guorahallat seamma ášši, ja buot máid  --  .(EMV 1996: 23).
Son ii goitge lean viššan nuo goalus duoahtavuođain láivet Máret eakti ja vigitis ávu  .(EL 1979: 79).
Son ii goitge livčče viššan álgit niidii čilget ákka hohppui  .(EL 1979: 70).
Son ii goitge sáhttan oaidnit maidige, gearddi su giehta doarggistii ja báska njuikkodii dan mađe  .(EL 1979: 51).
Son ii goittot stađa leat geahčaskeahttá, dat lea Nilsu, son áicá  .(IP 1995: 83).
Son ii gossige sáhtaše duoid čalmmiid fillet  .(EL 1979: 12).
Son ii gullan mange lágan jiena, ii dovdan bákčasa, dušše várit álge johtalit ja vuovdda sisa bosui galbma áimmu  .(EG 1985: 110).
Son ii heahpadis jolggadan dadjat, ahte láttegánda leai huŧkan su gohčonama ákkain fasttes šluddara  --  .(EL 1979: 7).
Son ii háliidan doallat seammaláhkai juovllaid go láttánat, muhto  --  .(RPL 1994: 124).
Son ii háliidan suhttadit ádjá velá eanet  .(RPL 1994: 8).
Son ii jolggadivčče doalvut Bás Gálle áhku oidnosii, muhto  --  .(EL 1979: 20).
Son ii jolggat doalvut Bás Gálle dan eatnige lusa  .(EL 1979: 20).
Son ii jáhkkán ovdalgo lei beassan ieš geahččalit  .(JÁV 1988: 103).
Son ii leamaš sáhttan fihttet, leaigo son ávžži ravdda aldi vai ceakkobávtti vuoldi  .(EL 1979: 84).
Son ii lean eisege ropmi, buorebutge čáppa, jus nu alláiollbmo birra sáhttá nie dadjat  .(RPL 1994: 180).
Son ii lean figgan ásaiduvvat geange lusa, fal  --  .(EL 1979: 80).
Son ii lean goassige ovdal bállen ráfis háleštit bártniiguin  .(IP 1995: 80).
Son ii lean hárjánan johtit gosge, ii goit dákkár fievrruin  .(RPL 1994: 12).
Son ii lean hárjánan jorggodit iežas almmáilbmo čalmmiid ovddas  .(IT 1997: 37).
Son ii lean jáhkkán alccesis geavvát nu, sonhan leai iežas  --  .(KP 1989: 118).
Son ii lean luoitit Bás Gálle vuolgit gosage  .(EL 1979: 26).
Son ii lean rásken diŋgot alccesis, go dat mávssii nu olu  .(RPL 1994: 125).
Son ii lean sáhttan leat veahaš moddja keahtta, dasgo sus ii lean mangelágan diehtu das, ahte  --  .(EL 1979: 80).
Son ii lean sáhttán ráhkásmuvvat geasage nu čiekŋalit,  --  .(KP 1989: 78).
Son ii lean viššan biehttalit go Máret  --  .(EL 1979: 81).
Son ii lean viššan daiguin ájahallat, go sus leai buoret luomebáiki gáissá duohken  .(IT 1997: 58).
Son ii lean várra gierdan eallit oktonasvuođas  .(RPL 1994: 163).
Son ii lean áigon luohpat uhcaniin, vaikke son diđiige Bás Gálle gážžarabbon juos dan oaivila válddii  .(EL 1979: 48).
Son ii lean šat máššan, fal leai hástan Máreta veahaš sugadit  .(EL 1979: 81).
Son ii liikon akkár biktasiid coggat mat  --  .(EMV 1996: 23).
Son ii liikon stellet vuovttaid ja ordnet daid čábbát  .(EMV 1996: 23).
Son ii liikon tállaiguin bargat, ii liikon dakkár fágaide main vástadus juo lei  --  .(EMV 1996: 17).
Son ii liikon, go Sámmol-čeahci ii astan  nu olu veahkehit go lei dárbu  .(RPL 1994: 104).
Son ii livčče mielastis diktan Máreta vuodjit, gearddi sudnos livčče veahaš hoahppu  .(EL 1979: 70).
Son ii makkarge láitan áhči das, fal son leai ain buorebut álgan áddet áhči meannudeami  .(EL 1979: 84).
Son ii máhttán leat liekkus iige orron berostemen, liikuigo Biggá  --  .(KP 1989: 35). 
Son ii máhttán sirdit áhči jiena ja eatni gávdnasa mánnásis, ii dakkáriin go daid ieš dovddai  .(KP 1989: 168).
Son ii nagodan bargat maidege  .(RPL 1994: 221).
Son ii nagodan oskut dakkár ásahussii máid i sáhttán oaidnit ja  --  .(EMV 1996: 38). 
Son ii oalleláhkái diehtán gosa galggai čalmmiid jorahit  .(JG 1986:50).
Son ii rávesolmmožin háliidan ahte Márte vuolgá báifáhkka eret ja báhcá dáddit vaikko maid min bearraša birra  .(RPL 1994: 180).
Son ii shte áicat mangelágan vuostehágotvuođa Áslat hámis  .(EL 1979: 22).
Son ii sihtan oažžut gálggusin  .(AL 1992: 95).
Son ii suovvan sin rigeret ja vuorjat áhči gii lei Čállaga guorahallame  .(EMV 1996: 29). 
Son ii suovvan Áille vázzit, ovdalgo hávvi buorrána  .(RPL 1994: 83).
Son ii sáhtan áicat mangelágan mearkkaid dahkaluddamis  .(EL 1979: 31).
Son ii sáhttan luvvet čalmmiidis guovdu Boratgeavgŋa ceaggajeaddji Šoavvageađggis  .(EL 1979: 39).
Son ii sáhttan vajaldahttit  .(EL 1979: 34).
Son ii sáhttan áddet, ahte olbmot atne riggodaga lihku mihttun  .(EL 1979: 34).
Son ii sáhttán hállagoahtit das  .(OP 1995: 40). 
Son ii sáhttán iežas buohttastahttit nuorravuođa virkos áiggiin, mii náttosdili oaččálaš dillái gullá  .(IT 1997: 64).
Son ii sáhttán loktet maidige, mii lei veháge losibuš  .(JÁV 1988: 68).
Son ii sáhttán muitalit reivve loahpa birra midjiide  .(RPL 1994: 103).
Son ii sáhttán oaivvige loktet, nu  --  .(KP 1989: 40).
Son ii veadjan dasa maidige, son fertii ain oktii vilppastit Máret guvlui  .(EL 1979: 58).
Son ii velá dihtán ahte lea gildojuvvon buktit ovdan dovdduidis olbmuid oaidnut  .(JÁV 1988: 97).
Son ii velá ádden heahpanaddat  .(JÁV 1988: 77).
Son ii viššan šat guldalit mu eahpádusaid, muhto  --  .(KP 1989: 97).
Son ii áiggo gal guolatge šat daid eváhkuid beallái  .(RPL 1994: 43).
Son ii šat gávdnan sániid maid galggai dadjat  .(EG 1985: 23-24).
Son ii šat nagodan álggahit ođđasis  .(JÁV 1988: 62).
Son ii šat viša jorgalit go fuopmaša, ahte  --  .(EL 1979: 27).
Son iskkai gávdnat gielddas vuogas jogaid, gosa  --  .(JÁV 1988: 108).
Son iskkai hállat munnje nu čábbát go máhtii. muhto  --  .(JÁV 1988: 39).
Son jaskkodahtii iežas dáid sániiguin: vaikko vel nu leažža ge, de almma mis lea lohpi iežaideamet ráhkistit ja udnot alcceseamet buot buori  .(AL 1992: 95).
Son jearai eatnis, maid son galggašii bargat  .(RPL 1994: 96).
Son jearai maid sáhtášii bargat mu bealis  .(RPL 1994: 37).
Son jorahalai báhpriid ja ii orron diehtime guđe galggai čájehit munnje ovddemus  .(EMV 1996: 131).
Son jorggihii eret ja manai Gakcanjávrái Ántte lusa ja dajai ahte dál son álgá dan stobu ceakkut, mas leat sutnje hállan  .(IP 1995: 11).
Son jorggihii ja máhcai dállosis ja oaččui doppe gánddaid veahkin hávdadit Freda  .(IT 1997: 41).
Son julgii ođđasit duolji ala, leihan sus vel moadde diimmu áigi vuoiŋŋastit  .(IP 1995: 81).
Son jurddašii duon dán, smiehtai áhči sániid ahte riggáin galgá náitalit, suokkardii maiddái eatni áddejumi ráhkisvuođas  .(IP 1995: 74).
Son jágii mu eret ádjá luhtte ja gohčui iežainis suohpput sáimmáid  .(KP 1989: 96).
Son lavii geahčadit albuma mánáiguin ja boagustit nu, ahte  .(KP 1989: 21).
Son lavii giitit áhku dán ávžuma ja veahketemi ovddas,  --  .(EL 1979: 48).
Son lea aiddo boahtán ja lea vuolgaladdamin dálkkis fuolakeahttá suhpodit  .(JÁV 1988: 67).
Son lea manna galldit vielja, iige boađe ovdal ihttin  .(RPL 1994: 73).
Son lea menddo hirpmastuvvan vai sáhtašii maidige bargat  .(EL 1979: 13).
Son lea mu siessá, muhto lei juo dalle go ledjen unna nieddaš oskkildan áššiid, maid ii gal livčče mánnái galgan muitalitge, muhto son lei muitalan ja   --  .(RPL 1994: 166).
Son lea muitalan munnje maŋŋá, mo áhčči lávii álo bivdit sus ándagassii iežas gierdameahttunvuođa ja duskidemiid  .(JÁV 1988: 96).
Son lea vigiheapmi, dan don fertet jáhkkit  .(EMV 1996: 79).
Son leai ain dálge dego oppa áigge livččii dáhtton dollestiti nissonolbmo birra ja rohttet su askásis  .(KP 1989: 14 - 15).
Son leai bisánan jurddašit duoddara, mii leai fas beassamin luovus buollašis ja muottagis  .(EG 1985: 75).
Son leai bivdan Máreta lávlut, gearddi nieiddas leai hirbmat buorre ja hirbmat čuoddjilis lávlunjietna  .(EL 1979: 82).
Son leai boahtan dan oivilii, ahte livččii viisaseamos čátnat oara Ándde julggiid birra ja geassit su fatnasii beroskeahtta das  .(EL 1979: 49).
Son leai boazogeahčči nu dievalaččat go juo olmmoš máhttá ge leahkit  .(I H-U 1987: 45).
Son leai báhkin ja gulai daidda lihkuhemiide geat eai goassige duođas oahppan dovdat Ipmila  .(OP 1995: 103).
Son leai dasto vuolgan Njavvelii viežžat tiŋggaidis ja ordnet áššiidis skuvlla hárrai  .(EL 1979: 84).
Son leai easkka dál sáhttan filbmet duon geavgŋa, mii oktii báifáhkka leamaš rivven sus mánnavuođa,  --  .(EL 1979: 48).
Son leai fástidan, ahte ammat sihtet son berre fástidit daguinis  .(EL 1979: 82).
Son leai gale bures udnot Máreta Bás Gállii, muhto  --  .(EL 1979: 25).
Son leai gale gullan, ahte Áslat sáhtii leat maiddai hirbmat garas, muhto ii son gale livčče dan duokkaražžan jáhkkan  .(EL 1979: 54).
Son leai geafis olbmuid mánna, ii sus lean munni vuolgit rahpat riggaid uvssaid  .(EL 1979: 80).
Son leai gohččon mu, ahte juos fal gos nu oainnán olbmo geas leai lávka, de galgen dalán dieđihit, vai  --  .(IT 1997: 33).
Son leai goitge fihtten rávkat Máretii buorre eahkeda  .(EL 1979: 80).
Son leai goitge judagiiddes gaskkas bisanan guldalit sániid  --  .(EL 1979: 84).
Son leai goitge ožžon fuopmašit, ahte  --  .(EL 1979: 80).
Son leai hehttehussan sogalaččaide, danin leai buoremus coggat su gáivvui jápmit  .(KP 1989: 179).
Son leai hui ovttaskas ja fikkai čađat orrut beare okto ja earain sierra  .(EL 1979: 7).
Son leai hárjánan mánnávuođa rájis johtit gurpeselggid  .(IT 1997: 61).
Son leai ieš nu skihkalaš ja dárki, gokko mii galggai leat  .(KP 1989: 72).
Son leai jo čužžon nu guhká, ahte juolggit álge galbmot ja seavdnjat maiddái boahtigođii  .(EG 1985: 36).
Son leai jurddašan fitnat Bás Gálle geahđen Raidnojávrris ja hástit isida vuolgit Boratgeagŋa siidii  .(EL 1979: 47).
Son leai lohkan, ahte Bás Gálle fikkai heahpašit su su jiežas mánaid čalmmiid ovddas  .(EL 1979: 36).
Son leai oahppan dovdat Áslaga hui olmmošnállajin, fávdnadin ja fiinnalunddot ollmošin  .(EL 1979: 54).
Son leai ordnen alccesis čiega oađđinlanjas, gos beasai ráfis dutkat girjjiidis ja lástet báhpáriid dievva beavddi  .(KP 1989: 180-181).
Son leai ožžon ilu oaidnit ustitvuođa  .(EL 1979: 25).
Son leai riegádeamis gomurámbi ja sikseboarkas ja leai hárjánán njálmmiin baldit buohakid, geat vigge duolbmat su juolgesuorpmaid  .(IT 1997: 43).
Son leai sieđđaluvvan guoddit milkkiid ja láibbiid máŋga kilomehtera gávppis ruoktot  .(KP 1989: 18).
Son leai sivalaš, juos mánát skelbmošedje skuvllas, son leai sivalaš, juos sii eai viššan lohkat ja ožžo fuones nummiriid  .(KP 1989: 130).
Son leai smiehttan sakka, mo oččošii Bás Gálle movttiidit ášši hárrai  .(EL 1979: 48).
Son leai sávvan, ahte Máret livččii nu vudjon ballat Ándde bealis, ahte  --  .(EL 1979: 44).
Son leai viehka buorre njoarostit  .(EL 1979: 55).
Son leai viežžan vela moadde hirssa dola váras amas ihttenaš njuolgga seaŋggas gártat murret vuolgit nugo son Máretii leai spivkkošan  .(EL 1979: 78).
Son leai vissis, ahte juogalágan sivva Nillás ferte leat  .(EG 1985: 68).
Son leai vuogáiduvvan bargat sámepolitihkain, leai   --  .(KP 1989: 33). 
Son leai vuolgán illaš, fuolahis eallimii, ohcat ja gávdnat duođalaš ustibiid  .(KP 1989: 155).
Son leai Áslat rávvaga mealdi lotnon eret fárrejeaddji olbmuin dáluid amaset dat šaddat vierroolbmuid háldui  .(EL 1979: 34).
Son leai áigon heaitit skuvlla eret  .(EL 1979: 84).
Son leai áigon vuodjut okto várdnutisvuohtasis, manne  --  .(EL 1979: 84).
Son leai álgan ain buorebut ádjanit Máret searvvis  .(EL 1979: 80).
Son leai álgan vuoššat suduidii káfe  .(EL 1979: 77).
Son leai šaddamin láttehearrán, rivgun, geasa ii vissa šat sáhttán luohttit  .(KP 1989: 183).
Son leai šaddan suhkat čalmmit beaivvaš vuostai  .(EL 1979: 81).
Son leai čáđat geahččalan fáhtet fástadusaid Máret gažaldagaidii  .(EL 1979: 65).
Son lei aiddo juvssahallamin, go bođii gáddái, iige danin geargan šat hoigadit fatnasa, nugo  --  .(IP 1995: 47).
Son lei beassan guovlalit sisa ja ožžon veaháš árvádusa, man gáfat stuoris daid oahppavaččaid diehtu ja viissisvuohta lea  .(AL 1992: 72).
Son lei beassan áhčis fárrui bohccuid guođohit  .(IP 1995: 73).
Son lei buot stađđileamos čohkkát lohkamiin ja girkus  .(EMV 1996: 21).
Son lei dat gii lei viššaleamos čuožžut gievkkanis ja veahkehit eatni  .(EMV 1996: 21).
Son lei fárren eará báikái, gos lei oastán viesu – mii galggai leat munnje headjaskeaŋkan  .(EMV 1996: 138).
Son lei goittot dan mielas ahte ovtta návehan gal sáhtášii songe cegget  .(JÁV 1988: 102).
Son lei guhkit áigge juo hástalan mu vuolgit dánset ja iskat Oslo idjaeallima  .(EMV 1996: 84).
Son lei guhkit áiggi juo guorahallan dan ahte mot galgá olahit olbmuid váimmuide ráfi ja ráhkisvuođa ságain  .(EMV 1996: 17).
Son lei hui liekkus ja hávski oaidnit  .(AL 1992: 67).
Son lei hástan vuolgit Frankriikii mielde maŋel juovllaid, muhto in lean dasa vástidan maidege  .(EMV 1996: 115).
Son lei ieš ceahkkugoahtán stobu, gosa áiggui buktit Elle njuolgga heajain  .(IP 1995: 29).
Son lei ieš dovdan, man bávččas dat lea millii, okto báhcit  .(AL 1992: 102). 
Son lei ieš mannan čađa seammá dili ja son máhtii buorebut jeđđet go oktage mis earáin  .(RPL 1994: 223).
Son lei ilus mu dihte, ja logai diehttelas boahtit heajaide  .(EMV 1996: 135).
Son lei jaskadeamos bottuin sávvan ahte livččii galgan vel rigádit čihččet mánná, ja  --  .(EMV 1996: 20).
Son lei jođus bigálussii, ja doppe son lávii ain fillehallat juhkat  .(IP 1995: 50).
Son lei jávkkehan gievkkanii ja mun un  soahpan šat su oaidnit  .(EMV 1996: 126).
Son lei leavddos olmmái, ja son máhtii suohttasiid muitaladdat muhto  --  .(AL 1992: 87).
Son lei lihkihan gávdnat luohttevaš ja oskkolaš eallinguoimmi geainna lei ožžon guhtta máná  .(EMV 1996: 19).
Son lei lihkuhan oažžut stánddalaš ja oskkolaš olbmo isidin  .(EMV 1996: 20).
Son lei lohpidan nuppe háve boahtit eamidiinnis čoakkálmasaide  .(IP 1995: 20).
Son lei maid doppe, muhto son manai čohkkedit nuppegeahčai lanja  .(EMV 1996: 95).
Son lei meašttir muitalit  .(JÁV 1988: 124).
Son lei máŋgga geardde ihkku maid šaddan morihit ja ohcagoahtit čállagiin vástádusaid  .(EMV 1996: 19).
Son lei njamman olles váimmuin buot dan ođđasa, maid máilbmi sáhtii addit  .(JÁV 1988: 20).
Son lei nu earálágan, ja danin hálidin álo dušše givssidit su  .(JÁV 1988: 155).
Son lei nu oskkáldas go Lásse-Rávdná fal sáhtii leat  .(JÁV 1988: 11).
Son lei nu váiban ahte fertii bisánit vel verráha luhtte vuoiŋŋastit  .(JG 1986:79).
Son lei nu čuvgesvuovttat, ahte sáhtii jáhkkit su leat báidnan vuovttaid  .(EMV 1996: 14).
Son lei odne jurddašan duođaid dahkat; muhto  --  .(AL 1992: 90).
Son lei ollu beivviid ja ijaid rohkadallan Ipmilis veahki ja jierpmi máhtit bargat riekta dan váttis dilis masa lei boahtán  .(EMV 1996: 70).
Son lei ožžon lobi sárdnidit girkus  .(AL 1992: 60).
Son lei siiddas oahppan dovdat bustávaid ja bidjat daid sátnin  .(AL 1992: 50).
Son lei siste gáfe jugadeamen, go eadni vulggii fibadit olgun  .(JÁV 1988: 158-159).
Son lei vieris máŋgasii, vaikko sii navde gal dovdat su  .(JÁV 1988: 107).
Son lei viggan sávvat munnje lihku  .(EMV 1996: 140-141).
Son lei vuolgán johkii veajehiid bivdit  .(AL 1992: 103). 
Son lei vuolgán muitalit ahte  -- .(EMV 1996: 121).
Son lei váibameahttun guollebivdi, guhte shtii vahkuid suhkat, vaikko  --  .(JÁV 1988: 9).
Son lei álggos veahá heahpanahkes, muhto go mun álgen háleštit, de  --  .(RPL 1994: 38).
Son lei álgán Nillá-Hánsii skihparin fievrredit boastta  .(RPL 1994: 96).
Son lei álgán jurddašit ovddosguvlui, boahtte áiggi  .(IT 1997: 65).
Son lei áli liikon čájehit áhpii ahte son máhtii Biibbala sisdoalu seamma bures go son  .(EMV 1996: 40). 
Son lei árvidan ahte dan mánálaš liikosteames ovtta amas niidii ii leat dakkár vuođđu, ahte dasa bistevaš ráhkesvuohta sáhttá vuođđuduvvot  .(AL 1992: 73).
Son lei čájehan ja duođaštan ahte suddu galgá ráŋggáštuvvot seamma garrasit vaikko dat gullá ge su iežas ráhkis mánnái  .(EMV 1996: 76).
Son leige hui geargat vuolgit Kárášjohkii čokoláda doaivvus  .(JÁV 1988: 76-77).
Son leikestii alccesis gáfe ja čohkánii stohpui lohkat dan  .(IT 1997: 65).
Son lereha iige máhte áddet, manin sabehat eai vuolgge su fárrui  .(IT 1997: 33).
Son lihpui dađistaga gielaid, dasgo stuorra basiid áigge eai galgan leat bivdosat bivdin láhkái  .(IT 1997: 30).
Son liikui veahkahallat olbmuid ja bargat olbmuiguin  .(EMV 1996: 21).
Son liikuii deatuhit dakkár čilgehusaid maid  --  .(EMV 1996: 40). 
Son livččii buot sáhttán dahkat buorren  .(EMV 1996: 11).
Son livččii dattege biehttalan  vuolgimis, juos Máret ii livčče álgan soaibmat su čeavlajin  .(EL 1979: 80).
Son livččii gal dáidán guldalan vaikko geažus ija, jos áhčči livččii veadján muitalit  .(AL 1992: 50).
Son livččii galgan leat juo olles fártta máleasteamen dan ektui  --  .(KP 1989: 128).
Son livččii galgan muitalit  .(KP 1989: 116).
Son livččii juo galgan leat ruovttus  .(EMV 1996: 147).
Son livččii suhttadan ádjá, jus livččii suovvan Iŋgá-siesá báhcit iežas lusa  .(RPL 1994: 97).
Son livččii sáhttán mu gádjut, muhto ii dahkan dan  .(EMV 1996: 64).
Son livččii sáhttán áhččái čilget, muitalit ahte ii leat duohta maid olbmot hupmet  .(EMV 1996: 64).
Son logai oruskeahttá ja finadettiines ruovttus sin ii asttan oppa fulkiige galledaddat  .(KP 1989: 164).
Son loktestii cearkkis ja imaštalai, mo duot olmmoš gillii bargat doama ja ilolaččat dákkár báikkis  .(OP 1995: 19). 
Son luoikkahii ránjás traktuvrra ja bolttui eatnama nu ahte dan sáhtii gilvit fas gieddin  .(EMV 1996: 142).
Son luoitilii ovssiid eatnamii, dohppii dušše stuorámus oavssi ja njáhkalii lagabui, vai beassá dainna skoalkalit dan čuvččá  .(IP 1995: 59).
Son láve lohkat munnje divttaid jitnosit  .(KP 1989: 80).
Son lávi suoli munnje savkalit ahte  --  .(EMV 1996: 64).
Son lávii ain ferten govket uvssa vai  --  .(KP 1989: 63).
Son lávii dadjat, ahte sutnje leai áibbas doarvai mánastis Gálles ja ahte  --  .(EL 1979: 5).
Son lávii goikadaddat daid ja cuvket biipui  .(IT 1997: 46).
Son lávii jeđđet gándda  .(EL 1979: 8).
Son lávii márkanasttit duinna skábmaeahkediid, guovtte bealde lása  .(JG 1986: 81).
Son lávii čađat jeđđet duhkkoraddanskihparis  .(EL 1979: 6).
Son mahtii láhttet dego hearrásalmmái,  --  .(KP 1989: 69).
Son manai herggiid sirdit, mat ledje dobbelaččas  .(IP 1995: 78).
Son manai njuolgga uvnna lusa ja álggii dola bijadit  .(JG 1986:6).
Son manai spedjala ovdii geahččat, makkár dat orui ozas  .(KP 1989: 189).
Son manai stohpui, dohppii máná sallii ja álggii njamahit  .(RPL 1994: 102).
Son manai viežžat biillas jiežas dorkka ja maid nu bađa vuollai  .(EL 1979: 75).
Son mojohalai čábbát eadnái ja Máhte Iŋgái, bovdii boahtit eahketdeaja juhkat  .(RPL 1994: 108).
Son mojohalai, sárggastii gieđainis govaid áibmui ja de válddii ozas guhkes čikŋabiippu, cahkkehalai dan hui hihtásit, geahčai olggos ja de riemai muitalit  .(OP 1995: 50-51).
Son muitai vel dadjat Bikkai, guhte goatnil bajageahčen ja  --  .(HAG 1982: 65).
Son muitai vázzilit Bikka geahčai, váccii áiddiid Geavu beale, gusaidbálggesráigge  --  .(HAG 1982: 44).
Son muitala ahte su áhčči lávii álo bivdit velá binnáš lasi, jos  --  .(JÁV 1988: 123-124).
Son muitalii iežas olbmuide mii sámesohka lea leamaš, mii dat dál lea, ja mii dat berre, sáhttá ja galgá šaddat  .(AL 1992: 109). 
Son muitalii poastaalbmai, guhte váccii su ovddabealde, ahte dál ii dárbbaš šat njuoskadit dan seahka  .(IP 1995: 14).
Son muitalii savkkástallamiin dan munnje – ja ii ieš ge nagodan čiegadit makkár skándala dat livččii su mielas – jus dat livččii mat duohta  .(EMV 1996: 54).
Son muittii Bigga-áhku muhtumiin dadjan, ahte vaikke olbmot berešedje gáhtat suttuideaset, de goitge  --  .(EL 1979: 38).
Son muittii nu alkit mot unna Lájlláš lávii jorggihit ja geahčastit bajásguvlui su ámadedjui go  --  .(EMV 1996: 22).
Son muittii áhči rávvagiid ahte buot eallu ii ožžon bieđganit dohko guvlui  .(IP 1995: 76-77).
Son muitái ahte leai hommá maid ii eisige heiven vajálduhttit  .(EG 1985: 104).
Son mulggastii fasttet Ándii, amas dat šlárva álgit modjat  .(EL 1979: 30).
Son máhtii ain ge muhtun muddui árvidit, manne dat goarggastalle  .(AL 1992: 55-56).
Son máhtii dadjat “kynä”, muhto ii  --  .(KP 1989: 106).
Son máhtii geavahit jiena nu čehpet ahte jos hearkkimusat eai lean velá čirron  --  .(JÁV 1988: 25).
Son máhtii gieđaiguin hervet čáppa beavdeliinniid ja láselinniid, ja  --  .(EMV 1996: 14).
Son máhtii rassat nu, ahte  .(KP 1989: 97).
Son máhtii summah  .(KP 1989: 123).
Son nagodii bissehiit mu čierruma  .(EMV 1996: 68).
Son nagodii duddadit amasvuođa jieđa mii lei munno gaskkas  .(EMV 1996: 86).
Son nagodii liikká jeđđedit eatnis su morraša sisti  .(IT 1997: 23).
Son njuikii jasa ala ja álggii stellet biilla beaŋkka moadde sala duohkai jasa ravddas  .(EL 1979: 72).
Son njávkkastii čuvddiin su gáibbevuoli j a Lájlá fertii duhtat su vástádussii  .(EMV 1996: 31). 
Son nu áinnas hálidii ipmirdit Lájllá, ja  --  .(EMV 1996: 24).
Son nutalii ruovttubáikki birra, ahte su stuorámus niehku livččii leamaš beassat iežaset riika spábbačiekčanjovkui ja šaddat máilmmi beakkán spábbačiekčin  .(EMV 1996: 87).
Son oahpahii mu dađistaga rasstidit ođđa rájiid  .(EMV 1996: 92).
Son oahpai Maunos luohttit olbmo čiegus dovdduide, jurdaga fápmui  .(KP 1989: 193).
Son oažžu áimmakuššat du juos leat nu jalla ahte álggat juhkat  .(EL 1979: 20).
Son oaččui bures bužadit ovdalgo heivehii guorpmi láhtouksaráigge láhtui  .(JÁV 1988: 116).
Son oaččui mearkka, ahte figgat johtilabbot  .(EL 1979: 59).
Son oaččui veahki vuoigŋat, ja doaktárat eai ožžon suinna oktovuođa  .(EMV 1996: 151).
Son ohcalii albmá seammaláhkái go dál Joavnna – ii hálidan beahttit Heaikka, ii dagahit riidduid sudno gaskii iige eisige veardidan Heaikka geasage nuppi albmái  .(KP 1989: 185).
Son oinnii, ahte dussáš manná datge áigi, go geahččala jierpmi hállat nieiddaide  .(RPL 1994: 19).
Son orui dákkár olmmoš mii livččii baicca galgan leat oahpaheaddjin skuvllas- dahje doavttir  .(EMV 1996: 35-36).
Son orui dárbbašeamen vuostálastima ja mu duššástumi va livččii sáhttán rahčat ja čállit gárvvisin muitogihppagis, mii  --  .(OP 1995: 44-45).
Son orusta, čatná vuojánis murrii ja čohkán ieaš gerresii vuordit dassážii go váhčče.  .(PJ 1992: 28) VXVX
Son orustasttii geahččat boahtti, muhto—  .(HAG 1982: 11).
Son ražai ain eambbo go fuopmašii, ahte son álggii juksat Bás Gálle  .(EL 1979: 62).
Son ražai doallat jiena dan meare ahte ii leat dušše savkkástallame  .(EMV 1996: 128).
Son ribahii dan sáni njálmmis olggos, go liikui áhččásis nu garrasit, ahte ii sáhttán ealit jus  --  .(EMV 1996: 38). 
Son roaškkui govaid maiddái min bearrašis – ja buokain geat beare hálidedje boahtit govvii  .(JÁV 1988: 70).
Son rohttii gohčasa badjel beljiid ja geahččalii nohkkat  .(EMV 1996: 19).
Son rokkastii lummastis uhca speadjalačča jo čohkkun , ja álggii čorgestaddat geađaš-vuovttaidis ja divvuladdat liinnis  .(AL 1992: 62).
Son ráhkadi duppal bilddaid menddo allagassii gosa biergguid heŋgii goikat  .(IT 1997: 23).
Son rávvii mo galgá johtit nu ahte ii láhppo  .(RPL 1994: 113).
Son savkalii eadnái, ahte dál son áigu hállat ádjáin  .(RPL 1994: 64).
Son savkkástalai Iŋggáin, ahte dat veahkehivŋŋii su jorgalit máná ievttes guvlui  .(RPL 1994: 62).
Son seavvelii ahte galggan mannat čohkkedit suffái  .(EMV 1996: 126).
Son seavvelii biippuin ahte galggan boahtit su mielde, ja manai uvssa lusa   .(EMV 1996: 125).
Son siđai mu boahtit čohkkedit ja  --  .(EMV 1996: 46).
Son siđai mu mannat sisa ja jearai lea go  -- .(EMV 1996: 108).
Son smiehtadii dan áiggi, go dolin mearrabivddus sáiddiid lávii oaggut muhtun mearrasápmelaččain  .(HAG 1982: 55).
Son smiehtai bahča reavgganas čoddagistes, ahte galggašiigo son dás vel dahkat hearvva ja snuhkormastit báskka skohttasa badjel  .(EL 1979: 58).
Son smiehtai, mo galggai beassat eret dáppe  .(KP 1989: 40).
Son smiehtaigalggašiigo son nuollat koarkaliivvaid eret vai ii  .(EL 1979: 49).
Son smiehtta mannat johtilit meatta iige báhcit háleštit singuin  .(EL 1979: 27).
Son suhtai nu, ahte livččii sáhttán došket su bealjevuollái  .(KP 1989: 147).
Son suidne gápmagiid, muhto diktá vuos beaivváža bures ligget ja goikadit bivastuvvan julggiidis  .(IT 1997: 35).
Son sáhtii oaidnit Máret čalmmiin golgi gatnjaliid  .(EL 1979: 13).
Son sáhtii suollemasat guoddit geađggi gurrii varas bohccobiegobihtá vai boazolihku oažžu  .(AL 1992: 102). 
Son sáhtii váldit dain golmma hámis man fal hálidii  .(RPL 1994: 59).
Son sáhttá beaškalit mo helvehis lea vejolaš ahte  --  .(OP 1995: 33). 
Son sáhttá buresge liikogoahtit mánnái  .(RPL 1994: 70).
Son sáhttá muitalit duohtavuođa  .(EMV 1996: 58).
Son sávai, ahte son háhppetivččii žázis oskut jiežas jápmemeahttun sielu Ipmel-áhči háldui  .(EL 1979: 58).
Son sávaiga ahte soai livččiiga buktan johtit nu heailla agi  .(EL 1979: 10).
Son sávašii dás duohko, ovddos alcces fámuid vai nákcešii leat gáđaskeahtta Ándde, juos Máret dasa mieđašii  .(EL 1979: 31).
Son vajálduhtii, ahte galggai ballat ádjás gii   --  .(EG 1985: 97).
Son viccástallá ceaggut ja doarjjuha uksagaskii gužžat  .(JG 1986:29).
Son viegai dálán ahku beallái máinnastit ođđasa  .(RPL 1994: 94).
Son viegai hoahpus doamahit ádjá gádjut heasttas, ovdalgo buvvána  .(JÁV 1988: 159).
Son viehká: ii oaččo šat bisánit, ii smiehtastit maidige  .(KP 1989: 160).
Son vikkai beare dávjá moddjestit 4. Eai sárdneolbmát galgga mojohallat máilmmálaš áššiide  .(EMV 1996: 36). 
Son vikkai lohkat dan nama, muhto illá oaidná, muhto de jurdilii ahte  --  .(IP 1995: 24).
Son vikkai skuožurdit mu juohke láhkai, rohttestattai ovdan buot min soga vigiid, ja bajidii iežaset bajimus balvva bajábeallái  .(PJ 1992: 40).
Son vilppastii guoikkanjuokčamis ovddos, geahčastii ja nu skirvehii oaggut  .(HAG 1982: 55).
Son vulggii eahpedoaivvus vázzit bissuin oahpes mehciid, gos  --  .(IP 1995: 11).
Son vulggii geahčadit vehá viidáseappot eatnamiid  .(IP 1995: 64).
Son vulggii olggos ja guđii Mákká-guoktá guovttágaskan, vai sáhtášii ráfis smiehttat manin buot dát lei dáhpáhuvvan  .(IP 1995: 78).
Son vuorjá olbmo dassái, go nubbi ferte ráfi dihte miehtat áhči dáhttui  .(JÁV 1988: 144).
Son vuortnohii mu máksit alccesis buot daid váivviid, mat  --  .(KP 1989: 91).
Son vuos žuožžilii, váccii lasá lusa, guovllai olggos, bođii ja čohkánasttii vuot, ja dás dat álggii váccašit  .(EG 1985: 124).
Son váccii geahččat dan  .(JÁV 1988: 91).
Son váccii ja váccii, muhto ii oidnon mihkkige, maid livččii gánnáhan báhčit  .(IP 1995: 11).
Son váccii njuolgga, oaivi ceaggut dego olmmoš, gii diđii iežas árvvu ja áiggui seailluhit dan  .(KP 1989: 190).
Son váibbai iežas čeavláivuhtii, jođašii ássangávpoga ruossut doarrás dego livččii ohcan maid nu,  --  .(OP 1995: 14). 
Son váinnekaš muitalii ahte su verddet eai áigon bisánaddat ovdal mearragátti  .(EG 1985: 114).
Son válddii mu luomejeaggái ja muoraid njáskat  .(KP 1989: 96).
Son válddii riŋggaid eret uvnnas, bijai ruittu ráigái, leikestii vehá čázi ja de fiinnasohkkariid. Álggii ruvvestallat dan  .(IT 1997: 32).
Son válddii veksela vai sáhttá máksit ovddit veksela, dahje juoba máksit dan reantuid  .(JÁV 1988: 150).
Son válljii alccesis goahtesaji jávregáttis ja čohkkedii dasa smiehttat  .(IP 1995: 63).
Son válljii siivoslágan hearggi ja vulggii dainna ohcat vuogas muohttaga  .(IP 1995: 56).
Son várra fuobmái ahte lei dajan juoidá masa in liikon, ja doapmalii jearralit  --  .(EMV 1996: 104).
Son várra geahččalii ráhkadit ođđa olahusa suorggis, gii  --  .(JÁV 1988: 33).
Son áibbašii mánnávuođa ruktui, liegga oapmana gáddái, fuolahis dillái, gos livččii beassan gorŋet áhči askái dahje heaŋasit eatni firkalii  .(KP 1989: 184).
Son áiccai ahte Bás Gálles leai dakkaraš ášši, man leai váttis dadjat  .(EL 1979: 10).
Son áiccai ruškadeai guoli, mhto nu čiekŋalasa, ahte i vel mange láhkai lihpiin sáhttan roggat  .(HAG 1982: 27).
Son áiggui Eváin váldit mirkokapsela hejaid maŋŋá  .(RPL 1994: 67).
Son áiggui diktit dan eallit dassái go lei borran dan ovddibu lohppii  .(IP 1995: 64).
Son áiggui duođaštit dan Simonii  .(KP 1989: 41).
Son áiggui nuolatišgoahtet mu, muhto  --  .(KP 1989: 124).
Son áiggui sihkkarit muitalit ahte Egil lea duššan  .(EMV 1996: 148).
Son áiggui vel fállalit dan boahtalis Heandarahkii jugástaga, muhto  --  .(IP 1995: 51).
Son áiggui vázzát Juovnna-Gistta lusa, muhto su eadni árvalii  .(AL 1992: 77).
Son áigu muitalit eadnásis, man  --  .(IT 1997: 20).
Son áigu ávžžuhit eatnis ráhkadit olu gávpedujiid, nugo nuhtohiid  --  .(IT 1997: 20).
Son áiguge vuolgit lohkat dalán go lea vejolašvuohta  .(RPL 1994: 33).
Son álggii heahpanit jiežas mánalašvuođa, go  --  .(EL 1979: 14).
Son álggii ráhput muohttaga Máret aldi eret, geahččalii fáhtet dorvoboahkana lohka, muhto  --  .(EL 1979: 72).
Son álggii skáhppot gieđaiguin muohttaga  .(EL 1979: 71).
Son álggii vuodjit ain johtilabbot  .(EL 1979: 68).
Son álggii vuot kiikket  .(EL 1979: 55).
Son álggii vuovssa geassit gulul ja guovllai fierpme mielde čáhcai  .(HAG 1982: 27).
Son álgá fas jurddašit ovddos guvlui  .(IT 1997: 20).
Son árvalii ahte stáhtas sáhttet boahtit sutnje lassedieđut Issáhis  .(RPL 1994: 40).
Son árvalii, ahte ii goassege lean duostat dadjat Bierai dan maid dá lei dadjan  .(RPL 1994: 154).
Son árvidii, ahte Bikka leamašlan su vierus mielde, velledastan reŋkko ala dan boddii, go gáffe dulde, muhto ribahii dasa nohkkat  .(HAG 1982: 44).
Son šaddá máksit stuorámus boazovearuid danin, go  --  .(IP 1995: 44).
Son čanai gearggi guohtut jeaggegáddái, ieš  --  .(IP 1995: 51).
Son čarvii čalmiidis ja jearai olbmástis, jus son máhttá sániidis duohtan vuosehit  .(I H-U 1987: 46).
Son šatai báhtarit  .(EMV 1996: 120).
Son čađahii maiddái báhpaskuvlla, muhro ii aŋkke gártan báhpavirgái álgit ovdal go lei juo goasii deavdán guhttalot jagi  .(EMV 1996: 15).
Son čierastii báru bodnai ja álggii goargŋut nuppi bajas  .(EL 1979: 60).
Son čirrui ja ribahii muitalit, ahte sus leat golbma gándda skihpárin  .(IT 1997: 6).
Son šlakkasti fártta viinni ala, muhto fertii liikká gálggadit čoddaga  .(KP 1989: 171).
Son šloavgala dola ja bidjá gáffečázi duoldat  .(JÁV 1988: 67).
Son čogai olu muorrasákkiid maid čuokkui ruvjjiide amaset gáranasat ja bulddánat duostat lahkanit biergguid  .(IT 1997: 23).
Son čohkanii lása ovdii, mieiggai gaigŋiriiddes lássalassai ja álggii vákšot čalmmiidis ovdii rahpasuvvi guovllu  .(EL 1979: 24).
Son čohkánii beadegurrii borrat liema ja bierggu ja muitalii, maid leai oaidnán ja gullan márkánis  .(IT 1997: 68-69).
Son čohkánii muhtin ájagáddái ja ráhkkanisgođii káfestallat  .(IP 1995: 31).
Son čohkánii ovtta bovnna gurrii vuoiŋŋastit  .(AL 1992: 81).
Son šuohkehii lossadit ja mun fertejin guođđat su leiggasa dan botta  --  .(EMV 1996: 125).
Son čuoččahii ja manai láses guovlat olggos  .(EMV 1996: 41). 
Son čuoččastii geahččat nago de livččii oidnon guoros beaŋka  .(KP 1989: 37). 
Son čuožžilii bajás ja manai dahkat dearvuođaid vanhemiiddásis ja -  .(PJ 1992: 25) VVOX
Son čuoččui jaskadin seaŋgaguoras ja smiehtai, mo galggašii almmuhit fulkkiide j ustibiidda dán áššis  .(OP 1995: 80).
Son čurvii soalddáhii ja attii sutnje ákšu vai beassá čuohppat daid sogiid eret ja oažžut fas biilla geainnu ala  .(IT 1997: 44).
Son čájehii mo galgá láhttet  .(RPL 1994: 53).
Son ččjuhii jávrri guvlui ja oaivadii, gokko galggan mannat ávžži rastá  .(IT 1997: 59).
Songe lei gal veháš šlundi, go manai lássagurrii geahččat, mo Máret jávkkai seavdnjada sisa  .(IP 1995: 20).
Sonhan fertii guođđit du  .(KP 1989: 117).
Sonhan oaččui leat ruovttus, muhto munnje dat almmái mearkkašii dan, beasango ruoktot  .(RPL 1994: 59).
Sonhan sáhtii juo jiešge jiežas bilkidit  .(EL 1979: 38).
Sotnabeaivve lávii leat váldoborramuša maŋŋil bajálus  .(RPL 1994: 160).
Sotnabeai´-eahket galggaiga guokte bárragotti vihahuvvot  .(AL 1992: 66).
Stoalljudemiin ii olle guhkás, dainnago luođat eai dáidde gal garvit eaige vealahit  .(AE 1991: 80).
Stockholmma togsentralas šadden vel iđidii orrut vávnnas  .(MB 1985: 60).
Stohpu lei hui čorgat nugo juo sus lávii leatge  .(RPL 1994: 165).
Stohpu álggii leat juo beallegárvvis  .(JÁV 1988: 64).
Stuoris ja bassái leai juohke geasi dat beaivi go su bearaš beasai vuolgit davás  .(OP 1995: 126).
Stuorra hállamiin goittotge besse vuolgit Bealljevárrái ja Gáisá maid sáhtii vázzit jus láidejedje  .(EG 1985: 53).
Stuorábun bohten diehtit gosa málesbieggut jávke  .(RPL 1994: 122).
Stuorámus bargu dás lea skieltariid omardit… na, ja dan goahtesaji gávdnat   .(EG 1985: 68).
Su amadadju báittii dego bás gánddas, gii leai vuoitán juoidá, maid ii lean vuordán vuoitit  .(KP 1989: 107).
Su birra muitluluvvui ahte lei nagodan dahkat stuora lihkadusaid iežas searvegottis ruoŧabealde, gos  -- .(EMV 1996: 28). 
Su boalstara alde lei dušše báberbinná masa lei čálestan manne son lei ferten vuolgit  .(EMV 1996: 108).
Su buhtismeahttun njálbmi sáhtii dan duolvvidit – vigiheamos nama su searvegottis  .(EMV 1996: 70).
Su dagai hirbmadit miella báhtarit, muhto  --  .(EL 1979: 73).
Su dahka hirbmadit miella mannat veahketit Áslaga, muhto  --  .(EL 1979: 22).
Su dahka miella fátmastit Máreta, muhto nuppe dáhus dat orru leamen sutnje loviteapmi  .(EL 1979: 13).
Su dihte soai oaččuiga leat læstadiánerat, muhto su iežas mielas dat ii lean mange veara  .(EMV 1996: 37). 
Su dovdamušaid lea váigat diehtit, hálai Sámmol, vaikke jurdagat govuhedje beare Ánne  .(JG 1986:65).
Su eallin álggii das rájis mannat juoga láhkai maŋos  .(EL 1979: 5).
Su galggašii huškut  .(EL 1979: 30).
Su gillilvuođa bohte mu dovdat bahtačoarbeliinan  .(JÁV 1988: 9).
Su guoskahallamat dahke buori, ja mun vurden dan mii galggai dáhpáhuvvat, vuosttaš geardde eallimis  .(EMV 1996: 90).
Su ii bázaše oktage čierrut  .(EL 1979: 15).
Su ii deaddán gappa massin, son livččii háliidan dušše diehtit  --  .(IP 1995: 79).
Su ii sáhttán beahttit dáin áššiin  .(JÁV 1988: 49).
Su isit Antero lávii oaivvesnága viežžat Ráijá dánsut ja  --  .(KP 1989: 83).
Su jápmin geahppudii, dasgo vašši leai munnje menddo stuorra fápmu, lossat oamastit ja guođđit  .(OP 1995: 46).
Su lihkku leai, go sus leai nu jierbmi eamit, gii nagodii dálu doallat ja skihkidii eallámuša  .(IT 1997: 26).
Su luondu ja oahppu sáhtte leat juogo čáppat dego geassebeaivvit ja dahje guorbasat dego skábmaijat  .(OP 1995: 101).
Su miela mielde ii máhttán bargat oktage  .(JÁV 1988: 65).
Su mielas leai álgan orrut dego lihmus jiella livččii deaivan su njeigga ja dego  --  .(EL 1979: 85).
Su mielas leai álgan orrut, ahte  --  .(EL 1979: 85).
Su mielas lei mávssolaš diehtit máid mun oaivvildan  .(EMV 1996: 144).
Su mielas livččii suohtas čuožžilit jápmimis ja álggahit ođđa eallima  .(OP 1995: 34). 
Su mielas muhtun áššit ja diŋggat galge orrut čilgetkeahttá  .(EMV 1996: 39). 
Su mielas mun galgen gierdat, mun   --  .(KP 1989: 93).
Su mielas mánát galge oahpahuvvat gutnálaš eallimii ja vuollegašvuhti lagamuččaidis ektui  .(EMV 1996: 23).
Su mielas álggii buoššut vašši go son rábui muohttaga  .(EL 1979: 75).
Su moarri lea dán dámppa alde ja danin mii eat sáhte vuolgit  .(JÁV 1988: 127).
Su mánávuohta vásii suolggaid juo nu guhkás ahte sáhttigođii johtit áhšis fárus áldduid bahčimin ja  --  .(IP 1995: 9).
Su nama in sáhte čállitge nugo son  .(IT 1997: 54).
Su namma čuggestalai ja vuorjjai, muhto ledjen dan dilis juo nu hárjánan eallit ahte in diehtán šat maidege eará  .(EMV 1996: 102).
Su njeallje skihpara reaškkitedje boagustit  .(EL 1979: 27).
Su oahpái olu Aaros ja máhtii dan maŋŋá iešges meroštallat, gokko jusa leai, geaid eavttuid mielde ja manin  .(KP 1989: 193).
Su oaivvis jorre áššit, maid son galggai muitit iige son gidden fuopmášumi geasage, geat bohte su ovddal dahje manne meattá  .(KP 1989: 164).
Su oamedovdu álggii sivatallat  --  .(EL 1979: 38).
Su suomagielat mánát ledje čielga duođastusat su lossa sivalašvuođas  - danin su oassin leai šaddat gáivvui  .(KP 1989: 179).
Su suopman bággii mu vilppastit sutnje  .(KP 1989: 119).
Su sánit bággejedje Iiddá moddjet  .(KP 1989: 147).
Su vuostai galggai leat rehalaš  .(EL 1979: 12-13).
Su vuovttat galge bállet leat ráfis  .(EMV 1996: 23).
Su váimmu ii lean čatnan Gáddjái ráhkesvuohta, muhto hállu beassat Hoamma-Ándarasa opmodaga ravdii  .(PJ 1992: 44).
Su váimmu álggii unokastit  .(EL 1979: 51).
Su vánhen-guovttos vikkaiga, sihke buriin ja baháin, oččodir su heaitit Eirra  .(AL 1992: 95).
Su čalmmiide lei ihtán váivves suoivvan, máid vikkái gal šluvgit eret, muhto dat ii jávkan  .(EMV 1996: 47-48).
Su čalmmit ja amadadju elle mu muitalusa mielde ja veahkehedje mu joatkit, go  --  .(KP 1989: 108).
Su šerres čalmmit ledje nu liđvasat ja vigge čáhcelastit  .(AL 1992: 96).
Sudno dihte leimmet gal oažžut ráfis ássat eváhkkoáigge  .(RPL 1994: 32).
Sudnos leai obba áiggi leamaš heagga beassat Gironii ja nu jođiiga dohko go bargu ruvkii rahpasii  .(I H-U 1987: 53).
Sudnos leai čieža jahkásaš bártnáš geasa sudnos ii lean šat gáhkku addit borramuššan ja dan sivas   --  .(I H-U 1987: 69).
Sudnos lei hoahppu čoaggit sarridiid, ovdalgo mus álgá skuvla  .(RPL 1994: 97).
Sudnos lei áigumuš gáfestallat, muhto Gehman árválii ahte eaba vuos hohpohala, juos  --  .(JG 1986:61).
Suga láviime fitnat gitta Biessavvonis  .(JÁV 1988: 44).
Sugaimet Goalseluovtta gaskkamuddui ja de álggiimet suohpput nuohti  .(RPL 1994: 149).
Suhkaleimme jávregátti ja bidjaleimme Delphin-bastte ja Räsäs-čižeža heaŋgát maŋŋái  .(JÁV 1988: 66).
Suhtten issorasat ja geahččalin veagal oažžut Hildá uvssas eret  .(RPL 1994: 35).
Sullos, gos ii vuhtto makkárge olbmo luodda. Okto ráfis smiehtadit ja borrat dán imašlaš sullo šattuid  .(JÁV 1988: 154).
Sun nama son ille duostá oktovuođas ge dadjat  .(EMV 1996: 70).
Sunna ii viššan vástidit fulkkiid cuiggodemidda, bosui dušše guhkes suovaid ja láhttestii  .(KP 1989: 195).
Sunná bázii guvttiin gánddain ruoktot dálu doallat  .(EG 1985: 16).
Sunná fertii maŋŋá dovddastit, ahte son heahpanii Heaikka, muhto   -- .(KP 1989: 183).
Sunná fertii moddját, vaikke su oaivi leai ain dego nannosit čavgejuvvon bátti siste  .(KP 1989: 189).
Sunná ii asttn šat málestit, ii čorget, ii háleštit, muhto geavahii buot joavdelas áiggi lohkamii  .(KP 1989: 180).
Sunná ii viššan vuordit feaskáris, son vázzilii oarpmealiguoktá beavdái  .(KP 1989: 190).
Sunná leai iežas mielas seamma čeahppi, seamma viššal ja gierdavaš lohkat ja oahppat go Heaikage  .(KP 1989: 181).
Sunná oarpmealle Silja vuollánii vuosttas geardde sin geahčai dalle, go galggai beassat šláttardit Heaikka ja Evá birra  .(KP 1989: 186).
Sunná oinnii juo guhkin, ahte die bođii olmmoš, gean son ii sáhtašii garvilit oainnekeahttá  .(KP 1989: 183).
Sunná rehnenastigođii fártta, dasgo son leai vajálduvvan jurddašit áibbas eará  .(KP 1989: 187).
Sunná sáhtii doallat iežas lihkkoš olmmošin, go isit deaivvai liikotgievkkanbargguide  .(KP 1989: 180).
Sunná viehkalii ohcat Heaikka giitin dihtii  .(KP 1989: 189).
Sunná čaimmihii: son gal leai fuomášan dan, muhto ii lean gillen ovttage jurdaga oaffárdit dasa  .(KP 1989: 192).
Suohtas lei geassit suokkardallat makkár jekkiide dal aitto šaddá luomi dákkár jagi  .(JÁV 1988: 78).
Suohtas oaidnit go bárat vihahuvvojit  .(AL 1992: 67).
Suohtasut lei olgun duhkoraddat  .(RPL 1994: 43).
Suoibulin seaŋgga guvlui ja vellestin dasa muittašit min bearraša oktasaš bottuid  .(JÁV 1988: 7).
Suoidnemánu viđát beaivve čohkkaneimmet ruovdegeaidnostášuvdnii vuordit juná mii lei vuolgán iđđedis Helssegis  .(RPL 1994: 77).
Suoidnerohtui njoammelgielaidges oahppat ja lihpput  .(IT 1997: 30).
Suoli jo ballen, ahte son lei gávnan nuppi, dakkára mii divttii dalán salluh ja njávkkađih  .(KP 1989: 122).
Suomavárri skájai, áddestalai Fáre, muhto veadjemeahttun leai eambbo áddet  .(HAG 1982: 67).
Suopmelaš ii lean šat sidjiide giinu galggai issorasat ballat dahje gean galggai meariheamet gudnejahttit  .(JÁV 1988: 19).
Suova ándagassii, áhkku, muhto mu mielas gale orru ahte mon in sáhte guođđit Bás Gálle veaittalassii  .(EL 1979: 22).
Suovvaluvvan jurdagiin geahččalan leat gulakeahttá traktora coahkkima  .(JÁV 1988: 132).
Supmir eai lean stuorrát, muhto daiguin sáhtii goittot álo duogŋat hohppoleamos ráiggiid  .(JÁV 1988: 150).
Surgat makkár duomu olmmoš sáhttá oažžut juste iežas ruvttubáikkis  .(EMV 1996: 60).
Sus boahtá leat hui áigat riegádahtti máná, go ii lihkas gosage  .(RPL 1994: 59).
Sus bođii miella dohppet Ari birra čeaváha ja jorahit su láhtti miehtá  .(KP 1989: 174).
Sus doarggistii sivvu, ja vuosttaš geardde eallimis balai son mannamis áltara duohkái guoskkahallat Hearrá bassi sakramenttaide  .(EMV 1996: 71).
Sus ii lean dan háve hearvái háleštit ja vástádaddat váivves jearaldagaide  .(JG 1986:51).
Sus ii lean eara bargamis go vuordit veahki  .(EL 1979: 86).
Sus ii lean eará ráđđi go ohcalit duolva limškobihtá vuoggabumbbás ja čanastit dan duorgguin suorpma birra  .(OP 1995: 123).
Sus ii lean goittot dakkár ustit, geasa livččii sáhttán muitalit áššiid, mat  --  .(IP 1995: 76).
Sus ii lean lohpi mannat jieŋa ala  .(OP 1995: 81).
Sus ii leat biilla, dušše mohtorsihkelah ja  --  .(KP 1989: 121).
Sus ii leat, mainna oastit iige son beros  .(IT 1997: 33).
Sus ii sáhttán jearrat maidige  .(JÁV 1988: 63).
Sus lea buorre áigi vel šiljuge luvdet máŋgii geasis ja nu  --  .(JG 1986:47).
Sus lea gale hirbmat miella oaidnit Máret, muhto  --  .(EL 1979: 19).
Sus lea maid viidni jo váikkohan dan muddui, ahte dáhtošii beassat guhkkelebbui dainna buorre sagain  .(JG 1986:18).
Sus leai bággu vuollánit, vaikke  .(KP 1989: 154).
Sus leai duhpátgoiku ja son manai olggos ráhpa ala borgguhit  .(KP 1989: 175).
Sus leai duođaid miella doallat friijaehkeda, vaikke leai doallan dan juo ovddet beaivve, lávvardaga  .(KP 1989: 141).
Sus leai hálu vehá masage, muhto Pieras leai oaivvi siste gárvvisin, maid son sáhtášii oastit ja maid ii go leai vuovdán rievssahiid  .(IT 1997: 31).
Sus leai miella rágadit mánáid dobbeliidda, muhto doalahalai iežas ja fidnii dan muddui, ahte jearahišgođii, mo geas leai beaivi mannan: mo Pasis  .(KP 1989: 129).
Sus leai miella čiŋadit, ii Ándde muhto iežas dihtii  .(KP 1989: 141).
Sus leai nealgi, muhto ii lean maid borrat, dasgo  --  .(KP 1989: 158).
Sus leai reambal fárus, bivddii lobi čohkkedit. geahčai midjiide šerres čalmmiidisguin ja  --  .(OP 1995: 185).
Sus leai stuora vuoibmi badjel dan bohcco man leai jurddašan addit dán gearddi iežas jáhku bálvalussii  .(I H-U 1987: 66).
Sus leai uhca buvkkoš, beassa boahkánii bidjat  .(IT 1997:11).
Sus leai ulbmilin vuodjat báskka báldii ja váldit Bás Gálle fárrosis  .(EL 1979: 57).
Sus leai áigumus hástit Bás Gálle ain ovddos vuolgit fitnat Dáža bealdi mearragáttis  .(EL 1979: 47-48).
Sus leai šlunddes miella iige son dán háve nagodan čiehkat dan mánáiguin  .(KP 1989: 149).
Sus ledje gulloma vuordámušat searvvi ektui, ii son buohkain viššan áiggi duhlidit, dušše dakkáriin maiguin bajildaga juo oinnii, ahte  --  .(KP 1989: 139).
Sus ledje guokte bárdni, muhto son galggai vel oažžut bálvvaid vel  .(MB 1985: 56).
Sus ledje čađat leamaš váttisvuođat birget hann Tornbergga nieiddain  .(EMV 1996: 40). 
Sus lei ahkit, go Nilsu lei guhkkin, muhto fihttii ahte eai bohccot sáhttán leat menddo guhká seamma dievás  .(IP 1995: 85).
Sus lei buorre muitu, mii veahkehii su buorebut suddadit ođđa áššiid  .(JÁV 1988: 51).
Sus lei bággu nie dahkat  .(RPL 1994: 103).
Sus lei gorges heagga, ja son máhtii hearrástallat hearráid searvvis  .(AL 1992: 87).
Sus lei imašlaš dáidu muhttašuvvat birrasa mielde  .(JÁV 1988: 106).
Sus lei álo dilli humadit olbmuiguin  .(EMV 1996: 14-15).
Sus livččii galgan boahtit badjealbmá eamit iige “girjemáhttu”  .(KP 1989: 181).
Sus soaitá leat ágga man dihte fertii mannat  .(EMV 1996: 109).
Sus váibmu nu čelledii ahte son fertii okto čaibmat go jurdilii dán márkanmátkki  .(IT 1997:18).
Sus álget juolggit njuorrat ja ratti vuolli bávččastišgođii  .(IT 1997: 29).
Sus álggii lean hoahppu diehtit maid  --  .(EG 1985: 36-37).
Sus, geas eambbo lea, sus dat uhcimus juollu eret addit  .(AL 1992: 81).
Susge leai vuoigatvuohta oppa niegadit lihkus ja eallima oaivilis  .(EL 1979: 38).
Susge lei miella lohkagoahtit maŋŋil saođi, muhto dál son diehtá ahte dat i leat vejolaš,  --  .(RPL 1994: 33).
Sutnje bođii nu garra miella vuolgit ruoktot, ahte   --  .(RPL 1994: 76).
Sutnje galggai dan oktavuođas boahtit guossin oskkuviellja geainna  --  .(EMV 1996: 13).
Sutnje lei nisson lohpiduvvon ja dan son áiggui maiddái váldit, juos ii bivdimiin, de rivvemiin  .(JG 1986:54).
Sutnje son attii buot dan ráhkisvuođa,maid vánhen sáhttá addit mánnásis  .(JÁV 1988: 96-97).
Sutnje šattai nu garra miella oaidnit Máreta, ahte  --  .(EL 1979: 37).
Suttes johka álgá buollaša muitalit, mierkasuovvan bajás loktana  .(MB 1985: 16).
Suvrra váso ja duhpathádja bahkkii vuovvsihit  .(JG 1986:44).
Sáddo sisa son cokkai daid veaddáid hávdašuvvat  .(IP 1995: 63).
Ságat ledjen ruskenláhkái, ja sága šattaige Ánne rusket, go  --  .(JG 1986:36).
Sáhkiivuohta leai buollán ja hálidin diehtit, gii  --  .(KP 1989: 7).
Sáhtan muitalit dan dihkkamáđija mii manna Suomaráji duohkai: Suohpatjot-ráiggi bajas  .(MB 1985: 26).
Sáhtan mun gal ruoktotge mannat, ahte almmáisolidaravuohta ii billašuva  .(KP 1989: 146).
Sáhtašii dat heivet..  .(KP 1989: 119).
Sáhtašii leat nuge ášši, ahte ean moige livčče lehkemin, jos  --  .(EG 1985: 12).
Sáhtašiiba Ája suhttatge ja go son čilgegoađášii de ii fidnešii sátnevuoru, ii boađášii loahppa  .(OP 1995: 155).
Sáhtašin mun fidnet oappá… Munmat jearan  .(KP 1989: 134).
Sáhtašinhan mun geahččalit dutnje biigán..  .(KP 1989: 63).
Sáhtii dat guovžage goas nu ealašit hearrán  .(IP 1995: 61).
Sáhtii dál gáhtat,  go leai gierddi čielgan  .(KP 1989: 159).
Sáhtii liikká buoššudit váimmus, nu ahte dan maid dajai,   --  .(EG 1985: 94).
Sáhtii oaidnit ahte son ii lean ollege duhtavaš  .(JÁV 1988: 36).
Sáhtiime jávkat dáin guhkit mátkkiin buorre vahkuge  .(JÁV 1988: 45).
Sáhtte moai vuolgit vaikke dálán  .(KP 1989: 61).
Sáhtten gullat mo son čálii báhpáriiddis gámmáris, maŋŋiteahket  .(JÁV 1988: 54).
Sáhttiigo mii dadjat, ahte gillámušat lea doppe guhkkin, miieat leat daidda oasáláččat eaige dat gula midjiide  .(OP 1995: 174-175).
Sáhttit mii vuolgit Áldočuožžunoaiváige, čaimmihii Ari  .(KP 1989: 162).
Sáhttá fal leatge, ahte in šiehta,  --  .(RPL 1994: 197).
Sáhttá gal leat nuge ahte  --  .(IP 1995: 49).
Sáhttá leat ahte mi gávnnadit almmis- dahje helvehis  .(EMV 1996: 71).
Sáhttá leat eadni ain eallimin, smiehtastii Nillá ja viehkalii stohpogoađi guvlui  .(EG 1985: 87).
Sáhttá leat geatkin seamma biejus  .(JG 1986:63).
Sáhttá leat nuge, ahte boasta ii jođe velá albmaláhkái  .(RPL 1994: 94).
Sáhttá measta dadjat ahte guovllu gusat johte min náveha bokte  .(JÁV 1988: 90).
Sáhttá vel fidnet muhtun gándaskihpára fárrui, go son muitala, ahte  --  .(IT 1997: 21).
Sáhttába leat nu ahte gánda suoli ráhkista duon nissona  .(OP 1995: 148).
Sáhttáge dadjat ahte gávppašeami báhkkaseamos bottut leat dál duogábealde  .(JÁV 1988: 41).
Sáhttáhan dan nuge dadjat, čaimmihii rivgu  .(JÁV 1988: 90).
Sáhttáhan leat nu, ahte  --  .(RPL 1994: 54).
Sáhtán gullat eatni jiena  .(JÁV 1988: 26).
Sáhtán gálgat firpmiid dan botta, vástidii son  .(RPL 1994: 177).
Sáhtán. Na vuoi sáhtánasa sáhtán. ja jorggihii ráfáiduvvan mielain geahččat johkaleagi ja su mielas jore boares, maŋimučča rádjái vaibadeaddji jurdagat  .(OP 1995: 73).
Sáhtát beassat vaikke min jovkui, vaikke mis lea garra gáibadusat, miihan leat gilvojoavku  .(KP 1989: 133).
Sáhtášii leat maid lávu dahje duottarčohka govva, juos duot doares sárggis ii doalašii čuohkis duon vinju hárjji iige dan bálddas livčče ceakko sárggis, dajai Ája  .(OP 1995: 182).
Sáhtášii vaikke fierralit mielli badje, čievččadit sáttos dahje goargŋut beahcegeahčai háleštit gáranasaiguin ja skiriiguin  .(OP 1995: 126).
Sáhtášin mun iešge viežžat mielki, muhto  --  .(RPL 1994: 126).
Sáhtášit go don rievdadit iežat min eallinláhkái  .(EMV 1996: 118).
Sáhtášit vuolgit dál munno fárui, ja leat vaikko moadde ija  .(RPL 1994: 127).
Sále čađa manadettiinis son dovddai, ahte olbmot gehčče su, dasgo son leai vuogas oaidnit: seagga ja guhki  --  .(KP 1989: 190).
Sálmmaide mun gal liikojin ja livččen iešge geahččalan lávlut jus livččen sániid máhttán  .(RPL 1994: 46).
Sámegiela lea váttis jávkadit ásodagas, nu guhká go sámemánát leat ovta sajis  .(RPL 1994: 157).
Sámis leat leamaš eanetge rggát, geaid birra sáhtášii hállat dalle, go  --  .(IP 1995: 39).
Sámit bidjet bohccuid gárdái, rátket ja njuovadit, vuvdet boazo-oastiide ja njuovadit eará olbmuide borranbohcco  .(IT 1997: 65-66).
Sámit eat leat dakkáraččat, čilgestii Pierra, muhto eanet ii sáhttán dadjat dien váttis áššiš  .(ME 1986: 66-67).
Sámit oainnát dávjá fertejit droššáid dingot, goitge go gávpogis fitnet  --  .(ME 1986: 82).
Sámit, mat dávja goađastit, sidjiide lea álkit dahkalit goađi gaskabeaiguvlui  .(MB 1985: 41).
Sámmol ii diehtán galggai go suhkalit ruoktot, vai nággestit Ánne fárrui sisa  .(JG 1986:38).
Sámmol lea oinnát maiddái náitaleamen, iige astta šat veahkehit eatnát  .(RPL 1994: 182).
Sámmol váccii jávoheamet Ánne báldda ja fuomášii jearralit ahte mo son dal áddjá lea heastta dikšon  .(JG 1986:39).
Sámmol váibmui go galggai guođđit su, -  .(PJ 1992: 26) VVO
Sámmol- čeazis leai garra bargu oažžut fátnasa ovddasguvlui  .(RPL 1994: 84).
Sámmolges geahččalii vuorustis bidjat dola  .(JÁV 1988: 66).
Sámástit ii lean ožžon amaset mánát báhcán giellamuvrra duohkái  .(KP 1989: 106).
Sápmelaš bijai giela bálgá ala, ja go bođii ihttenaš oahppat giela, de leige juo čoarveealli darvánan buvvánan gillii  .(IP 1995: 63).
Sápmelaš galggai bissut sápmelažžan iige háhpohallat látte vieruid ja látteohpaid, nu logai Sunná sohka  .(KP 1989: 182).
Sápmelaš suohpui guhkes holggaiguin jávrai dan fierpmi iige dárbbašan guhkáge vuordit, go guolit ledje čákŋan dievv fierpmi  .(IP 1995: 63).
Sápmelaš vázzilii duoddarii vehá geahčadit mii doppe oidno  .(IP 1995: 63).
Sápmelaččat eai máhte fiidnát vázzit, eai boradit eaige čaibmat  .(RPL 1994: 157).
Sápmi lea čáppa oaidnit muhto garas eallit, lávejit dadjat  .(EL 1979: 52).
Sárdneolmmái gii nagodit ođđa lihkadusa dahkat álbmogii  .(EMV 1996: 16).
Sárdnideaddji gahkkigođii, vavddadii oani jurdilastidettiin govt bájuhit dán otná fearána – namalassii  -- .(ME 1986: 77).
Sárdnidettiinis son sáhtii huikkádit roavvásit: Haseet baikka, dii guoktilaččat  .(OP 1995: 101).
Sártnui, son hálidii gul oaidnit go kohppejuvvo  .(ME 1986: 70).
Sárá, Iiddá bargoskibir, lávii moaitit su “menddo viššalin”, go  -- .(KP 1989: 129).
Sávan ahte mu olbmot beasaše ieža mearridit min eatnamiin  .(EMV 1996: 93).
Sávan ahte olbmo ii galggaše mihkkege doallat  .(EMV 1996: 93).
Sávašin ahte mu olbmot oččoše friddjavuođa ieža mearridit  .(EMV 1996: 93).
Sávzariehpu geahča suorganan čalmmiiguin munnuide, ja ii orron nagodeame guoddit  .(EMV 1996: 146).
TV-ođđasat vedjet leat vel dehálebbot, goittot ge leat  -- .(Gaski 1990: 38).
Tabloidiseren lea go áviissain šaddá dehálebbo muitalit muhtun beakkán olbmuid  --  .(Gaski 1990: 41).
Taina bivddii áhčis boradit ja rábmui eatni  .(RPL 1994: 74).
Teknihkalaš áiggi boahtin ii sáhttán botket áhči beroštumi boazodollui  .(JÁV 1988: 37).
Teltaommániid eat lean gal nagadan fievrredit muotkki badjel, ja lei issoras čoaskkis doalahis telttain  .(AE 1991: 18).
Tinen son leai dan mađe, ahte leai suitan Máretii maid nu fállat  .(EL 1979: 85).
Toini doidilii gieđaid, sihkastii daid ja vázzilii hivssegii vuovttaid čogastit  .(KP 1989: 169-170).
Traktor leai veahkki, das ii sáhttán luohpat, vaikke  --  .(OP 1995: 117).
Trøndarat eai lean bihtán duiskalaččain ja ledje ferten báhtarit  .(AE 1991: 20).
Trønderbátaljuvdnii eat gal diehtán ságaid, ja lei unnán ávki sin ohcagoahtit garra dálkki siste  .(AE 1991: 18).
Tánkka deavdit máksá sullii 70 kruvnnu  .(Gaski 1990: 13).
Uhccán mus leai dilli oađđit ja vánis leai dat láibi, mii biigái juolui  .(KP 1989: 46).
Uhccánaš Ivvár soaččui, muhto ovdal go áibbas ráfui, dáhtui diehtit, manne ja mat ledje dat ruskkaid su ráhpa alde  .(JG 1986: 80).
Ulbmil lei ahte kompania galggai báhčalemiin muosehuhttit vašálačča, ja dainna lágiin addit earáide buoret vejolašvuođa gársat ovddos  .(AE 1991: 33).
Ulbmil lei várra ahte norgalaččat galge geahččalit caggat ja hehttet duiskalaččaid johtima davás  .(AE 1991: 17).
Unna Áilles gii diđii, ii máššan vuordit mu árvádusaid ja de huikkádii  --  .(RPL 1994: 145).
Unnimus oahppášguovttos leigga ilus go viessu lei čorgat, vai besaiga guokkardit áibbas ráinnas láhtis  .(EMV 1996: 28). 
Unnán sisaboađut ruvkkis álget dakkaviđe váikkuhit ja láibi lea unnán  .(I H-U 1987:9).
Unohas go dát galggai deaividit Duhpát-Niigui – gii olmmoš ja rátná  --  .(ME 1986: 67)
Unto ii lihkon das ja mulggastii Sunnái, geas bođii miella časkkestit albmái čalmmi, áibbas iešláganvuođain  .(KP 1989: 190).
Unto áiggui cummestit Sunná gieđa, muhto son gavistii gieđa eret  .(KP 1989: 190).
Uvssa rabadettiin son vel jurddašii ahte de leš oaidnit, maid dat leat doppe bargamin  .(IP 1995: 21).
Vahkku golai jođánit, iige mus lean váttis guođđit Goahtejoga  .(RPL 1994: 207).
Vahku ovdal skuvlla álgima áhčči fertii miehtat dasa ahte mun joatkkán skuvlavázzima Avvilis  .(JÁV 1988: 105).
Vahku ovdal skuvlla álgima áhčči gohčui munno Sámmoliin vuolgit Luopmošjávrái čakčaguoli bivdit  .(JÁV 1988: 65).
Vai beasat jova gáfege dorretit Šleaippi ala  .(JG 1986:5).
Vai beassat vuodjit vulos daid guhkes savvoniid, lei áhčči dadjan  .(JÁV 1988: 79).
Vai galggan go sisa boahtit stáđđásit digo báhppa  .(ME 1986:29).
Vai gearggan goaigalit moddii, jurddašii Ivvár maŋábealde  --  .(JG 1986:6).
Vai govahalagaigo gánddaguovttos dušše ahte čoddaga geahčái bdjánii báhkka amas dovdu, mii čukkodii ja gaikkodii dego bastitlis geađgi, bahkasii olggos, čuohpai njielu moallun ja bajidii hálu buollahit oppa skuvlla  .(OP 1995: 108).
Vai gáhta mun vuolggán mihtidit, finada mielas  .(JÁV 1988: 157).
Vai iigo Meaštaris leat váldi ráhkadit ovtta ja seamma láiraseaguhusasearálágan lihtiid  .(OP 1995: 145).
Vai leigo danin, vai sámit bidjet namaid daidda čilggiide, ja gáissáide, jogaide ja jávriide, amaset láhppot daidda viiddis ávdin duoddariidda  .(IT 1997: 20).
Vai mii gáddit, muhto mun in jáhke. Galggat dan Gáisá jáhkkit  .(EG 1985: 59).
Vai nu fuotnin don jo logat mu, ahte njiŋŋálasat ožžot láhttet mo áigot  .(JG 1986:26).
Vai rávkkažan mun, čerggedahan diesa garra reŋkko ala oađđit, vai  --  .(HAG 1982: 45).
Vai son sáhtášii čiehkat ámadeajus, digo sámi gahpiras  .(ME 1986:34).
Vai álget dat mánáidge irgidit, áddjá huikkii  .(RPL 1994: 18).
Vaikke Máret fikkai hállat vehkui, de Jovnna šat illa gulai su jiena  .(EL 1979: 90).
Vaikke Máret leai árvidan, maid Bás Gálle leai áigon hállat, de  --  .(EL 1979: 11).
Vaikke Máret leaige fávdnat nieida, de illaba son mášašii leat jiešalddes moddjakeahtta sutnje  .(EL 1979: 14).
Vaikke buoremus várra livččii bissut gos beare eará sajis go iežas seaŋggas, dasgo  --  .(KP 1989: 138).
Vaikke dat leaige dušše niehku, jáhkii son dasa nu ollu ahte ráhkkaišgođii vuolgit  .(EG 1985: 104).
Vaikke geahččalii ge riidit ja bánccardit, njaddii nisu su aiddo nu mo áiggui  .(JG 1986:70).
Vaikke ii ballan bajánis, dattege dat orui leamen ruojus okto guldalit, ja go álddagasge nu šearradit šleađggui, ahte  --  .(EG 1985: 78).
Vaikke leage lihmu, de čáhcihan gal lea galmmas, ja go olmmoš ii buvtte oppa jiežas lihkastahttit  .(EL 1979: 40).
Vaikke livččii leange miella čalmmiid čárvut ja vuolgit oppalohkái eret oaidnimis  .(EG 1985: 110).
Vaikke man ollu de barggašii ja livččii buorre.. ruoktun son ii galgga beassat váldit dán báikki  .(EG 1985: 119).
Vaikke mihtimin gal julošit vajáldahttit dien agálaš oahpaheami  .(KP 1989: 170).
Vaikke mo Cáhpponduhpát iskkai beasadit muitaleames ja diktii jos guđulágán eastagiid,  --  .(EG 1985: 11).
Vaikke mun dihten, muhto in áigon alccesan mieđitit, ahte Bealljeváre-Gáisá leai mu jorbbodahttán  .(EG 1985: 62).
Vaikke olbmot mo livčče iskan doadjit Biera Heandarat dáhtu, ii son liikkáge johttán ja guođđán Sieđgajot suojisis ruovttus  .(EG 1985: 16).
Vaikke sáhtašii son dieđusge čohkkát dás veahá áigge ja de vuolgit ruoktot nohkkat  .(KP 1989: 147).
Vaikko Iŋgá lei mu buoremus ustit, de heahpanin liikká nu olu, maid Ánde lei geahččalan munnje bargat, ahte  --  .(RPL 1994: 218).
Vaikko Johann Tornberg searvagoddi lei hárjánan gullat duomu ja helveha givssi birra garra sártniid, de  --  .(EMV 1996: 75).
Vaikko Johann lei ge beakkán dan dihte go lei garas sárdnidit duomu ja morádusa, de  --  .(EMV 1996: 23).
Vaikko Lájlá lei ge jurddašeaddji, de ii lean filosofa, dasgo son ii liikon váttis čilgehusaid ohcat masage  .(EMV 1996: 21).
Vaikko aiddo lohpidii guođđit Iŋggá ráfái, de lei juo fas árvvostallamin  .(RPL 1994: 56).
Vaikko bisma lei bivdalan su joatkit, de son dovddai váimmustis ahte  --  .(EMV 1996: 70).
Vaikko dat beaivi dán dilis ii lean eará beivviid earálágán, de lei goit hávskkes dovdu diehtit ahte mii leimmet oasážis mii ain lei friddja Norga, ja  .(AE 1991: 54).
Vaikko dihten, ahte beare veahá dáppe mihkege muhttašuvva dálvvis, lei liikká suohtas skurbat  .(RPL 1994: 146).
Vaikko dihten, ahte dohko lea guhkki vázzit, in beroštan das  .(RPL 1994: 31).
Vaikko dii lehpet lagabui moaddelogis din klássas, de láven álo jurddašit ja belohahkii ballat dus go  --  .(EMV 1996: 44).
Vaikko dovden ahte livččii leamaš lean miella áhččái čállit earenoamáš reivve, jearrat sus manne,de   --  .(EMV 1996: 66).
Vaikko dudno mielas mun in heive gohđoduvvot risttalažžan, de  --  .(EMV 1996: 51).
Vaikko dát olbmát ledjege oaidnit dego dábálaš olbmot, de čájehuvvui ahte  --  .(AE 1991: 53).
Vaikko eadni lei iešge easka buorránan dávddas, de vulggii son mielas áhku gácci veahkehit  .(RPL 1994: 50).
Vaikko galggašiige, de in gal jolge váldit maidege  .(RPL 1994: 83).
Vaikko galggašin bákkuin su doalvut báhpa ovdii, de dagan dange  .(RPL 1994: 92).
Vaikko iežas sajis ii lean lohpi vuolgit eret, de in doahttalan  .(RPL 1994: 210).
Vaikko ii dat ge álo leat nu geahpas  .(Gaski 1990: 50).
Vaikko iihal son soaite das nu ollu beroštit  .(EMV 1996: 138).
Vaikko in dihtán juste manne, de dihten ahte dat mii lei álgán dáhpáhuvvat munnuide, lei  --  .(EMV 1996: 46).
Vaikko in leat du oaidnán, de leat mu jurdagiin leamaš dadjat juo geažos áiggi  .(EMV 1996: 128).
Vaikko in liikon go eadni fárrii Goahtejohkii, de lei liikká hui miellagiddevaš vuolgit dohko  .(RPL 1994: 195).
Vaikko in soahpan dan oaidnit, de—  .(EMV 1996: 8).
Vaikko lean viggan vajálduhttit soahtedáhpáhusaid, de  --  .(AE 1991: 82).
Vaikko lei nu galbmon, ahte baksamat alihaste ja gáibi doarggistii, de liikká son háliidii ain vuolgit  .(RPL 1994: 219).
Vaikko livččen bidjan čalmmiid gitta ja geahččalan njielastit, de in dallege livčče ožžon vulos dan mállása  .(RPL 1994: 14).
Vaikko livččen áogon bivdit áhči doalvut dieđu Egilii, juoidá, de  --  .(EMV 1996: 59).
Vaikko man siivvus geahččaleimmet eallit, áloHildá váidalii mas nu  .(RPL 1994: 28).
Vaikko man čáppa oidnosat ledje ovddas, in háliidan geahččat eará guvlui, go Goalsejávrái ja dan birrasii  .(RPL 1994: 114).
Vaikko mo geahččaleimmet orrut jávohaga, eat sáhttán  .(RPL 1994: 135).
Vaikko mo geahččalin ohcat sus buriid beliid, de in gávdnan maidege  .(RPL 1994: 96).
Vaikko muhtimin son geahččalii čiehkáditge, de dat gávnnai álo su  .(IP 1995: 5).
Vaikko mun ballen guovžžas, de liikká háliidin oaidnit dan  .(RPL 1994: 146-147).
Vaikko máilmmi ravdii áigu Maria su čuovvut  .(AL 1992: 93).
Vaikko máná riegádeami maŋŋil munno gaskavuohta buorránii ja moai álggiime oađđit báldalagaid, de  --  .(RPL 1994: 224).
Vaikko oahpaheaddji jearašii man jallas áššiid, de ii galggaše čáibmat  .(RPL 1994: 115).
Vaikko son geahččalii juohkeláhkai vuodjelit beatnagiid eret, de  --  .(IP 1995: 54).
Vaikko son lei oktii šaddan rohkadallat Ipmila, de son ii liikkáge  --  .(IP 1995: 18).
Vaikko son lei čeahppi guorahallat máilmmálaš áššiid, nugo  --  .(EMV 1996: 52).
Vaikko áhčči sáhtii addit máŋgga áššis buriid rávagiid, de  --  .(JÁV 1988: 134).
Vaikko áigon gohcit, de  --  .(RPL 1994: 87).
Vaikko álggos orui nu váttis diehtit juste máid galgá bargat guđege áiggi daid sávzzaiguin, de  --  .(EMV 1996: 147).
Vaikko čoddagis bolddii ja vuovssihii, bággii rattistis vuot jiena ja álggii huikit  .(EG 1985: 88).
Vajálduvven daidges geahččat  .(RPL 1994: 11).
Vakko leimmet mánát, áddiimet ahte agibeaivvis ii oahpaheaddji boađe muitalit, mo ášši duohtavuođas lei  .(RPL 1994: 118).
Vallemaa, boađesmat geahččat, huikkádin  .(OP 1995: 96).
Vara seage leai váttis maidge dovdat  .(EL 1979: 73).
Vare Biera máhtášii sulliige nie čábbát hállat Iŋgá-siessái  .(RPL 1994: 128).
Vare dot návlii jo ba oktiige mu sisa čuoggasit  .(JG 1986:24).
Vare leaš beastán, muhto almmái galgá oahppat vulos ballat ja gudnejahttit olbmuid, ja go  --  .(EG 1985: 119).
Vare mun dus nissona fidnešin.. dan maŋŋá livččen gárvvis vaikke jápmit..  .(JG 1986:23).
Vare mun livččen Áile, oččošin báhcit ruoktot, šuohkehin  .(RPL 1994: 106).
Varranaga skoarpa álggii laskat  .(EL 1979: 86).
Vašuhan danmaid son gearggai bargat vigitis olbmuidda, ovdal go deaivvai gievrrabu  .(EG 1985: 112).
Vašálaš beasai hommet muosis  .(AE 1991: 66).
Vašálaš ii galgan oažžut ráfi  .(AE 1991: 25).
Vašálačča girdit álge dál dássedit girddašit ja bombet juo njuolgut ijaid beivviid, ja vaikko  --  .(AE 1991: 71).
Veadjá leat ahte  -- .(EMV 1996: 71).
Veahaš gal guoktálasten, galgen go muitalit mii lei Inggá baldán  .(ME 1986:22).
Veaigi ii leamaš beassan molsašuvvat seavdnjadin  --  .(EL 1979: 78).
Veaigin Rođu-Ivvár ge morihii ja lei buozus, nu buozus ahte ii guhkes áigái duostan čalmmiid rahpat go balai jápmimis. dalán go  --  .(JG 1986:55).
Veaigin go mális lei duoldamin bođii čohkkedastit  .(JG 1986:70).
Veaigin Ándaras álggii vuoladit stuorra ja gassa soagi, ođđa áksila rilláide ja nuppe beaivve son lonehii viehkaa stuorra ruhtasupmi báhpas ja Holvis oastin dihtoo gusa  .(OP 1995: 115).
Vealláime Áilliin báldalagaid ja álgen háleštit eará  .(RPL 1994: 187).
Vearjjuid, láttaid, niestti ja eará dárbbašlaš neavvuid šattaimet dieđusge guoddit  .(AE 1991: 57).
Vearrámus leai mánáide dasgo sii eai beassan olggos stohkat eaige  --  .(IT 1997: 48).
Vearrát leai gávdnat gohpaid  .(IT 1997: 51).
Vedjá leat ahte  --  .(EMV 1996: 71).
Vehaš maŋŋelaš váccii son olggos, geahčai vulos guikii, gosa Juoksa galggai vuolgit  .(HAG 1982: 52).
Vehá somá láve leat skábma-eahkediid dálostallat, go su čalbmi oidnui lássaliidnelanja čuovgamin, dajai Biret buohakide deaddun  .(JG 1986:76).
Veháš ovdalaš háhpohalai niibbi ja dálan maŋŋá boahtá jo dearvvahallat  .(EG 1985: 119).
Veháš áigái áddjá bisánii, geahčai goappašaga čalbmái ja álggii čilget,  --  .(EG 1985: 104).
Vehážiid mu vašši ložžii ja sáhtten vuot háleštit suinna  .(JÁV 1988: 39).
Vehážiidda Gáisá oajui nu ollu, ahte stellii Aleksiige borrat beavdái  .(EG 1985: 44).
Vehážiidda Iiddá rahpasii maid muitalit iežas eallimis:  --  .(KP 1989: 144).
Vehážiidda buohkat aste jurdilit makkár ášši jápmin lea, ja dan go dihte  --  .(EG 1985: 54).
Vehážiidda máná-guovttos oajuiga nu ahte álggiiga boagustit ádjá ságaid, vaikke eaba áddenge buot ságaid  .(EG 1985: 104).
Vejii dat boahtit gomainge  .(KP 1989: 157).
Vel lei gávnnadan soames dáččain – “dakkár mii lohka assás girjjiid ja áigu gutni ja fámu oamastit”  .(ME 1986:35-36).
Vel okta dakkár gean ledjen jáhkkán álddán beroštit, anii maid mu dušše duhkorassan, nugo buot earát  .(EMV 1996: 117).
Velgo son mu čalmmit besset oaidnit lastamuora, guoskkahe jurdagat mu  .(AE 1991: 54).
Velgobat Birgget láve láhttet apmasit  .(EG 1985: 77).
Velohallat beaivvi ránu vuolde, guldalit musihka ja niegadallat iđigis gitta eahkedii  .(KP 1989: 129).
Velá mun dajan, ahte Hoammáide i gánnit varas sehkket, duoidda suvrra dorkkaide  .(PJ 1992: 42).
Velá okta vahkku, de beasan vuot čiehkádit stuorra gávpoga olmmošmerrii, gos  --  .(JÁV 1988: 129).
Verdde-láttit, lávženiehkit leat juo geargan boahtit  .(I H-U 1987:11).
Verddet ledje juo geargan fállat sutnje jugástaga, ja  --  .(IP 1995: 51).
Verddii leai maid čáđat guossohit go boahtá  .(MB 1985: 17).
Viega-viega doaai vai beassa johtilabbot oaidnit leago nu mo Aleks muitala  .(EG 1985: 52).
Viegadettiin smihtten, mo ipmašis eadni sáhttá leat mu áhči maŋŋil dieinna albmáin  .(RPL 1994: 181).
Viegadinovddosmaŋos ja geahččalin leat Eira  --  .(KP 1989: 103).
Viegaime Hánssain mielkespánnja viežžat  .(RPL 1994: 167).
Viehka botta Máret geahčai Jovnnai, ovdalgo gánda sáhtii áicat geahčastagas dovdama mearkkaid  .(EL 1979: 87).
Viehkalii fas eret, muhto fas njágai, dalle jo lagabui go ovddit háve ja nu duosttai viimmat mannat áššái  .(EG 1985: 126).
Viehkalin dálán eatni lusa ja jerren nu čábbát go máhtten, muhto eadni ii háliidan háleštitge áššis  .(RPL 1994: 192).
Vieljašguovttos áddiiga ahte, sudno ii dárbbašan gokčat geallárii iige sáddet fáŋgalii  .(OP 1995: 108).
Vielpat báhcet maid moraštit  .(MB 1985: 54).
Vielppis lea manna olggobeallai havssašit velgo bohccot leat duoddaris  .(IP 1995: 75).
Viessu lei juo ásahuvvon nu ahte son dárbbašii dušše heissa mielde mannat moadde etáša vulos  --  .(EMV 1996: 102).
Viesttarbeale balvvat almmiravddas álge ruvssodit  .(EL 1979: 76).
Viesu olbmot fertejedje geardduhit ovtta jearaldaga máŋgga geardái, ovdal go de dáikkihii  .(AL 1992: 85).
Viggen leat dábálaš rámburbiigá gii  --  .(EMV 1996: 110).
Viggen lohkat šállosiid mat ledje seainnis, muhto   --  .(EMV 1996: 150).
Viidni váikkuhii nu ahte čiekŋaleamos dovdamušat govddihedje millii ja dasa lei buorre sivva bisánastit  .(JG 1986:23).
Viimma Gáisá muhtun iđit almmuhii Aleksii, ahte áiggui mannat fitnat deatnogáttes ja jávkat eahketbeallai  .(EG 1985: 49).
Viimmat Bás Gálle bukta hállat – vehaš vavdda – muhto goitge hállat  .(EL 1979: 10).
Viimmat Gehmán oaččui dan muddui, ahte sáhtii guođđit duojis ja soai vázzileigga bálddaoalgái sisa  .(JG 1986:20).
Viimmat Jovnna ráđđii mielaidis dan mađe, ahte sáhtii álgit boltut Máreta lávkka  .(EL 1979: 75).
Viimmat Jovnna sáhtii álgit gággat uvssa rabas  .(EL 1979: 72).
Viimmat Juoksa málttii vuolgit rutkošis luhtte  .(HAG 1982: 9).
Viimmat beasai reaŋga riehpu eret dan ovddasfástádusas, čuoigalii goađi lusa borastit liegga mállása, vuoiŋŋastit ja nohkkat liegga goahtái  .(IT 1997: 22).
Viimmat bođii dat beaivi go son galggai soagŋus vuoddját Hoamma-Ándaras-Gáddjái  .(PJ 1992: 42).
Viimmat bođii ovdii čiekŋalis skurču, man fertii garvit vai beassá skurčču vuđđui  .(IP 1995: 57).
Viimmat de suhtai Biette nu garrasit ahte ii diehtán maid galggai dahkat  .(I H-U 1987: 47).
Viimmat duosttaiga olggos, viežžat vearjju mainna galggaiga duostut vašolačča  .(I H-U 1987: 49).
Viimmat eara gánddat ohpe gudnejahttit Gálle smávva čorpmaid nu ollu, ahte eai šat eambbo olus njájbmon suinna  .(EL 1979: 6).
Viimmat go bessen vuolgit, lei menddo maŋŋit  .(RPL 1994: 226).
Viimmat go ráfon, savkalin, ahte galggašin oažžut sáni áhkkui ja áddjái boahtit min lusa  .(RPL 1994: 37).
Viimmat ledjen duostan su gohđodit dušše nama mielde, in ge naván   --  .(EMV 1996: 67).
Viimmat moai beasaime vuolgit  .(IT 1997: 8).
Viimmat mun heađástuvven ja viehkalin Rautala beallaái ja bivden didjiide riŋget  .(RPL 1994: 40).
Viimmat ollii Láttevári gillái, gos čoahkkimat ledje álggahuvvon ja gosa olbmot ledje boahtán Jupmila sáni guldalit  .(I H-U 1987:18).
Viimmat ráfon nu olu, ahte sáhtten muitalit buot mii Rautala dálus lei dáhpáhuvvan  .(RPL 1994: 31).
Viimmat sii sáhtte mannat balsii  .(JÁV 1988: 87).
Viimmat son fertii muitalit eadnái oppa duohtavuođa  --  .(JÁV 1988: 61).
Viimmat son goittotge oaččui nulppu leŋggiid sisa ja lei gárvvis vuoddját  .(IP 1995: 15).
Viimmat son oaččui alcces dan mađe lihkadansaji ahte sáhtii álgit gálgat dorvoboahkana lohka  .(EL 1979: 71).
Viimmat su mihtut doallagohte deaivása ja mii sáhtiimet bargat juoidá  .(JÁV 1988: 102).
Viimmat su oaivi beasai čazi bjabeallai ja son sáhtii gossat ja geassit heakka  .(EL 1979: 62).
Viimmat Ándaras bođii diehtit ahte Rávdná lei oarjániid gámppás  .(IP 1995: 51).
Viimmat Ándaras smiehttagođii ahte maidson dat doppe barget  .(IP 1995: 18).
Viimmat Ánde jienihii ja geahččalii jeđđet guoimmis ja Bikká ja logai ahte  --  .(IP 1995: 78).
Viimmat Ánde lohká ahte biddji eret dan meali ja áissá, dathan gáddá ahte doai áigubeahtti goddit su  .(IP 1995: 53).
Viimmat áhčči jorggihii munnje čalmmát ja siđai mu boahtit čohkkedit iežaska lusa  .(EMV 1996: 55).
Viimmat šattai mearrádus-ráŋggáštusaid galggai garradit  .(OP 1995: 106).
Viimmát Ánde hoahkalii ahte son dat gal dáidá vuolgit bohccuid cakkastit, ovdago  --  .(IP 1995: 86).
Vilgesalit čalmmit vileštedje ráfeheamet buohkaide, eai duddon gosage bisánit  .(EG 1985: 118).
Villan ja luondduviđan dan ii sáhttan dadjat  .(EL 1979: 77).
Vimmat beana ciellagođii ja mun viehkalin ráhpaid ala geahččat  .(RPL 1994: 220).
Vimmat son sáhtii dadjat  --  .(IP 1995: 23).
Virgealmmái vástidii, ahte jus mánát láhppet iežaset váhnemiid, de daid lea álkkit gávdnat jos mánás lea dovdoduolpu  .(RPL 1994: 18).
Virgegoddi siđai munno johtit Gurravárrái, gosa lobidii ceggetorohaga ja álggahit eanadoalu  .(I H-U 1987: 43).
Visot dan báikegotti orrut dihte makkár vuoibmi Gumenis leai ja sii jáhkke ahte son máhttá jus sihtá muktit Bievssaga ealuvaiko juovvan  .(I H-U 1987: 67).
Vissa gávpottáksit leat hárjánan reageret oalle johtilit, go  --  .(EMV 1996: 123).
Vissa son vikkai moddjet, muhto dovden su vuoigŋamis ahte  --  .(EMV 1996: 11).
Viđa dimma nurkkis-čuoččuheami lassin galggai váldot viđa diimma gealler-areasta geavahussii  .(OP 1995: 106).
Voi, mot čuggii raddái go jurddašii máid su nieida sáhttá leat bargan suinna  --  .(EMV 1996: 76).
Vuei go son lei’e čeahppi dánsuh  .(KP 1989: 122).
Vulgen beaivvi maŋŋil juo gilis finadit, iskat mot olbmot reagerejit  .(EMV 1996: 136).
Vulgen dan viežžat  .(IT 1997:13).
Vulgen mieđuštit su veahá mátkki ja go earránataime, de munnje bođii nu váivi  .(RPL 1994: 211).
Vulgen návehastit ja go bohten fas sisa, lei Márgget-áhkku mannan juo boaresbeallái  .(RPL 1994: 204).
Vulgen vuosttas háve fitnat okto Hánssain Goalsenjárggas ja bivden  --  .(RPL 1994: 169).
Vulggiime Iŋggáin olggos ráhpa ala čohkkát  .(RPL 1994: 167).
Vulggiimet fitnat Rautalis maŋimus háve, muhto  --  .(RPL 1994: 76).
Vulos oivviid mun vázzen njuolgga iežan báikái ja čohkkedin juhkat deaja, mii  --  .(KP 1989: 92).
Vulos ávžai ii lean daid ceakkorámaid gal vejolaš beassat heasttaiguin, ja  --  .(AE 1991: 26).
Vuoddji gohčui váldit pássaid gárvvisin  .(OP 1995: 12). 
Vuoddjá, vuoddjá, beasan mu nohkkat  .(JÁV 1988: 133).
Vuogas hal livččii litná giehta hávddočit, eahppi go doai  --  .(ME 1986:16).
Vuoi Biret-Ánne riehpu, mu beales gal oaččut, muhto don fertet gal etniinat háleštit dien ášši birra  .(RPL 1994: 192).
Vuoi beargalat, gáidnoalbmaid berrešii stellet viehka ollu duon čoma bajabeallai  .(EL 1979: 56).
Vuoi dan ilu, go bessen vuosttas gearddi su fárrui oaggut  .(JÁV 1988: 43).
Vuoi váivvan, go danges in muitan ikte jearrat  .(EL 1979: 21).
Vuoi, Ammon, man olu don šaddet gillát mu geažil  .(KP 1989: 109).
Vuoi, ai vuolgit dal galggat  .(AL 1992: 96).
Vuoi, dat lea soaiggus gullat, muhto dat lea duohta, maid mon muhtun áviissas lohken ikte;   -- .(AL 1992: 83).
Vuoi, dál boahtá Peter viežžat Iŋggá ja unna Hánssa  .(RPL 1994: 101).
Vuoi, go beasašii duoid váivvaniid meatta nu, ahte dar eai álggaše njálbmut, son heahtadudda  .(EL 1979: 27).
Vuoi, go mun human, ja vajáldahtán ahte it soaitte nagodit čuovvut mielde  .(EMV 1996: 43).
Vuoi, issoras go mii álggiimet čaibmat  .(RPL 1994: 135).
Vuoi, jus son livččii ožžon eallit  .(RPL 1994: 79).
Vuoi, jus áhčči livččii ožžon eallit  .(RPL 1994: 184).
Vuoi, man váimmuheapmi olmmoš datte sáhttá leat  .(AL 1992: 80).
Vuoi, mo mon dál sávange, ahte mon livččen dalle Vuođđojávrri aldi sáhttan fástidit dutnje mieđa  .(EL 1979: 44).
Vuoi, vuoi dološ mánáid ja boares olbmuis, man ollu sii ožžo gierdat, geaid vuvde ávešuvnnas nai, dego bohccuid  .(I H-U 1987: 60).
Vuoi, vuoi gal juo, dalluin don gal boađát vissásit vuoitit, daningo soartila oamasteaddji ii leat njuolga vástidan, jurddašš dan  .(I H-U 1987:19).
Vuoio Egil máid don šattat mu dihte gillát  .(EMV 1996: 59).
Vuoitu leai su mielas jo nu vissis, ahte ii dárbbašan eará go čugget vel sáittiin  .(EG 1985: 83).
Vuojultuvven muitalit nu ahte  --  .(KP 1989: 108).
Vuolgge geahččat deatnogáddái vai oinnat  .(EG 1985: 111).
Vuolgit dalle go galggašii leat čábbasaos áigi báhcit du lusa  .(EG 1985: 47).
Vuolgit vulos daid báljes rámaid lei seammago coggalit oaivvi nelgon ledjona njálbmái  .(AE 1991: 24).
Vuolgit, guođđit buot  .(KP 1989: 44).
Vuolgu Biret-Ánne vázzit sullo birra, bivddii Márte  .(RPL 1994: 174).
Vuolgu meahccqi lottiid bivdit, vai oainnán leatgo čeahppi bivdit  .(IP 1995: 10).
Vuolleguoikka ii galgga vuodjit  .(OP 1995: 119).
Vuollegut ja ain vuollegut oaivvit ja várit álge ruoksat  .(EL 1979: 77).
Vuollel 20-jahkásaččat eai máhte dahje eai vuollán hállat sámegiela  .(JÁV 1988: 56).
Vuolláneapmi juohke áššis lei buot álkimus vuohki čáđahit dán skuvlla  .(JÁV 1988: 95).
Vuorddašin dušše beassat nuolastit militearbiktasiid ja máhccat ruovttu guvlui, duottarráfái  .(AE 1991: 8).
Vuordilehket dás dan botta go manan humadit singuin, árvalii hoavda ja vázzái  .(AE 1991: 65).
Vuortnun ahte dán ija maŋŋil it galgga vahkkui nagodit šat vázzit  .(EMV 1996: 100).
Vuos fertejin sutnje hárjánit – ja dasto su mánnái  .(EMV 1996: 145).
Vuos galggai beassat seŋgii ja de galggai beassat nissonolbmo hearrán  .(KP 1989: 78).
Vuos hálisdin dán bottoža návddašit lihkolaš diehtemeahttunvuođas  .(EMV 1996: 11).
Vuosta lean gal, ja duosttan dadjat  .(MB 1985: 51).
Vuostasin lávii dábálaččat suhttat ieš gávpealmmái  .(JÁV 1988: 20).
Vuosttamužžan čuzii čalbmái man čorgat goahti leai siskkil ja man vuohkkasit visot ledje ráhkaduvvon bálvalit dálostalliid  .(EG 1985: 39).
Vuosttas beaivvi juo beasaimet geahččalit lihkkomet  .(JÁV 1988: 80).
Vuosttas dálvi manai muđui bures, maid dal siidaguoimmit nimmoredje Biera Heandarat ala su jurddašmeahttun gaikárisvuođa, fárret eret siiddas ja ássat bearrašiin guhkás olbmuid olamuttus  .(EG 1985: 16).
Vuosttas ija áiggun okto ráfis oađđit, vai dieđát, huikkádii Nillá oabbásis ja  --  .(EG 1985: 77).
Vuosttas ja nuppi háve son várra geahččalii duođas fidnet dan goartta, muhto go   --  .(JÁV 1988: 33).
Vuosttas vátisvuohta munnos Ipggáin lei fidnet ládjoreaŋggaid  .(RPL 1994: 225).
Vuosttas váttisvuohta sus lei oažžut čuovgga lámpái  .(RPL 1994: 202).
Vuosttažettiin dan dihte go in máhttán dánset  .(EMV 1996: 84).
Vuosttažettiin lei váivi earránit sieságuovttos, geat  --  .(EMV 1996: 135).
Vuot beasai hárvet, plovet ja gilvit  .(JÁV 1988: 136).
Vuot oktii Sámmol vihkkehalai, galggai go liikká garradit váimmu ja mannat Ánne bokte go vuolgá  .(JG 1986:64).
Vuot oktii čirron ja luilon – manin mu áhčči ii ožžon eallit ja manin eadni lei nu jalla  .(RPL 1994: 185).
Vuovttaid lávii álogiessalit nođđun maŋábealái dahje bárgidit  .(EMV 1996: 14).
Vurddii baicca čađat ahte son galggašii čájehit almmiriika čoavdagiid  .(EMV 1996: 30). 
Vurden mášoheapmin dan beaivvi go beasan coggat dan ođđa amerihkálaš čuvlla badjelii  .(RPL 1994: 139).
Váccašeimme gátti, ja munnos lei nu váigat earránit measta jahkái  .(RPL 1994: 227).
Váccašii oddosmapás ja smiehtai mo galggai álggahit  .(EG 1985: 127).
Váhnemat leigga mearridan ahte son gallai konfirmerejuvvot Pajala searvegottis  .(EMV 1996: 17).
Váhnenat eai beros dan hállat mánáidasaset  .(KP 1989: 201-202).
Váiben ja čohkkedin balssa ala vuoiŋŋastit  .(JÁV 1988: 155).
Váibmu das bávččaga ja iežan heittotvuohta bijai dalle mu eahpidt du daguid vuoiggalašvuođa  .(KP 1989: 199-200).
Váibmu njuikkui nu ahte beljin jietna gullui, ja raddi leai dievva, illá vuoigŋat sáhtii  .(EG 1985: 89).
Váibmu soaitá juoidá dadjat, ja  --  .(EMV 1996: 54).
Váidalii iežas láittastuvvat doppe ja bivdališgođii Iiddá vuolgit ain skihpárin dánsut  .(KP 1989: 139).
Váigguhusat dás gártet maŋŋelis boahtit  .(ME 1986: 74).
Váimmustis gáđaštii Aleksa, vaikke dušše govahalai mo dal jo dat lea beassan buorranaddat ja gihkat čappa nissoniin guhkes dálvvi  .(EG 1985: 54-55).
Váivi lea daid deike guođđit olbmuid haga  .(RPL 1994: 9).
Váivi lea gullat, ahte  -- .(KP 1989: 201).
Váivi mu njurggádit veahkážiid johtui  .(EG 1985: 30).
Váivi mun eattun ja álggan bievutit,   --  .(EG 1985: 93).
Váivi suhkat  .(JÁV 1988: 46).
Váivvemus lea oaidnit dan, go váhnemiin ii leat šat áigi oahpatit ja rávvet mánáiddeaset masge, ii bargui, ii fulkkiid gallestallat, ii eatnamiid dovdamuššii, ii masage  .(KP 1989: 201).
Vájoldettiinis lea gal suige mángga geardán ožolmasaide ribahan fárrui šaddat   --  .(ME 1986: 77).
Válborbeaivi lei liekkas, bivastat golggai Ánde ja Mákká gállus, go cakkadeigga bohccuid mat vigge bieđganit  .(IP 1995: 74).
Válddii loahttaávdnasa, jorahalai dan, bijai soahkeoaksái goikat  .(EG 1985: 65).
Válddii nuppi, uhcit ruittu ja de vieččai sisa iežas suollemas málesbiergasiid, basai daid buhtisin, bijai bures sálttiid ja bihporiid ja de bijai duoldat  .(IT 1997: 68).
Válden gova, ja fertejin čalmmidan giddet go gávnadin iežan čalmmiiguin govas, dego speadjalis  .(EMV 1996: 127).
Vállden máná gieđas ja viehkaleimme čoaggit ovssiid  .(RPL 1994: 173).
Vállje johtilit, ovdal go mun sehkanan du oaidnit  .(EG 1985: 94).
Vánheguovttos gilliiga ainge dáhkut nieidaseaskka ahte Biehti bárdni lei buoret go Nilsu  .(IP 1995: 88).
Vánheguovttos vulggiga nieiddaska lusa beaivái veahkkin bohccuid guođohit  .(IP 1995: 85).
Vánhemat lohpideigga beaivit geahččat bohccuid, vai  --  .(IP 1995: 85).
Vánhemat sáhtiiga árvidit ahte duot reaŋgagánda dat lei ná sakka nuppástuhttán Bikká  .(IP 1995: 81).
Vánhemiin lea ollu vástidit duopmobeaivve  .(AL 1992: 61).
Vánhenguovttos jurddašeiggaga čielgasit dieđihit bárdnái ahte son ii lean sudnuide vuogas vivva  .(IP 1995: 87).
Vánhenguovttos vulggiiga geahččat danjagáš vuosttas miesi ja  --  .(IP 1995: 74).
Váraid Ivvár rabai uvssa, geahčai ja guldalattai ovdal go duosttai olggos boahtit  .(JG 1986:56).
Várebeale seainnis lea aiddo dan meare sálvu, gokko sáhttá oaidnit buot  .(EG 1985: 64).
Várra datge, go Sápmi álggii báhcit sealggeduohkái ja dovdameahttun lei ovddas šlundudii mielaid  .(RPL 1994: 12).
Várra jo ihttin daikke donbeivve, doamihii Jovnna dadjat  .(EG 1985: 62).
Várra juo dalle go ledjet čeža jahkásaš ja bohtet mus jearrat dien imaš gažaldaga  .(EMV 1996: 44).
Várra juo sávaige, ahte giinu monu goasnu vai livčče, mas muitaladdat earáide  .(KP 1989: 138).
Várra leange go dutnje muitalan daid áššiid, dáhpátusaid maid gálggašii čiehkat ja vajálduhttit, láhttestii Cáhpponduhpát  .(EG 1985: 43).
Várra leat gullan, ahte mii áigut cegget Lukke-Niillasii, iežamet sosialistii ja diktačeahppái bácci  .(OP 1995: 162).
Várra leat álki čuoggut nuppi áidde čađa  .(EL 1979: 69).
Várra lei nubbi čiehkádan vai nubbi fas galggai duon gávdnat ja njáhkat digo bussá amas  --  .(ME 1986:16).
Várra Áslat máhtta dan čilget, son jurddašii duđavažžan  .(EL 1979: 47).
Várra áiggui čájehit midjiide ahte gal son lei liikká buot váttisvuođain fuolakeahttá juogalágan vuoddji  .(JÁV 1988: 34).
Várri leai váccašan ovddosmaŋos, guovlan lássaráigge olggos ja háliidan loahpa rádjái garvit vástideames  .(OP 1995: 58).
Várrugasat luittii Aleks Bikká rupmaša láhttái, son leai gárvvis viehkalit báhtui, muhto  --  .(EG 1985: 50).
Várálašvuohta Allalávlaga lohkamiin lea dat ahte olmmoš sáhttá dainna nu jorbbodit ahte doaivu das lea sáhka máilmmálaš ráhkisvuođas  .(EMV 1996: 52).
Váso ii lean vel Máhtte arvan sutnje fállat, muhto  --  .(IP 1995: 71).
Vássán čuohtejagi gaskkamuttuin, dan seamma áiggi go Suoma álbmoga sogadovdu morránii, ja dat álggii gáibidit vuoigatvuođa giellasis ja bajásčuvgehussasis, moriida maiddái Sámi álbmot  .(PJ 1992: 45).
Váttis lea gal áddet dáhpáhusa,  --  .(JÁV 1988: 8).
Váttis lea lagaš olbmo govahallat gavjan, sáddos bajás bosastuvvon ja sáttun šaddan  .(OP 1995: 148).
Vázzen duo muhtin ija dákko meattá, muhto in viššan boahtit sisa, go jurddašin ahte olbmot ođđet  .(IP 1995: 80).
Vázzilin deike geahččat leatgo boahtán bohccuid geahččat nugo  --  .(IP 1995: 83).
Vázzilin oahppaladdat ádjá  .(JÁV 1988: 121).
addá dego man nu lágán friijavuođa dovddu diehtit ahte…  .(HG 1990: 70) VOV
ahte Simon leai buoremus ovddastit sámiid juo daninge, ahte  --  .(KP 1989: 33). 
ahte dáhtošii beassat guhkkelebbui dainna buorre sagain. Mii gearggai eallát, aiddo ovdalaš  .(JG 1986:18).
ahte ii veaje ge leat aiddo nu erenoamážin leat sáppelažžan dán máimmes dego  -- .(Gaski 1990: 45 - 46).
ahte mun in leange šat nu ropmi, dasgo ohppen molsut iežan oaivvi Eira oaivin  .(KP 1989: 95).
ahte son leai nissonolmmoš ja vaikke juo eallan  --  .(KP 1989: 28). 
ahte son menddo álkit vuollánii vilges olbmuide ustibin dan sadjái go soahtat eatnamiiddes ovddas   -- .(Gaski 1990: 11).
ahte son áattašii eallit fuones oamedovdduin danin, go  --  .(KP 1989: 35). 
ahte sáhtašin guoskkahit su  .(KP 1989: 97).
ahte čalbeguolggain ferte leat jearaldat   --  .(KP 1989: 24). 
báhppa manai ja siđai su nuppe beaivvi boahtit iežas kántuvrii, vai  --  .(EMV 1996: 39). 
dahje áŋkke galge leat -  .(KP 1989: 23).
dainna go ii Biera Heandarat astan suinna háleštit  .(EG 1985: 33).
dan mun hálidan dahkat joatkin dihtii buorre vieru dan áiggi rájes go  .(Gaski 1990: 30).
dange gáigá ja hálidii dalán váldit gova  .(KP 1989: 30). 
danin go sin eai geargan dutkat ovdal go ledje measta buohkat…  .(HG 1990: 56)
dasgo in nagodan duojážassii nágget ja duođaštit  .(KP 1989: 99).
dat i viša alcces bargat, muhto go  --  .(HAG 1982: 56).
dat leai mu beali – áigguime guođđit máilmme daidda, geat máilmme girde  .(KP 1989: 91).
de dan dihtii eai veaje doalahit viesuid ja ásodagaid.  .(HG 1990: 53)
de datte ain ebmui ja vuogas oaidnit  .(KP 1989: 28). 
de mu ođđa treddjo man osten amaset studeantan mu dáppe navdit, gal…  .(HG 1990: 58)
de mun gearggan juohke guvlui oktanaga lovset  .(HAG 1982: 62).
dehan de juolui cielahit  .(KP 1989: 12).
dávttit galge ollásat leahkit go guđii  .(I H-U 1987: 66).
eadnihan dárbbaša garra šlája dálkkasin, son guhte lea meahcceolmmoš, jos buozus šaddá, dahje váibá nu, ahte illá sáhttá nohkkat  .(IT 1997: 22).
eanaš oahppit manne goittot gaskaskuvlii Avvilii, gos sis galggai boahtit hearrá  .(JÁV 1988: 47).
earát fertejit bargagoahtit go high-school’as dahje joatkaoahpus gerget, olusat jo maŋŋá vuođđoskuvlla  .(Gaski 1990: 50).
eađástuvan ja iskkan lohkat hirbmat johtilit nu ahte sehkken dihto bustávaid  .(JÁV 1988: 30).
geas lea vuoigatvuohta eallit ja jurddašit nugo ieš dovddan riektadin ja  --  .(KP 1989: 45).
gii ii goassige leat doppe gos ieža de ležžet  .(Gaski 1990: 19).
go eadni huokkádii, ahte datge velá, de álgen imaštallat ja jerren miibat lea dáhpáhuvvamin  .(RPL 1994: 48).
go in lean áigon aiddo nie máŋga breava oppa sáddet ge. — .(Gaski 1990: 6).
go láven doppe goarrut gápmagiid amaset guolggat girddašit birra viesu  .(KP 1989: 71).
go váccašit olgun shotsagerddiid ja uhca báiddiáš dušše badjelis,  galggašii gáddit  ahte sii leat álo luomus.  .(HG 1990: 54) VVO
go čirron áittis, áddjá ii sáhttán šat hállat  .(KP 1989: 96).
hosmeašttir dovddai ja diđii maiddái ahte sápmelaččaid lei buot váddáseamos oažžut áddet ahte mii lei lobálaš ja  --  .(IP 1995: 42).
hte beasašii dahkat juste dan máid hálida   --  .(EMV 1996: 93).
hálidin goittot čájehit olbmuide man nanus ledjen  .(JÁV 1988: 152).
i du dárbbaš vuolgit jiežat heavatit  .(EL 1979: 44).
ii galggašii áhči jávkange šat dađe eanet deaddit, muhto  --  .(JÁV 1988: 154).
ii gánnit váldit badjelmearálaš dávviriid  .(RPL 1994: 10).
ii Ásllat veahkehan mu mánáid bajásgeassimis iige gillen molsut oppa baikalihparage, go  -- .(KP 1989: 50).
in bállen goassige oađđit albmaláhkai  .(JÁV 1988: 45).
in geargan eanet dadjat go Elle bissehii mu  .(RPL 1994: 158).
in geargan hávdájaččaide, muhto háliidin liikká boahtit go gullen ahte sus báhce guokte máná  .(RPL 1994: 226).
in láven goittot geavahit lásaid, dasgo mu mielas  --  .(JÁV 1988: 110).
in máhttán digget ja nuba njáhkalinge olgoráigge loahppagápmagat seahkkavuođus nugo  --  .(JÁV 1988: 74).
in máhttán su mielas málet albmaláhkai, ja mu bargu ii ovdánan doarvái jođánit  .(JÁV 1988: 64).
in nagodan šat in gieđa ge oktet, in njálmmi rabestit, in lávket gosage  .(EMV 1996: 129).
in sáhte doallat oktan logu ja muitit buot daid dolin jávkan oamehasaid  .(JÁV 1988: 155).
in sáhte sirret šat Biera iežan eallimis eret  .(RPL 1994: 189).
in sáhttán bisánit guhkes áigái gosage  .(RPL 1994: 216).
in sáhttán doalahit gatnjaliid  .(RPL 1994: 185).
in sáhttán šat čohkkedit ja bidajat julggiid beavdde ala, jus sus ledje guossit  .(EMV 1996: 143).
in áiggo ša´t goassege dadjat dasa sánige, mearridin  .(RPL 1994: 160).
inge ádjánan deavdit viđa lihttera spánnja, , man mun fas  --  .(IT 1997: 59).
iđitbeaivve eadni ráhkkanišgođii vuolgit ruoktot  .(RPL 1994: 211).
jOhann nivkalii ii ge dárjan gávnnadit olbmá čalbmegeahčastagain  .(EMV 1996: 77).
jUs dal ii leaš geavvan movt ge nu hejot, de goit lea nu ahte dat olbmot fertejit eallit suruhis dilis  .(MB 1985: 40).
jUs mun dieđášin, sáhtášin duođaštit, ahte Ipmil gávdno, de  --  .(EMV 1996: 50).
ja  ii lean diehtu šaddego šat oaidnalit  .(AE 1991: 14).
ja don… don vuortnuat mu lávgui vai beast himuidat duhtadit ..vuoi sáhtán vuoi, go  --  .(JG 1986:53).
ja feara man lágan fálaldagat beassat máilmmi oaidnit seammás go lohká man nu fága  .(Gaski 1990: 46 - 47).
ja gal dat jo beaivášge goardá, nu ahte ii dáhto báidegerddiid heakka duollat  .(EG 1985: 42).
ja mánát álge juo čuorvut su, ledje vissa njálggesgoikkus  .(KP 1989: 27). 
ja nu leai gárvvis vuolgit ruoktot  .(KP 1989: 26). 
ja nuba mus lei áigi geahččat veahá birrasa  .(RPL 1994: 165).
ja skovlovázzin lei leamaš aivve dáru sániid bajil oahppat ja čudjolit lohkat máhttit -  .(ME 1986:18).
ja son fas addá dutnje ráhkesvuođa lohpádusa, de sutnje don sáhtát dan addit  .(IT 1997: 24).
jearralasttii Cáhpponduhpát, vai Iŋgá astá vuodit dasáigo ieš bossu ja boahnárastá čuoččat  .(EG 1985: 12).
juo áibbas unin son lávii válljet boahtit áhči askái  .(EMV 1996: 21).
jus Máret ii livčče boahtán ikte, midjiide lei boahtit stuorra vahát  .(RPL 1994: 74).
lIhkus áhčči ja eadni leigga oađđime ja oabbá lei njáhkan rahpat olgouvssa maŋŋel go áhčči ja eadni leigga nohkkan  .(EMV 1996: 53).
lIvččen háliidan mannat sin lusa, nugo ovdal, muhto in sáhttán  .(RPL 1994: 184).
lOhpidin alccesan rohkadallat juohke eahket áhči bealis  .(RPL 1994: 29).
lea imaštahttán mu go in leat dáppe gávdnan Dagbladet dahje VG lágan áviissaid  .(Gaski 1990: 41).
lea álki govvahallat ahte  -- .(Gaski 1990: 44).
lean geahččalan eallit nu siivvus, ahte  --  .(RPL 1994: 33).
ledjen jurddašan oakkostit el duon savvonis, go jo ná balvii  .(HAG 1982: 51).
ledjen šaddan nu árgin, ahte mu lávejedje gohčodit njoammelhiitan  .(KP 1989: 108).
livččen háliidan vuolgit dálán su fárus ruovttoluotta, muhto dat ii livčče lean heivvolaš dán dilis  .(RPL 1994: 181).
livččen áigon mannat čohkkedit, muhto juoga bissehii mu  .(EMV 1996: 9).
livččii galgan áigá juo doaimmahit  .(OP 1995: 103).
livččiiba Áile leamašan mu ahkásaš, de mus livččii lean gii nu, geasa morrašiid ja iluidge sáhtášin muitalit, muhto dál lean nu okto  .(RPL 1994: 207).
mInguin lei, oažžut dadjat, mannan viehka bures dán rádjái  .(AE 1991: 45).
mUhto báhppan ii lean Johann jurddašan álgit  .(EMV 1996: 16).
mUhto ferte čađat jearrat mii lea Ipmila dáhttu  .(EMV 1996: 54).
mUhto go áidi lei oallle buorre ortnegis, de son jurddašii ahte sieidi sáhtii leat ainge geavahusas  .(IP 1995: 37).
mUhtomin ballen Egilis, in ge duostan sus jearrat dakkár váttis gažaldagaid  .(EMV 1996: 142).
mUs lei garra miella fitnat Gádde-Ivvára luhtte jearramin mii Márjjái gullo, muhto  --  .(RPL 1994: 169-170).
moai vurddiime dassáži go eadni sillii mielkki, ja de njuikiime liegga mielkki juhkat  .(RPL 1994: 197).
moihan jerre, livččiigo Gáisá mielas joatkit soahpamuša, joba badjel dálvvige  .(EG 1985: 123).
mon nekten du šat veahketeames, juos don it mieđa isakat  .(EL 1979: 42).
mot galgá nagodit ádjit eret moari ja vaši mii lea váldán váimmuide saji  --  .(EMV 1996: 17).
mot sáhttet olbmot jur nie gielistit  .(EMV 1996: 116).
movttáskii Biret,   -- beassat mii eahkedis bassit goadjima ja váldit fas feastta  .(KP 1989: 67).
mu beales lehkos, jurddašin ja álgen čorget  .(RPL 1994: 202).
mu millii bođii ievttá eahket, go munge geahččalin lávlut duiskagillii Lili Marlen  .(RPL 1994: 20).
mu skihpárat ledje dakkárat, geat eai galgan dovdat gatnjala  .(JÁV 1988: 153).
muhti Iŋga-oarbmealle lea lohpidan munnje čoaggit mielkki duon ovddit sotnabeaivve go  --  .(HAG 1982: 11-12).
muhtimat ledje vuolgán hávskohallat, deaivat skihpáriid, válddestit garračázi boahtalis njálbmái ja dušši gieksat  .(IT 1997: 66).
muhtimin sončohkkeda smiehttat, go ii heivet buot oktii  .(JÁV 1988: 102).
muhtin olbmot čuvvo dušše dihto sárdnealbmáid, muhtimat sáhtte goittot fitnat guldaleamen máŋggage sárdnealbmá  .(JÁV 1988: 24).
muhto Sikká goit ii sáhttán orrut mávssatkeahttá bahá, baháin  .(JG 1986:66).
muhto bahámiella go fertiimet duššadit šibihiid  .(RPL 1994: 10).
muhto dan ii galgga oktage olmmoš diehtit, ii oppa Birtáge  .(IT 1997: 65).
muhto dat guđet vigge doalahit Bassi Čallagis ja   --  .(EMV 1996: 73).
muhto duot nissonat dáhtošedje du jávkat, Biera Heandarat eattehii  .(EG 1985: 26).
muhto eai sin sánit nagodan guhká deaddit mu nuorra miela  .(JÁV 1988: 32).
muhto go Gassa-Máhte Johkanjálmige ii lean boldon, de árideimmet ahte minge báiki sáhttá leat seston  .(RPL 1994: 88).
muhto gorgŋon duon guoikka Dážabeale, inge šat viššean vuolgit Suomabeallai don mohkkeai  .(HAG 1982: 67).
muhto guokte olbmo, guokte áddejumi, maiguin goasnu sáhtii šaddat áddejumiid oktavuohta  .(KP 1989: 120).
muhto it goassige čohkkedan muinna háleštit dieid áššiid birra  .(KP 1989: 43).
muhto jos sudnuide galggai boahtit lihkku, de  -- .(IP 1995: 5).
muhto leai dattetge juoga, mii ii lean nugo livččii galgan leat sudno dilis  .(IT 1997: 64).
muhto liikká šadden bákkus guldalit radio ođassáddagiid  .(EMV 1996: 59).
muhto mii eat galgga vuollánit  .(RPL 1994: 158).
muhto mo dal stelle, go ii leat ruhta  .(KP 1989: 73).
muhto nieida leai manahan buot háluid suohtastallat  .(KP 1989: 40).
muhto son leai dál fillašuvvan Biette ollái bivdit Rávttaseanu čáppa šelges dápmogiid ja rávdduid, dálvvi váras gáhkkui suvlin  .(I H-U 1987: 45).
muhto son nivkalii ahte galggan borrat, ja mun loktejin láibevajahasa vuložii ja seaguhin dedjii sohkkariid  .(EMV 1996: 126).
muhtomat ohce oahppásiid dahje fulkkiid geaguin árvideames galge deaivvadit  .(EMV 1996: 62).
muhtumin ferte bisánit ja dorostahttit vuostá  .(EG 1985: 28).
muitalin, ahte ovdalgo dat duiskalaš soalddát álggii irgidit Iŋgá-siesá, de son álo márkanis váccii Guhkes-Jovnnain  .(RPL 1994: 209).
muiten munno ovttastallamiid, máid láviime hupmat  .(EMV 1996: 118).
mun ain jearehan sus, gos galggašin fáhtet vehá luopmániid  .(IT 1997: 58).
mun in láve gártat gaskan báhcán dujiid sievestallat šat, go  --  .(JG 1986:20).
mun in sáhtán go imaštallat Ándde  .(RPL 1994: 206).
mun jerren Iŋggá beales go son ii sáhttán šat hállat  .(RPL 1994: 221).
mun náitalan suinna ja don oaččut lobi dohkkehit dan  .(RPL 1994: 184).
mun viehkalin ádjá-geahčái muitalit ahte áhčis ledje juo nuppit mohtosihkkelat  .(JÁV 1988: 31-32).
mun čužžon ja gehččen birrasan ja jurddašin, galgengo duođai ruoktot vuolgit dán guhkes mátkkis guoros spánnjain  .(IT 1997: 56).
munnje son ordnii ovtta áiru, mainna galgen veahkehit su  .(JÁV 1988: 158).
munnos lea gánda ja moai galge fidnet stobu ja iežame eallima  .(OP 1995: 11). 
mus eai lean vuoimmit vástidit, dajai Anneli ja --  .(OP 1995: 7). 
mus ii lean oktage geainna livččen sáhttán hupmat  .(EMV 1996: 48).
mus leai nealgi ja báhcen vuordit iežan vuoššanvuoru baráhka stuorra latnj, earáid searvái  .(OP 1995: 26). 
mus lei váttis orrut čaimmakeahttá  .(RPL 1994: 60).
máid beallálaččat galge geavahit gaskaneaset jus muđui eai dovddadan  .(AE 1991: 65).
máid in obage hálit namuhit dás  .(AE 1991: 54).
máŋgii ledjen gáibidan oalggi, man vuostá mieigat go lei heajos miella, inge ádden, ahte dat oalgi lei nu lahka  .(RPL 1994: 224).
na, juos don áiggot Bás Gálle buorrin juoga bargat, de  --  .(EL 1979: 22).
oLbmot dasa ahte nammahan gal livččii buorre, muhto manin dat golbma nama galget  .(JÁV 1988: 18).
oLbmot čaibme suoli ádjá, son máhtii leat ilgat jus háliidii  .(RPL 1994: 11).
oktage, iiaddjáge sáhte hilgut ná čáppa máná  .(RPL 1994: 63).
olbmot fuomášedje mu ja bohte huikkašit muora vuollai  --  .(OP 1995: 28). 
olbmuid geat iežaset vuimmiin eai nagadan čuovvut  .(AE 1991: 49).
olles gilli, ja maiddái ránnjágili olbmot ledje vuolgán gullat máid dal áhčči sárdnida go diekkár sáhka lei mannagoagtán  --  .(EMV 1996: 61).
pL de dáluisit ferte ráfi dihtii viežžat iežas vuoggabumbbá beavddi ala  .(JÁV 1988: 143).
pL j abuktán olles čieža ákka dasa manne Johannesa ii sáhte bálddastahttit Nikodemusiin  --  .(EMV 1996: 18).
pL ja  sáhtiime suohpput das fierpmi  .(JÁV 1988: 45).
pL ja son doapmalii doppe eret ja mani coggat čuvlla  .(EMV 1996: 34). 
pL lávii áhčči jearrat  .(JÁV 1988: 44).
reastta gal ferte ieža skáhppot mo dal jo ihkinassii  .(Gaski 1990: 48).
sL muhto dalle lei mehciin luondduvallji ja dalle maiddái máhtte ávkašuvvat das  .(IP 1995: 48).
son dovddastii munje, ahte ii duostan, vaikko máŋgga háve áigguige muitalit  .(RPL 1994: 189).
son galggai beasssat auskulderet vai oččošii fásta virggi ja buoret bálkká  .(KP 1989: 181).
son áiggui geahčadit doppe nieiddaid, leai gullan ahte  --  .(IT 1997:15).
su mielas lea oainnat veaháš váivi go áhčči šaddá nu garrasit dien ášši jurddašit, ahte  --  .(EMV 1996: 35). 
uorrasut olbmot eai oahppan goassige boahtit oktii dáid ođđa boahttiiguin  .(JÁV 1988: 20).
uot fertii álggahit álggu rájis, jos   --  .(JÁV 1988: 89).
vaikke balai geannu boahtit jáget su farga eret ja divui stuolu nu, ahte  -- .(KP 1989: 28). 
£uoikkaiguin ja čurrohiiguin galgabehtet dádjut  .(OP 1995: 123).
¯uotnjágat oahpahedje čivggaideaset vuodjat .(IT 1997: 35).
Á-á, várra muhtumin.. dál moai vulge vuos gusa ohcat, besse bahčit, muđui dat čárdná ja dan máŋŋá sadjána  .(EG 1985: 96).
Áavlii Sikká loahpas, go muđui ii ožžon Gehmána luovvanit šluppotduojis  .(JG 1986:20).
Ábo boagustii bahšagit, ja son ovddošii sakka go duot nuorra nieida ge, gean muohtu lei nu geađas, galggai bieđáskit nállegoargatvuođas  .(AL 1992: 75).
Ábo bođii ilá maŋŋit, ii beassan šat čohkánit  .(AL 1992: 67).
Ábo fertii gosii jáhkkit dan, vaikko dat ii basttestuvvan su jierbmái  .(AL 1992: 79).
Ábo ii roahkadan sárdnugoahtit iežas váimmu dovdamušaid birra  .(AL 1992: 69).
Ábo lei deavdán 8 jagi ja galggai dal skuvlla álgit vázzit  .(AL 1992: 50).
Ábo lei sakka áibbašan dan beaivvi maŋŋái, go son galggai skuvlii beassat  .(AL 1992: 50).
Ábo maiddái váccii ja sávai, jo be čabmegežiin ge, beassat ivttáš nieiddas oaidnit  .(AL 1992: 70).
Ábo oaččui diehtit ahte dan nuorra nieidda namma leai Dina  .(AL 1992: 69).
Ábo válddii gahpiris ja vulggii olggos váccašit  .(AL 1992: 63).
Ábo, mu iehčan čeahpes rist-bárdni, lávii Ábo boares risteadni álo dadjat go skuvllamánát bohte su vissui  .(AL 1992: 51).
Ábran-Jovnna fuobmái ahte váldá nieidda golammádin, veahkkin suhkat gálgosis  .(IT 1997: 38).
Ábui nu suohttasa coggá, muhto ii leat gundu boagustit  .(AL 1992: 58).
Áddego eatnan eallige šaddat nie čáppisin, vuvggii Nillá, iige  --  .(EG 1985: 109).
Áddejin ahte ii gánnát jearahallat dárkileappot ovdalgo letne guovttá  .(RPL 1994: 71).
Áddejin su ja son dáiddii áddet mu, vuosttas geardde  --  .(KP 1989: 119).
Áddj, gii ii lean vuosttaš geardde leamaš ábolažžan dákkáraš doimmas, siđai goahkaid duolddahastit čázi ja ohcat buhtis biktasiid  .(I H-U 1987: 42).
Áddjá addá dállosaji ja eanabihtá gosa oažžubeahtti jorgalit suoidnegietti  .(RPL 1994: 97).
Áddjá ieš lávii dárustit olles fártta, go fitnen goasnu suinna kárášjogas  .(JÁV 1988: 123).
Áddjá ii geargan ovttage doaškká, nu johtilit Gáisá doaškkui  .(EG 1985: 59).
Áddjá ii gierdda gullat áššiid ja galhan mun muhtin muddui áddenge su  .(RPL 1994: 71).
Áddjá ii lean dego áhčči, gii geahččalii gopmirdit buohkaid ja livččii dáhtton leat juohkehačča miela mielde  .(KP 1989: 96).
Áddjá ii lean sáhttán addit ándagassii nieidasis  .(RPL 1994: 50).
Áddjá ii sáhttán boahtit, go lea leamašan illáveaje  .(RPL 1994: 39).
Áddjá leai dohkkehan su fas iežas beallái ássat  .(RPL 1994: 104).
Áddjá leai gillán olu, muhto su buorremiela ja gávdnasa ii giige lean nagodan goddit  .(KP 1989: 96).
Áddjá lei gal álo hui gearggus veahkehit min, jos  --  .(JÁV 1988: 120).
Áddjá lei sihkkarit lohpidan dasa ahe Bieras sáhttá boahtit vaikko su vivva  .(RPL 1994: 95-96).
Áddjá mieđai duohtan maid eadni sutnje dajai ja lohpidii guođđit Iŋggá ráfái, muhto  --  .(RPL 1994: 56).
Áddjá moddjái ja álggii gáđđet niestelávkkas, čuohpai gáhku, bijai vuoja valjis ja  --  .(EG 1985: 104).
Áddjá nuolai njuoska biktasiiddis ja heaŋggui goikat  .(EG 1985: 118).
Áddjá, in mun dáhtton ná geavvat  .(KP 1989: 111).
Áddjái in gal atte agibeaivvisge ándagassii, go bággii mu náitalit, Iŋgá-siessá dajai velá loahpas  .(RPL 1994: 103).
Ádja guovttos leigga juo oalle olu boaldán giđa áigge bihka, muhto dárbu lei velá lasi boaldit  .(RPL 1994: 147).
Ádjjá geahččá mu guhket, dego hálidivččii lasihit velá juoidá  .(JÁV 1988: 127).
Ádjá ja earáidge oaidnámuš leai ahte Aleks sáhtii ožžon oaivái himu ja hálu, oamastit ja ráđđet iežas lági mielde oppa guovllu  .(EG 1985: 107).
Ádjá jitna jávkkai goittotge go juná álggii geavvat  .(RPL 1994: 20).
Ádjá-gázzi huksejedje johtilit ođđa vistti, man huksenbargguide áhččige gárttai váldit oasi muhtin muddui  .(JÁV 1988: 16).
Ádjáguovttos Sámmol-čeziin manaiga geassit nuohti fatnasii  .(RPL 1994: 149).
Ádjánuin logi minuvtta vázzit togastašuvnnas parfymarábbuvrii  .(EMV 1996: 101).
Ádjás lei garra bargu juo iežas šibihiiguin, son ii astan veahkehit eatni  .(RPL 1994: 9).
Áhkku bođi geahččat Iŋggá  .(RPL 1994: 64).
Áhkku bođii etniin ja gohđui mu mannat dállodoallin  --  .(RPL 1994: 186).
Áhkku bođii min beallái ja gohčui Iŋgá-siesá ráhkkanišgoahtit mánáin márkanii  .(RPL 1994: 91).
Áhkku gale lávii dadjat, ahte datge diehtu gárta uhcan ávkin,  --  .(EL 1979: 32).
Áhkku háliidii váldit gámasuinniid maiddái fárui, muhto eadni gilddii  .(RPL 1994: 10).
Áhkku ieš anaša veháš oivviin, muhto dat lea dušše dutnje ávkin go ii ádde fáktet maid doai Gáissain rasiideahppi  .(EG 1985: 27).
Áhkku imaštalai, manin háliidin vuolgit Goalsenjárggas  .(RPL 1994: 228).
Áhkku lea lohpidan mu orrut dáppe  .(RPL 1994: 218).
Áhkku leamaš suoli ávžon su iskat ja fas iskat ain eambbo  .(EL 1979: 48).
Áhkku lohpidii báhcit mánnageahččin  .(RPL 1994: 149).
Áhkku lohpidii doallat das fuola  .(JÁV 1988: 53).
Áhkku lohpidii fitnat jearramin  .(RPL 1994: 186).
Áhkku lohpidii orrut jaska, ja nu mun ožžon vuosttaš háve eallimis njálgaid  .(RPL 1994: 8).
Áhkku álggii goittot dearvvasmuvvat ja mis lei okta fuolla vuot eret  .(RPL 1994: 57).
Áhkkuge beasai boahtit min lusa go  --  .(RPL 1994: 150).
Áhkkuge lávii leat Boratgeavgŋa siiddas dušše geasi áigge  .(EL 1979: 35).
Áhkkui lei nu álki muitalit, go son ii jearahallan, nugo eadni  .(RPL 1994: 146).
Áhku bealde lei ovttp suohtas fitnat  .(RPL 1994: 31).
Áhku galggašii doalvut doaktára lusa, muhto son ii birgeha gielain  .(RPL 1994: 50).
Áhkus lei imašlaš dáidu gieđahallat olbmuid  .(JÁV 1988: 121).
Áhkut geat čađat ollu dihtet, šlupme, ahte Hoamma-Ándaras lei veagal nieiddas náitán Leansman-Máhtii, amas dat Uhcabárdnái jallošit, go  -- .(PJ 1992: 43).
Áhtaštus orui buviheamen su, leai bággu doallat rattis  -- .(KP 1989: 178).
Áhči gonagasjurdda lei ferdnet gieldda iežas čázádaga jogas buresbirgejumi ja ovdáneami olbmuide šleađgafámu hámis  .(JÁV 1988: 109).
Áhči ii gánnát vuolgit viežžat, dasa manná nu guhkes áigi, ahte gálbi geargá jápmit  .(RPL 1994: 73).
Áhči lea ieš muitalan mo gárttai vuolgit soahtái  .(JÁV 1988: 13).
Áhči oaivái lávejedje máŋgii báhčit jos guđelágan jurdagat  .(JÁV 1988: 104).
Áhči suorgi hálidii sárdnidit duomu ja morádusa  .(EMV 1996: 120-121).
Áhči sávrivuođa bohte dovdat buohkat, geaguin son fal ihkinassii gárttai nággui  .(JÁV 1988: 112).
Áhči čalmmit ea nagodan čiegadit ilu go bođii mu lusa,  --  .(EMV 1996: 94).
Áhči-guovttos gádjuleigg avelá dan vehá, maid háhppeheigga dohppet dollameara siste  .(JÁV 1988: 60).
Áhčis deaivvai leat goittot lihkus buorre dearvvas iešdovdu nu ahte  --  .(JÁV 1988: 40).
Áhčis ii lean eará ráđđi go vuodjit traktora álo ceahki ala barggu maŋŋá  .(JÁV 1988: 115).
Áhčis lei dáhpin mannat buot maŋimuš gámmárii  .(JÁV 1988: 25).
Áhčis lei vierrun álo oastit heartamálleburkkiid geažiheamet  .(JÁV 1988: 156).
Áhčis leige bággu bivdit mis buohkain ándagassii  .(JÁV 1988: 29).
Áhččeriebus gal leai lossat guoddit dan giellása čihkosis  .(IT 1997: 48).
Áhčči almmuhii goittot dalán ahte lei gárvvis álgit govvejeaddjin  .(JÁV 1988: 70).
Áhčči bođii ruoktot ja muhtin beaivvi geažis bođii Álbmotealáhatlágádus ovddasteaddji geahččat áhči  .(JÁV 1988: 69).
Áhčči bođii su geahčat, ja ii nagdan čiegadit lihku maid davddai go dat lei bártnáš  .(EMV 1996: 151).
Áhčči buvttii oskuvieljaidis ruoktot juhkat  .(KP 1989: 153).
Áhčči bázii čuožžut guovdu láhti ipmašiš ovdalgo fihttii ahte   --  .(JÁV 1988: 22).
Áhčči dagai gárddiid munje, dat fertii dahkat  .(MB 1985: 7).
Áhčči deaivvai gullat dan  .(JÁV 1988: 99).
Áhčči dieđihii, ahte ii ožžon šat mannat dieid gánddaid lusa, dasgo sii ledje uddat, gufihtargánddat  .(IT 1997: 6).
Áhčči dolai lohkama dan eahkeda go bođiimet ja vissui čoshkkanedje nu ollu olbmot ahte das ille šat čáhká lihkastit ge  .(EMV 1996: 94).
Áhčči dollestii mu sallasis, ja savkalii ahte son ferte dán dahkat, sáddet mu eret dan dihte go mun lean nu divrras sutnje  .(EMV 1996: 61).
Áhčči dušše bázii čohkat beavdegurrii  .(KP 1989: 10).
Áhčči fertii gávpalit daid ovddosguvlui  .(JÁV 1988: 90).
Áhčči fuobmái ahte gándii galggai addit duođalaš sámenama  .(JÁV 1988: 16).
Áhčči galggašii leat min vuostáiváldimin  .(RPL 1994: 12).
Áhčči geahččalii gávdnat jierpmálaš čovdosa dán buncaraggái  .(JÁV 1988: 91).
Áhčči geahččalii čilget mánáide ahte dat ii leat danin fitnan, go  ---  .(IP 1995: 24).
Áhčči gii ii goassige láven singuin čeargut, dušše bagadallat vuollegaš jienain  .(EMV 1996: 38). 
Áhčči guđiid earáid njáskat ja  --  .(JÁV 1988: 70).
Áhčči hálidii goittot vuodjit boares vieru ielde fanasmohtoriin dohko  --  .(JÁV 1988: 140).
Áhčči hástilii sin iežas fárrui iige báhcán dađe eanet čilget daid suohtasvuođaid  .(JÁV 1988: 104).
Áhčči ii ceavzán okto bargguin, mid earát lávejedje bargat váttisvuođaidhaga  .(JÁV 1988: 116).
Áhčči ii duostta geahčastit gosage guvlui, čuovvu dušše jegolaččat eatni  .(JÁV 1988: 29).
Áhčči ii dáidán áddet dákkar ášši  .(JÁV 1988: 45).
Áhčči ii goihtoh jolgešii jieratit daij ja mun sáhttan muitalih dasa  --  .(KP 1989: 125).
Áhčči ii lean sáhttán vuogáiduvvat ádjá garra geahču vuolái ja das ledje   --  .(JÁV 1988: 120).
Áhčči ii sáhttán áddet maid velá váillaheimmet  .(JÁV 1988: 94).
Áhčči iskai ruvdnet dán nákkáhallama vuoittun ja rohttehii   --  .(JÁV 1988: 100).
Áhčči ja Egil doalaheigga hui ámmátlaš oktavuođa- jus nu sáhttá dadjat  .(EMV 1996: 140).
Áhčči ja eadni leigga hoahpus mearridan mu sáddet eará báikái skuvlii, guhkás lulás áhči oappá lusa  -- .(EMV 1996: 59).
Áhčči jurddašalai ahte sáhtášii vuojihišgoahtit bigálusáiddis bohccogorudiid olbmuide  .(JÁV 1988: 34).
Áhčči lea dego uhca gánddaš, guhte beassá suoli moivet eatni biergasiid  .(JÁV 1988: 143).
Áhčči lea geahččalan fidnet basteoaivv alccesis váibademiin  --  .(JÁV 1988: 144).
Áhčči lea hárjánan fidnet dáhtus čađa gillilvuođainis  .(JÁV 1988: 144).
Áhčči lea muitalan ahte son nai šattai fáktet vuorustis dan sin gubá, muhto  --  .(I H-U 1987: 61).
Áhčči leai geaŧutan su náitalit Pierain, dat leai reaŋgga namma  .(EL 1979: 5).
Áhčči lei beassan dubmet Norgga stáhtagirku albma garra sániiguin dán háve  .(EMV 1996: 61).
Áhčči lei boahtán bures diehtit dáid uhca áššážiid stuorra mearkašumi  .(JÁV 1988: 131).
Áhčči lei boahtán vežžat bussestašuvnnas  .(EMV 1996: 94).
Áhčči lei gillil deavdit olbmuid ohcamusaid, čilgehusaid, vearrobáhpáriid ja dien diekkáriid  .(JÁV 1988: 107).
Áhčči lei goittot dan mielas ahte joatkiba dieđusge, ii dal gaskan gal oaččo guođđit  .(JÁV 1988: 104).
Áhčči lei hui viššal čohkánit dasa  .(JÁV 1988: 39).
Áhčči lei hállan áhkuin ahte lokti ii ožžon luoitit gili juŋkkáid rikkeret  .(JÁV 1988: 53).
Áhčči lei juo ruovttus dáguhan mu gállui man ollu galgen rávkat iešguđege gámábáras  .(JÁV 1988: 74).
Áhčči lei oppa eallinagis oalle dárpmeheapmi vuodjit biillain, dahje mainna beare mášiinnain  .(JÁV 1988: 33).
Áhčči lei oppa áiggi hui skuŋkkas ja vikkai garvvašit eatnige  .(JÁV 1988: 61).
Áhčči lei viggan moddjestit, ja lei vuollegaččat dadjalan ahte  --  .(EMV 1996: 48).
Áhčči leige erenoamáš áŋgir čohkkát diskageažis  .(JÁV 1988: 20).
Áhčči logai goittot iežas dearvvasin ja vázzilii joatkit barguidis  .(JÁV 1988: 138).
Áhčči lávii dušše seavistit gieđain dákkár jurdagiidda  .(JÁV 1988: 108).
Áhčči lávii hállat fámolaččat eanadoalu buriid beliid birra  .(JÁV 1988: 100).
Áhčči lávii meaidit ja bárket náhkiid, sihke   --  .(IT 1997: 28).
Áhčči muitalii nieidasis ahte soai leigga boahtán dan oaivilii ahte juobbágoabbá sudnos sáhtášii boahtit veahkkin, jos  --  .(IP 1995: 85).
Áhčči njuikii stággogeahčái gurrehallat  .(JÁV 1988: 43).
Áhčči oaččui goittot oaivásis vuolgit Gápmasjohkii  .(JÁV 1988: 79).
Áhčči ordni sávnni orrunláhkai ja oassi sáhtii orostallat ádjá-geahčen  .(JÁV 1988: 61).
Áhčči ozai goaŋkku ja bijai gáfečázi duoldat  .(JÁV 1988: 80).
Áhđđi siđai mu muitalit vel okte dan mii lei dáhpáhuvvan báhpagárdimis  .(EMV 1996: 57).
Áhčči sáhti seailluhit apmasut olbmuid ovddas loahpa rádjái dan gova, maid sii ledje ožžon sus  .(JÁV 1988: 151-152).
Áhčči sáhtii Biibbala sániide addit eallima ja fámu  .(EMV 1996: 66).
Áhčči vikkai vehá cuiget mu  .(JÁV 1988: 134).
Áhčči válddii bargunis doallat gusaid ja náveha buhtisin  .(JÁV 1988: 98).
Áhčči válddii álo bissu fárrui jus sáhttošii vaikko guovža leat áldduid luhtte  .(RPL 1994: 146).
Áhčči čilgegođii ahte son fertii luohpat dán gámagoarrumis  .(JÁV 1988: 73).
Áhčči čákŋalii sisa aiddo dalle go Bikká mášoheamet vurddii eatni joatkit  .(IP 1995: 79).
Áhčči, mun lean gehččalan friddajvuođas ealit  .(EMV 1996: 120).
Áhčči, oskkolaš olmmoš, ii gierdan, go ii beassan ráfis oskut  .(KP 1989: 153).
Áhčči. don máhtát olbmuid dearvásmahttet  .(EMV 1996: 149).
Áhčči. dán it sáhte mu vuostá bargat  .(EMV 1996: 77).
Áhččán bivddii vel soames olbmo čohkkedit gielkasis amas son ii akto dáinna bártašuva jus njahpasa eret  .(ME 1986: 80).
Áhččán fertii čilget daidda, son hal ii lean nu dárkilit čuvvon mielde daid aktilaš ođđa njuolggádudaid  .(ME 1986:19).
Áhččán galggai easka boahtit go árvida, dál leat vuolgindábit  .(ME 1986:47).
Áhččán hal ii láve beroštit dákkár duššiin  .(ME 1986:24).
Áhččán lávi lohkat ahte sii dovde iežaset oarbbisin duššástuvvan Látte-eatnamis  .(OP 1995: 185).
Áhččát diehtá buoremusat mot olmmoš galgá láhttet vai bures manná eallimis  .(EMV 1996: 34). 
Áhččát dáida juo vuordit muno. árvalin Ellii ja viehkaleimme sisa  .(RPL 1994: 106).
Áhččát hálida dutnje buot buoremusa máid eallin sáhttá dutnje addit  .(EMV 1996: 44).
Áibbas goittotge ii duššástuvvan, go geargai borgguheames, álggii dukkoraddat, njuikkui ja dájui ja láhtti jus guđeláhkai  .(EG 1985: 100).
Áibbas lahka Nillá ii duostan mannat, muhto váccii gal dastán gitta goađe lusa  .(EG 1985: 118).
Áibmu lei ainn hui suohkat, mii dagai goit dan ahte vašálačča girdit eai sáhttán girddašit  .(AE 1991: 15).
Áidna maid sáhttá sihkkarit dadjat lea dat ahte boaris dat girkoeana lea, ja  --  .(IP 1995: 8).
Áidna mii veaháš lávii muosehuhttet su jurdagiid duollet dálle, eli ahte  --  .(EMV 1996: 20).
Áidna vejolašvuohta beassat viidáseappot, lei juogaládje duššindahkat vašálačča juhkosiid čohkas 842  .(AE 1991: 33).
Áidna vuohki beassat mangeláhkai ovddosguvlui lea guoradit gátti  .(JÁV 1988: 67).
Áigebottaid Aleks čuoččui ja smiehtai galggaigo njulget Deano guvlui ja de mearragáddái, muhto  --  .(EG 1985: 36).
Áiggegollun Paavo ráhkadii alladut holgga, duddjui reŋkko man sáhttá eret čievččastit, bijai bátti ja heivehalai mo giella heivešii čeavehii  .(EG 1985: 115).
Áiggon heasttagápmaga čohkalahttit, go datges duo dalle láhpii  --  .(JG 1986:35).
Áiggot dal de beroštit Márjjá ságain, ii Márjá leat eará go veháš gáđaš, dainna go  --  .(EG 1985: 130).
Áiggošin dal oažžut riessut liinni ođđabeaivái  --  .(IT 1997:9).
Áiggui juoidá čálistit ruzistit  .(ME 1986: 54).
Áiggui mannat mearragáddái  .(EG 1985: 58).
Áiggui suinna ráđđádallat sierraráfi oarjerikkaid gaskii  .(RPL 1994: 56).
Áigguime Elliin coggat daid dálán badjelii, go besse skiipii  .(RPL 1994: 21).
Áigguimet iskat sáhtu  .(RPL 1994: 83).
Áiggun mannat ovtta vahkkui Iŋgá-siesá lusa, vástidin  .(RPL 1994: 164).
Áiggun ruovttus muitalit buot, mi dáppe rasset mánáiguin  .(RPL 1994: 136).
Áiggun sáddet Bierai sáni, ahte mun dárbbašivččen reaŋgga dahje don  .(RPL 1994: 92).
Áiggun vuolgit Ipgá-siesá lusa  .(RPL 1994: 163).
Áigi fertii čájehit  .(AE 1991: 73).
Áigi oaččui mu dáfus bisánit  .(EMV 1996: 9).
Áigihan dasa manai, muhto oaččui leat maiddái sihkkar ahte buot lei justa  .(JÁV 1988: 103).
Áigon aiddo rabastit uvssa, go gullen mo Katri eadni gullui riehčumin, ahte  --  .(RPL 1994: 30).
Áigon bivdit su olggos váccašit mearragáddái, gullat meara šavvama – ja diktit biekka sutnje muitalit dan sága  .(EMV 1996: 147).
Áigon báhtarit gosanu, gos eai čorpmašii eaige čievččašii  .(KP 1989: 93).
Áigon juo rabastit uvssa, go  --  .(KP 1989: 104).
Áigon juo viehkalit ruovttoluotta latnjii, muhto  --  .(KP 1989: 92).
Áigon leat juohkeládje ođas go viimmat su lusa boađán  .(EMV 1996: 123).
Áigon su guora vázzit ja jearrat manne ná lei šaddan munno gaskavuohta, muhto in dette mannan  .(EMV 1996: 144).
Áigon viehkalit su maŋŋái, muhto Sámmol-čeahci gilddii  .(RPL 1994: 48).
Áigon čuožžilit ja dearvvadit su, muhto nisu ii dahkan oaidninge mu  .(RPL 1994: 196).
Áigot beanta rásunerešgoahtit čáhcegeavaheami cuoŋománu rájes  .(Gaski 1990: 36).
Áigot dal njoarostit nieiddaid, muđui eai fáhte  .(IT 1997:11).
Áile dieđusge suhtai, go heiten, muhto fertii duhtat dasa  .(RPL 1994: 65).
Áile dieđusge suhtai, go heiten, muhto fertii duhtat dasa  .(RPL 1994: 65).
Áile duđai dasa ja eadni šuohkehii buoremielas go ii dárbbašan vuot čilget mánnái daid váivves áššiid  .(RPL 1994: 89).
Áile háliidi maiddái leat unna mánáš ja  --  .(RPL 1994: 64).
Áile háliidii maid borrat, vaikko áhkku čaimmai, ahte  --  .(RPL 1994: 123).
Áile ii veadján gohcit go leimmet nu árrat lihkkan  .(RPL 1994: 46).
Áile jorai mu birra ja jearahalai leigo Iŋggá mánná olu unnit go son ja goas son beassá doppe  .(RPL 1994: 192).
Áile riehpu bázii ganjalčalmmiid geahččat go moai áhkui vulggiime ásodagas eret  .(RPL 1994: 227).
Áile vuvssii ja ođii, nu bođii muge vuorru vuoksit  .(RPL 1994: 24).
Áile álggii dovdot stuorra nieidan  .(RPL 1994: 90).
Áilles bođii baikaheahti, eange moai duostan vuolgit hivssegii  .(RPL 1994: 68).
Áilliinge álggiime čaibmat, vaikko ean diehtán manin  .(RPL 1994: 42).
Ákhhu moddjái ja dajai, ahte dan lea buorre gullat  .(RPL 1994: 145).
Álddut ledje juo buorre muddui guottadan ja bohccuid fertii guođohit measta ijatbeavái  .(IP 1995: 85).
Ále daja nie, dálhan mii beassat farga vuolgit  .(RPL 1994: 69).
Ále eatni givssit, Hánsa gildii  .(RPL 1994: 176).
Ále jnuikkot jos it áiggoš geargat mátkkošteames  .(EG 1985: 19).
Ále viša, huiken ja geahččalin gišvvardit eret vuolde  .(RPL 1994: 174).
Álga leat juo hoahppu  .(EL 1979: 41).
Álgen doarggistit  .(RPL 1994: 137).
Álgen duođas jurddašit vuolgit gosa nu bargui  .(RPL 1994: 228).
Álgen suoli ráhkanit mátkái, vaikko   -- .(RPL 1994: 169).
Álgen čierrut  .(RPL 1994: 17).
Álggiimet bassit bierggu  .(RPL 1994: 176).
Álggiimet doapmat  .(RPL 1994: 200).
Álggiimet rahpat juovlabáhkaid  .(RPL 1994: 200).
Álggos Biret čaimmai, muhto go oinnii ahte Lásses lei duođalaš heahti, álggii veahkkin oččodit albmá bajás  .(JG 1986:54).
Álggos Gehmán-Ánne suhtai Reaŋga-Sámmola ala ja dasto heahpanii go ieš manai álggahit  .(JG 1986:40).
Álggos Heandarat healkkehii ja jurdilii dávggi viežžat, beassa báhčit, muhto garradii liikká váimmu ja bázii guldalit  .(EG 1985: 19).
Álggos Jovnna ii diehtan mo galggai láhttet,  --  .(EG 1985: 65).
Álggos Márjá gasttii ja gosai, muhto ii morihan, nahkáriid čađa áddii goittotge njiellat dan njuoskasa mii njálbmái deaivvai  .(EG 1985: 92).
Álggos Sikká suorganii nu ahte ii diehtán eará go rabasnjálmmi geahččat oainnáhusa, easka  --  .(JG 1986:24).
Álggos Sunnás leai ártet ja veháš láittas báhcit isidis, go   -- .(EG 1985: 16).
Álggos biehttalii šat juhkamis, čilgii ahte lei jo áigi heaitit juhkamis, muhto Ivvár hálahii dassái go  --  .(JG 1986:41).
Álggos gándda čalmmit illá girde oaidnit Gáissá čalmmiid  .(EG 1985: 126).
Álggos in viššan Anjai muitalit ahte nie lea, muhto  --  .(EMV 1996: 84).
Álggos ledjen diehttelas dárpmeheapmi, muhto go alddán lei beroštupmi bargat juohkelágán olgobargguid, de orron mielastan oahppame johtilit  .(EMV 1996: 142).
Álggos lei šurru ahte fealtabáttaljuvdna galggai fievrreduvvot nuorttas, Ruošša ráji gurrii  .(AE 1991: 14).
Álggos mun leaččan ballan, muhto maŋážassii hárjánin ja dihten mas galggan duođas ballat  .(EG 1985: 29).
Álggos orui leamen heahpat jurddašit nieiddaid birra, muhto orui ja bisui nissoniin  .(EG 1985: 65).
Álggos son masa ii sáhte čugget daid sázzaid ja gálbbiid maid lei biebman ja dikšon, muhto  --  .(RPL 1994: 9).
Álggán dalán ohcat lanja alccesan, ja dan maŋŋá bagosaji  .(RPL 1994: 102).
Álgo-Áhči čáziid ala sugadit  .(OP 1995: 118).
Álgoáiggiin son sáhtii boahtit dušše áhči dihtii ja   --  .(JÁV 1988: 148).
Álgá logahallat jitnosit  .(JG 1986:32).
Áli basadan ja čohkkojuvvon vuovttain jođus. Veahkkái ja garas irgostallat Fávrros-Ánnii  .(JG 1986:10).
Álki ja somá gal lea diehttelas geahččat dienlágan gárvásit suskojuvvon sáddagiid  -- .(Gaski 1990: 38).
Álkimus lea mannat fárrolaga  .(RPL 1994: 106).
Álmmái lei áibbas bealjeheapme, ja go son muhtin iđit bođii áldduid sirdit, de  --  .(IP 1995: 65).
Álo bijai heajumus binnáid duoldat, muhto njágahii soames čavil-sárddi dohko duoldat  .(I H-U 1987: 33).
Álo galggai muhtun čoahkkimii láibut láibbiid dahje gáhkuid, dahje ordnet juidá eará  .(EMV 1996: 38). 
Álo galggašii leat buohkaid bálvaleaddji  .(EMV 1996: 68).
Álo go oapaheaddjibárra vulggii váccašit, de mii nieiddat njágaimet maŋis  .(RPL 1994: 133).
Álo go sevnnjodit, de stálut álge čuohppat ja njáskat aiddo nu mo Ánte lei beaivit láhtten  .(IP 1995: 5).
Álo son doamai mu lusa jearrat, mii gullo ja mo veaján  .(KP 1989: 103).
Álosbuksagerddiid jo, muhto vel vulggii finadit earán mielde stobo duohken  .(EG 1985: 19).
Álttá Báttaljuvdna bisánii dál Rivttaga lulábeali eanadagaide, gos ráhkkanii duostut vašálačča jus datte fuomášii dahkat jorggaldaga  .(AE 1991: 28).
Álttá báttaljuvdna galggai álgobáliid leat doarjjan Trønderbáttaljuvdnii  .(AE 1991: 17).
Ámmat manašii ovtta olbmos barggildit moadde ija, daid olu čakčašliiveguliid faskumii  .(HAG 1982: 39).
Ánd ebođii mu viežžat  .(RPL 1994: 194).
Ándagassii go bargoáiggis niegadan,  dadjalin ja doapmalin jearrat makkár   --  .(EMV 1996: 103).
Ándaras dieđusge maiddái manai geahččat, maid sutnje doppe addet  --  .(IP 1995: 14).
Ándaras fas guovllai sutnje, háliidii oaidnit su  .(KP 1989: 65).
Ándaras fas jorggehii sutnje geahččat  .(HAG 1982: 11).
Ándaras geahččalii leat viššalis almmái juo daninge, go  --  .(IP 1995: 14).
Ándaras go manai dan álddu gálgat bákkis, de ii fuomášan  --  .(IP 1995: 15).
Ándaras ii diehtán ahte bigálussii lei maiddái boahtán duiskalaš nieida geahččat sámemárkaniid  .(IP 1995: 51).
Ándaras jurddašii ahte lea buorre ahte lea dákkáraš dálki, vai beasan dadjat jos skuldojit mu ahte inhan mun duokkár ipmilmeahttun dálkin gosage vuolgán  .(IP 1995: 20).
Ándaras jurdila duollet dálle ahte manin dat ii astta boahtit  .(IP 1995: 21).
Ándaras leai eannehan juo muosáhit rámma ja dovskkii dál diddemáli  .(KP 1989: 60).
Ándaras leai gávvil go rieban ja sus leai váttis máltit áhkás givssihaga leahkit  .(I H-U 1987: 33).
Ándaras lei dán rádjai šaddan vásihit máŋggalágan dáhpáhusaid, nu ahte   --  .(IP 1995: 23).
Ándaras vulggii káfe vuoššat  .(IP 1995: 20).
Ándaras áddii gal bures siva, muhto son lei goittotge suoli suhttan danin, go gárttai vuolgit dákkáraš dálkin ihkku olggos  .(IP 1995: 21).
Ándaras čogui eanaš jieŋaid eret sepmonis, vai buorebut sáhttá garastallat, joa les dárbu  .(IP 1995: 21).
Ándaras čohkká gielkká alde, muhto lea dakkár muohtasoica ahte illá sáhttá vuoigŋat  .(IP 1995: 15).
Ándaras čohkánii beaŋkka ala ja válddii láhttis smáhkkobihtá ja álggii vuollat dan niibbiin, hugo sus lei dáhpin  .(IP 1995: 12).
Ándaras čuoččastii šielmmá siskkobeallái ja vikkai geahččat dan nissona  .(IP 1995: 51).
Ándaras, guhte lei muittoheapme ja hiđis, lei márkanis finadettiin dáhtton báhpa boahtit Sámmola báikai vihahit sudno Márehiin  .(IP 1995: 14).
Ándde čorbmaluottat leat álgan alikastit  .(EL 1979: 32).
Ándde-guovttos eaba heaivehan vuolgit nissona maŋŋái sealgádan nammii ja muhtunláhkai váikkohii datge ballu,  --  .(EG 1985: 60).
Ándde-guovttos eaba šat háleš ja vuolgiba čuovvut bohccud  .(IP 1995: 75).
Ándde-guovttos eaba šat háleš ja vuolgiba čuovvut bohccud, amaset njiedjat duoddaris ja biečganit menddo viidát  .(IP 1995: 75).
Ándde-guovttos čevllohalaiga juo uhccánaš opmodagaiin, man leigga nákcen čohkket, ja hálešteigga dávjá iežaska ánssuid birra  .(IP 1995: 73).
Ánde bisána jurdagiid čohket, čuožžu lotka áiggiid ja de álggaha  .(EG 1985: 61).
Ánde deaivvai geahčastit Máretii  .(EL 1979: 36).
Ánde duđai dušše geahččat ja guldalit, son leai ráimmahallan áibbas  .(EG 1985: 70).
Ánde fas boagustii Iiddá ságáid iige lohkan viššat mánáid bivdduhit alccesis searvin  .(KP 1989: 139).
Ánde imaštalai dan go guovdalasbeaivve muhtun astá oaffariid ráhkadit  .(EG 1985: 70).
Ánde leai gáibidan. ahte Máret galggašii gieldit Bás Gálle šat sin geahčen fitnamis  .(EL 1979: 36).
Ánde leai vurdnon, ahte son gale ain suittii biebmat jiežas bearraša  .(EL 1979: 36).
Ánde lei dieđusge nugo juo dohkálaš isit galggai leatge  .(RPL 1994: 206-207).
Ánde logai, nisui njuni ja hoahkalii ahte “gánnáhabat gal Biehti sániide jáhkkit,   --  .(IP 1995: 75).
Ánde lávii álggos bovdet su boahtit ain ođđasit  .(EL 1979: 35).
Ánde oinnii ahte Jovnna ii liikon jeraldahkii, muhto ii liikká máššan árvalkeahttá orrut  .(EG 1985: 75).
Ánde rabadii njálmmi ja jorahalai njuokčama, muhto ii heivehan máinnašit eará go  --  .(EG 1985: 72).
Ánde soaiggehii ja jorggihii geahččat sutnje  .(KP 1989: 148).
Ánde sáhtašii buvttetit juo ihttenaš ruoktut  .(EL 1979: 37).
Ánde sáhtta leat juo galbmon jámas  .(EL 1979: 44).
Ánde áiggui juo giddestit čuojána, muhto Iiddá čurvii:  --  .(KP 1989: 134).
Ánde álggii hoahpuhit eatni vuolgit, muhto eadni   --  .(RPL 1994: 223).
Ánderiija gl vikkai váldit buorrin dan fálaldaga, muhto mon nissonolmmoš in mielastuvvan dasa, guorahallen got Gurravári láddelaččat ledje álgán visot ruvkebargui Gironii  .(I H-U 1987: 43).
Ánna ii mannan luoitit Nigu vuojana leanggain  .(MB 1985: 52).
Ánne bohkosii njálgát, ja dat álggii Sámmolage čaimmahit go vuos  --  .(JG 1986:37).
Ánne bálddas dohkkii ŋohkkát bures, jos dal ii leange nu varas ja vilddus olggos oaidnit  .(JG 1986:26).
Ánne deaivá maid vilppastit ja seavasta buorrebeaivve  .(JG 1986:32).
Ánne galggai oalgguhit hčis, gehmana, fárrui  .(JG 1986:65).
Ánne galgá báhcit boaradeami maŋŋá boradanlatnjii  .(RPL 1994: 161).
Ánne hoigadii fatnasa ja čohkkedii suhkat  .(JG 1986:78-79).
Ánne ja oahpis čuožžileigga, ráhkkaneigga vuolgit, muhto  --  .(OP 1995: 78).
Ánne muitái mo Reŋga-Sámmol lei báhtaran moadde beaivve dassái ja álggii mielas veardádaddat nuppiid Reatkánjárgalaččaid Ivvárii  .(JG 1986:59).
Ánne oinnii buoremussan heaitit hállamis ja vuolgit, muhto ovdal go  --  .(JG 1986:63).
Ánne ribahii moddjestit ja de láhttestii  .(JG 1986:61).
Ánne vuos saiinnai čaibmat, ja go  --  .(JG 1986:78).
Ánne čohkkái guhkes áigge ja smiehtai maid galggašii hutkat áiggegollun, muhto ii nihkkige dohkken  .(JG 1986:72).
Ánne čuoččui hivssegis, guovllai sálvoráigge ja vurddii Sikká olggos boahtit  .(JG 1986:25).
Ánná leige áidna, gii gillii dan dahkat  .(KP 1989: 136).
Ánodeami maŋŋá nissonguovttos álggiiga smiehttat mo  --  .(JG 1986:61).
Ánte bođii viežžat mu gámpái  .(JÁV 1988: 39).
Ánte fas vulggii váccašit Leammi dearpmi bajásguvlui iige váldán oppa bissuge fárrui  .(IP 1995: 33).
Ánte ja máret bivddiiga bártniideaskka buktit moarsiska Stálonjárgii ja báhcit dohko ássat, muhto  --  .(IP 1995: 6).
Ánte oaidná mo guovža viggá háhpohallat duoppáin dáppain geahpiliin Máhte, muhto  --  .(IP 1995: 36).
Ánte.eanu dan sadjái ribahii reaškkihit iige sus lean eará ráđđi go viehkalit eret ja huikkádii vel  .(EG 1985: 54).
Ántte-guovttos diđiiga juo ovddit čavčča ahte ná galggai mannat, dasgo stáluid áldu lei sihkkarit almmuhan dan sudnuide  .(IP 1995: 6).
Ánuheaddjai galga addit, mii dárbbaša, geas lea nealgi  .(MB 1985: 41).
Árdna bázii čuožžut luotta ala ja smiehtai guhká, mii ja makkár leai duot stuorra áigi, duot  --  .(OP 1995: 144).
Árdna dolkkai oaggut, dolkkai iiežas jurdagiidda ja gorgŋii gárggomiellái ja  --  .(OP 1995: 140).
Ári máhtii riidalit, muhto  -- .(KP 1989: 167).
Árkivuohta Bás Gálle vuostai fikkai moivet su miela  .(EL 1979: 12).
Árrat dan iđđedis go sii ruotot galge vuolgit, lei Ábo okto ieš fatnas luhtte  .(AL 1992: 77).
Árrat idit viđa áigge jo bođii viežžat mu ja mu indiána oahppása gean  -- .(Gaski 1990: 34).
Ártegis vuoissahat dovdogoahtá rattis ja čoalit bahkkejit čuolbmaduvvat, go   .(JG 1986:49).
Ártet gale, dan visodaga ja dieđu man mon leamaš vuolgan doarredit, mon in dattege leat fáhten  .(EL 1979: 48).
Ártet go in oahppan goassige dovdat iežan ádjá albmaláhkai  .(JÁV 1988: 155).
Ártet imaš, go eai diktán olbmuid orrut  .(KP 1989: 76).
Ártet oaidnit mo dat dal ferejit  .(AL 1992: 77).
Árvideames vigge duiskalaččat dainna lágiin ájiht min vai  --  .(AE 1991: 48).
Árvidin ahte áhčči ja eadni leigga siessái muitalan dan máid son dárbbašii diehtit  .(EMV 1996: 63).
Ásla Stuorraleagálaš, de vuolgu viežžat čázi  .(OP 1995: 168).
Áslaga leai váttis čiehkat mojis go son guldalii sudno  .(EL 1979: 30-31).
Áslagis álggii galbma vašši mannat badjel  .(EL 1979: 29).
Áslat Njárga suorganii hirbmadit go áiccai, ahte Bás Gálle áiggui luoitadit čáhcai  .(EL 1979: 53).
Áslat bivddii su geahččalit olatit oarain čáhcečoma ala  .(EL 1979: 55).
Áslat báhca čuožžut uksanjálbmai ja caggat ustibis  .(EL 1979: 21).
Áslat bálkestii ferpmi visot gáddai ja gevrestii Máhte ovdageahčai geassit vuollebeale  .(HAG 1982: 32).
Áslat háhppetii bárggadit ovtta láhkai bákčasis go beahtatallamis, ovdalgo bárru šávgii su badjel  .(EL 1979: 62).
Áslat ii dieđe maid bargat  .(EL 1979: 20).
Áslat ii fuopmaš váldit vuhtii, ahte ánsu das dodja oppolohkai sutnje alcces  .(EL 1979: 31).
Áslat ii goitge lean aiddo nu movtta go doaresbealdi vákšojeaddji leai sáhttit navdit  .(EL 1979: 48).
Áslat ii muitalan albmaidii, ahte dat maid son áiggui bargat galggai dáhpatuvvat hui dárkilit  --  .(EL 1979: 55).
Áslat ii seahkanan moktige Piera ja gáidnoalbmaid mearkahálešteapmai, amas bohciidahttit boastut áddemiid  .(EL 1979: 56).
Áslat jearai ja álggii geahččat viehka fasttet Ándii  .(EL 1979: 30).
Áslat leai mieđuštan su deikke. Várra áhkku leai gohččon Áslaga guođđit su okto buot morrašiinnes  .(EL 1979: 32).
Áslat leai muitalan, ahte son leai átnon virggistis ovtta vahku friija, vai beasašii oaidnit Ávžejoga Vuovdegeavgŋa giđđadulvvis  .(EL 1979: 36).
Áslat luoimmadii, go dange vejolašvuođa leai bággu váldit vuhtii  .(EL 1979: 57).
Áslat lávii gale fástidit oahpateddjiid gažaldagaidii, muhto  --  .(EL 1979: 7).
Áslat lávki álggii vatnat áibbas jiehčanassii go son guorai Bás Gálle varas luottaid  .(EL 1979: 48).
Áslat mielas leai stuorra vearri dat, ahte Máret ii sáhttan ráhkistit Bás Gálle  .(EL 1979: 18).
Áslat navddii jiežas vuodjat biktasat badjelistis eanemussan bealnut mehtera sekundes  .(EL 1979: 57).
Áslat njuokii čorget ustibis, fálai dasa čázi  .(EL 1979: 23).
Áslat sevii su joatkit  .(EL 1979: 59).
Áslat áiggui mannat áitai oađđit  .(EL 1979: 24).
Áslat álga dovdat orrumis ain unokabbon  .(EL 1979: 21).
Áslat álggii ballat báskka gáttabeali gáinnu  .(EL 1979: 61).
Áslat álggii goallut hirbmadit, su bánit skálle oktii  .(EL 1979: 63).
Áslat álggii seavvit mielatis láhkai  .(EL 1979: 53).
Áslat álggii vuot čorget ja dikšut ustibis  .(EL 1979: 32).
Ásodatdivššár lei fuomášan, ahte muno lea buoremus bidjat goabbat latnjii  .(RPL 1994: 157).
Átnut dan neavrris ferte, ii leat eará ráđđi, bajidasttii Árdna jiena ja  --  .(OP 1995: 138).
Ávašteimme, mii galggai dáhpáhuvvat eange moai maŋgge láhkái eastadan dan  .(OP 1995: 29). 
Ávdineatnama áigi leai vássán ja dán áiggi virgegoddi leai umbe ruohelaš ja šattaimet atnit dulkka go leai singuin dahkamuš  .(I H-U 1987:9).
Áviissas lei govvage, ja jurdilin čájehit dan duođaštusstuhkkan áhččái, muhto   --  .(JÁV 1988: 111).
Áviissat lohke sáhttit duođaštit ahte lea ollu læstadiáner sárdneolmát geat geavahit nuorra nieiddaid suoli  .(EMV 1996: 59).
Ávzzuhuvvojin maid boahtit ruovttoluotta geasiáiggi ja searvat vanasmátkáijohkaráigge vulos, …  .(HG 1990: 76) VXVX ja VX
Ávžžis ledje máŋga oapmedálu ja nu beasaimetge dál jugistit gasamielkki  .(AE 1991: 52).
Áŋkke beaivvadagas oađđit, vástidii Iiddá  .(KP 1989: 137).
Áŋkke bárgon jitnosit go táksi bođii munno viežžat  .(EMV 1996: 61).
Ášševuoddji fuobmái johtilit ahte Máhtte ii lean mii beare Máhtiid, ja lohpidii mielas vuodjit su ášši  .(IP 1995: 71).
Áššiid bere gohčodit rivttes namain. Gánddaguovttos, duohtago dat  .(OP 1995: 110).
álggahii Iiddá, muhto jávohuvai, go fuomášii ahte leai meaddimin dadjat dakkára, maid ii lean oppa jurddašange  .(KP 1989: 139).
… dat duohta Hollywood maid sáhttá oaidnit go doppe…  .(HG 1990: 53) MVV
”Dat dat dušše bidjá smiehttat go Bikkáge álgá leat juo stuorra nieida ja dasa lassin letne addán sutnje beai ealus  .(IP 1995: 78).
“Digget don galggat, digget don galggat” čuodjagoahtá mu beljiin  .(JÁV 1988: 75).
“Don máhtát čállit dárogillii; muhto  --  .(AL 1992: 105). 
“Drive in” gáhtakievkkanis it dárbbaš lihkastit eret go  -- .(Gaski 1990: 22).
“Juos juo beašažat goasge dan muddui, ahte bálkká maid ánssašat” logai vel  --  .(KP 1989: 91).
“Maggá juo logai” lávii áhčči dadjat dalle go háliidii addit iežas sániide erenoamáš deattu  .(JÁV 1988: 120).
“Mánáid ii dárbbaš bálvalit  --  .(KP 1989: 131).
”Stuorra morrašiin fertet almmuhit Dutnje ahte buot dat govat, maid  --  .(JÁV 1988: 70).
“Sámemánnái galgga hállat sámegiela  .(KP 1989: 169).
Šaddagođii maid miella báhtarit Jimmas  .(EMV 1996: 96).
Šadden goasi diimmu vuordit ovdal son bođii –viega  .(EMV 1996: 89).
Šadden nu máŋgga geardde alddán jearrat ahte manne buohkat mus hálidit earranassii  .(EMV 1996: 100).
Šaddet go jearralit Beskkes ahte vel go láve ruohkkat Ándde-Lemet juolgevuođuid  .(JG 1986: 81).
Šaddá gal diehttelaš veahá imaš basuhit juovllaid muottaga haga  -- .(Gaski 1990: 32).
Šaden ođđasis fas oahpásnuvvagoahtit iežan borraseamos oappáiguin  .(EMV 1996: 137).
Čaibmen ja vástidin ahte in mun jáhkkán, ahte bániidge sáhttá oastit, muhto nu gusto sáhttá  --  .(RPL 1994: 216-217).
Čakbmeravkalanbotta Iŋgá eannehii smiehtastit, ahte  --  .(KP 1989: 24). 
Čakča go bođii, de ákšoalmmái sáhtii boahtit joatkit áhči barggu  .(JÁV 1988: 103).
Čakčat, ovdalaš buollima, álge gáranasat hirpmadit hearjidit  .(IT 1997: 51).
Čalmmiin leai álggus suorganan geahčastat, muhto vehážiidda dat ropmo ja son álggii bániid gáskit ja čolgat Nillá guvlui  .(EG 1985: 110).
Čalmmit ledje gávkan geahččat Rođu-Ivvára dálu, mii lei measta buohta ja geažát deanu guvlui  .(JG 1986:64).
Šattai dál pátruljaide bargu, šokčat ja gávdnat vašálačča čilaid  .(AE 1991: 65).
Šattai nu ahkit, go jurddašin manne ná ges galggai geavvat fáhkkestaga  .(EMV 1996: 67).
Šattai váttis gávdnat ságaid ja loahpas mearrideimme vuolgit gávpogii váccašit  .(EMV 1996: 89).
Šattaime luohtidit ealáhusame guollái ja meahci-ealibiidda  .(I H-U 1987: 38).
Čađa jasaid de fertiimet njáskat ja dainna lágiin  .(HAG 1982: 30).
Čađa stáđis olmmožin son ii sáhttán áddet dákkár gehppesmielalašvuođa, muhto  --  .(JÁV 1988: 31).
Čađat balai ahte doppe ii soaitte leat oktage olmmoš  .(EMV 1996: 71).
Čađat son fertii jerrat lei go son dahkan riekta  .(EMV 1996: 76).
Čeahci oahpahii su čiktit sáimma ja vuodjit mopedain  .(KP 1989: 34). 
Čeahci sárdnidii seamma nuohtain go lávii lohkat Lestadios-poastala  .(KP 1989: 169).
Čeahppi gal duođaid lei almmái muitalit ja  --  .(Gaski 1990: 34).
Šerrea jienainis son gohčui mu leat roahkkat ja lohpidii veahkehit  .(KP 1989: 103).
Čielggosnaga Hasse sáhtá hállagoahtit ja dahká dalle hui njuolggo gažaldagaid  .(OP 1995: 33). 
Čierastit báru ovddabealde,…  .(HG 1990: 72) VX
Čierromis leai oalle doalahallamuš, iige livččiige doalahallan, muhto Márjjá dihtii fertii bissut galmmasin ja vel ilolažžan dahkaluddat  .(EG 1985: 100).
Čieža speissega son galggai máksit  .(IT 1997:18).
Čihkosis gal nu ahte ii oidnon, jos ii deaivan dillát uvssaguovllos njeaigga vázzit  .(EG 1985: 36).
Čilgejin sutnje man suohtas lea geahčadit unna miesášiid ja guldalit mo dat ruvget etniideaset  .(RPL 1994: 147).
Čilgii dasto Gáisái, ahte Bikká-áhku birot leat lihkkan ja álgán goađi birastahttit  .(EG 1985: 45).
Šiljus ii lean oktage eará go soai, daniin leai nu buorre deaddilit muođuides beatnaga gulgii ja čierrut buot morrašiiddes, buot oktovuođa, buot heađi  .(KP 1989: 156).
Činadan almmái huikkii ja garastalai albmáide geat Bireha biinnidedje, muhto albmát eai astan guldalit eaige bivdán bealji  .(EG 1985: 79).
Čirrojin, inge veaháš áigái sáhttán hállat maidege  .(RPL 1994: 31).
Čirron dávjá ja Ammon sáhtii veaigin barggus boađádettiinis gávdnat mu seaŋggas bárgumin  .(KP 1989: 103).
Čivggat gerget čiehkádit dan botta  .(RPL 1994: 84).
Čiŋadan almmái ja guokte eará vulge eret, muhto dat gii ii lean doarvái ožžon, bázii buvssaid geasašit ja geahččat go Biret álás rumaš suohppasattai heakkariiddus duohkut deikke  .(EG 1985: 80).
Šláttaráhkut bohte doahkkin Máhte ja Birttá dállui geahččat máná, gean vuohkáison dat lea  .(IT 1997: 69).
žmun álgen juo ballat, ahte boaldá opp dálu  .(RPL 1994: 202).
žmus ledje golbma gálvogerresa ja iežan vuodjingeres ja vihtta hearggi main galgen suru atnit  .(I H-U 1987: 63).
“mánáiguin sáhttá eallit  .(KP 1989: 131).
žmáŋga dimmu maŋŋá Ivvár joavddai Jogašgátti nieiddaid buohta ja čuorvugođii rastá viežžat  .(JG 1986:56).
Čoaggil dal muoraid, moai besse dás vuoššadit ja boradaddat  .(EG 1985: 41).
Čoahkkimat adde vejolašvuođa luovvanit vehá áigái juohkebeaivválaš dálubargguin  .(JÁV 1988: 106).
Čoahkkimat ledje dábálaččat Ohcejogas, muhto dávjá áhčči gárttai mátkkoštit gieldda olggobbealláige  .(JÁV 1988: 106).
Čoakkalmasat sáhttet bistit muhtimin moanaid beivviid  .(JÁV 1988: 26).
Čoakkis álggii váivvidit Jovnna  .(EL 1979: 74).
Čoalit dovde, nugoo boares olbmot lávijedje lohkat  .(KP 1989: 183).
Čoalmmi-Nihkke lea vuosttaš gii duosttai luoitit vulos gitta Guolás-savvonii ja dalle de ii šat dovdon nu guhkki Roabelágu ordasiidii  .(I H-U 1987: 39).
Čoddagis dovdui, nugo livččii lean miella čierrut  .(EG 1985: 26).
Čohkkedin dasa ja fertejin imaštallat go buot lei nu ortnegis ja nu ráinnas  .(EMV 1996: 126).
Čohkkedin su báldii ja vurden ahte son galggašii álggahit borrama  .(EMV 1996: 126).
Čohkkehii fas sieiva Mukká-Jáva gáfe jugačit ovdal go vieksái manná lihttariid čáhččečit  .(ME 1986:43).
Čohkkájin Iŋgá-siesá báldas ja vurden, ahte sáhtášin jearrat Peteris, muhto dasa ii boahtán dilalašvuohta, go  --  .(RPL 1994: 125).
Čohkkánin beavdegurrii vuordit  .(RPL 1994: 225).
Čohkánan ráhpa ala muittašit áhči rávvagiid  .(JÁV 1988: 75).
Čohkáneimme balssa ala háleštit ja ovdalgo earránattaime, de Márte lohpidii boahtit mihcamáraide Gonešjávrái  .(RPL 1994: 164).
Čohkáneimme johkagáddái ja hálešteimme iđitidjii ja soabaime deaivvadit Gonešjávrris  .(RPL 1994: 214).
Čohkánii vuorddašit ádjá sisa  --  .(EG 1985: 118).
Čohkánin uksagurrii vuordit  .(RPL 1994: 204).
Čohkánin áhkuin háleštit ja muitalin skuvlla birra  .(RPL 1994: 146).
Šokčit galge máhttit dáid vugiid  .(AE 1991: 65).
Čujuhii bajás ja vuolás ja šluvggii oaivvi, čájehii mo bahčit áiggui, čájehii mo son málesta  --  .(EG 1985: 104).
Čulku galggašii juohke gándda čeahpahii heaŋggastuvvot  .(HAG 1982: 51).
Šuohkidin buore mielas, go in dárbašan ieš álggahit ságastallama  .(RPL 1994: 37).
Šuohkkiheapmi beasai sis buhkain, sii doivo velá oaidnit Sámmola gearddi  -- .(PJ 1992: 27) SVXVO
Čuohpa dan stuorábu, váivi dalánaga fas murregoahtit, vástidii Ánte  .(IP 1995: 35).
Čuohpadusa várás son galggai ruoidnadit buot liigebuiddiid eret  .(JÁV 1988: 69).
Čuohpai láibbis guokte vajahasa, bijai ollu vuoja ala ja álggii seavvit, sevii ja huikkáhalai  --  .(EG 1985: 100).
Čuohppat gámasuinniid, goarrut biktasiid dávvái ja liikká ain leai dálvitheahti gálašit rievssatiid maŋis. Gassamuohtan gárddiid mielde johtit bertošiid oahppamin ja  --  .(EG 1985: 128).
Čuoika ii lean velá girdilan ja dan dáfus lei suohtas váccašit meahcis  .(RPL 1994: 167).
Čuoika ii lean velá girdilan, eatge dárbbašan bktasiiguin gokčat liikki  .(RPL 1994: 173).
Čuoimmi boađan váldit  .(HAG 1982: 28).
Čuojahin dohko, muhto in beassan Egiliin hupmat  .(EMV 1996: 149).
Čuožžilin ja gogŋejin geađggi ala várdát, oidnošedjego min dálut deikke  .(KP 1989: 113).
Čuoččui sávnni luhtte, čohkkái rántehis j váccii deatnogáddái várdádit, jos dat vel Paavo iđášii birra Ovdanjárgga  .(EG 1985: 125-126).
Čuoččuimet gálvolanjas ja imaštalaimet maid galggašeimmet bargat  .(RPL 1994: 22).
Čuvges vuovttat ja nu alit čalmmit ahte olmmoš sáhtii vajálduvvat go daidda geahččagođii  .(EMV 1996: 14).
Čuvvon su čalbmegeahčastaga ja jurddašin mot olbot sáhttet eallima ja jagiid golahit nu jjohtlit ja masa  .(EMV 1996: 11).
Čuđit oaivvildedje duššadit ja goddit gaccaheapmen oppa guovllu  .(EG 1985: 88).
Čužžon mealgat ja jurddašin máid gálggašin dahkat  .(EMV 1996: 96).
Čužžon uksaguoras ja vurden ahte son gohčču mu čohkánit  .(RPL 1994: 164).
Čáhci rádat álggii  .(MB 1985: 16).
Čáhci álggii diškašuddat ruovdda badjel ain eambbo ja eambbo  .(EL 1979: 47).
Čáhppes olbmot šadde gullat feara máid Oslo vilges ássiin  .(EMV 1996: 85).
Čála mu siđai dan dahkat  .(EMV 1996: 81).
Čállen velá dange, ahte dat oažžu leat maŋimuš reivve munno gaskkas  .(RPL 1994: 128).
Čálán dutnje vai dieđašit, mo áššit, munno dudnuin áššit, leat dál  .(KP 1989: 149).
Čázi diškun gaskkas Bás Gálle sáhtii áicat ahte maiddái bárut golge vulos  .(EL 1979: 50).