[Dárogillii] [WS2 veršuvdna dán siiddus] [Ruovttoluotta gálduide]
Jagi 1917, guovvamánu 6. beaivvi t. 12:s gaskabeaivvi áiggi bohte sámiid vuosttaš riikačoakkima oasseváldit Troandima metodistagirkui, mii buriin mielain lei rahppojuvvon čoahkkima várás. Veahá badjelaš 150 sámi ledje boahtán Finnmárkku, Tromssa, Helgelándda, Grong, Snoasa, Meråker ja Plassje sámeguovlluin. Nu go maiddái Ruoŧa beali sámiin ledje boahtán ovddasteaddjit; sii ledje bovdejuvvon čoahkkimii guossin. Sidjiide lassin ledje maid bovdejuvvon: Stivttaámttamánni Bothner, bisma Bøckman, ámttamánni Guldahl, boazodoallobearráigeahčči, sámefálddit, ovddeš sámefáldi With, Ruoŧa beali sámefáldi Staaff, Troandin gávpoga sátnejoðiheaddji, magistráhta, politimeašttir, sámeleansmánne Lunden, sámemiššuvnnaid ovdaolbmot, gávpoga áviissaid doaimmaheaddjit, Nordenfjeldske dampskibsselskap direktevra Bull-Simonsen ja earát. Sápmelaččat ožžo buohkat vuoliduvvon bileahtahatti, 20% ruovdemáðiijas ja 50% Nordenfjeldske Dampskibsselskap:s, ja eanadoallodepartementa lei juolludan 1000 ruvnnu mátkegoluid gokčamii. Oasseváldiid lohku lei nuo 150. Ellen Lie doaimmai čoahkkima čállin. Son lei maiddá doaimmahan čoahkkima ráhkkananbargguid. Čoahkkima čaðahanlávdegottis leigga Ellen Lie guovttos ruovváin Løfvander Järvson:in. Lanjaid ja feastta goluid gokčamii ledje Troandima ássit buorredáhtolaččat skeŋken ruða.
Čoahkkin rahppui čálli Ellen Lie bokte, guhte oanehis sáhkavuorus sávai oasseváldiide buresboahtin maŋŋá go ledje lávlon sálmma "Máidnot Hearrámet". Čoahkkima ovdaolmmoš Elsa Renberg dasto doalai oanehis ovdasága čoahkkima mávssolašvuoða birra. Dasto lávlo ovttain jienain dáža ja ruoŧa álbmotlávlaga. Telegrámmat sáddejuvvojedje Norgga Gonagassii, Norgga Ráððehussii ja Ruoŧa Gonagassii.[n1]
Maŋŋá go ledje govvidan oasseváldiid ja oanehis bottu maŋŋá, gos oasseváldit guossohuvvujedje káfiin ja vuodjaláibbiin, de sii maŋŋágaskabeaivvi diibmu 4 fas čoahkkanedje seammá latnjii
ráððádallamiidda
Ovdaolmmoš Elsa Renberg rabai čoahkkima. Čoahkkimiid joðiheaddjin válljejuvvui (boazo)sápmelaš Daniel Mortensson (Plassje) ja várrejoðiheaddjin (mearra)sápmelaš Johan Roska (Finnmárku). Gonagasas boðii telegrámma mii de lohkkui, ráððehusas ge boðii telegrámma. Daid 1000 ruvnnu juohkkimii maid departementa lei juolludan mátkedoarjjan, válljejedje boazodoallobearráigeahččái lassin Klemet Math. Somby, Elsa Renberg, Nils Johan Vesterfjeld, Per Larsen ja Daniel Mortensson, ja dasa lassin sámefálddiid.
Ovdasáhka
Daniel Mortensson ságastalai dasto boazoguohttunášši birra, gos son deattuhii man váidalahtti dat lei ahte sápmelaččaide máŋga guovlluin lei heajos dahje ii oppa ge vejolašvuohta guoðuhit bohccuideaset. Dili buorideapmái evttohii son ahte stáhta oasttášii guohtuneatnamiid vai dan ge láhkái sáhtášii geahpidit dálá riidduid boanddaid ja sápmelaččaid gaskkas.
Ovdasága maŋŋá gárttai guhkes ja vuðolaš ságastallan, gos boðii ovdan ahte olbmot ledje ovttaoaivilis ovdasáhkadoalliin.
Loahpas boðii moaitta priváhta boazodoalu várás ásahuvvon oasusservviid vuostá, guðet sin oaivila mielde gilvaledje sápmelaččaiguin. Boazodoallobearráigeahčči bijai vuostá, ja celkkii maiddá ahte sápmelaččat eai berreše gáibidit buot goluid gokčojuvvot stáhta bealis, muhto ieža ge máksit oasi. Eahkedis ságastalai boazodoallobearráigeahčči sápmelaččaid ja bohccuid birra Norggas.
#
Maŋit beaivvi guovvamánu 7. beaivvi ovdálgaskabeaivvi čoahkkimis joatkašuvai ságastallan boazoguohtunáššis, gos daddjui ahte boazodoallu biliduvvo jos jotko seammá vuogi mielde go sápmelaččat dál bággejuvvojit dahkat almmá stáhta veahki haga. Dát čuoččuhusat guske erenoamážit máttasámiide ja Nordlándda sápmelaččaide. Earret boazosuolaváivvi, mainna eai veaje maidege dahkat, de deattuhuvvui Finnmárkku bealis ahte Deatnu ain berrešii leat rádjá Finnmárkku guovtti boazodoallobiiriid gaskkas.[n2]
Oktiibuot ledje njeallje cealkámušárvalusa. Golmmas guske dasa mo buoridit máttasámiid ja Nordlándda sápmelaččaid dilálašvuoðaid, ja njeallját árvalus guoskkahii mo sáhtašii Finnmárkku sápmelaččaid dili buoridit, erenoamážit mo geahpidit boazosuoládemiid ja rádjágašaldat.
Sii sohpe čohkket buot njeallje árvalusa oktan cealkámuššan.
Seammá beaivvi maŋŋágaskabeaivvi, diibmu 4 jotkkii čoahkkin guorahallat sápmelašlága, man birra ruoŧa Kand. jur. Torkild Thomassen guhkes ovdaságastis vuos čilgii sápmelašlága iešguðetlágán mearrádusaid, mo dat lea rievdaduvvon áiggiid mielde, ja dasto moittii daid paragráfaid, main leat mearrádusat mat eai doarjjo sápmelaččaid beroštumiid, ii boanddaid ektui, ii boazosápmelaččaid ektui ii ge sámiid siskkáldas gaskavuoðaid ektui. Son deattuhii ahte berrešii nammaduvvot lávdegoddi man evttohusaid sáhtašii guorahallat boahttevaš čoahkkimis.
Badjeriekteadvokáhta Olsen Muoffies eret čilgii dasto dálá riektečaðahanortnega mii deaddá sápmelaččaid sihke vuosttaš vahátárvvoštallamis, leansmánne árvvoštallamis ja mielduopmárrievttis, gos boanddaid ustibat, d.l. boanddat ieža, čohkkájit árvvoštallin ja duopmárin.
Ságastallamis mii čuovui, deattuhuvvui ahte boanddaid beatnagat dahket vahágiid boazočorragiin ja ahte berrešii leat boanddaid ovddasvástádus áidut iežaset geassesajiid ja stávráid. Dasa lassin deattuhuvvui ahte jos dážat áddešivčče sápmelaččaid albma láhkái, de sii livčče sáhttán doallat duháhiid mielde bohccuid váriin, mii livčče lean sáhttit stuorra áhpun dál, go biergu illá lea oažžumis, ja lea divrras.
Ságastallama maŋŋá šihtte sii maŋŋá muhtin čoahkkimis nammadit lávdegotti (láhkalávdegotti) sámefálddiin ja boazodoallobearráigeahččiin.
Eahkedis lágiidii Troandima gielda feastta sápmelaččaide Haandverks- og industriforening:a lanjain.
Duorastaga guovvamánu 8. beaivvi
čoahkkima rabadettiin logai boazodoallobearráigeahčči čállosa maid Namsosčoahkkin[n3] lei sádden eiseváldiide boazodoalu suodjalusa birra ja dan čoakkima sávaldagaid birra sámelága hárrái. Seammá sávaldagat leat dán čoahkkimis boahttán ovdan. Boazodoallobearráigeahčči maid čilgii ahte soaitá nammaduvvot kommišuvdna sámelága oðasmahttima oktavuoðas. Muhto ii dat eastat dán čoahkkima iežas priváhta lávdegotti nammadeames mas lea láhkadovdi ja mii barggašii sámefálddiin ovttas. Lávdegoddái válljejuvvojedje Helgelándda ovddas Nils Johan Nilsen Kapfjeld ja Thomas Renberg, Davit Troandima ámtta ovddas Per Larsen Jomafjeld(?) ja Nils Andersen Nursfjeld, Máttit Troandima ámtta ovddas Daniel Mortenson ja Johan Barok. Láhkadovdin válljejuvvon advokáhta Olsen, Muofies. Finnmárkku ovddas eai válljejuvvon áirasat lávddegoddái go gávnnahuvvui ahte doppe ledje dilit áibbas eará go máddin.
Maŋŋá doavttir Heitmann ságastallama veahkkedoaimmaid birra tuberkulosa vuostá, de nogai iðitčoahkkin ja oasseváldit besse oaidnit Videnskabernes Selskab čoakkáldagaid.
Seammá maŋŋágaskabeaivvi diibmu 4 čoagganedje oasseváldit fas seammá lanjain. Oahpaheaddji Prytz ságastalai álggus sámiid máttásguvlui vánddardeami birra ja sin álgo 1800-logu riidduid birra boanddaiguin. Dasto guorahallui sápmelaččaide deaŧálaš ášši, nammalassii
Skuvlaášši
Ášši álggahuvvui ruoŧa sámeskuvlabearráigeahčči Karnell hirbmat vuðolaš ja miellagiddevaš ovdasagain, mas son muitalii mo sii Ruoŧas máŋga eahpelihkostovvan geahččaleami maŋŋá viimmat leat gávdnan čovdosa, mii ii dušše čájehuvvo leat heivvolaš, muhto man sápmelaččat leat ávuin váldán vuostá. Ságastallamis mii čuovui deattuhuvvui máŋgii ahte ruoŧŧilaččaid oahpahusvuohki ii heive Norgga diliide. Mo sámiit ieža háliidedje oahpahusa ordnejuvvot, dattege ii boahtán čielgasit ovdán ságastallamis, baicce boðii garra moaitta Havika sámeskuvlla vuostá, mii lea Namsosas. Dan birra daddjui ahte ii lean dearvvašlaš, ja dasa lassin ahte sámemánáid dárbbut biddjojuvvojedje fástaássiid mánáid dárbbuid maŋábeallái. Áššis ii dahkkon loahppamearrádus.
Eahkedis čoahkkanedje oasseváldit festii mii dollui Haandværk= og Industriforening lanjain. Feastta golut gokčojuvvojedje ruðain maid Troandima ássit ledje addán. Lágideaddjit leigga hearrá ja rovvá Järwson. Boazodoallobearráigeahčči lei feastta verdde.
Ovdálgaskabeaivvi čoahkkimis mearriduvvui ahte ruoŧa beali sámiide addo vejolašvuohta searvat nammaduvvon láhkalávdegotti čoahkkimiidda.
Go eai lean vel meannudan organiserengažaldaga, ja ii boazoguohtungažaldagas ge lean loahpalaš mearrádus dahkkon, de mearridedje ahte čoahkkin jotko velá maŋit beaivvi, mii lei bearjadat.
Bearjadaga guovvamánu 9. beaivvi joatkašuvai čoahkkin 10 áiggi ovdálgaskabeaivet, maŋŋá go lávdegoddi mii galggai juohkit stáhtas juolluduvvon mátkedoarjagiid lei doallan čoahkkima ja dieðihan ahte ledje juohkán ruðaid departementta eavttuid mielde.
Dasto gieðahallagohte
organisašuvdnagažaldaga
.Doaimmaheaddji Tranmæl doalai ovdasága. Ságastallamis mii čuovui daddjui ahte livčče sávahahtti ahte olggosaddojuvvošii sámebláðði mas livčče sihke dáro- ja sámegielat teaksta. Sohppojuvvui ahte láhkalávdegoddi oažžu bargun čielggadit ášši. Bivde lávdegotti buktit ovdan evttohusaidis muhtin boahttevaš sámečoahkkimis.
Seammá beaivvi maŋŋágaskabeaivvi čoahkkimis válde fas ovdan skuvlagažaldaga. Muhtin áiggi ságastallama maŋŋá mearriduvvui maŋidit ášši muhtin boahttevaš sámečoahkkimii, go gávnnahuvvui ahte ášši ii lean doarvái guorahallojuvvon.
Dasto dahke loahpalaš mearrádusaid
boazoguohtunáššis.
Ledje dál čohkken daid njeallje ovddiduvvon evttohusa ovtta cealkámuššan:
"Norgga sámiid vuosttaš riikkačoahkkima Norgga sámit bivdet vuollegaččat stáhta eiseváldiin:
1. ahte lágiduvvošii nu, ahte sámit dološ vieru mielde, ja nu ahte eai caggojuvvo fásta ássiid lihttoláigovuoigatvuoðain eatnamiida, ja almmá vahágiid buhtadusovddasvástadusa haga, oččošedje nuvttá guoðuhanvuoigatvuoðaid buot stáhta ja almmolaš eatnamiin boazodoalloguovlluin, leažžá dal čálihuvvon vai čálekeahtes eana.
2. Ahte stáhta oasttášii dahje bággolonuši sámiide fridja geavaheami várás vissis guovlluid, maid guoskkahuvvon sápmelaččat ieža beasasedje árvalit, ovddimustá boanddain geavahuvvon leagit, mat botkejit muðui lihkatkeahtes guohtuneatnamiid duoddaris. Dát eatnamat galget leat buhtadussan dasa go guohtuneatnamat leat gáržon fásta ássama geažil maŋimuš jagiid.
3. Ahte ii okta ge dološ láidomat sulluin, rittuguovlluin dahje váriin galggašii ráfáiduvvot boazodoalu vuostá.
4. Ahte sámelága mearrádusat vahátmáksima ja fástaássiid beatnagiid hárrái rievdaduvvošedje nu ahte sápmelaččat ja boazodoallu šattašedje ovttadássásažžan riikka eará ássiide ja áigáiboaðuide.
5. Ahte lasáhussámelága mearrádusat merkekeahtes ja amas bohccuid hárrái rievdaduvvošedje nu ahte tienas dakkár bohccuid vuovdimis ollásit gulašii sápmelaččaide ja geavahuvvošii sin buresbirgema ovddideapmái.
6. Ahte FinnmáŠrkku máttabeali sápmelaččaid guoski lágat nu joðánit go vejolaš oðasmahttojuvvošedje ja ahte dakko buohta sámiid ja boazodoalu beroštumit nu olu go vejolaš váldojuvvošedje vuhtii, nu ahte sápmelaččat oččošedje Norggas birgenlági johttisápmelažžan boahtteáiggis ge."
Cealkámuš dohkkehuvvui guovtti jiena vuostá.
Finnmárkku sápmelaččaid evttohusain dohkkehuvvui čuovvovaš:
"Várnjárgga Unjár-sámit bivdet ovttajienalaččat ahte stáhtas geahččalivčče eastadit dakkár dáhppáhusaid go dat mat ledje 1916 čavčča, go fástaássi dážat godde 60-80 bohcco. Dan sáhtašii dahkat dan láhkái ahte stáhta juolluda ruðaid mainna fástaássit sáhtašedje áidut stávráid dáid guovlluin gos ii gávdno ii soahki eai ge sieðgaroðut.
Nu sáhtašii várjalit sihke eanandoalli ja badjeolbmo ealáhusa."
Čuovvovaš cealkámuš biddjui beavdegirjái mielddusin:
"Finnmárkku ovddasteaddji guovttos bivdiba ovttamielalaččat láhkaeiseváldiide ahte ráhkaduvvošii sierra boazosuoládemiide guoski láhkamearrádus mii sáhtašii eastadit dakkáriid, ja mii mearrida ahte juohke eanandoalli gii vuovdá ovtta dahje moadde boazogoroda dahje seammá olu čoarbeliid, galgá čájehit náhkiid, mat de steampalastojuvvojit stáhtasteampaliin, beroškeahtta vuvdo go náhkki vai ii."
Dasa loahpahuvvui sápmelaččaid vuosttaš riikačoahkkin.
*
Lávvardaga guovvamánu 11:s[n4] gaskabeaivveáiggi, maŋŋá go váldočoahkkin lei loahpahuvvon, čoahkkanedje sápmelaččat fas unnibuš čoahkkimii masa Sanna Jonassen lei bovden. Čoahkkin galggai guorahallat skuvlaášši. Go ledje ságastallan Havika sámeskuvlla dillid birra, dohkkehedje čuovvovaš cealkámuša maid sii háliidedje galggai čuovvut beavdegirjji mielde:
"Sápmelaččat čoahkkanan Troandimii celket, ahte stáhtas berrešii leat ovddasvástadus addit sápmelaččaide oahpahusa, nu ahte sámegiella ge geavahuvvo skuvllas. Skuvllas berrešedje leat sápmelaš bearráigeahččit ja galggašii oahpahuvvot dakkár áššiin maid sápmelaččat fertejit dovdat jos sii ain boahtteáiggis galget bissut boazosápmelažžan.
Muhto go dilit davimus ja máttimus sámeguovlluin leat nu goappátlágánat, de bivdit mii ahte eiseváldit váldet dan vuhtii, nu ahte oahpahus máttasámi guovlluin, gos kultuvra bahkke ala, ja gos sápmelaččat mieðai mieðai ásaiduvvet, ii ordnejuvvo seammá láhkái go davvin, gos dilit ain leat nu go álggu rájis leamaš. Mii atnit deaŧálažžan ahte eai miššonsearvvit, muhto stáhta lágiida oahpahusa."
#
Duoðaštuvvo ahte nu čaðahuvvui
sápmelaččaid čoahkkin guovvamánu 6., 7., 8. ja 9. beaivvi
1917:s Troandimis.
Ellen Lie.
[n2]
Dás oaivvilduvvo gažaldat galgá go Deatnu leat rádjá Buolbmága ja Várjjaga orohagaid gaskkas.
K.N.
[n3] guovvamánus 1913. K.N.
[n4] Lávvardat lei guovvamánu 10., ii 11. b.