[Universitetet i Tromsø] [Guovddáža ruovttusiidu] [Regnora ruovttusiidu] [WS2 veršuvdna dán siiddus]
<- Sisdollui]
Mákká Regnor
Sámi dutkamiid guovddáš, Tromssa universitehta
Dán artihkkala vuolggasadjin lea bargu maid Lars Ivar Hansen guovttos Tore Meyeriin almmuheigga 1991:s Ivvárstáðiid báhppagieldda álbmotlohkamiid čearddalašvuohtaregistreremiid birra. Soai guorahalaiga mo kvantitatiiva bargovugiin sáhtašii nannet dahje hilgut árvalusaid mat leat buktojuvvon ovdan čearddaid gaskavuoðaid birra, dávjá kvalitatiiva guorahallamiid vuoðul.
Mun álggán gažaldagain mo gálduid čearddalašvuohtadieðuid sáhtašii dulkot. Máŋggas eai ane čearddalašvuoða, ja erenoamážit hállangiela, dieðuid álbmotlohkamis áibbas luohtehahttin. Čájehit go nuppástusat lohkamis nubbái sápmelaččaid, dážaid ja kveanaid loguin guovllu olbmuid iežaset `čearddalašvuohtateoria', vai lea go sivva erohusaide dušše lohkanskoviid deavdinvugiid rievdan? Erenoamážit oaivvildit dutkit nugo Ivar Bjørklund (1978) ja Øystein Steinlien (1984) ahte Davvi-Tromssas gárttai lestadialaš osku ja searvegoddi deaŧáleabbo sosiála eallima hápmemis go čearddalaš gullevašvuohta. Dát čilgešii manin `seahkalas' čeardda kategoria nu laská álbmotlohkamiin dán čuohtejagi álggus.
Hansen guovttos Meyeriin (1991) guorahalaiga makkár prinsihpaid vuoðul čearddalašvuohtadieðut čoggojuvvojedje 1875', 1891' ja 1900' álbmotlohkamiid oktavuoðas Mátta-Tromssa gielddain Rivttát ja Loabát. Soai buohtastahtiiga álbmotlohkamiid girkogirjjiin, ja gavnnaheigga ahte álbmotlohkamat leat oalle luohtehahtti genealogálaš náli hárrái. Jos muhtin merkejuvvo seahkalas čeardan (Blandet), de gávnnaheigga soai ahte bealli sámiin geat ledje álbmotlohkamiin biddjon `seahkalas'-kategoriaide, sis lei duoðai muhtin dáža (dahje kveana) ádjáid, áhkuid dahje máttarvánhemiid gaskkas.
Muhto genealogálaš nálli ja sosiála čearddalaš stáhtus eai leat áibbas seammálágán áššit. Gažaldat lea, man muddui lea vejolaš árvvoštallat sosiála čearddalaš stáhtusa omd. álbmotlohkamiid dieðuid vuoðul? Hansen guovttos Meyeriin aniiga álbmotlohkamiid gielladieðuid hui mávssolažžan dán oktavuoðas. Mu váldoulbmil lea iskat makkár gova Nuorta-Finnmárkku álbmotlohkamiin oaččošii čearddalašvuohtadiliin jos deattuhivčče gielladieðuid eanet go dábálaččat dahkkojuvvo.
Muhto ovdal go dan dagan, anán dárbbaslažžan čielggadit álbmotlohkamiid siskkáldas struktuvrra. Makkár čearddalašvuohta- ja gielladieðuid galge sii geat čaðahedje lohkamiid čoaggit, ja čuvvo go sii njuolggadusaid? Leat go systemáhtalaš erohusat gielddas nubbái mo lohkan čaðahuvvui? Jos leat, gusket go erohusat lohkamiid dárkilvuhtii ja man ávkkálaš dat leat čearddalašvuoða gáldun?
Mu dutkanguovlu lea dálá gielddat Deatnu, Gáŋgaviika ja Bearralváhki. Deanu álbmotlohkamat gokčet eanáš guovllu, muhto Buolbmága gávdná Unjárgga álbmotlohkamiin. Mun lean maiddái guorahallan Davvesiidda álbmotlohkamiid, go eará oktavuoðain geavahan Davvesiidda ja Gilivuona girkogirjjiid. Dán golmma álbmotlohkamiin ledje 1900:s nuo 6200 olbmo, 1875:s nuo 4100 ja 1865:s nuo 3200. Olles Finnmárkku álbmogis dát golbma álbmotlohkama gokče 1865:s 16%, ja oassi goarkŋui 19%:i 1900:s.
<- Sisdollui]
Lea dárbu earuhit genealogálaš náli ja sosiála čearddalaš stáhtusa. Beroškeahttá genealogálaš nális, de sáhttá omd. sápmelaš vikkahit iežas dohkkehuvvot dážan. Gažaldat lea, dohkkeheš go biras dan. Jos dohkkeha, de sáhtta dadjat ahte olbmo sosiála čearddalaš stáhtus lea rievdan. Sosiála čearddalaš stáhtus veadjá rievdat jos olmmoš omd. fárre nuppi guvlui gos su eai dovdda, ja eai sáhte fuomášit ahte lea sápmelaš giela, biktasiid dahje das geaiguin son láve leat ovttas. Ruovttubáikkis son dattege ain veadja atnojuvvuot sápmelažžan.1
Sáhtta maid leat ávkkálaš earuhit akkulturašuvnna ja assimilašuvnna. Akkulturašuvdna lea kollektiiva proseassa man bokte amas kulturelementtat váldojuvvojit atnui; leš dal oðða teknihkka, oðda vierut ja jurdagat mat dohkkehuvvojit. Dasa gullá maiddái go árbevirolaš kulturelementtat jávket. Akkulturašuvdnaproseassaid bokte kultuvra rievdá, muhto dat ii jávkka.
Assimilašuvdna lea individualalaš proseassa. Muhto biras ferte vuos dohkkenit olbmo áigumuša molsut čeardalaš gullevašvuoða, ovdal go sáhttá dadjat ahte assimilašuvdna lea meinnestuvvan. Hansen guovttos Meyeriin aniiga assimilašuvnna oahppanproseassan, Thuenii čujudettiin:
Assimilation may thus be seen as the result of a learning process whereby Norwegian rules of behaviour are adopted to the extent that pretensions to be Norwegian are accepted by the environment. (Thuen 1985:31.)
Jos assimilašuvdna meinnestuvvá, de lea maiddái dieðut olbmo genealogálaš náli birra gártan irrelevántan sosiála oktavuoðain. Otná revitaliserenproseassain olbmot nuppe dáfus fas rogget ovdan dieðuid iežaset soga birra ja guovllu čearddalaš ovdahistorjjás.
Akkulturašuvdna sáhtta nu guhkás joavdat ahte sosiala oktavuoðain soittii váttis fuomášit guðe čerdii olmmoš gulai. Mannan čuohtejagis sáhtii dát váikkuhit dasa ahte álbmotlohkki devddii boasttu čeardda skoviide. Hansen guovttos Meyeriin gávnnaheigga ahte eaŋkilolbmot soite muktit čeardda álbmotlohkamiin. Soai čanaiga dan assimilašuvdnii, mii lea individualalaš proseassa, ja oaivvildeigga ahte eatnážat sis geaid čearda muktašuvai, ledje dakkárat geat ledje guoððán ruovttuset ja ásse dakkár birrasis gos olbmot eai dovdan sin duogáža. Dát dagai sidjiide geahppaseabbon dohkkehuvvot dážan. Nubbi sivva `boasttu' registreremii dákkár dilis, sáhttá leat ahte sápmelaččat dážaid gaskkas suige eai goassege beassan hállat sámegiela ja čájehit sápmelašvuoðaset gávtti geavaheami bokte. Erenoamážit aniiga Hansen guovttos Meyeriin giela hui deaŧálaš čearddalašvuoða mearkan.
Olles bearrašiin čearddalaš gullevašvuohta rievddai hui hárve, ja jos rievddai, de dat geavai jos fárrejedje eará guvlui.
Dutkit geat leat guorahallan álbmotlohkamiid `seahkalas' čeardda kategoria, leat árvalan ahte go dát kategoria stuorui, de dat veadjá máksit ahte kategoriserenvuogádat lei rievdamin dahje bieðganeamen (disintegreremin). Trond Thuen lea dutkamistis dihto Davvi-Tromssa vuotnaguovllus gaskal 1865 ja 1930 deattuhan ahte `seahkalas'-kategoria stuorui go kategoriserenvuogádat iešalddis rievddai. Son maid iskkai mo čearddaidgaskasaš náitaleapmi ja sisafárren livčče váikkuhan `seahkalas'-kategoria sturrodahkii. Vaikko vel ii áibbas hilgon dakkár sivaid, de goittot deattuhii son ahte kategoriserenvuogádaga rievdan livčče sivvan `seahkalas'-kategoria lassáneapmái. Thuen deaŧáleamos čálalaš gáldut ledje álbmotlohkamat (Thuen 1985, 1995 (Part Two: Impacts of the Past)).
N. A. Kjær, Statistihkaguovddáža hoavda, bealistis navddii 1882:s ahte `seahkalas'-kategoriaid lahtut leat čearddarájáid rasttildeadji náittosbáraid maŋisboahttit, ja ahte kategoriat ledje gaskaboddosaččat dan láhkái ahte singes maŋisboahtit suddet guðenu čearddalaš jovkui (NOS Ny række, C. No. 1 (1882), s. 146.). Dása čujudettiin, Hansen guovttos Meyeriin oaivvildeigga ahte statistihkaguovddáš geahččalii váldit vuhtii ii dušše genealogálaš náli, muhto maiddái sosiála kategoriaid. 1865', 1875', 1891' ja 1900' álbmotlohkamiid lassin soai geavaheigga girkogirjjiid, nammalassii risttagirjji (dåpsbok) dieðuid. Soai gávnnaheigga ahte bealli `seahkalas'-kategorias ledje čearddarájáid rasttildeaddji náittosbáraid maŋisboahtit. Nubbi bealli ledje sápmelaččat geaid čearda rievdá gáldus nubbái -- siva lei váttis guorrat. Muhto bealli sis hálai dárogiela. Soai dulkuiga materiálaska dan guvlui ahte 1900 rádjái leat dušše smávva mearkkašat dasa ahte guovllu čearddalaš kategoriserenvuogádat livčče rievdamin. Sutno oaivila mielde `seahkalas'-kategoria váldodoaibma lea leahket suddadan- dahje assimileren-proseassa kánala -- nugo Kjær ge čálii 1882:s. Soai oaivvildeigga nappo ahte `seakalas'-kategoriain ii leat sosiála dárkkuhus, nugo Bjørklund (1978), Steinlien (1984) ja Thuen (1985) oaivvildedje leahket Davvi-Tromssas. Hansen lea maŋŋá deattuhan ahte dákku veadjá leat erohus Mátta- ja Davvi-Tromssa čearddalaš profiillain, ja ahte erohus ii dáidde dušše leat dutkiid sierramielalašvuoða boaðus (Hansen 1994).
<- Sisdollui]
Mun čujuhan Eivind Torp (1986) ja Hansen guoktá Meyer (1991) artihkkaliidda álbmotlohkamiid njuolggadusaid čearddalašvuoða ja gielladieðuid hárrái. Mii guoská oppalaš dieðuide álbmotlohkamiid birra, geahča Anna Tranberg (1994) girjjáža. Tranberg deattuha ea.ea. ahte vaikko dovddašeimmet njuolggadusaid, de lea lihkká dárbu dárkut mo iešguðet lohkama leat čaðahan, erenoamážit ovdal 1865' lohkamiid hárrái. Mu oaidnu lea ahte dan lea dárbbašlaš dahkat maiddái lohkamiin 1865 rájes ge.
Lea dábálaš earuhit ng. numerála ja nominatiivva álbmotlohkamiid. Lohkama oktavuoðas geavahuvvojedje 1801:s ja (goittot) 1835 rájes vuoððolisttut gosa juohke olmmoš juohke dállodoalus čálihuvvui. Dáid listtuid gohčodat viessolistun. Viessolisttut leat áimmuin muhtin báhppagielddain, muhto eanáš oassi 1855 rádjái leat jávkan. Dáid álbmotlohkamiid navdit `numerálan', go dušše čoahkáigeasut (generallisttut) leat áimmuin. 1865 rájes leat buot lohkamiid viessolisttut áimmuin, ja mii navdit dáid lohkamiid `nominatiivan'.
1825' gitta 1855' álbmotlohkamiin lea mealgat muddui seammá struktuvra go 1865' álbmotlohkamis, erenoamážit dan dáfus ahte juohke čearda logahallojuvvui sierra. Ášši mii goittot rievddai 1845:s, lei ahte kveanat dan rájes galge dollojuvvot sierra álbmotlohkamiin. Sii ledje ovdal logahallojuvvon sápmelaččaiguin ovttas.
Mii guoská lohkannjuolggadusaide, de eat dovdda mo čearddalašvuoðedieðuid galge čoaggit ovdal go 1865:s. Njuolggadusat gal ledje, muhto ii oktage leat ohcan daid statistihkaguovddáža rádjosis. Dasa lassin ferte jearrat, leat go lohkkit beassan oaidnit daid. Unjárgga báhppa goittot ii lean oaidnán njuolggadusaid, dušše ráððehusa árvalusa čaðahit 1855' álbmotlohkama (geahča 38. s.).
1865' lohkanskoviide galge deavdit juohke čeardda sierra, vuos guovllu dážaid, dasto sápmelaččaid ja kveanaid. Dát sáhtii mielddisbuktit ahte dállodoalut gos ledje sihke dážat, sápmelaččat ja kveanat, sáhtte juhkkojuvvot golmma sadjái listtuin. Gielladieðuide ii lean várrejuvvon sierra rubrihkka, nu ahte daid ferte ohcat lassidiehtorubrihkas. Muðui galge merket lassidiehtorubrihkkii jos olbmo vánhemat gulle goappát čeardii. Jos sápmelaččat ja kveanat máhtte dárogiela, de galggai dat boahtit ovdan lassidiehtorubrihkas.
Sihke 1875' ja 1900' álbmotlohkama skoviin ledje sierra rubrihkat gosa deavdit čearddalašvuoða ja hállangiela dieðuid. 1875' álbmotlohkamis galge merket guktuid vánhemiid čeardda. Ledje njeallje koda, nammalassii `n' (Norsk, d.l. dáža), `f' (Finsk, d.l. suoma), `l' (Lappisk, d.l. sámi) ja `b' (Blandet, d.l. `seahkalas'). Dasa lassin geavahedje lohkit dáid kodaid Davvesiidda, Deanu ja Unjárgga álbmotlohkamiin: `r' (Russisk, dahje ruošša), `s' (Svensk, dahje ruoŧa) ja `d' (Dansk, dahje dánska).
Guktuid vánhemiid čeardda galge registreret 1875:s, vuos áhči, dasto eatni. Go ledje njeallje koda, de gárte oktiibuot 16 váriantta jos ii váldde mielde daid maid lohkit ieža hutke ruoššaide, ruoŧŧilaččaide ja dánskalaččaide. Guokte ovdamearka čájehit vuogi:
ln Áhčči sápmelaš ja eadni dáža.
nl Áhčči dáža ja eadni sápmelaš.
Seammá kodat geavahuvvuojedje merket hállangiela, muhto dalle ii lean sáhka vánhemiid, muhto olbmo iežas, hállangielas. Fuomáš datte ahte mun merken tabeallain dušše ahte `nubbi vánhen lea sápmelaš, nubbi dáža'. Omd. časkojuvvujit mu tabeallain ln ja nl oktii ln vuollái. Ferte deattuhit ahte 1875' deavdinvuogi geažil gártá genealogálaš nálli deattuhuvvot, ii sosiála čearddalaš stáhtus.
1885:s čaðahuvvui Norggas álbmotlohkan dušše gávpogiin. Departementa mearridii ahte Nuorta-Finnmárkkus lihkká galggai čaðahuvvot vásedin álbmotlohkan čielggadan dihte čearddalašvuohtadiliid. Čearddalašvuohtadieðuide lei várrejuvvon rubrihkat sulai seammá málle mielde go 1875:s. Hui oanehis lohkannjuolggadusat leat prentejuvvon juohke viessolisttu ovdasiidui. Mun in leat daðe dárkileappot guorahallan 1885' ja 1891' lohkama.
1891' álbmotlohkama njuolggadusat leat sulai nu go 1875:s ledje. Dás ge lei genealogálaš nálli mearrideaddji. Giela birra daddjo ahte galgá merket olbmo hállangiela jos lea eará go eatnigiella. Dán mearrádusa lea buorre atnit muittus go áigu álbmotlohkamiid gielladieðuid geavahit, go dán prinsihpa vedjet lohkit leat čuvvon 1900:s ge.
1900:s galge lohkit diðoštit olbmo iežas ceradda, ii vánhemiid. Muhto muðui gal geavahedje seammá kategoriaid go ovdal. Mii lei oðas, lei ahte galge earuhit badjeolbuid (koda Ln) ja eará sámiid (Lf).
<- Sisdollui]
Hansen guovttos Meyeriin čájeheigga Mátta-Tromssa gielddaid Rivttáha ja Loabága hárrái ahte čearddalašvuoða dieðut ledje divuduvvon sihke 1875' ja 1900' lohkamiin. Divudusat leat dahkkon vuoððolisttuin. `Seahkalas' čearda lea divoduvvon nu ahte čuovvu hállangiela. Čearddalašvuohta lea oppa lohkái divoduvvon gielladieðuid vuoðul. Soai árvaleigga ahte statistihkaguovddáš lei divodan statistihka almmuheami oktavuoðas. Mun in leat iskan heivejit go divodusat prentejuvvon statistihkkii, muhto Hansen guoktá Meyer árvalus orru jáhkihahtti.
Mun guorahalan vuos lea go dákkár divodusat dahkkojuvvon Davvesiidda, Deanu ja Unjárgga álbmotlohkamiin. Mun in leat vel čatnan oktii girkogirjjiid ja álbmotlohkamiid dieðuid, nu ahte in sáhte geavahit Hansen guoktá Meyer metoda. Mun sáhtán dušše guorahallat mo leat divodan álbmotlohkama, ja makkár gova álbmotlohkamiin oažžu čearddalašvuohta- ja gielladiliin.
<- Sisdollui]
1875' divudusaid birra ii leat nu olu maid dadjat. Davvesiiddas leat dahkkon logi, Deanus njeallje ja Unjárggas ovcci divudusa. Dušše golmmas dáin oktiibuot 23 divudusain leat dakkárat ahte lea vejolaš jurddašit ahte olbmo hállangiella lei sivva divudussii. Dát golbma divudusa ledje Unjárgga álbmotlohkamis. Galle olbmo ledje Davvesiidda, Deanu ja Unjárgga álbmotlohkamis 1875:s oainnát 1. tabeallas. Das oainnát maiddá man galle prosentta álbmogis ledje dážat, sápmelaččat, kveanat ja `seahkalas' čearddas.
<- Sisdollui]
2. tabealla čájeha man muddui `seahkalas' kategoriat leat divoduvvon giela mielde 1900:s. Davvesiiddas leat dát divudusat 69,6%, Deanus 87,6% ja Unjárggas 97,9% buot divodusain. Hansen ja Meyer guoktá árvalus heive nappo hui bures Deanu ja Unjárgga álbmotlohkamiidda ge. Davvesiida álbmotlohkamis leat dahkkon eará ge divudusat hui olu.
3. tabeallas lean časkán oktii muhtin čearddalašvuohtakategoriaid, nu go dážaid, dánskalaččaid ja ruoŧŧilaččaid. Maiddái `seahkalas'-kategoria sisttisdoallá registrerenvariánttaid, nammalassii dakkáriid geat leat registrerejuvvon blandet/norsk (tabeallas: BN) ja blandet/lappisk (BL).
Čájehuvvo ahte go `seahkalas'-kategoriat divuduvvojedje statistihka almmuheami várás, de gárttai Unjárggas sápmelaččaid lohku eanemusat lasihuvvot. Muhto sihke Deanus ja Davvesiiddas lasihuvvui dážaid lohku eanemusat. Deanus lea gal olu lasihan sihke sápmelaččaid ja kveanaid logu.
Tabealla 3 loguid vuoðul oažžu dán tabealla:
| Guovlu | N | `Seahkalas' | % |
| Davvesiida | 1536 | 336 | 21,9% |
| Deatnu | 3047 | 369 | 12,1% |
| Unjárga | 1570 | 186 | 11,9% |
Olmmošlogu (N) ektui, lea Davvesiiddas eanet olbmot `seahkalas'-kategoriain go Deanus ja Unjárggas.
<- Sisdollui]
Álbmotlohkamiin ii jerron giela birra ovdal go 1891:s. Muhto lassidieðuid rubrihkas (Anmærkninger) leat lohkamiin dieðut giela birra maiddá 1865' ja 1875' lohkamiin. 1865' lohkamis galge listtut ordnejuvvot nu ahte vuos bohte visot dážat, dasto visot kveanat, ja loahpas visot sápmelaččat. Dát lea muhtomin mielddisbuktán ahte jos dállodoalus leat nuppi čeardda olbmot ge, de lea dállodoalu lahtut biðgejuvvon moatte sadjái listtuin. Gielladieðuide ii lean várrejuvvon sierra rubrihhka, muhto lassidiehtorubrihkas galggai boahtit ovdan jos kveana dahje sápmelaš máhtii dárogiela. Dattege lea stuorra erohusat gielddas gildii mo listtut leat olggos oaidnit. 4. tabeallas oainnát man ollu lassidiehtorubrihkka lea geavahuvvon čearddalašvuoða ja gielladiliid čilget 1865:s. Davvesiidda ja Deanu sáhttá njuolgut buohtastahttit, go doppe leat njuolggadusat čuvvojuvvon aiddo dán dáfus. Deanus leat lassidiehtorubrihkka geavahuvvon 4% olbmuin, Davvesiiddas 28% olbmuin leat lassidieðut giela ja/dahje čearddalašvuoða birra.
<- Sisdollui]
Deanu álbmotlohkama listtut leat oalle ovttageardánat 1865:s. Dállodoalut leat juhkkojuvvon čearddaid mielde. Lassidieðut leat unnán. Muhto Deanu álbmotlohkan lea RHD dieðuid mielde áidna Norggas 1865:s gos dušše isida namma boahtá ovdan, ii dálu eamida ja mánáid. Sin birra dieðihuvvo gal sohkabealli, man boaris lea, ja eará dieðut maid njuolggadusaid mielde galge čoaggit. Biiggáid ja reaŋggaid namaid dattege gávdná.
Rasmus ja Sivert Ols. guoktá dállodoalut leat buori ovdamearkkat mo Deanus leat atnán lassidieðuid. Guktot dállodoalut leat álbmotlohkama 57. viessolistu, Deanu kveanaid vuolde. Sii vedjet leat ássan seammá dálus, dahje goittot bálddalagaid. Rasmus lei ieš riegádan Álaheajus, 37 j. boaris, ja lei guolásteaddji. Su 39-jahkásaš áhkká lei Suomas riegádan. Sudnos lei 15-jahkásaš bárdni ja 13-jahkásaš nieida, guktot riegádan Álaheajus. Lassidiehtorubrihkas daddjo Rasmus birra ahte son lei `Født Norsk men gaaen over til Qvæn Taler alle 3 Sprog'. Áhká birra ii dadjo mihkkege, muhto bártni birra daddjo `Taler meget godt Norsk og Lappisk'. Nieida gis `Taler lidt Lappisk'.
Čearddalašvuoða kriteria leamaš sosiála čearddalaš stáhtus. Rasmus lei dáža nális, ja suttai kveanaid jovkui. Gielladieðut orrot čujuheamen dan guvlui ahte bearraša beaivválaš hállangiella lei suomagiella. Erenoamážit mánáid hállangiela dieðut eai sáhte guoskat sin beaivválaš hállangillii.
38-jahkkásaš Sivert lei rávdi, ja lei várra Rasmus viellja. Su 27-jahkásaš áhkká lei nu go Sivert ieš riegádan Álaheajus. Sudno golbma máná birra ii muitaluvvo gos ledje riegádan. Sivert birra daddjo ahte son `Taler meget godt Norsk og Lappisk', áhkká `... Norsk, men gaaen over til Qvæn, taler alle 3 sprog'. Guovtte-, golmma- ja njealjejahkásaš mánáid birra dušše ahte `Taler Norsk'.
Mánáid giellamáhttu lea váttis dulkot. Njuolggadusain daddjui ahte galggai merket jos muhtin suoma- dahje sámegielat olmmoš máhtii dárogiela. Muhto mánát leat nu nuorra ahte illá lea jáhkihahtti ahte sii ledje juo guovttegielagat. Sin eadni lei dáža nális (ja nappo dárogielat), ja dállodoallu veadjá leat leamaš dárogielat.
Jos Rasmus guovttos Sivertiin leigga vieljašat, de ii leat veadjemeahttun ahte Rasmus bearraša beaivválaš giella lei dárogiella. Beaivválaš giela nappo ii oro vejolaš nannet dán guokte bearraša guovdu. Áidna mii orru čielggas, lea ahte dán guokte bearraša sosiála čearddalaš stáhtus lei `kveana'.
Dát gávcci mearkkašumi lassidiehtorubrihkas dahket juo 15% buot Deanu lassidiehtorubrihka mearkkašumiin.
<- Sisdollui]
Davvesiiddas ge leat sierra listtut dážaid, kveanaid ja sápmelaččaid várás, muhto doppe leat dállodoalut gos leat eanet čearddat bieðganan iešguðet listui. Okta ovdamearka čájeha mo sáhtii geavvat:
Davvesiidda kveanaid vuolde lea 55-jahkásaš Berit Jakobsdtr. okto Doarrunluovttas (olmmošnummir 201, Davvesiidda kveanat). Son lei riegádan Porsáŋggus, ja ásai oappás bártni luhtte. Lassidiehtorubrihkas daddjo Bireha birra ahte: `Fader Kvæn Moder Fin Taler Norsk Kv. og Finsk lever Som Fin'. Dállodoalu muðui gávdná Davvesiidda sápmelaččaid gaskkas, nammalassii 32-jahkásaš Jakob Ols., guolásteaddji, oamasta iežas dálu, selveier (olmmošnummir 289, Davvesiida sápmelaččat). Su varrasuonain golggai sihke dáža, sápmelaš ja kveana varra, go su birra daddjo ahte: `Fader Nordm. Morfader Kvæn, Mormor Fin. Taler Norsk Finsk og Kv. Lever som Fin' (Kv. máksá Kvæn, dahje kveana). Su áhká, 36-jahkásaš Elen Olsdtr., birra daddjo ahte son áddii dárogiela (`Forstaar Norsk'). Sudnos ledje njeallje bártni gaskal golmma ja gávcci jagi, sin birra ii daddjo mihkkege lassidiehtorubrihkas. Dállodoalus lei vel biigá Kárášjogas eret, nammalassii 23-jahkásaš Margrete Josefsdtr. Ii su ge birra daddjo mihkke lassidiehtorubrihkas.
Ii das galle. Maiddái dážaid gaskkas lea olmmoš gii gulai dán dállodollui (olmmošnummir 18, Davvesiidda suohkana dážat). Martha Johannesdtr. lei Jakob Ols. biepmonieida. Son lei 11 jagi boaris ja su birra daddjo lassidiehtorubrihkas ahte `Fader Norm. Moder Bl. af Norm. og Kvæn Taler Finsk og Norsk'.
Dállodoalu lahtut leat nappo gávdnamis golmma sajis álbmotlohkanlisttuin. Munnje ii leat čielggas manin Berit Jakobsdtr. biddjo eará sadjái listtus go dállodoallu gos lei. Son `elii sápmelaččaid láhkái', nu dagai Jakob Ols. ge. Guktot leigga `seahkalas' nális, ja juos goabbáge sudnos livčče vánhemiidis geažil navdojuvvot sápmelažžan, de dat lei Berit, ii Jakob. Dát veadjá čájehit ahte sosiála kategoriseren leamaš vuoððun registreremii, ii genealogálaš nálli.
Davvesiidda 1865 álbmotlohkamis lea lassidiehtorubrihkka olu geavahuvvon, geahča 4. tabealla. Moadde variántta gielladieðuid hárrái leat: `Alle 5 Børn Taler Finsk og Kvænsk forstaar Norsk', `Forstaar Norsk, men lese Finsk, lever som Finner', `Forstaar Norsk' ja `Forstaar og Taler Norsk'. Lassidiehtorubrihkas nappo eai leat dieðut dušše dárogielmáhtus.
<- Sisdollui]
Unjárggas eai juohkán álbmotlohkanlisttu čearddaid mielde. Listu manná guovllus nubbái, álgá Unjárggas, dasto logahallojit Mieskejoga, Stuorravuona, Oððajoga ja Buolbmága ássit. Listtu loahpas leat badjeolbmot. Čearda lea oalle ollislaččat merkejuvvon lassidiehtorubrihkkii, olles 83% olbmuin gávdnojit dieðut juogo čeardda dahje giellamáhtu birra. Dušše unna oasáš dáid dieðuin gusket giellamáhtui (75 oktiibuot), eanáš leat čearddalašvuoða dieðut (901 oktiibuot) -- geahča 4. tabealla.
Dán áigái atnit 1865' álbmotlohkama buoret gáldun sosiála čearddalaš stáhtusii go 1875' ja 1900' lohkama (geahča omd. Hansen 1994 ja Thorvaldsen 1996:67-69.) Unjárgga lohkan dattege čuovvu sakka genealogálaš náli prinsihpa čearddaid registreremis. Nálli merkejuvvo muhtimin nu dárkilit ahte lea veadjemeahttun dan vuoðul árvidit mii olbmo sosiála čearddalaš stáhtus lei, erenoamážit go gielladieðut leat nu unnán. Lassidiehtorubrihka struktuvra lea oalle dávjá dákkár:
1:2 K 1:4 N 1:4 L
1:2 K, 1:2 L
3:4 F 1:4 N
Danin go Buolbmát gullá mu dutkanguvlui, lean iskan man olu diekkár čearddalašvuoða registreremat doppe leat. Vástádus lea golbma dáluisida, ja sin dállodoaluin leat vel njealjis geain lea `seahkalas' nálli. Dállodoalut leat: (1) Ovddeš leansmanne Nils Johns. ja (2) su bártni Johan Nils. dállodoalut. Nils Johns. áhčči lei dáža, Troandimis boahtán, gii náitalii Buolbmágii. (3) Johan Johans. dállodoallu.
Dasa lassin lea vel 12:s `seahkalas' nális geat ásse dállodoaluin gos isida nálli lei `buhtis'. Oktiibuot ledje Buolbmágis 37 dállodoalu 1865:s. Buolbmágis lea nappo hui unnán `seahkalas' nálli mii dagahivčče álbmotlohkkiide váttisvuoðaid.
<- Sisdollui]
Gielladieðuide lei sierra rubrihkka 1900:s. Lassidiehtorubrihkka lea hui unnán geavahuvvon Deanu ja Unjárgga 1875' álbmotlohkamis, 7% ja 3%. Dat mearkkašumit mat leat, gusket gillii. Dušše Davvesiiddas leat gávcci olbmo birra lassidieðut mat eai guoskka gilli. Davvesiiddas lea eanemus gielladieðut ge, 249 olbmos dahje 36% álbmogis. Geahča 5. tabealla.
Deanus gusket eanáš dieðut 1900 lassidiehtorubrihkas makkár viesus olbmot ásse. Oktiibuot lea 294 olbmo birra lassidieðut. 283:s dáin gusket vissui. Unjárggas gusket buot 42 mearkkašumit dállui. Davvesiida lea 342 olbmos lassidieðut, ja dušše okta ii leat dálu birra.
<- Sisdollui]
Mun lean dássážii deattuhan makkár dieðut mis leat álbmotlohkamiin čearddalaš gullevašvuoða birra, ja man stuorra oassái álbmogis mis leat dákkár dieðut, Čearddalašvuoða dieðut gokčet prinsihpas buohkaid, muhto álbmotlohkamiin lea stuorra oassi gean birra ii daddjo eksplisihtta guðe čerdii gullet. Lea lunddolaš jurddašit ahte sápmelaččaid ja kveanaid čearda merkejuvvojedje eksplisihtta, sii han áiggi mielde navdojuvvojedje `amas nášuvdnan' (`Fremmede Nationaliteter'). Dážat leat `norbman' ja sin čeardda ii dárbbaš erenoamážit merket álbmotlohkamis.
Lars Ivar Hansen deattuha dan vejolašvuoða maid deaŧálaš sosiála dáhppáhusat nugo mánnarista addet dutkái diðoštit maiddái olbmo čearddalaš gullevašvuoða. Máná gásttašeapmi lea sohkii deaŧálaš dáhppáhus. Ristvánhemiin leamaš ja lea ain deaŧálaš sadji sápmelaččaid fuolkevuoðas, ja ristvánhemiid bokte beassá diehtit veahá vánhemiid sosiála birrasis. Go vánhenguovttos boðiiga girkui máná gásttašit, de lei sohka ge doppe, sii ledje čiŋahan gávttiin, ja buohkat gulle sin sámásteamen. Báhppii fertii leat áibbas čielggas ahte dá leat sápmelaččat. Eanáš Ivvárstáðiid báhppagieldda kveanat ledje Ruoŧas boahtán mánnán badjeolbmuid fárus ja bajásgessojuvvon biepmománnán dážaid dahje sápmelaččaid luhtte. Sii ledje juogo sáme- dahje dárogielhállit ja jávke nappo dážaid ja sápmelaččaid sisa (Hansen ja Meyer 1991, Hansen 1994).
Mánnárista, konfirmašuvdna ja heajat leat nappo dáhppáhusat gos sápmelaččat leat čájehan olgomáilbmái ahte sii leat sápmelaččat. Maiddái hávdádus čohkkii soga, dán vuoro gis morrašii. 1800-logu girkogirjjit leat devdon nutáhtain dákkár dáhppáhusain. Deanu ja Davvesiidda girkogirjjiin leat dievva namahusat go mearrasápmelaš (`Søfin'), badjeolmmoš (`Fjeldfin'), rivgunieida (`Nordmandspige'), kveanabárdni (`Qvænungkarl') ja nu ovddosguvlui, sihke risttagirjjis, konfirmašuvdnagirjjis ja náittosgirjjis.
Ii buot Davvi-Norgga girkogirjjiin gávnna ná čielga čearddalaš namahusaid. Hansen guovttos Meyeriin (1991) leigga lihkoš go muhtin báhppa Ivvárstáðiid báhppagielddas fuomášii systemáhtalaččat merket čeardda girkogirjái miehtá 1870-logu. Dát attii sudnuide nana vuoðu go guorahalaiga mo álbmotlohkama kategoriaid dulkot. Mun lean ovdal juo namuhan sudno váldobohtosiid: `Seahkalas'-kategoriat ledje beallin maŋisboahtit čearddarájáid rasttildeaddji náittusdiliin, ja beallin sápmelaččat geat gáidagohte eret sápmelašvuoðas -- jos álbmotlohkamii galggaš luohtit. Stuorra oassi dáid sápmelaččain ledje dárogielhállit.
Giellageavaheapmi/-máhttu veadjá nappo leat ávkkálaš mearkan čearddalaš gullevašvuhtii. Gielas lea dasa lassin dat ovdamunni eará konkrehta kultuvrabuktagiid bálddas (gákti, dávvirat) ahte álbmotlohkamiin, goittot muhtin guovlluin, gávdná hállangiela dieðuid oalle stuorra oasis álbmogis.
<- Sisdollui]
5. tabeallas oainnát ahte leat hui unnán gielladieðut lassidiehtorubrihkas 1875:s. Davvesiiddas leat, dán ge dáfus, eanemusat, 34% (100% - 66% `ii spesifiserejuvvon'). Deanus leat dieðut 7%:s álbmogis, Unjárggas dušše 3%:s. Danin buvttán čoahkkáigesson loguid Davvesiidda, Deanu ja Unjárgga hárrái. Go leat nu unnán gielladieðut, ii leat vejolaš árvvoštallat omd. gallis dážain, kveanain ja sápmelaččain ledje guovtte- dahje golmmagielat. Sii geat hálle dahje áddejedje moadde giela ledje Unjárggas oktiibuot 13:s (1%), Deanus 31:s (1,4%) ja Davvesiiddas 20:s (3%), geahča 6. tabealla.
<- Sisdollui]
2. ja 3. tabeallas čájehin statistihkaguovddáža divudusaid váikkuhusaid čearddalaš juohkimii prentejuvvon statistihkas. Dán oasis buvttán ovdan makkár giellamáhttu iešguðet čearddalaš joavkkus lei. Maiddái dás ferte váruhit ahte ii sáhte go roava gova oažžut gielladiliin. Mun geavahan čearddajuohkima nu mo lei ovdal go statistihkaguovddáš divudii loguid almmuheami várás. Mun namuhan daid `divukeahtes lohkun'.
Mun namuhin 30. siiddus, ahte 1891 registrerennjuolggadusain mearriduvvui ahte galggai merket hállangiela jos lea eará go eatnigiella. Diekkár registrerenvierut dagahivčče ahte olbmot geain giella ii leat spesifiserejuvvon, hálle dušše eatnigielaset. Mo de gieðahallat `seahkalas'-nálát olbmuid, go mii han eat vissásit dovdda sin sosiála čearddalaš stáhtusa?
Lea goittot vejolaš árvalit moadde vuogi mo gávdnat guovtte- ja golmmagielagiid meari. Sáhttá (a) dohkkehit álbmotlohkama eksplisihtta dieðuid, dahje (b) eaktudit ahte dat geat čaðahedje álbmotlohkama, čuvvo dan prosedyra maid 1891 álbmotlohkamis galge čuovvut. 9., 10. ja 11. tabeallas lean juohke linjás bidjan daid loguid [roaðuid] sisa mat čájehivčče geat máhtte dušše eatnigielaset. Eará logut de guoskkašedje guovtte- dahje golmmagielagiidda.
7. tabealla ja 1. govva gesset čoahkkái 1900 álbmotlohkamiid gielladieðuid. Unjárggas leat olu eanet olbmuin gielladieðut (11 proseanttas eai leat) go Davvesiiddas ja Deanus (46/47 prosenttas eai leat gielladieðut). 1875 álbmotlohkamis sáhtii gávdnat sámiid, kveanaid ja dážaid geain eai lean gielladieðut. Nu ii leat 1900:s. Jos gávnnat gielladieðuid olbmos, de maiddá gávnnat čearddalašvuohtadieðuid. Dážaid eksplisihtta lohku ge lea unni. Davvesiiddas leat gávcci dáža, Deanus 41 (dážat ja ruoŧŧilaččat) ja Unjárggas gávcci (dážat, dánskalaš ja ruoŧŧilaš). Danin lea lunddolaš atnit tabealla 7 Ii spesifiserejuvvon čeardda dážan. Implisihtta sáhttá árvalit ahte sii hálle dušše dárogiela.
Govus 1: 1900: Giellamáhttu, Davvesiida, Deatnu ja Unjárga
Gáldu: Geahča tab. 8.
Govus 2: 1900: Giellamáhttu, analysa. Davvesiida, Deatnu ja Unjárga
Gáldu: Geahča tab. 8.
Eará eatnigielhállit leat 9., 10. ja 11. tabeallas biddjon [roaðuid] sisa. Jos časká oktii ii spesifiserejuvvon giela ja eará eatnigielhálliid galggašii oažžut sin geat dušše hálle eatnigielaset. 8. tabeallas oainnát loguid. Davvesiiddas lea sin oassi álbmogis 80%, Deanus 83% ja Unjárggas 84%.
Jos áigumuš lea geavahit gielladieðuid mearkan čearddalaš gullevašvuhtii, de leat moadde čuolmma maid ferte gálgat. Lea omd. váttis giela bokte árvvoštallat `seahkalas'-kategoriaid etnisitehta jos álbmotlohkamis daddjo olbmo birra ahte son hállá/ádde moadde giela. Davvesiiddas leat 70 dakkár olbmo. Muðui leat buot golbma álbmotlohkamis olbmot geat hálle eará giela go maid čearddalašvuohta mielddisbuvttášii. Várianttat leat valjis, muhto oktiibuot sin lohku ii leat nu stuoris. Dán sáhttá dulkot nu ahte (a) sii ledje giela molson ja máhtte duoðai dušše ovtta giela, dahje (b) ahte sii máhtte nuppi giela eatnigiela lassin.
Dáid dulkonvejolašvuoðaid lean geassán čoahkkái 8. tabeallas, geahča maid 1. ja 2. gova:
(1) Eatnigielhállit leat sii geat 9., 10. ja 11. tabeallas leat [roaðuid] siste, ja sii gean čearda ii leat spesifiserejuvvon (geahča 7. tabealla).
(2) Moanagielagat leat sii gean birra eksplisihtta daddjo álbmotlohkamis ahte sii máhtte eanet go ovtta giela.
(3) Rabas dulkomii leat dážat, sápmelaččat ja kveanat geat álbmotlohkama dieðuid mielde hálle eará giela go eatnigielaset (logut mat eai leat [roaðuid] siste 9., 10. ja 11. tabealla bajit oasis).
Čájehuvvo ahte dán golmma joavkku oassi lea viehka muddui seammá stuoris dan golmma gielddas. Eatnigielhálliid oassi lea 80-84% álbmogis, guovtte- ja golmmagielhálliid oassi 1-6%, ja 14-16% báhcá rabas dulkomii máhttet go dušše eatnigielaset, vai leat go guovtte- ja golmmagielagat. Dan sáhtašii muhtin muddui iskat Friis etnográfalaš kárttaid vuoðul.
<- Sisdollui]
Mun lean nu guhkás guorahallan daid álbmotlohkamiid čearddalašvuohta- ja gielladieðuid mas dássážii leamaš eanemus beroštupmi dutkiid gaskkas. Maiddái eará logahallamiin leat relevánta systemáhtalaš dieðut. 1801', 1825', 1835', 1845' ja 1855' álbmotlohkamiin leat sulai seammalágán dieðut go 1865' lohkamis, muhto dállodoalu dásis. Muhtimin olmmoš vihkugoahtá ahte vearromáksima kategoriat dáidet leat báidnán álbmotlohkamiid čearddalašvuohtadieðuide, nu ahte veadjá leat ávkkálaš daid ge guorahallat lagabui. Mun lean dás maŋŋelis máhcamin Deanu ja Unjárgga 1855' álbmotlohkamii, nu ahte dan lohkama čaðaheami birra ge lea vuogas dadjat juoidá dál juo.
<- Sisdollui]
Muhtimiin čilgii son gii čaðahii lohkama mo son lei dahkan. Okta gii nu dagai 1856:s, lei Unjárgga suohkanbáhppa Chr. Sommerfeldt. Son čaðahii Deanu ja Unjárgga álbmotlohkama. Sommerfeldtas ledje váttisvuoðat álbmotlohkanskoviin go gažaldagat ealáhusaid hárrái eai riekta heiven guovllu birgenláhkái. Son čilgii mo son čovddii váttisvuoðaidis. Son lei maiddái hutkan iežas vuogi mo čearddalašvuohtagažaldaga gieðahallat. Easkka 1856' guovvamánu, go lei juo bargagoahtán lohkamiin, oinnii dáhpedorpmis Morgenbladet aviissas ráððehusa čilgehusa lohkama birra (Morgenbladet nr. 334, 1855). Dás boðii ovdan ahte su čovdosat ealáhusaid ja birgenlági hárrái eai riekta heiven njuolggadusaide. Muhto ráððehusa čilgehus ii guoskkahan čearddalašvuohtadieðuid. Das geavahuvvui eanáš sadji čilget geat galge čaðahit lohkama, ja dasto čilgejuvvojedje skovi rubrihkat.
Sommerfeldt lei juo ovdal go álggii lohkamiin gulaskuddan Deanu leansmánniin mo 1845:s lei dahkkon. Das lei boahtán ovdan ahte 1845:s lei čearddalašvuohtakriteria `Sprog og Skat' (giella ja vearru). Son dattege gávnnahii ahte dalle livčče menddo olu njeaidit dážaid logu, nu ahte son baicce geavahii áhči čeardda váldokriterian. Son mieðihii gal ahte nuppi buolvvas juo livčče máŋga `dáža' bearraša jorran `sápmelažžan' su ge kriteriaid mielde.
Galggašii leat oalle čielggas maid Sommerfeldt lea oaivvildan gielain čearddalašvuohtakriterian. Muhto makkár kriteria lei vearru?
<- Sisdollui]
Vearroortnet mii lei fámus 1800-logus ásahuvvui 1691:s ja bisttii 1905 rádjái (geahča Sandvik 1993 ja Henninen 1972). Dán áiggis rievdaduvvujedje vissis mearrádusat, muhto muhtin vuoððoprinsihpat bisso rievddakeahttá: (1) Sápmelaččat mákse eambbo vearu (rettighed ja leidang) go dážat. (2) Máddin boahtán sisafárrejeaddji dážat ožžo vearrofriddjavuoða vissis áigái jos devde vissis gáibádusaid. Mearrádusat sisafárrejeaddjiid vearrofriddjavuoða hárrái dattege rievdaduvvojedje máŋgii. 1833 rájes ožžo buohkat geat fárrejedje Finnmárkui viða jage friddjavuoða (Sandvik 1993:361). Nu beasai omd. ohcejohkalaš Henrik Högman vearus eret 1840-jagiin go fárrii Vuolle-Detnui.
Dát erenoamášvuoðat vearromáksimis dahke dárbbašlažžan sirret sápmelaččaid ja dážaid vearrolisttuin. Kveanaide ii lean sierra sadji vearroortnegis. Dábálaččat mii navdit ahte sii mákse seammá vearu go sápmelaččat. Dát heive hui bures dasa ge ahte sii 1835 rádjái álbmotlohkama oktavuoðas lohkkojuvvojedje sápmelaččain ovttas.
Sommerfeldt muitala dattege ahte ain 1845:s lei giella ja vearru čearddalašvuohtakriteria. Son várra jurddašii mo dážaid ja sápmelaččaid earuhit. Muðui ii oalle láhkái heive, go kveanat 1845:s ledje rehkenastojuvvon sierra. 1801 álbmotlohkama dieðuid mielde ledje Deanus 14 kveana dállodoalu (68 olbmo). Vearrolisttuin ii leat vejolaš gávdnat go guokte kveana vearromáksi (=bearraša) jagiin 1798-1808. Soai leaba Erik Henriks. Qvæn ja Henrik Henriks. Qvæn.
<- Sisdollui]
Deanu álbmotlohkamiin eai leat olu gielladieðut ovdal 1891. Mun in geavat 1891 álbmotlohkama, nu ahte mu materiálas gárta 1900 lohkan vuosttaš mas leat dievasleabbo gielladieðut. Das ovdal leat vel Friis etnográfalaš kárttat buori gáldut. Nils Øivind Helander (1989) guorahalai Deanu 1700- ja 1800-logu gielladilliid, ja geavahii ea.ea. Friis 1888' kárttaid. Nubbi čálli gii maiddái geavahii Friis kárttaid lea Kjell Ballari (1981), muhto son guorahalai Vuolle-Deanu dárkilepmosit, Buolbmága ii namut ja Deanuvuona birra ge ii daja olu. Dasa lassin lea Willy Gjerde aiddo gergen váldofágabarggu 1700- ja 1800-logu Deanuvuona ja Vuolle-Deanu demografia ja čearddalašvuohtadiliid birra gos son maiddá ávkkástallá Friis 1861' kárttaid (Gjerde 1999:144-149).
Schnitler áigge, nuo 1745, ledje dálá Deanus golbma kveana dálu, ja muðui ledje buohkat sápmelaččat. Dážat ásse rittus, dálá Gáŋgaviikka ja Bearralvági gielddain. Kveanat eai máhttán go suomagiela. Sápmelaččain dárogiella lei passiiva giella, Helander oaivvilda. Daðistaga go kveanaid ja dážaid lohku lassánii čuovvovaš čuohtejagis, viidánii guovtte- ja golmmagielatvuohta ge. Muhto ain Stockfleth áigge (nuo 1830) kveanat ja sápmelaččat máhtte unnán dárogiela. Helander sitere maid Stockfleth čálii 1846:s Deanu ja Unjárgga čearddalašvuohta- ja gielladiliid birra (Helander 1989):
Nogle Qvæner forstaa Norsk, men tale innbyrdes ikkun deres Modersmaal. Børnene oplæres i Almindelighed i Finsk eller Norsk. En stor Del af Befolkningen langs med Tana Elv er av qvænsk Herkomst, Finsk og Qvænsk tales derfor her.
Dán áiggi ledje 64 kveana báhppagielddas.
<- Sisdollui]
Dovddus gielladutki Jens Andreas Friis (1821-1896) almmuhii 1861:s kárttaid Finnmárkku ja Tromssa gielladiliid birra. 1888:s boðii nubbi ráidu mii govččai Finnmárkku, ja 1891:s bohte vel Tromssa kárttat.2 Dáin ng. Friis etnográfalaš kárttain lea oalle čielga struktuvra. Muhto 1888/1891 kárttain eai leat aiddo seammá dieðut go 1861' kárttain.
12. tabealla čájeha erohusa 1861' ja 1888'/1891' kártaráiddu gaskkas. Deaŧáleamos erohus lea ahte 1861:s ledje dárkileabbo gielladieðut sápmelaččaid hárrái go dážaid ja kveanaid hárrái. Dážain ja kveanain merkejuvvui dállodoalu váldogiella (mii lei seammá go čearddalaš gullevašvuohta), dan botta go sámiid birra beassat diehtit guðe giela(id) dálu isit, eamit ja eará dálu olbmot áddejedje. Dasa lassin muitaluvvo sámiid birra lei go sis hirsastohpu vai goahti. 1888'/1891' kárttain ii earuhan Friis šat čearddaid gaskkas. 1888:s/1891:s čokkii son buohkain daid seammá gielladieðuid go 1861:s lei čoaggán dážain ja kveanain. Dasa lassin merkejuvvui buohkain ásse go hirsastobus vai goaðis.
Oppalohkái ledje Friis kárttaid mielde 225 dállodoalu Deanus ja Buolbmágis 1861:s (geahča 13. tabealla). Dállodoaluid lohku lassánii sakka gaskal 1845 ja 1875, 1845:s ledje 166 dállodoalu, 1855:s 225, 1865:s 304 ja 1875:s 433 dállodoalu. Danin orru leamen čielggas ahte Friis čokkii dieðuid kárttaide maŋŋá 1855. Iežas tabeallain lohká ge ahte 1860 lea vuoððolohku gielladieðuide, ja 1855 olmmošloguide.
13. tabealla buktá dušše oppalaš loguid, ja gielladieðuid riggodat ii boaðe ovdan. Mun in leat dán hávi vuodjumin daidda, háliidan baicce govvidit materiála vejolašvuoðaid ja rájáid. Oaidná dattege ahte 48% dállodoaluin ledje ovttagielagat. 42% dállodoaluin lei goittot okta olmmoš gii áddii vel nuppi giela. 11% dállodoaluin fas lei muhtin gii áddii dárogiela, muhtin gii áddii suomagiela, ja muhtin gii áddii sámegiela.
Gaskamearálaččat ledje dutkanguovllus 5,33 olbmo dállodoalus 1855:s, nu ahte 107 x 5,33 = 570 olbmo ásse ovttagielat dállodoalus. Reasta, 620 olbmo ásse 128 dállodoalus. 128 lea nappo guovtte- ja golmmagielat olbmuid vuolimus lohku. Dát lea badjelaš 11% olles albmogis. Buohtastahte daid 52% dállodoaluin gos lei muhtin olmmoš gii áddii nuppi giela vel. Diekko gaskkas gos nu lea duohtavuohta gávdnamis. Jos seammá vuogi mielde rehkenastá sámiid gielladiliid, de gávnnaha ahte 10-55% sis ledje guovtte dahje golmmagielagat. Seammáláhkái sáhta časkit oktii dážaid ja kveanaid: 12-48%. Dáid loguid sáhttá buohtastahttit 1900' álbmotlohkamiin, gos gávnnahin ahte Deanus ledje 2-18% guovtte- dahje golmmagielat olbmot (geahča 8. tabealla). Konklušuvdna lea nappo ahte Friis ge kárttaid vuoðul lea váttis kvantifiseret guovllu giellamáhtu individadásis.
Friis 1861' kárttain leat vihtta kveana dállodoalu eanet go 1855' álbmotlohkamis. Nuppe dáfus leat Friis kárttain čieža dáža dállodoalu unnit go 1855' álbmotlohkamis. Mun lean geavahan seammá kretsajuogu Friis kárttaid ja álbmotlohkama analyseredettiin, ja dalle boahtá ovdan ahte vaikko Friis ja su veahkit dáidet leat atnán ávkki 1855' álbmotlohkamis go čogge gielladieðuid, de eai leat njuolgu kopieren. Vaikko dállodoaluid lohku lea 225 guktuin gálduin, de eai leat seammá olu dállodoalut ovtta ge kretssas dan guovtti gálduin. Dasa lassin lohke álbmotlohkamis badjeolbuid sierra, ja kárttain ii oainne goal lea badjeolbmo dállo ja goal ii. Go in dán vuoro buohtastahte gálduid báikegotti dásis, in joavdda daðe dobbelii go ahte Friis giellakriteria bokte ledje vihtta dáža dállodoalu unnit ja vihtta kveana dállodoalu eanet go maid álbmotlohkan dieðiha.
Stuorámus erohusat kretsadásis leat Buolbmágis ja Deanodagas. Buolbmágis leat álbmotlohkamis njeallje dállodoalu eanet go Friis kárttain, ja Deanudagas guhtta dállodoalu unnit. Dán guovtti kretssas leat maiddái mearkkašahtti erohusat Friis kárttaid ja álbmotlohkama gaskkas čearddalaš juogu hárrái.
Buolbmágis ledje Friis dieðuid mielde čieža sápmelaš ja okta dáža dállodoalu unnit, ja njeallje kveana dállodoalu eanet go maid álbmotlohkan dieðiha. Álbmotlohkama mielde ii lean ii oktage kveana Buolbmágis 1855:s. Oktiibuot ledje Buolbmágis 33 dállodoalu Friis dieðuid mielde.
Deanodagas ledje Friis dieðuid mielde 40 dállodoalu. Dát lea vihtta dáža ja okta sápmelaš dállodoallu eanet go maid álbmotlohkamis gávdná.
Mo dán galgá dulkot? Friis čearddalašvuoða váldokriteria lei beaivválaš hállangiella. Unjárgga báhppa, gii čaðahii álbmotlohkama Deanus 1855:s, dattege anii kriterian áhči čearddalašvuoða, ja oaivvildii ieš ahte giellakriteria ektui dát vuohki loktii dážaid ja kveanaid logu olu. Jos atná duohtan ahte Deanu 1855 álbmotlohkama čearddalašvuohtakriteria lea genealogálaš nálli, de fertejit erohusat Friis ja álbmotlohkamiid dieðuid gaskkas muitalit juoidá assimilašuvnna (suddadanproseassa) birra. Konkrehtalaččat Deanu dážat ain 1855:s jorre sápmelažžan áiggi mielde. Dieðut maiddá dáidet nannet ahte guovllus ledje eanet kveanat go maid álbmotlohkamiin gávdná.
Sosiála čearddalaš stáhtusa hárrái ii sáhte daðe eanet dadjat. Sosiála čearddalaš stáhtus ii čuovu njuolgu ii genealogálaš nális iige giellamáhtus. Jos muhtin guovllus sáhtašii eaktudit ahte 1855' álbmotlohkama čearddalašvuohtakriteria lea sosiála čearddalaš stáhtus (guovllu čearddalašvuoða áddejupmi), ii ge giella nu go dábálaččat soaitá leat leamaš, de livčče miellagiddevaš buohtastahttit Friis 1861' kárttaiguin.
<- Sisdollui]
Dálá Deanus ledje Friis 1888 kárttaid mielde nuo 230 bearraša. Helander (1989) ja Ballari (1981) bohtosiid sáhttá geassit čoahkkái ná:
(a) Ovtta kveana bearrašis máhtii unnimusat okta olmmoš dáro- ja suomagiela. Golmma bearrašis máhtii unnimusat okta olmmoš buot golbma giela. Njeallje bearraša hálle dušše suomagiela. Oktiibuot gávcci bearraša.
(b) 40 sámi bearrašis ledje olbmot geat máhtte buot golbma giela. Ovcci bearrašis lei unnimusat okta olmmoš gii máhtii suoma- ja sámegiela, ja čieža bearrašis ledje olbmot geat máhtte sihke dáro- ja sámegiela. 35 bearrašis hálle dušše sámegiela. Oktiibuot 91 bearraša.
(c) Dáža bearrašiin ledje máŋggas guovtte- ja golmmagielagat (Helander 1989). Dárrosullo bajábealde ii lean go okta dáža bearaš, nammalassi Buolbmágis, ja dat lei golmmagielat. Ballari dadjá Vuolle-Deanu dážaid birra ahte Ruksesbávtti rájes ja miehtá Juovlavuona ledje buot dáža bearrašiin muhtin sámegielhálli. Dáža bearrašiin Bovccá rájes Gávesluktii lei bealis muhtin gii máhtii sámegiela. Dušše ovtta bearrašis máhtii muhtin suomagiela. Dušše Sandlia ássi dáža bearrašat ledje oalát dárogielagat. Deanuvuona oarjegáttis, Máldovuonas Njuohkonjárgii, ledje čieža bearraša, ja guovtti bearrašis lei muhtin gii máhtii dárogiela (Helander 1989).
Friis kárttaid ii sáhte njuolgu buohtastahtit álbmotlohkamiin. Álbmotlohkamiid čearddalašvuohtakriteria lei genealogálaš nálli, Friis anii giela váldomerkan čearddalašvuhtii (Helander 1989, Hansen 1994, 1998). Vaikko 1900:s divodedje álbmotlohkama čearddalašvuohtadieðuid gielladieðuid vehkiin, de lihkká eat dieðe makkár čearddalašvuohtadieðuid livčče ožžon jos giella (dahje sosiála čearddalaš stáhtus) juo álggu rájes livčče lean váldokriterian.
Lars Ivar Hansen (1994) lea árvalan ahte Friis giellakriteriainis njeiddii daid guovtte- ja golmmagielat olbmuid logu geat ásse nuppi čeardda gaskkas. Go buohtastahtii Ivvárstáðiid báhppagieldda 1891' álbmotlohkama Friis kárttaiguin, de gávnnahii ahte erenoamážit kveanat jávke Friis kárttain. Suomagielat dállodoalut eai lean, eai ge olbmot geat beaivválaččat hálle suomagiela. Nu sii eai registrerejuvvon kveanan. Dárogielat báikegottiin livčče tendensa ahte kveanat hálle dárogiela, sámegielat báikegottiin fas sámegiela. Seammaláhkái geavvá dážaiguin sámegielat báikegottiin, ja sápmelaččaiguin dárogielat báikegottiin. Mu 1855' materiála dattege geassá eará guvlui. Nu go čájehin, kveanaid lohku lea stuorit Friis kárttaid mielde go álbmotlohkamis. Muhto erohus Ivvárstáðiide lea ahte Deanu kveanat ledje boahtán ollesolmmošin guvlui, ja sis lei dávjá bearaš fárus. Ivvárstáðiid kveanat ledje mealgat muddui boahtán biebmománnán dáža ja sápmelaš bearrašiidda, ja ohppe nappo dállodoalu beaivválaš hállangiela, ja eatnigillii lei unnán sadji.
Friis bargovuohki sáhttá leat geahpidan báikegotti čearddalaš variašuvnna, ja jorahan dan gielalaš variašuvdnan, dahje baicce guovtte- ja golmmagielatvuhtii. Su dieðut maiddá jáhkihit min ahte giellavariašuvdna lea stuorát go veadjá lean leamaš: Jos logi sápmelaš dállodoalu birra daddjo ahte das máhtii muhtin suomagiela ja dárogiela, de veadjá leat nu ahte dán logi dállodoalus lea sámegiella beaivválaš hállangiella, ja ahte goittot logi olbmo oktiibuot máhtte juogu suoma- dahje dárogiela. Jos dállodoalus ledje 5-6 olbmo, nu go dábálaš lei, de vejii lihkká leat nu ahte 40:s máhtte dušše sámegiela.
Muhto lea go álbmotlohkan buoret gáldu guovttegielatvuhtii? Mun válddán ovdamearkan Buolbmága, mii gulai Unjárgga vuollái 1900:s. Nils Øivind Helander gávnnahii ahte Friis 1888' kárttaid mielde ledje Leavvajoga rájes Sieiddáguoikka rádjái 49 sápmelaš bearraša. 31 bearrašis lei muhtin gii máhtii sihke suoma- ja dárogiela, dasa lassin máhtii muhtin suomagiela gávcci sámebearrašis.
Dasa lassin lei dán gaskkas okta dáža bearaš mas unnimusat okta olmmoš máhtii golbma giela, ja okta kveana bearaš.
1900' álbmotlohkamis ledje Unjárgga 5. kretssas (Elven, dahje Buolbmát) 51 dállodoalu, mii lea seammá lohku go 1888:s.3 Álbmotlohkamis daddjo 48 bearraša birra ahte sii ledje sápmelaččat geat hálle sámegiela. Sis ledje 1888:s 39:s guovtte- dahje golmmagielaga, 1900:s lei dušše okta bearaš mas lei suomagielat reaŋga, ja okta mas lei dárogielat láigolaš (Unjárgga 1900' álbmotlohkan, 39. ja 51. viessolistu).
1888:s lei okta kveana bearaš guovllus. 1900:s ii gávdno ii okta ge. 1888:s lei okta golmmagielat dáža bearaš guovllus, 1900:s ledje golbma dáža bearraša guovllus, ja ii ovtta ge birra daddjo ahte sii máhtte eará gielaid go dárogiela.
40 guovtte- ja golmmagielat bearrašiin 1888:s eai lean 1900:s báhcán go guokte guovttegielat dállodoalu! Nu oanehis áiggis lea unnán jáhkehahtti ahte dilli livčče nu sakka rievdan. Mun sakka eahpidan ahte dát duoðaid govvida duohtadili 1900:s. Mun baicce jáhkán dát boaðus nanne maid dutkit ovdal juo leat čuoččuhan: 1900' álbmotlohkan dieðiha olbmo váldogiela.
<- Sisdollui]
Mii eat sáhte eaktudit ahte sii geat čaðahedje álbmotlohkamiid álo dovde lohkannjuolggadusaid, ja jos dovde, ahte čuvvo daid. Mun lean konkrehta guorahallama bokte geahččalan árvvoštallat giella- ja čearddalašvuohtadieðuid 1865:s, 1875:s ja 1900:s golmma báhppagielddas, Davvesiiddas, Deanus ja Unjárggas.
Das lea boahtán ovdan ahte álbmotlohkanlisttut leat iešguðetlágánat dán golmma gielddas. Erenoamážit guoská dat 1865' Deanu ja Unjárgga lohkamiidda. Deanus leat deavdán dušše isidiid namaid skoviide, muðui beassat diehtit ahte sus lei áhkká nuo ja nuo boaris, galle máná, muhto eará olbmuin geat ledje dállodoalus gal dieðihuvvui namma. Unjárggas eai čuvvon njuolggadusaid čearddalašvuoða registreremis. Mun čájehin konkrehta ovdamearkkaid bokte mo 1865' álbmotlohkan čaðahuvvui iešguðet gielddas. Dáid ovdamearkkaid bokte oaččošii dan gova ahte goittot Unjárgga lohkamis leamaš genealogálaš nálli oalle deaŧálaš kriteria, Davvesiiddas ja Deanus orru ahte sosiála čearddalaš stáhtus veadjá váikkuhan registreremii. Muhto mus leat nu moadde ovdamearkka ahte dát báhca dušše árvalussan mu beales.
Nubbi ášši mii lea čalbmái čuohcci, lea ahte álbmotlohkama lassidiehtorubrihkka lea olu geavahuvvon Davvesiiddas sihke 1865:s ja 1875:s. Deanus ja Unjárggas leat mealgat unnit lassidieðut. Dát veadjá dahkat álkkibun čaðahit kritihkalaš analysa čearddalašvuohtadiliin Davvesiiddas, go Deanus ja Unjárggas.
Davvesiiddas lea maiddái stuorát `viidodat' giella- ja čearddalašvuohtadieðuin, nammalassii dan láhkái ahte leat eanet kategoriat ja eanet olbmot iešguðet kategorias. Dát viidodat boahtá ovdan gielladieðuid hárrái, erenoamážit 1875:s. Muhto 1900:s lea viidodat sakka gáržon.
Jos dohkkeha árvalusa ahte giella lea oalle deaŧálaš ja luohtehahtti mearkan čearddalašvuhtii, de gártá deaŧálaš hutkat vugiid mo gieðahallat álbmotlohkamiid gielladieðuid. Maid muitalit álbmotlohkamiid gielladieðut? Vástádusa dasa gávdná muhtin muddui álbmotlohkamiid njuolggadusain, muhto lea maiddái ávkkálaš buohtastahttit eará gálduiguin. Okta buorre gáldu lea Friis etnográfalaš kárttat.
Mun bidjen Friisa 1861' Deanu kárttaid 1855' álbmotlohkama vuostá, ja gávnnahin ahte Friis veadjá leat atnán álbmotlohkama vuoððun go čokkii gielladieðuid. Váldoboaðus lei ahte lei hui stuorra erohus Friis ja álbmotlohkama čearddaloguin, ja ahte dát várra čájeha guðe guvlui assimilašuvdnaproseassa nuo 1860 lei mannamin: Muhtin dáža jorai ain sápmelažžan. Vaikko Friis kárttat leat buoret gáldut gielladiliide go álbmotlohkamat, de lea váttis kvantifiseret gielladili Friis kárttaid vuoðul.
Gielladieðut galge čoggojuvvot 1891 rájes. Muhto juo 1865:s daddjo ahte galge merket sin geat máhtte dárogiela. Dát lea mielddisbuktán ahte maiddái eará gielladieðut ihtigohte álbmotlohkamiidda. Lihkká lea dušše Davvesiiddas dan veardde olu gielladieðut 1875:s ahte attášii goittot muhtinlágán gova dalá gielladiliin. Buohtastahttin Deanuin ja Unjárggain dattege ii leat vejolaš.
1885' dahje 1891' álbmotlohkan livčče vuosttaš álbmotlohkan gos giela sáhtašii guorahallat dárkileabbo. 1900' álbmotlohkan dattege lea áidna álbmotlohkan dievaslaš gielladieðuiguin mii lea dihtorregistrerejuvvon, dainna lea hálbi ja álki bargat.
Mun lean atnán `ii spesifiserejuvvon čeardda' dážan, ja `ii spesifiserejuvvon giela' eatnigiellan. Dasa lassin leat omd. sápmelaččat ja kveanat geat álbmotlohkamiid dieðuid mielde máhtte dárogiela. Mun lean eaktudan ahte sii maiddái máhtte eatnigielaset -- mun lean sin atnán guovttegielagin. Dattege lean váruhan ahte dás lea dulkunmunni. Dát prosedyra attii mealgadii seammá bohtosa buot golmma gielddas: 16-20% álbmogis lei guovttegielat. Dattege lea dušše 1-6% álbmogis gean birra daddjo eksplisihtta ahte sii leat guovtte- dahje golmmagielagat, geahča tab. 8 ja govvosa 2.
Buohtastahttin Friisa 1888' etnográfalaš kárttaguin orru nannemiin maid dutkit leat ovdal juo čuoččuhan: Álbmotlohkan dieðiha olbmo váldogiela. Iešalddis lea dat ahte leat nu unnán dieðut ahte olbmot leat máhttán eará gielaid go eatnigielaset, mearkan dasa ahte guovttegielatvuohta ii bures boaðe oidnosii álbmotlohkamiid gielladieðuin.
Gažaldat mii badjána, lea mo galgá dahkat olbmuiguin geaid birra álbmotlohkamis leat gielladieðut, muhto leat `seahkalas' nális/čearddas? Mun in leat geahččalan vástidit dán gažaldahkii, muhto mu mielas orru lunddolaš atnit giela čearddalašvuohtakriterian dákkár oktavuoðain, juste nu mo statistihkaguovddáš dagai go divudii čeardda giela mielde. Dát veadjá doaibmat aggregerejuvvon statistihka čoaggimis, muhto eaŋkilolbmo čeardda lea váttis nannet muðui go čoakkášii eanet dieðuid olbmo birra, omd. girkogirjjiin. Hansen guovttos Meyeriin (1991) leaba čájehan mo dan sáhtašii dahkat. Galgá dattege muittus atnit ahte go statistihkaguovddáš divodii 1900' álbmotlohkama gielladieðuid vuoðul, de lei divodeamen barggu mii álggu rájes ii lean váldán vuhtii sosiála čearddalaš stáhtusa. Divudusa boaðus lea ain váilevaš.
1999 © Mákká Regnor (Regnor Jernsletten)
Sámi dutkamiid guovddáš,
Tromssa universitehta.
Sámi dieðalaš áigečála nr. 1, 1999. ISSN 0805-4312. S. 27--45.
[Universitetet i Tromsø] [Guovddáža ruovttusiidu] [Regnora ruovttusiidu] [WS2 veršuvdna dán siiddus]
<- Sisdollui]
<- Sisdollui]
<- Sisdollui]
1 Čujuhan Hansen guoktá Meyer 1991 artihkkalii, s. 13-19.
2 Dárkileabbo dieðuid Friis kárttaid birra gávnnat Hansen (1998) ártihkkalis.
3 Helander dagai sullasaš buohtastahtima, muhto son válddii fárrui maiddái 6. kretssa, masa badjeolbmot ge gulle, mii dagai buohtastahttima váddáseabbon. Helander váldoboaðus lea lihkká seammá go mu.
[Universitetet i Tromsø] [Guovddáža ruovttusiidu] [Regnora ruovttusiidu] [WS2 veršuvdna dán siiddus]
Universitetet i Tromsø, Senter for samiske studier, 9037 Tromsø, tlf. 7764 5535
Ovddasvástideaddji doaimmaheaddji: Hálddahusjoðiheaddji Else Grete Broderstad.
Fierpmádatovddasvástideaddji: Regnor Jernsletten.
Oðasmahtton: Miessemánu 4. b. 2001.