Sámedikki dievasčoahkkin. Čoahkkingirji 1/01.

Áigi: 	20.02. -- 23.02.01. Báiki: 	Sámedikki dievasčoahkkinlatnja, Kárášjohka. Áššelistu: Ášši 	01/01	Vuođđudeapmi. nammačuorvun, virgelobit, gohččojuvvon várreáirasat. gohččuma ja áššelisttu dohkkeheapmi. Ášši 	02/01	Sámedikki čoahkkinortnet. Ášši 	03/01	Sámediggeráđi doaibmadieđáhus. Ášši 	04/01	Gažaldagat Sámediggeráđđái Sámedikki čoahkkinortnega § 11 vuođul. Ášši 	05/01	Ođđa áššiid dieđiheapmi. Ášši 	06/01	Válddi delegeren kulturmuitolága mielde. Ášši 	07/01	Sámedikki boazodoallopolitihkka -- guorahallan. Ášši 	08/01	Eanadoallu sámi guovlluin. Ášši 	09/01	Sámedikki 2000 jahkedieđáhus. Ášši 	10/01	Duodjeovddidanprográmma.

 Čoahkkináiggit. Áigi. Ášši. Siidu. 20.02. dii. 09.00 -- 12.00 1/01. 4.

2/01. 7.

3/01 13 20.02. dii. 15.00 -- 18.20 3/01 joatká

 4/01 29

5/01 30

6/01 34 21.02. dii. 09.00 -- 18.00 seminára

22.02. dii. 09.00 -- 12.20 7/01 36 22.02. dii 15.00 -- 18.00 8/01 56

9/01 64 23.02. dii. 09.00 -- 12.30 9/01 joatká

 10/01 161

Ášši 01/01 Čoahkkima vuođđudeapmi Ášši meannudeapmi álggahuvvui guovvamánu 20. b. dii. 09.00. 1. Áirasat Čuovvuvaš áirasat ledje mielde vuođđudeamis: 1. Berit Ranveig Nilssen 	 21. Tor Nilsen. 	 2. Magnhild Mathisen 	. 22. Sven-Roald Nystø 	. 3. Olav M. Dikkanen 	. 23. Margreta Påve Kristiansen 	. 4. Hallgeir Skøien Varsi 	. 24. Randi Skum 	. 5. Jan Atle Samuelsen . 	 25. Ann Mari Thomassen. 	 6. Magne Ballovara.

26. Ove Johnsen. 	 7. Ragnhild Nystad. 	 27. Arvid Skjellhaug. 	 8. Egil Olli. 	 28. Per Solli. 	 9. John Henrik Eira. 	 29. Magne A. S. Huuva. 	 10. Klemet Erland Hætta.

30. Roger Pedersen. 	 11. Per A. Bæhr. 	 31. Ing-Lill Pavall. 	. 12. Isak Mathis O. Hætta 	. 32. Amund Eriksen 	. 13. Josef Vedhugnes 	 33. Nils O. Nilsen. 	 14. Olaf Eliassen.

34. Jarle Jonassen. 	 15. Geir Liland. 	 35. Einar Lifjell. 	 16. Per Edvin Varsi. 	 36. Leif Elsvatn. 	 17. Inger Anne Eira. 	 37. Gro Merete Siri. 	 18. Eva Josefsen. 	 38. Johan Mikkel Sara. 	 19. Geir Tommy Pedersen. 	 39. Laila Wilks. 	 20. Willy Ørnebakk. 	

 1. 2. Juolluduvvon permišuvnnat. Áirras nr. 6 Nils Henrik Måsø oaččui permišuvnna 19.02. -- 23.02.01. Áirras nr. 10 Ole Henrik Magga oaččui permišuvnna 19.02. -- 23.02.01. Áirras nr. 14 Peder Mathisen oaččui permišuvnna 19.02. -- 23.02.01. Áirras nr. 16 Randi Kvivesen oaččui permišuvnna 19.02. -- 23.02.01. Áirras nr. 17 Randi S. Pedersen oaččui permišuvnna 19.02. -- 23.02.01. Áirras nr. 25 Asbjørg Skåden oaččui permišuvnna 19.02. -- 23.02.01. Áirras nr. 37 Birger Nymo oaččui permišuvnna 19.02. -- 23.02.01. 3. 4. Várrelahtut. Áirasa nr. 6 Nils Henrik Måsø várrelahttu Magne Ballovara leai dievasčoahkkimis 19.02. -- 23.02.01. Áirasa nr. 10 Ole Henrik Magga várrelahttu Klemet Erland Hætta leai dievasčoahkkimis 19.02. -- 23.02.01. Áirasa nr. 14 Peder Mathisen várrelahttu Olaf Eliassen leai dievasčoahkkimis 19.02. -- 23.02.01. Áirasa nr. 16 Randi Kvivesen várrelahttu Per Edvin Varsi leai dievasčoahkkimis 19.02. -- 23.02.01. Áirasa nr. 17 Randi S. Pedersen várrelahttu Inger Anne Eira leai dievasčoahkkimis 19.02. -- 23.02.01. Áirasa nr. 25 Asbjørg Skåden várrelahttu Ann Mari Thomassen leai dievasčoahkkimis 19.02. -- 23.02.01. Áirasa nr. 37 Birger Nymo várrelahttu Gro Merete Siri leai dievasčoahkkimis 19.02. -- 23.02.01. Áššebáhpirat. Ođđajagimánu 29. b. 2001 beaiváduvvon gohččun ja áššelistu. Ovddiduvvon evttohusat. Čoahkkinjođihangotti árvalus Sámediggái:. 29.01.2001 gohččun áššelisttuin dohkkehuvvo. Jienasteapmi. 39 áirasis ledje 39 čoahkis. 1. Gohččuma dohkkeheapmi:. Ođđajagimánu 29. b. 2001 beaiváduvvon gohččun dohkkehuvvui ovttajienalaččat. 2. Áššelisttu dohkkeheapmi: Áššelistu mii čuovui gohččuma dohkkehuvvui ovttajienalaččat. Beavdegirjelasáhus. Dán áššis ii gáibiduvvon lasáhus čoahkkingirjái. Sáhkavuorrolistu ja replihkkavuorut.

Sáhkaovddideaddji. Replihkka. 1. Johan Mikkel Sara.

2. John Henrik Eira.

Sámedikki mearrádus maŋŋá jienasteami lea ná:. 29.01.2991 beaiváduvvon gohččun oktan áššelisttuin dohkkehuvvui ovttajienalaččat.

Ášši meannudeapmi loahpahuvvui guovvamánu 20. b. dii. 09.15.  Ášši 2/01.  Sámedikki čoahkkinortnet.  Ášši meannudeapmi álggahuvvui guovvamánu 20. b. dii. 09.15.  Áššebáhpirat. 1. Čoahkkinjođihangotti čoahkkingirjji M01/01 oassi -- rievdadusat Sámedikki vuođđonjuolggadusain ja čoahkkinortnegis.  2. Sámedikki ášši 44/00 -- Sámedikki doarjjastivrra njuolggadusat. 3. Sámediggeválganjuolggadusat.  4. Stuorradikki čoahkkinortnet, 12. kapihtal.  Ovddiduvvon árvalusat.  Čoahkkinjođihangotti árvalus Sámediggái: SÁMEDIKKI VUOĐĐONJUOLGGADUSAT.  1. kapihttal Sámedikki vuođđudeapmi, gaskaboddosaš jođiheapmi ja válgaiskkadeapmi.  §1-2 Vuosttamuš dábálaš dievasčoahkkima rahpan maŋŋá válgga. Sámedikki vuosttamuš dábálaš dievasčoahkkima maŋŋá válgga rahpá son gean Gonagas dasa bidjá.  rievdaduvvo leat ná: §1-2 Vuosttamuš dábálaš dievasčoahkkima rahpan maŋŋá válgga.  Sámedikki vuosttamuš dábálaš dievasčoahkkima maŋŋá válgga rahpá son gean Gonagas dasa bidjá. Jos dat ii leat vejolaš, de rahpá čoahkkima ovddit áigodaga Sámedikki čoahkkinjođiheaddji. Jos čoahkkinjođiheaddji ii sáhte rahpat čoahkkima, de rahpá ođđa Sámedikki boarraseamos áirras.  §1-3 Áirasiid sajit.  Go Sámediggi lea čoahkis, galget áirasat čohkkát válgakreatsaid nummarvuoruid mielde, vrd. Sámelága mearrádusaid. Vuosttas áirras galgá álo čoahkkát gurut ravddas.  rievdaduvvo leat ná: §1-3 Áirasiid sajit.  Sámedikki dievasčoahkkimis čohkkájit áirasat válgakreatsaid mielde ja áirasiid nummarvuoru mielde (vrd. sámelága njuolggadusaid).  §1-4 Gaskaboddosaš jođiheapmi.  Sámedikki vuosttamuš dábálaš dievasčoahkkima maŋŋá válgga almmuha ja jođiha ovddeš Sámedikki presideanta dassá go ođđa sámedikki čoahkkinjođihangoddi lea válljejuvvon.  Jos presideanta ii sáhte boahtit, de doaibmá várrepresideanta.  Čoahkkima jođiheaddji čuorvu namaid ja vuostáiváldá áirasiid ja sadjásaš áirasiid fápmudusaid.  rievdaduvvo leat ná: §1-4 Gaskaboddosaš jođiheapmi.  Sámedikki vuosttamuš dábálaš dievasčoahkkima maŋŋá válgga almmuha ja jođiha ovddeš Sámedikki čoahkkinjođiheaddji dassážii go ođđa Sámedikki čoahkkinjođihangoddi lea válljejuvvon. Presideanta almmuha ja jođiha čoahkkima dalle jos čoahkkinjođiheaddji ii sáhte dan dahkat. Ođđa Sámedikki boarraseamos áirras almmuha ja jođiha čoahkkima, jos čoahkkinjođiheaddji ii ge presideanta sáhte boahtit Čoahkkima jođiheaddji čuorvu namaid ja vuostáiváldá áirasiid ja sadjásaš áirasiid fápmudusaid.  2. kapihttal - Čoahkkinjođihangotti, lávdegottiid, Sámediggeráđi ja Sámi parlamentáralaš ráđđái áirasiid válljen rievdaduvvo leat ná: 2. kapihttal - Čoahkkinjođihangotti ja Sámediggeráđi válljen.

§2-1 Sámedikki bissovaš orgánat. Sámedikki bajimuš orgána lea dievasčoahkkin. Sámediggi vállje čoahkkinjođihangotti, válgalávdegotti, bearráigeahččanlávdegotti ja sámediggeráđi rievdaduvvo leat ná: §2-1 Sámedikki bissovaš orgánat. Sámedikki bajimuš orgána lea dievasčoahkkin. Sámediggi vállje čoahkkinjođihangotti ja Sámediggeráđi. Eará orgánaid regulelerejit Sámedikki čoahkkinortnega mearrádusat.

§2-3 Lávdegottit.  Maŋŋá go Sámediggi lea vuođđudan iežas, vállje Sámediggi iežas áirasiid logus válgalávdegotti ja bearráigeahččanlávdegotti.  Lávdegottiid doaibmaáigi čuovvu Sámedikki válgaáigodaga.  Sámediggi mearrida čoahkkinortnegistis dárkilet njuolggadusaid lávdegottiid doibmii.  §2-3 Lávdegottit -- sihkkojuvvo ja sirdojuvvo čoahkkinortnegii.   §2-6 Áirasat Sámi parlamentáralaš ráđđái.  Áirasiid válljen Sámi parlamentáralaš ráđđái dáhpáhuvvá gorrelohkoválggáin vuosttas dievasčoahkkimis maŋŋá sámediggeválgga. Sámediggeráđi lahtut leat joavkkuid gorrelohkosaš ovddasteami oassin.  Sámi parlamentáralaš ráđi doaibmaáigi čuovvu Sámedikki válgaáigodaga. Dakkár vejolaš dilis go Sámediggeráđđi guođđá doaimmas ja ođđa Sámediggeráđđi válljejuvvo, de šaddá ođđa válljen Sámi parlamentáralaš ráđđái §2-6 Áirasat Sámi parlamentáralaš ráđđái -- sihkkojuvvo ja sirdojuvvo čoahkkinortnegii.  Loahppa mearrádusat vuođđonjuolggadusain nuppi kapihttalis nummarastojuvvojit §2-1 - §2-4. .  3. kapihttal - Sámedikki ráđđádallamat.  §3-5 Čoahkkinalmmolašvuohta ja čiegusindoallangeatnegasvuohta. Sámedikki dievasčoahkkimat dollojit rabas uvssaid. Dattetge Sámediggi sáhttá 2/3 eanetloguin erenoamáš oktavuođain mearridit meannudit ášši giddejuvvon uvssaid duohken.  Sámedikki čoahkkinjođihangotti ja lávdegottiid čoahkkimat dollojit giddejuvvon uvssaid duohken. Sámedikki áirasiin lea geatnegasvuohta orrut muitalkeahttá áššiin mat eai leat almmolaččat. Dát guoská maiddái Sámedikki vuollásaš orgánaide.  rievdaduvvo leat ná:.  §3-5 Čoahkkinalmmolašvuohta ja jávohisvuođageasku.  Sámedikki čoahkkimat dollojuvvojit rabas uvssaid. Dattetge sáhttá Sámediggi 2/3 eanetloguin erenoamáš oktavuođain mearridit ahte ášši meannuduvvo giddejuvvon uvssaid duohken. Dievasčoahkkin sáhttá mearridit addit lobi Sámedikki hálddahusbargiide beassat gittačoahkkimiidda. .  Sámedikki áirasiidda guoská jávohisvuođageasku buot áššiin mat meannuduvvojit gittauvssaid duohken dievasčoahkkimis. Áirasiidda guoská jávohisvuođageasku maiddái dalle go sii bargguset oktavuođas Sámedikkis ožžot dakkár dieđuid mat leat steampalastojuvvon čiegusáššin Sihkkarvuođagohččosa, Suodjalangohččosa dahje hálddahuslága § 13 vuođul. Buot Sámedikki áirasat galget vuosttas gearddi go bohtet Sámediggái, vuolláičállit čoahkkinjođihangotti mearridan jávohisvuođageaskku. Dát guoská maiddái Sámedikki válljen dahje nammadan eará orgánaide válljejuvvon lahtuide dárbbu mielde. Sámedikki čoahkkinjođihangotti ja Sámediggeráđi čoahkkimat dollojuvvojit gittauvssaid. Sámedikki eará orgánat mearridit ieža galget go čoahkkimat leat rabas vai gitta, dán mearrádusa 1. ja 2. lađđasa mearrádusaid mielde.  4. kapihttal Sámedikki válljen §4-2 Válmmasteaddji fápmuduslávdegoddi.  Sáni »kreatasaválgastivrrain» sadjái nuppi lađđasis biddjojuvvo »Sámedikki válgalávdegottiin», geahča sámediggeválgalága láhkaásahusas.   SÁMEDIKKI ČOAHKKINORTNET.  3. kapihttal - Jienasteamit.  §14a Jienastanvuogit. a) Jienastanreaiddu geavahemiin ja go čoahkkinjođiheaddji gohčču jogo daid áirasiid guđet vuosttaldit eavttuhusa, dahje sin guđet dorjot eavttuhusa, čuožžilit. Čoahkkinjođiheaddji de sáhttá čađahit vuostejienasteami.  rievdaduvvo leat ná:.  §14 a Jienastanvuogit.  Go jienastanreaidu geavahuvvo; Áirasat geat dorjot eavttuhusa jienastit nu ahte deaddilit boalu »beali» jienastasreaiddus ja čohkkájit. Áirasat geat vuostálastet eavttuhusa jienastit nu ahte deaddilit boalu «vuostá» ja čuožžilit.   4. kapihttal - Čoahkkinjođihangoddi, lávdegottit ja Sámediggeráđđi.  §18 Válgalávdegoddi.  Maŋŋá go Sámediggi lea iežas vuođđudan, de válljejuvvo válgalávdegoddi mas leat vihtta lahtu ja seamma mađe várrelahtut. Sámediggi vállje jođiheaddji ja nubbinjođiheaddji. Lávdegottis galggašedje joavkkut leat ovddastuvvon buoremus lági mielde.  Válgalávdegoddi ovddida árvalusa buot válggain maid Sámediggi bidjá dan válmmaštit. Vrd. muđui vuođđonjuolggadusaid .  rievdaduvvo leat ná:.  §18 Válgalávdegoddi. Maŋŋá go Sámediggi lea iežas vuođđudan, de válljejuvvo válgalávdegoddi mas leat vihtta lahtu ja seamma mađe várrelahtut. Sámediggi vállje jođiheaddji ja nubbinjođiheaddji. Lávdegottis galggašedje joavkkut leat ovddastuvvon buoremus lági mielde. Lávdegotti doaibmaáigodat lea Sámedikki válgaáigodat.  Válgalávdegoddi ovddida árvalusa buot válggain maid Sámediggi bidjá dan válmmaštit. .  §22 Bearrráigeahččanlávdegoddi.  Maŋŋá ođđa Sámediggeráđi válljema galget sámediggeáirasat iežaset gaskkas válljet bearráigeahččanlávdegotti mas leat golbma lahtu ja peršovnnalaš várrelahtut. Jođiheaddji ja nubbinjođiheaddji válljejuvvoba opposišuvnnas. Vrd. muđui vuođđonjuolggadusaid § 2-3.  rievdaduvvo leat ná:.  §22 Bearráigeahččanlávdegoddi.  Maŋŋá ođđa Sámediggeráđi válljema galget sámediggeáirasat iežaset gaskkas válljet bearráigeahččanlávdegotti mas leat golbma lahtu ja peršovnnalaš várrelahtut. Jođiheaddji ja nubbinjođiheaddji válljejuvvba opposišuvnnas. Lávdegotti doaibmaáigodat lea Sámedikki válgaáigodat. Sámedikki doarjjastivrra lahtuid ii sáhte válljet bearráigeahččanlávdegoddái.  §24 Sámedikki doarjjastivra.  Maŋŋá go bearráigeahččanlávdegoddi lea válljejuvvon, de válljejuvvo Sámedikki áirasiid gaskkas doarjjastivra, mas leat 7 lahtu, jođiheaddji ja nubbinjođiheaddji válljejuvvo dáid gaskkas, ja peršovnnalaš várrelahtut. Válga čađahuvvo gorrelohkoválgan, ja stivrra doaibmaáigodat leat Sámedikki válgaáigodat.  Sámedikki doarjjastivra lea mearridanválddálaš go unnimusat 4 lahtu leat čoahkis. Sámedikki doarjjastivra sáhttá Sámedikki bušeahttamearrádusaid ja dikki mearridan njuolggadusaid vuođul mearridit dárkilet doarjjageavahusa ovttaskas doarjjaortnegiidda.  Sámedikki doarjjastivra sáhttá addit mearridanfápmudusa Sámedikki hálddahussii.  §25 Sámedikki giellastivra.  Mearrádusa sisdoallu mearriduvvo dalle go Sámediggi lea mearridan njuolggadusaid giellastivrii.   §26 Sámedikki válgalávdegoddi.  Maŋŋá go Sámedikki giellastivra lea válljejuvvon, de válljejuvvo Sámedikki áirasiid gaskkas Sámedikki válgalávdegoddi, mas leat 5 lahtu, jođiheaddji ja nubbinjođiheaddji dieid gaskkas, ja peršovnnalaš várrelahtut. Válga čađahuvvo gorrelohkoválgan, ja lávdegotti doaibmaáigodat lea Sámedikki válgaáigodat.  Sámedikki válgalávdegottis lea ovddasvástádus ráhkkanahttit ja čađahit sámediggeválgga, geahča sámelága Sámedikki ja eará riektediliid birra ja sámediggeválganjuolggadusaid.  §27 Áirasat Sámi parlamentáralaš ráđđái.  Sámi parlamentáralaš ráđđi válljejuvvo gorrelohkoválggain vuosttas dievasčoahkkimis maŋŋá sámediggeválgga. Sámediggeráđi lahtut leat joavkkuid gorrelohkosaš ovddasteami oassin.  Sámi parlamentáralaš ráđi doaibmaáigodat lea Sámedikki válgaáigodat. Dalle jos Sámediggeráđđi guođđá doaimmas ja ođđa Sámediggeráđđi válljejuvvo, de válljejuvvo Sámi parlamentáralaš ráđđi maid ođđasis.  Gustovaš čoahkkinortnega §24- §30 viđát ja guđát kapihttalis nummarastojuvvojit §28 - §34 maŋŋá rievdadusaid.  Jienasteapmi.  39 áirasis ledje 39 čoahkis. Čoahkkinjođihangotti árvalus gessojuvvui.  Beavdegirjelasáhus.  Dán áššis ii gáibiduvvon lasáhus čoahkkingirjái.  Sáhkavuorrolistu ja replihkkavuorut.   Sáhkaovddideaddji.  Replihkka.  1.  Johan Mikkel Sara.   2.  Einar Lifjell.   3.  Willy Ørnebakk.   4. .  John Henrik Eira.   5.  Magnhild Mathisen.   6.  Nils O. Nilsen.   7. Olav M. Dikkanem.   8.  Klemet Erland Hætta.  John Henrik Eira. Sámedikki mearrádus jienasteami maŋŋá lea ná: Čoahkkinjođihangotti árvalus gessojuvvui.   .  Ášši loahpahuvvui guovvamánu 20. b. dii. 09.40.   .   .  Ášši 3/01 Sámediggeráđi doaibmadieđáhus Ášši meannudeapmi  álggahuvvui guovvamánu 20. b. dii. 09.40.  Áššebáhpirat.  Sámediggeráđi doaibmadieđáhus, dieđáhus guoská Sámediggeráđi  doaimmaide 23.10.2000 rájes gitta 09.02.2001.  Ovddiduvvon evttohusat.  Sámediggeráđi árvalus Sámediggái: 1. Doaimma birra Sámediggeráđđi  lea dán áigodagas doallan 4 čoahkkima ja meannudan 41 ášši Nugo  oidno mildosis, de lea ráđđi leamaš ollu čoahkkimiin ja  ovddastemiin. 2.Áššesuorggit 2.1 Oahpahus ja oahppu.  Sámediggeráđđi meannudii áššis R 128/00 Stáhtabušeahtta 2002 --.  Mánáid- ja bearašdepartemeanta ja Girko-, oahpahus- ja  dutkandepartemeanta, bušeahta mii guoská dán guovtti  departementii. Ráđđi meannudii dán ášši danne go dat  lihkohisvuođas leai gahččan eret dievasčoahkkináššis 42/00.  Stáhtabušeahtta 2002. Muđui čujuhit čoahkkingirjái R 9/00, áššái.  R 128/00.  Čoahkkimis oahpahusministeriin Trond Giske 10.01.01.  deattuhii ráđđi čuovvuvaš áššiid; sámi oahpponeavvuid  ovddideapmi mas lea mielde maiddái IKT áŋgiruššan sámi skuvllain,  sihkkarastit sámi oahppiid individuála vuoigatvuođa oahpahussii  sámegielas ja sámegillii, fágalaš ja ovddidanbargu sámi skuvllain, ja  oahpahusdiimmuid sámegielas ja sámegillii hálddašeami sirdit.  Sámediggái. Dasto lea ráđđi buktán initiatiivva GOD:ii ahte  ráhkkanahttit rutiinnaid oahpahusdoaibmabijuid registeremii sámi  oahppiid várás. Dán lágan geahčastaga vuođul livččii.  Sámediggeráđis buoret vejolašvuohta váldit initiatiivvaid sámi  oahppiid oahpahusdili buorideapmái.  Dasa lassin lea  várrepresideanttas leamaš čoahkkin 31.10.00 Stuorradikki girko-,  oahpahus- ja dutkankomiteain jagi 2000 oahpahusbušeahta birra. Lea  váidalahtti go bušeahttašiehtadanboađusin Stuorradikkis šattai dat  ahte Sámediggi ferte seastit 2 miljon kruvnnu oahpahusas.  Sámediggeráđđi lea álgán evalueret sámi girjebuvttadeami vai  oččošii ollislaš gova sámi girjebuvttadeamis. Dát bargu  loahpahuvvo giđabeallái 2001, ja ovddiduvvo dievasčoahkkimii  meannudeapmái.  Sámi joatkkaoahpahusa evaluerema čuovvuleapmi lea  álggahuvvon ovttasráđiid Oahpahusguovddážiin.  Dán áigodagas leat  juogaduvvon 387 stipeandda oahppiide geain lea sámi joatkkaoahpahus, 2 stipeandda leat addojuvvon oahpahusa veajuiduhttinsektuvrii dearvvasvuođa ja sosiála ektui ja 6 stipeandda leat addojuvvon erenoamášpedagogalaš vuođđo- ja joatkkaoahpahussii.  Sámediggi lágidii 28. -- 29.11.00 konfereanssa ovttasráđiid Finnmárkku ja Tromssa oahpahuskantuvrrain sámi giela birra skuvllain ja servodagas. Dasto lea Sámediggi ovttasráđiid Finnmárkku ja Tromssa fylkamanniiguin doallan fágaseminára sámi mánáidgárddiid bargiide. Ráđi áigumuššan livččii doallat jahkásaš mánáidgárdesemináraid. Sámediggi válddii 01.01.01 badjelasas sámi mánáidgárddiid sierra doarjaga hálddašeami. Jagi 2002 bušeahttačoahkkima, 09.01.01 oktavuođas mánáid- ja bearašministeriin Karita Bekkemellem Orheim, muitalii ráđđi dan ahte lea váttis eanet áŋgiruššat fálaldagaid viiddidemiin bušeahta  geažil. Ráđđi oaččui positiivvalaš signálaid das ahte jos orru  šaddamin stuorát dárbu go mii vurdojuvvui, de lohpidii minister fas  ođđasis máhccat áššái.  Sámediggeráđđi lea buktán cealkámuša  Tromssa universitehta sámi strategalaš plánii. Cealkámušas lea  ráđđi deattuhan dan našuvnnalaš ovddasvástádusa mii universitehtas  lea sámi ja sámiid guoskevaš dutkamis, oahpahusas ja  gaskkusteamis. Dasa lassin go lea evttohan daid doaibmabijuid  prioriterema maid universitehta lea ovddidan strategiijaplánas, de lea  ráđđi maiddái evttohan ahte ovttasráđiid Sámi allaskuvllain ja  Davviriikkaid sámi instituhtain ásahuvvošii arktálaš eanadoalu- ja  luonddugeavahanoahppu.  Ráđđi lea čoahkkimis Oslo vánhenjoavkkuin  mii lea plánemin sámi skuvlla, šaddan ovttaoaivilii ahte Sámediggi  galgá veahkehit joavkku dan barggus mii guoská oahpahusa organiseremii  Oslo sámi mánáide. Hálddahus lea leamaš čoahkkimis Oslo gielddain. 1.2.2-Ealáhusat 2.2.1 Guolástus Luossabivddu reguleren 2001:s - gulaskuddancealkámuš Sámediggi lea buktán gulaskuddancealkámuša. Luondduhálddašan direktoráhtii anadromalaš luossabivddu regulerema ektui 2001:s Sámedikki evttohusat; 1. johkanjálbmereguleremat heaittihuvvojit Finnmárkkus, 2. čakčaluossabivdu rahppo fas mearas Finnmárkkus, 3. maŋŋá borgemánu 12. b. ii lohpi bivdit luosaid Davvi-Norgga jogain, 4. lohpi bivdit luosa miessemánu 1. b. rájes. Bivdoreguleren 2001:s Sámediggeráđđi lea árvalusastis. Regulerenráđđái bivdoregulerema ektui dáhtton bidjat deattu: 1. Norgga riddodorskki bivdui ja hálddašeapmái, 2. riddo- ja vuotnabivdui fas rekrutterenbivdoearit, 3. stuorát bivdovuoigatvuođat  riddo- ja vuotnafatnasiidda, 4. trola-, autoliina- ja  snoranuohttebivdu gáržžiduvvo 12 nautálaš miilla siste davábealde  62 gráda davvin. Sámediggi basttii dušše muhtun vuolitčuoggáide  oažžut doarjaga árvalusas.  Čoahkkin guolástusministeriin, Otto  Gregussen 14.12.00 Ráđđelahtus, Berit Ranveig Nilssen  leai 14.12.00 čoahkkin guolástusministeriin. Áššit mat  guorahallojuvvojedje ministeriin ledje; 1. Sámedikkis lea fuolla dan  geažil go dutkiid bivdoearrerávvagat eai čuvvojuvvo, 2. evttohus  ahte Guolástusdepartemeanta nammada bargojoavkku geahčadit Norgga riddodorskki hálddašeami ja bivddu, 3. rekrutterenbivdoeriid fas geavahišgoahtit, 4. 50% bivdoeari doalahit fatnasiidda mat leat vuollel 11 mehtera, 5. oktasašbivdoearri buot fatnasiidda Divttasvuonas, Ivguvuonas ja Deanus -- mat njuolga váikkuhit Sámedikki  sámi riddo- ja vuotnaguovlluid doaibmaplána čađaheami, 6. sávaldat  gieldit buot trolabivddu ja ráddjet autoliina- ja snoranuohttebivddu  12 nautálaš miilla siste davábealde 62 gráda davvin, 7. evttohus  oanidit dorske-, dikso- ja sáidebivdoeriid daid fatnasiidda main lea  vuoigatvuohta bivdit sallihiid ja sávššaid, 8. eahpesihkkarvuohta  movt 630.000 tonna šákšabivdu váikkuha Jiekŋameara ja Finnmárkku  rittu ekologiijai, 9. ruđat doaibmabijuid čađaheapmái sámi riddo-  ja vuotnaguovlluin, 10. Hellemovuotna -- guollebiebmankonsešuvnnat  Riddofatnasiid 2001 oktasašbivdoearreprošeakta Dál lea álggahuvvon  riddofatnasiid várás oktasašbivdoearreprošeakta 2001:s, ja ohcamiid  vuođul lea gessojuvvon vuorbi geat galget beassat searvat  prošektii. Sámedikki riddo- ja vuotnaguovlluid doaibmaplána vuođul  leat prioriterejuvvon fatnasat dan guovllus maid Sámediggi lea  evttohan geahččalanguovlun ođđa hálddašanmálliid iskkadeapmái válljejuvvon vuonaid ektui, d.m. Divttasvuotna, Ivguvuotna ja Deanuvuotna. Oktasašbivdoearrái gullet dorski, sáidi ja diksu dábálaš fatnasiid regulerema ektui mat leat vuollel 28 mehtera. Báikkálaš hálddašeapmi Deanus, Ivgus ja Divttasvuonas - stáhtus. Dál lea loahpahuvvon ovdaprošeakta man ulbmilin lea buktit albmosii dárbbuid vai sáhttá álggahit konkrehta doaibmabijuid Riddo- ja vuotnaguovlluid doaibmaplána rámma siste. Dáid beivviid ovddiduvvo loahpparaporta mas leat doaibmaevttohusat maiguin galgá čuovvulit daid áŋgiruššansurggiid mat leat evttohuvvon doaibmaplánas Boazodoallu Ruoŧa ja Norgga gaskasaš boazoguohtonkonvenšuvdna. Sámedikki ovddasteaddji boazoguohtonkonvenšuvnnas lea Ing-Lill Pavall. Norgga ja Ruoŧa Sámedikkiid presideantta guovttos leaba doallan čoahkkimiid báikkálaš sámegiliiguin ja boazodoalloguovlluiguin konvenšuvdnabarggu oktavuođas.  Heahtedilli Finnmárkku boazodoalus Mannán čavčča ja dán dálvvi lea deattuhuvvon.  man váttis dilli boazodoalus lea muhtun guovlluin Finnmárkkus. Sámediggeráđđi doalai 13.12.00 oktasaščoahkkima birasgáhttenministeriin Siri Bjerke, eanadoalloministeriin Bjarne Håkon Hanssen ja Gielda- ja guovludepartemeantta stáhtačálli guoktáin Steinar Pedersen ja Sverre Bugge. Sámediggeráđđi čujuhii man váttis  dilli muhtun sajiin Finnmárkkus leai dan geažil go eai lean sáhttán  doarvái njuovvat bohccuid čakčat. Sis, geain eai lean álggage  njuovvanbohccot, lea buot váddámus dilli ja leat áibbas dietnasa haga.  Sámediggeráđđi deattuhii ahte dán heahtedilis lea dárbu sihke  oanehis- ja guhkes áiggi doaibmabijuide. Daid boazodoalliid várás  geaidda dilli lea garrasepmosit čuohcan lea dárbu gávdnat čovdosiid  jođáneamos lági mielde. Ráđđehusa beales lohpiduvvui, ahte ášši  galgá čuvvojuvvojit dárkilit. Erenoamáš deaŧalaš leai dat go  Birasgáhttenminister Siri Bjerke dajai čielgasit ahte lea vuođđu  njeaidit eanet boraspiriid, erenoamážit geaŧkki.  Ráđđehus  dieđihii 06.02.01 ahte áigu ovddidit árvalusa Stuorradiggái ahte  addojuvvo 20 miljon kruvnnu boazodoalu dili buorideapmái. Dáinna lea  ráđđi duhtavaš  Eana- ja boazodoalu árvoháhkanprográmma.  Sámediggeráđđi lea cealkámušastis Ráđđehusa eanadoalu  árvoháhkanprográmma bargui deattuhan ahte lea deaŧalaš hukset ja  doalahit sihke oktodoaluid ja lotnolasdoaluid. Sámediggi áigu  árvoháhkanprográmmas erenoamážit deattuhit ahte ođđa ealáhusat  ovddiduvvojit ja árbevirolaš lotnolasealáhusat ealáskuhttojuvvojit,  vásedin- ja kvalitehtabuktagat sámi eanadoalus, mat leat  vuođđuduvvon kultuvrii ja árbevieruide, gánnáhahttivuhtii ja  gelbbolašvuođa bajideapmái ja fierpmádaga huksemii.  Sámediggeráđđi lea maiddái ovddidan cealkámuša boazodoalu  árvoháhkanprográmmii, geahča lagabui ášši birra áššis 07/01  čuoggás 10 Sámediggeráđi guorahallanárvalusas.  Dáidda- ja  kulturviesut Sámediggeráđđi lea geahčadan plánejuvvon sámi dáidda-  ja kulturviesuid stáhtusa. Dán oktavuođas lea boahtán ovdan dat ahte  leat stuorra hástalusat dáid plánaid ollašuhttimis. Dáid hástalusaide  lea dárbu oažžut ekonomálaš veahki guovddáš eiseváldiid beales,  erenoamážit Kulturdepartemeanttas. Sámediggeráđđi áigu viidáseabbot  dán barggus bidjat vuođđun dikki mihttomeari ahte buot almmolaš eiseválddit fertejit váldit ovddasvástádusa sámi kulturbarggus ja dan ovdáneamis. Dasa gullá maiddái dat ahte sámi servodagas galget gávdnot  arenat gos sáhttá bargat sámi kulturbargguin, gč. ášši 41/00.  Sámedikki 2001 bušeahtta.  Sámedikki strategiija 2001:s lea váikkuhit  Ája sámi guovddáža, Gáivuonas, duohtan dahkama, ja bargat dan ala  ahte ásahuvvo nuortasámi musea. Ája sámi guovddáža plánaid duohtan  dahkama oktavuođas lea buorre gulahallan oasálaččaid gaskka,  erenoamážit Kulturdepartemeanttain. Dát buktá dihto doaivagiid  prošeavtta ollašuhttimii.  Mii guoská nuortasámi musea ollašuhttimii sámi duhátjahkebáikin, de lea dilli nu ahte Ráđđehus dáhtošii ahte fylkagielddat, gielddat ja Sámediggi searvvašedje prošeavtta ruhtadeapmái. Dán oktavuođas čujuha Sámediggeráđđi. Ráđđehusa 2001 bušeahttaproposišuvdnii mas čuožžu: »Sámediggi lea mearridan nuortasámi musea Njávdámis sámi duhátjahkebáikin. Kulturdepartemeantta árvvoštallama mielde galgá nuortasámi museas leat organisatuvralaččat ja ruđalaččat báikkálaš faggi. Departemeanta áigu ságastallat ášši jođu, organiserema ja ruhtadeami birra Finnmárkku fylkagielddain, Mátta-Várjjaga gielddain ja Sámedikkiin, máhccan dihte áššái Stuorradikkis». Ráđđehusa stáhtabušeahtta árvalusa čuovvuleami oktavuođas Stuorradiggái, ovddidii ráđđi ášši Stuorradikki bearaš-, kultur- ja hálddahuskomiteai ja gieldakomiteai, muhto ášši  ii ovdánan. Dán vuođul ii leat ráđi mielas sáhttán joatkit nuortasámi museaprošeavttain dan hámis go dat dál lea leamaš, ja lea  addán Sámiid Vuorká-Dávviriidda mas lea prošeaktaovddasvástádus  dieđu dan birra. Sámediggeráđi ulbmilin lea: Hoahpuhit gulahallama.  Kulturdepartemeanttain nuortasámi musea birra jagi 2002  stáhtabušeahta ektui.  Árvvoštallat eará prošeavttaid maiguin  gozihit nuortasámi kultursuodjaleami ja kulturovddideami    Oktasaš kulturviesu ásaheami oktavuođas Osloi, lea ásahuvvon vuođđudus mii galggašii ollašuhttit prošeavtta. Vuođđudus lea ohcan ruđaid Sámedikkis investeremiid ja doaimma ruhtadeapmái. Oslo gielda galggašii ovddidit eanet konkrehta lokálafálaldaga, ja čilgehusa lokálaid doaimma birra  . Vuoigatvuođat  .  NOU 1997:4 Sámi vuoigatvuođalávdegotti árvalusa čuovvuleapmi.  Ráđđehusas lea álggahuvvon Sámi vuoigatvuođalávdegotti árvalusa NOU  1997:4 Finnmárkku ektui, čuovvuleapmi. Sámediggi leai ožžon  lohpádusa ahte Justisdepartemeanta váldá oktavuođa Sámedikkiin ovdal  2000 juovllaid ášši birra. Dattetge lea dát maŋiduvvon, ja vuordit initiatiivva departemeanttas. Sámediggeráđđi lea addán departementii  signálaid ahte mii vuordit ahte stáhta sámi vuoigatvuođaid barggu  oktavuođas čuovvu daid stándarddaid mat ovddiduvvojit  riikkaidgaskasaš oktavuođain ja bidjá daid vuođđun siskkáldas  proseassas mii lea jođus. Dasto lea áibbas vealtameahttun deaŧalaš  ahte dán barggus deattuhuvvojit maiddái vieruiduvvan  vuoigatvuođat. Sámediggeráđđi lea sávvan beassat viidáseappot  barggus ovttas bargat Ráđđehusain, ja ahte dát ovttasbargu  formaliserejuvvošii  Sámi vuoigatvuođalávdegoddi máttabealde.  Finnmárkku Sámi vuoigatvuođalávdegoddi Finnmárkku máttabeallái ii  leat vuos nammaduvvon. Sámediggeráđđi lea ovttasráđiid  Justisdepartemeanttain boahtán ovttaoaivilii ođđa sámi  vuoigatvuođalávdegotti mandáhta ja jođiheaddji ektui. Ráđđehus lea  dovddahan ahte Sámediggi galgá sáhttit evttohit golbmasa dan 14 lahtu  gaskkas dan ođđa Sámi vuoigatvuođalávdegoddái. Ášši birra  dollojuvvui čoahkkin 14.12.00 Justisdepartemeantta stáhtačálliin. ja  presideanta fas doalai čoahkkima ášši birra joavkojođiheaddjiiguin. 29.01.01. Doppe šattaimet ovttaoaivilii das ahte departementii ovddiduvvo Sámedikki kandidáhtaevttohus, ja eará bealit mat gusket Sámi vuoigatvuođalávdegotti ásaheapmái  2.4.3 Stáhta allmenneha ja stáhta čálekeahtes eatnamiid hálddašeapmi ja administeren Finnmárkkus, láhkaásahusrievdadusárvalus - gulaskuddan Dat rievdadusat  maid departemeanta lea árvalan láhkaásahusain stáhta allmenneha ja  stáhta čálekeahtes eatnamiid hálddašeami ja administrerema  oktavuođas Finnmárkkus, čatnasit oanehaččat go dadjá dasa ahte dat  ođđaásahuvvon Stáhta eanadoallohálddašeapmi šaddá váidalusorgánan,  iige Statsskog SF ja Eanadoallodepartemeanta.  Sámediggi deattuha  iežas prinsihpalaš oainnu áššái, ahte Stáhtá vuvddiid direktoráhta  nuppástuhttin 1993:s Stastsskog SF:n ii dávis daid eamiálbmot  geatnegasvuođaide maidda Norga lea čadnojuvvon, eai ge daid  lohpádusaide mat sápmelaččaide leat addojuvvon.  Go diet lea  daddjojuvvon, de fuomášii Sámediggeráđđi ahte dattetge lea  ulbmállaš rievdadit váidalusorgána. Dál lea jurddašuvvon dakkár  vuogádat mas šaddá duohta guovttedását váidalusmeannudeapmi, dalle go  dat mearrádusat mat leat dahkkojuvvon Statsskog, Eanavuovdinstivrra, eanadoallohoavdda dahje meahccestivrraid beales, váidaluvvojit  . 2.4.4 Minerálaláhka.    Čoahkkin stáhtačálliin Olav Soleng Ealáhus- ja gávpedepartemeanttas  (EGD) 13.11.00 ođđa minerálaláhkaevttohusa birra, várrepresideanta  dárkilasttii Sámedikki mearrádusa áššis ahte ođđa minerálaláhka ii  galggašii meannuduvvot Stuorradikkis ovdal go vuoigatvuohta  Finnmárkku eatnamiidda ja čáziide lea čilgejuvvon. Danne go  láhkaevttohusas leat mearrádusat main leat váikkuhusat  vuoigatvuođaproblematihkkii  Sámediggeválga ja sámi jienastuslohku.  Čavčča sámediggeválgii ráhkkaneapmi lea álggahuvvon. Leat ožžon 4  ohcama beassat registreret sámepolitihkalaš ovttadahkan; Sámi  válgalihttu, Guovddášbellodat, Bargiidbellodat ja  Riddobellodat. Ohcamat meannuduvvojit válgalávdegotti vuosttas  čoahkkimis 19.02.01. Hálddahusas lea leamaš sáhkavuorru guovddáš  válgakonfereanssas 09.02.01, ja áigut searvat davimus fylkagielddaid  válgakonfereanssaide maid dollet gielddaide. Mihttomearrin lea  muittuhit gielddaid sámediggeválgga birra ja sihkkarastit dan ahte  válgaloahppameanut čađahuvvojit johtilit ja beaktilit  2.5.1 Sámi  jienastuslohku 2000:s lea sámi jienastuslohku biddjojuvvon guovddáš  álbmotregisterii. Stáhta diehtojuohkinbálvalus (SI) lea Sámedikki  ávžžuhusa vuođul analyseren sámi jienastuslogu ođđajagi 2001  nammii. Maŋimuš válggas ledje 8667 olbmo  jienastuslogus. Ođđajagimánus 2001 ledje jienastuslogus dušše 8216  olbmo. Erohus dán guovtti logu gaskka lea 411 olbmo (40 ođđa olbmo  geat leat čálihan iežaset jienastuslohkui eai leat mielde dien  logus). Ráđđi lea 29.01.01 beaiváduvvon reivves departementii bivdán  kártet vejolaš sivaid erohussii, ja dan maŋŋá álggahit dárbbašlaš  doaibmabijuid. Hálddahus lea álggahan kampánjja dainna áigumušain  ahte oažžut eanet olbmuid sámi jienastuslohkui. Vuosttažettiin  dáhttu ráđđi buoridit fuomášumi ja máhtolašvuođa jienastuslogu  birra, nu ahte oažžut eanet olbmuid jienastuslohkui 2001  válgii. Maŋimuš áigemearri čálihit sámi jienastuslohkui lea  cuoŋománu 30. b. 2001. Kampánjja vuođul lea maiddái ulbmilin  ráhkadit strategiija movt oažžut eanet olbmuid jienastuslohkui 2005  válgii Álbmotregistera guovddáškantuvrra logut čájehit ahte  dušše 4 proseantta jienastuslogu olbmuid gaskkas leat nuorat geat  leat vuollel 25 jagi. 36 proseantta sin gaskkas leat nissonolbmot, ja  64 proseantta fas albmát. Olles 68 proseantta, čiežas logi olbmo gaskkas sámi jienastuslogus - leat badjel 40 jagi. Logut leat dramáhtalaččat -- ja muitalit ahte duohtavuođas leat eallilan albmát stuorra eanetlogus jienastuslogus. Ráđđi oavvilda ahte dál lea hui deaŧalaš movttiidahttit nuoraid ja nissonolbmuid -- ja lea danne válljen juste nuoraid ja nissonolbmuid sámi jienastuslogu diehtojuohkinkampánjja váldoolahusjoavkun.  Diehtojuohkinkampánjjat mat čađahuvvojedje 1993 ja 1997 válggaid oktavuođas, eai buktán dákkáraš bohtosiid maid leimmet vuordán. Danne áigut geahččalit eará vugiid diehtojuohkinkampánjjas dán vuoro. Sámi servodat lea čielga fierpmádatservodat -- ja doaivut dán sáhttit geavahit ávkin. Mis lea ulbmilin muittuihit ovttaskas sápmelažžii, sámi organisašuvnnaide, bellodagaide ja servodatásahusaide dan ovddasvástádusas mii dain lea, ahte fertejit aktiivvalaččat váikkuhit sápmelaččaid rekrutterama sámi jienastuslohkui. Sámediggi galgá ráhkadit diehtojuohkinávdnasiid ja juohkit dieđuid -- ja veahkehit diehtojuohkinbarggus. Nu ollugat go vejolaš galggašedje aktiivvalaččat váikkuhit ja oččodit eanet sámiid jienastuslohkui. Dát fierpmádatvuohki lea válljejuvvon dan geažil go diehtit ahte olbmot diehtojuohkima oktavuođas guldalit buorebut daid olbmuid geaidda sis lea luohttámuš dahje geaid juo dovdet -- ja olbmot várra eai bija nu stuorra deattu dan diehtojuohkimii maid byråkráhtat dahket, ja almmushuskampánjjaide. Dán vuođul lea ráđđi ovttasráđiid politihkalaš jođiheaddjiiguin mearridan juohkit 400.000,- kruvnnu dán jagi bušeahtas joavkkuide, mii galgá geavahuvvot sápmelaččaid rekrutteremii sámi jienastuslohkui Čakčat dahkkojuvvo evalueren ja čielggadusprošeakta. Ulbmilin lea gávnnahit movt beaktilepmosit sáhtášii mobiliseret jienastuslohkui čáliheami 2005 válgga rádjái.  Sámediggeráđis lea ulbmilin ahte buohkat geat devdet kriteriijaid galget vai sáhttet jienastit čálihit  iežaset sámi jienastuslohkui ja galget jienastit sámediggeválggas. Dán válggas lea erenoamáš deaŧalaš movttiidahttit  nuoraid ja nissonolbmuid.  Eará diehtojuohkinbargu 2.6.1.  Bálvalusdieđáhus Sámediggeráđđi lea loahpaheamen barggu bálvalusdieđáhusain. Ráđđi lea válljen ráhkadit bálvalusdieđáhusa guovtti siva geažil: danne vai mii ieža eanet oaidnit makkár bálvalusaid mii galgat addit olbmuide ja movt sin bálvalit. Muhto deaŧaleamos lea ahte olbmot galget beassat oaidnit maid sii sáhttet vuordit ja gáibidit mis -- sihke álbmotválljenorgánan, hálddašanorgánan ja hálddahussan.  Sámediggeráđđi lea válljen fokuseret diehtojuohkima vuoigatvuođaid birra. Daid ortnegiid dihte mat Sámedikkis leat, lea dárbu muitalit makkár vuoigatvuođat olbmuin leat -- leaš dal sáhka girjjiid luoikkaheami birra girjerádjosis, dahje ealáhusdoarjaga ohcama birra ealáhusfoanddas. Muhto buot deaŧaleamos -- ja áibbas mearrideaddji vuoigatvuohta -- lea jienastanvuoigatvuohta.  2.6.2 Interneahtta Sámedikki fálaldat interneahtas livččii galgan leat sajis ođđajagimánu gasku. Go nu ii šaddan, de boahtá dat das go TietoEnator teknihkalaš čoavddus ii  doallan dan dási mii leai šiehtaduvvon. Deaŧalaš bealli neahtta-čovdosis lea Microsoft ovddidan ođđa sámi bustávva-čoavddus. Čájeha dattetge ahte eai buot Microsoft-prográmmat ge doarjjo dan ođđa giellateknologiija, ja man geažil guovddáš doaimmat neahtta-čovdosis eai doaimma. Dasa lassin leat systemas eará teknihkalaš váttisvuođat mat hehttejit Sámedikki iskkadeames čovdosa dohkálaččat ja juohkimis dieđuid dan bokte. Sihke TietoEnator ja Sámedikki iežas IT-konsuleanttat prioriterejit váttisvuođaid buot bajimužžii. Váttisvuođat leat dattetge dakkárat ahte dál lea váttis dadjat juste beaivvi goas váttisvuođat čoavdašuvvet.  Sámedikki hálddahus ráhkkana dattetge johtilit oažžut čovdosa gárvvisin, ja sisdoalu ráhkadeapmi leat bures jođus buot ossodagain.  2.6.3 Guossit Sámedikki gussiid lohku lea issorasat lassánan 2000 čavčča. Fárrema rájes, borgemánu 2000 rájes gitta ođđajagimánnui 2001 leat fitnan sullii 5.000 guossi Sámediggevisttis. Našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš preassaolbmuid oktavuođaváldimat leat maiddái lassánan -- várra danne go Sámediggi lea ožžon iežas dálu. Visti čájehuvvo gussiide juohke beaivvi -- ja hálddahus pláne sierra diehtojuohkinfálaldaga gussiide 2001 turistaáigodaga várás.  2. Dearvvasvuohta ja sosiála Jagi 2000 golggotmánu loahpageahčen dollojuvvui čuovvulanseminára prošeaktajođiheaddjiide. Seminára fáddán leai »ollislaš dearvvasvuođa- ja sosiálafálaldat sámi álbmogii, hástalusat geavahusoassái». Deattuhuvvui movt sámi kultuvrralaš gelbbolašvuohta  galggašii heivehuvvot go galgá juksat mihttomeari ollislaš  dearvvasvuođa- ja sosiálabálvalusaid dáfus sámi álbmogii. Seminára  sisdoallun leai sámi kultuvrralaš gelbbolašvuohta dearvvasvuođa- ja  sosiálavuogádagas ollislaččat; makkár gáibádusaid dat bidjá  politihkalaš dássái, politihkalaš signálaid gaskkusteapmi guovddáš  dásis báikkálaš dearvvasvuođa- ja sosiálavuogádahkii,  institušuvdnadássái ja bargiid dássái Prošeaktaruđat 2001:s leat  almmuhuvvon dainna eavttuin ahte Sosiála- ja  dearvvasvuođadepartemeanta juolluda ruđaid dearvvasvuođa- ja  sosiálaulbmiliidda. Sámediggi lea ožžon sullii 65 prošeaktaohcama  .  7. Mediija   .  2.8.1 Oppalašsáddehat sámi álbmogii Sámediggeráđđi lea  buktán cealkámuša Oppalašsáddehatráđđái ráđi dieđáhusa  oktavuođas 2000-2001. Ráđđi oaidná ahte lea dárbu nannet Norgga oppalašsáddehaga geatnegasvuođaid sámi álbmogii. Oppalašsáddehatráđđi lea danne bivdojuvvon rievdadit oppalašsáddehat kriteriijaid dainna lágiin ahte maiddái dat ožžot bajit dási mihttomearrin nannet sámi kultuvrra, giela ja identitehta -- eai ge dušše norgalaš kultuvrra mii gal lea dárkilaston dáláš oppalašsáddehaga kriteriijain. Dán oktavuođas lea Sámediggeráđđi bivdán oažžut lahtu Oppalašsáddehatráđđái sámi álbmoga ovddasteaddjin.  Sámediggeráđđi lea bivdán Kulturdepartemeantta čielggadit NRK Sámi Radio. Leat bivdán árvvoštallat erenoamážit dakkár doaibmabijuid maiguin sáhtášii nannet NRK Sámi Radio redakšuvnnalaš ja ekonomálaš friijavuođa. Dán čielggadusbarggus galggašii váldot mielde NRK Sámi Radio vejolašvuođat oažžut sierra ruđaid ja sierra stivrra. Ovdáneapmi maŋimuš áiggiid lea dagahan ahte ekonomálaš ja redakšuvnnalaš ovddasvástádus lea sirdojuvvon sámi servodagas Marienlystii Osloi. Dát ii leat dohkálaš sámi oppalašsáddehahkii.  Mii leat ávžžuhan oppalašsáddehagaid nannet tv-fálaldagaid sámi mánáide. Positiivvalaš miellaguottuid sámegillii ferte oažžut juo nuorran, ja danne lea deaŧalaš ahte sámegiella duohtavuođas šattašii medijagiellan. Danne lea áibbas vealtameahttun oažžut sámegillii beaivválaš tv-fálaldagaid.  2.8.2 Sáddehatfálaldat sámi mánáide NRK Sámi Radio prográmmaráđi lahtut dovddahedje juovlamánus 2000 balu ahte tv-prográmmaid buvttadeapmi. mánáide ja nuoraide geahpeduvvošii dan geažil go beaivválaš. tv-ođassáddagat ásahuvvojit. Danne lea ráđđi bivdán NRK Sámi Radios  čilgehusa ášši birra.  Sámi medijafálaldat mánáide ja nuoraide leat  juo dál áibbas uhccán, ii ge daid oktavuođas gal movt ge šat heive  seastit dahje geahpedit. Sámediggeráđi mihttomearrin lea ahte  tv-fálaldagaid mánáide ja nuoraide galgá lasihit, ja dáid beliid  meannuda ráđđi dalle go buktá árvalusa sámi medijapolitihka  prinsihpaide ja mihttomeriide miessemánu dievasčoahkkimis.  2.8.3.  Sámedikki medijapolitihkka Guovvamánu 1. b. 2001 leai áigemearri  buktit gulaskuddama sámi medijapolitihka prinsihpaide ja  mihttomeriide. Dán rádjái eai leat boahtán galle cealkámuša ráđi  gulaskuddanoaivadussii. Ráđi árvalus ovddiduvvo dievasčoahkkimii  miessemánus 2001  Riikkaidgaskasaš ja davviriikkalaš eamiálbmogat  ja sámi ovttasbargu 2.9.1 ON eamiálbmotjulggaštus Bargu ON dásis  eamiálbmotjulggaštusain lea deaŧalaš eamiálbmoga  vuoigatvuođaide. Sámediggi lea searvan Norgga delegašuvdnii dan  rájes go julggaštusárvalus bođii 1994:s. Skábmamánus 2000 gávnnahii  dattetge ráđđi dan ahte eat sáhte searvat Norgga delegašuvdnii, eat  ge lean mielde bargojoavkku čoahkkimis. Sivvan dasa leai  guovttemielalašvuohta Norgga posišuvnnaid ektui šiehtadallamiin,  erenoamážit eamiálbmogiid iešmearrideami gažaldagas. Ferte maiddái  namuhit ahte Sámediggeráđi oainnu mielde ii leat oktavuohta. Olgoriikadepartemeanttain leamaš dohkálaš dáid áššiid dáfus, dát. guoská maiddái Norgga áŋgiruššamiidda eamiálbmotjulggaštus. proseassas.  2.9.2 Bissovas forum eamiálbmotáššiid várás ON:s ON. dievasčoahkkin mearridii 2000 juovlamánu álggus ahte galgá ásahuvvot. Bissovaš eamiálbmotforum ON:s, ruhtadangažaldat lea vel. báhcán. Sámediggeráđđi oaidná hirbmat positiivvalažžan go ásahuvvo  bissovaš eamiálbmot ON:s ja dat ásahuvvo ON eamiálbmotlogijagis. Sámi  parlamentáralaš ráđđi lea evttohan professor Ole Henrik Magga  eamiálbmogiid ovddasteaddjin sámi/inuihtaid guovllu ovddas.  2.9.3.  Barentsovttasbargu Norlándda fylkagielda válddii 28.11.00 badjelasas  Barentsovttasbarggu guovlulaš dási ovdagoddedoaimma Murmánskka Oblast  maŋis. Dán seamma beaivvi rájes šattai várrepresideanta Ranghild  L. Nystad eamiálbmogiid ovddasteaddjin Barents Regiovdnaráđis. Áirras  Egil Olli nammaduvvui Sámedikki ovddasteaddjin eamiálbmogiid  bargojovkui Čoahkkimis 20.11.00 olgoriikaministeriin Jagland  deattuhii várrepresideanta ahte lea dárbu oažžut bissovaš. eamiálbmotovddasteaddji Regiovdnaráđđái vai oktilašvuohta. eamiálbmotáššiin Barentsbarggus doalahuvvošii. Dasto namuhuvvui. ahte lea dárbu oažžut ekonomálaš doarjaga Barentsbarggu. eamiálbmotovddastussii. Eamiálbmotovddasteaddjiin, erenoamážit. ruošša bealde ii leat ruhta ráhkkanahttit áššiid dahje mátkkoštit  čoahkkimiidda.  Dan oktavuođas go várrepresideantta álggii  Regiovdnaráđđái dollojuvvui čoahkkin 22.12.00 várrepresideantta,  Kárášjoga gieldda ja Barentsčállingotti gaskka. Čoahkkimis leai  sáhka ustitvuođabarggu birra Kárášjoga gieldda ja Lujávrri gieldda  Ruoššabealde, gaskka. Deaŧaleamos áŋgiruššansuorgin Murmánskka  Oblast:s lea leamaš juste ustitvuođabargu eamiálbmogiid ektui  Kárášjoga ja Lujávrri gielddaid gaskka.  2.9.4 Davviriikkalaš  sámekonvenšuvdna Gieldadepartemeanta lea sádden raportta  »Davviriikkalaš sámekonvenšuvnna dárbu ja vuođđu» gulaskuddamii  ollu institušuvnnaide ja organisašuvnnaide. Sámediggi lea áššis  32/98 Davviriikkalaš sámekonvenšuvdna, meannudan raportta ja dahkan. mearrádusa áššis. Sámediggi doarjjui dás earret eará evttohusa ahte. nammaduvvo ekspeartalávdegoddi mii galgá bargat viidáseappot. konvenšuvnnain. Dasto deattuhuvvui mearrádusas ahte sámedikkiin ferte  leat guovddáš sadji barggus viidáseappot, dát guoská maiddái. ekspeartalávdegotti nammadeapmái ja lávdegotti mandáhta hábmemii Dasto čujuhii Sámediggeráđđi vástádusreivvestis gieldadepartementii  ahte mis lea beroštupmi diehtit movt bargu davviriikkalaš  sámekonvenšuvnnain viidáseappot lea jurddašuvvon, ja eaktuduvvui  ahte Sámediggi oažžu guovddáš saji plánenproseassas viidáseappot.  2.9.5 Oktasaščoahkkin sámeministeriid ja sámedikkiid presideanttaid  gaskka Vuosttaš čoahkkin sámeministeriid ja sámedikki presideanttaid  gaskka dollojuvvui Kárášjogas skábmamánu 2. b. 2000. Čállojuvvui  vuollái protokolla davviriikkalaš ovttasbarggu birra davviriikkalaš áššiin, fáddán protokollas leat: 1. Ođđa davviriikkalaš ovttasbargu sámi áššiin, 2. Davviriikkalaš sámekonvenšuvdna, 3. Sámi vuoigatvuođalávdegotti čielggadusat, 4. Nuortasámiid/skoaltálaččaid giella ja kultuvra, 5. Davviriikkalaš sámi profešuvdnaoahpahusat, 6. Sámi dáiddaallaoahppu ja 7. Sámedikkiid gaskasaš ovttasbargu -- Sámi parlamentáralaš ráđđi. Ruoŧa ráđđehus lea váldán badjelasas ovttasbarggu jođiheami, ja jáhku mielde dollojuvvo boahtte čoahkkin skábmamánus 2001.  2.9.6 Interreg III Prográmmaárvalusat, mas leat mielde guokte sámi oasseprográmma (Interreg Sápmi ja Intereg Åarjelsaemien) lea sáddejuvvon EO-komišuvdnii loahpalaš dohkkeheapmái. Prográmmat dohkkehuvvojit várra cuoŋo-/miessemánus 2001 ja dat biddjojuvvo vuođđun prográmmaid álggaheapmái. Sámi oasseprográmmat leat iešheanalaččat dan áddejumis ahte daidda nammaduvvojit sierra mearridanjoavkkut ja sierra prográmmabušeahtta. 2001 stáhtabušeahtas lea várrejuvvon 1 miljon kruvdnu goappáge oasseprográmmii. Dát lea lassin Sámedikki ruđaide Gielda- ja guovludepartemeantta jearaldaga vuođul lea Sámediggi evttohan lahtuid lullisámi prográmma mearridanjovkui 3. Dásseárvobarggu stáhtus Sámedikki mearrádus áššis 41/00 lea. čuovvuluvvon 2001 bušeahta disposišuvdnanotáhtas sierra ossodagaide. Ovttaskas ossodagat galget árvvoštallat ja rapporteret šaddet go ekonomálaš resurssat juogaduvvot eahperievttalaččat nissonolbmuid ja albmáid gaskka, iežaset bušehttadisposišuvnnain. Rapporttaid vuođul de ráhkadit ossodagat strategiijaid movt njulget vejolaš boasttuvuođaid  Sámi nissonolbmuid oidnosii buktima oktavuođas, maid sii leat bargan min servodahkii ávkin, leat sádden ávžžuhusa oainnusin dahkat Elsa Laula  Renberg barggu. Dán sáhttá dahkat dainna lágiin ahte sierra oktavuođain sierra mearkabeivviin miehtá jagi lágiduvvo juoga su muitun, ja erenoamážit álbmotbeaivvedoaluin 06.02.02. 2002:s lea logi  jagi áigi go sámi álbmotbeaivi ásahuvvui, ja danne lea lunddolaš  beaivvi ávvudeami oktavuođas bidjat erenoamáš deattu dasa maid Elsa  Laula Renberg eallin ja doaibma lea váikkuhan sámi servodahkii. Ráđđi lea maiddái álggahan prošeavtta čohkket dieđuid ja ávdnasiid Renberg:a birra ja fuolahit daid olbmuid olamuddui  Ráđđi áigu ovddidit dásseárvopolitihkalaš čilgehusa miessemánu dievasčoahkkimii.  10. Sámedikki ođđasis organiseren Sámedikki organiseren lea dál sajis. Vuollásaš ráđit heaittihuvvojedje 31.12.00, ja doarjjastivra ja giellastivra doaibmagohte. Proseassa oktavuođas lea leamaš sáhka sáhttá go Sámediggi heaittihit Sámi kulturmuitoráđi ja Sámi giellaráđi, go dat  leat ásahuvvon sierra lágaid ja láhkaásahusaid vuođul.  Mii guoská  ođđasis organiserema oktavuhtii sámelága giellanjuolggadusaide, de  deattuhuvvo ahte Sámediggi formálalaččat lea rievdadan Sámi  giellaráđi nama Sámedikki giellastivran. Sámedikki mearrádusas  áššis 23/00 čuoggás 5 boahtá ovdan ahte giellastivra meannuda sámi  giellaáššiid. Dán mearrádusas ii leat lagabuidda definerejuvvon  makkár doaimmat giellastivrras galget leat, juste danne go sámelága giellanjuolggadusaid láhkaásahusas § 3 -- 12 addojuvvojit lagat njuolggadusat orgána doaimmaide. Danne dávista Sámedikki mearrádus áššis 23/00 sámelága giellanjuolggadusaid ja guoskevaš láhkaásahusaid rámmaide.  Sámedikki hálddahus lea maiddái doallan čoahkkima Kulturdepartemeanttain ja Gielda- ja guovludepartemeanttain  09.01.01 mas geahčadeimmet čuolmmaid sámelága giellanjuolggadusaid  ektui. Dán čoahkkimis leimmet ovttaoaivilis das ahte lea dárbu  árvvoštallat álggahit barggu mii guoská sámelága  giellanjuolggadusaide ja láhkaásahusaide. Danne go dáláš sámelága §  3-12 sáhttá áddet nu ahte dat bidjá čanastagaid Sámedikki iežas  doaimma organiseremii, mii ii áibbas dávis sámelága § 2-12, njealját  lađđasii, ja go sámelága láhkaásahusat leat boarásmuvvan maiddái  dili ektui mii vuollásaš ráđiin leai ovdal nuppeláhkái  organiserema. Kulturdepartemeanta lea 10.01.01 reivves jearran makkár  justeremiidda dahje rievdadusaide Sámedikki mielas lea dárbu sámelágas  ja dan lahkaásahusain. Dát meannuduvvo áššin miessemánu  dievasčoahkkimis dan oktavuođas go čielggadeapmi sámegiela dili  birra meannuduvvo.  Earáláhkái organiserema oktavuohta  kulturmuitoláhkii lea čilgejuvvon Birasgáhttendepartemeantta 17.01.01  reivves (mielddusin), mas váldi sámi kulturmuittuid hálddašeapmái  kulturmuitolága vuođul addojuvvui Sámediggái  Sámedikki hálddahus  lea dál organiserejuvvon daid eavttuid ektui maid Sámediggi  mearrádusastis leai bidjan. Ossodatstruktuvra leai sajis  ođđajagimánu 1. b. ja dat leat 7 ossodaga ja buot ossodagat leat  doaimmas.  11. Eará áššit Lullisámi doaibmaplána Joavku mii lea  ráhkadan Lullisámi doaibmaplána lea loahpahan barggus ja plána lea  geigejuvvon presidentii. Plána galgá sáddejuvvot viiddis  gulaskuddamii. Ráđđi áigu sáddet ášši gulaskuddamii, ja áiggošii  bidjat dan dievasčoahkkimii meannudeapmái 2001 skábmamánus. Dan ferte mearridit dat ođđa Sámediggi mii válljejuvvo  Ráđđehusa Davvi-Norgga lávdegotti čuovvuleapmi Ráđđehusa Davvi-Norgga barggu oktavuođas dollojuvvui čoahkkin Čáhcesullos guovvamánu 6. b., masa serve Sámedikki presideanta ja njealje davimus fylkasátnejođiheaddji. Ráđđehusa beales ledje gielda- ja guovluminister, guolástusminister ja Ealáhus- ja gávpedepartemeantta ja Suodjalusdepartemeantta stáhtačállit. Čuovvuvaš fáttát ledje čoahkkimis: 1) movt galgá riikaoassi geavahit iežas ovdamuni ođđa maritiima šlájaid ja maritiima bioteknologiija ovddideamis, 2) Sámi giella ja kultuvra resursan ealáhusovddideapmái ja 3) movt riikaoassi galgá dustet ovdáneami oljju/gássa ja guolástusa oktavuođas, dasa gullá maiddái ovdáneapmi Davvioarje-Ruoššas  Sámedikki presideanta doalai sáhkavuoru; sámi giella ja kultuvra resursan ealáhusovdáneapmái  sámi servodagas, ja ovddidii sierra notáhta áššis. Maŋŋelis seamma  beaivvi searvvaiga presideanta ja gieldaminister sámi álbmotbeaivvi  ávvudeapmái Várjjat Sámi Museas Vuotnabađas  Rávttošnjárgga  álbmotmeahci viiddideapmi Porsáŋggu gielddas Sámediggeráđđi lea  addán gulaskuddancealkámuša áššái. Ráđđi lea erenoamážit  cuiggodan ahte Sámediggi ii gal dohkket ahte dien muttos deaŧalaš ja  guovddáš rievtti, nugo boazodoallorievtti hálddašeapmi, sirdojuvvo  Luondduhálddašan direktoráhtii  Sámi álbmotbeaivvi čalmmusteapmi.  Maŋimuš vahkuid dáhpáhusaid geažil lea ráđđi várrepresideantta  bokte ávžžuhan gielddaid ja organisašuvnnaid bidjat deattu  gierdemeahttunvuođa ja rasismma vuostálastimii servodagas, dalle go  sámi álbmotbeaivi čalmmustuvvui. Ráđđi čuovvulii dán dan beaivvi sáhkavuoruinis. Dasto lea hálddahus álggahan ráhkadit strategiija dán čuovvuleapmái skuvllain  Álttá-ášši duođašteapmi ja nealgudanakšuvnna čuovvuleapmi Sámediggeráđđi háliida bidjat deattu nealgudanakšuvnna mearkkašupmái sámerievttálaš ovdáneapmái, vai nealgudeaddjiid áŋgiruššamat sámi servodahkii ožžot dan dohkkejumi maid ánssášit. Álgovuorus álggahuvvo bargu duođaštit ja oainnusin dahkat sierra beliid nealgudanakšuvnnas ja dan mearkkašumis sámerievttálaš ovdáneapmái. Ráđđi háliida erenoamážit gávdnat dakkár arena nealgudeaddjiide gos ieža sáhttet muitalit iežaset historjjá birra.  Dasa lassin lea ráđđi meannudan váidalusáššiid ja ráhkkanahttán áššiid dán dievasčoahkkimii 12.3. Nammadeamit Sámedikki giellastivra ja Sámi giellalávdegoddi Sámediggeráđđi lea nammadan čuovvuvaš lahtuid ja peršuvnnalaš várrelahtuid Sámedikki giellastivrii: Lahtut: : Davvisámi juogus: 1. perš. várrelahttu: 2. perš. várrelahttu Nils Øyvind Helander (jođiheaddji) Kjell Kemi Else Turi Tor Magne Berg Steinar Nilsen Marit Breie Henriksen Inger-marie Oskal Magne Einejord Ardis Ronte Eriksen Julevsámi juogus: Anders Kintel Anders Nystø Kaia Kalstad Lullisámi juogus: Nora Brandsfjell (n.jođih.)  Åsta Granefjell Pentha  Albert Jåma Nammadeapmi gusto dán válgaáigodaga. Presideanta mearrida  lagat njuolggadusaid giellastivrii  Lahtut Sámi giellalávdegoddái:  Nils Øyvind Helander várre: Inger-marie Oskal Anders Kintal várre:  Anders Nystø Nora Brandsfjell várre: Åsta Granefjell Pentha  .  Sámedikki nuoraidpolitihkalaš lávdegoddi Sámediggeráđđi lea nammadan čuovvuvaččaid nuoraidpolitihkalaš lávdegoddái, geat galget ráhkkanahttit Sámedikki 2001 nuoraidkonfereanssa:.  Hallgeir Skøyen Varsi (jođiheaddji)  Laila Nystad.  Inga Márjá Steinfjell.  Lávdegoddi lea álgán ráhkkanit 2001 nuoraidkonferensii. Lávdegoddi doalai vuosttas čoahkkima 26.01.01. Čoahkkimis 08.02.01 lea lávdegoddi árvalan konfereanssa áiggi, báikki ja fáttáid. Nuoraidkonfereansa lea deaŧalaš eavttuidbiddji mánáid- ja nuoraidprošeavtta čuovvuleamis Nuorta-Finnmárkku guovllustivra.  Sámediggi lea nammadan Nuorta-Finnmárkku guovllustivrii Ellinor Guttorm Utsii várrelahttun Nils Ole Smuk.  3.4 Sámi girkoráđđi.  Sámediggi lea nammadan Sámi girkoráđđái áigodahkii 1999 -- 2002 Anne Berit Gaup Skumii várrelahttun Hege Fjellheim Sarre.  3.5 Plánaláhkalávdegoddi   Sámediggeráđđi doarju NBR árvalusa ahte John Henrik Eira nammaduvvo boazodoalu ovddasteaddjin Plánaláhkalávdegoddái. Dasto áigu Sámediggeráđđi váldit oktavuođa Birasgáhttendepartemeanttain ja oččodit Sámediggái sierra ovddasteaddji láhkalávdegoddái.    3.6 Davviriikkalaš diehtojuohkinkantuvra Davvi-Norggas   Sámediggeráđđi lea nammadan Heaika Skum lahttun Davvi-Norgga Davviriikkalaš diehtojuohkinkantuvrra stivrii áigodahkii 2001 -- 2002. Skum várrelahttun nammaduvvui Inga Ravna Eira.   .  13.4 Ođđa áššiid dieđiheapmi - čuovvuleapmi  .  Evttohuš Njuolggadusat guovtti váldogiela duođašteapmái.  Sámedikkis lea leamaš čoahkkin Girko-, oahpahus- ja dutkandepartemeanttain ja Oahpahusguovddážiin ja lea guorahallan sáhtášedje go oahppit vuođđo- ja joatkkaskuvllain válljet guokte vuosttasgiela. Vejolašvuohta válljet guokte nuppigiela guorahallojuvvui maiddái. (Ovdamearkka dihtii: davvisámegiella vuosttašgiellan ja dárogiella nubbingiellan. Nubbin giellan II sáhtášii leat vejolašvuohta válljet suomagiela dahje juogo mátta- dahje julevsámegiela). Sámediggeráđđi bargá viidáseappot áššiin ovttasráđiid Oahpahusguovddážiin ja Girko- ja oahpahusdepartemeanttain  .  Eavttuhus 2 Sámedikki áŋgiruššamat boahtteáiggi luonddubirrasa ja luondduvuođu sihkkarastimis Finnmárkkus.  Sámediggi lea go ođđasis organiseren gustogođii ođđajagimánu 1. b. 2001 bidjan deattu birasgažaldagaide oktan váldoáŋgiruššansuorgin. Dát váikkuhivččii maiddái boahtteáiggi luonddubirrasa sihkkarastima Finnmárkkus. Sámediggeráđđi oaidná prioriterejuvvon bargun geahčadit birasgažaldagaid olles sámi guovllus, gávdnan dihte ođđa strategiijaid buoremus vejolaš birasgáhttenhálddašeapmái.   Eavttuhus 3 Vuoigatvuohta oahpahussii sámegielas.  Sámediggeráđđi lea čoahkkimis guđát vahkus guorahallan ášši Girko-, oahpahus- ja dutkandepartemeanttain ja Oahpahusguovddážiin. Ráđđi bargá viidáseappot áššiin, ja vástádus GOD:s boahtá várra fargga.   Eavttuhus 4 Tromssa fylkagieldda joatkkaskuvladási skuvlastruktuvrra árvvoštallan  31.11.00 beaiváduvvon reivves Tromssa fylkagildii lea ráđđi dovddahan ahte ballá ahte fylkagielda ekonomálaš dili geažil árvvoštallá heaittihit daid joatkkaskuvllaid mat fállet oahpahusa sámegielas, omd. Skániid joatkkaskuvlla. Ráđđi lea bivdán oažžut dieđuid ášši ovdáneami birra.  Eavttuhus 5 Sámi fanasduddjonárbevierru Sámediggeráđi mielas gullá sámi fanasduddjonárbevierru sámi kulturmuittuid suodjaleapmái, maid Sámediggi dál goziha. Nugo muđui eará ge doaimmain sámi kulturmuittuid suodjaleamis, de leat maiddái ollu ja stuorra hástalusat oažžut ovdan dieđuid sámi árbevieruid birra, ja dat gáibida stuorát áŋgiruššamiid sihke dutkama ja hálddašanstrategiijaid ektui. Bargu sámi fanasduddjonvieruid ektui lea dakkár bargu masa Sámediggi sáhtášii váikkuhit eanet dutkama, ja hálddašeami ovddideami bokte.   14.5. Čoahkkimat.  Sámedikki presideanttas ja ráđđelahtus Isak Mathis O. Hætta lea leamaš čoahkkin 30.01.01 Kulturmuitolávdegotti jođiheaddjiin Tora Aasland ja lávdegotti lahtuin Audhild Schanche. Dán čoahkkimis geahčaduvvui Kulturmuitolávdegotti bargu dán rádjái, ja dasa lassin kulturmuittuid hálddašeami dárbbut ja hástalusat.  15.6. Dievasčoahkkináššit. Sámediggeráđis livččii áigumuššan ovddidit čuovvuvaš áššiid Sámedikki 28.05 -- 01.06 dievasčoahkkimii:   Sámi dáidda- ja kulturpolitihkka.  Sámedikki medijapolitihkka  2001-2002 boazodoallošiehtadus.  Sámedikki boazodoallopolitihkka.  Sámegiella. Rehketdoallu 2000 ja bušeahttareguleren 2001.  Dásseárvopolitihkalaš čilgehus.  Sámedikki politihkalaš organiseren -- vejolaš rievdadusat  .  Mielddusin:.  Ovddastus- ja čoahkkingeahčastat áigodagas 8.05.00 -- 22.10.00.  Sámediggeráđi čoahkkingirjjit 9/00, 1/01 ja 2/01.  Birasgáhttendepartemeantta 17.01.2001 .  Jienasteapmi. 39 áirasis ledje 39 čoahkis.  Jienasteapmi čađahuvvui dáid vuoruid mielde:.  1. Ášši loahpahuvvui jienasteami haga. Beavdegirjelasáhus.  Dán áššis ii gáibiduvvon lasáhus čoahkkingirjái.  Sáhkavuorrolistu ja replihkkavuorut.  Sáhkaovddideaddji.  Replihkka.  1.  Sven-Roald Nystø.   2.  Egil Olli.  Sven-Roald Nystø.   .  Egil Olli.  3.  Roger Pedersen.   4. Ragnhild Lydia Nystad.   5.  Magne Ballovara.   6.  Egil Olli.  7.  Einar Lifjell.  Magne Ballovara.  8.  Geir Tommy Pedersen.   9. Per Solli.  Ragnhild Lydia Nystad.   .  Per Solli.  10.  Per A. Bæhr.   11.  Ragnhild Lydia Nystad.   12.  Magne Huuva.   13. Eva Josefson.   14.  Per Edvin Varsi.   15.  Josef Vedhugnes. Ragnhild Lydia Nystad.  16.  John Henrik Eira.   17.  Nils O. Nilsen.   18.  Olaf Eliassen.   19.  Margreta Påve Kristiansen. .  20.  Berit Ranveig Nilssen.  Egil Olli.   .  Berit Ranveig Nilssen.  21.  Jarle Jonassen.   22.  Magnhild Mathisen.   23. Olav M. Dikkanen.   24.  Amund Eriksen.   25.  Ing-Lill Pavall.  26.  Geir Tommy Pedersen.   27.  Sven-Roald Nystø.   28.  Einar Lilfjell.   29.  Per Solli.   30.  Ragnhild Lydia Nystad.   31. Sven-Roald Nystø.   Sámedikki mearrádus jienasteami maŋŋá lea ná: Sámediggeráđi doaibmadieđáhus oktan mearkkašumiiguin váldojuvvui diehtun.   Ášši loahpahuvvui guovvamánu 20. b. dii. 16.30.  Ášši 4/01.  Gažaldagat Sámediggeráđđái Sámedikki čoahkkinortnega .  § 11 vuođul.  1. Eai lean gažaldagat .   Ášši meannudeapmi álggahuvvui ja loahpahuvvui guovvamánu 20. b. dii. 16.30.  Ášši 5/01.  Ođđa áššiid dieđiheapmi.  Ášši meannudeapmi álggahuvvui guovvamánu 20. b. dii. 16.50.  Áššebáhpirat.  1. Ášši 1 áirasis Ann-Mari Thomassen, NSR sámediggejoavku:.  Ofuohta/Mátta-Tromssa sámi suopman ferte čalmmustahttojuvvot sámegiel aviissain nu go Min Áiggis ja Áššus. Sámediggi ferte bargat dan ovdii ahte stáhta juolluda ruđaid ovddidit Ofuohta/Mátta-Tromssa suopmana sámegiel aviissain. »Davvisámegiella» lea eambbo go »Sis-Finnmárkku sámegiella». Ofuohta/Mátta-Tromssa erenoamáš suopman jávká jus dat ii ovddiduvvo almmolaš oktavuođain.  2. Ášši 2 áirasis Olav M. Dikkanen, NSR sámediggejoavku.  Luohtebarggu movttiidahttin bálkašupmi.  NSR árvala ahte Sámediggi ásaha movttiidahttin bálkkašumi luohtebargui. Bálkkašupmi attášii vuogas fuomášumi luohtebarggu ovddideamis, ja livččii maiddái movttiidahttin daidda geat barget musihkkavugiin, luđiin.  Ášši 3 áirasis Per A. Bæhr, Guovdageainnu Johttisámiid Listu:  Sámediggi berre bargat dan nala ahte ráfáiduhtton eatnamat fas bohtet ruovttoluotta boazodollui. Ulbmil daiguin ráfáiduhtton eatnamiiguin lei ahte galge adnot heargečorragiidda, ja dat dárbbut leat áibbas nohkan odne.  Ášši 4 áirasis Per A. Bær, Guovdageainnu Johttisámiid Listu:  Go Sámediggi bidjá dakkár mihttomeriid ahte galgá leat ekologalaš boazodoallu, de berre maiddái bargat dan nala, ahte rievssatbivdu čakčat beatnagiin, gildo áibbas earenoamážit ragátbáikkiin.  3.Ášši 5 áirasis Nils O. Nilsen, NSR sámediggejoavku  doarjja fásta bihtáide julev- ja lullisámegillii sámi aviissain.  Lea lunddolaš ahte sámegiel aviissat nu go Áššu ja Min Áigi galget fuolahit fásta aviisafálaldaga maiddái julev- ja lullisámegillii. .  Sámediggi váldá ášši bajás Gonagaslaš Kulturdepartemeanttain háhkan dihte doarjaga namuhuvvon áššái.  Mildosat: Kopiija reivves (23.01.2001) Gonagaslaš Kulturdepartemeanttas.  Kopiija reivves (31.10.00) Sálto Samesiebrres. .  4.Ášši 6 áirasis Olav M. Dikkanen, NSR sámediggejoavku.  Sámi báikenamaid ovddasvástádus berre sirdojuvvot Sámediggái. Dárbbašlaš reivdadusat báikenammalágas galget dahkkot dán vuođul.   Ášši 7 áirasis Johan Mikkel Sara, BB sámediggejoavku  Seailluhit sámi kultuvrra olggobealde sámi váldoguovlluid.  Duohtavuohta lea ahte ollu sápmelaččat šaddet guođđit sámi váldoguovlluid nugomat Kárášjoga, Deanu, Guovdageainnu skuvlavázzima dehe barggu dihte. Nu movt ortnet odne doaibmá, de oallugat masset kulturdoaimmahanrievtti máŋgga suorggis, nugomat ávkkástallat meahci, guolástit ja loddet. Dát lea stuora váttisvuohtan ja rihkku du olmmošlaš árbevieruid ja vuoigatvuođaid. Sámediggi berre árvvoštallat ja cealkit ahte sápmelaččat geat leat fárren berrejit oažžut seamma vuoigatvuođa ávkkástallat meahci go báikki olbmot dahket sin ruovttusuohkanis. Dát mearkkaša seamma vuoigatvuođa go báikki olbmuin juo lea. Diehttelasat berrejit dát vuoigatvuođat heivehuvvot nu ahte sámi vuođđoealáhusat eai goariduvvo. Omd boazodoallu. Dát lea dehálaš ášši šaddi buolvva ektui.  5.Ášši 8 áirasis Geir Liland, Sámi Válgalihtu sámediggejoavku:  Sámiid válgalihttu evttoha ahte Sámediggi váldá oktavuođa Fylkadikkiin, dainna ulbmilin ahte ovttastahttit váikkuhandoaimma Guolástusdepartementa ektui.  Mii oaivvildit ahte livččii lunddolaš ásahit váikkuhanfoandda ovttas ovttain dehe máŋggain fylkadikkiin, ja várra maid suohkaniiguin vai buorebut sáhttet ávkkástallat ámmátlaš váikkuheddjiid (lobbybargiid) Vuođđun min evttohussii lea dat go guovllu álbmotválljen ásahusain ii leat makkárge váikkuhus guolleriggodagaid hálddašeamis, vaikko dáin riggodagain lea eavttukeahtes mearkkašupmi rittu ássamii ja eknomijai.  Eurohpa riikkain lea dál dušše Ukraina mas lea eanet guovddášstivrejupmi go Norggas. Dálá stáhtabyrokrátiijas lea diktatuvrralaš stivrenmálle. Buot fápmu lea čohkkejuvvon departemeanttaide, erenoamážit biras- ja resursahálddašeamis mas lea stuorra mearkkašupmi midjiide. Finnmárkku eatnamat leat stáhta oamastusas, ja guolleriggodagat eai formálalaččat gal leat priváhta oamastusas, daid hálddašit departemeanttat.  Váikkuheaddjit (lobbybargit) váikkuhit otnáš Norgga guolástuspolitihka. Lulliguovllukapitála lea njuolga váikkuhan lágaid ja láhkaásahusaid, nu ahte mii geat ássat davimus guovlluin eat leat beassan ávkkástallat ovdamuniin mii galggašii leat go ássat lahka riggodagaid.  Mun namuhan bergenmonopola mii goaridi riikka 1600 ja 1700-loguin. Jagis 1815 ledje dušše 1800 olbmo guolástusgiliin Finnmárkkus. Dalle go mearriduvvon gáržžideamit loahpahuvvojedje, de 85 jagis lassánii guolástusgiliid lohku 25000:ii jahkái 1900:ii! (32000 olles fylkkas).  1950: s lassanii olmmošlohku Finnmárkkus 85000:ii. Guolástusdepartemeanta ásahuvvui 1947:s, ja 1948:s šattai fas guliid monopolagávppašeapmi. 27 fitnodaga ožžo olgoriikii vuovdinlobi (eksport), eatnašat ledje Bergen-fitnodagat.  Das rájes njiedjagođii olmmošlohku, ja dál orrot sullii 74000 olbmo Finnmárkkus.  Monopolagávppašeapmi bisttii 1980-jagiid loahpageahčái. Dalle bissehuvvui monopolagávppašeapmi EEO-heiveheami dihte. Eará váikkuheaddjit vuite ja guollebivdingáržžideamit bohte. Fanaseriid álggaheami geažil massiimet mii dan ovdamuni ahte ássat lahka resurssaid. -Dál amaskapitála hohpohallá oažžut ođđa resurssaid iežas háldui, guollebiebmanlobiid, reabbábivddu, ja luosa ja reabbá vuovdima  Guolástusdepartemeanttas váccaša dál Audun Maråk, Kjell Inge Røkke »guolástanfatnasa» hoavda, báŋkohoavddat ja industriijahearrát. Dán, váikkuheddjiid ja bellodatnjágadeaddjiid máilmmis, ii nagot fylkadiggi akto váikkuhit, ja Sámedikki jietna lea dego huikkanas jápmiidriikkas.  Ovttasráđiid eará álbmotválljen ásahusaiguin, ja várra maiddái fylkka ealáhusaiguin, sáhtášeimmet mii várra olahit juoidá. Muđui mii gáržut ja šaddat dego helotálbmot áibbas hilgojuvvon vejolašvuođas ávkkástallat ipmirmeahttun rikkis ressursaiguin.  6.Ášši 9 áirasis Per Solli, Bargiidbellodaga sámediggejoavku.  Beaivválaš rasisma.  Sámediggi ii dohkket ii fal ii man ge lágan nazistalaš ja rasistalalaš fysálaš ja psyhkálaš veahkaválddi. Sámediggi vuostálastá juohkelágan rasismahámiid, gierdemeahttunvuođa, doaruhemiid ja givssideami sihke skuvllas, bargoeallimis ja muđui ge servodateallimis.  Assimilašuvdnaproseassa maid Norgga stáhta lea fievrridan sámiid ektui, lea dagahan dan ahte muhtun sápmelaččain, erenoamážit riddoguovlluin ja guovlluin gos sámit ásset bieđgguid, leat identitehtaváttisvuođat, ja ollugat biehttalit iežaset sámevuođa, ja aktiivvalaččat vuostálastet buot sámi áššiid.  Ollu guovlluin lea váttisvuohtan dat go almmolaš opmodat billistuvvo, nugo sámegiel geaidnogalbbat. Dát dagut leat rasistalaččat. Boleseiseválddit fertejit buot návccaiguin bargat dan ala ahte billisteamit eai legaliserejuvvo beaivválaš rasismma namas. Dán lágan billisteamit dáhpáhuvvet árbevirolaš sámi ássanguovlluin. .  Dán beaivválaš rasismma dohkkehit muhtun norgalaš politihkalaš njunnožat. Dát lea heajos mearka. Duohtavuohta lea dat ahte sámit leat givssiduvvon ja doaruhuvvon gitta otnáš beaivái, dakkár guovlluin gos leat uhccitlogus.  Daid beliid vuođul mat dás leat namuhuvvon, ferte Sámediggi váldit iniatiivva ahte ráhkaduvvo oahpahusprográmma rasismma birra Norgga skuvllaid várás.  Dasa lassin ferte Sámediggi ráhkadit strategiijaplána juohkelágan rasismma vuostálastima várás. Sávaldahkan lea ahte dát ášši meannuduvvo dán dievasčoahkkimis.  Ovddiduvvon evttohusat.  Čoahkkinjođihangotti árvalus Sámediggái:  Evttohusat 1-9 sáddejuvvojit Sámediggeráđđái meannudeapmái.  Jienasteapmi.  39 áirasis ledje 38 čoahkis Jienasteapmi čađahuvvui čuovvuvaš vuoruid mielde: 1. Čoahkkinjođihangotti árvalus mearriduvvui ovttajienalaččat Beavdegirjelasáhus.  Dán áššis ii gáibiduvvon lasáhus čoahkkingirjái.  Sáhkavuorrolistu ja replihkkavuorut.  5.1 Sáhkaovddideaddji.  Replihkka.  1.  Ann Mari Tomassen.  Per Solli.  2 Per A. Bæhr.  Isak Mathis O. Hætta.  3.  Olav M. Dikkanen.  Per Edvin Varsi.  4.  Nils O. Nilsen.   5.  Roger Pedersen.   6.  Nils O. Nilsen.   7.  Johan Mikkel Sara.   8.  Ragnhild Lydia Nystad Per Edvin Varsi.   .  Klemet Erland Hætta.  9.  Johan Mikkel Sara .  10.  Geir Liland.  Sven-Roald Nystø.  11.  Per Solli.   .  Per Solli (bargoortnegii).   12.  Sven-Roald Nystø.  Per Solli Sámedikki mearrádus jienasteami maŋŋá lea ná:  Áššit 1-9 sáddejuvvojit Sámediggeráđđái meannudeapmái. .   .  Ášši meannudeapmi loahpahuvvui guovvamánu 20. b. dii. 18.00.  Ášši 6/00 Válddi delegeren kulturmuitolága mielde.  Ášši meannudeapmi álggahuvvui guovvamánu 20. b. dii. 18.00.  Áššebáhpirat 1. Sámedikki mearrádus áššis 23/00.  2. Sámedikki 14.07.00 beaiváduvvon reive Birasgáhttendepartementii.  3. Stuorradikki proposišuvdna nr 1 (2000-2001) -- Birasgáhttendepartemeanta kap. 1429.  4. Birasgáhttendepartemeantta 01.11.00 beaiváduvvon reive Sámediggái.  5. Advokáhtafitnodaga Schjødt 16.11.00 beaiváduvvon reive 6. Birangáhttendepartemeantta 3108.94 beaiváduvvon reive Sámediggái -- njuolggadusa rievdadus fágalaš ovddasvástádusa ektui jna. kulturmuitolága mielde -- válddi sirdin Sámediggái 7. Birasgáhttendepartemeantta njuolggadusat Sámi kulturmuitoráđi várás, beaiváduvvon 22.06.94.  8. Birasgáhttendepartemeantta 17.01.01 beaiváduvvon reive -- Mearrádus; »Láhkaásahusa rievdadus fágalaš ovddasvástádusa ektui jna. kulturmuitolága mielde -- válddi sirdin Sámediggái earáláhkái organiserema geažil.  Ovddiduvvon evttohusat Sámediggeráđi árvalus Sámediggái:  Čujuhit Sámedikki ášši 23/00 mearrádussii ja Birasgáhttendepartemeantta 17.01.01 beaiváduvvon reivii «Láhkaásahusa rievdadus fágalaš ovddasvástádusa ektui jna. kulturmuitolága mielde». .  Sámediggi delegere sámi kulturmuittuid suodjalanválddi kulturmuitolága mielde viidáseappot Sámediggeráđđái. Sámediggeráđis lea vejolašvuohta addit fápmudusaid hálddahussii kulturmuitolaga hálddašeami ektui. . Jienasteapmi.  39 áirasis ledje 37 čoahkis.  Jienasteapmi čađahuvvui dáid vuoruid mielde:  Sámediggeráđi árvalus mearriduvvui ovttajienalaččat.  Beavdegirjelasáhus.  Dán áššis ii gáibiduvvon lasáhus čoahkkingirjái.  Sáhkavuorrolistu ja replihkkavuorut.   Sáhkaovddideaddji.  Replihkka.  1.  Sven-Roald Nystø.   2.  Egil Olli.   3.  Sven-Roald Nystø.   4.  Egil Olli. .  Sámedikki mearrádus jienasteami maŋŋá lea ná:  Čujuhit Sámedikki ášši 23/00 mearrádussii ja Birasgáhttendepartemeantta 17.01.01 beaiváduvvon reivii «Láhkaásahusa rievdadus fágalaš ovddasvástádusa ektui jna. kulturmuitolága mielde». .  Sámediggi delegere sámi kulturmuittuid suodjalanválddi kulturmuitolága mielde viidáseappot Sámediggeráđđái. Sámediggeráđis lea vejolašvuohta addit fápmudusaid hálddahussii kulturmuitolaga hálddašeami ektui. . .   Ášši meannudeapmi loahpahuvvui guovvamánu 20. b. dii. 18.20 Ášši 7/01.  Sámedikki boazodoallopolitihkka - guorahallan.  Ášši meannudeapmi álggahuvvui guovvamánu 22. b. dii. .  Áššebáhpirat 1. Čoahkkingirjji oassi áššis R 5/01 -- Sámedikki boazodoallopolitihkka.  2.Ášši R 23/97 Boazodoalloplána -- lávdegotti mandáhta ja čoahkkádus evttohus.  3.Ášši R 95/97 Boazodoalloplána -- mandáhta mearrideapmi.  4.Ášši R 112/98 Boazodoalloplána -- lávdegotti nammadeapmi.  5.30.05.2000 beaiváduvvon sáddenreive.  6. Borgemánu 24. b. 2000 beaiváduvvon reive 7. Gulaskuddancealkámušain čoahkkáigeassu ja kopiijat.  Ovddiduvvon evttohusat.  Sámediggeráđi árvalus Sámediggái:  Sámedikki boazodoallopolitihkka.  Sámi boazodoallu -- ealáhus, eallinvuohki ja kulturguoddi (geahča 2. kap lávdegotti árvalusas).  Boazodoallu lea leamaš sámiid guovddáš ealáhus čuđiid jagiid. Ovdeliš áiggiid leai eanaš boazodoallu mii geavahii sámi guovllu. Dat movt boazodoallu geavaha eatnamiid arktálaš guovllus lea hirbmat erenoamáš, ja sámit leat sohkabuolvvaid bokte háhkan alcceseaset sierra gelbbolašvuođa mii lea lávga čadnojuvvon resursavuđđui. Boazodoallu ja sámi servodat leat dattetge áiggiid čađa, erenoamážit maŋimuš čuohtejagiid, áitojuvvon sakka stuorraservodaga beales, nu ahte boazodoallu earret eará lea massán ollu dain álgo viiddis ássanguovlluin ja guohtoneatnamiin Boazodoallu lea riikadásis uhca ealáhusaš, danne go olbmuid lohku ealáhusas lea viehka vuollin. Boazodoalloguovlu lea dál 40% Norgga areálain, ja lea dieinna lágiin stuorra ealáhus. Ollu sámi guovlluin lea boazodoallu guovddážis, ja das lea ain stuorra ekonomálaš ja barggolašvuođa váikkuhus sámi servodahkii. Dat lea maiddái mihtilmas sámi eallinvuohki, dan seammás go dat lea deaŧalaš ealáhussan Boazodoallu lea nugo muđui ge sámi servodat mannan stuorra rievdamiid čađa maŋimuš logi jagiin. Ealáhus lea ferten heivehit ođđa rámmaeavttuide dábálaš servodatlaš rievdamiid geažil. Boazodoalu ealáhuslaš ja kultuvrralaš mearkkašupmi sámi álbmogii dahká ealáhusa hui mearkkašahttin sámepolitihkalaš oktavuođas. Danne ii sáhte boazodoallopolitihka árvvoštallat dušše ealáhuspolitihkalaš perspektiivvas. Láhkaaddi ja eará eiseválddit fertejit álohii vuhtii váldit dan ahte boazodoallu lea lassin mihtilmas sámi eallinvuohki ja guovddáš kulturguoddi.  1 - Ekologálaččat, ekonomálaččat ja kultuvrralaččat ceavzilis boazodoallu (geahča 3. kap lávdegotti árvalusas).  Sámedikki mihttomearri:  «Sámedikki boazodoallopolitihka bajimuš mihttomearrin lea juksat ekologálaččat, ekonomálaččat ja kultuvrralaččat ceavzilis sámi boazodoalu, nu ahte dát mihtilmas sámi ealáhus, eallinvuohki ja kulturguoddi sihkkarasto, ovddiduvvo ja nannejuvvo.».  Boazodoallu lea áiggiid čađa leamaš deaŧalaš kultuvrralaš ja ekonomálaš vuođđu sámi servodagas. Dat lea ain deaŧaleamos ealáhus ollu sámi guovlluin, nugo Sis Finnmárkkus, gos stuorra oasis álbmogis lea muhtun láhkái oktavuohta boazodollui. Báikegottiin gos sámit leat uhccitlogus, lea boazodoalus ealáhusa lassin maiddái mearkkašeaddji sadji kulturguoddin. Boazodoallu lea máttasámi guovlluin ealli sámi ealáhus, ja danne dat lea erenoamáš deaŧalaš máttasámi kultuvrra ceavzimii boahtteáiggis.  Ekologiija, ekonomiija ja kultuvra leat čađa sorjavaš bealit dan barggus go galgá juksat ceavzilis sámi boazodoalu. .  (1) Ekologiija: Ekologálaš dássedeaddu lea absoluhtta eaktu boazodoalu boahtteáigái, ja ekologálaš dássedeattu vuhtii váldin ferte danne álohii biddjot sámi boazodoalloguovlluid hálddašeami vuođđun ja rámman. Nuppiiguin sániiguin daddjojuvvon ferte earret eará boazolohku áiggis áigái dávistit daid guohtonresurssaide mat gávdnojit. Dasa lassin mearkkaša dat dan ahte eará beliid ja doaimmaid main lea váikkuhus guohtonresurssaide ferte heivehit ekologálaš dássededdui, nugo boraspirenállái, ástoáigedoaimmaide, johtolahkii ja luonddu fysálaš lihkahallamiidda. Dán lágan bealit váikkuhit garrasit ekologálaš dássededdui boazodoalloguovlluin.  (2) Ekonomiija: Boazodoalliide ferte sihkkarastit dohkálaš ealáhusdietnasa. Mihttomearrin ferte leat dat ahte boazodoalliin lea dakkár dienasdássi mainna sáhttá birget almmá ahte ferte háhkat lassidietnasa olggobealde boazodoalu. Lea mearrideaddji ahte váikkuhangaskaomiid geavaheapmi hábmejuvvo dainna lágiin ahte dat váikkuha buvttadusa nanosmahttima ja dainna lágiin maiddái ealáhusa ekonomiija sihkkarastima. Bargosajit boazodoalus fertejit dohkkehuvvot uhccimusat seamma deaŧalažžan go dábálaš bargosajit almmolaš ja priváhta sektuvrrain. Dát oidno erenoamážit áššiin main areálalihkahallamat sámi guovlluin geahččaluvvojit dahkkojuvvot lobálažžan earret eará dainna ákkain ahte lihkahallan buktá ođđa bargosajiid. Álohii ii dákkár oktavuođain váldojuvvo doarvái vuhtii dat ahte lihkahallan čuohčá boazodoalu barggolašvuohtii, mii juo lea guovllus. .  (3) Kultuvra: Lea dárbu ahte boazodoallopolitihka hápmemis, eanet go ovdal, váldojuvvo vuhtii dat ahte boazodoallu lea mihtilmas sámi eallinvuohki ja guovddáš sámi kulturguoddi. Árbevirolaš boazodoallu gáibida dan ahte olles bearaš; nissonolbmot, albmát, nuorat ja mánát servet iešguđet láhkái dán bargui. Suksessiivvalaš ovdáneapmi, mas boazodoallu ollu adnojuvvo individuála ja albmáid ealáhussan, lea negatiiva olles sámi boazodoallokultuvrii. Danne ferte boahtteáiggi boazodoallopolitihkas ásahit buoret rámmaeavttuid nissonolbmuid, nuoraid ja mánáid aktiivvalaččat searvamii boazodoalus.  Ferte leat dihtomielalaš dan ektui ahte golbma váldomihttomeari sáhttet gártat vuostálága gaskaneaset, erenoamáš deaŧalaš lea vuhtii váldit kulturbeliid dalle go eará oasit geahččaluvvojit gozihuvvot.  Sámedikki prioriteremat:  3. Sámediggi áigu bargat dan ala ahte boazodoalu ekonomiija nanosmahtto.  4. Sámediggi áigu váikkuhit dan ahte ekologálaš vuođđu sihkkarastojuvvo ja gozihuvvo.  5. Sámediggi áigu fuolahit dan ahte kulturoassi oažžu nana saji boazodoallopolitihkas. .  2 - Boazodoalu riektevuođđu (geahča 5 ja 9.1 kap lávdegotti árvalusas).  Sámedikki mihttomearri:  «Lea dárbu čielgasit lága bokte nannet dan ahte boazodoalus lea iešheanalis riektevuođđu. Buot njuolggadusat, boazodoalloláhka ja láhkaásahusat galget ođasmahttot dán vuođul.».  Beroškeahttá das gii eaiggáduššá eatnama, addá boazodoalloriekti vuoigatvuođaid nugo bohccuid guohtumiidda, johttimii, bohcco johtolagaide, dárbbašlaš rusttegiid huksemii, dárbbašlaš muoraid váldimii, bivdimii, guolásteapmái ja meahcásteapmái jna. Sámi boazodoalus lea iešheanalis riektevuođđu sorjankeahttá lágas, mii vuođđuduvvo earret eará dološáiggi rájes geavaheapmái ja boares vieruide. .  Sámiin go leat eamiálbmot, leat maiddái sierra vuoigatvuođat iežaset árbevirolaš guovlluide, nugo vuoigatvuohta bargat boazodoaluin, sorjankeahttá Norgga diggerievttálaš beliin. Dát lea maŋimuš áiggiin čielgasit dohkkehuvvon riikkaidgaskasaš rievttis/álbmotrievttis.  Dološ áiggi rájes geavaheapmi ja boares vierut.  Maŋimuš áiggiid riektegeavahus, ollu alimusriekteduomuid hámis, dohkkeha dan ahte boazodoalus lea iešheanalis riektevuođđu, mii lea ásahuvvon boares vieruid ja dološ áiggi rájes geavaheami bokte. Danne lea maiddái čielggas ahte boazoealáhus gáhttejuvvo Vuođđolága § 105 ektui bággolotnumiin. 1996 boazodoallolága rievdadeami oktavuođas julggašta maiddái Ráđđehus ahte boazodoalus lea iešheanalis riektevuođđu, mii lea ásahuvvon dološ áiggiid rájes geavaheami ja boaresvirot geavaheami bokte. Dát leat deaŧalaš rievdadus mii guoská norgalaš eiseválddiid oidnui boazodoalloriektái. .  Dan bealis ahte boazodoalloriektái dál lea dohkkehuvvon iešheanalis riektevuođđu, lea mearrideaddji mearkkašupmi rievttálaš vuostálasvuođaid oktavuođas boazodoalu ja eará gilvaleaddji beroštumiid gaskka. Dán oktavuođas lea áibbas guovddážis dat ahte boazodoalus lea areálageavahanvuoigatvuohta. Dat go boazodoallorievttis lea iešheanalis riektevuođđu ráddje lihkahallamiid sámi boazodoalloguovlluin.  Boazodoalu iešheanalis riektevuođđu boahtá menddo uhccán oidnosii politihkas, láhkaaddimis ja hálddašangeavahusas. Sámi vuoigatvuođalávdegoddi lea evttohan láhkii bidjat riektevuođu (gč. NOU 1997:4, čk. 6.2 s. 329 ja čk. 11.6, s. 567).  Álbmotrievttálaš bealli.  Erenoamážit 1966 ON-konvešuvnna bokte, siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid hárrrái ja 1989 ILO-konvenšuvnna nr 169 bokte, eami álbmogiid ja čearddalaš álbmogiid hárrái, lea ásahuvvon riikkaidgaskasaš riektegáhtten sámi boazodollui. Goappašiid dáid konvenšuvnnaid lea Norga ratifiseren, ja danne dat geatnegahttet rievttálaččat norgalaš eiseváldiid.  Norggas lea vuosttažettiin ON-konvenšuvnna, siviila ja politihkalašvuoigatvuođaid hárrái, 27. artihkkala vuođul álbmotrievttálaš geatnegasvuohta sihkkarastit dan ahte sámi boazodoallu gáhttejuvvo beaktilit. Mearrádus geatnegahttá earret eará gáhttet sámi kultuvrra ja kultuvrra ávnnaslaš vuođu beaktilit. ON:a olmmošvuoigatvuođakomitea, man bargun lea bearráigeahččat ahte stáhtat dollet iežaset geatnegasvuođaid dán konvenšuvnna ektui, lea meannudan golbma sierra váidalusa sámi boazodoalu ektui. Komitea nanne ahte konvenšuvnna 27. artihkkal guoská čielgasit sámi boazodollui. Dán mearrádusas daddjo makkár lihkahallamiid sáhttá lohkat konvenšuvnna rihkkumin árbevirolaš sámi boazodoalus. . Ovdamearkka dihtii lihkahallamat ja reguleremat mat sáhttet čuohcat sámi boazodollui dainna lágiin ahte dat ii šat ceavcce, leat vuostá konvenšuvnna. Olmmošvuoigatvuođakomitea lea cealkán ahte dán lágan árvvoštallamis ferte vuhtii váldit makkár váikkuhusat sierra lihkahallamiin leat oktiibuot sámi boazodollui. .  Miessemánu 21. b. 1999 olmmošvuoigatvuođa lága nr. 30 bokte heivehuvvui earret eará ON-konvenšuvdna siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid birra norgalaš lágaide. Heivehuvvon konvenšuvnnain lea ollu nannoseabbo sadji norgalaš rievttis go ovdal, earret eará biddjojuvvo ON-konvenšuvnna 27. artihkkal ovddabeallái dalle go dat lea vuostálága eará lágaiguin, geahča olmmošvuoigatvuođa lága 3. paragráfa.  Olmmošvuoigatvuođa láhka ferte maiddái boahtit ovdan fárrolagaid Vuođđolága § 110 A ja C mearrádusaiguin Boazodoalloláhka.  Boazodoalloriekti lea kollektiivvalaš sámi riekti mas lea iešheanalis riektevuođđu sorjankeahttá lágas, vuođđuduvvon dološ áiggiid rájes geavaheapmái ja boares vieruide. Dattetge lea boazodoallu guhkes áiggi juo lágain regulerejuvvon. Láhka lea dál váldoáššis detáljadásis, mas leat doaibmagohččosat. Orru dego boazodoallu ain geahččaluvvošii hálddašuvvot ja stivrejuvvot dainna áddejumiin ahte lea dušše boazodoalloláhka mii regulere boazodoallorievtti. .  Sámedikkis leat vuordámušat dan bargui maid boazodoalloláhkalávdegoddi lea bargamin. Livččii hui deaŧalaš ahte láhkalávdegotti árvvoštallamat ja evttohusat manašedje vuđolaš ja rabas gulaskuddanproseassa čađa. Sámediggi áigu meannudit boazodoalloláhkalávdegotti árvalusa gulaskuddanvuoru oktavuođas Maŋimuš áiggiid leat oaidnán ahte elliidsuodjalanláhka bahkkehuvvo namuhuvvot boazodoallolága oktavuođas. Ii leat dohkálaš geahččalit reguleret boazodoalu elliidsuodjalanlága mearrádusaid bokte. . Sámedikki prioriteremat:  6. Sámediggi áigu bargat dan ala ahte boazodoalu sorjankeahtes rievttálaš vuođđu čielgasit dárkilasto lágas.  7. Sámediggi áigu váikkuhit dan ahte buot relevánta lágat geahčaduvvojit dainna áigumušain ahte boazodoalu sierra riektevuođđu nanosmahtto, ja čielgasit mearriduvvo lágain ja heivehuvvon daidda.   3 - Boazodoalu iešstivren (geahča 7. kap lávdegotti árvalusas).  Sámedikki mihttomearri:  «Sámediggi áigu aktiivvalaččat váikkuhit dan ahte boazodoalu iešstivren nannejuvvo, erenoamážit danne go boazodoalu dáláš njuolggadusat ja šiehtadusat garrasit váikkuhit dan ahte boazodoallu šaddá ovttalágan buot guovlluin.».  Stáhta lea dađistaga stivregoahtán nannoseabbot ja nannoseabbot boazodoalu detálja dási lágaid ja šiehtadusaid bokte, mas uhccán lea vuhtii váldojuvvon ealáhusa iešstivren,   dološ áiggiid rájes geavaheapmi ja árbevirolaš bealit. Boazodoalliin lea dál hui unnán vejolašvuohta organiseret boazodoalu ja bargat dainna árbevirolaš ja báikkálaš doaibmaminstariid ektui, erenoamážit detálja dási njuovvangáibádusaid geažil. Dát sáhttá dagahit dan ahte boazodoalu báikkálaš, árbevirolaš ja kultuvrralaš bealit sáhttet jávkat.  Lea dárbu oažžut stuorát válljenvejolašvuođa, earret eará das movt ovttaskas doalli organisere doalus. Ovttaskas doalli oainnat ferte heivehit doaimma addojuvvon eanadieđálaš, ekologálaš ja ekonomálaš eavttuide. Dán lágan iešstivren lea deaŧalaš jos galgá juksat ja sihkkarastit ceavzilis boazodoalu.  Boazodoallopolitihkkii lea oalle guhkás geavahuvvon eanadoalu buvttadus- ja rámmaeavttut, main ovttabealádit deattuhuvvo biergobuvttadus. Dát lea čuohcan boazodoalu kultuvrralaš beliide ja mihtilmasvuođaide. Sámedikki oainnu mielde lea njuovvama ja eallostruktuvrra detálja dási stivren áittan árbevirolaš sámi doaibmavugiide.  Sámedikki prioriteren: 8. Sámediggi deattuha ahte lea deaŧalaš addit ealáhusbargui válljenfriijavuođa. Dát mearkkaša dan ahte boazodoallu galgá leat guovddážis go ealáhussii hábmejuvvojit rámmaeavttut.   4 - Boazodoalu areáladilli (gč 6. kap lávdegotti árvalusas).  Sámedikki mihttomearri:  «Mihttomearrin ferte leat sihkkarastit ahte boazodoallu ii šat eanet masse eatnamiid. Ferte árvvoštallat movt ovdal massojuvvon boazdoalloguovlluid dál sáhtášii addit ruovttoluotta boazodollui. Dasto fertešii geahčadit vejolašvuođa váldit atnui areálaid mat eai leat geavahuvvon boazodoalu ulbmiliidda dego buhtadussan massojuvvon eatnamiidda.» .  Bahkken olggobealde boazodoalu guohtoneatnamiidda lea duođaleamos áitta ealáhusa boahtteáiggi leahkinvuđđui. Go bahkkemat lassánit sihke almmolaš ja priváhta beroštumiid beales, de gáržuda dat dađistaga guohtoneatnamiid.  Daid beroštupmi vuostálasvuođaid oktavuođas stuorraservodaga ja boazodoalu gaskka, lea oppalaččat nu ahte boazodoallu dat vuoittahallá. Maŋimuš 50-60 jagiin lea boazodoallu massán nu ollu guohtoneatnamiid, ii ge oro šat gierdamin massit maidege. Boazodoallu ii leat ožžon ođđa eatnamiid buhtadussan massojuvvon eatnamiid ovddas.  Dál lea dárbu nannet rievttálaš areálagáhttema boazodoalus. Dán oktavuođas lea deaŧalaš árvvoštallat sierra areálalihkahallamiid ollislaš váikkuhusaid boazodoalloguovlluin. Muhtun boazodoalloguovlluin lea sierra areálalihkahallamiid supmi nu stuoris ahte dat áitá boazodoalu leahkima vuođu. Lea dárbu fas álgit hállat buhtadusaid birra boazodollui, vai boazodoallu oččošii buhtadusa muhtun ráji daid eatnamiid ovddas maid leat massán. Sámi boazodoalloguovllut vásihit bahkkema olmmošlaš doaimmaid geažil. Turisttat mannet guhkkelii luonddus, dasa lassin bohtet sierra ealáhus- ja industriijadoaimmat ođđa guovlluide, ja dađistaga go teknologiija šaddá buoret, de olahit dát ođđa guovlluide ja resurssaide.  Meahcceareála eavttuid stivrejit dávjá dat servodatsuorggit, main leat eará ulbmilat go váikkuhit ceavzilis boazodoalu doalaheami. Erenoamážit gávpogiid ja čoahkkebáikkiid lahkosiin bahkkejit ollugat deaŧalaš boazodoalloguovlluide.  Guhkkin boahtán ja báikkálaš nuoskkideamit áimmus ja luonddus, ja mohtorfievrruid riedja sihke eatnamis ja čážiin leat maiddái áittan boazodoalloguovlluide. Norgalaš eiseválddit leat mieđihan ahte dán lágan muosehuhttimiin leat stuorra negatiivvalaš vaikkuhusat birrasii ja ealliide.  Mii guoská váttisvuođaide eanadoalu/eanaeaiggádiid ja boazodoalu gaskka, de čujuhit daid ollu rievttálaš nákkuide main boazodoalu vuoigatvuođat leat eahpiduvvon, erenoamážit máttasámiguovlluin. Dát nákkut čuožžilit dábálaččat danne go boazodoalu geavahanriekti eahpiduvvo. .  Go boraspiret oppa áiggi lassánit boazodoalloguovlluin, de lea dat ge duohta áittan ceavzilis boazodoalu mihttomearrái. Boraspiriid lassáneami geažil ii sáhte muhtun guohtoneatnamiid oppanassiige albmaláhkái geavahit boazodoalloguovlluin, mii fas ain eanet gáržuda guohtoneatnamiid ja lea stuorra noađđin eará guovlluide.  Eahpitkeahttá lea ávkin boazodollui ja sámi beroštumiide dat go guovllut gáhttejuvvojit lihkahallamiid vuostá olggobealde. Muhto lea deaŧalaš muitit ahte gáhtten ii galgga šaddat hehttehussan ealáhusbargui boahtteáiggis. Vásihusat čájehit ahte gáhttenplánain ja gáhttenplána evttohusain ii addojuvvo doarvái sadji árbevirolaš sámi geavaheapmái ja ealáhusbargui. Danne lea ge deaŧalaš ahte gáhttennjuolggadusat árvvoštallojuvvojit ođđasis, dainna áigumušain ahte gáhttenpolitihkka nannoseabbot gozihivččii sámi beroštumiid, ja bijašii eamiálbmot beroštumiid guovddážii. Dainna lágiin sáhttet ráfáiduhttimat boahtteáiggis bidjat vuođu lagat ovttasbargui, go mii dál lea leamaš sámi beroštumiid ja gáhtteneiseváldiid gaskka. Fertet menddo dávjá vuosttildit gáhttenplánaid dan geažil go sámi beroštumit nu uhccán aktiivvalaččat váldojuvvojit vuhtii gáhttenpolitihka hápmemis. Danne fertešii ge Sámediggi boahtteáiggis oažžut guovddáš saji sámi guovlluid eana- ja luondduresurssaid hálddašeamis.  Plána- ja huksenláhka lea okta deaŧalaš váikkuhangaskaoapmi sámi luondduvuođu suodjaleamis. Lea deaŧalaš ahte dan plána- ja huksenlága reviderenbarggus mii lea jođus heivehuvvo láhkii guovddáš mihttomearrin dat ahte sihkkarastit sámi kultuvrra luondduvuođu. Dán sáhttá dahkat deattuhannjuolggadusa bokte plána- ja huksenlága ulbmilparagrafas ja váikkuhaniskanmearrádusain. Lea čielga dárbu buorebut ovttastahttit boazodoallolága ja plána- ja huksenlága. Gielddaide ja fylkagielddaide livččii ovdamunnin oažžut gova gustovaš orohatrájiin ja geahčastaga boazodoalu ollislaš resursadárbbus beaivválaš areálahálddašeamis. Sáhtášii leat ovdamunnin jos boazodoalu areáladárbbut livčče biddjojuvvon areálaplánii. Eará doaibmabijut sierra lágaid vuođul maid galggašii ovttastahttit plána- ja huksenlágain, leat eanadoallodoaibmabijut nugo ođđa bealdduid ja meahccegeainnuid ráhkadeapmi. Dát leat ođđa doaibmabijut ja lihkahallamat areálain ja dain leat stuorra váikkuhusat meahccegeavaheapmái, biologálaš šláddjivuhtii, boazodollui, kulturmuittuide ja kulturbirrasii.  Sámedikki prioriteremat:  9. Sámediggi áigu ain bargat dan ala ahte boazodoalu areáladárbbut sihkkarastojuvvojit.  10. Sámediggi áigu váikkuhit dan ahte boazodoalu areáladili geahčadeapmi álggahuvvo jođáneamos lági mielde. Dál lea dárbu oažžut ollislaš geahčastaga ovdánanminstaris ja otnáš areáladilis. .  11. Sámediggi oaivvilda ahte ođđa lihkahallamiid sámi boazodoalloguovlluin ferte ráddjet dassážii go areáladilli lea geahčaduvvon.  12. Sámediggi áigu bargat dan ala ahte oččodit ruovttoluotta daid boazodoalloeatnamiid maid ovdal leat massán, ja oččodit sámi boazodollui ođđa guohtonguovlluid. 13. Sámediggi áigu váikkuhit dan ahte árvvoštallojuvvo sáhtášii go ii-rievttálaš vuostálasvuođaid čoavdinmekanismmaiguin gávdnat čovdosiid eanadoalu/eanaeaiggádiid ja boazodoalu gaskasaš vuostálasvuođaide.  14. Sámediggi áigu aktiivvalaččat bargat dan ala ahte plána- ja huksenláhka buoreduvvo sámi areálaberoštumiid ektui. Sámediggi gáibida sierra ovddastusa plánaláhkalávdegottis.  5 - Boazolohku -- guohtonvuođđu (gč 18. kap lávdegotti evttohusas). Sámedikki mihttomearri:  «Bajit dási mihttomearrin ferte leat dat ahte boazodoaluin galgá bargat ekologálaččat dohkálaš vugiin. Boazologu ferte heivehit guohtoneatnamiid ektui, ja dan oktavuođas ferte dego váldonjuolggadussan váldit vuolggasadjin dálveguohtoneatnamiid. Eará doaimmaid boazodoalloguovlluin ferte maiddái heivehit ekologálaš beliide ja ođđaset diehtagii lihkadallamiid beavttu ja olggut muosehuhttimiid ektui.».  Go galgá heivehit boazologu resursadillái, de ferte prioriteret barggu bajimuš boazologu ektui orohaga nammii. Lea deaŧalaš ahte orohagat aktiivvalaččat servet dán bargui. Dan oktavuođas go mearriduvvo boazolohku doalu nammii, ferte leat čielggas mii lea orohaga bajimuš boazolohku.  Lassin boazolohkui váikkuhit maiddái fysálaš lihkahallamat, eará muosehuhttimat olggobealde boazodoalu ja laskan boraspiret, sakka boazodoalu guohtonresurssaide.  Sámedikki prioriteremat:  15. Sámediggi áigu čuovvut boazologu láhkaheivehanbarggu dárkilit.  16. Sámediggi áigu váikkuhit dan ahte dát bargu geahčaduvvo ollislaš perspektiivvas, mas bealit nugo boazolohku, lihkahallamat, muosehuhttimat ja boraspiret leat oassin. .  6 - Teknihkalaš veahkkeneavvut boazodoalus ja mohtorfievrruiguin johtin meahcis (gč 19. ja 20. kap lávdegotti árvalusas).  Sámedikki mihttomearri:  «Mihttomearrin galggašii leat dat ahte doallat teknihkalaš veahkkeneavvuid geavaheami boazodoalus dakkár dásis mii dávista prinsihppii ceavzilis boazodoallu. Dasto váikkuhit dan ahte boazodoallu oažžu daid seamma eknomomálaš rámmaeavttuid mat eará vuođđoealáhusain leat. Ii-ealáhuslaš vuodjima boazodoalloguovlluin ferte doalahit vuollin. Dát ferte guoskat maiddái dan ii-ealáhuslaš vuodjimii skohteriiguin.».  Ođđaáigásaš boazodoalus lea váttis bargat teknihkalaš veahkkeneavvuid haga. Dattetge ferte dán lágan veahkkeneavvuid geavahit hui várrugasat, earret eará dan geažil go lea dárbu suodjalit ja gaskkustit árbevirolaš boazodoallofágalaš diehtaga ja máhtolašvuođa. Dán oktavuođas lea ovttaoaivilvuohta das ahte lea dárbu geahčadit movt áiddit ja mohtorfievrrut geavahuvvojit boazodoalus.  Boazodoalus leat hui eahpeoiddolaš divatortnegat go daid buohtastahttá omd. eanadoaluin, mii guoská teknihkalaš veahkkeneavvuid oastimii. Ovdamearkka dihtii ožžot boazodoallit ruovttoluotta skohtermomssa dušše juohke nuppi jagi. Dasto lea čujuhuvvon ahte boazodoalus ii leat makkárge investerendoarjja, nugo guolástusas ja eanadoalus lea. .  Mohtorfievrruiguin johtimis meahcis lea dat váikkuhus ahte dat muosehuhttet riejain ja muđui ealliid, maiddái bohccuid. Dasto billista dat eatnamiid sakka ja loaktá daid. Ii-ealáhuslaš mohtorjohtalusa meahcis ferte doallat unnimus dásis, danne go dat vaháguhttá hui sakka birrasa ja boazodoalu. Meahcceresurssaid aktiivvalaš geavaheapmi ja daiguin ávkkástallan nugo meahcásteapmi, guolásteapmi ja murjjiid čoaggin leat guovddážis dálolaččaid sámi kultuvrras, ja ollugiidda leat dat ain deaŧalaččat borramuš- ja ealáhusgáldun. Danne dáhttu Sámediggi ahte dáláš njuolggadusat ja njuolggadusaid geavahus heivehuvvojit báikegottiid olbmuid dárbbuide meahccegeavaheami oktavuođas nugo omd. meahcásteamis, guolásteamis ja muorječoaggimis.  Mihttomearrin ferte leat stivret mohtorfievrruid geavaheami meahcis nu ahte báikegottiid olbmot, geat árbevirolaččat geavahit guovlluid, sáhttet geavahit mohtorfievrruid iežaset dárbbuide.  Sámedikki prioriteremat:  17. Sámediggi oaivvilda ahte boazodoalu divatnjuolggadusaid ferte buoridit.  18. Sámediggi áigu árvvoštallat doarjjaortnegiid sierra investeremiid várás boazodollui.  19. Sámediggi oaivvilda ahte lea dárbu árvvoštallat teknihkalaš veahkkeneavvuid ja mohtorfievrruid geavaheami boazodoalus, birasárvvuid ja luondduvuođu ektui.  20. Sámediggi áigu bargat dan ala ahte ii-ealáhuslaš mohtorvuodjin ráddjejuvvo ja ahte láhtut biddjojuvvojit daid johtolagaide mat juo leat, ja báikegottiid olbmuid meahccegeavahan dárbbut váldojuvvojit vuhtii.   7 - Astoáiggebartat ja goađit boazodoalloguovlluin (gč 24. kap lávdeg.árv.).  Sámedikki mihttomearri:  »Astoáiggebarttaid ja gođiid huksema ja geavaheami boazodoalloguovlluin galggašii ráddjet.».  Astoáiggebartat ja goađit leat viehka stuorra váttisvuohtan boazodoalu ealáhusbargui. Dán lágan bissovaš visttiid geažil johtalit olbmot eanet meahcis, maiddái mohtorfievrruiguin boazodoalloguovlluin. .  Astoáiggebarttaid ja --gođiid huksema boazodoalloguovllus galggašii ráddjet, muhto dat ii galgga dattetge hehttet daid dálolaččaid huksemis gođiid ja barttaid, geat árbevirolaččat leat geavahan meahci ealáhussan, ja guovlugullevašvuođa dikšun árvvoštallojuvvo earáláhkái go huksen dábálaš astoáiggeulbmiliidda.  Sámedikki prioriteremat: 21. Sámediggi áigu váikkuhit dan sihkkarastima ahte ovddasvástideaddji plána- ja hukseneiseválddit ráddjejit dakkár visttiid huksema ja geavaheami mat eai geavahuvvo ealáhusulbmiliidda.   8 - Boraspiret (gč. 17. kap lávdegotti árvalusas).  Sámedikki mihttomearri:  »Ferte oažžut buoret dássedeattu boraspiriid ja boazodoalu gaskka. Dasto galgá boazodoallu oažžut buhtadusaid daid duohta vahágiid ovddas maid boraspiret dagahit.».  Biologálaš šláddjivuohta lea vuođđun eamiálbmogiid eallimii miehtá máilmmi, ja lea deaŧalaš sihkkarastit dan. Lea dárbu oažžut buoret dássedeattu boazodoalu ja boraspiriid gaskka.  Dat movt boraspiret hálddašuvvojit Norggas buktá stuorra váttisvuođaid boazodollui. Ollu boazodoalloguovlluin leat dál menddo ollu boraspiret. Dát dagahit boazodollui stuorra ekonomálaš vahágiid jahkásaččat. Ealáhusa logut čájehit ahte sullii 40% gaskamearálaččat riikadásis masset buvttadusas boraspiriide. . Boraspireváttisvuođaid oktavuođas lea erenoamáš áigeguovdil Bern-konvenšuvdna. Lea deaŧalaš ahte Bern-konvenšuvnna čuovvuleapmi geahčaduvvo daid riikkaidgaskasaš eamiálbmogiid vuoigatvuođaid olis mat leat guston maŋimuš logi jagi. Erenoamáš áigeguovdilat leat ILO-konvenšuvdna nr 169 ja ON-konvenšuvdna siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid hárrái, 27. artihkkal. ON-konvenšuvdna siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid hárrái lea dál heivehuvvon olmmošvuoigatvuođaláhkii. Lága goalmmát paragráfas lea mearrádus ovdamuni ektui vuostálasvuođaid oktavuođas.  Boraspiriid ferte geahpedit dain guovlluin gos ollu ealliid borret boraspiret. Ferte šaddat álkit viežžakeahttá lobi ovdagihtii, njeaidit ealliid mat vaháguhttet. .  Lea čájehan ahte buhtadusnjuolggadusaid vuođul ii oažžo buhtadusa daid vahágiid ovddas maid boraspiret duođas leat borran. Lea dárbu johtilit vuđolaččat ođasmahttit njuolggadusaid, nu ahte vahágiid sáhttá mihtidit duohta vahágiid vuođul.  Eanadoalus ja boazodoalus lea oktasaš dat ahte leat stuorra boraspirevahágat. Dán guovtti ealáhusa ovddasteaddjit galggašedje geahččalit ovttasráđiid čoavdit dieid oktasaš hástalusaid otnáš boraspirehálddašeami ektui.  Sámedikki prioriteremat:  22. Sámediggi oaivvilda ahte boraspiriid ferte reguleret dain guovlluin gos ollu masset bohccuid ja šibihiid boraspiriide. .  23. Sámediggi oaivvilda ahte ferte bidjat johtui dárbbašlaš doaibmabijuid maiguin buhtadit daid vahágiid mat ealáhussii leat šaddan. Doaibmabijuiguin ferte maiddái buhtadit vahágiid maŋŋáváikkuhusaid.  24. Sámediggi áigu bargat dan ala ahte buhtadusnjuolggadusat rievdaduvvojit nu ahte duohta vahágiid ovddas sáhttá oažžut buhtadusa.  25. Sámediggi oaivvilda ahte boraspiriid bivdinortnega ferte buoredit.   9 - Bohccuid fealtanjuovvan (gč. lávdegotti evttohusas kap. 21). Sámedikki mihttomearri:  »Bohccuid galggašii ain sáhttit njuovvat fealttas, ekonomálaččat ávkkálaš, ekologálaččat riekta ja kultuvrralaččat deaŧalaš árbevierrun.».  Bohccuid gustovaš fealtanjuovvannjuolggadusat eai leat heivehuvvon boazodollui eai ge boazodoalu rámmaeavttuide. Danne ferte njuolggadusaid rievdadit. Ovdamearkka dihtii lea mearrádus mii guoská njuovvanbázahusaide eahpegovttolaš garas. Dávjá lea fealtanjuovvamiidda molsaeaktun dat ahte fievrridit bohccuid guhkes ja lossa gaskkaid. Dáid ođđa njuolggadusaid geažil šaddet boazodollui eahpegorrelaš stuorra liige njuovvangolut.  Sámedikki prioriteremat: 26. Sámediggi áigu bargat dan ala ahte fealttas ain sáhttá njuovvat bohccuid, dalle go dat lea deaŧalaš sihke ekonomálaččat ja kultuvrralaččat boazodoalu boahtteáigái.  27. Sámediggi áigu váikkuhit dan ahte bohccuid fealtanjuovvannjuolggadusat rievdaduvvojit dainna lágiin ahte boazodoalu kultuvrralaš bealit dohkálaččat vuhtii váldojuvvojit .   10 - Árvoháhkan boazodoalus (ii leat lávdegotti árvalusas).  Sámedikki mihttomearri:  « Boazodoalu buoret árvoháhkamis livčče positiivvalaš váikkuhusat ekonomálaš, ekologálaš ja kultuvrralaš ceavzi boazodoalu mihttomeriid juksamii.«.  Ekonomálaš ovdáneapmi boazodoalus čájeha ahte lea nana dárbu nannet árvoháhkama ealáhusas oppalaččat. Boazodoalus lea dárbu nannet dietnasa ja árvoháhkama, ii dušše boazodoalu bearrašiid ekonomiija dihte, muhto maiddái sihkkarastin dihte ealáhussii ollislaččat dohkálaš ekonomálaš ovdáneami.  Sámediggi lea ovddidan evttohusa ahte galggašii ráhkaduvvot sierra sámi árvoháhkanprográmma, mas vuođđun biddjojuvvo ealáhuslaš ja ollislaš jurddašeapmi. Sámediggi čujuha ahte lea mearriduvvon álggahuvvot našuvnnalaš árvoháhkanprográmma borramušbuvttadusa várás, man organiseren ja stivrenstruktuvra orru mearriduvvon. Lea deaŧalaš ahte boazodoallu oažžu guovddáš saji progámmas.  Sámediggi oaidná lunddolažžan ahte boazodoalli biddjojuvvo guovddážii árvoháhkanprográmma hápmemis ja čuovvuleamis. Ollislaš áŋgiruššan olles árvoráiddus lea eaktun jos galgá sáhttit bajidit ovttaskas boazodoalli árvoháhkama. Dát váikkuha árbevirolaš kultuvrra suodjaleami boazodoalus. .  Dán lágan árvoháhkanprográmmas lea deaŧalaš deattuhit: buvttaovddideami ja ođđaháhkama, oalgebuktagiiguin buorebut ávkkástallama, buktagiid márkaniidda heiveheami, sámi borramušvieruid ovddideami ja gaskkusteami, gelbbolašvuođa bajideami buot osiin ja áŋgiruššamiid lotnolasealáhusaiguin.  Árvoháhkanprográmmas lea stuorra hástalussan sihkkarastit ahte nissonolbmot gessojuvvojit aktiivvalaččat mielde prográmmii dainna áigumušan ahte sihkkarastit sin searvama boazodoalus ollu eanet go dál. .  Sámedikki prioriteremat: 28. Sámediggi áigu oppalaččat deattuhit árvoháhkama boazodoalus. 29. Sámediggi áigu bargat dan ala ahte árvoháhkanprográmmas sihkkarastojuvvo dat ahte boazodoallu bajida iežas árvoháhkama earret eará daid ráhkadanávdnasiid ja gelbbolašvuođa vuođul mii boazodoalus lea.   11 - Lotnolasealáhusat (ii leat lávdegotti árvalusas).  Sámedikki mihttomearri:  «Sámedikki mihttomearrin ealáhusovvdidanbarggus lea prioriteret lotnolasealáhusaid. Lotnolasealáhusat addet dávgasis heivehan vejolašvuohta.».  Lotnolasealáhusain lea álohii leamaš deaŧalaš mearkkašupmi sámi kultuvrii ja ealáhusoktavuođas, ja dat lea deaŧalaš vuohki sihkkarastit dienasvuođu, sihke ruđaid ja borramušaid dáfus. Servodat lea rievdan nu ahte dál eai leat bearrašiin dat seamma dienasgáldut mat ovdal leat leamaš. Sámedikkis lea sierra ortnet lotnolasealáhusaid várás. Ortnegii gullet maiddái dat boazodoallit geain leat eará ealáhusat oalgeealáhussan. Sámediggái lea stuorra hástalussan buoridit politihka váikkuhangaskaomiid ektui nu ahte lotnolasealáhusat ovddiduvvojit eanet ekonomálaččat gánnáhahttin. Dán oktavuođas lea Sámediggi álgán evalueret lotnolasealáhusaid doaibmadoarjaga gávdnan dihte molsaeavttuid váikkuhangaskaomiide.  Boazodoallopolitihkka lea hui uhccán deattuhan lassidienas vejolašvuođaid ealáhusas. Lotnolasealáhusaiguin boazodoalus ferte áŋgiruššat bálddalagaid bajit dási mihttomeriin ahte ealáhussii sihkkarastojuvvo ekonomálaš, ekologálaš ja kultuvrralaš ceavzilvuohta.  Sekundearaealáhusat -- boazodoalu ráhkadanávdnasiiguin sáhttá buorebut bajidit árvoháhkama duojis. Bohccobierggu ja eará boazobuktagiid eanet náláštuhttin ii bajidivččii dušše árvoháhkama, muhto maiddái sáhtášii sihkkarastit dan ahte nissonat eanet servet boazodoalus. Tertiearaealáhusaiguin -- doaibma- ja vásihusturismmain sáhtášii buorebut ávkkástallat. Hástalussan lea ráhkadit fierpmádaga dás doalliid ja mátkeservviid gaskka. Dát ferte dahkkot boazodoalu eavttuiguin. .  Sámedikki prioriteremat:  30. Sámediggi áigu ovddidit váikkuhangaskaomiid geavaheami lotnolasealáhusaid ektui, sihkkarastin dihte dienasvuođu boazodoalus.  31. Sámediggi áigu evalueret lotnolasealáhusaid doarjjaortnega.   12 - Boazodoallu kulturguoddin (geahča 8. kap lávdegotti árvalusas).  Sámedikki mihttomearri: »Ferte buorebut vuhtii váldit dan ahte boazodoallu lea sámi kulturguoddi.».  Boazodoallu lea don dološ áiggiid rájes leamaš guovddážis sámi servodagas, ja dat lea danne mearrideaddji ollu mearridan sámi servodaga, kultuvrra ja giella ovddideami. . Boazodoallu lea dasa lassin go lea ealáhus maiddái hirbmat deaŧalaš oassi kultuvrras ja eallinvuogis. Boazodoallu lea mihtilmas ealáhus ja eallinvuohki mii lea sámi álbmoga identitehta faktuvra. Boazodoallu váikkuha ain sakka sámi giela, sosiála fierpmádaga, fuolkevuođa, bivttasárbevieruid, borramušárbevieruid, máhtolašvuođa luonddu, birrasa ja bohccuid birra, árvvuid, ja sierra kultuvrralaš ja sosiálalaš čájehanvugiid doalaheapmái. .  Dasa lassin go boazodoalus lea deaŧalaš ealáhuslaš doaibma, de lea dat maiddái sámi kulturguoddin máŋggaláhkái deaŧaleabbo go goassige ovdal, earret eará ovddit áiggiid dáruiduhttinpolitihka geažil ja dan geažil go stuorra servodat olggobealde áitá sámi kultuvrra ja giela. Danne lea boazodoalus áibbas deaŧalaš mearkkašupmi sámi identitehtii ja kultuvrii, erenoamážit lullisámi guovlluin.  Boazodoalus lea positiivvalaš váikkuhus mánáid ja nuoraid oahpahussii, ja danne lea deaŧalaš ahte dán lágan oahpahus ja gelbbolašvuohta adnojuvvo árvvus ja dohkkehuvvo.  Sámedikki prioriteremat:  32. Sámediggi áigu aktiivvalaččat váikkuhit dan ahte boazodoallopolitihkka nannoseabbot gehččojuvvo stuorát sámepolitihkalaš oktavuođas, ja ahte boazodoalu kultuvrralaš bealit ožžot guovdileabbo saji politihka hápmemis.  33. Sámediggi áigu váikkuhit dan ahte áŋgiruššo nannoseabbot boazodoalu kultuvrralaš prošeavttaid, prográmmaid ja oahpahusa ektui, ja daidda addojuvvojit stuorát ekonomálaš resurssat. .  13 - Nissonolbmot boazodoalus (geahča 13. kap lávdegotti árvalusas).  Sámedikki mihttomearri:  »Oppalaš rámmaeavttut nissonolbmuide boazodoalus galget buoreduvvot nu ahte nissonat ožžot duohta vejolašvuođa searvat lunddolaččat boazodoalus.».  Lágat, hálddašangeavahus ja boazodoallošiehtadus leat hedjonahttán sakka nissonolbmuid boaresvirot vuoigatvuođaid ja nissoniid dili boazodoalus.  Lea deaŧalaš deattuhit ahte maiddái nissoniid dilli galgá leat lunddolaš oassi buot surggiin boazodoallopolitihkas. Politihka ja njuolggadusaid hápmemis, ja hálddašangeavahusas, lea dárbu vuhtii váldit ahte maiddái nissoniin galgá leat vejolašvuohta bargat boazodoalus. Danne lea dárbu giddet erenoamáš fuomášumi nissonolbmuid dillái boazodoalus.  Dál ii leat nu galle nissonolbmos sierra doallu, ja dasto áitet dáláš lágat, hálddašeapmi ja oppalaš rámmaeavttut sin lunddolaš saji boazodoalus. Dasa lassin go boazodoallolága galggašii láhčit buorebut nissoniid ektui, de fertešii maiddái láhčit vearuid, divvagiid ja penšuvnna nu ahte nissonolbmot lunddolaččat sáhttet searvat.  Nissoniid searvamis boazodoalus lea positiivvalaš váikkuhus boazodoalu ekonomiijai. Ovdamearkka dihtii lea nu ahte nissonolbmot dat váldoáššis duddjojit ealáhusa oalgebuktagiid. Boazodoalus lea buvttadusas dál váldoáššis deattuhuvvon seaiva biergobuvttadus, go fas eará deaŧalaš oalgebuktagat mannet duššás. Bohccuid fealtanjuovvan aktivisere nissonolbmuid ja mánáid, ja dasto lea buoret vejolašvuohta rádjat oalgebuktagiid.  Nissonolbmot leat deaŧalaš kulturguoddit ja sis lea guovddáš sadji oahpahusa oktavuođas boazodoalus. Ollu árbevirolaš bealit boazodoallokultuvrras fievrriduvvojit sohkabuolvvas nubbái nissonolbmuid bokte. Nissonolbmuid dili nannen boazodoalus lea deaŧalaš maiddái rekrutteremii.  Sámedikki prioriteremat:  34. Sámediggi oaivvilda ahte lea dárbu ollislaččat geahčadit dáláš lágaid, hálddašangeavahusa ja šiehtadusaid dainna áigumušain ahte nannet nissonolbmuid saji ealáhusbargin ja kulturguoddin boazodoalus.  35. Sámediggi áigu váikkuhit dan ahte fealtanjuovvannjuolggadusat ložžejuvvojit, vai bearrašiid vejolašvuohta beassat searvat njuovvanprosessii sihkkarastojuvvo ja vejolašvuohta váldit dohkkehuvvon njuovvanbázahusaid iežas atnui ja duodjeulbmiliidda buorránivččii. 36. Galggašii árvvoštallojuvvot sierra foanda Boazodoalloovddidanfoandda oktavuođas nissonolbmuid doaibmabijuide boazodoalus, mas boazodoalu nissonat sáhtášedje ohcat doarjaga dakkáraš doaimmaide maid dáláš dábálaš boazodoallošiehtadus ii fátmmas.  37. Sámediggi áigu bargat dan ala ahte boazodoallošiehtadus áiggi mielde rievdaduvvo nu ahte doarjja nissonolbmuid doaibmabijuide heivehuvvo šiehtadussii ja šaddá lunddolaš oassin.   14 - Mánát ja nuorat boazodoalus (geahča 13. kap lávdegotti árvalusas). Sámedikki mihttomearri:  »Mánáid ja nuoraid oppalaš rámmaeavttut boazodoalus galget buoreduvvot nu ahte dát joavkkut ožžot duohta vejolašvuođa lunddolaččat searvat boazodoalus.».  Mánáin ja nuorain lea leamaš árbevirolaččat lunddolaš sadji boazodoalus, sii servet aktiivvalaččat ja sis lea sin sadji bargguin, dan rájes go leat smávvá. Dábálaččat lea sis leamaš iežas mearka ja iežas bohccot. Ovdáneapmi lea dagahan dan ahte buot heviin ii leat seamma lunddolaš searvat go ovdal leai. Doaibmavuogit leat rievdan ii ge servodat ge leat guhkes áigái láhččojuvvon bearrašiid searvama ektui.  Sámediggi oaivvilda ahte boazodoalu nuoraide galggašedje ásahuvvot sierra oahpahalliortnegat. Dán sáhttá ovdamearkka dihtii čađahit nu ahte boazodoalu nuoraide addojuvvo oahpahallibálká dihto áigodahkii vai sii sáhttet eanet aktiivvalaččat searvat boazodoalus, ja dasto oččošedje boazodoallit buhtadusa oahpahusa ovddas. Sámedikki prioriteremat: XXX 38. Sámediggi oaivvilda ahte lea dárbu ollislaččat geahčadit dáláš lágaid, hálddašangeavahusa ja šiehtadusaid dainna áigumušain ahte nanosmahttit mánáid ja nuoraid saji boazodoalus.  39. Sámediggi áigu váikkuhit dan dahte ásahuvvojit oahpahalliortnegat nuoraid várás boazodoalus.   15 - Oahpahus (geahča 16. kap lávdegotti árvalusas).  Sámedikki mihttomearri: »Skuvllaid gelbbolašvuohta boazodoalu ja boazodoalu kultuvrra birra galggašii nanosmahttot. Boazodoalu eahpeformalalaš gelbbolašvuhtii galgá addojuvvot buoret stáhtus ja dat galgá buorebut prioriterejuvvot.».  Erenoamáš deaŧalaš lea ahte oahpaheaddjioahpahusásahusain leat dihtomielalaččat iežaset ovddasvástádusa ektui, ahte boahtteáiggi oahpaheaddjiide addojuvvo gelbbolašvuohta oahpahit boazodoalu fáttáid birra, ja dan birra mii lea geatnegahtton oahppoplánaid ja rámmaplána mielde. .  Lea dárbu sihkkarastit dan ahte skuvllain lea gelbbolašvuohta boazodoalu ja boazodoalu kultuvrra birra. Sierra sámi oahppoplána bokte lea čájehuvvon ahte prinsihpalaččat lea deaŧalaš ahte maiddái oahpahusas váldojuvvojit vuhtii sámi dilit. Dilálašvuođaid ferte láhčit nu ahte olbmot geain lea gelbbolašvuohta boazodoalus geavahuvvojit resursan oahpahusa oktavuođas.  Lassin formalalaš oahpahussii, lea deaŧalaš ahte mánát ja nuorat ožžot vejolašvuođa oahppat dan mii gohčoduvvo eahpeformalalaš gelbbolašvuohtan boazodoalus. Dán lágan gelbbolašvuođa sáhttet mánát ja nuorat buoremusat oahppat dalle go ieža aktiivvalaččat servet bargguide boazodoalus.  Sámedikki prioriteremat:  40. Sámediggi áigu váikkuhit dan ahte gelbbolašvuohta boazodoalu ja dan kultuvrra birra nannejuvvo mánáidgárddiin ja skuvllain, earret eará bargat dan ala ahte skuvllain leat rámmaeavttut maiguin sáhttet gozihit dán. 41. Sámediggi áigu bargat dan ala ahte ovddiduvvojit oahpponeavvut mas boazodoallu lea mielde.  42. Sámediggi áigu váikkuhit dan ahte álggahuvvojit ođđa ja buoret doaibmabijut maiguin movttiidahttit nuoraid geain lea boazodoallofágalaš duogáš váldit relevánta allaoahpu.  43. Sámediggi áigu bargat dan ala ahte ásahuvvo arktálaš eanadoalu ja luonddu geavaheami birra oahppofálaldat, mas boazodoallu lea guovddážis.   16 - Dutkan (geahča 22. kap lávdegotti árvalusas).  Sámedikki mihttomearri:  »Boazodoalu dutkan galgá gozihit boazodoalu ollislaččat sámi perspektiivva vuođul.».  Lea stuorra dárbu dutkat boazodoalu. Dutkan galgá leat relevánta daid dárbbuid vuođul mat bohtet albmosii boazodoalus. Lea deaŧalaš ahte dutkan goziha ollislašvuođa boazodoalus, nu ahte sierra suorggit boazodoalus prioriterejuvvojit. Dat guoská ovdamearkka dihte boazodoalu ekologálaš, biologálaš, ekonomálaš, kultuvrralaš ja servodatlaš beliide.  Lea dárbu stivret boazodoallo dutkama bajit dási eamiálbmotperspektiivvaid vuođul. Danne vai boazodoalu duktandárbbuid sáhttá buorebut gozihit ollislaš perspektiivvas. Lea dárbu bajit dási stivrii mii galgá gozihit boazodoalu sámi perspektiivva vuođul.  Boazodoalu galggašii dutkat ovttasráđiid olbmuiguin geain lea duogáš boazodoalus, sihkkarastin dihte eanet ollislaš áššiid lagadeami mat galget čielggaduvvot. Dainna lágiin oččosedje dutkanbirrasat buoret vejolašvuođa árbevirolaš boazodoallofágalaš áddejumiide ja máhtolašvuhtii.  Lea deaŧalaš ahte dutkanbohtosat buktojuvvojit boazodoalu olamuddui. Dáláš ortnet ahte dieđut juogaduvvojit soaittahagas ii leat dohkálaš.  Sámedikki prioriteremat:  44. Sámediggi áigu váikkuhit dan ahte boazodoalu dutkan evaluerejuvvo lávga ovttasráđiid boazodoaluin.  45. Sámediggi áigu bargat dan ala ahte boazodoalu dutkan stivrejuvvo bajit dási sámi perspektiivva vuođul, vai boazodoalu ollislaš dutkandárbu buorebut gozihuvvo.  46. Sámediggi áigu fuolahit dan ahte dutkan lea relevánta daid dárbbuid vuođul mat boazodoalus leat.  47. Sámediggi oaivvilda ahte lea deaŧalaš álkiduhttit diehtojorrama boazodoalliide ja earáide, ja galggašii ásahuvvot guovddáš dihtorvuođđu boazodoalu dutkanbohtosiid várás.   17 - Boazodoallošiehtadus (geahča 10. kap lávdegotti árvalusas).  Sámedikki mihttomearri:  »Ferte sihkkarastit dássásašvuođa oasálaččaid gaskka boazodoallošiehtadusvuogádagas.».  Boazodoallošiehtadusvuogádagas leat váldošiehtadus ja oanehisáigešiehtadusat. Šiehtadusbealit leat stáhta Eanadoallodepartemeantta bokte ja NBR. Šiehtadusoktavuođas leaba NBR ja stáhta formalalaččat dássasaš oasálaččat. Stáhtas lea váldoáššis geatnegasvuohta ekonomiija ektui, go fas NBR bealistis lea geatnegas lahtuidis ovddas bargat dan ala ahte šiehtadus čađahuvvo. Stáhtas Eanadoallodepartemeantta bokte lea ovddasvástádus šiehtadusa hálddašeamis.  Áddejupmi lea nu ahte stáhtas galgá maiddái boahtteáiggis leat ekonomálaš ovddasvástádus boazodoalus. Dán galggašii reguleret šiehtadusa bokte, ja NBR galggašii maiddái boahtteáiggis leat šiehtadusoasálaš. Váldošiehtadusa vuolggasadjin lea ahte stáhta ja NBR leaba dássásaš šiehtadusoasálaččat. Dattetge duohtavuohta otne lea nu ahte oasálaččat eaba leat dássásaččat. Galggašii čielggadit sierralágan molsaeavttuid geahččalan dihte gávdnat šiehtadusvugiid maiguin buorebut gozihuvvošii prinsihppa dássásašvuohta stáhta ja NBR gaskka.  Eará čuoggát maid galggašii árvvoštallat rievdadit leat: NBR:s galggašii maiddái leat vuoigatvuohta gáibidit šiehtadallamiid, Ekonomálaš lávdegotti instruksa galggašii mearriduvvot oasálaččaid gaskasaš šiehtadallamiiguin. Boazodoallošiehtadusvuogádagas galggašii geahččalit ásahit nøytrála vuostálasvuođaid čoavdinmekanismmaid. Dán lágan nøytrála mekanismmat leat viehka dábálaččat šiehtadusoktavuođas. .  Stáhta stivre boazodoalu oalle detáljadásis jahkásaš boazodoallošiehtadallamiid bokte. Earret eará čájeha ahte nubbi šiehtadusoasálaš (stáhta) maŋŋá go šiehtadus lea dahkkojuvvon, regulere boazodoallošiehtadusa láhkaásahusaid bokte.  Dán vuogádaga galggašii árvvoštallat dássásašvuođa prinsihpa olis, ja ahte láhkaásahusat mearriduvvojit šiehtadusa ektui. Láhkaásahusaide molsaeaktun livčče lunddolaččat sierra šiehtadusat oasálaččaid gaskka. Čujuhuvvo maiddái ahte doarjjaortnegiid láhkaásahusat leat moalkái ja eahpečielgas, ja muhtun láhkaásahusat váikkuhit maŋosguvlui. Dán beali galggašeaigga ráđđehus ja NBR ovttasráđiid árvvoštallat. .  Stáhtas lea hálddašanovddasvástádus dan šiehtadusas mii lea dahkkojuvvon. Stáhta hálddaša maiddái boazodoallolága. Buohtastahttin dihte namuhit ahte eanadoallošiehtadusa hálddaša Norsk Kornforretning. Fertešii árvvoštallat movt boazodoallolága ja boazodoallošiehtadusa gaskka galggašii juohkit hálddašanovddasvástádusa. .  NBR ekonomálaš dili galggašii nannet nu ahte organisašuvdnii áddojuvvojit buoret eavttut šiehtadusoktavuođas.  Okta vejolašvuohta dasa ahte šiehtadus ja láhkaásahusat eai galggaše leat nu detáljadásis, lea dat ahte ásahuvvošii šiehtadussii čadnojuvvon doaibmadoarjjaortnet, mas oččošii doarjaga doibmii jos doaibma dávista njuolggadusaide. Doalliide galggašii addit stuorát válljenvejolašvuođa dan ektui movt doaibma galgá čađahuvvot. Sámedikki prioriteremat:  48. Sámediggi oaivvilda ahte boazodoalu oasálašposišuvdna galgá nannejuvvot boazodoallošiehtadusvuogádagas, nu ahte oasálaččat buorebut šaddet dássásaš šiehtadusbeallin. 49. Sámediggi oaivvilda ahte šiehtadusaid galggašii rievdadit nu ahte šattašedje buoret válljenvejolašvuođat doaibmavugiid, eallostruktuvrra jna. ektui. .  50. Sámediggi oaivvilda ahte galggašii ásahuvvot nøytrála vuostálašvuođaid čoavdinortnet.  51. Sámediggi áigu váikkuhit dan ahte boazodoallošiehtadusvuogádat geahčaduvvo. Dás galggašii maiddái geahčaduvvot šiehtadusa hálddašanovddasvástádus.  52. Sámediggi oaivvilda ahte NBR ferte oažžut eanet ekonomálaš resurssaid, go dainna ovddiduvvošii maiddái dássásašvuohta oasálaččaid gaskka šiehtadusoktavuođas.  18 - Boazodoalu hálddašeapmi (geahča 11. ja 12. kap lávdegotti árvalusas).  Sámediggi oaivvilda ahte Gielda- ja guovludepartemeanta galggašii váldit badjelasas bajit dási stáhtalaš ovddasvástádusa boazodoalus. Dasa leat máŋga siva, vuosttažettiin danne go boazodoallopolitihkka lea deaŧalaš oassi sámi- ja eamiálbmotpolitihkas. Lea dárbu oažžut eanet ovttastahtton ja ollislaš sámepolitihka, mas maiddái boazodoallu lea mielde. Dát guoská guovddáš ja mearrideaddji osiide nugo areálaáššiide ja kulturbeali goziheapmái. Vásihusat leat čájehan ahte boazodoalu beroštumit eai leat nu gievrra dalle go gártet gilvalit eará gievrras beroštumiiguin. .  Jos ovddasvástádus boazodoalus sirdojuvvošii KGD:ii, de jáhku mielde livččii dat dalle gievrrat eará beroštumiid ektui, go dan departemeanttas eai leat eará gilvaleaddji beroštumit. Dasa lassin lea gieldaministera bargu ovttastahttit ja gozihit sámi beroštumiid ráđđehusas. Stáhtas berre ain leat dat bajimuš ekonomálaš ovddasvástádus boazodoalus.  Sámedikki saji boazodoalus ferte nanosmahttit. Dát guoská sihke ealáhuspolitihkalaš ja hálddahuslaš áššiide. Jos Sámedikkis livččii stuorát ovddasvástádus boazodoalu áššiin, de sáhtášii diggi gozihit ollislaš sámi perspektiivva. Dát váikkuhivččii dan ahte ollu deaŧalaš beliid boazodoalus livžžii álkkit gozihit.  Sámedikki válddi boazodoalu áššiin galgá geahččat ovddidanperspektiivvas. Boazodoalloláhkalávdegotti evttohus lea guovddáš dokumeanta dán oktavuođas. Seamma guoská Sámedikki sadjái boazodoallošiehtadallamiin. Dákko lea Sámediggi sávvan friijaseabbo saji. .  Sámedikki válddi boazodoalloáššiin ferte árvvoštallat dárkilit. Lea čielggas ahte leat ollu stuorra ja deaŧalaš bealit maid ferte čilget. Galggašii árvvoštallat bargojoavkku nammadeami guoskevaš oasálaččaid gaskka árvvoštallat dáid beliid. Loahpaheapmi (geahca 4. kap lávdegotti árvalusas).  Sámedikki dievasčoahkkimii ovddiduvvo juohke nuppi jagi raporta Sámedikki boazodoallopolitihka ja prioriteremiid birra. Dan oktavuođas galggašii de árvvoštallat lea go dárbu ođasmahttit Sámedikki boazodoallopolitihka.  Mearkkašupmi 1 áirasis, Egil Olli Bb:a sámediggejoavkkus.  Siidu 1. Álgu.  Vuosttaš gurgalus: Bargiidbellodaga sámediggejoavku lea ovttaoaivilis ahte sámi servodat ja boazodoallu leat uhkiduvvon, ja ahte stuora oassi ássan- ja geavahanguovlluin leat manahuvvon.  Dat mii maid lea dehálaš dán oktavuođas, ja mii ii boađe ovdan ságastallanárvalusas, lea ahte lassin dasa ahte ealáhus lea manahan eatnamiid, de lea ealáhusas olmmošlohku lassánan, seammás go boazodoalus ja maiddái eará ealáhusain lea stuorit dárbu ruđaide go ovdal. Bargiidbellodaga sámediggejovkui lea mávssolaš ahte buot bealit govviduvvojit vai diehtá maid dahkat vai boazodoallu ceavzá ealáhussan.  Siidu 2. Joavku lea ovttaoaivilis ahte Sámedikki boazodoallopolitihka ulbmil lea olahit ekologalaš, ekonomalaš ja kultuvrralaš ceavzilis boazodoalu. Jus galggaš joksat dáid mihtomeriid, de fertejit leat maiddái strategiijat movt daid joksat. Jus ealáhus galggaš šaddat ekonomálaš ceavzilis ealáhussan, nu ahte eai dárbbaš viežžat liigedietnasit olggobealde ealáhusa, de ferte nannet árvohuksema ealáhusas ja muhtun guovlluin maid unnidit ealáhusas olmmošlogu. Dát mielddisbuktá ahte Sámedikkis fertejit leat oaivilat ja cealkámušat das movt čoavdit died hástalusaid.  Joavku ii jáhke ahte odná dilis lea doarvái cealkit ahte Sámediggi áigu bargat nannet ealáhusa ekonomiija.  Lea dárbbašlaš álggahit doaimmaid mat nannejit ealáhusa ekonomiija, ja dat váilot oalát Sámedikki ságastallančállosis. Joavku lea ovttaoaivilis ahte boazodoallopolitihka hápmemis dál lea vel deháleabbot deattuhit ahte ealáhusa árgabeaivválaš bargguin leat dárbu sihke nissonolbmuide ja mánáide. Go nissonat ja mánát leat mielde ealáhusdoaimmas, de dat nanne oppa ealáhusa, ja dagaha ahte dien mihtomeari vuođul sáhttá geavahit doahpaga bearášdoallu. Dát sáhttá dagahit ahte doallolohku njiedjá, muhto dát ii dárbbaš mearkkašit ahte ealáhusa olmmošlohku unnu, baicca šaddá dássedeaddu dievdduid, nissoniid ja nuoraid gaskka ealáhusas.  Siidu 4 boazodoalu iešstivrejupmi.  Joavku oaivvilda ahte lea dehálaš ahte ealáhusas leat buorit ja čielga rámmaeavttut, ja dáid rámmaid siskkobealde galget boazosápmelaččat ieža sáhttit plánet iežaset doallodoaimma dan vuođul mii buktá buoremus árvoháhkama ealáhusas.  Siidu 7 Boazolohku- guohtonvuođđu.  Joavku lea ovttaoaivlis ahte váldomihtomearri ferte leat ekologalaččat ceavzilis ealáhus ja ahte boazolohku ferte heivehuvvot guohtumiidda ja ahte guohtunressursat leat guovddážis. Iešguđetge orohagain sáhttet dálveguohtumat leat heajut, ja earáin fas áibbas nubbeládje gos geasseguohtumat leat heajut. Dás berre maid árvvoštallat bajimuš boazologu juohke dollui, mii lea dehálaš go galgá heivehit rámmaeavttuid.  Siidu 16 Boazodoalu hálddašeapmi.  Joavku ii oainne odná dilis riekta sirdit stáhtalaš hálddašanovddasvástádusa Gielda- ja guovludepartementii. Dat mii vuosttamužžan lea dehálaš, lea dat ahte soahpat makkár strategiijat ja doaimmat galget álggahuvvot, ja maiguin áigumušat mat leat biddjojuvvon ealáhussii ollašuvvet. Jus Sámediggi, eiseválddit ja ealáhus ieža sohpet ja dainna juksojuvvo váldomihtomearri, de joavkku mielas seammá gii hálddaša ealáhusa daid rámmaid siskkobealde mat politihkkalaččat leat mearriduvvon.  Bargiidbellodaga sámediggejoavku lea ovttaoaivilis Sámediggeráđiin ahte Sámedikki rolla boazodoallošiehtadallamiid oktavuođas galgá árvoštallojuvvot dan ektui mii lea buoremus čoavddus. Dán dásis berre maiddai stáhta šiehtadallanlávdegotti siskkáldas organiseren árvvoštallojuvvot, gos maiddai Sámediggi lea mielde. .  Mearkkašupmi 2 áirasis, Roger Pedersenis SVL:a sámediggejoavkkus.  Sámi Válgalihttu lea maŋemus Sámediggeáigodagas fuomášan ahte Sámediggi ii leat dárkilit gieđahallan boazodoalu dili, earret boazodoalu jahkedieđáhusa jahkásaš gieđahallama bokte. Dát lea hirbmat šállošahtti visot daid váttisvuođaid dáfus mat boazodoalus leat leamaš. Sámediggi, sámiid iežaset álbmotválljen orgána, galggašii leat buot lunddolaččamus orgána boazodoalu ovddeš ja dálá váttisvuođaid gieđahallamis, ja leat aktiivvalaš doarjjan boazodollui. . Sámediggi lea máŋggaid jagiid vuordán boazodoalloplánalávdegotti evttohusa gárvanit. Dát evttohus biddjui ovdan miessemánus 2000:s, fargga jagi áigi. Evttohus livččii áigá juo galgan gieđahallot dievasčoahkkimis. Min mielas lea áibbas dohkketmeahttun ahte Sámediggeráđđi ii váldde ovddasvástádusa áššis ja bija ášši dievasčoahkkimii realitehtagieđahallamii ovdal miessemánus. Boazodoalu váttisvuođaid ii dáidde sáhttit nu oanehis áiggis čoavdit, muhto mii oaivvildit ahte Sámedikkis lea áibbas čielga ovddasvástádus ovddidit boazodoalu positiivvalaččat, ja nu livččii ge sáhttán dáhpáhuvvat jus diggi livččii mihá ovdal gieđahallan evttohusa ja dan vuođul beassan evttohit doaimmaid eiseválddiide. .  Sámi Válgalihttu fuomáša ahte Sámediggeráđđi lea dán áššis válljen čuovvolit NBR sávaldaga maŋidit ášši gieđahallama. Mii háliidit deattuhit ahte lea Sámediggi ieš mii lea nammadan boazodoalloplánalávdegotti ja mii lea ožžon evttohusa lávdegottis. Njukčamánus 1997:s oaivvilduvvui ahte dát lei deaŧalaš bargu ja ahte Sámediggi áiggui vuoruhit dan. Dál oaidnit ahte Sámediggeráđđi ii beroš boazodoalu váttisvuođain go maŋida ášši gieđahallama. .  Sámi Válgalihttu oaidná ahte Sámediggi lea válljen guhkidit boazodoalloplánalávdegotti evttohusa gulaskuddanáigemeari dán jagi njukčamánnui. Mii bivdit ahte dát šaddá áibbas maŋemus áigemearrin, ja mii gáibidit ahte ášši biddjo realitehtagieđahallamii dán jagi miessemánu dievasčoahkkimis. Jienasteapmi.  39 áirasis ledje 39 čoahkis.  Ášši loahpahuvvui jienasteami haga.  Beavdegirjelasáhus.  Dán áššis ii gáibiduvvon lasáhus čoahkkingirjái.  Sáhkavuorrolistu ja replihkkavuorut.  Sáhkaovddideaddji.  Replihkka.  1.  Ing-Lill Pavall.   2.  Egil Olli.   3.  Per A. Bæhr.  Einar Lifjell.  4.  Roger Pedersen.  Egil Olli.   .  Amund Eriksen.   .  Jarle Jonassen.   .  Roger Pedersen.  5.  Magne Ballovara.   6.  John Henrik Eira.  Egil Olli. 7.  Randi Skum.   8.  Ing-Lill Pavval.   9.  Jarle Jonassen.  10.  Per A. Bæhr.   11.  Magnhild Mathisen.   12.  Einar Lifjell. .  13.  Ragnhild L. Nystad.   14.  Olav M. Dikkanen.   15.  Isak Mathis O. Hætta.   16.  Eva Josefson.   17.  Magne Huuva.   18. Hallgeir Skøyen Varsi.   19.  Egil Olli.   20.  Sven-Roald Nystø. .  21.  Margrete Påve Kristiansen.   22.  Ing-Lill Pavall.  Sámedikki mearrádus jienasteami maŋŋá lea ná:  Ášši guorahallojuvvui, ja čujuhit čuoggái II ovddiduvvon evttohusat ja čuoggái III jienasteapmi.   Ášši meannudeapmi loahpahuvvui guovvamánu 22. b. dii. 12.20.  Ášši 8/01.  Eanadoallu sámi guovlluin.  Ášši meannudeapmi álggahuvvui guovvamánu 22. b. dii. 15.00.  Áššebáhpirat.  Sámedikki mearrádus áššis 34/99.  Sámi ássanguovlluid eanadoalloplána -- Sámedikki prošeakta, beaiváduvvon 31.08.00.  Ášši R 122/00 Sámi ássanguovlluid eanadoalloplána.  Ášši R 145/00 Eanadoalu árvoháhkanprográmma. Ovddiduvvon evttohusat.  1. Sámediggeráđi árvalus Sámediggái: Sámediggi lea duhtávaš dainna go Sámi eanadoalloplána ođasmahttin lea čađahuvvon. Plána lea buorre dokumeanta mas lea ea.ea ulbmil leat njuolggadussan Sámedikki bargui go guoská sámi guovlluid eanadoallo- politihkkii. .  Eanadoallu lea guovddáš sámi ealáhus ja kulturguoddi. Okta guovddáš riekteeaktun mii lea stáhta politihka vuođđun sámiid hárrái, lea ávnnalaš kulturvuođu gáhtten. Eananadoallu lea dehálaš ealáhussan bargosajiid ja ássama dáfus sámi guovlluin.  Sámedikki bajemus mihttomearri eanadoalu dáfus lea:  Sihkkarastit dássedis ássama nu vai sáhttá dainna lágiin ovdánahttit sámi giela ja kultuvrra.   Olahan dihte dan doahttala Sámediggi daid áŋgiruššansurggiid:  Čáhkkehit sámi eanadoallopolitihkálaš biire nášuvnnalaš eanandoalloperspektiivii. Sámi eanadoalu árvoháhkanprogramma.  Heivehit Sámedikki váikkuhangaskaomiid geavaheami eanadoalus.   Sámi eanadoallopolitihkálaš biire nášuvnnalaš eanadoallopolitihka rámmaid siskkobealde sáhttá sihkkarastit ceavzilis ja virkos eanadoalu sámi ássanguovlluin. .  Nášuvnnalaš eanadoalopolitihka regionaliseren ja rievdadeapmi lea dárbbašlaš doalahan dihte sámi ássanguovlluid eanadolliid logu. Dákkar eanadoallopolitihka regionaliserema vuođđun ferte leat sámi kultuvra ja árbevierut. Gávdnojit juo váikkuhangaskaoamit mat leat heivehuvvon Davvi-Norgga dillái, ja Sámediggi oaivvilda ahte ferte leat vejolaš rievdadit váikkuhangaskaomiid geavaheami sámi guovlluin. Eanadoallopolitihka rievdeami eaktun lea vuđolaččat guorahallat eará riikkaid go leat rievdadan politihkaset. .  Sámediggi atná dárbbašlažžan bisuhit sihke eanadoalu ovtta olbmo fitnun ja lotnolasealáhussan, nu ahte árvoháhkan stuorru áiggi mielde eanadoalu buvttavalljodaga olis. Otná nášuvnnalaš eanadoallopolitihkas bealuštuvvojit stuorra doalut eaige lotnolasealáhusat ja smávva doalut. .  Sámi guovlluid eanadoalus leat unnán vejolašvuođat ceavzit dán gilvvus, juogo árvvut maid dát doalloovttadagat ovddastit eai adnojuvvo maninge go ruhta galgá vuoruhuvvot. Sámediggi doarju danne ahte otná buvttadandoarjja rievdaduvvo buvttadansorjjakeahtes doarjjan sámi guovlluin. Dákkár doarjagat unnidit badjelmearálaš buvttadeami seammás go dat leat veahkkin doalaheamen ássama ja bargosajiid. Sámediggi áigu deattuhit lávgadet ovttasbarggu daid ealáhusaid gaskka mat leat láhkalaga eanadoaluin ja eanadoallosektuvrrain go guoská doibmii, gálvoráhkadeapmái ja árvoháhkama lassáneapmái.  Sámediggi oaivvilda ahte ferte čađahuvvot servodatlaš váikkuhusguorahallan mielkesektuvrra earrevuovdima dáfus. Jus mielkebuvttadandoaluid dilli hedjona vel eambbo, de billahuvvá olles buvttadanbiras. Seammás sáhttet fievrredangolut, doaibmagolut ja golut buvttadan-rusttegiidda šaddat stuorábun guovlluin gos eanadoallobiras lea unni ja gos dáluid gaska lea stuoris. Sámediggi áigu dan sivas bargat ahte ásahuvvot sierraortnegat sámi guovlluin mii guoská mielkeortnegiidda. Dán sáhttá ea.ea dahkat dainna lágiin ahte:  vuvdon earit máhcahuvvojit sámi guovlluide nannen dihte báhcán doaluid ja ásahan dihte eriid álggaheddjiid oččodeapmái.  Sámi guovllut ožžot stuorát gorrelogu mielkebuvttadeami dáfus.   Stuorradiggedieđáhusas nr. 19 (1999-2000) Norgga eanadoallu ja biepmobuvttadeapmi evttohuvvo vuoruhit Davvi-Norgga gelbbolašvuohtaguovddáža. Gelbbolašvuohtaguovddáš ferte ovdánahttot lávdamodeallan maid buot Davvi-Norgga birrasat sáhttet ávkkástallat, maiddái sámi guovlluin. Lea erenoamáš dehálaš bidjat eambbo árjjaid ođđa ealáhusaid dutkamii, vai ovddosguvlui sáhttá ovdánahttit ođđa máhtu ja dieđuid sihke buvttaovdánahttima ja márkana birra.  Eanadoalu doallovisttiid ferte ain vuoruhit ja erenoamážit čájehit beroštumi viiddidemiide ja stuorit earáhuhttimiida. Stuorit huksenprográmma visttiid ođasmahttimii lea dárbbalaš sihkkarastin dihte ođđa áigasaš visttiid sámi guovlluide. Dasa lassin áigu Sámediggi áŋgiruššat ovdánahttindoaimmaiguin mat gullet gelbbolašvuođa loktemii, fierpmádathuksemii jna.  Nissoniid oččodeapmi eanadollui lea hástalussan Sámediggái. Lea dehálaš láhčit dilálašvuođaid nissonolbmuide go dat sihkkarastá ássama ja bargosajiid. Smávvadoallobuvttadeami jávkamis lea oktavuohta dasa ahte nissonat šadde eret eanadoalus. Boares biebmoárbevieruid ealáskahttin lea ovdamearkan dasa movt sáhttá ráhkadit nissonbargosajiid ođđa sierralágán fuomašuvvon kvalitehtabuktagiid olis.  Sámi eanadoallu lea otne váttis dilis go dálut heaittihuvvojit ja giliin fárrejit olbmot eret. Olahan dihte evttohuvvon ulbmiliid eanadoalloplánas lea Sámedikki mielas hirbmat dehálaš ahte omd. álggahuvvo árvoháhkanprográmma sámi guovlluid várás mas ollislaš ja servodatlaš jurddašepmi biddjojuvvo vuođđun. Sámi eanadoallu lea ovdal buorebut ávkkastallan eanadoalu ráhkadanávdnasiiguin go otne. .  Sámediggi oaivvilda ahte eanadoallu berre garraseappot nannet ođđa sierralágán gálvofuomášemiid ja kvalitehtabuktagiid maid vuođđun leat boares árbevierut. Ollu evttohusaid Sámedikki eanadoalloplánas sáhttá goallostit nášuvnnalaš árvoháhkanprográmmii. Sámediggi oaivvilda ahte árvoháhkanprográmma sáhttá sihkkarastit ja nannet sámi eanadoalu vuođu. Sámediggi áigu árvoháhkanprográmmas bidjat čuovvovaš eanadoallosurggiid guovddážii:  árbevirolaš lotnolasealáhusaid ovdánahttima ja ealáskuhttima.  ođđa sierralágan gálvofuomášemiid ja kvalitehtabuktagiid nannema sámi eanadoalus maid vuođđun leat kultuvra ja árbevierut.  gánnaheami buorideami.  gelbbolašvuođa ovdánahttima ja fierpmádathuksema.  meahcceriggodagaid ávkkástallama buorideami.  dutkama ja ovdánahttima.   Sámediggi atná dárbbašlažžan atnit searaid eanadoallobuktagiidda márkanii mii máksá mielas ja ohcála valljodaga, birrása, árbevieru ja sierranasvuođa. Kvalitatiiva spesialiseren biepmobuvttadeami siskkobealde ja biepmokultuvrii searaidgeavaheapmi sáhttá lassánahttit árvoháhkama dáluin gos leat joavdelas resurssat. Oktasaš searaidgeavaheapmi árvoháhkama stuorrumii ovttas boazodoaluin sáhtášii buktit positiivvalaš váikkuhusaid goappašiid ealáhusaide. Oppalaš ja servodatlaš čoavddusin áigu Sámediggi doahttalit ahte čađahuvvo sierra sámi árvoháhkanprográmma. Prográmma galgá hábmejuvvot dainna lágiin ahte dat fuolaha oppa sámi servodaga. Almmatge sáhttá prográmmaáigodagas bidjat váldoáicama surggiide mat gáibidit erenoamáš beroštumi nugo sierra ealáhusaide, mánáide ja nuoraide, nissoniidda, ohppui jna. Sámi árvoháhkanprográmma galgá doaibmat vuođđun čađahit doaimmaid iešguđetge servodatdásis ja sektoriin, oppalaččat gehččojuvvon.  Go guoská iešguhtetge evttohussii eanadoalloplánas, lea Sámedikki áigumuš čuožžilahttit daid eanadoallošiehtadallamiid, jahkásaš budšeahttaevttosa, eanadoalu árvoháhkanprográmma ja eará vuogas oktavuođain.  Čállon eanadoalloplánas lea evttohuvvon geahpedit ortnega addit doarjaga neavvuide ja mášiinnaide ovttaskas eanadolliide ja vuoruhit ovttasbargodoaimmaid dan sadjái. Sámedikki mielas ii leat buorre dahkat dákkar rievdadeami ovdal go rievdadeami váikkuhusat leat árvvoštallon.  Bivdit Sámediggeráđi čađahit namuhuvvon árvvoštallama.  Eavttuhus 1 áirasis, Olaf Eliassen GB:a sámediggejoavku:  Dan hirpmus gussamielahisvuođa lassáneami geažil Eurohpas lea Sámedikki mielas hui deaŧalaš buoridit biebmosihkarvuođa min riikkas. Daid riikkaid dáfus gosa gussamielahisvuohta ii čuoze, leat dušše Suopma, Ruoŧŧa ja Hellas gos dávda ii leat ilbman. .  Olbmuid dearvvašvuohta ferte ain vuoruhuvvot bajimussii, ja Sámediggi oaivvilda ahte guovddáš eiseválddiin lea stuora ovddasvástádus min riikka biebmosihkarvuođa dáfus. Dát guoská dieđusge sámi álbmogii liikka olu go eará olbmuide riikkas. Jus geavvá nu hejot ahte gussamielahisvuohta ihtá maiddái Norgii, de šaddá maiddái sámi álbmot gillát garrasit. Dát guoská sihke dearvvašvuhtii ja servodatáššiide. .  Eanandoallu, mii maiddái lea sámi giela ja kultuvrra kulturguoddi, šaddá gillát dan ahte doalut nohket go eanandoallobuktagat eai šat jođe. Danne oaivvilda Sámediggi ahte EEO-šiehtadusa oadjebasvuođaeavttut fertejit váldot atnui. Eavttut suvvet čađahit dárbbašlaš doaimmaid servodatlaš ja/dahje dearvvašvuođa ákkaid geažil. .  Dán vuođul áigu Sámediggi evttohit čuovvovaš doaimmaid:  Sámediggi bivdá Ráđđehusa ja Stuoradikki gaskaboddosaččat gieldit ealli omiid ja oamebiergobuktagiid importeret dakkár riikkain gos lea gussamielahisvuohta.  Sámediggi bivdá maiddái Ráđđehusa ja Stuoradikki nannet veterinára rádjebearráigeahču elliid ja eallebuktagiid importta dáfus.   Rievdadit teavstta 2. siiddu 1. oasis:  Sámediggi doarju danne ahte otná buvttadandoarjja rievdaduvvo buvttadansorjjakeahtes doarjjan sámi guovlluin. . Rievdaduvvo ná:  Sámediggi doarju ahte buvttadansorjjakeahtes doarjagat lassánit erenoamážit unnimus dolliide. Ja ahte buvttadeami, areála ja kulturduovdagiid doarjagiid vuođđogeasus sihkkojuvvo. . Eavttuhus 2 áirasis, Tor Nilsen, NSR sámediggejoavku:  Vuosttaš oassi 141. siiddus (ruoná árka, mielddus áššái) boahtá vuosttaš oassin ráđi evttohussii. Nubbi oassi ráđi evttohusas sihkkojuvvo. . Rievdadusevttohus.  Čuovvovaš oassi biddjo vuosttaš oassin: Sámediggi čujuha dasa ahte eanandoallu lea áibbas guovddážis sámi ealáhussan ja kulturguoddin. Okta dain guovddáš riekteeavttuin mat stáhta polihtihkas leat sápmelaččaid ektui, lea ávnnaslaš kulturvuođu gáhtten. Eanandoallu lea dehálaš ealáhussan bargosajiid ja ássama dáfus sámi guovlluin. Sámedikki ulbmil lea hábmet eanandoallopolithka sámi guovlluide, gos ealáhusa rámmaeavttut leat ráhkaduvvon našuvnnalaš ulbmiliid ja álbmotrievttalaš ja siskkaldas riekteprinsihpaid vuođul. Sámedikkis lea maiddái ulbmil šaddat eanandoallopolitihkalaš oasseváldin. .  Čuovvovaš oassi sihkkojuvvo:  Eanandoallu lea guovddáš sámi ealáhus ja kulturguoddi. Okta guovddáš riekteeaktun mii lea stáhta politihka vuođđun sámiid hárrái, lea ávnnaslaš kulturvuođu gáhtten. Eanandoallu lea dehálaš ealáhussan bargosajiid ja ássama dáfus sámi guovlluin.  Jienasteapmi.  39 áirasis ledje 39 čoahkis. Eavttuhus 2 mearriduvvui ovttajienalaččat.  Eavttuhus 1, čuokkis 2 (rievdadus), mearriduvvui ovttajienalaččat.  Eavttuhus 1, čuokkis 1 (lasáhus), mearriduvvui ovttajienalaččat.  Sámediggeráđđi árvalus, earret mearriduvvon rievdadusat, mearriduvvui ovttajienalaččat. Beavdegirjelasáhus.  Dán áššis ii gáibiduvvon lasáhus čoahkkingirjái.  Sáhkavuorrolistu ja replihkkavuorut.  Sáhkaovddideaddji.  Replihkka.  1.  Isak M. O. Hætta.   2.  Olaf Eliassen.  Per Edvin Varsi.   .  Olaf Eliassen.  3.  Willy Ørnebakk. .  4.  Amund Eriksen.  Olaf Eliassen.   .  Per Edvin Varsi.   . Amund Eriksen.  5.  Tor Nilsen.   6.  Arvid Skjellhaug.   7.  Egil Olli.   8.  Olav M. Dikkanen.   9.  Olaf Eliassen.   10. Ragnhild L. Nystad.   11.  Willy Ørnebakk.   12.  Hallgeir Sløyen Varsi.   13.  Klemet Erland Hætta.   14.  Isak Mathis O. Hætta.  Sámedikki mearrádus jienasteami maŋŋá lea ná:  Sámediggi čujuha dasa ahte eanandoallu lea áibbas guovddážis sámi ealáhussan ja kulturguoddin. Okta dain guovddáš riekteeavttuin mat stáhta polihtihkas leat sápmelaččaid ektui, lea ávnnaslaš kulturvuođu gáhtten. Eanandoallu lea dehálaš ealáhussan bargosajiid ja ássama dáfus sámi guovlluin. Sámedikki ulbmil lea hábmet eanandoallopolithka sámi guovlluide, gos ealáhusa rámmaeavttut leat ráhkaduvvon našuvnnalaš ulbmiliid ja álbmotrievttalaš ja siskkaldas riekteprinsihpaid vuođul. Sámedikkis lea maiddái ulbmil šaddat eanandoallopolitihkalaš oasseváldin. .  Sámediggi lea duhtávaš dainna go Sámi eanadoalloplána ođasmahttin lea čađahuvvon. Plána lea buorre dokumeanta mas lea ea.ea ulbmil leat njuolggadussan Sámedikki bargui go guoská sámi guovlluid eanadoallo- politihkkii. . Sámedikki bajemus mihttomearri eanadoalu dáfus lea:  Sihkkarastit dássedis ássama nu vai sáhttá dainna lágiin ovdánahttit sámi giela ja kultuvrra.   Olahan dihte dan doahttala Sámediggi daid áŋgiruššansurggiid:  Čáhkkehit sámi eanadoallopolitihkálaš biire nášuvnnalaš eanandoalloperspektiivii.  Sámi eanadoalu árvoháhkanprogramma.  Heivehit Sámedikki váikkuhangaskaomiid geavaheami eanadoalus.   Sámi eanadoallopolitihkálaš biire nášuvnnalaš eanadoallopolitihka rámmaid siskkobealde sáhttá sihkkarastit ceavzilis ja virkos eanadoalu sámi ássanguovlluin. . Nášuvnnalaš eanadoalopolitihka regionaliseren ja rievdadeapmi lea dárbbašlaš doalahan dihte sámi ássanguovlluid eanadolliid logu. Dákkar eanadoallopolitihka regionaliserema vuođđun ferte leat sámi kultuvra ja árbevierut. Gávdnojit juo váikkuhangaskaoamit mat leat heivehuvvon Davvi-Norgga dillái, ja Sámediggi oaivvilda ahte ferte leat vejolaš rievdadit váikkuhangaskaomiid geavaheami sámi guovlluin. Eanadoallopolitihka rievdeami eaktun lea vuđolaččat guorahallat eará riikkaid go leat rievdadan politihkaset. .  Sámediggi atná dárbbašlažžan bisuhit sihke eanadoalu ovtta olbmo fitnun ja lotnolasealáhussan, nu ahte árvoháhkan stuorru áiggi mielde eanadoalu buvttavalljodaga olis. Otná nášuvnnalaš eanadoallopolitihkas bealuštuvvojit stuorra doalut eaige lotnolasealáhusat ja smávva doalut. .  Sámi guovlluid eanadoalus leat unnán vejolašvuođat ceavzit dán gilvvus, juogo árvvut maid dát doalloovttadagat ovddastit eai adnojuvvo maninge go ruhta galgá vuoruhuvvot. Sámediggi doarju ahte buvttadansorjjakeahtes doarjagat lassánit erenoamážit unnimus dolliide, ja ahte buvttadeami, areála ja kulturduovdagiid doarjagiid vuođđogeasus sihkkojuvvo.  Dákkár doarjagat unnidit badjelmearálaš buvttadeami seammás go dat leat veahkkin doalaheamen ássama ja bargosajiid. Sámediggi áigu deattuhit lávgadet ovttasbarggu daid ealáhusaid gaskka mat leat láhkalaga eanadoaluin ja eanadoallosektuvrrain go guoská doibmii, gálvoráhkadeapmái ja árvoháhkama lassáneapmái.  Sámediggi oaivvilda ahte ferte čađahuvvot servodatlaš váikkuhusguorahallan mielkesektuvrra earrevuovdima dáfus. Jus mielkebuvttadandoaluid dilli hedjona vel eambbo, de billahuvvá olles buvttadanbiras. Seammás sáhttet fievrredangolut, doaibmagolut ja golut buvttadan-rusttegiidda šaddat stuorábun guovlluin gos eanadoallobiras lea unni ja gos dáluid gaska lea stuoris. Sámediggi áigu dan sivas bargat ahte ásahuvvot sierraortnegat sámi guovlluin mii guoská mielkeortnegiidda. Dán sáhttá ea.ea dahkat dainna lágiin ahte:  vuvdon earit máhcahuvvojit sámi guovlluide nannen dihte báhcán doaluid ja ásahan dihte eriid álggaheddjiid oččodeapmái.  Sámi guovllut ožžot stuorát gorrelogu mielkebuvttadeami dáfus.  Stuorradiggedieđáhusas nr. 19 (1999-2000) Norgga eanadoallu ja biepmobuvttadeapmi evttohuvvo vuoruhit Davvi-Norgga gelbbolašvuohtaguovddáža. Gelbbolašvuohtaguovddáš ferte ovdánahttot lávdamodeallan maid buot Davvi-Norgga birrasat sáhttet ávkkástallat, maiddái sámi guovlluin. Lea erenoamáš dehálaš bidjat eambbo árjjaid ođđa ealáhusaid dutkamii, vai ovddosguvlui sáhttá ovdánahttit ođđa máhtu ja dieđuid sihke buvttaovdánahttima ja márkana birra.  Dan hirpmus gussamielahisvuođa lassáneami geažil Eurohpas lea Sámedikki mielas hui deaŧalaš buoridit biebmosihkarvuođa min riikkas. Daid riikkaid dáfus gosa gussamielahisvuohta ii čuoze, leat dušše Suopma, Ruoŧŧa ja Hellas gos dávda ii leat ilbman. .  Olbmuid dearvvašvuohta ferte ain vuoruhuvvot bajimussii, ja Sámediggi oaivvilda ahte guovddáš eiseválddiin lea stuora ovddasvástádus min riikka biebmosihkarvuođa dáfus. Dát guoská dieđusge sámi álbmogii liikka olu go eará olbmuide riikkas. Jus geavvá nu hejot ahte gussamielahisvuohta ihtá maiddái Norgii, de šaddá maiddái sámi álbmot gillát garrasit. Dát guoská sihke dearvvašvuhtii ja servodatáššiide. .  Eanandoallu, mii maiddái lea sámi giela ja kultuvrra kulturguoddi, šaddá gillát dan ahte doalut nohket go eanandoallobuktagat eai šat jođe. Danne oaivvilda Sámediggi ahte EEO-šiehtadusa oadjebasvuođaeavttut fertejit váldot atnui. Eavttut suvvet čađahit dárbbašlaš doaimmaid servodatlaš ja/dahje dearvvašvuođa ákkaid geažil. .  Dán vuođul áigu Sámediggi evttohit čuovvovaš doaimmaid:  Sámediggi bivdá Ráđđehusa ja Stuoradikki gaskaboddosaččat gieldit ealli omiid ja oamebiergobuktagiid importeret dakkár riikkain gos lea gussamielahisvuohta.  Sámediggi bivdá maiddái Ráđđehusa ja Stuoradikki nannet veterinára rádjebearráigeahču elliid ja eallebuktagiid importta dáfus.   Eanadoalu doallovisttiid ferte ain vuoruhit ja erenoamážit čájehit beroštumi viiddidemiide ja stuorit earáhuhttimiida. Stuorit huksenprográmma visttiid ođasmahttimii lea dárbbalaš sihkkarastin dihte ođđa áigasaš visttiid sámi guovlluide. Dasa lassin áigu Sámediggi áŋgiruššat ovdánahttindoaimmaiguin mat gullet gelbbolašvuođa loktemii, fierpmádathuksemii jna.  Nissoniid oččodeapmi eanadollui lea hástalussan Sámediggái. Lea dehálaš láhčit dilálašvuođaid nissonolbmuide go dat sihkkarastá ássama ja bargosajiid. Smávvadoallobuvttadeami jávkamis lea oktavuohta dasa ahte nissonat šadde eret eanadoalus. Boares biebmoárbevieruid ealáskahttin lea ovdamearkan dasa movt sáhttá ráhkadit nissonbargosajiid ođđa sierralágán fuomašuvvon kvalitehtabuktagiid olis.  Sámi eanadoallu lea otne váttis dilis go dálut heaittihuvvojit ja giliin fárrejit olbmot eret. Olahan dihte evttohuvvon ulbmiliid eanadoalloplánas lea Sámedikki mielas hirbmat dehálaš ahte omd. álggahuvvo árvoháhkanprográmma sámi guovlluid várás mas ollislaš ja servodatlaš jurddašepmi biddjojuvvo vuođđun. Sámi eanadoallu lea ovdal buorebut ávkkastallan eanadoalu ráhkadanávdnasiiguin go otne. .  Sámediggi oaivvilda ahte eanadoallu berre garraseappot nannet ođđa sierralágán gálvofuomášemiid ja kvalitehtabuktagiid maid vuođđun leat boares árbevierut. Ollu evttohusaid Sámedikki eanadoalloplánas sáhttá goallostit nášuvnnalaš árvoháhkanprográmmii. Sámediggi oaivvilda ahte árvoháhkanprográmma sáhttá sihkkarastit ja nannet sámi eanadoalu vuođu. Sámediggi áigu árvoháhkanprográmmas bidjat čuovvovaš eanadoallosurggiid guovddážii:  árbevirolaš lotnolasealáhusaid ovdánahttima ja ealáskuhttima.  ođđa sierralágan gálvofuomášemiid ja kvalitehtabuktagiid nannema sámi eanadoalus maid vuođđun leat kultuvra ja árbevierut.  gánnaheami buorideami.  gelbbolašvuođa ovdánahttima ja fierpmádathuksema.  meahcceriggodagaid ávkkástallama buorideami.  dutkama ja ovdánahttima.   Sámediggi atná dárbbašlažžan atnit searaid eanadoallobuktagiidda márkanii mii máksá mielas ja ohcála valljodaga, birrása, árbevieru ja sierranasvuođa. Kvalitatiiva spesialiseren biepmobuvttadeami siskkobealde ja biepmokultuvrii searaidgeavaheapmi sáhttá lassánahttit árvoháhkama dáluin gos leat joavdelas resurssat. Oktasaš searaidgeavaheapmi árvoháhkama stuorrumii ovttas boazodoaluin sáhtášii buktit positiivvalaš váikkuhusaid goappašiid ealáhusaide. Oppalaš ja servodatlaš čoavddusin áigu Sámediggi doahttalit ahte čađahuvvo sierra sámi árvoháhkanprográmma. Prográmma galgá hábmejuvvot dainna lágiin ahte dat fuolaha oppa sámi servodaga. Almmatge sáhttá prográmmaáigodagas bidjat váldoáicama surggiide mat gáibidit erenoamáš beroštumi nugo sierra ealáhusaide, mánáide ja nuoraide, nissoniidda, ohppui jna. Sámi árvoháhkanprográmma galgá doaibmat vuođđun čađahit doaimmaid iešguđetge servodatdásis ja sektoriin, oppalaččat gehččojuvvon.  Go guoská iešguhtetge evttohussii eanadoalloplánas, lea Sámedikki áigumuš čuožžilahttit daid eanadoallošiehtadallamiid, jahkásaš budšeahttaevttosa, eanadoalu árvoháhkanprográmma ja eará vuogas oktavuođain.  Čállon eanadoalloplánas lea evttohuvvon geahpedit ortnega addit doarjaga neavvuide ja mášiinnaide ovttaskas eanadolliide ja vuoruhit ovttasbargodoaimmaid dan sadjái. Sámedikki mielas ii leat buorre dahkat dákkar rievdadeami ovdal go rievdadeami váikkuhusat leat árvvoštallon.  Bivdit Sámediggeráđi čađahit namuhuvvon árvvoštallama.   Ášši meannudeapmi loahpahuvvui guovvamánu 22. b. dii. 17.10.  Ášši 9/01.  Sámedikki 2000 jahkedieđáhus.  Ášši meannudeapmi álggahuvvui guovvamánu 22. b. dii. 17.10.  Áššebáhpirat.  Sámedikki 2000 jahkedieđáhus. Sámi kulturmuitoráđi 2000 jahkedieđáhus, mearriduvvon 22.12.00 čoahkkimis.  Sámi kulturráđi 2000 jahkedieđáhus, mearriduvvon 07.01.0i čoahkkimis.  Sámi giellaráđi 2000 jahkedieđáhus, mearriduvvon 08.01.01 čoahkkimis.  Sámi ealáhusráđi 2000 jahkedieđáhus, mearriduvvon 18.12.00 čoahkkimis.  Ovddiduvvon evttohusat.  Sámediggeráđi árvalus Sámediggái:  Boahttevaš politihkkahábmen.  1. Jahkedieđáhusa perspektiivvat.  Sámelága § 1-3 mielde galgá Sámedikki jahkedieđáhus sáddejuvvot Gonagassii. Ráđđehus čállá Stuoradiggái jahkásaš stuoradiggedieđáhusa Sámedikki doaimma birra. Seammás lea Sámedikki dieđihanvugiin 4-jagi perspektiiva. Stuoradiggi lea sámelága mearrádusaid vuođul maiddái mearridan ahte juohke stuoradiggeáigodagas galgá okte čállot dieđáhus daid doaimmaid birra mat čađahuvvojit, sihkkarastin dihte sámi giela, kultuvrra ja servodateallima. Nu galgá ge prinsihppadieđáhus sisttisdoallat vuđolaš ja prinsipiála ságastallamiid Ráđđehusa sámepolitihka birra guđege stuoradiggeáigodagas. .  2. Sámedikki ja guovddáš eiseválddiid oktavuohta.  Sámediggi lea sámi álbmotválljen orgána mii doaibmá sámi álbmoga várás. Lea sohppojuvvon ahte Sámediggi ii leat Ráđđehusa vuollásaš politihkalaš orgána dásis, ja danne ii sáhte Ráđđehus stivret iige bagadallat doaimma. Sámedikki guovttebealát doaibma sihke álbmotválljen orgánan ja hálddašanorgánan gáibida erenoamáš heiveheami ja čuovvoleami (gč. St.dieđ.nr. 7 (2000-2001) 3.1 čuoggá s. 34). Eiseválddiid oainnu mielde lea okta Sámedikki deaŧaleamos rollain bidjat eavttuid servodathábmemis seailluhan, nannen ja ovddidan dihte sámi servodaga. Sámediggi miehtá dasa ahte Sámediggái lea deaŧalaš oažžut eambbo mearridanváldi sámi áššiin, muhto dat ii leat doarvái. Dál lea hástalus ovddidit Sámedikki válddi, ja addit Sámediggái čielgaset definerejuvvon rolla riikka konstitušuvnnas, nu ahte Vuođđolága § 110a ulbmil sámi vuoigatvuođaid birra oažžu čielgaset konkrehta sisdoalu, sámi iešmearrideami perspektiivvas. .  Sámediggi lea fuomášan ahte Ráđđehus áigu digaštallat Sámedikki rolla almmolašrievtti ja sámepolitihkalaš orgánan sámepolitihka boahtte prinsihppadieđáhusas. Sámedikki oainnu mielde ii leat dát doarvái. Dát lea guovttebealát proseassa mii čađat ferte doaibmat Sámedikki ja guovddáš eiseválddiid gaskka. Sámediggi lea máŋgga oktavuođas gáibidan šiehtadallanmodealla sámi áššiid barggus. Diggi lea oaidnán ahte Ráđđehus oaivvilda dákkár modealla mielddisbuktit áibbas ođđa čađahemiid hálddašeami dáfus, ja ahte fertešii vihkkeduvvot vuođđo konstitušunála prinsihpaid ektui, ja bivdá Sámedikki čielggadit lagabui mii šiehtadallamiin oaivvilduvvo (gč. St. dieđ.nr. 7 (2000-2001) 3. kap. s. 34). Gažaldagat šiehtadallamiid dáfus lea okta máŋgga temás boahttevaš guovttebealát proseassas Sámedikki válddi ja rolla birra. .  Sámediggi deattuha garrasit ovddidit lagas ja geatnegahtti ovttasbarggu Sámedikki ja guovddáš eiseválddiid gaskka. Deaŧaleamos formálalaš ovttasbargogaskavuođat leat čadnon Sámedikki jahkedieđáhussii (gč. sámelága § 1-3) ja Sámedikki doaibmaevttohusaide jahkásaš stáhtabušeahtas. .  Jahkedieđáhusa dáfus lea buorre go Ráđđehus lea álgán buktit vástádusaid guovddáš čuolmmaide maid Sámediggi jearrá jahkedieđáhusain (gč. ee. St. dieđ. nr. 48 (1998-99) ja St.dieđ. nr. 7 (2000-2001)). Sávvat ahte Ráđđehus joatká dainna doaimmain maiddái boahtteáiggis. .  Sámediggi lea ožžon eambbo mearridanválddi ja iešheanalašvuođa bušeahttaoktavuođain dan bokte go Sámediggi 1999:s beasai Juolludannjuolggadusaid § 4:s. Sámediggi oažžu dál juolludemiid Gieldda- ja guovlludepartemeanttas, Girko-, oahpahus- ja dutkandepartemeanttas ja Mánáid- ja bearašdepartemeanttas poasta 50 bokte. Dasto sáhttá Sámediggi juogadit resurssaid sierra bušeahtas daid rámmaid mielde mat leat biddjon Stuoradikki bušeahttamearrádusas. Sámediggi oaivvilda ahte sámi bušeahttaáššiid rutiinnat ja prosedyrat berrejit ovddiduvvot. Go Sámediggi dál lea nettobušetterejuvvon doaibma, de eaktudit ahte boahttevaš juolludeamit Sámediggái bohtet poasta 50 juolludeapmin. .  Sámediggi čujuha dasa ahte Sámedikki ja Ráđđehusa gulahallan lea positiivalaččat ovdánan bušeahttaáššiid dáfus. Dán berre čuovvolit maiddái eará áššesurggiin. Mii leat fuomášan ahte Ráđđehus mihá eambbo searvá jeavddalaš ságastallamiidda ja ovttasbargui Sámedikkiin (gč. St.dieđ.nr. 7 (2000-2001 3. kap. s.34). Sámediggi eaktuda ahte Gieldda- ja guovlludepartementa sámi áššiid čohkkendepartementan galgá buorebut koordineret dán barggu. .  Sámedikki ja Stuoradikki oktavuođat Ráđđehusa stáhtabušeahttaárvalusa čuovvoleami dáfus ja Sámedikki jahkásaš doaibmadieđiheami dáfus eai doaimma doarvái bures. Iešguđetge fágalávdegottiit doibmet iešguđetlágán vugiid mielde Sámedikki ektui. Ii leat dohkálaš ahte muhtun fágalávdegottit atnet Sámedikki dego makkárge eará lobbyorgánan. Danne lea prinsihpalaččat dárbu čielgaset digaštallat makkár oktavuohta Stuoradikkis lea Sámediggái, ja movt ovttasbarggu duohtavuođas sáhtášii heivehit. Sámediggi lea buktán konkrehta árvalusaid dán birra Stuoradikki presideantajođihangoddái.  Sámediggi fuomášahttá ahte sámi servodat lea ain huksejuvvomin, ja lea stuora dárbu doarjagii ja resurssaide. Sámediggi háliida čujuhit ahte lea stuora gaska Sámedikki vuoruhemiid ja Stuoradikki rámmajuolludusaid gaskka. Sámediggi lea maiddái dán válgaáigodagas bivdán lasi válddi dihto servodatsurggiid dáfus. Ráđđehus ja Stuoradiggi leat measta čađat vástidan dainna vugiin ahte sirdet dálá ortnegiid ja institušuvnnaid hálddašanovddasvástádusa. Dása gullet Sámi sierrabibliotehka, oahpahushálddašeami doaimmat ja sierra sámi mánáidgárdedoarjagat. Váldi mii lea sirdojuvvon, lea: Bušeahttafriddjavuohta maid Juolludannjuolggadusaid § 4 mielddisbuktá. .  Váldi ja doaimmat oahpahussuorggi dáfus, gč. oahpahuslága § 6-4.   Hálddašanovddasvástádusa ja bargodoaimmaid sirdin Sámediggái lea mávssolaš. Sámediggi oaidná ahte Ráđđehus ain dađistaga árvvoštallá sirdit válddi ja ovddasvástádusaid Sámediggái áššiin mat gullet sámi álbmogii (gč. St.dieđ. nr. 7 (2000-2001) 3.1 čuoggá s. 34). Sámediggi fuomášahttá ahte Ráđđehus mieđai sirdit Sámi musihkkafestivála, Beaivváš Sámi Teáhtera ja Sámi Vuorká-Dávviriid stáhtadoarjagiid hálddašanovddasvástádusa Sámediggái 1997:s. Dása gullá maiddái sámi dáiddárstipeanda (gč. St.dieđ.nr.145 (1997-98) 12.8 čuoggát s. 60). Stuoradikki gielddalávdegotti eanetlohku searvvai dása (gč. Mearr. S.nr.145 (1997-98). Kulturdepartementa sirddii Sámi musihkkafestivála stáhtadoarjaga Rikskonsertene vuollái 1999:s. Dát mielddisbuvttii unniduvvon jahkásaš doarjaga. Maiddái álgoálbmotfestivála Riddu Riđđu doarjja unnui. Gádjun dihte dán guokte festivála, lea Sámediggi iežas 2001 bušeahtas ásahan vuođđodoarjjaortnega kr 350.000,- goappáge doibmii. .  Ráđđehus ii leat moktege geahččalan sirdit dáid namuhuvvon ásahusaid Sámediggái. Golggotmánus 2000 čujuhit ain doarjjaortnegiidda ee. dáid namuhuvvon ásahusaid dáfus Kulturdepartemeantta bušeahta vuođul (gč. St.dieđ. nr. 7 (2000-2001) 4.2.2 čuoggá s. 38). Ii dáiddárstipeanda ge leat sirdojuvvon Sámediggái. Sámi kulturáššiid gulahallanlávdegoddi ásahuvvui 1994:s. Ulbmil lei oppalaččat árvvoštallat doaimmaid mat guoskkahit sámi kultuvrra, ja dainnalágiin geavahit resurssaid buoremus lági mielde. Kulturdepartemeantta mielas bargá lávdegoddi dohkálaš barggu (gč. St.dieđ.nr.41 (1996-97) 12.2 čuoggá s. 53). Sámediggi ii sáhte dasa mieđihit. Lávdegotti bargu ii leat ovddidan sámi kulturáššiid namuhanveara. Danne ii leat Sámedikki mielas riekta vuoruhit ekonomalaš ja persovnnalaš resurssaid searvan dihte gulahallanlávdegoddái. Dat berre heaittihuvvot. .  1. Boahtteáiggi hástalusat.  Sámediggi áigu bargat nannet álgoálbmogiid vuoigatvuođaid našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš dásis. Sámedikki mielas ii leat buorre go maŋemus áiggiid sámi vieruiduvvan vuoigatvuođat eatnamiidda galget duopmostuoluin mearriduvvot, seammás go vuoigatvuođaproblematihkka ii leat oppalaččat vuos čielggaduvvon. Dan oktavuođas čujuhit Meahccekommišuvnna doaimmaide Tromssas ja Nordlánddas, ja priváhtarievttalaš boazoguohtunareálaid nákkuide lullisámi guovllus. Sámi álbmogis ii leat dohkálaš riektesihkarvuohta čuollat bealis duopmostuoluid ektui. Dát guoská sihke juridihkalaš ja ekonomalaš áššiide. Sámediggi vuordá Norgga stáhta bargat maid sáhttá nu ahte sámiid riektedilli ollislaččat ja dohkálaš vuogi mielde nannejuvvo našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš duopmostuoluin. . Dan oktavuođas čujuhit maiddái ON-barggu čielggademiide eamiálbmotjulggaštusa ja iešmearrideami áššiid dáfus. Lea deaŧalaš ahte Sámediggi oažžu eambbo guovddáš rolla olmmošvuoigatvuođaid doaimmain, sihke Norgga rájiid siskkobealde ja muđui riikkaidgaskasaš dásis. .  Áššit mat gusket eamiálbmotjulggaštussii, berrejit digaštallojuvvot dohkálaš dásis, ja nu ahte digaštallamiid ovttárvosašvuohta doahttaluvvo. Álgoálbmotvuoigatvuođaid álbmotrievtti prinsihpat leat čielgasat, ja nannejit eahpitkeahttá dan ahte stáhtat fertejit dohkkehit ja mearridit álgoálbmotvuoigatvuođaid gullevaš olbmuid riektevuogádagaid ja riekteipmárdusaid vuođul. Sámiid vuoigatvuođat iežaset duovdagiidda, čáziide ja luondduriggodagaide fertejit doahttaluvvot ja dohkkehuvvot, ja vuođđojearaldagat sámi vuoigatvuođaid ja eallineavttuid dáfus boahtteáiggis fertejit mearriduvvot Sámedikki ja stáhta digaštallamiid ja šiehtadallamiid bokte. Guovddáš bargu lea álggahit šiehtadallangeatnegasvuođa sámiid ja Norgga eiseválddiid gaskka dakkár áššiin gos lea dárbbašlaš sámiid árvvoštallamiid mielde, erenoamážit kultur-, ealáhus- ja vuoigatvuođasurggiin. Dát geatnegasvuohta berre sisttisdoallat eambbo go dušše gulahallama, ja das fertejit leat guovttebealát geatnegasvuođat. Šiehtadallangeatnegasvuohta ferte regulerejuvvot Norgga lágain. Álgoálbmogiid iešmearridanvuoigatvuođaid áššiid dáfus gáibidit vel guovddáš proseassaid, danne go orrot leame iešguđetlágán ipmárdusat iešmearrideami doahpagis. Sámedikki prinsihppa lea ahte álgoálbmogat leat ovttaárvosaččat eará álbmogiiguin. Álgoálbmogiid iešmearridanvuoigatvuođas lea lagas oktavuohta oppalaš olmmošvuoigatvuođaáššiide. Sámediggi vuordá Norgga stáhta aktiivvalaččat fuolahit ahte álgoálbmogiid vuoigatvuođat ja eallindilit sihkkarastojuvvojit, dan bokte ahte ON mearrida eamiálbmotjulggaštusa ovdal álgoálbmogiid logijagi loahpa . . Sámediggi áigu bargat dan ovdii ahte ON‘ álgoálbmotáššiid forum šaddá doaibmi orgánan álgoálbmotáššiid dáfus. .  Okta dain deaŧaleamos doaimmain Sámedikki Barentsovttasbarggus lea nannet álgoálbmotbargguid. Álgoálbmotdoaimmat eai leat Sámedikki mielas ovdánan dohkálaš dási mielde. Sámediggi čujuha dasa ahte Ráđđehus oaivvilda geavatlaš álgoálbmotbarggu biddjon Barentsovttasbarggu regiovnnalaš dássái, ja ahte danne lea stáhtaidgaskasaš ja jahkásaš olgoriikkačoahkkimiid váldobargu doarjut álgoálbmotdoaimmaid politihkalaččat (gč. St.dieđ.nr.7 (2000-2001) 4.13.5 čuoggá s. 47). Dát ii leat movtge ovdánan ovddit áiggiid ektui. Ráđđehus lea ovdal cealkán ahte áigu Barentsregiovnna dálá bargguid bokte searvat álgoálbmogiid ollislaš prográmma ovdánahttimii guovllus (St.dieđ.nr. 41 (1996-97) 5. kap. ja boks 5.1 s. 18-19). St.dieđ.nr. 18 (1997-98) nr. 41 Lasáhusas daddjo ahte Ráđđehusa ulbmilin lea oažžut sápmelaččaid mielde Barentsráđđái (gč. boksa 18.1 s.22). Norgga, Ruoŧa ja Suoma olgoriikkadepartemeanttat leat ruhtadan Barentsregiovnna álgoálbmogiid 2000-2003 doaibmaprográmma ráhkadeami. Departementa ii leat čuovvolan dan ášši Sámediggái dahje eará álgoálbmotorgánaide Barentsregiovnnas ahte galget go álgoálbmogat dahje sápmelaččat searvat Barentsráđđái. .  Sámediggi čujuha dasa ahte Barentsovttasbarggu álgoálbmotáššiid bargu lea bisánan danne go váilot resurssat. Maŋemus 4 jagi leat čađahuvvon moadde prošeavtta, ja dasto lea Álgoálbmogiid Doaibmaprográmma 2000-2003 ráhkaduvvon. Regiovdnaráđđi mearridii 1999:s prográmma prošeaktaoasi. Álgoálbmotovttasbarggus lea potensiála mii ii leat geavahuvvon. Jus galgá nagodit loktet dan, de eaktuduvvo ahte buot dárbbašlaš resurssat sáhttet geavahuvvot doaibmaprográmma čađaheamis, ja ahte dahkkojit muhtun organisatuvralaš rievdadusat. .  Sámi parlamentáralaš ráđđi (SPR) lea sámi oasseváldima vuođul 06.10.00 evttohan čuovvovaš organiserema Barentsregiovnna orgánaid dáfus: 1: SPR nammada sámi ovddasteaddji Regiovdnaráđđái, 2:SPR nammada sámi ovddasteddjiid jus šaddet bargojoavkkut Barentsovttasbarggus, ja 3: Regiovnna álgoálbmogat ožžot ovtta ovddasteaddji Barentsráđđái. Sámediggi lea dohkkehan dán, ja oaivvilda dasa lassin ahte Barentsčállingotti álgoálbmotmielbargi galgá fásta ovddastit álgoálbmogiid Regiovdnalávdegottis. Dán birra ráhkaduvvo čielgaset soahpamuš Sámedikki ja Barentsčállingotti gaskka boahttevaš 2-jagi áigodahkii. .  Sámedikki oassálastin Arktálaš ráđis goazaduvvo das go Sámediggi váilevaš resurssaid geažil ii sáhte nannoseamos lági mielde searvat. Sávaldat lea ahte Sámi parlamentáralaš ráđđi sáhtášii dán doaimma váldit badjelasás, muhto dat eaktuda ahte ráđđái juolluduvvojit doarvái ekonomalaš návccat. Olgoriikadepartementa dohkkehii barggu 12.09.1999, Álgoálbmogiid veahkkedoaimmat čuovvolan plána. Sámediggi oaččui unnán vejolašvuođa searvat dán plánabargui, earretgo oassálastit hálddahusdásis bargosemináras. Čuovvolanprográmma válddahallá máŋgga ášši main Norga ferte oaivila dahkat, boahttevaš álgoálbmot-veahkkedoaimmaid áŋgiruššama dáfus. Okta dáin lea Sámedikki vejolaš searvan. Dássážii ii leat Olgoriikkadepartementa ii ge NORAD bovden Sámedikki searvat ságastallamiidda Sámedikki vejolaš boahttevaš sajádaga birra álgoálbmogiid veahkkeprográmmas. Dán šálloša Sámediggi garrasit.  Okta Sámi parlamentáralaš ráđi deaŧaleamos doaimmain lea juste dál háhkat čállingotti doaimmaide dohkálaš ruhtadeami. Lea ohccojuvvon 200.000,- kr Olgoriikkadepartemeanttas gokčat lassigoluid maid čállingotti doaimmat mielddisbuktet. Olgoriikkadepartementa ii juolludan dán veahki dainna ákkain go sis eai leat ruđat diekkár áigumušaide. Ášši váldojuvvui ovdan oktasaščoahkkimis ministariiguin 2.11.00 ja doppe mearriduvvui ahte ruhtadeapmi galgá čielggaduvvot.  Ovttasbargoorgánan ii galgga Sámi parlamentáralaš ráđđi dušše koordineret dikkiid barggu, muhto maiddái riikkaid dási ja riikkaidgaskasaš dási doaimmaid. Dárbbašlaš lea maiddái ahte sámi áššiid bargu dasa lassin koordinerejuvvo našuvnnalaš eiseválddiid gaskka, ja ahte dat dahkko ovttasráđiid sámedikkiid presideanttaiguin.  Sámeministariid ja sámedikkiid resideanttaid ovttasbargu lea dál formaliserejuvvon, muhto ii leat vel albmaládje boahtán johtui. Sámediggi atná dárbbašlažžan oažžut áigái buoremus vejolaš ovttasbargovuogi eará sámedikkiiguin.  Sámediggi lea sámegiela dáfus rievdadan iežas barggu organiserema. Dat dagaha ahte lea dárbbašlaš rievdadit sámelágá giellanjuolggadusaid. Dat guoská § 3-12 mearrádusaide Sámi giellaráđi birra. Sámediggi ovddidii Kulturdepartementii evttohusa dán oktavuođas. Seammás áigu Sámediggi evttohit viiddidit sámegiela hálddašanguovllu (§ 3-1). Dasa lassin áigu Sámediggi evttohit rievdadit Sámelága válganjuolggadusaid. Boahttevaš hástalusaid stáhta, guovllu ja suohkana doaibmajuogu dáfus áigu Sámediggi bargat dan guvlui ahte sámi áššit buorebut vuhtii váldojuvvojit Norgga politihkalaš vuogádagas go dán rádjái. Guovlulaš dássi lea dál rievdaduvvome. Sámediggi čujuha dasa ahte: 1: Fylkkagielda lea massán guovllupolitihkalaš ekonomálaš juogadanválddi, muhto das galgá leat guovddáš sajádat regiovnnaid ovdánahttinprográmma (RUP) hábmemis. RUP:aid galgá almmotge Gieldadepartementa dohkkehit. 2: Fylkkagielda galgá máŋgga áššesuorggis ovttasbargat eará fylkkaiguin badjel fylkarájiid. Stuorámus áššesurggiid nugo buohcciviesuid ja spesialista- dearvvašvuođabálvalusa (nuppilinjá-bálvalusa) váldá stáhta háldosis. 3: Dábálaš fylkaplánemis ii leat šat seamma doaibma. Suohkanat leat huksen mearkkašahtti plánen- ja doaibmagelbbolašvuođa, ja atnet fylkkagieldda hehttet suohkanlaš iešovdáneami. 4: Fylkkagielda ii leat nákcen áigái oažžut duohta bálvalusfálaldagaid sámi álbmogii stáhta prinsihppalaš sámepolitihkalaš ođđa vuoiŋŋa ja riikkaidgaskasaš álgoálbmotpolitihka olis.  Dán vuođul oaivvilda Sámediggi ahte fylkkagielda berre heaittihuvvot dálá hámis. Berre árvvoštallat ásahit ođđa regiovdnadási riikkaoasseperspektiivvas. Sámediggi eaktuda ahte sámi áššit huksejuvvojit dán ođđa regiovdnadássái vuođu rájes juo, vuhtii válddidettiin ahte sámit leat riikka álgoálbmot. Dat oaivil doalahuvvo beroškeahttá das makkár boahttevaš čoavddus šaddá stáhta, guovllu ja suohkana doaibmajuogu dáfus. . Sámi guovlluin lea vejolaš ekonomalaš doaimmaid vuođđu sihke ođasmuvvi ja nohkavaš resurssaid olis. Navdojuvvon minerálaresurssat leat maiddái dagahan lassánan beroštumi. Sámedikki prinsihpalaš oaidnu lea ahte mii eat mieđit addit ohcanlobi nu guhká go vuoigatvuođaášši ii leat čielgan. Ii leat bealuštahtti addit ohcanlobi nu guhká go sámi álbmot ii leat olahan doarvái válddi ja váikkuhusa minerálaresurssaid hálddašeamis. Go sámi álbmogii lea álbmotvuoigatvuođalaš geatnegasvuođaid olis sihkkarastojuvvon dárbbašlaš váikkuhanváldi sámi guovlluid luondduvalljodagaid dáfus ja go oamastanvuoigatvuohta lea dohkkehuvvon, de áigu Sámediggi viidát árvvoštallat mainna lágiin sámi guovlluid minerálaguorahallan galgá čađahuvvot. Dát mearkkaša ahte Sámediggi áigu mearridit galget go, ja vejolaččat movt sámi guovlluid minerálaresurssat galget boahtteáiggis geavahuvvot. Dás leat čielga oainnut dasa movt sámi ássanguovlluid valljodagat berrejit hálddašuvvot. Dan dihte lea deaŧalaš ahte Ráđđehus ii bargga dan nala ahte ođđa minerálaláhka mearriduvvo ovdal go sámi riektedilálašvuođat leat Stuoradikkis gieđahallon.  Suodjalan- ja huksenáššiin lea deaŧalaš ahte árvvoštallamiin erenoamážit deattuhuvvo makkár váikkuhusaid vejolaš suodjalan- ja huksendoaimmat dagahit sámi servodahkii oppalohkái. Sámedikki deaŧaleamos doaimmaid gaskkas lea hábmet politihka ja hábmet sámi servodaga ovdáneami eavttuid. Dan dihte lea deaŧalaš ahte Sámediggi áigges áigái beassá diehtit áššiid birra mat čielgasit gullet sámi servodahkii.  Sámediggi lea mearridan kulturmuitoplána 1998-2001. Sámedikki politihka vuođđun lea ahte sámi guovlluid guhkes áiggi ealáhuslaš- ja servodatlaš ovdáneapmi ii galgga dagahit ahte luondduriggodagaid geavaheapmi lea stuorát go luondu gierdá. Doahpagat biras, luondu ja kultuvra gullet nannosit oktii. Sámedikki ulbmilin lea nappo siskkildit birasperspektiivva olles Sámedikki bargui ja doibmii. Ulbmilin dáinna lea áigái oažžut birasseastevaš guottuid sámi servodahkii, čalmmustahttimiin ja doarjumiin doaibmavejolašvuođaid mat ovddidit guoddevaš luonddugeavaheami. Dan dihte áigu Sámediggi ráhkadišgoahtit birasdieđáhusa mii fátmmasta Sámedikki biras- ja areálaoainnuid. Diggi bovde Birasgáhttendepartemeantta ovdánahtti ovttasbargui dán dieđáhusa válmmasteami oktavuođas. ON-konvenšuvdna siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid birra lea fas šaddan áigeguovdil maŋŋel go jagis 1999 šattai norgalaš rievtti oassin. Dát mielddisbuktá ahte konvenšuvdna ii dušše atte Norgii álbmotvuoigatvuođalaš geatnegasvuođaid stáhtan, muhto maiddái ahte Norgga duopmostuolut ja hálddahus dál leat geatnegasat geavahit konvenšuvnna siskkáldas rievtti oassin go dahket konkrehta mearrádusaid. 27. artihkkalis lea guovddáš oassi mii geatnegahttá norgga stáhta doahttalit sámi vuoigatvuođaid. Stáhta ii galgga ieš dahkat maidege mii rihkku dáid vuoigatvuođaid ja lea geatnegas suodjalit vuoigatvuođaid badjelduolbmamiid vuostá. Álgoálbmogiid ealáhusaid luondduvuđđosa sihkkarastin lea nappo hui deaŧalaš oassi stáhta geatnegasvuođain álgoálbmogiid guovdu. Stáhta ferte čilget movt áigu čađahit geatnegasvuođaid konvenšuvnna olis. St.dieđáhusas Nr. 21 (1999-2000) Olmmošárvu guovddážis (Menneskeverd i sentrum), evttohuvvui ahte ásahuvvo álgoálbmotvuoigatvuođaid gelbbolašvuođaguovddáš Davvi-Norgii. Sámediggi atná sierra álgoálbmotvuoigatvuođaid gelbbolašvuođaguovddáža ásaheami hui mávssolažžan ja lea ávžžuhan ásahit dan dálá sámi gelbbolašvuođaguovddážiidda Guovdageainnus, namalassii Davviriikkaid Sámi Instituhttii ja Sámi allaskuvlii. Goappaš dáin ásahusain lea dárbbašlaš gelbbolašvuohta ja fierpmádat, sihke našuvnnalaččat ja riikkaidgaskasaččat, sáhttit veahkehit guovddáža barggu. Ovttasbargu váikkuha dan ahte guovddáš šaddá spesiáliserejuvvon lassin stuorát olmmošvuoigatvuođabirrasiidda.  Ráđđehusa barggu dáfus Sámi vuoigatvuođalávdegotti Finnmárkku čielggadeami čuovvolemiin, bivdá Sámediggi ahte konkrehta ovttasbargu Sámedikkiin álggahuvvo farggamusat, vai Sámediggi ja Ráđđehus sáhttet leat ovttadássásaš ovttasbargoguimmežat.  Ii leat vuos nammaduvvon ođđa sámevuoigatvuođalávdegoddi čielggadit vuoigatvuođaid Tromssas ja lullelis. Sámediggi vuordá ahte ovdalaš vieruiduvvan dáhpi čielggadanlávdegottiid nammademiin jotkojuvvo Tromssa ja lulit guovlluid Sámi vuoigatvuođalávdegotti nammadeamis, vrd. árbevierrojoavkku nammadeami Sámi vuoigatvuođalávdegotti barggu oktavuođas.  Jahkásaš boazodoallošiehtadusa soabadallamiid dáfus lea váldoeaktu ahte bealálaččat barget sihkkarastit boazodoalu produktivitehta (Boazodoallošiehtadus 2000-2001). Ášši lea almmotge oalle girjái ja muhtun áššit mat váikkuhit produktivitehta eai leat šiehtadallanfáddán, erenoamážit boraspirehálddašeapmi ja guohtunresursa-áššit. Okta dain stuorámus hástalusain boazodoalus lea sihkkarastit ealáhusa guohtun- ja areálavuođu. Sámediggi atná dárbbašlažžan deattuhit ahte bisánkeahtes sisabahkkemat boazodoalu guovlluide sakka áitet ealáhusa. Boazodoalu vuoigatvuođat leat guovddážis, ja leat áibbas dan duohken ahte boazodoalu eatnamat sihkkarastojuvvojit boahttevaš buolvvaide.  Sámedikkis leat boazodoallošiehtadusa soabadallamiin guokte observatora stáhta bealde beavddi. Diggi dáhttu dál dán ortnega guorahallojuvvot, dainna ulbmilin ahte ásahit iešheanalaš observatørasaji.  Lea áibbas dárbbašlaš ahte eiseválddit gehččet Boraspirehálddašeami ovttas daid geatnegasvuođaiguin mat sis leat sámi álgoálbmoga kulturvuođu suodjaleami hárrái. Dan dihte lea Sámediggái deaŧalaš searvat ja bidjat eavttuid boraspirehálddašeami oktavuođas ja proseassaide dan olis.  Sámediggi lea evttohan álggahit 5-jagi duodjeovdánahttinprográmma. Ulbmilin lea buoridit duoji rámmaeavttuid kultuvran, fidnun ja ealáhussan. Duodji lea deaŧalaš kulturguoddi ja Sámediggi atná stuora hástalussan nannet kultuvrra návccalaš ja gánnáhahtti ealáhusa olis. Lea deaŧalaš bisuhit duoji boahtteáiggi ealáhussan, ja ahte dat heivehuvvo dálá dárbbuide sihke váldoealáhussan ja lotnolasealáhussan. Lea stuora beroštupmi ásahit duoji ealáhussan, erenoamážit lotnolasealáhussan. Dál lea suorggis unnán dienas ja lea unnán gánnáhahtti.  Lea stuora hástalussan oažžut sin geat váldet fágareivve, álggahit duoji ealáhussan. Ealáhus dárbbaša dan gelbbolašvuođa maid sii leat háhkan. Sámediggi bargá buoridit bargofálaldagaid sidjiide geat váldet duodjefágareivve.  Bargoeallima fágaoahpahusa lága olis ja dan oktavuođas go duodji lea dohkkehuvvon suodjalanveara fágan, leat ásahuvvon oahpahuskantuvrrat koordineret ja buoridit fágaoahpahusa. Dát kantuvrrat rahčet heajos doaibmaekonomiija geažil. Sámediggi lea ovttasráđiid fágaoahpahusráđiin cealkán ahte oahpahuskantuvrraid ruhtadeapmi ja nu nappo duodjefágaoahpahusa ovddasvástádus, gullá Girko- ja oahpahusdepartementii. Sámediggi lea válljen ruhtadit oasi dáid kantuvrraid goluin dassážii go kantuvrraid doaimmaheapmi lea čielggaduvvon departemeanttain.  Dál leat oahpahuskantuvrrain unnán fágaoahpahallit, ja dat ii vuođđut iešbirgejeaddji doaimma. Ovttasráđiid Girko- ja oahpahusdepartemeanttain lea dál dieđihuvvon ahte departemeantta Oahpahusossodat lea bargame gávdnat oahpahuskantuvrraide doaibmavugiid ja fágaoahpahalliide bálkáortnega mii heive smávva ja suodjalanveara fágaid ortnegii.  Meahccegeavaheapmi nugo sáivačáhcebivdu ja murjen, leat leamaš ja leat ain deaŧalaš oassin dálusámiid birgenlágis ja ealáhussan. Njuolggadusaid ferte heivehit dan mielde. Sámediggi atná dárbbašlažžan ásahit meahccebuktagiid ja guliid vuostáváldinortnega stuora vilgesguollevalljodagaid lahkosii, ja maiddái buoridit Sis-Finnmárkku vilgesguollejávrriid dikšuma.  Sámedikki ipmárdusa mielde lea Ráđđehus Statskog bokte rievidan dálusámiin meahccegeavahanvuoigatvuođaid. Sámediggi atná áibbas dárbbašlažžan ahte meahccegeavahannjuolggadusat guorahallojuvvojit, erenoamážit sáivačáhceguolásteami ja bivddu njuolggadusat.  Mihttomearrin galggašii leat stivret mohtorjohtolaga mehciin nu ahte dat báikegottit mat árbevirolaččat geavahit guovlluid, ožžot dasa vejolašvuođa.  Asttoáiggebarttaid ja gođiid huksen berre ráddjejuvvot boazodoalloguovlluin. Almmotge ii galgga dákkár huksen hehttet dáluássiid árbevirolaš meahccegeavaheami. Maiddái ferte gullevašvuohta guvlui árvvoštallojuvvot earaládje go dábálaš bartahuksema oktavuođas.  Sámediggi lea dan oaivilis ahte sámi guolásteddjiin lea boares árbevieruid ja álbmotrievtti mielde vuoigatvuohta sámi guovlluid guollevalljodagaid rievttilaš oassái. Dan dihte atná Sámediggi deaŧalažžan oažžut áigái guhkesáigásaš ja ceavzilis geavahusa riddo- ja vuotnariggodagaid geavaheami dáfus, mas báikkálaš ealáhusdoallit ožžot stuorát ja luvvoset vejolašvuođa ávkkástallat riddo- ja vuotnariggodagaiguin. Lassin oassálastimii Regulerenráđis, de áigu Sámediggi bargat gávnnahit ođđa ja viidát vugiid ovddidit Guolástusdepartemeantta ja Sámedikki politihkalaš ja hálddahuslaš ovttasbarggu. Sámi álbmoga vuoigatvuohta searvat guolástusaide lea hui nannosit dán barggu duohken.  Sámediggi áigu álggahit váldoprošeavtta «Bissovaš ovdáneapmi dihto vuonain» ovttas golmma davimus fylkkagielddain, Guolástusdepartemeanttain, Gieldda- ja guovlludepartemeanttain ja Birasgáhttendepartemeanttain. Prošeakta lea Sámedikki riddo- ja vuotnaguovlluid doaibmaplána ja Báikkálaš Agenda 21 geavatlaš čuovvoleapmi.  Sámediggi áigu bargat oažžut áigái geahččalandoaimma gonagasreabbá «báikkálaš hálddašeami» dáfus, vai gonagasreabbá boahttevaš bivdu ja hálddašeapmi šaddá báikkálaš bivdiide ávkin ja vai báikkálaš erohusat ja heiveheamit váldojuvvojit vuhtii.  Sámediggi áigu bargat dan ovdii ahte Guolástusdepartementa nammada bargojoavkku guorahallat áššebeliid mat lunddolaččat gullet riddodorskki hálddašeapmái ja bivdui. Bargojoavkku ulbmil berre leat áigái oažžut máddodagaid bistevaš ja bissovaš ovdáneami, vai sámi riddo- ja vuotnaguovlluid ássan- ja bargovejolašvuođat bisuhuvvojit.  Sámediggi áigu čuovvolit iežas barggu NOU 1999:9 Til laks åt alle kan ingen gjæra gieđahallamis, vai historjjálaš sámi luossabivdovuoigatvuođat vuhtii váldojuvvojit ja vai stuora luossačázádagat, mat leat deaŧalaččat sámi giela, kultuvrra ja servodateallima gáhttemis, várjaluvvojit várálaš dávddaid ja parasihtaid njoammumis.  Sámediggi áigu ain oččodit áigái sierra čielggadeami luosa mearkkašumi birra sámi kultuvrra, ealáhusa ja servodateallima guovdu. Deanu čázádaga luossabivdo- ja luossabiebman-rádjekommišuvnna bargu ferte maiddái čadnot dása. Porsáŋggu-, Deanu- ja Várjjatvuonas dagaha njuorju stuora guollevahágiid. Almmotge deattuha Sámediggi ahte njuorju ii leat dušše báikkálaš guollebivdiide giksin, muhto maiddái riggodahkan bierggu ja náhki dáfus.  Seammaládje go eará vuođđoealáhusat, de sáhttá maiddái sámi guovlluid eanandoallu - vaikko buohtalassan eará ealáhusaiguin ja fidnuiguin, leat deaŧalaš veahkkin ja vuođđun doalahit ássama ja barggolašvuođa sámi guovlluin.  Eaktun lihkostuvvat doalahit barggolašvuođa eanandoalus lea ahte ovttasbargu eanandoalloeiseválddiiguin jotkojuvvo. Našuvnnalaš eanandoallopolitihka hábmemis ferte Sámediggi leat guovddáš eavttuidbiddji. Eanandoaluid heaittiheapmi goarida eanandoallobirrasa. Sámedikki stuorámus hástalus lea bissehit ja jorgalahttit dán mannolaga. Dát ferte dahkkot sihkkarastin dihte barggolašvuođa ja ássama sámi guovlluin. Mielkeeriid vuovdinvejolašvuohta sáhttá goaridit máŋgga gili ealáhusvuođu. Fertejit ásahuvvot stáhtalaš ruhtadanortnegat veahkehit dállodolliid oastit eriid. Go dál oaidnit ahte infrastruktuvra fuotnána ja njuovahagat heaittihuvvojit, de ii leat dušše ruhtadanortnegiid ásaheapmi deaŧalaš, muhto maiddái ođđa gálvo- ja márkanoččodeapmi. Fertet hutkagoahtit ođđa buktagiid ja gálvvuid, fuobmát makkár sávaldagat ja dárbbut oastiin leat, ja fertet ohcagoahtit ođđa márkaniid, omd. Ruoššas.  Sámediggi áigu bargat dan ovdii ahte čađahuvvo sierra árvoháhkanprográmma sámi guovlluid várás, man ulbmilin lea vuhtii váldit ja čalmmustahttit eanandoalu, guolásteami, boazodoalu ja duoji oktasašvuođaid, vai prográmmas olahit oppalaš sámi servodatlaš perspektiivva. . Árvoháhkanprográmma sáhttá bajidit eanandoalu árvoháhkama sihke buvttadeami dásis ja náláštuhttima dásis nugo meieriijain ja njuovahagain. Náláštuhttin, vásedingálvvuid buvttadeami ja ođđa gálvvuid hutkan sáhttet ovdánahttit olles eanandoalloealáhusa. Lea stuora hástalussan oččodit ruovttoluotta lobi ruovttus njuovvat sávzzaid. Hástalussan lea maiddái unnidit eanandoalu boraspirevahágiid. Berre maiddái oččodit áigái ovttasbarggu boazodoaluin mehciid oktasaš geavaheami dáfus.  Eanandoalu ceavzilis ja birasseastevaš ovdáneami oččodeamis ferte maiddái Sámediggi leat mielde nanneme ekologalaš biebmobuvttadeami. Dat lea ge maiddái ealáhusa našuvnnalaš čađahemiid mielde.  Sámediggi dáhttu ovdánahttit mátkkoštanealáhusa mii lea huksejuvvon iežamet kultuvrra nala, seammás go fertet váruhit ahte dat ii boađáše vuostálaga eará sámi ealáhusaiguin. Sámediggi atná deaŧalažžan ahte sámit ieža hutket ja leat aktiivvalaš ovttasbargoguoibmin ja eavttuid biddjin go sámi ássan- ja geavahanguovlluin hábmejuvvojit ja čađahuvvojit mátkkoštandoaimmat.  Okta Sámedikki stuora hástalusain lea ain bargat buoridit skuvla- ja mánáidgárdefálaldagaid sámi mánáide ja nuoraide. Prošeaktaáigodagas (Sámedikki mánáid- ja nuoraidprošeakta 1998-2000) bohte dieđut dan birra ahte dáid ásahusaid fálaldagat eai leat doarvái buorit. Mánáidgárdi ja skuvla oktan asttoáiggefálaldagain, lea dán áigge váldobáikin gos sámegiella ja kultuvra oahpahuvvo ođđa buolvvaide. Dušše dihto guovlluin ožžot sámi vuođđoskuvlaoahppit oahpahusa sámi oahppoplána, O97S mielde. Ulbmilin lea ahte nu oallugat go vejolaš oččoše oahpu dán mielde. Lea dárbbašlaš nannet sámegieloahpahusa buot dásiin, namalassii vuosttaš-, nubbin- ja amasgiellan. Sámegiella ja sámi árvvut sámi mánáide leat hui guovddážis dan barggus mii dássážii lea dahkkon, maiddái dan dáfus ahte giella lea identitehta-ásaheaddji bealli. Okta Sámedikki mihttomeriin lea nannet sámi mánáid ja nuoraid identitehta ja gullevašvuođa sámi servodahkii. Vai dat lihkostuvašii, de ferte giellaovdánahttin ja giellaealáskahttin vuoruhuvvot hui ovddos.  Okta eaktun sámi kultuvrra ovddideamis lea ahte sámi mánát ja nuorat besset muosáhit bistevaš sámi kulturovdanbuktimiid. Dát gáibida viiddis ja girjás doaibmabijuid máŋgga suorggis -- doaibmabijuid mat guoskkahit olu bealálaččaid. Dát ferte dáhpáhuvvat máŋgga guoskevaš bealálačča geatnegahtti ja čielggaduvvon ovttasbarggu olis. Mánáid ja nuoraid oainnut fertejit vuhtii váldojuvvot dainna lágiin ahte sii ieža besset aktiivvalaččat searvat mearridit ja čađahit doaimmaid. Nuoraidkonferánsa šaddá hui guovddážii dien barggus (Gč. kap. 2.6).  Boahttevaš hástalusat oahpahusa dáfus leat ahte Sámediggi galgá leat ovdamannin sámi sisdoalu hábmemis Norgga oahpahusvuogádaga buot dásiin ja bargat dan ovdii ahte Sámediggái juolluduvvojit ee. dárbbašlaš DjO-ruđat sámi oahpahusa ja Diehtojuohkin- ja gulahallanteknologiija (IKT) oktavuođas. Lea maiddái dárbbašlaš duođaštit movt sámegieloahpahus doaibmá olggobealde sámegiela hálddašanguovllu, ja dasto bargat dan ovdii ahte oahppit olggobealde sámegiela hálddašanguovllu ožžot dohkálaš sámegieloahpahusa. Lea maiddái deaŧalaš sihkkarastit ahte oktagaslaš (individuála) vuoigatvuohta oažžut sámegieloahpahusa ollašuhttojuvvo, sihke vuođđoskuvla- ja joatkkaskuvladásis. Dán dáfus livččii riekta ahte Sámediggái addo ovddasvástádus hálddašit oahpahusdiimmuid sámegieloahpahussii ja oahpahussii sámegillii. Sámediggi áigu bargat nannet sámi sisdoalu sámi mánáidgárddiin ja mánáidgárddiin gos leat sámi mánát, ja bargat dan ovdii ahte sámi oahpponeavvut ráhkaduvvojit mearriduvvon plánaid mielde.  Sámi erenoamášpedagogalaš suorggis áigut bargat alidit gelbbolašvuođa dási vai fálaldat vástidišgoahtá geavaheddjiid dárbbuide. Sámedikki mielas galgá sámi joatkkaoahpahus buoriduvvot sakka. Dán ferte geahččat ovttas Ođastusa 94 sámi joatkkaoahpahusa evalueremiin. Dán barggu fertejit guovddáš eiseválddit čuovvolit. Sámi joatkkaskuvllat sirdojuvvot Sámedikki ovddasvástádussan. Ferte álggahuvvot proseassa Sámedikki ja GOD gaskka. Sámediggi lea addán cealkámuša NOU 3:2000 Samisk lærerutdaning -- mellom ulike kunnskapstradisjoner (Sámi oahpaheaddjeoahpahus -- iešguđetlágán máhtolašvuođaid gaskkas). Sámediggi lei čoahkkáigeassi gulaskuddanásahus, ja beasai nu diehtit maid iešguđet gulaskuddanásahusat deattuhedje lávdegotti barggu árvvoštallamiin. Sámediggi oaivvilda ahte Sámi oahpaheaddjeoahpahus galgá ovdánahttot sámi oahpaheaddjeoahpahussan olles Sápmái, ja čadnojuvvot ja organiserejuvvot Sámi parlamentáralaš ráđi vuollái ja ahte iešguđet riikkaid ráđđehusat servet bargui. Dassážii go Sámi parlamentáralaš ráđđi lea ollásit ásahuvvon, ferte ovddasvástádus ja váldi čielggaduvvot ráđđehusa ja Norgga beale Sámedikki konkrehta ovttasbarggu olis. Sámediggi doarju eanaš daid rávvagiid maid lávdegoddi evttohii sihke iešguđet sámi oahpahusásahusaid oahpahusfierpmádaga álggaheami dáfus, sámi ovdaskuvlaoahpaheaddjeoahpahusa dáfus, sámi oahpaheaddjeoahpahusa dáfus, sámi fidnofágaoahpahusa dáfus ja sámi geavatlaš-pedagogalaš oahpahusa dáfus. Sámediggi deattuha maid ahte galggaše ásahuvvot lassi- ja viidásetoahpu fálaldagat mat vuhtii váldet sámi skuvlla dárbbuid. Sámediggi ballá dálá sámi oahpaheaddjeoahpahusa rekrutteremiin ja evttoha doaimmaid mat sáhtáše buoridit rekrutterendilálašvuođa. Sámediggi doarju lávdegotti ávžžuhusaid das ahte sámi oahpaheaddjeoahpahus berre leat dutkamii vuođustuvvon oahpaheaddjeoahpahus vai sáhttá duohtan dahkat daid ulbmiliid mat leat oahpahussii biddjon. Dan oktavuođas evttoha Sámediggi ahte álggahuvvo 10-jagi rekrutterenprográmma ja 10-jagi dutkan- ja sámegiela ealáskahttinprográmma. Dát ferte dáhpáhuvvat buot oahpahusásahusaid dáfus mat leat ožžon dahje ožžot čielgasit definerejuvvon doaimmaid sámi oahpaheaddjeoahpahusa ektui. Sámediggi vuordá ahte ráđđehus čuovvola dán čielggadusa ovddidettiin sierra stuoradiggedieđáhusa sámi oahpaheaddjeoahpahusa birra. Sámediggi lea addán gulaskuddancealkámuša NOU 2000:14 «Frihet med ansvar» (Friddjavuohta ja ovddasvástádus) -- Alit oahpahusa ja dutkama birra. Sámediggi lea ráddjen iežas cealkámuša guoskkahit dušše 19. kapihttala «Alit oahpahus ja dutkan sámi servodagas» ja 12. kapihttala «Ásahusaid jođiheapmi ja stivren». Sámediggi áigu bargat dan ovdii ahte buot sámi dutkan ja oahpahus ferte dahkkot sámi servodaga dárbbuid mielde. Dat mearkkaša ahte dutkan ja alit oahpahus ferte vuolgit iešguđet sámi servodagaid dárbbuin ja vuhtii váldit daid ja leahkit relevánta maiddái sámi ealáhusovdáneapmái. Sámiid rekrutterema dáfus dutkamii ja alit oahpahussii ferte ásahuvvot 10-jagi prográmma hukset ja ovdánahttit sámi dutkama. Davviriikkaid Sámi Instituhta ja Sámi allaskuvlla birrasat dahket vejolažžan hukset sámi universitehta gos sámegiella geavahuvvo sihke njálmmálaččat ja čálalaččat, mii fas lea mielde nanneme sámegiela ovdáneami earret eará oahpaheami ja dutkama bokte. Sámediggi deattuha ahte ferte ásahuvvot sámi dutkanráđđi mas lea oppasámi perspektiiva ja mas galgá leat váldo ovddasvástádus hábmet davviguovlluid sámi oahpahus- ja dutkanpolitihka. Dát ráđđeaddi orgána ferte ovdánahttot Sámi parlamentáralaš ráđi ollái. Lea maiddái deaŧalaš ovdánahttit orgána mii fuolaha ehtalaš beliid sámi dutkamis.  Sámediggi áigu bargat dan ovdii ahte guovddáš dásis biddjojuvvojit čielga mearit dasa movt olahit sámiide ovttadássásaš dearvvašvuođa- ja sosiálbálvalusa ulbmila. Nuppástuhttinproseassat leat áddját, muhto Sámediggi oaivvilda almmotge ahte ovddasvástádus sámi perspektiivva integrerema dáfus dearvvašvuođa- ja sosialbálvalussii gullá fylkkagieldda ja gielddaid ásahusaide sámi ássanguovlluin. Sámdiggi oaivvilda maiddái ahte deaŧalaš oassi integreremis lea čalmmustahttit sámi dimenšuvnna dokumeanttain mat guoskkahit dearvvašvuođa ja sosiála doaimmaid Norggas. Dál «ávžžuhuvvo» dearvvašvuođa- ja sosiálbálvalus sierra dokumeanttaid bokte vuhtii váldit sámi álbmoga erenoamáš dárbbuid, omd. NOU 1995:6 bokte. Dát váikkuha dasa ahte dušše erenoamáš berošteaddji fágaolbmot/ásahusat barget integreret sámi perspektiivva dearvvašvuođa- ja sosialabálvalussii.  Lassin dása oaivvilda Sámediggi ahte lea deaŧalaš juohkit prošeaktaruđaid mat dál hálddašuvvojit Sosial- ja dearvvašvuođadepartemeantta prošeaktaortnega olis, maiddái maŋŋel go prošeakta loahpahuvvo 2001 loahpas. Dat buoridivččii fálaldagaid sámiide. Sámiide heivehuvvon bálvalusa ovdánahttin lea viiddis bargu, sihke sámegiela geavaheami ja sámi kulturipmárdusa dáfus, ja maiddái ásahusaid fysálaš heiveheami ja bálvalusa sisdoalu rievdadeami dáfus. Prošeaktaruđaid juolludemiin ii leat vejolaš nu sakka rievdadit dearvvašvuođa- ja sosialbálvalusfálaldaga sámi ulbmiliid mielde, ja NOU 1995:6 dokumeanttas leat áššit mat eai oba leat ge guoskkahuvvon, ovdamearkka dihte boazodoalu bargobiras. Dan dihte áigu Sámediggi oččodit prošeaktajuolludemiid jotkojuvvot ja juolludeami lassánit.  Sámi álbmogii heivehuvvon dearvvašvuođa- ja sosialfágaid dáfus lea hui dárbbašlaš dutkamiid oažžut áigái. Sámediggi áigu dan dihte bargat dan ovdii ahte Sosiala- ja dearvvašvuođadepartementa juolluda ruđaid dutkanprográmmii, nugo daddjo čielggadeamis sámi dearvvašvuođadutkanossodaga birra, mii dál lea ásahuvvome Kárášjohkii. Dutkanprográmma sisdoallu ferte dárkileappot čielggaduvvot sámi dearvvašvuođadutkama, sámi dearvvašvuođaásahusaid, Sámedikki ja Sosiala- ja dearvvašvuođadepartemeantta gaskka.  Sámiide heivehuvvon dearvvašvuođa- ja sosialafálaldaga oktavuođas lea dárbbašlaš oččodit gelbbolašvuođa eará álgoálbmogiin mat ellet minoritehtadilis ovttas eará álbmogiiguin. Riikkaidgaskasaš dearvvašvuođa álgoálbmogiid gaskkas ferte vuoruhuvvot, earret eará máilmmi dearvvašvuođaorganisašuvnna (WHO) ektui. Dáinna lágiin sáhttá Sámediggi oahppat eará guovlluid vásihusain movt heivehit dearvvašvuođa- ja sosialfálaldagaid álgoálbmogiidda ja vejolaččat ieš maiddái juogadit sámi guovlluid vásihusaid earáiguin. Riikkaidgaskasaš ovttasbargu loktejuvvo Sámi parlamentáralaš ráđi háldui.  Sámi kultuvrra dáfus leat Sámedikkis stuora hástalusat. Diggi áigu dan dihte evttohit doaimmaid mat nannejit sámi dáidaga ja kultureallima. Boahttevaš sámi kulturpolitihka hábmemis mánáid ja nuoraid várás, lea hui deaŧalaš maiddái árvvoštallat stuora nuppástumiid mat leat dáhpáhuvvan ođđa áiggis ja maŋemus jagiid. Sámi mánáid ja nuoraid bajásšaddandiliid buorideami dáfus fertejit gaskaoamit vástidit dan girjáivuhtii mii lea bajásšaddaneavttuid ja giela dáfus. Lea deaŧalaš áigái oažžut iešguđetlágán doaimmaid iešguđet sámi guovlluide, ja maiddái surggiin mat dán rádjái eai leat leamaš nu guovddážis. Dan rájes go Sámi kulturráđđi ásahuvvui, leat dihtomielalaš kulturovddideami vejolašvuođat buorránan. Sámi servodagas lea bargu almmotge easkka álggahuvvon guovddáš kultursurggiin, ja eanetlogu kultuvrra ektui leat sámi servodagas vuos oalle gáržžes vejolašvuođat aktiivvalaččat ovddidit iežas kultuvrra. Sámi kultuvrra ovddideami ja nannema viidáset proseassas lea Sámediggi dan duohken ahte guovddáš eiseválddit, erenoamážit Kulturdepartemeanttas čájehit beroštumi, ovttasbargodáhtu ja čuovvolit áigumušaid.  Deaŧalaš kulturdoaibmabidju lea Sámedikki mielas sihkkarastit ja ásahit sámi kulturguovddážiid. Sámi kulturguovddážiin lea guovddáš sajádat sámi kultuvrra ovddideamis. Dat guoská earret eará oktavuođain gos sámegiella ja kultuvra lea rašši. Stuora oassi sámi álbmogis ássá bieđgguid ja dábálaččat guovlluin gos lea heajos infrastruktuvra. Bušeahttamearit maid sámi kulturásahusat ožžot eai leat doarvái stuorrát. Dađistaga stuorát dárbbut ovdanbohtet, ja ásahusaid lohku mat dárbbašivčče doaibmaruhtadeami, lassána dađistaga. Dat lea iešalddis buorre. Sámediggái šaddá hástalussan oažžut doaibmadoarjaga kulturviesuide/kulturásahusaide dárbbašlaš dássái. Sámediggi čujuha dasa ahte Sámi báikenamaid nammanevvohat dál gullá Norgga giellaráđi vuollái. Sámedikkis lea eambbo gelbbolašvuohta sámegielas ja sámi báikenamain go giellaráđis. Dasa lassin leat dikkis buoret organisatuvralaš ja eará fágalaš eavttut nannet sámi báikenammabarggu. Danne evttohuvvo sirdit Nammanevvohaga Sámedikki vuollái. .  Sámediggi lea 2000:s bargan aktiivvalaččat nannet sámi museaid, ja lea dan oktavuođas ráhkadan sierra sámi museačielggadeami mas leat boahttevaš organiseren- ja stivrenstruktuvrrat. Dat erenoamáš hástalus mii sámi museain lea, lea ahte dat galget leat kultuvrralaš ipmárdusa ja identitehta guovddážin, ja dialogaoasseváldit sihke siskkáldas ja olgguldas oktavuođain. Danne šaddá kulturkritihkalaš áššiid perspektiivvas maid eambbo mearkkašupmi, earret daid duohta ja praktihkalaš váikkuhusaid geažil mat juo čuvvot giela. Hástalus lea álggahit kritihkalaš jurddašeami kultuvrra, historjjá ja identitehta dáfus guovtti oktavuođas, sihke minoritehta- ja majoritehtaservodagas, ja seammás váikkuhit positiivvalaččat sámi iešipmárdussii. Sámi servodaga dáfus sáhttá dán buoremusat olahit sámi museapolitihka ovddidemiin, mas sámi servodat ieš váldá ovddasvástádusa kulturárbbi gáhttemis ja geavaheamis. .  Sámediggi lea vuoruhan sámi museaid 2001 bušeahtas. Mii vuordit ahte Kulturdepartementa aktiivvalaččat čuovvola Sámedikki áigumušaid hálddašit museaid ja ovddidit Nuortasámi musea sámi našuvnnalaš duhátjagibáikin. Sámedikkis lea našuvnnalaš ovddasvástádus hábmet sámi dáiddapolitihka mii seailluha ja nanne sámi dáidaga ovddideami. Sámediggi vuordá ahte Kulturdepartementa heiveha resurssaid nu ahte sámi dáiddamusea ja sámi dáiddaoahpahus alit dásis, mii lea plánejuvvome, sáhttá duohtan dahkkot. .  Bajimus našuvnnalaš kulturpolitihkalaš ulbmilat fertejit čielgasit defineret sámi medijaid rolla ja mearkkašumi sámi álbmoga dárbbuid ja gáibádusaid ektui mii guoská kulturcealkámušaide, sátnefriddjavuhtii, diehtojuohkimii ja demokráhtalaš oassálastimii. Dihtomielalaš sámi kulturpolitihkalaš vuoruhemiid bokte sáhttá hehttet dan gielalaš ja kultuvrralaš goarideami maid mediapolitihkalaš ovdáneapmi čuovuha. .  Sámediggi áigu ráhkadit ollislaš sámi mediapolitihka mii oppalaččat fuolaha sámi álbmoga, ja erenoamážit mánáid ja nuoraid dárbbuid, beaivválaš TV- ja preassafálaldagaid, ja jeavddalaš almmuhemiid. Muđui čujuhit Sámedikki cealkámušaide NOU 2000:15 Duhátjagimolsuma preassapolitihkka (ášši 46/00), sámi TV-sáddagiid birra (ášši 51/00) ja áššis R/147/00. Sámediggi eaktuda ahte Ráđđehus juolluda daid dárbbašlaš resurssaid maid dákkár doaimmat mielddisbuktet. . Sámedikki politihkalaš bargu jagi 2000:s.  Dán kapihttalis muitalit guovddáš áššiid birra maiguin Sámediggi lea bargan jagi 2000:s. Mearrádusat maidda čujuhuvvo, leat mearriduvvon Sámedikki dievasčoahkkima eanetloguin. Unnitloguevttohusat bohtet ovdan Sámedikki čoahkkingirjjiin. Áššit mat leat gieđahallon Sámedikki dievasčoahkkimiin, namuhuvvojit sierra áššenummariin. . 1. Vuoigatvuođat.  Sámediggi oaivvilda ain ahte minerálaláhka ii galgga mearriduvvot ovdal go hálddašanortnegat mat buorebut nannejit sámi vuoigatvuođaid, leat mearriduvvon. Danne ferte ođđa minerálalága evttohus maŋiduvvot dassážii go Sámi vuoigatvuođalávdegotti bargu lea gieđahallojuvvon Stuoradikkis. Oassi ođđa minerálalága evttohusas oainnat guoskkaha dan debáhta eatnamiid ja čáziid vuoigatvuođaid birra maid Sámi vuoigatvuođalávdegoddi lea meannudan. Jus galgá čorgadit ja oktasaš vuogi mielde meannudit áššiid mat guoskkahit sámi guovlluid riektediliid, de lea deaŧalaš ahte maiddái sámi vuoigatvuođalávdegotti mearrádusat deattuhuvvojit minerálalága evttohusaid ektui. .  Sámi vuoigatvuođalávdegotti Finnmárkku čilgehusa čuovvoleapmi NOU 1997:4 mainna Ráđđehus lea bargame, šaddá standardin sápmelaččaid viidáset vuoigatvuođabargui. Norga áigu leat njunnožis riikkaidgaskasaš olmmošvuoigatvuođaid dáfus. Sámediggi vuordá ahte stáhta čuovvu sámi vuoigatvuođaid barggus daid standardiid mat biddjojit riikkaidgaskasaš oktavuođain, ja atná daid vuođđun dan siskkaldas proseassas mii lea jođus. Sámediggi háliida ovttasbargat Ráđđehusain viidáset barggus, ja ahte ovttasbargu sáhtášii formáliserejuvvot. Guovlluin olggobealde Finnmárkku leat stuora ja viiddis doaimmat vuordime. Ii leat vuos nammaduvvon lávdegoddi daidda guovlluide mat leat lulábealde Finnmárkku, muhto mandáhta ja lávdegotti jođiheaddji gal leat juo válljejuvvon. Ráđđehus lea geažuhan ahte Sámediggi beassá evttohit 3 dan 14 ovddasteaddjis mat ođđa Sámi vuoigatvuođalávdegoddái galget nammaduvvot. Dáinna ii leat Sámediggi veahášge duhtávaš. Sámedikki bealis lea deattuhuvvon ahte Sámediggi galgá beassat evttohit beali lávdegotti miellahtuin. .  St. dieđ. nr. 21 (1999-2000) Olmmošárvu guovddážis - olmmošvuoigatvuođaid doaibmaplánas boahtá ovdan ahte ráđđehus áigu bargagoahtit nannet olmmošvuoigatvuođaid maiddái riikkarájiid siskkobealde. Sámediggi gieđahalai dieđáhusa 28.02.-03.03.00 dievasčoahkkimis. Dieđáhusa mearkkašumiin čujuha Sámediggi earret eará ahte sámiid iešmearridanvuoigatvuođa vuođđu lea riikkaidgaskasaš vuoigatvuođain, ja ahte ii sáhte ráhkaduvvot sierra definišuvdna álgoálbmogiid iešmearrideami dáfus. Iešmearrideapmi lea sámepolitihkalaš doaimmaid deaŧaleamos vuođđu. Dása gullet maiddái eatnamiid ja čáziid vuoigatvuođat ja hálddašeapmi, danne go dat leat sámi servodatovdáneami vuođđun. Muđui celkkii Sámediggi ahte lea illudahtti go galgá huksejuvvot álgoálbmotvuoigatvuođaid gelbbolašvuođaguovddáš, ja dán guovddáža ávžžuhii ásahit Guovdageidnui. Sámedikkis lea prinsihppa ahte sápmelaččain lea alddiineaset buoremus gelbbolašvuohta álgoálbmotáššiid dáfus, sihke našuvnnalaččat ja riikkaidgaskasaččat. Sámediggi bivddii maiddái ahte suorggit nu go dearvvašvuohta, mánát, nissonolbmot, diehtojuohkin ja riektesihkarvuohta galget vuoruhuvvot. Mearrádusas čujuhii Sámediggi maiddái dasa makkár várra beare alla boraspirelogus lea sámi boazodollui, dasgo boraspiriid vuoruheapmi dagaha olbmuid eallinlágiid ja olmmošvuoigatvuođakonvenšuvnnaid ovdii, mat galget sihkkarastit sámi kultuvrra ja ealáhusaid. Sámediggi bivddii maiddái ahte ILO-konvenšuvdna nr. 169 váldojuvvo atnui Norgga lágain, ja čujuhii dasa ahte dát lea okta dain buot deaŧaleamos olmmošvuoigatvuođainstrumeanttain álgoálbmotáššiid dáfus. . Riikkaidgaskasaš olmmošvuoigatvuođadoaimmaid dáfus čujuhii Sámediggi dasa makkár dárbu lea nannet doaimmaid sihke ON, Arktálaš ráđi, Barentsovttasbarggu ja davviriikkalaš sámekonvenšuvnna ektui. Sámediggi čujuhii maiddái dan ilgadis dillái mii Tibetas lea, ja ávžžuhii Norgga eiseválddiid, geat lea ON olmmošvuoigatvuođalávdegottis lahttun, váldit ášši ovdan. 2. Sámegiella.  Sámi giellaráđđi fuolaha Sámedikki giellabargguid. Sámelága giellanjuolggadusaid mielde galgá giellaráđđi ee. bargat ovddidit sámi terminologiija. Terminologiijabarggus lea giellaráđđi nammadan golbma fágatearbmajoavkku mat galget gieđahallat ja dohkkehit daid iešguđetge giellajoavkkuid tearpmaid. Fágatearbmajoavkkut dárkkistit, gieđahallet ođđa sániid ja tearpmaid ja buktet dasto mearrádusevttohusa giellaráđđái. Giellaráđđi meannuda evttohusa ja váldá formálalaš mearrádusaid. Sámi terminologiija ovddideapmi lea hui deaŧalaš doaibma sámegiela seailluheamis ja giellageavaheami nannemis. Jus sámegiella galgá sáhttit geavahuvvot fágalaš oktavuođain, de lea eaktu ahte sámegielas gávdno fágaterminologiija ja fágadoahpagat buot dárbbuide. .  Sámelága giellanjuolggadusaid § 2.2 e daddjo ahte Sámi giellaráđđi galgá fievrridit dohkálaš jorgaleddjiid ja dulkkaid registara. Sámi giellaráđis lea dohkkehanortnet man vuođul sáhttá registreret dohkkehuvvon dulkkaid. Dát ortnet guoská vuosttažettiin sámi dulkkaide Norggas, muhto prinsihpalaččat berrešii Davviriikkaid sámegielagiin leat oktasaš dulkonortnet. .  Sámi giellaráđis lea leamaš bargojoavku mii lea ráhkadan evttohusa movt sáhttá oažžut dulkaautorisašuvnna. Giellaráđđi lea dan dohkkehan áššis SG 21/95. Autorisašuvdnaortnegis leat guokte sierra oasi, dulkongeahččaleapmi ja autorisašuvdnalohpi. Geahččaleapmi addá olbmuide geat barget dulkan, vejolašvuođa čájehit iežaset dulkongelbbolašvuođa. Maŋŋel go geahččaleami lea ceavzán, ožžot vejolašvuođa ohcat lobi geavahit ámmátnamahusa autoriserejuvvon dulka. Dát ámmátnamahus dáhkida geavaheddjiide dulkondohkálašvuođa. .  Sámelága láhkaásahus geatnegahttá Sámi giellaráđi Norgga bealde ovttasbargui rájiid rastá (buohtastahte § 2 c ja f). Leat olu prinsihpalaš áššit maid giellalávdegoddi ferte meannudit mat čuhcet njuolga giellaráđiid bargguide, omd. gáibidit giellajoavkkuid normeren- ja čállinvuogigažaldagat oktasaš davviriikkalaš čovdosiid. Sámi giellalávdegotti bargu lea nu mávssolaš sámegiela gáhttemii ja ovdáneapmái, ja danne lea buorre go orgána dál lea fas doaibmi, ii dušše politihkalaččat, muhto maiddái hálddašandásis. .  Sámi giellaráđđi lea Sámelága giellanjuolggadusaid ásahus ja Sámedikki mearrádusa mielde áššis 45/94 geatnegahtton dahkat stuorát giellageavahaniskkadeami Sámediggái juohke njealját jagi. Dát giellageavahaniskkadeapmi lea vuođđodokumenta Norgga ráđđehusa dieđáhussii Norgga sámepolitihka birra Stuoradiggái juohke njealját jagi. Lea vuosttaš geardi ahte giellaráđđi lea dahkan dákkár giellageavahaniskkadeami. Iskkadeami bohtosat leat ráđi 2000 jahkedieđáhusa njealját oasis. Iskkadeami ovdabargu lea dahkkon 1999:s ja iskkadeapmi lea čađahuvvon 2000:s. . Rávisolbmuid vuoigatvuohta oažžut sámegiel oahpu.  Sámelága § 3-8 mielde lea juohkehaččas vuoigatvuohta oažžut oahpu sámegielas. Sámeláhka § 3-7 mearrida vuoigatvuođa oahpahusvirgelohpái bálkkáin olbmuide geat barget báikkálaš dahje guovlulaš almmolaš orgánas mii lea hálddašanguovllus. Dás lea dat eaktu ahte orgána dovdá dárbbu. § 3-7 mielde orro leame hui álki beassat lohkat sámegiela bálkkáin jus bargá almmolaš hálddahusas, ja § 3-8 ja dan láhkaásahusa mielde orro leame hui álki oažžut sámegiel oahpu nuvttá. Geavatlaččat dat ii oro doaibmame lága ulbmila mielde. Duohtavuođas čájehuvvo ahte § 3-8 ja dan láhkaásahusas lea oahppu gáržžiduvvon davvisámegillii, DAVVIN ja SÁMÁS kurssaide ja oahppoorganisašuvnnaide. Giellaráđi stuorámus hástalus lea muitalit olbmuide makkár vuoigatvuohta sis lea geavahit ja oahppat sámegiela Sámelága giellanjuolggadusaid vuođul ja Rávisolbmuid oahpahuslága vuođul. (Vuođđoskuvlalága ja Joatkkaskuvlalága mearrádusaid gozihit eará ásahusat). Lea stuora bargu olahit Sámelága § 1-5: Sámegiella ja dárogiella leat ovttaárvosaččat. Dat galget leat dássálagaid 3. kapihttala mearrádusaid mielde. Dás ii leat sáhka dušše das ahte bearráigeahččat almmolaš ásahusaid ahte dat čuvvot mearrádusaid, muhto dás lea maid sáhka movttiidahttit juohke ovttaskas olbmo sihke priváhta ja almmolaččat geavahit sámegiela buot dilálašvuođain nu ahte § 1-1 ja § 1-5 ollašuvvagohtet. Sámi giellaráđđi lea máŋga jagi árvalan ahte namuhuvvon doaimmaide juolluduvvo sierra ruhta danne go dán rádjái lea čájehuvvon ahte Sámelága §§ 3-7 ja 3-8 leat dušše bábirmearrádusat nu guhká go daidda ii leat dihto ruhta biddjon. . Sámedikki dievasčoahkkimis mearriduvvui áššis 22/00: Sámi nuoraid oahppostipeandaortnega hálddašeapmi sirdojuvvo Sámi giellaráđis Sámedikki oahpahusossodahkii 2000 čakčalohkanbaji rájes. . 3. Oahpahus ja duktan.  Ođđajagimánu 1. b. 2000 loahpahuvvui Sámi oahpahusráđđi Girko-, oahpahus- ja dutkandepartemeantta ráđđeaddi orgánan. Seamma beaivvi rájes rievddai čállingoddi sierra ossodahkan Sámedikki váldohálddahusas. .  Sámediggi lea álggahan čielggadanbarggu man ulbmil lea kártet makkár oahpahusfálaldagat vuođđo- ja joatkkaskuvlla ohppiin leat geat orrot sámegiela hálddašanguovllu olggobealde. Lea stuora dárbu kártet sámegiel oahpahusa dili, danne go čájehuvvo ahte ohppiide geat orrot sámegiela hálddašanguovllu olggobealde, lea váttis lágidit sámegiel oahpahusa ee. danne go vuoigatvuohta sámegiel oahpahussii lea čadnon Oahpahuslága «sámi guovlluide». Seamma váttisvuohta lea 10-jagi vuođđoskuvlla sámi oahppoplánaid (O97S) oahpahusa dáfus. Sámediggi lea máŋggaid jagiid bargan dan ovdii ahte sámi oahppit berrejit oažžut vejolašvuođa válljet vuosttašgiela: sámegiela ja dárogiela, sihke vuođđo- ja joatkkaskuvllas. Dát berrešii nannejuvvot Oahpahuslágas. Dálá dilli lea ahte olu oahppit geain lea sámegiella vuosttašgiellan vuođđoskuvlla dásis, válljejit sámegiela B/C-giellan go ollejit joatkkaskuvlla dássái. Sámediggi lea bivdán ahte sámegiella oažžu stahtusa sierra giellan go ohcá alit ohppui, nu ahte oahppit eai galgga dárbbašit hilgut sámegiela vuosttašgiellan vai ožžot dárbbašlaš lassipoeŋggaid go galget alit ohppui álgit. Sámediggi lea digaštallan ášši Girko-, oahpahus- ja dutkandepartemeantta politihkalaš jođihangottiin. Juovlamánus lea GOD mearridan ahte joatkkaskuvllaoahppit galget sáhttit válljet sihke sámegiela ja dárogiela vuosttašgiellan.  Norgga oahpahusa Diehtojuohkin- ja gulahallanteknologiija (IKT) doaibmaplána lea digaštallojuvvon GOD politihkalaš jođihangottiin, gos Sámediggi deattuhii ahte sámi skuvla ferte váldot mielde boahttevaš jagiid IKT-vuoruhemiide. Sámediggi ii leat ožžon ávkki ruđain mat juolluduvvojedje skuvlla IKT váste miehtá riikka. Dán jagi leat deattuhan ahte Sámediggi beassá hálddašit daid ruđaid maid Stuoradiggi lea juolludan skuvlla IKT-doaimmaide. .  Sámediggi lea ráhkadan strategalaš plána sámi oahpponeavvuid ráhkadeapmái «Eallju vuoitá goavvelihku», maid Sámedikki dievasčoahkkin mearridii áššis 28/00 miessemánus 2000. Plánas čielggadit dálá oahpponeavvodili ja boahttevaš dárbbuid, ja maid berre deattuhit ja vuoruhit 2001-2005 áigodagas. Oahpponeavvuid dohkkehanortnet loahpahuvvui borgemánu 1. b. rájes, ja dát mielddisbuktá ahte Sámediggi ii šat dohkket oahpponeavvuid mat leat álggahuvvon maŋŋel dán beaivvi. Sámediggi lea gulaskuddancealkámušas vuosttildan stáhtalaš oahppogirjjiid dohkkehanortnega heaittiheami. Sihkkarastin dihte oahpponeavvuid kvalitehta, ja vai čielgasit boahtá ovdan makkár gáibádusat gárvves oahpponeavvuide biddjojit, de lea Sámediggi ráhkadan eavttuid mat šaddet ruhtajuolludemiid vuođđun. Dasa lassin leat ráhkaduvvon ođđa ohcanskovit vai oahpponeavvoráhkadeddjiide šaddá álkit oaidnit mii ohcamis galgá boahtit ovdan. Oahpponeavvoprošeavttaid ruđat almmuhuvvojedje golggotmánus 2000, ja dan oktavuođas dollojuvvui diehtojuohkinčoahkkin lágádusaide ja eará oahpponeavvobuvttadeddjiide.  Sámedikki ávžžuhusaid vuođul ásahii Stáhta erenoamášpedagogalaš doarjjavuogádat fágalaš guovddášdoaimma erenoamášpedagogalaš suorggi siskkobealde, mii šaddá sierra ovttadahkan Sámi allaskuvlii Guovdageidnui. Sámi guovddášdoaibma doaibmagoahtá 01.01.2001 rájes. Sámediggi deattuhii ahte erenoamášpedagogalaš fálaldaga nannen ja ovdánahttin sámi álbmoga ektui ferte dáhpáhuvvat fierpmádatmodealla siskkobealde. Fierpmádat ferte leat čadnon dakkár birrasii mii maid bargá gelbbolašvuođa loktemiin dán fágasuorggis. Das fertejit leat mielde sihke julev-, davvi- ja lullisámi giellaguovllut, ja ferte sihkkarastit ovttasteami Pedagogalaš Psykologalaš bálvalusain (PP-bálvalus) ja muđui báikkálaš ja regiovnnalaš doarjjadoaimma gaskka. Sámediggi oaivvilda ahte guovddášdoibmii galgá ásahuvvot referánsajoavku. .  Sámi mánáidgárddiid erenoamáš stáhtadoarjaga hálddašeapmi sirdojuvvo Mánáid- ja bearašdepartemeanttas Sámediggái ođđajagimánu 1. b. 2001 rájes. Sámi mánáidgárddiid erenoamáš stáhtadoarjaga ulbmil lea buhtadit daid eambbogoluid maid sámi mánáidgárdefálaldat mielddisbuktá, ja dainnalágiin sihkkarastit ahte sámi mánáidgárdemánát besset ovddidit ja nannet iežaset sámegiela ja sámi kulturduogáža. Sámediggi lea ožžon raportta Mánáid- ja bearašdepartemeanttas sirdima birra, ja lea dan oktavuođas mearridan ahte jagi 2001 mielde galgá dálá ortnet evaluerejuvvot , ja ahte galget ráhkaduvvot njuolggadusat gos sámi mánáidgárddiid doarjaga juolludeami eavttut mearriduvvojit. .  Sámediggi lea áššis 47/00 buktán gulaskuddancealkámuša NOU 14:2000 Frihet med ansvar - om høgere utdanning og forskning i Norge. Sámediggi válljii ieš buktit cealkámuša vaikko Sámediggi ii lean gulaskuddanásahus. Sámediggi lea buktán mearkkašumiid sámi oahpahusa, dutkama ja gaskkusteami birra, ja maiddái universitehtasektuvrra stivrenstruktuvrra birra. . Sámediggeráđđi lea reivves b. 12.07.00 bivdán Girko-, oahpahus- ja dutkandepartemeantta vuoruhit hukset sámi dieđalašvistti Guovdageidnui mas leat vihtta iešguđetlágán fágabirrasa vuođđun. . Sámediggi lea áššis R 16/00 buktán mearkkašumiid departemeantta evttohussii lága bokte nannet rávisolbmuid vuođđo- ja joatkkaoahpahusa, heaittihit oahppogirjjiid stáhtalaš dohkkeheami ja evttohussii rievdadit priváhtaskuvlalága. Sámedikki mielas lea buorre go rávisolbmuid vuoigatvuohta vuođđoskuvla- ja joatkkaoahpahussii nannejuvvo lága bokte, ja go čielggaduvvo makkár juohku stáhta, fylkka ja gielddaid ovddasvástádusas galgá leat. Rávis sápmelaččat galget maid oažžut vejolašvuođa váldit oahpu sámegielas vuosttaš- dahje nubbingiellan O97S mielde. Sámediggi oaidná dárbbašlažžan ráhkadit čielggadeami mii čilge makkár dárbbut boahttevaš sámi servodagas leat, ja makkár doaimmat gáibiduvvojit go galgá álggahit ja doahttalit servodaga ja ovttaskas olbmo dárbbuid. .  Sámediggi vuosttálasttii sámi oahppogirjjiid stáhtalaš dohkkehanortnega heaittiheami. Čujuhuvvo dasa ahte sámi oahppogirjjiid ráhkadeami ii sáhte buohtastahttit sullasaš gilvaleaddji girjemárkaniin mii Norgga oahppogirjjiin lea. Sámediggi deattuhii iežas gulaskuddancealkámušas ahte dál leat nu unnán lágádusat mat ráhkadit sámi oahppogirjjiid, danne ii ráhkaduvvo eará go okta oahpponeavvu guđege fágii/dássái. Juohke skuvla ja oahpaheaddjit fertejit geavahit dan ovtta oahpponeavvu - vaikko makkár kvalitehta livččii. Maiddái sámegiela dili dáfus ferte dohkkehanortnet bisuhuvvot. Julev- ja lullisámi oahppogirjjiid dáfus leat ain álggahandásis, ja lea stuora ballu ahte dát sáhttá mielddisbuktit ahte gielalaš kvalitehta hedjona sámi oahppogirjjiin. .  Priváhta skuvllaid dáfus lea Sámedikki mielas buorre ahte priváhta skuvllain galget leat seamma rámmaeavttut ja njuolggadusat go almmolaš skuvllain. Dát lea mielde sihkkarastime ovttaskas oahppi vuoigatvuođaid. .  Sámedikki oainnut eai doahttaluvvon. Dohkkehanortnet heaittihuvvui 01.08.2000, ja maiddái sámi oahpponeavvuid ektui. .  4. Ealáhusat.  Sámediggi deattuha láhčit diliid nu ahte sámi guovllut galget geasuhit sámi álbmoga ásáiduvvat dohko. Servodatovdáneapmi gáibida ahte mii háhkat dakkár servodaga mas gávdnojit juohkelágán gálvvut ja bálvalusat buot ealáhusain. Árbevirolaš ja ođđamállet lotnolasealáhusat leat guovddážis sámi guovlluid ealáhusovdánahttimis. .  Sámedikki ealáhuspolitihka bokte áigut bargat dan ovdii ahte sámi servodaga ealáhusstruktuvra dohkkehuvvo buorebut. Danne lea deaŧalaš oassálastit iešguđetlágán ovttasbargoforain, ja dainna lágiin čilget iežas politihka ja strategiijaid dakkár servodatsurggiin gos galgá fuolahit sámi perspektiiva. Seammás sáhttá maiddái buorebut ovttastahttit veahkkedoaimmaid plánaid, prográmmaid ja doaimmaid čuovvoleami ja čađaheami dáfus. Lea deaŧalaš ovttastahttit kultuvrra ja ealáhusa go galgá ráhkadit strategiijaid nana ovdáneami dáfus sámi servodagas. Gilleservodaga ealáhusstruktuvrras leat olu ovttaolbmodoaimmat maid gohčodit dállodoallofitnodahkan doppe gos fitnodatekonomalaš ovdánanjurdda ii leat nu dábálaš. .  Jahki 2000 lea Nuppástuhttinprográmma maŋemus jahki. Sis-Finnmárkku ovdánahttinforumas lea leamaš ovddasvástádus čatnat nuppástuhttinbarggu dábálaš veahkkedoaibmabargui. Nuppástuhttinbálká-ortnega stahtus lea ahte 101 doalus lea 23 heaitán boazodoalus. 53 doalu leat fas álgán boazodollui ja 25 doalu eai dieđe vuos álget go boazodollui. Ovdánahttinforuma dieđuid mielde ii leat boazodoalloealáhusas álkit dilli dál go ovdal nuppástuhttinprográmma. Ovdánahttinforuma konklušuvdna lea ahte nuppástuhttin lea lihkostuvvan bures sidjiide geat leat váldán oahpu, muhto lea veaháš eahpečielggas sin dáfus geat leat válljen ásahit sierra doaimmaid. Nuppástuhttinprográmma loahpaheami oktavuođas lea Sis-Finnmárkku Ovdánahttinforum evttohan ásahit ovdánahttindoaimma ja investerendoaimma dan njealji nuppástuhttingildii ja Unjárgga gildii. Indre-Finnmark Utviklingsselskap (IFU) galgá leat ealáhusovdáneami regiovnnalaš veahkkeneavvu. Olu dain eavttuin mat ledje biddjon dán guovtti doaimma ásaheami oktavuođas, eai leat ollašuvvan. Okta gielda ii háliit oassálastit barggus danne go hálddahusgolut šaddet badjelmearálaččat, ja dat njamistivčče gieldda ealáhusfoandda guorosin. Ii fylkkagielda ge leat juolludan daid ruđaid mat livčče dárbbašlaččat dán guovtti doaimma ásaheamis. Sámediggi áigu ságastallat ásaheami birra ođđajagimánus. .  Sámediggi lea ásahan guokte virggi dán njealji nuppástuhttingieldda ealáhusovddideami plánabarggu ráhkaneami oktavuođas. Nubbi virgi lea Sámi ealáhusráđis ja nubbi fas Plána- ja hálddahusossodagas. Proseassat mat leat čađahuvvon, lea ee. sámi eanandoalloplána ráhkadeapmi, duoji ovdánahttinprográmma ja Sis-Finnmárkku ealáhusguorahallan. Dasa lassin lea evttohuvvon doaibma ealáhusovdánahttinbarggu boađusmihtideami oktavuođas. .  Duodji lea guovddáš sámi kulturfaktor, fága ja ealáhus. Ealáhusas lea buorre ovdánanvejolašvuohta, ja šaddá boahtteáiggis hui deaŧalaš loaktima ja ássama dáfus sámi guovlluin. Olbmuin lea stuora beroštupmi álggahit árbevirolaš duoji ealáhusláhkin, erenoamážit lotnolasealáhusaid oktavuođas. Dál lea suorggis unnán dienas iige leat nu gánnáhahtti. Sámedikkis ja eará guovddáš eiseválddiin lea erenoamáš ovddasvástádus láhčit diliid nu ahte sáhttá duoji ovddidit ealáhussan. Sámediggi nammadii lávdegotti mii galgá evttohit duoji viđajagi ovdánahttinprográmma sisdoalu. Dál lea lávdegotti bargu loahpahuvvon, ja galgá gieđahallot Sámedikkis 2001:s. Áššit mat leat árvvoštallon leat: sierra ealáhussoahpamuš duojáriidda Sámedikki lotnolasealáhusortnegiid viidásetovdáneami vejolašvuođaid ektui, duodjeoahppu ja -oahpahus ovddasvástádusjuoguin, iešguđetlágán ortnegiid organiseren ja ruhtadeapmi, erenoamáš doaimmat gávpe- ja vuovdalanáššiid dáfus, ja duoji oppalaš rámmanjuolggadusat. Sámediggi, gullevaš departemeanttat ja regiovnnalaš eiseválddit ja organisašuvnnat, fitnodagat ja ásahusat mat barget dujiin ráhkadit ovttas prográmma detáljjaid. Sámediggi meannuda bargojoavkku evttohusa 2001 vuosttaš jahkebealis. . Guolástus.  Sámedikki ulbmil lea nannet sámi álbmoga guolástanvuoigatvuođaid nu ahte sáhttá seailluhit ja ovddidit sámi giela, kultuvrra ja ealáhusaid. Sámediggi áigu bargat dan ovdii ahte hálddahusa ja maritiima resurssaid seailluheami lagasvuođa- ja sorjjasvuođaprinsihpat dahkkojit duohtan. Sihke Norgga arktálaš dorskkebivdu, diksobivdu davábealde 620 N, Norgga vuotnadorskkebivdu ja šákšabivdu lea leamaš hui garas jagi 2000:s, ja sáhttá guhkit áiggu vuollái dagahit sihke Finnmárkku vuonaid ja rittuid, ja Barentsábi ekologiija ovdii. Sámedikki mielas lea vahát go Norgga vuotnadorskki lea nálihuvvan, danne go dát šládja han lea lagas riddo- ja vuotnabivddu vuođđun. .  Sámediggi lea ráhkadeame prošeavtta «Nana ovdáneapmi dihto vuonain». Prošeakta lea sámi riddo- ja vuotnaguovlluid doaibmaplána čuovvoleapmi, ja LA-21 prošeakta. Prošeakta galgá vuosttažettiin guorahallat dáid guovlluid; Divttasvuotna Nordlánddas, Ivguvuotna Tromssas ja Deanuvuotna Finnmárkkus. Ovdabargguid ja prošeavtta čađaheami oktavuođas lea ásahuvvon hálddahuslaš referánsajoavku mas leat mielde Gieldda- ja guovlludepartementa, Guolástusdeparatementa, Birasgáhttendepartementa ja Sámediggi. Váldoprošeakta biddjo johtui 2001 vuosttaš jahkebealis. Sámediggi lea «Nana ovdáneapmi dihto vuonain» prošeavtta oktavuođas evttohan ahte buot fatnasat mat leat ohcan searvat Guolástusdirektoráhta čoahkkeearreprošektii, ja mat gullet dán golmma vuotnaguvlui, galget beassat leat mielde geahččalanprošeavttas. Duogážin dása lea dat go čoahkkeearreprošeakta lea deaŧalaš doaibma báikkálaš hálddašanortnegiid geahččaleamis. .  Sámediggi lea maid bivdán Guolástusdepartemeantta juolludit 3 miljon ruvnno Sámi riddo- ja vuotnaguovlluid doaibmaplána čuovvoleapmái. .  Daid váttisvuođaid oktavuođas maid gonagasreabbá dagaha vuotnabivdiide sámi guovlluin, lea Sámediggi bovdejuvvon searvat bargojovkui maid Guolástusdepartementa jođiha. Bargojoavkku ulbmil lea buktit evttohusaid gonagasreabbá boahttevaš hálddašeami ja bivddu birra. Bargu galgá loahpahuvvot 2001:s. .  Sámediggi lea aktiivvalaččat bargan buoridit sápmelaččaid vuoigatvuođaid bivdit rundierpmáid Norlánddas, Tromssas ja Finnmárkkus, ja lea dan bokte ožžon oppalaš doarjaga Regulerenráđis rundierpmáid regulerenevttohussii 2000:s. .  Sámediggi lea maid evttohan ahte Guolástusdepartementa bisseha buot feastonuohttebivddu, ja ráddje autoliidna- ja snoranuohttebivddu 12 n. miilla davábealde 62 0 N siskkobealde, nu ahte áhpefatnasat eai beasa bivdit vuonain ja lagamus riddomearas. Dasa lassin lea Sámediggi ávžžuhan ahte dorskke-, dikso- ja sáideguollebivddus čađahuvvo earreunnideapmi daid fatnasiid dáfus main lea vuoigatvuohta sallit- ja šákšabivdui. Doaibma juogadivččii buorebut sisaboađu guolástusaid gaskka, ja livččii dainnalágiin mielde dagaheame daid fanasjoavkkuid eambbo gánnáhahttin main ii leat sallit- ja šákšábivdolohpi. . Sámediggi lea postiivvalaš daidda proseassaide maid Birasgáhttendepartementa Villaksutvalget bokte lea álggahan gáhtten dihte Norgga luođoluossanáli. Sámediggi doalaha iežas ovddeš gáibádusaid ahte galgá ráhkaduvvot sierra čielggadeapmi das makkár mearkkašupmi luosas lea sámi kultuvrii ja servodateallimii. Dan oktavuođas áigu Sámediggi deattuhit man deaŧalaš lea muitit «várrogas»-prinisihpa nu ahte hehtte beassama ja guolledávddaid ja parasihtaid leavvama biebmanrusttegiin. Sámi oainnu mielde livččii katastrofalaš jus Njávdáma, Deanu ja Álttá čázádagaide boađáše várálaš dávddat dahje parasihtat. Dás áigu Sámediggi muittuhit ON-konvenšuvnna biologalaš eatnavuođa ja «várrogas»-prinsihpa birra, ja daid geatnegasvuođaid birra mat Norggas leat sámi álbmoga ektui vuođđolága § 110a bokte ja ee. ILO-konvenšuvnna nr. 169 ratifiserema bokte. .  Eanandoallu.  Sámediggi lea mannan jagi gieđahallan iežas eanandoalloplána. Dás daddjo ahte eanandoallu lea guovddáš sámi ealáhus- ja kultuvraguoddi; ja lea dasa lassin hui deaŧálaš bargo- ja ássanfaktuvra sámi guovlluin. Ealáhusa ovdánanvejolašvuođaid sámi guovlluin ferte buorebut árvvoštallat regiovnnalaš ovdánanperspektiivva ektui. Sámediggi oaidná rájiidrasttildeaddji ovttasbarggu sihke Suomain ja Ruoššain hui mávssolažžan Finnmárkku eanandoalu dáfus. Sámediggi áigu ain ovddidit sierra eanandoallopolitihka ee. daid veahkkedoaimmaid dáfus maid diggi hálddaša. .  Guhkit áiggi vuollái áigu Sámediggi oččodit eanandoallopolitihkalaš biire sámi ássanguovlluide. Sámedikki bajimus ulbmil sámi guovlluid eanandoalu dáfus lea sihkkarastit buriid bargovejolašvuođaid ja dainnalágiin seailluhit sámi giela ja kultuvrra. Olahan dihte dán, bargá Sámediggi dan ovdii ahte inkorporeret sámi eanandoallopolitihkalaš biire našuvnnalaš eanandoalloperspektiivii, sámi eanandoalu árvoháhkanprográmmii, ja heivehit Sámedikki veahkkedoaibmageavaheami eanandoalloealáhusa ektui. .  Olahan dihte sámi eanandoalu ulbmiliid, atná Sámediggi deaŧalažžan álggahit sierra árvoháhkanprográmma sámi guovlluide mas lea ollislaš ja servodatlaš perspektiiva. Árvoháhkanprográmma mii doahttala eará vuođđoealáhusaid, ja dat rádjeearut mat bohciidit eará ealáhusaid lotnolasdoaimmain, šaddet mearrideaddjin Sámedikki barggu dáfus bisuhit ja ovddidit sámi guovlluid barggolašvuođa ja ássama. Lea dárbbašlaš atnit lagas ovttasbarggu eanandoalloeiseválddiiguin jus galgá lihkostuvvat oažžut eanandoalu gánnáhahttin. .  Sámediggi lea skábmamánus 2000 álggahan ovdaprošeavtta nissonolbmuid ja nuoraid rekrutterenprográmma eanandoalu dáfus. Ovdaprošeavttas galgá ráhkaduvvot raporta daid faktuvvraid birra mat váikkuhit nissonolbmuid ja nuoraid oččodeami eanandollui, infrastruktuvrraid birra mat gusket dása, man ulbmil lea čilget dili, ulbmila, mandáhta, vuoruhansurggiid, prográmma organiserema ja ruhtadeami ja makkár doaimmat galget čađahuvvot vai joksá ulbmiliid. Doaibma lea okta dain vuoruhuvvon doaimmain mat bohtet ovdan Sámi riddo- ja vuotnaguovlluid doaibmaplánas. Eanandoalu dáfus lea deaŧalaš čađahit sierra doaimmaid nissonolbmuid ja nuoraid várás. .  Boazodoallošiehtadus 2000-2001.  Finnmárkku boazologu dilli lei guovddážis 2000-2001 šiehtadallamiin. Sámedikki bealis deattuhuvvui ahte dilli mii lea badjánan, lea máŋggabealát. Okta bealli lea luonddu- ja birasáššit, mat dieđusge leat guovddážis boazodoalu ekologalaš vuođu ektui. Dasto leat servodat- ja kulturbealit, danne go leat olu bargit ja bearrašat geaidda dilálašvuohta váikkuha njuolga. Sámedikki mielas lea dárbbašlaš deattuhit ahte dáid beliid ferte fuolahit boazologu heiveheami viidáset barggus. Šiehtadusbealit válljejedje guođđit áššiid šiehtadallamiin mat gusket bajimus boazolohkui. Sámediggi lea duhtávaš dáinna čovdosiin. Lea dovddus ahte boazologu heiveheapmi lea lágalaš veahkkedoaibma, ja danne eai dárbbaš bealit šiehtadallat dán ášši. .  Lotnolasealáhusat.  Sámediggi oaivvilda ahte árbevirolaš ealáhusat galget sihkkarastojuvvot, seammás go ođđa ealáhusat ožžot ovdánanvejolašvuođaid. Lea erenoamáš dárbu ođđa doaimmaide danne go lea mávssolaš háhkat máŋggalágán bargosajiid sámi guovlluide. Danne lea maiddái dárbbašlaš beroštit ealáhusain ja bargosajiin mat eai gula vuođđoealáhusaide. . Sámediggi deattuha áššis 29/00 ahte luonddu, kulturduovdagiid ja sámi kulturdoaimmaid ovttasdoaibma sáhttá mielddisbuktit buriid vásáhusaid ja doaibmafálaldagaid sámi báikkálaš servodagaide. Dán oktavuođas šaddet kulturmuittut, museat, duoji buvttadeapmi ja gávppašeapmi sámi mátkkošteami vuođđun. Dattetge sáhttet mássaturisma ja sámi kultuvrra summál geavaheapmi mátkkoštanoktavuođain mielddisbuktit olu hástalusaid. Danne lea Sámedikki mielas dárbbašlaš ahte sámit ieža stivrejit ja bearráigehččet doaimma. .  Guovddáš eiseválddit leat unnán vuoruhan lotnolasealáhusaid. Lotnolasdoaimmaid rámmanjuolggadusat fertejit buoriduvvot guolásteami, eanandoalu ja boazodoalu dáfus. Eanandoallo-, boazodoallo- ja guolástanpolitihka veahkkedoaimmaid koordineren lea hui deaŧalaš vai sáhttá álkibut heivehit ealáhuspolitihka lotnolasealáhusdoaimmaid ovdáneami ektui. Eanandoallošiehtadusa mielde leat 2 miljon ruvnno sirdojuvvon boazodoallošiehtadusa bokte lotnolasealáhusaide. Doaibmadoarjaga ohcciidlohku lea dovdomassii lassánan 1999 ektui. Dán jagi ledje olu nuorra ohccit geain lea boazodoalloduogáš. Ohcciidlogu stuora lassáneami vuođđun soaitá leat dat ahte eanebut heivehit diliid nu ahte ožžot doaibmadoarjaga. Dábálaččamus lotnolasdoaibma lea boazodoallu ja duodji. .  Eará ealáhusat.  Rievdadeapmi eambbo ođđaáigásaš ealáhusaid guvlui lea hásttuhan sámi álbmoga bargagoahtit eará bargguid go daid dábálaš árbevirolaš vuođđoealáhusaid. Ealáhusaid oppalaš rievdanproseassa mas náláštuhttin, buvttadeapmi ja diehtojuohkinteknologiija geavahuvvojit eambbo, dahká dárbbašlažžan vuoruhit gelbbolašvuođaloktema ja ođasteami. Lea stuora hástalus ráhkadit dohkálaš rámmanjuolggadusaid vai sáhttá viidáset ovddidit nanu, máŋggabealát ja dynámalaš fitnodatbirrasiid gos gelbbolašvuohta, ođasteapmi, buvttadeapmi ja náláštuhttin leat guovddáš temát ovttaskas gilvaleaddji fitnodagaide. Bálvalusealáhusaid siskkobealde leat olu nissonolbmot barggus. Danne ferte veahkkedoaibmageavaheami aktiivvalaččat heivehit nu ahte ráhkaduvvojit rámmanjuolggadusat nissonbargosajiid ásaheami várás. .  5. Dearvvašvuođa- ja sosiáladoaimmat.  Sámediggi gieđahalai njukčamánus 2000 Ráđđehusa Norgga sámi álbmoga dearvvašvuođa- ja sosialabálvalusaid doaibmaplána evttohusa «Eatnatvuohta ja ovttaárvosašvuohta» («Mangfold og likeverd»). Sámediggi bivdá earret eará ahte doaimmaid čađaheami áigemearit čielggaduvvojit lagabui, ja ahte doaimmaid čuovvoleami bušeahttarámma čielggaduvvo. Dát váldui maiddái ovdan čoahkkimis dearvvašvuođaministariin Tore Tønniin 15.08.00, masa Sámedikki várrepresideanta oassálasttii. Dán čoahkkimis oaččui Sámediggi dieđu ahte plána galgá politihkalaččat gieđahallot 2000 čavčča, muhto dat ii leat vuos dahkkon. .  Sámediggi lea juolludan prošeaktaruđaid 3 804 010 ruvnnu čuovvolit NOU 1995:6 Dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid plána sámi álbmogii Norggas. Prošeaktajuolludeami oktavuođas lea Sámediggi deattuhan vuoruhit prošeaktaruđaid dikki iežas vuoruhansurggiid ektui. Lea maiddái árvvoštallojuvvon sáhttet go prošeavttat mielddisbuktit jođánis bohtosiid sámi álbmoga dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid heiveheami dáfus. Dasa lassin leat smiehttan geográfalaš juogu. . Golggotmánu 2000 loahpageahčen dollojuvvui čuovvolanseminára prošeaktajođiheddjiide. Seminára temá lei «ollislaš dearvvašvuođa- ja sosiálafálaldat sámi álbmogii - doaibmasuorggi hástalusat». Das deattuhuvvui movt sámi kultuvrralaš gelbbolašvuođa sáhttá integreret vai joksá ulbmila ahte sámi álbmot galgá oažžut ollislaš dearvvašvuođa- ja sosiálafálaldaga. Seminára sisdoallu lei sámi kultuvrralaš gelbbolašvuođa birra dearvvašvuođa- ja sosiálavuogádagas oppalaččat; makkár gáibádusaid dat buktá politihkalaš dásis, politihkalaš árvalusaid čuovvoleapmi guovddáš dásis báikkálaš dearvvašvuođa- ja sosialvuogádatdássái, ásahusdásis ja bargiiddásis. .  Sámediggi lea buktán cealkámušaid máŋgga riikkalaš dokumeantta dáfus mat guoskkahit dearvvašvuođa- ja sosiálaáššiid. Dat leat čuovvovaččat: Utjamningsmeldinga (St.dieđ. 50, 1998-99), NOU 2000:12 Norgga mánáidsuodjalusa birra, Habiliterema ja rehabilitere njuolggadusat ja Regionála dearvvašvuođa- ja sosialaplána, Helseregion Nord. Temá mii čađat čuovvu Sámedikki cealkámušaid, lea leamaš sámi viidodaga systemáhtalaš integrerema jearru, mii lea eiseválddiid ulbmil sámi álbmoga dearvvašvuođa- ja sosialabálvalusaid heiveheamis. .  Mii dovdat stuorit beroštumi heivehit dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid sámi álbmoga várás. Dát ii guoskka dušše prošeaktaruđaid juolludemiide, muhto maiddái dasa ahte Sámediggi lea eambbo aktiivvalaš dearvvašvuođa- ja sosialbálvalusa heiveheamis ja sisdoalus. Prošeaktaruđaid juolludeami dáfus orro leame olu optimisma dakkár bálvaleami heiveheamis mii lea ráhkaduvvon vásedin sámi álbmogii. Iešguđetlágán prošeavttain leat almmuhuvvon 4 raportta ja bagadusgirji sámegielat afasibuhcciide dáčča ásahusain, ja dasa lassin lea bálvalusheiveheami sisdoallu maiddái šaddan viidát temán olu ásahusain. Dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusa álggaheami ja stabiliserema rámmat leat almmotge eahpečielgasat, vaikko geavaheddjiin lea vuoigatvuohta sierra heivehuvvon bálvalussii. Guovddáš ja regiovnnalaš eiseválddit eai leat bidjan gáibadusaid bálvalusaide ja sámi perspektiivva nannema rutiinnaide ásahusdásis. Danne lea olu ovttaskas fágaolbmuid duohken geain lea beroštupmi fuolahit sámi geavaheddjiid dárbbuid. Dákkár dilit dagahit ahte geavaheaddjit eai riekta ovgagihtii sáhte diehtit makkár bálvalusaid ožžot. .  6. Mánát ja nuorat.  Jagi 2000:s loahpahuvvui Sámedikki 2-jagi mánáid- ja nuoraidprošeakta. Prošeakta galgá čuovvuluvvot hálddahuslaš resurssaid bokte mat juolluduvvojit ovdánahttimii, čuovvoleapmái ja koordineremii. Prošeavtta čuovvoleami oktavuođas galget temáhtalaš vuoruhansuorggit viiddiduvvot Sámi mánáid- ja nuoraidplána ektui. Čuovvoleamis galgá ovttasbargu almmolaš orgánaiguin vuosttažettiin fuolahit ahte mánáid- ja nuoraid bajásšaddaneavttut ožžot dohkálaš rámmaid. Dasa lassin háliidivččiimet proseassačielggaduvvon barggu gielddaid ektui. Sámediggi lea maid gáibidan ahte Mánáidáittardeaddji dakkaviđe háhká alccesis gelbbolašvuođa sámi gielas ja kultuvrras vai sáhttá fuolahit sámi mánáid ja nuoraid áššiid. Dattetge ferte boahtteáiggis ásahuvvot friddja ja sorjjasmeahttun sámi mánáidáittardeaddji. . Nannen dihte mánáid ja nuoraid áššiid Sámedikkis, galgá 2001 vuosttaš jahkebealis lágiduvvot vuosttaš nuoraidkonferánsa. Lea nammaduvvo gaskaboddosaš nuoraidpolitihkalaš lávdegoddi mas leat golbma miellahtu (nuorat) mii galgá searvat nuoraidkonfereanssa ráhkkananbargguide. 2001 konfereansa lea vuođđun árvvoštallamii ahte galgá go lágidit dákkár konferánssaid juohke nuppi jagi. . 7. Dásseárvu.  Sámediggi lea cealkán ahte biras- ja nissonperspektiivvat leat deaŧalaččat boahttevaš politihka hábmemis. Lea deaŧalaš ahte dásseárvu šaddá integrerejuvvon oassin Sámedikki ollislaš perspektiivvas, ja ahte das ii ráhkaduvvo ođđa sektuvra. Plána- ja hálddahusossodat koordinere Sámedikki politihka doaimma sohkabealperspektiivva ja dásseárvvu dáfus. Ossodagas lea sierra virgi dáidda doaimmaide. 2001 rájes šaddá bušeahtta deaŧalaš stivrendokumeantan, ja Sámediggi lea áššis 41/00 2001 bušeahtta, čuovvolan integrerenbargguid. .  Ovttadássásašvuođa doaibmaplána mii deattuha sámi nissonolbmuid dili, oktan vuoruhansurggiiguin, ulbmiliiguin ja doaimmaiguin 1999-2001, ja Sámediggeplána 1998-2001 áigodahkii, leat vuođđun dásseárvobargui. . 8. Sámedikkiid gaskasaš ovttasbargu.  Sámi parlamentáralaš ráđđi čoahkkanii Kárášjogas 02.03.00. Ráđis leat oktiibuot 14 miellahtu Suoma ja Norgga Sámedikkiin. Ruoŧa Sámediggi lea vuos válljen bissut olggobealde, ja lea ráđi observatevran ovttas Ruošša sámiiguin ja Sámiráđiin. Norgga Sámedikki presideanta válljejuvvui Sámi parlamentáralaš ráđi presideantan. Suoma Sámedikki presideanta válljejuvvui várrepresideantan. Muđui mearriduvvui ahte ráđi čállingoddedoaimmaid galggai dat sámediggi jođihit geas lea presideantaámmát. Ráđđi doalai ovtta stivračoahkkima ja ovtta ráđđečoahkkima 2000:s. Dasa lassin lea ráđi norggabeal delegašuvdna doallan ovtta čoahkkima. Áššit maid ráđđečoahkkimis leat gieđahallan leat ON álgoálbmotáššiid bargu, dán vuollái gullet eamiálbmotjulggaštus, bissovaš forum ja Máilmmi dearvvašvuođaorganisašuvnna bargu, Barentsovttasbargu, sámeministariid oktasaščoahkkimat, sierra sámi dáiddaoahpahusa álggaheapmi ja Sámi parlamentáralaš ráđi doaimmaid organiseren. . 02.11.00 dollojuvvui oktasaščoahkkin Kárášjogas Suoma, Norgga ja Ruoŧa sámeministariiguin. Čoahkkimis sohpe álggahit ođđa davviriikkalaš ovttasbarggu sámi áššiid dáfus mat guoskkahit oktasaš davviriikkalaš beroštumiid. Áššit mat gieđahallojuvvoje ledje davviriikkalaš sámekonvenšuvdna, sámi vuoigatvuođačilgehusat, nuortasápmelaččaid/skoaltasápmelaččaid giella ja kultuvra, davviriikkalaš-sámi profešuvdnaoahppu, sámi alit dáiddaoahpahus ja sámedikkiid ovttasbargu (Sámi parlamentáralaš ráđđi). Čoahkkimis čállojuvvui čoahkkingirji. Bargu organiserejuvvo guovtti dásis; jeavddalaš čoahkkimat sámedikkepresideanttaid ja sámeministariid gaskka, ja hálddahusa dásis masa čoahkkimiid čuovvoleapmi ja ráhkkaneapmi gullet. .  9. Sámedikki riikkaidgaskasaš doaimmat.  Bargu maid ON dahká eamiálbmotjulggaštusa bokte, lea hui mávssolaš álgoálbmogiid vuoigatvuođaide. Sámediggi lea oassálastán Norgga delegašuvnnas dan rájes go cealkámuševttohus ilmmai 1994:s. Dattetge gávnnahii Sámediggi skábmamánus 2000 ahte ii sáhttán searvat Norgga delegašuvdnii, ja válljii ge ahte ii vuolgge bargojoavkku čoahkkimii. Sámedikki mearrádusa vuođđun lei guovtteoaivilvuohta Norgga posišuvnna birra šiehtadallamiin, erenoamážit álgoálbmogiid iešmearridanvuoigatvuođa dáfus. Sámediggi oaivvilda ahte álgoálbmogiid iešmearridanvuoigatvuohta gusto buot servodatsurggiin, nu go eará álbmogiid dáfus ge. Ferte maiddái namuhit ahte Sámedikki mielas ii leat dialoga Olgoriikkadepartemeanttain dohkálaš dáin áššiin, dát guoská maiddái Norgga doaimmaide eamiálbmotjulggaštusa proseassas. .  Sámedikki mielas lea hui buorre go galgá ásahuvvot bissovaš ON álgoálbmotforum. Sámi parlamentáralaš ráđđi lea evttohan professor Ole Henrik Magga sámi/inuhtalaš guovllu álgoálbmogiid ovddasteaddjin. .  Ráđđehus lea juolludan birrasiid 150 miljon ruvnno Barentsovttasbargui 2001:s. Dát čuovvu ráđđehuscealkámuša gos Eurohpápolitihkka, ja erenoamážit ovttasbargu Ruoššain, lea guovddážis. Olgoriikkaministtar Torbjørn Jagland muitalii čoahkkimis Tromssas skábmamánus ahte ráđđehus háliidivččii ovttasbarggu politihkalaš dásis Barentsoktavuođas. Nordlándda fylkkagielda válddii badjelasas Regiovdnaráđi ovdaolbmoámmáha juovlamánus. Seamma čoahkkimis muitalii Sámediggi ahte lea dárbu nannet álgoálbmotovttasbarggu. Sámi parlamentáralaš ráđđi lea ovdal mearridan buktit evttohusa ahte ráđđi nammada sápmelaččaid Regiovdnaráđi ovddasteaddji, bargojoavkku sámi ovddasteddjiid, ja ahte álgoálbmogat ožžot 1 ovddasteaddji sihke Regiovdnaráđđái ja Regiovdnalávdegoddái. Sámediggi čujuhii maiddái dan váttis ekonomalaš dillái mii álgoálbmotorganisašuvnnain lea Ruošša bealde, ja bivddii nannet sin ekonomiija vai besset aktiivvalaččat oassálastit Barentsovttasbarggus. Deattuhuvvui maiddái ahte ferte nannet infrastruktuvrraid huksema, mii lea sierra oassin álgoálbmogiid doaibmaplánas, maiddái ekonomalaččat. .  2000:s loahpahuvvui prošeakta «Ceavzilis ovdáneapmi» («Bærekraftig utvikling»). Sámediggi lea iešguđetládje oassálastán prošeaktajoavkkus. Loahpparaporttas evttohuvvui sierra prošeakta mii galgá guorahallat árktálaš guovlluid boazodoalu bissovaš perspektiivvas, ja ahte Norga galgá bargat dan ovdii ahte Association of World Reindeerherders beassá bissovaš oasseváldin Arktálaš ráđđái. .  10. Sámedikki regiovdnapolitihkalaš doaimmat.  Sámediggi lea ohcan beassat dievaslaš miellahttun Riikaoasselávdegoddái (Landsdelsutvalget). LU dievasčoahkkimis miessemánus mearriduvvui ásahuvvot bargojoavku mii galgá guorahallat gažaldaga. Joavkkus leat guokte Riikaoasselávdegotti ovddasteaddji ja 2 Sámedikkis. Bargojoavkku bohtosat biddjojuvvoje ovdan Riikaoasselávdegotti čoahkkimis juovlamánus. LU miellahtut lassánit 22 miellahtus 30 miellahttui, main Sámedikkis leat njeallje ovddasteaddji mat gullet ovttaskas fylkkadelegašuvdnii. Dan njeallje ovddasteaddji juohkit nu ahte šaddet 2 ovddasteaddji ealáhuslávdegoddái ja 2 regiovdnapolitihkalaš lávdegoddái. Sámedikkepresideanta searvá fylkkasátnejođiheaddji ovttasbargui ja Sámedikki direktevra searvá ráđđeolbmáidlávdegoddái. Sámediggi ii sáhte oažžut LU jođiheaddjiámmáha. Sámegiella ii geavahuvvo Riikaoasselávdegotti čoahkkimiin danne go gártá beare divrrasin. Konsensusprinsihppa galgá ain doaibmat. Jus mearrádus galgá bissehuvvot, de ferte fylkkadelegašuvnna eanetlohku doarjut dan. Sámediggi fuolaha 13,33 % LU doaibmabušeahtas, mii vástida Sámedikki ovddasteapmái (4 miellahtu 30 miellahtus). Lávdegotti konklušuvnnat oktan marrádusevttohusaiguin sáddejuvvojit buot fylkkagieddaide ja Sámediggái gulaskuddamii, vai LU beassá váldit loahpalaš mearrádusa 28.02.-01.03.01 čoahkkimis. . Mannan jagi ráđđehusmolsun lea dagahan ahte Ráđđehusa Davvi-Norgga lávdegotti bargu lea rievdan. Boahttevaš bargovuohki šaddá eambbo dego oktavuohtačoahkkin Davvi-Norggain. Dán lávdegottis lea Sámediggi buktán oaiviliid mat čuvvot sierra plánaid ja cealkámušaid mat galget fuolahit sámi perspektiivva iešguđetge ealáhus- ja servodatsektuvrrain. Regiovnnalaš eiseválddit ja Sámediggi leat áŋgiruššan nannet regiovdnapolitihkalaš doaimmad gos našuvnnalaš politihka prosedyrat ja dábit buorebut heivehuvvojit regiovnnalaš dási ulbmiliidda. Dát mielddisbuktá buoret váikkuhanválddi politihkkahábmemis, ja maiddái ahte boahtá eambbo oidnosii go regiovnnalaš ovdáneami mearridanvuođđu mearriduvvo. Dát guoská ee. regiovnnalaš bissovašvuhtii ja davviguovllu ealáhusovdáneami veahkkedoaimmaid hálddašeapmái.  Interreg II-prográmmat rájiidrasttideaddji ovttasbarggu birra loahpahuvvojedje 1999:s. Ovttaskas prošeavttat maid prográmma jođiha, galget ain doaibmat maŋŋá prográmmaáigodaga. .  Sápmelaččaid bealis lea deaŧalaš čuovvut EU oktasašdoaimmaid ođđa Interreg III-prográmmaid čađa (2000-2006). Sihke Suoma, Norgga ja Ruoŧa Sámedikkit leat dohkkehan ja buktán sámi oasseprográmmaid sihke Interreg Nordkalotten ja Interreg Norge - Sverige rámmaid siskkobealde. Álgoálggus háliideimmet sámiid bealis ásahit iešheanalaš ja oktasaš sámi prográmma mii fátmmastii visot sámi ássanguovlluid Suomas, Ruoŧas, Ruoššas ja Norggas. Dát doaibma ii ožžon oktasaš politihkalaš doarjaga dain guoskevaš riikkain. . Ulbmil lea háhkat máŋggabealát, aktiivvalaš ja ovdánan sámi servodateallima sámi identitehta, kultuvrra ja ealáhusaid nannema bokte rájiidrasttideaddji ovttasbarggu ovddidemiin ain viidáseappot. Strategiija lea láhčit vejolašvuođaid ja eavttuid nu ahte sámi álbmot sáhttá bargat ovddidit regiovnnalaš Sámi sihke ekonomalaččat ja sosiálalaččat. Ulbmil lea guorahallat ovttasbargovejolašvuođaid rájiid rastá sámi servodaga siskkobealde, ja lágidit eavttuid movt sáhttá duohtan dahkat vejolašvuođaid. Dasto geahččalit ráhkadit eavttuid movt viiddidit ja buoridit gelbbolašvuođa árbevirolaš sámi máhtolašvuođa, teorehtalaš oahpu, dutkama ja dokumentašvunna sirdima bokte. .  Sámediggi gieđahalai NOU 2000:22 Stáhta, regiovnna ja gieldda bargojuogu birra 06.-10.11.00 dievasčoahkkimis. Sámediggi čujuhii mearrádusastis ahte sámi diliid dáfus lea dárbu guorahallat bargojuogu sierra. Muđui celkkii Sámediggi ahte lea dárbbašlaš ahte stáhta ain joatká dáhkidit ahte bajimus prinsihpat leat vuođđun dan politihkas mii jođihuvvo sámiid ektui. Lea dárbbašlaš buorebut čielggadit dásiid ovddasvástádusa. Stáhta ja Sámedikki bargojuohku ferte doaibmat nu ahte čielgasit boahtá ovdan makkár konkrehta ovddasvástádus goappásge lea. Sámedikki ja Stuoradikki gaskavuohta ferte lagabui čielggaduvvot vai sáhttá ovttasbargovugiid buoridit. Muđui lea dárbbašaš guorahallat makká rolla gielddain galgá leat sámi áššiid barggus. Gielddain fertejit leat geatnegasvuođat, ja gielddaid ovddasvástádus ferte mihá buorebut definerejuvvot go dál. Lea čielga eaktu ahte sámi áššit doahttaluvvojit, beroškeahttá das makkár boahttevaš organiseren válljejuvvo. .  11. Čázádathuksemat. Báiddarhuksen.  Huksenplánat eai ábut álggahuvvot ovdal go áššit leat dárkilit guorahallojuvvon, ja ođđa váikkuhančielggadeapmi lea dahkkon. Ovddeš čielggadeamit leat boarásmuvvan, eai ge atte ollislaš gova das makkár vahágiid sáhttá dagahit guovllu sámi kultuvrii. Ášši ferte ollislaččat guorahallat, gos čielggada makkár váikkuhusat leat guovllu sámi kultuvrii oppalaččat, ja boazodollui erenoamážit, ja gos guorahallá sámi kulturmuittuid. Dálá juridihkalaš ja politihkalaš duovdagat sámi vuoigatvuođaid ektui leat earalágánat go logi jagi dás ovdal, dalle go lohpi addui. Danne ferte maiddái rievttalaš diliid čielggadit, ja makkár váikkuhusaid doaibma sáhttá dagahit boahttevaš sámi vuoigatvuođaáššiid barggu dáfus omd. Nordlánddas. .  Sámediggi lea duhtávaš dainna go Ráđđehus evttoha bissehit plánejuvvon huksemiid Bjøllåga, Melfjord ja Báiddár čázádagain. .  12. Eará.  Biologalaš eatnatvuohta lea álgoálbmogiid eallima vuođđun miehtá máilmmi. Sámedikki mielas lea deaŧalaš sihkkarastit biologalaš eatnatvuođa, ja danne lea ge evttohan láhčit diliid nu ahte šaddá dihto lunddolaš boraspirelohku sámi guovlluide. Sámediggi oaivvilda dattetge ahte muhtun boraspirešlájat leat nu olu sámi guovlluin dán áigge ahte dagahit stuora vahágiid boazoealáhussii ja eanandollui. Sámi guovlluin ferte boraspirelohku bissut dakkár dásis ahte ii vahágahte sámi ealáhusberoštumiid ja sámi báikkálašservodagaid oppalaččat. Lea maiddái mávssolaš muitit ahte stuora boraspiriid hálddašeamis lea lunddolaš geahččat sámi guovlluid oktan guovlun, sihke Suoma, Norgga, Ruoŧa ja Ruošša bealde. .  Sámedikki mielas lea mávssolaš buohtastahttit Bern-konvenšuvnna čuovvoleami álgoálbmogiid riikkaidgaskasaš riekteovdánemiin mii lea dáhpáhuvvan maŋemus logi jagis. Váikkuhusaid mat čuvvot Bern-konvenšuvnna ollašuhttimis stuora boraspiriid birra fertege dasto buohtastahttit daiguin geatnegasvuođaiguin maid Norgga stáhta lea lohpidan Norgga sámepolitihka ulbmiliid bokte, ja daiguin riektegeatnegasvuođaiguin mat Norgga stáhtas leat našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš álgoálbmotvuoigatvuođaid lágaid bokte. .  Olu boazoeaiggádiid dilli muhtun guovlluin Finnmárkkus lea leamaš erenoamáš váttis dán jagi danne go eai leat sáhttán njuovvat doarvái bohccuid čakčat. Sii guđet eanemusat gillájit, eai sáhte ovttage bohcco njuovvat ja nu báhcet ge áibbas dietnasa haga. Stuora vahágiin leat váikkuhusat máŋga jagi ovddosguvlui. Stuora vahágiid sivat leat lassánan boraspirelohku, boazodoalu areálaid gáržun, boazolohkodilli ja guohtunvahágat. Lea deaŧalaš ásahit doaimmaid dasa movt boahtteáiggis galgá gieđahallat áššiid, beroškeahttá das makkár sivat buvttadanvahágiidda leat. .  3-jagi áigodagas 1999 rádjái lea juolluduvvon jahkásaš rámma 1 miljon ruvnno doaimmaide mat galget seailluhit ássan- ja bargodili Måskke-guovllus Divttasvuona gielddas. Oktiibuot dán golmma jagis lea juolluduvvon doarjja kr 2 480 000,-. Ruhta lea juolluduvvon ealáhusulbmila váste, ja kulturáššiid váste. Sámediggi lea bivdán departemeantta čuovvolit ruđaid mat leat juolluduvvon Hellemoprošektii prošeaktaáigodagas. .  Maŋŋel go boazodoalu ja Suodjalusa Hálkavári ja Iŋggášguolbana báhčinguovlluid šiehtadus loahpahuvvui 1996:s, de ii leat beliin šat makkárge šiehtadus. Sámedikki mielas lea deaŧalaš ahte Suodjalusas ja boazodoalus lea šiehtadus báhčinguovlluid geavaheami birra. Danne lea mávssolaš ahte bealit fas čohkkedit šiehtadallanbeavdái, gos ulbmil lea oažžut šiehtadusa gos beliid beroštumit, maiddái boazodoalu beroštumit, doahttaluvvojit. Nu guhká go beliin ii leat makkárge šiehtadus, de eai ábut álggahuvvot ođđa prošeavttat guovllus. .  Lea šállošahtti go lea addon lohpi álggahit geaidnohuksemiid Meavke-Arvenjárgga báhčinguovllus ovdal go boazodoallofágalaš čielggadeamit leat čađahuvvon. Sámediggi oaivvilda ahte guovllus ii berrejuvvo dahkkot mihkkege dan gaskkas go čielggadeamit leat barggu vuolde. Sámediggi oaivvilda ahte boazodoallofágalaš čielggademiid lassin berrešii čađahuvvot álbmotrievttalaš ja sosiokultuvrralaš čielggadeapmi. .  Sámedikki fágapolitihkalaš ja hálddahuslaš doaimmat.  13. Doarjagiid juogadeapmi.  Sámediggi lea jagiid mielde dađistaga hálddašišgoahtán ođđa doaimmaid. Eanas dát doaimmat leat leamaš earáid hálddus ovdal, ja dainnalágiin eai gohčoduvo ođđa doaibman. Liikká lea dát proseassa dađistaga viiddidan Sámedikki ovddasvástádussuorggi. Jagi 2000:s ledje Sámedikkis čuovvovaš doarjjaortnegat: .  Doarjjaortnegat.  Doarjjaorgána.  Ruhta 1000 ruvnnuin.  Sámi kulturmuitoprošeavttat.  Sámi kulturmuitoráđđi.  1 014.  Sámi ovddidanfoanda.  Sámi ealáhusráđđi.  18 527. Lotnolasealáhusat.  Sámi ealáhusráđđi.  6 579.  Duodji.  Sámi ealáhusráđđi.  3 462.  Oahpahusstipeanddat.  Oahpahusossodat.  1 250.  Doarjja sámi mánáidgárddiide.  Oahpahusossodat.  200.  Sami kulturfoanda.  Sámi kulturráđđi.  6 971.  Sámi lágádusdoaibma.  Sámi kulturráđđi.  1 500.  Sámi kulturorganisašuvnnat.  Sámi kulturráđđi.  1 583.  Doaibmadoarjja sámi kulturviesuide/kulturásahusaide.  Sámi kulturráđđi.  4 443.  Sámi mánáid bajásšaddaneavttut.  Sámi kulturráđđi.  2 500. Guovttegielalašvuođa ruđat.  Sámi giellaráđđi.  13 486,5. Doarjja sámegiela ovdánahttinprošeavttaide.  Sámi giellaráđđi.  3 163,5.  Sámegiela ealáskahttin.  Sámi giellaráđđi.  2 956.  Doarjja sámi váldoorganisašuvnndaide.  Sámediggeráđđi.  2 600.  Doarjja Sámedikki politihkalaš joavkkuide.  Sámediggeráđđi.  1 800. Sámediggeráđi geavaheapmi.  Sámediggeráđđi.  147.  Submi.   .  72 182.   .  Sámediggi lea mearridan heaittihit dikki vuollásaš ráđiid 01.01.2001 rájes. Seamma beaivvi rájes doaibmagoahtá Sámedikki doarjjastivra daid foanddaid ja doarjagiid hálddašeaddjin maid Sámediggi sirdá doarjjastivrii juogadeapmái. Sámediggi lea áššis 44/00 mearridan njuolggadusaid doarjjastivrra várás, ja áššis 49/00 fas nammadan lahtuid Sámedikki doarjjastivrii.  Sámi giellaráđđi. Sámediggi lea addán Sámi giellaráđđái ovddasvástádusa juogadit stáhtalaš doarjagiid 16.650.000,- ruvnno sámi dulkonbálvalussii ja guovttegielalašvuhtii, dan guđa gildii mat gullet sámegiela hálddašanguvlui: Kárášjoga gildii, Guovdageainnu suohkanii, Deanu, Porsáŋggu, Unjárgga gielddaide ja Gáivuona suohkanii ja Finnmárkku ja Tromssa fylkkagielddaide. Sámediggi dohkkehii ođđa njuolggadusaid 23.-26.2.1999 jagi 2000 doarjagiid juogadeapmái. .  Juolludeami njuolggadusaid mielde lei kr 13.486.500,- nammaduvvon guovttegielalašvuođa lassigoluide. Juohke gielda oažžu vuođđodoarjaga mii lea 4,5 % olles supmis. Fylkkagielddaid vuođđodoarjja lea 3 % olles supmis. 51 % olles supmis juolluduvvo gielddaide nu ahte 1/3 oassi juogaduvvo gieldda olmmošlogu mielde, 1/3 oassi juogaduvvo dan olmmošlogu mielde mii lea dieđihuvvon sámi jienastuslohkui, ja 1/3 oassi juogaduvvo ohppiidlogu mielde geain lea oahpahus sámegielas dahje sámegillii. .  Ruhta mii báhcá maŋŋel 5.1, 5.2 ja 5.3 čuoggáid juolludeami, galgá juogaduvvot doaimmaide mat nannejit sámegiela. Gielddat ja fylkkagielddat, searvvit ja ovttaskas olbmot ohce prošeaktadoarjagiid kr 8.261.999,- ovddas. Juolludusnjuolggadusaid mielde lei biddjon 3.163.500,- ruvnno sámegiela ovddidandoaimmaide. Ruhta galgá geavahuvvot doaimmaide mat ovddidit ja nannejit sámegiela. Sámi giellaráđđi lea jagi 2000:s vuosttažettiin vuoruhan gielddaid ja fylkkagielddaid prošeavttaid. Sámi giellaráđđi attii gielddaide/fylkkagielddaide válddi vuoruhit makkár prošeavttaid čađahit. Sámi giellaráđđi vuoruhii maiddái ohcamiid mat eai oaččo doarjaga sámegiela ovddideapmái eará almmolaš ásahusain. .  2000‘ juolludeapmi 5.4 prošeavttaide:  Unjárgga gielda.  280 000.  Deanu gielda.  400 000.  Porsáŋggu gielda.  480 000.  Kárášjoga gielda.  400 000. Gáivuona suohkan.  400 000.  Finnmárkku fylkkagielda.  500 000. Tromssa fylkkagielda.  500 000.  Giellaveahkki John Henrik Eira bokte. 110 000.  Vestertana kapell- og bygdelag.  15 000.  Ája - Sámi guovddáš.  71 000.  Giellabálkkašupmi.  7 500.  OKTIIBUOT.  3 163 500.  Sámediggi juolludii 2 956 000 ruvnno sámegiela ovddideapmái lullisámi guvlui, julevsámi guvlui, Ofuohta ja Lulli-Romssa guovlluide ja riddo- ja vuotnaguovlluide. Ruhtajuolludeami vuođđun leat Sámedikki ráhkadan giellaplánat dáidda guovlluide. 2000:s ledje 24 ohcci, mat ohce oktiibuot 6068 720 ruvnno ovddas. Sámi giellaráđđi vuoruhii čuovvovaš doaimmaid: Giellaguovddážat/gielladoaimmat, Terminologiija/Sátnevuorká, Mánáid ja nuoraid gielladoaimmat, Rávisolbmuid oahppu/Davvin-/Sámás-kurssat, Giellamovttiidahttinbálkkašupmi.  Jagi 2000 juolludeapmi juohkásii čuovvovaš surggiide:  Ofuohta- j a Lulli-Romssa guovllut.  726129. Julevsámi guovlu.  1067048.  Lullisámi guovlu.  644923.  Riddo- ja vuotnaguovllut.  517 500.  Juolluduvvon prošeaktaruhta.  2 955 600. Sámi giellaráđđi lea ferten ođđasit juogadit muhtun prošeaktaruđaid go ohccit leat dieđihan ahte eai nagot čađahit daid plánejuvvon prošeavttaid.  Sámi giellaráđđi lea bargan gávdnat vuogas vuogi movt ruovttoluotta oažžut dieđuid giellaruhtajuolludemiid birra sihke gielddain ja fylkkagielddain mat gullet Sámelága giellanjuolggadusaid hálddašanguvlui ja prošeaktaruđa vuostáváldiin. 1999 lei maŋemus jahki go giellaráđđi gáibidii dárkkistuvvon rehketdoalu hálddašanguovllu gielddaid bissovaš ruđain. Giellaráđđi lea ee. Ráhkadan minstara dasa movt galgá ohcat doarjagiid sámegiel prošeavttaide. Ulbmil lea leamaš ahte ohcamis galgá boahtit ovdan movt prošeavtta áigu čađahit, makkár ekonomálaš bealit prošeavttas leat ja maiddái movt prošeavttain sáhttá ovddidit sámegiela. Dasa lassin lea ráhkaduvvon minsttar movt doarjjaraporteren berre dáhpáhuvvat vai giellaráđđi čielgaseappot oaidná masa ruđat leat geavahuvvon ja maiddái movt prošeakta lea ovddidan sámegiela. Dát bargu lea leamaš hui guovddážis giellaráđis. Gáibidit buriid prošeavttaid main sihke sámegiela ovddideapmi ja ekonomalaš bealit leat deattuhuvvon, ja maiddái buriid raporttaid movt ruđat geavahuvvojit giellaovddideami ja ekonomiija dáfus, mielddisbuktet ahte giellaráđis lea buoret vuođđu árvvoštallat prošeavttaid, ja dainna lágiin lea stuorát vejolašvuohta joksat ulbmiliid ahte geavahit doarjagiid buoremus lági mielde. .  Giellamovttiidahttinbálkkášupmi ja nammadiplomat:  Sámi giellaráđđi lea vuođđudan sámegiela movttiidahttinbálkkašumi olbmuide/ásahusaide/organisašuvnnaide geat/mat leat erenoamážit bargan olahit Sámi giellaráđi ulbmilparagráfa, ja rahčan sámegiela ovddas vai dat seailu ja ovdána. Bálkkašupmi lea ruhtasubmi kr 10 000,- ja dáiddadiploma maid Aino Hivand lei ráhkadan. Sámi giellaráđđi lea ráhkadan njuolggadusaid dán bálkkašupmái. Bálkkašumi oaččui Ájluovtta váhnemjoavku. Bálkkašumi ožžo dan vuođul go leat nagodan jorgalit giellamolsuma mii lei nu guhkás ollen julevsámi guovllus Norgga bealde.  Sámi giellaráđđi lea dán jagi vuosttaš geardde juohkán dáiddadiplomaid ásahusaide main leat vuogas sámegiel namat: Davvisámegillii:  Áibmeáiti, Biigá, čálliidlágádus, čiŋat, DAT OS, Davvi Girji o.s., Duodjegáldu, Duodjeloaidu, Duodje Viessu, Fearamii, Finat, Giellaveahkki, Girjebusse Kárášjohka - Ohcejohka, Govadas Kallio, Graveniid Duojit, Guovdageainnu lagasradio, Hommát, Iđut, Jergul Asttu, Láillá siida, Min Áigi os, Noras, Radio Doaivu, Sara duodji, Sámi Dáiddaguovddáš (Kárášjogas), Sámi Dáiddaguovddáš (Mázes), Sámiid Duodji, Skániid girje, Šiella, Telegoahti os, Visot OS.  Julevsámegillii:  Árran julevsáme guovdásj.  Lullisámegillii: Voengelen Diehtie.   Sámi ealáhusráđđi.  Sámi ealáhusráđi bajimus ulbmil lea: Nanu ja ealli servodat gos lea sihkkaris ássan ja viiddis ealáhus- ja servodateallin. Vuosttaš váldoulbmil lea láhčit diliid nu ahte luondduresursaealáhusat sáhttet álggahuvvot, bisuhuvvot ja ovddiduvvot. 2. váldoulbmil lea ovddidit viiddis ealáhuseallima sámi báikkálašservodahkii. 3. váldoulbmil lea veahkehit Sámedikki čoavdit iežaset sámepolitihkalaš ja hálddahuslaš doaimmaid. Buot dát definerejuvvon váldoulbmilat leat lagabui čielggaduvvon iešguđetlágán doaimmaid bokte dain iešguđetge sektoriin mat bohtet ovdan ráđi doaibmaplánas 2000. Čuovvovaš tabeallas oaidnit ealáhusdoarjagiid maid Sámi ovddidanfoanda doarju jagi 2000:s, daid ovddit jagiid ektui:  .  1998.   1999.   2000.   Eanandoallu. 3 307 000.  13,6 %.  3 336 000.  15,0 %.  2 134 500.  11,5 %. Guolásteapmi.  4 840 800.  19,9 %.  3 655 374.  16,5 %.  2 134 500. 18,5 %.  Industriija/huksen ja rusttegat.  1 406 000.  5,8 %.  4 630 000.  20,9 %.  3 421 000.  18,0 %.  Gávpegálvu/duodji.  2 771 500. 11,4 %.  2 086 000.  9,4 %.  2 336 000.  12,6 %.  Turisma.  1 578 000. 6,5 %.  1 866 000.  8,4 %.  1 253 000.  6,8 %. Opmodat/gávpe-doaimmat.  478 000.  1,9 %.  1 597 000.  7,2 %.  2 474 500.  13,4 %.  Alm./priv./sos. bálvalusat (kultuvra).  7 859 000. 32,2 %.  5 007 100.  22,6 %.  3 551 000.  19,2 %.  Regionála ja báikkálaš doaimmat.  2 120 445.  8,7 %.  0.  0 %.  0.  0 %.   24 360 745.  100,0 %.  22 177 474.  100,0 %.  18 527 000.  100,0 %.  Alm./priv./sos. bálvalusat (kultuvra) vuolde lea vuosttažettiin doarjja gielddaid ja gielddaidgaskasaš doaibmaprošeavttaide, dán vuolde dustenstašuvnnaid doarjjafoanda, iešguđetlágán doaimmat maid Sis-Finnmárkku Nuppástuhttinprográmma hovde, álggahanoahppu, Interreg-áššit, kultur- ja gielddaáššit. Oktiibuot leat 18 álggahanstipeandaohcama gieđahallojuvvon, ja dain dohkkehuvvojedje 6 ohcama. .  Dán tabeallas oaidnit makkár doarjalohpádusaid nissonolbmot leat ožžon 2000:s: .  Ealáhus-doiammat.  Nissonolbmot.  1999 2000. Dievdoolbmot.  1999 2000.  Fitnodagat.  1999 2000.  Eanandoalut.  701 000.  370 250.  2 113 000.  1 189 250.  522 000.  575 000. Guolásteapmi.  392 000.  785 000.  2 297 374.  2 091 000.  966 000. 545 000.  Industriija/huksen & rusttegat.  209 000.  0.  750 000.  417 000.  3 671 000.  2 910 000.  Gávpegálvu / duodji.  520 000.  777 500. 231 000.  411 500.  1 335 000.  1 177 000.  Turisma.  150 000.  795 000.  535 000.  249 500.  1 181 000.  942 000. Opmodat/fitnodatdoaibma.  46 000.  582 000.  121 000.  327 000.  1 430 000.  1 565 500.  Alm./priv./sos. bálvalusat (kultuvra).  225 000. 392 000.  343 000.  170 000.  4 439 100.  2 989 000.  2000.  38 %. 2986250.  62 %.  4 855 250.   10 685500.  1999.  2243000.  26 %.  6 390 374.  74 %.  13 544 100.   .  Lea váttis buktit justelogu das man olu doarjja lea addon nissonolbmuide. Juolludemiid leat sihke ovttaskas nissonolbmot ožžon, ja dievdoolbmuiguin ovttas. Muđui lea addon doarjja fitnodagaide ja ásahusaide gos nissonolbmuid bargobáikkit leat guovddážis. Dát guoská erenoamážit kap. 530, poasta 70.5 Duodji juolludemiide. Ideála mielde galggašii nissonolbmuid lohku leat badjeleappos. Muhto go jurddaša ahte Sámi ovdánahttinfoanda vuosttažettiin doarju vuođđoealáhusaid, gos dávjjimusat leat dievdoolbmot geat ohcet, de sáhttá lohkat ahte nissonlohku lea dohkálaš. Sámi eanandoalloplána duođašta ahte nissoneanandolliid lohku lea gaskal 15 ja 35 % viđa válljejuvvon sámi gielddas. Vuođđoealáhusaid dáfus leat dáluin oktasaš doallovttadagat gosa sihke nissonolbmot ja dievdoolbmot gullet. . Čuovvovaš tabeallas oaidnit fondda 2000 doarjaga geográfalaš juogadeami dan guokte ovddit jagi ektui: .  Fylka.  Gielda.  1998.  %. 1999.  %.  2000.   .   .   Finnmárku.  Kárášjohka.  2 028 100. 8,3.  2 994 000.  13,5.  2 484 000.  13,4.  Guovdageaidnu.  1 894 000. 7,8.  2 542 374.  11,5.  2 218 000.  12.  Porsáŋgu.  1 962 000.  8,0. 1 242 000.  5,6.  1 725 000.  9,3.  Gáŋgaviika.  88 000.  0,4.  236 000.  1,1.  46 000.  0,2.  Fálesnuorri.  996 000.  4,1.  390 000. 1,8.  397 000.  2,1.  Davvesiida.  988 000.  4,1.  309 000.  1,4.  55 000.  0,3.  Muosát.  422 000.  1,7.  43 000.  0,2.  43 000.  0,2. Unjárga.  2 769 000.  11,4.  816 000.  3,7.  1 504 000.  8,1.  Deatnu. 2 352 000.  9,7.  2 828 000.  12,8.  1 134 500.  6,1.  Áltá.  1 192 000.  4,9.  2 191 000.  9,9.  1 146 000.  6,2.  Olggobealde (1).  1 452 000.  5,9.  787 000.  3,5.  835 000.  5,1.   .   .  Tromsa. Rivttát.  75 000.  0,3.  120 000.  0,5.  0.  0.  Návuotna.  1 221 000. 5,0.  2 557 000.  11,5.  1 599 000.  8,6.  Gáivuotna.  1 840 000. 7,5.  1 561 000.  7,0.  1 138 000.  6,2.  Loabát.  88 000.  0,4.  8 000.  0,0.  109 000.  0,6.  Skánit.  136 000.  0,5.  348 000.  1,6. 313 000.  1,7.  Omasvuotna.  369 000.  1,5.  1 350 000.  6,1.  1 308 000.  7,1.  Sáččá.  150 000.  0,6.  250 000.  1,1.  600 000.  3,3. Tromsa (Moskavuotna).  832 000.  3,4.  259 000.  1,2.  190 000.  1. Olggobealde.  848 000.  3,5.  204 000.  0,9.  10 000.  0,1.  Nordlánda.  Evenášši.  263 000.  1,1.  158 000.  0,7.  0.  0. Divttasvuotna.  1 156 000.  4,7.  626 000.  2,8.  395 000.  2,1. Olggobealde.  225 000.  0,9.  0.  0,0.  37 000.  0,2.  Lullisámi guovlu.  (Earret Nordlándda fylkka).  85 000.  0,4.  358 000.  1,6. 987 500.  5,3.  Doaibmag. olggob. / gielddaidgskDoaimmat.   929 445. 3,8.  0.  0,0.  153 000.  0,8.  Juolludeami submi.   24 360 745. 100.  22 177474.  100.  18 527 000.  100.  Submi lea vuosttažettiin juolluduvvon prošeavttaide mat čađahuvvojit min geográfalaš doaibmasuorggi siskkobealde, ja lea danne doaibmasuorggi ealáhusdolliide oaivvilduvvon.  Sámi kulturmuitoráđđi. Sámediggeráđđi ásahii Sámi kulturmuitoráđi njukčamánu 22.-23.b. 1994 ja dat doaibmagođii suoidnemánu 15. b. 1994 Sámedikki presideantta ortnega nr. 01/94 suoidnemánu 5. b. 1994 vuođul. .  Sámi kulturmuitoráđis lea ovddasvástádus sámi kulturmuitoprošeavttaid jahkásaš doarjagiid juogadeamis ja máksimis. Doarjagat addojit doaimmaide maid ulbmil lea seailluhit bajimus kulturmuitofágalaš áššiid sámi kulturmuittuid ja kulturbirrasiid dáfus, ja sámi vistegáhttema dáfus. Riksantikvára 2000 bušeahtas lei biddjon kr 1.000.000,- sámi kulturmuitogáhttemii. Dasa lassin juolluduvvui kr 14.000,- 1999 doarjjaruđain. Dasto lei jagi 2000 doarjjarámma kr 1.014.000,-. Sámi kulturmuitoráđđi oaččui 39 ohcama 2000:s. Oppalaš ohcansubmi lei kr 1.880.765. Sámi kulturmuitoráđđi juogadii doarjagiid čuovvovaš doaimmaide 2000:s:  Finnmárku:  287 000.  Tromsa:  489 000.  Nordlánda:  119 000.  Lullisápmi:  119 000.  Submi.  1 014 000.  Dárkilet dieđuid gávnnat ráđi Kulturmuitoráđi jahkedieđáhusas.  Sámi kulturráđđi.  Sámi kulturráđđi lea vuollásaš ráđđi Sámedikkevuogádagas. Sámi kulturráđđi hálddašanbargu lea ee. čađahit Sámedikki politihka daiguin veahkkedoaimmaiguin mat leat juolluduvvon jahkásaš bušeahtas. Earret Sámedikki hálddašandoaimmaid, lea Sámi kulturráđđi maiddái Sámedikki fágapolitihkalaš orgána, ja sáhttá buktit fágapolitihkalaš cealkámušaid sámi kulturpolitihkas. Sámi kulturráđđi lea 2000:s hálddašan dáid doarjjaortnegiid: Sámi kulturfoanda, doarjja sámi lágádusdoibmii, doaibmadoarjja sámi kulturviesuide, doaibmadoarjja sámi kulturorganisašuvnnaide ja sámi mánáid bajásšaddaneavttuide. .  Sámi kulturráđđi lea jagi 2000:s vuosttažettiin bargan ollašuhttit daid gáibádusaid ja vuordámušaid maid álbmot ja eará orgánat bidjet, ja reguleret iežas doaimma daid ekonomalaš rámmaid mielde maid Sámediggi bidjá. .  Sámi mánáid bajásšaddaneavttut doarjjaortnega siskkobealde leat 2000:s erenoamážit áŋgiruššan almmuhit sámegielat mánáid- ja nuoraidbláđi. Vuoruheami vuođđun leat dat váilevaš fálaldagat mat dán ulbmiljovkui leat, ja sámegiel lohkandábiid nannema mávssolašvuohta. Dán oktavuođas fuomáša ráđđi erenoamážit man váilevaš sámegielat girjjálašvuohta lea nuoraide, erenoamáš girjjálašvuohta maid nuorat leat čállán nuoraid váste. Ráđi mielas lea deaŧalaš vuoruhit dán ášši, ja dan oktavuođas galgá ásahuvvot stipeandaortnet. Ráđđi lea álggahan, nu go 2000 doaibmaplánas boahtá ovdan, barggu ásahit stipeandda mii ovddida ja hásttuha ráhkadit mánáid ja nuoraid girjjálašvuođa. Kulturráđđi áigu vuoruhit mánáid- ja nuoraidgirjjálašvuođa almmuheami lágádusaid vuoruhemiid ektui. Kulturráđđi bivdá Sámedikki joatkit geahččalanprošeavttain «Dåjmalasj máná» maiddái jagi 2001:s. .  Sámi giellaráđđi doaibmá Sámi kulturfoandda stivran ja jođiha juolludemiid iešguđetge doarjjaortnegiid mearriduvvon njuolggadusaid vuođul. Sámedikki 2000 bušeahtas juolluduvvui kap. 540, poasta 52.1 «Sámi kulturfoanda» bokte kr 9 475 000,- inkl. 2 500 000,- sámi mánáid bajásšaddaneavttuide. Foanda doaibmá miehtá riikka. Jagi 2000 doaibmaplánas biddjui 6 975 000,- ruvnno doaibmaguovlluide. Ohcamat leat veaháš geahppánan. Foandda oppalaš ohcansupmi jagi 2000:s lei birrasiid 14,3 mill. ruvnno. Lohku lea njiedjan birrasiid 3 mill. ruvnnuin 1999 loguid ektui. .  Ná juohkásii Sámi kulturfoandda doarjja jagi 2000:s, ja ovddit jagi. (Submi lea 1000 ruvnnuin): Áššesuorgi / jahki.  1999.  2000.  Girjjálašvuohta.  2600.  2100,0. Govvadáidda/duodji.  1200.  595,5.  Musihkka.  1441.  1105,1.  Friddja sámi teáhterdoaimmat.  424.  480,0.  Eará doaimmat.  2431.  2690,5. Submi.  8107.  6 971,1.  Tabealla duođašta unnitgolaheami kr 3 900,- dan ektui mii lei juolluduvvon, kr 6 975 000,-. .  Dearvvašvuođa- ja sosiáldoaimmat.  Prošeaktaruđat galget veahkkin ovdánahttit ovttaárvosaš dearvvašvuođa- ja sosialbálvalusaid sámi álbmogii. Kr 3 804 010 sturrosaš doarjja lea juogaduvvon čuovvovaš vuoruhansurggiide 2000:s: .  2000 vuoruhansuorggit.  (vuoruhansuorggit sáhttet leat seahkálaga).  Juolluduvvon submi .  Ohccit juolluduvvon ruđaide.  Čielggadan- ja prošeaktabargu man ulbmil lea heivehit dearvvašvuođa- ja sosialbálvalusaid sámi dilálašvuođaide.  kr 1 114 010.  7.  Doaimmaid prošeaktabargu ja metodaovdánahttin - maid vuođđu lea sámi kultuvrras - mat galget njuolga buoridit sámi álbmoga dearvvašvuođa- ja sosiáladili.  kr 540 000.  5.  Doaimmaid metodaovdánahttin ja heiveheapmi iešguđetge dárbbuid dáfus sámi guovlluid oppalaš dearvvašvuođa- ja sosialbálvalusa siskkobealde. kr 800 000.  5.  Dearvvašvuođa- ja sosialbargiid oahpahit sámi gielas ja kulturipmárdusas.  kr 1 350 000.  9.  Dulkonbálvalusa viiddideapmi.  0.  0.  Geográfalaččat juohkásedje ruđat ná: Guovlu.  Ohcciid lohku.  Juolluduvvon.  Lullisámi guovlu.  3.  kr 560 000.  Norlánda.  4.  kr 510 000.  Tromsa.  9.  kr 1 384 010. Finnmárku.  10.  kr 1 350 000.  Oktiibuot.  26.  kr 3 804 010.  14. Hálddahusdássi.  Váldohálddahus fárrii ođđa Sámedikkevistái borgemánu 2000 loahpageahčen. Gonagaslaš Majestehta Gonagas Harald rabai Sámedikki ođđa vistti almmolaččat skábmamánu 2. beaivvi, ja dan guokte maŋit beaivvi leai rabas visti ja iešguđetlágán doalut. Buot dáhpáhusaide ledje boahtán olu olbmot. .  Sámedikkis leat 2000juovlamánus 89,8 jahkedoaimma. Govus dás vuolleleappos muitala movt bargit leat juohkásan ossodagaide, ja movt iešguđetge ossodagaid sohkabealjuohku lea. .   .   .   .  GDO: Girjerádjo- ja diehtojuohkinossodat / Bibliotek- og informasjonsavdelingen.  SKMR: Sámi kulturmuitoráđđi / Samisk kulturminneråd.  SKR: Sámi kulturráđđi / Samisk kulturråd.  SNR: Sámi ealáhusráđđi / Samisk næringsråd.  PHO: Plána- ja hálddahusossodat / Plan- og administrasjonsavdelingen.  SEO: Servodatossodat / Samfunnsavdelingen. OAO: Oahpahusossodat / Opplæringsavdelingen.  SGR: Sámi giellaráđđi / Samis språkråd.  SGL: Sámi giellalávdegoddi / Samisk språknemnd.  Sámedikki hálddahus fuolaha ahte Sámedikki ráđđe- ja dievasčoahkkinbeavdegirjjit gávdnojit sihke sámegillii ja dárogillii. Dievasčoahkkimiid áššit sáddejuvvojit sámegillii ja dárogillii. Sámedikki čilgehusat, jahkedieđáhusat, plánat jna. gávdnojit maid sihke sámegillii ja dárogillii. Reivvet sámegiela hálddašanguovllu gielddaide čállojuvvojit dábálaččat goappaš gielaide. Jus váldá oktavuođa sámegillii, de oažžu vástádusa sámegillii. Sámelága mielde lea dievasčoahkkináirasiin lohpi hupmat juogo sámegillii dahje dárogillii, movt dál de ieš háliida. Danne dulkojuvvojit dievasčoahkkimat sámegielas dárogillii dahje nuppeguvlui. .  Lea stuora hástalus ovddidit sámegiela geavaheami áššemeannudemiid, čoahkkimiid ja eará oktavuođaid dáfus. Ferte leat ulbmil ovddidit ja nannet sámegiel máhtuid oppa Sámedikki organisašuvnnas. Dát lea deaŧalaš danne go eará almmolaš orgánat dávjá gehččet Sámedikki ovdagovvan sámegiela geavaheami dáfus. . Girjerádjo- ja diehtojuohkinossodat.  Dan rájes go Girjerájus- ja diehtojuohkinossodat ásahuvvui borgemánu 1. b. 2000, de leat ossodagas mannan hui olu resurssat doaimmaide mat gusket fárremii ja sajáiduvvamii ođđa vistái, ja almmolaš rahpama plánemii ja čađaheapmái. Ossodaga doaimmat ja ovddasvástádusat leat: .  láhčit diliid ja koordineret Sámedikki diehtojuohkinfágalaš doaimma. fuolahit aktiivvalaš ja rievttes dieđuid medijai ja bidjat eavttuid medija beroštumiide Sámedikki ektui.  fuolahit bargguid mat gullet Sámi sierrabibliotehkii ja doaibmat Sámedikki hálddašangirjerájusin. lágidit dievasčoahkkimiid.  doaimmahit oktasašbálvalusaid nugo jorgaleami, máŋgema, gávppašit mašiinnaid, biergasiid ja dávviriid .  fállat arkiiva- ja diehtojuohkinbálvalusaid hálddahussii ja olgguldas olbmuide.  bagadallat muđui sámedikkevuogádaga arkiivadoaimmaid dáfus.  fuolahit sámedikkevistti bajásdoallama ja jođiheami.  doaimmahit áššemeannudeami čoahkkinjođihangoddái, doaibmat bearráigeahččolávdegotti čállingoddin, ja bargat áššemeannudemiin Sámediggeráđđái ossodaga suorggi siskkobealde ja fuolahit ahte áššit čuovvoluvvojit go lea dárbu.   Girjerádjo- ja diehtojuohkinossodat lea 2000 čavčča ovttasbargan Stáhta diehtojuohkinbálvalusain álggahit prošeavtta sámi jienastuslogu ja sámedikkeválggaid searvama ektui. Prošeakta galgá doaibmat jagi, ja das galgá leat sierra stivrenjaovku ja referánsajoavku. Prošeavtta ulbmil lea oažžut eambbo dieđuid sámi jienastuslogu birra, ja dakko bokte oažžut buoret vuođu árvvoštallat makkár doaimmat váikkuhivčče sámi jienastuslohkui čáliheami. .  Ossodat lea leamaš mielde hábmeme diehtojuohkinvuogádaga neahtas mas intraneahtta ja interneahtta leat vuođđun. Ođđa diehtojuohkinvuogádaga ulbmil lea lágidit bargiide ja álbmogii buoret vejolašvuođa gokčat sin diehtojuohkin- ja gulahallandárbbuid. Čoavddus lea ráhkaduvvon nu ahte ipmirda sihke sámegiela ja dárogiela ollislaččat, ja dat lea álkidis vuogádat mii galgá sihkkarastit geavaheddjiide jođánis diehtojuohkima. Plána mielde galgá vuogádat doaibmagoahtit ođđajagimánus 2001. Ulbmil lea ahte Intraneahtta ja Interneatta galget guovtti jagis šaddat Sámedikki deaŧaleamos diehtojuohkin- ja gulahallankanálan sihke siskkáldas ja olgguldas geavaheddjiide. . Ossodat lea bargan hábmenprográmmain mii galgá fuolahit Sámedikki organisašuvdnii ollislaš visuála profiilla oktasaš logoin. Prográmma galgá fuolahit ahte Sámediggi čielgasit doaibmá representatiiva ja álbmotválljen orgánan Norgga sámiide, ja galgá deattuhit dikki rolla sámi oktasašárvvuid hálddašeaddjin. Lea ráhkaduvvon hápmemanuála mas lea Sámedikki váldologo, kántorbiergasiid málat, ja áššebáhpiriid, almmuhemiid ja almmuhusaid málat. Dát galget váldot atnui ođđajagimánus 2001. .  Maŋŋel go váldohálddahus fárrii ođđa Sámedikkevistái, de lea olbmuin šaddan stuora beroštupmi galledit vistti ja háhkat dieđuid Sámedikki birra. Ossodagas leat fásta beaivválaš čájehallamat, ja vuostáváldá maiddái joavkkuid olggobealde fásta áiggiid jus lea dárbu. Sullii 5000 olbmo leat galledan Sámedikki maŋŋel go fárrii ođđa vistái. . Sámi medijapolitihka bajimus ulbmiliid ja prinsihpaid ráhkadeami oktavuođas lea ossodat lágidan medijaseminára. Semináras gieđahalle guovddáš áššiid sámi aviissaid preassadoarjaga dáfus, nisson- ja dievdoperspektiivva sámi mediain, ja vuosttašamanuenssa Eli Skogerbø raportta sámi mediaid birra. Seminára loahpahuvvui sámi mediapolitihka ja sámi aviissaid debáhtain. .  Girjerájus- ja diehtojuohkinossodat lea bargame Sámedikki bálvalusčilgehusain. Čilgehus mii galgá leat gárvvis álggugeahčen 2001, galgá buori ja čorgadis vuogi mielde addit dieđuid geavaheddjiide das makkár bálvalusaid Sámedikki hálddahusas ja hálddašeamis sáhttet fidnet. .  Go boares arkiivačoavdaga ii sáhte šat eambbo viiddidit, de fertii Sámediggi ráhkadišgoahtit ođđa čoavdaga go Sámi sierrabibliotehka ja ovddes Sámi oahpahusráđđi, dál Sámedikki oahpahusossodat, biddjojuvvojedje Sámedikki vuollái. Dál lea ráhkaduvvon ođđa arkiivačoavdda olles sámediggevuogádahkii. Dát čoavdda galgá doaibmagoahtit ođđajagimánu 2. b. 2001 rájes. .  Ođđa arkiivavuogádat váldojuvvui atnui go hálddahus fárrii ođđa vistái. Dál vuoruhit rádjanarkiivva ja gáiddusarkiivva oažžut ortnegii. Dáppe leat buot áššit maid Sámediggi lea gieđahallan ásaheami rájes, ja dál leat dieđut páhkkejuvovn kássaide. Dán bargui ferte várret veaháš áiggi danne go arkiivabargit galget arkiivabargui lassin maiddái telefovnnaid gohkket ja bagadallat áššemeannudeddjiid, jođiheddjiid ja vuollásaš ráđid.  Sámediggi háldiida buoridit bálvalusaid ee. min interneahttafálaldagaid geavaheddjiide, ja danne lea leamaš dárbu ođasmahttit dihtorvuogádaga. Dattetge lea ođasmahttimis leamaš dakkár váikkuhus ahte eat sáhte čálihit almmolaš journalaid ja eará journalraporttaid maŋŋel go Sámediggi fárrii ođđa vistái. .  Sámi sierrabibliotehka/Samisk spesialbibliotek, SSB, lea leamaš sierra stáhtaásahus 1983 rájes, ja našuvnnalaš kulturásahus 1996 rájes. Ođđajagimánu 1. b. 2000 šattai SSB Sámedikki hálddahusa oassin. Gitta borgemánu 2000 loahpageahčái doaimmai SSB ovttas Kárášjoga bibliotehkain Sámi joatkkaskuvllas. .  SSB váldobargu lea háhkat, vurkkodit, heivehit ja gaskkustit girjjiid ja eará materiálaid sámegillii, ja sámi diliid birra beroškeahttá gielas. Dál galgá girjerájus maiddái doaibmat Sámedikki hálddahusgirjerádjun. Ulbmil lea ahte SSB galgá šaddat sámi girjjálašvuođa ja sámi girjerádjo- ja diehtojuohkinbálvalusa gelbbolašvuođaguovddážin. Sámi sierrabibliotehkas leat seamma rahpanáiggit go Sámedikkis Kárášjogas; dii. 08.00 - 15.45 dálvet ja dii. 08.00 - 15.00 geasset.  SSB dihtorbása sirrejuvvui álbmotgirjerádjosa básas 1999 loahpageahčen, ja SSB osttii ođđa rusttegiid vai birge jagi 2000 molsumiin. Ledje olu váttisvuođat dihtorbásaid earuheami oktavuođas, ja dáid čuolmmaid čoavdinbargu ii leat vuos loahpahuvvon. Maŋŋel go SSB fárrii ođđa Sámediggevistái, de leat bohciidan váttisvuođat sámegiel bustávaiguin girjerádjosa dihtorvuogádagas. Dát lea dagahan ahte ii leat sáhttán registreret materiálaid rievttes vuogi mielde, eai ge leat sáhttán čállit hobehanreivviid ja listtuid luoikkaheddjiide. Dát lea maiddái dagahan heajut bálvalusa geavaheddjiide danne go olbmot eai beasa geavahit girjerádjosa bása. SSB árvvoštallá dál oastit ođđa girjerádjovuogádaga mii gulahallá vistti dihtorbásain. Dál ferte vuos háhkat gaskaboddosaš čovdosiid dassážii go ođđa vuogádat doaibmagoahtá. .  Plána- ja hálddahusossodat.  Plána- ja hálddahusossodagas lea ovddasvástádus ráhkadit ja heivehit buori bargiidpolitihka, ásahit ja ovddidit buriid ja rašuvnnalaš IT-čovdosiid Sámediggái, ja maiddái koordineret ja fuolahit Sámedikki dásseárvo-, ekonomiija- ja plánabargguid. Mii galgat dasa lassin áššemeannudit politihkalaš dássái ja heivehit iešguđetlágán oktasašdoaimmaid dárbbu mielde. . Dásseárvodoaibmaplána mii deattuha sámi nissonolbmuid dili, oktan vuoruhansurggiiguin, ulbmiliiguin ja doaimmaiguin 1999-2001, ja Sámediggeplána 1998-2001 áigodahkii, leat vuođđun dásseárvobargui. Doaibmaplána lea juhkkojuvvon viđa oassái. Vuosttaš oassi gieđahallá plána, plánaproseassa ja eará plánaid oktavuođaid duogáža. Nuppi oasis lea oanehaččat dásseárvvu birra sektorrasttideaddji politihkkasuorgin, Sámi nissonprošeavtta birra ja čilgehus das makkár ovttasbargu Sámedikkis lea olggobeale beliiguin. Goalmmát oasis leat váldoulbmilat ja hástalusat, ja njealját oassi fas čilge Sámedikki 1999-2001 áigodaga ovttadássásašvuođabarggu vuoruhansurggiid, ulbmiliid ja doaimmaid. Maŋemus oasis lea ekonomalaš ja hálddahuslaš váikkuhusaid birra. .  Sámediggi lea cealkán ahte biras- ja nissonperspektiivvat leat deaŧalaččat boahttevaš politihka hábmemis. Lea deaŧalaš ahte dásseárvu šaddá integrerejuvvon oassin Sámedikki ollislašperspektiivvas, ja ahte das ii ráhkaduvvo ođđa sektuvra. Plána- ja hálddahusossodat koordinere Sámedikki politihka doaimma sohkabealperspektiivva ja dásseárvvu dáfus. Ossodagas lea sierra virgi dáidda doaimmaide. 2001 rájes šaddá bušeahtta deaŧalaš stivrendokumentan, ja Sámediggi lea áššis 41/00 2001 bušeahtta čuovvolan integrerenbargguid. .  Hálddahus Kárášjogas molssui eanas dihtormašiinnaid ja prográmmagálvvuid dalle go fárrii ođđa Sámediggevistái. Dát lei dárbbašlaš vai sáhttit bissut ovdáneamis fárus. Kárášjoga mánáidskuvla oaččui boares rusttegiid, sis lei stuora dárbu mašiinnaide. Dál leat buot ossodatkantuvrrat olggobealde Kárášjoga oktasaš fierpmádagas. Teknihka dáfus lea dát stuora hástalus. Boahtte jagi mielde áigut bargat buoridit ossodatkantuvrraid linjjáid. Sámediggi lea ožžon buoret kapasitehta IT dáfus go leat bidjan virgái 1 ođđa IT-konsuleantta. Dát buktá buoret vejolašvuođaid ovdánahttit ja heivehit čovdosiid mat leat ráhkaduvvon juste Sámedikki dárbbuid mielde. Dasa lassin ii leat hálddahus nu hearki gelbbolašvuođa dáfus go leat eanet bargit geat máhttet IT. .  1999 čavčča rájes lea Sámediggi bargan ásahit albma Interneahtta-fálaldaga ja doaibmi intraneahta bargiid váste. Ovdaprošeakta loahpahuvvui juovlamánus 1999. Borgemánus 2000 čállojuvvui šiehtadus TietoEnator-fitnodagain, guhte galgá buvttadit dákkár čovdosa. Čoavddus lea biddjome doibmii juovlamánus 2000, ja loahpalaš almmuheapmi galgá dáhpáhuvvat ođđajagimánus/guovvamánus 2001. Dáinna čovdosiin galgá Sámediggi olahit mihá eanebuid go ovdal. Interneahtta lea mearihis deaŧalaš, ja Sámedikki ođđa Interneahttafálaldat šaddá mávssolaš veahkkeneavvun olahit nuoraid. Leat maiddái pláneme sáddet dievasčoahkkimiid Interneahta bokte. Intraneahtta šaddá mávssolaš veahkkin go galgat buorebut ovttastahttit ossodatkantuvrraid mat geográfalaččat leat nu bieđgguid. Golggotmánus 2000 čálii Sámediggi šiehtadusa IT Kontorsystemer AS:in govdafierpmádatbálvalusaid buvttademiin. Dát mielddisbuktá ahte Interneahtta-doaimma kapasitehta buorrána dovdomassii. .  Danne go davvisámegiel bustávat eai álgoálggus gávdno dihtormašiinnain, de leat ráhkaduvvon erenoamáščovdosat vai prográmmat ipmirdit daid. Ovdal mávssii sámegielčoavddus kr 5000,- liseanssa nammii. 1998:s osttii Sámediggi vuoigatvuođaid dákkár prográmmagálvvuide, ja lean dan rájes addán daid nuvttá olbmuide. Prográmmat leat leamaš hui bivnnuhat. Muhto erenoamáščovdosat eai doaimma dohkálaš bures, ja danne lei dárbu bargat dan badjelii ahte sámegiel bustávat biddjojit standardin prográmmaide. Dán jagi čálii Sámediggi šiehtadusa Microsoftain ahte ođđaseamos vuogádagat galget doarjut davvisámegiel bustávaid. Dat lea stuora lávki rievttes guvlui integreret sámegiela dihtorprográmmagálvvuide. Dattetge bissu dárbu erenoamášprográmmagálvvuide, danne go olu mašiinnat eai dohkket Windows 2000. .  Sámegiella lea almmolaš giella Norggas, ja danne oaidná Sámediggi čielgasit Norgga eiseválddiid ovddasvástádussan fuolahit ahte buot prográmmagálvvut mat vuvdojuvvojit Norggas, dorjot sámegiel bustávaid. .  Servodatossodat.  Servodatossodaga deaŧaleamos doaibman leat gieđahallat áššiid mat gusket fágasurggiide nu go vuoigatvuođat ja iešmearrideapmi, davviriikkalaš áššit, sámediggeválggat, dearvvašvuođa- ja sosiáladoaimmat ja johtolat. Mii koordineret politihkalaš jođihangotti čoahkkimiid, ja meannudit áššiid mat gusket sámi dearvvašvuođa- ja sosiálaulbmiliid juolludemiide, ja maiddái doarjjastivrra váiddaáššiid Sámediggeráđđái. Jagi 2000 bargu lea maiddái čilgejuvvon jahkedieđáhusa nuppi kapihttalis. .  Oahpahusossodat.  Sámedikkis lea ovddasvástádus ráhkadit sámi oahpponeavvuid vuođđoskuvlla ja joatkkaoahpahusa oahppoplánaid mielde, ja rávisolbmuidoahpahusa čilgehusaid mielde. Sámedikkis lea maid ovddasvástádus dohkkehit sámi oahpponeavvuid mat leat álggahuvvon ovdal borgemánu 1. b. 2000. Dasa lassin ráhkaduvvojit oahpponeavvut mánáidgárdedássái.  Sámedikki ulbmil lea ahte lágádusat galget ráhkadit oahppogirjjiid. Sámediggi čađahii 128 oahpponeavvoprošeavtta jagi 2000:s. Lágádusain lei ovddasvástádus ¾ oasis prošeavttain, ja Sámediggi fas fuolahii ¼ oasi prošeavttain. Jagi 2000:s gárvvistuvvojedje 45 oahpponeavvu. Leat ráhkaduvvon sihke ohppiidgirjjit, bagadallangirjjit, temágirjjit ja erenoamášpedagogalaš oahpponeavvut davvi-, lulli- ja julevsámegillii mat galget geavahuvvot vuođđoskuvllas, mánáidgárddiin ja joatkkaoahpahusas. . Oahpahusossodat lea dohkkehuvvon AV-guovddážin ja bádde buot sámi tv-prográmmaid, nu ahte sámi skuvllat ja mánáidgárddit besset luoikkahit prográmmaid ja geavahit oahpahusas. Sámediggi ovttasbargá NRK Undervisningsredaksjoneniin ja Norsk filminstituttain ráhkadit sámegiel veršuvnnaid oahpahusfilmmain. Dan oktavuođas leat dán jagi ráhkaduvvon 20 oahpahusprográmma ja okta animašuvdnafilbma davvisámegillii, okta lullisámegillii ja guokte julevsámegillii.  Lea juolluduvvon ruhta elektrovnnalaš oahpponevvui, «Sámegiella C-giellan», mii gávdno neahtas. Dasa lassin leat golbma ođđa pedagogalaš dihtorprográmma jorgaluvvome sámegillii. . Álgooahpahusprošeavtta váldoulbmil lea gávnnahit daid lohkanmetodaid ja dan lohkanmetodihka mii buoremusat heive mánáide geain lea sámegiella vuosttašgiellan ja geat ožžot vuođđo lohkanoahpahusa sámegillii. Prošeakta galgá dáid metodaid systematiseret ja oažžut johtui oahpahusas. Dát galgá ee. dáhpáhuvvat dan bokte ahte geavaha dan gelbbolašvuođa, daid máhtuid ja vásihusaid mat sámegielat oahpaheaddjit leat dán áigge. Álgooahpahusprošeavtta oktavuođas lea maiddái álggahuvvon gelbbolašvuođaloktenprográmma skuvlajođiheddjiid ja PP-bálvalusa bargiid várás. GOD ávžžuhusaid mielde lea Sámediggi jorgalahttime/heiveheame davvisámegiela lohkama kártenmateriálaid. Bargu dahkko Senter for leseforskning ja ovtta prošeaktajođiheaddji ovttasbargguin. 2., 3., 5., 7., ja 9. luohkáide almmuhuvvojit kártengihppagat. Stuoradiggi lea mearridan ahte 2. ja 7. luohkáid kárten lea geatnegahtton doaibma 2000 čavčča rájes. . Oahpahusossodat lea álggahan barggu ráhkadit plána erenoamášpedagogalaš gelbbolašvuođa loktema dáfus sámi guovlluin. Dan rájes go prošeakta álggahuvvui, leat rektorat ja oahpaheaddjit, mánáidgárddit ja muhtun PP-bálvalusat sámi guovlluin addán dieđuid. Diehtočohkkema vuođđun leat leamaš sihke O97/O97S bajimus ulbmilat oahpahusa heiveheami dáfus dakkár mánáide geain leat erenoamášpedagogalaš dárbbut, ja Oahpahuslága vuoigatvuohta erenoamášoahpahussii.  Girko-, oahpahus- ja dutkandepartementa bivddii ovddeš Sámi oahpahusráđi organiseret sámi joatkkaoahpahusa Ođastus 94 evaluerema. Leat ráhkaduvvon guokte evaluerenraportta (NIBR 2000:8 raporta Sámi joatkkaoahpahus Ođastus 94 mielde ja Davviriikkaid Sámi instituhta raporta Sámi joatkkaoahpahus - vuoigatvuođat ja sisdoallu 2000). Evaluerenraporttain lea maiddái ráhkaduvvon čoahkkáigeassu, mii lea almmuhuvvon sierra raportan. Evalueremis boahtá ee. ovdan ahte sámi joatkkaoahpahusas lea viiddiduvvon ulbmil eará joatkkaoahpahusásahusaid ektui. Sámi joatkkaoahpahus galgá maiddái bajásdoallat, ovddidit ja nannet sámi giela, kultuvrra ja identitehta lassin dan bargui maid bargá Ođastus 94 našuvnnalaš ulbmiliid ja doaimmaid duohtandahkamiin. . Oahpahusossodat lea ovttas Stáhta oahpahuskantuvrrain Finnmárkkus finadan iskame guokte gieldda sámegiela hálddašanguovllus. Galledemiid ulbmil leai ee. čuovvut man muddui gielddat sáhttet čađahit oahpahusa O97S ektui. .  Sámediggi lea ovttasbargan Oslo ja Akershusa Stáhta oahpahuskantuvrraiguin -- Eksámenčállingottiin ja lea ráhkadan sámegielfága eksámenbihtáid vuođđoskuvlii ja joatkkaoahpahussii.  Sámediggi lea áššis R 29/00 mearridan ahte Mánáid- ja bearašdepartemeantta erenoamášdoarjja kr 200.00,- galgá geavahuvvot sámi mánáidgárddiid oahppneavvuide ja bagadallamii. Muđui lea leamaš dárbu buoridit váhnemiid ja mánáidgárdebargiid movtta sámegiela nannema ja ovddideami dáfus mánáidgárddiin. Ájluovttas Divttasvuonas lea dollojuvvon seminára mii čalmmustahttá sámegiela. Unjárgga gielda lea ožžon ruhtadoarjaga, muhto seminára lea maŋiduvvon jahkái 2001. .  Lea lágiduvvon mánáidgárdekonferánsa ovttas Tromssa ja Finnmárkku Fylkkamánniiguin mas fágalaš sisdoallu ja vásáhusaid lonohallan buot sámi mánáidgárdebargiide. .  Girko-, oahpahus- ja dutkandepartementa lea álggahan sámegiel oahpahusa doarjagiid evaluerema. Evalueren guoská daidda gielddaide mat addet oahpahusa 10-jagi vuođđoskuvlla sámi oahppoplánaid (O97S) mielde. Stáhta oahpahuskantuvra Finnmárkkus jođiha evaluerenbarggu. Lea ásahuvvon referánsajoavku mas Sámediggi ja sámi gielddaid ovddasteaddjit ja Stáhta oahpahuskantuvrrat Tromssas ja Nordlánddas leat mielde.   Sámediggi lea ovttas Stáhta oahpahuskantuvrrain Finnmárkkus lágidan konferánssa mas sámegiela dilli skuvllas ja báikkalašservodagas lei temán. Dán konferánssa ulbmiljovkui gulle oahpaheaddjit ja eará pedagogalaš bargit sihke vuođđoskuvllas ja joatkkaoahpahusas, ja vel politihkkárat ja gielddaid etáhtajođiheaddit. Konferánssas gieđahalle ee. sámegiela dili dálá skuvllas dan ektui movt lei 1980-jagiid álggugeahčen. Bohte maiddái dieđut das makkár hástalusat iešguđetge gielddain ja Sámedikkis leat sámegiela ovddideami dáfus. Hálddahus- ja fágapolitihkalaš doaimmat Sámedikki vuollásaš ráđiin. . Hálddahuslaš ja ekonomalaš hástalusat.  Sámedikki bargodoaimmat leat lassánan ásaheami rájes 1989:s, mii maiddái lea ge leamaš dikki ulbmil. Dát doaimmat gáibidit resurssaid mat Sámedikkis eai leat dál. Dát dagaha váttisvuođaid Sámedikki ulbmiliid ollašuhttima dáfus, ja daid vuordámušaid ektui mat sámi servodagas leat Sámediggái. Jus galgá sáhttit čađahit doaimmaid mat galget nannet sámi álbmoga dili, de lea dárbbašlaš ahte diggi oažžu eambbo ekonomalaš resurssaid. .  Sohkabeal- ja dásseperspektiivva integreren gáibida organisašuvnna mii sáhttá rievdat. Ovccilotlogu golmmajagi nissonprošeakta, ja Sámedikki iežas dásseárvodoaibmaplána mii mearriduvvui 1999:s, lea čalmmustahttán čuolmmaid ja hásttuhan gávdnat čovdosiid movt sohkabeal- ja dásseárvoperspektiiva sáhttá integrerejuvvot. Sámediggi ferte geahččalit ovdánahttit organisašuvnna daid beliid vuođul mat organisašuvnnas leat dál, nu go álggahanmokta, luohttámuš, loaktin ja oadjebasvuohta. Dát bealit leat deaŧalaččat ovttaskas ja organisatuvralaš oahppama dáfus. Daid lea erenoamáš deaŧalaš deattuhit dađi mielde go organisašuvdna stuorru, ja erenoamážit 2001 rájes go ođđa organisašuvdnamálle doaibmagoahtá. .  2. Vuollásaš ráđiid heaittiheapmi.  Doaimma ođđasisorganiserema dáfus, mii mielddisbuktá ahte ráđit šaddet ossodahkan, leat Sámedikkis guokte váldohástalusa. Vuosttaš lea oktiiheivehit ja koordineret dáid iešguđetge sektorossodagaid, nubbi lea oktiiheivehit politihkalaš ja hálddahuslaš dásiid. Dát guokte hástalusa bohtet váikkuhit goabbat guoimmiska. Buorre ovttasbargu hálddahusdásis lea dárbbašlaš jus dát dássi galgá sáhttit vuostáváldit ja čuovvolit politihkalaš signálaid ja mearrádusaid. Nu lea maiddái struktuvrralaš bargovuohki hálddahusas deaŧalaš vai politihkalaš dássi sáhttá oažžut buriid ja áigeguovdilis fágalaš rávvagiid hálddahusas. Čorgadis ovttasbargu politihkalaš ja hálddahuslaš dásiid gaskka váikkuhit hálddahusa vejolašvuođaid doaimmahit buriid, koordinerejuvvon ja beaktilis bálvalusaid. .  Sámi giellaráđđi.  Sámediggi lea áššis 23/00 mearridan heaittihit Sámi giellaráđi 31.12.2000 rájes. Seamma áššis lea mearriduvvon ásahit giellastivrra mas leat vihtta lahttu. Hálddahus šaddá sámi giellaossodahkan. .  Sámi giellaráđđi ii oainne makkár válddiin Sámediggi sáhttá heaittihit giellaráđi mii lea Sámelága § 3-12 vuođul ásahuvvon. .  Ođđa organisašuvnnas lea Sámedikki direktevra bajimus ovddasvástideaddji. Dát rolla nanneuvvo ođđa organisašuvnnas. Giellaossodat oažžu lagat ovttasbarggu Sámedikki direktevrrain ja Sámedikki ossodagaid eará jođiheddjiiguin danne go ođđa organisašuvnnas galget jeavddalaččat dollojuvvot jođiheaddjičoahkkimat miehtá jagi. .  Giellaossodaga áššemeannudeapmi rievdá giellaráđi ektui. Giellaossodat galgá meannudit áššiid sihke Sámediggeráđđái, doarjjastivrii ja giellastivrii. Bargit ožžot ođđa hástalusaid, earret eará politihkalaš áššemeannudemiid, giellafágalaš doaimmaid ja giellaossodaga hálddahuslaš doaimmaid. .  Sámi kulturmuitoráđđi. Ođđajagimánu 1. b. 2001 rájes lea Sámedikkis ođđa organisašuvdnavuogádat, mii mielddisbuktá ahte ovddeš Sámi kulturmuitoráđi hálddahus oažžu formálalaš ovddasvástádusa hálddahuslaččat čuovvolit oppalaš sámi biras- ja areálaáššiid. Dasa lassin galget čuovvolit sámi museaid. . Deaŧalaš hástalusat 2001:s sámi museaid barggus čuvvot go Sámediggi váldá badjelasas Norgga sámi museaid hálddašanovddasvástádusa, čuovvola St.dieđ. 22 (1999-2000) Kjelder til kunnskap og oppleving - for en samlet forvaltning og styrking av samiske museer. Sami museat fertejit oažžut govttolaš oasi museaid oppalaš juolluduslasihemiin, nu go Ráđđehusas leat plánat, gč. St.dieđ 22 (1999-2000), ja ráhkkanahttá proseassaid sámi museaid ja guoskevaš gielddaid gaskka mat sáhttet sámi museaid ovttastahttit museasiidan. Muđui fuolaha Sámediggi ahte sámi museat sáhttet ovttasdoaibmat maiddái dassážii go Sámediggi lea ožžon sámi museaid hálddašanovddasvástádusa ja lea ásahan Nuortasámi musea sámi našuvnnalaš duhátjagibáikin. .  Sámi kulturmuitoráđđi loahpahii 1998:s sámi visttiid gáhtten- ja hálddašanplána ovdaprošeavtta. Prošeakta ruhtaduvvui ollásit 1999 geasi ja álggahuvvui 2000:s. Prošeakta joatká 2001:s, ja seammás doaivu Sámi kulturmuitoráđđi oažžut doibmii sierra vistegáhttenkonsuleantta. Lea guovddáš hástalus ovddidit huksenáššiid areálahálddašeamis ja addit buriid dieđuid ja neavvagiid vistegáhttenbargguin. .  Sámi kulturmuitoráđđi lea 1997 rájes aktiivvalaččat oassálastán norgalaš-ruoššalaš birasgáhttenovttasbarggus. 2001:s galgá dát bargu rievdat gaskkustandássin. Sámi kulturmuitoráđđi oaidná hástalussan ahte Sámediggi čuovvola dán barggu doaimmaiguin mat guoskkahit erenoamážit nuortasápmelaččaid. Sámi kulturmuitoráđi mielas lea maid deaŧalaš viidáseappot ovddidit ovttasbarggu Ruoŧa ja Suoma sámi kulturmuitogáhttemiin. .  Sámi ealáhusráđđi.  Sámi ealáhusráđđi ja dat hálddašanbarggut ja dat ovddasvástádusa mii das lea, heaittihuvvo 31.12.00 rájes. Galgá ásahuvvot ossodatstruktuvra Sámedikki hálddahussii. Ulbmil lea ovddidit Sámedikki buoret politihkkaovddideaddjin ja politihkalaš eaktudeaddjin. Muđui geahččalit buorebut geavahit ja koordineret hálddahuslaš resurssaid mat sávvamis sáhttet buorebut fuolahit geavaheaddjeáššiid stuorát fágalaš sihkarvuođain hálddahusdoaimmaid dáfus. Aitto nammaduvvon doarjjastivra galgá hálddašit foandda ja eará doarjagiid mat sirdojuvvojit Sámedikkis. .  Ođđa struktuvra, mas Sámediggi šaddá eambbo korporatiiva ovttadahkan, galgá dieđusge mielddisbuktit ahte šaddá gievrrat ovttasdoaibma ja buorebut koordinerejuvvon doaibma maiddái boahtteáiggis. Danne ferte nannosit čatnat oktii plánaid, bušeahta ja veahkkeávnnasgeavaheami, ja doaimmahit daid nu ahte politihkalaččat mearriduvvon ulbmilat sáhttet ollašuvvat. Ealáhus- ja barguibidjanáššiid doaimma dáfus šaddá deaŧalaš mearridit dohkálaš bušeahttarámmaid ja lágidit buori doarjjabarggu mii čielgasit definere movt veahkkeneavvuid galgá geavahit ealáhusdili ektui mii ovdána go livččii ulbmil. .  Buot doarjjaortnegiidda maid Sámi ealáhusráđđi hálddaša, galget ráhkaduvvot čielga ulbmilcealkámušat, boađusgáibádusat, mihttogeažuhandoaimmat, raporteremat je. maid ođđa ekonomiijanjuolggadusat ja funkšonála gáibádusat eaktudit. Hástalus lea geahččalit hutkat ođđa vugiid movt mihtidit veahkkeneavvogeavaheami, nu ahte sáhttá ipmirdit movt veahkkeneavvut doibmet ulbmilcealkámušaid ektui. Lea ain olu bargu buriid boađus- ja doaibmageažuhemiid ovdánahttimiin ovdal go dohkálaš vugiin sáhttá mihtidit veahkkeneavvogeavaheami ávkki. . Doaimma ođđasisorganiserema dáfus, mii mielddisbuktá ahte ráđit šaddet ossodahkan, leat Sámedikkis guokte váldohástalusa. Vuosttaš lea oktiiheivehit ja koordineret dáid iešguđetge sektorossodagaid, nubbi lea oktiiheivehit politihkalaš ja hálddahuslaš dásiid. Ossodagaid siskkáldas struktuvra šaddá maiddái hui deaŧalaš. Lea mávssolaš fuomášit movt galget doaibmat ja movt galget ovddasvástádusa juogadit, ee. áššemeannudeami dáfus. Go Sámi ealáhusráđđi ja Sámi kulturráđđi biddjojit oktii oktasaš kultur- ja ealáhusossodahkan, de lea dárbu čielggadit siskkaldas rolladoaimmaid. Vaikko goappaš ráđit heaittihuvvojit, de bissot hálddahusaid geográfalaš ovttadagat nu movt leat. Orru maiddái čájeheame ahte dán guovtti hálddahusovttadaga hálddašan- ja ovddasvástádussuorggit čuvvot dan bargojuogu mii dál lea. Dál goit vuos orro berreme ásahit fágalaš sektorjuoguid hálddašandoaimmaid dáfus, iige čielga regiovnnalaš dahje geográfalaš rollajuogu. Lea guovddáš siskkáldas bargu gávnnahit movt galgá áššemeannudit, ja maiddái čielggadit makkár ovttasdoaibma čielga kultuvrralaš ja ealáhusáššiid gaskka galgá leat. Oktasaš ossodahkii lea deaŧalaš vuoruhit doaimmaid ja fágapolitihkalaš bargguid mat áŋgiruššet sihke kultur- ja ealáhusovdánahttima, muhto maiddái fuolahit ahte šaddá dohkálaš vuoruhanbalansa sektuvrraid gaskka. .  Sámi kulturráđđi.  Gč. kap. 4.1.3. Sámi ealáhusráđđi.  3. Sámedikki ođđasisorganiseren ođđajagimánu 2001 rájes .  Ođđa organiserema oktavuođas leat Sámedikkis olu hástalusat Sámediggeráđi, doarjjastivrra, giellastivrra, dievasčoahkkima, čoahkkinjođiheami, bearráigeahččanlávdegoddi, válgalávdegoddi, válgalávdegotti, joavkkuid ja erenoamážit álbmoga bálvaleami okatvuođas. .  Sámedikki organisašuvdnakárta maŋŋel ođđasisorganiserema: .  Oanádusat: OAO: Oahpahusossodat / Opplæringsavdeling.  HS: Hálddahussekšuvdna / Forvaltningsseksjonen.  OS: Ovdánahttinsekšuvdna / Utviklingsseksjonen.  GIO: Giellaossodat / Språkavdeling.  GDO: Girjerádjo- ja diehtojuohkinossodat / Bibliotek- og informasjonsavdeling.  KEO: Kultur- ja ealáhusossodat /Kultur- og næringsavdeling.  ES: Ealáhussekšuvdna / Næringsseksjonen.  KS: Kultursekšuvdna / Kulturseksjonen.  BKO: Birasgáhtten ja kultursuodjalanossodat / Miljø- og kulturminnevernavdeling.  PHO: Plána- ja hálddahusossodat / Plan- og administrasjonsavdeling.  SEO: Servodatossodat / Samfunnsavdeling.  Sámedikki hálddahusas leat stuora hástalusat daid iešguđetge ossodagaid politihkkahábmema koordinerema dáfus, nu ahte iešguđetge strategiijaid ja iešguđetge politihkalaš mearrádusaid oktavuođat bisuhuvvojit. Dasa lassin fertejit ossodagat gulahallat nu bures go lea vejolaš. Stuora geográfalaš gaskkat ee. eai galgga hehttet gulahallama. Okta dain guovddáš hástalusain hálddahusas, lea ovdánahttit ovttalágán fitnodatkultuvrra buot ossodagain boahttevaš jagiin. . Ođđasisorganiserema vuođul áigu Sámediggi rievdadit virggiid ja bálkásajiid ođđajagimánu 1. b. 2001 rájes Váldošiehtadusa § 13 mielde. Ođđa organiserema bargiidpolitihkas leat olu hástalusat, nu go ovdamearkka dihte ođđa bargiidplána, dearvvašvuohta, biras ja sihkarvuohta je. .  Jagi 2001 lea juolluduvvon 106,9 miljon ruvnno Sámediggái poasta 50 bokte. Juolludeamis leat mielde sámediggeválggaid diehtojuohkinbarggut ja kampánjjat. .  Buot čieža ossodaga ožžot ekonomalaš rámma iežaset doaimmas. Juohke ossodat oažžu čállingoddeovddasvástádusa dihto fágapolitihkalaš suorggis Sámediggeráđi ektui. Giellaossodagas šaddá lagas ovttasbargu Giellastivrrain. Seammaládje lea Kultur- ja ealáhusossodagas lagas oktavuohta Doarjjastivrrain. Muđui lea buot ossodagain sierra ekonomiija- ja bargiidhálddašeapmi, masa gullá golaheami ja dásseárvvu integrerema mánnosaš raporteren. Muhtun ossodagat galget maiddái lágidit doarjjaortnegiid njuolggadusaid. . Njuolggojuolludemiid dáfus leat leamaš olu gažaldagat. Hástalus lea hálddašannotáhta ráhkadeami ja njuolggadusrievdadeami dárbbuid dáfus. 2001:s ožžot muhtun ásahusat ja organisašuvnnat njuolggodoarjagiid Sámedikki dievasčoahkkimis. Šaddá almmotge nu ahte juohke fágaossodat ferte ieš juohkit dieđuid ja máksit juolludemiid formálalaš juolludusreivviid bokte mat sáddejuvvojit daidda geaidda galget. Seammás fertejit ossodagat fuolahit ahte njuolggadusat rievdaduvvojit Sámedikki mearrádusaid mielde. Ferte almmotge deattuhuvvot ahte ođđa ossodagat ain galget hálddašit daid doarjjaortnegiid 2001:s mat gulle sidjiide jagi 2000:s. .  Sámedikki direktevrras lea bajimus hálddahuslaš ovddasvástádus Sámediggeráđi ja stivrraid ektui, ja lea mearrideaddji váldi fágaossodagaid bealis dáid orgánaid ektui. Iežas áššesuorggi siskkobealde oažžu juohke ossodat ovddasvástádusa politihkkahábmemis ja koordineremis, áššemeannudeamis ja čuovvoleamis, siskkáldas ja olgguldas bagadallamis, ja diehtojuohkimis. .  Servodatossodat.  Servodatossodat galgá fuolahit áššemeannudeami Sámediggeráđđái dakkár áššiin mat gullet sin fágasuorgái. Dasa lassin lea ossodagas ovttastahttinovddasvástádus eará ossodagaid ektui juridihkalaš suorggi dáfus, ja dat galgá fuolahit Sámediggeráđi čoahkkingohččumiid ja čoahkkinplánemiid. Ossodat galgá doaimmahit váidalusmeannudeami doarjjaáššiin mat gullet eará ossodagaide. Muđui galgá ossodat bargat ovttasbargoáššiiguin, earret eará sámi ovttasbargguin Sámi parlamentáralaš ráđis ja davviriikkalaš ovttasbargguin Davviriikkaid ráđis, davviriikkaid sámekonvenšuvnnain, presideanttaid ja ministariid oktasaščoahkkimiiguin, ja maiddái riikkaidgaskasaš ovttasbargguin ON, ILO, WHO, Árktalaš ráđi, Barentsovttasbarggu ektui ja doarjagiin. Eará barggut Servodatossodagas leat dearvvašvuođa- ja sosialáššit, johtolat, bovdehusaid hálddašit ja Sámedikki válgabargu. .  Servodatossodaga doaimma ekonomalaš rámma 2001:s lea 2.496.000,- ruvnno poasta 01 - Doaibmagolut bokte. .  Girjerádjo- ja diehtojuohkinossodat.  Girjerádjo- ja diehtojuohkinossodat galgá doaimmahit sámi sierrabibliotehka ja doaibmat oktasaš diehtojuohkinossodahkan olles Sámediggái, ja galgá dasa lassin doaibmat Sámediggeráđi politihkalaš čállingoddin dakkár áššiin mat guoskkahit sin fágasuorggi. .  Sámi sierrabibliotehka sirdojuvvui Sámediggái jagi 2000:s. Das lea erenoamáš doaibma danne go gohčoduvvo Sámi sierrabibliotehkan servodagas, ja dat doaibmá hálddašanbibliotehkan Sámediggevuogádagas. Sámedikki ulbmil lea ovddidit SSB dan guvlui ahte doaibmagoahtá resursaguovddážin eará girjerádjosiid ektui, ja ahte SSB lea njunnožis ovddideame sámi girjerádjobálvalusaid muđui. SSB galgá šaddat guovddáš oassin Sámedikki diehtojuohkinbarggus, mas lea viiddiduvvon diehtojuohkin- ja bagadallanovddasvástádus olgguldas geavaheddjiide, ja hálddašanbibliotehkaovddasvástádus siskkáldas geavaheddjiide. . Garrasit vuoruhuvvon doaibma boahttevaš jagi lea háhkat dakkár dihtorvuogádaga bibliotehkii mii ollásit ipmirda sámi bustávaid. Sámedikki ulbmil lea ahte maiddái bibliotehkabása boahtá dikki interneahttasiidduide. .  Diehtojuohkin Sámedikki birra ii leat iešalddis ulbmil, muhto lea veahkkedoaibma joksat Sámedikki ulbmiliid. Buorre diehtojuohkin- ja gulahallanstrategiija gáibida danne eambbo go dušše ođđa teknologiija. Buot deaŧaleamos jus dán barggus galgá lihkostuvvat, lea nagodit heivehit olles organisašuvnna, maiddái daid ossodagaid mat leat olggobealde Kárášjoga, dakkár bargovugiide maid Sámedikki ođđa diehtojuohkinvuogádat, intranett ja internett, ovddida. Dát gáibida čielga ja guhkitáiggi áŋgiruššama olles organisašuvnnas. Dás ferte atnit vuođđun ahte buot bargit ja buot politihkkárat doibmet diehtojuohkinmielbargin, ja dat mearkkaša juohkehaš čalmmustahttá dan diehtojuohkin- ja bagadallanovddasvástádusa mii sus lea vuogádagas. Buot vásáhusat duođaštit ahte buorre siskkáldas gulahallan lea eaktu jus geavaheddjiide galgá nagodit lágidit buori gulahallama. Lea stuora boahttevaš hástalus hukset aktiivvalaš ja ulbmállaš gulahallanbálvalusa Sámediggái. .  Dieđuid ráhkadeapmi ja fuolaheapmi inteneahta bokte lea deaŧalaš ja áddjás doaibma. Dieđut galget leat ulbmállaččat ja álkit geavaheddjiide. Muhto elektrovnnalaš diehtogaskkusteapmi lea dušše oassi dain diehtojuohkinkanálain maid Sámediggi áigu geavahit. Dieđuide lea stuora jearru, sihke álbmogis, eiseválddiin ja eará ovttasbargobeliin, ja dat lea hirbmosit lassánan 2000 čavčča. Sámediggevisti dáidá dagahan ahte sámi áššiide lea badjánan eambbo beroštupmi. .  Dat oallu olbmot geat galledit Sámedikki, leat dagahan ahte lea dárbu beaivválaš čájehemiide. 2001 geasi dáidá Sámediggevisti šaddat guovddáš báikin turisttaide geat bohtet Kárášjohkii dahje vudjet dakkobokte. Jagi 2000:s ledje birrasiid 30.000 registrerejuvvon turistta Kárášjogas. Lea guovddáš hástalus balanseret daid resurssaid mat geavahuvvojit vistti gallededdjiide ja daid resurssaid mat geavahuvvojit diehtojuohkinbargui muđui. .  Dál leat Sámedikkis unnán dieđut iežas doaimma ja muđui sámi áššiid birra. Lea dárbbašlaš ovddidit ja ráhkadit dieđuid mat gokčet álbmoga dárbbuid. Lea erenoamáš dárbbašlaš ráhkadit pedagogalaš fálaldaga skuvllaide. Dát lea viiddis ja resursagáibideaddji bargu. .  Lea dárbbašlaš ráhkadit ollislaš diehtojuohkin- ja gulahallanplána Sámediggái, ja bargu berre loahpahuvvot jagi 2001 mielde. Galgá maiddái ráhkaduvvot plána man ulbmil lea hásttuhit olbmuid searvat sámi jienastuslohkui ja válggaide. .  Dakkaviđe go leat doarvái persovnnalaš resurssat, galget ossodagat bargagoahtit ráhkadit arkiivaplána masa buot arkiivaráhkadeami ja vurkkodeami dieđut leat čohkkejuvvon, ja buot plánat ja čielggadeamit. Earret ieš daid arkiváliaid ráhkadeami, galgá plána maiddái gieđahallat movt arkiivva galgá ordnet, movt vurkkodit rievttes arkiivvas, galget leat dieđut rádjanarkiivva ja gáiddusarkiivva birra, arkiivaráddjema birra, kassašuvnna ja loahpahuvvon arkiivva birra. Dál lea 11 jagi áigi go Sámediggi ásahuvvui, ja vuollásaš ráđiid ja guovllukantuvrraid arkiivvaid loahpaheapmi galgá maid fargga álggahuvvot. .  Girjerádjo- ja diehtojuohkinossodaga doaimma 2001 ekonomalaš rámma lea 8.545.000,- ruvnno poasta 01 Doaibmagolut bokte. .  Plána- ja hálddahusossodat.  Plána- ja hálddahusossodat galgá fuolahit Sámedikki hálddahuslaš oktasašdoaimmaid Diehtojuohkin- ja gulahallanteknologiijas (IKT), bargiid- ja ekonomiijahálddašeamis, masa gullet ee. bušeahtta- ja rehketdoallobargu, dásseárvo-, plána- ja dieđihanbarggut. Dasa lassin galgá ossodat hálddašit politihkalaš joavkkuid ja organisašuvnnaid doarjaga mii lea poasttas 55 definerejuvvon. Ossodat galgá maiddái doaibmat politihkalaš čállingoddin Sámediggeráđđái dakkár áššiin mat gullet sin fágasuorgái. .  Plána- ja hálddahusossodaga doaimma 2001 ekonomalaš rámma lea kr 5.328.000 poasta 01 -- Doaibmagolut bokte, ja kr 5.762.000,- poasta 55 Eará doarjagat bokte, oktiibuot kr 11.090.000,-. .  Birasgáhtten ja kultursuodjalanossodat.  Earret kulturmuittuid hálddašeami kulturmuitolága vuođul, galgá Birasgáhtten ja kultursuodjalanossodat maiddái doaibmat politihkalaš čállingoddin Sámediggeráđđái dakkár áššiin mat gullet sin fágasuorgái.  Birasgáhtten ja kultursuodjalanossodaga doaimma 2001 ekonomalaš rámma lea 6.372.000,- ruvnno poasttas 01 -- Doaibmagolut, ja 1.970.000,- ruvnno poasttas 54 Birasgáhtten ja kultursuodjaleapmi, oktiibuot kr 8.342.000,-. .  Oahpahusossodat.  Oahpahusossodat galgá lassin dasa mii lea čilgejuvvon 3.2.4. kapihttalis maiddái doaibmat politihkalaš čállingoddin Sámediggeráđđái áššiin main gieđahallojuvvojit oahpahusgažaldagat. .  Oahpahusossodaga doaimma 2001 ekonomálaš rámma lea 12.200.000,- ruvnno poasttas 01 -- Doaibmagolut, 1.800.000,- ruvnno poasttas 21 Erenoamáš doaibmagolut ja 22.964.000 ruvnno poasttas 56 Oahpahus ja oahpponeavvut, oktiibuot kr 36.964.000,-. .  Giellaossodat.  Giellaossodat galgá ee. ovttastahttit Sámedikki ođđa giellastivrra ásaheami ja doaimmaheami. Dasa lassin galgá ossodat doaibmat politihkalaš čállingoddin Sámediggeráđđái áššiin mat gusket giellagažaldagaide. .  Giellaossodaga doaimma 2001 ekonomalaš rámma lea kr 4.050.000,- poasta 01 Doaibmagolut bokte ja kr 19.856.000,- poasta 53 Giella bokte, oktiibuot kr 23.906.000,-. .  Kultur- ja ealáhusossodat.  Kultur- ja ealáhusossodat galgá ovttastahttit Sámedikki doarjjastivrra ásaheami ja doaimmaheami, gohččut čoahkkimiidda ja fuolahit ahte áššit sáddejuvvojit ja čállojuvvojit protokollii oppalaš vugiin. Ossodagas ii galgga leat ovddasvástádus ovttaskas áššemeannudemiin veahkkedoaibmaortnegiid dáfus mat eai leat čielgasit definerejuvvon ossodahkii juogo bušeahttamearrádusaid dahje juolludusnotáhtaid bokte. Kultur- ja ealáhusossodat galgá maiddái doaibmat politihkalaš čállingoddin Sámediggeráđđái áššiin mat guoskkahit kultur- ja ealáhusgažaldagaid. .  Kultur- ja ealáhusossodaga doaimma 2001 ekonomalaš rámma lea 5.928.000,- ruvnno poasttas 01 -- Doaibmagolut, 22.210.000,- ruvnno poastas 51 Ealáhusovdánahttin, 17.245.000,- ruvnno poasttas 52 Kultuvra, ja 1.300.000,- ruvnno poasttas 57 Riikkaidgaskasaš ovttasbargu, oktiibuot 46.683.000,- ruvnno. 4. Loahppasánit.  Ođđa organiseren mas leat ekonomalaš rámmat ossodagaid mielde, lea gelddolaš. Dat bidjá ee. garraset gáibádusaid ovttaskas fágaossodahkii bušeahttajurddašeami ja ekonomalaš raporteremiid dáfus. Maiddái ulbmilat, strategiijat ja veahkkedoaibmageavaheami doaimmat mielddisbuktet hástalusaid ossodagaide. .  Ođđa sámediggevistti doaimmaheamis leat olu eahpečielggasvuođat. Danne lea dasa biddjon valljis ruhta doaibmabušeahtas, ja oaidnit dal leaš lea go dat doarvái. .  Lea stuora hástalus oaidnit nagoda go ođđasisorganiseren čielggadit daid formála hálddahuslaš ovddasvástádusrájiid. Hálddahusrolla lea guovttebealát, dat galgá namalassii fuolahit politihkalaš čállingoddedoaimmaid ja jođihit hálddahusdoaimmaid. Go Sámediggi maŋit áiggis galgá doaibmat eambbo oktasaččat ja ovttastuvvon vugiid mielde, de lea dárbbašlaš čalmmustahttit makkár nanu ovttasbargu politihkalaš ja hálddahuslaš dásiin gáibiduvvo. Danne lea dárbbašlaš áiggis áigái doallat čoahkkimiid politihkalaš ja hálddahuslaš jođihangottiid gaskka gos beassá lonohallat dieđuid, muitalit áigeguovdilis áššiid birra ja guorahallat čuolmmaid ja strategiijaid.  Mearkkašupmi 1 áirasis: Josef Vedhugnes, Bargiidbellodaga sámediggejoavku:  čuokkis 1.2 Sámedikki ja eará guovddáš eiseválddiid oktavuohta.  (s. 48) Bargiidbellodaga sámediggkejoavku deattuha ahte Sámedikki cealkámušat ja mearrádusat galget leat nu čielgasat ahte daid ii sáhte dulkot guđege guvlui nu ahte šaddá eahpádus das máid Sámediggi duođaid oaivvilda ea.ea. sámi iešmearridan doahpagiin (s. 48) ja dajaldagain «sámiid vuoigatvuođat iežaset duovdagiidda, čáziide ja luondduriggodagaide» (čuoggas 1.3, s.50) dás maid »sámi guovllut».  Bargiidbellodaga sámdiggejoavku lea ovdal ohcalan čilgehusa dáid doahpagiidda, earenoamážiid reivves 15.02.98 rájes lea Sámedikki presideanta ávžžuhuvvon čilget maid Sámediggeráđđi oaivvilda doahpagiiguin mat dávjá geavahuvvojit ja maid mii sámepolitihkárat dávjá šaddat vástidit olbmuide iežamet válgakreatsain. Dál fas oaidnit dáid seamma doahpagiid geavahuvvon jagi 2000 jahkedieđahusas, eaige leat makkárge čilgehusat mii oaivvilduvvo doahpagiiguin, »iešmearrideapmi» ja »sámiid vuoigatvuođat eatnamidda, čáziide ja luondduriggodagaide.». Sámedikki ja almmolaš digaštallama vuođul bivdá Bargiidbellodaga sámediggejoavku čilgehusa guđe guovlluid Norggas Sámediggeráđđi oaivvilda leat sámi guovlun, ja mat sáhttet šaddat ođđa sámi hálddašanguovlun. Ulbmila vuođul ahte sápmelaččain lea vuoigatvuohta mearridit iežaset guovlluin, leage danne maid dárbbašlaš čielggadit hálddagaskkavuođa Sámedikki ja eará almmolaš ásahusaid gaskka.  Bargiidbellodaga sámediggejoavku ovddida čuovvovaš gaskaboddosaš čilgehusa iešmearrideapmái: »Iešmearrideami» doahpagiin oaivvilduvvo ahte sámiin lea oktasaš vuoigatvuohta oažžut duohta váikkuhanfámu sin ekonomalaš, sosiálalaš ja kultuvrralaš ovdáneapmái, nu movt boahtá ovdan ILO-konvenšuvnnas nr 169, ja vuođđolágaparagráfas sámiid riektedili birra».  Buot guovlluin gos sámit leat, de sii ellet bálddalaga eará olmmoščearddaguin, mii dagaha ahte sámit eanaš guovlluin eai sáhte čuoččuhit earenoamáš rievtti mearridit buot ja buohkaid badjel. Dan maid baicca sáhttá čuoččuhit, lea ahte eai ovttageardánit oalát hilgojuvvo mearrideamis dáin guovlluin. Hálddašanovddasvástádusa ja válddi sirdin.  (s. 49) Stáhta lea olu surggiin sirdán hálddašanovddasvástádusa Sámediggái, ja Bargiidbellodaga sámediggejoavku lea duhtavaš dainna ovdánemiin mii maŋimus áiggiid lea dáhpáhuvvan. Go sirdá bargguid Sámediggái, de lea ge eaktun ahte Sámedikkis leat návccat badjelasas váldit lassánan hálddašandoaimmaid.  Bargiidbellodaga sámediggejoavku lea ovttaoaivilis Sámediggeráđiin, ja lea veahaš balus jus muhtun bušeahttarámmat gáržžiduvvojit dehe sementerejuvvojit go doaimmat sirdojuvvojit Sámediggái.  (s. 49) Bargiidbellodaga sámediggejoavku ávžžuha čavga ahte ovdánahttojuvvo bures hábmejuvvon ovttasbargu Sámedikki ja Stuoradikki gaskka ráđđehusa stáhtabušeahttaárvalusa ja Sámedikki jahkedieđáhusa čuovvoleami oktavuođas.  (s. 50) Bargiidbellodaga sámediggejoavku lea duhtavaš go guovddáš eiseváldit leat mieđihan stuorit iešmearrideami ja váikkuhusa bušeahta oktavuođas daid rámmaid ektui maid Stuoradiggi juolluda, vaikko lea ge beare unnán mii juolluduvvo. Joavku maid deattuha ahte dohkalaš rámmajuolludeapmi lea hui dehálaš go lea huksemin ortnegiid sámiide. Sámi kulturáššiid oktavuohtalávdegoddi.  (s. 50) Bargiidbellodaga sámediggejoavku ávžžuha ahte lávdegotti fápmudus ja bargu sámi kulturgažaldaiguin berre árvvoštallojuvvot dainna ulbmilin ahte boahttevaš dárbbut ollášuhttojuvvojit. Vai dát galgá ollašuvvat sáhttá leat dárbbašlaš ahte stáhta bidjá návccaid vai Sámediggái rahpasa vejolašvuohta searvat dán bargui.  čuokkis 1.3 Boahtteáiggi hástalusat.  Nu movt Sámediggeráđđi, de oaidná maiddái Bargiidbellodaga sámediggejoavku stuora hástalusa »barggus ahte nannet álgoálbmogiid vuoigatvuođaid našuvnnalaš ja riikkagaskasaš dásis (s. 50)» ja joavku oaivvilda ahte dát bargu berre dahkkot ovttasráđiid ja lahkalaga stáhta eiseválddiiguin. Dat mii berre čielggaduvvot lea ahte mii oaivvilduvvo »sámiid vuoigatvuođaiguin», ja maid doahpagat »iežaset guovllut, čáhci ja luondduriggodagat» mearkkašit.  Bargiidbellodaga sámediggejoavku ii sáhte doarjut čuovvovaš čuožžuhusa jahkedieđáhusas: (siidu 50, čuokkis 1.3 1.gurgalus) »Sámi álbmogis ii leat dohkálaš riektesihkarvuohta čuollat bealis duopmostuoluid ektui».  Joavku čujuha ahte sámiid riektesuodjalus dábálaččat ii leat heajut go earáin, muhto lea dárbbašlaš nannet sámi kulturipmárdusa. Dán vuođul lea ge Norgga stáhta mearridan ásahit Sis Finnmárkku duopmárámmáha Detnui, ja joavku oaidná dán buorrin ovdáneapmin sámiid riektesuodjalusa buorideami dáfus.  Fylkasuohkanat.  (s. 52 maŋimuš gurgalus) Bargiidbellodaga sámediggejoavkkus lea čielga oaidnu das movt barggut galget juogaduvvot hálddašandásiid gaskka, iige sáhte danne dál ollásit doarjut dan ahte fylkasuohkanat heaittihuvvojit ja dan sadjái ásahuvvojit eará hálddašandásit dehe ođđa struktuvra. Minerálaáššit ja minerálaláhka.  (s. 53, 1. gurgalus) Bargiidbellodaga sámediggejoavku oaidná minerálariggodagaid dehálaš oassin sámiid čáhce- ja eananvuoigatvuođa gažaldagas. Dan vuođul fertejit Norgga stáhtaeiseválddit leat earenoamáš várrogasat dohkkeheames minerálaohcama ja roggama nu guhká go vuoigatvuođagažaldat ii leat loahpalaččat čilgejuvvon. Joavku deattuha ahte ođđa minerálaláhka ii berre dohkkehuvvot ovdal go sámiid vuoigatvuođadilli gieđahallojuvvo Stuoradikkis. Boazodoallošiehtadallamat.  (s. 54) Sámedikkis lea áicinvuoigatvuohta stáhta bealde jahkasaš boazodoallošiehtadallamiin.  Bargiidbellodaga sámediggejoavku lea ovttaoaivilis ahte dán ortnega berre ođđasit geahčadit, muhto iešheanalis rolla ii dáidde leat buoremus čoavddus. Dán oktavuođas berre maid geahčadit movt stáhta siskkáldas šiehtadallanlávdegoddi lea organiserejuvvon. Meahccegeavaheapmi.  (s. 55, 2. gurgalus) Bargiidbellodaga sámediggejoavku ii leat nu sihkkar maid Sámediggeráđđi oaivvilda cealkámušain »Ráđđehus, Statsskog bokte lea rievidan dálusámiid meahccegeavahanvuoigatvuođaid». Das mas joavku oaidná gáržžiduvvon vuoigatvuođaid guhkkit áiggiid lea motorjohtolatláhka, ja sierra suohkanat sáhttet geavahit lága iešguđet láhkái. Dasa lassin leat meahccebarttaid huksennjuolggadusat sakka čavgejuvvon, mii sáhttá leat ávkkálaš amas láhka geavahuvvot viidát bartahuksemiidda mehciin. Mearrasámi álbmogis lea iešheanalis riektevuođđu sin iežaset guovlluid riggodagaide.  Njuorju, gonagasreabbá ja guolleresurssat.  (s.55) Bargiidbellodaga sámediggejoavku lea duhtavaš go álggahuvvojit doaimmat sámi guovlluid rittuin ja vuonain. »Eallin» oallu vuonain ii leat nu movt galggašii, ja iešguđetlágán doaimmat fertejit farggamusat álggahuvvot vai ássan sihkarastojuvvo. Njuorjju ja gonagasreabbá lea oallugiidda leamaš stuora uhkádussan, muhto sáhttá maid šaddat ávkkálaš ressursan jus heivehuvvo nu ahte báikkálaččat besset álggahit bivddu ja buvttadeami, márkanastima ja vuovdima (árvoháhkanprográmma).  Sámi dieđalaš viessu Guovdageidnui.  (s. 64) Bargiidbellodaga sámediggejoavku doarju Sámediggeráđi go leat váldán oktavuođa máŋgga departemeanttain dainna áigumušain ahte ollášuhttit sámi dieđalaš viesu huksema Guovdageidnui.  Interneahtta. Bargiidbellodaga sámediggejoavku oaidná dehálažžan ahte Sámedikki doaibma maid ilbmá interneahta fierpmádahkii, vai stuoraservvodat buorebut oahpásmuvva Sámedikki politihkalaš ja hálddahuslaš doaimmaide ja fápmui.  Luonddubiras.  Bargiidbellodaga sámediggejoavku imašta go luonddugáhtten soames oktavuođain sáhttá goaridit báikkálaš servodaga vejolašvuođa doaimmahit árbevirolaš meahcceealáhusaid. Dás čujuhuvvo plánejuvvon Rávttošvuomi luonddumeahccái. Joavku sáhttá doarjut smávit viiddideami, muhto plánejuvvon luonddusuodjalanmeahci berre garrasit gáržžidit Fylkamánne árvalusa ektui. Viidáset berrejit báikki olbmot ja boazodoallit beassat geavahit mohtorfievrruid ealáhusdoaimmaheami, ealgabivddu ja murrema oktavuođas.   Bargiidbellodaga sámediggejoavku ávžžuha ráđđehusa farggamusat váikkuhit ahte čađahuvvojit šiehtadallamat das movt Hálkavári báhčinšillju Porsáŋggus galgá geavahuvvot.  Dát geavahanšiehtadus berre fátmmástit boazodoalu, eanandoalu ja báikki olbmuid beroštumiid. Porsáŋggu gielda berre leat guovddáš oasálasti šiehtadallamiin.  Evttohus 1 áirasis: Klemet Erland Hætta, NSR sámediggejoavku:  Sis-Finnmárkku riektiveahkkekántuvra.  Sámedikki presideanta čálii Stuoradikki justislávdegoddái reivve 13.04.2000, Stuoradiggedieđáhusa nr. 25 .  (1999-2000) Nuvttá riekteveahki meannudeami oktavuođas. Sámediggi deattuhii man dehálaš Riekteveahkkekántuvra lea, earenoamážit go jurddaša dan njealji suohkana Guovdageainnu, Kárášjoga, Deanu ja Unjárgga álbmoga riektesihkarvuođa. Sámediggi oaivvilda ahte stáhta ferte ruhtadit riekteveahkkedoaimma ollislaččat. Go Stuoradiggi meannudii dán ášši, de sii bivde ahte riekteveahkkedoaimma berrešii jođihit riekteveahkkelága rámmaid siskkobealde. Earret eará daddjui ahte kántuvra ii galgga šat fállat nuvttá riekteveahki buohkaide. Sámedikki mielas lea earenoamáš dehálaš sihkkarastit ahte dat joavkut mat ovdal leat ožžon nuvttá riekteveahkkefálaldaga, ain galget dan oažžut. Dat guoská earenoamážit sidjiide geat barget vuođđoealáhusain, nugo boazosápmelaččat, eanadoallit ja riddoguolásteaddjit. Sámediggi dáhttu muittuhit duogáža manne Riekteveahkkekántuvra ásahuvvui. Leat unnán advokáhtat dáin suohkaniin, lea dušše okta advokáhtta oasseáiggis. Dasa lassin lea nu ahte dáid suohkaniid olbmot eai váldde oktavuođa advokáhtain nu dávjá go eará guovlluin, dasa leat sihke gielalaš ja kultuvrralaš sivat. Sámediggi dáhttu deattuhit Sis Finnmárkku earenoamáš dili, ja ahte Riekteveahkkekántuvrra jođiheapmi ferte bisuhuvvot dohkálaš dásis mii heive guovllu kultuvrralaš dillái.   Evttohus 2 áirasis: Geir Tommy Pedersen, NSR sámediggejoavku:  Lasáhus čuoggái 1.3 -- Boahtteáiggi hástalusat, 1. oasi maŋŋái:  Sámediggi vuordá Ráđđehusa fuolahit ahte Suodjalusa ja boazodoalu gaskka dahkkojuvvo šiehtadus Hálkavári ja Iŋggášguolbana báhčinguovlluid dáfus. Dasto lea deaŧalaš ahte Sámediggi ja báikkálaš eiseválddit ja ealáhusat dađistaga ožžot dieđuid áššis. .  9. siiddus 7. oasi maŋŋái: Dasto lea mávssolaš ahte álggahuvvojit doaimmat mat galget eastadit givssideami, badjelgeahččanvuođa, amasbalu, veahkaváldima ja rasistalaš guottuid oppalaččat sámi ja dáčča servodagain, ja erenoamážit mánáidgárddiin ja skuvllain. Sámediggi bivdá Ráđđehusa fuolahit erenoamáš doarjagiid dáidda doaimmaide. .  12. siiddus 1. oasi maŋŋái:  Sámediggi čujuha ahte Kulturdepartementa galgá váldit ovddasvástádusa Sámi duhátjagibáikki Nuorta-sámi musea ásaheamis, ja fuolahit ahte juolluduvvo doarjja 2002 stáhtabušeahta bokte. .  III. Jienasteapmi.  39 áirasis ledje 36 čoahkis. Jienasteapmi čađahuvvui dáid vuoruid mielde:  1. Eavttuhus 2 mearriduvvui ovttajienalaččat.  2. Eavttuhus 1 mearriduvvui ovttajienalaččat.  3. Sámediggeráđi árvalus, earret ovdalis mearriduvvon árvalusat, mearriduvvui ovttajienalaccat.  IV. Beavdegirjelasáhus.  Dán áššis ii gáibiduvvon lasáhus čoahkkingirjái.  V.  Sáhkavuorrolistu ja replihkkavuorut.  Sáhkaovddideaddji.  Replihkka.  1.  Ragnhild L. Nystad.   2.  Josef Vedhugnes.  Ragnhild L. Nystad.   .  Sven-Roald Nystø.   .  Josef Vedhugnes.  3.  Olaf Eliassen.   4.  Geir Tommy Pedersen.   5. Nils O. Nilsen.   6.  Eva Josefson.  Egil Olli.   .  Geir Tommy Pedersen.  7.  Klemet Erland Hætta.   8.  Per Solli.   9. Ragnhild L. Nystad.   10.  Johan Mikkel Sara.   11.  Margrete Påve Kristiansen.   12.  Jarle Jonassen.   13.  Willy Ørnebakk.   14. Olav M. Dikkanen.   15.  Per Edvin Vars.   16.  Sven-Roald Nystø. .  17.  Per A. Bæhr.   18.  Egil Olli.  Johan Mikkel Sara.   . Egil Olli.  19.  Eva Josefsen.   20.  Geir Tommy Pedersen.   21. Amund Eriksen.   22.  Ragnhild L. Nystad.   .  Sven-Roald Nystø (č.ortnegii).   .  Johan Mikkel Sara (č.ortnegii).   VI. Sámedikki mearrádus jienasteami maŋŋá lea ná:  1. Boahttevaš politihkkahábmen.  1.1.1 Jahkedieđáhusa perspektiivvat.  Sámelága § 1-3 mielde galgá Sámedikki jahkedieđáhus sáddejuvvot Gonagassii. Ráđđehus čállá Stuoradiggái jahkásaš stuoradiggedieđáhusa Sámedikki doaimma birra. Seammás lea Sámedikki dieđihanvugiin 4-jagi perspektiiva. Stuoradiggi lea sámelága mearrádusaid vuođul maiddái mearridan ahte juohke stuoradiggeáigodagas galgá okte čállot dieđáhus daid doaimmaid birra mat čađahuvvojit, sihkkarastin dihte sámi giela, kultuvrra ja servodateallima. Nu galgá ge prinsihppadieđáhus sisttisdoallat vuđolaš ja prinsipiála ságastallamiid Ráđđehusa sámepolitihka birra guđege stuoradiggeáigodagas. .  2.1.2 Sámedikki ja guovddáš eiseválddiid oktavuohta.  Sámediggi lea sámi álbmotválljen orgána mii doaibmá sámi álbmoga várás. Lea sohppojuvvon ahte Sámediggi ii leat Ráđđehusa vuollásaš politihkalaš orgána dásis, ja danne ii sáhte Ráđđehus stivret iige bagadallat doaimma. Sámedikki guovttebealát doaibma sihke álbmotválljen orgánan ja hálddašanorgánan gáibida erenoamáš heiveheami ja čuovvoleami (gč. St.dieđ.nr. 7 (2000-2001) 3.1 čuoggá s. 34). Eiseválddiid oainnu mielde lea okta Sámedikki deaŧaleamos rollain bidjat eavttuid servodathábmemis seailluhan, nannen ja ovddidan dihte sámi servodaga. Sámediggi miehtá dasa ahte Sámediggái lea deaŧalaš oažžut eambbo mearridanváldi sámi áššiin, muhto dat ii leat doarvái. Dál lea hástalus ovddidit Sámedikki válddi, ja addit Sámediggái čielgaset definerejuvvon rolla riikka konstitušuvnnas, nu ahte Vuođđolága § 110a ulbmil sámi vuoigatvuođaid birra oažžu čielgaset konkrehta sisdoalu, sámi iešmearrideami perspektiivvas. .  Sámediggi lea fuomášan ahte Ráđđehus áigu digaštallat Sámedikki rolla almmolašrievtti ja sámepolitihkalaš orgánan sámepolitihka boahtte prinsihppadieđáhusas. Sámedikki oainnu mielde ii leat dát doarvái. Dát lea guovttebealát proseassa mii čađat ferte doaibmat Sámedikki ja guovddáš eiseválddiid gaskka. Sámediggi lea máŋgga oktavuođas gáibidan šiehtadallanmodealla sámi áššiid barggus. Diggi lea oaidnán ahte Ráđđehus oaivvilda dákkár modealla mielddisbuktit áibbas ođđa čađahemiid hálddašeami dáfus, ja ahte fertešii vihkkeduvvot vuođđo konstitušunála prinsihpaid ektui, ja bivdá Sámedikki čielggadit lagabui mii šiehtadallamiin oaivvilduvvo (gč. St. dieđ.nr. 7 (2000-2001) 3. kap. s. 34). Gažaldagat šiehtadallamiid dáfus lea okta máŋgga temás boahttevaš guovttebealát proseassas Sámedikki válddi ja rolla birra. .  Sámediggi deattuha garrasit ovddidit lagas ja geatnegahtti ovttasbarggu Sámedikki ja guovddáš eiseválddiid gaskka. Deaŧaleamos formálalaš ovttasbargogaskavuođat leat čadnon Sámedikki jahkedieđáhussii (gč. sámelága § 1-3) ja Sámedikki doaibmaevttohusaide jahkásaš stáhtabušeahtas. .  Jahkedieđáhusa dáfus lea buorre go Ráđđehus lea álgán buktit vástádusaid guovddáš čuolmmaide maid Sámediggi jearrá jahkedieđáhusain (gč. ee. St. dieđ. nr. 48 (1998-99) ja St.dieđ. nr. 7 (2000-2001)). Sávvat ahte Ráđđehus joatká dainna doaimmain maiddái boahtteáiggis. .  Sámediggi lea ožžon eambbo mearridanválddi ja iešheanalašvuođa bušeahttaoktavuođain dan bokte go Sámediggi 1999:s beasai Juolludannjuolggadusaid § 4:s. Sámediggi oažžu dál juolludemiid Gieldda- ja guovlludepartemeanttas, Girko-, oahpahus- ja dutkandepartemeanttas ja Mánáid- ja bearašdepartemeanttas poasta 50 bokte. Dasto sáhttá Sámediggi juogadit resurssaid sierra bušeahtas daid rámmaid mielde mat leat biddjon Stuoradikki bušeahttamearrádusas. Sámediggi oaivvilda ahte sámi bušeahttaáššiid rutiinnat ja prosedyrat berrejit ovddiduvvot. Go Sámediggi dál lea nettobušetterejuvvon doaibma, de eaktudit ahte boahttevaš juolludeamit Sámediggái bohtet poasta 50 juolludeapmin. .  Sámediggi čujuha dasa ahte Sámedikki ja Ráđđehusa gulahallan lea positiivalaččat ovdánan bušeahttaáššiid dáfus. Dán berre čuovvolit maiddái eará áššesurggiin. Mii leat fuomášan ahte Ráđđehus mihá eambbo searvá jeavddalaš ságastallamiidda ja ovttasbargui Sámedikkiin (gč. St.dieđ.nr. 7 (2000-2001 3. kap. s.34). Sámediggi eaktuda ahte Gieldda- ja guovlludepartementa sámi áššiid čohkkendepartementan galgá buorebut koordineret dán barggu. .  Sámedikki ja Stuoradikki oktavuođat Ráđđehusa stáhtabušeahttaárvalusa čuovvoleami dáfus ja Sámedikki jahkásaš doaibmadieđiheami dáfus eai doaimma doarvái bures. Iešguđetge fágalávdegottiit doibmet iešguđetlágán vugiid mielde Sámedikki ektui. Ii leat dohkálaš ahte muhtun fágalávdegottit atnet Sámedikki dego makkárge eará lobbyorgánan. Danne lea prinsihpalaččat dárbu čielgaset digaštallat makkár oktavuohta Stuoradikkis lea Sámediggái, ja movt ovttasbarggu duohtavuođas sáhtášii heivehit. Sámediggi lea buktán konkrehta árvalusaid dán birra Stuoradikki presideantajođihangoddái.  Sámediggi fuomášahttá ahte sámi servodat lea ain huksejuvvomin, ja lea stuora dárbu doarjagii ja resurssaide. Sámediggi háliida čujuhit ahte lea stuora gaska Sámedikki vuoruhemiid ja Stuoradikki rámmajuolludusaid gaskka. Sámediggi lea maiddái dán válgaáigodagas bivdán lasi válddi dihto servodatsurggiid dáfus. Ráđđehus ja Stuoradiggi leat measta čađat vástidan dainna vugiin ahte sirdet dálá ortnegiid ja institušuvnnaid hálddašanovddasvástádusa. Dása gullet Sámi sierrabibliotehka, oahpahushálddašeami doaimmat ja sierra sámi mánáidgárdedoarjagat. Váldi mii lea sirdojuvvon, lea: Bušeahttafriddjavuohta maid Juolludannjuolggadusaid § 4 mielddisbuktá. .  Váldi ja doaimmat oahpahussuorggi dáfus, gč. oahpahuslága § 6-4.   Hálddašanovddasvástádusa ja bargodoaimmaid sirdin Sámediggái lea mávssolaš. Sámediggi oaidná ahte Ráđđehus ain dađistaga árvvoštallá sirdit válddi ja ovddasvástádusaid Sámediggái áššiin mat gullet sámi álbmogii (gč. St.dieđ. nr. 7 (2000-2001) 3.1 čuoggá s. 34). Sámediggi fuomášahttá ahte Ráđđehus mieđai sirdit Sámi musihkkafestivála, Beaivváš Sámi Teáhtera ja Sámi Vuorká-Dávviriid stáhtadoarjagiid hálddašanovddasvástádusa Sámediggái 1997:s. Dása gullá maiddái sámi dáiddárstipeanda (gč. St.dieđ.nr.145 (1997-98) 12.8 čuoggát s. 60). Stuoradikki gielddalávdegotti eanetlohku searvvai dása (gč. Mearr. S.nr.145 (1997-98). Kulturdepartementa sirddii Sámi musihkkafestivála stáhtadoarjaga Rikskonsertene vuollái 1999:s. Dát mielddisbuvttii unniduvvon jahkásaš doarjaga. Maiddái álgoálbmotfestivála Riddu Riđđu doarjja unnui. Gádjun dihte dán guokte festivála, lea Sámediggi iežas 2001 bušeahtas ásahan vuođđodoarjjaortnega kr 350.000,- goappáge doibmii. .  Ráđđehus ii leat moktege geahččalan sirdit dáid namuhuvvon ásahusaid Sámediggái. Golggotmánus 2000 čujuhit ain doarjjaortnegiidda ee. dáid namuhuvvon ásahusaid dáfus Kulturdepartemeantta bušeahta vuođul (gč. St.dieđ. nr. 7 (2000-2001) 4.2.2 čuoggá s. 38). Ii dáiddárstipeanda ge leat sirdojuvvon Sámediggái. Sámi kulturáššiid gulahallanlávdegoddi ásahuvvui 1994:s. Ulbmil lei oppalaččat árvvoštallat doaimmaid mat guoskkahit sámi kultuvrra, ja dainnalágiin geavahit resurssaid buoremus lági mielde. Kulturdepartemeantta mielas bargá lávdegoddi dohkálaš barggu (gč. St.dieđ.nr.41 (1996-97) 12.2 čuoggá s. 53). Sámediggi ii sáhte dasa mieđihit. Lávdegotti bargu ii leat ovddidan sámi kulturáššiid namuhanveara. Danne ii leat Sámedikki mielas riekta vuoruhit ekonomalaš ja persovnnalaš resurssaid searvan dihte gulahallanlávdegoddái. Dat berre heaittihit. .  1.3Boahtteáiggi hástalusat.  Sámediggi áigu bargat nannet álgoálbmogiid vuoigatvuođaid našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš dásis. Sámedikki mielas ii leat buorre go maŋemus áiggiid sámi vieruiduvvan vuoigatvuođat eatnamiidda galget duopmostuoluin mearriduvvot, seammás go vuoigatvuođaproblematihkka ii leat oppalaččat vuos čielggaduvvon. Dan oktavuođas čujuhit Meahccekommišuvnna doaimmaide Tromssas ja Nordlánddas, ja priváhtarievttalaš boazoguohtunareálaid nákkuide lullisámi guovllus. Sámi álbmogis ii leat dohkálaš riektesihkarvuohta čuollat bealis duopmostuoluid ektui. Dát guoská sihke juridihkalaš ja ekonomalaš áššiide. Sámediggi vuordá Norgga stáhta bargat maid sáhttá nu ahte sámiid riektedilli ollislaččat ja dohkálaš vuogi mielde nannejuvvo našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš duopmostuoluin. . Sámediggi vuordá Ráđđehusa fuolahit ahte Suodjalusa ja boazodoalu gaskka dahkkojuvvo šiehtadus Hálkavári ja Iŋggášguolbana báhčinguovlluid dáfus. Dasto lea deaŧalaš ahte Sámediggi ja báikkálaš eiseválddit ja ealáhusat dađistaga ožžot dieđuid áššis. .  Dan oktavuođas čujuhit maiddái ON-barggu čielggademiide eamiálbmotjulggaštusa ja iešmearrideami áššiid dáfus. Lea deaŧalaš ahte Sámediggi oažžu eambbo guovddáš rolla olmmošvuoigatvuođaid doaimmain, sihke Norgga rájiid siskkobealde ja muđui riikkaidgaskasaš dásis. .  Áššit mat gusket eamiálbmotjulggaštussii, berrejit digaštallojuvvot dohkálaš dásis, ja nu ahte digaštallamiid ovttárvosašvuohta doahttaluvvo. Álgoálbmotvuoigatvuođaid álbmotrievtti prinsihpat leat čielgasat, ja nannejit eahpitkeahttá dan ahte stáhtat fertejit dohkkehit ja mearridit álgoálbmotvuoigatvuođaid gullevaš olbmuid riektevuogádagaid ja riekteipmárdusaid vuođul. Sámiid vuoigatvuođat iežaset duovdagiidda, čáziide ja luondduriggodagaide fertejit doahttaluvvot ja dohkkehuvvot, ja vuođđojearaldagat sámi vuoigatvuođaid ja eallineavttuid dáfus boahtteáiggis fertejit mearriduvvot Sámedikki ja stáhta digaštallamiid ja šiehtadallamiid bokte. Guovddáš bargu lea álggahit šiehtadallangeatnegasvuođa sámiid ja Norgga eiseválddiid gaskka dakkár áššiin gos lea dárbbašlaš sámiid árvvoštallamiid mielde, erenoamážit kultur-, ealáhus- ja vuoigatvuođasurggiin. Dát geatnegasvuohta berre sisttisdoallat eambbo go dušše gulahallama, ja das fertejit leat guovttebealát geatnegasvuođat. Šiehtadallangeatnegasvuohta ferte regulerejuvvot Norgga lágain. Álgoálbmogiid iešmearridanvuoigatvuođaid áššiid dáfus gáibidit vel guovddáš proseassaid, danne go orrot leame iešguđetlágán ipmárdusat iešmearrideami doahpagis. Sámedikki prinsihppa lea ahte álgoálbmogat leat ovttaárvosaččat eará álbmogiiguin. Álgoálbmogiid iešmearridanvuoigatvuođas lea lagas oktavuohta oppalaš olmmošvuoigatvuođaáššiide. Sámediggi vuordá Norgga stáhta aktiivvalaččat fuolahit ahte álgoálbmogiid vuoigatvuođat ja eallindilit sihkkarastojuvvojit, dan bokte ahte ON mearrida eamiálbmotjulggaštusa ovdal álgoálbmogiid logijagi loahpa . . Sámediggi áigu bargat dan ovdii ahte ON‘ álgoálbmotáššiid forum šaddá doaibmi orgánan álgoálbmotáššiid dáfus. .  Okta dain deaŧaleamos doaimmain Sámedikki Barentsovttasbarggus lea nannet álgoálbmotbargguid. Álgoálbmotdoaimmat eai leat Sámedikki mielas ovdánan dohkálaš dási mielde. Sámediggi čujuha dasa ahte Ráđđehus oaivvilda geavatlaš álgoálbmotbarggu biddjon Barentsovttasbarggu regiovnnalaš dássái, ja ahte danne lea stáhtaidgaskasaš ja jahkásaš olgoriikkačoahkkimiid váldobargu doarjut álgoálbmotdoaimmaid politihkalaččat (gč. St.dieđ.nr.7 (2000-2001) 4.13.5 čuoggá s. 47). Dát ii leat movtge ovdánan ovddit áiggiid ektui. Ráđđehus lea ovdal cealkán ahte áigu Barentsregiovnna dálá bargguid bokte searvat álgoálbmogiid ollislaš prográmma ovdánahttimii guovllus (St.dieđ.nr. 41 (1996-97) 5. kap. ja boks 5.1 s. 18-19). St.dieđ.nr. 18 (1997-98) nr. 41 Lasáhusas daddjo ahte Ráđđehusa ulbmilin lea oažžut sápmelaččaid mielde Barentsráđđái (gč. boksa 18.1 s.22). Norgga, Ruoŧa ja Suoma olgoriikkadepartemeanttat leat ruhtadan Barentsregiovnna álgoálbmogiid 2000-2003 doaibmaprográmma ráhkadeami. Departementa ii leat čuovvolan dan ášši Sámediggái dahje eará álgoálbmotorgánaide Barentsregiovnnas ahte galget go álgoálbmogat dahje sápmelaččat searvat Barentsráđđái. .  Sámediggi čujuha dasa ahte Barentsovttasbarggu álgoálbmotáššiid bargu lea bisánan danne go váilot resurssat. Maŋemus 4 jagi leat čađahuvvon moadde prošeavtta, ja dasto lea Álgoálbmogiid Doaibmaprográmma 2000-2003 ráhkaduvvon. Regiovdnaráđđi mearridii 1999:s prográmma prošeaktaoasi. Álgoálbmotovttasbarggus lea potensiála mii ii leat geavahuvvon. Jus galgá nagodit loktet dan, de eaktuduvvo ahte buot dárbbašlaš resurssat sáhttet geavahuvvot doaibmaprográmma čađaheamis, ja ahte dahkkojit muhtun organisatuvralaš rievdadusat. .  Sámi parlamentáralaš ráđđi (SPR) lea sámi oasseváldima vuođul 06.10.00 evttohan čuovvovaš organiserema Barentsregiovnna orgánaid dáfus: 1: SPR nammada sámi ovddasteaddji Regiovdnaráđđái, 2:SPR nammada sámi ovddasteddjiid jus šaddet bargojoavkkut Barentsovttasbarggus, ja 3: Regiovnna álgoálbmogat ožžot ovtta ovddasteaddji Barentsráđđái. Sámediggi lea dohkkehan dán, ja oaivvilda dasa lassin ahte Barentsčállingotti álgoálbmotmielbargi galgá fásta ovddastit álgoálbmogiid Regiovdnalávdegottis. Dán birra ráhkaduvvo čielgaset soahpamuš Sámedikki ja Barentsčállingotti gaskka boahttevaš 2-jagi áigodahkii. .  Sámedikki oassálastin Arktálaš ráđis goazaduvvo das go Sámediggi váilevaš resurssaid geažil ii sáhte nannoseamos lági mielde searvat. Sávaldat lea ahte Sámi parlamentáralaš ráđđi sáhtášii dán doaimma váldit badjelasás, muhto dat eaktuda ahte ráđđái juolluduvvojit doarvái ekonomalaš návccat. Olgoriikadepartementa dohkkehii barggu 12.09.1999, Álgoálbmogiid veahkkedoaimmat čuovvolan plána. Sámediggi oaččui unnán vejolašvuođa searvat dán plánabargui, earretgo oassálastit hálddahusdásis bargosemináras. Čuovvolanprográmma válddahallá máŋgga ášši main Norga ferte oaivila dahkat, boahttevaš álgoálbmot-veahkkedoaimmaid áŋgiruššama dáfus. Okta dáin lea Sámedikki vejolaš searvan. Dássážii ii leat Olgoriikkadepartementa ii ge NORAD bovden Sámedikki searvat ságastallamiidda Sámedikki vejolaš boahttevaš sajádaga birra álgoálbmogiid veahkkeprográmmas. Dán šálloša Sámediggi garrasit.  Okta Sámi parlamentáralaš ráđi deaŧaleamos doaimmain lea juste dál háhkat čállingotti doaimmaide dohkálaš ruhtadeami. Lea ohccojuvvon 200.000,- kr Olgoriikkadepartemeanttas gokčat lassigoluid maid čállingotti doaimmat mielddisbuktet. Olgoriikkadepartementa ii juolludan dán veahki dainna ákkain go sis eai leat ruđat diekkár áigumušaide. Ášši váldojuvvui ovdan oktasaščoahkkimis ministariiguin 2.11.00 ja doppe mearriduvvui ahte ruhtadeapmi galgá čielggaduvvot.  Ovttasbargoorgánan ii galgga Sámi parlamentáralaš ráđđi dušše koordineret dikkiid barggu, muhto maiddái riikkaid dási ja riikkaidgaskasaš dási doaimmaid. Dárbbašlaš lea maiddái ahte sámi áššiid bargu dasa lassin koordinerejuvvo našuvnnalaš eiseválddiid gaskka, ja ahte dat dahkko ovttasráđiid sámedikkiid presideanttaiguin.  Sámeministariid ja sámedikkiid resideanttaid ovttasbargu lea dál formaliserejuvvon, muhto ii leat vel albmaládje boahtán johtui. Sámediggi atná dárbbašlažžan oažžut áigái buoremus vejolaš ovttasbargovuogi eará sámedikkiiguin.  Sámediggi lea sámegiela dáfus rievdadan iežas barggu organiserema. Dat dagaha ahte lea dárbbašlaš rievdadit sámelágá giellanjuolggadusaid. Dat guoská § 3-12 mearrádusaide Sámi giellaráđi birra. Sámediggi ovddidii Kulturdepartementii evttohusa dán oktavuođas. Seammás áigu Sámediggi evttohit viiddidit sámegiela hálddašanguovllu (§ 3-1). Dasa lassin áigu Sámediggi evttohit rievdadit Sámelága válganjuolggadusaid. Boahttevaš hástalusaid stáhta, guovllu ja suohkana doaibmajuogu dáfus áigu Sámediggi bargat dan guvlui ahte sámi áššit buorebut vuhtii váldojuvvojit Norgga politihkalaš vuogádagas go dán rádjái. Guovlulaš dássi lea dál rievdaduvvome. Sámediggi čujuha dasa ahte: 1: Fylkkagielda lea massán guovllupolitihkalaš ekonomálaš juogadanválddi, muhto das galgá leat guovddáš sajádat regiovnnaid ovdánahttinprográmma (RUP) hábmemis. RUP:aid galgá almmotge Gieldadepartementa dohkkehit. 2: Fylkkagielda galgá máŋgga áššesuorggis ovttasbargat eará fylkkaiguin badjel fylkarájiid. Stuorámus áššesurggiid nugo buohcciviesuid ja spesialista- dearvvašvuođabálvalusa (nuppilinjá-bálvalusa) váldá stáhta háldosis. 3: Dábálaš fylkaplánemis ii leat šat seamma doaibma. Suohkanat leat huksen mearkkašahtti plánen- ja doaibmagelbbolašvuođa, ja atnet fylkkagieldda hehttet suohkanlaš iešovdáneami. 4: Fylkkagielda ii leat nákcen áigái oažžut duohta bálvalusfálaldagaid sámi álbmogii stáhta prinsihppalaš sámepolitihkalaš ođđa vuoiŋŋa ja riikkaidgaskasaš álgoálbmotpolitihka olis.  Dán vuođul oaivvilda Sámediggi ahte fylkkagielda berre heaittihuvvot dálá hámis. Berre árvvoštallat ásahit ođđa regiovdnadási riikkaoasseperspektiivvas. Sámediggi eaktuda ahte sámi áššit huksejuvvojit dán ođđa regiovdnadássái vuođu rájes juo, vuhtii válddidettiin ahte sámit leat riikka álgoálbmot. Dat oaivil doalahuvvo beroškeahttá das makkár boahttevaš čoavddus šaddá stáhta, guovllu ja suohkana doaibmajuogu dáfus. . Sámi guovlluin lea vejolaš ekonomalaš doaimmaid vuođđu sihke ođasmuvvi ja nohkavaš resurssaid olis. Navdojuvvon minerálaresurssat leat maiddái dagahan lassánan beroštumi. Sámedikki prinsihpalaš oaidnu lea ahte mii eat mieđit addit ohcanlobi nu guhká go vuoigatvuođaášši ii leat čielgan. Ii leat bealuštahtti addit ohcanlobi nu guhká go sámi álbmot ii leat olahan doarvái válddi ja váikkuhusa minerálaresurssaid hálddašeamis. Go sámi álbmogii lea álbmotvuoigatvuođalaš geatnegasvuođaid olis sihkkarastojuvvon dárbbašlaš váikkuhanváldi sámi guovlluid luondduvalljodagaid dáfus ja go oamastanvuoigatvuohta lea dohkkehuvvon, de áigu Sámediggi viidát árvvoštallat mainna lágiin sámi guovlluid minerálaguorahallan galgá čađahuvvot. Dát mearkkaša ahte Sámediggi áigu mearridit galget go, ja vejolaččat movt sámi guovlluid minerálaresurssat galget boahtteáiggis geavahuvvot. Dás leat čielga oainnut dasa movt sámi ássanguovlluid valljodagat berrejit hálddašuvvot. Dan dihte lea deaŧalaš ahte Ráđđehus ii bargga dan nala ahte ođđa minerálaláhka mearriduvvo ovdal go sámi riektedilálašvuođat leat Stuoradikkis gieđahallon.  Suodjalan- ja huksenáššiin lea deaŧalaš ahte árvvoštallamiin erenoamážit deattuhuvvo makkár váikkuhusaid vejolaš suodjalan- ja huksendoaimmat dagahit sámi servodahkii oppalohkái. Sámedikki deaŧaleamos doaimmaid gaskkas lea hábmet politihka ja hábmet sámi servodaga ovdáneami eavttuid. Dan dihte lea deaŧalaš ahte Sámediggi áigges áigái beassá diehtit áššiid birra mat čielgasit gullet sámi servodahkii.  Sámediggi lea mearridan kulturmuitoplána 1998-2001. Sámedikki politihka vuođđun lea ahte sámi guovlluid guhkes áiggi ealáhuslaš- ja servodatlaš ovdáneapmi ii galgga dagahit ahte luondduriggodagaid geavaheapmi lea stuorát go luondu gierdá. Doahpagat biras, luondu ja kultuvra gullet nannosit oktii. Sámedikki ulbmilin lea nappo siskkildit birasperspektiivva olles Sámedikki bargui ja doibmii. Ulbmilin dáinna lea áigái oažžut birasseastevaš guottuid sámi servodahkii, čalmmustahttimiin ja doarjumiin doaibmavejolašvuođaid mat ovddidit guoddevaš luonddugeavaheami. Dan dihte áigu Sámediggi ráhkadišgoahtit birasdieđáhusa mii fátmmasta Sámedikki biras- ja areálaoainnuid. Diggi bovde Birasgáhttendepartemeantta ovdánahtti ovttasbargui dán dieđáhusa válmmasteami oktavuođas. ON-konvenšuvdna siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid birra lea fas šaddan áigeguovdil maŋŋel go jagis 1999 šattai norgalaš rievtti oassin. Dát mielddisbuktá ahte konvenšuvdna ii dušše atte Norgii álbmotvuoigatvuođalaš geatnegasvuođaid stáhtan, muhto maiddái ahte Norgga duopmostuolut ja hálddahus dál leat geatnegasat geavahit konvenšuvnna siskkáldas rievtti oassin go dahket konkrehta mearrádusaid. 27. artihkkalis lea guovddáš oassi mii geatnegahttá norgga stáhta doahttalit sámi vuoigatvuođaid. Stáhta ii galgga ieš dahkat maidege mii rihkku dáid vuoigatvuođaid ja lea geatnegas suodjalit vuoigatvuođaid badjelduolbmamiid vuostá. Álgoálbmogiid ealáhusaid luondduvuđđosa sihkkarastin lea nappo hui deaŧalaš oassi stáhta geatnegasvuođain álgoálbmogiid guovdu. Stáhta ferte čilget movt áigu čađahit geatnegasvuođaid konvenšuvnna olis. St.dieđáhusas Nr. 21 (1999-2000) Olmmošárvu guovddážis (Menneskeverd i sentrum), evttohuvvui ahte ásahuvvo álgoálbmotvuoigatvuođaid gelbbolašvuođaguovddáš Davvi-Norgii. Sámediggi atná sierra álgoálbmotvuoigatvuođaid gelbbolašvuođaguovddáža ásaheami hui mávssolažžan ja lea ávžžuhan ásahit dan dálá sámi gelbbolašvuođaguovddážiidda Guovdageainnus, namalassii Davviriikkaid Sámi Instituhttii ja Sámi allaskuvlii. Goappaš dáin ásahusain lea dárbbašlaš gelbbolašvuohta ja fierpmádat, sihke našuvnnalaččat ja riikkaidgaskasaččat, sáhttit veahkehit guovddáža barggu. Ovttasbargu váikkuha dan ahte guovddáš šaddá spesiáliserejuvvon lassin stuorát olmmošvuoigatvuođabirrasiidda.  Ráđđehusa barggu dáfus Sámi vuoigatvuođalávdegotti Finnmárkku čielggadeami čuovvolemiin, bivdá Sámediggi ahte konkrehta ovttasbargu Sámedikkiin álggahuvvo farggamusat, vai Sámediggi ja Ráđđehus sáhttet leat ovttadássásaš ovttasbargoguimmežat.  Ii leat vuos nammaduvvon ođđa sámevuoigatvuođalávdegoddi čielggadit vuoigatvuođaid Tromssas ja lullelis. Sámediggi vuordá ahte ovdalaš vieruiduvvan dáhpi čielggadanlávdegottiid nammademiin jotkojuvvo Tromssa ja lulit guovlluid Sámi vuoigatvuođalávdegotti nammadeamis, vrd. árbevierrojoavkku nammadeami Sámi vuoigatvuođalávdegotti barggu oktavuođas.  Sis-Finnmárkku riektiveahkkekántuvra.  Sámedikki presideanta čálii Stuoradikki justislávdegoddái reivve 13.04.2000, Stuoradiggedieđáhusa nr. 25 .  (1999-2000) Nuvttá riekteveahki meannudeami oktavuođas. Sámediggi deattuhii man dehálaš Riekteveahkkekántuvra lea, earenoamážit go jurddaša dan njealji suohkana Guovdageainnu, Kárášjoga, Deanu ja Unjárgga álbmoga riektesihkarvuođa. Sámediggi oaivvilda ahte stáhta ferte ruhtadit riekteveahkkedoaimma ollislaččat. Go Stuoradiggi meannudii dán ášši, de sii bivde ahte riekteveahkkedoaimma berrešii jođihit riekteveahkkelága rámmaid siskkobealde. Earret eará daddjui ahte kántuvra ii galgga šat fállat nuvttá riekteveahki buohkaide. Sámedikki mielas lea earenoamáš dehálaš sihkkarastit ahte dat joavkut mat ovdal leat ožžon nuvttá riekteveahkkefálaldaga, ain galget dan oažžut. Dat guoská earenoamážit sidjiide geat barget vuođđoealáhusain, nugo boazosápmelaččat, eanadoallit ja riddoguolásteaddjit. Sámediggi dáhttu muittuhit duogáža manne Riekteveahkkekántuvra ásahuvvui. Leat unnán advokáhtat dáin suohkaniin, lea dušše okta advokáhtta oasseáiggis. Dasa lassin lea nu ahte dáid suohkaniid olbmot eai váldde oktavuođa advokáhtain nu dávjá go eará guovlluin, dasa leat sihke gielalaš ja kultuvrralaš sivat. Sámediggi dáhttu deattuhit Sis Finnmárkku earenoamáš dili, ja ahte Riekteveahkkekántuvrra jođiheapmi ferte bisuhuvvot dohkálaš dásis mii heive guovllu kultuvrralaš dillái.   Jahkásaš boazodoallošiehtadusa soabadallamiid dáfus lea váldoeaktu ahte bealálaččat barget sihkkarastit boazodoalu produktivitehta (Boazodoallošiehtadus 2000-2001). Ášši lea almmotge oalle girjái ja muhtun áššit mat váikkuhit produktivitehta eai leat šiehtadallanfáddán, erenoamážit boraspirehálddašeapmi ja guohtunresursa-áššit. Okta dain stuorámus hástalusain boazodoalus lea sihkkarastit ealáhusa guohtun- ja areálavuođu. Sámediggi atná dárbbašlažžan deattuhit ahte bisánkeahtes sisabahkkemat boazodoalu guovlluide sakka áitet ealáhusa. Boazodoalu vuoigatvuođat leat guovddážis, ja leat áibbas dan duohken ahte boazodoalu eatnamat sihkkarastojuvvojit boahttevaš buolvvaide.  Sámedikkis leat boazodoallošiehtadusa soabadallamiin guokte observatora stáhta bealde beavddi. Diggi dáhttu dál dán ortnega guorahallojuvvot, dainna ulbmilin ahte ásahit iešheanalaš observatørasaji.  Lea áibbas dárbbašlaš ahte eiseválddit gehččet Boraspirehálddašeami ovttas daid geatnegasvuođaiguin mat sis leat sámi álgoálbmoga kulturvuođu suodjaleami hárrái. Dan dihte lea Sámediggái deaŧalaš searvat ja bidjat eavttuid boraspirehálddašeami oktavuođas ja proseassaide dan olis.  Sámediggi lea evttohan álggahit 5-jagi duodjeovdánahttinprográmma. Ulbmilin lea buoridit duoji rámmaeavttuid kultuvran, fidnun ja ealáhussan. Duodji lea deaŧalaš kulturguoddi ja Sámediggi atná stuora hástalussan nannet kultuvrra návccalaš ja gánnáhahtti ealáhusa olis. Lea deaŧalaš bisuhit duoji boahtteáiggi ealáhussan, ja ahte dat heivehuvvo dálá dárbbuide sihke váldoealáhussan ja lotnolasealáhussan. Lea stuora beroštupmi ásahit duoji ealáhussan, erenoamážit lotnolasealáhussan. Dál lea suorggis unnán dienas ja lea unnán gánnáhahtti.  Lea stuora hástalussan oažžut sin geat váldet fágareivve, álggahit duoji ealáhussan. Ealáhus dárbbaša dan gelbbolašvuođa maid sii leat háhkan. Sámediggi bargá buoridit bargofálaldagaid sidjiide geat váldet duodjefágareivve.  Bargoeallima fágaoahpahusa lága olis ja dan oktavuođas go duodji lea dohkkehuvvon suodjalanveara fágan, leat ásahuvvon oahpahuskantuvrrat koordineret ja buoridit fágaoahpahusa. Dát kantuvrrat rahčet heajos doaibmaekonomiija geažil. Sámediggi lea ovttasráđiid fágaoahpahusráđiin cealkán ahte oahpahuskantuvrraid ruhtadeapmi ja nu nappo duodjefágaoahpahusa ovddasvástádus, gullá Girko- ja oahpahusdepartementii. Sámediggi lea válljen ruhtadit oasi dáid kantuvrraid goluin dassážii go kantuvrraid doaimmaheapmi lea čielggaduvvon departemeanttain.  Dál leat oahpahuskantuvrrain unnán fágaoahpahallit, ja dat ii vuođđut iešbirgejeaddji doaimma. Ovttasráđiid Girko- ja oahpahusdepartemeanttain lea dál dieđihuvvon ahte departemeantta Oahpahusossodat lea bargame gávdnat oahpahuskantuvrraide doaibmavugiid ja fágaoahpahalliide bálkáortnega mii heive smávva ja suodjalanveara fágaid ortnegii.  Meahccegeavaheapmi nugo sáivačáhcebivdu ja murjen, leat leamaš ja leat ain deaŧalaš oassin dálusámiid birgenlágis ja ealáhussan. Njuolggadusaid ferte heivehit dan mielde. Sámediggi atná dárbbašlažžan ásahit meahccebuktagiid ja guliid vuostáváldinortnega stuora vilgesguollevalljodagaid lahkosii, ja maiddái buoridit Sis-Finnmárkku vilgesguollejávrriid dikšuma.  Sámedikki ipmárdusa mielde lea Ráđđehus Statskog bokte rievidan dálusámiin meahccegeavahanvuoigatvuođaid. Sámediggi atná áibbas dárbbašlažžan ahte meahccegeavahannjuolggadusat guorahallojuvvojit, erenoamážit sáivačáhceguolásteami ja bivddu njuolggadusat.  Mihttomearrin galggašii leat stivret mohtorjohtolaga mehciin nu ahte dat báikegottit mat árbevirolaččat geavahit guovlluid, ožžot dasa vejolašvuođa.  Asttoáiggebarttaid ja gođiid huksen berre ráddjejuvvot boazodoalloguovlluin. Almmotge ii galgga dákkár huksen hehttet dáluássiid árbevirolaš meahccegeavaheami. Maiddái ferte gullevašvuohta guvlui árvvoštallojuvvot earaládje go dábálaš bartahuksema oktavuođas.  Sámediggi lea dan oaivilis ahte sámi guolásteddjiin lea boares árbevieruid ja álbmotrievtti mielde vuoigatvuohta sámi guovlluid guollevalljodagaid rievttilaš oassái. Dan dihte atná Sámediggi deaŧalažžan oažžut áigái guhkesáigásaš ja ceavzilis geavahusa riddo- ja vuotnariggodagaid geavaheami dáfus, mas báikkálaš ealáhusdoallit ožžot stuorát ja luvvoset vejolašvuođa ávkkástallat riddo- ja vuotnariggodagaiguin. Lassin oassálastimii Regulerenráđis, de áigu Sámediggi bargat gávnnahit ođđa ja viidát vugiid ovddidit Guolástusdepartemeantta ja Sámedikki politihkalaš ja hálddahuslaš ovttasbarggu. Sámi álbmoga vuoigatvuohta searvat guolástusaide lea hui nannosit dán barggu duohken.  Sámediggi áigu álggahit váldoprošeavtta «Bissovaš ovdáneapmi dihto vuonain» ovttas golmma davimus fylkkagielddain, Guolástusdepartemeanttain, Gieldda- ja guovlludepartemeanttain ja Birasgáhttendepartemeanttain. Prošeakta lea Sámedikki riddo- ja vuotnaguovlluid doaibmaplána ja Báikkálaš Agenda 21 geavatlaš čuovvoleapmi.  Sámediggi áigu bargat oažžut áigái geahččalandoaimma gonagasreabbá «báikkálaš hálddašeami» dáfus, vai gonagasreabbá boahttevaš bivdu ja hálddašeapmi šaddá báikkálaš bivdiide ávkin ja vai báikkálaš erohusat ja heiveheamit váldojuvvojit vuhtii.  Sámediggi áigu bargat dan ovdii ahte Guolástusdepartementa nammada bargojoavkku guorahallat áššebeliid mat lunddolaččat gullet riddodorskki hálddašeapmái ja bivdui. Bargojoavkku ulbmil berre leat áigái oažžut máddodagaid bistevaš ja bissovaš ovdáneami, vai sámi riddo- ja vuotnaguovlluid ássan- ja bargovejolašvuođat bisuhuvvojit.  Sámediggi áigu čuovvolit iežas barggu NOU 1999:9 Til laks åt alle kan ingen gjæra gieđahallamis, vai historjjálaš sámi luossabivdovuoigatvuođat vuhtii váldojuvvojit ja vai stuora luossačázádagat, mat leat deaŧalaččat sámi giela, kultuvrra ja servodateallima gáhttemis, várjaluvvojit várálaš dávddaid ja parasihtaid njoammumis.  Sámediggi áigu ain oččodit áigái sierra čielggadeami luosa mearkkašumi birra sámi kultuvrra, ealáhusa ja servodateallima guovdu. Deanu čázádaga luossabivdo- ja luossabiebman-rádjekommišuvnna bargu ferte maiddái čadnot dása. Porsáŋggu-, Deanu- ja Várjjatvuonas dagaha njuorju stuora guollevahágiid. Almmotge deattuha Sámediggi ahte njuorju ii leat dušše báikkálaš guollebivdiide giksin, muhto maiddái riggodahkan bierggu ja náhki dáfus.  Seammaládje go eará vuođđoealáhusat, de sáhttá maiddái sámi guovlluid eanandoallu - vaikko buohtalassan eará ealáhusaiguin ja fidnuiguin, leat deaŧalaš veahkkin ja vuođđun doalahit ássama ja barggolašvuođa sámi guovlluin.  Eaktun lihkostuvvat doalahit barggolašvuođa eanandoalus lea ahte ovttasbargu eanandoalloeiseválddiiguin jotkojuvvo. Našuvnnalaš eanandoallopolitihka hábmemis ferte Sámediggi leat guovddáš eavttuidbiddji. Eanandoaluid heaittiheapmi goarida eanandoallobirrasa. Sámedikki stuorámus hástalus lea bissehit ja jorgalahttit dán mannolaga. Dát ferte dahkkot sihkkarastin dihte barggolašvuođa ja ássama sámi guovlluin. Mielkeeriid vuovdinvejolašvuohta sáhttá goaridit máŋgga gili ealáhusvuođu. Fertejit ásahuvvot stáhtalaš ruhtadanortnegat veahkehit dállodolliid oastit eriid. Go dál oaidnit ahte infrastruktuvra fuotnána ja njuovahagat heaittihuvvojit, de ii leat dušše ruhtadanortnegiid ásaheapmi deaŧalaš, muhto maiddái ođđa gálvo- ja márkanoččodeapmi. Fertet hutkagoahtit ođđa buktagiid ja gálvvuid, fuobmát makkár sávaldagat ja dárbbut oastiin leat, ja fertet ohcagoahtit ođđa márkaniid, omd. Ruoššas.  Sámediggi áigu bargat dan ovdii ahte čađahuvvo sierra árvoháhkanprográmma sámi guovlluid várás, man ulbmilin lea vuhtii váldit ja čalmmustahttit eanandoalu, guolásteami, boazodoalu ja duoji oktasašvuođaid, vai prográmmas olahit oppalaš sámi servodatlaš perspektiivva. . Árvoháhkanprográmma sáhttá bajidit eanandoalu árvoháhkama sihke buvttadeami dásis ja náláštuhttima dásis nugo meieriijain ja njuovahagain. Náláštuhttin, vásedingálvvuid buvttadeami ja ođđa gálvvuid hutkan sáhttet ovdánahttit olles eanandoalloealáhusa. Lea stuora hástalussan oččodit ruovttoluotta lobi ruovttus njuovvat sávzzaid. Hástalussan lea maiddái unnidit eanandoalu boraspirevahágiid. Berre maiddái oččodit áigái ovttasbarggu boazodoaluin mehciid oktasaš geavaheami dáfus.  Eanandoalu ceavzilis ja birasseastevaš ovdáneami oččodeamis ferte maiddái Sámediggi leat mielde nanneme ekologalaš biebmobuvttadeami. Dat lea ge maiddái ealáhusa našuvnnalaš čađahemiid mielde.  Sámediggi dáhttu ovdánahttit mátkkoštanealáhusa mii lea huksejuvvon iežamet kultuvrra nala, seammás go fertet váruhit ahte dat ii boađáše vuostálaga eará sámi ealáhusaiguin. Sámediggi atná deaŧalažžan ahte sámit ieža hutket ja leat aktiivvalaš ovttasbargoguoibmin ja eavttuid biddjin go sámi ássan- ja geavahanguovlluin hábmejuvvojit ja čađahuvvojit mátkkoštandoaimmat.  Okta Sámedikki stuora hástalusain lea ain bargat buoridit skuvla- ja mánáidgárdefálaldagaid sámi mánáide ja nuoraide. Prošeaktaáigodagas (Sámedikki mánáid- ja nuoraidprošeakta 1998-2000) bohte dieđut dan birra ahte dáid ásahusaid fálaldagat eai leat doarvái buorit. Mánáidgárdi ja skuvla oktan asttoáiggefálaldagain, lea dán áigge váldobáikin gos sámegiella ja kultuvra oahpahuvvo ođđa buolvvaide. Dušše dihto guovlluin ožžot sámi vuođđoskuvlaoahppit oahpahusa sámi oahppoplána, O97S mielde. Ulbmilin lea ahte nu oallugat go vejolaš oččoše oahpu dán mielde. Lea dárbbašlaš nannet sámegieloahpahusa buot dásiin, namalassii vuosttaš-, nubbin- ja amasgiellan. Sámegiella ja sámi árvvut sámi mánáide leat hui guovddážis dan barggus mii dássážii lea dahkkon, maiddái dan dáfus ahte giella lea identitehta-ásaheaddji bealli. Okta Sámedikki mihttomeriin lea nannet sámi mánáid ja nuoraid identitehta ja gullevašvuođa sámi servodahkii. Vai dat lihkostuvašii, de ferte giellaovdánahttin ja giellaealáskahttin vuoruhuvvot hui ovddos.  Okta eaktun sámi kultuvrra ovddideamis lea ahte sámi mánát ja nuorat besset muosáhit bistevaš sámi kulturovdanbuktimiid. Dát gáibida viiddis ja girjás doaibmabijuid máŋgga suorggis -- doaibmabijuid mat guoskkahit olu bealálaččaid. Dát ferte dáhpáhuvvat máŋgga guoskevaš bealálačča geatnegahtti ja čielggaduvvon ovttasbarggu olis. Mánáid ja nuoraid oainnut fertejit vuhtii váldojuvvot dainna lágiin ahte sii ieža besset aktiivvalaččat searvat mearridit ja čađahit doaimmaid. Nuoraidkonferánsa šaddá hui guovddážii dien barggus (Gč. kap. 2.6).  Dasto lea mávssolaš ahte álggahuvvojit doaimmat mat galget eastadit givssideami, badjelgeahččanvuođa, amasbalu, veahkaváldima ja rasistalaš guottuid oppalaččat sámi ja dáčča servodagain, ja erenoamážit mánáidgárddiin ja skuvllain. Sámediggi bivdá Ráđđehusa fuolahit erenoamáš doarjagiid dáidda doaimmaide. . Boahttevaš hástalusat oahpahusa dáfus leat ahte Sámediggi galgá leat ovdamannin sámi sisdoalu hábmemis Norgga oahpahusvuogádaga buot dásiin ja bargat dan ovdii ahte Sámediggái juolluduvvojit ee. dárbbašlaš DjO-ruđat sámi oahpahusa ja Diehtojuohkin- ja gulahallanteknologiija (IKT) oktavuođas. Lea maiddái dárbbašlaš duođaštit movt sámegieloahpahus doaibmá olggobealde sámegiela hálddašanguovllu, ja dasto bargat dan ovdii ahte oahppit olggobealde sámegiela hálddašanguovllu ožžot dohkálaš sámegieloahpahusa. Lea maiddái deaŧalaš sihkkarastit ahte oktagaslaš (individuála) vuoigatvuohta oažžut sámegieloahpahusa ollašuhttojuvvo, sihke vuođđoskuvla- ja joatkkaskuvladásis. Dán dáfus livččii riekta ahte Sámediggái addo ovddasvástádus hálddašit oahpahusdiimmuid sámegieloahpahussii ja oahpahussii sámegillii. Sámediggi áigu bargat nannet sámi sisdoalu sámi mánáidgárddiin ja mánáidgárddiin gos leat sámi mánát, ja bargat dan ovdii ahte sámi oahpponeavvut ráhkaduvvojit mearriduvvon plánaid mielde.  Sámi erenoamášpedagogalaš suorggis áigut bargat alidit gelbbolašvuođa dási vai fálaldat vástidišgoahtá geavaheddjiid dárbbuide. Sámedikki mielas galgá sámi joatkkaoahpahus buoriduvvot sakka. Dán ferte geahččat ovttas Ođastusa 94 sámi joatkkaoahpahusa evalueremiin. Dán barggu fertejit guovddáš eiseválddit čuovvolit. Sámi joatkkaskuvllat sirdojuvvot Sámedikki ovddasvástádussan. Ferte álggahuvvot proseassa Sámedikki ja GOD gaskka. Sámediggi lea addán cealkámuša NOU 3:2000 Samisk lærerutdaning -- mellom ulike kunnskapstradisjoner (Sámi oahpaheaddjeoahpahus -- iešguđetlágán máhtolašvuođaid gaskkas). Sámediggi lei čoahkkáigeassi gulaskuddanásahus, ja beasai nu diehtit maid iešguđet gulaskuddanásahusat deattuhedje lávdegotti barggu árvvoštallamiin. Sámediggi oaivvilda ahte Sámi oahpaheaddjeoahpahus galgá ovdánahttot sámi oahpaheaddjeoahpahussan olles Sápmái, ja čadnojuvvot ja organiserejuvvot Sámi parlamentáralaš ráđi vuollái ja ahte iešguđet riikkaid ráđđehusat servet bargui. Dassážii go Sámi parlamentáralaš ráđđi lea ollásit ásahuvvon, ferte ovddasvástádus ja váldi čielggaduvvot ráđđehusa ja Norgga beale Sámedikki konkrehta ovttasbarggu olis. Sámediggi doarju eanaš daid rávvagiid maid lávdegoddi evttohii sihke iešguđet sámi oahpahusásahusaid oahpahusfierpmádaga álggaheami dáfus, sámi ovdaskuvlaoahpaheaddjeoahpahusa dáfus, sámi oahpaheaddjeoahpahusa dáfus, sámi fidnofágaoahpahusa dáfus ja sámi geavatlaš-pedagogalaš oahpahusa dáfus. Sámediggi deattuha maid ahte galggaše ásahuvvot lassi- ja viidásetoahpu fálaldagat mat vuhtii váldet sámi skuvlla dárbbuid. Sámediggi ballá dálá sámi oahpaheaddjeoahpahusa rekrutteremiin ja evttoha doaimmaid mat sáhtáše buoridit rekrutterendilálašvuođa. Sámediggi doarju lávdegotti ávžžuhusaid das ahte sámi oahpaheaddjeoahpahus berre leat dutkamii vuođustuvvon oahpaheaddjeoahpahus vai sáhttá duohtan dahkat daid ulbmiliid mat leat oahpahussii biddjon. Dan oktavuođas evttoha Sámediggi ahte álggahuvvo 10-jagi rekrutterenprográmma ja 10-jagi dutkan- ja sámegiela ealáskahttinprográmma. Dát ferte dáhpáhuvvat buot oahpahusásahusaid dáfus mat leat ožžon dahje ožžot čielgasit definerejuvvon doaimmaid sámi oahpaheaddjeoahpahusa ektui. Sámediggi vuordá ahte ráđđehus čuovvola dán čielggadusa ovddidettiin sierra stuoradiggedieđáhusa sámi oahpaheaddjeoahpahusa birra. Sámediggi lea addán gulaskuddancealkámuša NOU 2000:14 «Frihet med ansvar» (Friddjavuohta ja ovddasvástádus) -- Alit oahpahusa ja dutkama birra. Sámediggi lea ráddjen iežas cealkámuša guoskkahit dušše 19. kapihttala «Alit oahpahus ja dutkan sámi servodagas» ja 12. kapihttala «Ásahusaid jođiheapmi ja stivren». Sámediggi áigu bargat dan ovdii ahte buot sámi dutkan ja oahpahus ferte dahkkot sámi servodaga dárbbuid mielde. Dat mearkkaša ahte dutkan ja alit oahpahus ferte vuolgit iešguđet sámi servodagaid dárbbuin ja vuhtii váldit daid ja leahkit relevánta maiddái sámi ealáhusovdáneapmái. Sámiid rekrutterema dáfus dutkamii ja alit oahpahussii ferte ásahuvvot 10-jagi prográmma hukset ja ovdánahttit sámi dutkama. Davviriikkaid Sámi Instituhta ja Sámi allaskuvlla birrasat dahket vejolažžan hukset sámi universitehta gos sámegiella geavahuvvo sihke njálmmálaččat ja čálalaččat, mii fas lea mielde nanneme sámegiela ovdáneami earret eará oahpaheami ja dutkama bokte. Sámediggi deattuha ahte ferte ásahuvvot sámi dutkanráđđi mas lea oppasámi perspektiiva ja mas galgá leat váldo ovddasvástádus hábmet davviguovlluid sámi oahpahus- ja dutkanpolitihka. Dát ráđđeaddi orgána ferte ovdánahttot Sámi parlamentáralaš ráđi ollái. Lea maiddái deaŧalaš ovdánahttit orgána mii fuolaha ehtalaš beliid sámi dutkamis.  Sámediggi áigu bargat dan ovdii ahte guovddáš dásis biddjojuvvojit čielga mearit dasa movt olahit sámiide ovttadássásaš dearvvašvuođa- ja sosiálbálvalusa ulbmila. Nuppástuhttinproseassat leat áddját, muhto Sámediggi oaivvilda almmotge ahte ovddasvástádus sámi perspektiivva integrerema dáfus dearvvašvuođa- ja sosialbálvalussii gullá fylkkagieldda ja gielddaid ásahusaide sámi ássanguovlluin. Sámdiggi oaivvilda maiddái ahte deaŧalaš oassi integreremis lea čalmmustahttit sámi dimenšuvnna dokumeanttain mat guoskkahit dearvvašvuođa ja sosiála doaimmaid Norggas. Dál «ávžžuhuvvo» dearvvašvuođa- ja sosiálbálvalus sierra dokumeanttaid bokte vuhtii váldit sámi álbmoga erenoamáš dárbbuid, omd. NOU 1995:6 bokte. Dát váikkuha dasa ahte dušše erenoamáš berošteaddji fágaolbmot/ásahusat barget integreret sámi perspektiivva dearvvašvuođa- ja sosialabálvalussii.  Lassin dása oaivvilda Sámediggi ahte lea deaŧalaš juohkit prošeaktaruđaid mat dál hálddašuvvojit Sosial- ja dearvvašvuođadepartemeantta prošeaktaortnega olis, maiddái maŋŋel go prošeakta loahpahuvvo 2001 loahpas. Dat buoridivččii fálaldagaid sámiide. Sámiide heivehuvvon bálvalusa ovdánahttin lea viiddis bargu, sihke sámegiela geavaheami ja sámi kulturipmárdusa dáfus, ja maiddái ásahusaid fysálaš heiveheami ja bálvalusa sisdoalu rievdadeami dáfus. Prošeaktaruđaid juolludemiin ii leat vejolaš nu sakka rievdadit dearvvašvuođa- ja sosialbálvalusfálaldaga sámi ulbmiliid mielde, ja NOU 1995:6 dokumeanttas leat áššit mat eai oba leat ge guoskkahuvvon, ovdamearkka dihte boazodoalu bargobiras. Dan dihte áigu Sámediggi oččodit prošeaktajuolludemiid jotkojuvvot ja juolludeami lassánit.  Sámi álbmogii heivehuvvon dearvvašvuođa- ja sosialfágaid dáfus lea hui dárbbašlaš dutkamiid oažžut áigái. Sámediggi áigu dan dihte bargat dan ovdii ahte Sosiala- ja dearvvašvuođadepartementa juolluda ruđaid dutkanprográmmii, nugo daddjo čielggadeamis sámi dearvvašvuođadutkanossodaga birra, mii dál lea ásahuvvome Kárášjohkii. Dutkanprográmma sisdoallu ferte dárkileappot čielggaduvvot sámi dearvvašvuođadutkama, sámi dearvvašvuođaásahusaid, Sámedikki ja Sosiala- ja dearvvašvuođadepartemeantta gaskka.  Sámiide heivehuvvon dearvvašvuođa- ja sosialafálaldaga oktavuođas lea dárbbašlaš oččodit gelbbolašvuođa eará álgoálbmogiin mat ellet minoritehtadilis ovttas eará álbmogiiguin. Riikkaidgaskasaš dearvvašvuođa álgoálbmogiid gaskkas ferte vuoruhuvvot, earret eará máilmmi dearvvašvuođaorganisašuvnna (WHO) ektui. Dáinna lágiin sáhttá Sámediggi oahppat eará guovlluid vásihusain movt heivehit dearvvašvuođa- ja sosialfálaldagaid álgoálbmogiidda ja vejolaččat ieš maiddái juogadit sámi guovlluid vásihusaid earáiguin. Riikkaidgaskasaš ovttasbargu loktejuvvo Sámi parlamentáralaš ráđi háldui.  Sámi kultuvrra dáfus leat Sámedikkis stuora hástalusat. Diggi áigu dan dihte evttohit doaimmaid mat nannejit sámi dáidaga ja kultureallima. Boahttevaš sámi kulturpolitihka hábmemis mánáid ja nuoraid várás, lea hui deaŧalaš maiddái árvvoštallat stuora nuppástumiid mat leat dáhpáhuvvan ođđa áiggis ja maŋemus jagiid. Sámi mánáid ja nuoraid bajásšaddandiliid buorideami dáfus fertejit gaskaoamit vástidit dan girjáivuhtii mii lea bajásšaddaneavttuid ja giela dáfus. Lea deaŧalaš áigái oažžut iešguđetlágán doaimmaid iešguđet sámi guovlluide, ja maiddái surggiin mat dán rádjái eai leat leamaš nu guovddážis. Dan rájes go Sámi kulturráđđi ásahuvvui, leat dihtomielalaš kulturovddideami vejolašvuođat buorránan. .  Sámi servodagas lea bargu almmotge easkka álggahuvvon guovddáš kultursurggiin, ja eanetlogu kultuvrra ektui leat sámi servodagas vuos oalle gáržžes vejolašvuođat aktiivvalaččat ovddidit iežas kultuvrra. Sámi kultuvrra ovddideami ja nannema viidáset proseassas lea Sámediggi dan duohken ahte guovddáš eiseválddit, erenoamážit Kulturdepartemeanttas čájehit beroštumi, ovttasbargodáhtu ja čuovvolit áigumušaid.  Deaŧalaš kulturdoaibmabidju lea Sámedikki mielas sihkkarastit ja ásahit sámi kulturguovddážiid. Sámi kulturguovddážiin lea guovddáš sajádat sámi kultuvrra ovddideamis. Dat guoská earret eará oktavuođain gos sámegiella ja kultuvra lea rašši. Stuora oassi sámi álbmogis ássá bieđgguid ja dábálaččat guovlluin gos lea heajos infrastruktuvra. Bušeahttamearit maid sámi kulturásahusat ožžot eai leat doarvái stuorrát. Dađistaga stuorát dárbbut ovdanbohtet, ja ásahusaid lohku mat dárbbašivčče doaibmaruhtadeami, lassána dađistaga. Dat lea iešalddis buorre. Sámediggái šaddá hástalussan oažžut doaibmadoarjaga kulturviesuide/kulturásahusaide dárbbašlaš dássái. Sámediggi čujuha ahte Kulturdepartementa galgá váldit ovddasvástádusa Sámi duhátjagibáikki Nuorta-sámi musea ásaheamis, ja fuolahit ahte juolluduvvo doarjja 2002 stáhtabušeahta bokte. .  Sámediggi čujuha dasa ahte Sámi báikenamaid nammanevvohat dál gullá Norgga giellaráđi vuollái. Sámedikkis lea eambbo gelbbolašvuohta sámegielas ja sámi báikenamain go giellaráđis. Dasa lassin leat dikkis buoret organisatuvralaš ja eará fágalaš eavttut nannet sámi báikenammabarggu. Danne evttohuvvo sirdit Nammanevvohaga Sámedikki vuollái. .  Sámediggi lea 2000:s bargan aktiivvalaččat nannet sámi museaid, ja lea dan oktavuođas ráhkadan sierra sámi museačielggadeami mas leat boahttevaš organiseren- ja stivrenstruktuvrrat. Dat erenoamáš hástalus mii sámi museain lea, lea ahte dat galget leat kultuvrralaš ipmárdusa ja identitehta guovddážin, ja dialogaoasseváldit sihke siskkáldas ja olgguldas oktavuođain. Danne šaddá kulturkritihkalaš áššiid perspektiivvas maid eambbo mearkkašupmi, earret daid duohta ja praktihkalaš váikkuhusaid geažil mat juo čuvvot giela. Hástalus lea álggahit kritihkalaš jurddašeami kultuvrra, historjjá ja identitehta dáfus guovtti oktavuođas, sihke minoritehta- ja majoritehtaservodagas, ja seammás váikkuhit positiivvalaččat sámi iešipmárdussii. Sámi servodaga dáfus sáhttá dán buoremusat olahit sámi museapolitihka ovddidemiin, mas sámi servodat ieš váldá ovddasvástádusa kulturárbbi gáhttemis ja geavaheamis. .  Sámediggi lea vuoruhan sámi museaid 2001 bušeahtas. Mii vuordit ahte Kulturdepartementa aktiivvalaččat čuovvola Sámedikki áigumušaid hálddašit museaid ja ovddidit Nuortasámi musea sámi našuvnnalaš duhátjagibáikin. Sámedikkis lea našuvnnalaš ovddasvástádus hábmet sámi dáiddapolitihka mii seailluha ja nanne sámi dáidaga ovddideami. Sámediggi vuordá ahte Kulturdepartementa heiveha resurssaid nu ahte sámi dáiddamusea ja sámi dáiddaoahpahus alit dásis, mii lea plánejuvvome, sáhttá duohtan dahkkot. .  Bajimus našuvnnalaš kulturpolitihkalaš ulbmilat fertejit čielgasit defineret sámi medijaid rolla ja mearkkašumi sámi álbmoga dárbbuid ja gáibádusaid ektui mii guoská kulturcealkámušaide, sátnefriddjavuhtii, diehtojuohkimii ja demokráhtalaš oassálastimii. Dihtomielalaš sámi kulturpolitihkalaš vuoruhemiid bokte sáhttá hehttet dan gielalaš ja kultuvrralaš goarideami maid mediapolitihkalaš ovdáneapmi čuovuha. .  Sámediggi áigu ráhkadit ollislaš sámi mediapolitihka mii oppalaččat fuolaha sámi álbmoga, ja erenoamážit mánáid ja nuoraid dárbbuid, beaivválaš TV- ja preassafálaldagaid, ja jeavddalaš almmuhemiid. Muđui čujuhit Sámedikki cealkámušaide NOU 2000:15 Duhátjagimolsuma preassapolitihkka (ášši 46/00), sámi TV-sáddagiid birra (ášši 51/00) ja áššis R/147/00. Sámediggi eaktuda ahte Ráđđehus juolluda daid dárbbašlaš resurssaid maid dákkár doaimmat mielddisbuktet. . 2. Sámedikki politihkalaš bargu jagi 2000:s.  Dán kapihttalis muitalit guovddáš áššiid birra maiguin Sámediggi lea bargan jagi 2000:s. Mearrádusat maidda čujuhuvvo, leat mearriduvvon Sámedikki dievasčoahkkima eanetloguin. Unnitloguevttohusat bohtet ovdan Sámedikki čoahkkingirjjiin. Áššit mat leat gieđahallon Sámedikki dievasčoahkkimiin, namuhuvvojit sierra áššenummariin. . 1. Vuoigatvuođat.  Sámediggi oaivvilda ain ahte minerálaláhka ii galgga mearriduvvot ovdal go hálddašanortnegat mat buorebut nannejit sámi vuoigatvuođaid, leat mearriduvvon. Danne ferte ođđa minerálalága evttohus maŋiduvvot dassážii go Sámi vuoigatvuođalávdegotti bargu lea gieđahallojuvvon Stuoradikkis. Oassi ođđa minerálalága evttohusas oainnat guoskkaha dan debáhta eatnamiid ja čáziid vuoigatvuođaid birra maid Sámi vuoigatvuođalávdegoddi lea meannudan. Jus galgá čorgadit ja oktasaš vuogi mielde meannudit áššiid mat guoskkahit sámi guovlluid riektediliid, de lea deaŧalaš ahte maiddái sámi vuoigatvuođalávdegotti mearrádusat deattuhuvvojit minerálalága evttohusaid ektui. .  Sámi vuoigatvuođalávdegotti Finnmárkku čilgehusa čuovvoleapmi NOU 1997:4 mainna Ráđđehus lea bargame, šaddá standardin sápmelaččaid viidáset vuoigatvuođabargui. Norga áigu leat njunnožis riikkaidgaskasaš olmmošvuoigatvuođaid dáfus. Sámediggi vuordá ahte stáhta čuovvu sámi vuoigatvuođaid barggus daid standardiid mat biddjojit riikkaidgaskasaš oktavuođain, ja atná daid vuođđun dan siskkaldas proseassas mii lea jođus. Sámediggi háliida ovttasbargat Ráđđehusain viidáset barggus, ja ahte ovttasbargu sáhtášii formáliserejuvvot. Guovlluin olggobealde Finnmárkku leat stuora ja viiddis doaimmat vuordime. Ii leat vuos nammaduvvon lávdegoddi daidda guovlluide mat leat lulábealde Finnmárkku, muhto mandáhta ja lávdegotti jođiheaddji gal leat juo válljejuvvon. Ráđđehus lea geažuhan ahte Sámediggi beassá evttohit 3 dan 14 ovddasteaddjis mat ođđa Sámi vuoigatvuođalávdegoddái galget nammaduvvot. Dáinna ii leat Sámediggi veahášge duhtávaš. Sámedikki bealis lea deattuhuvvon ahte Sámediggi galgá beassat evttohit beali lávdegotti miellahtuin. .  St. dieđ. nr. 21 (1999-2000) Olmmošárvu guovddážis - olmmošvuoigatvuođaid doaibmaplánas boahtá ovdan ahte ráđđehus áigu bargagoahtit nannet olmmošvuoigatvuođaid maiddái riikkarájiid siskkobealde. Sámediggi gieđahalai dieđáhusa 28.02.-03.03.00 dievasčoahkkimis. Dieđáhusa mearkkašumiin čujuha Sámediggi earret eará ahte sámiid iešmearridanvuoigatvuođa vuođđu lea riikkaidgaskasaš vuoigatvuođain, ja ahte ii sáhte ráhkaduvvot sierra definišuvdna álgoálbmogiid iešmearrideami dáfus. Iešmearrideapmi lea sámepolitihkalaš doaimmaid deaŧaleamos vuođđu. Dása gullet maiddái eatnamiid ja čáziid vuoigatvuođat ja hálddašeapmi, danne go dat leat sámi servodatovdáneami vuođđun. Muđui celkkii Sámediggi ahte lea illudahtti go galgá huksejuvvot álgoálbmotvuoigatvuođaid gelbbolašvuođaguovddáš, ja dán guovddáža ávžžuhii ásahit Guovdageidnui. Sámedikkis lea prinsihppa ahte sápmelaččain lea alddiineaset buoremus gelbbolašvuohta álgoálbmotáššiid dáfus, sihke našuvnnalaččat ja riikkaidgaskasaččat. Sámediggi bivddii maiddái ahte suorggit nu go dearvvašvuohta, mánát, nissonolbmot, diehtojuohkin ja riektesihkarvuohta galget vuoruhuvvot. Mearrádusas čujuhii Sámediggi maiddái dasa makkár várra beare alla boraspirelogus lea sámi boazodollui, dasgo boraspiriid vuoruheapmi dagaha olbmuid eallinlágiid ja olmmošvuoigatvuođakonvenšuvnnaid ovdii, mat galget sihkkarastit sámi kultuvrra ja ealáhusaid. Sámediggi bivddii maiddái ahte ILO-konvenšuvdna nr. 169 váldojuvvo atnui Norgga lágain, ja čujuhii dasa ahte dát lea okta dain buot deaŧaleamos olmmošvuoigatvuođainstrumeanttain álgoálbmotáššiid dáfus. . Riikkaidgaskasaš olmmošvuoigatvuođadoaimmaid dáfus čujuhii Sámediggi dasa makkár dárbu lea nannet doaimmaid sihke ON, Arktálaš ráđi, Barentsovttasbarggu ja davviriikkalaš sámekonvenšuvnna ektui. Sámediggi čujuhii maiddái dan ilgadis dillái mii Tibetas lea, ja ávžžuhii Norgga eiseválddiid, geat lea ON olmmošvuoigatvuođalávdegottis lahttun, váldit ášši ovdan. 2. Sámegiella.  Sámi giellaráđđi fuolaha Sámedikki giellabargguid. Sámelága giellanjuolggadusaid mielde galgá giellaráđđi ee. bargat ovddidit sámi terminologiija. Terminologiijabarggus lea giellaráđđi nammadan golbma fágatearbmajoavkku mat galget gieđahallat ja dohkkehit daid iešguđetge giellajoavkkuid tearpmaid. Fágatearbmajoavkkut dárkkistit, gieđahallet ođđa sániid ja tearpmaid ja buktet dasto mearrádusevttohusa giellaráđđái. Giellaráđđi meannuda evttohusa ja váldá formálalaš mearrádusaid. Sámi terminologiija ovddideapmi lea hui deaŧalaš doaibma sámegiela seailluheamis ja giellageavaheami nannemis. Jus sámegiella galgá sáhttit geavahuvvot fágalaš oktavuođain, de lea eaktu ahte sámegielas gávdno fágaterminologiija ja fágadoahpagat buot dárbbuide. .  Sámelága giellanjuolggadusaid § 2.2 e daddjo ahte Sámi giellaráđđi galgá fievrridit dohkálaš jorgaleddjiid ja dulkkaid registara. Sámi giellaráđis lea dohkkehanortnet man vuođul sáhttá registreret dohkkehuvvon dulkkaid. Dát ortnet guoská vuosttažettiin sámi dulkkaide Norggas, muhto prinsihpalaččat berrešii Davviriikkaid sámegielagiin leat oktasaš dulkonortnet. .  Sámi giellaráđis lea leamaš bargojoavku mii lea ráhkadan evttohusa movt sáhttá oažžut dulkaautorisašuvnna. Giellaráđđi lea dan dohkkehan áššis SG 21/95. Autorisašuvdnaortnegis leat guokte sierra oasi, dulkongeahččaleapmi ja autorisašuvdnalohpi. Geahččaleapmi addá olbmuide geat barget dulkan, vejolašvuođa čájehit iežaset dulkongelbbolašvuođa. Maŋŋel go geahččaleami lea ceavzán, ožžot vejolašvuođa ohcat lobi geavahit ámmátnamahusa autoriserejuvvon dulka. Dát ámmátnamahus dáhkida geavaheddjiide dulkondohkálašvuođa. .  Sámelága láhkaásahus geatnegahttá Sámi giellaráđi Norgga bealde ovttasbargui rájiid rastá (buohtastahte § 2 c ja f). Leat olu prinsihpalaš áššit maid giellalávdegoddi ferte meannudit mat čuhcet njuolga giellaráđiid bargguide, omd. gáibidit giellajoavkkuid normeren- ja čállinvuogigažaldagat oktasaš davviriikkalaš čovdosiid. Sámi giellalávdegotti bargu lea nu mávssolaš sámegiela gáhttemii ja ovdáneapmái, ja danne lea buorre go orgána dál lea fas doaibmi, ii dušše politihkalaččat, muhto maiddái hálddašandásis. .  Sámi giellaráđđi lea Sámelága giellanjuolggadusaid ásahus ja Sámedikki mearrádusa mielde áššis 45/94 geatnegahtton dahkat stuorát giellageavahaniskkadeami Sámediggái juohke njealját jagi. Dát giellageavahaniskkadeapmi lea vuođđodokumenta Norgga ráđđehusa dieđáhussii Norgga sámepolitihka birra Stuoradiggái juohke njealját jagi. Lea vuosttaš geardi ahte giellaráđđi lea dahkan dákkár giellageavahaniskkadeami. Iskkadeami bohtosat leat ráđi 2000 jahkedieđáhusa njealját oasis. Iskkadeami ovdabargu lea dahkkon 1999:s ja iskkadeapmi lea čađahuvvon 2000:s. . Rávisolbmuid vuoigatvuohta oažžut sámegiel oahpu.  Sámelága § 3-8 mielde lea juohkehaččas vuoigatvuohta oažžut oahpu sámegielas. Sámeláhka § 3-7 mearrida vuoigatvuođa oahpahusvirgelohpái bálkkáin olbmuide geat barget báikkálaš dahje guovlulaš almmolaš orgánas mii lea hálddašanguovllus. Dás lea dat eaktu ahte orgána dovdá dárbbu. § 3-7 mielde orro leame hui álki beassat lohkat sámegiela bálkkáin jus bargá almmolaš hálddahusas, ja § 3-8 ja dan láhkaásahusa mielde orro leame hui álki oažžut sámegiel oahpu nuvttá. Geavatlaččat dat ii oro doaibmame lága ulbmila mielde. Duohtavuođas čájehuvvo ahte § 3-8 ja dan láhkaásahusas lea oahppu gáržžiduvvon davvisámegillii, DAVVIN ja SÁMÁS kurssaide ja oahppoorganisašuvnnaide. Giellaráđi stuorámus hástalus lea muitalit olbmuide makkár vuoigatvuohta sis lea geavahit ja oahppat sámegiela Sámelága giellanjuolggadusaid vuođul ja Rávisolbmuid oahpahuslága vuođul. (Vuođđoskuvlalága ja Joatkkaskuvlalága mearrádusaid gozihit eará ásahusat). Lea stuora bargu olahit Sámelága § 1-5: Sámegiella ja dárogiella leat ovttaárvosaččat. Dat galget leat dássálagaid 3. kapihttala mearrádusaid mielde. Dás ii leat sáhka dušše das ahte bearráigeahččat almmolaš ásahusaid ahte dat čuvvot mearrádusaid, muhto dás lea maid sáhka movttiidahttit juohke ovttaskas olbmo sihke priváhta ja almmolaččat geavahit sámegiela buot dilálašvuođain nu ahte § 1-1 ja § 1-5 ollašuvvagohtet. Sámi giellaráđđi lea máŋga jagi árvalan ahte namuhuvvon doaimmaide juolluduvvo sierra ruhta danne go dán rádjái lea čájehuvvon ahte Sámelága §§ 3-7 ja 3-8 leat dušše bábirmearrádusat nu guhká go daidda ii leat dihto ruhta biddjon. . Sámedikki dievasčoahkkimis mearriduvvui áššis 22/00: Sámi nuoraid oahppostipeandaortnega hálddašeapmi sirdojuvvo Sámi giellaráđis Sámedikki oahpahusossodahkii 2000 čakčalohkanbaji rájes. . 3. Oahpahus ja duktan.  Ođđajagimánu 1. b. 2000 loahpahuvvui Sámi oahpahusráđđi Girko-, oahpahus- ja dutkandepartemeantta ráđđeaddi orgánan. Seamma beaivvi rájes rievddai čállingoddi sierra ossodahkan Sámedikki váldohálddahusas. .  Sámediggi lea álggahan čielggadanbarggu man ulbmil lea kártet makkár oahpahusfálaldagat vuođđo- ja joatkkaskuvlla ohppiin leat geat orrot sámegiela hálddašanguovllu olggobealde. Lea stuora dárbu kártet sámegiel oahpahusa dili, danne go čájehuvvo ahte ohppiide geat orrot sámegiela hálddašanguovllu olggobealde, lea váttis lágidit sámegiel oahpahusa ee. danne go vuoigatvuohta sámegiel oahpahussii lea čadnon Oahpahuslága «sámi guovlluide». Seamma váttisvuohta lea 10-jagi vuođđoskuvlla sámi oahppoplánaid (O97S) oahpahusa dáfus. Sámediggi lea máŋggaid jagiid bargan dan ovdii ahte sámi oahppit berrejit oažžut vejolašvuođa válljet vuosttašgiela: sámegiela ja dárogiela, sihke vuođđo- ja joatkkaskuvllas. Dát berrešii nannejuvvot Oahpahuslágas. Dálá dilli lea ahte olu oahppit geain lea sámegiella vuosttašgiellan vuođđoskuvlla dásis, válljejit sámegiela B/C-giellan go ollejit joatkkaskuvlla dássái. Sámediggi lea bivdán ahte sámegiella oažžu stahtusa sierra giellan go ohcá alit ohppui, nu ahte oahppit eai galgga dárbbašit hilgut sámegiela vuosttašgiellan vai ožžot dárbbašlaš lassipoeŋggaid go galget alit ohppui álgit. Sámediggi lea digaštallan ášši Girko-, oahpahus- ja dutkandepartemeantta politihkalaš jođihangottiin. Juovlamánus lea GOD mearridan ahte joatkkaskuvllaoahppit galget sáhttit válljet sihke sámegiela ja dárogiela vuosttašgiellan.  Norgga oahpahusa Diehtojuohkin- ja gulahallanteknologiija (IKT) doaibmaplána lea digaštallojuvvon GOD politihkalaš jođihangottiin, gos Sámediggi deattuhii ahte sámi skuvla ferte váldot mielde boahttevaš jagiid IKT-vuoruhemiide. Sámediggi ii leat ožžon ávkki ruđain mat juolluduvvojedje skuvlla IKT váste miehtá riikka. Dán jagi leat deattuhan ahte Sámediggi beassá hálddašit daid ruđaid maid Stuoradiggi lea juolludan skuvlla IKT-doaimmaide. .  Sámediggi lea ráhkadan strategalaš plána sámi oahpponeavvuid ráhkadeapmái «Eallju vuoitá goavvelihku», maid Sámedikki dievasčoahkkin mearridii áššis 28/00 miessemánus 2000. Plánas čielggadit dálá oahpponeavvodili ja boahttevaš dárbbuid, ja maid berre deattuhit ja vuoruhit 2001-2005 áigodagas. Oahpponeavvuid dohkkehanortnet loahpahuvvui borgemánu 1. b. rájes, ja dát mielddisbuktá ahte Sámediggi ii šat dohkket oahpponeavvuid mat leat álggahuvvon maŋŋel dán beaivvi. Sámediggi lea gulaskuddancealkámušas vuosttildan stáhtalaš oahppogirjjiid dohkkehanortnega heaittiheami. Sihkkarastin dihte oahpponeavvuid kvalitehta, ja vai čielgasit boahtá ovdan makkár gáibádusat gárvves oahpponeavvuide biddjojit, de lea Sámediggi ráhkadan eavttuid mat šaddet ruhtajuolludemiid vuođđun. Dasa lassin leat ráhkaduvvon ođđa ohcanskovit vai oahpponeavvoráhkadeddjiide šaddá álkit oaidnit mii ohcamis galgá boahtit ovdan. Oahpponeavvoprošeavttaid ruđat almmuhuvvojedje golggotmánus 2000, ja dan oktavuođas dollojuvvui diehtojuohkinčoahkkin lágádusaide ja eará oahpponeavvobuvttadeddjiide.  Sámedikki ávžžuhusaid vuođul ásahii Stáhta erenoamášpedagogalaš doarjjavuogádat fágalaš guovddášdoaimma erenoamášpedagogalaš suorggi siskkobealde, mii šaddá sierra ovttadahkan Sámi allaskuvlii Guovdageidnui. Sámi guovddášdoaibma doaibmagoahtá 01.01.2001 rájes. Sámediggi deattuhii ahte erenoamášpedagogalaš fálaldaga nannen ja ovdánahttin sámi álbmoga ektui ferte dáhpáhuvvat fierpmádatmodealla siskkobealde. Fierpmádat ferte leat čadnon dakkár birrasii mii maid bargá gelbbolašvuođa loktemiin dán fágasuorggis. Das fertejit leat mielde sihke julev-, davvi- ja lullisámi giellaguovllut, ja ferte sihkkarastit ovttasteami Pedagogalaš Psykologalaš bálvalusain (PP-bálvalus) ja muđui báikkálaš ja regiovnnalaš doarjjadoaimma gaskka. Sámediggi oaivvilda ahte guovddášdoibmii galgá ásahuvvot referánsajoavku. .  Sámi mánáidgárddiid erenoamáš stáhtadoarjaga hálddašeapmi sirdojuvvo Mánáid- ja bearašdepartemeanttas Sámediggái ođđajagimánu 1. b. 2001 rájes. Sámi mánáidgárddiid erenoamáš stáhtadoarjaga ulbmil lea buhtadit daid eambbogoluid maid sámi mánáidgárdefálaldat mielddisbuktá, ja dainnalágiin sihkkarastit ahte sámi mánáidgárdemánát besset ovddidit ja nannet iežaset sámegiela ja sámi kulturduogáža. Sámediggi lea ožžon raportta Mánáid- ja bearašdepartemeanttas sirdima birra, ja lea dan oktavuođas mearridan ahte jagi 2001 mielde galgá dálá ortnet evaluerejuvvot , ja ahte galget ráhkaduvvot njuolggadusat gos sámi mánáidgárddiid doarjaga juolludeami eavttut mearriduvvojit. .  Sámediggi lea áššis 47/00 buktán gulaskuddancealkámuša NOU 14:2000 Frihet med ansvar - om høgere utdanning og forskning i Norge. Sámediggi válljii ieš buktit cealkámuša vaikko Sámediggi ii lean gulaskuddanásahus. Sámediggi lea buktán mearkkašumiid sámi oahpahusa, dutkama ja gaskkusteami birra, ja maiddái universitehtasektuvrra stivrenstruktuvrra birra. . Sámediggeráđđi lea reivves b. 12.07.00 bivdán Girko-, oahpahus- ja dutkandepartemeantta vuoruhit hukset sámi dieđalašvistti Guovdageidnui mas leat vihtta iešguđetlágán fágabirrasa vuođđun. . Sámediggi lea áššis R 16/00 buktán mearkkašumiid departemeantta evttohussii lága bokte nannet rávisolbmuid vuođđo- ja joatkkaoahpahusa, heaittihit oahppogirjjiid stáhtalaš dohkkeheami ja evttohussii rievdadit priváhtaskuvlalága. Sámedikki mielas lea buorre go rávisolbmuid vuoigatvuohta vuođđoskuvla- ja joatkkaoahpahussii nannejuvvo lága bokte, ja go čielggaduvvo makkár juohku stáhta, fylkka ja gielddaid ovddasvástádusas galgá leat. Rávis sápmelaččat galget maid oažžut vejolašvuođa váldit oahpu sámegielas vuosttaš- dahje nubbingiellan O97S mielde. Sámediggi oaidná dárbbašlažžan ráhkadit čielggadeami mii čilge makkár dárbbut boahttevaš sámi servodagas leat, ja makkár doaimmat gáibiduvvojit go galgá álggahit ja doahttalit servodaga ja ovttaskas olbmo dárbbuid. .  Sámediggi vuosttálasttii sámi oahppogirjjiid stáhtalaš dohkkehanortnega heaittiheami. Čujuhuvvo dasa ahte sámi oahppogirjjiid ráhkadeami ii sáhte buohtastahttit sullasaš gilvaleaddji girjemárkaniin mii Norgga oahppogirjjiin lea. Sámediggi deattuhii iežas gulaskuddancealkámušas ahte dál leat nu unnán lágádusat mat ráhkadit sámi oahppogirjjiid, danne ii ráhkaduvvo eará go okta oahpponeavvu guđege fágii/dássái. Juohke skuvla ja oahpaheaddjit fertejit geavahit dan ovtta oahpponeavvu - vaikko makkár kvalitehta livččii. Maiddái sámegiela dili dáfus ferte dohkkehanortnet bisuhuvvot. Julev- ja lullisámi oahppogirjjiid dáfus leat ain álggahandásis, ja lea stuora ballu ahte dát sáhttá mielddisbuktit ahte gielalaš kvalitehta hedjona sámi oahppogirjjiin. .  Priváhta skuvllaid dáfus lea Sámedikki mielas buorre ahte priváhta skuvllain galget leat seamma rámmaeavttut ja njuolggadusat go almmolaš skuvllain. Dát lea mielde sihkkarastime ovttaskas oahppi vuoigatvuođaid. .  Sámedikki oainnut eai doahttaluvvon. Dohkkehanortnet heaittihuvvui 01.08.2000, ja maiddái sámi oahpponeavvuid ektui. .  4. Ealáhusat.  Sámediggi deattuha láhčit diliid nu ahte sámi guovllut galget geasuhit sámi álbmoga ásáiduvvat dohko. Servodatovdáneapmi gáibida ahte mii háhkat dakkár servodaga mas gávdnojit juohkelágán gálvvut ja bálvalusat buot ealáhusain. Árbevirolaš ja ođđamállet lotnolasealáhusat leat guovddážis sámi guovlluid ealáhusovdánahttimis. .  Sámedikki ealáhuspolitihka bokte áigut bargat dan ovdii ahte sámi servodaga ealáhusstruktuvra dohkkehuvvo buorebut. Danne lea deaŧalaš oassálastit iešguđetlágán ovttasbargoforain, ja dainna lágiin čilget iežas politihka ja strategiijaid dakkár servodatsurggiin gos galgá fuolahit sámi perspektiiva. Seammás sáhttá maiddái buorebut ovttastahttit veahkkedoaimmaid plánaid, prográmmaid ja doaimmaid čuovvoleami ja čađaheami dáfus. Lea deaŧalaš ovttastahttit kultuvrra ja ealáhusa go galgá ráhkadit strategiijaid nana ovdáneami dáfus sámi servodagas. Gilleservodaga ealáhusstruktuvrras leat olu ovttaolbmodoaimmat maid gohčodit dállodoallofitnodahkan doppe gos fitnodatekonomalaš ovdánanjurdda ii leat nu dábálaš. .  Jahki 2000 lea Nuppástuhttinprográmma maŋemus jahki. Sis-Finnmárkku ovdánahttinforumas lea leamaš ovddasvástádus čatnat nuppástuhttinbarggu dábálaš veahkkedoaibmabargui. Nuppástuhttinbálká-ortnega stahtus lea ahte 101 doalus lea 23 heaitán boazodoalus. 53 doalu leat fas álgán boazodollui ja 25 doalu eai dieđe vuos álget go boazodollui. Ovdánahttinforuma dieđuid mielde ii leat boazodoalloealáhusas álkit dilli dál go ovdal nuppástuhttinprográmma. Ovdánahttinforuma konklušuvdna lea ahte nuppástuhttin lea lihkostuvvan bures sidjiide geat leat váldán oahpu, muhto lea veaháš eahpečielggas sin dáfus geat leat válljen ásahit sierra doaimmaid. Nuppástuhttinprográmma loahpaheami oktavuođas lea Sis-Finnmárkku Ovdánahttinforum evttohan ásahit ovdánahttindoaimma ja investerendoaimma dan njealji nuppástuhttingildii ja Unjárgga gildii. Indre-Finnmark Utviklingsselskap (IFU) galgá leat ealáhusovdáneami regiovnnalaš veahkkeneavvu. Olu dain eavttuin mat ledje biddjon dán guovtti doaimma ásaheami oktavuođas, eai leat ollašuvvan. Okta gielda ii háliit oassálastit barggus danne go hálddahusgolut šaddet badjelmearálaččat, ja dat njamistivčče gieldda ealáhusfoandda guorosin. Ii fylkkagielda ge leat juolludan daid ruđaid mat livčče dárbbašlaččat dán guovtti doaimma ásaheamis. Sámediggi áigu ságastallat ásaheami birra ođđajagimánus. .  Sámediggi lea ásahan guokte virggi dán njealji nuppástuhttingieldda ealáhusovddideami plánabarggu ráhkaneami oktavuođas. Nubbi virgi lea Sámi ealáhusráđis ja nubbi fas Plána- ja hálddahusossodagas. Proseassat mat leat čađahuvvon, lea ee. sámi eanandoalloplána ráhkadeapmi, duoji ovdánahttinprográmma ja Sis-Finnmárkku ealáhusguorahallan. Dasa lassin lea evttohuvvon doaibma ealáhusovdánahttinbarggu boađusmihtideami oktavuođas. .  Duodji lea guovddáš sámi kulturfaktor, fága ja ealáhus. Ealáhusas lea buorre ovdánanvejolašvuohta, ja šaddá boahtteáiggis hui deaŧalaš loaktima ja ássama dáfus sámi guovlluin. Olbmuin lea stuora beroštupmi álggahit árbevirolaš duoji ealáhusláhkin, erenoamážit lotnolasealáhusaid oktavuođas. Dál lea suorggis unnán dienas iige leat nu gánnáhahtti. Sámedikkis ja eará guovddáš eiseválddiin lea erenoamáš ovddasvástádus láhčit diliid nu ahte sáhttá duoji ovddidit ealáhussan. Sámediggi nammadii lávdegotti mii galgá evttohit duoji viđajagi ovdánahttinprográmma sisdoalu. Dál lea lávdegotti bargu loahpahuvvon, ja galgá gieđahallot Sámedikkis 2001:s. Áššit mat leat árvvoštallon leat: sierra ealáhussoahpamuš duojáriidda Sámedikki lotnolasealáhusortnegiid viidásetovdáneami vejolašvuođaid ektui, duodjeoahppu ja -oahpahus ovddasvástádusjuoguin, iešguđetlágán ortnegiid organiseren ja ruhtadeapmi, erenoamáš doaimmat gávpe- ja vuovdalanáššiid dáfus, ja duoji oppalaš rámmanjuolggadusat. Sámediggi, gullevaš departemeanttat ja regiovnnalaš eiseválddit ja organisašuvnnat, fitnodagat ja ásahusat mat barget dujiin ráhkadit ovttas prográmma detáljjaid. Sámediggi meannuda bargojoavkku evttohusa 2001 vuosttaš jahkebealis. . Guolástus.  Sámedikki ulbmil lea nannet sámi álbmoga guolástanvuoigatvuođaid nu ahte sáhttá seailluhit ja ovddidit sámi giela, kultuvrra ja ealáhusaid. Sámediggi áigu bargat dan ovdii ahte hálddahusa ja maritiima resurssaid seailluheami lagasvuođa- ja sorjjasvuođaprinsihpat dahkkojit duohtan. Sihke Norgga arktálaš dorskkebivdu, diksobivdu davábealde 620 N, Norgga vuotnadorskkebivdu ja šákšabivdu lea leamaš hui garas jagi 2000:s, ja sáhttá guhkit áiggu vuollái dagahit sihke Finnmárkku vuonaid ja rittuid, ja Barentsábi ekologiija ovdii. Sámedikki mielas lea vahát go Norgga vuotnadorskki lea nálihuvvan, danne go dát šládja han lea lagas riddo- ja vuotnabivddu vuođđun. .  Sámediggi lea ráhkadeame prošeavtta «Nana ovdáneapmi dihto vuonain». Prošeakta lea sámi riddo- ja vuotnaguovlluid doaibmaplána čuovvoleapmi, ja LA-21 prošeakta. Prošeakta galgá vuosttažettiin guorahallat dáid guovlluid; Divttasvuotna Nordlánddas, Ivguvuotna Tromssas ja Deanuvuotna Finnmárkkus. Ovdabargguid ja prošeavtta čađaheami oktavuođas lea ásahuvvon hálddahuslaš referánsajoavku mas leat mielde Gieldda- ja guovlludepartementa, Guolástusdeparatementa, Birasgáhttendepartementa ja Sámediggi. Váldoprošeakta biddjo johtui 2001 vuosttaš jahkebealis. Sámediggi lea «Nana ovdáneapmi dihto vuonain» prošeavtta oktavuođas evttohan ahte buot fatnasat mat leat ohcan searvat Guolástusdirektoráhta čoahkkeearreprošektii, ja mat gullet dán golmma vuotnaguvlui, galget beassat leat mielde geahččalanprošeavttas. Duogážin dása lea dat go čoahkkeearreprošeakta lea deaŧalaš doaibma báikkálaš hálddašanortnegiid geahččaleamis. .  Sámediggi lea maid bivdán Guolástusdepartemeantta juolludit 3 miljon ruvnno Sámi riddo- ja vuotnaguovlluid doaibmaplána čuovvoleapmái. .  Daid váttisvuođaid oktavuođas maid gonagasreabbá dagaha vuotnabivdiide sámi guovlluin, lea Sámediggi bovdejuvvon searvat bargojovkui maid Guolástusdepartementa jođiha. Bargojoavkku ulbmil lea buktit evttohusaid gonagasreabbá boahttevaš hálddašeami ja bivddu birra. Bargu galgá loahpahuvvot 2001:s. .  Sámediggi lea aktiivvalaččat bargan buoridit sápmelaččaid vuoigatvuođaid bivdit rundierpmáid Norlánddas, Tromssas ja Finnmárkkus, ja lea dan bokte ožžon oppalaš doarjaga Regulerenráđis rundierpmáid regulerenevttohussii 2000:s. .  Sámediggi lea maid evttohan ahte Guolástusdepartementa bisseha buot feastonuohttebivddu, ja ráddje autoliidna- ja snoranuohttebivddu 12 n. miilla davábealde 62 0 N siskkobealde, nu ahte áhpefatnasat eai beasa bivdit vuonain ja lagamus riddomearas. Dasa lassin lea Sámediggi ávžžuhan ahte dorskke-, dikso- ja sáideguollebivddus čađahuvvo earreunnideapmi daid fatnasiid dáfus main lea vuoigatvuohta sallit- ja šákšabivdui. Doaibma juogadivččii buorebut sisaboađu guolástusaid gaskka, ja livččii dainnalágiin mielde dagaheame daid fanasjoavkkuid eambbo gánnáhahttin main ii leat sallit- ja šákšábivdolohpi. . Sámediggi lea postiivvalaš daidda proseassaide maid Birasgáhttendepartementa Villaksutvalget bokte lea álggahan gáhtten dihte Norgga luođoluossanáli. Sámediggi doalaha iežas ovddeš gáibádusaid ahte galgá ráhkaduvvot sierra čielggadeapmi das makkár mearkkašupmi luosas lea sámi kultuvrii ja servodateallimii. Dan oktavuođas áigu Sámediggi deattuhit man deaŧalaš lea muitit «várrogas»-prinisihpa nu ahte hehtte beassama ja guolledávddaid ja parasihtaid leavvama biebmanrusttegiin. Sámi oainnu mielde livččii katastrofalaš jus Njávdáma, Deanu ja Álttá čázádagaide boađáše várálaš dávddat dahje parasihtat. Dás áigu Sámediggi muittuhit ON-konvenšuvnna biologalaš eatnavuođa ja «várrogas»-prinsihpa birra, ja daid geatnegasvuođaid birra mat Norggas leat sámi álbmoga ektui vuođđolága § 110a bokte ja ee. ILO-konvenšuvnna nr. 169 ratifiserema bokte. .  Eanandoallu.  Sámediggi lea mannan jagi gieđahallan iežas eanandoalloplána. Dás daddjo ahte eanandoallu lea guovddáš sámi ealáhus- ja kultuvraguoddi; ja lea dasa lassin hui deaŧálaš bargo- ja ássanfaktuvra sámi guovlluin. Ealáhusa ovdánanvejolašvuođaid sámi guovlluin ferte buorebut árvvoštallat regiovnnalaš ovdánanperspektiivva ektui. Sámediggi oaidná rájiidrasttildeaddji ovttasbarggu sihke Suomain ja Ruoššain hui mávssolažžan Finnmárkku eanandoalu dáfus. Sámediggi áigu ain ovddidit sierra eanandoallopolitihka ee. daid veahkkedoaimmaid dáfus maid diggi hálddaša. .  Guhkit áiggi vuollái áigu Sámediggi oččodit eanandoallopolitihkalaš biire sámi ássanguovlluide. Sámedikki bajimus ulbmil sámi guovlluid eanandoalu dáfus lea sihkkarastit buriid bargovejolašvuođaid ja dainnalágiin seailluhit sámi giela ja kultuvrra. Olahan dihte dán, bargá Sámediggi dan ovdii ahte inkorporeret sámi eanandoallopolitihkalaš biire našuvnnalaš eanandoalloperspektiivii, sámi eanandoalu árvoháhkanprográmmii, ja heivehit Sámedikki veahkkedoaibmageavaheami eanandoalloealáhusa ektui. .  Olahan dihte sámi eanandoalu ulbmiliid, atná Sámediggi deaŧalažžan álggahit sierra árvoháhkanprográmma sámi guovlluide mas lea ollislaš ja servodatlaš perspektiiva. Árvoháhkanprográmma mii doahttala eará vuođđoealáhusaid, ja dat rádjeearut mat bohciidit eará ealáhusaid lotnolasdoaimmain, šaddet mearrideaddjin Sámedikki barggu dáfus bisuhit ja ovddidit sámi guovlluid barggolašvuođa ja ássama. Lea dárbbašlaš atnit lagas ovttasbarggu eanandoalloeiseválddiiguin jus galgá lihkostuvvat oažžut eanandoalu gánnáhahttin. .  Sámediggi lea skábmamánus 2000 álggahan ovdaprošeavtta nissonolbmuid ja nuoraid rekrutterenprográmma eanandoalu dáfus. Ovdaprošeavttas galgá ráhkaduvvot raporta daid faktuvvraid birra mat váikkuhit nissonolbmuid ja nuoraid oččodeami eanandollui, infrastruktuvrraid birra mat gusket dása, man ulbmil lea čilget dili, ulbmila, mandáhta, vuoruhansurggiid, prográmma organiserema ja ruhtadeami ja makkár doaimmat galget čađahuvvot vai joksá ulbmiliid. Doaibma lea okta dain vuoruhuvvon doaimmain mat bohtet ovdan Sámi riddo- ja vuotnaguovlluid doaibmaplánas. Eanandoalu dáfus lea deaŧalaš čađahit sierra doaimmaid nissonolbmuid ja nuoraid várás. .  Boazodoallošiehtadus 2000-2001.  Finnmárkku boazologu dilli lei guovddážis 2000-2001 šiehtadallamiin. Sámedikki bealis deattuhuvvui ahte dilli mii lea badjánan, lea máŋggabealát. Okta bealli lea luonddu- ja birasáššit, mat dieđusge leat guovddážis boazodoalu ekologalaš vuođu ektui. Dasto leat servodat- ja kulturbealit, danne go leat olu bargit ja bearrašat geaidda dilálašvuohta váikkuha njuolga. Sámedikki mielas lea dárbbašlaš deattuhit ahte dáid beliid ferte fuolahit boazologu heiveheami viidáset barggus. Šiehtadusbealit válljejedje guođđit áššiid šiehtadallamiin mat gusket bajimus boazolohkui. Sámediggi lea duhtávaš dáinna čovdosiin. Lea dovddus ahte boazologu heiveheapmi lea lágalaš veahkkedoaibma, ja danne eai dárbbaš bealit šiehtadallat dán ášši. .  Lotnolasealáhusat.  Sámediggi oaivvilda ahte árbevirolaš ealáhusat galget sihkkarastojuvvot, seammás go ođđa ealáhusat ožžot ovdánanvejolašvuođaid. Lea erenoamáš dárbu ođđa doaimmaide danne go lea mávssolaš háhkat máŋggalágán bargosajiid sámi guovlluide. Danne lea maiddái dárbbašlaš beroštit ealáhusain ja bargosajiin mat eai gula vuođđoealáhusaide. . Sámediggi deattuha áššis 29/00 ahte luonddu, kulturduovdagiid ja sámi kulturdoaimmaid ovttasdoaibma sáhttá mielddisbuktit buriid vásáhusaid ja doaibmafálaldagaid sámi báikkálaš servodagaide. Dán oktavuođas šaddet kulturmuittut, museat, duoji buvttadeapmi ja gávppašeapmi sámi mátkkošteami vuođđun. Dattetge sáhttet mássaturisma ja sámi kultuvrra summál geavaheapmi mátkkoštanoktavuođain mielddisbuktit olu hástalusaid. Danne lea Sámedikki mielas dárbbašlaš ahte sámit ieža stivrejit ja bearráigehččet doaimma. .  Guovddáš eiseválddit leat unnán vuoruhan lotnolasealáhusaid. Lotnolasdoaimmaid rámmanjuolggadusat fertejit buoriduvvot guolásteami, eanandoalu ja boazodoalu dáfus. Eanandoallo-, boazodoallo- ja guolástanpolitihka veahkkedoaimmaid koordineren lea hui deaŧalaš vai sáhttá álkibut heivehit ealáhuspolitihka lotnolasealáhusdoaimmaid ovdáneami ektui. Eanandoallošiehtadusa mielde leat 2 miljon ruvnno sirdojuvvon boazodoallošiehtadusa bokte lotnolasealáhusaide. Doaibmadoarjaga ohcciidlohku lea dovdomassii lassánan 1999 ektui. Dán jagi ledje olu nuorra ohccit geain lea boazodoalloduogáš. Ohcciidlogu stuora lassáneami vuođđun soaitá leat dat ahte eanebut heivehit diliid nu ahte ožžot doaibmadoarjaga. Dábálaččamus lotnolasdoaibma lea boazodoallu ja duodji. .  Eará ealáhusat.  Rievdadeapmi eambbo ođđaáigásaš ealáhusaid guvlui lea hásttuhan sámi álbmoga bargagoahtit eará bargguid go daid dábálaš árbevirolaš vuođđoealáhusaid. Ealáhusaid oppalaš rievdanproseassa mas náláštuhttin, buvttadeapmi ja diehtojuohkinteknologiija geavahuvvojit eambbo, dahká dárbbašlažžan vuoruhit gelbbolašvuođaloktema ja ođasteami. Lea stuora hástalus ráhkadit dohkálaš rámmanjuolggadusaid vai sáhttá viidáset ovddidit nanu, máŋggabealát ja dynámalaš fitnodatbirrasiid gos gelbbolašvuohta, ođasteapmi, buvttadeapmi ja náláštuhttin leat guovddáš temát ovttaskas gilvaleaddji fitnodagaide. Bálvalusealáhusaid siskkobealde leat olu nissonolbmot barggus. Danne ferte veahkkedoaibmageavaheami aktiivvalaččat heivehit nu ahte ráhkaduvvojit rámmanjuolggadusat nissonbargosajiid ásaheami várás. .  5. Dearvvašvuođa- ja sosiáladoaimmat.  Sámediggi gieđahalai njukčamánus 2000 Ráđđehusa Norgga sámi álbmoga dearvvašvuođa- ja sosialabálvalusaid doaibmaplána evttohusa «Eatnatvuohta ja ovttaárvosašvuohta» («Mangfold og likeverd»). Sámediggi bivdá earret eará ahte doaimmaid čađaheami áigemearit čielggaduvvojit lagabui, ja ahte doaimmaid čuovvoleami bušeahttarámma čielggaduvvo. Dát váldui maiddái ovdan čoahkkimis dearvvašvuođaministariin Tore Tønniin 15.08.00, masa Sámedikki várrepresideanta oassálasttii. Dán čoahkkimis oaččui Sámediggi dieđu ahte plána galgá politihkalaččat gieđahallot 2000 čavčča, muhto dat ii leat vuos dahkkon. .  Sámediggi lea juolludan prošeaktaruđaid 3 804 010 ruvnnu čuovvolit NOU 1995:6 Dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid plána sámi álbmogii Norggas. Prošeaktajuolludeami oktavuođas lea Sámediggi deattuhan vuoruhit prošeaktaruđaid dikki iežas vuoruhansurggiid ektui. Lea maiddái árvvoštallojuvvon sáhttet go prošeavttat mielddisbuktit jođánis bohtosiid sámi álbmoga dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid heiveheami dáfus. Dasa lassin leat smiehttan geográfalaš juogu. . Golggotmánu 2000 loahpageahčen dollojuvvui čuovvolanseminára prošeaktajođiheddjiide. Seminára temá lei «ollislaš dearvvašvuođa- ja sosiálafálaldat sámi álbmogii - doaibmasuorggi hástalusat». Das deattuhuvvui movt sámi kultuvrralaš gelbbolašvuođa sáhttá integreret vai joksá ulbmila ahte sámi álbmot galgá oažžut ollislaš dearvvašvuođa- ja sosiálafálaldaga. Seminára sisdoallu lei sámi kultuvrralaš gelbbolašvuođa birra dearvvašvuođa- ja sosiálavuogádagas oppalaččat; makkár gáibádusaid dat buktá politihkalaš dásis, politihkalaš árvalusaid čuovvoleapmi guovddáš dásis báikkálaš dearvvašvuođa- ja sosialvuogádatdássái, ásahusdásis ja bargiiddásis. .  Sámediggi lea buktán cealkámušaid máŋgga riikkalaš dokumeantta dáfus mat guoskkahit dearvvašvuođa- ja sosiálaáššiid. Dat leat čuovvovaččat: Utjamningsmeldinga (St.dieđ. 50, 1998-99), NOU 2000:12 Norgga mánáidsuodjalusa birra, Habiliterema ja rehabilitere njuolggadusat ja Regionála dearvvašvuođa- ja sosialaplána, Helseregion Nord. Temá mii čađat čuovvu Sámedikki cealkámušaid, lea leamaš sámi viidodaga systemáhtalaš integrerema jearru, mii lea eiseválddiid ulbmil sámi álbmoga dearvvašvuođa- ja sosialabálvalusaid heiveheamis. .  Mii dovdat stuorit beroštumi heivehit dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid sámi álbmoga várás. Dát ii guoskka dušše prošeaktaruđaid juolludemiide, muhto maiddái dasa ahte Sámediggi lea eambbo aktiivvalaš dearvvašvuođa- ja sosialbálvalusa heiveheamis ja sisdoalus. Prošeaktaruđaid juolludeami dáfus orro leame olu optimisma dakkár bálvaleami heiveheamis mii lea ráhkaduvvon vásedin sámi álbmogii. Iešguđetlágán prošeavttain leat almmuhuvvon 4 raportta ja bagadusgirji sámegielat afasibuhcciide dáčča ásahusain, ja dasa lassin lea bálvalusheiveheami sisdoallu maiddái šaddan viidát temán olu ásahusain. Dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusa álggaheami ja stabiliserema rámmat leat almmotge eahpečielgasat, vaikko geavaheddjiin lea vuoigatvuohta sierra heivehuvvon bálvalussii. Guovddáš ja regiovnnalaš eiseválddit eai leat bidjan gáibadusaid bálvalusaide ja sámi perspektiivva nannema rutiinnaide ásahusdásis. Danne lea olu ovttaskas fágaolbmuid duohken geain lea beroštupmi fuolahit sámi geavaheddjiid dárbbuid. Dákkár dilit dagahit ahte geavaheaddjit eai riekta ovgagihtii sáhte diehtit makkár bálvalusaid ožžot. .  6. Mánát ja nuorat.  Jagi 2000:s loahpahuvvui Sámedikki 2-jagi mánáid- ja nuoraidprošeakta. Prošeakta galgá čuovvuluvvot hálddahuslaš resurssaid bokte mat juolluduvvojit ovdánahttimii, čuovvoleapmái ja koordineremii. Prošeavtta čuovvoleami oktavuođas galget temáhtalaš vuoruhansuorggit viiddiduvvot Sámi mánáid- ja nuoraidplána ektui. Čuovvoleamis galgá ovttasbargu almmolaš orgánaiguin vuosttažettiin fuolahit ahte mánáid- ja nuoraid bajásšaddaneavttut ožžot dohkálaš rámmaid. Dasa lassin háliidivččiimet proseassačielggaduvvon barggu gielddaid ektui. Sámediggi lea maid gáibidan ahte Mánáidáittardeaddji dakkaviđe háhká alccesis gelbbolašvuođa sámi gielas ja kultuvrras vai sáhttá fuolahit sámi mánáid ja nuoraid áššiid. Dattetge ferte boahtteáiggis ásahuvvot friddja ja sorjjasmeahttun sámi mánáidáittardeaddji. . Nannen dihte mánáid ja nuoraid áššiid Sámedikkis, galgá 2001 vuosttaš jahkebealis lágiduvvot vuosttaš nuoraidkonferánsa. Lea nammaduvvo gaskaboddosaš nuoraidpolitihkalaš lávdegoddi mas leat golbma miellahtu (nuorat) mii galgá searvat nuoraidkonfereanssa ráhkkananbargguide. 2001 konfereansa lea vuođđun árvvoštallamii ahte galgá go lágidit dákkár konferánssaid juohke nuppi jagi. . 7. Dásseárvu.  Sámediggi lea cealkán ahte biras- ja nissonperspektiivvat leat deaŧalaččat boahttevaš politihka hábmemis. Lea deaŧalaš ahte dásseárvu šaddá integrerejuvvon oassin Sámedikki ollislaš perspektiivvas, ja ahte das ii ráhkaduvvo ođđa sektuvra. Plána- ja hálddahusossodat koordinere Sámedikki politihka doaimma sohkabealperspektiivva ja dásseárvvu dáfus. Ossodagas lea sierra virgi dáidda doaimmaide. 2001 rájes šaddá bušeahtta deaŧalaš stivrendokumeantan, ja Sámediggi lea áššis 41/00 2001 bušeahtta, čuovvolan integrerenbargguid. .  Ovttadássásašvuođa doaibmaplána mii deattuha sámi nissonolbmuid dili, oktan vuoruhansurggiiguin, ulbmiliiguin ja doaimmaiguin 1999-2001, ja Sámediggeplána 1998-2001 áigodahkii, leat vuođđun dásseárvobargui. . 8. Sámedikkiid gaskasaš ovttasbargu.  Sámi parlamentáralaš ráđđi čoahkkanii Kárášjogas 02.03.00. Ráđis leat oktiibuot 14 miellahtu Suoma ja Norgga Sámedikkiin. Ruoŧa Sámediggi lea vuos válljen bissut olggobealde, ja lea ráđi observatevran ovttas Ruošša sámiiguin ja Sámiráđiin. Norgga Sámedikki presideanta válljejuvvui Sámi parlamentáralaš ráđi presideantan. Suoma Sámedikki presideanta válljejuvvui várrepresideantan. Muđui mearriduvvui ahte ráđi čállingoddedoaimmaid galggai dat sámediggi jođihit geas lea presideantaámmát. Ráđđi doalai ovtta stivračoahkkima ja ovtta ráđđečoahkkima 2000:s. Dasa lassin lea ráđi norggabeal delegašuvdna doallan ovtta čoahkkima. Áššit maid ráđđečoahkkimis leat gieđahallan leat ON álgoálbmotáššiid bargu, dán vuollái gullet eamiálbmotjulggaštus, bissovaš forum ja Máilmmi dearvvašvuođaorganisašuvnna bargu, Barentsovttasbargu, sámeministariid oktasaščoahkkimat, sierra sámi dáiddaoahpahusa álggaheapmi ja Sámi parlamentáralaš ráđi doaimmaid organiseren. . 02.11.00 dollojuvvui oktasaščoahkkin Kárášjogas Suoma, Norgga ja Ruoŧa sámeministariiguin. Čoahkkimis sohpe álggahit ođđa davviriikkalaš ovttasbarggu sámi áššiid dáfus mat guoskkahit oktasaš davviriikkalaš beroštumiid. Áššit mat gieđahallojuvvoje ledje davviriikkalaš sámekonvenšuvdna, sámi vuoigatvuođačilgehusat, nuortasápmelaččaid/skoaltasápmelaččaid giella ja kultuvra, davviriikkalaš-sámi profešuvdnaoahppu, sámi alit dáiddaoahpahus ja sámedikkiid ovttasbargu (Sámi parlamentáralaš ráđđi). Čoahkkimis čállojuvvui čoahkkingirji. Bargu organiserejuvvo guovtti dásis; jeavddalaš čoahkkimat sámedikkepresideanttaid ja sámeministariid gaskka, ja hálddahusa dásis masa čoahkkimiid čuovvoleapmi ja ráhkkaneapmi gullet. .  9. Sámedikki riikkaidgaskasaš doaimmat.  Bargu maid ON dahká eamiálbmotjulggaštusa bokte, lea hui mávssolaš álgoálbmogiid vuoigatvuođaide. Sámediggi lea oassálastán Norgga delegašuvnnas dan rájes go cealkámuševttohus ilmmai 1994:s. Dattetge gávnnahii Sámediggi skábmamánus 2000 ahte ii sáhttán searvat Norgga delegašuvdnii, ja válljii ge ahte ii vuolgge bargojoavkku čoahkkimii. Sámedikki mearrádusa vuođđun lei guovtteoaivilvuohta Norgga posišuvnna birra šiehtadallamiin, erenoamážit álgoálbmogiid iešmearridanvuoigatvuođa dáfus. Sámediggi oaivvilda ahte álgoálbmogiid iešmearridanvuoigatvuohta gusto buot servodatsurggiin, nu go eará álbmogiid dáfus ge. Ferte maiddái namuhit ahte Sámedikki mielas ii leat dialoga Olgoriikkadepartemeanttain dohkálaš dáin áššiin, dát guoská maiddái Norgga doaimmaide eamiálbmotjulggaštusa proseassas. .  Sámedikki mielas lea hui buorre go galgá ásahuvvot bissovaš ON álgoálbmotforum. Sámi parlamentáralaš ráđđi lea evttohan professor Ole Henrik Magga sámi/inuhtalaš guovllu álgoálbmogiid ovddasteaddjin. .  Ráđđehus lea juolludan birrasiid 150 miljon ruvnno Barentsovttasbargui 2001:s. Dát čuovvu ráđđehuscealkámuša gos Eurohpápolitihkka, ja erenoamážit ovttasbargu Ruoššain, lea guovddážis. Olgoriikkaministtar Torbjørn Jagland muitalii čoahkkimis Tromssas skábmamánus ahte ráđđehus háliidivččii ovttasbarggu politihkalaš dásis Barentsoktavuođas. Nordlándda fylkkagielda válddii badjelasas Regiovdnaráđi ovdaolbmoámmáha juovlamánus. Seamma čoahkkimis muitalii Sámediggi ahte lea dárbu nannet álgoálbmotovttasbarggu. Sámi parlamentáralaš ráđđi lea ovdal mearridan buktit evttohusa ahte ráđđi nammada sápmelaččaid Regiovdnaráđi ovddasteaddji, bargojoavkku sámi ovddasteddjiid, ja ahte álgoálbmogat ožžot 1 ovddasteaddji sihke Regiovdnaráđđái ja Regiovdnalávdegoddái. Sámediggi čujuhii maiddái dan váttis ekonomalaš dillái mii álgoálbmotorganisašuvnnain lea Ruošša bealde, ja bivddii nannet sin ekonomiija vai besset aktiivvalaččat oassálastit Barentsovttasbarggus. Deattuhuvvui maiddái ahte ferte nannet infrastruktuvrraid huksema, mii lea sierra oassin álgoálbmogiid doaibmaplánas, maiddái ekonomalaččat. .  2000:s loahpahuvvui prošeakta «Ceavzilis ovdáneapmi» («Bærekraftig utvikling»). Sámediggi lea iešguđetládje oassálastán prošeaktajoavkkus. Loahpparaporttas evttohuvvui sierra prošeakta mii galgá guorahallat árktálaš guovlluid boazodoalu bissovaš perspektiivvas, ja ahte Norga galgá bargat dan ovdii ahte Association of World Reindeerherders beassá bissovaš oasseváldin Arktálaš ráđđái. .  10. Sámedikki regiovdnapolitihkalaš doaimmat.  Sámediggi lea ohcan beassat dievaslaš miellahttun Riikaoasselávdegoddái (Landsdelsutvalget). LU dievasčoahkkimis miessemánus mearriduvvui ásahuvvot bargojoavku mii galgá guorahallat gažaldaga. Joavkkus leat guokte Riikaoasselávdegotti ovddasteaddji ja 2 Sámedikkis. Bargojoavkku bohtosat biddjojuvvoje ovdan Riikaoasselávdegotti čoahkkimis juovlamánus. LU miellahtut lassánit 22 miellahtus 30 miellahttui, main Sámedikkis leat njeallje ovddasteaddji mat gullet ovttaskas fylkkadelegašuvdnii. Dan njeallje ovddasteaddji juohkit nu ahte šaddet 2 ovddasteaddji ealáhuslávdegoddái ja 2 regiovdnapolitihkalaš lávdegoddái. Sámedikkepresideanta searvá fylkkasátnejođiheaddji ovttasbargui ja Sámedikki direktevra searvá ráđđeolbmáidlávdegoddái. Sámediggi ii sáhte oažžut LU jođiheaddjiámmáha. Sámegiella ii geavahuvvo Riikaoasselávdegotti čoahkkimiin danne go gártá beare divrrasin. Konsensusprinsihppa galgá ain doaibmat. Jus mearrádus galgá bissehuvvot, de ferte fylkkadelegašuvnna eanetlohku doarjut dan. Sámediggi fuolaha 13,33 % LU doaibmabušeahtas, mii vástida Sámedikki ovddasteapmái (4 miellahtu 30 miellahtus). Lávdegotti konklušuvnnat oktan marrádusevttohusaiguin sáddejuvvojit buot fylkkagieddaide ja Sámediggái gulaskuddamii, vai LU beassá váldit loahpalaš mearrádusa 28.02.-01.03.01 čoahkkimis. . Mannan jagi ráđđehusmolsun lea dagahan ahte Ráđđehusa Davvi-Norgga lávdegotti bargu lea rievdan. Boahttevaš bargovuohki šaddá eambbo dego oktavuohtačoahkkin Davvi-Norggain. Dán lávdegottis lea Sámediggi buktán oaiviliid mat čuvvot sierra plánaid ja cealkámušaid mat galget fuolahit sámi perspektiivva iešguđetge ealáhus- ja servodatsektuvrrain. Regiovnnalaš eiseválddit ja Sámediggi leat áŋgiruššan nannet regiovdnapolitihkalaš doaimmad gos našuvnnalaš politihka prosedyrat ja dábit buorebut heivehuvvojit regiovnnalaš dási ulbmiliidda. Dát mielddisbuktá buoret váikkuhanválddi politihkkahábmemis, ja maiddái ahte boahtá eambbo oidnosii go regiovnnalaš ovdáneami mearridanvuođđu mearriduvvo. Dát guoská ee. regiovnnalaš bissovašvuhtii ja davviguovllu ealáhusovdáneami veahkkedoaimmaid hálddašeapmái.  Interreg II-prográmmat rájiidrasttideaddji ovttasbarggu birra loahpahuvvojedje 1999:s. Ovttaskas prošeavttat maid prográmma jođiha, galget ain doaibmat maŋŋá prográmmaáigodaga. .  Sápmelaččaid bealis lea deaŧalaš čuovvut EU oktasašdoaimmaid ođđa Interreg III-prográmmaid čađa (2000-2006). Sihke Suoma, Norgga ja Ruoŧa Sámedikkit leat dohkkehan ja buktán sámi oasseprográmmaid sihke Interreg Nordkalotten ja Interreg Norge - Sverige rámmaid siskkobealde. Álgoálggus háliideimmet sámiid bealis ásahit iešheanalaš ja oktasaš sámi prográmma mii fátmmastii visot sámi ássanguovlluid Suomas, Ruoŧas, Ruoššas ja Norggas. Dát doaibma ii ožžon oktasaš politihkalaš doarjaga dain guoskevaš riikkain. . Ulbmil lea háhkat máŋggabealát, aktiivvalaš ja ovdánan sámi servodateallima sámi identitehta, kultuvrra ja ealáhusaid nannema bokte rájiidrasttideaddji ovttasbarggu ovddidemiin ain viidáseappot. Strategiija lea láhčit vejolašvuođaid ja eavttuid nu ahte sámi álbmot sáhttá bargat ovddidit regiovnnalaš Sámi sihke ekonomalaččat ja sosiálalaččat. Ulbmil lea guorahallat ovttasbargovejolašvuođaid rájiid rastá sámi servodaga siskkobealde, ja lágidit eavttuid movt sáhttá duohtan dahkat vejolašvuođaid. Dasto geahččalit ráhkadit eavttuid movt viiddidit ja buoridit gelbbolašvuođa árbevirolaš sámi máhtolašvuođa, teorehtalaš oahpu, dutkama ja dokumentašvunna sirdima bokte. .  Sámediggi gieđahalai NOU 2000:22 Stáhta, regiovnna ja gieldda bargojuogu birra 06.-10.11.00 dievasčoahkkimis. Sámediggi čujuhii mearrádusastis ahte sámi diliid dáfus lea dárbu guorahallat bargojuogu sierra. Muđui celkkii Sámediggi ahte lea dárbbašlaš ahte stáhta ain joatká dáhkidit ahte bajimus prinsihpat leat vuođđun dan politihkas mii jođihuvvo sámiid ektui. Lea dárbbašlaš buorebut čielggadit dásiid ovddasvástádusa. Stáhta ja Sámedikki bargojuohku ferte doaibmat nu ahte čielgasit boahtá ovdan makkár konkrehta ovddasvástádus goappásge lea. Sámedikki ja Stuoradikki gaskavuohta ferte lagabui čielggaduvvot vai sáhttá ovttasbargovugiid buoridit. Muđui lea dárbbašaš guorahallat makká rolla gielddain galgá leat sámi áššiid barggus. Gielddain fertejit leat geatnegasvuođat, ja gielddaid ovddasvástádus ferte mihá buorebut definerejuvvot go dál. Lea čielga eaktu ahte sámi áššit doahttaluvvojit, beroškeahttá das makkár boahttevaš organiseren válljejuvvo. .  11. Čázádathuksemat. Báiddarhuksen.  Huksenplánat eai ábut álggahuvvot ovdal go áššit leat dárkilit guorahallojuvvon, ja ođđa váikkuhančielggadeapmi lea dahkkon. Ovddeš čielggadeamit leat boarásmuvvan, eai ge atte ollislaš gova das makkár vahágiid sáhttá dagahit guovllu sámi kultuvrii. Ášši ferte ollislaččat guorahallat, gos čielggada makkár váikkuhusat leat guovllu sámi kultuvrii oppalaččat, ja boazodollui erenoamážit, ja gos guorahallá sámi kulturmuittuid. Dálá juridihkalaš ja politihkalaš duovdagat sámi vuoigatvuođaid ektui leat earalágánat go logi jagi dás ovdal, dalle go lohpi addui. Danne ferte maiddái rievttalaš diliid čielggadit, ja makkár váikkuhusaid doaibma sáhttá dagahit boahttevaš sámi vuoigatvuođaáššiid barggu dáfus omd. Nordlánddas. .  Sámediggi lea duhtávaš dainna go Ráđđehus evttoha bissehit plánejuvvon huksemiid Bjøllåga, Melfjord ja Báiddár čázádagain. .  12. Eará.  Biologalaš eatnatvuohta lea álgoálbmogiid eallima vuođđun miehtá máilmmi. Sámedikki mielas lea deaŧalaš sihkkarastit biologalaš eatnatvuođa, ja danne lea ge evttohan láhčit diliid nu ahte šaddá dihto lunddolaš boraspirelohku sámi guovlluide. Sámediggi oaivvilda dattetge ahte muhtun boraspirešlájat leat nu olu sámi guovlluin dán áigge ahte dagahit stuora vahágiid boazoealáhussii ja eanandollui. Sámi guovlluin ferte boraspirelohku bissut dakkár dásis ahte ii vahágahte sámi ealáhusberoštumiid ja sámi báikkálašservodagaid oppalaččat. Lea maiddái mávssolaš muitit ahte stuora boraspiriid hálddašeamis lea lunddolaš geahččat sámi guovlluid oktan guovlun, sihke Suoma, Norgga, Ruoŧa ja Ruošša bealde. .  Sámedikki mielas lea mávssolaš buohtastahttit Bern-konvenšuvnna čuovvoleami álgoálbmogiid riikkaidgaskasaš riekteovdánemiin mii lea dáhpáhuvvan maŋemus logi jagis. Váikkuhusaid mat čuvvot Bern-konvenšuvnna ollašuhttimis stuora boraspiriid birra fertege dasto buohtastahttit daiguin geatnegasvuođaiguin maid Norgga stáhta lea lohpidan Norgga sámepolitihka ulbmiliid bokte, ja daiguin riektegeatnegasvuođaiguin mat Norgga stáhtas leat našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš álgoálbmotvuoigatvuođaid lágaid bokte. .  Olu boazoeaiggádiid dilli muhtun guovlluin Finnmárkkus lea leamaš erenoamáš váttis dán jagi danne go eai leat sáhttán njuovvat doarvái bohccuid čakčat. Sii guđet eanemusat gillájit, eai sáhte ovttage bohcco njuovvat ja nu báhcet ge áibbas dietnasa haga. Stuora vahágiin leat váikkuhusat máŋga jagi ovddosguvlui. Stuora vahágiid sivat leat lassánan boraspirelohku, boazodoalu areálaid gáržun, boazolohkodilli ja guohtunvahágat. Lea deaŧalaš ásahit doaimmaid dasa movt boahtteáiggis galgá gieđahallat áššiid, beroškeahttá das makkár sivat buvttadanvahágiidda leat. .  3-jagi áigodagas 1999 rádjái lea juolluduvvon jahkásaš rámma 1 miljon ruvnno doaimmaide mat galget seailluhit ássan- ja bargodili Måskke-guovllus Divttasvuona gielddas. Oktiibuot dán golmma jagis lea juolluduvvon doarjja kr 2 480 000,-. Ruhta lea juolluduvvon ealáhusulbmila váste, ja kulturáššiid váste. Sámediggi lea bivdán departemeantta čuovvolit ruđaid mat leat juolluduvvon Hellemoprošektii prošeaktaáigodagas. .  Maŋŋel go boazodoalu ja Suodjalusa Hálkavári ja Iŋggášguolbana báhčinguovlluid šiehtadus loahpahuvvui 1996:s, de ii leat beliin šat makkárge šiehtadus. Sámedikki mielas lea deaŧalaš ahte Suodjalusas ja boazodoalus lea šiehtadus báhčinguovlluid geavaheami birra. Danne lea mávssolaš ahte bealit fas čohkkedit šiehtadallanbeavdái, gos ulbmil lea oažžut šiehtadusa gos beliid beroštumit, maiddái boazodoalu beroštumit, doahttaluvvojit. Nu guhká go beliin ii leat makkárge šiehtadus, de eai ábut álggahuvvot ođđa prošeavttat guovllus. .  Lea šállošahtti go lea addon lohpi álggahit geaidnohuksemiid Meavke-Arvenjárgga báhčinguovllus ovdal go boazodoallofágalaš čielggadeamit leat čađahuvvon. Sámediggi oaivvilda ahte guovllus ii berrejuvvo dahkkot mihkkege dan gaskkas go čielggadeamit leat barggu vuolde. Sámediggi oaivvilda ahte boazodoallofágalaš čielggademiid lassin berrešii čađahuvvot álbmotrievttalaš ja sosiokultuvrralaš čielggadeapmi. .  Sámedikki fágapolitihkalaš ja hálddahuslaš doaimmat.  Doarjagiid juogadeapmi. Sámediggi lea jagiid mielde dađistaga hálddašišgoahtán ođđa doaimmaid. Eanas dát doaimmat leat leamaš earáid hálddus ovdal, ja dainnalágiin eai gohčoduvo ođđa doaibman. Liikká lea dát proseassa dađistaga viiddidan Sámedikki ovddasvástádussuorggi. Jagi 2000:s ledje Sámedikkis čuovvovaš doarjjaortnegat: .  Doarjjaortnegat. Doarjjaorgána.  Ruhta 1000 ruvnnuin.  Sámi kulturmuitoprošeavttat. Sámi kulturmuitoráđđi.  1 014.  Sámi ovddidanfoanda.  Sámi ealáhusráđđi.  18 527.  Lotnolasealáhusat.  Sámi ealáhusráđđi.  6 579.  Duodji.  Sámi ealáhusráđđi.  3 462.  Oahpahusstipeanddat. Oahpahusossodat.  1 250.  Doarjja sámi mánáidgárddiide. Oahpahusossodat.  200.  Sami kulturfoanda.  Sámi kulturráđđi.  6 971.  Sámi lágádusdoaibma.  Sámi kulturráđđi.  1 500.  Sámi kulturorganisašuvnnat.  Sámi kulturráđđi.  1 583.  Doaibmadoarjja sámi kulturviesuide/kulturásahusaide.  Sámi kulturráđđi.  4 443. Sámi mánáid bajásšaddaneavttut.  Sámi kulturráđđi.  2 500. Guovttegielalašvuođa ruđat.  Sámi giellaráđđi.  13 486,5. Doarjja sámegiela ovdánahttinprošeavttaide.  Sámi giellaráđđi.  3 163,5.  Sámegiela ealáskahttin.  Sámi giellaráđđi.  2 956.  Doarjja sámi váldoorganisašuvnndaide.  Sámediggeráđđi.  2 600.  Doarjja Sámedikki politihkalaš joavkkuide.  Sámediggeráđđi.  1 800. Sámediggeráđi geavaheapmi.  Sámediggeráđđi.  147.  Submi.   .  72 182.   .  Sámediggi lea mearridan heaittihit dikki vuollásaš ráđiid 01.01.2001 rájes. Seamma beaivvi rájes doaibmagoahtá Sámedikki doarjjastivra daid foanddaid ja doarjagiid hálddašeaddjin maid Sámediggi sirdá doarjjastivrii juogadeapmái. Sámediggi lea áššis 44/00 mearridan njuolggadusaid doarjjastivrra várás, ja áššis 49/00 fas nammadan lahtuid Sámedikki doarjjastivrii.  Sámi giellaráđđi. Sámediggi lea addán Sámi giellaráđđái ovddasvástádusa juogadit stáhtalaš doarjagiid 16.650.000,- ruvnno sámi dulkonbálvalussii ja guovttegielalašvuhtii, dan guđa gildii mat gullet sámegiela hálddašanguvlui: Kárášjoga gildii, Guovdageainnu suohkanii, Deanu, Porsáŋggu, Unjárgga gielddaide ja Gáivuona suohkanii ja Finnmárkku ja Tromssa fylkkagielddaide. Sámediggi dohkkehii ođđa njuolggadusaid 23.-26.2.1999 jagi 2000 doarjagiid juogadeapmái. .  Juolludeami njuolggadusaid mielde lei kr 13.486.500,- nammaduvvon guovttegielalašvuođa lassigoluide. Juohke gielda oažžu vuođđodoarjaga mii lea 4,5 % olles supmis. Fylkkagielddaid vuođđodoarjja lea 3 % olles supmis. 51 % olles supmis juolluduvvo gielddaide nu ahte 1/3 oassi juogaduvvo gieldda olmmošlogu mielde, 1/3 oassi juogaduvvo dan olmmošlogu mielde mii lea dieđihuvvon sámi jienastuslohkui, ja 1/3 oassi juogaduvvo ohppiidlogu mielde geain lea oahpahus sámegielas dahje sámegillii. .  Ruhta mii báhcá maŋŋel 5.1, 5.2 ja 5.3 čuoggáid juolludeami, galgá juogaduvvot doaimmaide mat nannejit sámegiela. Gielddat ja fylkkagielddat, searvvit ja ovttaskas olbmot ohce prošeaktadoarjagiid kr 8.261.999,- ovddas. Juolludusnjuolggadusaid mielde lei biddjon 3.163.500,- ruvnno sámegiela ovddidandoaimmaide. Ruhta galgá geavahuvvot doaimmaide mat ovddidit ja nannejit sámegiela. Sámi giellaráđđi lea jagi 2000:s vuosttažettiin vuoruhan gielddaid ja fylkkagielddaid prošeavttaid. Sámi giellaráđđi attii gielddaide/fylkkagielddaide válddi vuoruhit makkár prošeavttaid čađahit. Sámi giellaráđđi vuoruhii maiddái ohcamiid mat eai oaččo doarjaga sámegiela ovddideapmái eará almmolaš ásahusain. .  2000‘ juolludeapmi 5.4 prošeavttaide:  Unjárgga gielda.  280 000.  Deanu gielda.  400 000.  Porsáŋggu gielda.  480 000.  Kárášjoga gielda.  400 000. Gáivuona suohkan.  400 000.  Finnmárkku fylkkagielda.  500 000. Tromssa fylkkagielda.  500 000.  Giellaveahkki John Henrik Eira bokte. 110 000.  Vestertana kapell- og bygdelag.  15 000.  Ája - Sámi guovddáš.  71 000.  Giellabálkkašupmi.  7 500.  OKTIIBUOT.  3 163 500.  Sámediggi juolludii 2 956 000 ruvnno sámegiela ovddideapmái lullisámi guvlui, julevsámi guvlui, Ofuohta ja Lulli-Romssa guovlluide ja riddo- ja vuotnaguovlluide. Ruhtajuolludeami vuođđun leat Sámedikki ráhkadan giellaplánat dáidda guovlluide. 2000:s ledje 24 ohcci, mat ohce oktiibuot 6068 720 ruvnno ovddas. Sámi giellaráđđi vuoruhii čuovvovaš doaimmaid: Giellaguovddážat/gielladoaimmat, Terminologiija/Sátnevuorká, Mánáid ja nuoraid gielladoaimmat, Rávisolbmuid oahppu/Davvin-/Sámás-kurssat, Giellamovttiidahttinbálkkašupmi.  Jagi 2000 juolludeapmi juohkásii čuovvovaš surggiide:  Ofuohta- j a Lulli-Romssa guovllut.  726129. Julevsámi guovlu.  1067048.  Lullisámi guovlu.  644923.  Riddo- ja vuotnaguovllut.  517 500.  Juolluduvvon prošeaktaruhta.  2 955 600. Sámi giellaráđđi lea ferten ođđasit juogadit muhtun prošeaktaruđaid go ohccit leat dieđihan ahte eai nagot čađahit daid plánejuvvon prošeavttaid.  Sámi giellaráđđi lea bargan gávdnat vuogas vuogi movt ruovttoluotta oažžut dieđuid giellaruhtajuolludemiid birra sihke gielddain ja fylkkagielddain mat gullet Sámelága giellanjuolggadusaid hálddašanguvlui ja prošeaktaruđa vuostáváldiin. 1999 lei maŋemus jahki go giellaráđđi gáibidii dárkkistuvvon rehketdoalu hálddašanguovllu gielddaid bissovaš ruđain. Giellaráđđi lea ee. Ráhkadan minstara dasa movt galgá ohcat doarjagiid sámegiel prošeavttaide. Ulbmil lea leamaš ahte ohcamis galgá boahtit ovdan movt prošeavtta áigu čađahit, makkár ekonomálaš bealit prošeavttas leat ja maiddái movt prošeavttain sáhttá ovddidit sámegiela. Dasa lassin lea ráhkaduvvon minsttar movt doarjjaraporteren berre dáhpáhuvvat vai giellaráđđi čielgaseappot oaidná masa ruđat leat geavahuvvon ja maiddái movt prošeakta lea ovddidan sámegiela. Dát bargu lea leamaš hui guovddážis giellaráđis. Gáibidit buriid prošeavttaid main sihke sámegiela ovddideapmi ja ekonomalaš bealit leat deattuhuvvon, ja maiddái buriid raporttaid movt ruđat geavahuvvojit giellaovddideami ja ekonomiija dáfus, mielddisbuktet ahte giellaráđis lea buoret vuođđu árvvoštallat prošeavttaid, ja dainna lágiin lea stuorát vejolašvuohta joksat ulbmiliid ahte geavahit doarjagiid buoremus lági mielde. .  Giellamovttiidahttinbálkkášupmi ja nammadiplomat:  Sámi giellaráđđi lea vuođđudan sámegiela movttiidahttinbálkkašumi olbmuide/ásahusaide/organisašuvnnaide geat/mat leat erenoamážit bargan olahit Sámi giellaráđi ulbmilparagráfa, ja rahčan sámegiela ovddas vai dat seailu ja ovdána. Bálkkašupmi lea ruhtasubmi kr 10 000,- ja dáiddadiploma maid Aino Hivand lei ráhkadan. Sámi giellaráđđi lea ráhkadan njuolggadusaid dán bálkkašupmái. Bálkkašumi oaččui Ájluovtta váhnemjoavku. Bálkkašumi ožžo dan vuođul go leat nagodan jorgalit giellamolsuma mii lei nu guhkás ollen julevsámi guovllus Norgga bealde.  Sámi giellaráđđi lea dán jagi vuosttaš geardde juohkán dáiddadiplomaid ásahusaide main leat vuogas sámegiel namat: Davvisámegillii:  Áibmeáiti, Biigá, čálliidlágádus, čiŋat, DAT OS, Davvi Girji o.s., Duodjegáldu, Duodjeloaidu, Duodje Viessu, Fearamii, Finat, Giellaveahkki, Girjebusse Kárášjohka - Ohcejohka, Govadas Kallio, Graveniid Duojit, Guovdageainnu lagasradio, Hommát, Iđut, Jergul Asttu, Láillá siida, Min Áigi os, Noras, Radio Doaivu, Sara duodji, Sámi Dáiddaguovddáš (Kárášjogas), Sámi Dáiddaguovddáš (Mázes), Sámiid Duodji, Skániid girje, Šiella, Telegoahti os, Visot OS.  Julevsámegillii:  Árran julevsáme guovdásj.  Lullisámegillii: Voengelen Diehtie.   Sámi ealáhusráđđi.  Sámi ealáhusráđi bajimus ulbmil lea: Nanu ja ealli servodat gos lea sihkkaris ássan ja viiddis ealáhus- ja servodateallin. Vuosttaš váldoulbmil lea láhčit diliid nu ahte luondduresursaealáhusat sáhttet álggahuvvot, bisuhuvvot ja ovddiduvvot. 2. váldoulbmil lea ovddidit viiddis ealáhuseallima sámi báikkálašservodahkii. 3. váldoulbmil lea veahkehit Sámedikki čoavdit iežaset sámepolitihkalaš ja hálddahuslaš doaimmaid. Buot dát definerejuvvon váldoulbmilat leat lagabui čielggaduvvon iešguđetlágán doaimmaid bokte dain iešguđetge sektoriin mat bohtet ovdan ráđi doaibmaplánas 2000. Čuovvovaš tabeallas oaidnit ealáhusdoarjagiid maid Sámi ovddidanfoanda doarju jagi 2000:s, daid ovddit jagiid ektui:  .  1998.   1999.   2000.   Eanandoallu. 3 307 000.  13,6 %.  3 336 000.  15,0 %.  2 134 500.  11,5 %. Guolásteapmi.  4 840 800.  19,9 %.  3 655 374.  16,5 %.  2 134 500. 18,5 %.  Industriija/huksen ja rusttegat.  1 406 000.  5,8 %.  4 630 000.  20,9 %.  3 421 000.  18,0 %.  Gávpegálvu/duodji.  2 771 500. 11,4 %.  2 086 000.  9,4 %.  2 336 000.  12,6 %.  Turisma.  1 578 000. 6,5 %.  1 866 000.  8,4 %.  1 253 000.  6,8 %. Opmodat/gávpe-doaimmat.  478 000.  1,9 %.  1 597 000.  7,2 %.  2 474 500.  13,4 %.  Alm./priv./sos. bálvalusat (kultuvra).  7 859 000. 32,2 %.  5 007 100.  22,6 %.  3 551 000.  19,2 %.  Regionála ja báikkálaš doaimmat.  2 120 445.  8,7 %.  0.  0 %.  0.  0 %.   24 360 745.  100,0 %.  22 177 474.  100,0 %.  18 527 000.  100,0 %.  Alm./priv./sos. bálvalusat (kultuvra) vuolde lea vuosttažettiin doarjja gielddaid ja gielddaidgaskasaš doaibmaprošeavttaide, dán vuolde dustenstašuvnnaid doarjjafoanda, iešguđetlágán doaimmat maid Sis-Finnmárkku Nuppástuhttinprográmma hovde, álggahanoahppu, Interreg-áššit, kultur- ja gielddaáššit. Oktiibuot leat 18 álggahanstipeandaohcama gieđahallojuvvon, ja dain dohkkehuvvojedje 6 ohcama. .  Dán tabeallas oaidnit makkár doarjalohpádusaid nissonolbmot leat ožžon 2000:s: .  Ealáhus-doiammat.  Nissonolbmot.  1999 2000. Dievdoolbmot.  1999 2000.  Fitnodagat.  1999 2000.  Eanandoalut.  701 000.  370 250.  2 113 000.  1 189 250.  522 000.  575 000. Guolásteapmi.  392 000.  785 000.  2 297 374.  2 091 000.  966 000. 545 000.  Industriija/huksen & rusttegat.  209 000.  0.  750 000.  417 000.  3 671 000.  2 910 000.  Gávpegálvu / duodji.  520 000.  777 500. 231 000.  411 500.  1 335 000.  1 177 000.  Turisma.  150 000.  795 000.  535 000.  249 500.  1 181 000.  942 000. Opmodat/fitnodatdoaibma.  46 000.  582 000.  121 000.  327 000.  1 430 000.  1 565 500.  Alm./priv./sos. bálvalusat (kultuvra).  225 000. 392 000.  343 000.  170 000.  4 439 100.  2 989 000.  2000.  38 %. 2986250.  62 %.  4 855 250.   10 685500.  1999.  2243000.  26 %.  6 390 374.  74 %.  13 544 100.   .  Lea váttis buktit justelogu das man olu doarjja lea addon nissonolbmuide. Juolludemiid leat sihke ovttaskas nissonolbmot ožžon, ja dievdoolbmuiguin ovttas. Muđui lea addon doarjja fitnodagaide ja ásahusaide gos nissonolbmuid bargobáikkit leat guovddážis. Dát guoská erenoamážit kap. 530, poasta 70.5 Duodji juolludemiide. Ideála mielde galggašii nissonolbmuid lohku leat badjeleappos. Muhto go jurddaša ahte Sámi ovdánahttinfoanda vuosttažettiin doarju vuođđoealáhusaid, gos dávjjimusat leat dievdoolbmot geat ohcet, de sáhttá lohkat ahte nissonlohku lea dohkálaš. Sámi eanandoalloplána duođašta ahte nissoneanandolliid lohku lea gaskal 15 ja 35 % viđa válljejuvvon sámi gielddas. Vuođđoealáhusaid dáfus leat dáluin oktasaš doallovttadagat gosa sihke nissonolbmot ja dievdoolbmot gullet. . Čuovvovaš tabeallas oaidnit fondda 2000 doarjaga geográfalaš juogadeami dan guokte ovddit jagi ektui: .  Fylka.  Gielda.  1998.  %. 1999.  %.  2000.   .   .   Finnmárku.  Kárášjohka.  2 028 100. 8,3.  2 994 000.  13,5.  2 484 000.  13,4.  Guovdageaidnu.  1 894 000. 7,8.  2 542 374.  11,5.  2 218 000.  12.  Porsáŋgu.  1 962 000.  8,0. 1 242 000.  5,6.  1 725 000.  9,3.  Gáŋgaviika.  88 000.  0,4.  236 000.  1,1.  46 000.  0,2.  Fálesnuorri.  996 000.  4,1.  390 000. 1,8.  397 000.  2,1.  Davvesiida.  988 000.  4,1.  309 000.  1,4.  55 000.  0,3.  Muosát.  422 000.  1,7.  43 000.  0,2.  43 000.  0,2. Unjárga.  2 769 000.  11,4.  816 000.  3,7.  1 504 000.  8,1.  Deatnu. 2 352 000.  9,7.  2 828 000.  12,8.  1 134 500.  6,1.  Áltá.  1 192 000.  4,9.  2 191 000.  9,9.  1 146 000.  6,2.  Olggobealde (1).  1 452 000.  5,9.  787 000.  3,5.  835 000.  5,1.   .   .  Tromsa. Rivttát.  75 000.  0,3.  120 000.  0,5.  0.  0.  Návuotna.  1 221 000. 5,0.  2 557 000.  11,5.  1 599 000.  8,6.  Gáivuotna.  1 840 000. 7,5.  1 561 000.  7,0.  1 138 000.  6,2.  Loabát.  88 000.  0,4.  8 000.  0,0.  109 000.  0,6.  Skánit.  136 000.  0,5.  348 000.  1,6. 313 000.  1,7.  Omasvuotna.  369 000.  1,5.  1 350 000.  6,1.  1 308 000.  7,1.  Sáččá.  150 000.  0,6.  250 000.  1,1.  600 000.  3,3. Tromsa (Moskavuotna).  832 000.  3,4.  259 000.  1,2.  190 000.  1. Olggobealde.  848 000.  3,5.  204 000.  0,9.  10 000.  0,1.  Nordlánda.  Evenášši.  263 000.  1,1.  158 000.  0,7.  0.  0. Divttasvuotna.  1 156 000.  4,7.  626 000.  2,8.  395 000.  2,1. Olggobealde.  225 000.  0,9.  0.  0,0.  37 000.  0,2.  Lullisámi guovlu.  (Earret Nordlándda fylkka).  85 000.  0,4.  358 000.  1,6. 987 500.  5,3.  Doaibmag. olggob. / gielddaidgskDoaimmat.   929 445. 3,8.  0.  0,0.  153 000.  0,8.  Juolludeami submi.   24 360 745. 100.  22 177474.  100.  18 527 000.  100.  Submi lea vuosttažettiin juolluduvvon prošeavttaide mat čađahuvvojit min geográfalaš doaibmasuorggi siskkobealde, ja lea danne doaibmasuorggi ealáhusdolliide oaivvilduvvon.  Sámi kulturmuitoráđđi. Sámediggeráđđi ásahii Sámi kulturmuitoráđi njukčamánu 22.-23.b. 1994 ja dat doaibmagođii suoidnemánu 15. b. 1994 Sámedikki presideantta ortnega nr. 01/94 suoidnemánu 5. b. 1994 vuođul. .  Sámi kulturmuitoráđis lea ovddasvástádus sámi kulturmuitoprošeavttaid jahkásaš doarjagiid juogadeamis ja máksimis. Doarjagat addojit doaimmaide maid ulbmil lea seailluhit bajimus kulturmuitofágalaš áššiid sámi kulturmuittuid ja kulturbirrasiid dáfus, ja sámi vistegáhttema dáfus. Riksantikvára 2000 bušeahtas lei biddjon kr 1.000.000,- sámi kulturmuitogáhttemii. Dasa lassin juolluduvvui kr 14.000,- 1999 doarjjaruđain. Dasto lei jagi 2000 doarjjarámma kr 1.014.000,-. Sámi kulturmuitoráđđi oaččui 39 ohcama 2000:s. Oppalaš ohcansubmi lei kr 1.880.765. Sámi kulturmuitoráđđi juogadii doarjagiid čuovvovaš doaimmaide 2000:s:  Finnmárku:  287 000.  Tromsa:  489 000.  Nordlánda:  119 000.  Lullisápmi:  119 000.  Submi.  1 014 000.  Dárkilet dieđuid gávnnat ráđi Kulturmuitoráđi jahkedieđáhusas.  Sámi kulturráđđi.  Sámi kulturráđđi lea vuollásaš ráđđi Sámedikkevuogádagas. Sámi kulturráđđi hálddašanbargu lea ee. čađahit Sámedikki politihka daiguin veahkkedoaimmaiguin mat leat juolluduvvon jahkásaš bušeahtas. Earret Sámedikki hálddašandoaimmaid, lea Sámi kulturráđđi maiddái Sámedikki fágapolitihkalaš orgána, ja sáhttá buktit fágapolitihkalaš cealkámušaid sámi kulturpolitihkas. Sámi kulturráđđi lea 2000:s hálddašan dáid doarjjaortnegiid: Sámi kulturfoanda, doarjja sámi lágádusdoibmii, doaibmadoarjja sámi kulturviesuide, doaibmadoarjja sámi kulturorganisašuvnnaide ja sámi mánáid bajásšaddaneavttuide. .  Sámi kulturráđđi lea jagi 2000:s vuosttažettiin bargan ollašuhttit daid gáibádusaid ja vuordámušaid maid álbmot ja eará orgánat bidjet, ja reguleret iežas doaimma daid ekonomalaš rámmaid mielde maid Sámediggi bidjá. .  Sámi mánáid bajásšaddaneavttut doarjjaortnega siskkobealde leat 2000:s erenoamážit áŋgiruššan almmuhit sámegielat mánáid- ja nuoraidbláđi. Vuoruheami vuođđun leat dat váilevaš fálaldagat mat dán ulbmiljovkui leat, ja sámegiel lohkandábiid nannema mávssolašvuohta. Dán oktavuođas fuomáša ráđđi erenoamážit man váilevaš sámegielat girjjálašvuohta lea nuoraide, erenoamáš girjjálašvuohta maid nuorat leat čállán nuoraid váste. Ráđi mielas lea deaŧalaš vuoruhit dán ášši, ja dan oktavuođas galgá ásahuvvot stipeandaortnet. Ráđđi lea álggahan, nu go 2000 doaibmaplánas boahtá ovdan, barggu ásahit stipeandda mii ovddida ja hásttuha ráhkadit mánáid ja nuoraid girjjálašvuođa. Kulturráđđi áigu vuoruhit mánáid- ja nuoraidgirjjálašvuođa almmuheami lágádusaid vuoruhemiid ektui. Kulturráđđi bivdá Sámedikki joatkit geahččalanprošeavttain «Dåjmalasj máná» maiddái jagi 2001:s. .  Sámi giellaráđđi doaibmá Sámi kulturfoandda stivran ja jođiha juolludemiid iešguđetge doarjjaortnegiid mearriduvvon njuolggadusaid vuođul. Sámedikki 2000 bušeahtas juolluduvvui kap. 540, poasta 52.1 «Sámi kulturfoanda» bokte kr 9 475 000,- inkl. 2 500 000,- sámi mánáid bajásšaddaneavttuide. Foanda doaibmá miehtá riikka. Jagi 2000 doaibmaplánas biddjui 6 975 000,- ruvnno doaibmaguovlluide. Ohcamat leat veaháš geahppánan. Foandda oppalaš ohcansupmi jagi 2000:s lei birrasiid 14,3 mill. ruvnno. Lohku lea njiedjan birrasiid 3 mill. ruvnnuin 1999 loguid ektui. .  Ná juohkásii Sámi kulturfoandda doarjja jagi 2000:s, ja ovddit jagi. (Submi lea 1000 ruvnnuin): Áššesuorgi / jahki.  1999.  2000.  Girjjálašvuohta.  2600.  2100,0. Govvadáidda/duodji.  1200.  595,5.  Musihkka.  1441.  1105,1.  Friddja sámi teáhterdoaimmat.  424.  480,0.  Eará doaimmat.  2431.  2690,5. Submi.  8107.  6 971,1.  Tabealla duođašta unnitgolaheami kr 3 900,- dan ektui mii lei juolluduvvon, kr 6 975 000,-. .  Dearvvašvuođa- ja sosiáldoaimmat.  Prošeaktaruđat galget veahkkin ovdánahttit ovttaárvosaš dearvvašvuođa- ja sosialbálvalusaid sámi álbmogii. Kr 3 804 010 sturrosaš doarjja lea juogaduvvon čuovvovaš vuoruhansurggiide 2000:s: .  2000 vuoruhansuorggit.  (vuoruhansuorggit sáhttet leat seahkálaga).  Juolluduvvon submi .  Ohccit juolluduvvon ruđaide.  Čielggadan- ja prošeaktabargu man ulbmil lea heivehit dearvvašvuođa- ja sosialbálvalusaid sámi dilálašvuođaide.  kr 1 114 010.  7.  Doaimmaid prošeaktabargu ja metodaovdánahttin - maid vuođđu lea sámi kultuvrras - mat galget njuolga buoridit sámi álbmoga dearvvašvuođa- ja sosiáladili.  kr 540 000.  5.  Doaimmaid metodaovdánahttin ja heiveheapmi iešguđetge dárbbuid dáfus sámi guovlluid oppalaš dearvvašvuođa- ja sosialbálvalusa siskkobealde. kr 800 000.  5.  Dearvvašvuođa- ja sosialbargiid oahpahit sámi gielas ja kulturipmárdusas.  kr 1 350 000.  9.  Dulkonbálvalusa viiddideapmi.  0.  0.  Geográfalaččat juohkásedje ruđat ná: Guovlu.  Ohcciid lohku.  Juolluduvvon.  Lullisámi guovlu.  3.  kr 560 000.  Norlánda.  4.  kr 510 000.  Tromsa.  9.  kr 1 384 010. Finnmárku.  10.  kr 1 350 000.  Oktiibuot.  26.  kr 3 804 010.  Hálddahusdássi.  Váldohálddahus fárrii ođđa Sámedikkevistái borgemánu 2000 loahpageahčen. Gonagaslaš Majestehta Gonagas Harald rabai Sámedikki ođđa vistti almmolaččat skábmamánu 2. beaivvi, ja dan guokte maŋit beaivvi leai rabas visti ja iešguđetlágán doalut. Buot dáhpáhusaide ledje boahtán olu olbmot. .  Sámedikkis leat 2000juovlamánus 89,8 jahkedoaimma. Govus dás vuolleleappos muitala movt bargit leat juohkásan ossodagaide, ja movt iešguđetge ossodagaid sohkabealjuohku lea. .   .   .   .  GDO: Girjerádjo- ja diehtojuohkinossodat / Bibliotek- og informasjonsavdelingen.  SKMR: Sámi kulturmuitoráđđi / Samisk kulturminneråd.  SKR: Sámi kulturráđđi / Samisk kulturråd.  SNR: Sámi ealáhusráđđi / Samisk næringsråd.  PHO: Plána- ja hálddahusossodat / Plan- og administrasjonsavdelingen.  SEO: Servodatossodat / Samfunnsavdelingen. OAO: Oahpahusossodat / Opplæringsavdelingen.  SGR: Sámi giellaráđđi / Samis språkråd.  SGL: Sámi giellalávdegoddi / Samisk språknemnd.  Sámedikki hálddahus fuolaha ahte Sámedikki ráđđe- ja dievasčoahkkinbeavdegirjjit gávdnojit sihke sámegillii ja dárogillii. Dievasčoahkkimiid áššit sáddejuvvojit sámegillii ja dárogillii. Sámedikki čilgehusat, jahkedieđáhusat, plánat jna. gávdnojit maid sihke sámegillii ja dárogillii. Reivvet sámegiela hálddašanguovllu gielddaide čállojuvvojit dábálaččat goappaš gielaide. Jus váldá oktavuođa sámegillii, de oažžu vástádusa sámegillii. Sámelága mielde lea dievasčoahkkináirasiin lohpi hupmat juogo sámegillii dahje dárogillii, movt dál de ieš háliida. Danne dulkojuvvojit dievasčoahkkimat sámegielas dárogillii dahje nuppeguvlui. .  Lea stuora hástalus ovddidit sámegiela geavaheami áššemeannudemiid, čoahkkimiid ja eará oktavuođaid dáfus. Ferte leat ulbmil ovddidit ja nannet sámegiel máhtuid oppa Sámedikki organisašuvnnas. Dát lea deaŧalaš danne go eará almmolaš orgánat dávjá gehččet Sámedikki ovdagovvan sámegiela geavaheami dáfus. . Girjerádjo- ja diehtojuohkinossodat.  Dan rájes go Girjerájus- ja diehtojuohkinossodat ásahuvvui borgemánu 1. b. 2000, de leat ossodagas mannan hui olu resurssat doaimmaide mat gusket fárremii ja sajáiduvvamii ođđa vistái, ja almmolaš rahpama plánemii ja čađaheapmái. Ossodaga doaimmat ja ovddasvástádusat leat: .  láhčit diliid ja koordineret Sámedikki diehtojuohkinfágalaš doaimma. fuolahit aktiivvalaš ja rievttes dieđuid medijai ja bidjat eavttuid medija beroštumiide Sámedikki ektui.  fuolahit bargguid mat gullet Sámi sierrabibliotehkii ja doaibmat Sámedikki hálddašangirjerájusin. lágidit dievasčoahkkimiid.  doaimmahit oktasašbálvalusaid nugo jorgaleami, máŋgema, gávppašit mašiinnaid, biergasiid ja dávviriid .  fállat arkiiva- ja diehtojuohkinbálvalusaid hálddahussii ja olgguldas olbmuide.  bagadallat muđui sámedikkevuogádaga arkiivadoaimmaid dáfus.  fuolahit sámedikkevistti bajásdoallama ja jođiheami.  doaimmahit áššemeannudeami čoahkkinjođihangoddái, doaibmat bearráigeahččolávdegotti čállingoddin, ja bargat áššemeannudemiin Sámediggeráđđái ossodaga suorggi siskkobealde ja fuolahit ahte áššit čuovvoluvvojit go lea dárbu.   Girjerádjo- ja diehtojuohkinossodat lea 2000 čavčča ovttasbargan.  Stáhta diehtojuohkinbálvalusain álggahit prošeavtta sámi.  jienastuslogu ja sámedikkeválggaid searvama ektui. Prošeakta galgá.  doaibmat jagi, ja das galgá leat sierra stivrenjaovku ja  referánsajoavku. Prošeavtta ulbmil lea oažžut eambbo dieđuid sámi.  jienastuslogu birra, ja dakko bokte oažžut buoret vuođu.  árvvoštallat makkár doaimmat váikkuhivčče sámi jienastuslohkui.  čáliheami.  Ossodat lea leamaš mielde hábmeme diehtojuohkinvuogádaga.  neahtas mas intraneahtta ja interneahtta leat vuođđun. Ođđa.  diehtojuohkinvuogádaga ulbmil lea lágidit bargiide ja álbmogii buoret.  vejolašvuođa gokčat sin diehtojuohkin- ja  gulahallandárbbuid. Čoavddus lea ráhkaduvvon nu ahte ipmirda sihke.  sámegiela ja dárogiela ollislaččat, ja dat lea álkidis vuogádat mii.  galgá sihkkarastit geavaheddjiide jođánis diehtojuohkima. Plána.  mielde galgá vuogádat doaibmagoahtit ođđajagimánus 2001. Ulbmil.  lea ahte Intraneahtta ja Interneatta galget guovtti jagis šaddat.  Sámedikki deaŧaleamos diehtojuohkin- ja gulahallankanálan sihke.  siskkáldas ja olgguldas geavaheddjiide. Ossodat lea bargan.  hábmenprográmmain mii galgá fuolahit Sámedikki organisašuvdnii.  ollislaš visuála profiilla oktasaš logoin. Prográmma galgá fuolahit.  ahte Sámediggi čielgasit doaibmá representatiiva ja álbmotválljen.  orgánan Norgga sámiide, ja galgá deattuhit dikki rolla sámi.  oktasašárvvuid hálddašeaddjin. Lea ráhkaduvvon hápmemanuála mas lea.  Sámedikki váldologo, kántorbiergasiid málat, ja áššebáhpiriid,  almmuhemiid ja almmuhusaid málat. Dát galget váldot atnui.  ođđajagimánus 2001. Maŋŋel go váldohálddahus fárrii ođđa.  Sámedikkevistái, de lea olbmuin šaddan stuora beroštupmi galledit.  vistti ja háhkat dieđuid Sámedikki birra. Ossodagas leat fásta.  beaivválaš čájehallamat, ja vuostáváldá maiddái joavkkuid.  olggobealde fásta áiggiid jus lea dárbu. Sullii 5000 olbmo leat.  galledan Sámedikki maŋŋel go fárrii ođđa vistái.  Sámi.  medijapolitihka bajimus ulbmiliid ja prinsihpaid ráhkadeami.  oktavuođas lea ossodat lágidan medijaseminára. Semináras.  gieđahalle guovddáš áššiid sámi aviissaid preassadoarjaga dáfus,  nisson- ja dievdoperspektiivva sámi mediain, ja vuosttašamanuenssa.  Eli Skogerbø raportta sámi mediaid birra. Seminára loahpahuvvui sámi.  mediapolitihka ja sámi aviissaid debáhtain.  Girjerájus- ja  diehtojuohkinossodat lea bargame Sámedikki.  bálvalusčilgehusain. Čilgehus mii galgá leat gárvvis álggugeahčen.  2001, galgá buori ja čorgadis vuogi mielde addit dieđuid.  geavaheddjiide das makkár bálvalusaid Sámedikki hálddahusas ja.  hálddašeamis sáhttet fidnet.  Go boares arkiivačoavdaga ii sáhte.  šat eambbo viiddidit, de fertii Sámediggi ráhkadišgoahtit ođđa.  čoavdaga go Sámi sierrabibliotehka ja ovddes Sámi oahpahusráđđi,  dál Sámedikki oahpahusossodat, biddjojuvvojedje Sámedikki.  vuollái. Dál lea ráhkaduvvon ođđa arkiivačoavdda olles. sámediggevuogádahkii. Dát čoavdda galgá doaibmagoahtit. ođđajagimánu 2. b. 2001 rájes.  Ođđa arkiivavuogádat váldojuvvui. atnui go hálddahus fárrii ođđa vistái. Dál vuoruhit rádjanarkiivva. ja gáiddusarkiivva oažžut ortnegii. Dáppe leat buot áššit maid. Sámediggi lea gieđahallan ásaheami rájes, ja dál leat dieđut. páhkkejuvovn kássaide. Dán bargui ferte várret veaháš áiggi danne go. arkiivabargit galget arkiivabargui lassin maiddái telefovnnaid gohkket.  ja bagadallat áššemeannudeddjiid, jođiheddjiid ja vuollásaš.  ráđid.  Sámediggi háldiida buoridit bálvalusaid ee. min. interneahttafálaldagaid geavaheddjiide, ja danne lea leamaš dárbu. ođasmahttit dihtorvuogádaga. Dattetge lea ođasmahttimis leamaš. dakkár váikkuhus ahte eat sáhte čálihit almmolaš journalaid ja. eará journalraporttaid maŋŋel go Sámediggi fárrii ođđa vistái. Sámi sierrabibliotehka/Samisk spesialbibliotek, SSB, lea leamaš. sierra stáhtaásahus 1983 rájes, ja našuvnnalaš kulturásahus 1996. rájes. Ođđajagimánu 1. b. 2000 šattai SSB Sámedikki.  hálddahusa oassin. Gitta borgemánu 2000 loahpageahčái.  doaimmai SSB ovttas Kárášjoga bibliotehkain Sámi joatkkaskuvllas.  SSB váldobargu lea háhkat, vurkkodit, heivehit ja gaskkustit girjjiid.  ja eará materiálaid sámegillii, ja sámi diliid birra beroškeahttá. gielas. Dál galgá girjerájus maiddái doaibmat Sámedikki. hálddahusgirjerádjun. Ulbmil lea ahte SSB galgá šaddat sámi. girjjálašvuođa ja sámi girjerádjo- ja diehtojuohkinbálvalusa. gelbbolašvuođaguovddážin. Sámi sierrabibliotehkas leat seamma. rahpanáiggit go Sámedikkis Kárášjogas; dii. 08.00 - 15.45 dálvet ja. dii. 08.00 - 15.00 geasset.  SSB dihtorbása sirrejuvvui. álbmotgirjerádjosa básas 1999 loahpageahčen, ja SSB osttii ođđa. rusttegiid vai birge jagi 2000 molsumiin. Ledje olu váttisvuođat. dihtorbásaid earuheami oktavuođas, ja dáid čuolmmaid čoavdinbargu. ii leat vuos loahpahuvvon. Maŋŋel go SSB fárrii ođđa. Sámediggevistái, de leat bohciidan váttisvuođat sámegiel bustávaiguin.  girjerádjosa dihtorvuogádagas. Dát lea dagahan ahte ii leat sáhttán.  registreret materiálaid rievttes vuogi mielde, eai ge leat sáhttán.  čállit hobehanreivviid ja listtuid luoikkaheddjiide. Dát lea.  maiddái dagahan heajut bálvalusa geavaheddjiide danne go olbmot eai.  beasa geavahit girjerádjosa bása. SSB árvvoštallá dál oastit ođđa.  girjerádjovuogádaga mii gulahallá vistti dihtorbásain. Dál ferte vuos.  háhkat gaskaboddosaš čovdosiid dassážii go ođđa vuogádat.  doaibmagoahtá.  Plána- ja hálddahusossodat Plána- ja  hálddahusossodagas lea ovddasvástádus ráhkadit ja heivehit buori.  bargiidpolitihka, ásahit ja ovddidit buriid ja rašuvnnalaš.  IT-čovdosiid Sámediggái, ja maiddái koordineret ja fuolahit Sámedikki.  dásseárvo-, ekonomiija- ja plánabargguid. Mii galgat dasa lassin.  áššemeannudit politihkalaš dássái ja heivehit iešguđetlágán.  oktasašdoaimmaid dárbbu mielde. Dásseárvodoaibmaplána mii deattuha.  sámi nissonolbmuid dili, oktan vuoruhansurggiiguin, ulbmiliiguin ja  doaimmaiguin 1999-2001, ja Sámediggeplána 1998-2001 áigodahkii, leat.  vuođđun dásseárvobargui. Doaibmaplána lea juhkkojuvvon viđa. oassái. Vuosttaš oassi gieđahallá plána, plánaproseassa ja eará. plánaid oktavuođaid duogáža. Nuppi oasis lea oanehaččat dásseárvvu.  birra sektorrasttideaddji politihkkasuorgin, Sámi nissonprošeavtta.  birra ja čilgehus das makkár ovttasbargu Sámedikkis lea olggobeale.  beliiguin. Goalmmát oasis leat váldoulbmilat ja hástalusat, ja  njealját oassi fas čilge Sámedikki 1999-2001 áigodaga.  ovttadássásašvuođabarggu vuoruhansurggiid, ulbmiliid ja  doaimmaid. Maŋemus oasis lea ekonomalaš ja hálddahuslaš.  váikkuhusaid birra.  Sámediggi lea cealkán ahte biras- ja.  nissonperspektiivvat leat deaŧalaččat boahttevaš politihka. hábmemis. Lea deaŧalaš ahte dásseárvu šaddá integrerejuvvon oassin. Sámedikki ollislašperspektiivvas, ja ahte das ii ráhkaduvvo ođđa. sektuvra. Plána- ja hálddahusossodat koordinere Sámedikki politihka. doaimma sohkabealperspektiivva ja dásseárvvu dáfus. Ossodagas lea. sierra virgi dáidda doaimmaide. 2001 rájes šaddá bušeahtta. deaŧalaš stivrendokumentan, ja Sámediggi lea áššis 41/00 2001. bušeahtta čuovvolan integrerenbargguid.  Hálddahus Kárášjogas. molssui eanas dihtormašiinnaid ja prográmmagálvvuid dalle go fárrii. ođđa Sámediggevistái. Dát lei dárbbašlaš vai sáhttit bissut. ovdáneamis fárus. Kárášjoga mánáidskuvla oaččui boares rusttegiid, sis lei stuora dárbu mašiinnaide. Dál leat buot ossodatkantuvrrat. olggobealde Kárášjoga oktasaš fierpmádagas. Teknihka dáfus lea dát. stuora hástalus. Boahtte jagi mielde áigut bargat buoridit. ossodatkantuvrraid linjjáid. Sámediggi lea ožžon buoret. kapasitehta IT dáfus go leat bidjan virgái 1 ođđa. IT-konsuleantta. Dát buktá buoret vejolašvuođaid ovdánahttit ja. heivehit čovdosiid mat leat ráhkaduvvon juste Sámedikki dárbbuid. mielde. Dasa lassin ii leat hálddahus nu hearki gelbbolašvuođa dáfus.  go leat eanet bargit geat máhttet IT.  1999 čavčča rájes lea.  Sámediggi bargan ásahit albma Interneahtta-fálaldaga ja doaibmi. intraneahta bargiid váste. Ovdaprošeakta loahpahuvvui juovlamánus. 1999. Borgemánus 2000 čállojuvvui šiehtadus. TietoEnator-fitnodagain, guhte galgá buvttadit dákkár. čovdosa. Čoavddus lea biddjome doibmii juovlamánus 2000, ja. loahpalaš almmuheapmi galgá dáhpáhuvvat.  ođđajagimánus/guovvamánus 2001. Dáinna čovdosiin galgá.  Sámediggi olahit mihá eanebuid go ovdal. Interneahtta lea mearihis.  deaŧalaš, ja Sámedikki ođđa Interneahttafálaldat šaddá.  mávssolaš veahkkeneavvun olahit nuoraid. Leat maiddái pláneme sáddet.  dievasčoahkkimiid Interneahta bokte. Intraneahtta šaddá mávssolaš.  veahkkin go galgat buorebut ovttastahttit ossodatkantuvrraid mat.  geográfalaččat leat nu bieđgguid. Golggotmánus 2000 čálii.  Sámediggi šiehtadusa IT Kontorsystemer AS:in.  govdafierpmádatbálvalusaid buvttademiin. Dát mielddisbuktá ahte.  Interneahtta-doaimma kapasitehta buorrána dovdomassii.  Danne go.  davvisámegiel bustávat eai álgoálggus gávdno dihtormašiinnain, de.  leat ráhkaduvvon erenoamáščovdosat vai prográmmat ipmirdit.  daid. Ovdal mávssii sámegielčoavddus kr 5000,- liseanssa.  nammii. 1998:s osttii Sámediggi vuoigatvuođaid dákkár. prográmmagálvvuide, ja lean dan rájes addán daid nuvttá. olbmuide. Prográmmat leat leamaš hui bivnnuhat. Muhto. erenoamáščovdosat eai doaimma dohkálaš bures, ja danne lei dárbu. bargat dan badjelii ahte sámegiel bustávat biddjojit standardin. prográmmaide. Dán jagi čálii Sámediggi šiehtadusa Microsoftain ahte. ođđaseamos vuogádagat galget doarjut davvisámegiel bustávaid. Dat. lea stuora lávki rievttes guvlui integreret sámegiela. dihtorprográmmagálvvuide. Dattetge bissu dárbu. erenoamášprográmmagálvvuide, danne go olu mašiinnat eai dohkket. Windows 2000.  Sámegiella lea almmolaš giella Norggas, ja danne. oaidná Sámediggi čielgasit Norgga eiseválddiid ovddasvástádussan. fuolahit ahte buot prográmmagálvvut mat vuvdojuvvojit Norggas, dorjot. sámegiel bustávaid.  Servodatossodat Servodatossodaga deaŧaleamos. doaibman leat gieđahallat áššiid mat gusket fágasurggiide nu go. vuoigatvuođat ja iešmearrideapmi, davviriikkalaš áššit, sámediggeválggat, dearvvašvuođa- ja sosiáladoaimmat ja johtolat. Mii.  koordineret politihkalaš jođihangotti čoahkkimiid, ja meannudit.  áššiid mat gusket sámi dearvvašvuođa- ja sosiálaulbmiliid.  juolludemiide, ja maiddái doarjjastivrra váiddaáššiid.  Sámediggeráđđái. Jagi 2000 bargu lea maiddái čilgejuvvon.  jahkedieđáhusa nuppi kapihttalis.  Oahpahusossodat Sámedikkis lea.  ovddasvástádus ráhkadit sámi oahpponeavvuid vuođđoskuvlla ja  joatkkaoahpahusa oahppoplánaid mielde, ja. rávisolbmuidoahpahusa čilgehusaid mielde. Sámedikkis lea maid. ovddasvástádus dohkkehit sámi oahpponeavvuid mat leat álggahuvvon. ovdal borgemánu 1. b. 2000. Dasa lassin ráhkaduvvojit oahpponeavvut. mánáidgárdedássái.  Sámedikki ulbmil lea ahte lágádusat galget. ráhkadit oahppogirjjiid. Sámediggi čađahii 128. oahpponeavvoprošeavtta jagi 2000:s. Lágádusain lei ovddasvástádus. ¾ oasis prošeavttain, ja Sámediggi fas fuolahii ¼ oasi. prošeavttain. Jagi 2000:s gárvvistuvvojedje 45 oahpponeavvu. Leat. ráhkaduvvon sihke ohppiidgirjjit, bagadallangirjjit, temágirjjit ja. erenoamášpedagogalaš oahpponeavvut davvi-, lulli- ja julevsámegillii.  mat galget geavahuvvot vuođđoskuvllas, mánáidgárddiin ja  joatkkaoahpahusas.  Oahpahusossodat lea dohkkehuvvon AV-guovddážin ja  bádde buot sámi tv-prográmmaid, nu ahte sámi skuvllat ja mánáidgárddit.  besset luoikkahit prográmmaid ja geavahit oahpahusas. Sámediggi.  ovttasbargá NRK Undervisningsredaksjoneniin ja Norsk filminstituttain.  ráhkadit sámegiel veršuvnnaid oahpahusfilmmain. Dan oktavuođas.  leat dán jagi ráhkaduvvon 20 oahpahusprográmma ja okta.  animašuvdnafilbma davvisámegillii, okta lullisámegillii ja guokte.  julevsámegillii. Lea juolluduvvon ruhta elektrovnnalaš oahpponevvui,  «Sámegiella C-giellan», mii gávdno neahtas. Dasa lassin leat golbma.  ođđa pedagogalaš dihtorprográmma jorgaluvvome sámegillii. Álgooahpahusprošeavtta váldoulbmil lea gávnnahit daid lohkanmetodaid. ja dan lohkanmetodihka mii buoremusat heive mánáide geain lea. sámegiella vuosttašgiellan ja geat ožžot vuođđo lohkanoahpahusa. sámegillii. Prošeakta galgá dáid metodaid systematiseret ja oažžut. johtui oahpahusas. Dát galgá ee. dáhpáhuvvat dan bokte ahte geavaha. dan gelbbolašvuođa, daid máhtuid ja vásihusaid mat sámegielat. oahpaheaddjit leat dán áigge. Álgooahpahusprošeavtta oktavuođas. lea maiddái álggahuvvon gelbbolašvuođaloktenprográmma. skuvlajođiheddjiid ja PP-bálvalusa bargiid várás. GOD ávžžuhusaid. mielde lea Sámediggi jorgalahttime/heiveheame davvisámegiela.  lohkama kártenmateriálaid. Bargu dahkko Senter for leseforskning ja  ovtta prošeaktajođiheaddji ovttasbargguin. 2., 3., 5., 7., ja. 9. luohkáide almmuhuvvojit kártengihppagat. Stuoradiggi lea mearridan. ahte 2. ja 7. luohkáid kárten lea geatnegahtton doaibma 2000 čavčča.  rájes.  Oahpahusossodat lea álggahan barggu ráhkadit plána.  erenoamášpedagogalaš gelbbolašvuođa loktema dáfus sámi. guovlluin. Dan rájes go prošeakta álggahuvvui, leat rektorat ja. oahpaheaddjit, mánáidgárddit ja muhtun PP-bálvalusat sámi guovlluin. addán dieđuid. Diehtočohkkema vuođđun leat leamaš sihke O97/O97S. bajimus ulbmilat oahpahusa heiveheami dáfus dakkár mánáide geain leat. erenoamášpedagogalaš dárbbut, ja Oahpahuslága vuoigatvuohta. erenoamášoahpahussii.  Girko-, oahpahus- ja dutkandepartementa. bivddii ovddeš Sámi oahpahusráđi organiseret sámi joatkkaoahpahusa. Ođastus 94 evaluerema. Leat ráhkaduvvon guokte evaluerenraportta. (NIBR 2000:8 raporta Sámi joatkkaoahpahus Ođastus 94 mielde ja. Davviriikkaid Sámi instituhta raporta Sámi joatkkaoahpahus -. vuoigatvuođat ja sisdoallu 2000). Evaluerenraporttain lea maiddái. ráhkaduvvon čoahkkáigeassu, mii lea almmuhuvvon sierra. raportan. Evalueremis boahtá ee. ovdan ahte sámi joatkkaoahpahusas lea.  viiddiduvvon ulbmil eará joatkkaoahpahusásahusaid ektui. Sámi. joatkkaoahpahus galgá maiddái bajásdoallat, ovddidit ja nannet sámi. giela, kultuvrra ja identitehta lassin dan bargui maid bargá. Ođastus 94 našuvnnalaš ulbmiliid ja doaimmaid duohtandahkamiin. Oahpahusossodat lea ovttas Stáhta oahpahuskantuvrrain Finnmárkkus. finadan iskame guokte gieldda sámegiela. hálddašanguovllus. Galledemiid ulbmil leai ee. čuovvut man muddui. gielddat sáhttet čađahit oahpahusa O97S ektui.  Sámediggi lea. ovttasbargan Oslo ja Akershusa Stáhta oahpahuskantuvrraiguin --. Eksámenčállingottiin ja lea ráhkadan sámegielfága eksámenbihtáid. vuođđoskuvlii ja joatkkaoahpahussii.  Sámediggi lea áššis R 29/00. mearridan ahte Mánáid- ja bearašdepartemeantta erenoamášdoarjja kr. 200.00,- galgá geavahuvvot sámi mánáidgárddiid oahppneavvuide ja. bagadallamii. Muđui lea leamaš dárbu buoridit váhnemiid ja. mánáidgárdebargiid movtta sámegiela nannema ja ovddideami dáfus. mánáidgárddiin. Ájluovttas Divttasvuonas lea dollojuvvon seminára mii. čalmmustahttá sámegiela. Unjárgga gielda lea ožžon ruhtadoarjaga, muhto seminára lea maŋiduvvon jahkái 2001.  Lea lágiduvvon. mánáidgárdekonferánsa ovttas Tromssa ja Finnmárkku Fylkkamánniiguin. mas fágalaš sisdoallu ja vásáhusaid lonohallan buot sámi. mánáidgárdebargiide.  Girko-, oahpahus- ja dutkandepartementa lea. álggahan sámegiel oahpahusa doarjagiid evaluerema. Evalueren.  guoská daidda gielddaide mat addet oahpahusa 10-jagi vuođđoskuvlla.  sámi oahppoplánaid (O97S) mielde. Stáhta oahpahuskantuvra.  Finnmárkkus jođiha evaluerenbarggu. Lea ásahuvvon referánsajoavku mas.  Sámediggi ja sámi gielddaid ovddasteaddjit ja Stáhta.  oahpahuskantuvrrat Tromssas ja Nordlánddas leat mielde.  Sámediggi.  lea ovttas Stáhta oahpahuskantuvrrain Finnmárkkus lágidan konferánssa.  mas sámegiela dilli skuvllas ja báikkalašservodagas lei temán. Dán.  konferánssa ulbmiljovkui gulle oahpaheaddjit ja eará.  pedagogalaš bargit sihke vuođđoskuvllas ja joatkkaoahpahusas,  ja vel politihkkárat ja gielddaid etáhtajođiheaddit. Konferánssas.  gieđahalle ee. sámegiela dili dálá skuvllas dan ektui movt lei.  1980-jagiid álggugeahčen. Bohte maiddái dieđut das makkár hástalusat. iešguđetge gielddain ja Sámedikkis leat sámegiela ovddideami. dáfus. Hálddahus- ja fágapolitihkalaš doaimmat Sámedikki vuollásaš. ráđiin.  Hálddahuslaš ja ekonomalaš hástalusat Sámedikki. bargodoaimmat leat lassánan ásaheami rájes 1989:s, mii maiddái lea ge. leamaš dikki ulbmil. Dát doaimmat gáibidit resurssaid mat Sámedikkis. eai leat dál. Dát dagaha váttisvuođaid Sámedikki ulbmiliid. ollašuhttima dáfus, ja daid vuordámušaid ektui mat sámi servodagas. leat Sámediggái. Jus galgá sáhttit čađahit doaimmaid mat galget. nannet sámi álbmoga dili, de lea dárbbašlaš ahte diggi oažžu. eambbo ekonomalaš resurssaid.  Sohkabeal- ja dásseperspektiivva. integreren gáibida organisašuvnna mii sáhttá rievdat. Ovccilotlogu. golmmajagi nissonprošeakta, ja Sámedikki iežas dásseárvodoaibmaplána.  mii mearriduvvui 1999:s, lea čalmmustahttán čuolmmaid ja hásttuhan.  gávdnat čovdosiid movt sohkabeal- ja dásseárvoperspektiiva sáhttá.  integrerejuvvot. Sámediggi ferte geahččalit ovdánahttit.  organisašuvnna daid beliid vuođul mat organisašuvnnas leat dál,  nu go álggahanmokta, luohttámuš, loaktin ja oadjebasvuohta. Dát.  bealit leat deaŧalaččat ovttaskas ja organisatuvralaš oahppama.  dáfus. Daid lea erenoamáš deaŧalaš deattuhit dađi mielde go.  organisašuvdna stuorru, ja erenoamážit 2001 rájes go ođđa.  organisašuvdnamálle doaibmagoahtá.  Vuollásaš ráđiid heaittiheapmi.  Doaimma ođđasisorganiserema dáfus, mii mielddisbuktá ahte ráđit.  šaddet ossodahkan, leat Sámedikkis guokte váldohástalusa. Vuosttaš.  lea oktiiheivehit ja koordineret dáid iešguđetge sektorossodagaid,  nubbi lea oktiiheivehit politihkalaš ja hálddahuslaš dásiid. Dát.  guokte hástalusa bohtet váikkuhit goabbat guoimmiska. Buorre.  ovttasbargu hálddahusdásis lea dárbbašlaš jus dát dássi galgá.  sáhttit vuostáváldit ja čuovvolit politihkalaš signálaid ja  mearrádusaid. Nu lea maiddái struktuvrralaš bargovuohki hálddahusas.  deaŧalaš vai politihkalaš dássi sáhttá oažžut buriid ja  áigeguovdilis fágalaš rávvagiid hálddahusas. Čorgadis ovttasbargu.  politihkalaš ja hálddahuslaš dásiid gaskka váikkuhit hálddahusa.  vejolašvuođaid doaimmahit buriid, koordinerejuvvon ja  beaktilis bálvalusaid.  Sámi giellaráđđi Sámediggi lea áššis 23/00.  mearridan heaittihit Sámi giellaráđi 31.12.2000 rájes. Seamma áššis.  lea mearriduvvon ásahit giellastivrra mas leat vihtta.  lahttu. Hálddahus šaddá sámi giellaossodahkan.  Sámi giellaráđđi ii.  oainne makkár válddiin Sámediggi sáhttá heaittihit giellaráđi mii lea.  Sámelága § 3-12 vuođul ásahuvvon.  Ođđa organisašuvnnas lea.  Sámedikki direktevra bajimus ovddasvástideaddji. Dát rolla nanneuvvo.  ođđa organisašuvnnas. Giellaossodat oažžu lagat ovttasbarggu.  Sámedikki direktevrrain ja Sámedikki ossodagaid eará.  jođiheddjiiguin danne go ođđa organisašuvnnas galget.  jeavddalaččat dollojuvvot jođiheaddjičoahkkimat miehtá jagi.  Giellaossodaga áššemeannudeapmi rievdá giellaráđi.  ektui. Giellaossodat galgá meannudit áššiid sihke.  Sámediggeráđđái, doarjjastivrii ja giellastivrii. Bargit ožžot.  ođđa hástalusaid, earret eará politihkalaš áššemeannudemiid,  giellafágalaš doaimmaid ja giellaossodaga hálddahuslaš doaimmaid.  Sámi kulturmuitoráđđi Ođđajagimánu 1. b. 2001 rájes lea Sámedikkis.  ođđa organisašuvdnavuogádat, mii mielddisbuktá ahte ovddeš Sámi. kulturmuitoráđi hálddahus oažžu formálalaš ovddasvástádusa. hálddahuslaččat čuovvolit oppalaš sámi biras- ja. areálaáššiid. Dasa lassin galget čuovvolit sámi museaid. Deaŧalaš hástalusat 2001:s sámi museaid barggus čuvvot go Sámediggi.  váldá badjelasas Norgga sámi museaid hálddašanovddasvástádusa,  čuovvola St.dieđ. 22 (1999-2000) Kjelder til kunnskap og oppleving -.  for en samlet forvaltning og styrking av samiske museer. Sami museat.  fertejit oažžut govttolaš oasi museaid oppalaš.  juolluduslasihemiin, nu go Ráđđehusas leat plánat, gč. St.dieđ 22.  (1999-2000), ja ráhkkanahttá proseassaid sámi museaid ja guoskevaš.  gielddaid gaskka mat sáhttet sámi museaid ovttastahttit.  museasiidan. Muđui fuolaha Sámediggi ahte sámi museat sáhttet.  ovttasdoaibmat maiddái dassážii go Sámediggi lea ožžon sámi museaid.  hálddašanovddasvástádusa ja lea ásahan Nuortasámi musea sámi.  našuvnnalaš duhátjagibáikin.  Sámi kulturmuitoráđđi loahpahii.  1998:s sámi visttiid gáhtten- ja hálddašanplána. ovdaprošeavtta. Prošeakta ruhtaduvvui ollásit 1999 geasi ja. álggahuvvui 2000:s. Prošeakta joatká 2001:s, ja seammás doaivu Sámi. kulturmuitoráđđi oažžut doibmii sierra. vistegáhttenkonsuleantta. Lea guovddáš hástalus ovddidit. huksenáššiid areálahálddašeamis ja addit buriid dieđuid ja. neavvagiid vistegáhttenbargguin.  Sámi kulturmuitoráđđi lea 1997. rájes aktiivvalaččat oassálastán norgalaš-ruoššalaš. birasgáhttenovttasbarggus. 2001:s galgá dát bargu rievdat. gaskkustandássin. Sámi kulturmuitoráđđi oaidná hástalussan ahte. Sámediggi čuovvola dán barggu doaimmaiguin mat guoskkahit. erenoamážit nuortasápmelaččaid. Sámi kulturmuitoráđi mielas lea. maid deaŧalaš viidáseappot ovddidit ovttasbarggu Ruoŧa ja Suoma. sámi kulturmuitogáhttemiin.  Sámi ealáhusráđđi Sámi ealáhusráđđi. ja dat hálddašanbarggut ja dat ovddasvástádusa mii das lea, heaittihuvvo 31.12.00 rájes. Galgá ásahuvvot ossodatstruktuvra. Sámedikki hálddahussii. Ulbmil lea ovddidit Sámedikki buoret. politihkkaovddideaddjin ja politihkalaš eaktudeaddjin. Muđui. geahččalit buorebut geavahit ja koordineret hálddahuslaš resurssaid.  mat sávvamis sáhttet buorebut fuolahit geavaheaddjeáššiid stuorát.  fágalaš sihkarvuođain hálddahusdoaimmaid dáfus. Aitto.  nammaduvvon doarjjastivra galgá hálddašit foandda ja eará.  doarjagiid mat sirdojuvvojit Sámedikkis. Ođđa struktuvra, mas.  Sámediggi šaddá eambbo korporatiiva ovttadahkan, galgá dieđusge.  mielddisbuktit ahte šaddá gievrrat ovttasdoaibma ja buorebut.  koordinerejuvvon doaibma maiddái boahtteáiggis. Danne ferte nannosit.  čatnat oktii plánaid, bušeahta ja veahkkeávnnasgeavaheami, ja  doaimmahit daid nu ahte politihkalaččat mearriduvvon ulbmilat.  sáhttet ollašuvvat. Ealáhus- ja barguibidjanáššiid doaimma dáfus.  šaddá deaŧalaš mearridit dohkálaš bušeahttarámmaid ja lágidit.  buori doarjjabarggu mii čielgasit definere movt veahkkeneavvuid galgá. geavahit ealáhusdili ektui mii ovdána go livččii ulbmil.  Buot. doarjjaortnegiidda maid Sámi ealáhusráđđi hálddaša, galget. ráhkaduvvot čielga ulbmilcealkámušat, boađusgáibádusat, mihttogeažuhandoaimmat, raporteremat je. maid ođđa. ekonomiijanjuolggadusat ja funkšonála gáibádusat eaktudit. Hástalus. lea geahččalit hutkat ođđa vugiid movt mihtidit. veahkkeneavvogeavaheami, nu ahte sáhttá ipmirdit movt.  veahkkeneavvut doibmet ulbmilcealkámušaid ektui. Lea ain olu bargu.  buriid boađus- ja doaibmageažuhemiid ovdánahttimiin ovdal go.  dohkálaš vugiin sáhttá mihtidit veahkkeneavvogeavaheami ávkki.  Doaimma ođđasisorganiserema dáfus, mii mielddisbuktá ahte ráđit.  šaddet ossodahkan, leat Sámedikkis guokte váldohástalusa. Vuosttaš.  lea oktiiheivehit ja koordineret dáid iešguđetge sektorossodagaid, nubbi lea oktiiheivehit politihkalaš ja hálddahuslaš. dásiid. Ossodagaid siskkáldas struktuvra šaddá maiddái hui. deaŧalaš. Lea mávssolaš fuomášit movt galget doaibmat ja movt. galget ovddasvástádusa juogadit, ee. áššemeannudeami dáfus. Go. Sámi ealáhusráđđi ja Sámi kulturráđđi biddjojit oktii oktasaš. kultur- ja ealáhusossodahkan, de lea dárbu čielggadit siskkaldas. rolladoaimmaid. Vaikko goappaš ráđit heaittihuvvojit, de bissot. hálddahusaid geográfalaš ovttadagat nu movt leat. Orru maiddái. čájeheame ahte dán guovtti hálddahusovttadaga hálddašan- ja. ovddasvástádussuorggit čuvvot dan bargojuogu mii dál lea. Dál goit. vuos orro berreme ásahit fágalaš sektorjuoguid hálddašandoaimmaid. dáfus, iige čielga regiovnnalaš dahje geográfalaš rollajuogu. Lea. guovddáš siskkáldas bargu gávnnahit movt galgá áššemeannudit, ja. maiddái čielggadit makkár ovttasdoaibma čielga kultuvrralaš ja. ealáhusáššiid gaskka galgá leat. Oktasaš ossodahkii lea deaŧalaš. vuoruhit doaimmaid ja fágapolitihkalaš bargguid mat áŋgiruššet. sihke kultur- ja ealáhusovdánahttima, muhto maiddái fuolahit ahte. šaddá dohkálaš vuoruhanbalansa sektuvrraid gaskka.  Sámi. kulturráđđi Gč. kap. 4.1.3. Sámi ealáhusráđđi Sámedikki. ođđasisorganiseren ođđajagimánu 2001 rájes Ođđa organiserema. oktavuođas leat Sámedikkis olu hástalusat Sámediggeráđi, doarjjastivrra, giellastivrra, dievasčoahkkima, čoahkkinjođiheami, bearráigeahččanlávdegoddi, válgalávdegoddi, válgalávdegotti, joavkkuid ja erenoamážit álbmoga bálvaleami okatvuođas.  Sámedikki. organisašuvdnakárta maŋŋel ođđasisorganiserema: Oanádusat: OAO: Oahpahusossodat / Opplæringsavdeling HS: Hálddahussekšuvdna /. Forvaltningsseksjonen OS: Ovdánahttinsekšuvdna / Utviklingsseksjonen. GIO: Giellaossodat / Språkavdeling GDO: Girjerádjo- ja. diehtojuohkinossodat / Bibliotek- og informasjonsavdeling KEO: Kultur-.  ja ealáhusossodat /Kultur- og næringsavdeling ES: Ealáhussekšuvdna /.  Næringsseksjonen KS: Kultursekšuvdna / Kulturseksjonen BKO:  Birasgáhtten ja kultursuodjalanossodat / Miljø- og.  kulturminnevernavdeling PHO: Plána- ja hálddahusossodat / Plan- og.  administrasjonsavdeling SEO: Servodatossodat / Samfunnsavdeling. Sámedikki hálddahusas leat stuora hástalusat daid iešguđetge. ossodagaid politihkkahábmema koordinerema dáfus, nu ahte. iešguđetge strategiijaid ja iešguđetge politihkalaš mearrádusaid. oktavuođat bisuhuvvojit. Dasa lassin fertejit ossodagat gulahallat. nu bures go lea vejolaš. Stuora geográfalaš gaskkat ee. eai galgga. hehttet gulahallama. Okta dain guovddáš hástalusain hálddahusas, lea ovdánahttit ovttalágán fitnodatkultuvrra buot ossodagain. boahttevaš jagiin.  Ođđasisorganiserema vuođul áigu Sámediggi. rievdadit virggiid ja bálkásajiid ođđajagimánu 1. b. 2001 rájes. Váldošiehtadusa § 13 mielde. Ođđa organiserema bargiidpolitihkas. leat olu hástalusat, nu go ovdamearkka dihte ođđa bargiidplána, dearvvašvuohta, biras ja sihkarvuohta je.  Jagi 2001 lea juolluduvvon.  106,9 miljon ruvnno Sámediggái poasta 50 bokte. Juolludeamis leat.  mielde sámediggeválggaid diehtojuohkinbarggut ja kampánjjat.  Buot.  čieža ossodaga ožžot ekonomalaš rámma iežaset doaimmas. Juohke.  ossodat oažžu čállingoddeovddasvástádusa dihto.  fágapolitihkalaš suorggis Sámediggeráđi ektui. Giellaossodagas.  šaddá lagas ovttasbargu Giellastivrrain. Seammaládje lea Kultur- ja  ealáhusossodagas lagas oktavuohta Doarjjastivrrain. Muđui lea buot.  ossodagain sierra ekonomiija- ja bargiidhálddašeapmi, masa gullá.  golaheami ja dásseárvvu integrerema mánnosaš raporteren. Muhtun.  ossodagat galget maiddái lágidit doarjjaortnegiid njuolggadusaid.  Njuolggojuolludemiid dáfus leat leamaš olu gažaldagat. Hástalus lea.  hálddašannotáhta ráhkadeami ja njuolggadusrievdadeami dárbbuid.  dáfus. 2001:s ožžot muhtun ásahusat ja organisašuvnnat.  njuolggodoarjagiid Sámedikki dievasčoahkkimis. Šaddá almmotge nu.  ahte juohke fágaossodat ferte ieš juohkit dieđuid ja máksit.  juolludemiid formálalaš juolludusreivviid bokte mat sáddejuvvojit.  daidda geaidda galget. Seammás fertejit ossodagat fuolahit ahte.  njuolggadusat rievdaduvvojit Sámedikki mearrádusaid mielde. Ferte.  almmotge deattuhuvvot ahte ođđa ossodagat ain galget hálddašit daid. doarjjaortnegiid 2001:s mat gulle sidjiide jagi 2000:s.  Sámedikki. direktevrras lea bajimus hálddahuslaš ovddasvástádus Sámediggeráđi. ja stivrraid ektui, ja lea mearrideaddji váldi fágaossodagaid bealis. dáid orgánaid ektui. Iežas áššesuorggi siskkobealde oažžu. juohke ossodat ovddasvástádusa politihkkahábmemis ja koordineremis, áššemeannudeamis ja čuovvoleamis, siskkáldas ja olgguldas. bagadallamis, ja diehtojuohkimis.  Servodatossodat Servodatossodat. galgá fuolahit áššemeannudeami Sámediggeráđđái dakkár áššiin mat.  gullet sin fágasuorgái. Dasa lassin lea ossodagas. ovttastahttinovddasvástádus eará ossodagaid ektui juridihkalaš. suorggi dáfus, ja dat galgá fuolahit Sámediggeráđi. čoahkkingohččumiid ja čoahkkinplánemiid. Ossodat galgá. doaimmahit váidalusmeannudeami doarjjaáššiin mat gullet eará. ossodagaide. Muđui galgá ossodat bargat ovttasbargoáššiiguin, earret eará sámi ovttasbargguin Sámi parlamentáralaš ráđis ja. davviriikkalaš ovttasbargguin Davviriikkaid ráđis, davviriikkaid. sámekonvenšuvnnain, presideanttaid ja ministariid. oktasaščoahkkimiiguin, ja maiddái riikkaidgaskasaš.  ovttasbargguin ON, ILO, WHO, Árktalaš ráđi, Barentsovttasbarggu.  ektui ja doarjagiin. Eará barggut Servodatossodagas leat.  dearvvašvuođa- ja sosialáššit, johtolat, bovdehusaid hálddašit.  ja Sámedikki válgabargu.  Servodatossodaga doaimma ekonomalaš rámma.  2001:s lea 2.496.000,- ruvnno poasta 01 - Doaibmagolut bokte.  Girjerádjo- ja diehtojuohkinossodat Girjerádjo- ja  diehtojuohkinossodat galgá doaimmahit sámi sierrabibliotehka ja  doaibmat oktasaš diehtojuohkinossodahkan olles Sámediggái, ja galgá.  dasa lassin doaibmat Sámediggeráđi politihkalaš čállingoddin.  dakkár áššiin mat guoskkahit sin fágasuorggi.  Sámi.  sierrabibliotehka sirdojuvvui Sámediggái jagi 2000:s. Das lea.  erenoamáš doaibma danne go gohčoduvvo Sámi sierrabibliotehkan.  servodagas, ja dat doaibmá hálddašanbibliotehkan.  Sámediggevuogádagas. Sámedikki ulbmil lea ovddidit SSB dan guvlui.  ahte doaibmagoahtá resursaguovddážin eará girjerádjosiid ektui, ja  ahte SSB lea njunnožis ovddideame sámi girjerádjobálvalusaid.  muđui. SSB galgá šaddat guovddáš oassin Sámedikki.  diehtojuohkinbarggus, mas lea viiddiduvvon diehtojuohkin- ja.  bagadallanovddasvástádus olgguldas geavaheddjiide, ja. hálddašanbibliotehkaovddasvástádus siskkáldas geavaheddjiide. Garrasit vuoruhuvvon doaibma boahttevaš jagi lea háhkat dakkár. dihtorvuogádaga bibliotehkii mii ollásit ipmirda sámi. bustávaid. Sámedikki ulbmil lea ahte maiddái bibliotehkabása boahtá. dikki interneahttasiidduide.  Diehtojuohkin Sámedikki birra ii leat. iešalddis ulbmil, muhto lea veahkkedoaibma joksat Sámedikki. ulbmiliid. Buorre diehtojuohkin- ja gulahallanstrategiija gáibida. danne eambbo go dušše ođđa teknologiija. Buot deaŧaleamos jus dán.  barggus galgá lihkostuvvat, lea nagodit heivehit olles. organisašuvnna, maiddái daid ossodagaid mat leat olggobealde. Kárášjoga, dakkár bargovugiide maid Sámedikki ođđa. diehtojuohkinvuogádat, intranett ja internett, ovddida. Dát gáibida. čielga ja guhkitáiggi áŋgiruššama olles organisašuvnnas. Dás. ferte atnit vuođđun ahte buot bargit ja buot politihkkárat doibmet. diehtojuohkinmielbargin, ja dat mearkkaša juohkehaš čalmmustahttá. dan diehtojuohkin- ja bagadallanovddasvástádusa mii sus lea. vuogádagas. Buot vásáhusat duođaštit ahte buorre siskkáldas. gulahallan lea eaktu jus geavaheddjiide galgá nagodit lágidit buori. gulahallama. Lea stuora boahttevaš hástalus hukset aktiivvalaš ja. ulbmállaš gulahallanbálvalusa Sámediggái.  Dieđuid ráhkadeapmi ja. fuolaheapmi inteneahta bokte lea deaŧalaš ja áddjás doaibma. Dieđut.  galget leat ulbmállaččat ja álkit geavaheddjiide. Muhto.  elektrovnnalaš diehtogaskkusteapmi lea dušše oassi dain.  diehtojuohkinkanálain maid Sámediggi áigu geavahit. Dieđuide lea.  stuora jearru, sihke álbmogis, eiseválddiin ja eará.  ovttasbargobeliin, ja dat lea hirbmosit lassánan 2000. čavčča. Sámediggevisti dáidá dagahan ahte sámi áššiide lea. badjánan eambbo beroštupmi.  Dat oallu olbmot geat galledit. Sámedikki, leat dagahan ahte lea dárbu beaivválaš čájehemiide. 2001. geasi dáidá Sámediggevisti šaddat guovddáš báikin turisttaide geat. bohtet Kárášjohkii dahje vudjet dakkobokte. Jagi 2000:s ledje. birrasiid 30.000 registrerejuvvon turistta Kárášjogas. Lea guovddáš. hástalus balanseret daid resurssaid mat geavahuvvojit vistti. gallededdjiide ja daid resurssaid mat geavahuvvojit. diehtojuohkinbargui muđui.  Dál leat Sámedikkis unnán dieđut. iežas doaimma ja muđui sámi áššiid birra. Lea dárbbašlaš. ovddidit ja ráhkadit dieđuid mat gokčet álbmoga dárbbuid. Lea. erenoamáš dárbbašlaš ráhkadit pedagogalaš fálaldaga. skuvllaide. Dát lea viiddis ja resursagáibideaddji bargu.  Lea. dárbbašlaš ráhkadit ollislaš diehtojuohkin- ja gulahallanplána. Sámediggái, ja bargu berre loahpahuvvot jagi 2001 mielde. Galgá. maiddái ráhkaduvvot plána man ulbmil lea hásttuhit olbmuid searvat. sámi jienastuslohkui ja válggaide.  Dakkaviđe go leat doarvái. persovnnalaš resurssat, galget ossodagat bargagoahtit ráhkadit. arkiivaplána masa buot arkiivaráhkadeami ja vurkkodeami dieđut leat. čohkkejuvvon, ja buot plánat ja čielggadeamit. Earret ieš daid. arkiváliaid ráhkadeami, galgá plána maiddái gieđahallat movt arkiivva.  galgá ordnet, movt vurkkodit rievttes arkiivvas, galget leat dieđut.  rádjanarkiivva ja gáiddusarkiivva birra, arkiivaráddjema birra,  kassašuvnna ja loahpahuvvon arkiivva birra. Dál lea 11 jagi áigi go.  Sámediggi ásahuvvui, ja vuollásaš ráđiid ja guovllukantuvrraid.  arkiivvaid loahpaheapmi galgá maid fargga álggahuvvot.  Girjerádjo-.  ja diehtojuohkinossodaga doaimma 2001 ekonomalaš rámma lea.  8.545.000,- ruvnno poasta 01 Doaibmagolut bokte.  Plána- ja  hálddahusossodat Plána- ja hálddahusossodat galgá fuolahit Sámedikki.  hálddahuslaš oktasašdoaimmaid Diehtojuohkin- ja.  gulahallanteknologiijas (IKT), bargiid- ja ekonomiijahálddašeamis,  masa gullet ee. bušeahtta- ja rehketdoallobargu, dásseárvo-, plána-.  ja dieđihanbarggut. Dasa lassin galgá ossodat hálddašit.  politihkalaš joavkkuid ja organisašuvnnaid doarjaga mii lea.  poasttas 55 definerejuvvon. Ossodat galgá maiddái doaibmat.  politihkalaš čállingoddin Sámediggeráđđái dakkár áššiin mat.  gullet sin fágasuorgái.  Plána- ja hálddahusossodaga doaimma 2001.  ekonomalaš rámma lea kr 5.328.000 poasta 01 -- Doaibmagolut bokte,  ja kr 5.762.000,- poasta 55 Eará doarjagat bokte, oktiibuot kr. 11.090.000,-.  Birasgáhtten ja kultursuodjalanossodat Earret. kulturmuittuid hálddašeami kulturmuitolága vuođul, galgá. Birasgáhtten ja kultursuodjalanossodat maiddái doaibmat. politihkalaš čállingoddin Sámediggeráđđái dakkár áššiin mat. gullet sin fágasuorgái.  Birasgáhtten ja kultursuodjalanossodaga. doaimma 2001 ekonomalaš rámma lea 6.372.000,- ruvnno poasttas 01 --. Doaibmagolut, ja 1.970.000,- ruvnno poasttas 54 Birasgáhtten ja. kultursuodjaleapmi, oktiibuot kr 8.342.000,-.  Oahpahusossodat. Oahpahusossodat galgá lassin dasa mii lea čilgejuvvon. 3.2.4. kapihttalis maiddái doaibmat politihkalaš čállingoddin. Sámediggeráđđái áššiin main gieđahallojuvvojit. oahpahusgažaldagat.  Oahpahusossodaga doaimma 2001 ekonomálaš rámma. lea 12.200.000,- ruvnno poasttas 01 -- Doaibmagolut, 1.800.000,-. ruvnno poasttas 21 Erenoamáš doaibmagolut ja 22.964.000 ruvnno. poasttas 56 Oahpahus ja oahpponeavvut, oktiibuot kr 36.964.000,-. Giellaossodat Giellaossodat galgá ee. ovttastahttit Sámedikki ođđa. giellastivrra ásaheami ja doaimmaheami. Dasa lassin galgá ossodat. doaibmat politihkalaš čállingoddin Sámediggeráđđái áššiin mat. gusket giellagažaldagaide.  Giellaossodaga doaimma 2001 ekonomalaš. rámma lea kr 4.050.000,- poasta 01 Doaibmagolut bokte ja kr. 19.856.000,- poasta 53 Giella bokte, oktiibuot kr 23.906.000,-. Kultur- ja ealáhusossodat Kultur- ja ealáhusossodat galgá. ovttastahttit Sámedikki doarjjastivrra ásaheami ja doaimmaheami, gohččut čoahkkimiidda ja fuolahit ahte áššit sáddejuvvojit ja. čállojuvvojit protokollii oppalaš vugiin. Ossodagas ii galgga leat. ovddasvástádus ovttaskas áššemeannudemiin veahkkedoaibmaortnegiid. dáfus mat eai leat čielgasit definerejuvvon ossodahkii juogo. bušeahttamearrádusaid dahje juolludusnotáhtaid bokte. Kultur- ja. ealáhusossodat galgá maiddái doaibmat politihkalaš čállingoddin. Sámediggeráđđái áššiin mat guoskkahit kultur- ja. ealáhusgažaldagaid.  Kultur- ja ealáhusossodaga doaimma 2001. ekonomalaš rámma lea 5.928.000,- ruvnno poasttas 01 --. Doaibmagolut, 22.210.000,- ruvnno poastas 51 Ealáhusovdánahttin, 17.245.000,- ruvnno poasttas 52 Kultuvra, ja 1.300.000,- ruvnno. poasttas 57 Riikkaidgaskasaš ovttasbargu, oktiibuot 46.683.000,-. ruvnno.  Loahppasánit Ođđa organiseren mas leat ekonomalaš rámmat. ossodagaid mielde, lea gelddolaš. Dat bidjá ee. garraset gáibádusaid. ovttaskas fágaossodahkii bušeahttajurddašeami ja ekonomalaš. raporteremiid dáfus. Maiddái ulbmilat, strategiijat ja. veahkkedoaibmageavaheami doaimmat mielddisbuktet hástalusaid. ossodagaide.  Ođđa sámediggevistti doaimmaheamis leat olu. eahpečielggasvuođat. Danne lea dasa biddjon valljis ruhta. doaibmabušeahtas, ja oaidnit dal leaš lea go dat doarvái.  Lea. stuora hástalus oaidnit nagoda go ođđasisorganiseren čielggadit. daid formála hálddahuslaš ovddasvástádusrájiid. Hálddahusrolla lea. guovttebealát, dat galgá namalassii fuolahit politihkalaš. čállingoddedoaimmaid ja jođihit hálddahusdoaimmaid. Go Sámediggi. maŋit áiggis galgá doaibmat eambbo oktasaččat ja ovttastuvvon. vugiid mielde, de lea dárbbašlaš čalmmustahttit makkár nanu. ovttasbargu politihkalaš ja hálddahuslaš dásiin gáibiduvvo. Danne. lea dárbbašlaš áiggis áigái doallat čoahkkimiid politihkalaš ja. hálddahuslaš jođihangottiid gaskka gos beassá lonohallat dieđuid, muitalit áigeguovdilis áššiid birra ja guorahallat čuolmmaid ja. strategiijaid.  Ášši meannudeapmi loahpahuvvui guovvamánu. 23. b. dii. 11.20.  Ášši 10/01 Duodjeovddidanprográmma Ášši. meannudeapmi álggahuvvui 23. b. dii. 11.20.  Áššebáhpirat. 1. Sámediggeráđi mearrádus áššis R 16/01 Duodjeovddidanprográmma. 2. Sámedikki mearrádus áššis 25/99 Duodji -- kultuvra, fága ja. ealáhus 3. Duodjeovddidanprográmma 2001 -- 2005 4. SN R 102/00 Duoji. ovddidanprográmma 2001 -- 2005 cealkámuša sádden Ovddiduvvon. evttohusat Sámediggeráđi árvalus Sámediggái: Sámediggi čujuha 2001. -- 2005 Duodjeovddidanprográmma árvalussii, man duogážin lea. gozihit duoji sihke kultuvran, fágan ja ealáhussan. Duojis lea. viehka stuorra kultuvrralaš, fágalaš ja ealáhuslaš. ovddidanvejolašvuohta jos dasa láhččojuvvojit rámmaeavttut. Dát. buktá Sámediggái, guovddáš eiseválddiide ja duojáriidda stuorra. hástalusaid. Duodjái fertešii oažžut buoret rámmaeavttuid. kultuvran, fágan ja ealáhussan. Danne doarju Sámediggi 5-jagáš. duodjeovddidanprográmma čađaheami.  Go duodji lea viiddis.  doaba, de lea deaŧalaš deattuhit ahte duojis dán oktavuođas galgá.  leat vuolggasadjin ja vuođđun sámi kultuvra, árbevierut ja. servodateallin. Duodji lea deaŧalaš kulturguoddi. Danne lea ge. stuorra hástalussan nannet kultuvrra birgenvejolaš ja gánnáhahtti. duodjeealáhusa bokte. Dasto ferte gozihit árbevieruid dan seammás go. ávkkástallat daiguin vejolašvuođaiguin mat gávdnojit ođđa. buvttadanvugiid ja teknihkaid ovddideami oktavuođas. Dát mearkkaša. dan ahte ferte láhčit ođđaháhkama ja dan seammás doalahit. árbevirolaš duodjedoaimmaid, nu ahte duodjeárbevierut mat earret eará.  vuorraset olbmuin leat, gozihuvvojit ja gaskkustuvvojit. Sámediggi.  mearrida čuovvuvaš mihttomeriid ovddidanprográmmii: Váldomihttomearri Duodji galgá šaddat birgenvejolaš ealáhussan, ja. mas lea kultuvrralaš, fágalaš ja servodatlaš ceavzilvuohta. Oassemihttomearri kultuvra 1. Duođaštit árvoháhkama duojis. 2. Oažžut buoret riektigáhttema duodjái Oassemihttomearri fága. 3. Ahte skuvladoaimmahat oažžu buoret áddejumi duodjái. 4. Nanosmahttit duodjeoahpahusa vuođđo- ja joaŧkkaskuvllain. 5. Nanosmahttit duoji fágaoahpahusa 6. Sihkkarastit oahpahalli. ortnegiid duojis 7. Ásahit duodje/dáiddafága allaskuvlla dásis. 8. Nanosmahttit gelbbolašvuođa ekonomiija, vuovdima ja. márkanfievrrideami ektui Oassemihttomearri ealáhus 9. Buoridit. gánnáhahttivuođa ealáhusas 10. Oažžut eanet ollesáige duojáriid. 11. Nanosmahttit lotnolasealáhusaid riddo- ja máttasámiguovlluin. 12. Buoridit dujiid vuovdinvejolašvuođa ja márkanfievrrideami. 13. Lága bokte mearridit duodjeávdnasiid viežžanlobi ja fievrruiguin.  daid fievrridit meahcis 14. Ráhkadit ealáhusšiehtadusa.   Sámediggi bivdá Sámediggeráđi álggahit prográmmabarggu, man vuolggasadjin leat dát mihttomearit. Mii guoská prográmmaárvalusa evttohan áŋgiruššansurggiide, de doarju Sámediggi dan ahte dáid ferte geahččat árvoráidoperspektiivvas. Sámedikkis eai leat makkárge mearkkašumit evttohuvvon áŋgiruššansurggiide, ja dikki mielas leat dát evttohuvvon doaibmabijut nana vuođđun prográmmabargui viidáseabbot. .  Ráđđi berre nammadit refereansajoavkku mas leat vihtta lahtu fágalaš doarjjan prográmmaáigodaga čađaheapmái. Duodjeealáhusas galgá leat ovddastus refereansajoavkkus. Sámediggeráđđi árvvoštallá dađistaga prográmma organiserema vejolaš eará beliid, vuolggasadjin prográmmabarggu johtu. .  Sámediggi čujuha ahte Gieldadepartemeanta lea čujuhan ahte livččii dárbu analyseret duoji dili sámediggevuogádaga rámma siste, dainna áigumušain ahte čađahit konkrehta doaibmabijuid (geahča Sd. dieđáhusa nr 41 (1996-97) Norgga sámepolitihka birra s. 79). Dat evaluerenbargu mii lea dahkkon (geahča Sámedikki mearrádusa 03.06.99 áššis 25/99), ja dan čuovvu bargu Sámedikkis, lea láhčán dilálašvuođaid bures dasa ahte duojis sáhttá loktet árvvu kultuvran, fágan ja ealáhussan, nugo lea dárbu dahkat. Danne bovdejuvvojit guovddáš ja guovlulaš eiseválddit, relevánta institušuvnnat ja ieš duodjeealáhus searvat prográmmabargui. Dainna áigumušain ahte nu viidát go lea vejolaš servet dárbbašlaš politihkalaš, organisatuvralaš ja ruhtadan doaibmabijuide. Prográmmaevttohusas eaktuduvvo ahte ruhtadeapmái searvvašedje arvat relevánta ovttasbargit. Sámediggi bivdá Sámediggeráđi čilget prográmma ekonomálaš beliid, ja ovddidit vejolaš gažaldagaid mat gusket Sámedikki searvama viidodahkii, miessemánus bušehttareguleremis. Áŋgiruššansurggiid ja doaibmabijuid čađaheami berre prioriteret ovttasráđiid prográmmii searvan oasálaččaiguin. Diggi áigu deattuhit man deaŧalaš mearkkašupmi lea das, ahte konkrehta doaibmabijuin lea njuolga ávkin duojáriidda, ja ahte sierra doaibmabijuid olahusjoavkkut definerejuvvojit čielgasit, vai sierra doaibmabijuid čađaheapmái sáhttá sihkkarastit dohkálaš ekonomálaš resurssaid.  Sámediggi ávžžuha oasálaččaid duoji beales deattuhit ovttasbargodoaibmabijuid vuovdimis, márkanfievrrideamis ja fierpmádatovttasbarggus, nu ahte sihke ovddidanprográmma ja ealáhus ieža sáhttet dustet daid hástalusaid mat mis oktasaččat leat. Bivdit ahte Sámediggái dađistaga čilgejuvvo prográmmabarggu jođu birra.  Evttohus 1 áirasis Randi Skum, NSR sámediggejoavku:  Ferte ásahuvvot stipeandaortnet duoji váste maid duojárat, geain lea fága-/svennereive sáhttet ohcat -- seamma dásis go dáiddárstipeanddaid. Ferte maiddái ásahuvvot hábmenbálkkašupmi čáppa hámiid ja buriid duodjedáidduid váste.  Jienasteapmi.  39 áirasis ledje 34 čoahkis.  Jienasteapmi čađahuvvui dáid vuoruid mielde: Eavttuhus 1 mearriduvvui ovttajienalaččat.  Sámediggeráđi árvalus, earret mearriduvvon rievdadusat, mearriduvvui ovttajienalaččat. Beavdegirjelasáhus.  Dán áššis ii gáibiduvvon lasáhus čoahkkingirjái.  Sáhkavuorrolistu ja replihkkavuorut.  Sáhkaovddideaddji.  Replihkka.  1.  Berit Ranveid Nilssen.   2. Magnhild Mathisen.   3.  Randi Skum.   4.  Per Edvin Varsi.   5. Lef Elsvatn.   6.  Nils O. Nilsen.   7.  Sven-Roald Nystø.   8. Olav M. Dikkanen.   9.  Per Solli.   10.  Magnhild Mathisen.  11.  Berit Ranveig Nilssen.   .  John Henrik Eira (bargoortnegii). .   Sven-Roald Nystø (bargoortengii).   Sámedikki mearrádus jienasteami maŋŋá lea ná:  Sámediggi čujuha 2001 -- 2005 Duodjeovddidanprográmma árvalussii, man duogážin lea gozihit duoji sihke kultuvran, fágan ja ealáhussan. Duojis lea viehka stuorra kultuvrralaš, fágalaš ja ealáhuslaš ovddidanvejolašvuohta jos dasa láhččojuvvojit rámmaeavttut. Dát buktá Sámediggái, guovddáš eiseválddiide ja duojáriidda stuorra hástalusaid. Duodjái fertešii oažžut buoret rámmaeavttuid kultuvran, fágan ja ealáhussan. Danne doarju Sámediggi 5-jagáš duodjeovddidanprográmma čađaheami. .  Go duodji lea viiddis doaba, de lea deaŧalaš deattuhit ahte duojis dán oktavuođas galgá leat vuolggasadjin ja vuođđun sámi kultuvra, árbevierut ja servodateallin. Duodji lea deaŧalaš kulturguoddi. Danne lea ge stuorra hástalussan nannet kultuvrra birgenvejolaš ja gánnáhahtti duodjeealáhusa bokte. Dasto ferte gozihit árbevieruid dan seammás go ávkkástallat daiguin vejolašvuođaiguin mat gávdnojit ođđa buvttadanvugiid ja teknihkaid ovddideami oktavuođas. Dát mearkkaša dan ahte ferte láhčit ođđaháhkama ja dan seammás doalahit árbevirolaš duodjedoaimmaid, nu ahte duodjeárbevierut mat earret eará vuorraset olbmuin leat, gozihuvvojit ja gaskkustuvvojit.  Sámediggi mearrida čuovvuvaš mihttomeriid ovddidanprográmmii:  Váldomihttomearri.  Duodji galgá šaddat birgenvejolaš ealáhussan, ja mas lea kultuvrralaš, fágalaš ja servodatlaš ceavzilvuohta.  Oassemihttomearri kultuvra. 1. Duođaštit árvoháhkama duojis .  2. Oažžut buoret riektigáhttema duodjái.  Oassemihttomearri fága.  3. Ahte skuvladoaimmahat oažžu buoret áddejumi duodjái .  4. Nanosmahttit duodjeoahpahusa vuođđo- ja joaŧkkaskuvllain .  5. Nanosmahttit duoji fágaoahpahusa. 6. Sihkkarastit oahpahalli ortnegiid duojis .  7. Ásahit duodje/dáiddafága allaskuvlla dásis .  8. Nanosmahttit gelbbolašvuođa ekonomiija, vuovdima ja márkanfievrrideami ektui. Oassemihttomearri ealáhus.  9. Buoridit gánnáhahttivuođa ealáhusas . 10. Oažžut eanet ollesáige duojáriid .  11. Nanosmahttit lotnolasealáhusaid riddo- ja máttasámiguovlluin.  12. Buoridit dujiid vuovdinvejolašvuođa ja márkanfievrrideami.  13. Lága bokte mearridit duodjeávdnasiid viežžanlobi ja fievrruiguin daid fievrridit meahcis. 14. Ráhkadit ealáhusšiehtadusa.  Sámediggi bivdá Sámediggeráđi álggahit prográmmabarggu, man vuolggasadjin leat dát mihttomearit. Mii guoská prográmmaárvalusa evttohan áŋgiruššansurggiide, de doarju Sámediggi dan ahte dáid ferte geahččat árvoráidoperspektiivvas. Sámedikkis eai leat makkárge mearkkašumit evttohuvvon áŋgiruššansurggiide, ja dikki mielas leat dát evttohuvvon doaibmabijut nana vuođđun prográmmabargui viidáseabbot. .  Ráđđi berre nammadit refereansajoavkku mas leat vihtta lahtu fágalaš doarjjan prográmmaáigodaga čađaheapmái. Duodjeealáhusas galgá leat ovddastus refereansajoavkkus. Sámediggeráđđi árvvoštallá dađistaga prográmma organiserema vejolaš eará beliid, vuolggasadjin prográmmabarggu johtu. .  Sámediggi čujuha ahte Gieldadepartemeanta lea čujuhan ahte livččii dárbu analyseret duoji dili sámediggevuogádaga rámma siste, dainna áigumušain ahte čađahit konkrehta doaibmabijuid (geahča Sd. dieđáhusa nr 41 (1996-97) Norgga sámepolitihka birra s. 79). Dat evaluerenbargu mii lea dahkkon (geahča Sámedikki mearrádusa 03.06.99 áššis 25/99), ja dan čuovvu bargu Sámedikkis, lea láhčán dilálašvuođaid bures dasa ahte duojis sáhttá loktet árvvu kultuvran, fágan ja ealáhussan, nugo lea dárbu dahkat. Danne bovdejuvvojit guovddáš ja guovlulaš eiseválddit, relevánta institušuvnnat ja ieš duodjeealáhus searvat prográmmabargui. Dainna áigumušain ahte nu viidát go lea vejolaš servet dárbbašlaš politihkalaš, organisatuvralaš ja ruhtadan doaibmabijuide. Prográmmaevttohusas eaktuduvvo ahte ruhtadeapmái searvvašedje arvat relevánta ovttasbargit. Sámediggi bivdá Sámediggeráđi čilget prográmma ekonomálaš beliid, ja ovddidit vejolaš gažaldagaid mat gusket Sámedikki searvama viidodahkii, miessemánus bušehttareguleremis. Áŋgiruššansurggiid ja doaibmabijuid čađaheami berre prioriteret ovttasráđiid prográmmii searvan oasálaččaiguin. Diggi áigu deattuhit man deaŧalaš mearkkašupmi lea das, ahte konkrehta doaibmabijuin lea njuolga ávkin duojáriidda, ja ahte sierra doaibmabijuid olahusjoavkkut definerejuvvojit čielgasit, vai sierra doaibmabijuid čađaheapmái sáhttá sihkkarastit dohkálaš ekonomálaš resurssaid.  Ferte ásahuvvot stipeandaortnet duoji váste maid duojárat, geain lea fága-/svennereive sáhttet ohcat -- seamma dásis go dáiddárstipeanddaid. Ferte maiddái ásahuvvot hábmenbálkkašupmi čáppa hámiid ja buriid duodjedáidduid váste.  Sámediggi ávžžuha oasálaččaid duoji beales deattuhit ovttasbargodoaibmabijuid vuovdimis, márkanfievrrideamis ja fierpmádatovttasbarggus, nu ahte sihke ovddidanprográmma ja ealáhus ieža sáhttet dustet daid hástalusaid mat mis oktasaččat leat.  Bivdit ahte Sámediggái dađistaga čilgejuvvo prográmmabarggu jođu birra.   Ášši meannudeapmi loahpahuvvui guovvamánu 23. b. dii. 12.30.   . Vuolláičállit leat lohkan čoahkkingirjji, ja leat gávnnahan ahte čoahkkingirjái fievrriduvvon mearrádusat leat nu movt Sámediggi mearridii.   Kárášjohka 23.02.2001.  Čoahkkinjođihangoddi .  Johan Mikkel Sara Tor Nilsen   jođiheaddji.   Einar Lifjell Eva Josefsen.