Sámediggái lea (áibbaš)¢(áibbas) dárbbašlaš ahte láhka galgá leat čielgasit álbmotrievttálaš rámmaid siskkobealde.



- Jáá, eaba leatge oppa geasis goddán go (áibbaš)¢(áibbas) moadde guoli.



Bargodilli sámi aviissa doaimmahusas lea (áibbaš)¢(áibbas) eará go dáččaaviissain.



Gonagas sáhttá láhkaásahusaid bokte heivehit jeagilbordima boazoorohagain ja dárkileappot ráddjejuvvon guovllus sáhttá (áibbaš)¢(áibbas) gieldit jeagilbordima, jus nu adnojuvvo dárbbašlažžan boazodoalu vuhtii váldima geažil.



Maŋŋil jagi 1949 ii lean guovlu šat konvenšuvdnaguovlun, ja Garžavággi lei (áibbaš)¢(áibbas) olggobealde buot orohatjuohkimiid gitta jahkái 1993.



Son fárrii vári jaskatvuođas eret Prahagávpoga guovddážii, smávva ásodahkii (áibbaš)¢(áibbas) lahka stuorra biillageainnu šláma.



Guotte maid min (áibbaš)¢(áibbas) lahka du ja veahket min joatkit eallimeamet.



Dát mearkkaša ahte mánáidgárddit ja skuvllat leat (áibbaš)¢(áibbas) deaŧalaččat rekruteremis ođđa giellageavaheddjiid.



Dát lea váldon (áibbaš)¢(áibbas) eret, ja eai leat váiddamearradusat šat.



Lea guovddážis ja (áibbaš)¢(áibbas) dárbbašlaš ahte Sámedikkis lea bajimuš ovddasvástádus ollislaš sámi duođaštan- ja gaskkustansuorggis go lea sáhka arkiivvas, bibliotehkas ja museás.



Dat ovddastit sámi kultuvrra máŋggadáfotvuođa áiggi ja viidodaga dáfus, Nuortalašsiiddas measta (áibbaš)¢(áibbas) nuortan Finnmárkkus girtta bivdoeanarokkiide Hedemárkku fylkkas guhkkin lulde.



Muhto de ii leat dán nammagotti Sámediggeovddasteaddjis vejolašvuohta doalahit lagaš gulahallama omd. boazodoaluin ja čuovvolit dán gulahallama, mii lea (áibbaš)¢(áibbas) dárbbašlaš jus bargu galgá lihkostuvvat.



Sámediggi čielgasit oaivvilda ahte ráđđehusa evttohus bivdofatnasiid anuseretváldinortnegii ja struktureremii mat gusket sámiid beroštumiide, fámohuhttá vuođu sámi dehálaš bivdoealáhusas, dat fas mielddisbuktá guolleearrečoahki mii fámohuhttá guolásteami sámi ássama vuođđun, ja dat raššuda dan (áibbaš)¢(áibbas) dárbbašlaš rekruterenvejolašvuođa bivdoealáhussii sámi riddo- ja vuotnaguovlluin.



Dát gusto erenoamážit sáivačáhceguliide go johtilis galmmiheapmi lea (áibbaš)¢(áibbas) dárbbašlaš vai vuođđoávdnasiin lea buorre kvalitehta.



Sámediggi oaidná viidáseappot (áibbaš)¢(áibbas) deaŧalažžan ahte riekti guolásteapmái vuonain ja riddolagaš mearraguovlluin dál galgá mearriduvvot lága bokte.



Dán láhkai Fylkkamánni lea váldán eret buot vuoigatvuođaid luondduealáhusbargiin Iešjávrris, ja hálddaša guovllu dál (áibbaš)¢(áibbas) iešoaivválaččat, almmá makkárge demokráhtalaš proseassa haga.



Dat mearkkaša duohtavuođas ahte ráđđehus hilggui (áibbaš)¢(áibbas) guovddáš ákkastemiid Riddoguolástuslávdegotti evttohusas ii ge gárron



Bargojoavku oaidná ahte lea (áibbaš)¢(áibbas) dárbbašlaš rádjerasttideaddji boazodoalu boahtteáigái ahte dát hástalusat čovdojuvvojit.



Danne lea (áibbaš)¢(áibbas) deaŧalaš ahte boazodoallošiehtadusas, mii lea deaŧaleamos boazodoallopolitihkalaš váikkuhangaskaoapmin, leat váikkuhangaskaoamit mat leat mielde bisuheamen dássidit rekrutterema ealáhussii.



Dán duppalvuođa oktavuođas, goas gáibádusat ja fuomášupmi eai dárbbaš mannat seamma guvlui, galgat mii váldit ovdan ollu hástalusaid mat vulget dáid (áibbaš)¢(áibbas) sierra diliid vuođul mat dagahit dan ahte sámediggevuogádagas lea hui moalkás organisašuvdnastruktuvra, mealgat váddáset sturrodaga ektui iešalddis.



Lea (áibbaš)¢(áibbas) čielggas ahte servvodagas lea dárbu daidda ráđiide maid ožžot Sámedikkis giela várás.



Dat ovddastit sámi kultuvrra máŋggadáfotvuođa áiggi ja viidodaga dáfus, Nuortalašsiiddas measta (áibbaš)¢(áibbas) nuortan Finnmárkkus girtta bivdoeanarokkiide Hedemárkku fylkkas guhkkin lulde.



Ii leat vel (áibbaš)¢(áibbas) čielggas šaddá go mihkkege dain plánain, muhto Color Air lea diŋgon guokte ođđa girdi mat galget boahtit ođđajagis.



Dat mii lea (áibbaš)¢(áibbas) čielggas lea ahte dákkár heahtetelefundoaibma lea geatnegahtton lágaid bokte suohkaniin ja dat suohkanat maidda dát guoská galget maid ruhtadit dán.



Son lei veaháš suhttan go ii váldán eambo gulul nu go lei smiehttan, go lei (áibbaš)¢(áibbas) dušši nu garrasit vuodjit.



– Bohccos eai lean hávit – Mu mielas lei dát ášši (áibbaš)¢(áibbas) dárbbašmeahttun.



Dan 19 jagis go Sámediggi lea doaibman, de lea (áibbaš)¢(áibbas) čielggas, man ávkkálaš Sámedikki ásaheapmi lea leamaš sihke Norgga eiseválddiide ja sámi álbmogii.



Porsáŋggu bivdiide leat dát (áibbaš)¢(áibbas) áddetmeahttun, ja lohket dutkit badjelgehččet sin árbevirolašmáhttu njurjo birra.



– Mu mielas lei dát ášši (áibbaš)¢(áibbas) dárbbašmeahttun.



Olles guovllu lei (áibbaš)¢(áibbas) rukses rássemearran.



« Sámediggeráđđi oaivvilda ahte jienastuslohku ii galgga geavahuvvot eará diŋggaide go daidda maid lea (áibbaš)¢(áibbas) dárbbašlaš válggas, politihkalaš doaimmaide ja dutkamii.



Gieldda- ja guovlludepartemeanta čállá reivves ahte njuolggadusat boazodoalus ja plána- ja huksenlágas eai leat (áibbaš)¢(áibbas) čielgasat ja sii áigot dieđihit Álttá suohkanii go gerget bargguin.



Sii oaivvildit ahte lea (áibbaš)¢(áibbas) dehálaš váldit vára resurssain ja eatnamiin mat leat sin birrasis.



Dan rájes go oaččui ođđa váimmu ja geahppáid, de lea leamaš (áibbaš)¢(áibbas) dearvvaš!



Suoma sámedikkis ja dan ságajođiheddjiin orru leamen ártegis ja (áibbaš)¢(áibbas) dušši ballu das, ahte sápmelaš friddja searvvit dolvot sámedikkis válddi eret.



Gicco alážiidda geahča guraide – meahccesápmelaččaid bassi báikkit leat (áibbaš)¢(áibbas) lahka.



Lea (áibbaš)¢(áibbas) čielggas ahte boazoeaiggádiid lohku ferte unnut, muhto eat ábut vajálduhttit ahte ulbmilin maiddái lea ahte sidjiige geat báhcet, šaddet mihá buoret vejolašvuođat, lohká Vasara-Hammare.



Muhtomin soaitá buoret (áibbaš)¢(áibbas) ođđasit jorgalit, go divodišgoahtit menddo heajos giela.



Skuvlastivrra vuolláičálli ovdaolmmoš oaivvilda máŋgga ákka dihtii, ii dušše heivvolažžan, muhto (áibbaš)¢(áibbas) dárbbašlažžan ahte sámi oahpaheaddjit adnojit sámemánáid oahpaheamis.



Čálus aviissas ii soaba (áibbaš)¢(áibbas) daiguin dieđuiguin ja vásáhusaiguin mat mis leat, čállá fylkkadoavttir reivves Guovdageainnu suohkanii.



Munno restoráŋŋas leat eanaš (áibbaš)¢(áibbas) dábálaš biepmut.



Sii geat leat govvidan Finnmárkku dáčča álbmotovdáneami 1500-logus, eai leat goitge (áibbaš)¢(áibbas) ovttaoaivilis.



Ja okta lea vel dat, ahte jos vuosttaš klássa mánná ii máhte dárogiela ja oahpaheaddji ii máhte sámegiela, de dat bázahallá (áibbaš)¢(áibbas) dat mánná.



Dát lea (áibbaš)¢(áibbas) daid ulbmiliid ja mearrádusaid mielde maid Sturadiggi bijai go mearridi St. dieđahusa alit oahpahusa ja dutkama birra.



Mii guorrasit gal Siviilaláhkagirjelávdegotti cealkámuššii, muhto lasihastit ahte jus dološ áiggi rájes geavaheapmi ii dohkkehuvvo iehčanas háhkanvuđđosin, lea (áibbaš)¢(áibbas) čielggas ahte " cieggan geavaheapmi " (" cieggan vuoigatvuođat ") sáhttá leat nu.



Bargojuohku gaskal eaktodáhtolaš ja almmolaš veahkkedoaimmaid rievddai, ja dagahii doaibmahehttejuvvon olbmuid organisašuvnnaide (áibbaš)¢(áibbas) eará rolla.



Guokte evttohasa leigga measta (áibbaš)¢(áibbas) dássálaga, loahpaloahpas ledje Aslak J. Eira // Iskon-Máhte Áillus guokte olbmo eanet iežas bealde go Ellinor Guttorm Utsis.



– Kollstrømmat Máskejogas Deanus leat (áibbaš)¢(áibbas) dábálaš bearaš, eat buoret ja eatge fuonit go eará bearrašat, deattuha Bøyum.



Dát lei (áibbaš)¢(áibbas) ođđa jurddašeapmi Norggas.



Biret Jovnna lea (áibbaš)¢(áibbas) sihkar ahte dát olmmoš ii leat kapteaidna Kristiansen.



Odd Arne Hætta lea dan jagáš Sámi Cupa vuoiti joavkku, Gironvári Lunttaid, joavkojođiheaddji ja su mielas lea dát debáhtta (áibbaš)¢(áibbas) dárbbašmeahttun.



Oppalaččat leat Norgga (áibbaš)¢(áibbas) unnán dearvvašvuođa dutkamušat almmuhuvvon mas sámi čearddalašvuohta lea dutkojuvvon.



Dása lea čilgehussan ahte dáin guovlluin lea measta sullásaš eallindilli, oahpahus ja dearvvašvuođafálaldat ja eará sirkumpolára álgoálbmotjoavkkuin fas (áibbaš)¢(áibbas) nuppeládje.



Dušše duollet dalle borgguheddjiin lea fas (áibbaš)¢(áibbas) nuppeládje.



Joikuja- skearru álggahan (áibbaš)¢(áibbas) ođđa áigodaga sámi musihkas.



Heikki Laitinen čállá, ahte lávdedáidagis háladettiin luohti eallá čuojanasaid haga, muhto (áibbaš)¢(áibbas) bures luohtái orru heivemin mii ihkenassii čuojaheapmi.



Ekstensiivvalaš doaibmavuohki dagahii ahte lei álkit johtit okto vaikke ekonomalaš dilli ii lean (áibbaš)¢(áibbas) buorre.



Nissonolbmos leat sierra barggut mat gullet sutnje, muhto dattetge eai leat ráját (áibbaš)¢(áibbas) čavgat.



Vaikke leige vissis bargojuohku sohkabeliid gaskka, de dat ii leat (áibbaš)¢(áibbas) čavga.



29 Dáid ovdamearkkaid vuođul sáhttá dadjat ahte ii leat leamaš (áibbaš)¢(áibbas) čielga bargojuohku boazodoalus sohkabeliid gaskkas.



40 mii (áibbaš)¢(áibbas) čielgasit válddášii vuhtii boazodoalu siskkáldas máhtu, ja mii bijašii dan vuođđun go loahpalaš mearrádusat dahkkojuvvojit.



Muhto lea goittotge čielggas ahte dál lea dilli (áibbaš)¢(áibbas) eará láhkái go ovddit čuohtejagi álgogeahčen dallego Demant-Hatt jođii sápmelaččaid mielde.



Go skuvllain ii leat dasa gelbbolašvuohta, iige skuvla oba sáhtáše ge oahpahit árbevirolaš vuogi mielde go dasa gáibiduvvo (áibbaš)¢(áibbas) earálágán oahpahanvuohki, de báikedoalut galggašedje váldojuvvot mielde oahpahussii.



Jus sámi báikenamaid birra čállá gielladieđalaččat man nu eará gillii go sámegillii, de namaid šaddá čilget ráhkaduslaččat ja maiddái semantihkalaččat (áibbaš)¢(áibbas) eará láhkai go dalle, go sámi báikenamaid suokkarda sámegillii.



Dát boahtá das, ahte dávjá lea dárbu divvut earalágan gažaldagaid ja lahkonit dutkančuolmma (áibbaš)¢(áibbas) eará perspektiivvas go mii lea leamaš dássážii dábálaš.



Rohkadaladettiin su ámadadju nuppástuvai (áibbaš)¢(áibbas), ja su biktasat šadde vielgadin ja šearradin.



» Jesus vástidii sutnje: « Dat gii lea lávggodan, lea (áibbaš)¢(áibbas) buhtis ja dárbbaša bassat dušše julggiid.



Dat osku man mii oažžut dán nama bokte, lea dahkan su (áibbaš)¢(áibbas) dearvvašin din buohkaid oaidnut.



Oskuguimmiidan, mun lean (áibbaš)¢(áibbas) vissis das ahte dii lehpet dievva buorrevuođas ja dan dieđus mii lea dárbbašlaš, nu ahte dii sáhttibehtet cuiget guhtet guimmiideattet.



Leat maiddái almmálaš rupmašat ja eatnanlaš rupmašat, muhto almmálaš rupmašiin lea (áibbaš)¢(áibbas) earálágán čáppisvuohta go eatnanlaš rupmašiin.



Oskuguoimmit, bivddán din gierdat dáid rávasániid, lean han čállán (áibbaš)¢(áibbas) oanehaččat.



Nuppi mánu guoktelogičihččet beaivvi eanan lei (áibbaš)¢(áibbas) goikkis.



Mun lean guvrragan ja (áibbaš)¢(áibbas) roaŋkkil, mun váccán geažos beaivvi morrašis.



Deháleamus maid biebmováhnemat barget, leat (áibbaš)¢(áibbas) dábálaš doaimmat.



Orohagaid ja čearuid kárttat eai leat jur (áibbaš)¢(áibbas) ovttaláganat.



Dálvet lea jeagelguohtun (áibbaš)¢(áibbas) dárbbašlaš guohtuma kvalitehta dáfus.



Dákkár luonddušládja (gáddeguora eananoassi) lea (áibbaš)¢(áibbas) deaŧalaš go dálveguohtumat leat lahka riddoguovllu.



Ráđđelahtus lea (áibbaš)¢(áibbas) duohta ahte dál ferte stáhta juolludit ruđaid Saemien Sijte huksemii.



Ii ge dáidde okta ge vuosttaldit ahte dasa ii leat dárbu, ja lea ge (áibbaš)¢(áibbas) duohta Sámiid Riikasearvvi (NSR) ráđđelahtus, ahte máttasámi kultuvra dárbbaša doarjaga.



Dasa leat mii (áibbaš)¢(áibbas) ovttaoaivilis ahte máttasámi kultuvra dárbbaša doarjaga, earret eará hukset Saemien Sijte.



Ráđđelahtus lea (áibbaš)¢(áibbas) duohta ahte dál ferte



Lea ge (áibbaš)¢(áibbas) čielggas, ahte lágaid fertejit buohkat čuovvut.



Dat dieđus lea (áibbaš)¢(áibbas) duohta elliid vuoigatvuođaorganisašuvnnas ahte dán áigge bivdu, makkár bivdu hal de leaš, lea dušše astoáiggedoaibma, ii ge dárbbašlaš dienas- ja biebmoháhkan.



Liikká lea (áibbaš)¢(áibbas) boastut jurdda gieldit smávváfuođđobivddu.



Ieš alddis lea aŋkke oahpes ášši, ahte Norgga giddagasain ii leat odne doarvái buorre máhttu sámegielas ja kultuvrras, mii lea (áibbaš)¢(áibbas) dohkketmeahttun.



Dat dieđus mearkkaša (áibbaš)¢(áibbas) čielgasit ahte stáhta oainnu mielde galget siidaosiid eaiggádat gevret oappáid, mánáid, vieljaid, váhnemiid ja eará miellahtuid njuovvat vai sutnje báhcet dan mađe bohccot maiguin sáhttá birget.



Sámi árbevierus lea (áibbaš)¢(áibbas) čielggas, ahte juohke boazoeaiggát lea ožžon vuoigatvuođa eaiggáduššat bohccuid dan rájes go oaččui vuosttaš bohcco ja dat riekti nannejuvvui go iežas mearka fidnii.



Dalle ferte leat juoga (áibbaš)¢(áibbas) boastut fitnodatjođiheamis sis geain vuvdet bohccobierggu.



Dieđus ge fertejit fitnodagat álot smiehttat iežaset ekonomalaš vuoittu go válljejit sponset iešguđetlágan doaimmaid, muhto Telenor ii leat dakkár fitnodat man muhtun fitnodateaiggát lea álggahan (áibbaš)¢(áibbas) vuođus.



Telenor doalaha ge (áibbaš)¢(áibbas) čielgasit heakkas ovdagáttuid sámiid vuostá, go geassádedje sponsoršiehtadusas dan geažil go soapmásat cielahišgohtet sámiid.



Lea (áibbaš)¢(áibbas) čielggas, go Sámediggi ii oaččo albma juolludemiid, de dat geahnohuhttá Sámedikki ja sámepolitihka.



Lea (áibbaš)¢(áibbas) čielggas, go Sámediggi ii oaččo albma juolludemiid, de dat geahnohuhttá Sámedikki ja sámepolitihka.



Lea (áibbaš)¢(áibbas) boastut guokte minoritehtajoavkku bidjat vuostalága.



Dasa lassin šadde Biedjovákki ruvkeplánat (áibbaš)¢(áibbas) veadjemeahttumin, go suohkanstivrra eanetlohku cakkai ruvkeáigumušaid.



Sámedikki eanetlogus lea maiddái (áibbaš)¢(áibbas) čielga politihka, ahte sii leat vuostá mineráladoaimmaide Sámi guovlluide dálá dilis.



Dat dáidá šaddat (áibbaš)¢(áibbas) veadjemeahttun dillin sutnje dainna lágiin joatkit, ahte Guovdageainnus lea son SáB politihkar, ja go lávke olggobeallái suohkanrájiid, de lea ges Olgešbellodaga politihkar.



Okta ášši mii goit lea (áibbaš)¢(áibbas) čielggas, ahte Hættas leat eahpitkeahttá ollu jienasteaddjit, geat bohtet čuovvut su vaikke bávtte badjel.



Dieid sániiguin juo (áibbaš)¢(áibbas) čielgasit dadjá ahte mearrasámi sánit fertejit čáhkket saji dalle go dat ii heive sis-eatnan suopmanii.



Lea ge (áibbaš)¢(áibbas) čielggas ahte dás lea sáhka boazosuolaáššis go jieŋa vuolde leat gávdnon bealjehis duoljit.



Soaitá dárbu ásahit (áibbaš)¢(áibbas) sierra ossodaga boazopolitiijaide, gos lea gelbbolašvuohta, rusttegat ja resurssat dutkat boazosuolaáššiid, go dušše dainna lágiin sáhttá vearredahkkiid buorebut gávdnat.



Lea (áibbaš)¢(áibbas) čielggas ahte dán ektui lea Kárášjoga gielddas stuorra hástalusat čorget iežaset sealggahisvuođa, go dáinna lágiin meannudit iežaset ássiid leat (áibbaš)¢(áibbas) dohkketmeahttun.



Lea (áibbaš)¢(áibbas) čielggas ahte dán ektui lea Kárášjoga gielddas stuorra hástalusat čorget iežaset sealggahisvuođa, go dáinna lágiin meannudit iežaset ássiid leat (áibbaš)¢(áibbas) dohkketmeahttun.



Dat lea (áibbaš)¢(áibbas) dohkketmeahttumis ákkat máid ii sáhte mot ge ipmirdit, go lea dainna lágiin ahte gielda ii sáhte čiehkádit dan duohkái ; « sis leat beare ollu áššit máid eai olle meannudit ja danne eai geargga buot áššiid meannudit.



Dát orru (áibbaš)¢(áibbas) jierpmálaš ja čorgadis vuohki Kárášjoga gieldda ovdagottis dán áššis.



Dan ektui dieđus ferte NBR stivra váldit vuđolaš digaštallama ja gávnnahit lea go dan dárbu dahkat, vai lea go (áibbaš)¢(áibbas) dárbbašlaš dakkár ortnegiid oažžut Guovdageainnu boazodollui.



Norgga servodagas leat lágat ja mearrádusat mat regulerejit mo Norgga servodat galgá doaimmahuvvot, ja lea (áibbaš)¢(áibbas) lunddolaš vuordit ahte báikkálaš politihkalaš ja hálddahuslaš dásis maid čuvvot ja doahttalit dáid njuolggadusaid.



Otná Ávviris čállá sámenisu Paula Simonsen kronihka HIV ja AIDS birra bajilčállagiin « Sámi birrasiin (áibbaš)¢(áibbas) jaskat HIV ja aids birra ».



NSR ráđis ges leat (áibbaš)¢(áibbas) eará vuoruheamit iežaset bušeahttaárvalusas.



Lea goit (áibbaš)¢(áibbas) čielggas ahte eiseválddiiguin ii leat šat ávki viggat gulahallat.



Buot guovllut mat leat namuhuvvon ovdalis, leat (áibbaš)¢(áibbas) dárbbašlaččat ovdáneaddji ja doaibmevaš boazodollui.



Jávrri davábealde sáhttá orohaga oarjjimus eananoasiid geavahit sihke bievla- ja dálveguohtumin, muhto fas nuorttamus guovlluin leat (áibbaš)¢(áibbas) unnán buorit geassejagi guohtumat.



Vai galgá go dáidda leat (áibbaš)¢(áibbas) friija.



Ja ferte vel muitit ahte sii barget (áibbaš)¢(áibbas) nuvttá.



Girji lea ráddjejuvvon dušše Norgga beale áššiide, mii iešalddes lea (áibbaš)¢(áibbas) dohkálaš.



» Ja vai lea (áibbaš)¢(áibbas) čielggas dárpmehis sámi politihkkáriidda: deigga



BIDDOJuOLGI lea boazu mas juolggit leat (áibbaš)¢(áibbas) vielgat ja reasta gorudis lea eará ivnnis.



Muhto su njálbmi lea muitalan dutnje (áibbaš)¢(áibbas) eará - ahte mus mahkáš ledje suolabierggut ja bissu lávkkas.



Orui hui riekta, muhto in dieđe juste maid oaivvildan, go ii dat leat gal dat ahte mun gielistan, dahje ahte lean behtolaš, muhto kánske eanet dat ahte go guhkit áiggi čálán sámegiela, dat šaddá (áibbaš)¢(áibbas) earálágan intimitehta das go mii lea dárogielas, veadjá danin go lea nu uhcán olbmot geat máhttet dan.



Olmmoš sáhttá lohkat historjjágirjjiin mo lei ovdalaš áiggiid, muhto muitalusat ealáskahttet vássán áiggi (áibbaš)¢(áibbas) earáláhkai.



Danin lea ge SFS bargamin evttohusain maid áigut geiget Sámediggeráđđái dán jagi mielde, mas hástalat Sámedikki geahččat (áibbaš)¢(áibbas) ođđa láhkai olles sámi giellapolitihka.



Iige su bárdni leat (áibbaš)¢(áibbas) dearvvasge.



Dat mii dáhpáhuvai muinna go fárrejin Tromsii, lea seammá go lea dáhpáhuvvan máŋggaid sámi nuoraiguin miehtá Sámi: sámi diđolaš vuohta morrána go álgá studeantan ja deaivvada eará birrasiin, mas sámivuođas ja sámegielas lea (áibbaš)¢(áibbas) eará árvu go ruovttoguovlluin.



Dan dihtii go lei nu oahpis várreguovlluide, de lei (áibbaš)¢(áibbas) lunddolaš ahte gárttai rádjalovssan fievrridit báhtareaddjiid Ruŧŧii soađiáiggi.



Marekiin geavai nu somádit ahte vaikko lei iežas riikka guođđán ja ásaiduvvan ávdin meahcceguvlui (áibbaš)¢(áibbas) eará riikkas, de dattege gávnnahalai ráhkesvuhtii juste muhtun čehkálaš nissonii dastán maŋŋil nuppi máilbmesoađi.



juoidá mii lea giehtadallon nu garrasit ahte lea šaddan (áibbaš)¢(áibbas) mieđis.



Muhto álgoviggamušain ii mannan (áibbaš)¢(áibbas) bures.



Muhtimat fas ellet (áibbaš)¢(áibbas) dárogielat guovlluin gos sámegiella ii báljo gullo eará go sámegieldiimmuin, ja nu sis šaddáge iešguđetlágan dássi giellagealbbus.



Dálvejagi eatnamat vuollin vuvddiin leat (áibbaš)¢(áibbas) unnán.



Fágalávdegoddi ipmirda bures sin ákka, dannego dat dagaha (áibbaš)¢(áibbas) ođđa doaibmamálle dálá doaibmamálle ektui.



Heaika doaladii gieđas báhpára ja dutkkai vuolláičállosa, muhto (áibbaš)¢(áibbas) eará sivaid dihte go Mártte-Hánsa.



Dat duođaštuseahpádus ahte lei go čuohpadus čađahuvvon (áibbaš)¢(áibbas) dohkálaččat ja várrugasat, dagahii ahte ášši mearriduvvui eahpeoiddolažžan doaktárii.



Muhtumin dattetge dagahit beaktilis sivat riektan geiget dakkár dieđuid, mat leat (áibbaš)¢(áibbas) dárbbašlaččat vai sáhttá dohkálaččat čuovvulišgoahtit divššohasa, gč. dán láhkaásahusa § 10 mearkkašumiid.



Divššohasa geahččanlobi sáhttá dušše ráddjet go lea dárbu eastadit heakkavára dahje duođalaš dearvvašvuođavahága divššohassii alccesis dahje go lea (áibbaš)¢(áibbas) čielgasit eahperávvehahttit addit geahččanlobi anidettiin deastta divššohasa lagamušain.



Dat duođaštuseahpádus ahte lei go čuohpadus čađahuvvon (áibbaš)¢(áibbas) dohkálaččat ja várrugasat, dagahii ahte ášši mearriduvvui eahpeoiddolažžan doaktárii.



Muhtumin dattetge dagahit beaktilis sivat riektan geiget dakkár dieđuid, mat leat (áibbaš)¢(áibbas) dárbbašlaččat vai sáhttá dohkálaččat čuovvulišgoahtit divššohasa, gč. dán láhkaásahusa § 10 mearkkašumiid.



Divššohasa geahččanlobi sáhttá dušše ráddjet go lea dárbu eastadit heakkavára dahje duođalaš dearvvašvuođavahága divššohassii alccesis dahje go lea (áibbaš)¢(áibbas) čielgasit eahperávvehahttit addit geahččanlobi anidettiin deastta divššohasa lagamušain.



Vaikko lullisápmelaččat duođaštusákkastallamiinniset sihke čujuhedje boares sámi boazonamahusaide báikenamaid vuođul, goahtesajiide ja boares muitalusaide boazodoalu birra, de lei (áibbaš)¢(áibbas) čielggas, ahte goappašat duopmostuolut bijaiga vuođđun duođaštusárvvoštallamiinniska dan, maid teavsttat sáhtte duođaštit.



Jos dát áššit eai leat (áibbaš)¢(áibbas) sierralágan áššit, de lea boađus, ahte njálmmálaš duođaštusat fertejit čáhkket saji čálalaš kultuvrra duođaštusaide.



Juohke dáhpáhusas ferte (áibbaš)¢(áibbas) boastut leat beroškeahttá sámiid riekteáddejumiin.



Bijan vuođđun, ahte eiseválddit eai leat atnán gánnehahttin gáhttet sámiid kultuvrra, iige dat leat gáhttejuvvonge ovdal (áibbaš)¢(áibbas) maŋimuš áiggiid.



Son ii diktán jurdagiid ii fal ii vahágisge mannat testamentii, muhto smiehtadii (áibbaš)¢(áibbas) eará áššiid.



Vuosttas mánámánás lea máŋgii (áibbaš)¢(áibbas) sierra sadji áhku ja ádjá váimmus, earát riegádedje dasto joatkkan mánáidmánáid ráidui.



Árbeášši sáhtii maŋidit ihttážii, iihan dat lean go (áibbaš)¢(áibbas) uhca ášši dušše, máilmmis sohte ja elle máŋggalágan vártnuhisvuođaid siste, jurddašii Heaika ja ráhkkanišgođii rándahii.



Su dalá giivvisvuohta lei mealgat láivon, go lei beassan ráfis smiehttat ášši, elerávdnji sáhtii leat (áibbaš)¢(áibbas) ávkkálaš, muhto gal olmmoš birgii dan hagage, jos háliidii.



Dát lei daninassii (áibbaš)¢(áibbas) uhca ášši, muhto čájehii ahte olbmot ledje dolkag oahtán searvvis.



Jurdagat máhcce gihppagiidda, maidda sus lei (áibbaš)¢(áibbas) earálágan oktavuohta go olbmui, gii lei su vuolggahan dán máilbmái.



Dátge beaivi dáiddii vuot mannan (áibbaš)¢(áibbas) hivvehallamin, duskidii dáluisit, ja dál dákkár čáppa ládjodálki, gal juo lei vahát.



Vai ahte oaggut áiggui Heandarat dál hoahpuid áigge, diengo lei oahppan jagis Roavvenjárggas, dien gal lei oahppat lagabusge ja (áibbaš)¢(áibbas) nuvttá, jurddašii Ánde.



Vuosttas geardde finadii mielas jurdda ahte Heandarat ii lean riegádan bargoalmmájin, ovdal lávii dušše imaštallat, go su bárdni lei nu hirbmat goiddas, (áibbaš)¢(áibbas) earálágan go ovdamearkka dihte Viljo.



- Jos hálat dan sámesearvvis, de (áibbaš)¢(áibbas) riekta leat ádden.



Gal vejii lean (áibbaš)¢(áibbas) duođasge, ii Nillá álggášii joavdelasaid hállat dákkár dilálašvuođas ja Káiságe diekkár dilis.



- Lei (áibbaš)¢(áibbas) šelges guolli, lihkus deaivvai dulvv astit, vuodjalii guolli mearas, dajai Máhte-Máhtte.



- In mun dan oaivvildan, ahte i t galgga d an gal gáddit, (áibbaš)¢(áibbas) uhca ášši dušše.



Anan dieđusge stuorra árvvus ahte Heaika bivddii mu dán bargui muhto ledjen liikká vehá illá álgit (áibbaš)¢(áibbas) čielga sivaid dihte.



Ja leat doppe máŋga earáge biergasa maidtaga Issát gal (áibbaš)¢(áibbas) bures birge, daddjot dal vaikko diet separáhtor, makkáriid ii fidne šat dán áigge.



Nisu lei guhká bisson sutnje viehka vierisin (áibbaš)¢(áibbas) čielga sivaid dihte.



Nisu lei ilus, go oinnii mo su ovddeš oahppi lei gávdnan girjjiid bokte (áibbaš)¢(áibbas) ođđa máilmmi.



Áiggit ledje jorggiheamen, mii attii dáidda čoakkalmasaide (áibbaš)¢(áibbas) iežaslágan dovddu.



Dát lei munnje (áibbaš)¢(áibbas) ođđa diehtu ja dál ádden, manin Káhtarin diehtá n iege ollu Heargenjár-Lásses.



Danin lei (áibbaš)¢(áibbas) dušši suokkardišgoahtit Hemmo eallinvejolašvuođaid, muhto dál sáhtii baicce beaivegirjji čállosiid bokte máhccat áigái, g oas eanu lei vel olles veajuid alde.



Dálvemáđidja rohttii stobu luhtte jieŋa ala ja doppe sáhtii boahttevaš heastaalmmái (áibbaš)¢(áibbas) earáláhkai oahpásmuvvat vuojánii go gáržžes šiljus.



Okta nubbi boares visti gaikkoduvvui dahje muhttojuvvui (áibbaš)¢(áibbas) ođđa hápmái.



Dán vistti son galggai Lemet-vieljain ođasmahttit (áibbaš)¢(áibbas) ođđa hápmái.



Dat gal livččii dieđusge (áibbaš)¢(áibbas) veadjemeahttun.



Guohtunsuokkardeaddjit árvvoštalle jus mahká geasseorohahkan dát galgá leat, de lea 74 % nettoareálas mii ii leat nu Nuorttabealehaga asehis eanan lea (áibbaš)¢(áibbas) nuppelágan go orohaga eará sajiin gos leat buorit geasseguohtumat.



Dálvejagi eatnamat leat (áibbaš)¢(áibbas) sierra bievlajagi eatnamiin, ja dain maid eai leat lunddolaš rájit.



Geassejagi eatnamiin lea ollu ii-anihahtti geađgeeanan, muhto lea (áibbaš)¢(áibbas) unnán čakčajagi eatnamiin.



Vapstenis lea (áibbaš)¢(áibbas) unnán jeagelguohtun (32,5 km) dain eananosiin, mat leat ja dálvejagi váldoduovdagiid gaskkas.



Leat (áibbaš)¢(áibbas) unnán alla várreeatnamat gos ii leat šaddu.



Ja maiddái leat (áibbaš)¢(áibbas) unnán alla várreeatnamat geassejagis.



Vaikko fágalávdegoddi ii leat árvvoštallan dan (áibbaš)¢(áibbas) dárkilit, de rehkenastá áiddi fertet leat sullii 40 km guhku.



Jiingevaeries ja Jovnevaeries leat fas unnán ja Gálpes lea (áibbaš)¢(áibbas) unnán.



Lea unnán ii-anihahtti geađgeeanan ja sáttorámat bievlajagi eatnamiin Handölsdalen ja Idre čearuin, ja (áibbaš)¢(áibbas) unnán Mittådalen ja Ruvhten čearuin.



buori barggu de lea (áibbaš)¢(áibbas) dehalaš ahte lea buorre ovttasbargu buohkaid gaskkas geain lea



Eanandoallodepartementa atná (áibbaš)¢(áibbas) deaŧalažžan heivehit boazologu guohtunresurssaide, ja boahtá dárkilit čuovvut 2004/2005/2004 ` njuovvanáigodaga ovdáneami.



Dárogiella ja suomagiella leat nu go diehtit (áibbaš)¢(áibbas) guovttelágán giela, go suomagiella gulla suomaugrálaš giellajovkui, ja dárogiella ges gullá germánalaš gielaide.



Muhto - de ovddiduvvo okta konkrehta evttohus, mii (áibbaš)¢(áibbas) rihkku dán: sii geat eai leat nagodan ollašuhttit kvalifiserengáibádusa dorski dahje rundierbmá oktavuođas oažžut reabbáeari, galget duođaštit uhcimusat 10 vahku oktilis doaibmaáiggi, ja maiddái duođaštit ahte reabbá lea sivvan dasa ahte son ii leat ožžon doarvái dorskiid dahke rundierbmáid.



” Antonio lea lihkostuvvan áddet sámekultuvrra váibmosa dievaslaččat, boađidettiinan čájáhussálii mu mielas orui (áibbaš)¢(áibbas) dego livččen boahtán ruoktot ”, muitalii njuorran Kåven go jođii čájáhusa čađa.



Vaikko luohti lea muhtun guovlluin ealli árbevierru, muhtun sajiin dat fas lea (áibbaš)¢(áibbas) jávkan.



Dát ii leat (áibbaš)¢(áibbas) Ingá.



Liikká son ii (áibbaš)¢(áibbas) vuostálastte ovttasteami jurdaga.



Norgga ja Ruota riektenjuolggadusat oktasašoamasteamis eai leat (áibbaš)¢(áibbas) bastán sápmelaččaide.



Oahppan dahkko go mánát fertejit doahttalit bohcco, nugo omd. ahte bohccot sáhttet bieđganit jus olmmoš ii leat astan vuordit dassážii go eallu lea (áibbaš)¢(áibbas) bisánan ovdal go guođđela ealu.



Go su fuolkkit gulle dan, de manne viežžat su, dasgo sii dadje ahte son lei (áibbaš)¢(áibbas) dájáskan.



Doppe lei olmmái geas olgeš giehta lei (áibbaš)¢(áibbas) ástan.



Das lei nisu geas lei leamaš buozalvasvuoigŋa gávccenuppelot jagi ; son lei (áibbaš)¢(áibbas) guvrragan, ii ge sáhttán njulget čielggis.



Olmmošjoavku lei (áibbaš)¢(áibbas) moivváskan, sii čurvo ja huike oktii njálmmiid, ja eatnasat sis eai oppa diehtán ge manne ležžet čoahkkanan.



Iešalddis ii leat dat (áibbaš)¢(áibbas) endorii, go dainna lea Márkomeannu menestuvvan bures, nu guhkás go mii sáhttit vuohttit.



Doarjaga ii oaččo ge máksot ovdal go visti lea (áibbaš)¢(áibbas) gárvvis, muhto das váilu čáhci go Kárášjoga gielda ii nákce dan ordnet.



Ammal lea nu ahte jus šaddá menddo ollu sáhka ja jearaldat identitehta birra, de olmmoš (áibbaš)¢(áibbas) jorbboda ja cohkko čiekŋalis áddejupmái alcces.



Ja moddii leai Lásse fuomášan ahte son (áibbaš)¢(áibbas) jurdilkeahttá hálai dárogiela, ii oppa dáikkihan buot áiggiid ahte amas giella livččii.



Gal dii lehpet ieža ge gullan ja lohkan go ságastallamiid doallá ja áviissain čállá manne dán áiggaš sápmelaččat fertejit ođđa áiggi čuovvut ja manne sámegiela ii heive nu ollu oahpahit ahte sámemánát (áibbaš)¢(áibbas) bázahallet.



jálaš dieđut ja olbmuid muitalusat eai (áibbaš)¢(áibbas) soaba oktii, mii iešalddes ii leat buorre go girjji namman lea skuvlahistorjá.



” Na, eat han mii gusto dalle (áibbaš)¢(áibbas) endoris leamaš ”, láhttestii ÁnddeMárgget.



Nu guhkás go čájehuvvo leat dárbbašlažžan vuovddi seailluheami, ođasmahttima dahje ođđasit šaddama dihte dahje dan dihte go guovllus lea muorravátni, de sáhttá Gonagasláhkaásahusaid bokte gáržžidit dahje (áibbaš)¢(áibbas) gieldit muoraid váldimis dárkileappot mearriduvvon guovlluin, ja dan olis mearridit ee. ahte varas muorat sáhttet váldot duššefal čájeheami mielde.



Guovllustivra sáhttá guoskevaš orohatstivrra ávžžuhusa mielde bidjat eavttuid dahje dihto áigái (áibbaš)¢(áibbas) gieldit stuorát lágidemiid, valáštallamiid, bivdobeanageahččalemiid dahje sullasaš doaimmaid mat sáhttet leat erenoamáš vahágain boazodollui.



Boazofárbma j. ea. Gonagassáhttá láhkaásahusaid bokte heivehit jeagilbordima boazoorohagain ja dárkileappot ráddjejuvvon guovllus (áibbaš)¢(áibbas) gieldit jeagilbordima, jus nu adnojuvvo dárbbašlažžan boazodoalu geažil.



- Naa, (áibbaš)¢(áibbas) dego Eetu, moddjestii Heandarat.



Lea ge (áibbaš)¢(áibbas) riekta, ahte politiijat leat geavahan návccaid dán áššái, vai das lea šaddan boađus sin bealis.



Dát bargu lea (áibbaš)¢(áibbas) dárbbašlaš vai sáhttá háhkat dárbbašlaš dieđuid mat leat (áibbaš)¢(áibbas) dárbbašlaččat gielddaid ja fylkkagielddaid álbmotdearvvašvuođabarggus sámi álbmoga várás.



Lea (áibbaš)¢(áibbas) čielggas ahte servvodagas lea dárbu daidda ráđiide maid ožžot Sámedikkis giela várás.



« Ja duođas, dat lea vieris olmmoš, allon vajáldahte dan, gielaš ja duogáš (áibbaš)¢(áibbas) eará go mon, na juo – muhto dan olbmo rumaš lea liekkus olbmo hápmi, das lea sihkkarit liegga varra ja liegga salla.



ledje juogo mielde doarrumiin dahje fuomášedje iežaset sápmelašvuođa (áibbaš)¢(áibbas) ođđa láhkai.



Do han lea gávpot (áibbaš)¢(áibbas) lahka masa sáhtášin báhtarit.



Go lea sáhka vuoigatvuođas oažžut oahpu iežas gielas ja kultuvrras, de lea inuihtaid dilli (áibbaš)¢(áibbas) eará go sápmelaččaid.



Go galgá sáhttit riekta válljet de dárbbašuvvo máhtolašvuohta, ja máhtolašvuohta mii gaskkustuvvo ja man birra ságastallojuvvo almmolaš sajiin, lea (áibbaš)¢(áibbas) deaŧalaš boahttevaš sámi servodatovddideapmái.



Beroškeahttá das adno go orohat birrajagiguohtumin vai dušše bievlajagis, lea almmatge (áibbaš)¢(áibbas) vuođđoášši ahte sii geavahit daid buoremus geassejagi guohtumiid dakka oarjjabealde riikaráji.



Mari Boine (r. 1956) lea eret Gámehisnjárggas, uhca gilážis Kárášjoga gielddas (áibbaš)¢(áibbas) Suoma rájá lahkosis.



Go galgá sáhttit riekta válljet de dárbbašuvvo máhtolašvuohta, ja máhtolašvuohta mii gaskkustuvvo ja man birra ságastallojuvvo almmolaš sajiin, lea (áibbaš)¢(áibbas) deaŧalaš boahttevaš sámi servodatovddideapmái.



Dál galgabehtet baicca addit sutnje ándagassii ja jeđđet su amas (áibbaš)¢(áibbas) vuodjut morrašii.



Danne leat ásahusat (áibbaš)¢(áibbas) guovddáš oasit nana, doaibmi ja ovddideaddji servodagaid ollašuhttimis.



Mari Boine guokte vuosttas skearru leat musikálalaččat (áibbaš)¢(áibbas) goappatláganat.



Muhto ii leat (áibbaš)¢(áibbas) ovttamielalašvuohta dasa ahte dušše rievdan intensiivvalaš boazodoalus ekstensiivvalaš boazodollui dagahii ahte nissonolbmot eai šat johtán siidda mielde.



Buot guovllut mat leat namuhuvvon ovdalis, leat (áibbaš)¢(áibbas) dárbbašlaččat ovdáneaddji ja doaibmevaš boazodollui.



Go dálveguohtumis molsu ruonasguohtumii, leat lahppojeagelvuovddit (áibbaš)¢(áibbas) dárbbašlaččat váriin gos eai gávdno bievladielkkut.





Ii (alo)¢(álo) gierdan bánno diekkár deattu, nu ahte besse veahá hárjehallat alumiidnasveisema maid.



– Lea dieđus (alo)¢(álo) plánat, muhto ii buot sáhte muitalit.



Vaikko dása gal sáhttá historjjálaččat bidjat stuorra gažaldatmearkka leamaš go (alo)¢(álo) nu gal.



Leage kritihkalaš: dutki váldá vuhtii oainnuid mat leat su iežas oainnuid vuostá, viggá árvvoštallat iežas barggu buot dan muttuin, lea gearggus rievdadit dutkanvugiid ja jurddabohtosiid juos lea dárbu, ii vikka leat iežas dutkansuorggis áidna autoriteahta, ádde bohtosiiddis (alo)¢(álo)  evttolažžan ja ahte dat sáhttet gomihuvvot.



Dán jagi gihppagis leat juolludusat maiddái juolludusat mat eai leat ovdal leamaš, ja danne ii sáhte buot loguid (alo)¢(álo)  buohtastahttit diimmá loguiguin (H-22/04/H-22).



Sámegiella lea odne máŋgga láhkai šaddan bođolažžan (priváhtan), nu ahte ii šat leat nu dábálaš dan (alo)¢(álo)  geavahit.



Máŋggat nammadutkit leat deattuhan, ahte báikenammii lea njálmmálaš gielas (alo)¢(álo)  kommunikatiivvalaš dárbu ja danin nammabidjan lea rievtti mielde kommunikašuvdnadilálašvuohta (Dalberg 1976: 59 ; maiddái omd. Zilliacus 2002: 225).



Ipmil (alo)¢(álo)  jeđđe sin geat dárbbašit su ja geat bivdet sus veahki.



Ja nu lea ja leamašan Ipmil (alo)¢(álo)  su ságainis, - son buktá čielga ságaid olbmuide, leaš dal dat eŋgeliid bokte, profehtaid bokte dahje Biibala čađa.



Muhto ovdalis áiggis muitaluvvui ahte Kárášjoga girku ođđajagiruohta (alo)¢(álo)  lei bahkkadievva.



- Mii leat dieđus ilus go leat ožžon sáddenáiggi lasáhusa go diehtit muđui Ruoŧaradio (alo)¢(álo)  lea geahpedan sáddenáiggiid, lohká Mienna.



Son lei vásihan ahte Ánnu (alo)¢(álo)  áiggui buori buohkaide, muhto dávjá go lávkii, de dagai dan gitta čalmmiid.



– Heajos vásáhusat (alo)¢(álo)  baldet, nu ahte ipmirdan du.



– Nie bahá (alo)¢(álo)  viggá.



Min dáhpáhusas lea " roavvát ávkkástalli " stáhta iige miige priváhta olbmuid, ja dili duogáš lea leamaš muhtin muddui dovddus (alo)¢(álo) , danin sáhttá ákkastallat konkrehta dilálašvuođaid doarjagiin, ahte dilli ii leat doarvái cieggan.



Sápmelaš kultuvra leamaš (alo)¢(álo)  čadnon munnje nugo Ingunn lea čadnon Utsii.



Don doarjjut mu, dasgo mun lean láitemeahttun, don divttát mu (alo)¢(álo)  čuožžut muođuidat ovddas.



Mun dagan du nama dovddusin sogas sohkii, ja danin álbmogat rámidit du (alo)¢(álo)  ja agálaččat.



Son láide min (alo)¢(álo).





Muhto dalle go lea sáhka čáppagirjjálaš duoji njuolggoloanas, de dalle galgá (alo)¢(álo)  leat mielde čujuhus.



Vuosttažettiin galggašii čujuhit (alo)¢(álo)  álgoálgosaš tekstii.



Interneahtas váldon dieđuin čujuhuvvo (alo)¢(álo)  vuosttažettiin dahkkái dahje teavstta nammii.



Oanehis njuolggoloatna, eanemustá golbma linnjá guhku, merkejuvvo álo



Dán guovllus guođohit (alo)¢(álo)  earret geasset.



Mánáidsuodjalusbálvalusat eai leat (alo)¢(álo)  doar



Guovttegielalaš mánáidgárddiin // ossodagain, main lea sihke sámegiella ja dárogiella, bargit fertejit geavahit arvat strategiijaid, vugiid ja vuođđojurdagiid, vai mánáin ovdána guovttegielalašvuođa diđolašvuohta, ja amaset (alo)¢(álo)  garvit sámegiela gulahallangiellan go leat dárogielalaš olmmoš dahje dáro-sámegielalaš olmmoš das.



Sámegielalaš // dárogielalaš dulkonbálvalusat eai leat (alo)¢(álo)  fidnemis almmolaš bálvalusdoaimmaide.



Sámegielalaš namma galgá (alo)¢(álo)  leat bajimusas (ovddimusas) go galba lea sámegiela hálddašanguovllus.



Go dearvvašvuođa- ja sosiálabargit eai riekta dovdda sámekultuvrra, eai sámi geavaheaddjit (alo)¢(álo)  oaččo rievttes čuovvuleami, ja sáhttet ballagoahtit ja massit luohttámuša Norgga eiseválddiide.



Ulbmil seammádássásaš bohtosiid juksamis galgá gustot (alo)¢(álo)  beroškeahttá makkár giella- dahje kulturduogáš veahki dárbbašeaddjis lea.



Mihtilmas dáža birrasiin ii leat (alo)¢(álo)  nu.



Diehtojuohkinbargu Černobyl-roasu oktavuođas ii (alo)¢(álo)  áddejuvvon riekta, vaikko erenoamáš biebmoráđiid adde maiddái máttasámegillii.



Lea navddehahtti, ahte bargosajiin lea čiegus gelbbolašvuohta, danin go bargoaddi ii (alo)¢(álo)  dieđe, máhttágo bargi sámegiela dahje leago sus sámiduogáš.



Áššis mas nákkáhalle dan viđa bearraša birra, daddjui ahte sii ledje (alo)¢(álo)  leamaš guollebivdisámit (" fiskare Lappar "), ja ahte sii ledje maid mearas bivdán (vrd. kap. 3.6.2).



Son deattuhii ahte Anársápmelaččat, geat ruoŧa duopmoválddi vuolde ledje, ja vearu mákse Ruŧŧii, Norgii ja Ruššii, (alo)¢(álo)  ledje luosaid bivdán Deanus.



Ruoŧa-dáru gielas gohčoduvvojedje muđui dát measta (alo)¢(álo)  " ruošša " vuollásažžan.



Jus ruoŧa eiseválddit eai luoitán lobalaš vuogi mielde fárret, de fertešivčče váldit vuostá sin geat pássa haga bohte, vaikko sii eai šattale (alo)¢(álo)  buot ávkkálaččamussan riikkii (" gavnligste for landet ").



Sis galge (alo)¢(álo)  leahkit olu boaldinmuorat, lieggasa doalahit.



Finnmárkku eanandoalu oaiveulbmilin lei, ja galggai (alo)¢(álo)  leahkit, šibihiidda suoinni dábuhit (" frembringe Føde for Husdyrene ") (Eanandoallodirektora 1901: 45).



Dat máid dát moaitit dábálaččat eai váldán vuhtii, lei ahte mearrasápmelaččaide ii (alo)¢(álo)  lean suinniid háhkan eanemus gánnáhahtti.



Go spiinnit ledje ná unnán, de sáhttá dat boahtit das go sápmelaččat (alo)¢(álo)  leat vuostemielain dan eallái geahččan.



Dat 20 kvena Álttáeatnogáttes, 4 dáčča ja 3 sápmelačča ledje áidna geat " (alo)¢(álo)  gilvet eatnamiiddiset ja gordnešattu ožžot ".



Dalle son celkkii ahte eai (alo)¢(álo)  gal lean čađahan vealaheaddji mearrádusaid, muhto son lei oaidnán ovddamearkkaid go vuovdingildosa ákkastedje dainna ahte oasti ii máhttán dárogiela.



Nammabárat eai leat namalassii (alo)¢(álo)  álgoálggus njálmmálaš árbevieru buohtalasnamat, muhto namat leat adnojuvvon njálmmálaččat dušše fal sámegillii ja dárogiela buohtalasnamma ráhkaduvvui ja váldojuvvui álgoálggus atnui čálalaččat.



ahte buot nammabidjamis livččii (alo)¢(álo)  politihkalaš ulbmil.



Dákkár namma politihkalaš nammabidjan mii lea dávjá, muhto ii (alo)¢(álo) , báikkálaš nammaservodaga olg ođđasisnammadeapmi ja máhcaheapmi.



Olbmot leat namalassii oahppan, ahte dihtolágan gielalaš mearkkat doibmet nu, ahte dat (alo)¢(álo)  identifiserejit seamma báikki ja dainna lágiin earuhit dan báikki eará báikkiin.



Proprat ja appellatiivvat leat (alo)¢(álo)  gullan olbmuid giellaipmárdusas sierra kategoriijaide.



Appellatiivvat klassifiserejit, muhto báikenamat identifiserejit, ja dat leat dan dihte (alo)¢(álo)  monoreferentiálat, mii mearkkaša, ahte namat čujuhit (alo)¢(álo)  ovtta, dihto čuozáhahkii.



Dát lea dattetge eará ášši go dat, ahte eaktuduvvo, ahte báikenamat livčče (alo)¢(álo)  leamaš vuos appellatiivvalaš celkosat mat livčče rievdan appellatiivvas namman.



tiivvalaš cealkkus dárbbašivččii dahje oba sáhtášiige leat (alo)¢(álo)  báikenama bákkolaš duogážin.



Báikenamma čujuha (alo)¢(álo)  ovtta, dihto lokalitehtii ja danin báikenamma lea monoreferentiála.



Dehálaš lea dat, ahte mátkenamat eai dattetge eisege (alo)¢(álo)  eaktut ođđa, fásta ássama.



Vaikko lokalitehta adnojuvvo omd. ládjun, dat ii (alo)¢(álo)  dárbbaš mearkkašit dan, ahte lea ráhkaduvvon ođđa namma.



Son čállá, ahte beroškeahttá makkár nammarádju lea gažaldagas, de leat buot báikenamat kultuvrii čatnagasas dan mearkkašumis, ahte olbmot leat navdán daid báikkiid maid birra lea leamaš dárbu hupmat ja dainna lágiin báikenamat leat (alo)¢(álo)  kultuvrra buktagat.



Buot báikenamat leat mu oainnu mielde čadnojuvvon kultuvrii daningo báikenamat gielalaš mearkan (alo)¢(álo)  eaktudit olbmuid doaimma.



Dát lea mielddisbuktán dan, ahte sámi báikenamaid dokumenterema eavttut leat (alo)¢(álo)  leamaš earaláganat go váldoálbmogiid báikenamaid dokumenterema.



) Muhtin dutkit leat fuomášuhttán, ahte go kártanamaid guorahallá, de ii leat (alo)¢(álo)  vejolaš diehtit, makkár prinsihpaid mielde namat leat válljejuvvon kártii.



Dasa lassin son čállá, ahte Norgga kártadoaimmahat guhká jorgalii sámi báikenamaid dárogillii kárttaid váste, ja ahte dan dihte ii sáhte (alo)¢(álo)  diehtit, leago kártadoaimmahat ráhkadan dárogiela nama vai lešgo dat dakkár namma man báikegotti olbmot leat dovdan.



) Territorialisma lea (alo)¢(álo)  sosiálalaččat ja kultuvrralaččat ráhkaduvvon ja dat lea ovttaskasaid dahje joavkku viggamuš geográfalaš guovllu mearridemiin ja bealuštemiin váikkuhit dahje kontrolleret olbmuid, ihtagiid ja gaskavuođaid.



Mearkkat ja teavsttat, erenoamážit kartografiija ja kárttat maiguin geografiija govvejuvvo ja visualiserejuvvo, leat (alo)¢(álo)  leamaš válddi sosiála ja politihkalaš gaskaoamit máilmmi juogedettiin.



Mun oaivvildan nu ahte (alo)¢(álo)  lea ollesolbmos ovddasvástádus go oaidná ahte mánát gillájit.



Ja dát leat oalle garra sánit olbmos gii (alo)¢(álo)  lea sápmelašvuođa viggan ovddidit.



Dieđusge leat ollu bealit seamma áššis, ja oasálažžan ferte (alo)¢(álo)  atnit muittus ahte ii soaitte diehtit buot ášši birra.



- Čuollamiid dihte lahppu geahppána ja guovlu rievdá, muhto dát rievdan ii (alo)¢(álo)  leat fuotni boazodollui.



- Letne isidiin (alo)¢(álo)  diŋgon guliid Anárjávrre guolásteddjiin.



Ovdal lea sis (alo)¢(álo)  leamaš ágga go leat biehttalan ahte sis leat doaimmat min guovlluin ja dan sivas eai leat beroštan dákkár « diehtojuohkimiin ».



- Sii leat (alo)¢(álo)  viggan hávkadit Sámi árbevirolaš eallinvugiid, ja sis ii ge leat leamaš goassige beroštupmi háhkat gelbbolašvuođa sámekultuvrras ja gielas, čuoččuha Jánoš.



Don dieđát (alo)¢(álo)  movt galggat heivehit dili, sihke ruovttustat ja barggustat.



Maŋitáiggis leat dát sirdimat čájehan ahte dát institušuvnnat eai leat doaibmagoahtán heajubut go ovdal vaikke bargiid gaskkas lea (alo)¢(álo)  leamaš vuosteháhku dasa.



Dákkár čoahkkimat leat (alo)¢(álo)  dollojuvvon jagi loahpas ja fas jagi álggugeahčen.



- In mun dieđe mo Statistihkalaš Guovddášdoaimmahat lea rehkenastán, muhto mis leat (alo)¢(álo)  liige sajit.



Ja dat seammalágan dovdamušat bohtet (alo)¢(álo)  sápmelažžii go gavccáda ordda bajábeallái.



Liikká ii oro datge (alo)¢(álo)  nu eahpelunddolaš.



Son oaččui skeaŋkka go « (alo)¢(álo)  leat leamaš mielde buriin mielain ».



- Min mielas lei váttis dohkkehit go dakkár politihkkár, mii buot unnimusat lea liikojuvvon suohkanis, ja gii (alo)¢(álo)  lea moaitán Goahtebealji bargguid, dál galgá čorget váttisvuođaid stivrras, lohká Triumf Altapostenii.



Min váldoulbmil lea (alo)¢(álo)  geahččalit rehálaččat ja vuđolaččat gokčat áššiid.



Mis leat dan botta muhtin heađušteaddjit geaidda eat olat (alo)¢(álo)  seamma bures ja mat eai leat min hálddus.



Sus lea (alo)¢(álo)  « allet bala » ja eará sullasaš jeđđehus sánit iežas mánáide go sii dan dárbbašit.



Birassuodjalus lea suorgi man birra leat (alo)¢(álo)  gažaldagat.



Ja vásáhusat čájehit ahte (alo)¢(álo)  lea hálbbit eastadit go maŋit áiggi divvut vahágiid ...



Thomsen joatká ahte Ovddádusbellodaga (OB) bellodatpolitihkka lea (alo)¢(álo)  leamaš ahte buohkat galget leat seamma dásis, ii oktage joavku galgga oažžut sierra doaimmaid ja - njuolggadusaid.



Sámit leat (alo)¢(álo)  leamaš čeavlát gielaineaset.



Sámiid árbevirolaš dáidduide lea (alo)¢(álo)  gullan govvidit birrasa maiddái sániiguin.



Ja rašit beallin navdojuvvo (alo)¢(álo)  dat nuorra olmmoš gean dát nana almmái mat galgá leat vealahan dahjeba rihpan.



Muhto leahan dovddus ahte Olsen ii leamašan (alo)¢(álo)  ovttaoaivilis earret eará Einar Johanseniin.



- Eat illut vuos, eiseválddit leat ovdal lohpidan midjiide buhtadusa, ja le at (alo)¢(álo)  beahtahallan, lohke sámi oahppováillagiid searvvi ovddasteaddjit maŋŋá čoahkkima Norgga justiisaministariin mannan gaskavahku.



Don gii (alo)¢(álo)  lávet vuosttažin badjin, ja dál leat nu guhká oađđán.



Čormmoš muitái maid diet olmmái lei dadjan, ahte ii gánnát (alo)¢(álo)  viggat ipmirdit buot.



– Buot ii (alo)¢(álo)  galgga leat čielggas, jurdilasttii Čormmoš, ja son maid ráhkkanišgođii mátkái.



– Skealbma nu go (alo)¢(álo) , Čormmoš moddjestii Ánnui.



Muhto nugo Čormmoš muittii, de eai (alo)¢(álo)  doaibman Ánnu leaikkat nu movt Ánnu lei sávvan.



– imaš dáhpáhus, muhto nugo dat olmmái dajai, de ii gánnát várra (alo)¢(álo)  viggat ipmirdit buot.



Muhto dán stohkosis nugo eará ge stohkosiin, de ii lean (alo)¢(álo)  stuorámus ja falimus gii vuittii.



Lea nu imaš (alo)¢(álo)  mearragáttis.



– Ii čalbmi (alo)¢(álo)  oainne buot.



Balai (alo)¢(álo)  ahte olbmot njálggiste suinna danin go ledje su riggodaga viggame fillet.



Vaikko Ánnu dávjá duolmmastii boastut, de sus (alo)¢(álo)  ledje buoremus áigumušat.



Dat (alo)¢(álo)  dahká juste maid siđan.



Na, dat oaidnu sis gal lea (alo)¢(álo)  leamašan.



Nie lei Ánnu, buorredáhtolaš vaikko ii (alo)¢(álo)  jurdilan ahte sáhtii earáid doalvut heahpaneapmái, nugo dál.



Son manai olbmá lusa, ja earát maid, maiddái sii geat láveje (alo)¢(álo)  čájehit eahpeluohttámuša juohkehažžii.



– Attáldagaid mat mis leat, eat (alo)¢(álo)  ipmir.



Moraš lea (alo)¢(álo)  lossat, muhto oktii lea áigi guođđit dan, muđui dat njiellá sihke sielu ja rupmaša.



Lean gullan ahte siiddat eai leat (alo)¢(álo)  ovttaoaivilis, ja de muitalit dáppe daid váttisvuođaid birra.



Dakkár hávskes beaivi, dakkár maid agálaččat muittát, mii (alo)¢(álo)  addá mojiid njálbmái go muittohalat dan.



Ranasa mielas lei nu lossat danne go sudnos Droniin lei (alo)¢(álo)  leamašan lagas oktavuohta.



– Ii gánnát (alo)¢(álo)  viggat ipmirdit buot, Jipmán savkalii, ja de luoitilii Čormmoža soaji.



Dieđán (alo)¢(álo)  geas jearrat veahki, go son dat lea dat áidna ja riekta, Jipmán dego doalai sártni, nugo lei dahkan juohke háve go fal lei beassan.



Mun lean dušše noađđin buohkaide, (alo)¢(álo)  ovddas, son ganjaldišgođii, dego mánná gii lei láhppán juoidá.



Lei dego (alo)¢(álo)  leigga ná vázzán, gárvvuid haga.



Muittuheigga elliid mat (alo)¢(álo)  leat bivddus, ja main ii várra oktage birgen.



– Mánáin sáhttá olu bahá, eai (alo)¢(álo)  leat vigiheamit.



Čormmožii lei báiki ráfibáiki, dakkár sadji gos (alo)¢(álo)  beasai muitohallat ádjá.



– Dá lea sieidi, Čormmoš savkalii, go lei (alo)¢(álo)  dahkan nu dáppe.



Dábálaččat suovva (alo)¢(álo)  loktana, muhto dál jávkkai vulos gos dollajorbá lei boahtán.



Bálggis lei fas čavddis, dego (alo)¢(álo)  livččii leamašan nie.



Dásseárvolágas dárkkuhuvvon dohkálaš sivvii galgá (alo)¢(álo)  leat áššálaš, materiálalaš vuođustus.



Bohccot galget (alo)¢(álo)  leat dohkálaš bearráigeahču vuolde, ja dollojuvvot guohtumiin lobálaččat, 2. §, gustovaš orohatplána mielde § 8 a ja 11. § olis.



Jus vahága leat dahkan bohccot mat navdojuvvojit gullat dihto orohahkii, de galgá orohatstivraovdaolbmo bokte (alo)¢(álo)  gohččojuvvot árvvošteapmái.



Jus vahága leat dahkan bohccot mat navdojuvvojit gullat dihto orohahkii, de galgá orohatstivra ovdaolbmo bokte (alo)¢(álo)  gohččojuvvot árvvošteapmái.



Arkiivaplána Almmolaš orgánas galgá (alo)¢(álo)  leat beaiváduvvon čoahkkeplána, arkiivaplána, mii čájeha maid arkiiva siskkilda ja mo dat lea organiserejuvvon.



Áššeovddideamit maid almmolašvuođa lága § 5 goalmmát lađas namaha, galget dattetge (alo)¢(álo)  journálejuvvot.



Jos ii leačča áššebábirgovččas, de arkiivakoda galgá (alo)¢(álo)  čállojuvvot áššebáhpárii.



Seailluhangohčus Jos Riikkaarkivára ii mearrit nuppeláhkái, de čuovvovaš ávdnasat galget (alo)¢(álo)  rájaduvvot arkiivvas: a) arkiivaávdnasat mat leat boarráseappot go 1950 rájis, maŋŋilgo arkiivaráddjen lea čađahuvvon, b) čoahkkingirjjit, siehtadallanbeavdegirjjit, referáhtabeavdegirjjit, čoahkkinreferáhtat ja daidda gullevaš vejolaš mielddusráiddut, c) orgána iežas jahkedieđáhusat, d) kopiijagirjjit (olggosmanni dokumeanttaid kopiijat) ja kopiijagirjeregisttar, e) journálat, oktan journáladiehtovuođuin, ja journálaregisttar, f) buot earálágan registarat ja veahkkegaskaoamit mat sáhttet geavahuvvot ohcamii ja gávdnamii, omd. orgána arkiivačoavdagat, g) arkiivaplánat, h) presedeansaáššit ja eará prinsihpalaš áššit, maiddái datge mat gullet áššesurggiide main dohkkehuvvon jávkadannjuolggadusain leat mearriduvvon jávkadangohččosat almmá erenoamáš spiehkastagaid haga, i) kárttat, muhto eai dakkár kárttat main eai leat merkemat, j) sárgumat ja govat mat leat leamaš oassin dan doaimmas maid orgána lea jođihan, k) vuođđoávdnasat, árvalusat, beavdegirjjit // referáhtat ja stivrraid, ráđiid ja lávdegottiid ja nammagottiit loahpalaš mearrádusat.



Áššiin mat gusket doaimmaid láhčimii mánnái geas leat láhttenváttut, galgá mánná (alo)¢(álo)  rehkenastojuvvot oasálažžan.



Jus vahága leat dahkan bohccot mat navdojuvvojit gullat dihto orohahkii, de galgá orohatstivra ovdaolbmo bokte (alo)¢(álo)  gohččojuvvot árvvošteapmái.



Mearrádusat meahcceeatnamiid nuppástuvvan geavaheami birra gáibidit (alo)¢(álo)  uhcimu stá njealji stivrralahtu doarjaga, juos olles uhcit lohku vuođđudallá oainnus sámi kultuvrra, boazodoalu, meahc ásteami, ealáhusdoaimmaheami ja servodateallima destii mii lea árvvoštallojuvvon Sámedikki válddahusaid vuođul.



Bivdui ja guolásteapmái dárbbašuvvo (alo)¢(álo)  lohpi.



Bivdui ja guolásteapmái dárbbašuvvo (alo)¢(álo)  lohpi, ovdamearkan bivdo- dahje guolástan goarta.



Bivdu gáibida (alo)¢(álo)  lobi.



Mearrádusat meahcceeatnamiid nuppástuvvan geavaheami birra gáibidit (alo)¢(álo)  uhcimustá njealji stivrralahtu doarjaga, juos olles uhcit lohku vuođđudallá oainnus sámi kultuvrra, boazodoalu, meahc ásteami, ealáhusdoaimmaheami ja servodateallima destii mii lea árvvoštallojuvvon Sámedikki válddahusaid vuođul.



Bivdui ja guolásteapmái dárbbašuvvo (alo)¢(álo)  lohpi.



11.2 RIEKTEČUOLMMAID LAGABUIDDA AIDDOSTAHTTIN Dat mii dás vuolábealde geahččaluvvo ovdánahttojuvvot lea, ahte lea go nu ahte sámiid vuoigatvuođat luondduriggodagaide dain guovlluin, mat (alo)¢(álo)  adnojuvvojit sámi guovddášguovlun, lea gitta daid guovlluid álgo márramis maid sápmelaččat čađahedje dolin.



Dábálaš konstruktiiva jurddašanvuogi mielde šaddá jearrat, leago dás sáhka oamastanvuoigatvuođas, mii (alo)¢(álo)  áddejuvvo ollisvuohtan, buot positiivvalaš ja negativvalaš ráđđejumiid submin oamasteaddji gieđas.



Dát sáhttá maid áddejuvvot Eanadoallolávdegotti oaidnun, muhto vehá vuolleleappos siiddus celkojuvvo, « ahte Eanadoallodepartemeantta árvalusa vuođđun lea prinsihppa man mielde vuoigatvuohta bargat ee. boazodoalus lea mearriduvvon ollislaččat ieš lágas, nu ahte dán vuoigatvuođas lea viidodat ja sisdoallu maid láhka (alo)¢(álo)  mearrida ».



Sápmelaččat oaivvildedje ahte árbevirolaš boazodoallovuoigatvuohta nugo dat lei geavahuvvon áiggiid čađa, lei lágain bálddastahtton riektevuođđu, ja ahte dán vuoigatvuođa sáhtii nuppástuhttit dahje viiddidit, nu ahte dat (alo)¢(álo)  heivehuvvui boazodoalu dárbbuide.



Dát sáhttá maid áddejuvvot Eanadoallolávdegotti oaidnun, muhto vehá vuolleleappos siiddus celkojuvvo, « ahte Eanadoallodepartemeantta árvalusa vuođđun lea prinsihppa man mielde vuoigatvuohta bargat ee. boazodoalus lea mearriduvvon ollislaččat ieš lágas, nu ahte dán vuoigatvuođas lea viidodat ja sisdoallu maid láhka (alo)¢(álo)  mearrida ».



Sápmelaččat oaivvildedje ahte árbevirolaš boazodoallovuoigatvuohta nugo dat lei geavahuvvon áiggiid čađa, lei lágain bálddastahtton riektevuođđu, ja ahte dán vuoigatvuođa sáhtii nuppástuhttit dahje viiddidit, nu ahte dat (alo)¢(álo)  heivehuvvui boazodoalu dárbbuide.



Viidáseappot sáhttá hállat riektepolitihkas eanet duohtavuođalaš árvvoštallamiŋ2 go gustojeaddji rievtti dogmáhtalaš árvvoštallamin, mas dákkár dilit eai (alo)¢(álo)  adno gullamin gustojeaddji rievtti árvvoštallamii.



Viidáseappot sáhttet riektepolitihkalaš árvvoštallamat leat mielde jávkadeamin árbevirolaš riektegeavaheaddji váttisvuođa, namalassii dan mii bajábealde lea namahuvvon, ahte dálá riektedilálašvuohta lea váldooasistis ovddit áiggiid riektedilálašvuođaid buvtta dahje ođđasit buvttadeapmi, mas ii (alo)¢(álo)  gávdno doarvái rabasvuohta servodatdiliid ja oaidnoperspektiivvaid rievdadusaide.



Maŋimuš oainnus, maid Dahl-Hansen čuoččuha, sáhttet leat máŋga oaivila, muhto fikšuvdna " gii orru jaska lea ovtta oaivilis " ii (alo)¢(álo)  doala deaivása.



Ja go rievttis, mas juo dadjat (alo)¢(álo)  ledje dárogielat duopmárat, geat dihte duođai uhcán sámegiela birra, de ráđđejedje dážaid áddejumit.



Olggosčáliheapmi sosiálabálvaluslága §§ 6-2 ja 6-2a vuođul dahkkojuvvon sisačáliheami maŋŋá galgá (alo)¢(álo)  dieđihuvvot sosiálabálvalussii.



Dan galgá árvvoštallat (alo)¢(álo) , go divššohas, gii lea bákkolaš mielladearvvašvuođadivššus ásahusa olggobealde, ii boađe dikšui.



Mun fertejin (alo)¢(álo)  leat veahaš mannelis go buohkat earát, go in sáhte joavdat skuvlii ovdalgo skuvlarivgu lea čuojahan gusabiellu, ja nu dáhtton mánáid skuvlalatnjii.



Kirste Biret lei mis koahkkan, bealljegoađis málestii midjide, songe (alo)¢(álo)  oahpahii min iežas bargguid sihke málestit ja goađis láibut ruitogáhku.



Bessen oaidnit ahte ii (alo)¢(álo)  lean vejolaš doalahit ohppiid garra njuolggadusaid siskkobealde.



Dat lea (alo)¢(álo)  geasuhan mu.



Vaikko váhnemiin (alo)¢(álo)  lei vejolašvuohta váldit mánáid olggos dán skuvllas, de lihkká eai lean galle oahppi geat heite.



Sámeskuvla Aarbortes lea (alo)¢(álo)  leamaš stáhtalaš, go fas sámeskuvla Snåases lea leamaš suohkana skuvla álggu rájes 1968:s.



Heahpanan go in máhte, ja danin in duostta gosage vuolgit, mus ferte (alo)¢(álo)  leat olmmoš mielde gii sáhttá dulkot.



Barggut leat leamaš miellagiddevaččat ja ollu lea oahppan das, muhto go olles dan suorgejuhkkojuvvon nuoraidskuvllas ledje barggut mat eai lean čovdojuvvon, de lea (alo)¢(álo)  leamaš beare unnán liigeáigi bargat dainna earenoamáš surggiin.



Huksenáigodagas, go lea (alo)¢(álo)  hoahppu, de livčči álki duvdilit dán barggu eret ja vuordit dassážii go bohtet eanet oahppan olbmot geat barggaše vuođđobargguid.



- Mun lean bajásšaddan boazodoalus ja lean (alo)¢(álo)  liikon bargat bohccuiguin ja meahcis.



Barggadettiin doppe ja maŋŋil suohkanis, ohcen (alo)¢(álo)  dakkár barggu, mas mus sáhtii leat oktavuohta boazodoaluin.



Muhto hálbbimus ii leat (alo)¢(álo)  buorimus.



Go galggaimet (alo)¢(álo)  dárostit diimmuin, de skuvla ii ovdánahttán min eatnigielmáhtu.



Dalle beasaimet ruoktot juohke lávvardaga, ja vaikko gárttaimet vázzit go busse vujii dušše beallemuddui, de lei (alo)¢(álo)  somá vuolgit ruovttus finadit ovtta ija.



Niesti lei (alo)¢(álo)  mielde, mus ge lei niesti vaikko orron skuvlla lahka.



Ii lean (alo)¢(álo)  nu buorre ruhtadilli skuvllas, ja danne geahččaledje veahkehit gáržžes skuvlabušeahta dan láhkái ahte vuvde visot maid sáhtte vuovdit.



Iige oahpahus lean (alo)¢(álo)  seamma luohkkálanjas.



Nuoraid oahpaheapmi boazodollui lei (alo)¢(álo)  leamaš oassálastima čađa bearraša boazodoalus.



– Ii lean nu álki dalle gazzat oahpu Finnmárkkus, ii ge nuorain ii ge váhnemiin lean (alo)¢(álo)  nu stuora skuvlamokta.



Ii lean gal (alo)¢(álo)  ahte mii jeagadeimmet dan.



Lean (alo)¢(álo)  dovdan iežan geatnegasvuohtan čuollat sin beale ja ovddidit sin áššiid.



Mis lei (alo)¢(álo)  doarvái ruhta, in muitte ahte eat nagodan oastit maid dárbbašeimmet.



Ii lean (alo)¢(álo)  álki oažžut oahpaheddjiid muhtun doaresbealbáikái máilmmis.



Muhtun láhkái šaddá ge dasto dat mii (alo)¢(álo)  lea leamaš nu heittot, veaháš buorre.



Sus ii lean vejolašvuohta hállat sámegiela Oslos, nu ahte moai válddiime su mielde iežame bartii Kárášjohkii (alo)¢(álo)  go dohko manaime.



Seammás go skuvlla, Sámi oahpahusráđi ja Boazodoallohálddahusa ovddasteaddjit háliidedje ahte sámegielat oahppit ožžot oahpu sámegillii, de dajai Eanandoallooahpahusráđi (Landbruksopplæringsrådet, LOR) jođiheaddji Ola Nedrebø ahte « LOR ' bealis leat (alo)¢(álo)  geahččan boazodoalloskuvlla fágaskuvlan boazodoalus mii lea rabas buot nuoraide Norggas geain livččii beroštupmi ja geat devdet gelbbolašvuođagáibádusaid sisaváldimii.



J(erret)¢(earret) Hearrá ja su fámu, ohcet (alo)¢(álo)  su muođuid!



Dat bissot nanusin (alo)¢(álo)  ja agálaččat, dat leat dahkkojuvvon oskkáldasvuođas ja vuoigatvuođas.



Mu siellu vuoimmehuvvá (alo)¢(álo)  go mun ohcalan du duomuid.



Duohtavuođa geainnu mun lean válljen, du duomut mus leat (alo)¢(álo)  mielas.



Mun čuovun álohii du lága, (alo)¢(álo)  ja agálaččat.



Ipmilmeahttumat vuđgŋet mu vai besset goddit mu, muhto du láhkabáhkkomat leat (alo)¢(álo)  mu čalmmiid ovddas.



Du báhkkomat leat (alo)¢(álo)  mu luhtte, dat dahket mu viisáseabbon go mu vašálaččaid.



Doarjjo mu, vai mun bestojuvvošin ja bisuhivččen (alo)¢(álo)  du lágaid mielas.



Du láhkabáhkkomat leat (alo)¢(álo)  vuoigatlaččat.



Jos du bártnit dollet mu lihtu ja dan lága man mun oahpahan sidjiide, de sin bártnitge ožžot (alo)¢(álo)  čohkkát du truvnnus.



Mun anán (alo)¢(álo)  rohkosa sin bahávuođa vuostái.



Hearrá sátni lea (alo)¢(álo)  luohtehahtti, son lea oskkáldas buot daguinis.



Sutnje geavvá (alo)¢(álo)  bures, ja su nálli árbe eatnama.



Mu čalmmit leat (alo)¢(álo)  Hearrá guvlui, dasgo son gálgá mu julggiid eret fierpmis.



Ale gohčo suhtus bálvaleaddját mannat, don leat (alo)¢(álo)  veahkehan mu.



Mun máinnun (alo)¢(álo)  Hearrá, mu njálbmi rámida su čađat.



Muhto ávvudehkoset ja illudehkoset sii guđet sávvet munnje vuoigatvuođa, ja sárdnoset sii (alo)¢(álo) : Stuoris lea Hearrá, guhte udno bálvaleaddjásis ráfi.



Gáidda bahás eret ja daga buori, de beasat (alo)¢(álo)  ássat eatnamisttát.



Dadjoset (alo)¢(álo)  sii guđet ráhkistit du bestojumi: « Stuoris lea Hearrá.



Mu heahpat lea (alo)¢(álo)  mu čalmmiid ovddas, mu ámadadju ruvssoda heahpanemiin



Mun in cuiggot du du njuovvanoaffariid dihtii, du boaldinoaffarat leat (alo)¢(álo)  mu ovddas.



Dadjoset (alo)¢(álo)  sii guđet ráhkistit du bestojumi: « Stuoris lea Ipmil.



Du mun (alo)¢(álo)  máinnun.



Muhto mun ieš áiggun álelassii doaivut, (alo)¢(álo)  lávlut du rámádusa.



Diekkárat leat ipmilmeahttumat, (alo)¢(álo)  sii leat oadjebasat ja ovdánit buori dillái.



Muhto mun bisun (alo)¢(álo)  du luhtte, don leat dohppen mu olgeš gieđa.



Ale vajáldahte vašálaččaidat čuorvasa, rieja maid du vuostálastit (alo)¢(álo)  bajidit.



Muhto mun áiggun (alo)¢(álo)  sárdnidit dán ja lávlut Jáhkoba Ipmilii.



Muhto don leat (alo)¢(álo)  seammá, du jagit eai noga.



J(erret)¢(earret) Hearrá ja su fámu, ohcet (alo)¢(álo)  su muođuid!



Dat bissot nanusin (alo)¢(álo)  ja agálaččat, dat leat dahkkojuvvon oskkáldasvuođas ja vuoigatvuođas.



Mu siellu vuoimmehuvvá (alo)¢(álo)  go mun ohcalan du duomuid.



Duohtavuođa geainnu mun lean válljen, du duomut mus leat (alo)¢(álo)  mielas.



Mun čuovun álohii du lága, (alo)¢(álo)  ja agálaččat.



Ipmilmeahttumat vuđgŋet mu vai besset goddit mu, muhto du láhkabáhkkomat leat (alo)¢(álo)  mu čalmmiid ovddas.



Du báhkkomat leat (alo)¢(álo)  mu luhtte, dat dahket mu viisáseabbon go mu vašálaččaid.



Doarjjo mu, vai mun bestojuvvošin ja bisuhivččen (alo)¢(álo)  du lágaid mielas.



Du láhkabáhkkomat leat (alo)¢(álo)  vuoigatlaččat.



Jos du bártnit dollet mu lihtu ja dan lága man mun oahpahan sidjiide, de sin bártnitge ožžot (alo)¢(álo)  čohkkát du truvnnus.



Mun anán (alo)¢(álo)  rohkosa sin bahávuođa vuostái.



Hearrá sátni lea (alo)¢(álo)  luohtehahtti, son lea oskkáldas buot daguinis.



Mii dorvvastit Kristusii, jápmima vuoitái, guhte cealká: ” Mun ledjen jápmán, muhto geahča, mun ealán (alo)¢(álo)  ja agálašvuhtii ja mus leat jápmima ja jábmiidriikka čoavdagat.



Gudni Áhččái ja Bárdnái ja Bassi Vuigŋii, nugo lei álggus, dál lea ja (alo)¢(álo)  agálašvuođas agálašvuhtii.



Dáppe mii dovdat iežamet (alo)¢(álo) buresboahtin.



Stuorra rádjáguovllut Ruoŧa, Suoma ja Ruošša rájáid bokte dagahit ahte (alo)¢(álo) leat borasspiret norgga bealde mat vádjolit guhkes gaskkaid.



Stuorra rádjáguovllut Ruoŧa, Suoma ja Rušša rájáid bokte dagahit ahte (alo)¢(álo) leat borasspiret norgga bealde mat vádjolit guhkes gaskkaid.



Stuorra rádjáguovllut Ruoŧa, Suoma ja Rušša rájáid bokte dagahit ahte (alo)¢(álo) leat borasspiret norgga bealde mat vádjolit guhkes gaskkaid.



nilsen:ÁIGGUN VUOITIT 2 - Ráisaláš Chris Hugo Nilsen (21) láve (alo)¢(álo) vuodjit dego rákeahtta go gilvu ja vuoitu lea stuoris.



- Maŋemus minuvttat leat (alo)¢(álo) buot guhkimusat, logai ádelhearrá geas ain lei veaháš jálluvuohta.



Manai ge (alo)¢(álo) bures.



- Jus olbmot (alo)¢(álo) livčče ná burešagat, de livččii buorre eallin, logai son ja geahčai dárkilit earáide.



- Galggat geavahit buot biktasiid ; muhto ovtta gávtti it galgga bidjat badjelii, dan mii lea gollin, ja láibbiid galggat borrat ja (alo)¢(álo) guođđit ovtta maid it bora.



Go dan eai láve politihkarat (alo)¢(álo) dahkat.



Dat lea stoagus maid (alo)¢(álo) lea somá stoahkat, vaikko juohke beaivvi.



Lea leamaš lihku go lean beassan (alo)¢(álo) das mielde.



Ale fal badján menddo sakka sukseassain, galggat leat seamma mearálaš mo (alo)¢(álo) leat leamaš.



– Manne son mus šaddá (alo)¢(álo) nubbe čalbmi nu bávččas go jugistan gáfe?



Son muitala beakkán lapskausa gal nogai dan háve maid nu go (alo)¢(álo) láve dahkat.



Dikšojuvvon dollasajiid avžžuhuvvo geavahuvvot (alo)¢(álo), go dat lea vejolaš.



Savvojuvvo, ahte fuolahuvvon dollasajit geavahuvvojit (alo)¢(álo), go dat lea vejolaš.



Savvojuvvo, ahte fuolahuvvon dollasajit geavahuvvojit (alo)¢(álo), go dat lea vejolaš.



“ Mon lean (alo)¢(álo) háliidan bargat boazodoaluin.



Ii leat (alo)¢(álo) seamma álki diehtit makkár bargguid lea lohppi váldit.



Máná galgá (alo)¢(álo) gullat su agi ja ovdáneami mielde.



Maid mii oassálastit dán gávpái (alo)¢(álo) go oastit buktaga mii ii leat seamma riikkas buvttaduvvon.



Nuppe dáfus vuoigatvuođat eai vuođđuduvvo politihkalaš vuoiggadeapmái ja muhtin vuoigatvuođaid evttoheapmi lea (alo)¢(álo) strategalaš válljen.



Go čájehuvvui ahte girku árvvut ja sámi árvvut eai (alo)¢(álo) heiven oktii.



Ii fidne (alo)¢(álo) oastit aiddo ilbman girjjiid.



dat lávii (alo)¢(álo) leat maŋábealde mánnareaga jođedettiin.



Fridtjof Berglund Báktemohkenjárggas, Kárášjogas lea (alo)¢(álo) áigge bivdán buođuin ja son lea dánge jagi bivdimin.



Boazofuođđara geavahit biebmun go dan addima lea álki stivret ja dat sisttisdoallá (alo)¢(álo) seamma olu iešguđetlágam ávdnasiid.



Ja, dieđusge dát dáhpáhuvvá (alo)¢(álo) ii dušše dappe, muhto álo jus galggašat hukset bajás ođđa institušuvnna.



Son mátkkošta (alo)¢(álo) spábbačiekčajoavkku mielde ja sáhtii veahá muitalit joavkku birra.



Soapmásat váldet (alo)¢(álo) iežaset duođasin, eaige gierdda go earát nárrohallet.



Nu guittotge mis buohkain lei somá guđet guimmiideamet, vaikke (alo)¢(álo) ii leat leamašan nie.



Bossegohppi lea (alo)¢(álo) leamaš nubbin buoremussan Álttás.



Eat leat (alo)¢(álo) leamáš seamma buorit juohke čiekčamis, ja leat leamaš hui ollu čiekčamat.



Norild lea leamaš (alo)¢(álo) nana 4. ráiddu joavku.



– Dáppe leat ollu olbmot ja (alo)¢(álo) juoga dáhpáhuvvá, lohket nuorat go čilgejit manne márkanis lea nu suohtas jođašit.



Son lea (alo)¢(álo) sárgon ja málen luonddugovaid ja lea čállán ja ráhkadan govaid ovtta muitalusgirjái.



Min Áigi lea (alo)¢(álo) lassi buvttademiid bokte ruhtadan oasi typográfa virggiin.



Fertet heaitit (alo)¢(álo) leamen nu bahá.



– Eat divtte smávva áššážiid bilidit movttamet, go min kundarat galget (alo)¢(álo) váldot vuostá mojiin ja buriin mielain, lohká son.



– Sii hain leat (alo)¢(álo) dušše beare goarahallan ja goarahallan ja ii mihkege leat dahkkon.



Ollu ruhta ii (alo)¢(álo) čoavddus



Manin lea samepolidiikkariide nu dehalas ahte coahkkimiin lea alkohola (alo)¢(álo) fitnemis.



Juos du guoibmi juhkka muital sutnje ahte (alo)¢(álo) go lea juhkkan, don it halit leat suinna makkargr oktavuodain.



Sus lea (alo)¢(álo) leama » an stuorra bero » tupmi Sámi lundui.



005 - Katja ahkku ja vealja leaba illudeamin su ovddas, vaikke muhtin dárbbuide ii (alo)¢(álo) gávdno ruhta



– Rikerat ja stuimmit leat (alo)¢(álo) geasuhan mu.



Son lei (alo)¢(álo) áibbašan eret sivas go ii oaidnán maidege boahtteáiggiid Njávdámis.



Dat gal lea buorre, muhto jus geavaha ILO-169, de berre dat (alo)¢(álo) geavahuvvot, iige dušše dalle go sátnejođiheaddjiide heive.



Nie leat (alo)¢(álo) dáppe Njávdámis bargan.



Vaikke muhtimat sáhttetge gađaštit, ja eai leat duinna (alo)¢(álo) ovttaoaivilis, de beasat čájehit maid don máhtat.



Ođđa barggut (alo)¢(álo) vurdet, muhto olbmot du birrasis eai leat oalle ovttasbargomovtta dál.



Lea buoret veahaš mieđihit go ahte (alo)¢(álo) nágget.



guhte ráhkista ja (alo)¢(álo) lea lihkolaš mu oaidnit ...



Sámi pasieanttat eai (alo)¢(álo) áddehala doaktáriiguin go doaktárat eai máhte sámegiela.



Eai buohkat leat liikká duinna (alo)¢(álo) ovttaoaivilis, muhto dus lea buot maid dárbbašat ahte olbmot ipmirdit ahte du vuohki lea buoremus.



Justa dál gal leat dušše mii geas lea dát erenoamáš vuovdinvuogádat, muhto dat bohtet (alo)¢(álo) boahtit ođđa.



Mii leat (alo)¢(álo) iežamet kunddariidd luhtte, ja mii leat ruovttus ovttas bearrašiin juohke beaivve ...



Bohtet (alo)¢(álo) gávdnot juoga mat gohcet leavttu ja dát unnidit dievusge surfema leavttu.



Vuođđun báhpábálvalussii eai leat šat evangelistalaš-luhtera dovddastusčállosat, muhto dál galgá vuhtiiváldit ortnegiid ja guottuid mat (alo)¢(álo) gustojit Stáhta girkus.



Ii leat (alo)¢(álo) álki eallit dáid vuordámušaiguin.



Eaktun go dáid stipeanddaid oažžu lea ahte son ferte (alo)¢(álo) dieđihit gos son lea vai besset dopeniskosiid váldit dieđikeahttá.



Ii leat (alo)¢(álo) nu jierpmálaš dušše fal čuolahit prinsihpalaš beliid ovtta áššis ja ii geahčadit áššis áššái.



Orru máŋgii nu dárbbašmeahttun dáid áššiid birra (alo)¢(álo) singuin digaštallat, dasgo mis livčče baicce eanet dárbu ovttasbargat dákkár áššiiguin.



Son muitala ahte lea (alo)¢(álo) beroštan sámegielas



Mii geat medias bargat, ja erenoamážit Min Áiggis, eat (alo)¢(álo) dovdda dien láhkai.



Juohke ásahus mii bággejuvvo doammas rievdadit ođđa áigái, lea (alo)¢(álo) čájehuvvon ahte šaddá eanet geasuheaddjin ja miellagiddevažžan.



Mun lean álo smiehttan nu, ahte sis geat lea riegádan dáppe, sis galga leat (alo)¢(álo) eanet vuoigatvuođat, lei dal jearáldat guollebivddus, rievssatbivddus dahje vel mas nu earás, go ođđa boahttiin, deattuha Nilla.



PARADA ČUOVVUMIN: Gáhtaid alde ledje (alo)¢(álo) olu olbmot.



Sámediggi lea šaddan dannego eanetlohkoprinsihppa ii álo doalvvo buriid čovdosiidda - minoritehta báhcá (alo)¢(álo) unnitlohkun go eanetlohkoprinsihppa adno.



Lea áibbas duohta ahte skuvlas ii lea (alo)¢(álo) nu somá.



Dán áiggi ollu váhnemat eai šat oro mánnávuođabáikkis eai ge (alo)¢(álo)  gávdno lagas fuolkkit lahkosis veahkkin mánáid bajásgeassit.



Jus olbmot (alo)¢(álo) livčče ná burešagat, de livččii buorre eallin, logai son ja geahčai dárkilit earáide.



muhto ovtta gávtti it galgga bidjat badjelii, dan mii lea gollin, ja láibbiid galggat borrat ja (alo)¢(álo) guođđit ovtta maid it bora.



Nugo (alo)¢(álo) , de ii lean son dakkár geas lei dárbu bahkket vuosttažii.



Nu go (alo)¢(álo) , de Sáđis čájehii eahpeluohttámuša.



Ammun Peder muitala ahte sin sogas leamaš (alo)¢(álo) guvhllárat.



- Mu oaivilin leamašan (alo)¢(álo)  ahte mii sápmelaččat galgat beassat mearridit iežamet beaivválaš dili.



Lei olu " (alo)¢(álo) " minguin mánáiguin, mii láviimet olu " huikat ".



ADSL lea “ (alo)¢(álo) rabas ” oktavuohta nehttii.



Stuoris ja gievra, ja (alo)¢(álo) doaimmas.





Go O97-S álggahuvvui šattai Romsa II-dási suohkan ja fásta sámegieloahpaheaddji (bidjui)¢(biddjui) virgái.



Maŋŋá kriminála ášši mii čadnui ruhtaniktimii 2003 (bidjui)¢(biddjui) son giddagassii.



Bárdni (bidjui)¢(biddjui) de olggos.



Gieskat (bidjui)¢(biddjui) maiddái ođđa alit ráđđehusa ráđđehus-julggaštus ovdan, dokumeanta mas mii viimmat juobe muhtin muddui ge beassat oaidnit makkár sámepolitihka Erna ja Siv háliidadeaba ovddidit.



Eavttuhus 3 (bidjui)¢(biddjui) Sámediggeráđi árvalusain vuostálagai.



Doppe (bidjui)¢(biddjui) ovdan nu ahte sápmelaččaide mearkkaša dát: « leat dahje ii leat ».



Finnmárkuláhka árvalus (bidjui)¢(biddjui) ovdan mannan giđa ja lea boktán stuorra digaštallama sisriikalaččat ja maiddái riikaidgaskasaččat, čállá sámeradio preassadieđáhusas.



Nuortasámi musea // Østsamisk museum // Nuõrttsaa ´mi mu ´zei vuođđogeađgi (bidjui)¢(biddjui) borgemánu 22. beaivvi Njávdámis.



Sin bargu (bidjui)¢(biddjui) ovdan sámi konferánssas Loabáhis cuoŋománu 28. b. 2009.



Dán jagi jáhkke ollusat Ánne Risten Sara Ena guvtteža vuoitit, muhto finálas aŋkke ruohtai Eero Länsmanni heargi Eurokas nu jođanit guokte kilomehter láhtu ahte das ge (bidjui)¢(biddjui) ođđa máilmmi olahus.



– Ráđi lea dohkkehan ahte dákkár barggu lea dahkkon go olmmoš (bidjui)¢(biddjui) virgái.



Sámi joatkkaskuvla, Guovdageainnus (bidjui)¢(biddjui) 1988 oktii Stáhta boazodoalloskuvllain ja jagi maŋŋil šattai oktasaš stivra guovtti sámi joatkkaskuvlla várás.



Čoahkkinjođihangotti árvalus (bidjui)¢(biddjui) vuostálága Bargiidbellodaga eavttuhusain, mii guoská § 24, nuppi oassái.



Vuosttaš bealli (bidjui)¢(biddjui) 2009:s, nubbi bealli galgá biddjot 2010:s.



Vuosttaš govva Sara Victorias (bidjui)¢(biddjui) juo badjelaš vihtta mánu áigi.



Jienasteamis (bidjui)¢(biddjui) BB.



MASSIIBA BOAZODOALU VUOIGATVUOĐAID: Roncen-Nigá heittii bohccuiguin 1992:i čavčča ja (bidjui)¢(biddjui) heaittihanortnegii, mii ii galgga goassege leamaš su ulbmil.



• Oahppi (bidjui)¢(biddjui) čuoigat okto 10 kilomehtera amas meahcis bearráigeahču haga.



Giđđat go ovddeš Shell visti (bidjui)¢(biddjui) vuovdimassii, de dohppii son vejolašvuođa ja osttii vistti ja lei olu lávkkiid lagabus ollašuhttit niegu rahpat rámbuvrra.



Ole Andreas Magga, Boris Ivanovitsj ovdalaš boazoreaŋga, (bidjui)¢(biddjui) ođđa - ja áidna - boazoguođoheaddjin.



Oahpahusdieđáhusas mii (bidjui)¢(biddjui) ovdán Sámedikkis dán čavčča lea vuđolaččat čilgejuvvon sámi skuvllaid dili birra.



Ođastus 97 (bidjui)¢(biddjui) dat oassin oba riikka vuođđaskuvlaoahpahussii.



Dat (bidjui)¢(biddjui) biila maŋábeallai.



Mearrádus: Evttohus boahtán Nils Ole Turis (bidjui)¢(biddjui) vuostálaga evttohusain boahtán Ellen Inga K. Hættas.



Stoltenberg-ráđđehus evttoha lasihit doarjaga sámi kultuvrra hárrái čieža miljon ruvnnuin 2006 stáhtabušeahtaevttohusas mii (bidjui)¢(biddjui) ovdan odne.



Prošeakta (bidjui)¢(biddjui) johtui 2009:s ja dál álgá njealját jahki.



Sámedikki gielladieđáhus (bidjui)¢(biddjui) ovdan dievasčoahkkimii 2012 skábmamánus.



Geahpidanlohku (bidjui)¢(biddjui) 5 %:i.



Njiedjan lea erenoamáš čalbmáičuohcci áigodagas maŋŋel 2000, muhtin suohkaniin lea njiedjan mearkkašahtti jagis 2002 gitta 2004 rádjái, mii sáhttá čadnon hilgunortnegii mii (bidjui)¢(biddjui) johtui 2002 rájes.



sámedikki gielladieđáhus (bidjui)¢(biddjui) ovdan dievasčoahkkimii 2012 skábmamánus.



Dál mearridii Suoma stáhta ahte sámegiela ovddidahttin galggai gullat kultuvrra vuollái ja (bidjui)¢(biddjui) sierra poastan stádabušehttii, masa várrejuvvo jahkásaččat ruhta sámegielaid giellabesiide.



Dalle fas (bidjui)¢(biddjui) mearri man olu dorski fertii unnimusat bivdit jus galggai oažžut gonagasreabbábivdu eriid.



– Mii eat lean ovttaoaivilis dainna mo earri proseassa (bidjui)¢(biddjui) johtui diibmá.



Bánnui (bidjui)¢(biddjui) lávki ja rušpi oliivaoljjus ruškkodit.



Norgga spábbačiekčan lihtu Geir Larsen lea ráhkadan ovdaprošeavtta mii (bidjui)¢(biddjui) ovdan dievasčoahkkimis Romssas čakčamánus.



Dát lea maŋŋá geardduhuvvon ; maŋimus dallego ođđa boazodoaloláhka mearriduvvui, gos eanajuohkinrivttiide (bidjui)¢(biddjui) viidábut bargu boazodoalu ektui.



Dalle fas (bidjui)¢(biddjui) mearri man olu dorski fertii unnimusat bivdit jus galggai oažžut gonagasreabbábivdu eriid.



Fløtten (bidjui)¢(biddjui) eret.



– Mii eat lean ovttaoaivilis dainna mo earri proseassa (bidjui)¢(biddjui) johtui diibmá.



Milano herttot, Ståle Bjørnhaug Prospero hámis, manahii fámustis juonalaš villjii, Antonioi, ja (bidjui)¢(biddjui) oktan nieiddainis, Helga Guren Miranda hámis, šliđáin rievdat mearas ja nu rievddaiga ávdin sullui.



Nystad lohká dáid álgojagiid eai lean nu olu oahpaheaddjit ja buohkat fertejedje oahpahit daid fágaid masa (bidjui)¢(biddjui).



Davvenuortta oassi orohat 12:s, Borsejogas davvin gitta Dárjohkii máddin biddjo orohat 9:i (máttaoasseguovlu Oarje-Deanus) mii lea ovddeš Buolbmága boazosuohkanis, ja máttaoarjeoassi Dárjogas davvin gitta Váljohkii // Ástevárrái máddin (bidjui)¢(biddjui) orohat 17:i.



Bjerkås (bidjui)¢(biddjui) Grinii giddagassii dávddain « Jøssingismus psykopatica ».



Dat guhká almmuhuvvon oahpahusdieđáhus mii (bidjui)¢(biddjui) ovdan Sámedikkis čakčamánus addá buori čilgehusa sámi skuvllaid dilis.



Finnmárkku álbmot ii leat dađi bahábut « hearrá iežas dálus », nugo dalle daddjui go Finnmárkoláhka (bidjui)¢(biddjui) fápmui, ja FeFo válddii bádjelássii hálddašit Finnmárkku eatnamiid ja čáziid.



dalle daddjui go Finnmárkoláhka (bidjui)¢(biddjui) fápmui.



Ráđđehusdoaimmahuvvon mearrádus bellodagas dagahii ahte muhtin Megawatis vuostálasti (bidjui)¢(biddjui) bellodatjođiheaddjin.



Okta olmmoš jámiid, ja Guatemala soahteveahka (bidjui)¢(biddjui) caggat stuimmiid.



1999:s (bidjui)¢(biddjui) nu gohčoduvvon Nyborg-lávdegoddi johtui man ulbmil lei guorahallat doaimmaid mat sáhttet hehttet gávppašandeattu mánáid ja nuoraid ektui.



- Dasa eat ožžon doarjaga, muhto GJSS evttohas aŋkke (bidjui)¢(biddjui) mielddusin riikačoahkkima mearrádussii.



Dárogielplánen gelbbolašvuođaloktenbargu (bidjui)¢(biddjui) johtui mealgat ovdal go sámegielplánenbargu.



Beaivvi maŋŋá go Aili Keskitalo (bidjui)¢(biddjui) almmolaččat Sámedikkepresideantan, de oaččui son vuoiŋŋašvardima ja sáddejuvvui Davvi-Norgga váldobuohccivissui Romsii.



Go geainnu RV93 Álaheaju ja Guovdageainnu gaskka ođasmahttojuvvui, de (bidjui)¢(biddjui) geaidnu bajábeal dulvadanrájá.



- Go mánná (bidjui)¢(biddjui) láhtái stoahkat, oaidnin dihtii mo mánná lea ovdánan rumašlaččat, de vieččastii nissondivššár duhkorasa mánnái.



GOVVA: Sámeministtár Bjarne Håkon Hansen, Sámedikki presideanta Aili Keskitalo ja nuorta sámimusea stivrra jođiheaddji Øystein Nilsen ávvudeddje go čiehkageađgi (bidjui)¢(biddjui) nuortasámi musesai Njávdamis.



Guttorm muitala ahte diimmá jahkečoahkkimis (bidjui)¢(biddjui) juo gáibádus Sámediggái ahte okta sin searvvis galgá leat mielde sámefoandda stivrras.



Jagi 1949 rievdadeami mielde (bidjui)¢(biddjui) Láhku olggobeallái konvenšuvdnaguovllu, ja jagis 1972 (bidjui)¢(biddjui) olles njárga olggobeallái konvenšuvdnaguovllu.



Danne (bidjui)¢(biddjui) vuođđun ahte jeagelguohtun heive buoremusat čakčaguohtumin.



Guođohanáigodat vuolgá vuosttažettiin guovllu árvvus, statusis mii dasa (bidjui)¢(biddjui) 1919 konvenšuvnnas.



Dan sadjái (bidjui)¢(biddjui) vuođđun 1.800 bohcco Hábme “ bievla- ja dálvejagi guohtumiid guoddilvuohta galgá biddjot vuođđun unnebuš boazodollui.



Maŋŋil (bidjui)¢(biddjui) alimus boazolohku nu ahte vástida 1,2 bohcco juohke kmnammii.



Orohat viiddui das go Glommen orohat (bidjui)¢(biddjui) oassin ođđa orohahkii.



Go rievdaduvvui orohagaid juohkin Nordlánddas, (bidjui)¢(biddjui) vuođđun ahte Helgelándda boazodoallu jođihuvvo dainnalágiin ahte muhtin siiddat johte luksa dálvái ja nuppit fas guođohit riddoeatnamiin davvin // oarjin // allin dálvet, ja nu ledje dálvejagi eatnamat Ruoŧas ja muhtimiin.



Dan muddui go lea dárbu, hálida Ráđđehus bidjat johtui joatkevaš FoU-doaimmaid dán suorggis, gč. Rasismma ja vealaheami doaibmaplána mii (bidjui)¢(biddjui) ovdan suoidnemánus jagi 2002:s.



Ovddasvástádus riikkaoasi spesiálapedagogalaš doaimmain, maid stáhta ruhtada, (bidjui)¢(biddjui) Stáhta spesiálapedagogalaš doarjjavuogádaga stivrii.



Dan rájes go dát sámi guovlu (bidjui)¢(biddjui) Norgga vuollái, leat Finnmárkkus ja Norggas leamaš dálá gustojeaddji nannánrájit.



Ruoŧa duopmár guhte lei riektešiehtadusaid jođihan, (bidjui)¢(biddjui) barggus eret go ii lean čuvvon kodisilla njuolggadusaid.



Ovdal 1750, ja dasto ovdal go dálá riikkarádji (bidjui)¢(biddjui), gávdno ruoŧa čilgehus mii sáhttá govvidit dan, go várrogasat dan geavaha (Fellman I 1910: 442).



Rádjedahppan ii mielddisbuktán dušše heajos ealáhusvuođa rievdademiid, muhto dat čuzii maid garrasit sirddolaš sápmelaččaid sosiálalaš čanastagaide, geat vuosttaš geardde duođas deaividedje dan ráji duohtavuođaiguin, mii (bidjui)¢(biddjui) rastá sin orohaga 1751:s.



" Láhkačállosa 2. §:ii (bidjui)¢(biddjui) lasahussan ahte ohcci galggai almmuhit iežas " Stáhtaborgárvuođa ", dahje čearddalašvuođa.



Rádji (bidjui)¢(biddjui) Birgenjárgga ja Vuorjánjoga gaskii.



Dalle (bidjui)¢(biddjui) dálá rádji Suoma guvlui, dan guovtti gáibideaddjiriikka Danmárku-Norgga ja Ruoŧa šiehtademiin.



Kolsrud čállá: " Rádji (bidjui)¢(biddjui) dábálaččat ovddeš geavaheami vuođul " (ibid s. 155).



1900:s dolle bására Čuđegiettis ja kr 196,17 (bidjui)¢(biddjui) báŋkui Golbmalohnjárgga- Leaibevuona geidnui (Hanssen 1986: 359).



1917:s (bidjui)¢(biddjui) Čáhcesuolu dán linjái, ja eará gávpogat ja čoahkkebáikkit fas 1921:s (ibid s. 269, 281).



Huksen maŋiduvvui soađi geažil, muhto Vuolit Borssi fápmu (bidjui)¢(biddjui) johtui 1941:s. 1944:s livččii Bajit Borssi dulvadeapmi leamaš gárvvis álggahuvvot, muhto buollima geažil bisánii bargu gaskaboddosaččat (Iversen 1989: 208209).



Eahpádus ja morálalaš oamedovdováivvádus vuhttui borgemánu 7. b. 1929 mielahttočoahkkimis go Magga (bidjui)¢(biddjui) virgái.



Duomus, beaiváduvvon skábmamánu 18. b. 1984, hilgojuvvui earenoamášrievtti gáibádus ja Fosshaug-joavkku boazodoalloriekti nannejuvvui ; seammás go njávdánsápmelaččaide prinsihpalaččat mieđihuvvui boazodoalloriekti, muhto geavatlaš álggaheapmi (bidjui)¢(biddjui) boazodoalloeiseválddiid bargun.



Sámedikki presideantavirgi (bidjui)¢(biddjui) stáhta bálkáregulatiivii, mii ii vástit virggi sisdollui.



Čoahkkimis (bidjui)¢(biddjui) ovdan e.e. Sámedikki bušeahttadárbbut sámi oahpponeavvuide ja oahpahussii obbalaččat.



Dálá bušeahttaproseassaid árvvoštallan Vuosttaš jagiid maŋŋel Sámedikki ásaheami sulástahtii Sámedikki rolla bušeahttaproseassas dábálaš hálddašanorgánaid rolla, namalassii ahte bušeahttaárvalus meannuduvvui departemeanttas ja de (bidjui)¢(biddjui) vejolaččat bušeahttamateriálai.



Fuopmášupmi (bidjui)¢(biddjui) dalle ovddimustá vuoigatvuhtii gaikut iežas doaibmi stáhtas áibbas eret.



Go Ruoŧa ja Danmárkku-Norgga rádji (bidjui)¢(biddjui) jagis 1751, dáhkidedje riikkat lasáhusa (kodisilla) rádješiehtadussii, mas sápmelaččat galge beassat johtalit duovdagiid gaskka jagiáiggiid mielde.



Rádjemearrideamis (bidjui)¢(biddjui) maiddái ahte ii oktage galgga máksit vearu guovtti riikii.



Dát ášši (bidjui)¢(biddjui) veaháš duogábeallái dan botta go šiehtadallamat dahkkojedje.



Maŋŋil go boazoguohtunkonvenšuvdna (bidjui)¢(biddjui) fápmui jagis 1919, lea boazodoallu oalát nuppástuvvan.



Konvenšuvdnateavttas leat ollu evttohusat maid ulbmilin lea nannet árbevirolaš doaibmamálliid maid lea leamaš váttis doalahit miehtá 1900 logu, gitta dan rájis go riikarádji (bidjui)¢(biddjui).



Maiddái dát bargoevttohus (bidjui)¢(biddjui) šiehtadallamiid vuođđun ja dagahii ahte ášši ain ovdánii.



Stuorradiggedieđáhusas strukturpolitihka birra lei Sámedikkis garra vuostemiella dasa ahte rahpat strukturerema jovkui gaskal 11 ja 15 mehtera, ja Sámediggi ii lean duhtavaš dainna go ráđđádallamat Sámedikkiin boatkanedje ovdal go dieđáhus (bidjui)¢(biddjui) ovdan.



Oassin alit oahpu kvalitehtaoiđastusa čuovvoleamis (bidjui)¢(biddjui) jagi 2002 ovdan sierra stuorradiggedieđáhus sámi alit oahpu ja dutkama birra, Sd. dieđ. nr. 34 (2001 – 2002).



Maiddái dát bargoevttohus (bidjui)¢(biddjui) šiehtadallamiid vuođđun ja dagahii ahte ášši ain ovdánii.



Vaikko dasa (bidjui)¢(biddjui) stuora ruhta, de lea prográmma ávki oppalaččat leamaš oalle unni, gč. Norut NIBR raportta 2003:5.



Jagi 2000 doaibmaplánas (bidjui)¢(biddjui) 6 975 000,- ruvnno doaibmaguovlluide.



Seammás (bidjui)¢(biddjui) ovdan NOU 2007: 14 Samisk naturbruk og rettssituasjon fra Hedmark til Troms, mas leat máŋggalágan historjjálaš duogáščielggadeamit.



Mearrádus (bidjui)¢(biddjui) vuođđun vuosttaš konsultašuvnnain gieldaministariin golggotmánus.



Diehtojuohkin Máhttolokten – Sámi birra (bidjui)¢(biddjui) maiddái Sámedikki neahttasiidduide ja Sámi oahpponehttii.



Čavččabeallái buorránii bargodilli veaháš go sadjásaš ossodatdirektora (bidjui)¢(biddjui) virgái ovtta jahkái, ráđđeaddivirgái (bidjui)¢(biddjui) olmmoš, julev- ja lullisámegielkonsuleanttat álggiiga virggiide, ovdakántuvrii ja arkiivi (bidjui)¢(biddjui) olmmoš virgái ja oahpahusossodagas sirdojuvvui okta bargi giellaossodahkii.



1999:s (bidjui)¢(biddjui) 20 100 000 ru fondii, ja 2001:s fas 18 130 000 ru..



Oassálastima mihttomearri lei juohkit dieđuid sámi diliid ja Sámedikki birra, erenoamáš deaddu (bidjui)¢(biddjui) čalmmustuhttit ahte Sámedikki doaimma váldoáŋgiruššan leat sámi nissonat.



Hálddašanovddasvástádus (bidjui)¢(biddjui) Sámediggái.



Mandáhtas (bidjui)¢(biddjui) vuođđun ahte joatkkabargu galggai leat nationála proseassan, ja ahte galge leat plánenprosedyrat mat galge sihkarastit ahte julevsámi beroštumit čielggaduvvojit ja leat mielde digaštallamiin.



2006:s (bidjui)¢(biddjui) 3 pst. dorskejoavkoeriin dorskefeastonuohttefanasjovkui ja guovlluearreortnegii gis biddjojedje gaskal 15 ja 21 mehtera ja gaskal 21 ja 28 mehtera konvenšuvdna ealla riddofatnasat.



Ollislaš oassi mii (bidjui)¢(biddjui) guovlluearrái lei 3 484 tonna oppalaš Norgga earis, mii lea 212 700 tonna dorski.



Seammás (bidjui)¢(biddjui) ovdan NOU 2007: 14 Samisk naturbruk og rettssituasjon fra Hedmark til Troms, mas leat máŋggalágan historjjálaš duogáščielggadeamit.



Mearrádus (bidjui)¢(biddjui) vuođđun vuosttaš konsultašuvnnain gieldaministariin golggotmánus.



Diehtojuohkin Máhttolokten – Sámi birra (bidjui)¢(biddjui) maiddái Sámedikki neahttasiidduide ja Sámi oahpponehttii.



Stuorradiggedieđáhusas strukturpolitihka birra lei Sámedikkis garra vuostemiella dasa ahte rahpat strukturerema jovkui gaskal 11 ja 15 mehtera, ja Sámediggi ii lean duhtavaš dainna go ráđđádallamat Sámedikkiin boatkanedje ovdal go dieđáhus (bidjui)¢(biddjui) ovdan.



Maiddái dát bargoevttohus (bidjui)¢(biddjui) šiehtadallamiid vuođđun ja dagahii ahte ášši ain ovdánii.



1999:s (bidjui)¢(biddjui) 20 100 000 ru fondii, ja 2001:s fas 18 130 000 ru..



Oassálastima mihttomearri lei juohkit dieđuid sámi diliid ja Sámedikki birra, erenoamáš deaddu (bidjui)¢(biddjui) čalmmustuhttit ahte Sámedikki doaimma váldoáŋgiruššan leat sámi nissonat.



Hálddašanovddasvástádus (bidjui)¢(biddjui) Sámediggái.



Jagi 2000 doaibmaplánas (bidjui)¢(biddjui) 6 975 000,- ruvnno doaibmaguovlluide.



Maiddái dát bargoevttohus (bidjui)¢(biddjui) šiehtadallamiid vuođđun ja dagahii ahte ášši ain ovdánii.



Hálddašanovddasvástádus (bidjui)¢(biddjui) Sámediggái.



Mandáhtas (bidjui)¢(biddjui) vuođđun ahte joatkkabargu galggai leat nationála proseassan, ja ahte galge leat plánenprosedyrat mat galge sihkarastit ahte julevsámi beroštumit čielggaduvvojit ja leat mielde digaštallamiin.



Vaikko dasa (bidjui)¢(biddjui) stuora ruhta, de lea prográmma ávki oppalaččat leamaš oalle unni, gč. Norut NIBR raportta 2003:5.



Ráđđehus joatká maiddái 3 miljovnna kruvdnosaš juolludemiin girjebussiid investeremiidda ja máŧasdoallamii mii (bidjui)¢(biddjui) bušehttii diimmá giđa reviderejuvvon našunálabušeahta meannudeami oktavuođas.



Danne (bidjui)¢(biddjui) 1997 10-jagi vuođđoskuvlla sámi oahppoplánain garradet gáibádus dieđuid gaskkusteapmái sámi diliid birra buot áigeguovdilis fágasurggiin.



Dan sadjái go našunála oahppoplánat ledje gárvásat jagi ovdal go váldojedje atnui, de šattai áigodat gaskal dohkkeheami ja ovdal go váldojedje atnui hui oanehaš daid sámi oahppoplánaide, ja dat (bidjui)¢(biddjui) fápmui ovdalgo atnui váldin njuolggadusat ledje gárvásat.



Áigodat gaskal go loahpalaččat gárvvistuvvui O97S ja áigodat go atnui váldin (bidjui)¢(biddjui) johtui dagahii ahte máŋggas muhtin dain “ ođđa ” sámi suohkaniin eddo.



Maŋŋá go OM06S (bidjui)¢(biddjui) johtui lea fylkkasuohkan šaddan eanet systemáhtalaččat čuovvut mielde skuvllaid sámegieloahpahusa.



Sii dihtet ahte váhnemat ja oahppit Girkonjárggas leat dovddahan duhtameahttunvuođa go váilot oahpaheaddjit ja go sámegieloahpahus (bidjui)¢(biddjui) dakkár áigge go ii heiven nu bures.



Suohkan lei áigá juo ovdal Máhttolokten álggaheami ráhkadan guovtte-dásat hálddašeami, mii praktihkas dagahii ahte skuvlahálddahus ii šat jotkojuvvon leat sierra ovttadahkan, muhto (bidjui)¢(biddjui) ráđđealbmá vuollásažžan.



Dás (bidjui)¢(biddjui) sámegiella čálahábmen bákkolaš fágaid vuollái bienalaš bajilgovaiguin mii galggai čađahuvvot fágas nugo ovdamearkka dihte lei dahkkon dárogielfágas.



Klemet Erland Hætta evttohus (bidjui)¢(biddjui) ovdagotti evttohusa vuosttá.



Ekonomihoavda luobai 31.08.01, ja váldorehketdoalli (bidjui)¢(biddjui) sadjásaš ekonomihoavdan.



Kássakanturbargi sirddii sadjásažžan skuvlakantuvrii juovlamánus, ja su sadjái (bidjui)¢(biddjui) olmmoš.



Sivvan lassáneapmái lea go 2. jahkebealis sáddejedje suohkanlaš divvadiid nu maŋŋit ahte máksináigemearri (bidjui)¢(biddjui) ođđajagimánnui 2002.



Jienasteamis (bidjui)¢(biddjui) Anton Dahl evttohus sátnejođiheaddji evttohusa vuostá.



Jienasteamis (bidjui)¢(biddjui) sátnejođiheaddji evttohus Anton Dahl evttohusa vuostá.



Netto premiespiehkasteapmi 2004 dagái kr 156 ' ja (bidjui)¢(biddjui) gokčat ovdalaš goluid kr 222 '.



Plánaevttohus (bidjui)¢(biddjui) dasto almmolaš geahčadeapmái.



Láibedáigi (bidjui)¢(biddjui) stuora dáigegárrái, ja láibo gitta 20 láibbi hávil.



Oassi ávjjiin (bidjui)¢(biddjui) stáhkáide dálvái, main vižže dađistaga go lei dárbu.



Guhkiduvvo Fylkkaplána 2008-2009 (bidjui)¢(biddjui) fylkkadikki ovddii geassemánus 2007.



Suoidnemánus (bidjui)¢(biddjui) bargui prošeaktabargi gii galgá hábmet foruma sisdoalu.



Borgemánus (bidjui)¢(biddjui) bargui prošeaktabargi gean bargu lea hálddašit ossodaga viidáset huksema.



Golmma jahkásaš Interreg-joatkkaprošeakta (bidjui)¢(biddjui) johtui borgemánus 2015:s.



Stuorra oassi ØK-registreremiin dahkkojedje ovdal 1978, dalle go ođđa kulturmuitoláhka (bidjui)¢(biddjui) fápmui 100 jagi ráfáidahttinrájiin sámi kulturmuittuid dáfus.



Eavttuhus 8, rievdadus, s. 34 (bidjui)¢(biddjui) ráđi árvalusa vuostá.



Sámediggi mearridii áššis 38/96/38 njuolggadusaid maid fápmuibidjanbeaivemearrin (bidjui)¢(biddjui) 01.01.97, gč. čuoggá 3.5 njuolggadusain.



Njuolggadusat oažžut stipeandda rivde skuvlajagi 2003/2004/2003, de (bidjui)¢(biddjui) stipeanda golmma dássái gos leat golbma iešguđet supmii.



Ođđa mánáidgárdeláhka (bidjui)¢(biddjui) fápmui jagis 1996.



1997 s rievdaduvvui namma ja nuoraidruoktu (bidjui)¢(biddjui) Finnmárkku fylkagieldda ruhtadanplánii jagiide 1998 - 2001.



Eavttuhus 1 (bidjui)¢(biddjui) Sámediggeráđi árvalusa vuostá.



Nils Thomas Utsi (bidjui)¢(biddjui) virgái prošeaktajođiheaddjin.



Dát evttohus (bidjui)¢(biddjui) ovdan miessemánus 2000:s, fargga jagi áigi.



Jagi 2000 doaibmaplánas (bidjui)¢(biddjui) 6 975 000,- ruvnno doaibmaguovlluide.



Maid lea Sámediggeráđđi bargan Stuorradikki govttolaš buhtadusohcamušaid meannudeami oktavuođas, mii (bidjui)¢(biddjui) Stuorradikki ovdii ovdal geasseluomu?



Mii leimmet vuordán, ahte ášši galggai čielgat sámediggeráđi doibmiiálginjulggaštusas, mii (bidjui)¢(biddjui) Sámedikki ovdii golggotmánu 16. b. 2001, gos almmatge ii daddjo earágo ahte: “ Sámediggeráđđi čujuha dasa ahte sápmelaččat eai leat geasage addán dahje mieđihan iežaset árbevirolaš guovlluid geasage.



Sámediggeráđđi árvalus, (bidjui)¢(biddjui) goalmmát evttohusa vuostá.



Ođđa mánáidgárdeláhka (bidjui)¢(biddjui) fápmui jagis 1996.



Sjøfossen elfápmorusttet, lahka Sunddasjoganjálmmi (Sundsfjordelva) Gildeskåla gielddas Norlándda fylkkas, (bidjui)¢(biddjui) doibmii 1950:s.



Nu go gažaldagas boahtá ovdan, de (bidjui)¢(biddjui) jahkásaš rámma golmma jagi badjel gitta 1999 radjái stádabušeahtas 1 miljon ruvnnu doaimmaide nannet ja várjalit Oarjevuona ássama ja barggolašvuođa.



2003 reviderejuvvon bušeahta (bidjui)¢(biddjui) 100 000 ruvnno politihkalaš álgagiidda, poasta 22 Erenoamáš doaibmagolut.



Árvalus 1 mearriduvvui ovttajienalaččat ja árvalus 2 gessojuvvui ja (bidjui)¢(biddjui) mearkkašupmin.



01.01.04 rájes (bidjui)¢(biddjui) várrepresideantta bálká vuođđun ráđđelahtuid ja joavkojođiheaddjiid bálkkáid meroštallamii, gč. Sámedikki politihkalaš dási njuolggadusaid, kap. 2.1 ja 2.3.



Gohččun beaiváduvvon 10.11. 2005 áššelisttuin dohkkehuvvui oktan liigeáššiin 064/05/064, maid bargiidbellodaga sámediggejoavku áirras Egil Olli ovdanbuvttii, ahte Wiebke Synnøve Slåttsveen sirdojuvvo ruovttoluotta Plána- ja finánsalávdegoddái nu mo válgalávdegoddi lea evttohan, (bidjui)¢(biddjui) áššelistui maŋemus áššin gaskavahkku juovlamánu 07. b. 2005.



Dán jagi (bidjui)¢(biddjui) 34,3 miljon ruvnno fondii ja dain lea 27,4 miljon ruvnno čadnon.



Čoahkkin (bidjui)¢(biddjui) Osloi, ea. ea. vai besset doallat čoahkkima riikkarevišuvnnain.



Diehtojuohkin Máhttolokten – Sámi birra (bidjui)¢(biddjui) maiddái Sámedikki neahttasiidduide ja Sámi oahpponehttii.



Mearrádus (bidjui)¢(biddjui) vuođđun vuosttaš konsultašuvnnain gieldaministtariin golggotmánus.



Sámedikkiin ledje guokte konsultašuvnna ovdal go dieđáhus (bidjui)¢(biddjui) ovdan.



Stuorradiggedieđáhusas strukturpolitihka birra lei Sámedikkis garra vuostemiella dasa ahte rahpat strukturerema jovkui gaskal 11 ja 15 mehtera, ja Sámediggi ii lean duhtavaš dainna go ráđđádallamat Sámedikkiin boatkanedje ovdal go dieđáhus (bidjui)¢(biddjui) ovdan.



Láhka oktan láhkaásahusain (bidjui)¢(biddjui) doibmii ođđajagemánu 1. b. 2009.



Bušeahttabargovugiid evttohus (bidjui)¢(biddjui) Sámediggái maŋŋel.



Giellaiskkadeapmi (bidjui)¢(biddjui) DOFFINii ja almmuhuvvui 28.3.2011.



Giellaguorahallan (bidjui)¢(biddjui) ja almmuhuvvui DOFFIN – neahttabálvalusas 28.3.2011.



Prošeakta (bidjui)¢(biddjui) johtui 2011:s.



Fága- ja diibmojuohku ohppiide geain lea oahpahus sámegillii lea digaštallojuvvon máhttodepartemeanttain go Máhttolokten- sámegiella (bidjui)¢(biddjui) johtui ja diibmolasiheamis 2008:s.



Go máhttolokten – Sámegiella (bidjui)¢(biddjui) johtui 2006:s de deattuhii departemeanta ahte dát ii leat oahpponeavvoreforbma, ja Sámedikki politihkalaš áŋgiruššama maŋŋil juolluduvvui 1 miljovdna lassin Sámediggái Máhttolokten – Sámegiella oktavuođas.



Odne, 6 jagi maŋŋil go skuvlareforbma Máhttolokten (bidjui)¢(biddjui) johtui, lea dilli nu ahte eai vel gávdno sámegielat oahpponeavvut ođđa oahppoplána mielde.



Das (bidjui)¢(biddjui) deaddu sámi giellaoahpahussii ja gáiddusoahpahussii, ja maiddái mo galgá geavahit árbevirolaš máhtu ealáhushutkanohppui vuođđoskuvllas ja joatkkaoahpahusas.



Deaddu (bidjui)¢(biddjui) sámegieloahpahussii ja gáiddusoahpahussii, ja mot váldit atnui árbevirolaš máhtu entreprenevravuođa bokte vuođđoskuvllas ja joatkkaoahpahusas.



Evttohus 3 (bidjui)¢(biddjui) ráđi evttohusa sadjái ja dohkehuvvui 29 jienain 2 jiena vuostá.



Miessemánus 2008:s (bidjui)¢(biddjui) Geađgebatjávrri bartaguovllu reviderejuvvon regulerenplána almmolaš dárkkisteapmái.



Kampánja (bidjui)¢(biddjui) johtui guovvamánu 26. b. ja Sámediggi lea veahkehan juohkit dieđuid kampánja birra.



Norga searvvai Eurohpalaš ekonomalaš ovttasbargosurggiin go EEO-šiehtadus (bidjui)¢(biddjui) fápmui 1994:s.



Sámediggeráđi bealis (bidjui)¢(biddjui) fokus bargodokumeanttaid čuovvoleapmái.



Evaluerenbargu (bidjui)¢(biddjui) johtui suoidnemánu 1.b.2015, ja mihttu lea ahte evaluerenraportta lea válmmas skábmamánus 2015.



Raporta (bidjui)¢(biddjui) ovdan golggotmánus daid davviriikkalaš departemeanttaide main lea ovddasvástádus oahpahusas.



geillagoahtie ásaheapmái, ja beaivválaš jođiheaddji (bidjui)¢(biddjui) virgái 2008 čavčča, muhto guovddáš doaibmagođii albmaláhkái easka 2009:s.



Maŋŋel 1998, go 1992 Eurohpalaš guovlluid dahje unnitlogugielaid lihttu (Giellalihttu) (bidjui)¢(biddjui) formálalaččat fápmui Norgga giellapolitihkas, de lea Norgga eiseválddiin geatnegasvuohta áiggis áigái addit raportta Eurohparáđi Generalčállái sámegielaid dili birra Norggas.



girkodepartemeantta viđat oasseáigeraporttas Eurohparáđi ministtarráđđái, mii lea dahkkon eurohpalaš Giellalihtu oktavuođas mii (bidjui)¢(biddjui) fápmui 1998:s (FAK.



Sámi giellaovttasbarggu ođasmahttin (bidjui)¢(biddjui) johtui badjel vihtta jagi áigi.



Danin vuođđuduvvui Sámi vuoigatvuođalávdegoddi ja (bidjui)¢(biddjui) bargat čielggadeames dákkár vuoigatvuođaid.



Boares busse (bidjui)¢(biddjui) eret mannan vahku maŋŋil 11 jagi doaimma.



Láhkaásahus ođđa almmolašvuođaláhkii mearriduvvui golggotmánu 17. b. 2008 ja (bidjui)¢(biddjui) doibmii ođđajagemánu 1. b. 2009.



Sámi báikenammanevvohat (bidjui)¢(biddjui) Sámediggái.



Sámi giellaovttasbarggu ođasmahttin (bidjui)¢(biddjui) johtui badjel vihtta jagi áigi.



2013 čavčča (bidjui)¢(biddjui) ođđa mánáidgárdeoahpaheaddjioahppu johtui.



48 Sámi giellaráđđi anii dien reaiddu viidásit ja almmuhii loguid jahkedieđáhusas movt dat lea ovdánan, dassážii go ráđđi (bidjui)¢(biddjui) Sámedikki vuollái 2002 ja rievdaduvvui Sámedikki giellastivran.



Seammás (bidjui)¢(biddjui) fleksibilitehta dan ektui man galle áirasa galget válljejuvvot guđege biires.



2008 (bidjui)¢(biddjui) johtui Sámi válgadutkanprográmma mas Norgga dutkanráđđi lea váldoruhtadeaddji.



2008 ovddas duođaštedje vuollel čuođi sávzza massán boraspiriide, meroštallojuvvon buhtadus (bidjui)¢(biddjui) badjelaš 800 eallái.



Buoridan dihte rekrutterema sámi oahpaheaddjeohppui Sámi allaskuvla, de geahččalii Sámi allaskuvla lávdadit oahpaheaddjeoahpu vuosttaš jagi Gáivutnii ja Detnui, seammás go Sámegiela lohkanbadjeoahppu (bidjui)¢(biddjui) oassin oahpaheaddjeoahpus.



Maŋŋil go ovttastahtte dutkanráđiid (geahča 1.1), de ovttastahttuiga humanisttalaš ja servodatdieđalaš dutkamat seamma suorgái, sámi dutkama áŋgiruššan maid (bidjui)¢(biddjui) ovtta sadjái.



Vásáhusat dutkanfierpmádagain, dutkanovttasbargguin ja gaskkusteapmi sisriikkalaččat ja davviriikkalaš dásis guorahallui, ja (bidjui)¢(biddjui) fuomášupmi dutkanpolitihkalaš mihttomeriide ja hástalusaide sihke dutkanprošeavttain ja fierpmádatovttasbargguin.



Go earreortnet ásahuvvui 1990:s, (bidjui)¢(biddjui) gaskamearálaš dorskesálaš maŋemus 3 jagi vuođđun earrejuohkimiidda.



(bidjui)¢(biddjui) deaddu iešguđetlágan sámi ásahusaid, kulturaktevrraid ja kultursuorggi ovddideapmái, ja dillái mas dat leat.



deaddu (bidjui)¢(biddjui) sámegieloahpahussii ja gáiddusoahpahussii, ja mot váldit atnui árbevirolaš máhtu entreprenevravuođa bokte vuođđoskuvllas ja joatkkaoahpahusas.



Fága- ja diibmojuohku ohppiide geain lea oahpahus sámegillii lea digaštallojuvvon máhttodepartemeanttain go Máhttolokten- sámegiella (bidjui)¢(biddjui) johtui ja diibmolasiheamis 2008:s.



Mearrádus (bidjui)¢(biddjui) vuođđun vuosttaš konsultašuvnnain gieldaministtariin golggotmánus.



Stuorradiggedieđáhusas strukturpolitihka birra lei Sámedikkis garra vuostemiella dasa ahte rahpat strukturerema jovkui gaskal 11 ja 15 mehtera, ja Sámediggi ii lean duhtavaš dainna go ráđđádallamat Sámedikkiin boatkanedje ovdal go dieđáhus (bidjui)¢(biddjui) ovdan.



Go suohkanrádji ođđasit áiggi (bidjui)¢(biddjui) Unjárgga (Nesseby) ja Čáhcesullo gaskal, de (bidjui)¢(biddjui) ge dat juste dakko (Niemi 1983: 190).



Ovdal go (bidjui)¢(biddjui) proavás ámmáhii, lei son kapellána Kárášjogas.



Dáiddáriid dilli lea maid sakka hedjonan dan rájes go (bidjui)¢(biddjui) Sámedikki vuollái, logai dáiddár Synnøve Persen ja čujuhii earret eará dasa go Sámediggi ii čuvvon dáiddárorganisašuvnnaid rávvagiid doalahit fágalávdegottiid



Dát visot (bidjui)¢(biddjui) lassin dábálaš SND-ruđaide ja juhkkojuvvui fitnodagaid álggaheapmái ja prošeavttaide dan njealji nuppástuhttinsuohkaniiguin Kárášjogas, Guovdageainnus, Deanus ja Porsáŋggus.



De (bidjui)¢(biddjui) fylkka ala juohkit daid ruđaid viidásit suohkaniidda, ja suohkan fas galggai geavahit daid ruđaid gosa orui darbu.



Soai ráhkadeigga diehtočájáhusa ja Alan (bidjui)¢(biddjui) ráhkadit dieđuid álbmogiid birra árktalaš guovlluin.



Go ođđa skuvlarefoarbma vuođđoskuvlii Norggas (bidjui)¢(biddjui) johtui, dagahii dát ahte gávdnojit unnit dohkálaš oahppogirjjit go ovdal refoarbma klássaide.



Ođđa refoarbma mii (bidjui)¢(biddjui) johtui dán skuvlajagi rájes, lea dagahan ahte gávdnojit unnán oahppogirjjit mánáide geat lea refoarbma klássain.



Guovdageainnu suohkana oasseplánas (bidjui)¢(biddjui) dát guovlu almmolaš ulbmiliid váste, viesuide ja gávppiide.



Gilvinplána mearrádus (bidjui)¢(biddjui) fápmui 1.1.1998, ja guoská buot eanandolliide geat ohcet buvttadandoarjaga.



Dan ferteje dahkat dan geazil go Per Inge Eira (bidjui)¢(biddjui) eret šiljus.



Diibmá (bidjui)¢(biddjui) eret spábbačiekčamis maŋŋel go cielai spábbačiekčan duopmára seamma interneahttasiidduin.



Bargolávdegoddi (bidjui)¢(biddjui) johtui mii galggai geahčadit mii lei dáhpáhuvvan dán oktavuođas.



Mánná (bidjui)¢(biddjui) lihti sisa ja bálkestuvvui merrii.



Ja ii lean ge guhka ovdal son (bidjui)¢(biddjui) báhpa virgái.



Mánnodaga borgemánu 17. beaivvi (bidjui)¢(biddjui) vuosttaš geađgi báikái, gosa Guovdageainnu ođđa dearvvašvuođaguovddáš šaddá.



Váikko mánnodaga (bidjui)¢(biddjui) ge vuosttaš geađgi dán vistái, de álget bargguid sullii guovtti vahkku geahčen.



Son áššáskuhttojuvvui ja (bidjui)¢(biddjui) giddagassii guovtti mánnui miessemánus 1996 « s. Dál lea Álttá suohkanriekti čealkán duomu áš šis, ja Sara ja su fitnodat Isan Guovdageainnus vuittii ášši.



Sivvan dasa ahte ohcet ođđa suohkanbáhpa Guovdageidnui, lea dat go geasset (bidjui)¢(biddjui) Guovdageainnu suohkanbáhppa Ola Berg Lyngmo eret báhpavirggistis bismariiddu geažil.



Earenoamážit guoská dát guovlluidovddidanfondii (DU-doarjja) Finnmárkui - Finnmárkku earenoamáš dili geažil - ja go Statens Fiskarbank (bidjui)¢(biddjui) SND vuollái de šattai eanet deaddu Davvi-Norgga rámmaide.



Maŋŋil 96-97 dálvvi, go olu bohccot jápme nealgái, (bidjui)¢(biddjui) johtui bargu gávnnahit movt boazodoallu buoremusat galgá gierdat heajos jagiid.



Ráđi plána NSRa rievdadus evttohusaiguin (bidjui)¢(biddjui) jienasteapmái Bargiidbellodaga, Guovddášbellodaga ja Sámi Válgalihtu oktasaš evttohusa vuostá.



Árvalus (bidjui)¢(biddjui) ovdan Stuoradiggái 1962 is.



Ja buot buollašeamos almmolaš mihtidemiin lea Guovdageainnus, gos (bidjui)¢(biddjui) ođđa buolašolahus (rekorda).



– Sámi oahppoplána (bidjui)¢(biddjui) johtui sámegielat oahppogirjjiid haga, čállá ee. Todal reivves suohkanii, ja joatká: – Dál eai leat makkárge sámegielat oahppogirjjit mat leat dohkkehuvvon ođđa oahppoplána ektui.



Ruvddiide (bidjui)¢(biddjui).



Áššin lei Inga Julie Buljo, gii (bidjui)¢(biddjui) barggustis eret.



Kamera Maŋŋebárgga (bidjui)¢(biddjui) kamera Bieskenjárgga šalddi vuollái.



Dieđu geažil (bidjui)¢(biddjui) johtui trippeldieđiheapmi buot heahteveahkeásahusaide, ja buollinčaskadeaddjit ja politiijat ollejedje jođánit buollin sadjái, lohká Mikalsen, gii ieš lei doppe.



– Sámedikki reviderejuvvon bušeahtas geassemánu dievasčoahkkimis (bidjui)¢(biddjui) prošeaktaálggaheapmái vuorasolbmuid lohkan- ja čállinveahkkái 250 000 ruvnnu, muittuha Sámedikki várrepresideanta Laila Susanne Vars ovdal čujuha Ávvira artihkkalii Sámedikki bušeahttasuođđanáššái maŋŋebárgga Ávviris, mas Ann-Mari Thomassen lohká NSR:s leat vuordámušat ráđđái čuovvolit sin máŋggajagáš bušeahttaevttohusa.



Mannan vahkku (bidjui)¢(biddjui) šilta Bådådjo boađáldahkii mas gávpoga namma čuožžu sámegillii, dárogiel " Bodø " šiltta vuolábeallái.



Lossa beaivi Hámmárfeastta gávpogii lea ásahuvvon heahtejoavku, ja gieldda sátnejođiheaddji leage son guhte jođiha joavkku mii ovddetbeaivvi (bidjui)¢(biddjui) johtui.



Norga buvttii ovdan iežas vuosttaš raportta 1999, ja 2002 (bidjui)¢(biddjui) Norgga nubbi raporta ovdan.



Olahus (bidjui)¢(biddjui) 65 kilo luohkás ja lahttu lea 201,17 mehtera.



Buorre šillju Sámi Heargevuodjin Lihtu jođiheaddji, Mikkel Per Sara, lohká Mázes lei buorre gilvalanšillju mii sáhttá váikkuhan ahte « Visa » lea časkán guktii máilmmiolahusa mii (bidjui)¢(biddjui) Guovdageainnus árabut dán dálvvi.



Go (bidjui)¢(biddjui) nu mearehis bajás, de in sáhtán dan dohkkehit, go olmmoš ii šat ipmir maidege, šuohkiha son.



– Seamma olmmoš Politiijaid bargojoavku mii (bidjui)¢(biddjui) doibmii Gáivuona billistemiid geažil, váruhit ahte lea seamma olmmoš mii visot bahádaguid lea bargan Gáivuonas.



Son deattuha ahte vaikko sáhttá leat lossat dáinna lágiin oažžut lebbejuvvot váivves vásáhusaid, de lea su mielas hui buorre go dákkár guorahallanbargu (bidjui)¢(biddjui) johtui.



Giddagasas Diibmu 3.55 (bidjui)¢(biddjui) 23-jahkásaš dievdu giddagassii.



Dat dagahedje ahte earit galge juhkkojuvvot nuvttá guolásteddjiide, muhto jus galggai sáhttit oažžut eari de (bidjui)¢(biddjui) mearri man olu dorski fertii unnimusat bivdán ovtta jagis, jagiin 1987:s 1989 rádjái.



Nieiddat ja nieiddat Lávlunjoavkku namma Máze Nieiddat (bidjui)¢(biddjui) dalle go joavku álggahuvvui ja lea bisson dovddusin Sámis dan rájes.



Liikka dolvo Deanu dearvvašvuođaguovddážii ja Deanu gieldda heahtejoavku (bidjui)¢(biddjui) johtui.



Searvegotteráđđi bivddii 2007 girkoverdde bidjat ášši searvegotteráđi áššelistui, dat (bidjui)¢(biddjui) skábmamánu 15. b. 2007 čoahkkimii.



Diibmá (bidjui)¢(biddjui) ođđa rohpi ja divoduvvui veaháš siste.



Go ON:a álbmotvuoigatvuođalávdegoddi dulkui mearrádusa, (bidjui)¢(biddjui) vuođđun ahte álgoálbmoga árbevirolaš ealáhusat – omd. boazodoallu – lea oassi sin kultuvrras maiddái oalle ođđaáigásaš hámiin ja go geavaha teknihkalaš veahkkeneavvuid.



Justa ovdal go fanasearrovuogádat (bidjui)¢(biddjui) johtui 1988-1990 logus, de gárvii son váldofága barggu Uhca Liidnavuona mearrasámi giláža birra.



Jiellevári 23-jahkásaš bárdni gii mannan vahkkoloahpa (bidjui)¢(biddjui) rájusgiddagassii go navdojuvvui ahte son lea jámas cábmán moarsis lea dál luitojuvvon friddja, eaige politiijat navdde šat su dahkat makkárge vearredagu.



Kárášjoga sámepolitihkkarat gáibidedje mannan vahkku ahte Sámediggi bargagoahtá sámi mánáid dilli mánáidsuodjalusa hálddus, maŋŋel go kárášjohkalaš mánná váldui iežas fulkkiid luhtte, ja (bidjui)¢(biddjui) dárogielat biebmoruktui.



Son deattuha ahte vaikko sáhttá leat lossat dáinna lágiin oažžut lebbejuvvot váivves vásáhusaid, de lea su mielas hui buorre go dákkár guorahallanbargu (bidjui)¢(biddjui) johtui.



Son lei suohkanbáhppa Guovdageainnus go (bidjui)¢(biddjui) eret ámmáhis.



Diibmu 3.55 (bidjui)¢(biddjui) 23-jahkásaš dievdu giddagassii.



Nuortasámi Musea stivrajođiheaddji, Øystein Nilsen (olgeš bealde) go čiehkageađgi (bidjui)¢(biddjui) diimmá borgemánus.



- Riikka dálkkádatdigaštallamis (bidjui)¢(biddjui) ollu deaddu dasa ahte olbmot fertejit geahpedit biilavuodjima.



sotnabeaivvi go Hámmárfeastta hárjeheaddji Odd-Karl Stangnes (bidjui)¢(biddjui) eret šiljus maŋŋá go cielahii duopmára.



Dievdu (bidjui)¢(biddjui) giddagassii ja boahtá váidojuvvot go leat veahkálašvuođa čájehan almmolaš bálvalusolbmo vuostá.



Maŋŋá eatnis jápmima oarbbesgánda (bidjui)¢(biddjui) lahta ala Báđožis, suomabeale deanu bajábeale Leavvajoga.



Sotnabeaivvi (bidjui)¢(biddjui) áltálaš Yngve Suhr ovddasčuožžun, pastorin, Guovdageainnu hellodatsearvegoddái.



(Allmänna Idrottsklubben) fánssat preassakonferánsii ja vuosttildedje dan go Rickard Norling (bidjui)¢(biddjui) eret.



Dan beaivvi rájes go sámi vuoigatvuođaid bargu duođas (bidjui)¢(biddjui) áššelistui, leat vuosteluohkát leamaš máŋga, ja vuoittahallamat seammá.



Stáhta ii nagodan jávkadit sámegiela badjelaš 100 jagi dáruiduhttinpolitihkain, muhto go sámegiella (bidjui)¢(biddjui) oahpahusgiellan, de lea giella hedjonan ja hedjonan.



– Diđiidet go dii ahte sámi álbmotbeaivi dáhton (bidjui)¢(biddjui) seamma dáhtonii go guovvamánu 6. beaivvi jagi 1917, dalle go sápmelaččat miehtá Sámi čoahkkanedje Troandimii.



Dušše goabbat stággui (bidjui)¢(biddjui) stobu luhtte vuogga.



Ávvir maiddái (bidjui)¢(biddjui) olggos Rátkin Hoteallas, máid eaiggáduššá Transun Travel, go galggaimet oažžut ságaide bargiid doppe.



Kárášjoga nuortabeali ja oarjjabeali johtolagaide (bidjui)¢(biddjui) gaskaboddosaš rádji 2004:s.



Stuoradiggedieđáhusas, mii almmuhuvvui 1992:s, nammaduvvui teáhter našunálateáhteriin, muhto 2002:s (bidjui)¢(biddjui) teáhter Sámedikki vuollái.



Lávlunjoavkku namma Máze Nieiddat (bidjui)¢(biddjui) dalle go joavku álggahuvvui ja lea bisson dovddusin Sámis dan rájes.



Dan ođđa oahppoplánas (bidjui)¢(biddjui) sámi kulturmáhttu dasto juohke fágii ja danin ii lean šat dárbu dán sierranas fágan.



Dat dagahedje ahte earit galge juhkkojuvvot nuvttá guolásteddjiide, muhto jus galggai sáhttit oažžut eari de (bidjui)¢(biddjui) mearri man olu dorski fertii unnimusat bivdán ovtta jagis, jagiin 1987:s 1989 rádjái.



Dálá sámediggepresideanta Egil Olli (bidjui)¢(biddjui) ovttajienalaččat vuosttažin dán golmma suohkana oktasaš listui.



Garra giehtaspeažžumiin (bidjui)¢(biddjui) son vuosttažin Bargiidbellodaga 2009 sámediggeválggaid válgalistui.



Dát analysajoavku (bidjui)¢(biddjui) johttui 2007:s ja sin bargu ii leat ráhkadit statistihkaid, muhto gávdnat ovddeš statistihkaid sámi diliid birra ja buktit mearkkašumiid daidda.



Danne (bidjui)¢(biddjui) Ávvira doaimmaheaddji olggos čoahkkimis dainna ákkain ahte dát čoahkkin lea dušše bargočoahkkin masa Varsi dáhttu ságastallanráfi.



Falleheapmi filbmejuvvui ja (bidjui)¢(biddjui) " youtube " interneahttasiidduide rámi dihte.



• Kárášjoga nuortabeali ja oarjjabeali johtolagaide (bidjui)¢(biddjui) gaskaboddosaš rádji 2004:s.



Prošeakta (bidjui)¢(biddjui) johtui danin go Mátta-Sámi guovlluin leamaš máŋga riidoášši gaskal boazodoalu, gieldda ja fylkka.



– 2001:s (bidjui)¢(biddjui) dát proseassa johtui go ledje leamaš máŋga areálageavaheami riidoášši gaskal boazodoalu ja earáid, nu mo gieldda ja fylkka, muitala Gjønnes.



Dasa (bidjui)¢(biddjui) johtui nammačoaggin ja álbmot oaivvildii sis ii leat sámi varra suonain.



Finnmárkkulága oktavuođas 2005:s maid Stuoradiggi meannudii, (bidjui)¢(biddjui) ráđđehussii gáibádus ahte galget čielggadit sámiid ja earáid guolástanvuoigatvuođaid Finnmárkku rittuin.



Dat mii anihuvvon šat masage, (bidjui)¢(biddjui) duŋgái vái luondu daid jávkadii.



Stuorámus lávki lei goit go riddoguovllulávdegotti čilgehus ja árvalus (bidjui)¢(biddjui) ovdán.



Su historjá (bidjui)¢(biddjui) agibeaivái gitta norgalaš-jugoslavialaš ustitvuođabargui go girječálli Per Hansson 1970:s almmuhii Mamma Karasjok.



Nuba (bidjui)¢(biddjui) johtui interimstivra, gaskaboddosaš namain " Mat fra Finnmark " dahje sámegillii " Finnmárkku biebmu ", mii doallá ásahančoahkkima Strommavuonas Kongsfjord guosseviesus geassemánu 2. ja 3. beaivvi.



Dađi bahábut (bidjui)¢(biddjui) son Suoma telefunfierpmádahkii njuolga, gos bođii diehtu ahte nummar ii leat anus.



Boahtteáiggis ferte nannejuvvot báikkálaš hálddašeapmi Finnmárkkus, easka dalle leat beassan ‹ ‹ hearrán iežamet dállui › › máid dajai dalá Justiisaministtar go Finnmárkkuláhka (bidjui)¢(biddjui) fápmui.



Earret eará (bidjui)¢(biddjui) maiddái filbma Facebook siidduide mainna čájehedje man hejot muhtun sirkusat meannudit elliid mat lea sin háldduin birra jagiid.



Fylkalávdegoddi celkkii mánná ii galgga máhcahuvvot ruovttoluotta sámi biebmoruktui go lea nu guhká juo leamaš doppe gosa (bidjui)¢(biddjui).



Dálá rádjá (bidjui)¢(biddjui) sullii čuođi jagi áigi.



Šiehtadallamiin gaskal YS-K ja YS ii leat ovttaoaivilvuohta gáibádusain ja bargoheaitta (bidjui)¢(biddjui) johtui mannan bearjadaga.



Šiehtadallamiin gaskal YS-K ja YS ii leat ovttaoaivilvuohta gáibádusain ja bargoheaitta (bidjui)¢(biddjui) johtui mannan bearjadaga.



Finnmárkkuopmodagas (bidjui)¢(biddjui) čakčat ođđa ortnega johtui mii guoská fuođđobivdui.



Mánnodaga (bidjui)¢(biddjui) Suoma dievdu rájusgiddagassii njealji vahkkui, anne ii beasa vuolgit Norggas eret ovdal go ášši gárvvistuvvo ollásii, ja son lea maid dan ieš dohkkehan dan.



– Sámedikki reviderejuvvon bušeahtas geassemánu dievasčoahkkimis (bidjui)¢(biddjui) prošeaktaálggaheapmái vuorasolbmuid lohkan- ja čállinveahkkái 250 000 ruvnnu, muittuha Sámedikki várrepresideanta Laila Susanne Vars ovdal čujuha Ávvira artihkkalii Sámedikki bušeahttasuođđanáššái maŋŋebárgga Ávviris, mas Ann-Mari Thomassen lohká NSR:s leat vuordámušat ráđđái čuovvolit sin máŋggajagáš bušeahttaevttohusa.



Innovašuvdna Norga ii juolludan njuolggo ruđa hotealla huksemii, muhto go dat (bidjui)¢(biddjui) oassin stuorit mátkeealáhus doaimmas de ožžo dasa ruđa.



Dieđu geažil (bidjui)¢(biddjui) johtui trippeldieđiheapmi buot heahteveahkeásahusaide, ja buollinčaskadeaddjit ja politiijat ollejedje jođánit buollin sadjái, lohká Mikalsen, gii ieš lei doppe.



Borgemánu 29. beaivvi 2010 (bidjui)¢(biddjui) Guovdageidnui báhppa, Bjarne Gustad, bissovaš virgái.



Romssas (bidjui)¢(biddjui) muhtin almmái 20-jagiin giddagassii go lei menddo gárremiin.



Goanstarássešillju, maid Romssa faláštallansearvi (TIL) skeŋkii Guovdageidnu, (bidjui)¢(biddjui) čakčat Báktevárrái.



Dasa ii leat biddjon ruhtaortnet ovdal go (bidjui)¢(biddjui) stáhtabušehttii.



Nieida váldui mielde politiijastašuvdnii ja (bidjui)¢(biddjui) arestii.



Duogáš áššái lea go dubmehallon almmái ođđajagemánus muhtin olgobáikkis Kárášjogas (bidjui)¢(biddjui) olggos giddenáiggi dihte.



Vuosttaš govva Sara Victorias (bidjui)¢(biddjui) juo badjelaš vihtta mánu áigi.



Liikka dolvo Deanu dearvvašvuođaguovddážii ja Deanu gieldda heahtejoavku (bidjui)¢(biddjui) johtui.



Guovdageainnu suohkana ja NAV sosiálabálvalusa ja gárrenvuođaeastadeaddji bargi, Berit Helene Gaino lea ođđajagimánu dán jagi álgán bargui, ja vuosttaš bargomearri mii sutnje (bidjui)¢(biddjui) lea dahkat gárrenvuođaeastadeaddji doaibmabijuid ja dikšunplána.



ČUOJANASAT: Festivála jođiheaddji Anna Näkkäläjärvi (bidjui)¢(biddjui) iskat čuojahit semináras árbevirolaš Suoma čuojanasa, mii sulastahttá dánáigásaš klarineahta, man Anna láve čuojahit.



Stuimmit ledje alimusas ođđajagemánu 14. beaivvi 1981, dalle go stuorámus politijoavku, mii goassige lea čohkkejuvvon maŋŋil nuppi máilmmisoađi Norggas, (bidjui)¢(biddjui) Sávvonii čorget eret dulvadeami vuosttaldeddjiid.



Jagi 1991 rájes oažžugođii stáhtadoarjaga ja 2002:s (bidjui)¢(biddjui) teáhter Sámedikki vuollái.



Almmái gii áittii, váldui politiijaide ja (bidjui)¢(biddjui) giddagassii.



Maŋŋebárgga (bidjui)¢(biddjui) kamera Bieskenjárgga šalddi vuollái.



– Dáiddaorganisašuvnnat ja Sámediggehálddahusas (bidjui)¢(biddjui) bargojoavku, mii ráhkadii raportta man vuođul dál leat njuolggadusat evttohuvvon sisaoastinortnegii.



Prošeakta Lihkkoguolli – Lykkefisken maid Finnmárkkuopmodat lea álggahan, (bidjui)¢(biddjui) dán jagi Suohpatjávrái Guovdageidnui, gos Kautokeino Jeger-og fiskeforening (KJFF) doalai oaggungilvvu mánáide ja nuoraide.



Son barggai ge Kárášjoga mánáidsuodjalus áššiin mas bártnáš váldui eret sámi ruovttus ja boazodoalu gullevašvuođas ja (bidjui)¢(biddjui) dáčča biebmoruktui.



Dát (bidjui)¢(biddjui) dohko dan dihte go GPS-čeabetbáddi áiggi mielde heaitá doaibmamis, ja nu sáhttet albasa fas gávdnat radiosáddenrusttega bokte.



Vuolgga Kárášjot´ Listui (bidjui)¢(biddjui) Kárášjoga Sámiid Searvvi miellahttočoahkkimis 23.02.11.



« Bargoalmmuhus » (bidjui)¢(biddjui) siidui mánnodaga vahkku áigi ja sotnabeaivve- eahket ledje juo sisaboahtán 320 ohcamuša gos 640 olbmo háliidit ođđa álbmotlahttuvuođa.



Ikte, golggotmánu 28. beaivvi, (bidjui)¢(biddjui) 13 tonna stuorra luonddugeađgi guovdu Kárášjoga márkana, mii galgá leat vuođđu Bigán Ovllá ja Báltto Sámmol bázzái maid dáiddár Aage Gaup lea hábmemin duon guokte beakkán kárášjohkalaččaide muitun.



Árja (bidjui)¢(biddjui) olggos.



Son dagai jorgalusa kristtalašvuhtii ja (bidjui)¢(biddjui) eret siidda servodagas.



Julia ii beassán čohkkát searválaga eará ohppiiguin ge, muhto su beavdi (bidjui)¢(biddjui) maŋábeallái oahpaheaddji.



Go son (bidjui)¢(biddjui) eret barggus, de vižže politiijat su ja dolvo su doaktáriid lusa.



Almmái (bidjui)¢(biddjui) giddagassii ja politiijat jearahallet go lea čielgan.



Ortnet álggahuvvui 2004:s ja de lei geahččalanprošeakta mii lihkostuvai hui bures ja 2008:s de (bidjui)¢(biddjui) bissovaš doaibman.



Dalle (bidjui)¢(biddjui) eaktun ahte konsearnas galget doaimmat máŋgga guollevuostaiváldinbáikkis Finnmárkkku rittus.



Finnmárkoláhka (bidjui)¢(biddjui) fápmui 2005:s, ja dan olis ásahuvvui muhtun jagiid maŋŋel Finnmárkokommišuvdna, mii kárte ja čielggada sámiid ja muđui eará ássiid vuoigatvuođaid Finnmárkkus.



Eira lohká hui somán go (bidjui)¢(biddjui) dakkár namma, go dat namma čuovvu ovddos guvlui vaikko man guhká.



nna álggahit ruvkedoaimma fas 1984 rájes, (bidjui)¢(biddjui) konsešuvdnaeavttuide ahte galge čorget go doaibma loahpahuvvui.



Doaibmaplána oktan doaibmalisttain (bidjui)¢(biddjui) maiddái 2015-2018 bušehttii.



Easka stáhtapietisma áiggis 1700-logus (bidjui)¢(biddjui) árja ovddidit miššovnna



Dan maŋŋil geađgi (bidjui)¢(biddjui) fasttain sadjásis gáivvo ovdii.



Sii bággejedje su julggiid láhkkiide, ruovdi (bidjui)¢(biddjui) su čeahpáha birra,



Go resursat juhkkojedje jagi 2007 bargoplána olis, de (bidjui)¢(biddjui) Árran julevsáme guovddásjii ja Gáldu – Álgoálbmotvuoigatvuođaid gelbbolašvuođaguovddážii barggu man ulbmilin lea ovddidit oktasaš standárddaid ekonomalaš doaimmaide davviguovlluin álgoálbmogiid ektui.



Man sisa farao rumaš (bidjui)¢(biddjui) go lei jápmán.



Bargu (bidjui)¢(biddjui) johtui jagi maŋŋá.



Dát árvideames dagai ahte son (bidjui)¢(biddjui) giddagassii ja loahpas gillái jápminduomu ja russii návlejuvvui.



Thomas Von Westen lei báhppa, ja son (bidjui)¢(biddjui) virgái Troandimii.



41 Ođđa miššuvdnadoaibma (bidjui)¢(biddjui) johtui go norgalaš báhpa Hans Egede 1720:s oaččui gonagasas lobi álggahit miššondoaimma Ruonáeatnamis.



Son (bidjui)¢(biddjui) de Jehova organisašuvnna gonagassan.



Dalle lei heivvolaš ahte mišuneren čavggai sámis, ja Thomas Von Westen (bidjui)¢(biddjui) dán bargui.



Instituhtta (bidjui)¢(biddjui) Guovdageidnui.



ALKU-fidnu (bidjui)¢(biddjui) johtui 29.6.2007 ja dan doaibmaáigodat nohká 31.3.2009.



Stáda oahppokantuvra Finnmárkkus (bidjui)¢(biddjui) 1999/2000/1999 jahkemolsumis hálddašit ja láhčit IKT-vuđđosaš gáiddusoahpahusa davvisámegielas vuođđoskuvlla ohppiide, ja ...



Daláš áiggi oahpaheaddjeoahppu sámi guovlluid várás álggahuvvui olggobealde dan mii dál daddjo sámegiela hálddašanguovlun, seminárain mii (bidjui)¢(biddjui) Trondenes stiftii jagis 1826.



Tromssa Sámeskuvla álggahuvvui jagis 1983 Haraldvollen meahcceskuvllas Málatvuomis, stádadoarjagiin skuvlii ja internáhttii, ja (bidjui)¢(biddjui) Málátvuomi gieldda vuollásažžan.



Dalle (bidjui)¢(biddjui) Mussira joatkkaskuvlii lullisámegiella, Hábmira joatkkaskuvlii julevsámegiela ja Skánit joatkkaskuvlii davvisámegiela - šiehtadusain Tromssa fylkkain: ” Nordlándda ohccit geat hálidit davvisámegiela nubbingiellan, B-giellan dahje C-giellan meannuduvvojit seamma dásis go Tromssa ohccit sisaváldimis Skánit joatkkaskuvlii, jus sidjiide ii gávdno sullasaš fálaldat Nordlánddas.



Ovdaolmmožin (bidjui)¢(biddjui) eananvuovdinkommišuneara, dahje hoavda.



Stuorra oassi sáhtii leat ng. veahkkefuottar mii (bidjui)¢(biddjui) liemasruitui.



Dás (bidjui)¢(biddjui) gáibádussan ahte čáhci galggai eatnama čuovvut, dahje nuppi láhkái daddjon: Son, geas lei eana, oaččui buođđut ja golgadit.



Mearridanváldi (bidjui)¢(biddjui) dalle bismagotti dássái, ja suoma- ja sámegiela geavahus gildojuvvui.



Maŋit jagi juovlamánus vuođđuduvvui Sápmelaš duodjárat ja 1975 ođđajágimánus (bidjui)¢(biddjui) registarii.



Láđđi (bidjui)¢(biddjui) dušše násttiid vuollai.



Oahpaheddjiide (bidjui)¢(biddjui) garra deaddu oahpahit nasisttalaš ideologiija, muhto dása bođii garra vuosteháhku.



1920:s (bidjui)¢(biddjui) ges Magnus Bremer hoavdan.



Munno sámi jođiheaddji ja oahpaheaddji Per Fokstadain albma sámi nuoraidskuvlla plána, (bidjui)¢(biddjui) duššin agálaš vuorkái.



Dat (bidjui)¢(biddjui) Svanvikii Báhčaveajis, Báhčaveaijoga gáddái, dat lei Suoma ja Norgga gaskasaš rádjejohka.



Ovdal go rádji (bidjui)¢(biddjui) gaskal Ruošša ja Norgga 1826:s ledje golbma dain, Njávdán, Báhčaveadji ja Beahcán, nu gohčoduvvon oktasašguovllut, maid goappaš riikkat gáibidedje.



2012 giđa sis lei diehtojuohkinbeaivi rektoriidda ja muhtun oahpaheddjiide Mátta-Várjjaga guovlluskuvllain ja seamma jagi čakčat lei dáin skuvllain oktasaš plánenbeaivi Njávdámis gos váldodeaddu (bidjui)¢(biddjui) nuortalaččaide.



Erenoamáš lei baicca dat ahte dákkár oahpaheapmi min bajásčuvgehuvvon eatnamis (bidjui)¢(biddjui) johtui easka 1960-logu loahpageahčen.



1937:s go oahpaheaddji Løining heittii gielddaruhtadoallevirggis, de Rønbeck oaččui virggi, ja doaimmai guokte jagi, ja dalle son (bidjui)¢(biddjui) bargui ođđa virgái Finnmárkku fylkkagálvoháhkan ásahussii (Finnmark fylkesforsyning), mas son ovdánii válddálažžan ja hoavdan maŋŋá soađi.



1947:s bođiime fas ruovttoluotta Kárášjohkii, gos Rønbeck (bidjui)¢(biddjui) kanturhoavda- ja livnnethoavdavirggiide.



Son (bidjui)¢(biddjui) dasto virgái, vaikko stivra mieđihii ahte ohcci nr. 2:s lei « alit ja viidát oahppu ja moanat jagiid bargan fidnoskuvllas ».



Go joatkkaoahpahusláhka (bidjui)¢(biddjui) doibmii 1.1.1976, de galge buot ovddeš gymnásat, fidnoskuvllat ja gávpeskuvllat gohčoduvvot joatkkaskuvlan.



1988:s biddjojuvvui boazodoalloskuvla Oahpahusdepartemeantta vuollái ja (bidjui)¢(biddjui) oktii joatkkaskuvllain.



Stuoramus rievdadus bođii joatkkaoahpahuslágain, mii mearriduvvui 1974:s ja (bidjui)¢(biddjui) fápmui 1976:s.



Dalá maŋŋil soađi, de (bidjui)¢(biddjui) Eanadoallodepartemeanttas jođihit duodjái gullevaš áššiid.



Giella (bidjui)¢(biddjui) jođánit eret, dárogiella bođii sadjái.



Son lei sullii 20-jahkásaš go (bidjui)¢(biddjui) virgái ja šattai bargat oahpaheaddjin lagabui 40 jagi.



Vuosttaš oahpaheaddji dárogielat mánáide (bidjui)¢(biddjui) virgái 1849:s, gitta dassážii lei Mátta-Várjjat čielga sámi skuvlabiire, mas buot oahpaheaddjit ledje sápmelaččat ja oahpahus lei ollásit oaivvilduvvon sápmelaččaide.



Muhtin áigodagain (bidjui)¢(biddjui) sudno oahpahus oktii Guvžajávrri skuvlla sámegiel fálaldagain, dalle nieidda guovttos vácciiga Goađáin Guvžajávrái.



Sámi joatkkaskuvlla ovdánahttin (bidjui)¢(biddjui) dastánaga máŋga jagi maŋosguvlui.



Sierra áddejupmi (bidjui)¢(biddjui) dasa ahte julev- ja lullisámegielagat, geain ii lean Finnmárku-sámegiella ruoktogiellan, galge beassat heivehuvvon dásis váldit davvisámegiela dárogiel siidogiela sajis – praktihkas amasgiela dásis.



Dárogiela ja rehkenastima dáfus (ja eŋgelasgiela, go dat fága (bidjui)¢(biddjui) buot skuvllaide) lei vearrát.



50-logus heaittihuvvojedje dat eará skuvllat, go juo lei sadji dan ođđa guovddáš skuvllas, masa joatkkaoahppu maiddái (bidjui)¢(biddjui).



Sin searvvis gii oaččui barggu doppe lei erenoamášpedagoga Øivind Haaland, sutnje dat (bidjui)¢(biddjui) Loabát guovddášskuvla erenoamáš ovddasvástádussan.



Sverre Eriksen (bidjui)¢(biddjui) oahpaheaddjin 5 diibmui ja veahkkebargin 12 diibmui vahkkui.



Váhnemiidda šattai dehálažžan oažžut ovdan ahte sámegiella lei sin ruovttugiella, ja dan doahpagii (bidjui)¢(biddjui) mihá eanet ja eará sisdoallu go das livččii galgan.



Mánáidgárdeláhka ja dan rámmaplána (bidjui)¢(biddjui) fápmui ođđajagimánu 1. b. 1996 [ 4 ].



Dáinna lágain (bidjui)¢(biddjui) sámi dilli vuohččan oassin almmolaš dokumentii mii lei sámi mánáidgárddiid váste.



Easka 1969:s (bidjui)¢(biddjui) cealkka skuvlaláhkii mii attii lobi báikkálaččat mearridit skuvlla giela, de čállui: « Mánáide geaid váhnemat geavahit sámegiela beaivválaš hupmangiellan, galgá addot oahpahus sámegielas go váhnemat gáibidit dan.



De šattai Girko- ja oahpahusdepartemeanta Christianias [ 13 ] doaimma bajimus eiseváldin, ja bismagoddi, mii galggai doaibmat eanas sápmelaččaid guovdu, (bidjui)¢(biddjui) Alstahaugii, ja maŋŋil Romssa gávpogii.



2003:s son (bidjui)¢(biddjui) virgái Sámedikki oahpahusossodahkii, doppe son bargá ain.



Dasto mun válden dan golbma gova Mázii, ja John André beasai válljet guđe sturrodaga hálidii, ja dat (bidjui)¢(biddjui) girjái.



1745:s Ole Isachsen (bidjui)¢(biddjui) virgái skuvlameasttirin olggut suohkanii.



Foandda namman šattai Finnefondet (Sámefoanda), muhto dat fargga galggai maiddái láddelaččaid (kvenaid) dáruiduhttima váste [ 8 ] Fondii (bidjui)¢(biddjui) 1921:s eará namma, Særbidragene for landsfolkeskolen i Finnmark, Finnmárkku birasbáikkiid álbmotskuvllaid erenoamáš ruhtadoarjja ja dat namma lei das gitta 1950-logu rádjái.



Go Olsen luobai Jáhkogohpis 1920:s, de Pavel Anderssen (bidjui)¢(biddjui) virgái internáhttahoavdan.



Asbjørn Anderssen (bidjui)¢(biddjui) virgái jođiheaddjin.



Go dat rievddai ruvdnon 1875:s, de (bidjui)¢(biddjui) 1 speciedalera árvu 4 ruvdnon.



Knud Leem (bidjui)¢(biddjui) skuvlaovdačuožžun, ja buoret ja dohkálaččat olmmái ii livčče máhttán gávdnot.



Oahpaheaddji ja sátnejođiheaddji Sverre Dølvik, Mátta-Várjjagis, (bidjui)¢(biddjui) gaskaboddosaš skuvladirektevran Finnmárkui 01.02.1945.



Dan áigodagas (bidjui)¢(biddjui) NS-oahpaheaddji Toralv Tveiten virgái gaskaboddosaččat.



Oahpaheddjiide (bidjui)¢(biddjui) garra deaddu oahpahit nasisttalaš ideologiija, muhto dása bođii garra vuosteháhku.



Stuorámus oahpaheddjiidorganisašuvdnii, Norgga oahpaheddjiidsearvái, (bidjui)¢(biddjui) hirdahoavda Orvar Sæther ođđa jođiheaddjin.



Oahpaheaddjit ledje bargguset dihte njunnošis das geaidda (bidjui)¢(biddjui) garra deaddu nasifiseret servodaga, muhto akšuvnnain sii baicca šadde vuosteháhkobarggu symbolan.



Dakka maŋŋel oahpaheaddjiskuvlla (bidjui)¢(biddjui) Henrik Kvandahl virgái Divttasvutnii.



Rádji (bidjui)¢(biddjui) ja mearriduvvui 1751:s.



Dakka maŋŋelaš (bidjui)¢(biddjui) maid Harald Lindbach virgái religiuvdna- ja sámegieloahpaheaddjin.



Skuvladirektevra ráhkadii ollislaš plána dasa mot Finnmárkku skuvlaásahusat galge fas huksejuvvot ođđasit, ja plána (bidjui)¢(biddjui) fylkkadiggái 1946 suoidnemánu.



[ 21 ] Nášuvnnalaš veahkki vaháguvvan guovlluide (Nasjonalhjelpen til de skadelidte distrikter) lei vuođđudus man hálddašanráđđi, Administrasjonsrådet, ásahii 1940:s, mii (bidjui)¢(biddjui) nasisttaid stivrra vuollái 1942:s.



Thomas von Westen-báhppii (bidjui)¢(biddjui) bargun jođihit sápmelaččaid mišuneren- ja čuvgehusbargguid.



Sámi seminarista Per Persen Holm oaččui dieđu 1861:s ahte son (bidjui)¢(biddjui) dušše gaskaboddosaš oahpaheaddjin Unjárgii.



, rievdadusguovlu-namahus (bidjui)¢(biddjui) namahussan guovlluide gos orui ábuheame golahit Finnefoandda ruđaid.



Oahpaheaddjiskuvla oaččui 1968:s viimmat bistevaš sámegieloahpaheaddji virggi, ja Nils Jernsletten (bidjui)¢(biddjui) virgái.



Muhto de 1971:s juo (bidjui)¢(biddjui) son sámegielvirgái gieskat ásahuvvon Romssa universitehtii.



1920:s (bidjui)¢(biddjui) ges Magnus Bremer hoavdan.



Munno sámi jođiheaddji ja oahpaheaddji Per Fokstadain albma sámi nuoraidskuvlla plána, (bidjui)¢(biddjui) duššin agálaš vuorkái.



Dat (bidjui)¢(biddjui) Svanvikii Báhčaveajis, Báhčaveaijoga gáddái, dat lei Suoma ja Norgga gaskasaš rádjejohka.



Danne go ámtaskuvla (bidjui)¢(biddjui) bistevažžan nu guhkás fylkka lulágeahčái, de háliide ásahit skuvlla maiddái davágeahčái fylkka.



Ii lean lohpi earáige muosehuhttit dahje givssidit, dalle maid (bidjui)¢(biddjui) dan báhkka čihkii čuožžut dahje suorpmaide huškojuvvui.



Doppe galggai oahppat biibbalvearssaid ja máhttit dan bajiloaivvi, ja jus ii máhttán dan de (bidjui)¢(biddjui) eret skuvllas ja fertii ođđasit geahččalit nuppi jagi fas.



Dat lei 1 milliuvnna, beali Eanandoallodepartemeanta bušeahtas ja bealli Gielddadepartemeanttas, ja dat (bidjui)¢(biddjui) Boazodoalu Ovdánahttinfondii.



Son (bidjui)¢(biddjui) dávjá skuvlalanjas olggos go ii jeagadan lohkat čuodjalit dahje dadjat dárogillii buorre idit skuvlaolbmái.



1978:s (bidjui)¢(biddjui) son rektorvirgái Skuvvanvári skuvlii.



Dasto (bidjui)¢(biddjui) Johan Huas oahpaheaddjin, guhte ieš lei sápmelaš Moskavuonas eret.



Biires ii doaivumis lean sierra skuvlavisti, ja dat (bidjui)¢(biddjui) Moskaluovtta vuollái go internáhtta doppe válbmanii.



[ 2 ] Ovdal go rádji (bidjui)¢(biddjui) gaskal Ruošša ja Norgga 1826:s ledje golbma dain, Njávdán, Báhčaveadji ja Beahcán, nu gohčoduvvon oktasašguovllut, maid goappaš riikkat gáibidedje.



Go rádji (bidjui)¢(biddjui) 1826:s de meroštalle sihke norgga ja ruošša eiseválddit ahte ortodoksa nuortalaččat gárte ruošša beallái ja luteránalaš davvisápmelaččat norgga beallái.



2012 giđa sis lei diehtojuohkinbeaivi rektoriidda ja muhtun oahpaheddjiide Mátta-Várjjaga guovlluskuvllain ja seamma jagi čakčat lei dáin skuvllain oktasaš plánenbeaivi Njávdámis gos váldodeaddu (bidjui)¢(biddjui) nuortalaččaide.



Jagis 1987 ođđa fápmorusttet (bidjui)¢(biddjui) johtui.



Jagis 1980 (bidjui)¢(biddjui) lávdegoddi guorahallat sihke kultuvrralaš ja vuoigatvuođa áššiid.



Jahkečoahkkima ovdii (bidjui)¢(biddjui) ge evttohus ahte Finnmárkku fylkkasuohkana otnáš sámegielat namma ii leat rievttes namma, ja dan dihte galgá rievdaduvvot Sámieanan fylkan, go dat otnáš namma ii mávsse ii maidege sámegillii.



Lei dábálaččat man sehtui olmmoš lei riegádan, eai fal attaldagat ja beroštumit, mat mearridedje guđe skuvlii oahppi (bidjui)¢(biddjui).



« Dieđalaš » rasisma guovddáš lei Davvi-Eurohpas, ja das (bidjui)¢(biddjui) danin germánalaš nálli hierarkiija bajimussii.



Beaktilvuođagáibádus (bidjui)¢(biddjui) bajábeallai sávaldagaid ahte oahpahus galggai nannet ovttadássásašvuođa ja oahppi persovnnalaš ovdánahttima ja čálggu.



Sámekultuvrra vuostegeahčin (bidjui)¢(biddjui) olggobeale máilbmi, mii namuhuvvui « oarjeriikkaid kultuvran ».



Jagis 1987 ođđa el-fápmorusttet (bidjui)¢(biddjui) johtui.



Jagis 1980 (bidjui)¢(biddjui) lávdegoddi guorahallat sihke kultuvrralaš ja vuoigatvuođa áššiid.



Ievttá beaivvi rájes 1852 (bidjui)¢(biddjui) Ruošša ja Ruoŧa oktasaš rájá gitta.



Jagis 1987 ođđa el-fápmorusttet (bidjui)¢(biddjui) johtui.



Jagis 1980 (bidjui)¢(biddjui) lávdegoddi guorahallat sihke kultuvrralaš ja vuoigatvuođa áššiid.



Spáhka (bidjui)¢(biddjui) láhttái, ja son čálligođii dieđu mobiillain.



Lihtti fas (bidjui)¢(biddjui) seaŋgga vuollái, son ii háliidan šat jurddašit dien.



Muitališgoahtá: okta olmmoš miin gilis eret manai Hammerfestii, (bidjui)¢(biddjui) leatnan.



Na ii han dan rivgusge lean makkárge oahpaid guhte (bidjui)¢(biddjui) bargui, poastta val beassá doalvut gaskkal dáid gili dáluid.



Vuos Áne (bidjui)¢(biddjui) viervágáddái dáčča dállui, ii dieđe songe leažžá go summálit, vai leažžá go ovdalasat juo mearriduvvon.



Áššis (bidjui)¢(biddjui) mearrideaddji deaddu dasa ahte doavtterjournála čuohpadusgovvádus ii čilgen mo doavttir láhttii, ja guđe sihkarvuođanjuolggadusat ledje biddjon eastadit vejolaš guovttebealat vigi maŋŋá go ledje fuobmán vejolaš vigi nuppi bealde jietnabavccanearvvas strumačuohpadusa oktavuođas.



bođii ovdan jurdda, ahte fásta ássiid ja johttisámiid oktavuođa reguleremis (bidjui)¢(biddjui) váldodeaddu suodjalit beroštumiid, mat vurdojuvvojit ekonomalaččat mearkkašit eanemusat guoskevaš áššebeallái ».



Dán dáhpáhusas (bidjui)¢(biddjui) gustojeaddji rájá lagabui mearrideamis vuođđun, ahte « ii galgga juohke soaittáhas geavahus addit boahtteáiggis bissovaš guođohanvuoigavuođa ».



Danin (bidjui)¢(biddjui) Stuorradikki ovdii ávžžuhus čoavdit gažaldaga, boazodoallolága čielggadeaddji rievdademiiguin.



Vrd, maiddái riektegeavada cealkámušaid, omd. Rt. 1968 s. 429, Álttesjávri II - duopmu ", mas bajit árvvoštanrievtti vásttolažžan (bidjui)¢(biddjui) vuođđu, ahte: ...



Fápmui boahtán ođđajagemánu 1. b. 2001 res. vuođul juovlamánu 1. b. 2000 nr 1198 earret §2-5 mii (bidjui)¢(biddjui) fápmui suoidnemánu 1. b. 2001 res. vuođul geassemánu 8. b. 2001 nr 595 § 9-2.



Seammás (bidjui)¢(biddjui) juohke resursašládja dahje geavahanvuohki guovddážii, sierranas geavahanjoavkkuid sadjái.



Dát mearrádus lei formálalaččat gustojeaddjin gitta dassáigo njukčamánu 12. b. 1965 láhka (bidjui)¢(biddjui) fápmui.



Carsten Smith válddahallamis Guolástandepartementii 1990:s (mii departemeanttas (bidjui)¢(biddjui) vuođđun áššemeannudeamis) čuožžu (l. c. s. 198-199):



Alimusrievtti duomu Rt. 1868 olis s. 477 Davvimeara priváhtaalmenneha birra (bidjui)¢(biddjui) vuođđun ahte álbmoga geavahanvuoigatvuohta stáhtaalmennehiin Inderøy fálddis



Vuođđun (bidjui)¢(biddjui) ahte NL 3-12-6 ii gullan stáhta almennehiidda Nordlánddas ja ahte álbmogis ii lean dain makkárge geavahanvuoigatvuohta (murremii).



Dát orru dávisteamen báikkálaš geavada, ja badjelis geardduhuvvon duomusge Rt. 1914 s. 509 (bidjui)¢(biddjui) vuođđun ahte jus lea vátnivuohta ii leat sis geat eaiggáduššet eanadoalu sirdojuvvon 1775-cealkámuša mielde, makkárge sierravuoigatvuohta earáid ovdabealde oažžut olles boaldenmuorradárbbu.



Riekteoaidnu maid Alimusriekti lei bidjan vuođđun prejudisiála mearrádusain (bidjui)¢(biddjui) nappo vuđdosin maŋŋelaš bissovaš geavadii, ja dása gulláge riektemearrideaddji oassi.



" Dasto (bidjui)¢(biddjui) vuođđun ahte rájáid válddahusat merrii fertejedje áddejuvvot gozihanmihttideapmin dahje mihttu mihtádusa viidodagas gáddeguora.



Bolesmeaštára lasáhus Buolbmága gielddastivrra cealkámuššii sihkkut § 2 c (bidjui)¢(biddjui) ovdan, mas son vuosttalda dán ja dadjá dán dáidit " leat okta cealkámuša vuođđomearrádusain go dat geahččala dahkat luossabivddu eanadoalliide lassiealáhussan ".



Danin (bidjui)¢(biddjui) vuođđun ahte jus " dubmehallon navddii iežas lobálaččat sáhttit loddet, ii leat dát čádjádus ainjuo leamaš mohkasteaddji.



Go moniin ja uvjjas gárttai gávppálaš mearkkašupmi (bidjui)¢(biddjui) šlohttii vel dáid riggodagaid vuoigatvuohta, ja maŋŋil lea ladni kommandánta dáid ožžon.



" Juohkehaččas lea lohpi johtalit fatnasiiguin daid čázádagain mat leat jođihahtti luonddus dahje leat dahkkon jođihahtti ovdal dát láhka (bidjui)¢(biddjui) fápmui nu ahte son gii mávssii jođihahttidahkama oažžo oktovuoigatvuođa johtalussii.



(bidjui)¢(biddjui) dihto supmái olles " olmmošlohkui ".



) Maid fertet mearridit lea mii lagat (bidjui)¢(biddjui) dán giellaatnui ja háldduide maid stáhta leat dahkan Finnmárkku eatnamiid ektui.



" Ferte leat hui hearkkes riekteváttisvuođa mo duottar mii ovddeš ruoŧa áddejumi mielde čielgasit dárkojuvvui sámi eatnamin priváhtarievttálaš áddemis, seamma eavttuin (bidjui)¢(biddjui) dáža sorjjasmeahttunvuođa vuollásažžan, maŋŋil lea šaddan stáhta opmodahkan almmá makkárge šiehtadusain gaskal sápmelaččaid ja stáhta, dahje eará riektefámolaš sirdimiin.



Geassemánu 22. b. 1863 lágas (bidjui)¢(biddjui) datte ealga-, sarva- ja mádjitbivdu stáhtaalmennehis eiseválddiide.



1560-jagiid rájes sin vearrogáibideapmi (bidjui)¢(biddjui) gonagasa fálddiide.



Eanalága proseassanjuolggadusaid mielde vihtanušše áššečuoččuheaddjit ahte vuovdi gokko njáskansadji (bidjui)¢(biddjui), sihke ovddeš ja dálá áiggis lei leamaš sin anus eaiggádin (sem æigindar).



Divat (bidjui)¢(biddjui) sidjiide geat bivde guollejávrriid sámeguovlluin, vuos riddolaččaide, 1500-logu loahpageahčen sámiidege.



1809 riikkarádjá (bidjui)¢(biddjui) Geagganeanu mielde, nu ahte Rounala massii sullii beali guovllustis.



* Eai leat vuos makkárge lohkamat dan oktasašorohaga oasi dilálašvuođain mii (bidjui)¢(biddjui) Norgii 1751:s.



Vaikko láhkariekti (bidjui)¢(biddjui) sámeleansmánniin ja badjesápmelaččaiguin (dulka bálkkás, borgemánu 7. b. 1782 geasku, Wessel Berg III), lei guhkin eret ámtamánneorrunvisttis Álttás Ávjovárrái ja Guovdageidnui.



1702 Gávpemearrádusa sadjái (bidjui)¢(biddjui) borgemánu 15. b. 1763 Finnmárkku Almmolaš lohpi (maiddái FAaB:s).



- Go gávppašeapmi luvvejuvvui, buot vearu ja vuoigatvuođaid bearran (bidjui)¢(biddjui) fáldái jahkásaš dikkiide (5.9.1787 mearrádus, 11 art.).



Muhto lea áibbas vissis ahte buot ohcciide gitta 1930-jagiid álgogeahčai (bidjui)¢(biddjui) N, L dahje K mii muitalii leago dáža (N), sápmelaš (L) dahje kveana (K), dahje NL ohcciide geain váhnemat ledje nubbi dáža ja nubbi sápmelaš.



Šiehtadussii (bidjui)¢(biddjui) sierramearrádus ahte ii sáhte luotta ráhkadit riikkageainnus bartii, barta ii galgga adnot vuolggasadjin bivdui ja ii galgga váldit beatnaga áigodagas 1.4 gitta 15.6. ja 15.9. gitta 15.11.



Fuođđoláhka muhtui suoidnemánu 3. b. 1992, nu ahte ođđajagemánu 1. b. 1993 rájes (bidjui)¢(biddjui) báikkálaš fuođđohálddašeapmi gildii.



Miessemánu 26. b. 1972 ggl. cea. mearridii, šiehtadusain Ruoššain, lassi bivdoráddjehusaid, ee. (bidjui)¢(biddjui) bajimus fierbmelohku ja mearriduvvui ahte bivdit firpmiin sáhtte dušše fásta ássit cujuheami mielde, seamma njuolggadusaid mielde go luossabivdosajiid cujuheapmi mearas.



Fápmui boahtán ođđajagemánu 1. b. 2001 res. vuođul juovlamánu 1. b. 2000 nr 1198 earret §2-5 mii (bidjui)¢(biddjui) fápmui suoidnemánu 1. b. 2001 res. vuođul geassemánu 8. b. 2001 nr 595



Vuoruhanlisttas dat (bidjui)¢(biddjui) ovccát sadjái.



– Vielljan (bidjui)¢(biddjui) giddagassii go láittii palestiinalaš eiseváldiid, go eai hálidan ahte parlameantačoahkkimat galget sirdojuvvot TV bokte.



Firuzi (bidjui)¢(biddjui) giddagassii jagis 1997 ja lea das rájes leamaš doppe.



Norgga Boazosápmelaččaid Riikkasearvi (bidjui)¢(biddjui) máŋga lávkki máŋos go muhtin oassi čeahpimus jođiheddjiin dušše.



– Dál borramušguorpmi bisseheami sivvan (bidjui)¢(biddjui) borramušgálvodárkkistusa váilevašvuođa.



Johan Mikkel Sara guđii searvvi go (bidjui)¢(biddjui) goalmmát sadjái, son ásahii Bargiidbellodaga listta.



Maŋŋebárgga son (bidjui)¢(biddjui) ođđasit vurkengiddagassii.



Go ohce doarjaga 1997 « doaimmaide, de (bidjui)¢(biddjui) 1996 « dietnasa vuođđun doarjjarehkenastimis.



Nu gohčoduvvon « Guđát stuorra plána » álggahuvvui 1992 « borgemánu, muhto gaskkalduvai daningo « Čuovgi Lahtu » - lihkádusa jođiheaddji Abimael Guzmán (bidjui)¢(biddjui) giddagassii.



Sosialisttalaš Gurutbellodaga Else Boine evttohusa mielde (bidjui)¢(biddjui) čakčamánu 1. beaivvi áigemearrin árvvoštallamii.



Presideanta Sven-Roald Nystø mieđiha heajos áššemeannudeami leat vuođđun, go dáža dutki (bidjui)¢(biddjui) dahkat Sámi mediaplána ovdabargguid.



Dušše badjelaš mánu maŋŋel go Olof T. Johansson beasai giddagasas, (bidjui)¢(biddjui) ges eará Ruoŧa sámediggepolitihkkar, Lars Jon Allas, giddagassii go lea balahuvvon goddán golbma guovžža Davvi- Ruoŧas.



Lars Jon Allas hálidii namas almmohuvvot go (bidjui)¢(biddjui) giddagassii vai olbmot eai galgga dárbbašit duššiid smiehttat.



Dalle (bidjui)¢(biddjui) guvlui dakkar stahtus, ahte ii oaččo lihkahallot ovdal go ráđđehusa bealis leat mearridan mo gáhttet guovllu.



Mette Brantzeg čállá mannan Min Áiggis ahte ii oktage sápmelaš ohcan Beaivváža hoavdavirggi dalle go Alex Scherf (bidjui)¢(biddjui) virgái.



Sven-Roald Nystø dovddaha ahte heajos áššemeannudeapmi lei vuođđun go dáža dutki (bidjui)¢(biddjui) dahkat Sámi mediaplána ovdabargguid.



Beaivválaš jođiheaddji Astoáiggeortnet (bidjui)¢(biddjui) johtui 1993:s.



Geahččalanáigi (bidjui)¢(biddjui) guovtti jahkái, nu movt áššečuoččaldahttineiseváldit ledje gáibidan.



Muhto liikká (bidjui)¢(biddjui) Roncen-Nigá heaittihanortnegii, mii ii galgga goassege leamaš su ulbmil.



Okta (bidjui)¢(biddjui) internahtii vaikko ii sáhttán kommuniseret, ii oahpaheaddjiiguin, iige internáhtabargiiguin.



Jovnna lei 5 jahkásaš go (bidjui)¢(biddjui) mánáidruktui Rivdolii.



Skohtereaiggát lei TV geahččamin go gulai ahte skohter (bidjui)¢(biddjui) johtui ja vuoddjái.



Ken birra: Son (bidjui)¢(biddjui) fas buohccivissui ovddit sotnabeai-eahkeda.



Son (bidjui)¢(biddjui) loahpas eret.



Luohkkájođiheaddji gii (bidjui)¢(biddjui) luohkkái čakčat, jávkkai olu buozalmasvuođa geažil.



– Son gii álggus virgái (bidjui)¢(biddjui) ii háliidan boahtit bargat go dovddai vuostehagu.



Ole Henrik Gaino, Láhpoluobbalis, dasto geasset (bidjui)¢(biddjui) čorget eret áiddiid.



Easka 1996:s (bidjui)¢(biddjui) dat oaidnemassii dearvvašvuođaguovddážii.



Seamma eahkeda (bidjui)¢(biddjui) dievdu rájusgiddagassii.



Maŋemuš (bidjui)¢(biddjui) rájusgiddagassii, ja dál lea riekti cealkán duomu.



Johan Mathis " Proffen " Gaup (bidjui)¢(biddjui) eret Guovdageainnu Lagasradio váldodoaimmaheaddji-virggis suoidnemánus.



Min sámi suopman (bidjui)¢(biddjui) dalle duođas stuora sámi giellakártii Sámis.



Fidnodat (bidjui)¢(biddjui) johtui 1994:s, ja otná rádjái leat buot rusttegat mat gullet fitnodahkii máksán váili 4 miljon ruvnnu.



) Galle geardde (bidjui)¢(biddjui) ođđa máilmmiolahus dievdduid 5000 m luistemis Olympia Dálvegilvvuin 1998:s?



Áidna háve go son lea vásihan váttisvuođaid lei dalle go (bidjui)¢(biddjui) butkái.



Sámediggi lea váikkuhan nu ahte Oahpahusráđđi (bidjui)¢(biddjui) Sámedikki vuollái, ii ge departemeantta vuollái.



Dán jagáš reviderejuvvon bušeahtas (bidjui)¢(biddjui) 15 miljovdnasaš rámma, man siskkobealde Boazodoallohálddahus sáhttá ráhkadit ealuid unnidain šiehtadusaid.



Ovdalaš Beaivváš sámi teáhtera hoavda Alex Scherpf (bidjui)¢(biddjui) mánnodaga ođđa virgái hoavdan Agder teáhterii.



Gaup lei áššáskuhttán politiijaid go sivaheapmin (bidjui)¢(biddjui) giddagassii maŋŋelgo okta dievdu jámii lahkosis gos songe lei leamaš.



(Mikkel Gaup bilde) Oaččui buhtadusa Neavttár Mikkel Gaup (bidjui)¢(biddjui) diibmá giddagassii ja áššáskuhttui goddán olbmo, vaikko lei áibbas sivaheapmi.



Mannan ohcamušmeannudeamis (bidjui)¢(biddjui) 400.000 ruvdno sierra giellasosiologiija-dutkamii.



Easka guovvamánu 20. beaivvi, dušše logi beaivvi ovdal ohcanáigemeari, (bidjui)¢(biddjui) oahppofálaldat oahppokatalogii.



Miessemánu 1. beaivvi rájes (bidjui)¢(biddjui) rádjá man ollu mánáidgárdesajit ožžot máksit, ja gielddat ožžo dan olis veahki vai nagodit dán čuovvut.



Dan mielde (bidjui)¢(biddjui) hálddahussii 1,6 miljovdna ruvdno.



Maŋŋel go Olav Berg Lyngmo (bidjui)¢(biddjui) eret suohkabáhppan guhtta jagi áigi, de leat Guovdageainnus leamaš 11 sadjásaš báhpa.



Dát mearrádus (bidjui)¢(biddjui) fápmui dakkaviđe, nu ahte dál šaddá suohkan geavahit eanet sadjásaččaid.



Aitto 1998:s (bidjui)¢(biddjui) olles Gáivuotna Sámi ovddidanfoandda guovlun.



23-jahkásaš dievdu (bidjui)¢(biddjui) rájusgiddagassii njeallje vahkkui seamma beaivve go Sis-Finnmárkku diggegoddi goddinduopmu bođii.



Maŋŋá go duopmu váidui, de almmái (bidjui)¢(biddjui) giddagassii viđa jahkái.



60 jahkásáš nisu (bidjui)¢(biddjui) giddagassii go lei muhtin " dveargga " časkan boalsttariin olggos láseráigge.



Nu ahte okta idjavávttavirgi (bidjui)¢(biddjui) fas bušehttii, nu ahte ruovttusorru boarrásat ožžot idjavávttafálaldaga.



Mánnodaga (bidjui)¢(biddjui) 45-jahkásaš kárášjohkalaš dievdu rájusgiddagassii ovtta vahkkui.



Maŋŋel soađi sivahallojuvvojedje máŋga rádjeofelačča leat beahttán riikka ja dutkan sin vuostá (bidjui)¢(biddjui) johtui.



Ovttas-prošeakta (bidjui)¢(biddjui) johtui diimmá geasi ja nohká geassemánu 2007:s.



Guovvamánus (bidjui)¢(biddjui) johtui sin turnea stuora doaluiguin Oslos.



Jagi 2002 (bidjui)¢(biddjui) johtui gávpebivdu gonagasreappáid ektui.



Álgoálbmogiid njunušolmmoš Roy Seseana lea okta sin gaskkas gii (bidjui)¢(biddjui) giddagassii mannan vahkus.



Bargojoavkku jođihangoddi (bidjui)¢(biddjui) justiisadepartementii ja das lei hui bienalaš mandáhtta 7 čuoggáin.



250 000 ruvdno (bidjui)¢(biddjui) geasset Justiisačállingoddái mii meannuda šállobuhtadusaid ohcamušaid, vai meannudeapmi galggai mannat jođáneappot.



Petter A. Olsen (bidjui)¢(biddjui) eret!



Petter A. Olsen (bidjui)¢(biddjui) eret Unjárgga Bargiidbellodaga stivrras.



25-jahkásaš dievdu gii mannan vahku (bidjui)¢(biddjui) háldogiddagassii go lea balahuvvon rohcošan 13-jahkásáš nieiddain lea ain butkáin.



- Olmmái (bidjui)¢(biddjui) rájusgiddagassii 14 beaivái, mannan bearjadaga, duođašta politiijainspektevra Morten Daae Oarje-Finnmárkku politiijaguovllus.



Son lei riegádan Guovdageainnus ja (bidjui)¢(biddjui) sadjásaš oahpaheaddjin 1854:s.



Stahtaelfápmorusttegat ožžo lobi Álttá čázadaga dulvadit g. res. geassemánu 15. b. 1979:s, ja Álttá elfápmorusttet (bidjui)¢(biddjui) doibmii miessemánus 1987:s.



Doaimma rahpamii dárbbašii vel lobi gielddaráđđehusas ja nie byrokratiai golai áigi máŋga mánu ja virgi (bidjui)¢(biddjui) rabasin njukčamánu álggus.



Ášši oaččui stuora media mearkkašumi riikkamediain, earret eará go (bidjui)¢(biddjui) gažaldat riektesihkarvuhtii ja fágaolbmuid luohtehahttivuhtii.



Dán son galgá leat dahkan jagi 2000 rájes gitta dassá go njihtan fuomášuvvui ja almmái (bidjui)¢(biddjui) eret barggustis mannan čavčča.



NBR riikačoahkkin ii čuovvolan ge dan viđa orohaga gáibádusa, muhto celke ahte sidjiide ferte gávdnat čovdosiid dassái ođđa soahpamuš lea sajis, ja « fuoskkodokumeanta » (bidjui)¢(biddjui) dušše mielddusin mearrádussii.



Dat dáhpáhus suhttadii lágideaddji ja Sinchronic ráppe-joavku (bidjui)¢(biddjui) eret dan konsearttas ja maiddái Aronnesrocken doalus mii lágiduvvo boahtte vahkkoloahpa Álttás.



Mannan duorastaga (bidjui)¢(biddjui) Mikkel Issát ja dát 13 eará Farmen oassálasti sierra hoteallalanjaide Kristiansandas gos eai beasa doallat oktavuođa eará olbmuiguin.



Wáltter-Thore // Thor Frette (1918-87) (bidjui)¢(biddjui) prográmmadoaimmaheaddjin ja jođiheaddjin NRK:a Čáhcesullo-kantuvrii 1949:s.



Borgemánu 25. beaivvi dieđihuvvui olmmái láhppon poliitjaide ja ohcan (bidjui)¢(biddjui) johtui.



Lávdegoddi mii (bidjui)¢(biddjui) dan unohis ášši dutkat, almmuhii mannan bearjadaga, beaivvi ovdal doarrumiid, raportta.



« Čielga sámi jienain » áiggun ovddastit sámi álbmoga, lohká Jánoš Trosten boahtte áiggi birra, maŋŋágo (bidjui)¢(biddjui) eret NSR parlamentáralaš jođiheaddji virggis ja guđii NSR.



Dáinná vuođđudanbeavdegirjjiin Anarâškielâ servi (bidjui)¢(biddjui) johtui 4.12.1986.



Málen buot seinniid guvgesvilges ivnniin ja (bidjui)¢(biddjui) áldagasjođas ja loktii láhtti.



Son čilge ahte 1990-loguin dat (bidjui)¢(biddjui) divat geahpádusa boazodoallošiehtadusa sisa, muhto dovddaha ahte dan rájes ii leat dahkkon haddegoargŋumiid ektui mihke.



Álgoálbmot (indigenous people) lea álbmot mii lea orron ovtta guovllus boarraseamus dovddus áiggis, dahje geat orro guovllus go dat (bidjui)¢(biddjui) ovtta stáhta háldui.



- Mun dás sáhtan čujuhit ođđa šibitvárjalan láhkii mas ii leat oba smihtton boazodollui dán heivehit, ja eat ge mii lean oba gullan dán lagas maidege ovdal go de (bidjui)¢(biddjui) doibmii.



Diggegottis áššis (bidjui)¢(biddjui) stuora deaddu dasa ahte olmmái lea vuodján sullii 15 diimmus Drammenis gos vulggii, lihkuhisvuođa báikái, mii lea sullii 150 km.



Ja seammás go jo lei ovdagoddečoahkkin, de (bidjui)¢(biddjui) maiddái minerálaohcanášši áššelistui positiivvalaš áššeguottuin.



Loahpas 70-logus rievddai konvenšuvdna ođđa guohtunšiehtadusain gaskal Stállonjárgga orohaga ja Sárevuomi čearu, dat šiehtadus (bidjui)¢(biddjui) konvenšuvdnii 1984:s.



Guovlu man alde dál lea riidu, lea vel davvelis dan ođđa guohtunráji mii (bidjui)¢(biddjui) 1984:s - máŋga miilla oarjjabealde Norgga ja Ruoŧa riikaráji.



ESS imaštallá earenoamážit dan, ahte vaikko virgái ledje dohkálaš, skuvlejuvvon ohccit vuosttaš ohcamis, de virgi (bidjui)¢(biddjui) vel rabas nuppe geardde.



Erenoamáš lei baicca dat ahte dákkár oahpaheapmi min bajásčuvgehuvvon eatnamis (bidjui)¢(biddjui) johtui easka 1960-logu loahpageahčen.



Árvalus almmuhuvvui ja (bidjui)¢(biddjui) olámuddui buohkaide.



- Ruhtajuolludeapmi (bidjui)¢(biddjui) regionala ovdánahttinčuoggá vuollai.



Sámi vuoigatvuođalávdegoddi (bidjui)¢(biddjui) álggos bargui jagi 1980 s, ja fas nammaduvvui 2001:s čielggadit sámi rivttiid Romssas máttás gitta Hedemárkku rádjái.



Sara lea leamaš boazodolloagronoman Kárášjogas 1989 rájes gitta 2005 rádjái, go eret (bidjui)¢(biddjui).



Jagi 1911 osttii Gumpenjárgga báikki dalá ássi eanabihtá man namma (bidjui)¢(biddjui) jagi 1902 eanavuovdinlága njuolggadusa mielde dušše dárogillii Myrbakken.



dalle ledje buot sámegielat oahpahusa oahppit fárus, olles skuvla (bidjui)¢(biddjui) plánetkeahttá oktii baifáhkka.



Nu gohčoduvvon pan-sámi lihkadus (bidjui)¢(biddjui) johtui jagis 1953:s vuosttaš



Dat albmana maid Lars Ivar Hansena ja Bjørnar Olsena Samenes historie ovdasánis: dát guovtteoasagin báisan girjeplána (bidjui)¢(biddjui) johtui 90 logu beallemuttu maŋŋá.



Dien áigodagas (bidjui)¢(biddjui) sámepolitihkalaš vuođđu Ruoŧas, Suomas ja Norggas davviriikkalaš sámepolitihkalaš prográmmaid bokte mat hábmejuvvoje.



1900 álgogeahčen (bidjui)¢(biddjui) johtui skuvlavuogádat Ruoŧa bealde heivehuvvon johttisápmelaččaid dárbbuide (Gaup 2006).



Muđui ledje oassálastit nugo Sámiid Vuorká-Dávvirat, Siida - nammasaš duodjeoahppo- ja ahtanuššanguovddáš Guovdageainnus, Duoddje Guovddáš ja Jår ' galæd ' dji Fanasgiettis, Ságat - aviisa dassážii go Odd Mathis Hætta (bidjui)¢(biddjui) eret doaimmaheaddjivirggis 1974:s, oahppit ja sin searvvit Sámi álbmotallaskuvllas Johkamohkis ja maiddái sámerádiot Norggas, Ruoŧas ja Suomas.



Maŋŋá kriminála ášši mii čadnui ruhtaniktimii 2003 (bidjui)¢(biddjui) son giddagassii.



Eavttuhus 3 (bidjui)¢(biddjui) Sámediggeráđi árvalusain vuostálagai.



Gieskat (bidjui)¢(biddjui) maiddái ođđa alit ráđđehusa ráđđehus-julggaštus ovdan, dokumeanta mas mii viimmat juobe muhtin muddui ge beassat oaidnit makkár sámepolitihka Erna ja Siv háliidadeaba ovddidit.



Doppe (bidjui)¢(biddjui) ovdan nu ahte sápmelaččaide mearkkaša dát: « leat dahje ii leat ».



Stuoradiggedieđáhusas Samedikke doaimma birra, mii Stáhtaráđđái (bidjui)¢(biddjui) mannan bearjadaga, bođii ovdan ahte Stuoradiggi hálida eambbo válddi addit Sámediggái.



Go maŋŋil rievdadedje jagis 1949, de bidje Sálašvákki ja Nieidavuovddi – Vuovlenjuni eret, ja fas Markeneset (bidjui)¢(biddjui) eret konvenšuvdnaguohtumin jagis 1972.



Hui lagaš fuolki petit - artihkkalii, mii lea oanehebbo go koseriija, ja mii ii láven adnot seammá dehálažžan go eará bihtát áviissas, de danin (bidjui)¢(biddjui) unnit bustávaiguin, mas namma (petit) vuolgá.





Son dadjá ahte Sámediggi berre (heaittit)¢(heaitit) stoahkame indiánárin.



Son aivve njoalui iežas njálmme birra, iežas goike baksamiid, iige nagodan (heaittit)¢(heaitit) njoallumis.



Go leat unnánat geat girdet dán geainnu, ja go áin lea vejolašvuohta seaivut Áltái árabut bearjadaga, de (heaittit)¢(heaitit) fálaldaga mii dál lea maŋŋit eahkes.



Ii (heaittit)¢(heaitit) barggu.



Ovddádusbellodat oainnat áiggošii sihkastit stuora oasi stáhtabušeahtas, nu go heaittihit doarjagiid sámi mánáidgárddiide, sámi aviissaide, heaittihit Sámeálbmotfoandda, (heaittit)¢(heaitit) Sámedikki, beliin unnidit sihke boazodoallošiehtadusa ja Boazodoallohálddahusa ruhtadeami, heaittihit boranávdebuhtadusaid ja ollu eará sámi kulturulbmiliid sihkastit eret stáhtabušeahtas.



Norgga njunuš politihkkárat galggašedje sihtat Statoila (heaittit)¢(heaitit) doaimma guovllus, oaivvilda Beaska_Niillas, gii lea Norgga_Sámiid_Riikkasearvvi ja SámiÁlbmot bellodaga Sámediggeáirras.



– Mii maiddái áigut ságastallat Gaske-Nøørjen Samienskovle, danin_go ráđđehus rihkku ovttasbargošiehtadusa go stáhtabušeahtas árvalit (heaittit)¢(heaitit) sámeskuvlla, dadjá Thomassen.



Norgga_Sámiid_Riikkasearvvi ja SámiÁlbmot bellodaga Sámediggeáirras oaivvilda, ahte stáhta galggašii sihtat Statoila (heaittit)¢(heaitit) doaimma Alberta guovllus Kanadas.



Son oaivvilda ahte muhtinat fertejit (heaittit)¢(heaitit) doaluin.



Son lea maid leamaš hárjeheaddji Nordlys A joavkkus, muhto bargu válddi beare olu áiggi ja fertii (heaittit)¢(heaitit).



Nu sárdnidii bivnnuhis Keskitalo sárdnestuolus gii fertii gohččut rumašgielain riikkačoahkkima oasseváldiid (heaittit)¢(heaitit) doaškumis gieđaid, ovdal_go oažžui sátnesaji giitit sin.



Jan Arthur lea sulli guoktelogi geardde oassalasten Sáme Cupas ii ge aiggo (heaittit)¢(heaitit) ovdal juolggit eai šat guotte.



Dieđus lea váttis eiseválddiide ovdamearka dihte ávžžuhit olbmuid (heaittit)¢(heaitit) mátkkoštit, go das šattaše stuora ekonomalaš váikkuhusat go mátkeealáhusat vaháguvvot ruđalaččat.



Dasa_lassin lea Yle Sámi_Radio massán ovtta iežaset eanemus profilerte mielbargi, Ánne Risten Juuso, gii mearredii (heaittit)¢(heaitit) doaimmaheaddjin go su mielas leat hoavddat suoli mearridan sirdit doaimmahusa eret báikkis gos lea doaibman guhká.



Juos háliidat fáktádieđuid suohkana birra, gávnnat daid ja juos dovddat beroštumi bargagoahtit suohkanis, sávvamis (sáhtit)¢(sáhttit) addit maid dieđuid rabas virggiid birra.



Muotka ii loga (sáhtit)¢(sáhttit) buohtastahttit sámi mánáiguin dán áššis, go sámi mánát leat bajásšaddan riikas ja dávjá ohppet dárogiela seamma bures go sámegiela.



Geaidnodoaimmahagas muitalit Ávanuori ássiid (sáhtit)¢(sáhttit) gártat vahkku leamen nu_ahte eai beasa eai gosage.



Manne bat luođis ii galggašii (sáhtit)¢(sáhttit) dahkat opera.



Dán áigge han leat ovdamearkka_dihte mátketelefovnnat ráhkaduvvon dáinnalágiin ahte lei (sáhtit)¢(sáhttit) dáinna báddet ja vaikko_maid sáddet sisa luođi, nu_gohčoduvvon MMS:in, dadjá Peltopera.



Guovdageainnu nuoraidskuvlla rektor Ellen J. Sara Eira ii lohkan (sáhtit)¢(sáhttit) dáid doaluid vuoruhit dán háve.



Oahppan olu Kárášjoga mátkis Bosnia-Herzegovinas leat olu unnitálbmogat ja justte danne lohká ge Kovacevics ahte mii (sáhtit)¢(sáhttit) oahppat olu nubbi nuppis.



Jus livčče dušše nubbi dain buollán, de gal livčče soaitit (sáhtit)¢(sáhttit) álddagas dan cahkehan, lohká son.



Son baicce lohká ahte visttit mat ledje Gárasavvonis, livčče (sáhtit)¢(sáhttit) dagahit dearvvašvuođa váttisvuođaid.



Dál boahtá ovdán ahte Eanodaga gielddas livčče latnja Gárasavvonis, maid livčče (sáhtit)¢(sáhttit) geavahit Sámi_Radio doaimmahussii.



Mun lean hui ilus go mii, váttes ekonomalaš dilis, ain (sáhtit)¢(sáhttit) vuoruheames buori čálgofálaldagaid, dadjá Navarsete.



Mii galgat leat várrogasat vai eat váldde beare máŋga, ja ovttageardánis konklušuvnnaid dán áiggis go riikka lea morašdilis, muhto soames lohpádusaid gal (sáhtit)¢(sáhttit) dál eahkes juo lohpidit guhtet_guimmiidasamet.



Jos min bargosajit ja ealáhusat jávket, na dalle gal (sáhtit)¢(sáhttit) dadjat ahte Skandinaválaš koloniseren ii dušše boahtán Sápmái, muhto koloniserema bargu lea ollášuvvan, ja min álbmot nogai dasa.



Dat leat stuorra giellásat ja myhta atte mii darbašat bilidit min luonddu oarjje máilbme industrijan vai mii (sáhtit)¢(sáhttit) joatkit orrut ja eallit min guovlluin.



– Lea buorre go Sámediggi lea ordnen nu_ahte mii (sáhtit)¢(sáhttit) dieđihit iežamet moadde álkes deaddileami geažil dihtoriin.



Ii dáidde (sáhtit)¢(sáhttit) dadjat ahte dálá vuogádat ollašuhttá álbmotrievttálaš rámmaid, vrd. ILO-169 artihkkala 6 ja ON julggaštusa artihkkala 3 álgoálbmotvuoigatvuođaid birra.



ii leat čeahpi riŋget midjiide ja badjeolbmuide jus gávdnet jápma dahje roasmmohuvvan elliid, vaikke fertejit guhkás (váccit)¢(vázzit) ovdal olahit riŋget.



Dat juo muitala ahte Kárášjoga SáB joatká (váccit)¢(vázzit) seamma bálgáid mat garvet ovttas barggu NSR olbmuiguin.



Ja de vulggiiga (váccit)¢(vázzit).



Sus ledje ollu rávvagat áhkkui ja deattuhii vel ahte tráhpaid gal ii ábut (váccit)¢(vázzit).



Miessemanu 17. beaivvi lea rievtti_mielde dušše Oslo skuvllaluohká mánát geat ožžot (váccit)¢(vázzit) toga Oslos.



Ii leat dušše erenomáš ahte sii besset togas (váccit)¢(vázzit), muhto dát gávcci Áhkárvuona skuvllamáná besset measta ovddemužžii gitta ávvudit beaivvi.



Rektor Urjö Musta Anár skuvllas muitala ahte mánát galget bearjadat iđida ráidun (váccit)¢(vázzit) skuvllas Siidda museii.



Dat gii áigu luopmániid čoaggit valljjis dán geasi, ferte leat gillil (váccit)¢(vázzit).



– Diibmá júo lei heajos jáhki, ja dat gii áigu luopmániid dán geasi gávdnat váljjebuš ferte leat gillil (váccit)¢(vázzit), lohká Áillu Jovnna.



Dát lea sámegillii " Mun liikon (váccit)¢(vázzit) meahcis niesteseahkain!



Son lea beassan designár skuvlli ja aigu (váccit)¢(vázzit) golbma jági, nu gohččoduvvon bachelorgrad.



– Muhto buolaš ii bissehan guovdageaidnulaččaid, sii ledje garvodan bures ja áigo (váccit)¢(vázzit).



– Mun liikon hui bures viehkat ja (váccit)¢(vázzit), iežan doalahit lášmmadin.



Sáhttet maid ohcat njáskat dološ bálgáid, nu_ahte mánát eai dárbbaš luoddaráigge (váccit)¢(vázzit).



Mus lea hui miella vuolgit ja (váccit)¢(vázzit) designa skuvllas Englánddas London gávpogis, muhto jus ii de lea miella Oslos dahje Ruoŧas Jokkmokkas váccit designa skuvlla.



Mus lea hui miella vuolgit ja vázzit designa skuvllas Englánddas London gávpogis, muhto jus ii de lea miella Oslos dahje Ruoŧas Jokkmokkas (váccit)¢(vázzit) designa skuvlla.



Sii geat čohkkájit giddagassas besset kurssaid (váccit)¢(vázzit), iežaset latnja, tv ja doaimmat, boarrásat fertejit čohkkát feaskáris ja besset unnimusat fitnat oktii olgun jahkái.



Bohcco dáhpi lea (váccit)¢(vázzit) viidát guođudettiin bievlajagis, ja danne sáhttet muosehuhttimat, mat leat bievlajagis, dagahit garra roassodili čuovvovaš dálvái.



Stuoradiggedieđáhusa olis addui fálaldat mas lei sáhka ekonomalaš doarjagis boazodolliide, geat eaktodáhtolaččat áigo (heaittit)¢(heaitit) boazodoaluin.



Maŋŋel ohce máŋga eará báikki áiggi dáfus ráddjejuvvon sáidefierbmungildosa, ee. Láhppi // Ákšovuotna, gos maid oaivvildedje beare árra fierbmuma (balddit)¢(baldit) sáiddi eret ..



Danne leage stuora mearkkašupmi das gokko leat dat eatnamat, maid áigu (gilvvit)¢(gilvit).



Studeanttat sáhttet (vuorddit)¢(vuordit) dieđuid oahpposisdoaluid birra ja makkár fágalaš vuordámušat leat studeanttaide, omd. ahte dovdet fágalaš ja profešuvdnaetihkalaš vuordámušaid.



Jeageleanan dulbmojuvvo ja guhtojuvvo, ja boazu láve dáhttut dálvet (garvvit)¢(garvit) guovlluid gos lea guhtojuvvon bievlajagis.



Son álggii (gasttit)¢(gastit) ja buoskut, ja šattai guohca hádja.



Studeanta ferte (ceavzzit)¢(ceavzit) goappašiid eksámeniid.



Seammás daddjo ahte siidavuogádat ii leat šat doaimmas, ja ahte boazoguohtundistriktavuogádat lea beassan (báinnit)¢(báidnit) vugiid mainna_lágiin ipmirdišgoahtit siidavuogádaga.



Vuoi rávki, go lea vajálduhttán ránuid (savnnjit)¢(savdnjit), jáhkán mun álggán dainna dál.



Ii leat olmmošvuoigatvuohta doavtteroahpu (gaccat)¢(gazzat), ja mun háliidan ahte sámi doaktárat galget leat lihkka nannosat go earát.



Suohkana nuorat leat álohii dovdan beroštumi riikkaidgaskasaš doaimmaide ja sis leamaš hállu (oahpat)¢(oahppat) gielaid.



Ii leat váttisvuohta (čuoččut)¢(čuožžut) lávddi alde maŋŋel dan jagi.



Foanda ásahuvvui jagis 1975 (duokŋat)¢(duogŋat) sámi guovlluid ieškapitála váilevašvuođa.



Don sáhtát čiekčat spáppa ovtta dain stuorámus spábbačiekčanšiljuin Finnmárkkus, (čuoiggat)¢(čuoigat) čuovgaláhtuin ja eará láhtuin márkana láhkosis maid divodit beaivválaččat dahje valáštallat earáiguin fárrolaga Báktehárjjis.



Lihkkus ii leat uvdna jávkan ja eahkedis álgá visti (máizzat)¢(máizat) ja biktasat geahppánit joavkkus.



Ovllá čilgii ahte son lea ferten boastakántuvrras juo (bálkkut)¢(bálkut) buot katalogaid go su eamit lea nu garas dain diŋgot ruskaloga.



Mii eat áiggo dušše (bolttut)¢(boltut) bávttiid ja doaimmahit ruvkke, ja dastto de sáddet geđggiid olggobeallái suohkana gárvvistandihte gávpemárkaniidda.



Jus Hannah háliida mielde doavttirstohkosii mii lea jođus, de sáhttá rávisolmmoš (gurppat)¢(gurpat) su gieđa ja dadjat: « Ožžo go moai mielde stoahkat?



Disdaga maŋŋelgaskabeaivvi álggii čáhci (borššut)¢(boršut) Diehtosiidda bohcciin.



De viimmat bođi BlackSheeps lávddi ale maid álbmot ledje juo guhká vuordán beassat oaidnit ja álbmot álge huikit, (biškkut)¢(biškut) ja vel deaškut gieđaid.



De viimmat bođi BlackSheeps lávddi ale maid álbmot ledje juo guhká vuordán beassat oaidnit ja álbmot álge huikit, biškut ja vel (deaškkut)¢(deaškut) gieđaid.



De viimmat bođi BlackSheeps lávddi ale maid álbmot ledje juo guhká vuordán beassat (oainnit)¢(oaidnit) ja álbmot álge huikit, biškut ja vel deaškut gieđaid.



De viimmat bođi BlackSheeps lávddi ale maid álbmot ledje juo guhká vuordán beassat oaidnit ja álbmot álge (huikkit)¢(huikit), biškut ja vel deaškut gieđaid.



Na, bija eanet muoraid, jus galgá vuodja (govddut)¢(govdut), belkkii son ja orui suhtus.



Skániin ja Divttasvuotna leat dat guokte sámi ássangili mat sáhttet (vuorddit)¢(vuordit) buoremus dálkki.



Dál de dušše (vuorddit)¢(vuordit) ja geahččat lean go vuoittán golli.



Oahpus oahppá ollu sámi kultuvra ja historjjá birra, muhto ii dušše dan – doppe oahppá maiddái movt galgá powerpoint-ovdánbuktimiid ráhkadit, movt galgá (vuoiŋŋat)¢(vuoigŋat) jus lea balus, movt čállit preassadieđáhusaid ja nu ain viidásit.



Sii álu gehčče dan mii lea posetiivaláš eallimis, ja dieđus vuosttažettin háliidedje (gávnnat)¢(gávdnat) guoimmi, vái bidjojit eret searvvis, muitala Nordahl Carlsen.



Sámediggi lea čađahan merkema dakko gokko lei linnjá dehe unnidit fievrrádusluotta negatiivvalaš váikkuhemiid ja maid (garvvit)¢(garvit) vahágahttimis dáid.



Álggat bargguid dán vahkku, ja geahččal (garvvit)¢(garvit) iežat bargoguimmiid jus lea vejolaš.



Hálidivččet (gaccat)¢(gazzat) eambbo oahpu dál ja soaitá ahte dát boktá du áigumušaid boahtte áigái.



Buoridan_dihte dan leat sii ásahan praktikántaortnega, mii galgá sihkkarastit ja movttidahttit sámi nuoraid (gaccat)¢(gazzat) media oahpu.



buoridit vejolašvuođa (gaccat)¢(gazzat) máhtu sámi visttiid hálddašeami ja suodjaleami birra.



Go dálvit (gaccat)¢(gazzat) luondduhersko, de sáhtát dovdat meahci njálgga hája.



prošeaktafitnodat addá vejolašvuođa smávit fitnodagaide vuolgit Eurohpái (gaccat)¢(gazzat) ja lonuhallat oahpu ja bargovugiid eará fitnodagaiguin EU:s.



– Leat sivahallan dušše min ja ieža eai beroš (gaccat)¢(gazzat) oahpu boazodili birra, lohká son.



Sámi dovddus lávlu ja dánsejeaddji, Elin Kåven, ii lean go guhttanuppelohkái go guđii Kárášjoga oahpu (gaccat)¢(gazzat) máddin ja olgoriikkas.



30.000 vuođđoskuvllaoahpaheaddji fertejit boahtte njealji jagis (gaccat)¢(gazzat) liigeoahpu, go dál čavgejit gelbbolašvuođa gáibádusaid.



Ruovttubálvalusaid ovttadatjođiheaddji Sara Kristine Losa ii jáhke ásodagaid guhká šat (čuoččut)¢(čuožžut) guorusin.



Hárjánan: Kirsten Marit Olsen lea hárjánan lávdde nalde (čuoččut)¢(čuožžut), das juoiggastii son iežas nuoramus bártni.



FeFo miehtá ahte palleveien oažžu bisuhuvvot ja (čuoččut)¢(čuožžut) nugo juo lea ásahuvvon.



Scherpf muitala ahte go lea dušše okta statueahtta, de leat sii gávnnahan ahte bálkkašupmi berre (čuoččut)¢(čuožžut) Beaivváža foajéas Guovdageainnu kulturviesus.



- Son gal háliđa várjalit mánáiđis, iige hálit sin vuddjot ja go eai iežage duostta doppe (čuoččut)¢(čuožžut), de sudnos lea bággu doalvut mánáid skuvlii, lohká Scheie Anti.



- Diet vuordinbáiki lea heakkavárálaš, dat lea gasku mohkki ja das oačču vuoddjit goittotge 80 km fártta, das eai leat seavndjáđin čuovggat, nu soai eaba duostta bidjat mánáid (čuoččut)¢(čuožžut) dohko ja sii eai oba iežage duostta dan dahkat, muitala Scheie Anti.



Su bargu lea (čuoččut)¢(čuožžut) kassas ja buot maid buvddas galgá bargat.



2. Dálkekárta berrešii biddjot nu_ahte eai dárbbaš vázzit ovddas maŋas šearbmas, ja (čuoččut)¢(čuožžut) kártta ovddas nu_ahte belohahki jávká kárta (Nuorta-Finnmárku).



Jus dus lea “ sports ” skuhter, de soaitá buoret (čuoččut)¢(čuožžut) go vuoját vuostte luohkkái.



– Oainnán ahte livččen garrasit galgan (čuoččut)¢(čuožžut) vuostá, go dasa várra livččiimet ožžon eanetlogu, lohká Gaski.



Birasgáhtendepartemeanta oaivvildit ahte kulturmuituhensyn ii berre (čuoččut)¢(čuožžut) ealahusovdaneapmi badjel dan áššis, ja leat dohkehan ahte luotta huksejuvvojit.



– Dat oačču (čuoččut)¢(čuožžut) politiiját rehkegis, muhto imaštan garrasit ahte leat govvidan ášši čielggasin.



Kárášjohkalaš viđa máná eadni Aud Scheie Anti lohká sunno vásihit geainnu Badjenjárgga bokte nu váralažžan, ahte eaba duostá mánáid diktit (čuoččut)¢(čuožžut) geaidnoguoras man gohččoda heaggaváralažžan.



Jus sáhtát (čuoččut)¢(čuožžut) skuhtera alde dahje guoras, čatnal bátti skuhterii ja dohppe geaži mielde gáddái.



Son čierastii olles luohká vulos – ja bisui (čuoččut)¢(čuožžut).



Ráhkástallat sáhttá maid sierra rumašguottuin ovdamearkka_dihte (čuoččut)¢(čuožžut), čohkkut, dehe veallut.



Boaresvuohta dagahii ahte Carmelo ii šat nagodan (čuoččut)¢(čuožžut) go juolggit ledje visot bohtanan, Doaktárat leat muitalan ahte diabetes dahje sohkardávda dáidá leat okta sivain go ii šat nagodan lihkadit.



Vuojidettiin lea hui dehálaš dássedit čohkkát dahje (čuoččut)¢(čuožžut).



Suohkanstivrra joatkán ain bargat Dáloniid Listu prográmma vuođul, muhto oainnán lobálažžan (čuoččut)¢(čuožžut) Árjja listtus, go Dáloniid Listus ii dáidde menestuvvat listu Ávjovári válgabiires, dadjá Hans Isak Olsen.



- Dat lea álki siiddus (čuoččut)¢(čuožžut) ja huikit ja jurddašit iežas máhttit buorebut dubmet, go son gii čiekčanšiljus lea.



Lihkadeapmi: (čuoččut)¢(čuožžut), gopmirdit, bálkestuvvot bodnái, ja čohkkát.



Vaikke ievttá Ávviris biehttala vokalista Elling Borgersrud iežaset teavsttas (čuoččut)¢(čuožžut) ahte John-Reier lea goddon, muhto nu mot lávlla čilgejuvvo iežaset ruovttusiiddus, de lea álki áddet ahte dan guvlui geažuha joavkku iežaset oaiviliid.



Mii leat ferten dan geahččalit (duokŋat)¢(duogŋat) vaikkuhanbarggusteamet, muhto ii leat álki dávistit Norgga stáhtahálddahussii čielggadannávccaid, gelbbolašvuođaviidodaga ja váikkuhanfámu ektui.



Nu_ahte rokkit luoddas leat sturron dan geasis, lohká Hætta, gii ii doaivvu buorre dušše (duokŋat)¢(duogŋat) luotta.



Dán jagi bođii ge Olsen njealjádin, bures dahkkon go guktii lei ferten (duokŋat)¢(duogŋat) juvllaid.



Ovdal sirdi go (duokŋat)¢(duogŋat).



– Mii geahččalit (duokŋat)¢(duogŋat) maŋobealde vai eat ribat moalaid, moallabáhčinvejolašvuođat gal álo bohtet čiekčamiin.



- Dallego mun ledjen dien barggus, de mihtidin daid maid dárbbašin mihttoglásas ja firron dan amalgaman, maid mun geigejin bátnedoaktárii dárbbu mielde vai sáhtii báni (duokŋat)¢(duogŋat), čilge Signe.



13 jahkásaš Máijá Riitá Anti Rasmus lea eatnistis jearran čábbadit ahte iigo son sáhttáši (duokŋat)¢(duogŋat) buvssaid maid son ieš lea ráigan, danne_go dukŋaduvvon buvssat leat dál oalle " in ".



Jus šaddet olu ráiggit maid šaddá (duokŋat)¢(duogŋat), de gal eai biste gápmagat nu guhka, lohká duojár Karen Máret Sara.



Váldoulbmilin leamaš (duokŋat)¢(duogŋat) ráiggážiid, mat giellaoahpaide leat báhcán, go - naga - hámiid produktiivavuhtii ja geavahussii ii leat giddejuvvon jur ollege fuomášupmi.



- Guovddáš kemiija doahpagiid birra, maid modeallat čájehit, mo kemiijalaš ávdnasiidda bidjet namaid, geahččaleamit ja (oainnit)¢(oaidnit) mo kemiija geavahuvvo árgabeaivvis.



Du lagas fuolkkit Guovdageainnus goit besset du (oainnit)¢(oaidnit) dan beaivvi



Olu dáid govain maid čájeha (oainnit)¢(oaidnit) bargiid, ja mánát leat ilus.



Vuoddji Isak Anders Eira protesterii, go oaivvildii vuoddji Mattis A. Eira ramšut ja huikkit lobihemiid vuojedettiin.



Lea heitot go mánát fertejit eksosa čáđa vázzit ja (vuoiŋŋat)¢(vuoigŋat).



Fuomáš maid dovdomearkkaid go geahpesvuolši feberiin, gosahat, raddebákčasat ja váttis (vuoiŋŋat)¢(vuoigŋat).



Máŋgii šattai skuvla mu friddjabáiki, doppe ožžon (vuoiŋŋat)¢(vuoigŋat) ja leat mánnán.



Lei nu lossa áibmu ahte eat baljo sáhttán (vuoiŋŋat)¢(vuoigŋat).



Gilvaleddjiid mielas lea dát gilvvuid vearrásamus hárjehallan go geađggi ferte doallat ratti vuostá ja dalle illá sáhttá (vuoiŋŋat)¢(vuoigŋat).



Lea váttis ja lossat go ieš ii beasa mearridit goas áigu (nohkat)¢(nohkkat), goas áigu boradit dehe goas áigu riššus basadit, muhto dat maid dahká juoidá iešdovdduin ja mot vásiha iežas árvvu.



Šáttái eahket ja nu manai ge bárdni (nohkat)¢(nohkkat) ovtta unna visožii.



– Jos gávnnat, de čurve munnje, dajai Biera ja manai (nohkat)¢(nohkkat) fas.



Soalddát njágai nieiddaid latnjii ihkku ja velledii (nohkat)¢(nohkkat).



Son čállá earet_eará ná: “ Juohke háve go manat (nohkat)¢(nohkkat), de galggat dadjat: RIGGODAT - ja don fuobmát man fápmu dien sánis lea.



” Bahás bárdni vástida: “ Lean manname (nohkat)¢(nohkkat) gonagasnieidda báldi.



Guhkes luopmu, ii dárbbaš (nohkat)¢(nohkkat) nu beare árrat, beaivvádat, vuojadit.



Go son guhká lei vázzán, ja issorasat váiban, de son náđui muhtin muora sisa (nohkat)¢(nohkkat).



Go Stuora-Biehtár galggai (nohkat)¢(nohkkat), de gullagođii go muhtin nu njeaidala muoraid.



– Risten veallá du bálddas dassážii (nohkat)¢(nohkkat), dadjá eadni.



– Na vuolgu min (biddjui)¢(bidjui) de oaččut skeaŋkka.



Vaikko lei vehá issoras, de fertiimet aŋkke boagustit go áhkku orui nu komiska go nahkáriid siste ii ipmirdan maide ja doaivvui roahtuid (biddjui)¢(bidjui) boahtán.



Luonddugáhttendoaimmahat lea addan lobi suodjalusbivdui golmma (biddjui)¢(bidjui) ja njeallje sierranas getkkiide danin go moadde čearu šadde giđđadálvvi 2008 gillát garrasit geatkki ja albasiid geažil.



Ferten maid boradit albma dievva čoavjji ovdal go manan (biddjui)¢(bidjui) nohkat dajai son.



Vuođđu galgá leat dakkár man čađa ii soaba makkárge vašálaš njáhkat (biddjui)¢(bidjui) ii vuolábealde ii ge seinniid čađa.



Lean gullan dáppe galget ollu guovžžat, muhto eat leat oaidnán ovttage, in sáva ge oaidnit, lohká son ja jáhkká guovžžaid dál mannan (biddjui)¢(bidjui).



- Mii jáhkkit dehálažžan ahte lea juoga erenoamáš mánáide maid, lohká Utsi, gii sávvá ollu mánáid suotnjat (biddjui)¢(bidjui) geahččat filmmaid.



Čakčat čákŋá (biddjui)¢(bidjui) ja oađđá dassážii go ilbmi giđđat lieggana.



Jus njiŋŋelas guovža lea čivgan (biddjui)¢(bidjui) dálvebottas, de bissu biejus geassemánnui.



Mánát geahčastit (biddjui)¢(bidjui).



Lagamus (biddjui)¢(bidjui) olle Áigin.



- Na it got don oainne, munno (biddjui)¢(bidjui) lea golgan dievva giđđadulvečáhci, civkkádii eadnegoddesáhpán ja njuikestalai vulosbajás.



- Dál ii leat šat guhkki din (biddjui)¢(bidjui), gullui vilgessáhpan gii ovddemusas lei dieđiheame.



- Mun lean aiddo čorgen bieju vai lea ráinnas dassá go čivggan, ja dal deavdá dat dulvi fas ruskkaid munno (biddjui)¢(bidjui) cihraidii son.



Vaikko lei vehá issoras, de fertiimet aŋkke boagustit go áhkku orui nu komiska go nahkáriid siste ii ipmirdan maide ja doaivvui roahtuid (biddjui)¢(bidjui) boahtán.



Vulge go áhkku ja dat eará sáhpannieiddat daid vilgessáhpániid (biddjui)¢(bidjui), vai álge go ruovttu ohcat?



- Vulget min mielde duohko min (biddjui)¢(bidjui), hásttuheigga dat vilgessáhpanat ja mus gal lei miella sutno ja buoidaga Čere mielde dohko vuolgit, muitališgođii áhkku.



Sámediggái NRK Sámi Radio neahttasiiddus čuožžu ahte Ovddádusbellodat lea mannamin ledjona (biddjui)¢(bidjui) (Sámediggái), muhto Svein Ole Sandvik ii oaivvil dan gal.



Manaime (biddjui)¢(bidjui) ja son ohcalii skeaŋkkaža maid lei oastán.



Muhtimat leat oaidnán guovžža čakčat ovdal go manai (biddjui)¢(bidjui), muitala Eira.



Vikkahit ahte rieban lea goddán lábbáid, muhto rieban láve čuovvut ja čoaggit stuorát návddiid bázahusaid ja daid fievrredit (biddjui)¢(bidjui).



Muhto rieban láve čoaggit stuorát návddiid bázahusaid ja doalvut daid (biddjui)¢(bidjui).



Rieban doalvu vaikko maid (biddjui)¢(bidjui), dadjá Eriksen.



Salla gieldda davvioasis leat muhtimat leiken kemikálaávdnasiid geatkki (biddjui)¢(bidjui).



Biret jávkkihii (biddjui)¢(bidjui) ovtta biškku ja de iđistii nuppi geaži olggos dakkár reaškasiin.



Sotkajærvi muitala ahte lea hui dábálaš ahte dán muttu jagis leat guovžžat mannan (biddjui)¢(bidjui) dálvái, muhto go ná guhkes ja bivvalis čakča lea leamaš, de gal sáhttet ain varis guovžžat ohcame biepmu ja deavdime čoavjji dálvái.



De beaivváš badjána, dat geassádit eret ja veallánit (biddjui)¢(bidjui).



Vaikko jietna ii lean allat, de buot meahcceeallit jávohuvvo, dego diet mii ráhkadii jiena doalvulii buot elliid (biddjui)¢(bidjui) ja eará ráiggiide.



Báhče geatkki čivggaid (biddjui)¢(bidjui).



Nordlánddas bážii mánnodaga stáhta luonddu bearraigeahčču (SNO) guokte geatkki čivgga (biddjui)¢(bidjui), muhto ciikku ribahedje mannat báhtui.



Karlsen ii loga gal dábálažžan ahte sii goddet getkkiid (biddjui)¢(bidjui).



NINA lea bidjan govvenrusttegiid (biddjui)¢(bidjui) ja dihtet ge ahte dán jagi riegádedje ovcci njálačivgga Idjavuonduoddaris, Várjjagis riegádedje oktiibuot 13 čivgga ja Nášša ges 20 čivgga guovtti njállabáras.



Beaivemearri lea Davviriikkaid árbevieru mielde ođđajagidedje ahte dálvi álgá dalle go guovža manná (biddjui)¢(bidjui) (Grundström 1946–1954: 1071) ja gaskadálvve muddui, dahje dárkileappot mánu 14. b. (Bø 1981 (1956–1978): 615.



Suollemas sániin olbmát várrugasat lahkanadde (biddjui)¢(bidjui), amas guovžafeasta duššái mannat ; feasta man buohkat vurde.



Dat doalahalai, amas nisttihit muitalit, manin gárttai guođđit čivggaidis (biddjui)¢(bidjui) geahčuhaga.



Dáppe dii gal čáhkabehtet čiehkástallat, muhto allet fal mu njála (biddjui)¢(bidjui) čáŋa!



Ja go dat orru biejus, de son manná ijaid mehciin ja beaivet boahtá fas (biddjui)¢(bidjui).



Son lea lohpidan, ahte ii son daga maidege dasa guhte boahtá su lusa (biddjui)¢(bidjui), vaikko son sávolaččas válddii oaivvi eret, go álggii su bidjat báddái ja roankesuorpmaiguin gaccui su čalmmiid, deinna son suhtai ja válddii oaivvi eret sávolaččas.



Stetind nammasaš (čohkká)¢(čohkka) manná njuolga bajás gitta 1.400 mehtara allodahkii.



Guhkkeleappos sogiid čađa sabmá Látnjajotoaivi, mii lea Marastat duoddariid alimus (čohkká)¢(čohkka).



Dá leat goitge buot namahusat: Gorži, gorsa, ája, jávri, várri, fielbmá, gáisá, jeaggi, maras, luoppal, johka ja (čohkká)¢(čohkka).



Eamiálbmogiid nammavierut Alaskas eai leat buohkaide áddehahtti, eaige buohkatge nagot dadjat inuihtaid báikenamaid nu go Nunathloogagamiutbingoi Dunes dahje Dakeekathlrimjingia Point ((čohkká)¢(čohkka)).



Taivaskero lea Bállásduoddariid ja oba duottarráiddu alimus (čohkká)¢(čohkka).



Mierkan Palkaskero (čohkká)¢(čohkka) geađgegubaidisguin sulastahttá gaskkohagaid ovdal hávdebolnniid go luonddudilálaš várrečohka.



Meahcceguovllu alimus (čohkká)¢(čohkka) lea Gáimmioaivi (619 m).



Noaideduottar lea Pyhä-Luosto várreráiddu alimus (čohkká)¢(čohkka).



Guovdageainnus ii báljo gávdno ge alla (čohkká)¢(čohkka), nu mot fylkamánni lea čuoččuhan, dadjá Hætta.



Nuorttaguvlui geahčadettiin oaidnit sabmámin Gorvegacca, mii lea guovllu alimus (čohkká)¢(čohkka).



Suolojár njárga Rovvejoh (čohkká)¢(čohkka).



gáisá várri (čohkká)¢(čohkka) oaivi njunni aláš skáidi bávti.



Vuođđooassin adnojuvvon appellatiivvaid gáisá, (čohkká)¢(čohkka), oaivi, várri ja bávti buohtastahttin govvosis 22 čájeha, mo sámegiela vuođđooasseappellatiivvaid álgoálgosaš mearkkašupmejuohkáseapmi rievddai ollásit, go dát luonddunamat).



Mon lean dan gullan áigá juo muhton boares sápmlelaččas ahte justa fal (čohkká)¢(čohkka) lea bassivárri.



(Čohkká)¢(Čohkka) lea sámi bassivárri.



Son lea maid hirpmástuvvan go muhtimat vikkahit ahte (čohkká)¢(čohkka) ii leat bassivárri.



Dán jagi (čohkká)¢(čohkka) bođii erenoamážit das go doaluid golut ledje čielgasit bajimusas 2003:s olles áigodagas.



Vihtta (čohkká)¢(čohkka) Guovdageainnu suohkanis leat “ áibbas duoddaris ” čohkain gos olbmot sáhttet finadit dán geasi.



Go gizzu bálgá, mii doalvu Jyppyrä nala, de (čohkká)¢(čohkka) nalde sáhttá vuoiŋŋastit várdogoađis ja ovddošit duovdagiid.



Ovnnesjávrri duohken ceaggá hámálaš Bassečearru, Bállás-Ylläsduoddara álbmotmeahci davimus (čohkká)¢(čohkka).



Ukko-Luosto (čohkká)¢(čohkka) (4-6,5 km) bálkkaša dan ala gakcon olbmo!



Mallá (čohkká)¢(čohkka) lea 738 m mearradási bajábealde.



Gihccegorži, Mallá (unnit (čohkká)¢(čohkka)), Golmma váldegotti rádjemearka.



Dán loatnanamasnai lea adnojuvvon vuođđooasis buhttenappellatiivan dánskkagiela oppalaš tearbma berg mii ii govčča sámegiela (čohkká)¢(čohkka) semantihkalaš sisdoalu.



Dárogiel luonddunamahusat maiguin vuođđooasseappellatiivvat - gáisá, - (čohkká)¢(čohkka), - oaivi, - várri ja - bávti leat jorgaluvvon dárogillii Mátta-Várjjaga grádamihttokárttaid báikenamain.



Mallá (čohkká)¢(čohkka).



Háldi lea (čohkká)¢(čohkka) mas lea dehálaš historjá.



(20) [ mun ] háliida (2;8) (21) [ mu ] (čohkká)¢(čohkka) (2;5)



Vihtta (čohkká)¢(čohkka) Guovdageainnu suohkanis leat “ áibbas duoddaris ” čohkain gos olbmot sáhttet finadit dán geasi.



Go gizzu bálgá, mii doalvu Jyppyrä nala, de (čohkká)¢(čohkka) nalde sáhttá vuoiŋŋastit várdogoađis ja ovddošit duovdagiid.



Ruoŧa girku (čohke)¢(čohkke) olbmuid sihke Ruoŧas ja olgoriikkas geassegirkun, duottargirkun, buohcceviessogirkun, skuvlagirkun, geaidnogirkun, olgoriikkagirkon ja dieđusge dábálaš searvegoddin doppe gos don orut.



Juohke oahppojagi loahpas studeanta (čohke)¢(čohkke) profešuvdnamáhppii konkrehta bargguid maid lea čađahan oahppojagi áiggi ja reflekšuvnnaid dáid ektui, ja oppalaš reflekšuvnna iežas oahpaheaddjin šaddanproseassas.



Studeanta hukse alcces profešuvdnamáhpa masa son oahpu vuolde (čohke)¢(čohkke) fágalaš bargguid mat čájehit praktihkalaš pedagogalaš bargguid su fágaduogáža vuođul.



- (čohke)¢(čohkke) empiriija.



Studeanta hukse alcces profešuvdnamáhpa masa son oahpu vuolde (čohke)¢(čohkke) fágalaš bargguid mat čájehit praktihkalaš pedagogalaš bargguid su fidno- // fágaduogáža vuođul.



Buorre guohtun (čohke)¢(čohkke) bohccuid, muhto nuppe dáfus šaddá váddásit johttit daiguin.



Go (čohke)¢(čohkke) buot mii dás boahtá ovdan, orruleamen hui čielggas ahte eamiálbmogiid vuoigatvuohta iešmearrideapmái maiddái mieldesbuktá iešmearridanváldi váikkuhit eaiárbejuvvon luondduvalljiid badjel.



Golut gártet erenoamážit go (čohke)¢(čohkke) báikenamaid, bargu masa ferte bidjat árjjaid vai bisuha sámegiela, árbevieruid ja báikkálaš máhtu.



Dát girjerádjovuogádat (čohke)¢(čohkke) Norgga fága- ja dutkangirjerájuid katalogaid, ja dahká ahte geavaheaddjit álkibut besset geavahit 112 girjeráju resurssaid.



Dát girjerádjovuogádat (čohke)¢(čohkke) Norgga fága- ja dutkangirjerájuid katalogaid, ja dahká ahte geavaheaddjit álkibut besset geavahit 112 girjeráju resurssaid.



Dás gáibiduvvo ahte erenoamážit (čohke)¢(čohkke) fuomášumi daidda váttisvuođaide maid sámi čálamearkačohkiid bohciidahttet prográmmagálvvuid geavaheamis.



Bargojoavku lea guorahallan gielddaid ja fylkkagielddaid dilálašvuođaid guovttegielatvuođabarggu ektui, ja (čohke)¢(čohkke) fuomášumi gielddaid // fylkkagielddaid čuovvovaš gažaldagaide a) ožžotgo guovttegielatvuođagoluid gokčojuvvot dálá dilis, b) leatgo návccalaččat deavdit láhkamearrádusaid mat máinnašit guovttegielatvuođa, ja c) maid dárbbašit vai olahit gielaid gaskka ovttadássásašvuođa juksanmeari.



Rusttet mii (čohke)¢(čohkke) dahje goansta golggus čohkemis bodnečázi.



Bargojoavku lea guorahallan gielddaid ja fylkkagielddaid dilálašvuođaid guovttegielatvuođabarggu ektui, ja (čohke)¢(čohkke) fuomášumi gielddaid // fylkkagielddaid čuovvovaš gažaldagaide a) ožžotgo guovttegielatvuođagoluid gokčojuvvot dálá dilis, b) leatgo návccalaččat deavdit láhkamearrádusaid mat máinnašit guovttegielatvuođa, ja c) maid dárbbašit vai olahit gielaid gaskka ovttadássásašvuođa juksanmeari.



Dás gáibiduvvo ahte erenoamážit (čohke)¢(čohkke) fuomášumi daidda váttisvuođaide maid sámi čálamearkačohkiid bohciidahttet prográmmagálvvuid geavaheamis.



Dás gáibiduvvo ahte erenoamážit (čohke)¢(čohkke) fuomášumi daidda váttisvuođaide maid sámi čálamearkačohkiid bohciidahttet prográmmagálvvuid geavaheamis.



Suoidnemánu 22. b. - kommišuvnna rávvaga mielde leat pláneme ođđa gearggusvuođaguovddáža Osloi mii (čohke)¢(čohkke) Gearggusvuođajoavkku, beatnatbálvalusa ja politiijahelikopteriid.



Ale (čohke)¢(čohkke) eanet persovdnadieđuid, go maid dárbbašat.



Ođđa ealáhuslobiláhkaásahus (čohke)¢(čohkke) dál earret eará buot iešguđet lágan ohcanbargovugiid mearrádusaid ovtta láhkaásahusa vuollái.



Sávan, ahte mii maid nagodit meannudit dáid áššiid dan láhkai, ahte bisuhit ovttaoaivilvuođa, mii min (čohke)¢(čohkke) girkopolitihka váldoáššiid hárrái.



Forest Europe, (Ministerial Conference on the Protection of Forest in Europe), lea vuovdepolitihkalaš ovttastus mii (čohke)¢(čohkke) eurohpálaš riikkaid ja máŋga internašunála ja eaktodáhtolaš organisašuvnnaid strategiijaid ovttasbargui dustet Eurohpá vuovdesuorggi hástalusaid ja vejolašvuođaid.



Riddu Riđđu (čohke)¢(čohkke) álbmogiid ja kultuvrraid ja váikkuha čalmmustahttimii, gulahallamii ja máhttui.



Mearrádus lea oktavuođas dainna, ahte ISAF ii áiggo áŋgiruššat šat nu ollu sajiin Afganistanas, muhto (čohke)¢(čohkke) baicce návccaid dihto sajiide dassáigo loahpaha ISAF-operašuvnna 2014.



Ráđđehus (čohke)¢(čohkke) Justiisa- ja gearggusvuođadepartementii siviila suorggi DGT-sihkarvuođa ovddasvástádusa.



Vearrokantuvrraid heaittihemiin eai (čohke)¢(čohkke) bálvalusaid stuorámus gávpogiidda, eaige bargit celkojuvvo eret.



Rievdadusain eai (čohke)¢(čohkke) bálvalusaid stuorámus gávpogiidda.



1. oasseprošeakta (čohke)¢(čohkke) fuomášumi ráhkkanemiide mat iešguđet dásiin leat dahkkojuvvon láhčit dilálašvuođa ođastussii, ja 2. oasseprošeakta fas árvvoštallá mot ja man muddui iešguđet váikkuhangaskaoamit, earret iešalddis oahppoplána, leat leamašan stivrejeaddjin Máhttoloktema Sámi atnui váldimii.



Finnmárkku fylkkagielda lea ásahan Mineralforuma mii (čohke)¢(čohkke) guovddáš Finnmárkku osolaččaid.



Konklušuvdna lea ávžžuhit ahte suohkan (čohke)¢(čohkke) opmodathálddašeami ovddasvástádusa suohkanlaš doibmii.



Leanastivra informere bivdiid ja eanaeaiggádiid, registrere bivdoguovlluid, juohká liseanssaid sihke (čohke)¢(čohkke) ja ovttastahttá báhčinstatistihka.



NSR (čohke)¢(čohkke) sápmelaččaid buot guovlluin, ealáhusain ja beroštusjoavkkuin bargamis dan ovddas mii sápmelaččaide oktiibuot lea ávkkálaš.



Konferánsa (čohke)¢(čohkke) mearrádusdahkkiid Árktisa riikkain ja EUs, ja lea dehálaš gávnnadansadji daidda olbmuide geat hábmejit davviguovlopolitihka.



Dieđaguovddáš lea dan lassin ásahan uskádaga riikkalaš reálafágaresurssaide, mii (čohke)¢(čohkke) buot vásáhusaid ovtta sadjái ja leat ávkin buot skuvllaide.



Giellaguovddáš jođiha prošeavtta ja (čohke)¢(čohkke) ja ordne materiálaid.



mii buoremus lági mielde (čohke)¢(čohkke) barttaid huksen, hehtte váikkuhusaid čuohcimis viidát



Sámediggi lea 1998-2001 samedikkeplánas čujuhan man deaŧalaš lea hukset dihtorbása masa (čohke)¢(čohkke) vuođđodieđuid sámi servodatdili birra sámi dutkanulbmiliid várás.



Gealboguovddáš fertešii bargat dakkár málle mielde ahte (čohke)¢(čohkke) dieđuid, sotke daid dieđuid ja daid biđge.



Njealját ovdamearka lea oanehis kurssat ja seminárat masa (čohke)¢(čohkke) muhtin doalliid sirdin dihtii máhtu.



Nugo 2009 bušeahtas, sáhttá maid álgoáigái mearridit ollislaš rámma man siskkobealde juohká oasusservviide doarjagiid, ovdamearkkadihte 2-3 jahkái, dassážii (čohke)¢(čohkke) vásáhusaid dan hárrái geat dákkár doarjagiid ohcet.



Sámedikkis lea oalle surru das ahte politifuolahus heaittihuvvo, dehe ahte (čohke)¢(čohkke) unna ovttadagaid stuoribun ja sámi guovlluid olbmuin de šaddá guhkit mátki lagamus leansmánnekántuvrii.



namahuvvon ovddit kapihttalis, de sáhttá jurddašit dakkár juohkinmálle gos diekkár goluid (čohke)¢(čohkke) vuođđodoarjagii mii addojuvvo buot suohkaniidda.



Dat galgá doaibmat fágalaš áššedovdi orgánan, mii (čohke)¢(čohkke) ja láhčá doaibmabijuid sámegielaid geavaheapmái ja gáhttemii, ja guovddáš galgá oktiiordnet sámi giellaovttasbarggu.



Sámediggi lea 1998-2001 samedikkeplánas čujuhan man deaŧalaš lea hukset dihtorbása masa (čohke)¢(čohkke) vuođđodieđuid sámi servodatdili birra sámi dutkanulbmiliid várás.



Lassin dasa go ásahus (čohke)¢(čohkke) ja registrere árbevirolaš čálalaš áššebáhpiriid, de ferte das leat kapasitehta čohket ollu njálmmálaš ávdnasiid mat leat jávkamin, ja registreret daid ja dasto čohket registrerekeahtes njálmmálaš ávdnasiid mat juo leat čoggojuvvon.



Sámedikkis lea oalle surru das ahte politifuolahus heaittihuvvo, dehe ahte (čohke)¢(čohkke) unna ovttadagažiid stuoribun ja sámi guovlluid olbmuin de šaddá guhkit mátki lagamus leansmánnekántuvrii.



Dát girjerádjovuogádat (čohke)¢(čohkke) Norgga fága- ja dutkangirjerájuid katalogaid, ja dahká ahte geavaheaddjit álkibut besset geavahit 112 girjeráju resurssaid.



Dát girjerádjovuogádat (čohke)¢(čohkke) Norgga fága- ja dutkangirjerájuid katalogaid, ja dahká ahte geavaheaddjit álkibut besset geavahit 112 girjeráju resurssaid.



Departemeanta deattuhii ahte “ ásahusat galget bidjat guovddážii ovttasbarggu mii (čohke)¢(čohkke) fágalaš máhtu ja nanne fágabirrasiid mat ovttas váikkuhit sámi dulkaoahpu nannema ”.



Lávdedáidda (čohke)¢(čohkke) gehččiid oktasaš arenii ja sáhttá leat mielde duddjomin ja fuolahit báikkálaš identitehta, gullevašvuođa ja searvevuođa.



Lullisámegiela fierpmádatčoahkkin (čohke)¢(čohkke) buot lullisámi ásahusaid mat barget giellaoahpahusain.



Dan revitaliserenbarggus Mátta-Romssas ja Davit Nordlánddas mas Várdobáiki lea váldán ovddasvástádusa, dárbbašuvvo viessu mii (čohke)¢(čohkke) doaimmaid ja dahká daid oainnusin ja olahahttin.



SNPL lea addán cealkámušaid sámediggedieđáhussii dáidaga ja kultuvrra birra, mas deattuhuvvo man deaŧalaš dat lea ahte sámi mánát ja nuorat ožžot máŋggabealat kulturfálaldaga, ja sámi valástallan deattuhuvvui dakkár deaivvadansadjin mii (čohke)¢(čohkke) mánáid ja nuoraid rastá riikkarájáid.



Dát čalmmustahttá báikenammaáššiid bargiid, sihke Norgga giellaráđi bargiid, ja kártadoaimmahaga bargiid, ahte makkár prošeavttat leat čađahuvvon, movt sii leat lihkostuvván prošeavttaiguin ja makkár hástalusat ja rahčamušat leat go (čohke)¢(čohkke) ja galgá registreret sámi báikenamaid.



Lullisámegiela fierpmádatčoahkkin (čohke)¢(čohkke) buohkaid hálddahuslaš dásis lullisámi guovllu ásahusain geat barget sámegiela giellaoahpahemiin.



Dát čalmmustahttá báikenammaáššiid bargiid, sihke Norgga giellaráđi bargiid, ja kártadoaimmahaga bargiid, ahte makkár prošeavttat leat čađahuvvon, movt sii leat lihkostuvván prošeavttaiguin ja makkár hástalusat ja rahčamušat leat go (čohke)¢(čohkke) ja galgá registreret sámi báikenamaid.



Lullisámegiela fierpmádatčoahkkin (čohke)¢(čohkke) buohkaid hálddahuslaš dásis lullisámi guovllu ásahusain geat barget sámegiela giellaoahpahemiin.



Árktalaš ráđđi lea gaskastáhtalaš foruma árktalaš gažaldagaid várás, mii (čohke)¢(čohkke) áirasiid gávcci árktalaš stáhtain.



Prográmma (čohke)¢(čohkke) sin geat beaivválaččat barget okto ja geográfalaččat bieđgguid, ja nannejit sin vejolašvuođa šaddat buorrin ealáhusaktevran.



Prográmma (čohke)¢(čohkke) sin geat beaivválaččat barget okto ja geográfalaččat bieđgguid, ja nannejit sin vejolašvuođa šaddat buorrin ealáhusaktevran.



Sámedikki lágidan nuoraidkonfereansa 16.- 17.10.2009 (čohke)¢(čohkke) oktii nuoraid, mearrádusdahkkiid ja sierra surggiid doaibmiid ságastallat sámenuoraid dilis.



Sámenuoraid dáiddadáhpáhus (čohke)¢(čohkke) badjel 300 sámenuora Roavvenjárgii cuoŋománu 7.-8. beaivve.



Kulturguovddáš fállá skuvlejuvvon sámenuoraide oñña bargovejolašvuoñaid, (čohke)¢(čohkke) oktii sierra surggiid sápmelaš čehpiid ja doaibmá sámeservodaga ofelažžan, mas sierra surggiid čeahpit ovdánahttet sámeservodaga árbevirolaš árvvuid, dieñu ja máhtu vuoñul.



EOJ nammaduvvo eanangottehálddahusa mearrádusa vuođul ja dat (čohke)¢(čohkke) ovddasteaddjiid ieš guđege eiseválddiin ja servviin.



Go (čohke)¢(čohkke) dakkár gelbbolašvuođa sámegielat resursaguovddážii, de livčče sámi dulkkat ja jorgaleaddjit eambbo olámuttos.



Unjárgga Sámiid Searvi čállá čuovvovaš gulaskuddanvástádusa Unjárgga gieldda 2011‐2014 giellaplánii: « Mii áigut eandalii geassit ovdan dan earenoamáš barggu maid Isak Saba Guovddáš bargá ; go fállá kurssiid, ásaha giellabáikkiid, ovddida giellaveahkkeneavvuid, (čohke)¢(čohkke) gielladieđuid ja dadjanvugiid Siskkit Várjjatvuonas ja láhčá muđui giellafálaldagaid stuorráide ja



Oamastanmálle sáhttá maid hejot váikkuhit giellaguovddáža vejolašvuođaide šaddat sámi institušuvdnan mii (čohke)¢(čohkke) olbmuid, sihke olggosguvlui oppalaččat ja earenoamážit dakkár mii sámi álbmoga nagoda čohket.



Go šaddá oahpahusa organiseret nu ahte (čohke)¢(čohkke) máŋgga ceahki ja máŋgga luohká ohppiid ovtta jovkui, de ii leat álo vejolaš váldit diimmuid dárogielfágas, nugo láhkaásahusain ávžžuhuvvo.



Diekkár viessu oaivegávpogis, mii (čohke)¢(čohkke) sihke eaŋkilolbmuid ja iešguđetlágan servviid ja organisašuvnnaid miellahtuid, orro leamen hui mávssolaš.



148 Govus 5 (čohke)¢(čohkke) 17-20 tabeallaid bohtosiid mat čájehit lullisámi giellajoavkku iešguđetlágan giellagálggaid.



Sámi Giellagáldu (čohke)¢(čohkke) sámegiela áššedovdiid ja bovde giellageavaheddjiid s ...



- Dan sadjái go juohke sámediggi bargá sierra giellabarggu, de Sámi giellagáldu (čohke)¢(čohkke) vátna fágaresurssaid.



Sámi Giellagáldu (čohke)¢(čohkke) sámegiela áššedovdiid ja bovde giellageavaheddjiid seminárii Sajosii, Anárii golggotmánu 6. beaivve ságastallat, makkár hástalusat leat njealji sámegiela giellagáhttemis, normeremis ja tearbmabarggus.



Ealáhusguovddážiin lea beaktilis organisašuvdna ja (čohke)¢(čohkke) gelbbolašvuođa.



" Musea lea bissovaš ásahus, mii ii hága dietnasa, mii galgá bálvalit servodaga ja dan ovddideami ja galgá leat rabas olbmuide ; mii (čohke)¢(čohkke), vurke // konservere, dutká, gaskkusta ja addá ávnnaslaš ja ávnnaskeahtes (kultur) árbbi olbmuid ja sin birrasiid birra dutkama, oahpahusa ja suohtastallama várás ".



Mearridanásahus gárvvista ášši ja (čohke)¢(čohkke) buot gávdni dieđuid.



Oktiibuot leat leamaš eanemus juolludeamit ” eará doaimmaide ”, dat lea poasta mii (čohke)¢(čohkke) sámi kulturviesuid, festiválaid, sámi girkoáššiid, sámi valáštallama ja eará unnit prošeavttaid.



2015 rájes ávžžuhuvvo ahte statistihkkaskovvi, mainna (čohke)¢(čohkke) dieđuid sámegiela geavaheamis dan golmma davimus bismagottis, atnet seamma kategoriija go SGD statistihkka.



Bartahuksen galgá leat nu čoahkis go vejolaš amas lihkahallat luonddu dárbbašmeahttumit geaidnohuksemii ja vai (čohke)¢(čohkke) dan čuohcama mii dakkár huksemis lea eanadahkii ja boazodollui.



Sámi Giellagáldu (čohke)¢(čohkke) sámegiela áššedovdiid ja bovde giellageavaheddjiid seminárii Sajosii, Anárii golggotmánu 6. beaivve ságastallat, makkár hástalusat leat njealji sámegiela giellagáhttemis, normeremis ja tearbmabarggus.



Vuoigatvuohtaministeriija (čohke)¢(čohkke) oainnuid gielalaš rivttiid ollašuvvamis Suomas.



Sámedikki lágidan nuoraidkonfereansa 16.- 17.10.2009 (čohke)¢(čohkke) oktii nuoraid, mearrádusdahkkiid ja sierra surggiid doaibmiid ságastallat sámenuoraid dilis.



Musihkka (čohke)¢(čohkke) sámenuoraid Roavvenjárgii



Sámenuoraid dáiddadáhpáhus (čohke)¢(čohkke) badjel 300 sámenuora Roavvenjárgii cuoŋománu 7.-8. beaivve.



Konferánsa (čohke)¢(čohkke) sámedikkiid álbmotválljejuvvon áirasiid ja ruoššabealde sámiid ovddasteddjiid.



Prošeavtta hoavda Anne-Maria Magga muitalii, ahte fidnu (čohke)¢(čohkke) ovttasbargui vihtta sámegiela ja ovcci áššedovdebargguin doaibmi giellabargi, geat ovddastit buot prošeavtta gielaid.



Konsearta (čohke)¢(čohkke) oktii juoigiidja musihkkariid, geaiguin Valkeapää dagai guhká ovttasbarggu.



Julggaštus (čohke)¢(čohkke) elemeanttaid gávdnovaš riikkaidgaskavaš soahpamušain.



Anaya maiddái deattuha, ahte eamiálbmotjulggáštus (čohke)¢(čohkke) daid olmmošvuoigatvuođaid, mat eamiálbmogiin livčče galgan leat oassin olmmošsoga.



Soahpamušhámus (čohke)¢(čohkke) guovddáš geatnegasvuođaid eará rikkaidgaskasas soahpamušain ja julggáštusain dego ILO 169-soahpamusaš ja eamiálbmotjulggášusas.



Eamiálbmotjulggáštus (čohke)¢(čohkke) daid olmmošvuoigatvuođaid, mat eamiálbmogiin livččii galgan leat ja galget leat oassin olmmošsoga.



Sámi Giellagáldu (čohke)¢(čohkke) sámegiela áššedovdiid ja bovde giellageavaheddjiid seminárii Sajosii, Anárii golggotmánu 6. beaivve ságastallat, makkár hástalusat leat njealji sámegiela giellagáhttemis, normeremis ja tearbmabarggus.



dát čalmmustahttá báikenammaáššiid bargiid, sihke norgga giellaráđi bargiid, ja kártadoaimmahaga bargiid, ahte makkár prošeavttat leat čađahuvvon, movt sii leat lihkostuvván prošeavttaiguin ja makkár hástalusat ja rahčamušat leat go (čohke)¢(čohkke) ja galgá registreret sámi báikenamaid.



sámediggi lea oassálastán lullisámegiela fierpmádatčoahkkimis 2012:s. lullisámegiela fierpmádatčoahkkin (čohke)¢(čohkke) buohkaid hálddahuslaš dásis lullisámi guovllu ásahusain geat barget sámegiela giellaoahpahemiin.



Lullisámegiela fierpmádatčoahkkin (čohke)¢(čohkke) buot lullisámi ásahusaid mat barget giellaoahpahusain.



Dat galgá doaibmat fágalaš áššedovdi orgánan, mii (čohke)¢(čohkke) ja láhčá doaibmabijuid sámegielaid geavaheapmái ja gáhttemii, ja guovddáš galgá oktiiordnet sámi giellaovttasbarggu.



Prográmma (čohke)¢(čohkke) sin geat beaivválaččat barget okto ja geográfalaččat bieđgguid, ja nannejit sin vejolašvuođa šaddat buorrin ealáhusaktevran.



Dán vahkkoloahpa (čohke)¢(čohkke) Sáráhká jođiheaddji Sissel Sildnes nissoniiddis jahkečoahkkimii Gironii.



Minddár vuodjá ruskabiila vahkkosaččat viesuid mielde ja (čohke)¢(čohkke) ruskaseahkaid, nugo dábálaččat láve ge, ja okte vahkus dolvot ruskkaid Áltái.



SVL-S dasto (čohke)¢(čohkke) dáid plánaid oktan ohcamuššan, man sádde oahpahusministeriijai.



Dat (čohke)¢(čohkke) jiekŋagalbma čáziidis Marastatduoddariid duohken ja leike daid Báđárjávrái.



SNF (čohke)¢(čohkke) dál vuostehágu báhkina vuostá.



Dákkár vuovdi (čohke)¢(čohkke) maid eanet muohttaga.



Dat (čohke)¢(čohkke) boazodolliid go sii dovdet ahte ealáhus juohke sajis massá eatnamiid ja rivttiid, ja ahte sii dovdet man álki eiseválddiide lea sin ealáhusa fallehit.



– Jus sávzzaid guođoha beatnagiin ja guođoheddjiin geasi, ii ge luoitte sávzzaid nu árrat geasseguohtumii ja árabut (čohke)¢(čohkke) fas čakčat, dat dagaha ahte boraspirevahágat sávzadolliide unnot, lohká Kapstø.



Dát (čohke)¢(čohkke) ain eambbo olbmuid.



Dát konferánsa lágiduvvo jahkásaččat ja (čohke)¢(čohkke) olbmuid geat barget áššiiguin mat leat guoskevaččat vuođđoskuvllaide, joatkkaskuvllaide ja mánáidgárddiide.



– Mun in liiko dihtoriin čállit, go dalle ii (čohke)¢(čohkke) čoahkkái buot jurdagiid ja muittuid.



– Áiggun váldit oktavuođa gonagasain dainna sávaldagain ahte son (čohke)¢(čohkke) Stáhtaráđi gos sáhttá ovddidit min ášši.



– Hotealla ii hálit dábálaš gussiid máid dakkár lágideapmi (čohke)¢(čohkke).



Nu lei Finnmix joavku gearggus A-loahppaspealuide sotnabeaivvi Suohtastallan Ellingsen (čohke)¢(čohkke) iežas joavkku spelliid maŋŋel lávvordaga spealuid ja bovde sin boahtit Siriann Gulsrud geahčen bassit biepmu.



Eará veahkebargit muitalit ahte Piera (čohke)¢(čohkke) ja juohká atnubiergasiid dáid skihpáriidda, maid olbmot leat nuvttá addán.



Lea alimus áiggis ahte mis boahtá sadjái nuoraidráđđi mii (čohke)¢(čohkke) buot dáid servviid oktii, dadjá Odd Levi Paulsen, gii lea válljejuvvon nuoraidráđđái.



GEJI lea ráhkadeame máilmmiviidosaš birasgáhttenvuorkká gosa (čohke)¢(čohkke) dieđuid, dutkamiid ja raporttaid maid journalistaoahppit háhket.



Dál lea ain bissume dat doaivva ahte boahttevaš konferánsa (čohke)¢(čohkke) buot fámuid Guoládatsámi servodagas ja ahte Guoládatsámit lihkostuvvet gávdnat čovdosa ja čájehit olles máilbmái ahte sii leat guođđán bisáneami dahje stirduma mannan dihte ođđa geainnu mielde oktasaš ja realisttalaš boahtteáigái.



– Lloyde (čohke)¢(čohkke) olbmáid ja mun ráhkadan čiekčanprográmma.



– Juo, ledje ollu olbmot girkus ja 80 proseantta manne rihpaide, muitala suohkanbáhppa Tore Helland girkosotnabeaivvi birra mii (čohke)¢(čohkke) eanemus olbmuid Rivttáhis.



Gáldu-álgoálbmotguovddáža neahttasiidu (čohke)¢(čohkke) eanet ahte eanet lohkkiid.



– Spábbastoahkanšillju (čohke)¢(čohkke) mánáid.



Nilut Cup (čohke)¢(čohkke) olu olbmuid Guovdageidnui, sihke spábbačikčiid, gehččiid ja eará gussiid.



Rasismačuoččuhus (čohke)¢(čohkke).



– Mun jáhkán ahte oassi dain mašiinnain mat dárbbašuvvojit, gávdnojit juo, muhto gápmasiid erenoamášvuođa dihtii fertet heivehit daid gápmasiid neaskimii, lohká Jääskö, ja čilge ahte prošeakta (čohke)¢(čohkke) dieđuid ja vásáhusaid gápmasiid dikšuma birra maid sámi duojáriin, vuoi nákce oaččut áigái sierralágán mašiinna sihke industriála náhkkedikšumii ja duojárii gii duddjo ruovttus.



SSSR (čohke)¢(čohkke) sámi nuoraid.



Sámi studeanttaid searvi Romssas (čohke)¢(čohkke) sámi nuoraid Romssas sosiálalaččat ja fágalaččat.



– Lea MMI mii (čohke)¢(čohkke) registarii visot dieđuid vahágiid birra mat dieđihuvvojit dáhkádusfitnodagaide.



Kárášjoga Mohtorsearvvi jođiheaddji Tor Atle Hansen doarju stivralahttu oainnu ahte dát lea njuolggut badjelgeahččanvuohta Kárášjoga festivála vuođđudusas, go eai leat smiehttan ge man ollu juolludit Kárá Cross doaluide vaikke dat (čohke)¢(čohkke) jahkásaččat ollu gehččiid.



Bihtán gáhttafestivála, " Piteå dansar och ler ", (čohke)¢(čohkke) juohke geasi 120.000 olbmuid.



" Piteå dansar och ler " (čohke)¢(čohkke) juohke geasi 120.000 olbmuid, ja lea dasto oktan Ruoŧa stuorámus gáhttafestiválaid gaskkas.



Danne atná Norgga Sámiid riikasearvi (NSR) lunddolažžan dohko ásahit duođaštanguovddáža mii (čohke)¢(čohkke) dieđuid Álttá-Guovdageainnu akšuvnna birra.



Okta listta (čohke)¢(čohkke) fámuid



– Go ná (čohke)¢(čohkke) ohppiid, de lea álki oahpahusa organiseret go buohkat leat čoahkkis.



– Hotealla ii hálit dábálaš gussiid máid dakkár lágideapmi (čohke)¢(čohkke).



Ođđa fága galgá leat dábálaš skuvlafága mii (čohke)¢(čohkke) buot ohppiid.



Son (čohke)¢(čohkke) manusiid ja sádde daid doaimmahusjovkui, ja de sii árvvoštallet daid.



SVL-N heargelávdegotti jođiheaddji Klemet Amund Eira lea seamma oainnus ahte Máze sprinta šaddá gelddolažžan, go leat vuos nu máŋga hearggi mat dorrot beassat NM-vuodjimii guovdu Romsa váldogáhta, mii álot (čohke)¢(čohkke) ollu gehččiid ja stuora mediaberoštumi.



(čohke)¢(čohkke) gávpotolbmuid.



Sámegiella (čohke)¢(čohkke) gávpotolbmuid.



Ellingsen (čohke)¢(čohkke) iežas joavkku spelliid maŋŋel lávvordaga spealuid ja bovde sin boahtit Siriann Gulsrud geahčen bassit biepmu.



Ulbmilin intenšuvdnasoahpamuš maid vuolláičálle disdaga boazodoallokongreassas lea cegget fierpmádatinstitušuvnna mii (čohke)¢(čohkke) boazodoalu oahppo- ja dutkandieđuid.



Sámi riikkajoavkku hárjeheaddji Frank Lindseth (čohke)¢(čohkke) ovcci sámi čiekči Hállemas cupii, muhto joavku mii galgá ovddidit Sámi AWG



Das maid ii beroš Fylkkamánni maide, vaikke dát sáhttá guovllu boazodollui dahkat stuorra roasu, go lea jáhkehahtti ahte biebman (čohke)¢(čohkke) ain eambbo návddiid guotteteatnamiidda.



– Dat dego (čohke)¢(čohkke) festivála.



Intenšuvdnasoahpamuš maid vuolláičálle disdaga boazodoallokongreassas ulbmilin lea cegget fierpmádatinstitušuvnna mii (čohke)¢(čohkke) boazodoalu oahppo- ja dutkandieđuid.



– Dát lea dehálaš fáddá kommišuvnnas movt mii galgat gártet boazodoalu, ja kommišuvdna árvvoštallá dál cegget fágačeahpesjoavkku mii (čohke)¢(čohkke) materiála ja dokumentašuvnna, maid FK sáhttá geavahit go mii digaštallá boazodoalu siskkáldas áššiid.



Ruhtadeaddji Gullik Hanssen deattuhii ge ahte dát visti han (čohke)¢(čohkke) olles Sámi ja teáhter beassá ovdánit go ožžot vejolašvuođaid bargat buori visttis.



Eará veahkebargit muitalit ahte Piera (čohke)¢(čohkke) ja juohká atnubiergasiid dáid skihpáriidda, maid olbmot leat nuvttá addán.



Skuvla (čohke)¢(čohkke) buot ohppiid ávvudit sámi álbmotbeaivvi.



Sámediggi (čohke)¢(čohkke) dál olu čujuhusaid mat bohtet Finnmárkkuláhkii, maid sii áigot árvvoštallat.



Sámediggi lágida nuoraidkonfereansa 16.- 17.10.2009 ja (čohke)¢(čohkke) oktii nuoraid, mearrádusdahkkiid ja sierra surggiid doaimmaid ságastallat sámenuoraid dilis.



Teáhter (čohke)¢(čohkke) čáppa dáiddasurggiid, girjjálašvuođa, govvadáidaga, musihka, dánsuma ja nu ain.



Sámi árktalaš dálvestohkosiid (AWG) jođiheaddji Ásllat Ánde Paltto (čohke)¢(čohkke) lávdegotti golggotmánu loahpageahčen.



" Naturtjenester i Nord " álggaheaddji ja sáivačáhcebiologa Rune Muladal (čohke)¢(čohkke) juohke jagi luossaveajehiid Veterinearainstituhta ovddas gyrodactylus salaris iskkadeapmái.



Valáštallansearvvi Nordlys jahkásaš golbma beaivve juovlabásáriidda juovllaid gaskka (čohke)¢(čohkke) olu olbmuid.



Gilvu (čohke)¢(čohkke) olu olbmuid, ja dat fas boahtá ávkin suohkana fitnodagaide, lohká Buljo.



Diehtosiida lea ásahus mii (čohke)¢(čohkke) iešguđetge sámi institušuvnnaid mat barget gielain, oahpahusain, kultuvrrain, dutkamiin, rivttiiguin, diehtojuohkimiin ja vurkemiin.



Dál (čohke)¢(čohkke) guđat luohká ohppiid čállosiid.



Gaskkohagaid lágidit márkosámi stohkosiid ja gilvvuid buohkaide, ja fierbmespábbagilvvu mii (čohke)¢(čohkke) olu Sámi báikkálaš falástallanguimmiid.



Vaartoes jođihit iešguđetlágan sámi dutkamii ja dát (čohke)¢(čohkke) iešguđet surggiid dutkiid guovddážii.



Rajarock (čohke)¢(čohkke) oktii davviguovlluid nuoraid rock-joavkkuid.



– Na, (čohke)¢(čohkke) dál buot mu olbmuid, Gugánaš, ja dieđit sidjiide ahte dán beaivvi galgá Busten-áddjá hommet dan oktage eará ii duosttan, dajai son.



(čohke)¢(čohkke) báikkálaš



Suoma áidna eamiálbmogiid musihkkafestivála, Ijahis Idja 2010, (čohke)¢(čohkke) ollu báikkálaš musihkkariid birra Davvi-Suoma.



‹ ‹ Musea lea bissovaš ásahus, mii ii hága dietnasa, mii galgá bálvalit servodaga ja dan ovddideami ja galgá leat rabas olbmuide ; mii (čohke)¢(čohkke), vurke // konservere, dutká, gaskkusta ja addá ávnnaslaš ja ávnnaskeahtes (kultur) árbbi olbmuid ja sin birrasiid birra dutkama, oahpahusa ja suohtastallama várás › ›.



– Eat mii (čohke)¢(čohkke) sierra sániid.



Norgga Sámiid Riikkasearvi orru dál viimmat gullán fas, go dohppe ášši ja (čohke)¢(čohkke) orohagaid njunnošiid ságastallat ášši.



Giellagahpir (čohke)¢(čohkke) sámi bearrašiid oktii



Suoma bealde golmma sámegielat leaira " kielâkappeer, kiõllkeä ´pper, giellagahpir " (čohke)¢(čohkke) sámi bearrašiid oktii boahtte mánu loahpas Čeavetjávrái.



Lea Internašunála Sámi filbmaguovddáš, Guovdageainnus, mii jođiha dál dán barggu, ja (čohke)¢(čohkke) njeallje dehálaš álgoálbmot filbmaráhkadanguovlluin buvttadeddjiid seminárii.



Prošeakta (čohke)¢(čohkke) buot dieđuid albasa birra ieš guđet guovlluin.



Dát konferánsa lágiduvvo jahkásaččat ja (čohke)¢(čohkke) olbmuid geat barget áššiiguin mat leat guoskevaččat vuođđoskuvllaide, joatkkaskuvllaide ja mánáidgárddiide.



Lea alimus áiggis ahte mis boahtá sadjái nuoraidráđđi mii (čohke)¢(čohkke) buot dáid servviid oktii, dadjá Odd Levi Paulsen, gii lea válljejuvvon nuoraidráđđái.



GEJI lea ráhkadeame máilmmiviidosaš birasgáhttenvuorkká gosa (čohke)¢(čohkke) dieđuid, dutkamiid ja raporttaid maid journalistaoahppit háhket.



– Ja go (čohke)¢(čohkke) biergasiid ovtta gáhtii, nu go Markveienii, de dahkáge maid ahte olbmot dihtet gosa galget mannat gávdnat erenoamáš tiŋggaid, čilge Ann.



Sámenuoraid dáiddadáhpáhus (čohke)¢(čohkke) badjel 300 sámenuora Roavvenjárgii cuoŋománu 7. ja 8. beaivvi.



Gieskat han maid bekkii Willy Ørnebakk medias, go (čohke)¢(čohkke) mátkerehkegiid iežas duohkai, ii ge buvtte daid Sámediggái rievttes áigái.



Mii jáhkkit stuora dárbbu dákkár duođaštanguovddážii dahje diehtojuohkinásahussii mii (čohke)¢(čohkke) dieđuid Áltá-akšuvnnaid birra, mii rievdadii sámepolitihka Norggas.



Mii áigut erenoamážit nannet sierra guovddáža mii (čohke)¢(čohkke) suohkana kulturberošteddjiid, vai loaktin buorrána ja vai min sadji kulturkártta nalde šaddá nannoset.



Barta (čohke)¢(čohkke) bearraša.



Dál lea nubbi jahki go Mearraolbmáidgirku (čohke)¢(čohkke) mielbargiid ja nuvttábargiid vai sii čájehit liekkusvuođa dan bokte ahte juhket váffeliid norgalaš olbmuide sihke ruovttus ja olgoeatnamis.



Konferánsa (čohke)¢(čohkke) sámedikkiid álbmotválljejuvvon áirasiid ja ruošša beal sámiid ovddasteddjiid.



Dat maid ii leat amas ahte dávddat álkibut čuožžilit báikkiin gosa (čohke)¢(čohkke) ollu elliid.



) Sámi álbmotbeaivvi oktavuođas, lea okta dain gilvvuin mii (čohke)¢(čohkke) buot eanemus gehččiid olles heargegilvvohallanmáilmmis.



Dán vahkus leat dus stuorra višuvnnat, ja dávjá šattat ulbmildiđolažžan, erenoamážit go jurdagiid (čohke)¢(čohkke) konkrehta áššái.



Oarri (čohke)¢(čohkke) biepmu dálvái.



nammasaš organisašuvdna (čohke)¢(čohkke) álgoálbmotnuoraid iešguđet guovlluin máilmmis oahppama ja oahpaheami dihte guđet guoibmáseaset sin máhtu ja digaštallat álgoálbmotservodaga fitnodaga.



Konsearta (čohke)¢(čohkke) oktii juigiid ja musihkkáriid geaiguin Áillohaš guhká ovttasbarggai.



– Mii Máze gilisearvvis háliideimmet lágidit juoidá giliolbmuide gos sii gávnnadit, juoidá mii (čohke)¢(čohkke) olbmuid.



Lei galgat gávdnot digitálalávdi gosa (čohke)¢(čohkke) buot sámi musihka, nu ahte buot gávnnašii doppe, go muhtumiin lea váttis gávdnat sámi musihkaid.



Dát máŋgga-lanjat stálle- ja keramihkkaradiáhtor (čohke)¢(čohkke) kintaldola ja ligge dego uvdna.



NKR (čohke)¢(čohkke) dadjat juo buot girkoservodagaid Norggas.



Nordlys (čohke)¢(čohkke) oainnat ovddeš Nordlys-čikčiid geat dál čikčet spáppa alit dásis dahje leat ovdal čiekčan alit dásis, nugo Romssas, Álttás ja Háršttás.



Gielis, oarri (čohke)¢(čohkke) biepmu dalvái.



RIEGÁDEAPMI: Maja Oline Sarre (čohke)¢(čohkke) čoahkkái bácci ja gipsamálle man sisa son lea leiken semeantta.



Dál lea 13. jahki go valáštallanbiire (čohke)¢(čohkke) hárjeheddjiid, jođiheddjiid, valáštalliid ja eará berošteddjiid oktasaš deaivvadeapmái, namalassii vahkkolohppii.



IL Nordlysa valáštallansearvi (čohke)¢(čohkke) iežaset ovddeš čikčiid fas ruoktot čiekčat Nordlysa namas, ja Alta IF lea jo luvven Norbye, Rognerud Eira ja Balto.



Buljo vuordá dál ahte sámi politihkkárat fuomášit sin dárbbuid čohket gelbbolašvuođa ovtta sadjái, ja nannet fitnodagaid nu go su fitnodaga Audioland, mii (čohke)¢(čohkke) gelbbolašvuođa ovtta sadjái.



Go ruhtalána (čohke)¢(čohkke), de birgejit buvddat bures juovlamánus.



Sámediggi (čohke)¢(čohkke) giellabeassesáttagotti riikkabeivviide



Dan lea Vefas fuomášan, go sii leat sámegillii jorgalan teavstta doapparbiillas mii (čohke)¢(čohkke) doabbariid Guovdageainnu suohkanis.



Lea mávssolaš oažžut čoaggananbáikki mii (čohke)¢(čohkke) sámi beroštumiid main politihkka ja osku eai leat vuolggasadjin.



Allet (čohke)¢(čohkke) alcceseattet dávviriid eatnama ala, gos muohcu ja ruosta bilida, ja gos suollagat gaikot viesuide ja suoládit.



Eai dat gilvve eai ge láddje eai ge (čohke)¢(čohkke) láđuide, muhto din almmálaš Áhčči biebmá daid.



Man dávjá mun livččen dáhtton čohket du mánáid, dego vuonccis (čohke)¢(čohkke) čivggaidis soajáidis vuollái.



Ja dalle son vuolggaha eŋgeliiddis ja (čohke)¢(čohkke) njealji máilbmečiegas sin geaid son lea válljen, eatnama ravddas gitta almmi ravdii.



Nu geavvá sutnje gii (čohke)¢(čohkke) dávviriid alccesis, ja geas ii leat riggodat Ipmila luhtte.



Man dávjá mun livččen dáhtton čohket du mánáid, dego vuonccis (čohke)¢(čohkke) čivggaidis soajáidis vuollái.



Go son boahtá ruoktot, de (čohke)¢(čohkke) ustibiiddis ja siidaguimmiidis ja dadjá sidjiide: « Illudehket muinna, dasgo mun lean gávdnan sávzan mii lei láhppon.



Láddjejeaddji oažžu bálkkás ja (čohke)¢(čohkke) šattuid agálaš eallimii, vai gilvi ja láddjejeaddji illudivččiiga ovttas.



Aivve jiella leat dávvirat maid olmmoš (čohke)¢(čohkke), ii son dieđe gii daid oččoš.



Beastte min, Hearrá, Ipmileamet, (čohke)¢(čohkke) min ruoktot eará álbmogiid luhtte, vai mii sáhtášeimmet máidnut du bassi nama ja giitit ja rámidit du.



Dat gii čuohppá daid, ii oaččo dievva čorpma, dat guhte (čohke)¢(čohkke) ii oaččo dievva sala.



Juohke vuođđogirji lea juhkkojuvvon osiide mii (čohke)¢(čohkke) kapihttaliid fáttáid mielde.



Joavkkut galget oažžut sierra rollaid ja várra lea vuogas jurddašit joavkkus sierra doaimmaid birra ovdal go (čohke)¢(čohkke) joavkkuid.



Bassi vuoigŋa (čohke)¢(čohkke) buot risttalaččaid nu mo Jesus sáddii bassi vuoiŋŋa vuosttaš geardde ja almmuhahtii iežas risttalaččaid ovddas.



Dat gieđahallá dieđuid ja gulahallama dan láhkai ahte dat (čohke)¢(čohkke), meannuda, sádde ja ovdanbuktá daid teavstta, govaid // filmmaid ja jiena hámis.



Sámi parlamentáralaš ráđi ulbmilin lea oažžut interreg-fidnu áigge vuođđuduvvot sámegiela dutkan- ja ámmát- // resursaguovddáš, mii (čohke)¢(čohkke) sámegiela gáhttema, dutkamuša ja sámegielalaš bálvalusaid.



Suoma luondduguovddáš Haltia (čohke)¢(čohkke) Suoma luonddu bearraliid seamma robi vuollái.



Gámme (čohke)¢(čohkke) láktasa, ja nuba das eai leat bolstarat.



Anáraččaid ruovttujohka, Juvdujohka, (čohke)¢(čohkke) čáziidis viiddis duottarguovllus.



Lávdedáidda (čohke)¢(čohkke) gehččiid oktasaš arenai ja váldá vára báikkálaš identitehtas, gullevašvuođas ja oktavuođas, seammás go dat gaskkusta globála dálááiggi ovdanbuktimiid teáhtera siskkobealde.



Go lanjaid (čohke)¢(čohkke), de birge unnibui olgoseinniin ja lásiin, ja dainna lágiin ii manat nu olu lieggasa.



Dát čielggadeapmi mii dál dahkko Sámedikki ovddas, lea nappo vuosttaš mii sierranasat (čohke)¢(čohkke) fuomášumi sámi oahpahusa dárbbuide ja vejolašvuođaide olggobealde sámegiela hálddašanguovllu - ja mas lea sáhka ollislaš sámi perspektiivvas oahpahusas, mas vuhtii váldojuvvo sámi gielalaš, kultuvrralaš ja servodatlaš máŋggabealátvuohta.



Manne ii (čohke)¢(čohkke) vásáhusaid ja dieđuid buot prošeavttain ressursaguovddážii mii doaimmašii gelbbolašvuođaguovddážin ja diehtovuođđun?



Go (čohke)¢(čohkke) omd. ovtta oasi luonddufágadiimmuin, birasfágadiimmuin ja gielladiimmuin



Ájáhallan ráđđádallamiin lea hui erenomáš ja váidalahtti maiddái danin, go davviriikkalaš sámesoahpamuš (čohke)¢(čohkke) guovddáš riikkaidgaskasaš soahpamušaid - nugo ILO 169-soahpamuša, siviila- ja politihkalaš vuoigatvuođaid guoski oktasašsoahpamusa, Eurohpa ráđi soahpamušaid sihke biodiversitehtasoahpamuša geatnegasvuođaid.



Sámi kultuvra (čohke)¢(čohkke) juohke njealját jagi sámi servviid ovddidit sámi álbmotservoša ovdáneami ja



« Seammás dahká jáhkkimis riektamusat jus (čohke)¢(čohkke) buot biire čurbbiid ovtta sámi jovkui.



Nálledutkama dihte (čohke)¢(čohkke) ollu dákterikkiid ja oaiveskálžžuid Sámis



Čoahkkin (čohke)¢(čohkke) máŋggaid álgoálbmot ovddasteaddjit ja hui dehálaš oassi álgoálbmotbargojoavkku čoahkkimis lea álgoálbmogiid caucus mii lea álgoálbmogiid iežas čoahkkin.



Sii dollet viššalit čoakkalmasaid, ja dat lea dakkár dáhpáhus mii (čohke)¢(čohkke) olbmuid.



Norgga Oaivedoaimmaheaddji Searvi mii (čohke)¢(čohkke) áibmo- ja preantamediaid doaimmahuslaš jođiheaddjiid



Davviriikkaláš nuoraidfestivála NUFF lágiduvvo jahkásaččat Romssas, ja dat (čohke)¢(čohkke) davviriikkain daid nuoraid guđet ieža ráhkadit filmmaid.



Boaittobeale guovllut sáhttet gillát, jos (čohke)¢(čohkke) buot dahje eanaš buvttadeami ovtta báikái.



Son jođaša ollu máilmmi iešguđetge álgo álbmogiid luhtte ja (čohke)¢(čohkke) doppe maid dieđuid.



prográmma (čohke)¢(čohkke) oktii luovvalas.



Áhkku orru muhtin gaskka jávohaga, roggá gurpmáid bohccoduoljis, (čohke)¢(čohkke) daid báhpára ala, čárve čoahkkái ja cahkkeha buollit:



Balddonas (čohke)¢(čohkke) soahkeráŋggaid, cegge soahttun ja áitá:



Son háddje ja (čohke)¢(čohkke) fas čavddisin seilon osiid ja čilge, mo mii doaibmá albma eallimis.



1965 láhka (čohke)¢(čohkke) ovdalis beliid nu ahte eatnamat maid stáhta berrešii eaiggáduššat guollebivddu geažil, eai galggašii vuvdot.



Das lea ođđa searvi mii (čohke)¢(čohkke) miellahtuid Gáivuona Sámi Nuoraidsearvvis (GSN) ja Gáivuona NSR:as.



OHCEJOHKA: Sámešaldi Ohcejogas (čohke)¢(čohkke) otne olbmuid čájehit, ahte sii eai dohkket veahkaválddi nissoniid vuostá.



– Álbmotbeaivi (čohke)¢(čohkke) sámi álbmoga



Sámedállu (čohke)¢(čohkke) Guoládaga sámiid



Go muorračuohppi bargá ovttas boazodoaluin muđui ja ii (čohke)¢(čohkke) ovssiid ovtta sadjái, de ii sáhte dadjat ahte boazodoallu heahtašuvvá dán geažil, loahpa Márgget-Jon Piera Ámmun.



Dat lea baicce háliidan ovddidit jahkedieđáhusa gulahallandokumeantan, mas (čohke)¢(čohkke) váldohástalusaid sámepolitihkalaš barggus.



Ii oktage bargga govaiguin dahje (čohke)¢(čohkke) dieđu John Andreas Savio eallimis.



Muhto lágideaddjiguovttos goitge hálideaba ahte feastivála oassálastiid vásihusat galggašedje doalvut buriid ságaid sápmelaččaide, nu ahte feastivála boahtte jagi (čohke)¢(čohkke) olbmuid Anárii skábman.



– Konsearta (čohke)¢(čohkke) olbmuid ovtta sadjái ja dalle šaddá veahá eallin, lohká Dan Robert gii fuobmái doarjokonsearta jurdaga go lei mátkkis.



Karaoke lea maŋemus áiggiid šaddan bivnnuhis fálaldahkan ja (čohke)¢(čohkke) ollu olbmuid.



" Stadioncrossa " (čohke)¢(čohkke) lagabui guokte duhát olbmo, ja lea danne okta dain deháleamos beassášmárkandoaluin.



Mánnodaga (čohke)¢(čohkke) son boazodoalliid ja gieldda jođiheaddjiid ráhkadit boazodoalloplána.



Bajimus orgána ovttasbarggus lea Barentsráđđi, mii (čohke)¢(čohkke) olgoriikaministariid jahkásaččat



Dál (čohke)¢(čohkke) son iežas mielbargiid davás vuođđudan dihte fierpmádaga almmolaččat.



Dál viiddiduvvo dát siidu, ja (čohke)¢(čohkke) deháleamos lulli- sámi ásahusaid diehtojuohkima ovtta siidui.



IPS-Montevideo: Nissonipmilat ja heavssát, diosas Y Brujas, (čohke)¢(čohkke) 17 dovddus latenamerihkálaš nissona.



Roavvenjárga (čohke)¢(čohkke) geassemánu 16.-20.



Lávdi addá hui gehppes dovddu, ja (čohke)¢(čohkke) dan mii dáhpáhuvvá guovdu, merkejuvvon rieggá sisa.



Romssa studeanttaguovttos doaivuba iežaska girjji álggahit ságastallama, ja jáhkkiba girjji sáhttit leat deaivvadanbáikin gosa (čohke)¢(čohkke) jurdagiid árvvuid birra.



Joachim Førster lea ožžon nu buriid fálaldagaid stuora fitnodagain ahte (čohke)¢(čohkke) iežas biergasiid ja fárre Áltái.



Nordlys áigu loktet dási buot valáštallan surggiin Kárášjogas ja (čohke)¢(čohkke) buot návccaid áigumušaid juksat.



Bearjadaga (čohke)¢(čohkke) Hætta čikčiid loahpalašárvvoštallamii.



Info-nuorra (čohke)¢(čohkke) nuoraid



ČOHKKE SÁNIID: Sámedikki giellačeahppi Rolf Olsen (čohke)¢(čohkke) sániid buot čállon sámi sátnegirjjiin.



Mu mielas lea nu ahte sámi mediain lea giella mii (čohke)¢(čohkke) álbmoga ja nanne identitehta.



RUOŦŦA: Láttevári sámeskuvla Gironis (čohke)¢(čohkke) máŋga čeahpes juoigi ávvudit Sámi álbmotbeaivvi.



Dasa lassin sáhttá Sámi Cup čohket eambbo sápmelaččaid go viidábut (čohke)¢(čohkke) čikčiid.



ÁIBBAS DIEVVA: Sámi GalleriCafé (čohke)¢(čohkke) olu olbmuid.



Áilegaskonsearta (čohke)¢(čohkke) álo ollu olbmuid guldalit musihka.



Dasa lassin ahte valáštallan lea dearvvašlaš, de dat maiddái (čohke)¢(čohkke) olbmuid.



Dan geažil go lea leamaš nu váttis dán ášši ovddidit, de leat ferten válljet sisdoaluin álggos álggahit (vai olbmot fuomášit ahte dá lea maid gusto juoga), ja maŋŋil oččodišgoahtit oahppoguovddáža boazodollui, gosa buot dakkár áššiid (čohke)¢(čohkke) ja man bokte lea vejolaš árbevirolaš oahpu jođihit ja ovddidit.



Ráđđehus ii (čohke)¢(čohkke) dieđuid dáid váttisvuođaid birra, ja HRW jáhkká ahte nissonolbmot eai dieđit veahkaválddálašvuođa politiijáide.



Buoremus lihkostuvvama oaidnit mii Gáivuonas gos Riddu Riđđu (čohke)¢(čohkke) duháhiid mielde olbmuid.



Dat (čohke)¢(čohkke), ovdánahttá, systematisere, bajasdoallá, gieđahallá, heiveha ja gaskkusta relevánta dieđuid ja dokumentášuvnna riikaidgaskasaččat.



Buot dieđuid maid (čohke)¢(čohkke) raportere son viidáset Olmmošvuoigatvuođa kommišuvdnii mii lea njuolgga ON váldočoahkkima ja Kofi Annan vuolde.



Mus leat hui dehálaš ságat dál doalvut ON olmmošvuoigatvuođa kommišuvdnii, logai Stavenhagen guhte (čohke)¢(čohkke) ON ovddas dieđuid eamiálbmogiid dili birra miehtá máilmmi.



– Mii dárbbašat ráfi dutki " Galtung " < * > vuogimiel`dieđud Finnmárkkulágas, mii (čohke)¢(čohkke) osiid eret lágas, nu ahte dan ádde stuorát oktavuođain.



Dán čoahkimis joavku (čohke)¢(čohkke) árvlusaid ja evttohusaid, mat dasto galget meannuduvvot Fylkkdikkis geassemánu 18. beaivve



Kárášjoga Johttissámiid Searvvi jođiheaddji Piera Jovnna Anti muitala ahte plánaid mielde lea cegget boazodoaloviesu, gosa (čohke)¢(čohkke) ealáhusa beroštumiid.



Dál (čohke)¢(čohkke) čoahkkimii guksin guollemuorran Eanandoallodepartemeantii ságastit dili birra.



Loddi masa Anne liiko buoremusat lea goaskin, ja son (čohke)¢(čohkke) buot goaskinkoarttaid maid gávdná.



Deatnu lea máŋggakultuvrralaš gielda, mii (čohke)¢(čohkke) olbmuid buot árktalaš guovlluin.



Tenihkkálaš ossodat (čohke)¢(čohkke) seahkkaid duorastaga ja bearjadaga.



– Olmmoš galggašii doaivut ahte lea juoga boastut festiválaprográmmain go ii (čohke)¢(čohkke) olbmuid, muhto diet logihkka ii oro doallame dán háve.



Sámi Cup galgá leat lágideapmi mii (čohke)¢(čohkke) buohkaid, sihke nuoraid ja boarrasiid, lohkká Rosie gii lea nuppi geardde Sámi Cup lágideadji.



Nuorravuohta lea dilli mii (čohke)¢(čohkke) nuoraid, muhto dieđusge ii sáhte lohkat ahte buohkaide guoská dat.



Dan dihte sáhttá lohkat ahte dat (čohke)¢(čohkke) nuoraid.



Ihttin (čohke)¢(čohkke) Guovdageain « Nuorat olbmuid olgodoaluide Guovdageainnus.



Sara Margrethe Oskal - gii juste lea váldán magistergráda neavttašandáidagis - neaktá " jierpmi " ja lea dat gii (čohke)¢(čohkke) bihtá.



Juohke jagi (čohke)¢(čohkke) AYC sullii 40 nuora miehtá Sámi oahppat iešguđetgelága Dávvi álbmogiid koansttaid.



Sámiid Vuorká-Dávvirat // De Samiske Samlinger, Kárášjohka, lea sámi musea mii (čohke)¢(čohkke), seailluha, duođašta ja gaskkusta sihke árbevirolaš ja ođđaáiggásaš sáme dáidda- ja kultuvrralaš olggosbuktimiid.



Duorastaga (čohke)¢(čohkke) Sámi Instituhtta 70 guossi 30 jagi ávvudoaluide Kárášjohkii.



Nilut Cup lágiduvvo dán vahkkoloahpa, skábmamánu 19.-21. beivviid, 11. geardde ja (čohke)¢(čohkke) birrasii 350 čiekči, nu go lávege.



Dan oaivvilda Sámi Girječálliid Searvi ja (čohke)¢(čohkke) miellahtuidis movtiidahttin fágaseminárii Áltái juovlamánu 10.-11. beivviid.



Son jáhkká dan álkidahttit barggu sámi áššiiguin go (čohke)¢(čohkke) sámi gelbbolašvuođa ovtta sadjái.



Birgemeahttun Deatnulaš (čohke)¢(čohkke) gollepokálaid.



Seminára hálešta vuđoleappot dás: « Man mávssolaš lea dákkár máhttu, mo lea dán máhtu árvu ođđa áiggis, mo dan (čohke)¢(čohkke) ja mo nuorat buolvvat dasa ožžot beroštumi.



Ovdageašalmmái, olgeš bealde, (čohke)¢(čohkke) geavahuvvon liivvaid fas fatnasii.



- NSR (čohke)¢(čohkke) ollu olbmuid geat leat identitehta ohcamin, ja nu šaddá stuorra viidodat jienasteaddjiid gaskkas.



Otná Sámedikkeválgaortnet gullá Gieldda- ja guovlludepartemeantta vuollái ja leat sii geat galget rievdadit ortnega jus juo leaš vejolaš ráhkadit ortnega mii (čohke)¢(čohkke) jienaid jođáneappot.



Ođđa ortnet mii jienaid (čohke)¢(čohkke) nu jođánit go min ođđaáigásaš servodat gáibida, namalassii bohtosiid oktanaga Stuorradikkeválggan.



Cealkka « Lagasvuohta addá vuoigatvuođa » sáhttá jávkat, jus guolástusministtar ja guolástuseiseválddit dál eai bissehišgoađe dan viiddis earregávppašeami ja earresentraliserema mii dađistaga (čohke)¢(čohkke) eriid moatti eaiggádii.



Ikte Guovssu teáhter čájehii bihtá Kárášjogas ja badjelbáza manai TV-Akšuvdnii mii dán jagi (čohke)¢(čohkke) ruđa nissoniid veagalváldimiid vuostá.



- Mii gal eat (čohke)¢(čohkke) studeanttaid ovtta sadjái stuorra vistái.



Plásta ja bábirduŋggit maid Finnmark miljøvarme (čohke)¢(čohkke) Klubbui, ferdnejuvvojit ja boldojit stuorát uvdnarusttegiin ja ráhkaduvvojit smávvabrikeahttan.



Buot sirrejuvvon doabbarat maid Oafir SGO (čohke)¢(čohkke), sáddejuvvojit viidáseappot ođđasit ávkkástallamii, ovdamearkka dihte:



SPÁBBAČIEKČAN: Dán jagi (čohke)¢(čohkke) Nilutjoavku 11. geardde spábbačiekčamiidda Guovdageidnui.



- Dárbbašit hupmat vássan áiggi birra vai diehtit movt ovddosguvlui galgat eallit, nu lohká Rolf Steffensen gii (čohke)¢(čohkke) sápm elaččaid ja dáččaid soabadallan čoahkkimii Divttasvutnii.



Mun sávan mii oažžut buori stivrra ja dakkár stivrra mii (čohke)¢(čohkke) fylkka ja mii bálvala álbmoga beroštumiid Finnmárkku fylkkas.



Dán dili maiddái lohká čuohcat dan beaivválaš boazodollui, go ii leat fásta báiki masa (čohke)¢(čohkke) ja guođđá bargoneavvuid, nu go fievrruid, áidebiergasiid ja biktasiid.



Báikkálaš dásis lávdegoddi (čohke)¢(čohkke) eamiálbmogiid, girkkuid ja stáhta ovddasteaddjiid gulahallat ja láhčá saji indiánaide muitalit iežaset vásáhusaid birra ja ná dahkat ásodatskuvlahistorjjá oinnolažžan ja almmolažžan.



Sámedikki ávvudeapmi (čohke)¢(čohkke) stuorra joavkku ávvoveaga eahkes Siidii.



” Doala Norgga Ráinnasin ” lea ávžžuhusdoaibma mii lágida dán sisačoaggima, ja šlámborfitnodat ” Stena Metall ” (čohke)¢(čohkke) šlámboriid.



- Mii dárbbašeimmet ásahusa mii (čohke)¢(čohkke) buot báikkálaš servviid ovtta goavddi vuollái ja ovddasta min áššiid eiseválddiid ektui, lohká ođđa stivrajođiheaddji Mariann O. Wollmann.



Teknihkalaš ossodat (čohke)¢(čohkke) seahkaid duorastaga, bearjadaga ja maŋŋebárgga ovdalgaskabeaivve.



Deattuhit ahte teknihkalaš ossodat (čohke)¢(čohkke) dušše girdiruskkaid (báhpáriid, plastihkaid) mat leat čorgejuvvon almmolaš geainnuid lahka ja oktasašguovlluin.



FGDL (Fuođđo- ja guolledoalu dutkanlágádus) (čohke)¢(čohkke) dieđuid ja bajásdoallá statistihkaid.



Lávvordaga (čohke)¢(čohkke) searvvi jođiheaddji Johan Henerik Buljo searvvi vuosttaš miellahttočoahkkimii.



Čuoikagillar (čohke)¢(čohkke) sihke čuoikkaid, muohkáriid ja boldijaččaid.



Jesus lasihii: " Nu geavvá sutnje gii (čohke)¢(čohkke) dávviriid alccesis ja geas ii leat riggodat Ipmila luhtte.



Finnmárkku opmodat (čohke)¢(čohkke) oaiviliid strategiijaplánai



- Valáštallan (čohke)¢(čohkke) ja čatná oktii álbmoga ja lea maiddái mielde nannemin identitehta ja lokte nášuvnna statusa, logai Bjarne Store Jacobsen rabadettiin.



Ná Isak Saba guovddáš (čohke)¢(čohkke) ja vurke árbevirolaš máhtu ja seammás atná árvvus vuorraset olmmuid čehppodaga ja máhtu - aiddo dan máhtu maid eiseváldit eai atnán manin ge dáruiduhttima áigge.



SÁMI GRAND PRIX: Ii oktage konsearta Guovdageainnu beassášmárkaniin (čohke)¢(čohkke) nu ollu olbmuid ja suige gávttehasaid go Sámi Grand Prix.



- Dat mii lea heittot álbmotmehciin lea ahte dat (čohke)¢(čohkke) turisttaid, mat fas sáhttet muosehuhttit ealu, muitala Logje.



- Nissona ealáhus dietnasiid galgá čállit isida ealáhusskovvai ja nu lea dušše dievdu gii (čohke)¢(čohkke) penšuvdnačuoggáid.



- Lea Álbmotregisttar mii (čohke)¢(čohkke) olbmuid dieđuid ja juohká dáid gielddaide, fylkkaide ja earáide geaidda lea lohpi dáid dieđuid addit, muitala Ann-Mari Thomassen.



Jornalistta konferánsa galgá leat jietna mii (čohke)¢(čohkke) eamiálbmogiidjournalisttaid ja frilánsariid.



Lea Sámi Journalisttaid Searvi mii (čohke)¢(čohkke) journalisttaid Finnmárkku riddui.



- Journalisttakonferansa galgá leat forumma mii (čohke)¢(čohkke) álgoálbmotjournalisttaid ja frilansariid.



EVTTOHASAID: Kjersti Myrnes Balto (čohke)¢(čohkke) dá evttohasaid iešguđet lávdegottiide ja stivrraide.



Sámi NissonForum (SNF) áigu lágidit jahkečoahkkima Murmánskkas juovlamánu čihččet beaivvi ja (čohke)¢(čohkke) sullii 30 lahtu.



- Dieđus lea ávkin ealáhusaide, go spábbáčiekčangilvu (čohke)¢(čohkke) eará guovllu olbmuid Kárášjohkii ovtta vahkkoloahpa.



(čohke)¢(čohkke) bohccuideaset



Vejolaš čilgehussan dása sáhttá leat ahte čoahkkisvuođamihttu ii (čohke)¢(čohkke) buoiddejuogu rupmašis ja ahte dat váikkuha riskii.



Heaika (čohke)¢(čohkke) buot árbbolaččaid ja Hemmo vai árbejuohku dahkkošii ráfálaččat, amas oktage goksot ja vai buot lea ortnegis ovdal go Hemmo jápmá.



Ovdáneamis ovdamorfologiijas árramorfologiijai lea mihtilmas ahte mánná (čohke)¢(čohkke) gielalaš « vásáhusaid » vai oažžu vuođu fuomášišgoahtit giela systemáhtalaš njuolgga dusaid.



Bargojuohku lei jurdda huvvon ná: Dieđalaš dutkan (čohke)¢(čohkke) empiralaš dieđuid, ja filosofalaš reflekšuvdna guorahallá empiralaš dutkama diehtogáibádusaid.



Ovdáneamis ovdamorfologiijas árramorfologiijai lea mihtilmas ahte mánná (čohke)¢(čohkke) gielalaš « vásáhusaid » vai oažžu vuođu fuomášišgoahtit giela systemáhtalaš njuolgga dusaid.



Go (čohke)¢(čohkke) dujiid, de orru geahččamin daid oppalašvuođa.



Dát čuovvovaš sitáhta (čohke)¢(čohkke) mu mielas oktii buot eará sitáhtaid mearkkašumi:



WIYC (čohke)¢(čohkke).



ISAF (čohke)¢(čohkke) dál návccaid guovddášbáikkiide, main leat ollu ássit, ja mávssoleamos johtolagaide.



Deappu (čohke)¢(čohkke) radiosuonjar-



Norga (čohke)¢(čohkke) dál áŋgiruššamis Mazar-e-Sharifii ja Kabulii.



Árbevirolaš musihkka lea ain sápmelaččaide dehálaš symbola ja fápmu, mii (čohke)¢(čohkke) oktii.



SNPL buvttii cealkámuša sámediggedieđáhussii dáidaga ja kultuvrra birra, mas deattuhuvvui man deaŧalaš lea ahte lea máŋggalágan kulturfálaldat sámi mánáide ja nuoraide, ja sámi valáštallan lea deaŧalaš deaivvadanbáikin mii (čohke)¢(čohkke) mánáid ja nuoraid riikarájáid rastá.



Museai (čohke)¢(čohkke) ee ostojuvvon dáidda.



Skuvla galgá leat báiki mii (čohke)¢(čohkke), gos árvvusatnet kultuvrralaš ja gielalaš girjáivuođa, ja gos seammás nannejit ja ovddidit sámi mánáid identitehta.



Sámediggi lea váldoásahusas dan ođđa sámi almmolašvuođas, muhto leat maid muhtun suohkanat main lea mearkkašuhtti rolla dán almmolašvuođas, sihke dan bokte go sámepolitihka instiušonaliserejuvvo báikkálaččat ja go dat (čohke)¢(čohkke) siviilaservodaga sámi servodatoktavuođas.



Vejolaš čilgehussan dása sáhttá leat ahte čoahkkisvuođamihttu ii (čohke)¢(čohkke) buoiddejuogu rupmašis ja ahte dat váikkuha riskii.



- In dieđe leažžá go danin go eanadoallu lea “ god gammeldags norsk bondekultur ” - ja boazodoallu ii, árvvoštallá NBR ovdaolmmoš gii dán vahkus (čohke)¢(čohkke) veagas jahkečoahkkimii Tromsii ja 50 jagi ávvudeapmái.



Oarri ii (čohke)¢(čohkke) biepmu.



Oarri ii (čohke)¢(čohkke) biepmu dalvái.



Sámeráđđi (čohke)¢(čohkke) riikkaidgaskasaš konferánsii digaštallat movt sámi álbmoga kulturárbbi galgá suddjet.



Ii leat duohta, oarri (čohke)¢(čohkke) biepmu dalvái.



Njiŋŋálasas leat iešguđet seahkat gosa (čohke)¢(čohkke) guovssa.



Dákkár sátnegeavaheapmi sátnejođiheaddji bealis ii (čohke)¢(čohkke) álbmoga, muhto baicce biđge.



Loddi (čohke)¢(čohkke) dálvái borramuša ja muitá bures gosa lea čiehkan.



Lea NTNU Norgga báikedutkanguovddáža dutkit geat oaivvildit barta (čohke)¢(čohkke) dán áigásaš bearraša oktii.



Giella (čohke)¢(čohkke) álbmoga, dadjá deatnulaš Beaska Niillas.



Dat guhte ii leat mu beale, lea mu vuostái ; dat guhte ii (čohke)¢(čohkke) muinna, biđge.



Son (čohke)¢(čohkke) alccesis bahávuođa ja manná olggos sárdnut dan.



Hearrá hukse Jerusalema, son (čohke)¢(čohkke) Israela biđgejuvvon álbmoga.



Áššit, mat ledje áigeguovdilat jagi 1917, leat vel dálá áiggenai liikkš áigeguovdilat ja dáin áššiin ságastallat Sámiid parlamentáralaš ráđis, mii (čohke)¢(čohkke) jagi 1917 Troanddima čoakkáma vuoiŋŋa mielde sápmelaččaid oktii ovddidit sámiid áššiid ja sajádaga oktasaš davviriikkalaš dásis.



Sámediggi (čohke)¢(čohkke) dieđu das galle máná leat sámi mánáidgárddiin ja gallis ožžot sámegiela eatnigiellaoahpu eará mánáidgárddiin.



Buohkat geat ožžot čujuheami geatnegahttot addit bivdodieđáhusa gieldda hálddašanorgánii, mii (čohke)¢(čohkke) raportan ja sádde Finnmárkku eanavuovdinkantuvrii.



Vealáheapmi (čohke)¢(čohkke).



• • Sámedikki dievasčoahkkin Kárášjogas dán vahku lea čájehan, dan maid historjá ovdal jo lea nu máŋgii čájehan, ahte vealáheapmi ja čielga oktasaš vašálaš (čohke)¢(čohkke).



OĐĐA TEKNOLOGIIJA: Guovdageaidnu (čohke)¢(čohkke) ođđa teknologiija bokte buot sámiid duhátjahkemolsunávvudeapmái Báktehárjái, lohkaba Sápmi-2000 jođiheaddji Runar Green (olgešbealde) ja Mediabaji jođiheadji Mikael Mienna (gurutbealde).



Ovdagotti mielas iige dohkkehuvvo, ahte mátkkolaččaid jea earáid fálaldatdássi láivuduvvo, go ii galgga šat leat vuordinlatnja, gálvolágideapmi ja doaimmahat, go FFR dál stuorra oasi doaimmas (čohke)¢(čohkke) guovddáš báikkiide.



Dál (čohke)¢(čohkke) son njealjelogi nuora miehtá Eurohpá Guovdageidnui beassážiidda.



Sieiddájohka (čohke)¢(čohkke) menddo ollu Deanus.



Kárášjoga mohtorsearvvi jođiheaddji Vidar Solbakken illuda juohke jagi crossii, mii (čohke)¢(čohkke) juohke háve badjel duhát geahčči gruvsašiljjui, guovdu gili.



Lea dehálaš ahte ávvudeapmi ii háddje, muhto (čohke)¢(čohkke) álbmoga, loahpaha Máre Helander.



« Forum mot grønn ørken », Ruonas sáttomeahci forum lea lihkadus mii (čohke)¢(čohkke) eambbo go 60 organisašuvnna.



Ii oktage eará konsearta (čohke)¢(čohkke) nu máŋga gávttehasa, ja badjelaš duhát olbmo.



Skuvla galgá leat báiki mii (čohke)¢(čohkke), gos árvvusatnet kultuvrralaš ja gielalaš girjáivuođa, ja gos seammás nannejit ja ovddidit sámi mánáid identitehta.



Guhkesáiggi mihttomearri lea ahte sámi pasieanta // geavaheaddji // olmmoš nanosmuvašii ja oččošii buoret ja ovttadássasaš dearvvašvuođafálaldaga, dakko bokte ahte fágabiras sin birra (čohke)¢(čohkke) ja systematisere máhtolašvuođa sámi kultuvrra ja dearvvašvuođa birra.



Sámiráđđi fas (čohke)¢(čohkke) njealji riikka sápmelaččaid searverahčamušaid.



Boazu dárbbaša ráfis guohtut vai buoidu ja (čohke)¢(čohkke) bibmosiid.



Duvka lei (čohken)¢(čohkken) arvečázi, ja dát golggai oaivejietnabeavddi ala.



Leat oanekaš muitalusat, máidnasat, divttat, noveallat ja dievva govat ja illustrašuvnnat maid sámi historihkkár ja girječálli Aage Solbakk lea (čohken)¢(čohkken) Deanu luossahistorjjás.



Solbakk muitala ahte son lea (čohken)¢(čohkken) čállosiid mat vuohkkasit muitalit ja govvidit deanu luossahistorjjá doložis dássái.



Boazobargu Johtin, (čohken)¢(čohkken) ja guođoheapmi sáhttet muosehuhttojuvvot, dehe ájihuvvot, jus areálat adnojit eará doaimmaide dehe eará doaimmat leat jođus seammá guovllus.



mánáidgárdi (čohken)¢(čohkken) muhtun ráje sámi duh



Sii leat (čohken)¢(čohkken).



Go doappar (čohken)¢(čohkken) lea sajáiduvvon ovtta báikkái de birasvahagat leat sakka unnit ja obalohkkái leat golut dušše oasáš dan ektui movt livčče jus sii ieža livčče šaddan hukset ja doaimmahit sierra doapparbáikki.



Girjji vuođđun lea statistihkka maid Statistihkalaš guovddášdoaimmahat jo lea (čohken)¢(čohkken) ja almmuhan, dahje ávdnasat maid sierranas sámi ásahusat leat diktán geavahit.



Sihke dáččat ja sápmelaččat ledje ásaiduvvagoahtán dákkár báikkiide muhtun ávžžiin, gosa boazosápmelaččat doloža rájes ledjen (čohken)¢(čohkken) áldduid bohččimii.



Guollebivdit eai (čohken)¢(čohkken) doarvái jiellemuoraid ge.



Galge sáhkkohit sin geat eai (čohken)¢(čohkken) doarvái jiellemuoraid dahje geat huksejedje nu heajos jilliid ahte biegga njeiddii daid.



Goitge geahppu boazu dálvet ja geavaha dan buoiddi ja bibmosa máid lea (čohken)¢(čohkken) geasset.



Jus boazu ii leat buidon ja (čohken)¢(čohkken) doarvái bibmosiid geasset, de das lea unnit mainna birge dálvet, ja dat lasiha boazojámu.



Rissiid, dakŋasa ja lasttaid gal orrot eambbo soaitimis (čohken)¢(čohkken), ja dárbu rievddadii jagis jahkái.



Muhtun báikkiin, ee. Sállanis, nohkagođii meahccefuođđariid (čohken)¢(čohkken) 1930 jagiid loahpas.



Riehkkegubat gulle dan olbmui gii lei (čohken)¢(čohkken) daid, ja lei measta " jápminsuddu " váldit dáid.



Biilaluottaid huksemat jna. leat dolvon ja (čohken)¢(čohkken) geavaheami bivnnuhis báikkiide.



Biilaluottat leat gáfadit (čohken)¢(čohkken) bivdiid bivnnuhis guovlluide, ja dakkár guovllut mat eai leat nu bivnnuhat, geavahuvvojit unnit.



Reašvuonas 1969:s eai (čohken)¢(čohkken) " eai dakŋasiid eai ge jeahkála, muhto dan ledje bargan maŋŋelii soađi.



Olmmošvuoigatvuođa Komitea lea maiddái jagiid mielde (čohken)¢(čohkken) govdagis vásáhusa ja ráhkadan doaibmavuogi CCPR ártihkkala 27. dulkomii.



Boazobarggu deaŧaleamos oasit leat guođoheapmi, (čohken)¢(čohkken) ja johtin.



Vearrámus lea jus dáhpáhuvvá ahte (čohken)¢(čohkken) dehe johtin heađuštuvvo, ja ealu ribaha bieđganit ja láhpada heajos guohtumiidda, iige beasa njuovadit ollásii.



Láhkateknihkalaš sivaid geažil lea departemeanta (čohken)¢(čohkken) dáid ovtta ja seamma paragráfii.



Sámediggi lea maiddái (čohken)¢(čohkken) ollu govaid, ávdnasiid ja teavsttaid Elsa Laula Renberg birra.



Dáid ásahusaid ja doaimmaid (čohken)¢(čohkken) láhčet dilálašvuođaid šattolaš ovttasbargui ja das vulget dehálaš synergiijaváikkuhusat sámi gillii, kultuvrii, dutkamii ja oahpahussii.



Prográmma nannensuorgin leat guorahallat njuolggadusaid mat sáhttet goahcat buoret árvoloktema, fierpmádaga (čohken)¢(čohkken), nevvodeapmi ja movttiidahttin, ja gelbbolašvuođalokten.



Sámi tearpmabargu ja sámi báikenamaid (čohken)¢(čohkken) ja registreren lea dehálaš sámegiela suodjaleapmái ja ovdánahttimii.



Sámediggi lea maiddái (čohken)¢(čohkken) ollu govaid, ávdnasiid ja teavsttaid Elsa Laula Renberg birra.



Sámi arkiivva bargu ii leat dušše fal arkiiva nu movt dat dábálaččat ipmirduvvo, muhto dasa gullá maid njálmmálaš árbevierru, muittuid (čohken)¢(čohkken), ja dan árgabeaivvi ja bargoproseassaid duođašteapmi mat dál leat jávkame.



Sámi arkiivva bargu ii leat dušše fal arkiiva nu movt dat dábálaččat ipmirduvvo, muhto dasa gullá maid njálmmálaš árbevierru, muittuid (čohken)¢(čohkken), ja dan árgabeaivvi ja bargoproseassaid duođašteapmi mat dál leat jávkame.



Gielda- ja guovludepartemeanta ovddida evttohusa rievdadit sámelága § 2-6 vai čuovvola Sámedikki evttohusa ahte galgá leat (čohken)¢(čohkken) ovtta sadjái sámi jienastuslogu čáliheami.



Dáid ásahusaid ja doaimmaid (čohken)¢(čohkken) láhčet dilálašvuođaid šattolaš ovttasbargui ja das vulget dehálaš synergiijaváikkuhusat sámi gillii, kultuvrii, dutkamii ja oahpahussii.



Sámi arkiivva bargu ii leat dušše fal arkiiva nu movt dat dábálaččat ipmirduvvo, muhto dasa gullá maid njálmmálaš árbevierru, muittuid (čohken)¢(čohkken), ja dan árgabeaivvi ja bargoproseassaid duođašteapmi mat dál leat jávkame.



Bálkkašumi ožžo dan vuođul go leat bargan máŋggalágan giellabargguiguin, ee terminologiija bargguigun ja (čohken)¢(čohkken) sámi báikenamaid.



Dasa lassin go girku lea oskuservodat, de leat dat maiddái kultuvrralaš ja oskkoldatlaš árbevieruid deaŧalaš guoddi, mii lea (čohken)¢(čohkken) olbmuid iešguđet eallinmuttuin.



Sámegiela hálddašanguovllu olggobealde válljejuvvojedje čuovvovaččat vuoruhuvvot: molssaeaktosaš giellaarenaid ovddideapmi sámi mánáide ja nuoraide, sámi báikenamat ja tearpmaid (čohken)¢(čohkken), ovddideapmi ja registreren.



2007:s válljejuvvojedje čuovvovaš suorggit siskkobealde sámegiela hálddašanguovllu: tearpmaid (čohken)¢(čohkken), ovddideapmi ja registreren, sámi báikenamaid (čohken)¢(čohkken), prošeavttat mat addet mánáide ja nuoraide fálaldaga arenaid hárrái gos sámegiella gullo ja oidno, ja addá positiivvalaš oktavuođaid gillii ja molssaeaktosaš arenaiguin áŋgiruššamii olggobealde skuvlla ja mánáidgárddi.



2007:s válljejuvvojedje čuovvovaš suorggit siskkobealde sámegiela hálddašanguovllu: tearpmaid (čohken)¢(čohkken), ovddideapmi ja registreren, sámi báikenamaid (čohken)¢(čohkken), prošeavttat mat addet mánáide ja nuoraide fálaldaga arenaid hárrái gos sámegiella gullo ja oidno, ja addá positiivvalaš oktavuođaid gillii ja molssaeaktosaš arenaiguin áŋgiruššamii olggobealde skuvlla ja mánáidgárddi.



Gielda- ja guovludepartemeanta ovddida evttohusa rievdadit sámelága § 2-6 vai čuovvola Sámedikki evttohusa ahte galgá leat (čohken)¢(čohkken) ovtta sadjái sámi jienastuslogu čáliheami.



Departemeanta bidjá vuođđun ahte ovtta sadjái (čohken)¢(čohkken) sihke jienastuslogu čáliheamis ja - hálddašeamis buktá ovttalágan dagalduvvamiid ja ovttastahttojuvvon meannudeami go gáibidit čálihuvvot jienastuslohkui dahje das sihkkojuvvot, ja sihkkarastá ahte jienastuslohkui čálihit dađistaga, dm.



Sámi tearpmabargu ja sámi báikenamaid (čohken)¢(čohkken) ja registreren lea dehálaš sámegiela suodjaleapmái ja ovdánahttimii.



Sámit vuoittáhalle easkka de go nie ledje (čohken)¢(čohkken) fámuid.



Prográmma nannensuorgin leat guorahallat njuolggadusaid mat sáhttet goahcat buoret árvoloktema, fierpmádaga (čohken)¢(čohkken), nevvodeapmi ja movttiidahttin, ja gelbbolašvuođalokten.



Máhttodepartemeanta mieđai dasa ja oktasaš bargojoavkku mandáhtta ja (čohken)¢(čohkken) mearriduvvui ovttasráđiid.



Departemeanta bidjá vuođđun ahte ovtta sadjái (čohken)¢(čohkken) sihke jienastuslogu čáliheamis ja - hálddašeamis buktá ovttalágan dagalduvvamiid ja ovttastahttojuvvon meannudeami go gáibidit čálihuvvot jienastuslohkui dahje das sihkkojuvvot, ja sihkkarastá ahte jienastuslohkui čálihit dađistaga, dm.



Bálkkašumi ožžo dan vuođul go leat bargan máŋggalágan giellabargguiguin, ee terminologiija bargguigun ja (čohken)¢(čohkken) sámi báikenamaid.



Sámediggi lea maiddái (čohken)¢(čohkken) ollu govaid, ávdnasiid ja teavsttaid Elsa Laula Renberg birra.



Jagi 2006 álge Norgga ja Ruoŧa ásahusat regiovnnaidgaskasaš ovttasbargoprošeavtta maid gohčodedje » Bihtánsámegielsániid (čohken)¢(čohkken) ».



Dán oktavuođas čujuhuvvo earret eará dasa ahte ovddeš alimusriektejustitiárius Carsten Smith lea (čohken)¢(čohkken) sámerievttálaš dili 13 tesan nu mo son oaidná Norgga nationála ja riikkaidgaskasaš rievttálaš geatnegasvuođaid sápmelaččaid ektui.



Sámi tearpmabargu ja sámi báikenamaid (čohken)¢(čohkken) ja registreren lea dehálaš sámegiela suodjaleapmái ja ovdánahttimii.



Sámediggi lea gáibidan viiddis rievdadusaid láhkaárvalusas ja (čohken)¢(čohkken) searaid Ráđđehusa, Stuorradikki ja almmolašvuođa ektui oažžut ovdan oainnuidis.



Prográmma nannensuorgin leat guorahallat njuolggadusaid mat sáhttet goahcat buoret árvoloktema, fierpmádaga (čohken)¢(čohkken), nevvodeapmi ja movttiidahttin, ja gelbbolašvuođalokten.



Dasa lassin go girku lea oskuservodat, de leat dat maiddái kultuvrralaš ja oskkoldatlaš árbevieruid deaŧalaš guoddi, mii lea (čohken)¢(čohkken) olbmuid iešguđet eallinmuttuin.



Máhttodepartemeanta mieđai dasa ja oktasaš bargojoavkku mandáhtta ja (čohken)¢(čohkken) mearriduvvui ovttasráđiid.



Dáid ásahusaid ja doaimmaid (čohken)¢(čohkken) láhčet dilálašvuođaid šattolaš ovttasbargui ja das vulget dehálaš synergiijaváikkuhusat sámi gillii, kultuvrii, dutkamii ja oahpahussii.



Dán oktavuođas čujuhuvvo earret eará dasa ahte ovddeš alimusriektejustitiárius Carsten Smith lea (čohken)¢(čohkken) sámerievttálaš dili 13 tesan nu mo son oaidná Norgga nationála ja riikkaidgaskasaš rievttálaš geatnegasvuođaid sápmelaččaid ektui.



Lávdegoddi lea (čohken)¢(čohkken) evttohusaidis 12 váldočuoggán:



Sámegiela hálddašanguovllu olggobealde válljejuvvojedje čuovvovaččat vuoruhuvvot: molssaeaktosaš giellaarenaid ovddideapmi sámi mánáide ja nuoraide, sámi báikenamat ja tearpmaid (čohken)¢(čohkken), ovddideapmi ja registreren.



Sámi arkiivva bargu ii leat dušše fal arkiiva nu movt dat dábálaččat ipmirduvvo, muhto dasa gullá maid njálmmálaš árbevierru, muittuid (čohken)¢(čohkken), ja dan árgabeaivvi ja bargoproseassaid duođašteapmi mat dál leat jávkame.



Lávdegoddi lea (čohken)¢(čohkken) evttohusaidis 12 váldočuoggán:



Magga lea earenoamáš dovddus go lea ovdánahttán lullisámegielat sátnegirjjiid ovttas professor Knut Bergslandain, muhto son lea maiddái almmuhan sihke čáppagirjjálašvuođa ja fágagirjjiid, seammásgo lea bargan jorgaleaddjin ja (čohken)¢(čohkken) giellaávdnasiid.



Seahkalas norgga-ruošša guolástuskommišuvdna lea iskkadan lobihis badjelmeari bivddu, ja lea earret eará (čohken)¢(čohkken) fatnasiid dieđuid, ja man ollu dat leat oktiibuot bivdán dorski ja diksu Barentsmearas ja Norggamearas 2011.



Geavat dieđuid dušše dasa, man várás leat daid (čohken)¢(čohkken).



Láhkaásahus mielddisbuktá maid loahpaheami maŋemus jagiid bargguin mas leat (čohken)¢(čohkken) njuolggadusaid oassálastinlága golmma láhkaásahusa vuollái, ealáhuslobiláhkaásahussii, konsešuvdnaláhkaásahussii ja oassálastinláhkaásahussii.



Gielda- ja guovludepartemeanta ovddida evttohusa rievdadusaid sámelága § 2-6:i vai čuovvola Sámedikki evttohusa ahte galgá leat (čohken)¢(čohkken) ovtta sadjái sámi jienastuslogu čáliheami, nu ahte bargu láhčit jienastuslogu čáliheami rievdadusa sáhttá álgit buori áiggis ovdal boahtte sámediggeválgga mii lea 2005:s.



SSB oktiiheiveha ja heiveha maid statistihkaid maid eará institušuvnnat leat (čohken)¢(čohkken) – ja searvá maid riikkaidgaskasaš statistihkkaovttasbargui.



SSB oktiiheiveha, muohkkada ja ráhkada statistihkaid ja analysaid daid dataid vuođul maid SSB ieš dahje eará ásahusat leat (čohken)¢(čohkken).



Ja de eai lean ge šat dat ovddeš ákkat ahte čohkket nášuvnna nu áigeguovdilat, danin go iešalddis nášuvnna (čohken)¢(čohkken) sátni lei ožžon hui heajos gova soađi geažil, ja maiddái danin go oidne dárbbu oadjebasvuođa sihkkarastit ja maiddái go NATO ásahuvvui 1949:s.



Dieđuid guđege oasseprošektii leat (čohken)¢(čohkken) gažadanskoviin, dokumeanttaid guorahallamiin ja kvalitatiiva jearahallamiin.



Mii leat válljen geavahit máŋga vuogi movt čohkket dieđuid, ja leat dieđuid (čohken)¢(čohkken) máŋggalágan olbmuin, joavkkuin ja institušuvnnain.



2008 giđa mearriduvvui ahte min prošeakta galggai leat ovddasvástideaddji čohkket OM06S kártendieđuid, ohppiin, váhnenovddasteddjiin, oahpaheddjiin ja rektoriin, muhto sámigullevaš dieđuid (čohken)¢(čohkken) skuvlaoamasteaddjiid dásis ain galggai dáhpáhuvvat dan stuora Del III-prošeavttas.



Muhtun oahppit (čohken)¢(čohkken) návccaid bargui kemiijadiimmus CRC:is, kemiijafágaoahpaheaddji, Gubby Panesar, oaivada.



Oahppit leat plánen, leamaš olgun juohkimin dieđuid, ožžon oktavuođaid, (čohken)¢(čohkken) re-surssaid ja dahkan šiehtadusaid.



Mielddusoassái leat (čohken)¢(čohkken) universitehta instituhtaid čilgehusaid ja instituhtaid sámi olgogova čilgehusaid.



Báikenamaid (čohken)¢(čohkken) erenoamážit dain guovlluin gos váilot registrerejuvvon sámi báikenamat



Sámi ávnnaskeahtes kulturmuittuid (čohken)¢(čohkken) ja duođašteapmi luonddus.



Njálmmálaš historjjáid ja muittuid (čohken)¢(čohkken) nuppi máilmmisoađi birra sámi guovlluin.



Báikenamaid (čohken)¢(čohkken) julev- ja máttasámi guovllus



Hoahpuhit sámegiela terminologiija ja sámi báikenamaid (čohken)¢(čohkken) ja duođaštanbarggu.



Giela oahpahusa bivdán oahppit livčče lean, muhto sin (čohken)¢(čohkken) ovtta jovkui miehtá gávpoga ja oaivegávpotguovllu lea šaddan váttisin.



Mánáid (čohken)¢(čohkken) ovtta sadjái guhkes gaskkaid duohken lea leamaš váigat.



Son lea čállán oahppogirjjiid ja (čohken)¢(čohkken) sihke stohkosiid ja sátnevádjasiid girjin.



Son lea čállán lullisámi sátnegirjjiid, čáppagirjjálašvuođa- ja fágagirjjiid ja lea dasa lassin jorgaladdan ja (čohken)¢(čohkken) gielladeavsttaid.



Plánejeaddji bargguide gullet ee. árrabajásgeassinmateriála plánen, gárvvisteapmi, jorgalusaid válbmen, giela dárkkisteapmi sihke materiála (čohken)¢(čohkken) materiálabáŋkui.



Sámediggeráđđi lea áššemeannudannávccaidis geaøil dán rádjái (čohken)¢(čohkken) maiddái oahpahussuorggis áŋgiruššamiidda mearrádusain main lea prinsihpalaš mearkkašupmi.



Alimusriektijustitiarius Carsten Smith lea (čohken)¢(čohkken) 13 tesan sámerievttálaš gova nugo su mielas lea Norgga nášuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš rievttálaš geatnegasvuohtan sápmelaččaide.



Mii diehtit ahte dás lea sáhka galgá go olles kultuvra seailut vai ii — buot dainna maid čuohtejagiid čađa lea (čohken)¢(čohkken) olbmuid eallimis ja olbmuid jurdagiin boahtteáigái.



Dutkanmateriálaid lean (čohken)¢(čohkken) davimus Sámis prošeavtta álgoáigodagas čakčat 2012 ja dálvit 2013.



Alimusriektijustitiarius Carsten Smith lea (čohken)¢(čohkken) 13 tesan sámerievttálaš gova nugo su mielas lea Norgga nášuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš rievttálaš geatnegasvuohtan sápmelaččaide.



Huksema strategiija lea suorggi fágagelbbolašvuođa (čohken)¢(čohkken) ovtta guvlui buoridan dihte sámi fágaovdáneami eavttuid ja dan maŋŋá biđget gelbbolašvuođa eará guovlluide, áinnas máŋgga gelbbolašvuođa ovttadahkii.



Danne lea sámi dávviriid (čohken)¢(čohkken) earenoamáš stuorra hástalussan sámi museáide boahtteáiggis, ja nu lea maid sámi dávviriid dohkálaš gieđahallan konserverema, giela, terminologiija, registrerema ja dihtorprográmmaid dáfus.



Dán vuođul lea Ráđđehus ovddidan doaibmaprográmma eamiálbmogiid várás “ gievravuođa (čohken)¢(čohkken) ”: Kanáda eamiálbmotdoaibmaplána ”.



Dán jagi lea prošeakta (čohken)¢(čohkken) návccaid čađahit fealtabarggu máttásámi guovllus, ja sullii 40 sierra vistebirrasa leat galleduvvon guđa sierra gielddas.



Vuođđoávdnasiid čoaggin ja (čohken)¢(čohkken) lea áddjái ja árjjalaš.



Meahcástanealáhusaide gullet vuosttažettiin dakkár ealáhus- ja navddašanávdnasiid (čohken)¢(čohkken) ja buvttadeapmi mat leat vuođđuduvvon murjjiid, urtasiid // šattuid ja sáivaguoli vuođđoávdnasiidda.



- goarrun máŋggaid ávdnasiin, duodjeávdnasiid (čohken)¢(čohkken).



Máhttoovdánahttin ii leat dušše fakta (čohken)¢(čohkken), muhto erenoamáš olmmošlaš proseassa, mii ii sáhte geahpeduvvot ja maid lea váttis geardut.



Meahcástanealáhusa ovdánahttin galgá geavvat golmma árvogeavlli mielde ; kulturvuođđuduvvon omardeapmi iežas atnui, meahccebuktagiid (čohken)¢(čohkken) // čoaggin vuovdimii ja meahccevuođđuduvvon turisma.



Sámi museat šaddet dieđusge dakkár ásahussan man doibmii gullá sámi ávdnasiid ja ávnnaskeahtes kultuvrra (čohken)¢(čohkken), seailluheapmi ja gaskkusteapmi.



Museaid organiserenbargu ja historjjálaš ávdnasiid (čohken)¢(čohkken) lea ain álgodásis dán guovllus.



Dan dahkat go geahččat buot ovdalis čilgejuvvon dataanalysaid, ja guorahallat daid kvalitatiiva árvvoštallamiid oktavuođaš (maid earet eará leat (čohken)¢(čohkken) jearahallamiin).



Ávkki kvalitatiiva analysat (dokumeanttat ja dieđut maid jearahallamiin leat (čohken)¢(čohkken))



Boazodoallohálddahusas leat vásáhusat bargguin go leat (čohken)¢(čohkken) registarii dieđuid boazodolliid birra.



Giellaguovddáš lea (čohken)¢(čohkken) giellaresurssaid ja lágidan doaimmaid mat leat heivehuvvon guovllu dárbbuide ja čállá ahte leat čađahan eanaš 2004 doaibmaplána doaimmaid.



Loahpparaporta prošeavttas Mearra- ja mearragáttenamahusaid (čohken)¢(čohkken).



Mearrasámi diehtoguovddáš lea (čohken)¢(čohkken) mearra- ja mearragáttenamahusaid prošeaktabargun jagi 2004 ja lea sádden Sámedikki giellaossodahkii prošeavtta bohtosa: Mearra- ja mearragáttenamahusat, mii dál sáddejuvvo Giellastivrii loahpalaš dohkkeheapmái.



Datačoakkáldagas leat dieđut maid leat (čohken)¢(čohkken) go leat jearahallan buot suohkaniid ja fylkkasuohkaniid mat árvvoštallanáiggis ledje oassin sámegiela hálddašanguovllus, ja leat maid geahčadan dáid suohkaniid ja



Dieđuid leat (čohken)¢(čohkken) jearahallamiin ja jahkeraporttain, plánain, iešguđetlágan raporttain ja eará dokumeanttain.



Stuorámus oassi buot čálalaš dokumentašuvnnain maid leat (čohken)¢(čohkken), lea boahtán Sámedikkis.



Barggu viidodat ja áigi mii mis lei dán prošeavtta čađaheapmái, lei mearrideaddjin dasa ahte eat (čohken)¢(čohkken) šat eará dieđuid, eat ge váldán



Dasa lassin leat mii maid geavahan dieđuid ja oainnuid maid leat (čohken)¢(čohkken) suohkanjođiheddjiid jearahallamiin.



Dieđuid mánáidgárddiid ja dieđuid stipeandda joatkkaskuvllaoahppiide leat (čohken)¢(čohkken) siskkáldasat Sámedikkis ja logut vuođđoskuvllaid birra lea vižžon Grunnskolens Informasjonssystem på Internett (GSI).



Sámi báikenamaid (čohken)¢(čohkken) lea deaŧalaš vai dat bohtet buorebut oidnosii dakkár guovlluin gos uhccán sámi báikenamat leat čohkkejuvvon, ja gos dárbu lea stuoris gáhttet ja nannet sámegiela.



Sámi báikenamaid (čohken)¢(čohkken) ja registreren lea buorre vuohki oainnusin dahkat sámegiela dáin guovlluin, erenoamážit go namat doaivumis bohtet oidnosii kárttain ja geaidnogalbbain.



Sániid koordineren, (čohken)¢(čohkken) ja dárkkisteapmi lea danin dehálaš, ahte eanet giellamoivi ii boađáše sámegillii danin go iešguđet riikkas soaita leat sierra tearbma seamma áššái.



Sámediggeráđđi lea áššemeannudannávccaidis geažil dán rádjái (čohken)¢(čohkken) maiddái oahpahussuorggis áŋgiruššamiidda mearrádusain main lea prinsihpalaš mearkkašupmi.



Huksema strategiija lea suorggi fágagelbbolašvuođa (čohken)¢(čohkken) ovtta guvlui buoridan dihte sámi fágaovdáneami eavttuid ja dan maŋŋá biđget gelbbolašvuođa eará guovlluide, áinnas máŋgga gelbbolašvuođa ovttadahkii.



Danne lea sámi dávviriid (čohken)¢(čohkken) earenoamáš stuorra hástalussan sámi museáide boahtteáiggis, ja nu lea maid sámi dávviriid dohkálaš gieđahallan konserverema, giela, terminologiija, registrerema ja dihtorprográmmaid dáfus.



Dán vuođul lea Ráđđehus ovddidan doaibmaprográmma eamiálbmogiid várás “ gievravuođa (čohken)¢(čohkken) ”: Kanáda eamiálbmotdoaibmaplána ”.



Dán jagi lea prošeakta (čohken)¢(čohkken) návccaid čađahit fealtabarggu máttásámi guovllus, ja sullii 40 sierra vistebirrasa leat galleduvvon guđa sierra gielddas.



Departemeanta lea bušeahttaproposišuvnnas (čohken)¢(čohkken) iešguđet sámi kulturulbmiliid kapihttalii 320 postii 53 Sámi kulturulbmilat, ja lea sirdán daid Sámediggái.



Sámi tearpmabargu ja sámi báikenamaid (čohken)¢(čohkken) ja registreren lea dehálaš sámegiela suodjaleapmái ja ovdánahttimii.



Sámediggi lea maiddái (čohken)¢(čohkken) ollu govaid, ávdnasiid ja teavsttaid Elsa Laula Renberg birra.



Ferte nannet ja vuoruhit barggu sámi terminologiijain ja sátnevuorkkáin vai sániid (čohken)¢(čohkken), oktiiordnen ja dohkkeheapmi beavttálmuvvá.



Prošeavttat, sihke tearpmaid ráhkadeapmi, sániid, báikenamaid jna. (čohken)¢(čohkken) galget čuovvut njuolggadusaid maid Sámediggi lea ráhkadan dán lágan bargui.



Terminologiijabargu lea dárbbašlaš, sihke dakkár sániid ja doahpagiid (čohken)¢(čohkken) ja registreren, mat leat leamaš ja ain leat anus sámi servodagas, ja ođđa fágasurggiid várás terminoligiija ráhkadeapmi ja heiveheapmi.



• Báikenamaid (čohken)¢(čohkken) lea deaŧalaš identitehtii ja duođašta sámi ássama.



Sámediggi oaidná ulbmillažžan ahte bargu arkiivvain laktojuvvo oktii dainna bargguin mii dahkkojuvvo sámi museaid ja bibliotehkaid oktavuođas mas guovddážis lea daid ávdnasiid (čohken)¢(čohkken), ávdnen ja gaskkusteapmi main lea kulturhistorjjálaš mearkkašupmi sámi servodahkii.



Oktiiordnen ja sániid (čohken)¢(čohkken) ja ođasteapmi lea deaŧalaš vai eastada iešguđet riikka geavaheames iešguđetlágan terpma seamma doahpagii.



Dieđuid (čohken)¢(čohkken) ferte almmatge álggahuvvot dálán dan botta go muitaleaddjit ain leat eallimin, seammás go ásahišgoahtá heivvolaš vuogi viidáset bargui.



Sámi museat šaddet dieđusge dakkár ásahussan man doibmii gullá sámi ávdnasiid ja ávnnaskeahtes kultuvrra (čohken)¢(čohkken), seailluheapmi ja gaskkusteapmi.



Museaid organiserenbargu ja historjjálaš ávdnasiid (čohken)¢(čohkken) lea ain álgodásis dán guovllus.



Ollu sápmelaččat geavahedje vuoigatvuođa oaidnit dieđuid maid vákšunpolitiija lei (čohken)¢(čohkken).



Mearriduvvon lea ahte ásahuvvojit soames ođđa erenoamášovttadaga (čohken)¢(čohkken) dihte gelbbolašvuođa muhtun lágan áššiin ja gelbbolašvuođa ovtta sadjái.



Luonddus sorjavažžan leat eamiálbmogat máŋggaid jagiid áicamiid bokte (čohken)¢(čohkken) vásihusaid ja máhtolašvuođa áibbas iehčanassii.



Girku lea oskku hálddašeaddjin doaibman, ja dasa lassin lea maiddái leamaš deaŧalaš kultuvrralaš ja vuoiŋŋalaš árbevireruid guoddi, ja lea (čohken)¢(čohkken) olbmuid eallima iešguđet dásiin.



Dasa lassin go girku lea oskuservodat, de leat dat maiddái kultuvrralaš ja oskkotdatlaš árbevieruid deaŧalaš guoddi, mii lea (čohken)¢(čohkken) olbmuid iešguđet eallinmuttuin.



Luondduriggodagaid (čohken)¢(čohkken) lea dehálaš oassi sámi ealáhusas.



2007 gieddeáigodagas galget dieđuid (čohken)¢(čohkken) ja analysat dahkkojuvvot digitála vugiin.



Sámegiela hálddašanguovllu olggobealde válljejuvvojedje čuovvovaččat vuoruhuvvot: molssaeaktosaš giellaarenaid ovddideapmi sámi mánáide ja nuoraide, sámi báikenamat ja tearpmaid (čohken)¢(čohkken), ovddideapmi ja registreren.



Dán oktavuođas čujuhuvvo earret eará dasa ahte ovddeš alimusriektejustitiárius Carsten Smith lea (čohken)¢(čohkken) sámerievttálaš dili 13 tesan nu mo son oaidná Norgga nationála ja riikkaidgaskasaš rievttálaš geatnegasvuođaid sápmelaččaid ektui.



Lávdegoddi lea (čohken)¢(čohkken) evttohusaidis 12 váldočuoggán:



Dán oktavuođas čujuhuvvo earret eará dasa ahte ovddeš alimusriektejustitiárius Carsten Smith lea (čohken)¢(čohkken) sámerievttálaš dili 13 tesan nu mo son oaidná Norgga nationála ja riikkaidgaskasaš rievttálaš geatnegasvuođaid sápmelaččaid ektui.



Lávdegoddi lea (čohken)¢(čohkken) evttohusaidis 12 váldočuoggán:



Dán oktavuođas čujuhuvvo earret eará dasa ahte ovddeš alimusriektejustitiárius Carsten Smith lea (čohken)¢(čohkken) sámerievttálaš dili 13 tesan nu mo son oaidná Norgga nationála ja riikkaidgaskasaš rievttálaš geatnegasvuođaid sápmelaččaid ektui.



Báikenamaid (čohken)¢(čohkken).



Lassin dasa go girku leamaš oskuservodat, de lea dat maiddái leamaš deaŧalaš giela, kultuvrra ja oskkoldat árbevieruid guoddi mat leat (čohken)¢(čohkken) olbmuid eallima iešguđege muttuin.



· ·Jagi 2011 vuoruheamit: ·Sámi servodatfágatearpmaid ja luonddufágatearpmaid ovddideapmi ·Tearbmaprošeavttat vuođđoealáhusain, vuoruhuvvon ráiddus: meahcásteapmi, eanadoallu, boazodoallu ja guolástus ·Báikenamaid (čohken)¢(čohkken) julev- ja máttasámi guovllus ·Dárboanalysat sámi museaid ektui olggobealde Finnmárkku ·Sierra málliid čielggadit movt sámi dávviriid viežžat ruovttoluotta Norgga Álbmotmuseas ·Sámi iešmearridanprošeakta (Gáldu) ·Sámediggeráđi dieđáhusat ·Čielggadus kultuvrra birra ealáhussan



Sámediggi lea (čohken)¢(čohkken) buot tearbmalisttuid mat leat ráhkaduvvon.



Giellafágalaš bargguid (čohken)¢(čohkken) sierra guovddážii álkidahttá giellaovttasbarggu, ja čalmmustahttá, nanne ja ovddida iešguđetge sámegielaid.



Dieđuid (čohken)¢(čohkken) informánttain lei hui ávkkálaš dieđáhusbargui.



Dán ohppiidjovkui lea dárbu ásahit nana oahpahanvugiid unnitlogugiela oahpaheamis, bálddastahte vásáhusaid maid leat (čohken)¢(čohkken) giellamovttiidahttinprošeavtain Elgå skuvllas Engerdálas.



Sámi báikenamaid (čohken)¢(čohkken) ja registreren lea stuorra hástalus, ja go báikenamat eai leat registrerejuvvon de sáhttet dat jávkat.



lea sorjjasmeahttun vuorraset máilmminjunnošat geaid Nelson Mandela lea (čohken)¢(čohkken).



lea sorjjasmeahttun vuorraset máilmminjunnošat geaid Nelson Mandela lea (čohken)¢(čohkken).



Eará vuoruheamit sáhttet rievddadit guovddážis guovddážii, nu go bargu mánáid ja nuoraid ektui mánáidgárddi ja skuvlla siskkobealde ja olggobealde, gáiddusoahpahus, árbevirolaš máhtu (čohken)¢(čohkken) ja dokumenteren.



Prošeavttat gokčet olu fáttáid, dat leat giellaávdnasiid (čohken)¢(čohkken), sámegiela ovdánahttindoaimmat, kurssat main leat máŋga iešguđet giellaoahppanvuogit.



Eará vuoruheamit sáhttet rievddadit guovddážis guovddážii, nu go bargu mánáid ja nuoraid ektui mánáidgárddi ja skuvlla siskkobealde ja olggobealde, gáiddusoahpahus, árbevirolaš máhtu (čohken)¢(čohkken) ja dokumenteren.



(Statistihka vuođđun leat logut maid Sámediggi lea (čohken)¢(čohkken) stipeandda hálddašeami oktavuođas)



 Hoahpuhit sámegiela terminologiija ja sámi báikenamaid (čohken)¢(čohkken) ja duođaštanbarggu.



Ealáhusovddideapmi mearrasámi guovlluin galgá vuoruhuvvot erenoamážit, ovttas dakkár meahcceealáhusaiguin go sáivaguollebivdu ja (čohken)¢(čohkken), mat eai leat olus vuoruhuvvon máŋggaid jagiid.



Ođđa doaibmabidju “ Hoahpuhit sámegiela terminologiija ja sámi báikenamaid (čohken)¢(čohkken) ja duođaštanbarggu ” čuoggái:



 Hoahpuhit sámegiela terminologiija ja sámi báikenamaid (čohken)¢(čohkken) ja duođaštanbarggu.



Go guoská mearraluossabivdui, de lea Sámediggi (čohken)¢(čohkken) organisašuvnnaid sihkkarastin dihte mearraluossabivddu, ja áigu konsulteret regulerenevttohusaid mat leat ovddiduvvon.



Sámedikki (čohken)¢(čohkken) dieđuid mielde lea oahpahus sámegillii doallan bures sajis oahpahusa oppalašvuođas beroškeahttá heajos oahpaheaidilis.



Logut maid leat (čohken)¢(čohkken), čájehit ahte doarjjaortnet adnojuvvo áibbas dárbbašlažžan jus prošeavttaid oppalohkái galgá sáhttit čađahit.



merken váiddaáššiid, ja eai gávdno sierra registarat gosa leat (čohken)¢(čohkken) váiddaáššiid.



Jearahallaniskkademiin leat (čohken)¢(čohkken) dieđuid dan birra movt ohccit árvvoštallet doarjjaortnega.



Iešguđetlágan dieđuid vuođul maid leat (čohken)¢(čohkken), áigut mii dás buktit gažaldagaide loahppaárvvoštallamiid.



Metoda ja dieđuid (čohken)¢(čohkken).



Metoda mii dán árvvoštallamis lea adnon, lea čálalaš dieđuid (čohken)¢(čohkken) giellaguovddážiin ja jearahallamat main leamaš mielde oallugat geat barget guovddážiin ja dan birrasis.



Loahppakapihttalis leat mii oktiilastán buot dieđuid maid leat (čohken)¢(čohkken) go leat suokkardan dan logi giellaguovddáža, ja čájehit mii lea ovttalágan ja makkár erohusat leat, makkár oktasaš hástalusat leat



Jearahallamiid bokte dieđuid (čohken)¢(čohkken) lea hui áddjás bargu, muhto go mii dán árvvoštallama oktavuođas seammás maid leat (čohken)¢(čohkken) dieđuid našuvnnalaš sámi giellaiskkadeapmái (man barggaheaddji maid lea Sámediggi), de lea ge mis leamaš vejolašvuohta muhtun dieđuid čohkket



Mii leat ráhkadan oktasaš vuogi man mielde ovdanbuktit daid dieđuid maid leat (čohken)¢(čohkken), muhto guovddážis guovddážii sáhttet leat erohusat das maid leat válljen deattuhit, danin go eai buot oktavuođat leat nu áigeguovdilat dán árvvoštallamii, dahje gáibit seamma vuđolaš guorahallama.



Guovddáš lea maid bargan dokumenterenbargguiguin, ja dás sáhttá namuhit oktasaš sámegiel sátne ‐ ja tearbmaprošeavtta mas ledje maiddái duot guokte eará suohkana Ávjovári eamiálbmotguovllus mielde, lea ráhkadan Mari Boine bálkášumiin čájáhusa, ja (čohken)¢(čohkken) sámegiel báikenamaid ja ráhkada jahkásaččat Poršáŋggukaleandara.



Leat maid (čohken)¢(čohkken) sámegiel báikenamaid.



Daid dieđuid vuođul maid mii leat (čohken)¢(čohkken) min ságastallamiin ja dokumeanttain maid leat ožžon, orrot čuovvovaš bargamušat leamašan deháleamos doaibman maŋemus golbma jagi: Vuosttaš bargamuš lea mánáidgárddi ja skuvlla váste.



Giellaguovddáš lágida doaimmaid nugo ovdamearkkadihte « Duhkoratta » (sámegiel stoahkanšillju vuollel 8‐ jahkásaš mánáide), sámi fáddábeivviid ovttas skuvllain juohke 6. vahku, dokumentašuvdnaprošeavttaid, dakkáriid go báikenamat ja tearbmaprošeavttat ja fáhtehusaid ja doahpagiid (čohken)¢(čohkken).



Giellaguovddáš lea bargan ollu iešguđetlágan tearbmaprošeavttaiguin, lea (čohken)¢(čohkken) láhkasániid Sis‐ Finnmárkku diggegoddái, (čohken)¢(čohkken) doahpagiid gielddabálvalusaide, ja sániid ja dadjanvugiid mat gullet luossabivdui ja muohta ‐ ja dálvesániid – maid vuođul maiddái leat ráhkadan smávva girjjáziid maidda lea stuora beroštupmi.



Giellaguovddáš lea bargan ollu iešguđetlágan tearbmaprošeavttaiguin, lea (čohken)¢(čohkken) láhkasániid Sis‐ Finnmárkku diggegoddái, (čohken)¢(čohkken) doahpagiid gielddabálvalusaide, ja sániid ja dadjanvugiid mat gullet luossabivdui ja muohta ‐ ja dálvesániid – maid vuođul maiddái leat ráhkadan smávva girjjáziid maidda lea stuora beroštupmi.



Dieđuid (čohken)¢(čohkken) lea čájehan muhtun váldogovaid das geat dat leat mat álggahit giellaguovddážiid ja geat daid jođihanfámut leat.



Báikkálaš árbedieđuid ja árbemáhtu (čohken)¢(čohkken) lea ollu giellaguovddážiid mielas hui dárbbašlaš bargu, ja eandalii dakkár guovlluin gos ovdalaččas gávdno unnán diehtu ja dokumentašuvdna.



Mii oaidnit maid ahte muhtun giellaguovddážat leat (čohken)¢(čohkken) ođđa dieđuid, muhto rahčet



Árbemáhtu ja árbedieđuid (čohken)¢(čohkken):



Dieđuid (čohken)¢(čohkken) lea čájehan ahte giellaguovddážiid mielas lea olles geahččalussan dat go Sámedikkis leat čađat ođđa olbmot geaiguin galget doalahit oktavuođa, ja guovddážat váillahit dihto olbmo // olbmuid Sámedikki hálddahusas geainna čađat sáhtáše gulahallat.



Olles 2010 čavčča lean mun (čohken)¢(čohkken) dieđuid ja lohkan almmolaš ja unnit almmolaš



Vuosttažettiin dat hukse dieđuide maid leat (čohken)¢(čohkken) go leat čađahan nugohčoduvvon lagasiskama muhtun válljejuvvon suohkaniin gos ásset sápmelaččat.



Ja dieđut maid leat (čohken)¢(čohkken) dán iskkadeami vástideddjiin, čájehit ahte nuorragearddis lea buoret lohkan-ja čállinmáhttu danin go sis lea leamaš vejolašvuohta oahppat sámegiela bajásšattadettiin.



Dákkár ipmárdusa (čohken)¢(čohkken) sáhttá.



Min kártenbargomátkkis Skánihis leat mii (čohken)¢(čohkken) dieđuid mat čájehit ahte vaikko vel Skánit ii suohkandásis nu bearehaga deattut ge sámi beroštumiid, ja láže dilálašvuođaid daidda, de leat suohkana sámi ássiin Várdobáikki sámi guovddáža bokte ollu fálaldagat sámegielas ja sámi kultuvrras, mat maiddái leat ávkin suohkana bargiide, muhto mat earenoamážit vuhtiiváldet sámi vuorasolbmuid, sihke sin geat leat ruovttuin ja sin geat leat institušuvnnain.



Danin šaddá ge dárogiella mihá eanet mearrideaddji váldogiellan, go livččii de jus sámegielat mánáid livčče (čohken)¢(čohkken) sierra ossodahkii.



Man láhkái dieid olbmuid válljiimet ja man muddui lea vejolaš generaliseret daid bohtosiid vuođul maid dán iskkadeamis leat (čohken)¢(čohkken), dan čilgiimet 2.



Dán kapihttalis čilget lagabui datamateriála maid leat (čohken)¢(čohkken).



132 Mii áigut iežamet viidásit analysain oalle muddui geavahit dieid dieđuid vuolggabáikin, muhto go dovdat makkár gielladilli lea Gáivuonas ja Loabák suohkanis, ja daid dieđuid vuođul maid diein guovlluin leat (čohken)¢(čohkken), de leat máŋggain analysain válljen bidjat dien guokte suohkana eará Davvi-Norgga suohkaniid searvái.



Dás áigut vuos geahčadit makkár giellamáhttu lea dain olbmuin geain mii leat dieđuid (čohken)¢(čohkken).



199 čájeheamen ahte sámi institušuvnnat ja daid (čohken)¢(čohkken) seamma sadjái, vai šaddá sámegielat biras, lea hui dehálaš sámegiela ektui.



3. kapihttalis čilgiimet buot dan guoktenuppelohkái suohkana gos finadeimmet dan barggu oktavuođas, ja dán 4. kapihttalis leat mii viidát bidjan ovdan daid oppa ollu dieđuid maid leat (čohken)¢(čohkken) indiviidadásis.



Dan dahkat dakko bokte ahte geahččat ja oktilastet dan máhtu maid leat (čohken)¢(čohkken) indiviidadásis kasussuohkaniid gielladilálašvuođain nugo dat lea čilgejuvvon.



Diein suohkaniin eat leat ovdanbidjan datadieđuid mat čájehivčče guđege ahkahaččaid giellahálddašeami, muhto dieđut maid leat (čohken)¢(čohkken) máŋggain kassusuohkaniin, duođaštit almmatge ahte giela molsun, sámegielas dárogillii, dáhpáhuvai vuosttaš logemat jagiid maŋŋel nuppi máilmmisoađi.



Eará árbevirolaš doaimmat mat galget čađahuvvot dán prošeavtta olis leat earret eará luondduresurssaid (čohken)¢(čohkken), muorrameahcci ja muoraid háhkan, náhki ráhkadeapmi, murjen, sáimmastallan, sámegáhkuid gáhkken, darfegoađi huksen, ulluid geavaheapmi, sávzzaid beaskideapmi, ulluid ivdnen, rievssahiid bivdin ja gárdun.



Dasto leat girjjit maid Sámediggi lea (čohken)¢(čohkken) ja ožžon skeaŋkan registrerejuvvon ja dat leat olámuttus luoikama // gáiddusluoikama várás Bibsysa bokte.



Dán rádjai leat (čohken)¢(čohkken) moadde duhát sáni mat áiggi mielde galget šaddat sátnegirjin.



Mii leat (čohken)¢(čohkken) govaid, girjjiid, filmmaid, jienaid, oahpporeaidduid ja digitála resurssaid vai dutnje šadda álkkit leat oahpaheaddjin sámi skuvllas.



Prošeaktajođiheaddji Kjersti Schanche ahte sii leat maid (čohken)¢(čohkken) ollu máidnasiid, historjjáid ja muitalusaid iešguđet guovlluin.



Dat leat viidát dieđalaččat (čohken)¢(čohkken) juo dan máhtu mii gávdno dálkkádatrievdademiid birra arktalaš guovlluin ja geahčadan makkár váikkuhusat das leat guvlui ja muđui máilbmái.



Aune Mettäpuro ja Satu Moshnikoff leaba (čohken)¢(čohkken) duodjesániid árbevirolaš nuortalašsámiid dujiin, ja almmuhan sátnelistu mas leat olu čáppa duodjegovat.



- Bihtánsámi guovllus lea guhkes áiggi leamaš dadjat dal čiegus sámi historjá, danne buvttášii báikkálaš sámi historjjá (čohken)¢(čohkken) ja gaskkusteapmi oidnosii ii dušše historjjá muhto maiddái sámi álbmoga mii lea dán guovllus, čilge ráđđelahttu Vibeke Larsen.



Earret dan ahte dat lea oskoservodat, de lea girku maid leamaš kultuvrralaš ja oskuvaš árbevieruid deaŧalaš gaskkusteaddjin, mii lea (čohken)¢(čohkken) olbmuid iešguđet muttuin eallimis.



Daid dieđuid lea Regnor Jernsletten Sámi dutkamiid guovddážis, (čohken)¢(čohkken) ja almmuhan.



Máŋga čuohte jagi leat dutkit ja miššonearat (čohken)¢(čohkken) sámi kulturdávviriid.



Váilivuohtan sáhttá leat ahte dieđuid (čohken)¢(čohkken) ii leat ovddastuslaš, dahje metodalaš dilálašvuođat čadnojuvvon dasa movt dieđuid leat (čohken)¢(čohkken) ja dikšon.



Váilivuohtan sáhttá leat ahte dieđuid (čohken)¢(čohkken) ii leat ovddastuslaš, dahje metodalaš dilálašvuođat čadnojuvvon dasa movt dieđuid leat (čohken)¢(čohkken) ja dikšon.



Váilivuohtan sáhttá leat ahte dieđuid (čohken)¢(čohkken) ii leat ovddastuslaš, dahje metodalaš dilálašvuođat čadnojuvvon dasa movt dieđuid leat (čohken)¢(čohkken) ja dikšon.



Olmmošvuođustuvvon dutkamušaid bohtosat leat huksejuvvon daid bohtosiid nala maid leat (čohken)¢(čohkken) daid olbmuin geat lea mielde dutkamušas.



23 dieđuid (čohken)¢(čohkken).



Go diekkár gáldut eai gávdno, de ferte dohkkehit dan buoremusa mii gávdno, ja nu leatge neahttabáikkit UNESCO Atlas of the World ' s Languages in Danger ja Ethnologue (čohken)¢(čohkken) dieđuid iežaset statistihkaide sámegielaid birra.



Oppalaččat boahtá ovdan, ahte SED guovlluin eai leat seamma ollu lassánan bargonávccahisvuođa penšuvdnaoažžut, go dat mii leat registrerejuvvon Norggas, dien áigodagas go dieđuid leat (čohken)¢(čohkken).



Jus de čájehuvvo ahte sii muhtin jagi maŋŋel fárrejit ruovttoluotta, juogo maŋŋel go leat válbmen oahpuset dahje maŋŋel go leat (čohken)¢(čohkken) bargovásáhusaid eará báikkiin, de veahkehit sii doalahit olmmošlogu, erenoamážit jus bearrašiid ásahit.



4.2 Data (čohken)¢(čohkken).



Vuođđomateriálaid (čohken)¢(čohkken) iige leat váldon mielde viidásit.



Prošeakta lea (čohken)¢(čohkken) dieđuid hálddašanrelevánta máhtus ja leat dutkan movt ovttasdoibmet ekovuogádagat, kultureanadagat ja báikkálašservodagat davvi vuonain, ja leat gávnnahan stuora ekologalaš rievdamiid Porsáŋgguvuonas ja Deanuvuonas.



Prošeavttas leat vásáhusat leamaš go leat (čohken)¢(čohkken) ja systemáhtalaččat ordnen báikkálaš ekologalaš máhtu ja vugiid, go leat ásahan máhttovuorkká suorggis.



Davvi bátnedearvvašvuođa prošeakta lea (čohken)¢(čohkken) dárkilis dieđuid bátnedearvvašvuođa ja dan guoski diliid birra jearahallanskoviid bokte, mas lassin daid ledje gažaldagat čearddalašvuođas, sosioekonomalaš dilálašvuođaid birra ja man duhtavaččat leat bátnedearvvašvuođa bálvalusain.



Sániid koordineren, (čohken)¢(čohkken) ja dárkkisteapmi lea dehálaš vai eanet giellamoivi ii boađáše sámegillii danne go iešguđet riikkas soitet leat sierra tearpmat seamma áššái.



Sámediggi lea (čohken)¢(čohkken) finadettiin sámi mánáidgárddiin.



Dieđuid (čohken)¢(čohkken) informánttain lei hui ávkkálaš dieđáhusbargui.



Dán ohppiidjovkui lea dárbu ásahit nana oahpahanvugiid unnitlogugiela oahpaheamis, bálddastahte vásáhusaid maid leat (čohken)¢(čohkken) giellamovttiidahttinprošeavtain Elgå skuvllas Engerdálas.



Árbedieđuid (čohken)¢(čohkken) lea juo álggahuvvon.



Eará vuoruheamit sáhttet rievddadit guovddážis guovddážii, nu go bargu mánáid ja nuoraid ektui mánáidgárddi ja skuvlla siskkobealde ja olggobealde, gáiddusoahpahus, árbevirolaš máhtu (čohken)¢(čohkken) ja dokumenteren.



Plánejeaddji bargguide gullet ee. árrabajásgeassinmateriála plánen, gárvvisteapmi, jorgalusaid válbmen, giela dárkkisteapmi sihke materiála (čohken)¢(čohkken) materiálabáŋkui.



Unesco Máilmmi muitu – prográmma (Memory of the World) lea jagis 1992 (čohken)¢(čohkken) iežas registariidda dehalamos áššegirje- ja girjerádjotradišuvnnaid.



Ovdal čakčabargguid badjesápmelačča bargui gullet murjen, gámasuinniid čuohppan, guolásteapmi ja jeahkáliid (čohken)¢(čohkken).



Sámeartista Tiina Aikio lea (čohken)¢(čohkken) Ijahis ija – konsertii vuohččulaš juoigiid, geat juiget Vuohču guovllu árbevirolaš luđiid.



Son lea maid čállán moadde sátnevájasgirjji masa son lea (čohken)¢(čohkken) dieđuid sihke boarrásat ja dáláš áiggis.



Lajla Mattson Magga lea viidát doaibman giellasuorggis ja son lea e.e. bargan čáppa- ja fágagirjjálašvuođain, jorgalusaiguin, oahpahusain, eksiminašuvnnain, son lea (čohken)¢(čohkken) giellamateriála ja báikenamaid ja maiddái addan olggus orjješsámi sátnelisttuid.



Dal son lea (čohken)¢(čohkken) daid eallinagis čoggojuvvon dáidduid, bargovugiid ja málliid anárašgielat girjin.



Konseartta musihkas vástida Áillohaš Doahkki, masa Paroni Paakkunainen lea (čohken)¢(čohkken) musihkariid geat leat barganovttasbarggu Nils-Aslak Valkeapääin.



Konseartta musihkas vástida Áillohaš Doahkki, masa Paroni Paakkunainen lea (čohken)¢(čohkken) musihkariid geat leat bargan ovttasbarggu Nils-Aslak Valkeapääin.



// ØJE, gosa Pipaluk Lykke Løstrup lea (čohken)¢(čohkken) amatevragovvideaddjiid digigovaid miehtá máilmmi.



Fárrui čáhká maiddái Teija Kunnari (čohken)¢(čohkken) diktačájálmas Una Reinman diktagirjjis ” Dat lea ráhkesvuohta ”.



Son lea maid čállán moadde sátnevájasgirjji masa son lea (čohken)¢(čohkken) dieđuid sihke boarrásat ja dáláš áiggis.



Lajla Mattson Magga lea viidát doaibman giellasuorggis ja son lea e.e. bargan čáppa- ja fágagirjjálašvuođain, jorgalusaiguin, oahpahusain, eksiminašuvnnain, son lea (čohken)¢(čohkken) giellamateriála ja báikenamaid ja maiddái addan olggus orjješsámi sátnelisttuid.



Dasa lassin go girku lea oskuservodat, de leat dat maiddái kultuvrralaš ja oskkotdatlaš árbevieruid deaŧalaš guoddi, mii lea (čohken)¢(čohkken) olbmuid iešguđet eallinmuttuin.



Sámegiela hálddašanguovllu olggobealde válljejuvvojedje čuovvovaččat vuoruhuvvot: molssaeaktosaš giellaarenaid ovddideapmi sámi mánáide ja nuoraide, sámi báikenamat ja tearpmaid (čohken)¢(čohkken), ovddideapmi ja registreren.



Máhttodepartemeanta mieđai dasa ja oktasaš bargojoavkku mandáhtta ja (čohken)¢(čohkken) mearriduvvui ovttasráđiid.



Sámi báikenamaid (čohken)¢(čohkken) lea deaŧalaš vai dat bohtet buorebut oidnosii dakkár guovlluin gos uhccán sámi báikenamat leat čohkkejuvvon, ja gos dárbu lea stuoris gáhttet ja nannet sámegiela.



Sámi báikenamaid (čohken)¢(čohkken) ja registreren lea buorre vuohki oainnusin dahkat sámegiela dáin guovlluin, erenoamážit go namat doaivumis bohtet oidnosii kárttain ja geaidnogalbbain.



Eanandoallu Muhto Dag Terje Andersen lei maid Mázes gosa ledje (čohken)¢(čohkken) buot suohkana boanddaid, ja doppe son beasai gullat makkár dilli Guovdageainnu boanddain lea.



Min buorre báhppa lea searvegotti oaivámuš ja lea álo (čohken)¢(čohkken) dievva girku olbmuid.



(čohken)¢(čohkken) dieđuid Nellejet Zorgdrager lea (čohken)¢(čohkken) buot čállosiid ja dieđuid, juohke gillii, maid leaš gávdnan Guovdageainnu stuimmiid birra, ja lea daid guorahallan ja muhtun ládje atnán vuođđun iežas bargui.



Go lean Finnmárkku Guovddášnissoniid jođiheaddji, de lean (čohken)¢(čohkken) dieđuid das man ollu Finnmárkku heahteguovddážiid geavahit.



Devdon ruskaseahkaid (čohken)¢(čohkken)



Festivála lea viidon iežas namain ja lei (čohken)¢(čohkken) olbmuid miehtá Davvikalohta.



Niko Valkeapaa, Johan Anders Bær ja Iŋgor Ánte Áilu Gaup ledje buohkat (čohken)¢(čohkken) musihkariid ja bohte guhtege iežas joavkkuin.



Johán Ánte lea ollu ođasmahttan iežas ovdanbuktima maŋŋel go lea musihkariid (čohken)¢(čohkken).



Go leat (čohken)¢(čohkken) dealttá duottarvielttis ja garran dan rehpo ala, de joatkit mátkki Boastajoga guvlui.



Dan 42 jagis máid ráđđi lea doaibman lea ráđđi (čohken)¢(čohkken) golmma riikka sápmelaččaid.



Heargevuodjingilvvut leat doloža rájes (čohken)¢(čohkken) olbmuid, sihke vuddjiid vuojániiguin ja gehččiid.



Lei Dávviriikkaid Sámeráđđi mii lei (čohken)¢(čohkken) olbmuid Apatity gávpogii lulabealde Murmanskka.



SÁRGUNČÁJÁHUS: Alan Borvo lea nuorravuođas (čohken)¢(čohkken) ollu dieđuid sámi birrasis ja kultuvrras.



Son lea (čohken)¢(čohkken) sárgumiid ja addán daid Dávvir Vuorkái, Kárášjohkii.



Ja dohko leat ge (čohken)¢(čohkken) visot daid jierbmámus sápmelaččat min riikkas.



Ruskaseahkat leat dađi mielde ihttán luoddaguoraide, ja ruskabiillat leat (čohken)¢(čohkken) seahkaid.



Mieron Gilisearvi lea (čohken)¢(čohkken) olbmuid ruskačoaggimii, ja sii leat ge luoddaguora čoaggán ruskkaid Čábardašjogas davas, gitta Roavotjoga rádjái.



Dán čájehit dieđut maid Trygg Trafikk lea (čohken)¢(čohkken) politiijain ja Statens Vegvesen`is.



Guovddáš lea ásahuvvon (čohken)¢(čohkken) dihte dárbbuid ja fálaldagaid eaktodáhtolaš, bálkkáhis bargui.



Muitalusat maid J. Qvigstad lea (čohken)¢(čohkken), leat almmuhuvvon 1929:s.



Lágideaddji, Stockholm Sámi Searvi, lei (čohken)¢(čohkken) musihkkariid geat čájehedje man girjái álgoálbmogiid musihkka obage lea.



Lágideaddji, Stockholm Sámi Searvi, lei (čohken)¢(čohkken) musihkkariid geat čájehedje man girjái álgoálbmogiid musihkka obage lea.



Ášši maŋiduvvo dassážii hálddáhus lea (čohken)¢(čohkken) eambbo dieđuid.



Ii nu gal ahte dat dábálaš boazobargu, dego guođoheapmi, (čohken)¢(čohkken), miessemearkun, gálden ja njuovvan čađahuvvo earáládje.



Johkamohki-márkanat leat álohii (čohken)¢(čohkken) sápmelaččaid miehtá sámi Johkamohkkái.



Ráđđehusa ja eiseválddiid boazodoallopolitihkka lea baldán boazodolliid, ja (čohken)¢(čohkken) sin.



Máidnasat leat vižžojuvvon dovddus Just Quikstad stuora muitalus- ja máinnasčoakkálmasas maid son lea (čohken)¢(čohkken) Sámis.



Avvir



 –



Heaittihuvvo Infonuorra lea maŋemus jahkebeali (čohken)¢(čohkken) golbma nuoraidsearvvi neahttasiidui.



Moatti jagi geahčen soaitá leat vejolaš čađahit munno evttohusa, maŋŋel go leat (čohken)¢(čohkken) buot boraspireloguid.



250 nama narkolisttus Frode Guldbjørnsen lea leamaš oktavuođas buot dán njealji leansmánniin (čohken)¢(čohkken) dihte man olu namat sis leat narkolisttus, mii muitala man gallis geavahit dahje leat geahččalan narkotihka.



Gelddolaš oaidnit maid Sámediggi dahká Bergen Universitehta professor, Per Selle, oaččui álgogeasi 2010:s jearaldaga árvvoštallat Sámedikki hálddahusa doaibmačoavdima, ja olles 2010 čavčča lea son (čohken)¢(čohkken) dieđuid ja lohkan unnit almmolaš dokumeanttaid Sámedikki barggu birra.



Romssa boazodoalloagronoma, Anders J. Bals, muitalii ikte Ávvirii ahte sii leat leamaš girdime mánnodaga, vuojehan ja (čohken)¢(čohkken) Sárevuomi čearu bohccuid nuorttas.



– Mii leat (čohken)¢(čohkken) čorragiid maid gávnnaimet nuortas, nu lahka go vejolaš Geađggesčohka.



Heajos vuohki Porsáŋggu ovddeš sátnejođiheaddji, Mona Skanke, gii lea čohkkán bargojoavkkus ja ieš maid (čohken)¢(čohkken) dan, lohká heajos vuohkin gielddas guođđit ovddasvástádusa nuoraide.



Finnut Consult lea (čohken)¢(čohkken) dieđuid girjelágádusain, giellaguovddážiin ja eará oahpponeavvobuvttadeddjiin Dasa lassin leat jearahallan 13 skuvlaeaiggáda sámelága hálddašanguovllus.



– Mii leat maiddái (čohken)¢(čohkken) ohppiid ja cahkkehan muitočuovgga, muitala rektor.



Stuorámus erohus orru daid hattiid mielde maid Ávvir lea (čohken)¢(čohkken), silbbain.



Lea (čohken)¢(čohkken) sullii 6275 euro ja buot mannet borasdávdabuohcci mánáide, ieš son ja su beatnagat ellet dušše 400 euroin mánus.



Dasa lassin leat čiekčamat (čohken)¢(čohkken) sámi nuoraid iešguđetge guovllus olles Sámis juohke geasi.



Son lei (čohken)¢(čohkken) 19 luossaveajeha ovtta diimmus.



Vuosttaš beaivvi vásiha juo ahte dálu olbmot eai basat nu mo son ieš lea hárjánan ja basadanlatnjii lea (čohken)¢(čohkken) ruskkaid.



Son dadjá dán juohke ládje táhpan sidjiide, go sii leat guokte vahkku (čohken)¢(čohkken) dan go doivo ahte besset vuovdit.



Earret eará lea vuosttašamanueansa Odd Mathis Hætta, Guovdageainnus eret, iežas almmolašvuođa bargguin vurken dokumeanttaid máid lea (čohken)¢(čohkken) jagiid mielde, sihke mat áviissain leat leamaš ja muđui.



Aiddo álggahuvvon boraspireprošeakta Finnmárkku ja Romssa fylkkas, " Eallit Luonddus ", lea dál (čohken)¢(čohkken) sihke ealáhusaid, fágačehpiid ja hálddašeddjiid seamma beavddi birra.



Dehálaš bargu Johan Albert Kalstad rohkki lei Romssa musea bargi ja sus bázii stuorra vuorká gosa lei (čohken)¢(čohkken) ollu árbevirolaš eallima birra earret eará Várjjagis.



– Dutkamiin mii Ruoŧas lea dahkkon, čájeha ahte albbas ja geatki dávjá ealliba veahkkálagaid, ja ahte geatki borrá ráppiid maid albbas lea (čohken)¢(čohkken).



Sámiid searvi lea bargan jalla ollu nuvttá ja (čohken)¢(čohkken) 15 milliuvnna ruvnnu hukset iežas dálu.



Ingar Kvia, Nærbø, lea (čohken)¢(čohkken)



Filmmas lea (čohken)¢(čohkken) muitalusaid mearrasámiid guovlluin.



– Vai sáhttit dán gažaldaga vástidit, de leat (čohken)¢(čohkken) 20 Belgia- olbmo geat leat mielde prošeavttas.



Mii leat otne ávvudeamen buohkaid geat njealljelogi jagi čađa leat ovddidan gáibádusaid, čállán cealkámušaid, lágidan duodje- ja giellagurssaid, (čohken)¢(čohkken) báikenamaid, vuovdán loattaid, váffeliid steiken ja gáfe vuoššan sámi searvevuođa nammii!



Dán vuoru lea buvttadeaddji ja mielčuojaheaddji Buljo (čohken)¢(čohkken) golbmanuppelohkái miellagiddevaš čuojaheaddji geat riggudahttet ja ollášuhttet jietnagova.



GOVVAČÁJÁHUS: Dá Mari-Ann Nilssen gii lea (čohken)¢(čohkken) ja doaimmahan govaid Unjárgga girku ávvudoaluide.



– Ovttas dáin bláđiin lei Donald ekspedišuvnnas muhtin máttariikkas, ja govvaráiddus oidnojit Donald ja eará ekspedišuvdnaolbmot mihtádallamin guovllu olbmuid oivviid sierralágan mihtidanrusttegiin, eaige sii gulahallan dáiguin olbmuiguin, muitala Fjellheim ja iige son atnán imašin dán ovdal moanaid jagi maŋŋá go su áhčči lei Lulli Sámi Museas barggus ja lei (čohken)¢(čohkken) govaid maid Fjellheim beasai oaidnit.



Jus govva sáhttá dadjat eambbo go 1000 sáni, dalle lea dán jagáš kulturbálkkašumi vuoiti (čohken)¢(čohkken) miljovnnaid buriid sániid mat leat buohkaide illun.



Arnt Isaksen, gii lea (čohken)¢(čohkken) oktii máŋga šilju, imašta manin muhtun olbmuin álo lea áigi eaktodáhtolaš bargui ja earáin ii, ja rábmo eaktodáhtolaš bargiid viššalvuođa.



Jáhkovuonlaš Ole Johan Nikodemussen lea (čohken)¢(čohkken) Porsáŋggu bearrašiid sohkadieđuid guovtti girjái.



Muhto ii oktage nagot čállit dákkáraš girjji meattáhusaid haga, lohká Ole Johan Nikodemussen gii lea (čohken)¢(čohkken) 5.600 Porsáŋggu bearrašiid sohkadieđuid guovtti pearpma gaskii Jáhkovuonas.



Nikodemussen gal ieš ii gohččot girjjis sohkagirjin, muhto leksikonain, dasgo son lea (čohken)¢(čohkken) iešguđet bearraša dieđuid ovtta sadjái.



Ole Johan Nikodemussen lea lagabui 30 jagi (čohken)¢(čohkken) dieđuid Fálesnuori, Muosát ja Porsáŋggu gielddaid ássiid birra dahje geat dáid báikkiin leat vuolgán ja bieđganan miehtá máilmmi.



Lea 17. geardi go Riddu Riđđu lágiduvvo, ja ovddeš festiválajođiheaddji Lene Hansen lea (čohken)¢(čohkken) 15 dáin jagiin girjái.



Seminára lágiduvvui Ivggus, Davvi-Romssas duorastaga ja bearjadaga ja dat lei Arctic Pathfinder fitnodat mii lei (čohken)¢(čohkken) stuora ja smávva turisma- ja mátkkoštanfitnodagaid oahpásnuvvat ja gávdnat eará fitnodagaid geaiguin sáhttet ovttasbargat boahtteáiggis.



Sámediggeráđđelahttu, Hilde Nyvoll, ii loga sáhttit addit lobi duohtadit dákterikkiid, go sámi dávttiid leat vuoigatmeahttun ládje (čohken)¢(čohkken).



Beaivváš Sámi Teáhtera hoavda, Haukur Gunnarson, lea giitevaš go Veli-Pekka Lehtola lea (čohken)¢(čohkken) dehálaš dieđuid teáhtera vuosttaš 25 jagi birra, girjái.



" Muitaleddjiid maŋisboahttit - Beaivváš Sámi Teáhtera historjjá ", lea girji mas professor Veli-Pekka Lehtola lea (čohken)¢(čohkken) Beaivváža vuosttaš 25 jagi historjjá.



Lean (čohken)¢(čohkken) buot goansttaid maid liikon ovtta stuora báhtái, dadjá Fred-René gii lea beassan deaivat iežas idolaid dán maŋemus guovtti jagis.



Geassepatrulje lei (čohken)¢(čohkken) etáhtaid ja áigo akšuneret, muhto fitnodat lei gidden ja akšunistat eai ožžon bargoaddi ságaide.



Divohaga rehket čájeha ahte lea bajidan mohtora, biđgen dan, molsun lágeriid guovddáš veaivvas ja (čohken)¢(čohkken) fas mohtora ja bidjan ođđa steampaliid, nállolágeriid ja ruossalasboalttuid ja nuovhlluid.



Golggotmánus dán jagi almmuhit NINA dutkit albbas dieđuid maid leat (čohken)¢(čohkken).



Professor Veli-Pekka Lehtola lea (čohken)¢(čohkken) Beaivváš Sámi Teáhtera vuosttaš 25 jagi historjjá arkiivvaid ja jearahallamiid bokte.



Karacrossa leamaš ollu jagiid lágiduvvon guovdu Kárášjoga márkana čievrašiljus ja leamaš dat lágideapmi beassážii mii lea eanemus (čohken)¢(čohkken) olbmuid Kárášjohkii, gaskal 1000 ja 1500 olbmo.



– Mii leat (čohken)¢(čohkken) bevddiid miehtá márkana.



Sámi spábbačiekčanlihtu presideanta Mikkel Isak Eira riegádanbeaivi mannan bearjadaga, suoidnemánu 11. beaivi ii lean dán jagi makkárge lihkkobeaivi Eirai, gii lei ráhkkanan olles geasi Viva World Cupa lágidit ja (čohken)¢(čohkken) Sámi riikkajoavkku.



Sámi riikajoavkočiekčit Ann-Solbritt Eira Logje ja Mia Carina Eira leaba Nagirváre joavkku (čohken)¢(čohkken).



– Moai Miain letne (čohken)¢(čohkken) iežame Ráissa olbmáid.



Dás ovddosguvlui gávdnat Leif Isak Nilut ruovttus lohkamin boares aviisačállosiid maid « Argus » lea (čohken)¢(čohkken) ja maid son ii leat geargan ovdal lohkat Sámi spábbačikčiid birra.



Dan čájehit logut maid neahttabáiki E24 lea (čohken)¢(čohkken).



Dán oasis leat (čohken)¢(čohkken) statistihkaid, vejolaš čilgehusaid, doaibmaevttohusaid ja neavvumiid mot nuppi oasi prošeavttas berre čađahit.



110 jagi maŋŋel go sámiid vulge Alaskai, Manitoba-ekspedišuvnnain, lea Ellen Inga O. Hætta (čohken)¢(čohkken) sin maŋisbohttiid.



Musihkkabuvttademiid dieđuid lea son (čohken)¢(čohkken) discografiija oassái.



Su duohken lea darjjesámegiela vuorká maid muhtun vuorrásat darjjesápmelaš lea (čohken)¢(čohkken) gielas.



ČÁJÁHUSAT: Sirpmá duojáriid searvi leai (čohken)¢(čohkken) gáktečájáhusa, mii čájehii mo gákti lea áiggiid mielde rievdan bargo- ja árgabeaivvi biktasis čikŋa- ja astoáiggebivttasin.



Son lea (čohken)¢(čohkken) dutkanávdnasiid Norgga sámeskuvllain áicamiin, jearahallamiin ja jearahallanskovi vehkiin.



Finnut Consult lea (čohken)¢(čohkken) dieđuid girjelágádusain, giellaguovddážiin ja eará oahpponeavvobuvttadeddjiin Dasa lassin leat jearahallan 13 skuvlaeaiggáda sámelága hálddašanguovllus.



Gilisearvi lea (čohken)¢(čohkken) gili olbmuid, nannen oktavuođaid ja nannen min oktasaš dovddu.



1990 rájes lea Helmer Losoa (čohken)¢(čohkken) dávviriid ja bargoneavvuid mat gullet vuona mearrasámi dillái.



Deaivvadeapmi ii dollon nu formálalaččat, eai sii ráhkadan sohkamuora eaige lean govaid (čohken)¢(čohkken).



Ja buot mánáide ja nuoraide lea bures boahtin girkui, maŋŋelgaskabeivviid dán vahkku, lohká Johnsen, gii mánnodaga lei (čohken)¢(čohkken) olles 90 máná girkui.



Go Gollerumbu lea (čohken)¢(čohkken) buot melodiijaevttohusaid, de lea sis jury mii galgá válljet makkár melodiijaid almmuhit jienasteapmái.



Sámi skuvlahistorjjá váldodoaimmaheaddji Svein Lund lea (čohken)¢(čohkken) olu dieđuid mat devdet su girjehilduid.



Hordaland lea (čohken)¢(čohkken) čájehit ahte Unjárga golaha 2 700 pr. ássi jagis kulturdoaimmaide.



ČálliidLágádus lea (čohken)¢(čohkken) dološ Amerihkáreivviid girjin, maid sámit nuppe beale ábi lea sádden daláš Nuortanástái.



Skuvllat leat (čohken)¢(čohkken) iskosiid guliin ja jávrriin ja sádden daid guorahallamii NILU:i Romsii.



Mus lei guovtti mánnosaš badjebáza maid rumaš lei (čohken)¢(čohkken).



Min ollašuhttimat váikkuhanfámu ja fámu ektui leat (čohken)¢(čohkken) vuostálastifámuid, mat soaitá eai váldán min duođas logi dahje guoktelogi jagi dás ovdal: Ovddádusbellodat, ja namuhuvvon EDL.



Buolvvat leat buolvvaid maŋis luonddusálažiid (čohken)¢(čohkken) ; bivdu ja guolásteapmi leat leamaš stuora oassin das, muhto gohčodit dan rekreašuvdnan lea áibbas boastut.



Ellen Gaup lea (čohken)¢(čohkken) earet eará fokusjoavkku Guovdageainnus ja addán ieš ollu dehálaš dieđuid prošektii, ja maid hállan báddái čoavddacealkagiid sámegillii.



Tom Henrik Ellingsen lei (čohken)¢(čohkken) spelliid miehtá Finnmárkku ja maiddái Ruoŧas go serve joavkkuin " Finnmix " Romssa sisbandy UNN-cupii.



duodjeoahpaheaddjit, sihke dálá ja ovddeš, geat leat (čohken)¢(čohkken) iežaset dujiid čájálmassii Diehtosiiddas.



GARRA BARGU: Nils Evald Biti lea 10 jagi (čohken)¢(čohkken) dieđuid sámiid birra geat dollejedje Alaskai 100 jagi dassái bohccuiguin ja bearrašiiguin.



Juovlamánu 14. beaivvi 2008:s lei Boazováris Guoládat sámiid vuosttaš váldočoahkkin (Sešuvdna), mii lei (čohken)¢(čohkken) 74 delegáhta sámi álbmogis.



Loahppaboađusin šattai, vearru dahje rievttes vugiin, reive masa ledje (čohken)¢(čohkken) nammavuolláičállagiid ja sáddejedje Murmánska gieldda oaivámužžii, muitalit man dárbbašlaš lea ásahit sámi ráđi Murmánska ráđđehussii.



Heavyrockár muittuha ja lohká olbmot eai galgga gáddit ahte ruđat maid leat (čohken)¢(čohkken) konsearttas mannet Hamas jovkui Gazas.



Son lea (čohken)¢(čohkken) sámi dávviriid ja álggahan Sámemusea Drammenis Mátta-Norggas.



Son lea (čohken)¢(čohkken) sámi dávviriid ja álggahan Sámemusea Drammenis Mátta-Norggas.



– Mii leat (čohken)¢(čohkken) hui ollu biergasiid dál, leat ožžon ollu biergasiid olbmuin miehtá Norgga.



Leat (čohken)¢(čohkken) maiddái ruđa organisašuvnna ovddas, nu ahte beassat veahkehit olbmuid geain ii leat nu buorre dilli, muitala Marit Norum.



Lea (čohken)¢(čohkken) sullii 6275 euro ja buot mannet borasdávdabuohcci mánáide, ieš son ja su beatnagat ellet dušše 400 euroin mánus.



Dat lea Ovddádusbellodaga sámiid falleheapmi, ja mii baicce buot Sámedikki áirasiid leat (čohken)¢(čohkken) Ovddádusbellodaga vuostá.



Álttás lea okta nuorra bárdni ávvudeame iežas riegádanbeaivvi ja lea dan oktavuođas (čohken)¢(čohkken) buot iežas musihkarolbmáid.



Sii leat (čohken)¢(čohkken) beassášgussiid 20 jagi!



Son lea roggan olu vuorkkáid, earret eará Moskvas, Murmánskkas, Helssegis, St. Petersburgas ja (čohken)¢(čohkken) dakkár dieđuid listtuin maid lea gávdnan vuorkkáin, maid ii oktage eará dutki su ovdal leat dahkan, dajai Sámi allaskuvlla dutkandirektevra Jelena Porsanger girjealmmuhandilálašvuođas.



– Hui olu gáldodieđuin maid lean geavahan lea dakkár gáldut mat dán dutkamušas vuosttaš geardde váldojuvvojit atnui, dadjá Kuchinskiy gii lohká iežas (čohken)¢(čohkken) nu olu dieđuid ahte sávvá ovtta girjji vel beassat almmustahttit.



Musea jurdda lea go eambbo dieđuid lea (čohken)¢(čohkken), cegget ođđa čájáhusa gos čájehit makkár stuorra váikkuhusat almmolaš čáhcefievrredeapmi buvttii olbmuide.



Finnmárkku fylkkasátnejođiheaddji Runar Sjåstad dat nammadii ođđajagemánu gaskkamuttus 70-jahkásaš builuoktalačča dán áŋggirdeaddji ánsui go lea 20 jagi (čohken)¢(čohkken) máŋgaduháha mearrasámi bargoávdnasa ja unnit Várjjatvuona guolástanfatnasa 1800-logus gitta 1950 rádjái.



Ovttas Isak Saba guovddážiin lea (čohken)¢(čohkken) sámegiel doahpagiid bargoreaidduin amas vajálduvvot oalát.



Historjágirji almmuhuvvo duorastaga, čálli Jukka Nyyssönen lea (čohken)¢(čohkken) Davvi-davviriikkalaš juristtaid čoahkkinhistorjjáid ja sin čanastagaid birra Davvin.



– Lea hui suohtas leamašan bargat revyain masa mii leat (čohken)¢(čohkken) studeanttaid iešguđet surggiin, lohká Fjellvang loahpalaččat.



Dasa lassin leat čiekčamat (čohken)¢(čohkken) sámi nuoraid iešguđetge guovllus olles Sámis juohke geasi.



Stuorámus erohus orru daid hattiid mielde maid Ávvir lea (čohken)¢(čohkken), silbbain.



– Mii leimmet láigohan helikoptera (čohken)¢(čohkken) dihte, muhto heajos dálkki geažil eat lihkostuvvan čohkket olles ealu.



Ođđa boraspireprošeakta " Eallit Luonddus " lea dál (čohken)¢(čohkken) ealáhusaid ja hálddašeddjiid seamma beavddi birra, huksen dihte oktasaš áddejumi boraspireváttisvuođaid ektui.



Aiddo álggahuvvon boraspireprošeakta Finnmárkku ja Romssa fylkkas, " Eallit Luonddus ", lea dál (čohken)¢(čohkken) sihke ealáhusaid, fágačehpiid ja hálddašeddjiid seamma beavddi birra.



Lágideaddjit ledje Fjordfiskernes Forening dahje Vuotnaguolásteddjiid searvi, Bivdi ja Norgga Sámiid Riikka Searvi (NSR) geat oanehis bottas ledje (čohken)¢(čohkken) olu olbmuid boahtit, sihke guolásteddjiid, guolástanservviid ja sámi politihkkáriid.



– Mii leat maiddái (čohken)¢(čohkken) ohppiid ja cahkkehan muitočuovgga, muitala rektor.



Vuosttaš beaivvi vásiha juo ahte dálu olbmot eai basat nu mo son ieš lea hárjánan ja basadanlatnjii lea (čohken)¢(čohkken) ruskkaid.



Earret eará lea vuosttašamanueansa Odd Mathis Hætta, Guovdageainnus eret, iežas almmolašvuođa bargguin vurken dokumeanttaid máid lea (čohken)¢(čohkken) jagiid mielde, sihke mat áviissain leat leamaš ja muđui.



Sii leat bargan moadde vahkku čorget báikki, go Sara goaski lea (čohken)¢(čohkken) dokumeanttaid daid jagiid mielde go lea leamaš earret eará Guovdageainnu suohkana suohkanstivrra áirras ja eará luohttámušdoaimmain fárus, 1948 vuođđologu rájes.



Láhkonjárggas ledje fas beannot duháha bohcco (čohken)¢(čohkken) gárdái, muhto šadde daid fas luoitit.



Son dadjá dán juohke ládje táhpan sidjiide, go sii leat guokte vahkku (čohken)¢(čohkken) dan go doivo ahte besset vuovdit.



Dál lean (čohken)¢(čohkken) ollu ođđa lávlagiid, maid áiggun bidjat skerrui.



Dán jagi lágidii Guovdageainnu nuoraidskuvlla 10 A luohkká ávvudoaluid Báktehárjjis, ja nuorat ledje (čohken)¢(čohkken) olu nuorra artisttaid lávdde ala guoimmuhit ávvudeddjiid.



BUL spábbačiekčan ossodaga stivrajođiheaddji Gunn Heidi Henriksen lei (čohken)¢(čohkken) stivrra ikte go BUL-čiekči Matti Eira lei jearran iežas joavkku hárjeheaddjis Tomas Johannesson beassá go son mátkkoštit Sámi riikkajoavkkuin Itáliai.



Bohccuid (čohken)¢(čohkken) ja ealu jođiheapmi dahje suinniid binná geavaheapmi mii lea gaskabottolaš ii lohkkojuvvo bohccuid biebmamin.



Odne dat doibmet historjjálaš gáldun ja ČálliidLágádus leage (čohken)¢(čohkken) reivviid ja ollu govaid girjái.



Jearaldahkii nagodit go politiijat " váldit " vearredahkkiid govaid vuođul vástida Smuk Buljo ahte lea diggi mii galgá árvvoštallat duođaštusaid maid politiijat leat (čohken)¢(čohkken), jus ášši manná nu guhkás go diggái.



Dutki Niemelä muitalii makkár dieđuid dutkit leat (čohken)¢(čohkken).



Maŋimuš áiggi leat " Naturtjenester i Nord " biologat (čohken)¢(čohkken) luossaveajehiid iešguđet čázádagain Finnmárkkus.



Son lei (čohken)¢(čohkken) 19 luossaveajeha ovtta diimmus.



– Lean (čohken)¢(čohkken) biktasiid gávcci hábmejeaddjis, earet eará sápmelaččas Ilja Maggas, gii Englánddas lea vázzán designerskuvlla, muitala Henriksen, ja lasiha:



OLGA PEREPELIZA: 750 euro Girječálliid gávnnadeapmi ja divttaid (čohken)¢(čohkken)



Meahciráđđehus lea (čohken)¢(čohkken) boares čuovgagovaid ja dávviriid ja vurken ná iežas doaibmasuorgái gullevaš divrras kulturárbbi boahttevaš buolvvaide.



Vuosttas (čohken)¢(čohkken) lei 2003:s, ja 2004:s ihtigohte mirkonjivllit.



– In dieđe maid galgat dahkat fitnodagain vuos, muhto lean ain vehá optimisttalaš, ja ođđa (čohken)¢(čohkken) soaitá vejolaš golmma jagi geahčen, lohká son ja doaivu ahte mirkonjivllit galget vátnut.



– Mun (čohken)¢(čohkken) buot mánáid čállosiid muitopennii, ja mii ráhkadit das gihppaga.



Musihkka Finnmárkkus lea (čohken)¢(čohkken) golbma klassihkalaš musihkkara Musihkka Duoddaris doaluide.



Son lea (čohken)¢(čohkken) namaid geat ledje mielde ja jus olbmot váillahit ovttage nama, attestehket dieđu Kárášjoga kulturkantuvrii vai sii ge ožžot dan ánssášumi mii sidjiide gullá.



Dát lea stuorra reforbma iige leat beare (čohken)¢(čohkken) álbmogiid oktii, lohká Stig Moldjord.



Statistihkkaguovddáš lea (čohken)¢(čohkken) dieđuid idjadanfitnodagain, main leat unnimustá logi lanja, bartta dahje ássanvovdnabáikki sihke vánddardanviesuin.



Boazodutki Harri Nordberga mielde bohccuid (čohken)¢(čohkken) leamaš álkit go dábálaččat, ovtta beaivvi áigge ožžo čoahkkái 1200 bohcco.



Mun lean (čohken)¢(čohkken) moadde birasláđis čuoggá maid lea oalle álgi čuovvut.



Joavkojođiheaddji (čohken)¢(čohkken) joavkku, dás galgá mearriduvvot geat álggus galget čiekčat.



Biđusmállásá maŋŋá joavku oahpásmuvai Rákkonjárgga sámebáikenamaide, go Johansen lea logemat jagi dassái (čohken)¢(čohkken) dáid CD-rom:ii.



– Jus dáid olu statistihkaid, loguid ja fáktadieđuid galggašii lohkat girjjis, de ii oktage dan dagaše, go lea nu láittas, muitala Ellen Zahl Jonassen, gii leage (čohken)¢(čohkken) buot dáid dieđuid čájálmassii.



Čájálmassii leat (čohken)¢(čohkken) dieđuid golmma jagis ja lea háleštuvvon buot servodaga suorggi olbmuiguin, sihke geat leat vásihan dáid áššiid, muhto maid sii geat galget dustet dáid áššiid.



Infonuorra lea maŋemus jahkebeali (čohken)¢(čohkken) golbma nuoraidsearvvi neahttasiiddu vuollái.



Beanačájáhus Kárášjogas leai (čohken)¢(čohkken) lávvardaga 37 beatnaga máid lágidii Finnmárkku Ealgabeanasearvi.



Romssa dáiddasearvi lea (čohken)¢(čohkken) eanas čájáhusaid mat leat Kárášjogas čájehuvvon.



Sii leat (čohken)¢(čohkken) 24 dáiddára dáidaga.



Dán jagáš Riddu Riđđu festiválii ledje (čohken)¢(čohkken) 17 dáiddára.



Ávvudeami oktavuođas ledje maiddái (čohken)¢(čohkken) muhtin ovddeš lávlunoasi oassálastiid áiggiid čađa.



Sámi Grand Prix 20 jagi ávvudeami oktavuođas ledje (čohken)¢(čohkken) máŋga lávlu geat leat leamaš mielde áiggiid čađa ja sii lávlo oasážiid iežaset lávlagiin.



Nissonat ledje niittuin sirppain čuohppamen gortni ja ledje (čohken)¢(čohkken) daid gordnegihppun vuovdima váras.



Sámiid Vuorká-Dávviriid Museasearvi lea (čohken)¢(čohkken) muitalusaid ja dieđuid 48 siidosaš « Kárášjoga jahkegirjái 2009 ».



Šuoŋat dahje sálmmat maid earret eará mu eadni lea guhkkit áigge (čohken)¢(čohkken) ja maid mii leat ollu lávlon Boalvvát lávlunkoaras, muitala Rundberg.



Romssa universitehta dárogielladutkiguovttos, Øystein A. Vangsnes ja Kristine Bentzen, leaba beannot jagi (čohken)¢(čohkken) dárogiel suopmansániid Davvi-Norggas.



Dasa lassin lea das diehtočoakkáldat masa lean (čohken)¢(čohkken) dákkár áššiid.



Logut maid Ávvir lea (čohken)¢(čohkken) čájehit ahte boazodoallái lea eambbo gánnihahtti massit njiŋŋelasaid johtolagas go návddiide,



– Moai Aleftina Serginain letne guhkit áiggi (čohken)¢(čohkken) dieđuid Áhkkila sámiid birra ja dál lea munno girjii válmmas, čilge Leif Rantala.



Sámeartista Tiina Aikio lea (čohken)¢(čohkken) Ijahis ija konsertii vuohččulaš juigiid, geat juiget Vuohču guovllu árbevirolaš luđiid.



Ovttastuvvon Našuvnnaid (ON) organisašuvdna UNESCO lea (čohken)¢(čohkken) buot máilmmi unnit gielaid sierra kártii, mii čájeha gielaid mat leat áittadilis ja mat balahuvvojit jávkat oalát lagamus čuođi jagis.



Ovttastuvvon Našuvnnaid (ON) organisašuvdna UNESCO lea (čohken)¢(čohkken) buot máilmmi unnit gielaid sierra kártii, mii čájeha gielaid mat leat áittadilis ja mat balahuvvojit jávkat oalát lagamus čuođi jagis.



Muhto maiddái ieža boaranat ledje (čohken)¢(čohkken) searaid veahkehit ruhtačoaggimiin, nu go ‹ ‹ boares › › beakkán juoigi Piera Balto gean eat leat oaidnán ja gullan guhkes áigái lávddis iežas dovddus " bássa › › jienain juoiggadeamen.



Boazodoallit oainnat šaddet garraseappot guođohit ealuid ja eambbo vuodjit (čohken)¢(čohkken) dihte ealu.



Lahka čuođi bohccooaivvi ledje (čohken)¢(čohkken) máid návddit ledje goddán.



– Lea somá gullat man máŋggalágan geavahus dáid dáluin lea leamaš, dadjá Wivian ja giitá Deanu historjá- ja museasearvvi mii lea (čohken)¢(čohkken) dáid dieđuid.



– Leai gal lossat, šuohkihit sii das go muitet mo leat guottašan muoraid soahttun dahje jo (čohken)¢(čohkken) rissiid ja lánjáid oktii boaldinlátnan.



Seminára lei (čohken)¢(čohkken) eanaš almmolaš surggiin oasseválddiid olles fylkkas.



Son lei oainnat mielde juoigame ávvudandoaluid oktavuođas, go ledje (čohken)¢(čohkken) muhtin ovddeš oassálastiid lávdái.



Mama Sara (čohken)¢(čohkken)



Mama Sara oahppoveahkkeorganisašuvdna Maasaia mánáide (Mama Sara Education Foundation for Maasai Children) lea (čohken)¢(čohkken) 44 miljovnna Tanzania shillinga, dat lea badjelaš 200.000 norgga ruvnnu.



— Mii leat daid ruđaid dál dálvet (čohken)¢(čohkken) ja mis leat 52 máná geat leat sponsejuvvon ja sii dagahit badjelaš 100.000 ruvnnu, dadjá Gutnel Biret Sara Buljo son gii álggahii dán veahkkeorganisašuvnna.



Mánát gitta mánáidgárddi agi rájes gitta nuoraid dássái leat dálvvi (čohken)¢(čohkken) ruđaid organisašuvnna ovddas.



Maiddái ieš Maasaia álbmot lea máŋga jagi (čohken)¢(čohkken) ruđaid skuvlahuksemiidda.



VUOJEHEAMI: Boazodoallit leat čohkkegoahtán ealu johttán láhkai ja leat máŋga beaivvi juo (čohken)¢(čohkken).



Beaskáđđasa orohat galggai de leat (čohken)¢(čohkken) bohccuid gittiin eret ovdal lávvardaga gaskabeaivvi.



– Dutkamiin mii Ruoŧas lea dahkkon, čájeha ahte albbas ja geatki dávjá ealliba veahkkálagaid, ja ahte geatki borrá ráppiid maid albbas lea (čohken)¢(čohkken).



Dán čavčča álggahuvvo biilaráđuid (čohken)¢(čohkken) Kárášjoga, Porsáŋggu, Davvisiidda ja Gáŋgaviikka gielddain.



KOLT Riddu lea (čohken)¢(čohkken) profešunealla álgoálbmotdáiddáriid juohke máilmme čiegas ; Sámis, Ruonáeatnamis, Guatemalas ja Brasilas.



Infonuorra lea maŋemus jahkebeali (čohken)¢(čohkken) golbma nuoraidsearvvi neahttasiidui.



Sámedikki ráđđelahttu, Vibeke Larsen, lohká sii eai dieđe mo Duodjeinstituhtta lea (čohken)¢(čohkken) dáiddačoakkáldaga go eai sáhte duođaštit.



Heasta lea nagodan vuoitit daid maŋimuš áiggiid ja lea ge (čohken)¢(čohkken) dan mađe čuoggáid ahte lea beassan daid alimus gilvvuide Norggas.



Heasta lea nagodan vuoitit daid maŋimuš áiggiid ja lea ge (čohken)¢(čohkken) dan mađe čuoggáid ahte lea beassan daid alimus gilvvuide Norggas.



Seminára lei (čohken)¢(čohkken) oktiibuot nuppelogi logaldalli geat besse dieđuid ja jurdagiid seminára oasseválddiide juohkit.



OASSEVÁLDIT: Fágaseminára lei (čohken)¢(čohkken) badjelaš čuođi boazodoallonissona fágaseminárii Áltái mannan vahkkoloahpa.



Konferánsa maid Mineralforum Finnmárku lágidii Kárášjogas dán vahkku lei (čohken)¢(čohkken) buot oasseváldiid geat sáhttet leat mielde proseassain mat álggahuvvojit go makkárge ruvkedoaimmaid galgá bidjat johtui.



Girjji lávlagiid lea Davvi Statsped ja SEAD bargojoavku (čohken)¢(čohkken).



– Olusiin lei gártan suhttu, ja de mii mearrideimmet čállit reivve hálddahussii, masa leat (čohken)¢(čohkken) buot áššiid dán jagis, muitala journalistaluohká luohttámušolmmoš, Mattias Sikku Valio



Kuhmunen lea okta sis gii čohkká bargolávdegottis, maid Nordlándda doaibmi fylkkamánni, Ole Bjerkaas lea dálvet (čohken)¢(čohkken).



– Go diehtu boahtá, (čohken)¢(čohkken) olbmuid fárrui, ja vuolgit guorrat dan guovžža, lohká son.



John Trygve ja su viellja Åge Solbakk leaba (čohken)¢(čohkken) reivviid maid Alaska sámit čálle.



Kolt Riddu nammasaš dáiddačájáhus lea (čohken)¢(čohkken) 17 álgoálbmot dáiddáriid Ruonáeatnamis, Ruoššas, Guatemalas, Brasilas ja Sámis.



Johan Albert Kalstad rohkki lei Romssa musea bargi ja sus bázii stuorra vuorká gosa lei (čohken)¢(čohkken) ollu árbevirolaš eallima birra earret eará Várjjagis.



Allergiija- ja ástmálihtu (čohken)¢(čohkken) dieđuid mielde juohke viđát olmmoš Suomas gillá šattuid lieđđegavjja geažil.



Lávlunjoavkku láidesteaddjit leaba Solveig Labba ja Laila Wasara geat ovttas prošeavtta buvttadeddjiin Ewert Richardssonain leat (čohken)¢(čohkken) dán cd lávlagiid.



ON organisašuvdna UNESCO lea (čohken)¢(čohkken) buot máilmmi unnit gielaid sierra kártii, mii čájeha gielaid mat leat áittadilis ja mat balahuvvojit jávkat oalát lagamus čuođi jagis.



ON organisašuvdna UNESCO lea (čohken)¢(čohkken) buot máilmmi unnit gielaid sierra kártii, mii čájeha gielaid mat leat áittadilis ja mat balahuvvojit jávkat oalát lagamus čuođi jagis.



Girku lea (čohken)¢(čohkken) olbmuid iešguđetlágan eallindiliin.



Dát lea konferánsa masa leat (čohken)¢(čohkken) ekspearttaid miehtá árktalaš guovllu ja sii galget guovtti beaivvis digaštallat movt doarjut ceavzilis ovdáneami Árktisis.



Konferánsa dahje forum lean (čohken)¢(čohkken) váikkuheaddji politihkkariid ja dutkiid Kanadas, Norggas, Ruoššas, Ruoŧas ja USA:s.



Baicce (čohken)¢(čohkken) dihte heargegilvvohallamiid ovtta lihtu vuollái, go SVL ii doaimma Suomas ja Ruoŧas mii dagai buot nu byrokráhtalažžan ja lossadin ovddidit heargegilvvohallamiid SVL bokte, ja SVL-N lea dušše Norgga beale heargegilvohallamiidda.



Go leat (čohken)¢(čohkken) oljju de rádjet olju.



– Mii leat nuorttas (čohken)¢(čohkken) čorragiid maid gávnnaimet, muitala Bals.



Dáid loguid lea Norgga mánáid- ja nuoraidorganisašuvnnaid riikasearvi (čohken)¢(čohkken) (LNU).



NRK Sápmi lei gaskavahkku (čohken)¢(čohkken) Finnmárkku fylkkadiggeválggaid njunuševttohasaid dainna ulbmiliin ahte dán vuoru eai galgan beassat digaštallat bargosajiid ásahemiid, johtolaga ja ruvkedoaimmaid birra.



Kárášjogas ja Guovdageainnus, gos álbmot lea álbmogassii (čohken)¢(čohkken) skeaŋkkaid maiguin háliidit movttiidahttit earáid juovllaid áigge, lea juo hui buorre álgu dahkkon dan bargui.



– Dál leat mii (čohken)¢(čohkken) golbma maŋimuš jagi bláđi golmma girjái, lohká Ann Solveig Nystad.



Hans Jonny Jensen vuodjá Davvi-Romssas ja Finnmárkkus (čohken)¢(čohkken) dihte biilabáhtteriid ja eará stuorebuš báhtteriid.



Son lea diibmá (čohken)¢(čohkken) 300 tonna, ja doalvu fabrihkkii mii atná ávkki osiin ja fas ráhkada earret eará ođđa báhtteriid.



Ovddeš biirečálli Olav Vegge, lea (čohken)¢(čohkken) NLM dieđuid go ieš barggai davviguovllus.



Hámmárfeastta searvegoddi lea (čohken)¢(čohkken) máŋggaid bussiid dievva gođadiŋggaid buohccevissui Okhaldungas, Nepalas.



Richard Bergh lea (čohken)¢(čohkken) Finnmárkku olbmuid njálmmálaš soađi áigge muitalusaid ja ánssášeaddji vuogi mielde čuvgen dábálaš nisson- ja almmáiolbmuid vásáhusaid dán roasuáigge Finnmárkku ođđasit historjjás.



Guollelakkis máŋgačuohti duhát dáktebihtáid lea (čohken)¢(čohkken) njealji oassái Naturhistorisk museum dahje luondduhistorjjálaš museii, muitala vuosttašamanueansa ja paleontologa (dutki gii dutká geađgiluvvan dávttiid).



Sávzaboanddat siskkit Mátta-Tromssas leat viežžagoahtán sávzzaid meahcis ja vuosttaš (čohken)¢(čohkken) orru leamen buorre.



– Vuosttaš (čohken)¢(čohkken) manai bures máilmmi fiinna beaivvis ja mii oaččuimet olu sávzzaid ruoktot, muitala Kai Henriksen.



– Dássážii lea jaskat ja ráfálaš meahcis, muhto dan beassat mii diehtit go mii leat (čohken)¢(čohkken) olles čorraga meahcis, joatká son.



Dán 200 000 vuolláičállaga leat (čohken)¢(čohkken) dát ásahusat: Girku Heahteveahkki, KFUK-KFUM.



Dát oahppit leat (čohken)¢(čohkken) ođđa dieđuid norgalaš skuvlaborramuša birra.



Dutkit leat (čohken)¢(čohkken) ja dutkan dáid iskamiid, ja raporta dás lea almmuhuvvon áigečállagis.



Wikipedia máŋggagielat leksikona interneahtas Norgga beale veršuvdnii lea dál (čohken)¢(čohkken) dárogielaid, girjegiela ja ođđadárogiela, ja davvisámegiela ovtta sadjái.



Girječálli Marit Mikkelsdatter Eira Murud lea (čohken)¢(čohkken) earáid čállin- ja muitalandieđuid, ja dan maid ieš lea oahppan boazosámi dilis, mas son lea bajásšaddan.



Sávašeimmet ahte don ain gilvvášit midjiide viissisvuođat maid eallinbálgástat leat (čohken)¢(čohkken).



Lea gieldda ealáhussearvi mii lea (čohken)¢(čohkken) návccaid ja oaidnán makkár buriid váikkuhusaid dákkár stuora dáhpáhus go FL sáhttá buktit gildii.



NRK Sápmi dat lea (čohken)¢(čohkken) buot listtuid ja buohtastahttán daid.



Vaikko min máttut eai lean dutkit, de lei sis olu máhttu ja mávssolaš árbedieđut maid sii leat čuđiid jagiid badjel (čohken)¢(čohkken).



Lea beare heittot jus sátnejođiheaddji oktan iežas politihkalaš ovttasbargoguimmiiguin ráhkada dakkár ipmárdusa ahte sii eai hálit gullat daid dieđuid birra maid vuosttaldeaddjit leat (čohken)¢(čohkken) ja gávnnahan.



Geasa gullá dat maid don leat (čohken)¢(čohkken)?



Sis leat measta buot bealit plánas gárvásat ja sii leat ovdamearkka dihte (čohken)¢(čohkken) dovddus sámi juigiid, koreográfaid ja neavttáriid.



– Muđui leat maid mii Isak Saba-guovddážis (čohken)¢(čohkken) muitalusaid girjjiin, ja dat ii leat ovdal dahkkon Sámis.



Riddu Riđđu lea ovttasbargan Gáivuona Giellaguovddážiin, ja (čohken)¢(čohkken) buot sámegielaid ovtta gihppagii mii almmuhuvvo festiválas.



Lindquist ovttas miel prošeaktajođiheddjiin, Elfrida Bergmanain, leaba golbma jagi (čohken)¢(čohkken) bonju sápmelaččaid eallinmuitalusaid, mat ilbmet girjin čakčamánu 20.



Seppo Paroni Paakkunainen lea konsearttaid dáiddalaš jođiheaddji ja čuojaheaddjit leat Áillohačča Doahkki masa Paakkunainen lea (čohken)¢(čohkken) Áillohačča ovddeš musihkkáriid.



Mii leat (čohken)¢(čohkken) olu govvaduođaštusaid das mo ruvkeguovllus lea dál.



Mii oaidnit maid ahte dát joavku lea (čohken)¢(čohkken) olu čikčiid, ja ahte sis lea fálaldat buohkaide, ii dušše alladássevaláštalliide, ja dat maid lea hui buorre, lohká Østgård.



Son lea ovttas mielbargiin Anne Sigrid Haugsediin Trøndelag Forsking og utvikling-ásahusasas (čohken)¢(čohkken) vásáhusaid maŋŋel go leat fállan nuvtta borramuša njealji skuvllas Davvi-Trøndelágas, gos badjel 800 oahppi ožžo dán fálaldaga.



Mun jáhkán dat lea vuohččan máilmmihistorjjás go Lullijiekŋaábi sullos leat (čohken)¢(čohkken) gottiid máid njuvve fatnasis.



(čohken)¢(čohkken)



Saemien Sijte vuođđudusa direktevra Snoasas, Birgitta Fossum, ii loga iežas gullan ovdal ahte oktage lea (čohken)¢(čohkken) dieđuid čuolmmaid birra Mátta-Sámis ja máttasámegillii.



Mii leat Facebookas (čohken)¢(čohkken) gehččiid oaiviliid ja reakšuvnnaid maŋŋel go 1. oassi ráiddus čájehuvvui.



KAAVEN-EKSPEARTA: Richard Thorolf Bergh lea (čohken)¢(čohkken) olu fearániid ja muitalusaid Johan Kaavena birra.



Bergh lea várra dat gii lea eanemus (čohken)¢(čohkken) Kaavena birra fearániid.



Son lea maiddái (čohken)¢(čohkken) ja čállán eará girjjiid máidnasiid vuođul maid lea (čohken)¢(čohkken) Finnmárkkus.



Son lea maiddái (čohken)¢(čohkken) ja čállán eará girjjiid máidnasiid vuođul maid lea (čohken)¢(čohkken) Finnmárkkus.



Norgga stuorámus studeantaportála lea ge (čohken)¢(čohkken) 100 buori ákka manne berre muhtun jagiid gillet vázzit skuvlla.



Son lea sullii guhtta jagi (čohken)¢(čohkken) ja heivehan dieđuid.



Lea Kirsti Suongir gii lea (čohken)¢(čohkken) minstariid maid son lea gávdnan áittiin ja lovttain Vuolledeanus ja Deanuleagis.



Gintalgohpuin lea nu ollu alumiidna, daiguin gintalgohpuiguin maid Norgga oahppit leat (čohken)¢(čohkken) sáhttá ráhkadit 1077 sihkkela.



– Leat gávdnamis olu applikašuvnnat main leat muhtin oassi doaimmain, muhto mii leat (čohken)¢(čohkken) buot maid dárbbaša ovtta sadjái.



Ingela Isaksson lea dieđuid (čohken)¢(čohkken) ja muitaleaddjit leat Bæhr-bearaš, Guovdageainnus.



Pareli áigu de ovdanbuktit dieđuid maid lea (čohken)¢(čohkken) jearahallaniskkadeamis maid čađahii 1990-logus Oslo sámiid gaskkas.



Lea ge maid dán rádjái (čohken)¢(čohkken) nubbin eanemus čuoggáid Máilmmicupas, nu ahte son lea eahpitkeahttá maid OG-medáljakandidáhtta.



Eanas namat leat dovddus juoigit geaid ovdal leat gullan dán gilvvus, ja geat ovdal leat (čohken)¢(čohkken) olles álbmoga dáidda doaluide Báktehárjái beassášlávvordaga.



2008 rájes eai leat vearromáksit dárbbašan sáddet sisa vearrodieđáhusa jus eai leat rievdadeamit loguide maid vearroeiseválddit leat (čohken)¢(čohkken).



Tore Bongo gii lea guorahallan ja (čohken)¢(čohkken) báikenamaid Álttás ja Álttá guovllus, dadjá Ávvirii ahte go leat sámegiel báikenamat, de galggašedje bálgát daiguin galbejuvvot, vai dat šaddet geavahuvvot eai ge jávkka.



Diibmá lei FA Sámi vuohččan iežaset namas (čohken)¢(čohkken) Sámi riikajoavkku, ja dalle dieđus ii sáhtán nu stuora vuordámušaid bidjat.



« Geasa galget buot dat maid don leat (čohken)¢(čohkken)?



Girječálli Roger Albrigtsen muitala olbmuin leamaš hirbmat stuorra beroštumi su girjái masa son lea (čohken)¢(čohkken) dievva govaid mat leat govvejuvvon nuppi máilmmisoađe áigge.



Lea nu buorre go ovtta báikái leat daid (čohken)¢(čohkken), lohká Hjørdis Kurås.



Eatnasat dáin guovlluin dáidet diehtit mo politihkkárat maŋimuš áigodaga leat (čohken)¢(čohkken) fámuid heaittihan dihte earret eará mearrasámi bajásšaddanguovddáža Billávuonas.



Dás leat (čohken)¢(čohkken) ollu govaid mat čájehit ahte meahcci lea ruonas, gos leat ollu šattut, sihke miestagat (skierri, gaskkas, unnimusat njealjelágán sieđga), dakŋasat (čáhppesmuorji, duolbadaŋas, váravárpa, sámelruvdorássi, lieđđedaŋas, ruvdorássi, sárrit), eará lieđit (ee. eavru, gálbberássi, fiskesviola, guolbbačoalči, alášsáhpánrássi, alášnuorbi, gollenárti, alitnárti, jassanoarsa, duottarsáhpal, duottarsillán, duottarbihkkarássi, golka, vilgesvuodjarássi, biehtárrássi) ja máŋggalágán suoinnit, luvttat, jeaggeullut ja jievttat, moattelágán idnešattut ja sámmálat, jeahkilat ja guobbarat vel.



Gelbbolašvuođa ja válddi (čohken)¢(čohkken) boahtá šaddat sámi ja fágarájáid rasttildeaddji guovddáš sihke eanadollui, boazodollui, giella- ja kulturásahusaide ja eiseválddiide mat háliidit nannet gulahallama gaskal lullisámiid ja guovllu gos sii orrot.



– Mii lea (čohken)¢(čohkken) muhtun oasi dan buoremusas maid sámi musihkkakultuvra fállá ovtta ja seamma lávddi ala, ja dat dahká ahte lea juoga juohke ovtta miela mielde.



DJ Šielat-joavkku nubbi olmmoš moaitá Sámi Musihkkafeastivála go lohket « (čohken)¢(čohkken) áiggiid čađa buoremus sámi artisttaid » Guovdageidnui beassášlávvordaga, muhto leat dušše Guovdageidnui gullevaš artisttat geat čuojahit.



Erlend (čohken)¢(čohkken) čábbudahttinčehpiid



Diibmu 11:s sullii 30 olbmo čoagganedje smávva dahkuvuovdái, gávpoga guovddážii riikka presideantta ovddasteaddji kantuvrra olggobealde, gos geavahettiin báberlisttuid sámeleavgga ivnniiguin leat (čohken)¢(čohkken) stuorra sámeleavgga.



Oktiibuot lea son (čohken)¢(čohkken) dahje vurken 190 govva- ja videofiilla mat čájehit mánáid iešguđet seksuála dilálašvuođas ollesolbmuin, mánná seksuála dilálašvuođas eará mánáiguin ja mánná seksuála dilálašvuođas iežainis.



Áššáskuhtton almmái čilgii dikkis ahte son lea (čohken)¢(čohkken) ja vurken sihke govaid ja videoid nu mo lea áššáskuhtton.



DUOPMU CELKON NORGGA LÁGA EKTUI: Dievdu lea (čohken)¢(čohkken) dahje vurken 190 govva- ja videofiilla mat čájehit mánáid iešguđet seksuála dilálašvuođas ollesolbmuin, mánná seksuála dilálašvuođas eará mánáiguin ja mánná seksuála dilálašvuođas iežainis.



Čoahkkanan: Finnmárkku fylkkagielda lei (čohken)¢(čohkken) 2014 bálkkašumiid vuitiid Čáhcesullui disdateahket.



Son dat leage (čohken)¢(čohkken) čikčiid jovkui.



Riddu Riđđu lea jahkeviissaid (čohken)¢(čohkken) miehtá máilmmi álgoálbmotmusihkkariid lávdái.



Girjái, man dál almmuha, lea (čohken)¢(čohkken) 52 kåseriija mat ovdal lea gullon NRK.



– Sámegielat ohppiid (čohken)¢(čohkken) oktii attášii vejolašvuođa bálkáhit ollesáigásaš sámegielat oahpaheaddji.



Mearrasámi Diehtoguovddáš lea (čohken)¢(čohkken) sámi báikenamaid ja muitalusaid.



Religion texts



 –



Dása leat (čohken)¢(čohkken) govaid muhtun konfirmašundeaivvademiin.



Davvisámegielsálbmagirjji jorgaleapmi ja sálmmaid (čohken)¢(čohkken) lea maid jođus.



Son dajai alccesis: Dán mun áiggun dahkat: Mun gaikkodan láđuidan ja huksen daid stuoribun, ja dohko (čohken)¢(čohkken) gortniidan ja buot eará opmodagaidan.



Geasa gullá dat maid don leat (čohken)¢(čohkken)?



» Dán son ii dadjan iešalddes, muhto go son lei bajimušbáhppan dan jagi, de son einnostii ahte Jesus galggai jápmit álbmoga ovddas, ii ge dušše álbmoga ovddas, muhto oktii (čohken)¢(čohkken) dihtii daid Ipmila mánáid geat leat bieđganan juohke guvlui.



Bávlos lei (čohken)¢(čohkken) risselána, ja go lei bidjan dan dollii, de gearpmaš njoamui olggos báhkkasa geažil ja čuolastii iežas gitta su gihtii.



Maŋimuš áiggiid dii lehpet (čohken)¢(čohkken) dávviriid alcceseattet.



Go mun (čohken)¢(čohkken) balvvaid eatnama bajábeallái // ja dávgi oidno balvvain, de mun muittán lihton // mu ja din gaskkas // ja buot heakkalaččaid gaskkas./Čázit/gaskkas. šat goassege báissa dulvin // ja duššat buot oačči.



Son doalvvui eret omiidis ja oppa opmodagas, buot šibihiid maid lei (čohken)¢(čohkken) Paddan Aramis, ja vulggii Kanaaneatnamii áhčis Issáha lusa.



Son lea (čohken)¢(čohkken) ábi čáziid dego lihttái, ja bidjan čiekŋalasaid rávnnjiid vuorkkáidasas.



Čeavlás olbmot leat (čohken)¢(čohkken) giellásiid mu vuostái, muhto mun doalan du gohččumiid oppa váimmustan.



Son lea (čohken)¢(čohkken) ábi čáziid dego lihttái, ja bidjan čiekŋalasaid rávnnjiid vuorkkáidasas.



Čeavlás olbmot leat (čohken)¢(čohkken) giellásiid mu vuostái, muhto mun doalan du gohččumiid oppa váimmustan.



Non-fiction texts



 –



Mii leat (čohken)¢(čohkken) ja almmuhan nehttii fágarelevánta govaid juohke oassái.



Heive guldalit ja lávlut rOlfFain ovttas: Skihpáraččat, mii gávdno Ima Ipmašat CDas, dahje Spotifyas: Sámi Musihka čuojahanlisttus maid Lars Miguel Utsi lea (čohken)¢(čohkken).



Atlas lea kárta mas eatnama guovlluid lea (čohken)¢(čohkken) girjin.



Danne leat (čohken)¢(čohkken) buot oahppomateriála ovtta girjái, vai oahppit ja oahpaheaddjit álkit gávdnet áššáigullevaš dieđuid.



• retorihkas čuvgehus • ráhkadit njálmmálaš eavttuid • njálmmálašhárjehallan dahje iskkadit njálmmálaš sekveanssaid eavttuid • bargojoavkkuid (čohken)¢(čohkken) • válmmaštit njálmmálaš eavttuid Váralaš otnábeaivvi nuoraid ražaheapmi



Sáhtte vássit guhtta jagi ovdal go irgi lei (čohken)¢(čohkken) dan meare ollu gihliid ahte vuoni- ja vuohppasássa leigga duhtavaččat.



Áiggiid čađa leat muslimat (čohken)¢(čohkken) čehpiid mat galge ásahit lágaid ja eallinnjuolggadusaid (fatwaid) korana ja Muhammada cealkámušaid vuođul.



Son lei (čohken)¢(čohkken) guhkká ja lei ráhkadan stuorra gihpu, bidjan dan sealgái ja vázzilan ruovttuguvlui gos su unna stoboš lei orrumin.



Mii leat (čohken)¢(čohkken) máŋgga gáldus cealkagiid maid leat fas heivehan, ja de leat daid analyseren.



Dilálašvuohta lei (čohken)¢(čohkken) olu nuortalaččaid báikki nala ja maiddái ortodoksaid Lulli-Suoma ráje.



Ohcu (suomagillii Etto) - Bohccuid ohcan ja (čohken)¢(čohkken) rátkima várás.



Meahciráđđehus lea maŋemus jagiid (čohken)¢(čohkken) meahccečuozáhagaid bázahusfuolahusa guovlluid boahtinjođáhagaid bázahusaid ordnen- dehege ekobáikkiide.



9730 Kárášjohka Telefovdna 78 47 40 00 – Fáksa 78 47 40 90 samediggi@samediggi.no www.samediggi.no Trollheimenis leat dán geasi (čohken)¢(čohkken) miessemearkumiidda muohtamáilmmis.



Stáhta lea dássážii (čohken)¢(čohkken) iežas bargohužaid dán guovlui, dan bokte go lea juohkán sierra resursaid, omd. gielladoaibmabijuide, mediabargguide ja vuođđoskuvlii, ja Stáhta sámi joatkkaskuvllaid sajušteami bokte.



Mii leat sierra kapihtalii (čohken)¢(čohkken) ja juohkán čuoggáid, mat bohte ovdan go ságastalaimet váhnemiiguin, oahpaheddjiiguin ja skuvlajođiheddjiiguin.



Árvvoštallan lea lunddolaččat (čohken)¢(čohkken) fuomášumi Stáhta sámi joatkkaskuvllaide.



- ohppiid (čohken)¢(čohkken), omd. 1 olles skuvlabeaivi vahkus sámi oahpahussii



maidda leat (čohken)¢(čohkken) aviisaáššiid erenoamáš



Okta sierraoahpaheaddji gii lei bargan 26 jagi gal ieš ráhkadii kártenbargguid sámegillii go kártii ohppiid, muhto ii son kártenbargguid gal (čohken)¢(čohkken).



Girjerádju: Sámegielat mediaid vuođđoráju (čohken)¢(čohkken) lea álggahuvvon.



Duoddaris lea dábálaš ahte biegga lea (čohken)¢(čohkken) muohttaga smávva alážiid mieđábeallai.



Eamidieđu, árbevirolaš dieđu ja máhtu girjjálaš referánssaid čuolbman dán dutkamušas leat eatnat artihkalgáldut, muhto Philip Burgess (1999) lea čállán raportta Traditional Knowledge, masa son lea (čohken)¢(čohkken) mávssolaš gálduid eamiálbmogiid hárrái.



Giela oahpahusa bivdán oahppit livčče lean, muhto sin (čohken)¢(čohkken) ovtta jovkui miehtá gávpoga ja oaivegávpotguovllu lea šaddan váttisin.



Mánáid (čohken)¢(čohkken) ovtta sadjái guhkes gaskkaid duohken lea leamaš váigat.



Gáldun Ellen Näkkäläjärvis, sámedikki (čohken)¢(čohkken) oahpahusstatistihkain ja giđđat 2006 ja



Servodaga sierra nuppástusat ja bálvalusaid (čohken)¢(čohkken) buktet ođđa uhkiid sámegielalaš



Bálvalusaid (čohken)¢(čohkken) ja sirdin lea eahpevuoiggalaš earret



Dán girjái mii leat (čohken)¢(čohkken) muhtin " skuvlamáidnasiid ", veahá soađiáiggis, muhto eanaš maŋŋil soađi.



Dáinna bajilčállagiin leaba Einar ja Sissel Gullichsen (čohken)¢(čohkken) muittuid gihppagii maid 1999:s sáddiiga Sirpmá skuvlii.



Šattuid (čohken)¢(čohkken) ja vuožuheapmi.



Muitalusažat ruovttufidnoskuvllas // fidno- ja ruovttuduodjeskuvllas // Sámi joatkkaskuvllas maid Svein Lund lea (čohken)¢(čohkken)



Ovtta eksámenčállosii lei sensor nu liikon ahte čállá: « Bivddán du árvvoštallat diktit stiilla maid oahppi nr. 2 lea čállán boahtit ávkin sámi lohkangirjái, dan maid Edel Eriksen dovdá go son lea miellahttu joavkkus geat leat (čohken)¢(čohkken) čállosiid dasa.



Oasit boazodoallooahpus maid Svein Lund lea (čohken)¢(čohkken)



Bihtát Fálesnuori skuvlahistorjjás 1800–2007, maid Svein Lund lea (čohken)¢(čohkken)



Maiddái Jáhkovuona skuvllas leat oahpaheaddjit ja oahppit (čohken)¢(čohkken) báikkálaš historjjá.



Svein Lund lea (čohken)¢(čohkken)



maid Svein Lund lea (čohken)¢(čohkken)



Oasážat Loabága sámi skuvlahistorjjás, maid Svein Lund lea (čohken)¢(čohkken)



Skuvllaid (čohken)¢(čohkken)



Mii geahččalit iešguđet ládje gaskkustit mearrasámi kultuvrra mánáide, ee. oahppaladdat unna priváhta mearrasámi museaža lulábealde vuona, gosa Helmer Losoa lea (čohken)¢(čohkken) dološ Unjárgga dávviriid.



Dán artihkkalis čállá son skuvladilálašvuođaid birra Muorralis Muosáid gielddas, dieđuid vuođul maid lea (čohken)¢(čohkken) iežas doavttirgrádabarggu olis, dokumeanttaid vuođul mat leat Stáhtaarkiivvas Romssas ja jearahallamiid vuođul.



Oahpaheaddjit ledje danin ieža (čohken)¢(čohkken) pearpma mas ledje dakkár dieđut maid dárbbašedje oahpahusas.



Lohkagohten álggos A. Hellanda [ 5 ], girjji,, ja Schnitlera dokumentára [ 6 ] man Wiklund ja Qvigstad leigga (čohken)¢(čohkken).



Kvandahl (čohken)¢(čohkken) ja válbmen).



Son čálii ieš: Lean maiddái (čohken)¢(čohkken) ollu dieđuid ja ávdnasiid Ufuohta historjjás ja čállán das sullii 270 stuora árkasiiddu, daid lean rábidan Ufuohta historjásearvái (Ofotens Historiske lag).



Daid vuođul mii leat (čohken)¢(čohkken) muhtun bihtážiid dalá skuvllain.



« Lean mátkkoštan dáppe ja (čohken)¢(čohkken) skuvlamánáid Vuotnabađa leairaskuvlii.



Oasážat Liidnavuona ja Álttá skuvlahistorjjás maid Bente Sjursen ja Svein Lund leaba (čohken)¢(čohkken)



Muittuid (čohken)¢(čohkken) lea gilvu áiggiin.



Geassin dihte čoahkkái sámi skuvlahistorjjá dárbbašuvvo vel eambbo systemáhtalaš bargu, ee. dan vuođul maid mii leat (čohken)¢(čohkken), ja dasa lassin ođđa dieđalaš guorahallan mas eanet geavahit kvantitatiiva bargovugiid.



Muhto ii sáhte gal dadjat ahte mii jur lottos leimmet vuoitán, ja livččiimet várra (čohken)¢(čohkken) eanet ruđa jus livččiimet guhtege bargan liigebarggu ja addán ruđaid Sámi oahpaheddjiid searvái, bogostallá Osvald Guttorm.



Oktanaga 9-jagáš skuvllain bođii skuvllaid (čohken)¢(čohkken).



Sámiid gaskkas leat Qvigstad (čohken)¢(čohkken) máidnasat erenoamaš dovdosat, maid son almmuhii njealji girjjis ; Lappiske eventyr og sagn, 1927-29.



Suomas (čohken)¢(čohkken) dáid tearmmaid ja jorgalan daid.



Mii leat (čohken)¢(čohkken) olles ráđđehusvuogádaga návccaid vai politihka davviguovločalmmusteapmi lea čielgaseabbo ja ovttaláhkásaš.



Dan barggus min lea veahkehan olgguldas áššedovdiid lávdegoddi maid Romssa universitehta rektor, Jarle Aarbakke, jođihii, ja lávdegoddi lea veahkkin (čohken)¢(čohkken) máhtu ja vásáhusaid davvin.



Dálkenuppástusaid váikkuhusat álgoálbmogiid eallinvuohkái sáhttet čuohcit lossadit, ja eanet dieđuid (čohken)¢(čohkken) dán suorggis vuoruhuvvo ovttasbarggus nuppiid riikkaiguin davvin.



Girjeráju geavaheapmi ; dokumeanttaid (čohken)¢(čohkken) ; interneahtta journalisttalaš dutkama gaskaoapmin.



Čuvgehusdoaimmahoavda galgá ráđđadallat Gold Linein áigetávvaliid nuppástuhttimis nu, ahte logahaga oahppiid skuvlabeaivvi (čohken)¢(čohkken) šaddá vejolažžan vuhtiiváldimiin goittot dan, ahte 7.-9. luohkáid oahppiid skuvlmátki oktan vuordimiiguin oažžu bistit 3 diimmu // bv.



Gielddaráđđehus namuhii § 146 // 6.5.2003 vuođđo- ja logahatoahpahusa oahppaplánabarggu jođihanjovkui, man bargun lea oahppaplánaproseassa koordineren ja barggu juohkin ja oahppaplána (čohken)¢(čohkken), čuovvovaš virgeeaiggágiid:



Čihččet kapihttalii lean (čohken)¢(čohkken) dutkamuša bohtosiid, maid analyseren njealját kapihttalis máinnašuvvan giellasosiologalaš teoriijaid hárrái, ja mun árvvoštalan makkár etnolingvisttalaš ceavzinnávccat davvisámegielas leat.



stuorra govvačoakkáldagas maid bártniinan Mihkuin letne (čohken)¢(čohkken) ja systematiseren fáttáid mielde.



Ruoŧa professor Johannes Schefferus (1621-1679), gii lei riegádan Duiskkas, oaččui de bargun lágidit báhpaid (čohken)¢(čohkken) muitalusaid luohtehahtti girjin sámiid birra.



Sáhtte vássit guhtta jagi ovdal go irgi lei (čohken)¢(čohkken) dan meare ollu gihliid ahte vuoni- ja vuohppasássa leigga duhtavač garuhus vierrun, förbannade wahnan, ja geahččalii oažžut sápme Elias Heltberg (1686-1766), danne go sáp Knud Leem, gii barggai miššonbáhppan Porsáŋggus 1725-28.



Dán artihkkalii (čohken)¢(čohkken) bieđgguid almmuhuvseijas « Sápmi servodaga olggobealde geahčadettiin » girjjis von dieđuid, ja bijan daid erenoamáš oktavuhtii go geažidan muhtin dehálaš biográfalaš ja fikšuvdnateavsttalaš oktiigullevaš aššiid.



Áiggistis J. K. Qvigstad girjjit, Lappiske eventyr og sagn I-IV, 1927-29, mat mealgadii leat vuođđun Min njálmmálaš árbevierru-girjji goalmmát oassái, adnojedje fágagirjin go almmustuvve, vuosttažettiin danin go dutki lei muitalusaid (čohken)¢(čohkken) ja



Dolla lea leamaš čuovga guhkes sevdnjes ijaid áigge rádna meahcis aktonas olbmui, ja olmmošsuohkadasas dolla lea fas (čohken)¢(čohkken) olbmuid.



Historjádieđa lea árbevirolaččat ovddastan empiralaš dutkangova, man mielde dutki (čohken)¢(čohkken) fáktat ja daid dulkon lea objektiivvalaš.



Girjái son lea (čohken)¢(čohkken) dieđuid sámi dološ oskku birra, muitalusaid ja juoiggusdajahusaid.



Ja su jápmima maŋŋá leat su (čohken)¢(čohkken) máidnasat alm Sabmelažžai maidnasak ja muihtalusak (Sápmelaččaid máidnasat ja muitalusat).



Ja go lei buot (čohken)¢(čohkken) ja rehkenastán, de in heivehan šat čilgegoahtit ahte ledjen gul lullisámi gávtti goarrumin.



Heandarat lea dutkamiid oktavuođas (čohken)¢(čohkken) dieđuid eallilan olbmuin ja sii leat mielas muitalan maid sii dihtet.



Čilgen dihte dán guovllu, lean (čohken)¢(čohkken) muitalusaid badjellunddolaš fenomenaid oaidnima // deaivama birra mat leat dáhpáhuvvan juste Silisávžžis.



Fiction texts



 –



Ii son gullan go buot jurdagiid lei (čohken)¢(čohkken) dan bargui maid lei bargame.



Dat biđge ja háddje buot, maid olbmot ja eallit ležžet (čohken)¢(čohkken).



– Já, nie don leat (čohken)¢(čohkken) ártna alccesat, Siggá vihkkedallá.



Rávdnjái mun (čohken)¢(čohkken) suosaid, njuvddán, deavššun daid latnjalassii ja bálddabálddalagaid.



Buohkat geaid Čormmoš lei (čohken)¢(čohkken) dievá ala veahá dobbelii deaivvadanbáikki, gehčče sutnje.



Mun ge máhcán juohke geasi sullui, bálvalan siiddiid ja (čohken)¢(čohkken) searaid.



De lei vuos eadni jápmán, dasto heavvanii mánámánná, eamit elii buoza ja sáhtii ahte soai šattašeigga heaitit šibitdálu ja bidjat eret buot daid sohkašibihiid, maid son lei dáid jagiid (čohken)¢(čohkken) návehii.



Lean juo (čohken)¢(čohkken) gálvobihttán, beasan eambbo vázzilit iežan vistái.



Dálu mannji lei (čohken)¢(čohkken) beavddi ala smávva biergasiid, mat ledje leamaš ráhkkásat vuotnámii.



Jápmin lei (čohken)¢(čohkken) báikki olbmuid oamehasa vistái.



Vuosttas čakčariđđu lei (čohken)¢(čohkken) oktonas albmáid oktii.



Dálkečalbmi lei riegádan gos nu guhkkin Sibirijá jalgadasain, rievdan oarjjás ja (čohken)¢(čohkken) fámuid ja storbmen jaskes Máhtebáikki.



Skápma lahkoneapmi lei loaktán Biret-Káres daid searrabihtáid, maid lei (čohken)¢(čohkken) geasi áigge.



Visttiid vuollai ledje ain nahkehuvvon anus eret báhcán liššánađat, hárátoaivvit, ovtta áitti dievva ledje (čohken)¢(čohkken) jos guđelágan biergasiid, boarrásepmosiid agi ja ulbmila sáhtii dušše árvádallat, oppa šilljobiras lei dego muitočájáhus boares áiggis.



Son lei bures oahpásmuvvan diehtomateriálii, maid lei (čohken)¢(čohkken) Stálonjárggas.



Son lei (čohken)¢(čohkken) dávvaliid, maid lei goas nu oasttašan govvačeahpis ja lei válljen dain buoremusaid, ja dasa lassin lei háhkan vel olggobealde, earret eará Heaika lei luoikan gárvves dujiid, mat ledje báhcán Issáha vistái.



(čohken)¢(čohkken) su duohkarasaid



Dieđuid (čohken)¢(čohkken).



Dán oasis leat (čohken)¢(čohkken) lobálaš geavaheami suodjaleami dábálaš njuolggadusaid.



1704:s váiddii Muosátálbmot ahte Porsáŋggu-sámit bahkkejedje " beassat rihkiide ja lottiide ", (Tønnesen s. 48 oktan nota 1.) ja 1757 Ákŋoluoktadikkis dovddusin dahkkui Gonagaslaš geaskku bokte ahte ámtamánni gohččojuvvui fuolahit ahte " Davvimannit " eai (čohken)¢(čohkken) " Rihkiid " ja " murren Soahkemuoraid Finnmárkkus ".



" Dán paragráfii leat (čohken)¢(čohkken) muhtun mearrádusaid ráddjema ja juohkima birra guovlluin gos galgá boazosápmelaččaid boazodoallu dihto vuoigatvuođain ja geatnegasvuođain leat vuođđuduvvon badjesápmelaččaid ovddeš boazodollui.



Giliin siskkáldasat leat ovdamearkkat ahte rihkiid (čohken)¢(čohkken) lágiduvvui nu ahte buohkat galge oažžut oasisaset, buo. Tønnesen s. 99 nota 5 ja 3.6.3.2. oasis bajábealde.



Duortnosa sámeguovllu duopmogirjjiid oasi lea Ellen Simma Fjellgren (čohken)¢(čohkken) Davviriikkalaš Sámi Instituhta olis, Guovdageainnus (" Utdrag ur dombøckerna øver Torneå lappmark 1981 ").



Dábálaččat lea mearkun, njuovvan ja (čohken)¢(čohkken) // rátkin láiddomiid gaskasaš jođedettiin.



Dáža bissu ossodagaid váldodeaddu berrešivččii dán vuođul ain várrejuvvot Davvi-Norgga bidjosii, ja militeara (čohken)¢(čohkken) plánat berrešivčče ain seammaláhkai siskkildit dehálaš fámuid sirdima Davvi-Norgii.



Min Aigi



 –



Muhto eai buot áfrihkkálaš riikkat leat (čohken)¢(čohkken) dieđuid kapitálarávnnjis, ja govva ii leat danne ollislaš.



Dat lea nu nannosit (čohken)¢(čohkken) Sámedikki iešguđet joavkkuid, ahte jo njulgestaga addá sámi álbmogii buori doaivaga boahtte sámediggeáigodahkii.



Dr. Csango lea (čohken)¢(čohkken) dieđuid earret eará máilmme dearvvasvuođa organisašuvnnas, WHO, ja Ruošša dearvvasvuođaministeriijas.



Searvvi 30-jagi ávvudangirjji (čohken)¢(čohkken) ja almmustahttin 10.000 mk



Dalle beasat vásihit máŋggakultuvrralaš prográmma maid Álbmotakademiija lea (čohken)¢(čohkken).



– Materiála (čohken)¢(čohkken) ja girjji čállin Davvi Girji o.s..



Njeallje ásahusa lea Guovdageainnu suohkan (čohken)¢(čohkken) ovtta dáhki vuollái, golmmas dain galget eanas bargat nuoraid ektui.



Erenoamážit galggai árvvoštallat maid bargá oaiveskálžžuiguin ja dákterikkiiguin maid hávderivvárat ledje (čohken)¢(čohkken) miehtá Norgga beale Sámi.



Girjji lea (čohken)¢(čohkken) YLE Sámi Radio doaimmaheaddji Jávrri Juhán Niillas // Nillo Aikio.



Earát leat beare (čohken)¢(čohkken) joavkku boares vieru mielde ja suohttasa dihte.



– Riikačiekčamiidda mat galget leat Estlándda vuostá, leat (čohken)¢(čohkken) doarvái ruđa nagodit čađahit, vearrát šaddá viidasit.



Dieđuid lea (čohken)¢(čohkken) Suoma beale boazosámiiguin ja Norgga beale dutkiiguin.



Dušše garrasamos idjarávggat báhcet dollagáddái šuddidit, eatnašat mannet nohkkat, (čohken)¢(čohkken) dihtii searaid viidásot vázzimiidda.



Ruhta (čohken)¢(čohkken) girko tavvalii



Njeallje jagi leat sii jo (čohken)¢(čohkken) ruđaid Álttár tavvalii.



Mii leat njeallje jagi jo (čohken)¢(čohkken) ruđaid.



Otnážii leat (čohken)¢(čohkken) sullii 93.000 kruvnnu.



Lávdegotti raporta leage (čohken)¢(čohkken) fuomášumi erenoamážit sámi dákterikkiide, mat leat vuorkkás Anatomalaš instituhtas.



Orru leamen ahte mášiidnaeaiggát John Anders S. Biti maid lea (čohken)¢(čohkken) nanu opmodaga.



Daid son lea (čohken)¢(čohkken) ruskabarggus.



Ann Karin Amble lea (čohken)¢(čohkken) dávviriid 1,5 miljon ruvnnu ovddas Skiippagura gohttensajis, maid son dál lea vuovdimin.



Giisá - sámi studeanttat ledje (čohken)¢(čohkken) Upmái sulaid 35 studeantta njealji riikkas.



Gáivuona riggát leat oalle muddui dakkárat geat eallináigi leat (čohken)¢(čohkken) ruđa.



Sámediggepresideanta Nystø lea duhtavaš go ráđđehus lea válljen ođđa bušeahttavuogi ja (čohken)¢(čohkken) visot sámi doaimmaid juolludemiid ovtta postii.



Gustavsen lea ruhtalána (čohken)¢(čohkken) vistehommáin.



Penšunista lea eallinagis (čohken)¢(čohkken) ruhtalana 4,639 miljon ruvnnu.



Ovtta jagi lei Riddu Riđđu maid (čohken)¢(čohkken) sámi oanehis filmmaid.



Suoma juogus lea gal (čohken)¢(čohkken) servviid ráđđádallanbeavdái, ja searvvit leat ásahan guokte bargojoavkku guorahallat ovddastusa, muhto bargojoavkkut eai leat ovdanbuktán maŋgelágan evttohusaid, maid searvvit livčče beassan gieđahallat.



Ja son lea dieđusge geargan muitalit ollu boares dávviriidis birra, maid lea mánnávuođa rájes (čohken)¢(čohkken).



Mii ii leat čielggas, lea jur geaid sii leat vákšon ja mo sii leat (čohken)¢(čohkken) dieđuid eaŋkilolbmuid birra.



Sverre orru uhca dáložis gosa son lea (čohken)¢(čohkken) muittuid ja dávviriid iežas teáhterfearániin.



Son lea ovdalaččas (čohken)¢(čohkken) muitalusaid ja cuvkcasiid Sámi Instiuhta hálddus.



1.2.98 Kievari čoahkkimis (beavdegirjji mielde) « Unna bargojoavku » áiggui bivdit Suoma juhkosa čállis Suomabeali servviid dieđuid, daid seamma dieđuid maid Sámiráđi čállingoddi lei (čohken)¢(čohkken) diekko - 95, dalle go lei jođus Guovddášsearvvi vuođđudeapmi ja dasahan eai galgan dalle čáhkat go vihtta báikkálaš politihkkensearvvi.



Mii diehtit sin leat (čohken)¢(čohkken) ovtta oasi báikki searvegottis.



Dan oktavuođas almmuha Min Áigi muhtun osiid maid departementa lea (čohken)¢(čohkken), eandalii osiid mat gusket sámi áššiide.



OSLO: Riksteatret lea (čohken)¢(čohkken) nuorra neavttáriid iežas ođđa bearašmusikálii « Robin Hood ».



United sáhkaalmmái Ken Ramsden muitala, ahte Cantona almmuha iežas joavkku easkka dalle go son dan lea (čohken)¢(čohkken).



– Mii leat (čohken)¢(čohkken) dieđuid mo dolin sámi mánát dukkoradde.



Báikkiin leat máŋga dehálaš sápmelaš ásahusa, mat leat jo (čohken)¢(čohkken) olu allaoahppan sápmelaččaid ja mat lagamus boahttevuođas gáibidit vel ain eambbo allaoahppan olbmuid.



Ođđaseamos girjjistis Lehtola lea (čohken)¢(čohkken) vuođđodieđuid sápmelaččaid birra.



Trygg Trafikk (Oadjebas Johtalat) searvi lea (čohken)¢(čohkken) dieđuid skohterlihkohisvuođain.



Soai leaba (čohken)¢(čohkken) sámi árbevirolaš muitalusaid ja máidnasiid ja daid de čállán eŋgelasgillii.



Vaikko Sámedikkegirjji namma ii bovtte geange girjjálašvuođa sáhkkivuođa, de aŋkke lea čálli Odd Mathis Hætta (čohken)¢(čohkken) deháleammos dieđuid maŋimuš sámedigge áigodagas.



Iešalddis buorre go dan dahkat, muhto gos lea dat vuoigŋa mii lea (čohken)¢(čohkken) sámiid ja addán fámu gáibidit iežamet vuoigatvuođaid.



Maiddái mannan jagi lea searvi (čohken)¢(čohkken) 475.000 ruvnnu sturrosaš badjebáhcaga.



Suoma Yleradio lei (čohken)¢(čohkken) tv-prográmmaid 1960-90 loguin main oidnojit sápmelaččat.



Dat ulbmilat leat (čohken)¢(čohkken) sámi álbmoga ovtta sadjái, ovttas bargagoahtti organisašuvnnat, sihke fágalaš ja kultuvrralaš, lea ásaiduvvon miehtá Sámi.



OLLU OLBMOT: Alfred`s Kro lei (čohken)¢(čohkken) ollu olbmuid lávvordateahkeda.



Kárášjoga Bargiidbellodaga nuorat ledje (čohken)¢(čohkken) searaid jahkečoahkkimii ja dieđitkeahttá árvale ja jienaste iežaset áirasa várrasátnejođiheaddjijn.



Bearjadat kafejás čogge ruđa ja eahkeda loahpas beasai Borud almmuhit ahte ledje (čohken)¢(čohkken) 2.700 ruvnnu.



Dánne válljiiga ráhkadit fáddágirjji mas leaba (čohken)¢(čohkken) dieđuid maid ieža leaba geavahan barggus.



Lise Marie ja Ragnhild leaba (čohken)¢(čohkken) dieđuid árbevirolaš doaimmaid ja bargguid birra.



Somás bihtáiguin guđetgelágan dehálaš dáhpáhusaid birra lagasbirrasis ja minddár Sámis, lea (čohken)¢(čohkken) dievva lanjaid.



Máŋemus jagiid leat beassášmárkanat (čohken)¢(čohkken) dušše ovtta dahje moadde guovddáš sámi artistta goappage báikái.



Son čilgii iežaset bargguid ja muitalii miellačájáhusaid (čohken)¢(čohkken) gitta 200 olbmo.



Dán rádjái leat listtu olbmot (čohken)¢(čohkken) badjelaš golbmaduhát vuolláičállaga.



Nystad ii loga váttisin oažžut olbmuid doarjut sin bellodahkan, ja dán rádjái leat badjelaš golbmaduháha nama juo (čohken)¢(čohkken).



Dál son lea daid divttaid (čohken)¢(čohkken) maid ovdal ii leat geavahan girjjiin, de dan dihtii dieđusge leat muhtun motiivvat oahppásat olbmuide geat dovdet Áillohačča poesia bures, muhto seammás buktá divttaid oktiibidjan girjin lohkkiid vel lahkalebbo dáiddára jurddamáilmmi, ja measta jo gitta dáiddalaš buvttadeami ruohttasiidda.



Vearjočohkkema álggahii Patriotalaš lihkadus vearredaguid vuostá, priváhta searvi mii álggahuvvui jagis 1996, (čohken)¢(čohkken) dihte vearjjuid maŋŋil 1980-82 boargársoađi.



Gárggoluobbala gilvvut leat (čohken)¢(čohkken) juo ovdal ollu dálvvis váibaduvvon herggiid ja dolkan vuoddjiid.



Dán čájálmassii leat (čohken)¢(čohkken) sihke boarraset ja ođđaset lávlagiid, mat dáidet leat oahppásat buohkaide.



Dát ii leat dábálaš teáhterčájálmas, muhto musihkkačájálmas masa leat (čohken)¢(čohkken) sámi " pop " lávlagiid.



Vaikko " Stálobursa " lea Qvigstad (čohken)¢(čohkken) logi sámi máidnasa, de báhcet máidnasat dušše sátnin - sátni sáni nala.



Gironii lei son (čohken)¢(čohkken) 14 juoigi ovcci guovllus Sámis.



Sii leat leamaš dego dábálaš oastit, ja leat oaidnán makkár service earáin lea, ja movt rámbuvrras lea siskabealde ; lea go ráinnas, ja movt gálvvuid leat (čohken)¢(čohkken) ja nu ain viidáseabbot.



Bággologaheami duogáš lea go boazodoallit eai leat (čohken)¢(čohkken) olles ealu gárdái maŋemuš čavččaid, go njuovadit, merkot ja logahit ealu.



Beaivváš lea movttet go lea (čohken)¢(čohkken) iežas neavttáriid olleslohkui.



Vaikko vel leat ge sii válljen čájehit movt Ovddadusbellodat olggušta ja badjelgeahččá unnit joavkkuid servvodagas, dakko bokte ahte leat (čohken)¢(čohkken) gihppagii osiid maid Ovddadusbellodat leat dadjan unnit joavkkuid birra, de sin bargovuohki goitge čielgasit muitala jienasteaddjiide mii sin áigumuš lea.



Dán gal dihten juo, lohká Gry Fors loguide maid Min Áigi lea (čohken)¢(čohkken) Finnmárkku klinihka geavaheaddjiin.



Finnmárkku klinihka mihttomearri ahte klieanttat galget áibbas beassat gárrenmirkováttisvuođain ii leat olahuvvon, čájehit logut maid Min Áigi lea (čohken)¢(čohkken).



Sámi ásahusaid (čohken)¢(čohkken) guovddážii



Jos biras, mii ráhkaduvvo das makkár ásahusat ovdalaččas leat báikkiin, galgá leat eaktun viidásit ásaheapmái, de gal gártá leat dat ásahusaid (čohken)¢(čohkken) ovtta sadjái mas Jánoš dal váruha iežas listoáirasiid.



Mii leat maid (čohken)¢(čohkken) lassi stuoluid ja geahččalit ordnet girku nu ahte galget čáhkat eanemus olbmot girku sisa, muitala proavas Per Oskar Kjølaas.



– Son gávnnahalai siidaguoibmái, go lei njeaidimin vuojahangárddi masa ledje ealu (čohken)¢(čohkken).



– Dál mun (čohken)¢(čohkken) daid dieđuid ja jurdagiid mat lea boahtán.



Dan dihte fertet mii muittuhit presideantta ahte diekkár (čohken)¢(čohkken) gáibida eambbo go dušše čielga sániid.



Boazodoallu lea ealáhussuorgi mii lea (čohken)¢(čohkken) ollu olbmuid.



Dasto muitalii vel movt dieđuid (čohken)¢(čohkken) ja čállinbargu lei leamaš.



Muitalusaid, máidnasiid, sátnevádjasiid, árvádusaid ja diiddaid lea Káren Ellen Gaup (čohken)¢(čohkken) iežas ođđa girjái Girjjo-Gárjjo.



Dát bargit eai leat okto čájeheame loguid maid AKAN nammasaš bargoeallima lávdegoddi alkoholismma ja narkomaniija vuostá lea (čohken)¢(čohkken) riikkaviidosaš iskkadeamis.



Áigi lea (čohken)¢(čohkken) musihkkáriid Helssegis, Suomas.



Lei ieš servodatdovdi ja - dutki Odd Máhtte Hætta gii lei (čohken)¢(čohkken) Åssel Ándde // Anders Mikkelsen Bær (1818-1895) ja su eamida Anna Olsdtr.



Musikk i Finnmark lea dán čavčča (čohken)¢(čohkken) dáid nuoraid iežaset klubbaide Čáhcesullui, Várggáide, Áltái ja Hámmerfestii.



Čávžu Safari, Jergul Astu, Vuolit Mollešjoht « duottarstohpu, Mikkelgammen Hámmárfeasttas, Njávdán duottarstohpu ja AKU-Finnmark leat (čohken)¢(čohkken) iežaset fálaldagaid internehttii ja ráhkadan oktasaš neahttaportála.



Joavnna Issát čilge ahte dat láddehearggit leat nu garra hearggit maiguin sámi, dahje goit Norgga bealde hearggit eai leat birgen ja dan dihte ii leat (čohken)¢(čohkken) nu ollu sámeherggiid.



Áillohaš lea maŋimuš áiggi bargan ja (čohken)¢(čohkken) duolba, máŋggaivnnát geđggiid main áigu dahkat govaid.



– Ledje (čohken)¢(čohkken) dálvvi ja giđa gudduid ja bihkkašiid ja luddon dáid.



– Gudni galgá addot vuosttažettiin buot min giellajoavkku diehtojuhkkiide ja bargiide go leat (čohken)¢(čohkken) báikenamaid ja giellatearpmaid guovllus, lohká ilolaš giellajoavkku sátnedoalvu Asbjørg Skåden, maŋŋá go giellajoavku Skániin oaččui Sámedikki giellamovttiidahttin bálkkašumi.



Sámi giellaráđi vuođustus addit giellamovttiidahttin bálkkašumi Skánit giellajovkui lea go sii erenoamážit leat (čohken)¢(čohkken) guovllu báikenamaid ja giellatearpmaid guovllus.



Per Jostein Nordland (47) lea (čohken)¢(čohkken) nuorra searaid Kárášjogas ja lávlu Tonje lea fas Leavnnjas eret.



Dieđuid lea (čohken)¢(čohkken) NIBR-dutki Stig Karlstad (govažis).



Dál leat áŋggirdeaddjit (čohken)¢(čohkken) fas fámuideaset lágideapmái.



GIRJIN: Tromssa dávvirvuorkká konserváhtor Terje Brantenberg lei diibmá (čohken)¢(čohkken) sámepolitihka čájáhussan.



SÁMEDIGGI: Sámedikki válgalávdegoddi ii dohkkehan Kystpartiija sámepolitihkalaš ovttadahkan go eai lean (čohken)¢(čohkken) doarvái vuolláičállágiid áigemearrái.



Maŋŋel dán sáhttá oaidnit boares filmmaid maid lágideaddjiid lea (čohken)¢(čohkken).



Lágideaddji Vuokko Hirvonen lei movttet go dan goalmmat kulturvahkku maid Ohcejoga sámit lágidit, lei (čohken)¢(čohkken) nu ollu gussiid.



Dása son lea (čohken)¢(čohkken) iežas buoremus lávlagiid ja luđiid.



Golbma mánáidskuvlla Finnmárkkus leat vuoitán dihtorráhkkanusaid go leat (čohken)¢(čohkken) ja sádden mielkekártonggaid, Norgga (čohken)¢(čohkken)kártoŋgga vuorbádeapmái.



Oslo Sámiid Searvvi demonstrašuvnnat Finnmárkolága vuostá eai (čohken)¢(čohkken) ollu olbmuid.



Jahki dassái Annika vejii vel čuovvut loahppakonferánssa Anáris, gosa son lei (čohken)¢(čohkken) buohkaid sin geaiguin lei bargan ovttas sihke anárašgiela, nuortalašgiela ja lullisámegiela ovddidanbargguiguin ja dasa lassin vel dovddus minoritehttagielaid dutkiid.



Birra beavdde lean (čohken)¢(čohkken) dán golbma albmá.



Namaid leat dál (čohken)¢(čohkken) kárttaide.



- Dán girjái leat (čohken)¢(čohkken) buot Vullevuojážiid mat 1987 ja 1988 deaddiluvvoi sámegillii.



Eai (čohken)¢(čohkken) olbmuid



Romssa Sámiid Searvvi stivra lea dan dihte bargan vuđđolaččat Ráđđehusa láhkaárvalusain ja (čohken)¢(čohkken) iežaset vuosteákkaid 23 čuoggái.



Sámiid Searvi bargagoahtá Dál áigu Oslo Sámi Searvi ohcat prošeaktaruđa dearvvašvuođadirektoráhtas oažžun dihte johtui dálkkodanmodeallaid sápmelaš geavaheddjiid váras Oslos ja (čohken)¢(čohkken) dihte sámi dearvvašvuođagelbbolašvuođa olbmuid Oslos.



DEANULUOSSA HISTORJÁ:Hillagurralaš ja historihkkár Aage Solbakk lea (čohken)¢(čohkken) čállosiid Deanu luossahistorjjás.



Historihkkár Aage Solbakk lea (čohken)¢(čohkken) čállosiid girjin Deanu luossahistorjjás doložis dássái.



Son lea maid (čohken)¢(čohkken) buriid noveallaid ja čállosiid Suomabeale sámis, ja namuha dás Pekka Lukkari ja Joavko Lukkari.



Diehtoguovddáš (čohken)¢(čohkken) sámibáikenamaid



Mearrasámiid diehtoguovddaš Billávuonas Poršáŋggus lea vuosttaš doaibma jagi (čohken)¢(čohkken) mearratearpmaid sámegillii, ja sámibáike namaid guovllus.



Maiddái eadnan namahusaid leaba (čohken)¢(čohkken).



Persen ja Birkely lea eanaš boarrasat olbmuid guovllus geavahan gáldon go leaba (čohken)¢(čohkken) báikenamai.



“ Skurkeskuvlii ”, manin ieš hálida gohčodit institušuvnna, ledje daid buot vearrámus ja váddáseamos gánddáid (čohken)¢(čohkken) olles Norggas.



Jahki dassái Annika vejii vel čuovvut loahppakonferánssa Anáris, gosa son lei (čohken)¢(čohkken) buohkaid sin geaiguin lei bargan ovttas sihke anárašgiela, nuortalašgiela ja lullisámegiela ovddidanbargguiguin ja dasa lassin vel dovddus minoritehttagielaid dutkiid.



Dás lean (čohken)¢(čohkken) 6 bávkkanasa maid sáhttit bávkalit, -



Iŋgor-Ántte Áilu lei (čohken)¢(čohkken) ođđa čuojaheddjiid, namalassii Gáivuona sámiid.



Bealistan oaivvildan ahte dán jagi lei dat buoremus festivála dán rádjái ja mu mielas orui ollu sámi nuoraid (čohken)¢(čohkken), erenoamážit sis-eatnbamiin.



Rosie lea (čohken)¢(čohkken) márkana fitnodagaid ja sii vuvdet gálvvuid čiekčanšillju lahka.



Buot dadjanvuogit leat valdon njálmmálaš gielas ja dáid dajaldagaid leat (čohken)¢(čohkken) maŋgga jagi badjel.



Dál áigu Oslo Sámi Searvi ohcat prošeaktaruđa dearvvašvuođadirektoráhtas oažžun dihte johtui dálkkodanmodeallaid sápmelaš geavaheddjiid váras Oslos ja (čohken)¢(čohkken) dihte sámi dearvvašvuođagelbbolašvuođa olbmuid Oslos.



Teáhter lea (čohken)¢(čohkken) sámi máidnasiid ja myhtaid Qvigstad girjjiin.



Danne leat (čohken)¢(čohkken) neahttasiidduide dieđuid skohteriid birra, ja govaid ovdamearkka dihte crossvuodjimiin.



Biebmoávdnasiid nugo šattuid, murjjiid, guoli ja bierggu birra maid oahpahuvvo, ja maiddái movt árbevirolaččat leat (čohken)¢(čohkken), njuovvan ja čollon, riibadan ja ráhkadan biepmu.



Telenor lea (čohken)¢(čohkken) buot TV-márkaniilágideami Canal Digital mearkanama vuollái, danne rievdada Telenor Avidi AS nama Canal Digital Kabel TV AS namman.



Girjái lea Gaski (čohken)¢(čohkken) Inuihtaid, aborigiinnaid ja ja indiánaid girjjálašvuođa.



Danne lea Synnøve johtán meahttá Norgga beale Deanu čázádaga ja (čohken)¢(čohkken) oainnuid ja oaiviliid giliservviin ja eará servviin ja fitnodagain mat leat beroštumit njuolga Deanu čázádahkii.



Dát skohtergilvvut leat juohke beassážiid (čohken)¢(čohkken) ollu olbmuid, makkár dálki juo leaš.



Eira dat lea (čohken)¢(čohkken) joavkku gos musihkkárat, juoigi Inga Juuso ja dánssár Leammuid Biret Rávdná leat mielde.



Ilmari Mattus lea (čohken)¢(čohkken) Anára gielddas sulaid 14000 báikenama elektrovnnalaš hápmái.



Ii goassege ovdal leat Sámi Grand Prix (čohken)¢(čohkken) nu ollu olbmuid go dán jagi.



Son lea váiban ievttá Showas Rypas, gosa lei (čohken)¢(čohkken) 300 kárášjohtlačča.



Áigi ii váldojuvvo oasseváldiin, ja Lions Club lea (čohken)¢(čohkken) vuoittuid maid vuorbáda.



Min Áigi lea (čohken)¢(čohkken) muhtin buriid (ja heajos?



Boazodoallohálddahus lea (čohken)¢(čohkken) dieđu ja máhtu dan hárrái mii gáibiduvvo dákkár njuovvanbussiide, muitala Johan Ingvald Hætta.



Návuona almmai Jan Isaksen, gi lea oahpaheaddji mánáidskuvllas Buvrovuonas, lea maŋimuš jagiid (čohken)¢(čohkken) sámedujiid ja bargobiergasiid Návuona guovlluin.



Min Áigi lea (čohken)¢(čohkken) eanaš festiválaid:



Stággobivdit leat (čohken)¢(čohkken) čuopmaiskosiid, muhto NINA dieđiha ahte váilevaš ruhtadeami geažil eai leat suitán daid guorahallat.



Kampanjjat (čohken)¢(čohkken) dihte ođđa olbmuid jienastuslohkui leat dalle dárbbašlaččat.



– Earret eará leat (čohken)¢(čohkken) govaid maid Buolbmát lensmánni Pærelius govvidii 1890 -1920 áigodagas, lohká musea jođiheaddji Anette Pedersen.



Dasa lassin lea son maiddái (čohken)¢(čohkken) duodjesániid miehtá Sámi ovttasbarggus Solveig Blindain, mat galget almmuhuvvot lagamus áiggis, ja dasto lea son čállán oallut artihkkaliid ja doallan logaldallamiid duoji ja duddjoma birra.



Nordlys smávvagánddat leat ieža (čohken)¢(čohkken) ruđa ja manname spábbačiekčan « gilvvuide Vasai Suomas.



Solbakk mieđiha gal ahte Jánoš báikkálaččat leat (čohken)¢(čohkken) ollu jienaid.



Matleena Fofonof lea jo nuorravuođa rájes ruovttuguovllus Čeabetjávrris guorahallan ja (čohken)¢(čohkken) dieđuid mo nuortalaš sámit leat divššodan guolenáhkiid ja dain ráhkadan duodjeávdnasiid.



– Eanaš boarrasit olbmot leat (čohken)¢(čohkken) ollu dološ sámi dávviriid maid lea dehálaš sihkkarastit boahtteáigái.



Nils Isak Eira lea (čohken)¢(čohkken) smávva girjjážiin sániid, maid badjeolbmot dárbbašit ja geavahit.



Son lea 1995 rájes (čohken)¢(čohkken) dieđuid.



Haug lohká vuosttaš dásiin geargan, mas leat (čohken)¢(čohkken) olbmuid geat gullet ealáhussii ja leat hutkat.



Norgga bealde Sámediggi lei golggotmánu 19-20. b (čohken)¢(čohkken) nissonolbmuid seminárii " Nissonolbmot Sámedikkis ".



– Earret eará lean (čohken)¢(čohkken) duodjetearpmaid olles Sámis.



Dákkár dieđuid (čohken)¢(čohkken) boahtá dárbbašit áiggi.



Okta vuohki dán dahkat lea ahte mii leat (čohken)¢(čohkken) joavkku Kárášjogas mii galgá ovdanbuktit álgoálbmotstrategiijaid ON Duhátjahkeulbmiliid ektui.



Isaksen muitala son lea guorahallan, kárten ja (čohken)¢(čohkken) dieđuid fuolkkis Matti Aikio eallimis ja girjjálašvuođas 1994 rájes.



Maiddái sámestudeanttaid searvi Suohpan lea (čohken)¢(čohkken) muhtin nummira.



– Gal dasa boahtá ráđđi, go dál leat vuos (čohken)¢(čohkken) ruđa veaháš.



– Dakkár eallu gal guođusta min dálveorohaga ovtta ijas, muhto dál leat (čohken)¢(čohkken) ealu eret.



Seammás sáhttit eastadit sosiála váttisvuođaid maid stuorra skuvlii (čohken)¢(čohkken) sáhttá dagahit oahppiide.



Daid lohká iežaset (čohken)¢(čohkken) moadde beaivvi maŋŋil.



Finnmárkkus vázzet čieža báikkálaš searvvi viesus vissui (čohken)¢(čohkken) dihte ruđa.



25.000,- Kárášjoga gielda: 10.000,- Nordlándda fylkkagielda: 150.000,- Finnmárkku fylkkagielda: 30.000,- Álttá finánsaealáhus (čohken)¢(čohkken) 30.000,- Finnmárkku boastabáŋku: 5.000,- Romssa fylkkaráđđi: 150.000, Sámi Spábbačiekčanlihttu: 5.000,- NSR Sámediggejoavku: 10.000,-.



Čuovvovaččat bisánin Induvara nammasaš gillái, gos ráđđehus ruhtte galparihccit dutkanpošeavtta, mas šaddadanrusttegat sáhttet oastit guolásteddjiin daid moniid, maid sii leat gáttiin (čohken)¢(čohkken).



Kárášjogas lea Girku Heahteveahkki (čohken)¢(čohkken) ruđa heahteolbmuide Nuortalulli-Asias, iige Rukses Ruossa, nu movt Min Áigi lea čállán.



Dássážii lea Girku Heahteveahkki Kárášjogas (čohken)¢(čohkken) 61.050 ruvnno Nuortalulli-Asiai.



Ja su jápmima maŋŋá leat su (čohken)¢(čohkken) máidnasat almmustuvvan girjin Sabmelažžai maidnasak ja muihtalusak (Sápmelaččaid máidnasat ja muitalusat).



Rasmus lei (čohken)¢(čohkken) musihkkariid ja dánsojeaddjiid guktuid beale rájáid.



Priváhta čohkkejeaddjit Birger Nordin, Sundsvallas eret, ja Bertil Eriksson, Bodenis eret, leaba (čohken)¢(čohkken) sámi dujiid máŋgalot jagi.



Dan dihte lágidit dál doarjjadoaluid (čohken)¢(čohkken) dihte ruđa ođđa soffaide.



Doaibma bistá su. 50 diimmu, ja bargun lea sániid ja historjjá (čohken)¢(čohkken) ja dain ráhkadit juoga omd. girjjáža.



Lávvordaga ledje Báktehárjjis Guovdageainnus doarjjadoalut (čohken)¢(čohkken) dihte ruđa oastit ođđa soffaid buhcciidruktui.



- Lean hirbmat duhtavaš, go mii leat dássážii (čohken)¢(čohkken) čuođi duhát ruvnno.



Hætta muitala ahte lassin dán čuođi duhát ruvdnui maid dássážii, moatti vahkus, leat (čohken)¢(čohkken), leat ožžon lohpái eanet ruđa.



Dán dálvvi lea sámi gánda dadjat juo (čohken)¢(čohkken) gollepokálaid.



- MM-gilvvut beassášlávvordaga leat (čohken)¢(čohkken) olu turisttaid.



Son muitala konsearttaid (čohken)¢(čohkken) hui olu olbmuid, ja Gåte konsearttas bearjadaga lei Buletjávri spagga dievva.



MÁTTAVÁRJJAT GÁKTI: Helmer lea (čohken)¢(čohkken) biktasiid maiddái M átta - V árjjagis.



Danne lea son (čohken)¢(čohkken) ieš dávviriid ja ráhkadan musea vai boahtteáigái lea t j u obe muittutge.



Hárjeheaddji Isak Ole Hætta lea (čohken)¢(čohkken) joavkku čiekčamii ja doppe leat ollu ođđa namat dan joavkku ektui mii čievččai Askera ja Fløya vuostá pálbmabasiid.



Dilálašvuođas bođii ovdan ahte Greenpeace lea (čohken)¢(čohkken) ollu dieđuid Sami boazodoalu ja Anár mehciid birra.



Dilálašvuođas bođii ovdan ahte Greenpeace lea (čohken)¢(čohkken) ollu dieđuid Sámi boazodoalu ja Anára mehciid birra.



Sykkeltrimmen lea 1980 rájes (čohken)¢(čohkken) 21.068 sykkelasti ja vázzi ja lea šaddan bivnnuhis lágideapmin Guovdageainnus.



Aslak Mikal Mienna lea (čohken)¢(čohkken) olu eará dievdduid mielde dása ja buohkat leat ovttaoaivilis das ahte veagalváldin ii leat dohkálaš.



Aage Solbakk lea (čohken)¢(čohkken) Deanuleagi sohkagirjji ja oalle viidát Guttorm soga.



Johkagátte Searat ledje (čohken)¢(čohkken) ođđa ja ovddeš spábbačiekčansearaid dego Jan Egil Brekke ja Roger Lange.



Guovdageainnu searvi lei (čohken)¢(čohkken) ollu ALTA IF čiekčiid, muhto dattetge illá birgejedje ruovttujoavkkuin PIL.



Jus livččet leamaš dáppe goalkin, de livččet beassan oaidnit dan čáhppes čuoikabalvva, mii dákko birrá láve leat, dadjala Bente, ja sihtá vuolgit sisá, geahččat čuoikkaid máid mášiidna lea (čohken)¢(čohkken) golmma beaivvis.



Skániid girjielágádus jođiheaddji Aslaug Skåden muitala ahte sii leat máŋga jagi (čohken)¢(čohkken) ja dutkan sámegielat báikenamaid Stuornjárggas (Skånlandshalvøya), gos Skánit ja Evenášši lea.



Son čuorvvuhii antihk k a diŋggaid maid lei miehtá Davvi kalohta (čohken)¢(čohkken) dán čuorvvuheapmái.



- Dán guovllus lea buot unnumusat ovddežis čohkkejuvvon, bajit oasis Deanus gal lea sihke Frette ja Quigstad ovddežis (čohken)¢(čohkken) báikenamai, muitala Aikio.



Sohpparis ledje (čohken)¢(čohkken) iežaset Ruoŧabeal buoremus čikčiid ja mis ledje Kárášjoga ja Guovdageainnu buoremus čiekčit.



Sedolká, heastta divga, lei okta dain ollu biergasiin maid báikki olbmot ledje (čohken)¢(čohkken) gilivissui kulturbeaivvi oktavuođas maid Sirpmá Gilisearvi ovttas Deanu gielddain ja Sámedikkiin lágidii mannan sotnabeaivve.



Čorgaš orohaga ovdaolmmoš Nancy Porsanger imašta movt dutki sáhttá iskat movt bieggamillut váikkuhit bohccuide, go sii lea (čohken)¢(čohkken) buot bohccuid eret Gilivuonjárggas go leat gárddástallame.



Ovttas Guovdageainnu suohkaniin lea Sámi allaskuvla (čohken)¢(čohkken) olles Guovdageainnu giellabirrasa bargat sámegielain veaháš earaládje.



OD-BARGI: Iselin Helen Hætta lei skuovvarámbuvrris Guovdageainnus bargame OD-beaivvi, (čohken)¢(čohkken) dihte ruđa olmmošgávppašeami vuostá Brasilas.



Mannan suoidnemánu 23. beaivve dollojuvvui Anár sámimuseas Gihttiid nubbi sohkadeaivvadeapmi, mas bukt ojuvvojedje ođđa dieđut Gihttiid soga birra, maid Marja-Riitta Vehviläinen lea (čohken)¢(čohkken).



Sohkahistorjjáid dego buot earáidge boares dieđuid (čohken)¢(čohkken), lea dehálaš daningo unna moaluid čohkkema bokte sáhtát oaidnit stuorát ollisvuođaid.



Prošeavtta olis lea son (čohken)¢(čohkken) olbmuid digaštallanjoavkkuide.



Girjái leat dovddus dutkit (čohken)¢(čohkken) dieđuid sámiid historjjá, kultuvrra ja dálá sápmelašvuođa birra maiddái sámiid iežaset dutkiid čalmmiiguin.



Ilmari Mattus lea (čohken)¢(čohkken) dieđuid eatnamiid ja báikkiid birra.



Čieža jagi leat golbma čearu Västerbottenis (čohken)¢(čohkken) dieđuid guohtoneatnamiid lágasteapmái.



Dat mearkkaša ahte čieza jagi leat boazodoallit (čohken)¢(čohkken) dieđuid áššái.



Boarrásiidfuolahusa bálvalusaid (čohken)¢(čohkken) gieldaguovddážiidda biđge sápmelaččaid oktiigullevašvuođa ja botke buolvvaid gaskasaš oktavuođaid.



Boarrásiidfuolahusa bálvalusaid (čohken)¢(čohkken) gieldaguovddážiidda biđge sápmelaččaid oktiigullevašvuođa ja botke buolvvaid gaskasaš oktavuođaid.



Dat álbmotlohkamat lea (čohken)¢(čohkken) dieđuid nugo ahte leatgo johttisápmelaččat vai dálonat, makkár gielagat leat, ja movt nálleseahkáneapmi lea ovdánan.



Dáid nugohčoduvvon « lobálaš » vákšumiidda ii leat ovttasge geahččanvejolašvuohta, ja danne ii leatge vejolaš geahččat maid duođaid sii leat (čohken)¢(čohkken) olbmuid birra ja danne ii leatge ovttasge vejolašvuohta vuosttildit dieđuid mat leat čohkkejuvvon.



Destinasjon Kautokeino jođiheaddji Mikkel Isak Eira oaivvilda ahte sin ásahus dat lea (čohken)¢(čohkken) Guovdageainnu mátkeealáhusa ja ovddidan dan.



Dáidagiid dán čájáhussii lea Sámedikki govvadáidaga ja duoji sisaoastinlávdegoddi (čohken)¢(čohkken), maid govvadáiddár Hilde Shancke Pedersen lea jođihan.



Čuoigamat leat álohii (čohken)¢(čohkken) faliid miehtá Davvi-Suoma ja vel Davvi-Norggas ge.



Anára « Gollepokála » čuoigamat ledje (čohken)¢(čohkken) ollu čuigiid mannan vahkkoloahpa, čuoigit buot agiin, 10 jagi rájes gitta fal eallilan olbmuid ahkái.



GEAVAHAN AVIISSAID: Hætta lea (čohken)¢(čohkken) dieđuid máŋgalot jagi Guovdageainnu servodaga birra.



Dán girjjis lea maid Hætta (čohken)¢(čohkken) olles 50 iešguđetge beatnagiid namaid sámegillii.



Daid lea (čohken)¢(čohkken) dađistaga eallimis.



Ii unnit go 7400 bovssa siiráha leat kanadalaččat (čohken)¢(čohkken) ja daid skeŋkejit Norgii.



Guovdageainnu meahcástansearvi lea ođđajagimánus duođaid (čohken)¢(čohkken) meahcásteddjiid.



Guovdageainnus leat dál meahcásteaddjit ásahan iežaset searvvi ja leat juo (čohken)¢(čohkken) badjel 100 miellahtu.



Son lea (čohken)¢(čohkken) oppalaš dieđuid dan gálvoráidovuodjimis, mii lei maŋŋil heargeáiggi ja ovdal biilaáiggi.



Son čájeha (čohken)¢(čohkken) buddestatnamaid Guovdageainnus, dieđuid Govdavuohppenjárgga ássiin ja son muitala iežas čállime sohkagirjjážiid.



Ovcci dáiddára, duojára, silbarávddi ja eará giehtačeahpit leat (čohken)¢(čohkken) bargguideaset ovtta dáhki vuollái.



Oktiibuot leat diibmá (čohken)¢(čohkken) 1,8 miljovnna tonna doabbariid.



Diibmá juo Min Áigi čálii dan birra go Colman álggii dutkat guovllus juste dan áigge go boazodoallit ledje (čohken)¢(čohkken) buot ealu eret njárggas.



Čilgejin Colmanii, ahte guvlui ii leat báhcán eará go smávva čora, go mii leat (čohken)¢(čohkken) ealu gárdái, muitala Porsanger.



Čuoikagillarmášen lea (čohken)¢(čohkken) moatte beaivvis 25.000 čuoikka.



- Moatte beaivvis lea čuoikagillar (čohken)¢(čohkken) lihterbeali čuoikkaid, mii lea sullii 25.000 čuoikka, goittotge, muitala Magnus Halonen.



Muhto Ipmil gáibidii sus heakka, ja jearaldat bođii geasa gullet dat maid son lei (čohken)¢(čohkken).



Gánddat leat ieža ealáhusain (čohken)¢(čohkken) olles 70 duhát.



- Viking lea diŋgon boahtte mánnui ráhtočuvkenbiilla Kárášjohkii, ja dassá fertet leat mii (čohken)¢(čohkken) boares biilaráđuid, muitala Viking Kárášjoga ovddasteaddji Erik Olsen.



Son hálida maiddái dieđihit ahte son dál lea biografiija dutkan dásis ja go lea dieđuid (čohken)¢(čohkken) boahtá son váldit oktavuođa DAT lágádusain ja earáiguin.



Láhpoluobbal skuvla lea mánáidskuvla, mii lea (čohken)¢(čohkken) ohppiid gilážiin das lahkosis.



Muhto Ipmil gáibidii sus heakka, ja jearaldat bođii geasa gullet dat maid son lei (čohken)¢(čohkken).



Vuosttaš lágideapmi manai hui bures ja lágideapmi lei (čohken)¢(čohkken) olbmuid olles Finnmárkkus.



Vuođđun anii dološ luđiid maid Lars Tiren lea (čohken)¢(čohkken).



Otná eahkeda sádde Norge Rundt ášši mas beassat oaidnit Helmer Losoa priváhta dávvirvuorkkáid máid lea (čohken)¢(čohkken) 1990-logu rájes.



Helmer Losoa lea (čohken)¢(čohkken) 1990-logu rájes dološ dávviriid.



Dohko leat ge (čohken)¢(čohkken) guksin guollemuorran buotlágan fitnodagaid mat vuvdet dállodávviriid, ávdnasiid ja buot mii juo gulaš viesuide.



Stáhta lea (čohken)¢(čohkken) fámu iežas duohkái, ja dat čuohcá maid Sámedikki vejolašvuođaide oažžut eambbo fámu.



- Máttaoasis leat eanaš vuomit ja (čohken)¢(čohkken) lea albma láhkai vejolaš easkka go lea doarvái muohta.



Sohkahistorjjáid dego buot earáidge boares dieđuid (čohken)¢(čohkken) lea dehálaš daningo unna moaluid čohkkema bokte sáhtát oaidnit stuorát ollisvuođaid.



Sohkahistorjjáid dego buot earáidge boares dieđuid (čohken)¢(čohkken) lea dehálaš daningo unna moaluid čohkkema bokte sáhtát oaidnit stuorát ollisvuođaid.



Canadalaš dáiddá kurahtor Jean Blodgett lea (čohken)¢(čohkken) sihke sámi ja Inuihtta dáidaga gaskkal jagi 2000 ja 2005.



UNNÁN OLBMOT: Guovdageainnu suohkan lea olles dán vahkku (čohken)¢(čohkken) sisdoalu ođđa bajasšaddan- ja eallinláhkeplánii.



Olles vahkku lea Guovdageainnu suohkan (čohken)¢(čohkken) sisdoalu ođđa bajásšaddanplánii.



Olles vahkku lea bargojoavku (čohken)¢(čohkken) bajasšaddanplánii sisdoalu čoahkkinastima bokte suohkana mánáid ja nuoraid ásahusain ja servviin earret eará.



Goahtebeallji KF lea (čohken)¢(čohkken) Guovdageainnu suohkana ealáhusguoskevaš beliid doaibmaplána 2007 čoahkkimii.



Son ii goassege heaitán čohkkeme dáid, ii dušše iežas ustibiin, muhto son lei hirbmat ollu diŋggaid (čohken)¢(čohkken).



- Mun in leat vel hállan iežan bearrašiin maid mii galgat boahtte áiggis dahkat Savio govain maid mun lea (čohken)¢(čohkken).



Maŋimuš 40 jagi lea Bang (čohken)¢(čohkken) Savio govaid.



Sámiráđđi hálida bealistis gudnejahttit Biehtar Ándde ja danin leatge (čohken)¢(čohkken) joavkku čállit muitosániid Pekka Lukkari - rohki muitun.



Sámiráđđi hálida bealistis gudnejahttit Biehtar Ándde ja danin leatge (čohken)¢(čohkken) joavkku čállit muitosániid Pekka Lukkari - rohki muitun.



Dát lea čađahuvvon dego mánáidgárdeipmilbálvalussan ja lea daid maŋemus jagiid (čohken)¢(čohkken) buot mánáidgárddiid suohkanis.



Go maŋimuš mátkkis lei Hámmarfeastta buohcciviesus, de muitalii nieiddaidasas ahte son lea eallinagi sistesehkkii (čohken)¢(čohkken) dárogiela sániid.



Romssa fágaskuvla lea fágaskuvlafálaldagaid (čohken)¢(čohkken) maid Romssa fylkkasuohkan jođiha.



Ella-Kari Pavval lea (čohken)¢(čohkken) mánáid boddui Stállolatnjii ja muitala daid maid son lea mánnán gullán oami olbmuidisguin.



Dás leat plánendiimmut čuđiid mielde, čoahkkimat ja olbmuid ja ruđaid (čohken)¢(čohkken) ovdal go mihkkege galggašii vuolgit johtui.



Oidnen dan jo 12 jagi áigi go álgen bargat ovttas Ameriikka indianaiguin ja Alaska eamiálbmogiiguin, ahte sis nai ledje árbevirolaš dieđut maid ledje (čohken)¢(čohkken) guhkit áiggiid čađa go leat oaidnán eatnama, čilge Maynard.



Interneahttasiidduide leat mii (čohken)¢(čohkken) dieđuid - sihke dán barggu birra, oahpahusa birra ja movt lea doaibmat biebmováhnemin.



- Dása mun lean (čohken)¢(čohkken) ollu muittuid alddán, mánáinan ja ustibiin.



Šiljus biillas Badjenjárggas lea David Aslak N. Eira dahje Áilen Nigá Dávvet Áilen (čohken)¢(čohkken) daid duodje- ja málesbázahusaid maid Mánnevárre doabbarváldinrusttet ii váldán vuostá go finai doppe mannan vuossárgga.



Badjolbmo ruskkat leat nu nuoskit ahte eai dohkke duvdnái, lohká son ja čájeha moadde čáhppes plásttet ruskaseahka gosa lea daid (čohken)¢(čohkken) dálvvi.



- Mun lean (čohken)¢(čohkken) dološ dávviriid museii, bidjan iežan ruđaid oastit boares dávviriid, Vuodján olu daid maŋis, fitnan Deanu, Hámmarfeastta ja Álttá rájes.



- Áiggun muitalit inernáhta mánáid gillámušaid ja lean (čohken)¢(čohkken) dokumenttaid mat čájehit dili, lohká Ivar Utsi Internáhta mánáid ovddasteaddji Guovdageainnus.



Maiddái nuortalaš « koltarokkár » Tiina Sanila almmohii ođđa CD ja dasa lassin almmohuvvui okta nuortalaš leeud ` CD gosa leat (čohken)¢(čohkken) dološ nuortalaš leeud`iid.



Dán jagi ledje Riddu Riđđui (čohken)¢(čohkken) iešguđetlágan dáiddalaš surggiid ja goallustan sin goanstaid oktii, sirkusin.



SOMAS LUOĐIT:Várjjat luohtejoavku (gurut) Harald Devold, Johan A. Andersen ja Ann- Jorid Henriksen rohttejeddje maiddái somás Várjjat luđiid maid Lagerkrantz lei (čohken)¢(čohkken).



Giittán bearrašan geat suollemasat ledje ráhkkanan munnje dakkár stuorra ja fiinna doaluid gosa ledje (čohken)¢(čohkken) sihke bearraša, fulkkiid ja skihpáriid.



Sámedikki (čohken)¢(čohkken) dieđuid mielde lea oahpahus sámegillii doallan bures sajis oahpahusa oppalašvuođas beroškeahttá heajos oahpaheaidilis.



Joavku Team Sápmi AWG masa ledje (čohken)¢(čohkken) nuorra nieiddaid miehtá Sámi čájehedje juo vuosttaš čiekčamiin ahte sis lea buorre joavku jahkásaš spábbačiekčandoaluin Hállemas-čiekčamiin Jielleváris.



Sámedikki (čohken)¢(čohkken) dieđuid mielde lea oahpahus sámegillii doallan bures sajis oahpahusa oppalašvuođas beroškeahttá heajos oahpaheaidilis.



Ruovdestoalppuid maid soai áhčerohkiin stolpiiga 30 jagi dássái, lea son njeaidán ja (čohken)¢(čohkken) vuogas sadjái.



Hartvig Birkely lea (čohken)¢(čohkken) dološ mearrasáme njurjonamahusaid girjjážin, sihke njurjo váldo-, ahke-, sohka- ja guolganamahusaid.



Hartvig Birkely lea čállán girjjáža árbevirolaš njurjobivddu birra, (čohken)¢(čohkken) dološ njurjonamahusaid ja dan bivdui gulli sániid.



Logemat siidduin lea sátnelistu gosa lean (čohken)¢(čohkken) dakkár sániid maid odne eai šat ane, gos gávdná dieđuid mo njurjo leat ávkkástallan ja mo leat bivdán, ja leat ollu govat mat čájehit iešguđetlágan njurjo hámi, ivnni, agi ja sohkabeali, lohká Hartvig Birkely Mearrasámi diehtoguovddážis.



Girječálli Sturin-Piera Máret // Máret Sárá, Kárášjogas lea (čohken)¢(čohkken) máŋgačuohte « Sátnevádjasat » girjái.



Girjái lea son (čohken)¢(čohkken) badjel 500 dálá áigge sátnevádjasiid ja soitet maid leat dološ árbevirolaš rávvagat čuvvon buolvvas bulvii.



Dasa lean (čohken)¢(čohkken) dološ sátnevádjasiid mat ledje geavahusas 1850-1920, muitala Máret, muhto ii dieđe goas dat almmuhuvvo.



Sátnevádjasiid ohcama álkidahttin dihtii, lea son várren sullii logi siiddu gosa lea (čohken)¢(čohkken) daid fáttáid mielde nugo áiggi vássin dahje oktavuođat.



- Mun lean dađisdaga guhkes artistta eallimis (čohken)¢(čohkken) luđiid ja lávlagiid, ja dál lei seahkka dievvan ja áigi álmmuhit CD:a skearru, muitala ovddeš Deatnogáttenuoraid lávlu Irene Pettersen.



« Rákkonjárga » lea dán CD-ROMa namma masa Yngve Johansen lea (čohken)¢(čohkken) sámi báikenamaid, historjjá ja oskku.



CD-ROM doaimmaheaddji lea Sámi Allaskuvlla vuosttaš amanueansa Yngve Johansen, gii dutkan- ja ovdánahttinbarggu olis, lea 1999 rájes (čohken)¢(čohkken) sámi báikenamaid Bearalvági gielddas, jearahallan olbmuid ja govven báikkiid.



An Account of the Sami



u (čohken)¢(čohkken) ./.



Science texts



 –



Váilivuohtan sáhttá leat ahte dieđuid (čohken)¢(čohkken) ii leat ovddastuslaš, dahje metodalaš dilálašvuođat čadnojuvvon dasa movt dieđuid leat (čohken)¢(čohkken) ja dikšon.



Váilivuohtan sáhttá leat ahte dieđuid (čohken)¢(čohkken) ii leat ovddastuslaš, dahje metodalaš dilálašvuođat čadnojuvvon dasa movt dieđuid leat (čohken)¢(čohkken) ja dikšon.



Olmmošvuođustuvvon dutkamušaid bohtosat leat huksejuvvon daid bohtosiid nala maid leat (čohken)¢(čohkken) daid olbmuin geat lea mielde dutkamušas.



Dieđuid maid lean (čohken)¢(čohkken) girjjiin ja go lean jearahallan vuorrasut nissonolbmuid, galget sihke čalmmustahttit sin doaimmaid boazodoalus ovddežis ja leat vuođđun buohtastahttimii dálá áiggiin, dahje čájehit mo muhtun barggut ja máhtut leat seilon ja earát fas jávkán.



Álgoálbmotmáhtu lea álbmoga joavku ieš (čohken)¢(čohkken) sihke historjjálaš ja dálá vásáhusaid bokte.



Dutkanmateriála maid lean gávdnan ja (čohken)¢(čohkken) iešguđetge arkiivvain, lea boktán ođđa gažaldagaid ja perspektiivvaid dán dutkanfáddái.



Mattus (čohken)¢(čohkken) báikenammalistu Anárjávrri nuorttabealde Váhčiris čájeha maid čielgasit dan, mo sámiid árbevirolaš ealáhus- ja resursaguovllus leat báikkiide biddjojuvvon namat, ja dainna lágiin dákkár guovllutnai gullet oassin sámiid kulturduovdagiidda.



Sámi báikenamat eai leat systemáhtalaččat dokumenterejuvvon, eaige sámi báikenamat leat čállojuvvon historjjálaš gálduide danin, ahte livčče dihtomielalaččat (čohken)¢(čohkken) sámi báikenamaid.



Oaivvildan dattetge, ahte daiguin dieđuiguin maid lean arkiivvas (čohken)¢(čohkken), lea vejolaš čájehit kártabargguid dáruiduhttindoaimmaid váldolinjáid.



Erenoamážit Finnmárkku eanavuovdimiid ja - juohkimiid lea hálddašan Stáda vuovdedirektoráhtta, ja dán direktoráhta arkiivadieđuid lean (čohken)¢(čohkken) Riikaarkiivvas.



Loatnanama diakroniija ja synkroniija lean (čohken)¢(čohkken) govvosii 9.



Tabellii 3 lean (čohken)¢(čohkken) erenoamážit čálalaš anu báikenamaid lonenvugiid ja konkretiseren daid nammaovdamearkkaiguin mat leat maiddái namuhuvvon ovddabeal kapihttaliin.



Tabellii 4 lean (čohken)¢(čohkken) báikenamaid vuosttaš nammalisttus masa kartográfa lea álggus (čohken)¢(čohkken) báikenamaid ja de lea nammakonsuleanta evttohan sámi báikenamaid dalá čállinvugiin.



Tabellii 4 lean (čohken)¢(čohkken) báikenamaid vuosttaš nammalisttus masa kartográfa lea álggus (čohken)¢(čohkken) báikenamaid ja de lea nammakonsuleanta evttohan sámi báikenamaid dalá čállinvugiin.



Sámegiela báike Váhki čállinvuogi ja denotašuvnnaid rievdama lean (čohken)¢(čohkken) govvosii 17. vuohki ma aiddostahttit jura luovtta dahje vági nama, go ovttaoasat namma nama



Čuovvovaš govvosii lean (čohken)¢(čohkken) vugiid, mo Mátta-Várjjaga kártanamain sámi namat lonejuvvojedje dárogillii.



Tabellii 10 lean (čohken)¢(čohkken) dakkár ássanbáikenamaid mat leat seamma lokalitehtaid namat Z4-grádamihttokárttas ja jagi 1884 almmustuvvan matrihkkalis.



proseassa lean (čohken)¢(čohkken) govvosii 39.



Tabellii 11 lean (čohken)¢(čohkken) muhtin uniovdnaáiggi dáruiduhttindoaimmaid.



Dán oassái gullá maid válddahallat, mo ja makkár dieđuid lean čoaggán ja (čohken)¢(čohkken).



Dutkanmetodalaš oasis lean čilgen, mo ja makkár materiála lean (čohken)¢(čohkken), mo dan hálddašan ja geavahan.



Dutkanvuogi sáhttá čoahkkáigeassit nu, ahte lean doaibman oassálasti áicin ja etnográfalaš vuogi mielde lean (čohken)¢(čohkken) dieđuid, maid analyseren dađistaga ja loahpalaččat.



Sara čalmmustahttá luonddu ja birasfága olis ášši ja lea (čohken)¢(čohkken) dieđuid ságastaladettiin oahpaheddjiiguin ja son geavaha maiddái iežas vásáhusaid ja dieđuid ákkastallama vuođđun.



Nuppi ovdamearkkas leat fas muhtin ássanbáikkiid namat Mátta-Várjjagis maid lean (čohken)¢(čohkken) Friis etnográfalaš kárttain ja Njávdáma topográfalaš kárttas.



vásáhusaid vuođul, maid oahpaheaddjit leat dán rádjái (čohken)¢(čohkken) ovttasbarggus, sii leat gávnnahan makkár oktasaš fágaid // oahppoávdnasiid oahpahus lihkostuvvá bures dán guovtti



Čuovvovaš tabellii lean (čohken)¢(čohkken) fokuspartisipánttaid seman



Viđát logus (čohken)¢(čohkken) iežan



Guđát ja čihččet Mosesa girji julggáštuvvui Stuttgartis jagis 1849 ja dan lei (čohken)¢(čohkken) antikvarista Johann Scheible.



Materiálas gávdnui juohke buorideaddjityhpa ovddasteaddji ja lean (čohken)¢(čohkken) sis persovdnagova, mii muitala



Huuskonen lea (čohken)¢(čohkken) Unsgård buoridandáhpáhusa guovddáš iešvuođaid ja dat gávdnojedje maiddái mu



Leange (čohken)¢(čohkken) filmmaid mat ledje fidnemis ja rátkán daid gaskkas



Čuohppan dahje ođđasit (čohken)¢(čohkken).



Radikála sámit – lohkui lean (čohken)¢(čohkken) dáistaleaddji sámi filmmaid.



beassat dan ossodahkii gosa leat rádjan ja (čohken)¢(čohkken) sámi oaiveskálžžuid " (muitaleaddji jietna



Mun lean (čohken)¢(čohkken) tabeallain (čuvvosat 1–4) vuos semantihkalaš rollaid lohkomeriid ja



fuolakeahttá mun lean (čohken)¢(čohkken) daid dependeanttaid VÁSIHANPARTISIPÁNTAN tabelliide.



Lean (čohken)¢(čohkken) semantihkalaš rollaid kvantitatiivalaččat njealji sierra tabellii, mat leat



Mu oaivilis fuolakeahttá lean goittotge (čohken)¢(čohkken) dakkár



Oassálastiid ja skuvllaid válljen ja materiála (čohken)¢(čohkken) leat govviduvvon ja čilgejuvvon vuđolaččat Outakoski (2015) nákkosgirjjis.



Tabellii 2 lean (čohken)¢(čohkken) máná goallossániid sojahanhámiid ihtinagiiguin.



Tabellii 2 lean (čohken)¢(čohkken) máná goallossániid sojahanhámiid ihtinagiiguin.



Kristine Nystad lea (čohken)¢(čohkken) dieđuid ja govaid.



Árramorfologalaš muttus mánná geavaha gielalaš vásáhusaid maid dan rádjai lea (čohken)¢(čohkken), ja huksegoahtá giela morfologalaš struktuvrraid.



Čuovvovaš tabellii lean (čohken)¢(čohkken) daid olbmuid namaid ja sin orrunguovlluid, geaid bearrašiid ládjun namuhuvvo



Lea goitge beroštahtti čiekŋudit dan materiálii maid Lagercrantz lea (čohken)¢(čohkken) ja almmu han, go dán materiálas lea ain relevánsa, sihke gielladutkamii ja álbmotdiktendutkamii.



Kristine Nystad lea (čohken)¢(čohkken) dieđuid ja govaid.



Lea goitge beroštahtti čiekŋudit dan materiálii maid Lagercrantz lea (čohken)¢(čohkken) ja almmu han, go dán materiálas lea ain relevánsa, sihke gielladutkamii ja álbmotdiktendutkamii.



Árramorfologalaš muttus mánná geavaha gielalaš vásáhusaid maid dan rádjai lea (čohken)¢(čohkken), ja huksegoahtá giela morfologalaš struktuvrraid.



Čuovvovaš tabellii lean (čohken)¢(čohkken) daid olbmuid namaid ja sin orrunguovlluid, geaid bearrašiid ládjun namuhuvvo



Muđui čálli geavaha dieđuid maid ieš lea (čohken)¢(čohkken) árkiivvain ja jearahallamiid bokte.



Lean váldofágabarggu oktavuođas (Paltto 2007) (čohken)¢(čohkken) badjelaš duhát ovdamearkacealkaga gielddasámegillii almmustuvvan teavsttain.



Boarrásut materiálii gullet gielladutkiid (čohken)¢(čohkken) teavsttat, ođđasut materiálas maid dán artihkkalis ovdanbuvttán, leat mánáidgirjjit, divttat, aviisačállosat jna..



Sii čilgejit ahte álgoálbmotmáhtu lea sosiála joavku (čohken)¢(čohkken) sihke historjjálaš ja dálá vásáhusaid bokte.



Go dál suokkardan daid dieđuid, maid lean (čohken)¢(čohkken) girjjálašvuođa oahpaheaddjin, de guorahalan sámi girjjálašvuođa oahpahusa dekoloniserenproseassan, mii lea veahkehan studeanttaid áddet buorebut iežaset duogáža, historjjá ja kultuvrra, buoridit kolonialismma dagahan čiekŋalis kultuvrralaš háviid ja seammás nannet iešdovddu.



Min máddariid njálmmálaš árbevierru sisttisdoallá olu eallinviisodaga, mii vuođđu duvvá sin (čohken)¢(čohkken) vásáhusaide.



Čállindárkkistanprográmmaide leat (čohken)¢(čohkken) buot iešguđetlágan sátnehámiid stuora dárkkistuvvon teakstačoakkáldagas, analysa haga, ja dien ládje prográmma dovdá « buot » normatiiva čállinhámiid eŋgelasgillii.



Sámi Ealáhus ja Guorahallanguovddáš almmuhii jagis 2009 unna girjjáža masa leat (čohken)¢(čohkken) muohtasániid oktan definišuvnnaiguin mánáid várás (Porsanger et al.



(gč. govvosa 1) gullet omd. dát doahpagat: oppas (gokko ii leat čiegar ii ge šalka), čiegar (guđohagat mat leat galbmon ja garran, ii oppas), seaŋáš (gordnemuohta gertniid vuolde), čearga (biegga (čohken)¢(čohkken) ja garradahttán muohttaga nu ahte ii šat beasa čađa, ahte guoddá), vahca (varas muohta, easkkabáliid muohttán).



Logut maid lean (čohken)¢(čohkken) leat eanaš almmuhuvvon Nuorttanastes.



Searvi lei dainna lá giin (čohken)¢(čohkken) návccaid earenoamážit máhtu dáfus ja dan sáhtte sii geahččalit jorgalit resursan.



83 Sámi dieđalaš áigečála 1, 2011 pan, bustávaid ovttasteapmi stávvalin, sáni (čohken)¢(čohkken) stávvaliin, stávvalráji gávdnan oidnojuvvon sáni vuođul ja lohkama ádden (Ahvenainen – Holopainen 2005: 109–110).



Samuli Paulaharju muitalii jagis 1932, ahte Turis ledje báhpárat ja gihppagat diev va teavsttaid, suoma- ja eanaš sámegillii, muhto son váillahii olbmo, gii livččii (čohken)¢(čohkken) ja doaimmahan daid prentehussii.



Doložiid dutkin son lei (čohken)¢(čohkken) olu dieđuid sihke arkeologiija ja historjjá birra.



Turi lei juo almmustahttán nuppi girjjis Från fjället ja jotkkii ain čállima, muhto sus váillui olmmoš, gii livččii (čohken)¢(čohkken) ja doaimmahan daid prentehussii.



Nils-Aslak Valkeapää lea doaimmahan girjji Boares nauti Johan Thuri (1994), mii sisttisdoallá Emilie ja Juhána reivelonohallama, ja seammás son lea (čohken)¢(čohkken) Turi eallimii ja čállimii guoski guovddáš dokumeanttaid ovttaid bearpmaid sisa.



Dieđuid lean (čohken)¢(čohkken) almmolaš dokumeanttain ja jearahallamiiguin.



Danne livččii leamaš buorre ráhkadit lohkkiid várás sierra tearbmalisttu, masa livčče (čohken)¢(čohkken) sániid mat geavahuvvojit LHBT-áššiid oktavuođas.



Vuosttaš oasi dutkanmateriálas Keskitalo lea (čohken)¢(čohkken) jagiid 2001–2007 áigge sámeskuvllain Norggas.



Son lea (čohken)¢(čohkken) materiála maiddái Suoma bealde, gos su dutkamušas ledje jagiid 2005–2008 mielde vihtta skuvlla, main oahpahuvvo sámegiella.



Keskitalo, Määttä ja Uusiautti leat Keskitalo nákkosgirjji vuođul (čohken)¢(čohkken) sámi oahpahusa geavatlaš rámmaeavttuid ja ovdánahttán govvosa (s. 49), mii čalmmustahttá daid olgguldas ja siskkáldas rámmaid, mat váikkuhit dasa, got sámi skuvllat gieđahallet vejolašvuođaid.



Čihččet kapihttalii lean (čohken)¢(čohkken) dutkamuša bohtosiid, maid analyseren.



Lean guoktelogi neare čoavdagiid váldán ruovttus ja (čohken)¢(čohkken) gihppun.



1922:s ožžon vuosttaš stipeandda ásahusas Det Akademiske Kollegium, (čohken)¢(čohkken) dihte álbmotmuittuid.



Boazobargun lei meroštallojuvvon bohccuid guođoheapmi, (čohken)¢(čohkken), miessemearkun, bigálusat ja njuovvan.



Dalle leat Stuornjárgga Sámenuorak (čohken)¢(čohkken) sihke Transjoik, Vilddas, Ulla Pirttijärvi ja Áiggi " Márkomeannu " festiválas.



Maŋimus jagiid lea Sámedikkis leamaš terminologiija (čohken)¢(čohkken), ovdánahttin ja registreren, ja sámi báikenamaid (čohken)¢(čohkken) guovddážis.



Mii sáhttit čujuhit golbma dehálaš oktavuođa, maid maiddái earet eará Eriksen ja Niemi (1981), Solstad (1984) ja Jensen (2004, 2005) maid nannejit, namalassii ; nášuvnna huksen dahje (čohken)¢(čohkken), sihkarvuođapolitihkalaš beroštumit ja sosialdarwinisma.



(čohken)¢(čohkken), evttolašvuohta, bohtosiid buktin ja buoret čuovvungaskoamit) lea guovddáš.



    



Leat máŋga ovdamuni hukset dálá máhttoásahusaide, earret eará leat das dál fágalaš resurssat, das lea infrastruktuvra (čohken)¢(čohkken), sotket ja biđget máhtu, ja das lea FoU-vásáhus.



Sii guđet leat ieža sihke (čohken)¢(čohkken) ja reiden ja nisjabuktagiid ráhkadan, leat dat fitnodagat mat adnojit buoremus lihkostuvvan meahcástanealáhusaid gaskkas, ja dat main lea buorre gálvojohtu.



Vejolaš (čohken)¢(čohkken) dáin boahtteáiggis čađahuvvo departemeantta oaivil mielde ollislaš guorahallama maŋŋil ja gos deattuhuvvo rabas ja fátmmasteaddji dialoga beliiguin geaidda vejolaš rievdadusat boahtteáiggis sáhttet čuohcat.



Metodakapihttalis čájehit makkár gálduid leat geavahan (čohken)¢(čohkken) dihtii dieđuid váikkuhandoaibmaortnega birra.



Dainna guvttiin bargovugiin maid dás leat čilgen, leat mii (čohken)¢(čohkken) viiddis empiralaš materiála gieđahallamii, man vuođul sáhttit čilget dan golmma sámegiela, davvi-, julev- ja lullisámegiela dili.



Eará árbevirolaš doaimmat mat galget čađahuvvot dán prošeavtta oktavuođas, leat earet eará luondduresurssaid háhkan, murren ja muoraid (čohken)¢(čohkken), sistti dikšun, murjen, nuohttun // fierbmun, láibun sámegáhkuid darfegoađis, sávzzaullu beaskideapmi ja ivdnen, rievssatbivdin ja gárdun.



Mannan vahkku lei Per Johannes Eira, geas lea siidaoasus Beaskáđđasa orohagas Álttá ja Guovdageainnu suohkanis, (čohken)¢(čohkken) báhcán bohccuid ja čanadan daid áidái mii lea Suolovuomi duottarstobu lahka.



Vaikko min máttut eai lean dutkit, de lei sis olu máhttu ja mávssolaš árbedieđut maid sii leat čuđiid jagiid bargguid, vásáhusaid ja geahččalemiid bokte (čohken)¢(čohkken).



Boyne ja Soleng leaba jorgalan dárogielas sámegillii ja (čohken)¢(čohkken) dan 4000 eanemus pedagogálaš-psykologálaš geavahuvvon sáni ja tearpma girjái " Pedagogálaš-psykologálaš sátnegirji ".



Don dihtet ahte mun láddjen doppe gosa in leat gilván, ja (čohken)¢(čohkken) doppe gosa in leat biđgen.



Mannan vahkkoloahpa lei Sámiráđđi (čohken)¢(čohkken) kulturpolitihkalaš seminárai.



ja (čohken)¢(čohkken) eará eatnamiin, nuortan ja oarjin, davvin ja lullin.



Dakkár vásihusaid leat sii (čohken)¢(čohkken) luonddus vánddardettiin, historjjálaš dáhpáhusaid bokte ja dieđusge Nasareta Jesusa deaivvadeami olis.



Bihtáid lea Svein Lund (čohken)¢(čohkken) Sámás: Rávdná Turi Henriksen.



Bihtážiid lea Svein Lund (čohken)¢(čohkken) Sámás: Issát Sámmol Heatta.



Muhto eanaš muitomuitalusaid mii leat ieža (čohken)¢(čohkken), ja daid gaskkas geat leat čállán dahje njálmmálaččat muitalan midjiide, leat unnimusat 15 juo vádjolan.



Loguid lea Min Áigi (čohken)¢(čohkken), go klinihkas ii lean alddis obbalaš govva.



Birrasii 100.000 ruvnno leat váhnemat ja gánddat ieža (čohken)¢(čohkken).



Muhtun ráje lean ieš nai (čohken)¢(čohkken), ja muhtun moadde nama lean jorgalan eahpitkeahttá jorgaluvvon namas fas sámegillii.



Daid dieđuid lea NRK Sámi Radio (čohken)¢(čohkken) ja almmuhii mannan vahkus.



Dáid sárgumiid ja maleriijaid lea Solbakk (čohken)¢(čohkken) iešguđetge universitehtain ja museain.



Dáid dieđuid lea Norstat (čohken)¢(čohkken), iskkadeamis olbmuid nuorvvu birra.



Daid namahusaid lea Helmer (čohken)¢(čohkken), ja Sámediggi doarjjui ruđalaččat dan barggu.



Dán vahkku lea bajásšadddanplána bargojoavku (čohken)¢(čohkken) olles servodagas jurdagiid.



Leat maiddái áigodagat nugo (čohken)¢(čohkken), rátkkašeapmi ja njuovvan goas lea dárbbašlaš ahte ollugat servet mielde.



Sámi statistihka ulbmillaš (čohken)¢(čohkken), hábmen ja gaskkusteapmi lea hui deaŧalaš sámi servodaga hábmemii.



Váikkuhit dan ahte fossiila boaldámuša geavaheapmi bivddidettiin guliid ráddjejuvvo, (erret)¢(earret) eará dainna lágiin ahte sihkkarastojuvvo báikkálaš beassan guolleresurssaide.



    



Eai čearddalaš dilit ge suohkanis namuhuvvo (erret)¢(earret) dán geažideami.



Buot fidnooahpahus , (erret)¢(earret) boazodoalu ja duoji joatkkakurssaid , leat gahččan Sámedikki plánaid olggobeallái.



Goas : Dii. 16.30 Suoma áigge , vahku 47 dahje 48 , (erret)¢(earret) 25.,26,2,3.



Son lea (erret)¢(earret) eará leamašan mielde Nuoraid Kulturdeaivvadeamis , ja rocka NM-gilvvus son čuojahanjoavkkuinis šadde nubbin buoremus dalle go serve.



Son lea (erret)¢(earret) eará leamašan mielde huksemis Glomdal dávvirvuorkká máŋggakultuvrralaš gealboguovddáža.



Sámediggi áigu dán oktavuođas (erret)¢(earret) eará árvvoštallat Sámi vuoigatvuođalávdegotti eavttuhusa áigái ráddjejuvvon biehttalanrievtti hárrai Sámediggái stuorát luonddulihkahallamiid oktavuođas , gč. NAČ 1997:4 , čuoggá 8.3.5 , s. 406-422.



Sámediggi deattuha viidáseappot ahte ollašuhttojuvvojit dat riikkaidgaskasaš olmmošvuoigatvuođakonvenšuvnnat maid Norga lea dohkkehan , (erret)¢(earret) eará ON-konvenšuvnna siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid birra – erenoamážit 27.



Sihkkarastin dihtii ahte teknologiija ovdána , (erret)¢(earret) eará váibmo- ja varrasuotnadávddaid ja borasdávddaid dikšuma oktavuođas , de ferte priváhta ealáhuseallin searvvahuvvot dutkamii ja ovddideapmái.



Lea várra son gii váikkuha ahte Áigi sáhttá muittuhit eará joavkkuid dego (erret)¢(earret) eará Gåte ja Nordman.



Son álggii journalistakarrieara 1984 Radio Porsangeris (erret)¢(earret) eará fárrolaga NRK.



Beatnagiin vánddardeaddji ( suomagillii ) galgá váldit ovddalgihtii oktavuođa šibitdoaktárii , dasgo Norgga bealde gáibidit earret eará beatnaga dovddaldatmerkema ja dearvvasvuođa- ja boahkohanduođaštusaid (erret)¢(earret) eará rabies dávdda vuosteávnnasmearis varas.



Moadde sámi girječálli leat válddahallan sin deaivvadeami internáhtain , (erret)¢(earret) eará Inga Ravna Eira :



Ole Georg Gjøsteen deattuhii « at arbeiderklassens barn skulle få en så god allmenndanning som mulig , slik at de kunne hevde seg på lik linje med barn fra de høyere samfunnsklassene.»Su vuostá čuoččui (erret)¢(earret) eará Edvard Bull , gii ii oaidnán ulbmilin ahte bargiidseahtu galggai beassat boargárseađu skuvlii , muhto baicce dáhtui hukset skuvlavuogádaga bargiidseađu árvvuid ala ; solidaritehta , oktavuohta ja ovttasbargu.



Bohte garra moaitámušat dan vuostá , (erret)¢(earret) eará Guovdageainnu skuvlaráđis , muhto dattetge šattai 1971 gaskaboddosaš minsttarplánas hui unnán sámi mánáid oahpahusa birra.



Gaskavuođamálle oaččui 80-logus muhtin lágán autoratiiva sajádaga norgga skuvlapolitihkas , ja dat geavahuvvui (erret)¢(earret) eará čállosis Retningslinjer for utarbeiding av fagplaner for videregående skole ( Njuolggadusat joatkkaskuvlla fágaplánaid ráhkadeapmái ) ( 1989 ).



Paulsen muitalá ahte sii (erret)¢(earret) eara áigot geavahit boares olbmuid oahpaheames.



- Eandalit čáhppes beana lea buot divraseamos borramuš , čállá Kitti (erret)¢(earret) eará dán nuppi mátkkereivves Thailánddas.



Dáhpi lei dábálaš Suomas ( Haavio 1967 : 31–35 ) ja sirkumpolara guovlluin , (erret)¢(earret) eará mansiálbmogis.



Birrasiid 2/3/2 (girjii)¢(girjji) 150 siiddus lea nuortalaččaid birra .



Sullii 61 000 dievas čállojuvvon (girjii)¢(girjji) leat dál gávdnamis Našunálagirjerádjosa ohcanbálvalusas .



Vivian Aira lea čállán mátkoštangiehtagirji, "Sápmi: Ofelaš (girjii)¢(girjji)" 



Teakstabihtás ( 3 ) dán Guovdagean-suohkanis implisere , ahte čálli lea (girjii)¢(girjji) čáledettiinis Guovdageainnu suohkanis , ja ahte aiddo Guovdageainnu nuoratčiŋadit badjelmearálaččat .



Teakstabihttá ( 10 ) gullá Turi (girjii)¢(girjji) áidna fiktiiva máidnasii .



Teakstabihttá gullá Turi (girjii)¢(girjji) oassái , mas čálli muitala eváhkkomátkki birra nuppi máilmmesoađi áigge .



Dat dutká maid oasseteavstta gaskavuođa ollisvuhtii ja olles (girjii)¢(girjji) oktavuođa eará teavsttaide , omd. čáppagirjjálašvuhtii .



Go olbmot jerret su čállinbarggu birra , de son ii ráhkat das stuorát ášši : ” – Heaika lea (girjii)¢(girjji) čállimin , muitalii Áhkku .



Girječálli giella lea (girjii)¢(girjji) doaimmahettiin bisu



Su muituimerkejumiid vuođul Harald Grundström čohkkii 1959 (girjii)¢(girjji) Fragmenter i lappisk



    



1.4.3 Sosiáladarwinisma Sosiáladarwinisma , mii huksejuvvui Darwina ( 1859 ) nuppástahtti (girjii)¢(girjji) On the Origin of Species by Means of Natural Selection jurdagiidda , čuoččuhii ( vaikko dat jurdda lei bohciidan Bullock ja Stallybrass 1977 : 579 oaivila mielde juo ovdal go Darwina girji almmuhuvvui ) ahte ovdáneamioahppu man vuođđojurdda lei ja maiddái sáhtii geavahuvvot čilgehussan servodagaid , olmmošjoavkkuid ja čearddaid kvalitatiiva erohusaide .



Dán (girjii)¢(girjji) gal rávven buot váhnemiid ja earáid oastit geat barget mánáiguin ja nuoraiguin maiddái olggobealde skuvlla .



Muhto diehttelas son ferte maid guoskkahallat Læstadiusa ja su oskku , mas eahpikeahttá ledje váikkuhusat dasa mii dáhpáhuvai Guovdageainnus , vaikko dán (girjii)¢(girjji) čálli čilge ahte su mielas ferte ohcat stuimmiide maiddái eará sivaid go Leastadius oskkus , ja ii ábut oskui bidjat eanet deattu go das lei .



Ođđa (girjii)¢(girjji) doaimmaheaddji lea Romssa universitehta professorstipendiáhta Harald Gaski .



” I Máttáráhkkás fotspor ” ( Máttáráhká luottat ) lea (girjii)¢(girjji) namma mas Myrhaug čilge makkárin sámiid dološ osku lea leamaš .



Sáhtán vel namuhit ahte (girjii)¢(girjji) son dovdá buorebut go ollusat earát , geat leat dušše dakkáraš olgguldas risttalaččat .



Davvisámegillii lea (girjii)¢(girjji) namma Vuolgge mielde Ida ja sávzzaid lusa .    



Girji lea dárogillii , ja (girjii)¢(girjji) namma lea ferskvannsfiske .



@m.titt : P. L. Smith (girjii)¢(girjji) joatkka.



Randi Marainen lea duojár , muhto lea maiddái govvidan girjjiid , earet_eará Biehtár ja Doggi ja Mu girko (girjii)¢(girjji) 



Sii navde iežaset leat nanavarat olbmot , muhto (girjii)¢(girjji) rávvagat manne áibbas nuppi ravdii dábálaš olbmo



mannet de diehko die čihččet ja gávccát Moses (girjii)¢(girjji) , guđát , čihččet ja gávccát .



(girjii)¢(girjji) nappo čáhppes biippala ja danin sáhtii dahkat baháid earáide ( N24 : TKU .



Beaivi Áhčažan – (girjii)¢(girjji) nu ahte geavaha gova oassin čállima .



doaimmaheaddji čájeha universitehta (girjii)¢(girjji) oaiveskálžžuin Sunnen Ristenii .



Mun buvttán ' iežan ' (girjii)¢(girjji) .



Son attii ' mánnái ' (girjii)¢(girjji) .



' Mun ' in gávnna ' iežan ' (girjii)¢(girjji) .



Mu ulbmilin lea deaddilahttit nákkosdutkamuša maid girjin ja geahččalan – jos bargohoahpuin gearggan – ráđđádallat girjegoasttádusaiguin (girjii)¢(girjji) deaddileamis vel dan čavčča áigge .



Dalle go mu čuoččuhe plagieren (girjii)¢(girjji) Bohccuid luhtte , man lea doaimmahan Nils Issát Eira , čállosisttán boazosápmelaččaid luonddubirrasis girjjis Beaivvi Mánát .



Plagierenčuoččuhusat leat gomihuvvon máŋgga oktavuođas , omd. Nils Isak Eira , gean (girjii)¢(girjji) mun lean čuoccuhuvvon plagieren , lea lohkan , ahte áššis ii leat mihkkege vuođuid plagierenčuoččuhusaide .



Oahpásnuvvan movttiidahtii mu lohkat dán hantiálbmoga beakkáneamos girječálli suomagillii jorgaluvvon (girjii)¢(girjji) , man sáhtálii jorgali davvisámegillii namain ” Maŋimus guovssonásti ” .



Darvvátvári meahcceguovllus oaččui nappo Kokko fáttá girjásis Laulujoutsen ( " Njukča " ) , ja (girjii)¢(girjji) vuosttaš deattileapmi almmustuvai jagi 1950 .



Suopmelaš operáhtoriidda fidne oktavuođa easkka Háldi (girjii)¢(girjji) lahka dahje Ritničohka doarjjastivlli oidnosis .



Dan dihtii soaitá ge moddii dáhpáhuvvat ahte historjjálaš dieđut ja olbmuid muitalusat eai áibbas soaba oktii , mii iešalddes ii leat buorre go (girjii)¢(girjji) namman lea skuvlahistorjá .



Dán (girjii)¢(girjji) ii galgga ipmirdit « láhkan » .



Dán (girjii)¢(girjji) ráhkadeamis lea leamaš referánsajoavku , mas čuovvovaččat ledje mielde : Karen Juuso Baal , Vesa Guttorm , Anne Dagmar Biti Mikalsen ja Else Turi .



Dán (girjii)¢(girjji) lean Larseniin ožžon ( namalassii Larsenis ja su joavkkus ) .



Dan (girjii)¢(girjji) čálidettiin leat dat ná :



( Du mánát eaiggáduššet (girjii)¢(girjji) .



a ) Go mearusoassi dahje vuođđooassi ( dahje goappašagat ) lea namma ( olbmonamma , báikenamma , (girjii)¢(girjji) namma jna. ) , omd :



Muđui berre doalahit ovtta suopmana miehtá (girjii)¢(girjji) .



Dát cealkka ii muital gii lea (girjii)¢(girjji) dohkkehan , muhto muitala báikki gos lea dáhpáhuvvan .



Mii leat divvon dien (girjii)¢(girjji) .



Konrad Nielsen sátnegirjeráiddus lea ovtta (girjii)¢(girjji) namma « Systematisk del » .



Dákkár gáldolistu lea (girjii)¢(girjji) loahpas .



Soađis ledje stuorra vaikkuhusat Hobbes jurddašanvuohkái , ja son čáliige beaggan (girjii)¢(girjji) Leviathian 1651 s .



Mihkkige ii leat nu somá go vuordit ahte olbmot jerret “ Man (girjii)¢(girjji) leat maŋimuš lohkan ?



Muhto iihan dalle gal deaivva leat oktage jearramin , makkár (girjii)¢(girjji) leat maŋimuš lohkan .



Sii čuožžiledje , ja fargga ledje buohkat viežžan ovtta (girjii)¢(girjji) .



Máidnasa jurddajohtu njađđá olbmo čohkkát (girjii)¢(girjji) bálddas , dego gámagoarru , guhte guohpá nuvttoha vuođu aldasa geahčái .



Mii giddanat nu čávgadit lohkat gelddolaš (girjii)¢(girjji) , ahte eat mášašii dan oppa gieđasge šat luoitilit , ovdal go leat vuos guoradan muitalusa gitta lohppii .



Mii logadat muittuideamet (girjii)¢(girjji) ovtto , go eallimis deaivvadat ođđasit seammasullasaš dovdduiguin .



Máhtte coggalii (girjii)¢(girjji) jáhka sisa .



fađun (girjii)¢(girjji) seaŋgga vuostá



Son manai lagabui , doaladii (girjii)¢(girjji) gieđas ja bijai fas sadjásis .



Heandarat čohkkái jienajávohaga beavdegeažes ja bláđedii (girjii)¢(girjji) iige lean veahkkin ođđa náveha huksemin , nugo vánhemat livččiiga háliidan .



Son njaŋgái seaŋggas ja logadii (girjii)¢(girjji) , man lei luoikkahan skuvlla girječoakkáldagas .



Issát mieđuštii Márggeha geaidnogurrii ja váccii fas logadit (girjii)¢(girjji) , fargga sáhtii vuot cahkkehit buot lámppá id. .



Jurdda (girjii)¢(girjji) almmustuvvamis dagai su mášoheapmen .



Son válddii kássas (girjii)¢(girjji) ja doaladii dan gieđas ja dovddai , man asehaš dat lei .



Son logadii duokkot dákko (girjii)¢(girjji) ja fertii dovddastit dan iežas duodjin .



Girjeká ssa boahtima maŋŋá son ii moatte beaivái merken maidige beaivegirjái , ja dasge juo oinnii man sakka behtton son lei (girjii)¢(girjji) guoira bajiloidnui .



Son rokkai kássas (girjii)¢(girjji) ja geigii Nillái .



Vai munnje don dán (girjii)¢(girjji) , ollugo rávkkat ?



Diehtu dutkamuša almmustuvvamis lei gusto johtilit leavvan guovllus , ja Heaika šattai bidjat juo nuppi (girjii)¢(girjji) sáhkkes lohkkái .



Heandarat bláđedii (girjii)¢(girjji) ja su duođalaš muođuin lei váttis dadjat , maid son das jurddašii .



Dutkamuša almmustuvvama áigge boahtán geahnohisvuođa dovduge lei olbmo vádjitvuođa dohkkehemiin mannan badjel , iige son šat heahpanaddan (girjii)¢(girjji) olgguldas uhccivuođa .



Ja diđiihan várra báŋkohearráge ahte son lei (girjii)¢(girjji) čállán .



Na goas ođđa (girjii)¢(girjji) fas čálistat ?



Ja mii lei buot buohkanassii diet Heaika , gean lohke (girjii)¢(girjji) čállán ?



- Die de lea dat Heaika mii lea dan (girjii)¢(girjji) čállán , muitalii Issát nieddaidasas .



- Ii juohkehaš bastte (girjii)¢(girjji) čállit , dajai Tytti-Liisu .



- Dat lea dat mii lea dan (girjii)¢(girjji) čállán , muitalii Koivuperä báhppii .



Ja eambbo čálistit (girjii)¢(girjji) .



Gihttelii got válljejedje Urho proavásin , sollestii Heaika , amas dárbbašit čilgegoahtit báhppii dárkileappot dan (girjii)¢(girjji) birra .



- Birgemis gal birge , in mun dan , muhto go olbmos lea liikká dienge muttos fierbmesa dji de sáhtašii vehá jurddašit , geasihii Pente ja váccii fas gámmárii (girjii)¢(girjji) logadit .



- Na dus álget leat juo fargga ovtta (girjii)¢(girjji) mađe dieđut dan Heargenjár-Láss es .



Jos eai vel (girjii)¢(girjji) mađe , de buorre álgu goittot .



Seađašeimme measta moaige čálistit sutnje (girjii)¢(girjji) , ii dat nu leat váttis .



- Leatgo ođđa (girjii)¢(girjji) čállimin ?



Nuppi (girjii)¢(girjji) áigu čállit , muitalii Sire .



Son dutkkai beaivválaččat Poastala ja Biibbala , boradii ja nohkastii ala ja lohkagođii fas čáhppes (girjii)¢(girjji) .



Son guoskkahasttii ain Heikii , goas gaigŋiriin , goas mieiggastii vuostá , go muitalii iežas (girjii)¢(girjji) birra .



Jurdagat ledje goittot guhkkin eret (girjii)¢(girjji) sisdoalus máilmmálaš áššiin .



Mánáid giitemeahttunvuohta eaddudii su ja son dassalii suhtus (girjii)¢(girjji) dobbelii .



Son rábastii fas (girjii)¢(girjji) lagabui .



" Ámtamánni sáddii fálddi (girjii)¢(girjji) departementii mii dasto sáddii dan Guolástanallagohccái oažžun dihte su cealkámuša evttohusaide .



( Geahča Øystein Rian árvvoštallama Sven A. Nilsson (girjii)¢(girjji) « De stora



Easka cuoŋománu 20. b. 1841 Ggl. (girjii)¢(girjji) vuoigatvuođavuođuin , mii mearridii ahte juohke vearroduottar galggai rádjamearriduvvot ja juohkkojuvvot dárbbašlaš guohtumiidda guoski stáhtaopmodagain .



" Dán vuođusta Heide dainna ahte " buot Eatnamat dušše gullet Gonagassii " , geahča Finnmárkku Diggegirjji 47 , StA Tromsø , folio 68 r. Borgemánu 8. b. 1772 promemorias cealká Dáža Kammers dán áššái ámtamánni Fieldsted:i ( (girjii)¢(girjji) lea Tønnensen bájuhan dutkosa mildosiin s. 391-392 ) .



Eaiggátgáibideaddji stáhta bálddas eai leat bajábealde ovdáneami mielde , dušše boazosápmelaččat , muhto buot báikkálaš ássit , buo. Tønnesen:a (girjii)¢(girjji) s. 303 .



Tønnesen:a (girjii)¢(girjji) mielde , s. 122 lea " easka dán jahkečuođis Kárášjoga , Buolbmága ja Guovdageainnu ássit leat dovdagoahtán vuoigatvuođa gáržumin bivdui , guollebivdui ja lubmemii .



Sullasaš ovdáneapmi lei Njávdánjoga guollebivdovuoigatvuođas , maná gal álggos nuortalaččaid dáhtu vuostá , buo. Tønnesen:a (girjii)¢(girjji) s. 254-25 ja borgemánu 26. b. 1848 vuolleriekteduomu ja geassemánu 26. b. 1930 gielddariekteduomu .



Muhto gaskal 1526 ja 1536 gávdnojit vihtta (girjii)¢(girjji) mat čielgasit celket ahte Norgga ja bassi Olav láhka galgá gustot Finnmárkui .



Boazodoallostivra galgá golggotmánu 10. b. 1979 (girjii)¢(girjji) mielde addit cealkámuša dákkár áššiin .



Seamma gusto válddi addit lobi biebmat eará guollenáliid go luosa , dápmoha ja girjeluosa , buo. Guolástandirektoráhta njukcamánu 10. b. 1986 (girjii)¢(girjji) .



Das leat guokte stuorra oasi – Boares testamenta ( 39 (girjii)¢(girjji) ) ja Ođđa testamenta ( 27 (girjii)¢(girjji) ) .



· Sáhtát rohkadallat jitnosit dahje jávohaga · Sáhtát čuorvut ja váidalit · Sáhtát giitit · Sáhtát ávvudit · Sáhtát muitalit maid it ádde · Sáhtát bivdit veahki · Sáhtát rohkadallat dearvvasmahttima · Sáhtát rohkadallat ándagassiiaddojumi · Sáhtát rohkadallat jeđđehusa · Sáhtát dušše muitalit · Sáhtát rohkadallat okto dahje earáiguin · Sáhtát geavahit Biibbala go rohkadalat – earret eará Sálmmaid (girjii)¢(girjji) Boares Testameanttas · Sáhtát rohkadallat Áhččámet-rohkosa · Sáhtát rohkadallat Jesus-rohkosa sihke go geasát ja go luoittát vuoiŋŋahaga : Hearrá , Jesus Kristus árpmit mu , suttolaš olmmoš · Sáhtát rohkadallat eará olbmuid ovddas · Sáhtát jearrat Ipmilis čájehit dutnje maid galggat dahkat · Sáhtát rohkadallat ráfi ovddas



Sin mielde sii sáddejedje dákkár (girjii)¢(girjji) : Din oskuvieljat apoastalat ja vuorrasat celket dearvvuođaid báhkinsogaid oskuvieljaide Antiokias , Syrias ja Kilikias .



Go Movsses lei lohkan oppa álbmogii buot lága báhkkomiid , de válddii burrogálbbiid ja bohkáid vara ja čázi , skárllatrukses ulluid ja issopa ja riškkuhii daid lága (girjii)¢(girjji) ja oppa álbmoga ala ja celkkii : « Dát lea dan lihtu varra man Ipmil lea dahkan dinguin .



Silvanusa vehkiin , gean mun anán luohtehahtti oskuvielljan , mun lean čállán dán oanehis (girjii)¢(girjji) mas lean árvvosmahttán din ja duođaštan ahte dát lea Ipmila duohta árbmu .



Dat celkkii : « Čále girjái dan maid oainnát ja sádde (girjii)¢(girjji) dán čieža searvegoddái : Efesosii , Smyrnai , Pergamonii , Tyatirai , Sardesii , Filadelfiai ja Laodikeai .



Láppis bođii su lusa gii lea čohkkámin truvnnus , ja válddii vuostái (girjii)¢(girjji) su olgeš gieđas .



» Ja son celkkii munnje : « Ale bija seailla dán (girjii)¢(girjji) profehtalaš sániide , dasgo áigi lea lahka .



Jos giige váldá eret ovttage dán (girjii)¢(girjji) profehtalaš sániin , de Ipmil váldá sus eret su oasi eallima muoras ja bassi gávpogis , maid birra dán girjjis lea čállojuvvon .



Galget leat vihtta čáppagirjjálašvuođa (girjii)¢(girjji) ja vihtta fágagirjjálašvuođa girjji .



Dás almmuhit oasáža stuorát artihkkalis , Misjon og skole i Finnmark på 1700-tallet ( Miššovdna ja skuvla Finnmárkkus 1700-logus ) , mii lea ollásit mielde dán (girjii)¢(girjji) interneahttahámis ( dušše dárogillii ) .



Moai Puttiin ean lean doavkkásepmosat ohppiid gaskkan , aa ; čeahpit (girjii)¢(girjji) háhppehallat , duođa dadjat .



Vera Karlsson-Holm , gii lea Lise ja Ludvig Karlsena nieida , čálii dán (girjii)¢(girjji) .



Otne orru dego Norga , Ruoŧŧa ja Supma eai oppanassii ge beroš das mii čállojuvvo sámegillii go eai juollut ruđa jorgalit ovttage sámegiel fága- , oahppo dahje čáppagirjjálaš (girjii)¢(girjji) iežaset gillii .



Maiddái dán girjjis lea vuolláneami hápmi ; (girjii)¢(girjji) vuosttaš cealkka juo govvida dan : " Dás muitaluvvo álbmoga birra mii galgá jápmit " .



Girji lea láhppon , muhto Alaj Mikhalkova 1606-1608 " olmmošlogut " galget leahkit Agalina (girjii)¢(girjji) mielde .



Vai šaddá álkit sidjiide geat maiddái háliidit lohkat « Fra bruker til borger » ( olles (girjii)¢(girjji) ) , lea kapihttaliin seamma namma ja nummar .



Oahpahusdirektoráhtta lea atnán vuođđun Gávnos (girjii)¢(girjji) vai šattašii gelbbolašvuođalokten riikkas ja lea bidjan Sámi allaskuvlii bargun ráhkadit liigeoahpahusa oahpaheddjiide vai besset oahppat Máhttoloktema sámi sisdoalu .



Bargo- ja searvadahttindepartemeanta áigu jahkásaččat rádjet ruđaid jahkásaš sámi statistihka (girjii)¢(girjji) buvttadeapmái ja Fágalaš lađastallanjovkui .



Oahpahusdirektoráhtta lea atnán vuođđun Gávnos (girjii)¢(girjji) vai šattašii gelbbolašvuođalokten riikkas ja lea bidjan Sámi allaskuvlii bargun ráhkadit liigeoahpahusa oahpaheddjiide vai besset oahppat Máhttoloktema sámi sisdoalu .



Čájáhusat leat ráđđehusa skeaŋka , ja dan mearkan háliidan geiget gonagasbárrii dán erenoamáš fiinna (girjii)¢(girjji) , mii muitala gonagaslaš čoakkáldagaid birra .



– Go (girjii)¢(girjji) rahpá , de orru dego rahpame uvssa ođđa máilbmái .



a. Ovtta (girjii)¢(girjji).



Einnos teavstta sisdoalu : Geahča buollinčáskadanbiilla gova (girjii)¢(girjji) olggobealde .



Oahpu sisdoallu biddjo oahpaheaddji duohkai go eai leat girjjit , ja dalle lea ollu álkit geavahit ovddeš (girjii)¢(girjji) , ovdalgo ráhkadit ođđa oahppoávdnasa .



- Sii ráhkadit (girjii)¢(girjji) báberhámis dahje dihtoris ja bidjet govaid ja čállet teavstta daidda .



Maŋŋel sáhttet buohkat buohtastahttit iežaset jorgalusa (girjii)¢(girjji) jorgalusain .



Gii du lea bággen dien (girjii)¢(girjji) analyseret ?



Davvi Girji lea ráhkadahttán (girjii)¢(girjji) “ Duodjegáldu ” man Anne Kirsten Eira ja Marit Östby leaba čállán .



Muhto Margrethe lei (girjii)¢(girjji) ráhkadeami birra jurddašan juo dan rájes soai isidiin bođiiga Kárášjohkii 1923:as. - Go vulggiime Bergenis Kárášjohkii , lei dego áibbas eará máilbmái boahtit .



Son muitala go galggai oažžut muhtun lágideaddji almmuhit ABC-girjji , de fertii vuos vázzit miehtá Oslo ja jearahallat livččii go lágádus mii sáhttá prentet su (girjii)¢(girjji) .



Muhto dál oalle aitto lea Vett & Viten lágádus almmuhun oalle gelddolaš (girjii)¢(girjji) Guovdageainnu stummiid birra dárogillii , maid Nederlándda servodatdutki Nellejet Zorgdrager lea čállán .



Ii ge lágádusa diehtojuohkki loga iežaset jurddašan jorgalahttit dán ávkkálaš (girjii)¢(girjji) sámegillii .



- In livčče dušše (girjii)¢(girjji) mielde goasesge oahppan áddet manne atnuniibi galgá leat juste dákkár , iige duokkár - čujuha son ja čájeha guokte niibbi main lea stuora erohus , vaikko goappešagat leat buvkkut .



Girjelágádus Davvi Girji OS almmuha dál nuppi eaŋgalasgiel (girjii)¢(girjji) - Sámi Culture in a New Era - The Norwegian Sámi Experience .



Ovdal dán (girjii)¢(girjji) ilmmái girji - In the Shadow of the Midnight Sun .



Sátnegirjji lea Randi Romsdal Balto doaimmahan , ja Davvi Girji OS lea fas ilbmadan (girjii)¢(girjji) .



Dán (girjii)¢(girjji) berrejit dárogiel mánát earenoamážit fuobmát , geat hálidivčče oahppat sámegiela .



Ja de čálistiii dan birra (girjii)¢(girjji) .



Son lea ovdalaččas juo ráhkadan (girjii)¢(girjji) Sámi historjá 1 .



Aage Solbakk lea čállán ođđa historjá (girjii)¢(girjji) , Sámi historjá 2 .



Doarvái buori (girjii)¢(girjji) jorgalivččii vaikko iežas illun beroškeahttá dan eanet márkaniin .



– Earet eará leat unohas sánit ja dajaldagat girjjis , earet eará sámiid birrá , lea ággan (girjii)¢(girjji) ruovttoluotta geassimii .



Trykkeservice AS galgá doaimmahit dan teknihkalaš oasi barggus , ja gielda lea váldán iežas badjelassii válmmastit (girjii)¢(girjji) prentehussii .



Orginálagirji lea eŋgelasgillii , ja (girjii)¢(girjji) leaba Brita Grete Triumf ja Brita Hætta Haglund jorgalan sámegillii .



Lea Sis-Finnmárkku proavás , Per Oskar Kjølaas gii lea jorgalan katekismusa ja Davvi Girji OS lea fas olggosaddán (girjii)¢(girjji) .



Loga maiddái (girjii)¢(girjji) “ Jødeland ” maid Johan I. Holm lea čállán ja Exodus Forlag almmuhan 1997 s .



Sii jearahalle (girjii)¢(girjji) masa buohkat geat ledje geasseleairras , leat čállán namaideaset .



Dán (girjii)¢(girjji) lea čállan Mag. art. Alf Isak Keskitalo , ja son lea ožžon buori veahki ja rávvagiid professora Ørnulv Vorrenis , gii maid lea čállán veahá dán ođđa girjái , ja máŋgasis earás .



Dát girji addui olggos 1938:is. – Dan (girjii)¢(girjji) haga livččii leamaš mihá eambbo vuođđobargu go álgen čállit suohkangirjji , ja otná girji leage joatkka su girjái ođđa hámis , lohká Keskitalo .



Duháha (girjii)¢(girjji) prentejuvvon.



Guovdageinnu suohkan guossohii gáfe ja gáhkuid gussiide geain lei vejolašvuohta jearrat čállis , sihke su barggu birra ja muđui (girjii)¢(girjji) sisdoalu birra .



duháha (girjii)¢(girjji) leat prentejuvvon ja boahtte vahkku áigu čálli signeret (girjii)¢(girjji)d maid olbmot ostet .



Alf Isak Keskitalo lohká ahte dán (girjii)¢(girjji) heive maid atnit skuvllain , sihke vuođđo- , joatkka- ja allaskuvllain .



Lea Suoma Sámediggi gii leat bivdán ráhkadit (girjii)¢(girjji) .



Dát (girjii)¢(girjji) lea ges Ruoŧa Sámedikki bokte .



Gii lea čállán " Kátjá " (girjii)¢(girjji) ?



LEA ÁIGI OAHPPAT SÁMEGIELA : Sámi Oahpahusráđđi attii gussiide (girjii)¢(girjji) “ Mu vuosttaš duhát sáni ” , vai mátkkosteaddjit besset álgit oahpahallat sámegiela .



Danin áttii Sámi Oahpahusráđđi (girjii)¢(girjji) “ Mu Vuosttaš duhát sáni ” juohke stáhtačállái .



Eadni čohkkái togas ja logadii (girjii)¢(girjji) .



Muhto diehttelasat leat (girjii)¢(girjji) olbmot dehálaččat .



Inger lea dál beallevirggis Sámi Oahpahusráđis , ja lea 1996 rájes almmuhan golbma erenoamášpedagogihkka (girjii)¢(girjji) .



Datnai lea ráhkaduvvon Sörensen (girjii)¢(girjji) The



Dáinna vugiin (girjii)¢(girjji) dieđut leat leamaš mielde nanneme boasttoipmárdusa sámi guovlluid giella- ja ássanhistorjjás .



Girjeráiddu Finnmárkku oasi álgosánis ( NG 1924 : VIII ) namuhuvvo , ahte (girjii)¢(girjji) nammačilgehusaid vuođđun eai leat dárkilis sáme- ja dárogiela namaid buohákka birra ii daddjo mihkkige .



Dát váilivuohta lea mielddisbuktán , ahte erenoamážit (girjii)¢(girjji) dárogiela nammamateriála lea dulkojuvvon dávjá boasttovuođu mielde válddekeahttá vuhtii álgoálgosaš sámi ássanbáikkiid namaid .



Rektorat ledje dan ovdal lágidan buohkaide (girjii)¢(girjji) sámi bajásgeassima birra ( Balto 1997 ) , maid buohkat galge lohkat .



Artihkalčoakkáldagas lea maid okta artihkal sámi girjjálašvuođas , ja dan fáddán lea mo Jovnna-Ánde Vest románatrilogiija geasut mat leat čohkkejuvvon (girjii)¢(girjji) lohppii .



( 7 ) * Mun liikon dán (girjii)¢(girjji) .



Muhto lea maid vejolaš ráhkadit hui stuora rollajoavkku man rollat leat vearbbas gitta , nugo interneahta semánttalaš resurssas Frameviellja oččošii lohkki-rolla ja (girjii)¢(girjji) oččošii lohkamuš-rolla .



Dasgo Juda čeardda ledjon , Dávveda vesá , lea vuoitán vuoigatvuođa rahpat (girjii)¢(girjji) ja doadjit dan čieža seailla .



» Dat jietna man mun ledjen gullan almmis , sártnui fas munnje : « Mana ja váldde rabas (girjii)¢(girjji) dan eŋgela gieđas guhte čuožžu meara ja eatnama alde .



Galle (girjii)¢(girjji) lea Johan Turi čállán ?



Logan duiska Spiegel bláđis ahte muhtun dovddus sieludutki dahje psykologa lea ges dál čállán olles (girjii)¢(girjji) mas čilge man boastut Murphy ipmárdus ja oahppu lea .



Gielddasámegillii ilbmet moadde (girjii)¢(girjji) jahkásaččat , ja dain lea muhtumat prentejuvvon Norggas guvttiin bálddalas teavsttain , davvisámegillii ja gielddasámegillii .



Čoakkáldagas leat badjel 35 000 (girjii)¢(girjji) lassin áigečállagiidda , aviissaide ja jietna- ja govvamediaide .



Guokte (girjii)¢(girjji).



c. Golbma (girjii)¢(girjji).



d. Njeallje (girjii)¢(girjji).



Sohkahistorjjás lea guokte (girjii)¢(girjji) .



” ráiddus , ja ovdalis leat almmuhuvvon njeallje (girjii)¢(girjji) ráiddus .



Dát golbma (girjii)¢(girjji) galget oktiibuot addit buori gova suohkana álbmoga ja kultuvrra birra .



Vuosttas vánddardeaddjiide gulai Kullervo Kemppainen , guhte čálii guovllus guokte (girjii)¢(girjji) : Poropolku kutsuu ja Lumikuru .



Dan dihtii leat plánejuvvon goit moadde (girjii)¢(girjji) vel ráiddus , muhto dás ge dego buot eará sámi prošeavttain , lea buncarakkis gos gávdnat ruđaid joatkit čohkkenbargguid ja almmuhemiid .



Vuosttaš girji lea áiddo álmmuhuvvon ja goitge guokte (girjii)¢(girjji) leat boađi , boađi .



Heandarat lei lohkan dálvvi áigge juo máŋga (girjii)¢(girjji) .



Olmmái rahpá seahká ja ohca guokte boares (girjii)¢(girjji) .



Mánná bijai (girjii)¢(girjji) ' hildui ' .



Soai lohkaba (girjii)¢(girjji) ja guldaleaba Sámi rádio .



Oappás leat ' gávcci (girjii)¢(girjji) ' .



Mánát lohket (girjii)¢(girjji) .



Virgebarggu olis doalahan dieđalaš áššedovdamuša ja válmmaštalan bárrásiin dieđalaš kulturantropologiija suorggi artihkkala ja (girjii)¢(girjji) .



Dan dihtii lohkkái báhcá measta menddo girjás govva gokko baicce livččii vuordán (girjii)¢(girjji) doaimmaheddjiid čorgadit čilget ja juohkit fáttáid , guovlluid ja gielaid gaskkas .



Seammás ráddjejit (girjii)¢(girjji) leat Norgga beale sápmelaččaid skuvlahistorján , ja sii ávžžuhit earáid čállit nuppiid riikkaid sámi skuvlahistorjjá .



Livččii vejolaš doaimmahit (girjii)¢(girjji) earálahkái .



Ovdamearkka dihte sáhtášii juohkit (girjii)¢(girjji) kapihttaliidda nugo Henry Minde čilge dan : ovdal dáruiduhttima , dáruiduhttima golbma áigodagaga ja dáruiduhttima maŋŋá .



Dat várra livččii dahkan (girjii)¢(girjji) álkibun ja miellagiddevaččabun .



( Lean čállán (girjii)¢(girjji) mánáid váste .



( Áillu Máhtte lea čállán (girjii)¢(girjji) .



Girji lea dohkkehuvvon Sámi giellaráđis Sámi giellaráđđi lea dohkkehan (girjii)¢(girjji) ...



- Heaika , goas beassat lohkat dan (girjii)¢(girjji) ?



Máhtte attii munnje girjji.



Čalmmit iske (girjii)¢(girjji) , ja de cuigii Jovgu čuvddiin ovtta sadjái girjjis .



Válddii (girjii)¢(girjji) bajás .



Son geahččagođii (girjii)¢(girjji) ja gávnnai dan dieđu maid lei ohcan .



Sii spilleje PSP , lohke (girjii)¢(girjji) dahje barge eará diekkár hommáid mii lei áibbas imaš Máhte mielas .



Geahčastat guđii (girjii)¢(girjji) ja manai moatti beavddis .



balan go oahpaheaddji addá girjji



ruovttus bálkestan (girjii)¢(girjji) seaidnái



Mas dan diđii jos sárdnealbmát ledje liikkáge vuoigadis , son jurddašii ja válddii (girjii)¢(girjji) gihtii .



Lean ollu jurddašan dan (girjii)¢(girjji) birra ja ádden dál ahte máŋga ášši livčče sáhttán dadjat vuohkkaseappotge .



Son jurddašii maid olbmot árvalivčče , go oidnet (girjii)¢(girjji) .



Munge lohken dan (girjii)¢(girjji) .



Sonhan lei juo muitalan buot dan (girjii)¢(girjji) birra , maid das šat duššiid jearahit , dutkamušhan ii lean šat mihkkige ođđa áššiid .



Iežas nama oažžun (girjii)¢(girjji) siidduide mearkkašii ollu maiddái Káhtariidnii .



- Ahte livččetgo goassige jáhkkán ahte áššit sáhttet ná nuppástuvvat go čállet dan (girjii)¢(girjji) ?



Son lei iešge čállán (girjii)¢(girjji) ja háliidii háleštit Heaikkain čállima birra .



Vågå láhkariekteolbmát , geat gárvvistedje dán birra girjji



Mun ge , Tertius , guhte lean čállán dán (girjii)¢(girjji) , cealkkán didjiide dearvvuođaid Hearrá nammii .



Go dii lehpet lohkan dán (girjii)¢(girjji) , de atnet fuola ahte dat lohkkojuvvo maiddái Laodikea searvegottis , ja ahte dii gis lohkabehtet dan (girjii)¢(girjji) man lean sádden Laodikeai .



Go dii lehpet lohkan dán (girjii)¢(girjji) , de atnet fuola ahte dat lohkkojuvvo maiddái Laodikea searvegottis , ja ahte dii gis lohkabehtet dan (girjii)¢(girjji) man lean sádden Laodikeai .



Hearrá dáhtu mielde mun gohčun din lohkat dán (girjii)¢(girjji) buot oskuguimmiide .



Dalle mun čirron bahččagit danne go ii oktage lean dohkálaš rahpat (girjii)¢(girjji) dahje geahččat dan .



Go dat válddii (girjii)¢(girjji) , de dat njeallje sivdnádusa ja dat njealljegoalmmátlot vuorrasa luoitádedje Lábbá ovdii .



Ja sii lávlo ođđa lávlaga : Don leat dohkálaš váldit (girjii)¢(girjji) vuostái ja doadjit dan seaillaid .



Ávdugas dat guhte vurke dán (girjii)¢(girjji) profehtalaš sániid .



Mun lean dušše bálvaleaddji nugo don ja du vieljat , profehtat , ja sii geat vurkejit dán (girjii)¢(girjji) sániid .



Mun duođaštan juohkehažžii guhte gullá dán (girjii)¢(girjji) profehtalaš sániid : Jos giige lasiha maidege , de Ipmil bidjá su ala daid givssiid maid birra dán girjjis lea čállojuvvon .



Lagabui 100 " Amerihká breavat " (girjii)¢(girjji) leat vuvdon ja vissá ledje máŋggas geat ožžo girjji juovlaskeaŋkan .



ČálliidLágádus Kárášjogas lea dáid beivviid gárvemin ođđa (girjii)¢(girjji) .



– Liikon hirbmadit 1920- logu , ja lean lohkan (girjii)¢(girjji) ja filmma The Great Gatsby , danin šattai Gatsby , muitala Ann .



Ollesolbmuidprográmmas boahtá čálli John Gustavsen muitalit Johan Turi birra , gii čálii (girjii)¢(girjji) « Muitalus sámiid birra » .



Lea vuosttaš geardde go dát fágabiras lea ovttas čállán (girjii)¢(girjji) .



Girječállit háliidit (girjii)¢(girjji) bokte addit jiena olmmošjoavkkuide mat eai gullo dávjá :



Go nuppi ja goalmmát luohkkái álggiiga de oaččuiga maid historjágirjji , geografiijagirjji , Katekismusa ja (girjii)¢(girjji) .



Dii. 18 - 19:00 : Almmuhat (girjii)¢(girjji) ” Čáhcegáttesámiid kultuvra ” ja rahpat ođđasit čájahusa ” Bođđu ” .



Dalá skuvlamánát lea lohkan (girjii)¢(girjji) « Koccam Spalli » suokkisin .



Sámediggi lea ee. jagi 1999 jahkedieđáhusas ja (girjii)¢(girjji) bokte 10.12.2000 Stuorradikki gieldakomiteai čuoččuhan ahte ráđđehusas leat váttisvuođat bálddalastit dán politihkkasuorggi .



( 2 ) Lohkanválgastivrra lahtut vuolláičállet (girjii)¢(girjji) .



Loga dárkilit ja guorahala (girjii)¢(girjji) nama , govvosiid ja bajilčállagiid .



Go olleba dohko , de stoahkaba veaháš mánáiguin , ovdal go sii čohkkedit lohkat (girjii)¢(girjji) .



Merja Aletta Ranttila lea čállán (girjii)¢(girjji) Gomuvuođa guossit .



Go mánná liiko dihto girjái , de loga (girjii)¢(girjji) ođđasit ja ođđasit .



Son vuittii (girjii)¢(girjji) .



Aage Solbakken lea fas doaimmahan ođđa (girjii)¢(girjji) .



Davvi Girji almmuha (girjii)¢(girjji) .



Finnmark regiment , mii lea almmuhan (girjii)¢(girjji) , lea dál mearridan ahte girji gesso ruovttoluotta .



Muhto ovdal go Hans Hanssen-rohkki guđii dán eatnama , leigga soai Wulffain šiehtadan ahte son galgá gárvvistit (girjii)¢(girjji) .



Girji lea almmuhuvvon dárogillii , muhto girjelágádus Davvi Girji , gii lea almmuhan (girjii)¢(girjji) , lohpida skuvlajagis -98 galgá girji gávdnot davvi sámegillii .



Oktiibuot njeallje máná ledje bovdehallon viežžat (girjii)¢(girjji) .



Landbruksforlaget lea almmuhan ođđa (girjii)¢(girjji) , Boazodoallu ovdal ja dál .



Landbruksforlaget girjelágádus almmuha ođđa lullisámegiel (girjii)¢(girjji) , Dåeredh ijdan jih sirvi gåajkoe .



1970-logu álggus dovddus dutkit ( Roma klubba ) almmuhedje (girjii)¢(girjji) , mii guorahalai geahčemeahttun šattu čuovvomušaid .



Mun in sáhttán biehttalit (girjii)¢(girjji) čájehit .



Girjelágadus Landbruksforlaget lea almmuhan ođđa (girjii)¢(girjji) , mas sáivaguolásteapmi lea fáddán .



Dál oaččut oastit dán (girjii)¢(girjji) , jus hálidat eambbo oahppat Guovdageainnu birra .



Guovdageainnu suohkan lea ruhtadan (girjii)¢(girjji) .



Otne lea preassakonferansa mas muitalit (girjii)¢(girjji) birra , sátnejođiheaddji kántuvrras Guovdageainnu suohkanviesus .



Doppe vuvdet (girjii)¢(girjji) , ja haddi lea 450 Norgga ruvnno .



Lea Satu Moshnikoff gii lea čállán (girjii)¢(girjji) .



Lean lohkame (girjii)¢(girjji) , vástidii eadni .



Sámi Oahpahusráđđi gal lea gieskat almmuhan dakkár (girjii)¢(girjji) , namalassii “ Bilingualism among Indigenous Peoples and other minority groups ” .



Eino lea čállán logenar (girjii)¢(girjji) dan rájes go “ Árbeeatnan luohti ” bođii 1981:s .



- Ferten dovdat (girjii)¢(girjji) olbmuid hui bures .



Tom G. Svensson ( 1985 ) lea čállán (girjii)¢(girjji) Asa Kitok och hennes döttrar .



Smith čállá viidáseappot ahte nissonolmmoš maiddái čuovvu dárkilit mielde mo ealuin manná , vaikke goahtegeahčen , ja lea čállán (girjii)¢(girjji) man namma lea barggut nugo borramušráhkadeapmi ja mánnádikšun hehtte su oassálastimis guođoheamis .



Giittán din , Lásse Juhán , Jovnna-Máhtte ja Ánna-Katri , gierdavašvuođas dán dutkanbarggu áigge ja oamastan dán (girjii)¢(girjji) didjiide .



) Rudolf Keyser attii olggos jagi 1839 girjji



( 11 ) Viellja lohká (girjii)¢(girjji) .



( 15 ) Mun lohken (girjii)¢(girjji) olles beaivvi .



Veahkkevearba : Mun lean lohkan (girjii)¢(girjji) .



Lean oainnat lohkan 42 (girjii)¢(girjji) , šuohkeha Line .



Dat teakstabihttá gullá (girjii)¢(girjji) oassái , mas čálli lea muitaleamen muhtin gumpefearána birra .



Su prošeakta lea baicce čállit (girjii)¢(girjji) Máhtebáikki historjjá ja olbmuid birra .



) Dá lea gis Heaikka vuohki deattuhit ahte son ii leat nu erenoamáš vaikko son čállá (girjii)¢(girjji) , ii ge leat dállodoalli .



Dan moaitá dan namahuvvon (girjii)¢(girjji) čálli .



( 16 ) Mun lohken (girjii)¢(girjji) beaivvis .



Soai ' leaba ' lohkan (girjii)¢(girjji) .



Omd. sáhttá cealkagis Girji lea dohkkehuvvon Sámi giellaráđis vaikko gii guhte lea fitname Giellaráđis dohkkehan (girjii)¢(girjji) .



raban (girjii)¢(girjji) geahčadan boasttuvuođaid



» Muhto ii lean almmis ii ge eatnama alde dahje eatnama vuolde oktage gii livččii sáhttán rahpat (girjii)¢(girjji) dahje geahččat dan .





Wilhelm Wedel-Jarlsberg 1814:s fárrii Álttás , sáddii son vuovdebeavdegirjji vuovdefáldái ja bijai (girjii)¢(girjji) mielde .



Sávzadoalli Berit Anna Balto Gulbrandsen fuomášii go vuos láppis bođii ruoktot mii lei hui fasttit (gáskkáhallon)¢(gáskkáhallan) ja gaikkoduvvon , ja das maŋŋil bohte vel guokte sávzza mat ledje gáskkáhallan ja ledje hui árggit .



Guokte lábbá ain váilot , ja maid Berit Anna ballá leat (gáskkáhallon)¢(gáskkáhallan) ja ain leat meahcis .



Ii (gáskkáhallon)¢(gáskkáhallan) bahuid.



- Beatnagat ledje sálvan goappašat čoarbbeliide , muhto heargi ii lean (gáskkáhallon)¢(gáskkáhallan) nu bahuid .



Guovdageainnu leansmanbálvvat eai (dubmehallon)¢(dubmehallan) sivalažžan viessoburgin áššis , mii mannan vahkus lei Álttá suohkandikkis .



Dan dihte lea nu unohas go aviissain oažžu dan ipmárdusa ahte go lensmanbálvvat eai (dubmehallon)¢(dubmehallan), det letne moai sivalaččat , šuohkeha Ánne Ristiinná .



– Áššis lea geavahuvvon boasttu láhka , dan sivas go boazoeaiggát ii (dubmehallon)¢(dubmehallan) áitán čuigiid , muhto beatnagiid , ja ášši lea dasto guoddaluvvon , lohká Bakke .



Jus lea (dubmehallon)¢(dubmehallan) makkárge áššis , de ii beasa searvat .



70-jahkásaš (dubmehallon)¢(dubmehallan) 2 jagi giddagassii .



Buot njeallje (dubmehallon)¢(dubmehallan)) dievdduid advokáhttat dieđihit ahte sii bohtet guoddalit duomu Ruoŧa alimus riektái .



Ii ovttasge dain (dubmehallon)¢(dubmehallan) dievdduin leat vejolašvuohta máksit dakkár buhtadussupmi , lohká advokáhtta .



Finnmárkku fylkkadiggeáirras ja Álttá suohkanstivraáirras Claus Jørstad , gii lei áššáskuhtton nihttán čuohppat nuorra bártnis suorpma eret , ii (dubmehallon)¢(dubmehallan) Álttá diggerievttis .



Politiija (dubmehallon)¢(dubmehallan).



Duot guokte eará leaba nissonat geat leaba (dubmehallon)¢(dubmehallan) rihkkumis náittosdili ja galgaba dalle geđgejuvvot jámas , ja nubbi gis lea ožžon jápminduomu go galgá leat Ipmila vašálaš .



Duogáš áššái lea go (dubmehallon)¢(dubmehallan) almmái ođđajagemánus muhtin olgobáikkis Kárášjogas biddjui olggos giddenáiggi dihte .



Cuoŋománus čáŋai (dubmehallon)¢(dubmehallan) almmái glássaráiggi sisa muhtima oađđinlatnjii gos son cápmii muhtin eará olbmo nu ahte sus šadde geađašbákšasat ja bavssa ráigánii .



Muhtin Deanu almmái 20 jagiin , lea (dubmehallon)¢(dubmehallan) Sis-Finnmárkku diggegottis 36 beaivái servodatbálvalussii dahje 21 beaivvi giddagassii ja áššegoluid máksit 3.000 ruvnnu , maŋŋil go muhtin feasttas Deanus diimmá juovlamánus časkkii nuppi albmá nu ahte almmái hávváduvvui čalmme vuolde ja gárttai doaktára lusa goaruhit golbma sákkaldaga .



Deatnulaš 30 jagiin lea (dubmehallon)¢(dubmehallan) Sis-Finnmárkku diggegottis 90 beaivái giddagassii ja vuodjengoartta eret agibeaivái , go lea juhkanvuođas vuodján , ja dasa lassin vel 40.000 ruvdnosaš sáhku máksit .



Almmái lea ovdal (dubmehallon)¢(dubmehallan) juhkanvuođas vuodjimin ja sus ii leat vuodjenkoarta .



Kárášjohkalaš 20 jagiin , lea (dubmehallon)¢(dubmehallan) Sis-Finnmárkku diggegottis juhkanvuođas nihttán nuppi olbmo niibbiin , droššegoavddi rokčen ja glása ráhkan , ja narkotihka geavahan .



Almmái lea ovdal (dubmehallon)¢(dubmehallan) vurkkodeames ja geavaheames narkotihka , ja sus lei ain geahččalanáigi go dát dáhpáhuvve man ovddas dál dubmejuvvui .



Almmái ii (dubmehallon)¢(dubmehallan) áššegoluid máksit su ekonomalaš dili geažil , muhto gártá máksit vahágiid ovddas droššeeaiggádii .



Almmái 20 jagiin , Finnmárkkus , lea (dubmehallon)¢(dubmehallan) 10 mánnui giddagassii ja máksit 100.000 ruvdnosaš šállobuhtadusa nuppi niidii , go vikkai sudno geavahit seksuálalaččat .



Mu eanu váldojuvvui Romsii ja gažaduvvui , muhto son beasai fuotin siidii iige (dubmehallon)¢(dubmehallan).



Ii oktage giliássiin oru leat áššáskuhtton ja (dubmehallon)¢(dubmehallan) vearrodahkolága § 19-1 suoládanmearrádusa mielde , rihkkumiin čujuhannjuolggadusaid dahje eará sierra geavahannjuolggadusaid Finnmárkku lastavuovdemurremis .



Ráfáiduhttináiggit ledje almmuhuvvon Guovdageainnus dábálaš láhkai , ja riekti oaivvildii (dubmehallon)¢(dubmehallan) fertii leat geatnegas dáid áššiid birra diehtit .



Danin biddjui vuođđun ahte jus " (dubmehallon)¢(dubmehallan) navddii iežas lobálaččat sáhttit loddet , ii leat dát čádjádus ainjuo leamaš mohkasteaddji .



Guktii ovdal lea riika (dubmehallon)¢(dubmehallan) go lea rihkkon olmmošvuoigatvuođaid .



Presideanta Menem , Alfonsin maŋisboahtti , bijai 1989:s luovus sin geat ledje vuostálastán jođiheaddjiid ja ovddeš kommandanttáid geat ledje (dubmehallon)¢(dubmehallan) vearrodagu geažil diktatuvrra áiggi .



IPS-New Delhi : Sii ledje goddingiddagasas go leat (dubmehallon)¢(dubmehallan) goddán India ovddeš presidentta , Rajiv Gandhi .



Dál lea ieš (dubmehallon)¢(dubmehallan).



Albmás geas ovdalaččas lei juo geahččalan áigi eará vearredagu dihte lea (dubmehallon)¢(dubmehallan) 6 mánnui giddagassii , mas vihtta mánu lea evttolaš giddagas dasgo almmái lea lohpidan buoridit dábiid almmolaš vehkiin .



Poršáŋgulaš 30-jagiin lea (dubmehallon)¢(dubmehallan) gárrenvuođas vuodján biillain .



Su advokáhta mielas berrešii (dubmehallon)¢(dubmehallan) dievdu beassat giddagasas go lea sápmelaš .



Soames Deanu dievdu 20-jagiin ii (dubmehallon)¢(dubmehallan) gárrenoaivvis vuodján biillain go Deanu ja Várjjat gielddarievtti eanetlohku - guokte mielduopmára- eahpideigga politiijá čilgehusa .



– Dát attášii (dubmehallon)¢(dubmehallan) olbmuide ávkálaš dikšuma , seammás go mahccan ruovttoluotta friddjavuhtii šáddá álkiibun .



Dál lea biilavuoddji (dubmehallon)¢(dubmehallan) 11 mánnui giddagassii .



Muhtun 30 jahkásaš Finnmárkku almmái lea (dubmehallon)¢(dubmehallan) giddagassii 11 mánnui maŋŋá go jagi nuorat mátkkálaš jámii gárrenvuodjima geažil .



35-jahkásaš dievdu lea (dubmehallon)¢(dubmehallan) guovtti jahkái giddagassii maŋŋá go lea illástan 15-jahkásaš luntta seksuálalaččat ja dasa lassin muosehuhttán nuoraid geat ledje feasttas .



Nilsen lea sivaheapmi nu guhká go ii leat (dubmehallon)¢(dubmehallan).



In han mun lea vel (dubmehallon)¢(dubmehallan) makkárge rievttis , muhto (dubmehallon)¢(dubmehallan) lea várálaš olmmožin NRK Sámi Radios , lohká dievdu Finnmark Dagblad aviisii .



Dál lea 23-jahkášas (dubmehallon)¢(dubmehallan) giddagassii logi jahkái .



Dan dahke máiddái diibmá go muhtun mapuche jođiheaddji ii (dubmehallon)¢(dubmehallan) sullásaš áššis .



Váldoolmmái ja álggaheaddji Jim Wolden ( 31 ) lei aitto giddagasas danne go lei (dubmehallon)¢(dubmehallan) danne go ii lean máksán lassiárvovearu .



Mánnodaga čilgii Guovdageainnu leansmánni Nils Henriksen ahte Kemi lei dovddus politiijaide iežas veahkaválddálašvuođa geažil ja dan ahte Kemi lea máŋgii maiddái (dubmehallon)¢(dubmehallan) čohkkát doarrumiid geažil .



Almmái lea maid (dubmehallon)¢(dubmehallan) máksit 570.000 ruvnno buhtadusa illástuvvon nieiddaide , dieđiha NTB .



Beakkán ráppár Mikkäl Antti Morottaja Amoc lea (dubmehallon)¢(dubmehallan) geavahan ja vuovdán narkotihka .



Buohkat (fillehallon)¢(fillehallan).



Dovddan iežamet (fillehallon)¢(fillehallan), lohká Wilhelmsen ja lasiha vel ahte livčče olusat geat dárbbašivčče dán liigeeari .



Min sámepolitihkkarat leat dies maid (fillehaddon)¢(fillehaddan), seamma go dálge fillehallet stáhtii juohke beaivvi , ja nu addet eret min árbevirolaš sámi vuoigatvuođaid smávva gutni ja bálkká ovddas .



Bealistan gal beahtahattan go vuot lean (fillehaddon)¢(fillehaddan) máksit vai beasan oaidnit teáhterbihtá man juotna lea ” dološ ” Eurohpálaččaid morála .



Kanada cree-indiána Sharon Venne oaivvilda iežas (fillehallon)¢(fillehallan) oassálastit joavdelas čoahkkimis .



Sharon Venne oaivvilda iežas leat (fillehallon)¢(fillehallan) oassálastit čoahkkimis masa sus rievtti mielde ii livčče lean earán .



« Mii šállošit jos oktage dovdá iežas (fillehallon)¢(fillehallan)»



Mii šállošit jos oktage dovdá iežas (fillehallon)¢(fillehallan), muhto ášši ii leat nu oktageardán go Lund dás vikkaha .



Fertejetne dovddastit ahte máŋgii letne (fillehallon)¢(fillehallan).



Lihkus mus leat nu buorit olbmot iežan birrasis ahte ožžon sis veahki , lohká (cápmáhallon)¢(cápmáhallan) olmmoš , gii ii hálit namastis almmuhit .



Ávžžuhat vuosttažin Riidočoavdinráđđái ášši jus ii leat nu vearrát (cápmáhallon)¢(cápmáhallan).



Ruoŧa politiijat Koskullskulle báikkis Jielleváris gávdne nieidda ovdalaš diibmu guovtti bahuid (cápmáhallon)¢(cápmáhallan) sotnabeaivvi čuovganeapmái .



Diibmu 04.12 ferteje politiijat vuot doamihit muhtun olgobáikki olggobeallái , gos muhtun nieida lei (cápmáhallon)¢(cápmáhallan).



– Nieida lei nu fasttit (cápmáhallon)¢(cápmáhallan) ahte geavai buohccivissui .



Seanadeapmi ii leat álo buoremus vuohki nissonii guhte lea vuohččán (cápmáhallon)¢(cápmáhallan).



Giđđat gaskavahkku cuoŋománu 15. beaivvi váiddii muhtun náittosbára eamit politiijaide , ahte son lea (cápmáhallon)¢(cápmáhallan) iežas njunuš politihkarisidii .



Váiddii (cápmáhallon)¢(cápmáhallan).



– Mus leat vihtanat ahte lean (cápmáhallon)¢(cápmáhallan), muhto mun lean váidán eará ákkaid geažil maid , čilge nisu geas lea čáhppes girjeolggoža dievva politiijaid ja advokáhta dokumeanttaid .



Nuorta-Finnmárkku politiija áššáskuhttiovddasvástideaddji Ellen Katrine Hætta duođašta ahte Kárášjoga nisu lea váidán ja čuoččuha ahte lea iežas isidii (cápmáhallon)¢(cápmáhallan).



– 19-jahkásaš dievdu lei (cápmáhallon)¢(cápmáhallan).



Báikkis ledje doarrumat ja bolesat leat ožžon guokte váidaga go muhtimat ledje (cápmáhallon)¢(cápmáhallan).



Lávvordat iđida ožžo Guovdageainnu politiiját dieđu ahte muhtin olmmái 20-30 jagiin lei galmmasin mannan go lei (cápmáhallon)¢(cápmáhallan) ja gávdnon olgun .



Ieža gal leaikkastalle , ahte go vuosttaš háve go báhčaledje láireduvváid , bijai Birkely sin maŋŋel čoaggit daid láireduvváid mat eai lean (deaivvahallon)¢(deaivvahallan).



Dieđusge leat gullan dievva beljiid movt sámi álbmot lea (duolmmahallon)¢(duolmmahallan), muhto lea nu dehálaš daid iešguđetge dáhpáhusaide oahpasnuvvat , mat lea váikkuhan sámi servodaga .



Jos dii Deatnogátti olbmot beroštehpet iežadet gussiin , de galggašeiddet sidjiide lágidit psykologa , go eatnašat dáinna Kala Pekkain leat (fáhtehaddon)¢(fáhtehaddan) luossamielahisvuhtii , mii lea seammalágan dávda go speallomielahisvuohta , logai diet nuorra almmái .



Okta meronbárdni guhte lei goastaladdagoahtán duottarniidii leai soaittehaga vuolgán Áneha geahččat ja bođii aitto dugo (gohčohallon)¢(gohčohallan).



§ 24 celkkii ahte jus lágalaččat (gohčohallon)¢(gohčohallan), lei nuppe beal rájá sámiin – sihke osolaččain ja vihtaniin – geatnegasvuohta boahtit , vástidandihtii iežas ovddas dahje vihtanuššat .



Váruhuvvon dievddu gieđas lei hávvi ja politiijat oaivvildit ahte olbmot leat (gottáhallon)¢(gottáhallan) bastilis ávdnasiin .



Goasii (gottáhallon)¢(gottáhallan) kroa olggobealde.



George W. Bush , fas válljejuvvon presideantan USA:ii ja iežas oainnu mielde Ipmila vehkiin ii liiko go amerihkka tv čájeha sin Irakas (gottáhallon)¢(gottáhallan) soalddahiid gisttuid .



Dadjá , dan eai leat badjolbmát doppe Finnmárkku duoddarin goassege ealvan , eaige dieđe miin birra maidige maid mii leat ferten gierdat ja gillát — ja leat (govssáhallon)¢(govssáhallan).



– Boahtte jagi mii juolludatge 400.000 rubela Boazovári juoiganfestiválii , lohpida Murmánskka guovllu álgoálbmot guovddáža jođiheaddji Victor Ivanovich Ignatenko , gii lohká iežaset (juvssahallon)¢(juvssahallan) finánsarossui ja nu eai suitán doarjut juoiganfestivála .



Lea máŋga vahkku áigi dan rájes go gumppe álggos beakkehii Kárášjoga guovllus , ja Gaup atnáge imašin go gumpe lea dan rájes sihke vuddjon biilii , ja maiddái (oainnáhallon)¢(oainnáhallan) viesuid lahka .



Kjell Østmo giettis , Rávdojoganjárggas , Kárášjogas , lea gumpe sihke vuhtton ja (oainnáhallon)¢(oainnáhallan) maŋŋebárgga eahkeda .



Dušše 40 mehtera Kjell Østmo viesus eret , lea gumpe (oainnáhallon)¢(oainnáhallan) ja vuhtton maŋŋebárgga .



Maŋŋebárgga eahkeda lea ge gumpe sihke (oainnáhallon)¢(oainnáhallan) ja vuhtton Kjell Østmo giettis , dušše 40 mehtera eret su viesus , Rávdojoganjárggas , Kárášjogas .



Lean maid (soaimmahallon)¢(soaimmahallan) ahte bággen suohkanbáhpa ja searvegotteráđi oaivvildit dan seamma maid mun .



Maŋimuš háve dalle go Várjjat-sápmelaččat ledje (stevdnehallon)¢(stevdnehallan) dáža guollebivdohápmana Bierggi , Čáhcesullo ja Ižžoha olbmuin , go sii sávzzaid ja bohccuid ledje diktán guohtut " sin Opmodagain ja Eatnamiin " .



56 Bronsafinála (Vuoittáhallon)¢(Vuoittáhallan) 54 čiekčamiin.



- (Vuoittáhallon)¢(Vuoittáhallan)¢(53 čiekčamiin 14.11 - 15:00 Šillju 2 ( Goanstarássešillju )



KÁRÁŠJOHKA : IL Nordlys lea čiekčan ovtta čiekčama ja (vuoittáhallon)¢(vuoittáhallan) Guvžajávrri vuostá .



Beaivválaččat lea sámegiella (vuoittáhallon)¢(vuoittáhallan) suomagillii , ja Issát Sara mielas lea okta sivva maid ruovttuin .



Bures , vuoitán 2 , ovtta ii goabbáge vuoitán ja ovtta (vuoittáhallon)¢vuoittáhallan).



Go ollejit ruoktot , de besset gullat ahte Valencia lea (vuoittáhallon)¢vuoittáhallan), ja Barcelona gizzu buot bajemussii .



Mii leat (vuoittáhallon)¢vuoittáhallan) ee. dáid áššiin.



Dan lohká (váiddáhallon)¢(váiddáhallan) njunuš politihkar guhte biehttala eamida čuoččuhusaid duohtan.



- Guovtti beaivve geahčen leat vašalaččat (časkkáhallon)¢(časkkáhallan), dajai bárdni gonagassii .



Sotnabeaivvi iđida muhtun viesus Biedjovákkeluottas lei muhtun (časkkáhallon)¢(časkkáhallan) nu bahuid ahte geavai buohccivissui .



Son lei čorpmahallan ja (čievččahallon)¢(čievččahallan).



Nieida lei čorpmahallan ja (čievččahallon)¢(čievččahallan) sihke čoavjái ja oaivái .



Mii livččiimet (čievččahallon)¢(čievččahallan) eret ja šaddan opposišuvdnii .



Sávza lea golbmii (doškkohallon)¢(doškkohallan) čielgge badjel , čeabehii ja njuni badjel ja guovža lea borran ruovssi ja oasi mielggas , muitala Asheim .



Dát lea FeFo vástádus sidjiide geat dovdet iežaset (govssáhallon)¢(¢(govssáhallan) dán áššis .



BOAZODOALLOHÁLDDAHUS : Boazodoallohoavda Ellen Inga O. Hætta ii loga doađa ahte nuorttabeale boazodoallu lea (govssáhallon)¢(govssáhallan).



Nuorttabealli ii (govssáhallon)¢(govssáhallan).



Aviisa nr. 57:s čálii Min Áigi ahte nuorttabeale badjeolbmot leat (govssáhallon)¢(govssáhallan) mii guoská Boazodoalu Ovdánahttinfoandda ruhtajuolludemiide .



Su joavku , Lákkonjárga lea (vuoittáhallon)¢(vuoittáhallan) Komsai , muhto dat ii oro čuohcan su moktii .



Váhnemat geat hilgot sáddet mánáset Áiluovtta skuvlii , nugo suohkan lea heivehan , leat dál (váiddáhallon)¢(váiddáhallan) suohkanii .



Lean maid (soaimmahallon)¢(soaimmahallan) ahte bággen suohkanbáhpa ja searvegotteráđi oaivvildit dan seamma maid mun.



Mii leat vuoittáhallon)¢(vuoittáhallan) ee. dáid áššiin:



Son lei (čorpmahallon)¢(čorpmahallan) ja čievččahallan .



Nieida lei čorpmahallan ja (čievččahallon)¢(čievččahallan) sihke čoavjái ja oaivái .



Diggi loahpahii Ánne Ristiinná lei bártniinis (gohčohallon)¢(gohčohallan) vihtaniin diggeáššis , muhto stádaadvokáhtta mearridii loahpahit ášši ovdal go soai gohččojuvvuiga diggái vihtanuššat .



Dolvon dan boarrasiid siidii Deanus, muhto doppe ii ballen gal govva (heaŋgat)¢(heaŋgát) beare guhka seainnis.



Bohccobiergu lea dimis iige dárbbaš (heaŋgat)¢(heaŋgát) ovdal go rihttejuvvo .



Son goarpmui bajas ja čanai báddegeaži čeabeha birra , bálkestii čuovgga ja luittii iežas (heaŋgat)¢(heaŋgát) .



58B:1 : Lei issoras bávččas ná (heaŋgat)¢(heaŋgát), ja su vuolábealde lei gorži dego stuora duoldi málesbáhti .



Mis geain leat dušše moadde bohcco guđesge , galgat fal gitta (heaŋgat)¢(heaŋgát) boazodilis ja leat beare earáid ovddas danne go dat lea min eallin .



Vaikko gávtti lea guođđán skáhppii (heaŋgat)¢(heaŋgát) dán háve , de lohppida son dan viššalit geavahit .



Dolvon dan boarrasiid siidii Deanus , muhto doppe ii ballen gal govva (heaŋgat)¢(heaŋgát) beare guhka seainnis .



Juoga mii lea oahpis ássiide , go dát logot galget buot telefunboksaide biddjot olles Australiai ja (heaŋgat)¢(heaŋgát) das golbma jagi .



Mika Länsman lohká heargevuodjimis diehttelasat adnojit maiddái searat , go ii leat dušše (heaŋgat)¢(heaŋgát) hearggi maŋis mollii .



Idivuoma lohká almmis (heaŋgat)¢(heaŋgát) jearaldaga ahte man veara lea divvut áiddiid , mat leat Norgga ja Ruoŧa ealuid gaskkas konvenšuvnna guovlluin .



makkár ráddjejumit dat gávdnojit – man guhká galgá (heaŋgat)¢(heaŋgát) badjin , makkár oktavuođain sáhttá ( dahje ii sáhte ) geavahuvvot jna. .



Dáppe orui beassamen ođastahttit biktasiid jus diktet daid (heaŋgat)¢(heaŋgát) idjii .



Dát láve muhtin bohccuin , gusain ja sávzzain čeabehis (heaŋgat)¢(heaŋgát) .



– Mun dikten dan (heaŋgat)¢(heaŋgát) guokte vahkku ovdal go fas vihkkejin .



Lea jurddašuvvon ahte Áillohačča rohki govat galget (heaŋgat)¢(heaŋgát) boađáhagas .



– Dát šaddá dehálažžan olles Sápmái , iige dušše Guovdageidnui , deattuha Hanssen ja illuda maid go Áillohačča govat galget (heaŋgat)¢(heaŋgát) visttis .



Lea maid dehálaš ahte heaggarieggát bállejit (heaŋgat)¢(heaŋgát) ráfis olán muttus ja ahte lea čavdá , lohká TrygVesta diehtojuohkki Roald Stigum Olsen , ja bivdá olbmuid váldit suinna oktavuođa jus fuomášit skáidnašuvvon heaggarieggá .



Ean sáhte guođđit šiltta nie botnjut (heaŋgat)¢(heaŋgát) !



Ii ge leat imaš go boazodoallu dál dovddasta frustrašuvnna , go measta buot njuovvan lea gártan dál moatti priváhta njuovahaga duohkái ja dasa lassin lea Eanandoallodepartemeanta mannan dálvvi addán stuora doarjagiid Norturai vai beasai njuovvat vuorkkáide (heaŋgat)¢(heaŋgát) gorudiid .



VIELGAT : Odne juovlaruohta , galgá báhpa čeabeha birra (heaŋgat)¢(heaŋgát) vilges čikŋabáddi , mii govve ilu ja ávvubeivviid .



Sáhtát ovdaláš go čájehat jearrat : – Jáhkát go mun oaččun dán bastte ja gáffala (heaŋgat)¢(heaŋgát) beavdegeažis nu ahte eai guoskka beavdái ?



Odne áiggun geahččalit sáhtán go (heaŋgat)¢(heaŋgát) dáhkis dáiguin .



Dás go son galggai (heaŋgat)¢(heaŋgát) dassážii go Gugán ja Geliidna gearggaiga dieppe hommemis ?



Dat fuolpput leat maid heŋgejuvvon čoahkkinlatnjii ja galget (heaŋgat)¢(heaŋgát) doppe dan botta go seminára lea .



Lei ráhkkananbeaivi , eai ge jábmit sáhttán báhcit ruossaide (heaŋgat)¢(heaŋgát) sábbáha badjel , dasgo dát sábbát lei stuora bassi .



Muhto vaikko movt láhttii sihkkeliin , de suodjegahpir beasai ráfis (heaŋgat)¢(heaŋgát) feaskáris .



Son ii diktán dan šat (heaŋgat)¢(heaŋgát) boahkánis , jus dette lei dakkáraš diŋga maid muhtumat geain lei seamma attáldat go sus háliide .



Diibmu guoktenuppelohkái : čáskadanstašuvnna toartna sirena njurgugođii , jietna badjánii bastilis huikimin , váiddui vehážiid , muhto dan skádja skáiggii guhkás gili badjel ja bázii (heaŋgat)¢(heaŋgát) áibmui .



Dát dagaha ahte bierggu kvalitehta šaddá buorre ja sihkarastá ahte biergu gierdá (heaŋgat)¢(heaŋgát) dán áiggi maid galgá .



Jus biergu šaddá (heaŋgat)¢(heaŋgát) , de ii galgga gaskamearálaš jándurgrádalohku leat badjil 40 .



Beaivváš lei heaksáid ožžon (heaŋgat)¢(heaŋgát) scena badjel , measta dego holográmma , go čájehedje videofilmma čađačuovgi duhkas scena badjel .



Dan siste galgá (heaŋgat)¢(heaŋgát) lihtti mas leat lieđit .



Govaid maid mánát ieža leat tevdnen dološ skuvlavázzimis galget (heaŋgat)¢(heaŋgát) seinniin .



Dasto galgá duollji njaldot ja gorut (heaŋgat)¢(heaŋgát) sullii golbma-njeallje jándora holggas , áigi mearriduvvo olgotemperatuvrras .



– Dát eai galgga (heaŋgat)¢(heaŋgát) čikŋan , lohká son .



NRK scenográfa Dorina Dobnig čohkkemin čoahkkái guovssahasaid mat galget (heaŋgat)¢(heaŋgát) robis ja libardit .



Dalle lohkan šaddan heaggaballui , go bissu lei báhcán murrii (heaŋgat)¢(heaŋgát) .



Dá čájeha Camilla mo sáhttá juolgge duohken vulosoivviid (heaŋgat)¢(heaŋgát) .



Dalle čulle ráiggi jikŋii ja dikte vearredahkki (heaŋgat)¢(heaŋgát) rutnis muhtun diimmu , ovdal go hoigadedje su jieŋa vuollái .



Hilde : Beatnaga maŋis lea hui suohtas (heaŋgat)¢(heaŋgát) .



Ii álo leat somá girjjis (heaŋgat)¢(heaŋgát) ja dát prošeakta lea buorre movttiidahttin nuoraide go besset nu go huksenfága , mekanihkkafága ja duodjefágaid geahččalit .



Lei dađistaga čáhpodan (heaŋgat)¢(heaŋgát) seainnis .



Dat čáhpoda dađistaga (heaŋgat)¢(heaŋgát) seainnis.



– Na , jus duođas háliidat iežat sorbmet , de lea goit mihá buoret girkodoartnas gahččat go muoras (heaŋgat)¢(heaŋgát) , dajai son .



Sorjalit olgguldasbáiddi murrii , čuolbmadit soajáiguin rissái ja sodjalahttet bás seahkaža (heaŋgat)¢(heaŋgát) gitta eanalahpái .



Ii leat nu álki (heaŋgat)¢(heaŋgát) ja stivret oktanaga .



Halse ja Nango govat heivejedje ge ovttas (heaŋgat)¢(heaŋgát) seamma lanjas , go dat ollistit ollislašgova vuohkkasit , juoga mii dásseda .



Sámedikkis eai gávdno višuvnnat eaige strategiijat politihkalaš bealis , nu ahte mii (heaŋgat)¢(heaŋgát) maŋis , lohká Mathisen NRK Sámi Radioi .



GÁLLINBUVSSAT : Báhcetgo dolgevuoggabivdiid gállinbuvssat (heaŋgat)¢(heaŋgát) seinniide , jus Ohcejoga gielddaráđđehusa evttohus oažžu doarjaga .



Lei veahá issoras (heaŋgat)¢(heaŋgát) nu badjin , ja dasa lassin lei maid oalle garra biegga dan beaivvi .



Seamma ahkásaš bárdni lea váldon giddagassii , go balahuvvo čuggen nuppi dievddu (jamas)¢(jámas).



vikkan sallut (jamas)¢(jámas) siŋkagistu.



Fertege juoga ipmašiid dáhpáhuvvat minddar son nealgu (jamas)¢(jámas) .



20-jahkásaš nieida cápmahalai (jamas)¢(jámas) iežas irgái Jielleváris sotnabeaivvi čuvggodeamis .



– Muhto dat masá čaibme iežat (jamas)¢(jámas) , go gulle ahte mun lean searvamin dasa , lohká Tore André Flo VG:i .



Galbmojit (jamas)¢(jámas).



Storm.no čállá ahte Álbmot Dearvvašvuođa Instituhta ballá ahte olbmot galbmojit (jamas)¢(jámas) .



Geahpesboalddáhat váldá heakkaid go lea buolaš , maiddái leat olusat geat galbmojit (jamas)¢(jámas) .



suhttá bealle (jamas)¢(jámas) !



– Gitta dan rájes go gievkkanis huškkastin (jamas)¢(jámas) čieža rusiinna divrehuškkoniin .



Earát fas ledje dulbmojuvvon (jamas)¢(jámas) soalddáhiid heasttaiguin .



Ealga manai ovttamanus (jamas)¢(jámas) , go čielgi ruoškkehii gaskat .



Go ii suovvan šat iežas duohtadit , suhtte (jamas)¢(jámas) .



Dolkán (jamas)¢(jámas).



Suomas oazzu juohke olmmos juhkat iezat (jamas)¢(jámas) dasa ii veaje earat maidige .



Doppe sáhttet gahččat diŋggat , ja de gal sáhtát mannat (jamas)¢(jámas) , lohká Johnsen .



Olu Šibihat nelgo (jamas)¢(jámas) Hiŋgáliidda .



Dušše beali dain riegádahttinlanjain lea sihkkaris olaheapmi dálkasiidda mat hehttejit ahte riegádahtti nissonolbmot vardet (jamas)¢(jámas) .



26.02.07 Áirras Miriam Paulsen NSR:a ovttasbargojoavku Bohccot mat vuddjojit (jamas)¢(jámas) Nordlándda- ja Rørosa ruovdemáđiin .



Bohccot mat vuddjojit (jamas)¢(jámas) Nordlándda- ja Rørosa ruovdemáđiin .



NSRa ovttasbargojoavkku mielas lea šallošahtti go nu ollu bohccot vuddjojit (jamas)¢(jámas) juohke jagi Nordlándda- ja Rørosa ruovdemáđiin .



Ohpihii leat dán dálvve togat vuodján (jamas)¢(jámas) sarváid ja bohccuid Nordlándda- ja Rørosa ruovdemáđiin .



NSRa ovttasbargojoavku oaivvilda ahte lea dehálaš ahte NSB ja Jernbaneverket bargaba ovttas guovlluid boazosápmelaččaiguin , gávdnat čovdosiid mat dagahit ahte bohccot eai vuddjo (jamas)¢(jámas) .



NSRa ovttasbargojoavku bivdá sámediggeráđi loktet ášši stáhta eiseváldiide farggamusat , sihkkarastin dihte geahpedit daid bohccuid logu mat vuddjojit (jamas)¢(jámas) Nordlándda- ja Rørosa ruovdemáđiid alde , ja gávdnat dohkalaš čovdosiid mo johtileamus lági mielde sáhttá goddit roasmmohuvvan bohccuid .



Evttohus 5 : Bohccot mat vuddjojit (jamas)¢(jámas) Nordlándda- ja Rørosa ruovdemáđiin



Sámediggeráđđái lea deaŧalaš ahte álggahuvvojit oanehisáiggi ja guhkesáiggi doaibmabijut nu ahte eai vuddjo nu ollu bohccot (jamas)¢(jámas) Nordlándda ruovdemáđii alde .



Sámediggeráđđi lea maid doallan čoahkkima guoskevaš orohagaiguin Nordlánddas ja Davvi-Trøndelágas ja ságastallan hástalusaid dan oktavuođas go togat vudjet bohccuid (jamas)¢(jámas) .



Sámediggi čujuhii maiddái dasa ahte stáhtabušeahtas leat várrejuvvon ruđat sihke 2011 ja 2012 várás , ja ahte ovdalis jagiid leat várrejuvvo ruđat doaibmabijuide mat eastadivčče ahte bohccot vuddjojit (jamas)¢(jámas) ja bivddii čielggadusa Jernbaneverket:is mii čájeha masa ruđat leat geavahuvvon .



Sámediggeráđi inta gáibádus lea ahte fertejit čađahuvvot dakkár hoahppodoaibmabijut go áiddiid ceggen vai nu uhccán bohccot vuojáhallojuvvojit (jamas)¢(jámas) go vejolaš ja man ulbmil lea ahte ii vuddjo šat (jamas)¢(jámas) ii oktage boazu .



Sámediggeráđi inta gáibádus lea ahte fertejit čađahuvvot dakkár hoahppodoaibmabijut go áiddiid ceggen vai nu uhccán bohccot vuojáhallojuvvojit (jamas)¢(jámas) go vejolaš ja man ulbmil lea ahte ii vuddjo šat (jamas)¢(jámas) ii oktage boazu .



Sámedikki plána- ja finánsalávdegoddi ávžžuha Stuorradikki oažžut čađahuvvot doaibmabijuid mat dagahit ahte togat Nordlandsbanenis ja muđui ruovdemáđiid ja geainnuid alde orohagain , eai vuoje (jamas)¢(jámas) nu ollu bohccuid .



Máŋga jagi leat dálvet juohke vahkus leamaš median ahte bohccot ja eará fuođđut leat vuddjojuvvon (jamas)¢(jámas) ii ge okta ge váldde ollislaš ovddasvástádusa .



Miesselassáneapmi ollu guovlluin lea hui fuolastahtti boraspiriid geažil ja go togat ja biillat vudje bohccuid (jamas)¢(jámas) .



Sámediggeráđđi lea doallan čoahkkima Johtolatdepartemeantta politihkalaš jođihangottiin 13.5.14 doaibmabijuid birra mat galget eastadit ahte bohccot vuddjojit (jamas)¢(jámas) ruovdeluotta alde .



Son reagere garrasit erenoamážit daid čuoččuhusaide ahte boazodoallit mahkáš divttášedje nealgut bohccuideaset (jamas)¢(jámas) ja de dan maŋŋá bonjadit boraspirebuhtadusaid .



Son reagere garrasit erenoamážit daid čuoččuhusaide ahte boazodoallit mahkáš divttášedje nealgut bohccuideaset (jamas)¢(jámas) ja de dan maŋŋá bonjadit boraspirebuhtadusaid .



Lojes ealggat leat vearrát go guovžžat - ja sáhttá čievččastit olbmot (jamas)¢(jámas) .



Áltagas časkkii muhtun ruovdestolpui mii lei čiekčanšilju bajábealde , ja surgehii čikčiid šiljus bealle (jamas)¢(jámas) .



Ja dál son lei suorganan bealle (jamas)¢(jámas) .



Mii leimmet váiban bealle (jamas)¢(jámas) go viimmat gearggaimet , ja muhtun sáhpániin ledje guolggat buot ruškkodan ja duolvan .



Galbmui (jamas)¢(jámas)



Son galbmui (jamas)¢(jámas) juste dan báikái gos sápmelaš guokte jagi ovdal lei gullan daid imašlaš jienaid .



Muhto lei hirbmat čoaskkis , ja sii galbmoje (jamas)¢(jámas) .



Sin sivahallet bohccuidis binniideames (jamas)¢(jámas) .



Go jiehtanasat bohte gáddái , huškkui bárdni eanas jiehtanasaid (jamas)¢(jámas) , muhto muhtimat besse báhtui .



Guovssahas časkkii nuorat vielja (jamas)¢(jámas) .



Mun časkkán du (jamas)¢(jámas) .



Sávzaguođoheaddjit fuobmáje guovžža ja ovttas lei bissu fárus ja dat bážii biertna (jamas)¢(jámas) .



Dávjá dáhpáhuvvá ahte meahcceealli buvvo , vardá (jamas)¢(jámas) dahje eará ládje gillá bávččas jápmima .



Diibmá gávne boazoeaiggádat 104 bohcco mat ledje nelgon (jamas)¢(jámas) muhtun sullui mii lea šaddan go buđđo ovtta joga KILDAL:as .



Gabriel Fliflet , Ole Hamre , Jan Eggum ja olmmái gii ii leat nu dovddus , Daniel Amore gii lávllui Egguma lávlagiid Spánska gillii , ledje nu melankolalaččat ahte measta (jamas)¢(jámas) boagusteimmet .



Soalddát bážii su ge (jamas)¢(jámas) .



Risset nieidda (jamas)¢(jámas)



- Válddán bohká ruoktot , ja rissen du (jamas)¢(jámas) suolavuođa geažil , logai jiehtanas ja dohppii Sisselløna .



Huškkui eamida (jamas)¢(jámas).



Ja go rabai seahka ja galggai loktet Sisselløna olggos seahkas , de fuobmái ahte lei iežas eamida huškon (jamas)¢(jámas) .



Lei várra galbmon (jamas)¢(jámas) .



Lávvordaga vuddjui ealga (jamas)¢(jámas) 2 miilla nuorttabealde Kárášjoga .



Juohke jagi vuojáhallojit ollu bohccot (jamas)¢(jámas) biilaluottaid nalde Sis-Finnmárkkus .



Okta stuora váttisvuohta johtolagas lea go olbmot , geat leat vuodján bohcco dehe bohccuid (jamas)¢(jámas) dehe lámasin , eai dieđit dan boazoeaiggádiidda dehe buletiijaide .



– Mii ávžžuhit juohkehačča , gii vuodjá bohcco (jamas)¢(jámas) dehe nu ahte dat lápmahuvvá , ahte dieđihit dan midjiide dehe boazoeaiggádiidda , lohká Guovdageainnu leansmánni Nils Henriksen .



Maiddái gaskal Máze ja Suolovuomi , ja Šuošjávrri ja Gievdneguoikka , vuddjojit ollu bohccot (jamas)¢(jámas) , muitala Guovdageainnu leansmánni .



Boazoeaiggát ii oaččo mávssu bohcco ovddas , jus ii dieđe gii vujii bohcco (jamas)¢(jámas) , leažžá dat norgalaš dehe olgoriikkalaš , dadjá Guovdageainnu leansmánni Nils Henriksen .



Sisselløna oainnat galggai rissejuvvot (jamas)¢(jámas) , ja de dárbbašii ávvuborramuša .



Eai duostan bohccuid luoitit mannat dan njuoska hámis , vai eai galbmo (jamas)¢(jámas) .



Nuppe bealis veadjá gal leat maiddái leamen servvodat ieš mii dagaha ollis vearrivuođa , nu mo dalle go Torfinn Alvestad measta cielahuvvui (jamas)¢(jámas) , dego son livččii sivalaš luonddu ja dálkkádagaid rievdadusaide .



Biera dohppii stuora muora oktan ruohttasiiguin , ja časkkii stuora olbmá (jamas)¢(jámas) .



Olmmái bálkestii seahka , ja rieban čovddii seahkkanjálmmi , ja falleheigga guokte vielpa olggos seahkas ja riemaiga riebana goddit ja gaskkiiga riebana (jamas)¢(jámas) .



Dat rábasta eatnama ovdajulggiin ja galgá doarostit ledjona (jamas)¢(jámas) .



Muhto jus nahkáriid ribaha , na de gal dáidá gahččat ja bávččagit bealle (jamas)¢(jámas) .



Fáhkkestaga dohppe nubbi iežas goaivvu , ja dearpala riiffu mii lea eatnamis áibbas (jamas)¢(jámas) .



– Hánis ja jalla leat don agibeaivvi leamaš , ja Tonetta , du vuosttaš áhká , várra nealgudedjet (jamas)¢(jámas) .



Ánte eahki lei muitalan , ahte fargga ollet Jergulii , ja doppe lea boazu vuddjon (jamas)¢(jámas) ja rieban vel dan guoras oađđimin .



Dál lea maŋemus beivviid beaggán ahte Hedmárkkus lea gumpe vuojahallon (jamas)¢(jámas) togai .



De jávke buot olbmot su áhči skiippas , ja áhčči gahčai (jamas)¢(jámas) deahka nala .



Muhto duohtavuohta lea ahte liige eanasoassi bohccuin leat nelgon (jamas)¢(jámas) .



Muhto duohtavuohta lea ahte liige eanasoassi bohccuin leat nelgon (jamas)¢(jámas) .



Dávjá leat bohccot nelgon (jamas)¢(jámas) , čuoččuha Eira .



Ráissa bealde vudje soames skutervuoddjit čoavjjetealu sisa , ja vudje muhtin bohccuid (jamas)¢(jámas) .



Go olmmái oinnii , ahte eai vel buohkat jápmán , de son manai dohko ja huškkastii fáhcainis buohkaid (jamas)¢(jámas) .



Jalla somás komediija Don boagustat (jamas)¢(jámas) !



– Bivvalis čakčadálvi Eira lohká iežaset johtit diekko sulaid gos 40 heakka dušše , maŋŋel go doddjoje ja galbmojedje (jamas)¢(jámas) ráddagalbma čáhcái .



Golbma beaivvi maŋŋá gávdnui jávkan dieđihuvvon Jan Nystad (jamas)¢(jámas) galbmon rođus ájasuttis veháš bajábealde Sámedikki vistti Kárášjogas .



Son válddii dievddu vissui go balai ahte lei sáhttit galbmot (jamas)¢(jámas) , dan botta go vurddii veahki .



– Okta lei juo galbmon (jamas)¢(jámas) , lohká Anti várrogasat .



– Borre (jamas)¢(jámas) Kitti ii loga ráppiid almmuhuvvon gosage dađi eambo go ahte son válddii dálvet oktavuođa eaiggádiiguin geaid mearkkaid son dovddai .



Ollu nelgon bohccot jáhkkimis jápme go ledje ráigan giettis suoidnespáppaid ja borran (jamas)¢(jámas) , lohká son .



Kjell Sæther árvala stáhta sáhtašii oastit buot bohccobiergovuorkkáid stáhta boradanbáikkiide , militeara boradanbáikkiide ja hárjehit soalddáhiid borrat bohccobierggu , oahpahit ásahuskoahkaid málestit bohccobierggu njálgát dahje sáddet bohccobierggu olbmuide geat leat nealgumin (jamas)¢(jámas) .



avvir.no : Cápmahalai (jamas)¢(jámas) irgái



Cápmahalai (jamas)¢(jámas) irgái Anita Björnback on 04 November , 2008 04:25:00



– Dat lei áibbas dárbbašmeahttun , munno mánná lei ballan measta (jamas)¢(jámas) go politiija fallehii sudno dainnalágiin , lohká Geir Clemet Hætta , gii ieš lea buolličáskadeaddji , ja diehtá goas galgá alit čuovggaid atnit .



Heahpanan (jamas)¢(jámas) go dál dáidet álgit vel eambbosat ipmirdit sámegiela ja duođai gullet dieid lávlagiid .



Kiinná eiseválddit dieđihit sullii logi olbmo jápmán , ja dadjet ahte sii ledje vigihis siviilaolbmot geaid miellačájeheaddjit bolde (jamas)¢(jámas) , muhto Kiinnás maid lea váttis oaččut dieđuid .



Allot juo bargagoađe nu go Hitlera soahteveahka barge dalle go bolde eanas oasi Finnmárkkus , nu go eiseválddit barge dalle go rihpe sápmelaččain goavdásiid ja bolde daid , ja nu go dakka daid riikkaid eiseválddit barge dalle go bolde nissonolbmuid (jamas)¢(jámas) geaid navde neavrri bálvaleaddjin dehe noaiddástallin .



Sii čiehkadit orohagaid oktasaš boazologuide , orohatplánat mat eai leat vuos ba ráhkaduvvon ge ođđa lága mielde , ja nie goazadit áššiid , nu ahte “ gussa nealgu (jamas)¢(jámas) , dan botta go vuordá suoinni šaddat ” .



Dat guovža lei fallehan guokte váibbat čearpmaha mat ledje muhtun bievllas , oaguhan ja dearpalan nuppi (jamas)¢(jámas) , muitala Henrik Eira SNO:as .



Olbmot leat oaidnán jápma goddesáhpániid ja navdet daid (jamas)¢(jámas) galbmon muohtahis čakčadálvvi ja ollugat leat eahpidišgoahtán dutkiid jáhkku .



Guovssahas časkkii nuorat vielja (jamas)¢(jámas) .



Mun časkkán du (jamas)¢(jámas) .



Sávzaguođoheaddjit fuobmáje guovžža ja ovttas lei bissu fárus ja dat bážii biertna (jamas)¢(jámas) .



Nieidda 23-jahkásaš irgi gii navdojuvvon cábmán (jamas)¢(jámas) nieidda lea dál



– Lean gearggus nealgudit iežan (jamas)¢(jámas)



Norggas lea juo okta jápminlihkohisvuohta dáhpáhuvvan go vuoddji vuojidettiin čálii dieđu mátketelefovnnain , iige oaidnán ja vujii (jamas)¢(jámas) nieiddaža gii galggai rasttidit luotta .



Jiellevári 23-jahkásaš bárdni gii mannan vahkkoloahpa biddjui rájusgiddagassii go navdojuvvui ahte son lea (jamas)¢(jámas) cábmán moarsis lea dál luitojuvvon friddja , eaige politiijat navdde šat su dahkat makkárge vearredagu .



Guokte jagi dassái vujii dánska guorbmebiila Baala bohcco (jamas)¢(jámas) .



– Lea olu čállinbargu ja easka dán jagi ožžon mávssu go dánska guorbmebiila vujii mus bohcco (jamas)¢(jámas) .



- Lean gearggus nealgudit iežan (jamas)¢(jámas) jos eiseválddit eai buoridišgoađe sámi buhcciid dili , dadjá Niillas Iŋggá Mihkkal , Mikkel Eira Mázes .



Gearggus nealgut (jamas)¢(jámas)



Dan ovddas áiggun vaikko nealgudit iežan (jamas)¢(jámas) , ja dieđán ahte mus leat veahkit , dadjá Mikkel Eira .



Miesit eai leat galbmon eaige nelgon (jamas)¢(jámas) , čuoččuha son .



Nieidda 23-jahkásaš irgi gii navdojuvvon cábmán (jamas)¢(jámas) nieidda lea dál rájusgiddagasas .



Leila Máret gal lohká iežas (jamas)¢(jámas) ballat .



Dáppe dulmmohalle máŋggas (jamas)¢(jámas) go buohkat galge ollet hivssegis fitnat viđa minuhtas .



Duo moadde beaivvi dás ovdal vuddjojedje njeallje bohcco (jamas)¢(jámas) , biila manai moallun .



Disdaga ovdagaskabeaivvi manai 22-jahkásaš Matti Juhan Saari Kauhajoki fidnoskuvlii Gaska-Suomas , ja bážii (jamas)¢(jámas) logi mielstudeantta .



Sisselløna oainnat galggai rissejuvvot (jamas)¢(jámas) , ja de dárbbašii ávvuborramuša .



Eadni suorganii goasii (jamas)¢(jámas) , ja logai :



) Su isit Tuona , nu lei su namma , lei galbmon (jamas)¢(jámas) meahccái muhtin jagiid ovdal .



Gullá maiddái fearánii ahte son galbmo (jamas)¢(jámas) guhkkin davvin Suomas eahpečielga dilálašvuođain .



Okta viđa jahkásaš bártnáš gean namma lei Diit , gávdnui meahcis ja lei nealgume (jamas)¢(jámas) .



Eará bellodagat leat (jamas)¢(jámas) suorganan válgagiččus – erenoamážit Bargiidbellodat .



Dálvi sáhttá leat (jamas)¢(jámas) ja ávdin , muhto liikká ovttaláhkái dáhpáhuvvet rievdadusat mat čiŋahit ja ođasmahttet luonddu govaid .



– Geargá buot galbmot ovdal fidne čuoiganbiktasiid ala , dasto fas báhkkana (jamas)¢(jámas) čuoigat .



Dát dagahii ahte olusat jugešvuhtii nuba niesteháhkan garra dálvái bázii ja olusat nelgo (jamas)¢(jámas) .



Dađi bahábut lea dainna lágiin ahte olu bohccot eai goasse gávdno , go dat manne bealle(jamas)¢(jámas) mehciide gos bivddašuvvojit (jamas)¢(jámas) .



Norgga bealde leat leamaš oalle (jamas)¢(jámas) nuoraid organisašuvdnabarggut daid maŋemus jagiid .



– Dat lei áibbas dárbbašmeahttun , munno mánná lei ballan measta (jamas)¢(jámas) go politiija fallehii sudno dainnalágiin , lohká Geir Clemet Hætta , gii ieš lea buolličáskadeaddji , ja diehtá goas galgá alit čuovggaid atnit .



Lihkohisvuohta geavai seamma báikkis gos mánná ja eadni vuojahalaiga (jamas)¢(jámas) , t 2005 geasi .



Báiki gokko mánná vuojahalai , lea seamma báiki gos mánná ja eadni golbma jagi áigi vuojahalaiga (jamas)¢(jámas) .



Beaivválaččat ožžot dieđu ahte bohccot leat vuddjon (jamas)¢(jámas) Oarje-Finnmárkku luottain .



Duorastatčuovganeapmái čukkohalai 20-jahkásaš bárdni (jamas)¢(jámas) Gironis .



Mun livččen ballan (jamas)¢(jámas) jus livččen ruovttus leamaš , lohká viessoássi guhte oaččui mátketelefovdnii SMS-dieđu ahte su uksa lei cuvkejuvvon .



Nazizombiebataljuvnnas leat ovddeš duiska soalddáhat geat 2. máilmmisoađi áigge galbmojedje (jamas)¢(jámas) meahccái .



Finnmárkku Nuoraidpolitihkalaš lávdegoddi lea leamašan (jamas)¢(jámas) muhtun áiggi , muhto ivttá fylkkadiggečoahkkimis ceggejedje fas lávdegotti julggiid ala .



Birrasiid 30-jahkásaš dievdu go skábmamánu diibmá vujii (jamas)¢(jámas) sihkkelvuoddji Jielleváris , lea dál dubmejuvvon čohkkát 1.5 jagi roavva gárrenoaivvisvuodjima ovddas mii dagahii nuppi olbmo jápmima .



– Mus geahpehii miella go ledjen (jamas)¢(jámas) ballán .



Máidnasis časkkii olbmo (jamas)¢(jámas).



Boarrásamos gomihii gerresa ja čákŋalii dan vuollái , muhto guovssahasat časke nuorat viellja (jamas)¢(jámas) ja bolde su beaskka .



Son logai iežas vásihan olu válggaid iežas eallimis ja sáhttá muitalit ahte dát válga leamaš su mielas hui (jamas)¢(jámas) .



Boazu manai (jamas)¢(jámas) lihkuhisvuođas dalán .



Ilya Kelmanzon lea dat nubbi sátnejođiheaddji gii lea gottáhallan Murmánskka Oblastas , ja ii leat vel nu guhkes áigi ge go Kandalaksha borgármeasttir Nina Varlamova čukkohalai (jamas)¢(jámas) iežas viesu olggobealde juovlamánu diibmá .



Go jiehtanasat bohte gáddái , huškkui bárdni eanas jiehtanasaid (jamas)¢(jámas) , muhto muhtimat besse báhtui .



Olmmái bálkestii seahka , ja rieban čovddii seahkkanjálmmi , ja falleheigga guokte vielpá olggos seahkas ja riemaiga riebana goddit ja gaskkiiga riebana (jamas)¢(jámas) .



Galbmui (jamas)¢(jámas).



Son galbmui (jamas)¢(jámas) juste dan báikái gos sápmelaš guokte jagi ovdal lei gullan daid imašlaš jienaid .



Guovssahasat časke nuorat vielja (jamas)¢(jámas) .



– Mu lei baggu náitalit , muđui livččen nelgon (jamas)¢(jámas) .



Earát nelgo (jamas)¢(jámas) , ja muhtumiid cábme bealle(jamas)¢(jámas) .



Dát godde- ja gumpebivdi galbmui ge (jamas)¢(jámas) dálvet Rástegáisái ja sus leatge erenoamáš máidnasat das mo stivrii luonddufámuid ja gulahallat gufihttariiguin .



Dáidá leat sáhka álgoálbmot árbevirolaš luondduhálddašeamis , mii dego earáge oasit min árbevieruin leat bilkiduvvon (jamas)¢(jámas) ?



In dieđe leš go Nobel ráfibálkkašupmi váikkuhan dasa , muhto dalá maŋŋá dán dehálaš konferánssa min máilbmi čoaskkui , ná muhtin guovlluin beanta buolaštii ja muhtin guovlluin masá menddo ollu ahte olbmot beanta dušše go gollo (jamas)¢(jámas) .



Leimmet (jamas)¢(jámas) váiban go eahket joavddai ja lei áigi vuot njuiket togii , ruovttuguvlui .



Eanet eallit vuddjojit (jamas)¢(jámas) Finnmárkkus.



Olbmot bohtet buohccát geahpesboalddáhagain ja galbmot (jamas)¢(jámas) muitalit sii .



Norgga penšunisttaid lihtu rávve boarrásiid ligget olles viesu , amas galbmot (jamas)¢(jámas) dakkár latnji gos eai leat liggen .



Dušše diibmá vuddjoje (jamas)¢(jámas) 100 bohcco dan vearrámus gaskkas mii lea eará njeallje kilomehtera guhku .



Ievttá Ávviris čáliimet dan birra go Lákkonjárgga orohagas , Oarje-Finnmárkku boazodoalloguovllus , leat duššan Guovdageainetnui sullii 50 – 60 heakka go leat doddjon rašes jieŋas ja galbmon (jamas)¢(jámas) .



Duot guokte eará leaba nissonat geat leaba dubmehallon rihkkumis náittosdili ja galgaba dalle geđgejuvvot (jamas)¢(jámas) , ja nubbi gis lea ožžon jápminduomu go galgá leat Ipmila vašálaš .



Sámešalddi bokte Deanus maid vuojahalai boazu (jamas)¢(jámas) mannan vahkkoloahpa .



Leansmánni Tarjei Leinan Mathiesen Porsáŋggus muitala biilavuoddji loahpas 30 jagiin lea áššáskuhtton dáhtokeahtes goddimis biillain , maŋŋil go vujii (jamas)¢(jámas) muhtin nissona 50 jagiin Bissojogas mannan sotnabeaivvi sullii diibmu 13.15 .



Seppo muitala son lei iežas measta (jamas)¢(jámas) bargan daid jagiid ja nu fertii rievdadit eallima .



– Mii gáhttejuvvot (jamas)¢(jámas) .



Leahkit sápmelažžan lea nuorat buolvvaide šaddan diehttelassan ja nu maid lea Romssa Sámi Searvi šaddan veaháš (jamas)¢(jámas) , lohket vuosttaš miellahtut .



Ovdánan (jamas)¢(jámas) searvin.



Dalá ektui lea su mielas RSS oalle (jamas)¢(jámas) .



Duiskkas álge ovdal nuppi soađi gásset (jamas)¢(jámas) pasieanttaid maid navde miellabuohccin .



Nubbi bealli ealus mii lea ain eaiggádiid hálddus , sáhttá nealgut (jamas)¢(jámas) ovdal go boazodoalu roassostivra mearrida doarjut orohaga biebmat ealu .



Nubbi bealli ealus mii lea ain eaiggádiid hálddus , sáhttá nealgut (jamas)¢(jámas) ovdal go boazodoalu roassostivra mearrida doarjut orohaga biebmat ealu .



Ikte veaigin , gaskal ovtta ja guokte , vujii muhtin Kárášjoga politiijabálvá bohcco (jamas)¢(jámas) bajábealde Ájonjárgga .



Muhtin olmmái lei vuodján boanda vuoncávarrása (jamas)¢(jámas) ja dajai :



– Na gal dáppe dáidá šaddat čohkkát dassážii go nealgu (jamas)¢(jámas) .



De fáhkkestaga suorganii Nábárdálu boanda measta (jamas)¢(jámas) .



Ii leat imaš go lean (jamas)¢(jámas) váiban go viimmat morihan !



Dađi bahábut oaidnit maiddái dán giđa ahte boazodoallit diktet luoddaguoraide guohccagit ráppiid – jáhkkimis dain leat eanemusat bohccot mat leat vuddjon (jamas)¢(jámas) biillaide .



Eat ge áiggo ge dasa bidjat nu ollu fuomášumi , go dat lea ášši boazodoalli ja biiladáhkádusa gaskka , goit daid háviid go lea dieđus gii lea vuodján bohcco (jamas)¢(jámas) .



Muhto de leat ollu dáhpáhusat gos biilavuoddjit eai dieđit bohccuid máid vudjet (jamas)¢(jámas) , nu ahte daid buhtada vissis hattiid mielde johtolatfoanda .



Guovtti sajis hui lahkalaga , ja dakko lahkosis gávdnoje ge čiežas dan nuorain , okta sis lei Tom Kristian Hermo bárdni , Andreas , gii lei galbmon (jamas)¢(jámas) .



Svein Egil Hetta IF dáhkádusfitnodagas Guovdageainnus duođašta Ávvirii ahte biilaeaiggádat eai masse bonusa go vudjet bohcco (jamas)¢(jámas) , nu guhká go fal dieđihit dáhpáhusa politiijaide dahje fuođđoeiseválddiide .



Partyolbmot ránnjálanjas leat váibadan mu measta (jamas)¢(jámas) ...



Partyolbmot ránnjálanjas leat váibadan mu measta (jamas)¢(jámas) ...



Dáhpáhuvvá ahte gávdnat galbmon (jamas)¢(jámas) bohccuid , main lea čoavjjis dievva biebmu .



Doaktáriid mielas leamaš mánás oalle lihkku go ii buvvánan dahje (jamas)¢(jámas) galbmon .



Girječálli lea dutkan mo manai daid olbmuiguin , sápmelaččaiguin ja norgalaččaiguin , geat vulge Alaskai 1898 Manitoba skiippa fáru gádjut Klondyke golleroggiid nealgumis (jamas)¢(jámas) .



Mii duostat čuoččuhit ahte boazodoallit eai goasse mieleavttus nealgut bohccuid (jamas)¢(jámas) , muhto baicce geahččalit lágidit ealu álot buori ealáhahkii .



Bajilčála stuorra čalbmáičuohcci čáhppes bustávaiguin čállon ‹ ‹ 16 bohcco vuddjon (jamas)¢(jámas) togii › › .



Dat dieđus čájeha ahte dákkár lihkohisvuođat leat leamaš juo nu ollu ahte das eai vuolgge šat ságastallamat johtui almmolašlanjain , vaikke boazoeaiggát dán háve maid muitala man surgat lei oaidnit (jamas)¢(jámas) vuddjon čoavjjehiid hirráme ja sismisiid mat ledje girdán iešguđet guvlui ruovdemáđija guoras .



Dat dáiddii maiddái lávki ealáskahttit gilisearvvi mii lea leamaš hui (jamas)¢(jámas) maŋemus jagiid , muhto dál orro giliolbmuin fas dáhttu ja mokta ealáskahttit iežaset gili .



Son dadjá ge ahte go olbmot dávjá šaddet gierddahallat dovdduiguin go gávdnet iežaset elliid (jamas)¢(jámas) gaikkoduvvon , de dat diehttelasat lea stuorra psykalaš noađđin .



Stuorámus várra lea ahte boađát láittastuvvat (jamas)¢(jámas) .



Son lei (jamas)¢(jámas) liikon go nagodii dola jáddadit .



Biidnašuvvan (jamas)¢(jámas).



Olusiid muittus dáidá Skáiddaduoddara-tragediija go golbma nuora galbmoje (jamas)¢(jámas) go ledje láhppon skohtermátkkis .



Liikká šaddá boastut čuoččuhit boazodolliid mieleavttus nealgudit bohccuid (jamas)¢(jámas) , vai dain ožžot boraspirebuhtadusa .



Dat ledje boagustan (jamas)¢(jámas) .



– Lea , viellja huškkastii dan (jamas)¢(jámas) veahčiriin ...



Na bohkosa lávejit lohkat guhkidit eallima , dajai áddjá ja boagustii (jamas)¢(jámas) .



– Na suorganan (jamas)¢(jámas) jus muhtin riŋgesta uksii !



Oskal lohká maid ahte Álttáeatnu orui hui (jamas)¢(jámas) dán jagi , ja ii oaidnán daid ollu bivdiid goddime ditti ge .



Áhčči livččii heahpanan (jamas)¢(jámas) !



Jus dalle eai livčče sápmelaččain leamaš ealut dahje bohccot , de jáhkán ollu olbmot livčče duššan nealgái ja galbmon (jamas)¢(jámas) , vel dat duiskalaččat nai .



Dát albbas ollii eallit 17 jagi ovdal go vuddjui biilii (jamas)¢(jámas) Borssis Fálesnuori suohkanis Oarje-Finnmárkkus .



Biilavuoddji , gii vujii 16 heakka (jamas)¢(jámas) ođđabeaivvi , oinnii skohtera mii vuojehii ealu luotta ala man sisa son de vujii .



Mannan vahkuloahppa galbmui badjelaš 20-jahkásaš almmái Ákŋoluovttas (jamas)¢(jámas) , go lei veallán guhkit áigge muohtaskálvvis .



Operašuvdnajođiheaddji ii daja alkohola ja buollaša nu bures heivet oktii , ja measta jahkásaččat galbmojit olbmot (jamas)¢(jámas) stuorra basiid oktavuođas .



Álttá párragoddi Fethi Ben Youssef Rezgui ja su eamit Elisabeth Rezgui leigga lihkoheamet ja vujiiga dan 16 heakka (jamas)¢(jámas) .



Biilavuoddji , gii vujii 16 heakka (jamas)¢(jámas) ođđabeaivvi , oinnii skohtera mii vuojehii ealu luotta ala man sisa son de vujii .



Muhto jos bálvaleaddji lea fuotni ja dadjá : « Ii mu isit boađe vel » , ja son huškugoahtá eará bálvaleddjiid ja borragoahtá ja juhkagoahtá juhkkiiguin , de dan bálvaleaddji isit boahtá dan beaivvi go son ii leat vuordimin ja dan diimmu go son ii dieđe , ja časká su (jamas)¢(jámas) ja bidjá su guoktilaččaid seahká ; doppe sii čirrot ja gižahit bániid .



Sii dubmejit su jápmimii ja addet su báhkiniid háldui , ja sii bilkidit ja čolget su , spihččejit su ja časket su (jamas)¢(jámas) .



De son jierbmagođii ja dajai : « Buot mu áhči bargiin lea borramuš valjis , ja mun lean dáppe nealgumin (jamas)¢(jámas) !



Ja sii bálkestedje su olggos viidnegárddis ja cábme su (jamas)¢(jámas) .



Sii ledje cábmimin su measta (jamas)¢(jámas) go romalaš soalddáhiid kommandánta bođii gullat ahte olles Jerusalem lei moivvis .



Juvddálaččat ledje váldán gitta dán olbmá , ja sii ledje cábmimin su (jamas)¢(jámas) go mun bohten soalddáhiiguin ja gádjon su dasgo mun bohten diehtit ahte son lei Roma riikkavuloš .



Sin geađgádedje (jamas)¢(jámas) , sahájedje guovtte oassái ja sorbmejedje mihkiin .



Dattege don doalahat mu nama , it ge leat biehttalan oskumis munnje , it velá daid beivviid ge go Antipas , mu oskkáldas duođašteaddji , časkojuvvui (jamas)¢(jámas) din luhtte , doppe gos Sáhtán orru .



Oktii , go Jáhkot lei vuoššan máli , bođii Esau meahcis , čađa váiban ja nelgon , ja dajai Jáhkobii : “ Attes mat munnje veaháš duon ruoksada , duon rukses máli , mun lean nealgumin (jamas)¢(jámas) .



Meahccespire lea su borran , vissásit Jovsset lea (jamas)¢(jámas) gaikkoduvvon .



Nubbi vulggii eret mu luhtte , ja mun árvalin ahte son lea gaikkoduvvon (jamas)¢(jámas) , inge mun leat oaidnán su dan rájes .



ja dajai Jáhkobii : “ Attes mat munnje veaháš duon ruoksada , duon rukses máli , mun lean nealgumin (jamas)¢(jámas) .



Meahccespire lea su borran , vissásit Jovsset lea (jamas)¢(jámas) gaikkoduvvon .



Nubbi vulggii eret mu luhtte , ja mun árvalin ahte son lea gaikkoduvvon (jamas)¢(jámas) , inge mun leat oaidnán su dan rájes .



Don cuvkejit Rahaba , huškot su (jamas)¢(jámas) , don biđgejit vašálaččaidat gievrras gieđainat .



Don cuvkejit Rahaba , huškot su (jamas)¢(jámas) , don biđgejit vašálaččaidat gievrras gieđainat .



Juovlabeavvi lea rukses bivttas muitin dihte Stefanus , gii lea vuosttaš risttalaš martyr gii geđgojuvvui (jamas)¢(jámas) .



Ferten gárvodit bures ' aman ' galbmot (jamas)¢(jámas) .



Kotusa sámegiela lávdegoddi lea leamaš jahkeviissaid hui (jamas)¢(jámas) ja dát linnjá joatkahuvvá dás duohkonai , daningo Kotusis eai leat mangelágán resurssat sámi giellapolitihkalaš bargui .



Gottit vuojehuvvojedje áittid siskkobeallái , gos daid čuggejedje sáittiin (jamas)¢(jámas) .



Vaikko gádjunliivvaid dihte olmmoš ii beasa vuodjut , de son sáhttá galbmostit (jamas)¢(jámas) .



Dáinna lágiin sáhttet vaikko (jamas)¢(jámas) huškut nuppi .



slay ‘ goddit ’ < ’ časkit (jamas)¢(jámas) ’ <



Dat áibbas muttolaš váhnenráđđejođiheaddji lei goit (jamas)¢(jámas) suhttan go su vigihis máná beljiide lei golgan dat váralaš sámegiella maid oahpaheaddji lei savkalan nuppi oahppi bealljái .



Oalle máŋgasat báhtaredje meahccái ja galbmojedje (jamas)¢(jámas) .



Dat áibbas muttolaš váhnenráđđejođiheaddji lei goit (jamas)¢(jámas) suhttan go su vigihis máná beljiide lei golgan dat váralaš sámegiella maid oahpaheaddji lei savkalan nuppi oahppi bealljái .



Livččen sáhttán vuojahallat (jamas)¢(jámas) !



Soai ja Per Erik Saraksen ledje jođiheaddjit olbmoagi , ja barge iežaset measta (jamas)¢(jámas) .



Muhto son dajai « in sáhte dan dahkat ovdal eadnán jápmá , danne go jos dagalin dan dál , de son livččii moraštan iežas (jamas)¢(jámas) das .



– Mu čuoččuhus lea ahte Oahpaheddjiidlihttu ballá jur (jamas)¢(jámas) geavaheamis « sámi » sáni , logai Kárášjot-oahpaheaddji , ja geažuhii ahte Oahpaheddjiidlihttu várra lei čiehkan muhtun balddonasaid skábii .



Ii sámeservodat nu (jamas)¢(jámas) leange go son lei gáddán .



De bođii doleš ja časkkii nuorat vielja hearggi (jamas)¢(jámas) .



Ii leat čielggas gii álggahii báhčima , muhto boađusin okta poles báhččui (jamas)¢(jámas) .



Reahpenráiggis ii boahtán suovva , lávu birra lei áibbas (jamas)¢(jámas) .



Muohttagiin soai suddjeba eatnama unnoraččaid , šattuid ja ealliid , amaset goallut (jamas)¢(jámas) .



– Gal dat olmmošvártnuheamet livčče máŋgii jo galbmon (jamas)¢(jámas) , jos mun in livčče veahkehan daid dola cahkkehit .



Dáppe dat gal nealgu (jamas)¢(jámas) , go nu lea uhccán biebmu .



Dat beaggá leat hui bahánihkkán ja láve doaškut čuoikkaid (jamas)¢(jámas) , unnimus oađestuddi suoksa váidališgoahtá .



Eallit áigot gilvalit , guhte sis ovddemužžan deaivvašii báhčit bohcco (jamas)¢(jámas) .



Olmmoš dárbbaša maiddái duorggaid ja dola , amas oađedettiinis galbmot (jamas)¢(jámas) .



Vuovru vuovdnáivuođainis áigu barggahit gándda (jamas)¢(jámas) vai beassá olbmobiergguin herskostallat .



Dál ožžot mus alccesat várjaleaddji go it nealgudan ja galbmohan mu čivggaid (jamas)¢(jámas) , giitala čearret ja bivdigoahtá veajehiid guoikgáttis .



Dalle dat gal ii nealggo (jamas)¢(jámas) go mii biebmat dan .



Measta nealggun (jamas)¢(jámas) !



Sánit maid gulai , ledje huškkastan eahpideami (jamas)¢(jámas) ja maiddái dagahan ahte jurddašii áibbas earaládje .



Eadni lea sihkkarit (jamas)¢(jámas) suhttan .



Oainnat d át báikige muhtumin vehá (jamas)¢(jámas) .



Ná lei leamaš juo moadde vahku , aivve šlahtti šlahti maŋis , buot nu (jamas)¢(jámas) ja guorus , áidna stuorát dáhpáhussan Áhku hedjoneapmi .



Ii sámeservodat nu (jamas)¢(jámas) leange go son lei gáddán .



Buot lei nu (jamas)¢(jámas) .



Giettit guovgájedje surgadit dáluid birra , buot lei nu (jamas)¢(jámas) ahte dettii veagal miela vulos .



Muđui stohpu lei hui (jamas)¢(jámas) Heaikka mielas .



Gaivái dáluid guvlui , oppa giláš lei nu (jamas)¢(jámas) oaidnit .



Dahje livččii juo dasa galbmon (jamas)¢(jámas) .



Son livččii dás duohko ollásit dálkasiid ja olbmuid buorredáhtolašvuođa veagas , veahtu , olmmošlissa , gii lei ipmašis báhcán dasa cahkat ja gean eallima lohkameahttun ráddjehusat maŋážassii hávkadivčče (jamas)¢(jámas) .



Nuppe beaivvi Gáddjá juolggi gen aitto muolččihii juvviii , illá sáhtii vážžit ; easkka nuppe eahkeda olliime dán beallái Oanddasa , nealgumin (jamas)¢(jámas) .



Muđui gilli lei (jamas)¢(jámas) .



Sáhttá juo duosttán bážáhallat (jamas)¢(jámas) .



Jos Ulla ii attášii sutnjege , de son muitalivččii Väkkäražžii , guhte sihkkarit cámášii munno guktuid (jamas)¢(jámas) , son uhkádalai .



Čuođi sala dobbelin bissu ain boaggasan hirsastohpu – várra dat vuosttaš man sisafárrejeaddjit ceggeje go bohte dán guvlui Mátta-Norgga siseatnamiin nugo Gudravákkis ja Trysilis – goste ledje nealgume (jamas)¢(jámas) go rásit eai valkkihan dieid ovddit jahkečuođi goavvejagiide , ja dat binnáš mii šattai vas ii goikan ; arvvii ja bosui geažos áiggiid ja šattai baicca fovrraheahti juohke dálvái .



Áne sárdnu son linccurdii duiskka offisearain vaikko bures diđii diet bálggis lea ruošša ja serbálaččaid bággobargu ja sáltebivastat , doisárat barggahit fáŋggaid (jamas)¢(jámas) , bálgávuollái gurastit , dassalit sádduid badjel – lea beaivválaš .



Geat heakkas besse manaheami maŋŋil deaividedje láđismeahttun vurbbin - sii cábmojuvvo (jamas)¢(jámas) dahje šadde šlávan .



Fertejin váibadit measta (jamas)¢(jámas) , vai bessen rohttet gáddái .



Jos šaddá badjel 80 sentte muohta , de šaddá váttis fidnet jeahkála ja muhtin dálvviid nelgot ollu eallit (jamas)¢(jámas) .



Jáhkkimis dat leat nelgon (jamas)¢(jámas) .



Nuorra Deanu almmái vujii iežas (jamas)¢(jámas)



Min Áiggi oaivedoaimmaheaddji lea dán áigái (jamas)¢(jámas) heahpanan .



Jerusalemas muohttá , Bangladeshas galbmojit (jamas)¢(jámas) , oassi USA:s lea julggaštuvvon roassoguovlun garra stoarpmaid maŋŋá ja Norgga Vestlánddas lei mannan sotnabeaivve 12 lieggaceahki .



Mannan vahku jugii joavku mii iežas gohčoda Ruanda friijavuođaveahkan , johttičállosiid mas áite čuollat olbmuid (jamas)¢(jámas) .



BOLDE NOAIDDII : Qvive Bårsen dubmehalai 1627:s boldojuvvot (jamas)¢(jámas) , maŋŋel go dovddastii geavahan biro daguid ja dan geažil goddán vihtta olbmo .



Finnmárkku ámttamánni Hans Hansen Lilienskiold giehtačállosis1695:as , « Finnmárkku govvehus » , muitaluvvo sápmelačča birra gean bolde (jamas)¢(jámas) noaidevuođaid geažil .



Máŋgga šámana boldojuvvoje (jamas)¢(jámas) dađistaga .



Gaskal 1984 ja 1990 nelgo badjel miljon olbmo (jamas)¢(jámas) , ja gávcci miljon buhce go ii lean doarvái biebmu .



Konservatiivva joavkkut , nugo Pro Vida , dadjet luohtobeassanteologiija leat leamaš (jamas)¢(jámas) juo máŋggaid jagiid .



– Mun ledjen (jamas)¢(jámas) suorganan , muitala Káre Brita .



Mannan vahku vuojahalai Astrid Kvammena beana (jamas)¢(jámas) geainnu nalde , gokko su mánát vánddardit skuvlii juohke iđida .



Muhtin lohkki lea cavgilan Min Áigái go lei oaidnán dán lihkohisvuođa gaskavahku , gos dát beana vuddjui (jamas)¢(jámas) .



OOOPS : - Ribahin vissa eamidan huškut (jamas)¢(jámas) ...



Oasážis , maid munnje čájehedje , ribaha stállu ( Iŋgor Ántte Áillu hámis ) lihkohisvuođas huškut eamidis (jamas)¢(jámas) , eamit stáluseahkas .



Váibet bealle (jamas)¢(jámas)



Bargit leat váiban bealle (jamas)¢(jámas) , sis leat čielgesivat , čoavjebákčasat , oaivebákčasat , allergiijat , oađđinváttisvuođat , beallje- ja čalbmevigit , ja loahpas vel váibmosivat , diehtá dr. Brendan Burchell gii lea oahpaheaddji Cambridge universitehtas ja geas lea ovddasvástádus europealaš obbalaš govas bargodilálašvuođain .



Muhto de šattai sirkus - son riejai ja šuhkii nu ahte moai Tullikain boagusteimme bealle (jamas)¢(jámas) !



Álggos Nils Mikael ii ipmirdan manne heasta fáhkkestaga livui , ja jurddašii ahte dál gal lea heastta (jamas)¢(jámas) riiden .



Oslos leat behtohallan (jamas)¢(jámas) .



Nuppe dálvvi fallehedje fas gumppet , ja 18 heaggasaš čorraga gaikkodedje (jamas)¢(jámas) Guovdageainnu suohkanis .



– Poitiijat leat ožžon váidaga , mas boazoeaiggát čuoččuha siidaguoimmi áitán (jamas)¢(jámas) časkit , mii mearkkaša ahte nubbi lea áitán nuppi goddit , muitala Boazopolitiijaid hoavda Sverre Mienna Min Áigái .



Skurtnjagan Jánoš lea suhttan (jamas)¢(jámas) ja lohpida garra mávssaheami .



– Mii galmmihat iežamet (jamas)¢(jámas)



– Mii galmmihat iežamet (jamas)¢(jámas) jos politiiját rivvejit tealttaid ja lávuid mis , celket vuostálastit .



Suohkan ii sáhte vuordit ahte lagas olbmot galget bargat iežaset (jamas)¢(jámas) geat muhtimat juo leat olles bargguin .



Badjeolbmuid Listtu vuosttaš evttohas Anders Somby jr. lea suhttan (jamas)¢(jámas) .



Váldopersovdna ieš lea suhttan (jamas)¢(jámas) .



Dan botta go byrokráhtat ja eiseválddit meannudit heahteveahki (jamas)¢(jámas) , de šaddet Norlándda boazodoallit ijat beivviid guođuhit .



Váhnemat leat dolkan (jamas)¢(jámas) vuordit Kárášjoga mánáidskuvlla rektora lohpádusaid gávdnat luohkkájođiheaddji .



Go vuossárgga iđida áiggui riŋget gildii váidalit , de telefovdna lei áibbas (jamas)¢(jámas) .



JÁMAS SUHTTAN : Dan Robert Larsen lea (jamas)¢(jámas) suhttan go Rica hotealla Kárášjogas ii luoikka Rypa pub Molotov Cocktail bearjadat muitokonsertii .



GUOVDAGEAIDNU : Muhtun nissonolmmoš vujii bearjadaga golbma bohcco (jamas)¢(jámas) gaskal Guovdageainnu márkana ja Ávžži .



Son suorganii (jamas)¢(jámas) , iige diehtán šat luohttit fágačehpiide .



Ollusat sámi birrasis leat vásihan Olav Sara Nikkinena ođđajurddaš eaddji politihkalaš " ivdnedielkun " geas lea stuora appealla stuora jienasteaddjejoavkkuide Lulli-Norggas , ja NSR galggaše liikot (jamas)¢(jámas) go son lea sin kandidáhta .



Nissonat barget iežaset (jamas)¢(jámas)



Almmolaš statistihkaid mielde barge ovcci nissonolbmo iežaset (jamas)¢(jámas) Japanas 1998:s .



Jus muhtin massá eamida dan dihte go eamit lea bargan iežas (jamas)¢(jámas) , de lea dat hui heahpat almmuhit .



Politiiját várohit ahte lea (jamas)¢(jámas) juhkan dahje narkotihka váldán badjelmeare .



Ruoŧa politiiját várohit ahte lea (jamas)¢(jámas) juhkan dahje narkotihka váldán badjelmeare .



Nuppi juovlabeaivvi muittašuvvo vuosttaš martyra Stefanus , guhte geđgejuvvui (jamas)¢(jámas) Ipmilsáni duođašteami geažil .



Nuppi juovlabeaivve muitašuvvo vuosttaš martyra Stefanusa , guhte geđgejuvvui (jamas)¢(jámas) Ipmilsáni doađašteami geažil .



– Litnásit sáhttá dadjat ahte lean (jamas)¢(jámas) dolkan riiduide .



Badjel 13 OO vuovderuoiggu , ealgga , bohcco ja sarvva vuddjoje (jamas)¢(jámas) togaid diibmá .



Maŋŋebar eahket 25.11.03 sulli dii. 17.00 vuddjui mis ealgabeana vielppis (jamas)¢(jámas) Báhkkiljogas .



- Badjelgehččet demokratiija Kárášjoga Sámeálbmot bellodat lea suhttan (jamas)¢(jámas) , ja oaivvilda Kárášjoga sátnejođiheaddji Kjell Sæther ja Finnmárkku fylkkamánni badjelgeahččaba demokratiija .



Nuppi juovlabeaivvi muittašuvvo vuosttaš martyra Stefanus , guhte geđgejuvvui (jamas)¢(jámas) Ipmilsáni duođašteami geažil .



Guoktenuppelohkái olbmo galbmojedje (jamas)¢(jámas) Moskva gáhtain dán vahkkoloahpa .



Eatnasat geat dušše leat ruovttuhis olbmot dahje dakkárat geat leat galbmon (jamas)¢(jámas) maŋŋel go leat juhkan beare olu alkohola ja čuoggasan olggos .



Go su áhčči manai olggobeallái , de huškkohalai masá (jamas)¢(jámas) .



Skuvlamánat čájehedje bihtá boares sápmelaš máidnasis , mas nuorra bárdni bilkida guovssahasaid , mánu ja násttiid , ja loahpas časkkahallá (jamas)¢(jámas) .



Thomassen mielde galgá Sara maiddái suhttan (jamas)¢(jámas) jus muhtin ii doarjjo su áššiin .



– Šattan bargat bealle (jamas)¢(jámas) .



Dubmehalai go vujii olbmo (jamas)¢(jámas)



Dubmehalai go vujii olbmo (jamas)¢(jámas)



Šibitdoavttir Søren Sofus Lundtorp Olsen muitala ahte dat guokte bohcco mat manne (jamas)¢(jámas) leat báhččon roavva láttaiguin .



– Báhččon bohccot leat garrasit gillán , go jáhkkimis leat vardán (jamas)¢(jámas) , čilge Sofus Olsen .



– Mii liikot (jamas)¢(jámas) leat lávdde nalde ja de lea lunddolaš albmaládje " showet " .



Ii leat dohkálaš biinnidit bohccuid (jamas)¢(jámas) dán láhkái .



Ovcci jagi dás ovdal gávnnahalle muhtun nuorat báhčalan 7-8 bohcco (jamas)¢(jámas) Hámmárfeastta guovllus .



Maiddái eará sajes Hámmárfeastta guovllus leat bohccot báhččon (jamas)¢(jámas) ja piinniduvvon .



Muhtumat báhčalit bohccuid , eai ge sii beroš jus dál bohccot biinniduvvojit (jamas)¢(jámas) .



Sápmiparka lea leamašan menddo (jamas)¢(jámas) , danin hálidat ealáskahttit parkka teáhteriin



Menddo (jamas)¢(jámas)



– Sápmipark lea leamašan menddo (jamas)¢(jámas) .



Son jámii dakka maŋŋelaš go varddii (jamas)¢(jámas) .



Dán áiggi leat lihkus njuolggadusat das man ollu lea lohpi bargat vai olmmoš ii dárbbaš iežas (jamas)¢(jámas) bargat .



– Kemi deaivvahalai olgeš gihtii , raddái ja čielgái , ja jámii ovttatmánu dahje dalá maŋŋá danne go varddii (jamas)¢(jámas) , čilgii aktor .



Dan geažil leat rusadan gubmo ja hávkan (jamas)¢(jámas) , muitala Ullvang .



Go Kappfjell njuikii vulos de son deaivvai vuolemus stealli ja manai (jamas)¢(jámas) .



Reidun liiko šluvgit biepmu (jamas)¢(jámas) ovdalgo borrá .



- Láven smiehttat jos son váldá biilla mas leat čoavdagat ovddas ja vuodjá (jamas)¢(jámas) muhtun olbmo , lohká Elvi .



Olusat leat juhkan iežaset (jamas)¢(jámas) , ja ieš maid measta lean dan dahkan .



Mášiidna fille čuoikkaid i ežas lusa , njamista daid sisa ja goikada daid (jamas)¢(jámas) !



Nu fillehallá čuoika mášiinna lusa , mii dasto njamista čuoikka , ja muhtun áiggis goikada dan (jamas)¢(jámas) .



Politiijat áigot dál dutkat guorbmebiilavuoddji mii bođii dan biilla ovddal m ii vujii (jamas)¢(jámas) nissonolbmo ja su máná , juste ovdalaš lihkohisvuođa maŋŋebárggaeahkeda Guovdageainnus .



Son dat vujii (jamas)¢(jámas) nissonolbmo ja su máná .



Jurdilin ahte dás in leat vel beassan heakkas , go lean gullan ahte ealga roahkka nagoda čievččastit olbmo (jamas)¢(jámas) jus oaivái deaivá , muitala Skoglund daid dramatihkalaš sekunddaid ovdal ja maŋŋel go deaividii ealggain .



- Vearrámus aŋkke lei go oinniimet čoddaga časkimin rasta nu ahte boazo varddii (jamas)¢(jámas) , lohká Dyrevernallianse ovddasteaddji Live Karlsrud .



- Vearrámus aŋkke lei go oinniimet čoddaga časkimin rasta nu ahte boazo varddii (jamas)¢(jámas) .



Guovdageaidnulaš boazodoalli ii dubmehallan lágamánnerievttis elliidbiinnideaddjin vaikke lea čatnan bohccuid skuhterii gitta ovdal báhčá daid (jamas)¢(jámas) salongbissuin moatti mehter a duohken .



Dasto báhčit 22-kaliber bissuin (jamas)¢(jámas) , ja sámeniibbiin vel čugget niskái jus ii jáme .



- Dohkketmeahttun ahte olmmoš galgá huškkohallat bealle (jamas)¢(jámas) go veahá feastta časkkesta .



DUOPMU CELKON : Sis-Finnmárkku Diggegoddi lea dál cealkán duomus mas 43-jahkásaš Álttá dievdu dubmehallá 120 beaivái giddagassii , go diibmá borgemánus vujii (jamas)¢(jámas) 27-jahkásaš nissona ja su 10-mánnosaš máná .



Áltálaš gii vujii 27-jahkása š nissona ja su máná (jamas)¢(jámas) mannan čavčča dubmehalai 4 mánu giddagassii ja massá vuodjinkoartta 3 jahkái .



43-jahkásaš Álttá dievdu gii diimmá čavčča vujii (jamas)¢(jámas) 27-jahkásaš Marie Louise Tornensisa ja su 10 mánnosaš nieiddaža Kaisa Marja Tornensisa , lea dál dubmehallan Sis-Finnmárkku Diggegottis 120 beaivái giddagassii dáhtokeahtes goddima dihte .



mii lea nelgon (jamas)¢(jámas) lávžegeahčái



43-jahkásaš dievdu guoddala Sis-Finnmárkku Diggegotti duomu , mii lei dáhtokeahtes goddima ovddas 120 beaivái giddagassii , go mannan čavčča vujii Guovdageainnus nissona ja máná (jamas)¢(jámas) , dieđiha NRK .



Siste nuorat godde máŋga bussá , sii huško daid (jamas)¢(jámas) muorain .



- Mun lean (jamas)¢(jámas) váiban ja lean garrasit beahtahallan , lohká Jovsset-Ovllá Máret Sofe ( Marit Sofie Balto ) , gii dikšu iežas isida Balto-Jon Biehtára ( Petter Balto ) birra jándora .



Son lohká ovtta váldofágastudeanta moadde jagi dás ovdal darvehan filbmii , go gonagasgoaskimat gavdnjejedje miesi vulos alla ramas , mas fierai (jamas)¢(jámas) .



NRK Sámi Radio beakkána luovos Jämtbeatnagat gaikkodedje (jamas)¢(jámas) Karen Kemi ja John Moeng vielpá viesu sisa .



Vaikko munge lean ollu goddán ja njuovvan bohccuid , de liikká orui hui váivi geahččat mo burroriebut vuos biinniduvvujedje ovdal go dat čuggejuvvojedje (jamas)¢(jámas) , muitala Hánsa ja bárddaša oaivvis .



Eira maid lohká ahte boazosápmelažžat eai mearku skápman šat elliidgáhttema geažil , go dat sáhttá varddihit (jamas)¢(jámas) , ja bealjjit sáhttet buolašin gáhččát .



Dan dáhpáhusa geažil lea ožžon dakkár dovddu ahte politiijáin lei miella goddit su , go hálidedje čájehit ovtta ovdamearkka maŋŋel Nokas-rievideami , mas okta politiijá bážáhalai (jamas)¢(jámas) .



" Jus dákkáriid oainnat , huškkas (jamas)¢(jámas) biilavuoddji ja luoitte bohcco luovos !



Fáddan : < maid berre geahččat ja maid eai galggaše (jamas)¢(jámas) berostit dávgodettiin mánusiid > .



Deanus sávzzat nelgon (jamas)¢(jámas)



Mannan vahkkus gávnnai Várjjat ja Deanu elliidsuodjalanlávdegoddi maŋŋá cavgileami logi sávzza nelgon (jamas)¢(jámas) Deanus muhtin návehis .



Gea , son lea (jamas)¢(jámas) váiban !



Mun lean oaidnán tv-govaid sis-Finnmárkkus mat čájehit ahte boazodoallit fertejit atnigoahtit earálágan vugiid vuoi unnidit vahágiid boazodoalus go bidjet bohccuid mat leat vuojahallan (jamas)¢(jámas) ceaggát luoddagurrii .



Bážii nissona ja vujii guorbmebiilla njeaiga (jamas)¢(jámas)



Nuorra almmái vujii gárrenvuođas nissonolbmo (jamas)¢(jámas) Gáresavvonis lávvardat eahkeda .



Vujii nissonolbmo (jamas)¢(jámas)



18 albmá ledje sorbmahuvvan (jamas)¢(jámas) .



Dalle mun smihtten , ahte mannos dal mo manaš , vaikko girddášin (jamas)¢(jámas) dan ceakko bávtti njeaiga .



Hålogalándda lágamánnerievttis deattuhii bealušteaddji gažaldaga gokko nieida , gii vuojahalai (jamas)¢(jámas) , lei vázzime ja gáibidii áššáskuhtton olbmá áššehuhttot .



Dán vahkku lei Hålogalándda lágamánnerievttis ášši mas eadni ja mánná váccidettiin vuojahalaiga (jamas)¢(jámas) borgemánu 30. beaivvi jagi 2005 , 1 kilomehtera lulábealde Guovdageainnu čoahkkebáikki .



Barggai masá iežas (jamas)¢(jámas)



Barggai masá iežas (jamas)¢(jámas)



Vuojahalai (jamas)¢(jámas) guorbmebiilii



Sis Finnmárkku diggegoddi lea gávnnahan sávzadoalli sivalaččan mannan dálvve leat nealgudan (jamas)¢(jámas) 10 sávzza ja 14 sávzza maid Biebmobearráigeahču olbmot fertejedje goddit .



Mii leat (jamas)¢(jámas) čaibman go mu hálan TVs , reašká Alice .



Go dat lea maid geavvan ahte olbmot leat vuddjon (jamas)¢(jámas) luottaid alde go ii lean šleđggon .



- Ii sáhte nu ahte daid guliid maid mearas seasttát , de daid jogain dearpat (jamas)¢(jámas) , lohká Aage Wold .



Sámi oassi lea čadnon dasa go viimmat dadjádin bartii gaskaija áigge , badjeloivviid njuoskan ja (jamas)¢(jámas) váiban .



Dat áibbas muttolaš váhnenráđđejođiheaddji lei goit (jamas)¢(jámas) suhttan go su vigihis máná beljiide lei golgan dat várálaš sámegiella maid oahpaheaddji lei savkalan nuppi oahppi bealljái .



- Mun fertejin juoidá bargat , muđui livččen láittastuvvan (jamas)¢(jámas) , lohká son .



timis , omd. go dearppasta dan (jamas)¢(jámas) šluppohiin .



( 54 ) Gal dat lea dáhpáhuvvan nu nai , ahte galbmon lea (jamas)¢(jámas) boazoreainnár čakčageasis , …



( 8 ) Mana sisa , amas galbmot (jamas)¢(jámas).



( 187 ) Mana sisa , amas galbmot (jamas)¢(jámas).



sáddet bohccobierggu olbmuide geat leat nealgumin (jamas)¢(jámas).



– Ja mun , gii gal arvvan boaldit vaikko du iežatge vel (jamas)¢(jámas) , jos muinna láhttežat skiluheamet !



Badjel 200 sávcca , máŋggas dáin čoavjjis , goike (jamas)¢(jámas) muhtin dálus Oppdal:as , Lulli-Trøndelagas .



De fallehii duon olbmá ; muhto olmmái dohppii dan soappi ja časkkii beatnaga ( ružžahortti ) (jamas)¢(jámas) .



Borgguheddjiid liiki lea ránis ja roavis , šlinccas ja (jamas)¢(jámas) .



Dat logut geažuhit ahte lea áigi festiválain buorebut gulahallat ja ovttas plánet doaluid , vai dán « vahkkoloahpagilvvu » váikkuhus ii šatta nu ahte nubbi festivála « časká » nuppi festivála (jamas)¢(jámas) .



– Ja mun , gii gal arvvan boaldit vaikko du iežatge vel (jamas)¢(jámas) , jos muinna láhttežat skiluheamet !



Boaresvuođa návccahisvuođa geažil Áhkku dovddai hui čielgasit , man (jamas)¢(jámas) lei dállu .



Soames dajai ahte jos geavahivččen gávtti dalle , « de reaivvahalalit [ 16 ] (jamas)¢(jámas) » .



Ny GIV prošeakta jagi 2010 , das lei deaddu intensiivaoahpahus lohkamis , čállimis ja rehkenastimis ohppiide geain lea (logat)¢(logát) luohkás fágalaš dássi vuolemusas .



Nu movt lea leamaš juo ovcci jagi , lágiduvvo SGP dán nai jagi , ja leage (logat)¢(logát) háve go čađahuvvo .



Indigenus Youth gathering ( IYG ) lágiduvvo (logat)¢(logát) geardde dán jagáš Riddu Riđđus , ja sii fállet stuorat ja viidát prográmma go goassege ovdal .



De lágiduvvo Márkomeannu (logat)¢(logát) geardde .



Lávvordaga lei son nubbin buoremus Norgalaš , dušše Petter Tande šattai buorebut su (logat)¢(logát) sajiin .



Okta golbmasis lea bijahan ođđa ráinnasboaldin muorraommana , ja juohke (logat)¢(logát) lea bijahan lieggapumppa .



Oktiibuot leat 95% buot gávccát , ovccát ja (logat)¢(logát) luohkáin Finnmárkku nuoraidskuvllain searvan FRI duhpáteastadeaddji prošektii .



Skábmamánu (logat)¢(logát) beaivvi čálihii Finnmárkku Opmodat ( FeFo ) sponsoršiehtadusa Finnmárkku spábbačiekčan- ja čuoiganbiirriin , mas lea miljovdnasaš árvu golmma jahkái ( 2010-2012 ) .



Michael Lindblad , Såhkie Ubmi sámi searvvi jođiheaddji , bovde Ubmi (logat)¢(logát) Sámi vahkkui .



Ja ođđaseamos ođas ges sámegillii lea čállán Egil Olli mannan mánu (logat)¢(logát) beaivvi .



– Mii gal eat šat lusttiit borrat klementiinnaid šat , lohket Mihkkal Ánte Oskal , Mikkel Eirik Triumf ja Martin Hætta , sii leat Guovdageainnu nuoraidskuvlla (logat)¢(logát) klássa oahppit .



Mánáidáittardeaddji Reidar Hjermann ságastii ja bálkkašii Kárášjoga (logat)¢(logát) ceahki nuoraid gaskavahku Sámedikkis .



Lars Heaika geavai maŋemužžii , (logat)¢(logát) sadjái dán beaivve .



Golggotmánu (logat)¢(logát) beaivvi lea vejolaš čatnat reanttu , dieđiha Dine Penger neahttaaviisa .



Unna oassi stáhta skuvlla oahppin čeavžá (logat)¢(logát) luohkká iskosa ja fidne School Leaving Certificata , man maŋŋá sáhttet ohcat Universitehtaide .



Dán jagi lea (logat)¢(logát) geardde go filbmafestivála lágiduvvo .



Sirpmá valáštallansearvi bovde olbmuid sotnabeaivvi borgemánu (logat)¢(logát) beaivvi searvat goargŋut bajás Rástegáissá , mii lea 1066 mehtera bajábealde meara .



Dán girjjis mii leat váldan (logat)¢(logát) kapihtala , Skuvllat .



Skuvlenbeaivi dollojuvvo (logat)¢(logát) beaivve čakčamánus .



• Leat gávcci oahpposaji , ovccát ja (logat)¢(logát) luohká ohppiide ja skuvllas leat golbma oahpaheaddji .



Giellaráđđi lea bidján áigemearri (logat)¢(logát) beaivái skábmamánus .



Soai vázziba goappašagat (logat)¢(logát) luohkás Kárášjoga nuoraidskuvllas .



Logat luohkálaččaid joavkojođiheaddji Biret Astrid Utsi muitala fas ahte okta njealljadat oassi (logat)¢(logát) luohkálaččain leat ožžon guđeža iešguđetge njálmmálaš fágain , nugo servodatfágain , luonddu- ja birasfagain , eaŋgalasgielas ja matematihkas .



Muittuhin bissovaš foruma maid dan duohtaáššis , ahte mii leat massán maŋimus jagiid (logat)¢(logát) sámegiela , áhkkilsámi .



Ollu han (oainnát)¢(oainnat) dáhpáhuvvá gitta čoahkkimiin ja joatkkačoahkkimiin .



Muhto de eahpádus čáŋai mu jurdagiidda , (oainnát)¢(oainnat) guldaleaddji , bálká lea hirbmat somá .



Dat leamaš olbmot čigŋái dalle , muhto (oainnát)¢(oainnat) dat soađi áigi hui ollu goaridii ...



Fáhkkatlaš p-pillara sáhttá váldit 72 diimmu siste , (oainnát)¢(oainnat) golmma jándoris anašeamis jus dat galgá doaibmat .



Mánodávddaid áigge dábálaččat vardá 20-30 millilittara varra , (oainnát)¢(oainnat) illá desilihtar eanemustá .



Munnje lea máilmme dehálaš beassat Riddu Riđđui , (oainnát)¢(oainnat) jus mun dáppe gulahalan riikkaidgaskasaš gehččiiguin , de dalle mun gal gulahalan vaikko olles máilmmi gehččiiguin , dadjala vel loahpas .



Dás (oainnát)¢(oainnat) mu máttasámi gásta sáhttá dáhpáhuvvat .



Lea (oainnát)¢(oainnat) vejolaš ahte oidnet …



Lei (oainnát)¢(oainnat) dego ođđa áigodat , dego eai livčče ovdal vásihan giđa .



Dat lea (oainnát)¢(oainnat) dainnalágiin ahte olusiid ovdii manná oahpahus go eai gávnna earáid geain lea seamma identitehta .



Mun (oainnát)¢(oainnat) ballen dan áhkus , dat lávii ovtto bahádallat .



Sigbjørn ja su moarsi (oainnát)¢(oainnat) jávkkeheigga Ruššii luopmomátkái juo gaskavahku.



Ieš presideanta Sven-Roald Nystø lei (oainnát)¢(oainnat) vuostáiváldime joavkku.



Mis leat (oainnát)¢(oainnat) bajimus boazologut maid rádjái lea bággu njuovvat.



Skealbma (oainnát)¢(oainnat) hupmá dakkáriid birra maid earát dušše jurddahit , eai ge almmut .



Eai min almmáiolbmot ( informántta iežas isit ja bárdni ) gal veahkehan , (oainnát)¢(oainnat) lei dat áigi go galggai beare nissonolmmoš meaidit .



Dál goarrut aivve stuorra gápmagiid , galget (oainnát)¢(oainnat) kardáŋggat sisa čáhkat .



Son (oainnát)¢(oainnat) muitalii ahte son ii lean nu sakka beroštan giellagáibádusas , ja eai lean ovddit ge eananvuovdinhoavddat beroštan das .



Vuollegis PSA-árvu sáhttá (oainnát)¢(oainnat) gevtojuvvot mihttun ahte čuohpadeamis lea leamaš ávki .



Dii boahtibehtet guđas , (oainnát)¢(oainnat) soai láveba geahččat Hotel Cæsara beal čiežas .



Ja munno olmmái gal lea (oainnát)¢(oainnat) hui garas .



Nieida loktanii , (oainnát)¢(oainnat) muhtun lei dollen su gitta .



Son (oainnát)¢(oainnat) háliida bivddu bistit borgemánu 15. beaivvi rádjái .



Boazodoalli (oainnát)¢(oainnat) oaidná sihke čoarvvis , hámis ja guolggas go bohccot leat heajut .



Jagiid ovdal jahkeduhátmolsašumi ledje (oainnát)¢(oainnat) earenoamáš garrasat boazodollui ja dalle lávejedje dávjá duođalaš ja váttis riiddut boahtit oidnosii .



Beaivvi ovdal leigga (oainnát)¢(oainnat) Guovdageainnus fidnen beaskkaid .



Muittán (oainnát)¢(oainnat) dan hája .



Dat go nuppebealde joga eai leat seammá čielga njuolggadusat , sáhttá (oainnát)¢(oainnat) maid dagahit ahte olbmot eai beroš man dehálaš lea ráidnet ja dálkkodit rusttegiid .



Sámediggeráđđi (oainnát)¢(oainnat) evttohii skábmamánus 2007 bušeahttaevttohusa , gos evttohedje vurket 3 mill. ruvnno dutkamii , dokumentašuvdnii ja čielggadanbargui .



Mun lean (oainnát)¢(oainnat) beasahan guokte stuoraha juo dán geasi , muitala áŋgiris luossabivdi Idar .



– Dáppe Skiippaguras čuojahit lea measta dego boahtit ruoktut , mu áhčči (oainnát)¢(oainnat) lea Sirpmás bajásšaddan , lohká Lawra .



NSR oaivvilda (oainnát)¢(oainnat) dán ášši nu stuorisin ahte dat berre vuojehuvvot buot Sámedikki presideanttaid rádjái ja gitta iešguđet riikkaid ministariid dássái .



– Dat lea (oainnát)¢(oainnat) čájehuvvon juohke sajis , go skuvllat heaittihuvvojit giliin , de váhnemat maid fárrejit eret gilis dan báikái gos lea skuvlla .



Sii (oainnát)¢(oainnat) dál dihte ahte doppe gos dál ledje , dohko sii gusto ledje ge galgan .



Buohkat (oainnát)¢(oainnat) gehčče sutnje , ja son diđii ahte vurde juoidá .



Dat lea (oainnát)¢(oainnat) beare dat mii lea reseaptas ja dat hálbbimus molssuhahtti dálkkas mii gullo doarjjaruđa vuollái .



Son (oainnát)¢(oainnat) jurddašii ahte sihkkarit ledje earát maid geain ledje váttisvuođat seamma áššiin .



– Ná , sápmelaš olmmoš dat lea (oainnát)¢(oainnat) hui spontána .



Skuvlaolbmát eai (oainnát)¢(oainnat) diede , eai ge oba ipmir ge mot meahccebáikkiin lea eallit .



Vuosttaš seksuálalaš vásáhus lea (oainnát)¢(oainnat) iežainis .



Sus lei (oainnát)¢(oainnat) báikkálaš čehppodat .



Ikte (oainnát)¢(oainnat) almmuhuvvui oaiveiskkadeapmi mii duođašta ahte Ovddádusbellodat lea dán iskkadeami mielde stuorámus bellodat obba Davvi Norggas - olles 33,3 proseanta Davvi Norgga álbmogis dorjot Siv Jensena .



Dalle (oainnát)¢(oainnat) atne gággesbuvssaid ...



Rásttis lea (oainnát)¢(oainnat) hirbmat dárkil ja nøjja dainna beassehuksemiin .



Dat lea ovdal (oainnát)¢(oainnat) dáhpáhuvvan , go Sis-Finnmárkku suohkaniid válljejeaddjit mobiliserejedje ja jienastedje 1993:s Guovddášbellodaga Johanne Gaup Stuorradiggái . .



Dalle (oainnát)¢(oainnat) atne gággesbuvssaid ...



Dan geasi (oainnát)¢(oainnat) eat šatta borrat maidege eará go luonddu njálgáid .



Das ohcco doarjja doallat dávgebáhčinkurssa , ja maiddái (oasttit)¢(oastit) ođđa rusttegiid ja ávdnasiid ráhkadit dávgebáhčinšillju .



Randi Olstad , gii lea Kárášjoga festivála jođiheaddji , muitala iežas gullan ságaid ahte olbmot lea šaddan (oasttit)¢(oastit) bileahtaid ‹ ‹ čáhppesmárkanis › › , dahje priváhta olbmuin geat leat oastán bileahtaid vuovdima nammii .



Sii fertejit (oasttit)¢(oastit) bensiinna , dahje vázzigoahtit , lohká son .



Soai leaba Finn.no siiddus ohcan ásodaga maid sáhtášii (oasttit)¢(oastit) dahje láigohit , muhto eaba gávdnan .



Sáhttet (oasttit)¢(oastit) liđiid , čiŋaid , njálgái , lidnjiid , biktasiid , dihtora , firejulára ja sáhttet maiddái oaččot ruvvejeaddji ruvvet du niskki ovtta gávppis .



Ja jus ii leat nu lihku go mus , ahte áhčči orru kránnjá stobus ja sáhtán luoikat sus ávdnasiid , de ferte ieš (oasttit)¢(oastit) buot ávdnasiid maid dárbbaša , ja de šaddá divrras .



Doppe leat Indiánain reserváhtat , maid siskkobealde leat reserváhta gullevaš olbmuin rievttit sihke skuvllaide ja dearvvašvuođabálvalusaide , bivdovuoigatvuođat iežaset guovlluide ja vel biilla boaldámušage fidnejit (oasttit)¢(oastit) vearu haga .



Skuvlla rađđi geavahii 70.000 rubela (oasttit)¢(oastit) daid .



Vaikko gii vaikko gos bođeš sáhttá (oasttit)¢(oastit) eanandoallodáluid , go fal dušše áigot joatkit eanandoalu , ja nu sáhttáge dadjat ahte luossabivdovuoigatvuođat min Deanus maid leat gávpemárkanis .



Dat lei divrras (oasttit)¢(oastit) áibbas ođđa pláhta, muhto lei dan veara.



Lea oainnat nu ahte bohtet Suoma bealde deikke (oasttit)¢(oastit) guliid.



Beaivet lea dábálaš váccašit márkanis, guovlat mii fállojuvvo, ja soaitá vel (oasttit)¢(oastit) dujiid, biepmuid dahje eará.



–Jos mis livčče basttat, de fitnodat livčče ferten (oasttit)¢(oastit) mis bálvalusaid ja mii leimmet beassat dalle ieža mearredit goas min mielas lea buoremussan gáldet iežamet bohccuid, čilge namahis boazodoalli.



Váttisvuođat gáiddusoahpahusas leat go váilot ruđat (oasttit)¢(oastit) apparáhtaid , movt ja man ollu apparáhtat geavahuvvojit , pedagogalaš gáibádusat iešguđetge oahpposuorggis , dárbbut joatkaoahpahussii ja sadjasaččat go bargit váldet joatkaoahpu .



Suohkan sáhttá mearridit ieš fievrridit doappariid dehe (oasttit)¢(oastit) fievrridanbálvalusaid earáin .



Lea dábálaččat oaivvilduvvon ahte sápmelaččaid " vearru " šattai regálan , dahje sierra vuoigatvuohtan gonagassii , Harald Hårfagre áiggi , ja lei čadnon aktovuoigatvuhtii sámi náhkkegálvvuid (oasttit)¢(oastit) .



Son logai dáčča dárbbašit (oasttit)¢(oastit) 3-4 geardde eambbo go sápmelaš .



Dáin ovdabargguin celkkii eanandoallodirektora Jonas Smitt albmosit ahte dušše dáččat , dahje sii geat ollásit ledje dáččaluvvan , galge beassat (oasttit)¢(oastit) eatnama .



Dát " eavttut " ledje ahte dušše dárogielagat galge beassat eatnama (oasttit)¢(oastit) .



Isak Saba dovddahii čiekŋalis vuostehágu ja suhtu mearrádusaid vuostá ja jearai sámegieláviissas Sagai_Muittalægje ahte ii go giettis šattale rássi seammá bures , humašivččii dál dárogiela vai sámegiela , ja ii go doallánivčče dása go sápmelaččat galget (oasttit)¢(oastit) eatnama mii doložis juo lea leamaš sin iežaset ?



Livčče sáhttán buorebut bivdit guoli , ee. jus olbmuin livččii ráđđi (oasttit)¢(oastit) bivdoneavvuid .



Sii oaivvildedje nuhtiid váldit buot guliid , ja go dušše riggát nagodedje (oasttit)¢(oastit) dáid bivdoneavvuid , balle gefiid šaddat heađi gillát .



Lossat geasehit suinniid Joahkonjárgga orohat olbmot eai biego go šaddet (oasttit)¢(oastit) lassi biebmu .



Vudjet beaivvi Álttávuonain ii sáhte šat (oasttit)¢(oastit) bensiinna danin_go áidna bensiidnagávpi Stuora Ristamuornjággas heaittihuvvui .



Ja jus ieš galgá vuodjit fatnasiin (oasttit)¢(oastit) bensiinna - de geavaha 40-50 littara bensiinna dušše mátkái .



Nissonvuovdin ovddida maid heajos oainnu nissonolbmuide , namalassii dakkár oainnu ahte nissonolbmot leat dego eará ge gálvu maid sáhttá vuovdit ja (oasttit)¢(oastit) , ja eai leat oba olbmot ge .



- Mii diehtit gili olbmot mannet eará báikkiide gávppošit gálvvuid maid muđui sáhtášii dáppe (oasttit)¢(oastit) .



Ruđain galget sii (oasttit)¢(oastit) sámi stohkosiid Hámmerfeasta buohccivissui - mánáidossodahkii .



Buohkat ledje gávdnan biktasiid dahje eará dávviriid máid hálidedje (oasttit)¢(oastit) .



Mánáidgárddis lei maid káfeja gos oaččui (oasttit)¢(oastit) gáfe ja varas gáhkuid .



Sii geat leat váillahan sámegiel sálmmaid , galggaše áinnas dán CD (oasttit)¢(oastit) .



- Mii dis deatnulaččain váilu , go nissonolbmuid šaddabehtet (oasttit)¢(oastit) , ja sámit leat mielde vuostálastemen sámiid vuoigatvuođaid ?



Haddi dušše 69.000,- jus mearridat jođanit (oasttit)¢(oastit) .



Vuolggat olbmuid dáppe eret vai besset mannat giliide (oasttit)¢(oastit) alcceseaset borramuša .



» De sii mearridedje (oasttit)¢(oastit) láirálihttedahkki bealddu daiguin ja geavahit dan vierrásiid hávdebáikin .



Vuolggat olbmuid dáppe eret vai sii besset mannat lagas dáluide ja báikkiide (oasttit)¢(oastit) alcceseaset borramuša .



» Sii dadje sutnje : « Galgat ba mii (oasttit)¢(oastit) láibbi guovttečuođi denara ovddas , vai sii besset boradit ?



» Su máhttájeaddjit ledje mannan gávpogii (oasttit)¢(oastit) borramuša .



Danne_go ruhtabursa lei Judasa hálddus , muhtumat gádde ahte Jesus dáhtui su mannat (oasttit)¢(oastit) daid maid sii dárbbašedje basiide , dahje addit juoidá gefiide .



» Muhto Biehtár dajai sutnje : « Lehkoset du ruđat ja don garuhuvvon jos oaivvildat ahte sáhtát (oasttit)¢(oastit) Ipmila attáldaga ruđain !



Sálteluvvosa gávdná (oasttit)¢(oastit) apotehkas .



Dákkár dálkasat gávdnojit (oasttit)¢(oastit) reseaptahaga iige galgga geavtit guhkit go logi beaivvi maŋŋálaga .



Vuogas pumpo gávdno (oasttit)¢(oastit) apotehkas .



Golggosbuhttehusa mánáide gávdná (oasttit)¢(oastit) apotehkas .



Ovttaskas sáhttá válljet (oasttit)¢(oastit) dan divrasit dálkasa mii lea reseaptas , muhto dalle ferte máksit gaskaearu ieš , dat ii gullo allagollosuoji vuollái .



Olugo oažžu (oasttit)¢(oastit) gearddiinis ?



Sáhttá (oasttit)¢(oastit) stuorit meari go ovtta váldima hávil , muhto dalle ferte máksit olles hatti dan mearis mii manná badjel golmma mánu geavaheami .



gárvvut ledje olbmuin ovdal_go sáhtte mannat buvdii (oasttit)¢(oastit) biktasiid ja ovdal_go šibihat ( ullu ).



Ruoktot jođus , bisánin (oasttit)¢(oastit) lákcajiekŋakássa muhtin láibbohagas .



Jagi 1902 ásahedje njuolggadusaid , maid mielde stáhta eatnamiid sáhtte (oasttit)¢(oastit) dušše dat , geat máhtte lohkat ja čállit dárogiela.28 Sáhttitgo mii leat sihkkarat , ahte sosiáladarwinisma ii vuhtton jagi 1897 duomus ?



Dát daddjo maiddái čujuhanmearrádusaid § 3:s , gos lassin lea aiddostahtton ahte " Ávkeávdnasiid lastamuorain áidestoalppuide , hášestávrráide jna. ferte (oasttit)¢(oastit) dábálaš vuogi mielde .



goahccemuorraávdnasiidda iige lastamuorraávdnasiidda earágo boaldámuššii leat nu stuorra geavatlaš mearkkašumi dál , ja ássit orrutge eanaš dohkkehan ja čuvvon geavada ahte ferte stáhtas (oasttit)¢(oastit) dákkár ávdnasiid iešgoasttadussii .



Juohkehaš áigu , dadjá Leansmánni , dovddahit , ahte Geassesadji Dárbbašuvvo Ássiide , ja ii sáhte leat Kommišuvnna Oaivil , ahte sii galgat (oasttit)¢(oastit) dasa Vuoigatvuođa .



1964-lága § 17 attii departementii lobi mearridit ahte dihto guovlluin gos guollebivdu álgovuorus lei luđolaš § 16 mielde , fertii (oasttit)¢(oastit) oaggungoartta bivdin dihte .



" Jus Mátkkálaš váldá Vuovddis dahje Eatnamiin , maid dárbbaša ja ii sáhte (oasttit)¢(oastit) , nu ahte sáhttá divvut Vuodjin-Reaiddus dahje dan , maid muđui dárbbaša iežas Johtimiidda ; dahje jus muhtun áiddehis Báikkis omarda dahje čoaggá Ruohttasiid , maid son Dasttán borrá dahje luonddu Murjjiid dahje Liđiid , dahje čuohppá luonddu Urtasiid Ruohttasiid , ii



Jus eiseválddit eai čuovo caggangáibádusa dahje ii sáhte caggat beaktilit govttolaččat , sáhttá opmodaga gáibidit lonistuvvot § 18 mielde , namalassii ahte fylkkagielda ferte dan (oasttit)¢(oastit) .



Ođđa eanaeaiggádat Finnmárkkus ožžo čujuhuvvot dahje (oasttit)¢(oastit) eatnamiid gonagasas dahje stáhtas .



máŋggosgirjjiin ja eará Čáhcesullos eanavuovdinkantuvrra arkiivvas ja Stáhta vuvddiid direktoráhta arkivvas , vánit geavahuvvojedje eanavuovdinláhka ja njuolggadusat biehttalit sámiid eatnamiid (oasttit)¢(oastit) , hálle dal sii dárogiela vai eai .



" Beroškeahttá masa dás čujuhuvvo leat liikká Finnmárkku dilálašvuođat - nu mo dán áigái leat - departemeantta oaivila mielde - ja dasa lea lávdegotti eanetlohku ovttamielas - menddo garra ja lossa merradus čađahit bissovaš njuolggadussan , ahte sii dušše galget beassat (oasttit)¢(oastit) stáhta eatnamiid Finnmárkkus , geat leat dárogielhállit .



Departemeantta dáid gažaldagaid ovddeš oainnu mielde , duostat vuollegašvuođas muitalit , ahte boahttevuođasge berre hálddahus luđolaččat juohke háve mearridit , geat norgga stáhtaborgáriin eanavuovdinnjuolggadusa olis berrejit oažžut (oasttit)¢(oastit) eatnamiid stáhtas .



Danin fertii 1800-logu Davvi-Norgga stuorámus industrifitnodat , Gávvuona veaikedoaimmahat , Eŋglánddas (oasttit)¢(oastit) báktečina .



Oainnat guldaleaddji - dákkár virgenissoniidda duddjoma okta somámus bargguin lea plánet maid buot áigu duddjonkurssas goarrut ja dasto daid plánaid mielde (oasttit)¢(oastit) ávdnasa - láđđi , báddiid ja árppuid .



Lei oainnat nu ahte dalle dolin eai gávdnon rámbuvrrat gos biebmu dušše sáhtii (oasttit)¢(oastit) , ferteje ieža luonddus ohcat dan maid áigo borrat .



Go guolggat hirrágohtet , de lea áigi (oasttit)¢(oastit) ođđa gustta .



1902 dušše dárogielagat besse (oasttit)¢(oastit) eatnama



– In livčče galgan dán (oasttit)¢(oastit) .



– Sáhtte go (oasttit)¢(oastit) ?



– Boahtte jagi go konfirmeren , de áiggun (oasttit)¢(oastit) skohtera .



Norga geahččalii luohpat nuortalaččaid vuoigatvuođain Norgga bealde ja jagi 1925 Báhčaveaji nuortalaččat masse buot vuoigatvuođaideaset Norgga bealde , go Norga dagai Suomain soahpamuša (oasttit)¢(oastit) nuortalaččaid luossavuoigatvuođaid .



Dáid dokumeanttaid vuolggasadjin leat olbmuid ohcamušat beassat (oasttit)¢(oastit) dahje láigohit eatnamiid .



Kapteaidna mii jođihii eananmihtideami , lei sádden girječálli Kárášjohkii doalvut ja viežžat poastta ja seammás vel (oasttit)¢(oastit) niestti .



Muhto jus áigot (oasttit)¢(oastit) ollu bensiinna , de eai čáhkket lihtiid biilii .



Lastamuorraávdnasat nugo áidestoalpput , hášestávrrát jna. leat ássit ferten (oasttit)¢(oastit) dábálaš vuogi mielde .



halli galgá veahkehit olbmo sirdit viessogálvvuid lanjas latnjii ( ja hárjehallat illatiivva ) , ja minatiivva ja akkusatiivva go muitala maid háliida (oasttit)¢(oastit) .



Mus ii leat bivdolohpi , dan ferte geasnu eiseválddis (oasttit)¢(oastit) , čilgejin sutnje , ja nu fertejin muitalit sutnje ahte mis duođas eai leat gal makkárge vuoigatvuođat , eaihanjo dan olis go leat sámit ja álgoálbmogat .



Dan dihte lei dát álbmot hui rašši go lonohallandilálašvuođat rievddadedje guoli ja ealiheapmái dárbbašlaš gálvvu dáfus máid (oasttit)¢(oastit) šadde - dahje nuppiin sániin hui rašši heajos guollehattiid áigge .



Čuovgga eai dárbbašan (oasttit)¢(oastit) .



Ii vel viđasiessaha ge lean oktiige veadjemeahttun (oasttit)¢(oastit) .



Go eallu lea viessošiljus , de ii leat atnu divrras skutteriidda - ja ii dárbbaš divrras bensiinna ge (oasttit)¢(oastit) .



Mánáidgárddit Guovdageainnu suohkanis leat čoaggigoahtán ruđaid dan váste ahte (oasttit)¢(oastit) sámi stohkosiid ja girjjiid Hámmerfeasta buohccivissui - mánáidossodahkii .



Mánát beroštit earáin Mánáidgárddit Guovdageainnu suohkanis leat čoaggigoahtán ruđadan váste ahte (oasttit)¢(oastit) sámi stohkosiid ja girjjiid Hámmerfeasta buohccivissui - mánáidossodahkii .



» Sii vástidedje : « Eai han mis leat eanet go vihtta láibbi ja guokte guoli , jos juo ieža eat manaše (oasttit)¢(oastit) borramuša buot dáidda olbmuide .



Go Jesus geahčastii ja oinnii ollu olbmuid boahtimin su lusa , de celkkii Filipii : « Gos mii (oasttit)¢(oastit) láibbi , vai dát buohkat oččošedje borrat ?



Ovttaskas ii oaččo (oasttit)¢(oastit) vaikko man olu allagollosuoji siste .



Mearri man oažžu (oasttit)¢(oastit) galgá leat dárkkuhuvvon bistit 90 beaivái , dat mearkkaša sullii golbma mánu .



Bivdán earáid (oasttit)¢(oastit) vuola du ovddas ?



Ollu daid šattuin ja ruotnasiin maid mii (oasttit)¢(oastit) buvddain , bohtet Rogalánddas .



Dávjá gullá olbmuid váidaleamen mo girjjit leat nu divrasat ahte dáid ii suite (oasttit)¢(oastit) .



Mii (oasttit)¢(oastit) ođđa !



Vejolašvuohta (oasttit)¢(oastit) eatnama čadnojuvvui oktii dárogiela hálddašemiin ja geavahemiin .



Maŋŋil sirdima stáhtii leat olbmot beassan sullos (oasttit)¢(oastit) stáhtas opmodagaid , ja eará mii sirdima čuovui lei ahte ásahuvvui ortnet mii attii Láhpi sullo ássiide sierra oktovuoigatvuohta čoaggit luomevaljiid doppe .



Suohkan galga doaimmahit doappar hálddašeami juogo iežas doaimma bakte dehe (oasttit)¢(oastit) doapparhálddašeami olggobealde ovttastusas .



" jus šadde nu jábálažžan , oažžut dan , nugo Máddin Norggas , (oasttit)¢(oastit) Odelii ja Opmodahkan ; ...



Deanu Šalddis lea leamaš juo bearjadaga rájes márkanat gos sáhttát vaikke maid (oasttit)¢(oastit) .



Dán girjji gal rávven buot váhnemiid ja earáid (oasttit)¢(oastit) geat barget mánáiguin ja nuoraiguin maiddái olggobealde skuvlla .



» Muhto jierpmálaččat vástidedje : « Eat atte , ii leat doarvái olju sihke alcceseamet ja didjiide ; mannet baicca gávpeolbmá lusa (oasttit)¢(oastit) !



( 3 ) Fiermmis sáhttá maid (oasttit)¢(oastit) dávviriid ja sáddet poastta .



Lea sápmelačča luonddu vuostá (oasttit)¢(oastit) luopmaniid , sarrekiid ja joŋaid .



– Lea divrras (oasttit)¢(oastit) jáfuid , ja ruđat eai gahča askái .



Fágaskuvlaoahppu sihke ovdána ja rievdá (sákka)¢(sakka) .



Muhtun fágasurggiin lea geavaheddjiid lohku (sákka)¢(sakka) lassáneame , earret eará boarrásiidfuolahusas ja gárrendili fuola



– Mun suorganin hui (sákka)¢(sakka) go ožžon dien dieđu , ballagohten , ja jurddašin dieđusge ahte maid dat mearkkaša ja mo dat váikkuha mu boahtteáigái , muitala Rørbakk .



Haddi mii mákso badjeolbmuide bohcco ovddas , lea (sákka)¢(sakka) njiedjan maŋimuš jagiid .



Son lohká iežas giitevaš go oahpaheaddjit nu (sákka)¢(sakka) áŋgiruššet mánáid beroštumiin ja rivttiin , muhto lohká maid šállošahttin go fertejit rahčat oažžut vejolašvuođa oahpahit mánáid buoremusat lágiin .



Son muitala ahte olmmoš gii duostá cuiget amas olbmo máná dán áigge garuhuvvo (sákka)¢(sakka) .



Geasuhii mu nu (sákka)¢(sakka) , ja ii de lean eará go ieš mannat siidii álggážit , lohká son preassadieđáhusas .



Mun (sákka)¢(sakka) imaštalan go Olli spealla ná alla politihkalaš spealu dán áššis .



Dalle oainnat BB (sákka)¢(sakka) deattuhii gulahallama ja proseassa , eai ge nu beroštan politihkalaš sisdoalus .



Mii (sákka)¢(sakka) šállošat go Egil Olli lea jorahan ášši siskkáldas njuolggadusaide go dan vuođul lea divvon kabineahttagažaldaga áššis , cealká Sámedikki opposišuvdnajođiheaddji , Aili Keskitalo ( NSR ) .



Imaštan (sákka)¢(sakka) manin organisašuvnnat fallehit eamiálbmogiid nugo inuihtaid ja sápmelaččaid geat vižžet biepmu luonddus , muhto eai fallet iežaset biepmu .



Álggu rájes 20 jagi dás ovdal , lea lávdedáidda (sákka)¢(sakka) ovdánan Davvikalohtas .



Muhto balan (sákka)¢(sakka) ahte sámivuohta de hedjona .



Mátta-Norggas lassánit sámi vuorrasat (sákka)¢(sakka) .



Kimme illudii (sákka)¢(sakka) dasa .



Guttorm Utsi ballá (sákka)¢(sakka) árbevirolaš sámi duodji sáhttá jávkat 10 jagi geahčes Deanus jos dasa ii dahkkut miige .



– Bargiidbellodat doarjjui Sámi allaskuvlla plánaid ahte dat šaddá eamiálbmot universitehta boahtteáiggis ja go dat ođđa visti boahtá vel atnui , de addá dat (sákka)¢(sakka) buoret bargovejolašvuođaid , čilgii Helga Pedersen .



Sámedikki ja Finnmárkku fylkadikki ovttasbargu lea (sákka)¢(sakka) buorránan dan maŋemus jagi , lohkába Sámediggeráđi lahttu Jørn Are Gaski ja Finnmárku fylkasátnejođiheaddji Runar Sjåstad .



Maŋŋel dan dajai Finnmárkku fylkka sátnejođiheaddji Runar Sjåstad ahte ovttasbargu gaskal Finnmárkku fylkka ja Sámedikki lea buorránan (sákka)¢(sakka) dan maŋemus jagi .



Árjja bellodaga Thoralf Henriksen rámpostii ahte sin bellodat lea (sákka)¢(sakka) ovdánan Mathis Hætta.



Go geahččat 2006 ja 2007 dietnasa ja goluid de oaidnit dan ahte Diamantboring Nord A // S lea (sákka)¢(sakka) ovdánan .



Kárášjoga riemut šállošit (sákka)¢(sakka) go Álttá nieida rockjoavku , Cyaneeda ii sáhte boahtit Kárášjohkii beassášlávvardaga konsertii .



Áltá IF lea (sákka)¢(sakka) buorránan maŋemus jagi .



Son illudii (sákka)¢(sakka) go beasai suinna velá deaivvadit maŋŋá .



Nancy jáhka rekrutteren sámegieloahpahussii livčče buorránan (sákka)¢(sakka) jos dieđuid livčče lean álki gávdnat .



Son čilge maid ahte turisttat leat (sákka)¢(sakka) rievdan dan maŋemus áiggi .



– Lean (sákka)¢(sakka) beahtahallan , erenomážit go leat nu olu rahčan dáinna maŋimuš ohcamušain .



Dan dihte gozán olu guhkit , ja dovddan ahte mus lea (sákka)¢(sakka) eambbo energiija go dábálaččat .



– Ledjen hui (sákka)¢(sakka) illudan dan meallunmátkái , ja dál ges illudan Helsset mátkái vuolgit .



Davvi-Norgga universitehtabuohcciviessu šálloša (sákka)¢(sakka) go dákkár dilli lea badjánan ja vurdet ášši čovdojuvvot árračavčča .



Davvi-Norgga universitehta šálloša (sákka)¢(sakka) go muhtin pasieanttat leat šaddan badjelmeare guhká vuordit ovdal go besset iskkadeapmái dahje dikšui .



Dál lea dilli (sákka)¢(sakka) buorránan .



Son muitala ahte dát gal (sákka)¢(sakka) váikkuha muhtin ealgabivdiide , geain šaddá guhkit mátki heajos máđijaid mielde .



– Áidi buorida dili (sákka)¢(sakka) .



Sivvan gáržžidusaide lea go máŋga jogain lea luossa hivvodat unnon (sákka)¢(sakka) .



– Dan maid oaidnit lea ahte go dát olbmot geavahit giela beaivválaš eallimis , de sii ovdánit (sákka)¢(sakka) beaivvis beaivái .



Luondduviessu galgá (sákka)¢(sakka) viiddiduvvot , ja Ingebretsen geahčada ge iluin huksenplánaid dihtoris .



– Dál leat meahcceeallit nu (sákka)¢(sakka) lassánan , sihke geatkkit ja albasat , ja nu dieđus šaddá maid veahá guođoheapmi , lohká John Mathis .



Olav lei dávjá (sákka)¢(sakka) ovddabealde min earáid ja jurddašii veahá stuorát go mii earát , min álbmoga boahtteáiggi birra .



Leifa lea (sákka)¢(sakka) váikkuhan sámerievttálaš ovdáneapmái ja ásaheapmái sámi ja riikkaidgaskasaš institušuvnnain .



Kárta lea (sákka)¢(sakka) unniduvvon duohtavuođa ektui .



Industriija lea (sákka)¢(sakka) čatnon vuođđoávdnasiidda , nu ahte dat leamaš áiggiid čađa hui molsašuddi ja otne ii leat áktánas industriija Romssas .



hárdán nu (sákka)¢(sakka) ahte Ivvár lei garrasit suhttan ja bálkestan stuolu Piera maŋŋái .



Dás lea (sákka)¢(sakka) man láhkai mii olbmot hábmet duohtavuođa - giellageavahemiin .



Maŋimuš 50 jagi lea Isláma (sákka)¢(sakka) viidánan maiddái Eurohpás , Usas , Mátta-Amerihkás ja Australias .



Dat mearkkaša ahte Arktisa jiekŋa lea hui rašši , ja sáhttá oalát jávkat jos atmosfæra temperatuvra lieggana menddo (sákka)¢(sakka) .



Muhtimat ribahit menddo (sákka)¢(sakka) gávppašit sihke bálvalusaid ja gálvvuid .



Máŋgasat eahpidit (sákka)¢(sakka) leago ON:s ja buot fiinna soahpamušain iešalddiset mihkkige ávkki .



Guovdageaidnu lei dalle álggo rájes juo deaddán Nordlysa (sákka)¢(sakka) maŋosguvlui ja lei Anders Eivind Eira gii 16 mehtera čiegas bážii spáppa njuolgga moallačihkii .



Balan maid (sákka)¢(sakka) ahte mii Norggas speallagoahtit vel eambbo , lohká Lill-Tove .



Searvvi bargu lea ain menddo (sákka)¢(sakka) ideálistadoaimmaid duohken.



Mun ja mu eamit illudetne (sákka)¢(sakka) go besse oasálastit din ođđa sámi kulturgoavddáža.



- Mii ánssášat dáid ruđaid , mii leat gillán nu (sákka)¢(sakka) ja ii oktage eará leat oččodan dáid ruđaid Sápmái , earret mii , lohká son NRK Sámi Radioi .



Árbevirolaš ealáhusat leat (sákka)¢(sakka) deddojuvvon servodaga bealis muđui .



Beare (sákka)¢(sakka) son hállá .



Guovdageaidnu ja Kárášjohka leat (sákka)¢(sakka) earaláganat go muđui eará guovllut dán riikkas , danin go dadjat juo buohkat doppe ipmirdit ja hupmet sámegiela , ja danin go sámegiella geavahuvvo eanas báikkiin ja juohkelágan dilálašvuođain , vaikko vel iešguđet dásis .



Dolká gal Son dovddaha ahte muhtomin sáhttá dolkat dikki ollesčoahkkimis , jus menddo (sákka)¢(sakka) hállagohtet seamma áššiid , ja doidet daid ovddos maŋos .



Ale dál beare (sákka)¢(sakka) hála .



Ii dál beare (sákka)¢(sakka) hállat !



Ii dál beare (sákka)¢(sakka) hála .



Datte eai buohkat leat oskkolaččat dahje sii eai datte nu (sákka)¢(sakka) beroš oskkolašvuođas , muhto ollugat čuvvot risttalaš árbevieruid .



Go Athalie ii leat barggus dahje mánástallamin , de liiko son lihkadit , tuvrraid váccašit ja ustibiiguin ovttastallat , ja son muitala maid iežas hui (sákka)¢(sakka) liikot čakčaáigái .



Dál ii loga iežas vuos nu (sákka)¢(sakka) plánen maid geassit áigu .



Ikarosbálkkašupmi lea ruoŧa beakkáneamos journalistihkabálkkašupmi , muhto dát ii leat gal beare (sákka)¢(sakka) váikkuhan redaktevrii .



Jus šibitboandda biebmá gusaid jierpmálaččat , de eai buoiddo gusat nu (sákka)¢(sakka) , lohká Løken .



– Mus ii leat buorre dovdu dál , dovddahii Eliassen ja balai (sákka)¢(sakka) gili skuvllaid boahtteáiggi dihte .



Eai leat árvvoštallan Boazodoallostivra ii leat vel árvvoštallan makkár fálaldagat berrejit leat , muhto Johansen lohká iežas oainnu dasa nu go ovdamearkka dihtii doalahit heaitinortnega ja bajidit doaibmadoarjaga sidjiide geat eai heaitte , muhto válljejit bargat boazodoaluin váikko (sákka)¢(sakka) šaddet geahpidit ealuidis .



Dattege ii leat dábálaš ahte ná (sákka)¢(sakka) čuohcá eaŋkilolbmuide .



Dattege ii leat dábálaš ahte ná (sákka)¢(sakka) čuohcá eaŋkilolbmuide .



DIVVU SKOHTERA : Skohteris Hánsa goavddis áibmoráiggiid bidjala gitta teippain vai muohta ii boađe nu (sákka)¢(sakka) mohtorii .



Skohteris son goavddis áibmoráiggiid bidjala gitta teippain vai muohta ii boađe nu (sákka)¢(sakka) mohtorii .



Mii máilmmiid, orui dego su (vuosttáš)¢(vuosttaš) áhkká, Tonetta?



Rune Mikalsen lohká ahte lea kvalitehta mii mearrida galgá go lihkostuvvat Englánddas, muhto lea gelddolaš oaidnit movt dat (vuosttáš)¢(vuosttaš) guollefievrredeapmi girdiin lihkostuvvá.



Girjelágádus čállá ahte dá lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) ollislaš girjjálašvuođa historjá girji.



Girjjis lea namma Mu (Vuosttáš)¢(Vuosttaš) sátnegirji/Min første ordbok.



Sámi (vuosttáš)¢(vuosttaš) filbmaneavttár.



Vuosttáš programma gullo vuosárgga 19.beaivve.



Šálloša Søderholm (vuosttáš)¢(vuosttaš) táhpa.



Váldokonklušuvdna lea ahte Sámediggi (vuosttáš)¢(vuosttaš) vuorus sávvá lagat formaliserejuvvon ovttasbarggu sihke Romssa museain ja Norlándda fylkkagielddain báktedáidaga láhčima , seailluheami ja gaskkusteami hárrái .



Dat mearriduvvui Stuorradikkis 2004:s ahte dat galggai jotkojuvvot rievdatkeahttá (vuosttáš)¢(vuosttaš) oassin sihke OM06:as ja OM06S:as .



Ovdagoddi lea čoahkkimis 12.05.2005 sirdán ruđa maŋemus namuhuvvon prošeavttas nu ahte (vuosttáš)¢(vuosttaš) namuhuvvon prošeakta dál lea ollásit ruhtaduvvon ja biddjon johtui .



- Njuolggadusat berreše čállojuvvot eambbo positiivalaččat , nu go omd. (vuosttáš)¢(vuosttaš) čuokkis .



Tema (vuosttáš)¢(vuosttaš) čoahkkimis lei olmmošvierru , givssideapmi , billisteapmi .



Girji Soagŋu , mas leat noveallat , bođii 1971 , ja lei (vuosttáš)¢(vuosttaš) sámegiel girji maid nisu lea čállán .



Kirsti Paltto lei Sámi Girječálliid Searvvi (vuosttáš)¢(vuosttaš) jođiheaddji 1979 rájes .



Ođđa teakstaoassi kapihttalii 8 Birasgáhtten ja kultursuodjaleapmi , teakstaoassái Minerálat , maŋŋá (vuosttáš)¢(vuosttaš) teakstaoasi :



Bearráigeahččanlávdegoddi lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) jahkebealis geavahan áiggis lávdegotti njuolggadusaid ja doaimmaid dovddiideapmái .



Čoahkkingirjji čállit : Inga Margrethe Eira // Ellen Aina Eira 141 siidu 309 siiddus Lasáhus teakstaoassái , maŋŋá (vuosttáš)¢(vuosttaš) linjá : Boazodoalu árbevirolaš vuoigatvuođat ja boares vierut galget nannejuvvot .



Sámediggi bivdá 2012 (vuosttáš)¢(vuosttaš) njealjádasjagis áššin gos Sámedikki doaibmabijuid juolludeamit biddjojit dáid prinsihpaid vuođul mat bohtet ovdán dán bušeahttačállosis .



Sámediggeráđđi lea 2012 ovddas máksán (vuosttáš)¢(vuosttaš) oasi guovttegielalašvuođadoarjagis suohkaniidda ja fylkkasuohkaniidda ja doaibmadoarjaga sámi giellaguovddážiidda .



Okta dain (vuosttáš)¢(vuosttaš) skuvllain davvin .



Ođđa (vuosttáš)¢(vuosttaš) kuvlačuokkis Nannet orohagaid kapasitehta ja gelbbolašvuođa energiijahuksemis



Dát proseassa lea bisánan oalát , vaikko ráđđehus stuorradiggedieđáhusas sámepolitihka birra 2008:s dajai ahte láhččojuvvojit fásta čoahkkimat finánsaministariin , stáhtaráđiin mas lea ovddasvástádus sámi áššiin ja Sámedikkis ovdal go ráđđehus doallá (vuosttáš)¢(vuosttaš) bušeahttakonferánssas , ja ahte ráđđehus áigu bovdet Sámedikki konsultašuvnnaide dán lágan bušeahttaáššemeannudanvugiid ráhkadeami oktavuođas .



12.09.14 beaiváduvvon gohččun evttohuvvon áššelisttuin , prográmmain ja sárdnunáiggiin dohkkehuvvo Ođđa ášši 32/14/32 biddjojuvvo áššelistui ja meannuduvvon (vuosttáš)¢(vuosttaš) áššiin bearjadaga 10.10.14



” ( Gielddain mat eai gula sámegielaid hálddašanguvlui , muhto gos ásset sápmelaččat , lea liikká geatnegasvuohta (vuosttáš)¢(vuosttaš) ja nuppi lađđasa mielde fuolahit ahte sámi geavaheddjiid ja pasieanttaid ovddasteaddjit guldaluvvojit gieldda dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusa hábmema oktavuođas ) ( Prop. 91 L ( 2010–2011 ) Stuorradikki proposišuvdna ( evttohus láhkamearrádussan ) Láhka gieldalaš dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusaid jna. birra .



Dasa lassin árvaluvvo várra ovttasbargošiehtadus gaskal Álttá suohkana ja Sámedikki (vuosttáš)¢(vuosttaš) jahkebealis 2015 .



Norgga báŋku lea mearridan ahte 2017:s almmuhuvvo 20 ruvnnu minta mas erenoamážit čalmmustit sámi (vuosttáš)¢(vuosttaš) riikačoahkkima 100-jagi ávvudeami .



Sámediggeráđi lahttu Vibeke Larsen oassálasttii sešuvnna (vuosttáš)¢(vuosttaš) vahkkui .



Válga vuosttaš Sámediggái čađahuvvui čakčamánus 1989 , ja Gonagaslaš majestehta Gonagas Olav V rabai (vuosttáš)¢(vuosttaš) Sámedikki golggotmánu 9. b. 1989 Kárášjogas .



Sámedikki presideanta Aili Keskitalo deaivvada bearjadaga 17.10.14 ođđanammaduvvon sámi giellalávdegottiin sin (vuosttáš)¢(vuosttaš) čoahkkimis Oslos .



Munnje lea lunddolaš searvat lávdegotti (vuosttáš)¢(vuosttaš) čoahkkimii .



Ovddit jagiin lea juolluduvvon 150 000 ru prošeavtta (vuosttáš)¢(vuosttaš) oassái .



Sámedikki presideanta Aili Keskitalo deaivvada bearjadaga 17.10.14 ođđanammaduvvon sámi giellalávdegottiin sin (vuosttáš)¢(vuosttaš) čoahkkimis Oslos .



Tabealla 6.7 Oahppit* geat álge joatkkaskuvlii (vuosttáš)¢(vuosttaš) ceahkkái čakčat 2007 , makkár stáhtusdási oláhedje maŋŋil vihtta jagi joatkkaskuvlaoahpu , studeantasuorgi ja sohkabealli .



Oahpahusprográmma Joatkkaskuvllas (vuosttáš)¢(vuosttaš) ceahkis ja sohkabealli Oahppit oktiibuot Nagodan oahppo- dahje fidnooahppogelbbolašvuođa** Ii nagodan oahppo- dahje fidnooahppogelbbolašvuođa



Govain 18 a ja 18 b čuovvovaš siiddus čájehuvvo biiriid mielde juhkkojuvvon válgaoassálastin dan viđa (vuosttáš)¢(vuosttaš) sámediggeválggain .



Dan guovtti (vuosttáš)¢(vuosttaš) áigodagas čájeha tabealla 13 , ahte dievdoolbmot , geat orrot SED guovllus , ja geain lea dušše vuođđoskuvla dásis oahppu , ožžo unnit sosiálaveahki , go dievdoolbmot olggobealde guovllu .



Bohtosat , maid dán kapihttalis muitalit , leat oassin dutkama (vuosttáš)¢(vuosttaš) oasis “ Gilis gávpogii ” .



Bohtosat , mat dán kapihttalis čájehuvvojit , leat oassin (vuosttáš)¢(vuosttaš) ceahkis guorahallamis ( surveyen ) Gilis gávpogii .



Gáldu : Oahppostatistihkka , Statistihkalaš guovddášdoaimmahat Tabealla 9.7 Oahppit* geat álge joatkkaskuvlii (vuosttáš)¢(vuosttaš) ceahkkái čakčat 2009 , makkár stáhtusdási oláhedje maŋŋil vihtta jagi joatkkaskuvlaoahpu , studeantasuorgi ja sohkabealli .



1969 ásahuvvui (vuosttáš)¢(vuosttaš) sámi mánáidgárdi Guovdageidnui .



Unnavieljaš oaidná go stuorravielja rohtte eallimis (vuosttáš)¢(vuosttaš) guoli gáddái , Soai leaba guktot hui movtta …



Eahketdoaluin gehččiid beroštahtii Maxida Märak , guhte lei (vuosttáš)¢(vuosttaš) háve lávddi alde Suoma bealde .



Dat lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) sivva , čilgegoahtá historihkár Steinar Pedersen ja joatká :



Girjelágádus čállá ahte dá lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) ollislaš girjjálašvuođa historjá girji .



Muhto Hugo bártidii motuvrrain maŋŋel (vuosttáš)¢(vuosttaš) heata .



Iskkadeapmi mii lea dahkkon olbmuid gaskkas lohket eanas ahte bargovejolašvuođat ja bálká lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) ágga manne fárret .



Ledjen juo vuoitán daid guokte (vuosttáš)¢(vuosttaš) “ heata ” .



Scanfish eksportahoavda Rune Mikalsen lohká ahte lea kvalitehta mii mearrida galgá go lihkostuvvat Englánddas , muhto lea gelddolaš oaidnit movt dat (vuosttáš)¢(vuosttaš) guollefievrredeapmi girdiin lihkostuvvá .



Mii máilmmiid , orui dego su (vuosttáš)¢(vuosttaš) áhkká , Tonetta ?



Dát lei (vuosttáš)¢(vuosttaš) mátki sus Kárášjohkii , muhto doaivu ieš ahte doaivumis ii lean maŋimuš mátki deike .



Áhčči ii ipmir Dá šaddá (vuosttáš)¢(vuosttaš) háve go Marita fárre eret ruovttus .



Historjjálaš Dievdduid finála lei dáhpáhusvalljot go Náššá ja Arasborvárri (vuosttáš)¢(vuosttaš) háve ledje finálii beassan .



Mii leat leamaš Ruoššas ja doppe sii geavahe Ruošša militearabiktasiid ja lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) háve go mii vásihit ahte olbmot leat ná reageren , muitala son .



Dá lei (vuosttáš)¢(vuosttaš) háve go mun maid čuojahin joavkkus .



Riikajoavku veahá balus Eira muitala čiekčama álggus dovdon ahte nieiddat ledje veahá balus go lei sin (vuosttáš)¢(vuosttaš) čiekčan .



Stuorra vuordámušat Sámi nissoniid riikajoavkku čiekčit ledje movttegat go nu bures manai (vuosttáš)¢(vuosttaš) čiekčan , muitala Mikkel Isak Eira , ja lohká sin ballat bearjadaga šaddat garraset , go nieiddat deaivvadit Piteå IF joavkkuin .



Beaivváš Sámi Teáhteris leage ihttin lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) čájálmas " 1852 " bihtás , Guovdageainnus .



– Lea imaš ahte ádjánit máŋgga jagi rehketdoaluin , dadjá Hætta , gii lei (vuosttáš)¢(vuosttaš) jođiheaddji Sámi Searvvis 30 jagi áigi .



Buohkat gávdnoje viesu (vuosttáš)¢(vuosttaš) etášas .



– Mun málegohten go ledjen logi jahkásaš go eatni ostii munnje mu (vuosttáš)¢(vuosttaš) máladávviriid , muitala Sunna .



Sámi riikkajoavku bážii (vuosttáš)¢(vuosttaš) moala go čievččai Provence joavkku vuostá , muhto vuoittahalle loahpalaččat 1-2. – Mii álggiimet čiekčama bures , mis lei buorre leahttu spealus , muhto fámut nohkkoje ja eat šat nagodan čiekčat doarvái bures , logai Sámi riikkajoavkku hárjeheaddji Isak Ole Hætta maŋŋel disdat eahkeda čiekčama .



Buorre álgu Sámi riikkajoavkku kapteaidna Jan Egil Brekke lei goalmmádin maŋemus čiekči guhte guoskkai spábbii ovdal go Sápmi bážii (vuosttáš)¢(vuosttaš) moala .



Rukses goarta Provence čiekči Enais Hammoud bážii 1-1 moala loahpageahčen (vuosttáš)¢(vuosttaš) vuoru .



Sámi riikkajoavkku njunuščiekči Svein Ove Thomassen coahkkalit golbma moala Sápmái moatti minuhtas (vuosttáš)¢(vuosttaš) vuoru álggus .



Vuite bronsa Provence (vuosttáš)¢(vuosttaš) čiekči bážii badjel moala ja Sápmi lei vuoittubeale .



Duorastaga lei (vuosttáš)¢(vuosttaš) čájálmas Márkomeanuin ja čájálmas lei mu mielas buorre .



SomBy ii lean njunuš sajis gilvvus ovdal go maŋemus jurymiellahttu jienastii Sámi joavkku (vuosttáš)¢(vuosttaš) sadjái , muitala Sámi jurymiellahttu Brita Triumf .



Norgga stuorámus boazoorohaga jođiheaddji lea ilus go sin guovllus leat merken (vuosttáš)¢(vuosttaš) geatki Finnmárkkus .



Johan geahččala čállit buot statistihkaid cupa čiekčamiin , ja lea dahkan dan earet cupa (vuosttáš)¢(vuosttaš) jagis .



" Debut " - vahkku lea Romsa-studeanttaid jahkásaš tradišuvdna mii dán jagi álggi borgemánu 15. beaivvis ja bistá gitta sullii čakčamánu (vuosttáš)¢(vuosttaš) beaivái .



Dan jagi lea 45 jagi dan rájes go dat (vuosttáš)¢(vuosttaš) guokte sámegielat studeanttat álggiiga lohkat medisiidnaoahpu Bergenis .



Joavkkuideaset guokte (vuosttáš)¢(vuosttaš) čiekči deive moala .



Munno joavku šattašii (vuosttáš)¢(vuosttaš) nissonjoavkku mii searvá dán cupii , čilge Inger Johanne .



– Lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) dálvi go Magdalena searvvai čuoigamiidda , ja son gal liiko čuoigat .



Son lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) várrelahttu .



Nils Gaup filmmas Guovdageainnu stuimmiid birra lei Ruoŧas (vuosttáš)¢(vuosttaš) čájeheapmi mannan bearjadaga .



KaraRock lei Finnmárkku (vuosttáš)¢(vuosttaš) festivála mii lágiduvvui jagi 1978 ja -79:s .



KaraRock lei (vuosttáš)¢(vuosttaš) festivála dan áiggi go mun ledje nuorra , lohká nuorra festiválamanni dálle ja otná festivála lágideaddji Klemet Turi .



Seamma jagis lonuhii joavku nama ja gohčodišgođii iežas " Duolva Duottar " : in ja dalle ráhkadedje (vuosttáš)¢(vuosttaš) MP3-lávlaga maid



Máŋga nuora (vuosttáš)¢(vuosttaš) bargu lea geassebargu dahje bargu skuvlla friddjaáiggis .



Beaivváš Sámi Teáhteris leage ihttin lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) čájálmas " 1852 " bihtás , Guovdageainnus .



Jus bissu ii bávkket (vuosttáš)¢(vuosttaš) geahččaleamis , de sáhttá vaikko lummas bávkkehit , čilge Sara .



Duhát (vuosttáš)¢(vuosttaš) nama almmuhuvvojit juo beaivvi ovdal , vai Guovdageaidnu- ja Loabátlaččat besset ráhkkanit vuolgit Áltái válljet oaggunsaji ja jándora goas bivdá .



Ártni bážii (vuosttáš)¢(vuosttaš) moala , dakka maŋŋel ožžo Njulloslakkut 2 moala .



Vaikko Dorras bážii B-finála (vuosttáš)¢(vuosttaš) moala , de goitge vuittii Spalca álkit 3-1 .



Guovdageaidnulaš Ann-Solbritt Eira Logje čiekčá Álttá (vuosttáš)¢(vuosttaš) divišuvnna joavkkus ja lei ovdal sámecup čiekčamiid beassan sámi riikajovkui .



Álttá (vuosttáš)¢(vuosttaš) divišuvnna joavku čievččai dássálaga 1-1 Sandefjord vuostá sotnabeaivve .



Joavkku buoremus moallabáhčči Kjartan Finnbogason bážii 16 mettara cázus molli gaskamuttus (vuosttáš)¢(vuosttaš) vuorus .



Sandefjord lei buoremus (vuosttáš)¢(vuosttaš) vuorus ja boađus 0-1 bisttii vuoru lohppii .



Álggu (vuosttáš)¢(vuosttaš) vuoru Álttá oaččui friddjačievččasteami gaskašillju olgešbeale .



Su (vuosttáš)¢(vuosttaš) CD Gollegoallostat lea litna , buhtes pop .



Ihttin sotnabeaivvi lea Nils Mikael (vuosttáš)¢(vuosttaš) čiekčan Guovdageainnu joavkkus .



Mu (vuosttáš)¢(vuosttaš) mihttomearri spábbačiekčin lea vuoitit goalmmát divišuvnna Guovdageainnuin , loahpaha Hætta Hansen .



Dá lei (vuosttáš)¢(vuosttaš) háve go mun maid čuojahin joavkkus .



Lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) lávki prošeavttas , mas leat golbma ceahki ja oktiibuot lea 10 miljovdnasaš bušeahtta .



Dá (vuosttáš)¢(vuosttaš) háve go Siv Anja Mienna šattai norggameašttirin .



Vegard Braaten čievččastii Álttá vuoittu beallai čiekčama (vuosttáš)¢(vuosttaš) minuhtas , muhto Start čiekčit jorgale 1-2 bohtosii ja vuite čiekčama .



Dan jagáš (vuosttáš)¢(vuosttaš) sáddagis dehe premieres lea cha-cha-cha maid dánsejeaddjit galget danset , Mikkel lohka son gal lea ožžon dánsema varrii juo .



Mánnodaga addui Norgga (vuosttáš)¢(vuosttaš) mikronovealla čoakkálmas .



Lávvordaga diibmu 21:00 muittašit (vuosttáš)¢(vuosttaš) KaraRock mii lágiduvvui jagi 1978:s .



Sámediggi lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) oasis oččodit ovttasbargošiehtadusa Oslo gielddain .



Hawass dieđuid mielde soaitá dat gullan dronnet Seshseshet , gii lei gonagas Teti eadni ja son lei (vuosttáš)¢(vuosttaš) gonagas guđat dynastiijas



Dá son muitala mo su (vuosttáš)¢(vuosttaš) deaivvadeapmi oahpaheaddjirollain lei :



Lars Johan Vasara lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) sajis Guovdageainnu searvvegoddiráđi válggain .



Sámi searvvi jođiheaddji Carola Johansson sávvá ođđa ja oahpes spábbačikčiide bures boahtima Jiellevári sisčiekčan cupii " Allhelgona " mii lágiduvvo dán mánu maŋemus vahkkoloahpas golggotmánu 30 beaivvis gitta skábmamánu (vuosttáš)¢(vuosttaš) beaivái .



– Mun málegohten go ledjen logi jahkásaš go eatni ostii munnje mu (vuosttáš)¢(vuosttaš) máladávviriid , muitala Sunna .



TIL bártidii (vuosttáš)¢(vuosttaš) vuorus ja lei táhpabeale ovttain moalain .



Alf Johansen , Finnmárkku (vuosttáš)¢(vuosttaš) filbmajournalista lea dál gearggus ráhkadit filmma duhtameahttun sámiid birra .



Mánnodaga lei (vuosttáš)¢(vuosttaš) čájáhus « Ágon » bihttás , Les viesus , Guovdageainnus .



Buohkat gávdnoje viesu (vuosttáš)¢(vuosttaš) etášas .



Áltá (vuosttáš)¢(vuosttaš) divišuvnna nissonjoavku vuoittahalai 0-3 Lulli-Norgga Donn joavkku vuostá mannan vahkkoloahpas .



Jus Áltá livččii vuoitán dán čiekčama , de livčče goarpmastan (vuosttáš)¢(vuosttaš)divišuvnna ráiddu (vuosttáš)¢(vuosttaš) sadjái .



Jens Martin Mienna doaimmaha prošeavtta mii galgá buvttadit sámi (vuosttáš)¢(vuosttaš) animašuvdna spilla , " Sáivu " .



Álttá ovddeš hárjeheaddji Isak Ole Hætta lea oadjebas ahte su ovddeš oahppit bisuhit (vuosttáš)¢(vuosttaš) divišuvnnas – Jus nagodit vuoitit ovtta čiekčama vel , de gal bissot divišuvnnas



Su mielas lea ođđa hárjeheaddji lihkostuvvan bures iežas (vuosttáš)¢(vuosttaš) jagis .



Dá lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) stuora čoahkkin gos sámi viessu Romssa gávpogii digaštallo .



SomBy ii lean njunuš sajis gilvvus ovdal go maŋemus jurymiellahttu jienastii Sámi joavkku (vuosttáš)¢(vuosttaš) sadjái , muitala Sámi jurymiellahttu Brita Triumf .



– Lea imaš ahte ádjánit máŋgga jagi rehketdoaluin , dadjá Hætta , gii lei (vuosttáš)¢(vuosttaš) jođiheaddji Sámi Searvvis 30 jagi áigi .



Sørkjosen oaččui (vuosttáš)¢(vuosttaš) moala muhto Ártni Lunttat eai vuollánan , loahpas ožžo sii maid moala .



Dá lea Áltá (vuosttáš)¢(vuosttaš) Sámegielat luohkká.



Inge Ryan gii álgá Davvi-Trøndelaga fylkkamánnin golggotmánu dán jagi , lohpida ahte dát boahtá leat (vuosttáš)¢(vuosttaš) ášši mainna son bargagoahtán go álgá ođđa ámmáhii .



Ruoŧŧilaš Max Mackhè , Jämtlánddas eret , ilbmada su (vuosttáš)¢(vuosttaš) sámegiella CD dán geasi .



Loabága suohkana sátnejođiheaddji Viktor Andberg lea hui positiivvalaš go suohkan lea šaddan sámegiela hálddašanguovlun Golggotmánu (vuosttáš)¢(vuosttaš) beaivvi .



Mannan vahkkoloahpa lágidii Internašunála Čuoigan Lihttu ( FIS ) dán dálvvi (vuosttáš)¢(vuosttaš) ovttastus gilvalemiid Suoma Kuusamo báikkis .



Juhán Niillas Wigelius joatká gilvalit sámemeašttirgilvvuin gitta muhtun nagoda rivvet sus eret (vuosttáš)¢(vuosttaš) saji .



Albbasbivdu álggahuvvo boahtte jagi guovvamánu (vuosttáš)¢(vuosttaš) beaivvi ja bistá gitta njukčamánu 31. beaivái .



Ikte lei (vuosttáš)¢(vuosttaš) davvi riikkalaš fuođđobivdogáhtten čoakkalmas Østersundas , Jämtlandas Ruoŧas , maid Ruoŧa Jämtlandda leanastivra lágida , gosa davvi riikkaid Suoma- , Ruoŧa- ja Norgga meahccegáhttejeaddjit serve .



Duorastaga lei (vuosttáš)¢(vuosttaš) čájálmas Márkomeanuin ja čájálmas lei mu mielas buorre .



Ihttin lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) sotnabeaivi adveanttas ja dat mearkkaša juovllat lahkonišgohtet .



– Dieđusge lean hui rámis ja giitevaš go beasan juste Riddu Riđđus almmuhit iežan (vuosttáš)¢(vuosttaš) skearru mas okto čuojahan , lohká Rundberg , ja muitala ahte Riddu Riđđu mearkkaša sutnje hui ollu .



– Jus mii oaččut eanet logu Stuorradikkis de mii heaittihit Sámedikki máid doaivumis geavahat turistafitnodat doaimmaide , ammal hoteallan dahje boarrásiid vistin , lohká bellodaga (vuosttáš)¢(vuosttaš) nubbin njunošolmmái Per Sandberg .



Daid (vuosttáš)¢(vuosttaš) 15 jagi lei dušše lohpi oassálastit sykkelin .



Lean odne leamašan (vuosttáš)¢(vuosttaš) beaivve oahpaheames doppe .



Mii leat leamaš Ruoššas ja doppe sii geavahe Ruošša militearabiktasiid ja lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) háve go mii vásihit ahte olbmot leat ná reageren , muitala son .



Lea 20 jagi áigi go (vuosttáš)¢(vuosttaš) sátta sáddejuvvui Kárášjoga studios , dalá Sámi Álbmotallaskuvlla // Den Samiske folkehøgskolen .



Liikká besse guldaleaddjit gaskavahku , justte beaivvát ala 20 jagi maŋil (vuosttáš)¢(vuosttaš) sáddaga , gullat smávva ávvudeami radio sáddagis .



Golbma mánu lea juo gollan dan rájes go (vuosttáš)¢(vuosttaš) váidalanreivve čállui , ii mihkkege leat rievdan .



Maŋŋebárgga merkejuvvui Finnmárkku historjjá (vuosttáš)¢(vuosttaš) geatki GPS-čeabetbáttiin , ja " Scanlynx " prošeavtta jođiheaddji , John Odden , lea son guhte lea álggahan merkema .



Norgga stuorámus boazoorohaga jođiheaddji lea ilus go sin guovllus leat merken (vuosttáš)¢(vuosttaš) geatki Finnmárkkus .



– Dat leat dat (vuosttáš)¢(vuosttaš) sámi romána mii lea čállon , mii lea šaddan jietnateáhteriin .



Dievdduid finála lei dáhpáhusvalljot go Náššá ja Arasborvárri (vuosttáš)¢(vuosttaš) háve ledje finálii beassan .



Dat guokte (vuosttáš)¢(vuosttaš) Kauto Live festivála geasuhii ollu olbmuid , muhto diibmá ledje unnán geahččit .



Dát lei (vuosttáš)¢(vuosttaš) mátki sus Kárášjohkii , muhto doaivu ieš ahte doaivumis ii lean maŋimuš mátki deike .



Dá lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) mielddus maid Sámediggi almmuha , geassemánu 2010 .



Buot registrerejuvvon vearjjut ( (vuosttáš)¢(vuosttaš) vearju ) ja dehálaš oasit vearjjus galget leat FG-dohkkehuvvon vearjoskábiin ( Forsikringsselskapenes Godkjennelsesnevnd ) .



Nuorta-Finnmárkkus leat áššit riidoráđis lássanan , dan (vuosttáš)¢(vuosttaš) jahkebealis 2010:s .



- Odne lea munno (vuosttáš)¢(vuosttaš) bargobeaivi , dadjá Ole Ánte go lea čorgeme Guovdageainnu márkanguovddážis .



- Odne lea munno (vuosttáš)¢(vuosttaš) bargobeaivi , Šiehtadusa letne maid čállán , nu ahte moai liikojetne bures dán bargui , dadjaba soai .



Dá šaddá (vuosttáš)¢(vuosttaš) háve go Marita fárre eret ruovttus .



Muhto guovtti jagi geahčen galget viimmát (vuosttáš)¢(vuosttaš) albma doalut , lohká Littlechild .



Ášši mearriduvvo (vuosttáš)¢(vuosttaš) gielddastivrračoahkkimis ođđajagis .



Green highlander sáhttá maid geavahit go lea coagis , muhto dalle ferte ráhkadit dolggi mas leat veaháš uhcit guolggat go dan (vuosttáš)¢(vuosttaš) dahkkon dolggis .



Son lea almmuhan máŋggaid albummiid ja ožžon hui buori rámi daid ovddas ja guovvamánu almmuhii duppál albumme mas čoahkkáigeassá dan 25 (vuosttáš)¢(vuosttaš) artistajagi .



Mari lei maid (vuosttáš)¢(vuosttaš) musihkkár gii oaččui Áillohačča musihkkabálkášumi , jagis 1993 .



– Ii leat buorre diehtit makkár dássi mis lea ovdal go de čiekčat (vuosttáš)¢(vuosttaš) čiekčama .



Dat leige dat (vuosttáš)¢(vuosttaš) guolli maid son dán jagi lea goddán stávrráin , ja dál gal áigu eambbo oaggut .



– Lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardi go Álttás lávllun , ja dasa lassin vel čielggus olbmuide .



Dál dat galgá (vuosttáš)¢(vuosttaš) lávki lávkejuvvot .



Olmmái fuobmái jođánit (vuosttáš)¢(vuosttaš) sávaldaga : Doalvvo mu lieggariikasullui .



Duhtavaš (vuosttáš)¢(vuosttaš) mátkkiin.



Govva lea govven dalle go (vuosttáš)¢(vuosttaš) Mama Sara skuvla rahppojuvvui .



Dat olbmážagat gulaiga (vuosttáš)¢(vuosttaš) bulvii Guovdageainnus geat ohce skuvlaoahpu ja ledje njunnošis ođđa áiggi servodatovdáneamis .



Odne almmuha (vuosttáš)¢(vuosttaš) diktagirjji ruovttubáikkistis Hilláguras .



Almmuha (vuosttáš)¢(vuosttaš) diktagirjji.



Lean (vuosttáš)¢(vuosttaš) háve lávken politihkkii , muhto lean solopolitihkkár leamaš vaikko man guhká juo , lohká Niillas Beaska .



Loahppa boađus aŋkke šattai 2-4 Sápmái , ja nu vuite ge (vuosttáš)¢(vuosttaš) čiekčamiid , go ledje ollu buorebut Tami Ealam joavkku , vaikke dán ge háve rahče .



– Olbmot dáppe leat álgán beroštit iežaset sámi duogážis , dan čavčča galgá (vuosttáš)¢(vuosttaš) gáktegoarrunkursa .



Samuel , gii vuoiddai gonagas Saul ja gonagas David , lei (vuosttáš)¢(vuosttaš) stuorra profehta Israelis .



Dáin sániin leat golbma stávvala : mil-jovnna guoktása , muhto (vuosttáš)¢(vuosttaš) sánis leat guokte távtta , ja nuppis lea dušše okta .



Geinnodaga sáhttá johtit geassemánu beallemuttu ja čakčamánu loahpa gaskasaš áigge nappo giđđadulvviid maŋŋel ja ovdal (vuosttáš)¢(vuosttaš) muohttaga .



Nuuksio (vuosttáš)¢(vuosttaš) sullot loktanedje eananloktaneami mielde oidnosii juo mealgat 9000 jagi dassái ja áramus ássit livčče sáhttán ásaiduvvot dohko juo dalle .



Láigodálloordnega álgin 1700-logus giktalii ásaiduvvama leavvama ain lagabui , muhto daláš álbmotmeahci guvlui (vuosttáš)¢(vuosttaš) láigodálut ceagganedje easkka 1880-logu loahpageahčen .



Johkaguora eatnamat leat álggos guorba juovahagat ja oba johkajohtolaga gahččanallodagas boahtánai bealli (vuosttáš)¢(vuosttaš) goalmmádasa mátkkis .



Makkár lei du (vuosttáš)¢(vuosttaš) vásáhus lođástallamis ?



Juovlamánus diibmá vuoittahalai Orohat 14 (vuosttáš)¢(vuosttaš) álgovuorus gilvvus Suodjalusain Hálkkavári alde .



Áhčči , Per Mathis Oskal , čilge ahte leat veahá maŋŋonan álgo plánaid ektui , muhto navdá ahte čakčamánu loahpas // golggotmánu álggus galget (vuosttáš)¢(vuosttaš) njuovvanbohccot buktot deike .



Dát lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) Eurohpa ráđi ordnen seminára davvin ja lean hui duhtavaš , ahte Eurohpá ráđđi lea mearridan lágidit dán historjjálaš seminára sámi kultuvrras ja sámiid ruovttuguovllus .



( Cahkkehan (vuosttáš)¢(vuosttaš) gintala ) Njeallje smávvaskuvlaoahppi lávlo guhtege vearssa .



Dát lei mu (vuosttáš)¢(vuosttaš) deaivvadeapmi dainna ahte sámegielmáhttu ii lean dakkar mas galggai leat čeavlái , muhto baicce čiegadit .



Máze skuvla lei (vuosttáš)¢(vuosttaš) skuvllaid gaskkas .



Ovdal skuvlajagi 2006-07 sáddejuvvui (vuosttáš)¢(vuosttaš) háve buot suohkana ohppiide ja váhnemiidda gažaldat háliidit go sámegieloahpahusa .



Karen Inga Eira lei (vuosttáš)¢(vuosttaš) oahpaheaddji dalle go sierra sámegielluohkát álggahuvvojedje 1992:s .



Dan ektui go 1970-evttohus ii namat ge vierisgielat ohppiid dárogielfágas , de lea M71:s (vuosttáš)¢(vuosttaš) háve sierra oahppoplána dárogiella vierisgiellan .



Lágideimmet (vuosttáš)¢(vuosttaš) giellalávgunkurssa geassit 1997 , muhtunlágan ovdakursan lávdaduvvon sámegielohppui man Sámi allaskuvla lágidii Gáivuonas lohkanjagi 1997–98 .



Go mii geahččat ruovttoluotta (vuosttáš)¢(vuosttaš) girjái , mii bođii 2005:s , de dan girjji muitalusat leat eanemusat Sis-Finnmárkkus .



Lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) háve mun rehálaččat vástidan .



1929 heaittihedje (vuosttáš)¢(vuosttaš) sámi giláža .



Dalle go (vuosttáš)¢(vuosttaš) giellaguovddáš vuođđoduvvui Leavnnjas 1994 , lei dát reportáša Min Áiggis ( Govva ja teaksta : SL .



Dieppe de ásahuvvošii (vuosttáš)¢(vuosttaš) sámi kongreassa ja nu de iešalddis nuppástuvašii min servodat , vaikko garra bargguid bokte , eará dillái .



1929 heittihedje (vuosttáš)¢(vuosttaš) sámi giláža .



Dan rájes lea mánáidgárddis leamašan guokte ossodaga , okta gos sámegiella lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) giellan , ja nuppi gos dárugiella lea leamašan (vuosttáš)¢(vuosttaš)giellan .



Čoahkimis mannan váhkus mánáidgárdejođiheaddji čilgii ahte sii dál leat mearridan ahte goabbat ossodagat galget leat sámeossodagat , vaikko nuppis ii leat sámegiella (vuosttáš)¢(vuosttaš) giellan .



Soai bođiiga Ohcejogas mátkkis suoidnemánu (vuosttáš)¢(vuosttaš) beaivve .



GádjunDasto doaktárat ja buohccidivššárat álget addit (vuosttáš)¢(vuosttaš) veahki , seammas sii árvvoštallet gii sáhttá vuordit ja gean ferte seammas álgit dikšut .



Otná čoahkkin lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) dan guovtti čoahkkimis mas báikki olbmot galget aktiivvalaččat beassat váikkuhit márkanbáikki .



Otne lei mis (vuosttáš)¢(vuosttaš) logaldallan. 



Ná, ja dalle mun lohken vel ex-phil go lei oassi (vuosttáš)¢(vuosttaš) jagi profešuvnna oahpus. 



Ovdalaččas leaba guokte eará seara , Jens Åge Holmestrand ja Nils Olav Mienna (vuosttáš)¢(vuosttaš) ossodagas sihkkarastán saji beallefinálai .



Boarrásiid deaivvadeapmi lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) gaskavahku 12.00 áigge juohke mánus Sámi Álbmotallaskuvlla skuvllajagis .



FINNMÁRKU : Bargiidbellodat doallá árbevirolaš ávvudeami miessemánu (vuosttáš)¢(vuosttaš) beaivvi - Bargiid Friddjabeaivvis .



Muitalusaid fertet addit Váljoht ` Birrasii dahje Laila Ulvenesai miessemánu (vuosttáš)¢(vuosttaš) beaivvi rádjái .



" Nu šaddá ge Sámedikki visti sámi (vuosttáš)¢(vuosttaš) symbolan maid sáhttá bálddastahttit oarjemálmmi mihtuiguin .



– Maŋŋil (vuosttáš)¢(vuosttaš) moala eat nagodan nuppi spáppa vuoitit gasku šillju , ja nu beasai Fállejohka ovddosguvlui , čilge Hætta .



Lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) háve ahte UNESCO lea lágiidan sierra čoahkkima máilmmi álgoálbmogiid kultuvrra ja oahppodili birra , ja čoahkkima namma lei " Cultural Challenges of the International Decade of the Worlds Indigenous Peoples " dahje " Máilmmi álgoálbmogiid riikkaidgaskasaš logijagi kultuvralaš hástalusat " .



Muhto , mii lea mii dáhpáhuvvá (vuosttáš)¢(vuosttaš) beaivvi ođđa sámediggeáigodagas .



Jus dus eai leat ođđaseamus prográmmat mat doibmet Unicodas , de lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) eaktu lohkat ja čállit sámegillii ahte dus leat sámegiel fonttat .



Juo (vuosttáš)¢(vuosttaš) ruvnno rájes dovdo boazoeaiggádii juohke ruvdno mainna biergokilo háttit gáhččet .



Arne G. Arnesen lohká ahte lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) háve go lágas nannejuvvojit rievttit sihke boazodollui ja sámi árbivirolaš meahcasteapmái .



Dál lea juo Bjørn Søderholm gillán (vuosttáš)¢(vuosttaš) politihkalaš táhpa .



BOVDEHA DIGGÁI : Svein Ole Sandvik ja Sámi Spábbačiekčanlihtu bovdehit (vuosttáš)¢(vuosttaš) spábbačiekčandiggái ihtin Suoma bealde .



Ihtin doalaha Sámi Spábbačiekčanlihtu (vuosttáš)¢(vuosttaš) diggi .



Svein Ole Sandvik lea mielde bargojoavku mii leat bargan ráhkanit (vuosttáš)¢(vuosttaš) diggái , mii lágiduvvot Pálojärvis Suoma beralde ihtin .



Mun gáibidan ahte (vuosttáš)¢(vuosttaš) čoahkkimiin juo mearridit lávdegottiid rahpat uvssaid , nu ahte mediat ja eará berošteaddjit besset boahtit gullat politihkkariid digaštallamin áššiid , lohká Ságat journalista Lars Birger Persen .



Dát diggi lei historjjálaš maiddái dainna lagiin ahte lei (vuosttáš)¢(vuosttaš) háve go Sis-Finnmárkku diggegottis ledje duopmár , aktor ja muhtin áššaskuhtton bivdi advokáhtta sámegielagat .



Ja guovdageaidnulaš Jostein Biti attii ge gilvvu juo (vuosttáš)¢(vuosttaš) vuorus .



Dán giđa čállojuvvui (vuosttáš)¢(vuosttaš) háve formálalaš soahpamuš skuvllaid gaskkas , ja geassemánus biddjojuvvui prošeakta ” OVTTAS !



Lullidáčča Roger Solbakk , fitnodaga (vuosttáš)¢(vuosttaš) eaiggát , álggii ođasmáhttit lávuid 1984:s .



MARIT LARSEN : Son lea ožžon stuora beroštumi iežas (vuosttáš)¢(vuosttaš) CD « Under the Surface » oktavuo đ as , mainna olahii golli dušše moatti vahku s. CD leage aivve rámi ožžon norgga musihkkaárvvoštalliin .



Jonas lea ráhkadeamin iežas (vuosttáš)¢(vuosttaš) skearru " Starstruck Mind " Liverpoolas , Eŋglánddas , mii galgá almmuhuvvot ođđajagis .



Dat lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) vuoruheapmi dán jagáš boazodoallošiehtadallamiin .



Son dušše veaháš imašta go unnán geahččit ledje boahtán vaikko lei (vuosttáš)¢(vuosttaš) háve go heargegilvu lágiduvvui Gironis .



Nils Hendrik Eira vieččai (vuosttáš)¢(vuosttaš) vuoittu Mázii heargegilvvuin Gironis .



Oainnestin ahte dadjabehtet ahte Vuokko Hirvonen lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) sámi nisu gii nammaduvvo professorin .



Kalvemo lei Ruoššas (vuosttáš)¢(vuosttaš) háve Davvikalohta ráfičoahkkimis , mii



diehtit eambbo detáljjaid áššiin mat dolvot (vuosttáš)¢(vuosttaš) dramaturgalaš jorggáldahkii .



Beaivváš Sámi Teáhtera (vuosttáš)¢(vuosttaš) čájálmasas Min duoddarat ja nohka Shakespeare čájálmassii



Romána lea Guttorma (vuosttáš)¢(vuosttaš) girji .



Petrus Fiellström čálii jagi 1738 (vuosttáš)¢(vuosttaš) sámi giellaoahpa , mas son



Buot dain cealkagii n ( ( 46 ) , ( 47 ) ja ( 48 ) ) oaidná ahte (vuosttáš)¢(vuosttaš) vearba váldá guokte θ-rolla .



Áidna ođđa olmmoš vuođđudančoahkkimis , boares NSR:a olbmuid gaskkas , lei Kárášjohkalaš John Nystad - Gii maid oaččui Ragnhild Nystada čállit vuosttážin vuollai .



vuosttážin ođđa áiggi buktimin Máhtebáikái .



Persen lea dat journalista gii vuosttážin čálii beakkán " kameraderiija " ášši mas Sámediggi rihkui haddefálaldat njuolggadusaid .



Porsáŋgu lea dál (vuosttáš)¢(vuosttaš) sajis goalmmát divišuvnnas , muhto dušše guokte čuoggá ovdalis Bossegobi .



Hálbbes jietnagirji, (vuosttáš)¢(vuosttaš) jietnagirji. 



Nu deahálaš lea ahte (vuosttáš)¢(vuosttaš) maid barga go iđđes árrat bohtá uksaraigge olggos, lea geahčestit albmái.



Go geahččá dán (vuosttáš)¢(vuosttaš) vuogi , ( i ) , maid badjelis namuhin .



Festiválas eai váldán bileahtašmávssu dan (vuosttáš)¢(vuosttaš) eahkeda .



– Moai bisseheimme dan (vuosttáš)¢(vuosttaš) olbmo gean deaivvaime .



Soalddáhat geat válde ja čađahedje guhtta mánožaš befála oahpu mátkis , leat dál váldán dan (vuosttáš)¢(vuosttaš) lávkki šaddát befálan Norggas .



– Dáppe leat sihke mánát ja vuoras olbmot , dadjá Buljo duhtavažžat Festiválas eai váldán bileahtašmávssu dan (vuosttáš)¢(vuosttaš) eahkeda .



Pro open 600 luohkás šattai son vuosttážiin 35 čuoggáin , 3 čuoggá eanet go Ørjan Jokis gii šattai nubbin .



Dá son muitala mo su (vuosttáš)¢(vuosttaš) deivvadeapmi oahpaheaddjirollain lei :



Guokte ruoŧa beale sámi leat bajimusas dán listtus , muđui leat logi vuosttáža aivve norggas eret .



1990 leat (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde fuobmán dán dávdda Finnmárkkus ja seamma áiggi Tromssa bealde.



Son galgá leahkit okta dain vuosttážiin guhte ostii erenoamáš romes máska go vulggii stállun , čuoččuha Boasta-Issát .



ÁLGGAHII : Sámi joavku SomBy ledje vuosttážiin čuojahit festiválas bearjadaga .



Sámediggi háliida movttiidahttit nuoraid áŋgiruššat valáštallamiin , ja áigu (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde dán jagi juohkit valáštallanbálkkašumi nuorra sámi valáštalliide .



– Mii vuvddiimet (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde dál Mathis A. Gaup njuovahahkii .



Sis leat dál 55 viesu iežaset hálddus , ja leage (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde go nu eatnat viesut leat ná árra jagis .



Diet joavku lea sullii jagi áigi ráhkadan lávlagiid maid dán vahkkoloahpa almmolaččat čuojahit (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde .



Dál lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde go vuoittán , lohká Nikken Turi , gii ii lean vuordán vuoitit .



Kárášjoga joatkkaskuvllas lei dan jagi (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde ambulánsafágaoahppu ja nu šaddá maid boahtte skuvlajagi .



Dán jagi lei vuordimis ahte johttipokála juhkkojuvvo (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde cupa historjjás .



In leat goit (vuosttáš)¢(vuosttaš) gii bummen , dadjá Lloyd mojunjálmmiid , gean mielas dieđusge lei váivi vuoittahallat .



2001:s searvvai son oappáinis Sámi Grand Prixas (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde , " Girdilan " lávlagiin .



Dat lea ge (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde go dát guokte sámi teáhtera ovttasbargaba áibbas ovttadássásaččat , ja Ruoŧa Sámi Teáhter ja Beaivváš Sámi Teáhter sávvá buresboahtin go almmuhit “ Dušše Ánná ” – mii lea nu hárvenaš ášši go áibbas ođđa sámi servodatdrámá , man sámi dramatihkar lea čállán .



Dán jagi lágidedje (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde B-finála gos Spalca časkii Dorras joavkku 3-1 .



Diet joavku lea sullii jagi áigi ráhkadan lávlagiid maid dán vahkkoloahpa almmolaččat čuojahit (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde .



– Mánát leat ovdánan bures ja sii ledje hui eallás lávddis vaikko (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde ovdanbukte čájálmasa , čilge Joks .



Lei juste dán guovllus gos Jelte Posthumus & Pilatus Pats lea eret ahte Liet Lávlut lágiduvvui (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde .



Lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde go dát guokte sámi teáhtera ovttasbargaba áibbas ovttadássásaččat .



Gunnhild Lutnes ja Merete Erge leigga lihkolačča go beasaiba guldalit Sofia Jannoka ja dat lei sudno (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde soai obage leigga gullan Sofia .



Dál lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde go vuoittán , lohká Nikken Turi , gii ii lean vuordán vuoitit .



Romssa fitnodat ProBio ráhkadišgoahtá (vuosttáš)¢(vuosttaš) omega-3 tableahtaid maid sáhttá suoskkat .



1999:s son finai (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde Guovdageainnus , dalle maid sihkkeliin .



Ii leat (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde go Susanne lea dákkár sihkkelluomus .



Sykkeltrimma lágiduvvui (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde 1980:s .



Gulahallan politiijaiguin ovdagihtii lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) máid buot lágideaddjit berrejit smiehttat , vai ovttasráđiid gávnnahit mot doallat skihka .



– Finnmárkku Fylkkamánni ja Suoma eiseváldi Lapin TE-Keskus bovdejedje min luossabreavaeaiggádiid ja Suoma bealde guolástangoddeáirasiid gulahallančoahkkimii , ja leage (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde go sii leat dan dahkan , dadjá LBT ovdaolmmoš Reidar Varsi dan historjjálaš čoahkkimii .



Elen Kristina Utsi oassálastá (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde Sámi Grand Prix:ii .



1985:s sii (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde lágidedje geassedárkkisteami .



Dán jagi lei (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde go ii oktage vajálduhttán maidege .



In leat gal nu vuovdnái dainna go mu unna vilbealáš , guhte lea dušše 7-jahkásaš , lei dat (vuosttáš)¢(vuosttaš) gii dárjjai vuojadit mearas .



Dat 48-jahkásaš amerihkkálaš ii leat dat (vuosttáš)¢(vuosttaš) gii geahččala báŋkku rivvet muhtun erenoamáš vugiin .



Seamma eahkeda sáhttet guldaleaddjit sávvat sámi iežas artistta Sofia Jannok maiddái (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde Riddu Riđđui .



– Leat (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde go Sančuari čuojaha Álttás sámi doaluin .



Lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde go Deanu nieida Ánne Mággá Wigelius ( 26 ) lea ožžon Sámi kulturlávdegottis stipeandda .



Lei (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde go Nils Jøran Eira heargi lei mielde das .



Nuorra suohkanpolitihkkár Ann Catharina Lango doallá (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde miessemánu 17. beaivvi-sártni .



Diibmá dat lei (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde go Unjárgga valáštallansearvvi lášmmohallanjoavku lágidii lášmmohallankarusealla .



Álttá valáštallansearvvi Tron Møller Natland muitala lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde go searvi lágida dakkár stuora lotteriija .



Go buohkat leat tevdnen , de galgá (vuosttáš)¢(vuosttaš) čájehit iežas tevnnega earáide .



Go buohkat leat tevdnen , de galgá (vuosttáš)¢(vuosttaš) čájehit dan earáide .



Lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde go gilisearvi lágida juoigan- , lávlun- ja máinnastanbottu .



Dii han diehtibehtet ahte mun ledjen buohcamin go (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde sárdnidin evangeliuma didjiide .



Sáhtát jienastit (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde dan jagi go deavddát 18 jagi dan suohkanis gosa leat registrerejuvvon álbmotregistaris .



Son lei (vuosttáš)¢(vuosttaš) gii čálii sámegiel grammatihka ja sátnegirjji , ja son almmuhii stuora girjji man namma lei Beskrivelse over Finnmarkens lapper .



Áigeguovdil : Telenor lea dál (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde Riddu Riđu oaivesponsorin .



Dál lea Bargiidbellodat (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde stuorát go NSR oaiviliskkadeami mielde .



Son ieš lei guoktelotjahkásaš go (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde gulai girječálli birra .



Dál lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde dat dáhpáhuvvá máŋggalot jahkái .



Lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde dákkár bálkašupmi lea boahtán Davvi-Norgii , lohká Henny .



Ii (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde.



Dološ Kárášjoht joavku Blackmoon ealáska ihttin , (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde measta guoktelot jahkái .



Lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde go ná máŋga nissonolbmo muitalit ná rahpasit mediai nissonvealaheami birra .



– Dá lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde go mun lea mánáidteáhtere geahččame .



Hástalusaid Lea (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde ahte lágiduvvo spábbačiekčandiggi .



Gaskavahkku jugii Sámediggi (vuosttáš)¢(vuosttaš) geardde valáštallanbálkkašumi , ja vuosttaš vuoitit leaigga guokte nuorra sámi nieidda , namalassii Oda Utsi Onstad guhte lea luođovaláštalli ja Siv Anja Mienna guhte lea Taekwondo valáštalli .



Soai Helenain leigga (vuosttáš)¢(vuosttaš) sápmelaš oahpaheaddjit Heahtás .



12 teknihkalaš rusttegat (áddet)¢(addet) maid ođđa vejolašvuođaid ja hástalusaid lohkat , čállit ja njálmmálaččat ovdanbuktit .



Dássedis guođoheapmi dákko , ja vaikkoba oazit , (áddet)¢(addet) geavatlaš anihahtii ráji .



Oktan Einar Niemi 1994 čielggademiin seammá gažaldagain nuortasámiid dáfus (áddet)¢(addet) dát historjjálaš čielggadeami guovlluássiid eatnamiid- ja čáziid geavaheami birra ja veahkkin čájehit makkár ovdalaš árbevierut ja vuoigatvuođaoainnut ovddeš áiggis gitta dássožii leat čadnon dan geavaheapmái .



Finnmárkkus lea Norgga kulturráđđi lea juolludan 1,5 miljon ruvnno prošektii Musikk i Finnmark , ja Sámediggi ja fylkkagielda (áddet)¢(addet) guovllulaš oasi .



Kulturmuittut sámi dálááigeoktavuođas (áddet)¢(addet) historjjálaš máhtolašvuođa , kultuvrralaš gullevašvuođa ja dihtomielalašvuođa das movt luondduin dál galgá ávkkástallat ja movt doppe johtalit .



Sámediggi ja sámi gielddat leat ovttas geahčadan movt sámi álbmogii ja daid bálvalusaide maid gielddat (áddet)¢(addet) váikkuha vejolaš gieldaovttastahttin .



Norgga Sámiid Valáštallanlihtu doaibmadoarjja veardiduvvo go SVL-N lea čielggadan gaskavuođas Norges Idrettsforbund:ain , ja go Kulturdepartementa ja Sámediggi // Sámi Kulturráđđi lea mearridan (áddet)¢(addet) go doarjaga ásahit sierra hálddahusa SVL-N:ii .



Om. čuozzuhusat heajos ja bealatlaš áššemeannudeamis , (áddet)¢(addet) gal buori coavcci sámeáššiid vuostálastiide .



Sii (áddet)¢(addet) ja (áddet)¢(addet) juohke jagi skeaŋkkaid , maiddái Kárášjogas ja Álttás .



Dat (áddet)¢(addet) maid boahttáiggis bargosájiid , ja eat dárbbaš nu ollu gássafámu , ja nu seasttit ge luonddu , čállá Finnmárkku Guovddášbellodat reivvestis .



- Vuoi , (áddet)¢(addet) ándagassi , mii leat leamaš nu bahánihkkánat , lohke sii , ja ledje dego eŋgelat .



Boazodoallit lohket ahte vaikko lea várjaluvvon dat njárga , de boazodoalu rievttit (áddet)¢(addet) lobi guođohit doppe .



Mielkái lea seaguhuvvon muorjjit dahje appelsiinnat , mat earret go (áddet)¢(addet) eará máisttu , maiddái (áddet)¢(addet) eará ivnni .



Gal dat olbmot (áddet)¢(addet) munnuide borrat .



Nystad deattuhii maiddái ahte guovllu ođasmahtti ressurssat maid boazodoallu geavaha , (áddet)¢(addet) barggu stuora oassái Sis-Finnmárkku álbmogis .



Privattandläkarna luohttámušlávdegottit gávdnojit máŋga sajiin riikkas ja (áddet)¢(addet) evttohusaid got galgá máhttit soabahit iežas bátnedoaktáriin .



Dat (áddet)¢(addet) maid muhtin lágan gova mo válgabohtosat sáhttet šaddat , ja máŋggas oaivvildit lea gelddolaš oažžut diehtit bellodagaid einnostuvvon bohtosiid medias .



Merkes makkár dieđuid (áddet)¢(addet) sii sin iežaset birra .



Geavahanfunkšuvdna lea dalle go gálgu lea ávkkálaš , muhto symbolafunkšuvdna lea dalle go galgá čájehit kultuvrralaš gullevašvuođa ( guottihanjoavkkuid báiddit ) , dahje dat (áddet)¢(addet) stáhtusa .



Bohccobierggu (áddet)¢(addet) nu árrat go vejolaš , Dan fertejit njámmat vai ožžot bibmosiid das .



Olbmot dánsot ja cahkkehit bures-boahtin čuovgga ja (áddet)¢(addet) skeaŋkkaid vuoiŋŋaidáltáriidda maid leat ruovttuide dahkan .



Sisafárrejeaddjit barget nu bures go sáhttet , ja sii (áddet)¢(addet) midjiide mihá eambbo go ožžot .



Dál (áddet)¢(addet) rámmajuolludemiid , maid suohkanat sáhttet atnit nugo ieža háliidit .



' gosa ' addá illatiivvalaš mearkkašumi , go fas ' gos ' ja ' gokko ' (áddet)¢(addet) lokatiivvalaš mearkkašumi .



Dat muitalit luonddus máŋggabealálaččat ja (áddet)¢(addet) dainnalágiin ođđa oaidninguovlluid .



Giđđa- ja čakčadulvvit dollet niittuid rabasin ja (áddet)¢(addet) saji hearkkes šattuide , dego golkii , arnihkkii ja nuortasillanii .



Lagešruŋggut , main váilu giera , (áddet)¢(addet) vehá gopmelágan dovddu duottarvilttiide .



Ieš Jyppyrävárri lea beahceválddálaš guolbanmeahcci , masa hámi (áddet)¢(addet) sogiid lassin maid subit ja skábit .



Muitot ja giitot das maid don (áddet)¢(addet) NN:a bokte .



Dii lehpet ožžon dan nuvttá , de (áddet)¢(addet) dan nuvttá !



Dasgo sii (áddet)¢(addet) din duopmostuoluide ja spihččejit din synagogaineaset , ja dii dolvojuvvobehtet eananhearráid ja gonagasaid ovdii mu dihtii , vai duođaštehpet sidjiide ja báhkiniidda .



Muhto go sii (áddet)¢(addet) din eiseválddiide , de allet bala mo sárdnubehtet dahje maid dadjabehtet .



Sii dubmejit su jápmimii ja (áddet)¢(addet) su báhkiniid háldui , ja son bilkiduvvo , spihččejuvvo ja russiinávlejuvvo .



Sii (áddet)¢(addet) din duopmostuoluide , spihččejit din synagogain ja dolvot din eananhearráid ja gonagasaid ovdii mu dihtii duođašteaddjin sidjiide .



Go sii dolvot din ja (áddet)¢(addet) din eiseválddiide , de allet moraš ovddalgihtii maid galggašeiddet sárdnut .



Muhto ovdal go buot dát dáhpáhuvvá , sii doarrádallet din ja váldet din gitta , (áddet)¢(addet) din synagogaid duopmostuoluide ja bálkestit din giddagassii ; dii dolvojuvvobehtet gonagasaid ja eananhearráid ovdii mu nama dihtii .



Sii gulle dutnje , ja don (áddet)¢(addet) sin munnje , ja sii leat vurken du sáni .







Son bođii min lusa ja válddii Bávlosa boahkána , čanai julggiidis ja gieđaidis dainna ja celkkii : « Nu cealká Bassi Vuoigŋa : Dán láhkái čatnet Jerusalema juvddálaččat dan olbmá geasa dát boagán gullá ja (áddet)¢(addet) su báhkiniid gieđaide .



Finnmárkkulága njuolggadusaid luondduvalljodagaid hálddaheami birra gáržžidit eará lágaid njuolggadusat nugo fuođđoláhka ja luossa- ja sáivaguolleláhka , mat ovdamearkan (áddet)¢(addet) njuolggadusaid fierbmungildosa ja bivdogildosa birra iešguđege áigái jagis .



Váldonjuolggadussan galgá geavahuvvot čohkkejuvvon journála juohke ovtta divššohassii vaikko vel dearvvašvuođaveahki (áddet)¢(addet) máŋgasat doaimma siskkabealde .



2. paragráfii : Dearvvašvuođabargiid meroštallan dearvvašvuođabargiidlága § 3 vuosttas lađas nr 2 fátmmasta dearvvašvuođabálvalusa dahje apotehka bargiid , geat (áddet)¢(addet) dearvvašvuođaveahki .



Divššohasdearvvašvuođalága § 1-3 c bustávas lea ” dearvvašvuođaveahkki ” meroštallojuvvon ” doaibman main leat eastadeaddji , diagnostalaš , dikšu , dearvvašvuođagáhtten , veajuiduhttin dahje dikšu ja fuolahanulbmilat ja maid dearvvašvuođabargit (áddet)¢(addet) ” .



Dakkár momeanttat go doaimma sturrodat , (áddet)¢(addet) go máŋga dearvvašvuođabargiidjoavkku veahki ja fállojuvvo go divššohasaide birrajándororrun váikkuhit árvvoštallama adno go doaibma ásahussan .



Láhkaásahus ii gusto apotehkabargiide , geat (áddet)¢(addet) dearvvašvuođaveahki .



Áššiid čábbodahttin lea liikká váttis daningo stáhtaid raporterema oktavuođas friddja organisašuvnnat hui dávjá (áddet)¢(addet) iežaset suoivvanas raporta ( shadow report ) , mas čuigejit áššiid mat eai leat ovdánan .



Dákkár dilis olbmos lea dušše dat ovttalágan oaidnu máilmmis maid su giella ja kultuvrra (áddet)¢(addet) .



Muhto makkár árvosániid son duopmárat (áddet)¢(addet) ?



– Sin jáhkku ja dovddut leat dego arvečalmmit báikái , dakkárat mat šaddadit šattuid ja (áddet)¢(addet) heakka deike .



Son čohkkái juolgelahkki máhccut bađa vuolde , ullosuohkku gieđas ja lávllui huiggirdii lahkosiin johtaleaddji nissoniidda : (áddet)¢(addet) dal !



Namuhan earret eará nammabidjama ja gullevašvuođa ja makkár dieđuid dat (áddet)¢(addet) earáide .



Dákkár dieđut , jus daid diehtá , máhttá ja hálddaša , (áddet)¢(addet) oadjebasvuođa ovdamearkka dihte vánddardit amas meahccebáikkiin ja guovlluin gos muitaluvvojit dáhpáhuvvon ja oidnon badjellunddolaš fenomenat , ja maiddái oppanassiige hálddašit meahcceeallima .



Várra lea nu ahte diehtu ovdalaš áigge historjjálaš eanadagaid // báikkiid birra (áddet)¢(addet) oaivila dálá eatnamiidda , ja nu dahket daid oadjebassan dálá olbmuide .



Nuorra dáiddárat 21 jagis 35 jahkái (áddet)¢(addet) hámi ja ivnni leahtit nuorra .



Muitalusat ja máidnasat leat oassin álgoálbmotmáhtus danne go dat sisttisdollet árvvuid ja oaiviliid mat leat ruohtasmuvvan eatnamii ja (áddet)¢(addet) dovddu guovlluide .



Muhto go (áddet)¢(addet) borrat , it galgga don ge guhkit čohkkát beavddis , deinna go lea heahpat ahte báhppa borrá guhkit go luhkkár .



Váldet danne sus taleantta ja (áddet)¢(addet) dan sutnje geas leat logi !



Fáttát (áddet)¢(addet) vuođđo- ja guovddáš dieđuid sámi njálmmálaš árbevieruid birra , birra , sámegiela hámiid ja ráhkadusaid birra oahpahusas ja giela ja servodaga birra .



Fágas deattuhuvvo gulolašvuohta okto- ja joavkun valáštallamis , vuodjamis , heaggagádjumis , dánsumis ja olgoelošteamis , ja mo ieš guđet lihkadanbirrasat (áddet)¢(addet) oahppu .



Oahppoárvvoštallama raporta galgá sisttisdoallat loahppaárvvoštallama oahpu ovddasvástideaddji jođiheaddjis // jođiheddjiin , gos árvvoštallama bohtosat (áddet)¢(addet) smiehttamuša ja dulkoma .



čujuhusat (áddet)¢(addet) lassedieđuid , čiekŋudahttet dahje maiddái gilvet eahpádusa das , mii lea.



Danne han boazu válljestalláge geasset álbmámus šattuid ja šaddoosiid , mat (áddet)¢(addet) eanemus eallámuša .



Vuollugasbáikkit ja alážat (áddet)¢(addet) variášuvnnaid , mas vuollugasbáikkiin lea buorre guohtun ja alážat leat bálganbáikkit .



Sii dihtet ahte dat sáhttá dahkkot , jus dan seammás (áddet)¢(addet) Älvsbyn eret .



Dasa lassin go (áddet)¢(addet) joatkkaoahpahusa sámi nuoraide galget skuvllat ovddidit sámi giela ja kultuvrra gáiddusoahpahusfálaldaga ja kursa- ja ovdánahttinbarggu mii lea guovllu ealáhusaidovdánahttima ja sámi kultuvrra várás .



Sámelága giellanjuolggadusat (áddet)¢(addet) riikkaássiide gielalaš vuoigatvuođaid mat doibmet go sis lea dahkamuš almmolaš orgánaiguin .



Oahpahus ja bajásšaddan sámegielalaš birrasis (áddet)¢(addet) guđege oahppái buriid vejolašvuođaid ovdánit sámegielas nu ahte dat šaddá lunddolaš geavahusgiellan .



Sámelága giellanjuolggadusat (áddet)¢(addet) riikkaolbmuide giellavuoigatvuođaid go sis lea dahkamuš almmolaš orgánaiguin .



Giellanjuolggadusat (áddet)¢(addet) riikkaolbmuide giellavuoigatvuođaid go sis lea dahkamuš almmolaš orgánaiguin .



• Politiijaallaskuvlii beassannjuolggadusat (áddet)¢(addet) vejolašvuođa váldit ohppui joba 20 proseanttage dain guđet ohcet nugohčoduvvon erenoamáš heivvolašvuođa geažil , namalassii go ohcciin leat attáldagat dahje máhtut maid politiijaetáhta dárbbaša .



Dál galgat sakka vuoruhit eanandoallobuvttadeamis dakkár heivehemiid mat (áddet)¢(addet) buoret dálkkádatvuoittuid .



Váikkuhit doaibmabijuide mat (áddet)¢(addet) guoddevaš šaddaneavttuid



Guovddáš duodjedoahpagat ja fágatearpmat (áddet)¢(addet) čujuhusaid bargoprosessii .



Goappašat variánttat (áddet)¢(addet) oppalaš studerengelbbolašvuođa studerenráhkkanahtti oahppoprográmmain ovttas juogo oktasaš prográmmafágain matematihkas Jo2:žis ( 2T/2P/2T ) dahje prográmmafágain matematihkas ( R1/S1/R1 ) .



Goappašat variánttat (áddet)¢(addet) oppalaš studerengelbbolašvuođa ovttas oktasašfágain Jo1:ža matematihkain ( matematihkka 1 T dahje 1 P ) .



Digitála reaiddut (áddet)¢(addet) ođđa vejolašvuođaid giela oahppat ja geavahit , ovdánahttit ja juogadit sámi árbevirolaš máhtuid ja vásáhusaid .



Áŋgiruššan čuovvu mielladearvvašvuođabarggu ulbmiliid , maid mielde miellaváttuid galgá geahpedit doaimmaiguin , mat (áddet)¢(addet) eallimii eanet vásáhusaid .



Lea maid mávssolaš , ahte geavaheaddji beassá muitalit dávdaovdasiiddis ja bákčasiiddis birra , ja ahte son ádde dieđuid ja rávvagiid , maid bargit sutnje (áddet)¢(addet) .



Oahppoplánat (áddet)¢(addet) ollislaš ja čađamanni oahpahusgearddi sámegielas olles vuođđooahpahussii , ja dat nanne sámegiela .



2007:s válljejuvvojedje čuovvovaš suorggit siskkobealde sámegiela hálddašanguovllu : tearpmaid čohkken , ovddideapmi ja registreren , sámi báikenamaid čohkken , prošeavttat mat (áddet)¢(addet) mánáide ja nuoraide fálaldaga arenaid hárrái gos sámegiella gullo ja oidno , ja addá positiivvalaš oktavuođaid gillii ja molssaeaktosaš arenaiguin áŋgiruššamii olggobealde skuvlla ja mánáidgárddi .



Sámediggi oaivvilda ahte sámi vuoigatvuođalávdegotti čielggadeami konklušuvnnat (áddet)¢(addet) vuođu vel eanet rievdadusaide boazodoallolágas .



2008 jahkái raporterejit sámi valáštallanorganisašuvnnat ahte sii (áddet)¢(addet) identitehtahuksejeaddji astoáiggefálaldaga máŋgga sámi guovllus , erenoamážit nuorra sápmelaččaide .



Strategiijat 2009 bušeahtas (áddet)¢(addet) gova doaimmaid birra sierra politihkka- ja hálddašansurggiin .



Giellakurssat oahppočuoggáiguin mat (áddet)¢(addet) gelbbolašvuođa , vuoruhuvvojedje .



Njuolggodoarjagat (áddet)¢(addet) festiválaide einnostanvejolašvuođa ja stabilitehta , muhto dát ii leat doarvái dan ektui ahte addit festiválaide doaibmamuni bargat ámmátlaš vugiin ja oažžut doarvái olmmošlaš ja ekonomalaš resurssaid .



Sámedikki árvvoštallama mielde leat dát lágat ja láhkaásahusrievdadusat mat fárrolaga (áddet)¢(addet) sámiide a ) vuoigatvuođa árbevirolaš vuotnabivdui , c ) vuoigatvuođa geavahit guolástusresurssaid , d ) kártenrievtti guolástusguovlluid sierra rivttiid dohkkeheapmái , ja e ) vejolašvuođa searvat guolástushálddašeapmái .



Rapportaid bokte maid mánáidgárddit (áddet)¢(addet) midjiide , diehtit mii ahte ruđat geavahuvvojit bálkáhit kulturguddiid geat sáhttet gaskkustit sámi kultuvrra , muhto maiddái čalmmustahttit sámi kultuvrra oinnolaš áđaid ja dovdomearkkaid bokte .



Sámedikki neahttasiiddut mánáidgárddiid birra lea ođasmahttojuvvon ja (áddet)¢(addet) dehálaš dieđuid áigeguovdilis bealálaččaide .



Organisašuvnnat ovddidit dásseárvopolitihkalaš áššiid sámi servodagas ja hástalit Sámedikki ja (áddet)¢(addet) mávssolaš rávvagiid Sámediggái dásseárvoáššiin .



Mii fertet iežadeamet luvvet dies eret , jurdilit makkár árvvu dát máidnasat ja luođit (áddet)¢(addet) min servodahkii .



- Ooo , (áddet)¢(addet) ándagassii , bivddii son .



Harjanán čállit davviguovllus (áddet)¢(addet) ráđi nuoraide .



Mii šiehtadalaimet dan ahte Stádameahcce bargit (áddet)¢(addet) dieđu midjiide dahje jerret mis ahte lea go heivvolaš boahtit hyttái .



Doppe muitalit gilvonjuolggadusaid ja (áddet)¢(addet) eará dieđuid .



Dát dathan (áddet)¢(addet) olu bargosajiid , ja bargosajit buktet eambbo ruđa sihke suohkanii ja gávppiide , ja dainna lágiin ovddidit servvodaga .



– Lea čielggas ahte riiddut ja nákkut (áddet)¢(addet) heitot gova olggosguvlui álbmogii .



Govat mat leat govvejuvvon , (áddet)¢(addet) ipmárdusa ahte olles duottar lea šaddamen sáttoáhpin .



Máze joavkkus (áddet)¢(addet) čuoggáid golmmá buoremus čiekčái juohke čiekčamis , ja dán háve ledje diet golmmás dat buoremusat .



Muhto lágas eai leat mearrádusat mat (áddet)¢(addet) vejolašvuođa hilgut olbmuid , geain muđui lea boazodoallovuoigatvuohta , eret boazodoalus .



Sis leat maid hárjánan guovddáščiekčit , Mikal Mienna , Jens Martin Mienna , Johan Mathis Tornensis ja ieš Aslak Anders Tornensis , geat (áddet)¢(addet) oadjebasvuođa earáide .



Nuoraidráđđi Skiervvás leat dál álggahan barggu gos sii hálidit ahte nuorat (áddet)¢(addet) sidjiide dieđuid dan birra go juhket nu olu alkohola .



Sápmelašvuođa seailun lea Stordahla mielde sakka das gitta mo álbmogiidgaskasaš servodagat (áddet)¢(addet) unnitloguide vuoigatvuođa oamastit ođđa dahkkiid ja ideaid oassin iežaset kultuvrras : " Sii ( váldoálbmot ) fertejit dohkkehit dan ahte eallimat , maid mii eallit dás ja dál leat sápmelaš eallimat - vaikko gárvodivččiimet maŋemuš bivttasvuogi mielde , orošeimmet dážalágán viesuin , divššošeimmet turisttaid árbevirolaš visttiineamet ja čálášeimmet ovdaságaid eaŋgalasgillii .



– Mii leat oaidnán ahte dálá njuolggadusat (áddet)¢(addet) vejolašvuođaid juolludit dákkár earenoamáš doarjagiid etnihkkalaš lagasradio:idda .



Ovdal (áddet)¢(addet) dutnje loana.



– Mis leat ollu riggodagat ja resurššat min mehciin mat (áddet)¢(addet) lassi ealáhusaid olbmuide , ja luondu lea okta oassi min eallimis , lohká Lemet .



Vaikko leat lobiheamit , de dohkkehit eiseválddit láddelaččaid huksemiid , ja (áddet)¢(addet) sidjiide huksenlobiid maŋŋel go leat huksen .



Muhto gávdno gal vaksiidna diesa , ja dat lea dat seamma maid gusaide (áddet)¢(addet) , lohká suohkanšibitdoavttir Herdis Gaup Aamot .



Leat dat seamma tableahtat maid boanddat (áddet)¢(addet) gusaide .



Diet vaksiidna maid boazosápmelaččat dábálaččat (áddet)¢(addet) bohccuide , Ivo-Mec , ii gal hehtte bendelorpma , čilge Gaup Aamot .



Dássedis seallaiskkusdárkkisteamit (áddet)¢(addet) nanu suoji goaŧŧočeabetborašdávdda vuostá , muhto dat ii leat ollislaš .



Muhtimin muhtin oasit gieđahallamis (áddet)¢(addet) vuoigatvuođa ekonomalaš doarjagii .



Visot iskamat ja eanemus gieđahallamat (áddet)¢(addet) vuoigatvuođa ekonomalaš doarjagii .



Mearrádusa duogášnotáhtas čujuhuvvo ahte Norggas lea nana internašunála sajádat álgoálbmotgažaldagain ja ahte leat sihke resurssat ja orgánat // ásahusat mat (áddet)¢(addet) vuođustusa váldit jođiheaddjirolla dán suorggis .



Oaiviliskkadallamat sáhttet nannet demokratiija dakko bokte ahte (áddet)¢(addet) politihkkáriidda áddejumi maid “ dábálaš olmmoš ” oaivvilda .



Sii oaivvildit ahte čállosat ja muitalusat (áddet)¢(addet) rivttes vástádusaid ja visot mii doppe čuožžu lea riekta , go dan lea Ipmil ieš cealkán , dahje dat lea árbediehtu mii lea eallán álggu rájes .



Áirasat ovddidit evttohusaid sárdnestuolus ja (áddet)¢(addet) čálalaččat sátnejođiheaddjái .



Hábmemat čilgejit teavsttaid , muhto (áddet)¢(addet) maid ođđa dieđu .



Čiekŋudanávdnasat (áddet)¢(addet) áššiide amadaju ja konkretiserejit máŋga fáttá mat dás leat váldojuvvon ovdan dán oasis ovttaskasoahppi skuvlavásiheami bokte .



Galget oahppat eanet juohke media birra , ja galget šaddat čeahpit árvvoštallat daid dieđuid maid mediat (áddet)¢(addet) .



Digitála mediat (áddet)¢(addet) ođđa vejolašvuođaid gulahallat ja ságastallat oskkuid ja eallinoainnuid birra .



Dát mediat (áddet)¢(addet) vejolašvuođa oažžut valjit dieđuid áigeguovdilis ehtalaš čuolbmagažaldagaid birra .



• Váldde mielde suovvasa , liđiid , šattuid , čázi ( lihtti mas lea čáhci ) ja gintaliid skuvllii ja čájet mo buddhisttat dahket Puja ( rohkadallet ) ja oaffaruššet // (áddet)¢(addet) skeaŋkkaid Buddhai .



Dat (áddet)¢(addet) miellagiddevaš gova Jesus doaimmain ja ovdanbuktet oanehis dulkojuvvon bihtáid guhkit sártniin .



• Oahpaheaddjit (áddet)¢(addet) menddo uhcán leavssuid // ruovttubargguid.



Partihkkalat leat sojatmeahttun smávvasánit mat (áddet)¢(addet) juogalágan lassimearkkašumi cealkagii .



Sii (áddet)¢(addet) ' nuppit nuppiide ' liđiid .



Sii (áddet)¢(addet) ' guhtet guoibmáseaset // guimmiidasaset ' liđiid .



Máŋggat riikkaidgaskasaš soahpamušat ja ee. ON:a álgoálbmotjulggáštus (áddet)¢(addet) buriid vejolašvuođaid dáhkidit álgoálbmogiid váikkuhanvejolašvuođaid dálkkádatrievdama caggamis .



Máinnašuvvon dutkamušat ja daid eahpedieđalaš bohtosiid dohkkeheapmi Oulu ja Lappi universiteahtaid namas (áddet)¢(addet) munnje ain eanet ákkaid oidnuidan das , ahte sámi universiteahttafidnu galgá doarjut , ovddidit ja dahkat dan vejolažžan .



Eanas ruvkkiid vuođđudeami dorjot , daningo dain oažžu ekonomalaš buhtadusaid ja ruvkket (áddet)¢(addet) barggu inuihtaide .



Ovdadieđut (áddet)¢(addet) geaži navdit , ahte čoakkámis šaddá stoarbmái , daningo Anne Nuorgam lea bomben NRK Sámi Radio juo máŋggaid vahkuid iežas fiinna ođasgeažidemiiguin .



Ovttamielalaš válljen ja rehketdoalli áššedovdamuš (áddet)¢(addet) buori vuođu sámedikki rehketdoallodárkkisteapmái ja doaimma ovddideapmái .



Makkár signála boares sami politihkkárat (áddet)¢(addet) sámi nuoraide oktasaš áššiid dikšumis : jos čoakkáma guođđán olbmot eai oaččo dáhtuset čađa , de sii guđđet čoakkámiid ja billistit ná sámedikki barggu go áššit eai šatta gieđahallojuvvot .



Dan sadjái joga badjin hirbmat guoikkat (áddet)¢(addet) aktiivalaš kanohttajohttiide hástalusa .



Sullot (áddet)¢(addet) dorvobáikki áitatvuloš mearralottiide .



Searvegottiid báikkálaš oskkuoahpahusplánaid ráhkadeami oktavuođas ávžžuhit danne hábmet mihttomeriid mat (áddet)¢(addet) sámi mánáide ja nuoraide vejolašvuođa



Don (áddet)¢(addet) midjiide eallima vai mii dutnje gulašeimmet .



: Máidnojuvvon lehkos don , almmi ja eatnama Hearrá , guhte nu máilmmi ráhkistit ahte (áddet)¢(addet) áidnoriegádan Bártni , amas oktage guhte osku sutnje mannat gáđohussii , muhto vai son oažžu agálaš eallima .



: Ipmil , don (áddet)¢(addet) midjiide eallima ja lohpidit leahkit minguin ealidettiin ja jámidiin , áiggis ja agálašvuođas .



: Don (áddet)¢(addet) sutnje eallima .



» Sii vástidedje : « Son addá daidda bahás olbmáide bahás loahpa ja láigoha viidnegárddis earáide , geat (áddet)¢(addet) sutnje su oasi šattuin rivttes áigái .



Muhto go dii čuožžubehtet rohkadallamin , de (áddet)¢(addet) ándagassii jos dis lea mihkkege unohasvuođaid guđege vuostái , vai maiddái din Áhčči almmis attášii didjiide ándagassii din rihkkumiid .



Vuvdet buot opmodagadet , ja (áddet)¢(addet) ruđaid váivvážiidda .



Buktet čábbáseamos biktasiid ja gárvvohehket sutnje daid , (áddet)¢(addet) sutnje suorbmasa gihtii ja gápmagiid juolgái .



Vuosttaš bođii su ovdii ja dajai : « Hearrá , dat buddi man don (áddet)¢(addet) munnje , lea lassánan logigeardásaččat .



» Nubbi bođii ja dajai : « Hearrá , dat buddi man don (áddet)¢(addet) munnje , lea lassánan viđageardásaččat .



» Ja son dajai sidjiide guđet čužžo das : « Váldet sus butti ja (áddet)¢(addet) dan sutnje geas leat logi !



» De son celkkii sidjiide : « De (áddet)¢(addet) keaisárii dan mii keaisárii gullá , ja Ipmilii dan mii Ipmilii gullá .



Mun lean hearvásmahttán du eatnama alde go mun ollašuhtten dan dagu man don (áddet)¢(addet) munnje .



Mun lean almmustahttán du nama daidda olbmuide geaid don válljejit máilmmis ja (áddet)¢(addet) munnje .



Dasgo mun lean addán sidjiide daid sániid maid don (áddet)¢(addet) munnje , ja sii leat vuostáiváldán daid .



ohkehaččas lea vuoigatvuohta njálmmálaččat č váldit oktavuođa duopmostuoluin jos diggelágat (áddet)¢(addet) vejolašvuođa váldit oktavuođa njálmmálaččat dan sajis go čálalaččat .



Guovllustivra galgá , lassin dasa go dárkkistit ahte lága mearrádusat doaibmanjuolggadusaid ráhkadeami birra leat čuvvojuvvon , maiddái árvvoštallat (áddet)¢(addet) go doaibmanjuolggadusat vuođu doaimmahit ekologalaččat guoddevaš boazodoalu orohagas .



Departemeanta sáhttá gáibidit ahte suohkanorgánat mat gullet dán lága vuollái , almmá jávohisvuođageaskku haga , (áddet)¢(addet) daid dieđuid ja dieđáhusaid maid departemeanta dárbbaša čađahit iežas bargamušaid vuosttaš lađđasa vuođul .



Stáhta dearvvašvuođabearráigeahčču ja fylkkamánne sáhttet gáibidit ahte suohkanorgánat maidda lága 5. kapihtal gusto , ja vuolleahkahaččaid fuolahusguovddážat maidda láhka gusto , almmá jávohisvuođageaskku haga , (áddet)¢(addet) dieđuid ja dieđáhusaid maid eiseválddit dárbbašit vai sáhttet čađahit lága vullosaš bargamušaid .



Stáhta dearvvašvuođabearráigeahčču ja fylkkamánne sáhttet gáibidit ahte buot institušuvnnat ja váhnemiid ja mánáid váste guovddážat , maidda lága 5. kapihtal gusto , ja vuolleahkahaččaid fuolahusguovddážat maidda lága 5 A kapihtal gusto , almmá jávohisvuođageaskku haga (áddet)¢(addet) daid dieđuid ja dieđáhusaid maid eiseválddit dárbbašit vai sáhttet čađahit lága vullosaš bargamušaid .



Dearvvašvuođaveahkki , maid apotehkat (áddet)¢(addet) , boahtá vuosttažettiin leat bagadeapmi mo dálkasiid galgá geavahit , eanaš anonyma kundariidda .



Váldonjuolggadusa mielde galgá geavahit ovtta divššohasjournála juohke divššohasa nammii doaimmas , vaikke vel ollu sierranas dearvvašvuođabargit (áddet)¢(addet) veahki ja sis lea máŋgasis journálačállingeatnegasvuohta .



Ferte bidjat eaktun , ahte olgoriikka dearvvašvuođabargit , geat (áddet)¢(addet) dearvvašvuođaveahki Norggas iešheanalaččat , leat geatnegahttojuvvon čállit journála , hálddašit dárogiela dan muddui ahte sáhttet maiddái čállit journála dárogillii .



a ) čielgasit čujuhit dan dahje daidda njuolggadusaide mat (áddet)¢(addet) hálddašanorgánii láhkavuođu gárvvistit láhkaásahusa ;



ON ii leat máilmmiráđđehus , danin go dat sáhtá bargat dušše dalle go lahttostáhtat (áddet)¢(addet) dasa válddi doaibmat .



Muhtin konvenšuvnnat (áddet)¢(addet) vejolašvuođa ovttaskas olbmui dahje olmmošjovkui váidit stáhta bearráigeahččanorgána ovdii .



Muhto dáppe buohkat (áddet)¢(addet) munnje árvvu , geahččet man duhtavaččat orrot leamen ovdamearkka dihte dát mu oahppit go besset leat mu lahka .



Mu eppelmuorat ja ruotnasat (áddet)¢(addet) munnje ollu .



Muhtin konvenšuvnnat (áddet)¢(addet) vejolašvuođa ovttaskas olbmui dahje olmmošjovkui váidit stáhta bearráigeahččanorgána ovdii .



Dát han (áddet)¢(addet) mánnái olmmošárvvu .



Dávjá leatge juste diet bealit muitalusas ja geardduheamit mat dollet sihke muitaleaddji ja guldaleaddji bálgá nalde ja (áddet)¢(addet) gelddolašvuođa dasa mii muitaluvvo .



Dušše dat , ahte diehtit man guvlui dakŋasat hállanit , muorraoavssit geaigájit , goappabealde geađgi lea eambbo gollan , (áddet)¢(addet) dieđuid das ahte gos lea davvi ja lulli .



Sápmi ja boazu , Nordkapp ja gask ’ ijabeaivváš , dahje guhkes mearragáddi ja mearraguolásteapmi – sánit mat (áddet)¢(addet) dovdogullevašvuođa .



Digitála reaiddut (áddet)¢(addet) ođđa vejolašvuođaid geavahit sámi árbevirolaš máhtu ja sáhttet doarjut ja ovdánahttit gulahallangálggaid ja ovdanbuktinvugiid .



Dalle lea dilálašvuohta ja konteaksta mat (áddet)¢(addet) vuođu makkár čoavddus válljejuvvo , ja danne oahpaheapmi ii sáhte dahkkot njulgestaga olbmos olbmui go olmmoš ii sáhte ovddalgihtii diehtit justa mo dilli lea .



Stuorra dálut gos leat ollu lanjat (áddet)¢(addet) vejolašvuođaid bearraša miellahtuide sierranit .



Dat (áddet)¢(addet) nationála territoriijai historjjálaš ja geográfalaš ámadaju .



Ruoŧas ii lean aiddo nu garra politihkka sámi namaid vuostá go Norggas , ja danin Ruoŧa beale kárttat (áddet)¢(addet) rievttat gova dan áiggi sámi namaid anus .



Beavdegirjji nammadieđut (áddet)¢(addet) namalassii olu duogášdieđuid jagi 1884 virggálaš eanagirjái , ja erenoamážit beavdegirji čuvge jura dan proseassa , mo sámi giedde- ja ássannamat rievdaduvvojedje njálmmálaš giela nammaanus loahpalaš matrihkkalii .



Dasto suokkardalan , makkár láidesteami skuvlaeiseválddit nugo Skolverket ja Sámeskuvlastivra bidjet sámeskuvllaide ja makkár vejolašvuođaid stivrendokumeanttat ja lágat (áddet)¢(addet) nannet sámi sisdoalu sámeskuvllain .



Lihkká mus lea ollu materiála , maid lean čoaggán ja mat (áddet)¢(addet) vuođu dán čállosii .



Rivttes namat (áddet)¢(addet) lohkkiide vejolašvuođa guorrat mu dutkanluottaid ja dieinna lágiin iskat áššiid duohtavuođa ja doallevašvuođa .



Akšuvdnaduktanmálle prinsihpat (áddet)¢(addet) ráma skuvlla ovddidanbarggu hábmemii .



Oahppu , bagadeapmi ja dokumenterenvuogit nugo loggačállin , govven , ovdanbuktimat ja filbmen , leat leamašan dán bargui válddahatmuorran , mat (áddet)¢(addet) vuođu dutkama rapporteremii .



Son ráddje kultuvrra árvvuide ja ideaide , mat leat min daguid duogábealde ja mat (áddet)¢(addet) daidda meinnega .



• Nuorttabeale uksa hástala gávdnat , hutkat ja ovddidit čovdosiid , doaimmaid , ortnegiid ja diliid , mat dikšot , nanosmahttet ja (áddet)¢(addet) árvvu ruovttoluotta vealahuvvon álgoálbmogiidda .



Ságastalaimet oahpaheddjiiguin mo buoridit , váldit ruoktot dan maid leat massán ja hukset buoret vuogádagaid , láhkasuoji ja eará ortnegiid , mat (áddet)¢(addet) iešmearridanválddi ja iešluohttámuša ruovttoluotta .



Morfa-C-prográmma bargobihtát ráhkaduvvojit cealkkageneráhtoriin , ja variábelat ja semánttalaš seahtat (áddet)¢(addet) stuorra variašuvnna .



Sávvamis oahppit ja oahpaheaddjit (áddet)¢(addet) midjiide kommentáraid , muhto mii áigut maid guorahallat prográmmaid neahttalogga mii vurke geavaheaddji vástádusaid ja prográmma máhcahusaid , ja čuovvulit moadde geavaheaddjijoavkku dárkileappot .



Vuogádaga lea lunddolaš vuođđudit davvisámi giellateknologalaš resurssaide , mat leat ee. guokte morfologalaš automáhta mat (áddet)¢(addet) juohke sátnehámi buot vejolaš morfologalaš analysaid .



Jovnna-Ánde Vest románatrilogiija Árbbolaččat viiddis tematihkka ja dárkilis persovdnagovvádusat (áddet)¢(addet) girjjálašvuođadutkái ollu teakstaÁrbbolaččat-ráiddu persovnnaid gaskavuođaid : ovttaskas olmmožin , báikegotti joavkolahttun ja stuorraÁrbbolaččat-ráidduin .



Dan maŋŋá gieđahalan sápmelaččaid dološ oskku ja sielloáddejumiid , mat (áddet)¢(addet) duogáža eará



Dušše danin , ahte ruđa (áddet)¢(addet) .



Sámi dáiddarat čájehit dan áŋgirvuođa ja maid sámi servodat berre doarjut, maiddái Sámedikki vuorddán sii (áddet)¢(addet) doarjaga ásaheames sámi dáiddaskuvlii.



Don (áddet)¢(addet) Bassi Vuoiŋŋa min máddarii Dávvedii , bálvaleaddjásat , ja celket su njálmmiin : Manne báhkinat stuibmidit ?



Dearvvašvuođaveahkki , maid apotehka addá oassin apotehkadoalus , lea buohkanassii earalágan go dat dearvvašvuođaveahkki , maid (áddet)¢(addet) dearvvašvuođaásahusain dahje maid almmolaš dohkkehuvvon dearvvašvuođabargit (áddet)¢(addet) , geat jođihit iežaset doaimma .



Maŋŋá konsultašuvnnaid Sámedikkiin nannejuvvui čielgasit finnmárkkulága paragráfas 5 ahte sámi geavaheapmi addá vuoigatvuođaid , mii mearkkaša ahte vaikke vel stáhta lea ge dan (adden)¢(ádden) girdojuvvon geavaheapmin , de dat galgá leat vuođđu sihke oamastanvuoigatvuhtii ja geavahanvuoigatvuhtii .



Belohahkii leat dat maiddá mielde dán girjjis , muhto dat mii lohkkái báhcá lea dattege eanet dovdu leat oahpásmuvvan muhtun olbmuid skuvlaosiiguin , ja gullan áššiid nugo sii leat daid ieža (adden)¢(ádden) .



Lehpet go (adden)¢(ádden) buot dán ?



Ovdal stuoradulvvi sii borre ja juhke , náitaladde ja náite gitta dan beaivvi rádjái go Noa manai árkka sisa , eai ge sii (adden)¢(ádden) maidege ovdal go dulvi bođii ja válddii eret sin buohkaid .



Olles mánnačora čoahkkana gaivát vilgesliikkaga , nuba (adden)¢(ádden) ábegáhtu dovddu !



« Identitehta » (adden)¢(ádden) nu ahte dat čilge čearddalašvuođa doahpaga , mii lea viidát ja gokčá eanet beliid álbmotjoavkku iešvuođain go « identitehta » doaba , vaikko vel ii dárbbašge dahkat makkárge duohta erohusaid dán oktavuođas .



In (adden)¢(ádden) dalle maid son oaivvildii , ovdal go ieš vázzen ja vásihin man lossat lei goargut bajás ceakkos váriid .



doarvái buorrin ja oassi fas ii ollige (adden)¢(ádden) , manin gii nu jurddašivččii nu .



Dasa gullá diehtu giela birra ja iežas giellaoahpahallama (adden)¢(ádden) .



Máhttit lohkat servodagas mearkkaša dutkat , dulkot ja reflekteret fágalaš teavsttaid (adden)¢(ádden) dihtii iežas ja eará servodagaid , eará áiggiid , báikkiid ja olbmuid .



Jus julggaštus ii joavdda gosa galgá , de ferte dat ođđasit lágiduvvot vahku sisa maŋŋil go son lea ožžon dan diehtevassii dahje berre leat (adden)¢(ádden) dan dahje – jus álgoáigemearri lea oanehat – seamma guhkes áigái go dát áigemearri .



Mun (adden)¢(ádden) daid heajut beliid maid oanehis cealkináigi mielddisbuktá , muhto ain oaivvildan ahte deasttat sihkkarvuhtii ja álbmoga dorvvolašvuođadárbbut leat deháleamos loahpaha dearvvašvuođa- ja fuolahusministtar .



Ollu riikkaid dutkit barget ovttasráđiid (adden)¢(ádden) dihtii daid váralaš dálkkádatnuppástuvvamiid mat áitet oppa máilmmi .



Ballan makkár váikkuhusaid vástádusat addet , ja dán mun (adden)¢(ádden) .



Oahpaheaddjit veahkehit mu nu ahte ipmirdan ( (adden)¢(ádden) ) dan maid galggan oahppat.



Oahpaheaddjit čilgejit fáttáid ja bargobihtáid nu ahte mun ipmirdan ( (adden)¢(ádden) ) manne mii daiguin bargat ( 8-13 ) Álo – Dávjá – Muhtumin – Hárve – Eai goassege 29 .



Mánáid iešguđetlágan báhkkodemiid (adden)¢(ádden) lea hui mávssolaš .



Lágas leat guokte doahpaga , (adden)¢(ádden) ja ovttasbargu , mat fátmmastit sierra beliid mánáidgárddi ja váhnemiid ovttasbarggus .



Sámegiela (adden)¢(ádden) oktasaš árbin ja oktasaš árvun lea vuođđun dasa ahte atnit iežas gullevažžan sámi searvevuhtii .



    Sámi oahppoplána álggahettiin lasihii departemeanta ruhtajuolludeami daid gielddaide mat oahpahit dán oahppoplána mielde , ja gielddat leat dađi mielde go departemeanta lea (adden)¢(ádden) , leamaš oalle duhtavaččat dasa .



Psyhkalaš váttuid (adden)¢(ádden) sámi kultuvrras.



Birrasa , kultuvrra ja máhtolašvuođa gaskasaš oktavuođa (adden)¢(ádden) leat deaŧalaš oasit ceavzilis ovdáneami doahpaga áddemis .



Máttasámi giella- ja kulturmáhtu lea vuođđun teavsttaid áddejupmái , muhto seammás geavaha čálli viiddit ja viiddideaddji dulkoma (adden)¢(ádden) dihtii teavsttaid sihke kultuvrralaš ja girjjálaš ovdanbuktimin .



Loahpas sáhttá vel bivdit sin bajidit gieđa geat eai dieđe áddejedje // ipmirdedje go sii vai eai go (adden)¢(ádden) // ipmirdan .



ČálliidLágádus Áiggiid čađa lea girku ja eiseválddit ( sii geat mearridedje ) (adden)¢(ádden) , dulkon ja čuvvon biibbala čálabáikkiid sisdoalu iešguđet láhkai .



» Máhttájeaddjit gehčče guhtet guoibmáseaset ; eai sii (adden)¢(ádden) gean son oaivvildii .



Son navddii ahte su álbmotguoimmit áddešedje ahte Ipmil lei válljen su sin beastin , muhto eai sii (adden)¢(ádden) dan .



- Lean lohkan Leastadiusa oskku birra , ja (adden)¢(ádden) das lea ain stuora sadji din oskku eallimis .



Muhto in mun dalle (adden)¢(ádden) - in nagodan jurddašit .



Norgga stáhtas lea čielga geatnegasvuohta buhtadit gildii , nu mo mun (adden)¢(ádden) , čilgii Porsáŋggu Lillebo .



– Mun (adden)¢(ádden) sámegiela , muhto in duostta hállat , vaikko skihpárat hástalit mu sámástit .



Mun (adden)¢(ádden) sin dan láhkai ahte sii dohkkehit Aud Marthinsena groava čuoččuhusaid , lohká Pedersen .



– Mun (adden)¢(ádden) gal jus Henriksen háliida eará bargat , go lea oalle olu bargu leat stivrajođiheaddjin , muhto lea mu mielas váivi go son lea geassádan , lohká son .



– Mun dieđusge (adden)¢(ádden) go olbmot heađásnuvvet , muhto mii bargat maid sáhttit áššiin , ja ii mihkkege leat vuos heitojuvvon , lohká Johansen .



– Mun measta hásttán buot nuoraid fas vuolgit sullui , muhto (adden)¢(ádden) maid jus muhtumiidda lea lossat vuolgit ja lea áibbas ortnegis doallat gaskka moadde jagi , muhto jáhkán ahte šaddá buorre fas máhccat ruovttoluotta ja oaidnit ahte sullos lea ráfi , deattuha son .



– Jus dat lea plánen maid sii vásihit váttisin , de mun (adden)¢(ádden) dan , go dat lea váttis .



– Unna Kárášjogas cahkkehalle " ramppat " daid báhpáriid mat heaŋgájedje távvalis , ja (adden)¢(ádden) gal ovtta láhkai manin gávpi gárttai diehtojuohkintávvala eret váldit ja lea váidalahtti , muhto ii han dat livčče gal stuorra ášši gávpái bidjat kamera dien seainni guvlui , mas oidnet mii doppe dáhpáhuvvá , ja livččii maid eastadan vearredaguid , oaivvilda Trond Henriksen .



Mun (adden)¢(ádden) gieldda sosiálakonsuleanttas Ragnhild Varsi Dahlas ahte lea ain guovtti jahkái bušeahtas ruđat , muitala diakona , Leif Petter Grønmo .



Mun (adden)¢(ádden) digaštallama nu ahte máŋggas geat dasa servet dadjet earáin dakkár oainnuid mat dain eai oba leat ge .



– Mun livččen (adden)¢(ádden) jos jurie livččii ákkastallan ja lohkan ahte luohti ii doala dási , muhto mun reageren issorasat go oaivvildit ahte luohti ii leat árbevirolaš , dadjá behtton Aslak Krokmo .



Ieš lean 1,5-gielalaš , (adden)¢(ádden) sámegiela , muhto in máhte hállat sámegiela .



Na in ge sáhte earáide vuiget man unnán mun duođaid (adden)¢(ádden) dihtoris .



Ja mun (adden)¢(ádden) dutno vaikko hállaba iežade sámegielaid " , dadjala Áigin .



Mun (adden)¢(ádden) manin dát eará mánát leat dáppe .



Gámis muođuide lei ihtán dearvvas lasseivdni , oppa almmái orui sakka nuorasman , go lei (adden)¢(ádden) muhtun áigái guođđit dan gáržžes eallinbirrasa , masa lei vehážiid gártan .



Dát lei munnje áibbas ođđa diehtu ja dál (adden)¢(ádden) , manin Káhtarin diehtá n iege ollu Heargenjár-Lásses .



Gielddas ledje (adden)¢(ádden) , man sakka bargguid gaskkalduhttin čuozášii guovllu ovdáneapmái .



Son lei dalán (adden)¢(ádden) , makkár liiba Issáha evttohus lei eadnái finadit viimmat vehá dobbelis earálágan eallima oaidnimin .



Birgget ja Ánde leigga máŋgii lohkan reivve ja jáhkiiga iežaska sullii (adden)¢(ádden) dan sisdoalu .



Muhto go Máhte-Máhttege lei muhtun beaivve cavgilan bártnis gámmárii ja rehálaččat muitalan mo ášši lei , de Beahkká lei (adden)¢(ádden) mas lei jearaldat ja miehtan joatkit dainna bargguin , mii bázášii áhčis gaskan .



Dán oktavuođas (adden)¢(ádden) rievtti nu , ahte dasa gullet riektenorpmat - nugo dat leat čállon ovdamearkka dihtii láhkamearrádusain - dasa gullet maiddái riekteásahusat ovdamearkka dihtii duopmostuolut , ja mielde leat maiddái riekteproseassat dahje rituálat .



Riekteproseassaiguin mun (adden)¢(ádden) formaliserejuvvon áššemeannudeami nugo dat leat meairiduvvon ovdamearkka dihtii proseassalágain , ja rievttálaš resonnerenproseassaiguin fas nugo dat leat čilgejuvvon davviriikkaid juridihkalaš metodaoahpa váldogirjjiin .



ï ¾ § 110 a ja álbmotrievttálaš gálduid geavahus , (adden)¢(ádden) ja deattuheapmi 3.1.1 .



Dás riektejoavku lea nugo mun (adden)¢(ádden) čielgasit hilgon njuolggadusa ja oainnu , mii das lea vuođđun .



Diakrona riektegeavahussan mun (adden)¢(ádden) dálá riektedilálašvuođa konklušuvnnaid , mat leat dahkkojuvvon ovddeš jurddašanvuogi mielde , mii lea šaddan áibbas eará dilálašvuođain go dálá , iige dađi mielde nákce doarvái bures fáhtet servodat- ja riekteovdáneami .



Nu leat guoskevaš stáhta ásahusat maid (adden)¢(ádden) válddahallama , buo. ee. Od.prp. nr. 33 ( 1986-87 ) s.17,22,25-34 ja 37 , mas Justisdepartemeantta ee. áddejupmi oidno dán oktavuođas .



Nugo (adden)¢(ádden) lágamánnerievtti , leat báhčinguovlluid geavaheapmi seaguhan iežas ja ráddjenge orohaga dábálaš ealáhatvejolašvuođaid ja nu bilidan orohagas boazodoalu ealáhussan .



Ii leat makkárge árta eahpidit sin leat (adden)¢(ádden) dán anu lobálažžan .



Dakkár jurddašanvuogi mielde mii orru leamen ráđđen lágain ja hálddašeamis , lea árta jáhkkit eiseválddiid ovdalge (adden)¢(ádden) dán eaiggátháldun .



" Vearroduottarduopmu mielde lea dása boahtán dihto bealit mat mu mielas rievdadit dili sakka - vaikko in dieđe ležžetgo stáhtaválddit dahje duopmostuolutge dan (adden)¢(ádden) .



ovdanboahtá omd. Meinich Olsen meroštallamis Dáža almennetrievttis ( 1928 ) s. 220 : " Almennehin (adden)¢(ádden) gaskka gos ovtta dahje moatti gilis lága fámus lea geavahanvuoigatvuohta .



" Vuđolaš (adden)¢(ádden) " báhkkodanvuohki orru geažideamen dihto várašumi ahte dilálašvuođat Finnmárkku stáhta eatnamiid ektui , álo galggašedje leat seammago almennehiin muđui .



Badjesápmelaččaid geasseorohat bohccuiguin guovlluin maid riddosámit ovddeš áiggis ledje (adden)¢(ádden) leat " sin " , ii caggan ahte riddosámit dárbbašedje ain doaimmahit boares anuseaset seamma guovlluin iežaset eallima vuođđun .



Nu guhká go dát ii leat dahkkon , orru álgovuorus unnán govttolaš vuordit ahte sápmelaččat galget leat (adden)¢(ádden) ja dohkkehan stáhta áddejumi oppalaččat dahje daid dehálaš čuoggáid .



) Nugo mun (adden)¢(ádden) Bertil Rolf , de ii sáhte buot geavatlaš máhtu njulgestaga oahpahit , go lea veadjemeahttun dovdat juohke dilálašvuođa ja konteavstta ovdgelbbolaš geavatlaš máhtu ja elementára geavatlaš máhtu .



) Mun (adden)¢(ádden) Ingolda dainna lágiin ahte olmmoš oahppá ipmirdit duovdaga go ieš lea doppe .



Muhto lea maiddái soames gii čájeha maid galgá fuomášit ja nugo mun (adden)¢(ádden) , de ferte olmmoš gii čájeha váikkuhit dasa maid nubbi galgá oahppat .



Dál mun gal (adden)¢(ádden) go mun dieđán mii dat lea .



Mun (adden)¢(ádden) Iggá oaivvildeamen , ahte bohcco luonddus leat iešvuođat nugo deaivilvuohta , muhto bohccot leat maiddái luonddus iešguđetlágánat .



Nugo mun (adden)¢(ádden) Elle , de ferte olmmoš ieš orostallat guovlluin , nu ahte liikogoahtá daidda .



Go Ailo lohká , ahte olmmoš sáhttá duohtadit ja váldit biergasiid mielde maid gávdná muhto dalle ferte vuos jearrat lobi , de (adden)¢(ádden) mun sus ahte olmmoš sáhttá gulahallat ja soabadit biergasiid alde mat leat fiervvás , muhto olmmoš okto ii ráđđe daid badjel .



Muhto Sara doaba searvelatnja , nugo mun (adden)¢(ádden) dan , ii gieđahala árvokvalitehta sirdima buolvvas nubbái .



Unsgård ii láven hállat maidige buorideami áigge ja jos hálai , dat ledje sánit maid ii oalle gullan dahje (adden)¢(ádden) .



teavsttaid čállin ja (adden)¢(ádden) lea váddásut go hállangiela (adden)¢(ádden) .



máhtán mun diená ahte , mun oalle ollu jo (adden)¢(ádden) dahje measta visot , dahje in dieđus buot sániid ádde muhto , goit , dan mas lea sáhka .



sámástit gaskaneaset , vaikko buohkat eai dan (adden)¢(ádden) .



Bealistan (adden)¢(ádden) sihke dánskka ja ruoŧa teavstta dan láhkai , ahte earet eará dákkár sámi áššiid galggai meannudit sámerievttis , ovdal go daid sáhtii guoddalit stáhtalaš riektevuogádahkii :



Nubbi oassi manná birra oaivvi ( juoga nu lágan ravda dahje reaska , (adden)¢(ádden) mun ) .



Mun (adden)¢(ádden) lávlaga dalááiggi estehtalaččat hábmejuvvon duohtavuođa áddejupmin ja boahtteáiggi rahčamuššan , iige dološáiggi nostalgiijan .



Nugo mun (adden)¢(ádden) Højrup ( 1989 ) de eallineavttut mat bohtet olggobealde váikkuhit olbmuid eallinvuohkái sihke buori ja heajos láhkái .



Báikeáddejupmái laktasa maiddái guovllu (adden)¢(ádden) ja meahcis dádjadeapmi .



Soai čatnaba , nu go (adden)¢(ádden) sudno ságaid , nannosit iežaska dovdduid duddjomii .



83 Sámi dieđalaš áigečála 1 , 2011 pan , bustávaid ovttasteapmi stávvalin , sáni čohkken stávvaliin , stávvalráji gávdnan oidnojuvvon sáni vuođul ja lohkama (adden)¢(ádden) ( Ahvenainen – Holopainen 2005 : 109–110 ) .



Nugo (adden)¢(ádden) Eco , de olbmo vuosttaš vásáhus muhtun dávviriin hukse dávvira idea .



Dás (adden)¢(ádden) maid nu ahte diehtomielalašvuohta ii leat dušše jurdaga bokte , muhto maiddái rumašlaš , dat maid dakko bokte vásiha ja fuomáša .



 Og moaittan Sven-Roald Nystø oddajagisartni , mas presidenta bidja gazaldaga leago riekta jorgalit darogielat dokumenttaid samegillii , de NSR jodiheaddji Keskitalo oalat moivvaska ja cuoccuha mun in leat (adden)¢(ádden) presidentta sartni .



 Jearrat , ahte leat go (adden)¢(ádden) riekta ?



 Dan gal (adden)¢(ádden) bures , ii hal oahppasa dabalaccat almmolaccat cuiggot mange lahkai , goit harve jahkan mun .



 Na , dien čilgemis mon (adden)¢(ádden) dat árvida mon in meara máhte !



 Ovdamearka biokolonialismmas lea genehtalaš dutkamuša hárjehan genaid “ suoládeapmi ” , nappo olbmuid ja álbmogiid genaid čoaggin , mii máŋgii ain dáhpáhuvvá almma álbmoga dahje ovttaskas olbmuid lobi haga , dahje nu ahte albmot dahje olmmoš ii leat riekta (adden)¢(ádden) dahje ožžon doarvái buorre dieđuid das , masa čájánasat geavahuvvojit , čilge Kuokkanen.



 Lean ieš bargan šibitdoallin mii lea vuođđoealáhus ja ferten gal lohkat ahte ii leat nu somá biebmat boraspiriid , (adden)¢(ádden) hui bures vuođđoealáhusa dili inge jáhke ahte oktage háliida dan dillái .



Veadjá leat nu , ahte olles ásahusas galgá vuhttot sámiid diliid (adden)¢(ádden) ja gudnejahttin .



Richter Hansen dadjá dasto : " Olusat leat (adden)¢(ádden) stáhtaeatnamiid luđolažžan , mii lei ássiid olles ja luđolaš geavahusas " .



Sihke sámiin ja dážain Finnmárkkus ferte navdit ahte boarrasamos áiggi ássit leat (adden)¢(ádden) anuset lobálažžan .



Gjelsvik lea fas cealkán ahte mearrideaddjin ferte leat ahte giliin leat (adden)¢(ádden) buot meahci " meahcabealde " , vaikko lea áidojuvvvon .



Nugo leat dás (adden)¢(ádden) , dálá áiggis dát árbevirolaš ealáhusat dahket ávnnaslaš sámi kultuvrra , ja nu gullet 27. art. suodjaleapmái .



- Jos hálat dan sámesearvvis , de áibbas riekta leat (adden)¢(ádden) .



- Áibbas riekta leat (adden)¢(ádden) , don leat árbbolaš buot vuoigatvuođaiguin .



» Ii oktage beavddis (adden)¢(ádden) maid son oaivvildii dáinna .



Jos dii livččiidet (adden)¢(ádden) maid dát sátni mearkkaša : Váibmoláđisvuođa mun dáhtun , in ge oaffara , de ehpet livčče dubmen sivahemiid .



Jagis 1984 celkkii Olmmošvuoigatvuođa Komitea , oppalaš fuopmášumistes , ( general comment ) ártihkkalii 1 , eahpeduhtavašvuođa dasa ahte máŋggat dain stáhtain mat buktet ráportta Komiteai CPPR:a árt.1 čađaheamis , orrotleamen boastut (adden)¢(ádden) ártihkkala ollislaš sisdoalu .



Sámediggi lea (adden)¢(ádden) nu ahte áššeoasálaččaid gaskka lea ovttaoaivilvuohta das ahte Sámedikki sajádat ii galgga láivuduvvot .



Ráđđehus lea (adden)¢(ádden) dan láhkái ahte guovttegielatvuođa lassegolut lea bistevaš dilli gielddain ja fylkkagielddain main lea guovttegielat fálaldat .



Čuoččuhus ovdanbuktá , ahte leat (adden)¢(ádden) boastut sihke IMF sajádaga ja Norgga rolla IMF:s .



Muhtin sárdnealbmát omd Thomas von Westen ja Læstadius , leaba garrasit váikkuhan dasa ahte sámit leat (adden)¢(ádden) ja heivehan ja čuovvugoahtán risttalašvuođa oskkoldaga árvvuid ja oainnuid .



Olusat leat gierdameahttumat ja (adden)¢(ádden) dan bures .



Dat lea muitalus fitnodaga njunnoša birra gii lea (adden)¢(ádden) ahte dearvvašvuohta , biras ja sihkkarvuohta lea dehálaš buot duhát fitnodaga ja lágideaddji bargiide , lágideddjiide – ja njunnošat fertejit čájehit beaivválaččat ahte dat lea sidjiide maid dehálaš .



Mun (adden)¢(ádden) ahte olut leat vásihan dán áiggi ráfehis logijahkin máilbmái .



– Mun gal (adden)¢(ádden) ahte muhtumat atnet dán vuoigatmeahttumin , lohká stáhtaráđđi .



Leago giela váilevaš (adden)¢(ádden) stuorámus hástalus , vai váttásmahttetgo eará sujat oahppama ?



Fuolalaš gaskavuođas deattastuvvo áicilvuohta , lagašvuohta , nuppi dili (adden)¢(ádden) , ja máhttu ja dáhttu.



Sámediggi čujuha ahte Sámi vuoigatvuođalávdegoddi ii láhkaevttohusain meahcceriggodagaid birrage oro (adden)¢(ádden) ahte boazodoalu earenoamáš dárbbut ja geavahanvuoigatvuođat ráddjejit mo meahcceriggodagaid sáhttá hálddašit .



Sámediggi lea maiddái (adden)¢(ádden) Suodjalusministera miessemánu 31. b. .



Mii leat (adden)¢(ádden) barggu nu ahte galgá árvvoštallat meahcástanealáhusaid várás gealboguovddáža dárbbu .



Ja go gielda lea dieđihan raporttain ahte 30% ollislaš bálkágoluin leat liigegolut mat leat čadnon guovttegielatvuhtii , de leat sii (adden)¢(ádden) ahte Sámedikki mielas dat lea ” ortnegis ” .



Dát sáhttá mearkkašit vástideaddjit eai leat (adden)¢(ádden) jearaldaga , ja menddo ollu leat vástidan ahte ii miige leat jorgaluvvon .



Nugo mii leat (adden)¢(ádden) , de ruhtaduvvo dát doaibma eará dábálaš fidnooahppo kanálaid bokte .



GOD sáhttá namalassii (adden)¢(ádden) dan go Sámedikki jođiheaddjit eai leat reageren , ahte sii leat dorjon dán .



Nu go digge lea (adden)¢(ádden) ášši , de leat iešguđetlágan vejolašvuođat iešguđet fylkkain danne go gullá fylkkagildii láhččit máŋga beali ortnegis .



Sii oaivvildit ahte buot oskkoldagat leat boastut (adden)¢(ádden) eallima ja máilmmi , ja luonddudieđalaš bohtosat meroštallojit “ boasttuvuohtan ” ja dat lea dušše návdosat .



Ruoŧa beale čállinvuohki lei ráhkaduvvon lulliguovlluid suopmaniid vuođul , maid davvisápmelaččat eai (adden)¢(ádden) dahje ipmirdan nu bures .



Dan birra ahte ii go son (adden)¢(ádden) man duođalaš skelbmošeapmi dát lei .



Dás oahpaheaddji sáhttá fuomášit geat áddejit rolla-sáni sisdoalu ja mo earát leat čoavdán // (adden)¢(ádden) dan .



Oahppit eai leat dábálaččat hárjánan dárkilit guldalit nuppiid , nu ahte go muhtun vástida , de dárkilastte eará ohppiiguin ahte sii leat (adden)¢(ádden) dahje ipmirdan vástádusa .



Dan maŋŋá sáhttá bivdit sin bajidit gieđa geat eai (adden)¢(ádden) dahje ipmirdan cealkámuša .



Rávisolbmoagis mun lean (adden)¢(ádden) ahte luondduvuoiŋŋat leat juohke luonddugáhpolis , ja dain ii galgan hilbošit ja stoahkat ja bilidit .



Rávisolmmožin lean (adden)¢(ádden) ahte sii jerre eatnanvuložiin lobi beassat ijastit dan báikkis gosa ledje bisánan .



Miššonearat eai (adden)¢(ádden) // ipmirdan olus maidege noaidevuođas ja noidošeamis .



Ain son hirpmástuvai , go ii lean (adden)¢(ádden) ahte ná issoras lea duohta eallin , ja baluin son máhcai ruoktut .



Dat mielddisbuvttii ahte muhtin olbmot eai (adden)¢(ádden) sisdoalus maidege .



Máilmmis go váccašan ráhkesvuođa ozadan viimmat (adden)¢(ádden) mii dat lea juohke sajis áiccan de : Juohke muoras oainnán du juohke geađggis oainnán du juohke jogas oainnán du oainnán du oainnán du



Okta sivva čiŋaheapmái lei ahte dábálaš olbmot eai máhttán lohkat ja (adden)¢(ádden) láhtengiela .



Dákkár kritihka ii sáhte hilgut dego ii áššáigullevažžan dahje ii leat (adden)¢(ádden) .



Sápmái boahtán suopmelaččat eai (adden)¢(ádden) dán Deanu guovllusge dovddus muitalusa riekta ja áddejedje ahte čáhkalakkis lea ábegáhttu .



Nuppiide fas geahpeha , go sii leat guhká (adden)¢(ádden) , ahte juoga lea boastut .



Dát sáhttá mearkkašit vástideaddjit eai leat (adden)¢(ádden) jearaldaga , ja menddo ollu leat vástidan ahte ii miige leat jorgaluvvon .



Lávdegoddi oaivvilda ahte sámi gáiddusoahpahussii galgá lassin ásahit sosiáliserendoaibmabijuid ja sierranas oahppováldimiid eará oahppobáikkis - nu movt lávdegoddi lea (adden)¢(ádden) váhnemiin - ja oahpaheddjiin : Lagasvuohta lea deaŧalaš go lea gáiddusoahpahus .



Čájehuvvui maŋŋá ahte geavahuvvon veahkkeneavvu lei nu boaris ja heittot ahte báddejuvvon jearahallamat gullojedje nu heittogit ahte in (adden)¢(ádden) buot .



Dárkkis ahte oahppi lea (adden)¢(ádden) barggu ovdal go álgibeahtti .



Dat manai dan ovdii ja humai dainna ja čilgii ahte ledje mánát geat ledje bargan dan , ja bivddii áddejumi dan ahte mánát eai (adden)¢(ádden) buorebut ahte dan ii galgga dahkat , ja seammás lohpidii ahte mii galgat oahpahit iežamet mánáid , nu ahte dat ii galgga dáhpáhuvvat fas .



Muhto sii hirpmástuvve sakka , dasgo sii eai lean (adden)¢(ádden) dan mii lei dáhpáhuvvan láibbiiguin ; sin váibmu lei baicca buoššuduvvon .



» Muhto sii eai (adden)¢(ádden) dán ; dat lei čihkkojuvvon sidjiide , vai sii eai áddeše dan , eai ge duostan jearrat sus maid son oaivvildii .



» Dás sii eai (adden)¢(ádden) maidege .



» Eai sii (adden)¢(ádden) ahte son lei sárdnumin sidjiide Áhči birra .



» Jesus muitalii sidjiide dán veardádusa , muhto sii eai (adden)¢(ádden) maid son oaivvildii .



Máhttájeaddjit eai (adden)¢(ádden) dán vel dalle , muhto go Jesus lei hearvásin dahkkojuvvon , de sii muite ahte dát lei čállojuvvon su birra , ja sutnje lei dáhpáhuvvan aiddo nu .



Dál sii leat duođaid (adden)¢(ádden) ahte mun lean boahtán du luhtte , ja sii leat oskon ahte don leat vuolggahan mu .



Dássážii sii eai lean (adden)¢(ádden) dan maid čála cealká , ahte son galggai bajásčuožžilit jábmiid luhtte .



De Biehtár sárdnugođii : « Dál mun duođaid (adden)¢(ádden) ahte Ipmil ii geahča olbmo hámi beallái , muhto son dohkkeha juohkehačča guhte ballá sus ja dahká su dáhtu mielde , makkár álbmogii dal gulaš .



Ii son (adden)¢(ádden) ahte dat maid eŋgel dagai , lei duohtavuohta , muhto gáttii dan oainnáhussan .



Dasgo Jerusalema ássit ja sin oaivámuččat eai árvidan gii son lei eai ge (adden)¢(ádden) profehtaid sániid mat lohkkojuvvojit juohke sábbáha , muhto sii ollašuhtte daid go dubmejedje su .



Mun jearan fas : Ii go Israel leat (adden)¢(ádden) dan ?



Ja mun doaivvun ahte dii áddebehtet ollásit dan maid gal lehpet juo (adden)¢(ádden) muhtun muddui , ahte mii leat din rápmi ja dii lehpet min rápmi Hearrá Jesusa beaivvi .



Hearrá , oahpat mu muitit mu loahpa , mu beivviid logu , man unnán dat leat , vai mun (adden)¢(ádden) man nohkavaš mun lean .



Hearrá , oahpat mu muitit mu loahpa , mu beivviid logu , man unnán dat leat , vai mun (adden)¢(ádden) man nohkavaš mun lean .



Bealistan jáhkán juste dien leat nisson politihkkáriid gievravuohta - ahte duostat leat rehálaččat maiddái de go fuobmá ahte son gusto ii leat ášši viidodaga (adden)¢(ádden) .



- Eat (adden)¢(ádden) Bargiidbellodaga joavkojođiheaddji Magnhild Mathisen dovddaha ahte sii meannudedje preassadoarjja ášši beare oktageardánit .



Eai (adden)¢(ádden) ahte maiddái eará dáru aviissat go Ságat fáhkka sáhttet ohcat seamma doarjaga , ja nu dahkat sámegiel aviissaid heahtedillái .



Dan ášši in dalle vel riekta (adden)¢(ádden) .



Nu lean mun (adden)¢(ádden) .



– Fylkkamánni ii leat (adden)¢(ádden) Sámelága ulbmila ja dan válddi ja ovddasvástádusa maid dat addá .



Leat (adden)¢(ádden) ahte dás soaitá šaddat mearkkašupmi maiddái midjiide , dadjá Guovdageainnu suohkana sátnejođiheaddji Anton Dahl .



In (adden)¢(ádden) dalle , manin son lei mu Áŋŋelii vierroolbmuid lusa guođđán .



– Go lea sáhka jávkama birra goas mánás lea leamašan ealáhuspermišuvdna , de ii gula ášši midjiide , ja mun (adden)¢(ádden) bures daid váhnemiid geat dáinna ballájit , vaikko dan ii livčče dárbu dahkat , dadjá Hætta Ávvirii .



Nu mo son lea (adden)¢(ádden) , de galget sii geat alkohola guossohit , leat ollesolbmo agis .



– Mun (adden)¢(ádden) bures ahte badjeolbmot leat rašis dilis dál , ja mii bargatge buot mii min fámus lea , oažžun dihte jođánis vástádusa direktoráhtas , muitala Lutnæs .



Garrasit roasmmohuvvan Sparbo muitala iežas dakkaviđe (adden)¢(ádden) ahte dievdu lei garrasit roasmmohuvvan , go ii nagodan lihkastit , ja go ámadeadju lei visot varranaga .



Imaš Nu mo Fiskeribladet gáldu lea (adden)¢(ádden) , de ii ásahuvvo ođđa mearraguolástus Finnmárkkus , iige sierra guolástusrádjá ja iige ođđa bivdu hálddašanásahus Finnmárkui , nu mo Riddoguolástanlávdegoddi lei árvalan .



– Mun (adden)¢(ádden) ahte badjeolbmot min guovllus eai huikke nu garrasit dili birra , go dat han sáhttá čuohcat sidjiide maŋit áiggis .



– Olbmot eai leat oadjebasat go dearvvašvuođabargit eai oro áddemin sin , ja go iešge eahpidit leago ieža riekta (adden)¢(ádden) , dadjá ráđđelahttu Ellinor Marita Jåma ja lohká sámi dearvvašvuohta dárbbaša eambbo sámegiel oahppan olbmuid .



Dalle in (adden)¢(ádden) dahje fuomášan gokko manai ámmátlaš ja priváhta olbmo rádjá , lohká Jørn Hoel ja jáhkká Norgga álbmogii lea váttis oaidnit dán rájá go dat lea nu báidnon amerihkkálaš virrui .



Vearrámus su mielas lei go ii (adden)¢(ádden) dárkilit lohkat buot báhpáriid ja šiehtadusaid maid musihkkamáilbmi sutnje geigii .



– Mun in (adden)¢(ádden) maidege ovdal go girdišilljui bođiimet , go dalle easka mu dalá eamit logai ahte eaba áiggo fárrui vuolgit .



In dalle vuos (adden)¢(ádden) ahte dát lei loahppa lihkolaš bearašeallimii , čilge váivvis Reinås .



– Nugo mun lean (adden)¢(ádden) de leat sii hui mielas deaivat min , muhto mii eat leat vel ožžon vástádusa goas , sii fertejit vuos gávdnat áiggi dasa , diehtá Hætta .



Eai leat gulahallan Simensen lohká sivvan dasa go eai leat heakkahuhttán bussá , lea ahte sii eai leat gulahallan riekta , ja ahte eai leat (adden)¢(ádden) makkár dilis bussá ja eaiggádat leat .



– Mun gal hirpmahuvven , inge vuos (adden)¢(ádden) maid hálai go cuiggodii buoiddes olbmuid .



Nu go ahte manin mun ledjen lohkan iežan vuosttaš cealkámušas ahte ii leat heahtedilli , dáinna cealkámušain ledjen veahá lihkoheapme , go dien leat ollugat (adden)¢(ádden) boastut .



Gulluiga vel juoidá huikkádeame ovdal go vuoddjájin , muhto in (adden)¢(ádden) máid dajaiga .



Mun in leat goasege oaivvildan ahte son ii leat šat bargoagis ja dan mun gal šállošan jus dan lea (adden)¢(ádden) , dadjá Egil Olli .



Mun lean (adden)¢(ádden) mii lea geavvan , muhto in nagot gávnnahit manin , muitala son .



– Lean (adden)¢(ádden) mánás lea vuoigatvuohta oažžut diimmu doaktáris .



Mun (adden)¢(ádden) bures ahte nuorat beahtahallet , go dan lean ieš maid dál , lohká Skanke , gii oaivvilda ahte logaldallama ja eará eastadeaddji doaimmaid berrešii gielda vuoruhit .



Muhto lean (adden)¢(ádden) ahte mu klieanta lea beahtahallan bohtosa dihte , dadjá Biti .



Dás lohká Andersen sin čálli leat várra boastut (adden)¢(ádden) ahte Utsi lea jearahan dán čavčča njuovvamiin .



Nu mo mun lean (adden)¢(ádden) dáinna musihkkabuktagiin , lea ahte galgá leat vejolaš dan lávlut iešguđet láhkai .



Loahpas lohken « Jeg forstår » go in (adden)¢(ádden) maid oaivvildedje ja maid galgen dahkat , coggen dálkasa lupmii ja mannen ruoktot , lohká Per Tor Turi .



Apotehka Sámi bargit ledje (adden)¢(ádden) ahte Turi áddii .



– Jo , mii leat (adden)¢(ádden) ahte sihke politiijabálvás , ja nisus leat mánát , muitala politiija .



Mun lea (adden)¢(ádden) Evas ja Liss Heidis ahte Silje guovttos irggiin čuovvuba mielde mo golgodávda leavvá .



– Eai leat dievva duoddara Son lea (adden)¢(ádden) ahte leat muhtin jávrrit gos báikkálaččat leat gáržžiduvvon eará guovlu olbmuiguin .



Ártet go leat geargan Sii maiddái mieđihit ahte eai leat vuos áibbas (adden)¢(ádden) ahte guhte jagi oahppu lea gearggehuvvan .



– Lea ártegis dovdu dál go leat geargan , eat leat vuos áibbas (adden)¢(ádden) dan , muitalit nieiddat .



– Mii balaimet ahte lei kloáhkka , ja dan eat livčče (adden)¢(ádden) , go dat ii láve geavvat earágo giđđat muhtumin .



– Mun dovddan ahte in lean riekta gearggus vuolgit ná guhkás , ja ná oanehis dieđuin , ja boađán gal varra áiggi golahit ovdal go duođaid (adden)¢(ádden) ahte mun galggan dáppe orrut , gitta 2010 rádjai , finakeahttá ruovttus , dadjá Kirsti , ja čilgesta ahte sii geat bohtet eará riikkain , eai oaččo lobi fitnat ruovttus , go dat sáhttá dagahit ahte eai šat boađe ruovttoluotta skuvlii .



– Hernes lea nagodan daid hástalusaid maid lei ožžon , muhto mun (adden)¢(ádden) hui bures ahte jus šaddet stuimmit dán dáidaga birra , lohká sátnejođiheaddji Frank Ingilæ .



– Nu mo mun lean (adden)¢(ádden) de leat eará njuovahagat bissehan njuovvama , muhto mii eat leat dárbbašan bissánit , muitala son .



– Dát iežasoassi máksingáibádus guoská sutnje gii leamaš sahtedohko báŋkokoarttain , nu mo mun lean (adden)¢(ádden) dan , lohká DnB Kárášjoga ossodathoavda , Karl Arne Larsson .



– Go bussá bođii ruoktot , de in dalle gal (adden)¢(ádden) jurddašit ahte albbas lea geahččalan gáskkašit bussá .



– Dan gal (adden)¢(ádden) bures , muhto in oba leatge diehtán ahte Brønnøysundregistarii galgá dieđihit álot go stivra lonuhuvvo .



– Ii leat hálbi jus bearrašis leat máŋga ollesolbmo ja máná geat háliidit oaggut , ja (adden)¢(ádden) bures jus váhnemat garvvihit mánáid eret jogain , dadjá Bakkevold , ja čujuha dasa go mánát devdet 16 jagi , de šaddet máksit ollesolbmo hatti .



Juos lean (adden)¢(ádden) riekta , de Norgga beale skuvllat eai suitte oastit materiálaid .



Ja Sámedikkis eai leat vuoruhan diekkár máhtu gáhttema eaige oro (adden)¢(ádden) duođalaš dili obanassiige .



Dikšárin leigga guokte buiga rivgu , geat eaba (adden)¢(ádden) maidige maid almmái hálai , eaba máhttán eará go do mulggastallat sutnje ja láidet su hivssegii .



Mu dieđu mielde ii leat Luonddugáhttenlihttu , fylkka dásis dahje riikkadásis , dahkan makkárge mearrádusa maid sii dás oaivvildit , muhto nie go Elgvin lea cealkán , de (adden)¢(ádden) bures ahte sihke lohkkit ja journalisttat dulkojit dát lea Luonddugáhttenlihtu oaidnu .



Sánit čujuhit , jus guldaleaddji ii leat vel dassážii (adden)¢(ádden) , ahte CD galgá du guovtteguolbmánis // sevdnjesvuođa dovdduide čuohcit .



Muhto dán beakkálmasvuođas eai (adden)¢(ádden) nuorra gánddažat vuos álggos maidege , himáhallá Boine .



Áddemeahttun preassadieđáhusas 03.09.08 sivahallá Bargiidbellodaga Hilde Nyvoll mu sihke boastut (adden)¢(ádden) ráđi dieđáhusa sámi ásahusaid birra ja ahte mun beroštan proseassas eambbo go politihkas .



Gánddaid áhčči ii (adden)¢(ádden) maidege manin gándda guovttos leaigga nu jegolačča olles adveanta , eabage vuorjan ovttage háve das maŋŋá .



Mii leat gullan ahte sámi boarrásat eai leat ožžon juhkamuša , go buohccidivššárat eai leat (adden)¢(ádden) ahte sii dáhttut čázi .



Seammás ferten dadjat leat balddihahtti go NRK hoavda ii leat vel (adden)¢(ádden) daid garra cuiggodemiid maid dát prográmma lea mielddisbuktán , cealká sámediggeáirras Gunn-Britt Retter NSR ruovttusiiddus .



Eaige máŋgasat (adden)¢(ádden) ahte álbmot lei vásihan máŋgga geardde eanet vašálaččaid guovllus go sii ieža .



Hansen lohká Breivika boastut (adden)¢(ádden) su , go áigumuš leai dušše čájehit Sámedikki heajos giellanjuolggadusaid .



– Son dáidá leat boastut (adden)¢(ádden) , dahje juo lea Ávvir doaimmaheaddji su boastut (adden)¢(ádden) , dadjá Aslaksen ja čujuha baicce Ávvira váldit oktavuođa Finnmárkku guvlludárkkisteaddji IKSa hálddašandárkkisteddjiin Yngvar Mækælæ:in .



– Son dáidá leat boastut (adden)¢(ádden) , dahje juo lea Ávvir doaimmaheaddji su boastut (adden)¢(ádden) , dadjá Aslaksen ja čujuha baicce Ávvira váldit oktavuođa Finnmárkku guvlludárkkisteaddji IKSa hálddašandárkkisteddjiin Yngvar Mækælæ:in .



– Ii oktage dain stuorra dáiddamuseain Norggas , Suomas , Ruoŧas ja Danmárkkus leat (adden)¢(ádden) makkár erenomáš fálaldaga sii leat ožžon .



Mun (adden)¢(ádden) ahte oktii sáhttá dahkkot juohke sajis boasttuvuohta , ja jáhkken ahte NAV divvu boasttuvuođa ja doallá nuppe mánu rievttes vearroproseantta ja máksá máid ruovttoluotta máid leat doallan beare ollu , muitala Rita Solbakken .



Dás lohká Andersen sin čálli leat várra boastut (adden)¢(ádden) ahte Utsi lea jearahan dán čavčča njuovvamiin .



– Nu go mun lea (adden)¢(ádden) Trosten lohkkiid čállosis , de ii son gáibit duođaštusaid , muhto máid dal de gáibidaš de in vuolgge mun dál kommenteret maide ge , vástida Muladal go Ávvir sutnje riŋge .



– Mii leat gullan ahte sámi boarrásat eai leat ožžon juhkamuša , go buohccidivššárat eai leat (adden)¢(ádden) ahte sii dáhttut čázi .



Nu mo mun lean (adden)¢(ádden) dáinna musihkkabuktagiin , lea ahte galgá leat vejolaš dan lávlut iešguđet láhkai .



Krokmo lohká Johansen orui áddemin man birra lei sáhka vaikko ii (adden)¢(ádden) teavstta .



Vaikko Åse Kleveland ii lean (adden)¢(ádden) man birra lei sáhka , muitalii Ávvirii , de finai son hui hui vuohkasit giitimin Krokmo juoigama ovddas .



Soai leaba oahpásnuvvan ollu olbmuide sudno ustibiid bokte geat leat fárren Helssegis Gáregasnjárgii ja beassaba báikkiide gosa muđui eaba livčče (adden)¢(ádden) mannat .



Mun maiddái suhtten go in diehtán in ge (adden)¢(ádden) manne sii dien láhkái munnje barge .



Muhtumin bohte su vánhemat su luhtte fitnat , ja dat háleštedje dakkár giela maid earát eai (adden)¢(ádden) .



Muhto son goit ii heahpanan ja mun dan in fas (adden)¢(ádden) .



Muhto ii lean somá go rávesolmmoš lei mielde olles áiggi go in (adden)¢(ádden) maid earát dadje .



Vuos ledjen sorjavaš dulkkas ja de in sáhttán čuovvut mielde go in lean (adden)¢(ádden) man birra sii háleštedje .



In (adden)¢(ádden) gosa sii áigo , danin vulgen ruoktut .



– « Ii , mun in (adden)¢(ádden) gosa dii áigguidet » , mun vástidin .



Dát gal orru leamen hui buorre ; muhto Stockfleth dahje sii geat dorjo su eai (adden)¢(ádden) maid dakkár lahkonanvuohki mielddisbuvttášii , man guhká ádjánivččii olles álbmoga kultiveret dán láhkái .



Sii eai (adden)¢(ádden) eai maidege , muhto áhčči lei duhtavaš mo ledje dadjan !



Álggus go mun álgen skuvlii , de in (adden)¢(ádden) nu olu dárogiela .



Muittán ain ahte mii čaimmaimet bures nieiddaža gii vástidii sámegillii oahpaheaddjái guhte ii (adden)¢(ádden) giela .



Muhto eai sii (adden)¢(ádden) sámegiela , ja danin maid eai (adden)¢(ádden) maid son belkkii .



Muhto eai sii (adden)¢(ádden) sámegiela , ja danin maid eai (adden)¢(ádden) maid son belkkii .



Muđui golahedje áiggi digaštallat aiddo man garra sániid galge geavahit guovddášeiseválddiid birra « geat eai (adden)¢(ádden) sámi diliid .



Muhto go mun jurddašan ahte dát 700 oahpaheaddji livčče sáhttán min beali váldit dán áiggis goas mii livččiimet sakka sin dárbbašan bajásgeassit ođđa buolvvaid , ja ahte sii nággáris vuoiŋŋain baicca válljejedje albmosit vuostáičuožžut min , dalle dat čájeha ahte sii leat boastut (adden)¢(ádden) sin oahpaheaddjidoaimma ođđa Norggas , nu ahte velá Girkonjárggas ge orrun lea menddo buorrin sidjiide .



GOVVATEAKSTA : Kolonisttat eai (adden)¢(ádden) álgoálbmogiid vieruid ja danin atne álgoálbmogiid servodagaid apmasin ja bázahallan .



Ollesolbmo ahkái go jovden , de ledjen (adden)¢(ádden) , ahte váldoálbmogat leat min iežamet lávlun ja čuojahanárbevieruid geahččalan gieldit .



Muhto in mun dieđusge sáhtán čájehit ahte mun – johtán ja čuvgehuvvon olmmoš – in livčče (adden)¢(ádden) dákkár musihkalaš vuođđoáššiid birra .



Ii oktage (adden)¢(ádden) su ohcat Bireha gácce siiddas .



Son ii (adden)¢(ádden) , manin reive lei sutnje sáddejuvvon .



Son lei viimmatge (adden)¢(ádden) ahte eallin álggii leat su buohta meattá .



- Jearaldat lea árbečilgemis nugo várra lehpet (adden)¢(ádden) , dárkileappot dadj at testamenttas .



Árbeáššit ledje máŋgii nu mohkkái čilget , olbmot eai (adden)¢(ádden) ahte son dagai dan dušše virggi beales .



- Oainnat go in riekta (adden)¢(ádden) , danin jerren , moddjestii Heaika ja vázzilii olggos .



Son ii (adden)¢(ádden) manin oppalohkái bođii deike , maid gáttii dáppe gávdnat , ii dát báiki lean iđidisge olus geasuhan , dál vel uhcit .



Son ii (adden)¢(ádden) manin Heaika ii vel dihtton , dábálaččat dat lávii boahtit iđidis ja dál lei juo beaivi guhkkin .



Ádjá oktageardán áddejupmi geahččalii gávdnat vástádusaid váttis gažaldagaide , son eahpidii dávjá , buot orui nu eahpečielggas , son ii (adden)¢(ádden) manin givssidii iežas diekkár áššiiguin .



Hemmo smiehtai maid nubbi dainna oaivvildii , muhto go ii (adden)¢(ádden) , de ii dadjan maidige .



Nuorra heasta ii (adden)¢(ádden) ahte isit lei duođas .



Son čuožžilii ja guvrruhii eaddemielas lássagurrii , guovllai olggos ja imaštalai , go Heaika ii (adden)¢(ádden) .



Lean ollu jurddašan dan girjji birra ja (adden)¢(ádden) dál ahte máŋga ášši livčče sáhttán dadjat vuohkkaseappotge .



Son ii (adden)¢(ádden) , manin Viljo ii šat beroštan dálubargguin .



Risten lei dávjá nu skurvvas , go jurddašii oappás iluhis eallima ja eatn is , Jyrki ii (adden)¢(ádden) .



Kauko lei ortnetolmmoš , sus lei fásta bargu , ii juhkan iige garrudan , sis lei čáppa viessu rádjegozáhusas , Risten ii (adden)¢(ádden) .



Son váccašii ovddos maŋás stobus iige riekta (adden)¢(ádden) maid galggai dahka t ja vázzilii gullat vielja oaivila áššis .



Leango riekta (adden)¢(ádden) ahte Lauri ii leat šat barggus ?



Son ii (adden)¢(ádden) mii sutnje lei šaddan .



Son ii (adden)¢(ádden) mi i lei dáhpáhuvvan .



Sire ii báljo (adden)¢(ádden) dálá Heandaraga .



Munge lean juo ollesolmmoš ja (adden)¢(ádden) eallimis o llu eanet go don oppa gáttátge .



- Jáá , láhttestii Kristiina iige (adden)¢(ádden) mo Hemmo gulai dán áššái .



Son lei goittot dološ olmmoš , gii lea hárjánan čuovvut mearkkaid ja nieguid ja čilget daiguin eallima čiegusvuođaid , áinnas dalle go ii riekta (adden)¢(ádden) juoga ášši .



Váldokoahkka geahčastii Heikii iige (adden)¢(ádden) mas lei jearaldat .



Son doaladii gieđas rukses plakáhta , man ala ledje čállojuvvon moadde sáni , maid sisdoalu son ii ollásit (adden)¢(ádden) .



Viljo geahččalii guldalit , muhto ii (adden)¢(ádden) olusge .



Ja go Heaika lei vel ieš evttohan ahte son sáhtii leat muhtumin Biret-Kárii háleštanskihpárin , de Birgget lei (adden)¢(ádden) ahte Turku-mátki áiggui liikkáge ollašuvvat .



Son lei fáhtehallan dán váivves dovdui , sus lei nu váttis orrut , son ii riekta (adden)¢(ádden) mii sutnje lei šaddan .



Buot dáhpáhuvai guhkkin Máhtebáikkis ja ollu ledje dakkárge áššit , maid son ii ollásit (adden)¢(ádden) .



Heaika ii (adden)¢(ádden) .



Son ii (adden)¢(ádden) mii su lei boktán .



Birgget ii (adden)¢(ádden) , mii Heandaragas lei áhčis vuostá .



Bahámus heahpat lei vássán , go lei (adden)¢(ádden) ahte ii veadján dasa maidige .



Son ii (adden)¢(ádden) ahte ii lean juo ovdal váldán eret .



Leigo Ivvár nu oktageardán ahte ii (adden)¢(ádden) ?



Dađistaga čoggojedje ođđa golut , maid son ii lean (adden)¢(ádden) váldit vuhtii .



Son ii (adden)¢(ádden) maid Issát lei ávvudeamen , eaihan dás liikká nu bures lean áššit .



Ii lean ovdamearkka dihte gárron álgit searvvi stivrii várrelahttun , ii mahká (adden)¢(ádden) diekkár áššiid .



Moattis leat barggildišgoahtán diktačoakkáldagain , ja jos in áibbas boastut leačča (adden)¢(ádden) , de okta lea čálligoahtán románaráiddu Eanuleagi eallimis .



Buotlágan joavdelasaid birra gal máhtte šurrat , muhto eai (adden)¢(ádden) dan mii dán máilmmis duođaid mearkkašii .



Dál (adden)¢(ádden) man ávkkálaš dat lea .



Ándde-guovttos eaba riekta (adden)¢(ádden) ja geahčasteigga goabbat guoibmáseaskka .



Barggai eanet go livččii lean dárbu iige (adden)¢(ádden) seastit iežas .



Dearvvašvuođabargit fertejit diehtit sihkkarit ahte divššohas nugo namahuvvon vuosttas ja nuppi teakstaoasis lea válddálaš , ja ahte son lea ožžon dohkálaš diehtojuohkima ja lea (adden)¢(ádden) iežas dearvvašvuođa váikkuhusaid dikšobiehttaleami oktavuođas .



Riektejoavkku eanetlohku lea (adden)¢(ádden) nu ahte erohus lea biddjon iešdáhtolaččat .



Lágamánneriekti unnitloguin (adden)¢(ádden) čielgasit ahte dál ii sáhte roggat ásaiduvvon vuoigatvuođa diliid dan vuođul ahte dát badjel 100 jagi boares áddejupmi lea boastut .



Meinich-Olsen lea nugo riekti lea (adden)¢(ádden) oaivvildan ahte doarvái guhkes áigi lei gollan juo 1928:s go čálii girjjis , ja rievtti ovdaolmmoš ii eahpit ahte dál - 30 jagi maŋŋil - lea gollan nu guhkes áigi ahte čuoččuhuvvon boasttoáddejupmi lea šaddan cieggan vuoigatvuođadilálašvuohta " ( min deattuhusat ) .



Dás sáhttá Finnmárkku dilálašvuohta leat ahte stáhta áddejupmi lea leamaš báhkkoduvvon almmolaš báhpáriin , maid ii sáhte vuordit ahte sámit leat lohkan dahje (adden)¢(ádden) , erenoamážit giela geažil .



Dáloniin ii leat vejolaš hálddašit mearrideaddji válddi , muhto dušše vuoigatvuohta gáibidit boaldámuša ja eará ávdnasiid maid soahkevuovdi duhtada , maid vuovdehálddahus fuolaha - dan vuoigatvuođa ii sáhte stáhta váldit eret dáloniin , ja nu ii leatge nugo (adden)¢(ádden) , stáhta eiseválddit dás vikkahan .



Nie lean munge dássážii (adden)¢(ádden) lága .



Riektejoavku mihtte bealestis ahte ii leat vissis gielddarievtti leat (adden)¢(ádden) ovdabargguid boastut , nugo Falch navdá .



Sihke boazodoalliid iežaset gaskkas ja stáhta orgánain mat hálddašit ealáhusa , Eanadoallodepartemeantage , lea guhká čielgasit (adden)¢(ádden) ahte guohtunvuoigatvuohta boazodoallolága mielde gusto olles orohagas , daid ráddjehusaiguin mat bajábealde leat guoskkahuvvon .



Dán livčče sii geaidda guoská lunddolaččat (adden)¢(ádden) ahte gonagas lei eaiggát ii dušše Finnmárkku vuvddiide , muhto eatnamiiddage , go son sáhtii čujuhit ( sirdit ) eanabihtáid priváhta opmodahkan .



Dán gažaldaga orru datte Riektejoavkku eanetlohku boasttut (adden)¢(ádden) , go vihkkedallama loahpageahčen 4.1.9.3. oasis dadjá :



Maŋitáiggis lea datte (adden)¢(ádden) mearrádusa nu ahte dat nannii Gonagassii olles eaiggáduššanvuoigatvuođa goahccevuovdái .



" c ) Ruoŧŧa láve nu , Riikkas doallat Riika-Mihtideddjiid ( 1630-40jagiid rájes , Norgga ektui ] , man bokte ožžot háhkat dárkilis Dieđuid eai dušše iežaset Eatnamiin ja daid Lágážemiin , muhto go dás Davvin rasttildit Rájáid vieris Eatnamiidda ; Go Ii oktage Dáža leat diehtán , man guhkás Dáža Finmárku máddin Giellasii [ namalassii másealgi ) ollá ; sii eai leat Váriide boahtán ( go Mearas geahččalit biepmu háhkat ) eaige Boazosápmelaččaid lusa ; Mii sidjiide lei váttis , ja sin Giela eai (adden)¢(ádden) .



Árta lea navdit ahte dán áiggis eai leat Københámmanis (adden)¢(ádden) ( dahje beroštan ) makkár riidu lei riddosápmelaččaid ja badjesápmelaččaid gaskkas .



beahceávdnasiid murremii áitái , ja áššálaš lei Alimusriekteduomu referáhta mielde ee. čilgen ahte son ii (adden)¢(ádden) dagus leat lobiheapmin .



Vaikko ii daddjo čielgasit , (adden)¢(ádden) direktoráhta nu ahte dás galggašii čuovvut ahte lága njuolggadusat eaŋkalmearrádusaid



Dearvvašvuođabargit galget nu guhkás go vejolaš sihkarastit ahte divššohas lea (adden)¢(ádden) sisdoalu ja dieđuid mearkkašumi .



Dearvvašvuođabargit fertejit diehtit sihkkarit ahte divššohas nugo namahuvvon vuosttas ja nuppi teakstaoasis lea válddálaš , ja ahte son lea ožžon dohkálaš diehtojuohkima ja lea (adden)¢(ádden) iežas dearvvašvuođa váikkuhusaid dikšobiehttaleami oktavuođas .



Miššonearat ja báhpat eai (adden)¢(ádden) luođi ja dan



Mikkel Nils Sara suokkardallá evaluerendutkamis , mainna lágiin skuvllat leat (adden)¢(ádden) , mii sámi árbevirolaš diehtu ja máhtu lea ja mainna lágiin oahpaheaddjit oidnet dan sáhttit váldit atnui skuvllas .



Máná dárofuolkkit eai (adden)¢(ádden) manne nie ollu galggai rahčat sámegiela dihtii .



buoridit jienajávohaga dahje dajadit sániid , maid ii (adden)¢(ádden) .



(adden)¢(ádden) oktage duohta spivkan , álo bázii hállanláhkai : – Maidson dal duot



várra (adden)¢(ádden) buorebut go hálan ja [ -- £logan buorebut go ieš čálán.£ ( ...



muhto mun lean álo (adden)¢(ádden) dan .



jos mun (adden)¢(ádden) dan nu dasto [ liikon dasa ] .



Áibbas oahpuid álggus , go sii eai velá (adden)¢(ádden) sámegiela , muhtumat ledje goit atnán vehá eahpeustitlažžan dan , go earát hálle gaskaneaset



suomagillii dahje čilgejit ovttaskas áššiid dakkáriidda , geat eai lean (adden)¢(ádden) dan .



Dalle lei sin mielas juoba buoret sámástit , jos earát eai (adden)¢(ádden) sin



Mo dat orui du mielas , go olbmot sámástedje gaskaneaset , itge (adden)¢(ádden) daid ?



Garrasit roasmmohuvvan Sparbo muitala iežas dakkaviđe (adden)¢(ádden) ahte dievdu lei garrasit roasmmohuvvan , go ii nagodan lihkastit , ja go ámadeadju lei visot varranaga .



Muhto (adden)¢(ádden) dás ahte son oaivvilda johtti sápmelaččaid , geat johtet gaskal mearragátti ja siseatnama .



Muhto (adden)¢(ádden) dás ahte son oaivvilda johtti sápmelaččaid , geat johtet gaskal mearragátti ja siseatnama .



Ulbmilin lea sámegiela oahpahusa dili oppalašvuođa (adden)¢(ádden) ja ovdanbuktin .



– eai (adden)¢(ádden) Turi govalaš viggamušaid .



Go de dadjá ahte dát gapmu lea historjjálaččat , kultuvrralaččat ja sosiálalaččat čadnon , de (adden)¢(ádden) ahte vásáhusat justa leat čoagganan rupmašii , ja daid vuođul de sáhttit gamus dovdat ovdal go máhttit dan čilget .



Nu de (adden)¢(ádden) maiddái gamus dovdama , ahte rumaš muitá , muhto olmmoš ii vuos sáhte čilget manne nu dovdá .



Maid (adde)¢(ádde) ozolaš minerálain lea albmaduvvon báktelága § 1 :



go buohcci čuovvu mielde ja (adde)¢(ádde) dili.



In (adde)¢(ádde) dán jurddašanvuogi .



– In (adde)¢(ádde) Nystad lohká Ávvirii ahte son ii oaččo Norada hilgumuša ipmárdussii .



– In (adde)¢(ádde) gosa leaba nahkehan suorbmasiid , ja mo leažžaba ožžon visot fárrui , go sudnos ii lean lávka iige seahkka , muitala Nilsen .



– In (adde)¢(ádde) mearrádusa .



In (adde)¢(ádde) gos sátnejođiheaddji diekkáriid roggá , lohká Hesjevik .



Mu mielas lea ortnegis ahte mávssán sosiálakantuvrii veahážiid mielde ruovttoluotta , muhto juohkehaš (adde)¢(ádde) ahte in suitte máksit ná ollu mánnosaččat , lohká son vuollegaš jienain .



FeFo direktevra Jon Meløy (adde)¢(ádde) bures lávdegotti lahtuid go nie leat dahkan , muhto deattuha ahte FeFo ii hálit lávdegottedásis leat váikkuheamen dán barggu , muhto baicce bajit dásis .



– Lea nu go ieš ipmirdan veahá suomagiela lohkandásis , muhto go hállet de in šat (adde)¢(ádde) .



Máŋgasat eai mielas muital , ahte sii eai (adde)¢(ádde) dahje dárbbašit dulkoma .



Dearvvašvuođa- ja sosiálabargiid ja sápmelaččaid gaskasaš kultuvrralaš gulahallanváttisvuođat š(adde)¢(ádde)t das go bargit eai dovdda eaige (adde)¢(ádde) sámiid duogáža ja sin jurddašan- ja eallinvuogi .



Geavaheaddjit vásihit maid dávjá , ahte doavttir ii astta iige (adde)¢(ádde) , movt geavaheaddji ieš vásiha dearvvašvuođadilis .



Lea maid mávssolaš , ahte geavaheaddji beassá muitalit dávdaovdasiiddis ja bákčasiiddis birra , ja ahte son (adde)¢(ádde) dieđuid ja rávvagiid , maid bargit sutnje (adde)¢(ádde)t .



Sámi guovddášguovlluin fuolahit gulahallamis muhtun muddui dainna , ahte bátnedearvvašvuođačálli hállá ja/dahje/ja (adde)¢(ádde) sámegiela .



Sámediggi lea váldán ovdan njuorjjogiksiášši Ráđđehusain , muhto sii eai (adde)¢(ádde) min oainnuid .



Sámediggi (adde)¢(ádde) hui bures manne sámi museat leat fuolastuvvan , ja lea ovddidan museaođastusa áššin čoahkkimis Stuorradikki gielda- ja hálddašankomiteain skábmamánus .



Vaikke máŋgga guovllus mannáge ovddasguvlui , de ii sáhte čiehkat ahte historjjálaš traummat leat kollektiivva dihtomielalašvuođa oassi ja báidnet dan mo olmmoš (adde)¢(ádde) iežas sihke servodagas ja sámi servodaga ovttaskas olmmožin .



Olus eai (adde)¢(ádde) eai ge hála sámegiela .



Ovdabarggut čájehit ahte go divššohas lea unnitlogugielalaš ja ahte lea mearrideaddji dehálaš ahte son (adde)¢(ádde) dieđuid sisdoalu , de ferte gulahallat dulkkain .



Mii dárbbašat divaštallamiid suodjalusa birra vai álbmot (adde)¢(ádde) ja dohkkeha nuppástuhttindárbbuid .



Empáhtalaš olbmos ii máhte dušše oaidnit lea go nubbi ilus vai váivvis , muhto son (adde)¢(ádde) maiddái earáid motiivvaid daguid bokte .



Mánná sáhttá ovdamearkka dihtii báhcit stohkosa olggobeallái go ii (adde)¢(ádde) gulahallama mii lea dan stohkosis .



Muital ohppiide mo galget vástidit iešguđet bargamušaid , maid galget dahkat jus eai (adde)¢(ádde) muhtin bargamuša , ja man guhkes áigi lea geahččaleapmái .



Helander (adde)¢(ádde) ahte oahppoplána lea hui obbalaš , ja son geassá ovdan váilevaš doarjaga mii sámegielas lea giellan bákkálaš servodagas go buohtastahttá dárogielain .



Eanemus dárbu sámegielat bargiide lea guovlluin gos mánát ja vuorrasat olbmot eai (adde)¢(ádde) dárogiela .



Lávdi Finnmárkkus lea okta bargi gii hálddaša sámegiela čálalaččat ja njálmmálaččat ja okta gii (adde)¢(ádde) sámegiela .



Mun in (adde)¢(ádde) .



Dábálaččat ferte dieđihit ovddalgihtii , nu ahte dárbbašlaš dulkonbálvalus lea olámuttos daidda geat eai (adde)¢(ádde) sámegiela .



Son lea norgalaš , muhto čállá gillii maid eatnašat Norggas eai (adde)¢(ádde) .



Sámediggi (adde)¢(ádde) ahte dán bargui manná guhkes áigi , ja danne vuoruhuvvo ge sámi ásahusaid



Sus lea dássedettolaš sápmelaš identitehta ja son máhttá gielas ja (adde)¢(ádde) kultuvrras .



Sámediggi jáhká dán gaskaboddosaš ortnegin stuorra boraspirevahágiid geažil Norlánddas , ja (adde)¢(ádde) ahte boraspirevahágiid geažil sáhttá muhtun áigái leat dárbu geahpedit njuovvangáibádusa .



SVL ii (adde)¢(ádde) ráđi árvalusa .



Sámediggi (adde)¢(ádde) bures dán oainnu , ja deattuha Duodjeinstituhta hástalusaid boahttevaš fierpmádatásahussan regiovnnalaš ja báikkálaš gullevašvuođain iešguđet sámi servodagaide .



– Šaddá stuorát riidu Orohaga 16 ovddeš jođiheaddji , Klemet Amund Eira , ii (adde)¢(ádde) manin stivra lea evttohan juohkit orohaga .



Dasa lassin in (adde)¢(ádde) manne ná maŋŋit ovddidit dán cealkámuša .



Ii gánnáhahtii divvut vistiid , Marja Keskitalo , guovllu hoavda Yles , ii (adde)¢(ádde) manin Juuso ná čuoččuha go dát han lei su iežas mearrádus .



Oktavuohta leamaš čađat Alacaston hálddahuslaš direktevra , Lars-Åke Claesson , ii (adde)¢(ádde) gal Sámedikki moaitaga .



Son (adde)¢(ádde) 1300 euro govdafierbmemávssu leat stuorra ruhta máŋgasii .



Suorganan nisu muitala iežas leat báhcán imaštallat , iige (adde)¢(ádde) makkár olmmoš lea heivehan cahkkehit ja boaldit olbmuid lávuid E6 bálddas .



– Mun imaštan vuoruheami go girkodulka leai maid doaluin , muhto dattege ii jorgaluvvon , čujuha Johansen , gii nuppe dáfus (adde)¢(ádde) ahte leai fanahit ipmilbálvalusa mánáide menddo guhkkin ja váttis sidjiide čohkkát jaska .



– Mánát goit vávje ahte bisma máhttá sámegiela ja (adde)¢(ádde) , ja ahte Ipmil ge (adde)¢(ádde) sámegiela , loahpaha Johansen , gii rámida Deanu searvegotti go sámegiela dilli lea buorránan , go lea lassánan girkus eanet sámegiella numo lávlumat ja konfirmántaoahpahus .



– Mánát goit vávje ahte bisma máhttá sámegiela ja (adde)¢(ádde) , ja ahte Ipmil ge (adde)¢(ádde) sámegiela , loahpaha Johansen , gii rámida Deanu searvegotti go sámegiela dilli lea buorránan , go lea lassánan girkus eanet sámegiella numo lávlumat ja konfirmántaoahpahus .



– Mii leat bargan dan maid min politihkka gohčču min bargat , nu ahte mun in (adde)¢(ádde) manne Brekk dadjá mii leat čurbošan , lohká Vangen .



– Mun in duođaid (adde)¢(ádde) manin sámi birrasiin , gos leamaš stuorra beroštupmi , ahte stuorra servodat galgá vuhtii váldit olbmo sámi duogáža , muhto mii guoská sámi mánáide , de leat dan beali vajálduhttán .



– Dáppe áddejit buohkat dárogiela , ja baicce unnitlohku mii (adde)¢(ádde) sámegiela , dan dihte lea mu mielas njulgestaga boastut go galbbas čuožžu dušše sámegiel namma , lohká Johansen .



Son (adde)¢(ádde) ahte festivála lea ferten lávket alkoholavuovdimii , ja oaivvilda buorren go dan leat dahkan .



– Mii eat (adde)¢(ádde) manin EM-gilvvut galget leat golmma beaivve badjel .



Ii (adde)¢(ádde) maid láitet Go Ávvir ikte muitalii Frode Harangenii ahte suopmelaččat leat garrasit cuiggodan dán gilvvu ja sii oaivvildit ahte ii leat gánnihahtti vuolgit gilvvohallat , de gal son čaimmihii .



Randulf Riderbo ii (adde)¢(ádde) manne Sámediggi diktá Deanu dohkkehit regulerenplána ovdal politiijat leat geargan dutkame ášši .



Mii eat (adde)¢(ádde) manin eai sáhte dan kumma riikageainnu bokte divvut mii láve dahppot ja mii várra lea sivva dán kloáhkkii , lohká Åse Næss .



Váikko Johansen ii mieđit dása ahte politiijat eai leat beroštan go Føhr-Hansen bearaš lea váidán dán olbmo , de son (adde)¢(ádde) ahte sii vuorjašuvvet .



Mu beljiin gal dát šaddá áibbas boastut , inge (adde)¢(ádde) váhnemii mat dorjot oránšarussaid , go in jáhke sin birget iežas mánáiguin .



Guoskkaha olles riikka Eira ii (adde)¢(ádde) mo sáhtii min iežamet eatnama almmái fallehit 700 vigihis nuora geat dušše leat hui servvodatberošteaddjit .



– Mun in (adde)¢(ádde) mo olbmot sáhttet beare guođđit elliid nie , go orru dan láhkai ahte ii oktage oro berošteamen , dadjá son .



Nubbi lea maid dat ahte oažžut dáid bábirloguid šaddat duohtan , ja nagodit jávkadit daid boraspiriid mat leat menddo olu , lohká Balto , gii (adde)¢(ádde) manne John Inge Henriksen eahpida boahtteáiggi .



– Lea áddemeahttunvuohta go olbmot eai (adde)¢(ádde) man stuorra sorbmin dat lea bohccuide .



– Boazodoalloealáhusas leat unnán olbmot , muhto sidjiide lea dan dihte dárbbašlaš beassat geavahit viiddis guovlluid , ja lea dat maid olbmot eai (adde)¢(ádde) , lohká Hivand .



Našunála teáhter berre stáhtabušehttii – Mun in (adde)¢(ádde) manin dat lea sihkastuvvon eret stuorradiggedieđáhusas .



Dán ii (adde)¢(ádde) sátnejođiheaddji das go buot doaimmat leat jođus eaige makkárge doaimmat leat heaittihuvvon .



Sii ráhkistit áhkuideaset ja áddjáideaset ja seammás moraštit sii go eai (adde)¢(ádde) sámegiela .



Ii (adde)¢(ádde) NSR čuoččuhusaid Willy Ørnebakk ii loga áddet mot NSR lea sáhttán bušeahttadigaštallamiin čuoččuhit ahte Bargiidbellodat vuoruha Sámediggái eambbo go álbmogii .



Finnmárkku BB sivalaš Dan rájes dáhpáhuvvo juoga máid Mikalsen ii (adde)¢(ádde) áibbas bures mot sáhtii geavvat .



– Bearráigeahčuráđđi gielista Sámi fáŋggas lea vuoigatvuohta beassat dulkka čađa hállat , earret eará bearráigeahčuráđiin ja earáin geat eai (adde)¢(ádde) sámegiela .



Olli logai ahte son ii áibbas (adde)¢(ádde) mo Steinar Pedersen sáhttá oaivvildit dan , go son han lei okta dain gii lei njunnošis go Finnmárkkuláhka hábmejuvvui .



Sániin bivdit ja guolástit eará mearkkašumit Niillas A. Somby muittuha , ahte olbmot eai dálá servvodagas (adde)¢(ádde) sáni bivdit , mas lea eará mearkkašupmi go suomagielas boahtán guolástit .



Mun in (adde)¢(ádde) gal mot leaba sáhttán mihtidit leahtu , go eaba leat geavahan lasere , ii ge rádára statiivva alde , dadjá Gaup .



Eallin Nutti (adde)¢(ádde) bures ahte bartaeaiggádat sáhttet leat suhtus Sárevuomi čerdii .



Son ii (adde)¢(ádde) mo Davvi guovllu kriminálafuolahus sáhttá leat duhtavaš válddahallamin maid Romssa giddagas lea dahkan .



Ádde boanddaid Kjell Magne Eira (adde)¢(ádde) ahte dát dilálašvuohta lea suhttadan boanddaid , ja duođašta ahte sin siiddas leat guovtti maŋimuš jagis leamašan bárttit , mat leat daguhan váttisin oažžut bohccuid eret geasseorohagas .



Gesset ruovttoluotta vuodjinlobiid Kárášjoga sierralohpelávdegotti jođiheaddji , Eli Julianne Dalseng , gii ii háliidan aviisii govain , ii (adde)¢(ádde) manin Vuolab lea suhttan .



– In (adde)¢(ádde) mo NAV:s lea vejolaš nu sakka moivváskit báhpáriiguin , ja oalát sáhttet láhppit daid , dadjá heađásnuvvan eadni , gii ii vel sáhttán dainna vuollánit , go geavai sáddet buot báhpáriid ođđasit NAV:i .



FeFo táhpe ruđaid Per Nils Saari ii riekta (adde)¢(ádde) manne FeFo lohká táhpet ruđaid go jus (adde)¢(ádde)t bivdinlobi vaikke eai geavahivčče helikoptera .



Dattetge ii (adde)¢(ádde) manin Guovdageainnu searvegotteráđis dákkár dološáigásaš oaidnu ain lea .



Juohkehaš guhte čuovvu NRK Sámi Radio ( Kautoradio ) ja KautoKárá ( d ) ávvir , (adde)¢(ádde) ahte dát mediat stáhtadoarjagiin eai galggaše oažžut stáhtadoarjaga .



Jus mánná (adde)¢(ádde) sámegiela ja hállá dárogiela , de sáhttá skuvla iskat oassemáhttu goappašiid gielain , ja hukset viidásit dasa .



Dattetge ii (adde)¢(ádde) manin Guovdageainnu searvegotteráđis dákkár dološáigásaš oaidnu ain lea .



Ákŋoluovtta elliidgáhttenlávdegotti Torunn Pettersen ii (adde)¢(ádde) boazodolliid moaitagiid ja lohká dušše gozihan ášši , mas gehčče mo čearpmahat cevzet .



Eai (adde)¢(ádde) váidaga



It don (adde)¢(ádde) ovdal ieš dan vásihat



Nuba duháhat lagamuččat báhcet suorganemiin , eaige (adde)¢(ádde) maidege dušše dievva vástitkeahtes gažaldagat .



Dalle gal ii leat nu álki leat olmmožin gii ii leat goassige dihtora deattašan ja ii (adde)¢(ádde) nu stuorrát dan dihtoris .



Sii sivahallojiit ahte sis orru leame vuosteháhku ruvkedoibmii , ja buktojuvvojit čuoččuhusat ahte sámi beroštumit eai guoskkahuvvo danne go doaibma lea eatnan vuolde ja seammás vikkáhuvvo ahte FeFo-stivra ii (adde)¢(ádde) áššejođu .



Fylkkasátnejođiheaddji ii (adde)¢(ádde) ahte FeFo ii mieđit addimis mihtiduvvon guovllu iskkademiide danne go iskkádeamit eai mielddisbuvtte lobi doaimmahit ruvkke .



SEmSDá muhtin sánit maidda lea biddjon eará mearkkašumit , ja danne olmmoš ii álo (adde)¢(ádde) ja eandalit guldalettiin báhccá smiehttat mii ain oaivvilduvvo iešguđetge oktavuođain ja nu dávjá massá sága maid lei guldaleamen .



Mii eat (adde)¢(ádde) manne álbmotválljejuvvon politihkkarat geavahit návccaid sivahit nuppi nuppi go sii livčče sáhttit geavahit eanet áiggi čoavdit dán váttisvuođa mii dál lea sámi oahpponeavvuid ektui .



Son lohká maid ahte son (adde)¢(ádde) ahte gárrenmirkkoáššit eai leat miellagiddevaš válgagiččuáššit bellodagaid gaskkas .



Son muitalii politihkkariidda mo lea go dearvvašvuođabargit eai (adde)¢(ádde) gii dárbbaša dulkka ja bidjet lagaš olbmuid duohkái dulkot .



Ii (adde)¢(ádde) NSR čuoččuhusaid.



Dasgo oainnedettiineaset sii eai oainne , ja guladettiineaset sii eai gula eai ge (adde)¢(ádde) .



Dáinna lágiin sii dál ollašuhttet dán Jesaja einnostusa : Guladettiineattet dii gullabehtet ehpet ge (adde)¢(ádde) , oainnedettiineattet dii oaidnibehtet ehpet ge fuobmá .



Gullet dál , maid veardádus gilvi birra mearkkaša : Álo go muhtun gullá sáni riikka birra ii ge (adde)¢(ádde) dan , de bahákas boahtá ja dohppe dan mii lea gilvojuvvon su váibmui .



» Jesus celkkii : « Ehpet go dii ge velá (adde)¢(ádde) maidege ?



Ehpet go (adde)¢(ádde) ahte buot mii boahtá njálmmi sisa , manná vuolás čoavjái ja luonddu mielde olggos fas ?



Manne ehpet (adde)¢(ádde) ahte in sárdnon didjiide láibbi birra ?



» Muhto Biehtár biehttalii buohkaid gullut ja dajai : « Mun in (adde)¢(ádde) maid don hálažat .



Son vástidii : « Didjiide lea addojuvvon Ipmila riikka čiegusvuohta , muhto sidjiide geat leat olggobealde , almmuhuvvo buot veardádusaiguin , vai sii oainnedettiineaset oidnet eai ge fuobmá , ja guladettiineaset gullet eai ge (adde)¢(ádde) , amaset jorgalit ja oažžut ándagassii .



Ehpet go árvit dahje (adde)¢(ádde) velá maidege ?



» De son celkkii sidjiide : « Ehpet ge velá (adde)¢(ádde) ?



» Muhto Biehtár biehttalii ja dajai : « Mun in (adde)¢(ádde) in ge ipmir maid don hálažat ; » de son manai olggos poartalatnjii .



» Muhto Biehtár vástidii : « Mun in (adde)¢(ádde) maid don hálat .



Manne dii ehpet (adde)¢(ádde) maid mun sártnun ?



» Okta sis , Kaifas , gii lei bajimušbáhppan dan jagi , dajai dalle : « Dii ehpet (adde)¢(ádde) maidege .



» Jesus vástidii : « It (adde)¢(ádde) dál dan maid mun dagan , muhto don áddet dan maŋŋil .



Mii eat (adde)¢(ádde) man birra son sárdnu .



De máilbmi (adde)¢(ádde) ahte don leat vuolggahan mu ja leat ráhkistan sin nugo don leat ráhkistan mu ge .



Eai sii soahpan gaskaneaset ja danne earrán(adde)¢(ádde) , ja Bávlos celkkii dán ovtta sáni sidjiide : « Dat lei duohta maid Bassi Vuoigŋa sártnui profehta Jesaja bokte din máddariidda : Mana dán álbmoga lusa ja cealkke : Guladettiineattet dii gullabehtet , ehpet ge (adde)¢(ádde) , oainnedettiineattet dii oaidnibehtet , ehpet ge fuobmá .



Otne mii eat dan (adde)¢(ádde) , ja dávjá navdit dan duššás geavahit áiggi .



Ollugat leat gáidan eret luonddus , ja eai šat (adde)¢(ádde) ahte olmmoš lea oassi luonddus ja dan proseassain .



Dan ollugat eai (adde)¢(ádde) ja fuomáš ovdal go ( soaitá fertet ) váido .



Ii lean álki skuvllas oahppat maidege go ii (adde)¢(ádde) giela .



Dain vástidedje 4797 olbmo ahte eai (adde)¢(ádde) sámegiela .



58 % ásahusain lea unnimusat okta hálddahusbargi gii máhttá sámegiela ( (adde)¢(ádde) dahje buorebut máhttá ) .



Dat mearkkaša ahte 58 % ásahusain gávdno unnimus okta bargi , gii goittotge (adde)¢(ádde) sámegiela .



Diagrámmas boahtá ovdan ahte 62 % ásahusain , gos bargit máhttet sámegiela , leat vástidan ahte ii oktage bargi dušše (adde)¢(ádde) sámegiela .



Nu ollu go 89 % leat vástidan ahte ii leat ii oktage hálddahusbargi gii dušše (adde)¢(ádde) sámegiela , bargit hállet dahje čállet maiddái sámegiela .



Jos lea nu ahte muhtun čoahkkinoassálastit eai (adde)¢(ádde) sámegiela , de ferte sidjiide fállat dulkka ja dulkonrusttegiid .



Lávdegoddi (adde)¢(ádde) gal ahte sámegiella ja dárogiella eai šatta ovttadássásaččat olggobealde sámegiela hálddašanguovllu .



• teavstta sisdoalus eai (adde)¢(ádde) olus maidege



Sii sáhttet čálihit iežaset olggos tiimma maŋŋá eaige (adde)¢(ádde) manne sii leat doppe .



Eai sii (adde)¢(ádde) olus iežaset dávddas .



Lea omd. váttis giela bokte árvvoštallat ` seahkalas ' - kategoriaid etnisitehta jos álbmotlohkamis daddjo olbmo birra ahte son hállá // (adde)¢(ádde) mo(adde)¢(ádde) giela .



Informántta guovttos , duodjeoahpaheaddji ja oahppi , atniba ávvira árbevirolaš lávain ja danin fuonášeba , go látterivgut sahtedohko rievdadit sámeduoji láva : " eai oalle (adde)¢(ádde) mii lea sámeduodji , sápmelaš ii rievdat duoji radikaalisti " ( N3g ) .



Dat ii (adde)¢(ádde) rehkega iige eará ovttage fága maid oahpaheaddji oahpaha dáppe .



Juohke jierpmálaš olmmoš (adde)¢(ádde) ahte ferte leat seammaláhkái sápmelaččaide , ja ahte sii vissásit dovdet buoret jeđđehussan , stuorat illun ja čiekŋalut buorideapmin go gullet Ipmila sániid iežaset gillii , go jus Ipmila sániid gullat amas gillii , mas unnán ja muhtumin ii báljo maidege (adde)¢(ádde) .



Juohke jierpmálaš olmmoš (adde)¢(ádde) ahte ferte leat seammaláhkái sápmelaččaide , ja ahte sii vissásit dovdet buoret jeđđehussan , stuorat illun ja čiekŋalut buorideapmin go gullet Ipmila sániid iežaset gillii , go jus Ipmila sániid gullat amas gillii , mas unnán ja muhtumin ii báljo maidege (adde)¢(ádde) .



Dánska skuvlaolmmái gii ii (adde)¢(ádde) sámegiela , sáhtášii gal mánáide oahpahit dánskkagielat girjjis lohkat , muhto ii sáhte čilget sidjiide maid sánit mákset sámegillii , ja dalle ii leat su oahpahus eambbo go čuoddji biellu dahje skilaideaddji divga .



Muhto lea álo váttis , ja dávjá badjánit dilit goas in (adde)¢(ádde) .



Sii han š(adde)¢(ádde)t dan muttus jallat ahte eai (adde)¢(ádde) eai maidege go álget skuvlii !



Giela geažil eai (adde)¢(ádde) dávjá sápmelaččaid ja sin váttisvuođaid .



Nu guhká go duháhiid mielde ( maiddái rittus , omd. Unjárggas ) geavahit sámegiela ruovttus , de mun in (adde)¢(ádde) ahte veaháš oahpahus sámegillii galggašii leat vahágin Kárášjoga nuoraidskuvllas .



Álo leat muhtumat geat eai (adde)¢(ádde) .



Ja go mii dál buktit gáibádusaid , de biehttalehpet dii min duođas váldimis , dáinna ákkain ahte mii eat (adde)¢(ádde) min iehčamet buori .



Albmážan , it go (adde)¢(ádde) dál , don mearridat .



Mun in (adde)¢(ádde) .



Don dat dušše it (adde)¢(ádde) .



Ealuhaga boazu lea mášoheapme , go (adde)¢(ádde) iežas dili njulgestaga heakkaheahtin .



Dat ii maŋŋá šat (adde)¢(ádde) , manin isit su bávččagahttala .



Son jallaša earáid go eai (adde)¢(ádde) , man bures son ieš hálddaša borrandábiidis .



Nieida (adde)¢(ádde) ahte nástti čuonamat leatge čearrehat , mat leat seivon bovnnaid ala vuoiŋŋastit bárpmus máhccanmátkkisteaset .



In ge (adde)¢(ádde) manne gáhtanmearka ii doaimma .



Muhto mun in (adde)¢(ádde) .



Mun in (adde)¢(ádde) maid logaš .



Eahppi doai (adde)¢(ádde) eahppi maidege .



Mun in (adde)¢(ádde) ahte lea dárbu aiddo justa ná .



Earát dat gal eai (adde)¢(ádde) eai maidege



Son (adde)¢(ádde) ahte dat dat han lea dat Ittár suolu .



Inge (adde)¢(ádde) mo mun sáhtten áimmus girdit .



Áigin ii (adde)¢(ádde) maidege álggus .



" Ii leat imaš jos it (adde)¢(ádde) .



Ii dál ge (adde)¢(ádde) Áigin maidege go hállagohtet gaskaneaset .



Son gullá olu jienaid , muhto ii ovttage (adde)¢(ádde) .



Son ii (adde)¢(ádde) mo son galggašii nagadit nama dadjat ja muitalit iežas birra .



" Iigo (adde)¢(ádde) .



Eadni (adde)¢(ádde) ahte son mohkasaddá ja muitala iežas diehtit maid son lea oahppamin .



Maiddái duopmostuolu mearkkašupmi riektegeavaheami ideálan lea stuorra symbolalaš árvu sihke juristtaide ja eanaš olbmuide , mii ee. boahtá ovdan das , movt riektejoavku (adde)¢(ádde) gustojeaddji rievtti doahpaga .



Eat (adde)¢(ádde) § 7 njuolggadusa lonistanklausulan , muhto ruovttoluotta



Seamma (adde)¢(ádde) maid namuhuvvon ráfisoahpamušas vearrošiehtadusain gaskal Norgga ja Novgorod 1326-29 .



Muhto (adde)¢(ádde) buorebut Snorri ná , ahte go lei Norggas 121820 , geahččalii son čilget maid dás oinnii , ja maid ii dovdan Islánddas .



Dát lea datte dáhpáhuvvan sullii oktanaga go sámeálbmot lea morránan dan ektui mo stáhta (adde)¢(ádde) iežas eaiggádin .



Olgoriikalažžan (adde)¢(ádde) dán oktavuođas su gii ii ása Norggas .



Piera Jovsset gal oaivvilda ahte gávdnojit sámit geat eai (adde)¢(ádde) man dehálaš lea gáhttet máttar Nuorttanastái : logus eai lean vel ilbman ollu sámegiel girjjit , nu ahte sámit eai lean vuos albmaláhkái atnigoahtán čálakultuvrra gaskaomiid .



Konteavstta sáhttá atnit spesifalažžan dan dáfus , go čálli buktá ášši ovdan nu ahte lohkki (adde)¢(ádde) áššedili dihto áigemuttu faktuála duođalašvuohtan .



Lea ollu álkit oahppat lohkat ja čállit go (adde)¢(ádde) giela mas lea sáhka .



Mánáide lea lunddolaš geavahit iežaset eatnigiela iežaset oahpaheaddjiin háladettiin , eandalii go sii dihtet ahte oahpaheaddji (adde)¢(ádde) sin .



85 Sámi dieđalaš áigečála 1 , 2011 Vai (adde)¢(ádde) giela sisdoalu , ii dárbbaš áddet juohke sáni .



Son čállá girjjistis ahte go sápmelaš boahtá moskkus gámmárii , de ii (adde)¢(ádde) nu ollu , danne go biegga ii beasa bossut njuni vuostá ( ibid ) .



) Laila Susanne Vars ( 2007 : 126 ) ii loga álkin oaidnit ja áddet buot sámi árbevieruid : « [ L ] ea váttis sutnje gii ii (adde)¢(ádde) sámegiela ja dan erenoamáš geažuhan hupmanmálle , áddet buot beliid dan gulahallamis mii sámiin lea gaskaneaset » .



Don it (adde)¢(ádde) , itge leat áidna , naba ieš ?



Árbbolaččat románas Máhte báikkis eanaš olbmot leat dálolaččat , eai ge (adde)¢(ádde) riekta Heaikka čállinviggamušaid .



Antti Piera Valle liikká (adde)¢(ádde) bures dáža beale badjeolbmuid áigumuša , go son lea oaidnán man garrasit sii š(adde)¢(ádde)t bargat vai eai ribat ealuid rasta ráji .



- lea máhttu máŋggalágan bargo- ja gulahallanvugiin , oahppanresurssain ja oahppanarenain ja (adde)¢(ádde) mihttomeriid , sisdoalu , bargovugiid , árvvoštallama ja ovttaskas ohppiid eavttuid oktiigullevašvuođa .



Dasto bivddii ráđđi reivves čilgehusa movt Justislávdegoddi (adde)¢(ádde) ILO-konvenšuvnna nr 169 eamiálbmot vuoigatvuođaid , 13. , 14. ja 15. artihkaliid ( eaiggáduššan- , háldo- ja geavahanvuoigatvuođaid birra ja vuoigatvuođa luondduriggodagaide ) .



Go sámelága giellanjuolggadusat biddjojuvvojedje doibmii , de čujuhuvvui dasa ahte vuoigatvuohta geavahit sámegiela galgá vuos ja ovddimusat leat dan dilis mas olbmui lea dárbu dovddahit iežas oaiviliid dárkilit ja deaivilit , ja vai (adde)¢(ádde) dan mii daddjojuvvo .



Sámediggi (adde)¢(ádde) proseassa bargojoavkku nammadeami rájes bargojoavkku evttohusa rádjai ja loahpalaš bušeahttabargovugiid šiehtadusa rádjai oktan konsultašuvdnaproseassan , mas ráđđehus proseassa áiggi okto ii sáhte mearridit makkár čovdosa birra galget leat konsultašuvnnat .



Historjáfága váikkuha ollu dasa movt olmmoš (adde)¢(ádde) ja oaidná iežas ja servodaga , ja movt ovttaskas olmmoš hábme iežas identitehta ja gullevašvuođa earáide .



Dilli ii dohkálaš Kjell Sæther (adde)¢(ádde) bures Nils Åge Hansena balu .



Erstad (adde)¢(ádde) olbmuid háliidit diehtit siva manin ollu mánát buhcet justa dán mánáidgárddis , ja máŋgii sáhttá šaddat nu ahte sivva ii gávdno .



Ii leat ávki cegget galbba mii lea čállojuvvon dakkár gillii maid dušše 0,2 proseantta (adde)¢(ádde) , dadjá Kanestrøm Ávvirii .



Jearaldat lea maid leat go boazoeaiggádat geavahan doarvái návccaid oččodeames bohccuid eret doppe gos eai galgga , jearrala Valved , gii (adde)¢(ádde) olbmuid vuorjašuvvat dáinna diliin .



Guossit dehálamos eanetlohkui Kárášjoga suohkanbáhppa Karl Yngve Bergkåsa (adde)¢(ádde) dili masa Hætta lea šaddan .



Galggašii go geavahit seammalágan definišuvnna maid mii leat geavahan dán iskkadeamis , nu ahte olmmoš lea sámegielat jos (adde)¢(ádde) dábálaš ságastallama ?



skuolfi njamažahkká (adde)¢(ádde) čivggaidis sorbmašuvvan .



Ádjána veaháš ovdalgo Áigin (adde)¢(ádde) albmáláhkai .



Soga dovdi olmmoš (adde)¢(ádde) iežas gieđa návccaid .



Go maŋážassii gullo vel čuoikage spitnjumin , de Sáriggá (adde)¢(ádde) , ahte son lea gusto jo adjagassii buvttehan ja máhccá das ain dobbelii áiggehis áigái :



Son doaivu gieldda politihkkarat ja gielddahálddahus (adde)¢(ádde) dili ja juolluda ruđaid girkodoaimmaide gielddas .



– Ádden moaitaga Thoralf Henriksen (adde)¢(ádde) bures go Goahtegearrega ovddeš stivralahtut atnet unohassan go vearroeiseválddit leat sin gohččon maiddái čoahkkimii .



Vai áššái gulli bealli (adde)¢(ádde) mearrádusa , de galgá vuođustus dan muddui go lea dárbbašlaš maid almmuhit njuolggadusaid sisdoalu dahje dan čuolmma mii lea mearrádusa vuođđun .



Songe lea guhkes mátkki dahkan min bealás , muhto ii oktage (adde)¢(ádde) maid don čilge .



Geavahehket sániid maid mánná (adde)¢(ádde) ja mat eai baldde su , omd. sáhttá dadjat ” bidjat ” dan sadjái go ” čugget ” .



Gustojeaddji rivttiin (adde)¢(ádde) vuoigatvuođajoavku einnostusa ( prognosa)5 das , makkár bohtosii Alimusriekti livččii boahtán , jus livččii geavahan riektegáldooahpu konkrehta riektegažaldagas6 .



Vehážiid goittotge nieida (adde)¢(ádde) , ahte son seasadage veaigga , mii su ii leat oppanassiige .



Lean maid gullan ahte olu norgalaččat ja maid sápmelaččat veahkehedje dáid fáŋggaid , earret eará (adde)¢(ádde) siddjiide borramuša .



– Mii eat dáikke duššiid , baicce sáhtostat olbmo johtilabbot go son ieš (adde)¢(ádde) dahje háhppeha oppa vihkkedallatge .



Gažaldahkii galgetgo stáhtat maid leat geatnegahtton mieđis doaimmaid fuolahit , (adde)¢(ádde) departemeanta nu ahte dás leat sierranas áddejumit .



Viimmat Vuovruge (adde)¢(ádde) , ahte veahkki gusto ovddidivččii barggu hui bures ja riepmá murret Duommáin ovttaráđálaččat .



Dainna Mathiesen (adde)¢(ádde) dihto áiggi riektemearrádusaid seamma áiggi fápmogeavahusa boađusin .



Lea oalle váivi máŋgii smiehttat ahte dušše okta lohkásis (adde)¢(ádde) máidnasiid maid moai lohke daidda .



Go várit jupmagohtet máttaoarjin , de Gieddegeašgálgu (adde)¢(ádde) , ahte doppe guovllus farga biekkasta .



Dáid duohta deasttain , (adde)¢(ádde) " the right " doahpaga ii berre mearrádusas gáržžet áddet , muhto maiddái nu ahte dasa gullet unnitlogu duohta vejolašvuođat dikšut kultuvrras .



mearkkaša dás ahte (adde)¢(ádde) dahje buorebut máhttá sámegiela .



Spesiálaraporterejeaddji (adde)¢(ádde) váttisvuođaid , mat laktásit iešvuođaidis bealis dánlágan ođđa áššebáhpára gárvemii .



Juohkehaš (adde)¢(ádde) ahte dákkár ” ovdáneapmi ” lei roassun boaittobeale eanadollui .



Jus olmmoš (adde)¢(ádde).



Dakkár olmmoš , guhte lea čohkkándolastallanbáikkis Sámebálgá guoras ja sevnnjodeaddji eahkedis geahčadančuotnamiid girddašeamen násttiid guvlui ja oaidnán mo dat leat okta ja seamma gomuvuohta , (adde)¢(ádde) iežas oasi ja šlája báikki dán rikkis , muhto nu rašismeahcceguovloduovdagis .



Servodatoahppa lea reaidu ja čalbmeglásat mainna geahččá ja (adde)¢(ádde) // ipmirda otná servodaga .



Dán (adde)¢(ádde) Justisdepeartemeanta nu ahte johtti álbmogiid doaibma ii sáhte biddjat vuđđosa navdit ahte dát álbmot árbevieru mielde ellet guoski guovlluin , dainna váikkuhusain ahte sii eaige sáhte gáibidit eaiggáduššanvuoigatvuođa dahje geavahanvuoigatvuođa dáidda ( s.6 ) .



Fundamentalisttalaš biibbaloaidnu (adde)¢(ádde) biibbala sániid bustávalažžan .



Dáinna veardádusain , dahje muitalusain čilgii Platon mo olmmoš (adde)¢(ádde) eallima ja máilmmi .



Muhto dat mii gilvojuvvui šattolaš eatnamii , lea son gii gullá sáni ja (adde)¢(ádde) dan ja šaddada šattuid : čuođigeardásaččat , guhttalotgeardásaččat dahje golbmalotgeardásaččat .



– Su sártnit sámegillii leat sihke duođalaččat ja čiekŋalaččat , mat sillui čuhcet ja váimmu guoskkahit dakkár gielain maid dábálaš olmmoš (adde)¢(ádde) , rápmo son Tellefsena ja lohká su hávskes hoavdan ja čeahpes bagadallin .



Go dán klausula ná (adde)¢(ádde) gáržžida dát nu olu.



Gonagasa oktovuoigatvuođa lihttoláigohit njáskansajiid almennehiin (adde)¢(ádde) álkit dán oaivila mielde .



Meinich-Olsen lea nu mo riekti (adde)¢(ádde) oaivvildan ahte doarvái guhkes áigi lei vássán juo 1928:s go čálii girjjis , ja rievtti ovdaolmmoš ii eahpit ahte dál - 30 jagi maŋŋil - lea gollan nu guhkes áigi ahte dát čuoččuhuvvon boasttoáddejupmi lea cieggan riektedilálašvuohtan .



Seammaláhkai (adde)¢(ádde) V čuoggá " Vuovdin dahje lihttoláigoheapmi " 29. siiddus , mas geahčada eanaháldduid iešguđet ulbmiliidda , ja vihkkedallá deasttaid mat bealuštit vuovdima dahje láigoheami .



Dánne (adde)¢(ádde) ahte 1867 ráŋggáštanduomut ja 1914 Alimusriekteduopmu ( ja dáid duopmobohtosiid hápmi Rettstidende álggus ) leat dorjon áddejumi ahte stáhta eatnamat Finnmárkkus eai leat almennehat mange láhkai .



Eanadoallolávdegotti mearkkašumiid ferte nu go (adde)¢(ádde) čujuhit Eanadoallodepartemeantta cealkámuša oassái mii gusto lohpái muddet sápmelaččaid vuoigatvuođaid lágain .



Kárášjogas leat maid mo(adde)¢(ádde) politiija dušše , ja juohkehaš (adde)¢(ádde) sii dárbbašit veahki dákkár bargguide , deattuha Tangen .



Dat mearkkaša dan , ahte son guhte ollásit (adde)¢(ádde) koda sáhttá dasge ávkkástallat .



Dan dihtii su girjjit leat esseijat ja diehtogáldut , ja nugo buori esseija ferte dulkot ovdal dan ollásit (adde)¢(ádde) , nu lea maiddá Johan Turi čállinhámiin ge.



Johan Turi ja Per Turi girjji Lappish texts ( ’ Sámi teavst tat ’ ) ovdasánis čálii K. B. Wiklund ahte leai veadjemeahttun prentet Johan Turi teavsttaid rievdatkeahttá dainna go Johan Turi čállin lea gul nu váilevaš ahte dárbbaša olu hárjehallat ovdal go dan (adde)¢(ádde) .



Navddán ahte Turi lea duddjon dan ja su áigumuš dáinna dujiin lei čájehit mo sápmelaš (adde)¢(ádde) áššiid nugo ieš čállá girjjis Muitalus sámiid birra ( Turi 2010 ( 1910 ) : 11 ) .



Seammás sin (adde)¢(ádde) ahte leamaš olu bargu dán lágideamis .



Go lea riikkaidgaskasaš soahpamuš , lea lunddolaš ahte norgga dulkon atná deastta mo njuolggadusaid (adde)¢(ádde) ja geavaha eará soahpamušriikkain ; muhto eai leat geavadat ja guottut olus duođaštuvvon , mat dorjot dulkomiid ii ákkastallo 2.4.4. vuolleoasis .



Dienu lea vejolaš dulkot , ahte Johan Turi (adde)¢(ádde) giissá doaimma guovtti láhkai : gihlivuorkán ja dábálaš vuorkán .



Dasa lassin son galgá goittotge maiddái atnit muittus , ahte ovttaskas olbmuin leat iešguđetlágan kulturáddejumit ja kultuvrralaš čatnosat ; juohke olmmoš (adde)¢(ádde) ja eallá kultuvrra iežas ládje .



Lávdegoddi (adde)¢(ádde) ahte jus Sámedikki váldesuorgi vejolaččat viiddiduvvo boahtteáiggi , de dat soaitá šaddat vuostálagaid eará hálddašanorgánaiguin ja eaktuda ahte dát gažaldagat čielggaduvvojit ja čovdojuvvojit ovdalgo mearriduvvo ahte ođđa bargamušat biddjojuvvojit Sámediggái .



Lunddolaš sivat Leavnnja eananeaiggátsearvvi ovdaolmmoš , Egil Liberg , (adde)¢(ádde) ahte báikeolbmot leat heađásnuvvan divrras hattiid dihte , muhto lohká ahte dasa gávdnojit lunddolaš sivat .



Mii eat maid sáhte vuordit ahte Stuorradiggi dahje álbmot (adde)¢(ádde) maid mii áigut ruhtadit , organiseret ođđasit dahje vuoruhit eará láhkai , jos mii eat vuos ovdanbuvtte makkár dilli albma láhkai lea .



Sámediggi (adde)¢(ádde) oainnu , muhto čujuha ahte ii leat dikki bargu ásahit dahje loahpahit eaktudáhtolaš organisašuvnnaid .



Vai áššái gulli bealli (adde)¢(ádde) mearrádusa , de galgá vuođustus dan muddui go lea dárbbašlaš maid almmuhit njuolggadusaid sisdoalu dahje dan čuolmma mii lea mearrádusa vuođđun .



Diggi (adde)¢(ádde) dan , earenoamáøit fágareiveoahpu láhččima dáfus máŋgga fylkii .



Ollugat eai nagot hupmat dan birra makkár mearit galget leat go guovtt is leaba ovttas , ja nu sáhttet čuožžilit dárbbašmeahttun váttisvuođat dušše dannego boastut (adde)¢(ádde) áššiid , iige dovdda nuppi nu bures .



Profešuvdnamáhppa Profešuvdnamáhpa bokte studeanta (adde)¢(ádde) oktavuođa iešguđege bargovuogi ektui ja čájeha proseassa ja iežas ovdáneami .



Mii defineriimet sámegielaga dakkár olmmožin mii (adde)¢(ádde) giela dan mađe bures ahte sáhttá muhtun muddui gulahallat sámegillii .



Dat (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) oktii njuniid.



Nie soai (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) bálddalagaid .



Nie soai (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) guhká .



Soai (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) veahá dobbelis daid earáid , vai beasaiga ráfis olbmástallat ja humadit .



Guokte olbmá (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) njunnálaga , oruiga speallame juoidá .



Soai (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) jávohaga , vuhttui ahte leigga jurddašeame .



Loahppamátkki soai (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) jienajávohaga ja smiehtaiga .



Soai (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) jienajávohaga ja geahčaiga televišuvnna .



Nuppebealde beavddi (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) mu áhčči ja Maria isit .



Guokte Budejju nisu leigga ráhkadan váimmu suinniiguin ja rásiiguin man siste soai (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) ja návddašeigga iđitborramuša .



Soai leigga ráhkadan váimmu suinniin ja rásiin man siskkobeal (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) .



Ovdaseattiin (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) guokte nieidda , nubbi sudnos vujii .



Muhto Maria Magdalena lei das ja dat nubbi Maria , ja soai (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) hávdde buohta .



De gal Mattias ja Ánná heahpaneigga , heittiiga geahččamis Joelii ja (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) jávohaga .



Mattias ja Ánná (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) vel guhká sevdnjes čiegas ja humaiga Geassegietti birra .



Soai (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) maŋemus gearddi skuvllas ja logaiga .



Soai dušše (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) láhttis ja bosuiga lossadit .



Guokte siesá (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) ja geahčaiga iežaska njealje-jahkásaš siessala , ja lei oalle váttis hupmat máná birra go son ieš lei das .



Áhčči ja su guđa jahkásaš bárdni (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) ja geahčaiga boares govaid .



– Soai (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) guokte diimmu Šaldi márkanis , Kárášjogas , ja vuvddiiga bearalčiŋaid maid ieža leigga doapmalan duddjostit ovdal_go márkanii vulggiiga , muitala Ine eadni , Biret Guttorm , gii maiddái sáddii Ávvirii sudnos gova .



Roger ja Sárá (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) jávohaga , stuora sohkarnjálgát njálmmis .



Goike-Ovllá ja Bagge-Jeansa (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) kájjás ja ráhkiiga iežaska marsvinaid go … go …



Guokte ádjá (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) kaféas .



Guokte siesá (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) ja geahčaiga iežaska njealjejahkásaš siessala , ja lei oalle váttis hupmat máná birra go son ieš lei das .



Soai han dušše (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) ja šlárviiga ja návddašeigga giđđajienaid .



Die gusto giehka nai guhkkagođii vuovddis , ja dál (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) sihkkarit diet jallat ja guldaleigga dan .



Soai geat (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) ja vuvddiiga lákcajiegŋáid leigga 10 B oahppit Sara Marina Skum ja Biret Anne Máret Eira .



Muhto Márjá Magdalena ja nubbi Márjá leigga das ja (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) aiddo hávddi buohta .



Muhto juoga lei erohus go (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) biillas , nubbi fertii juoidá maid nubbi ii dárbbašan .



Nieiddaš ja bártnáš govas (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) njunnálagaid , risttas gieđaid , várra rohkadallame .



Dievdduguovttos eaba lean šat čuožžut , muhto (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) ja geahčaiga lunttaguktui .



Olbmáguovttos (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) áibbas njuolggočielggát .



Soai (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) jienajávohaga stobus , vilppasteigga ain goabbat guoibmáseaskka ja vurddiiga ahte nubbi dajašii juoidá .



Birgget ja Heandarat (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) jienajávohaga stobus .



Dál sudno sajis (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) Nillá ja Máhte-Máhtte , geat leigga ovdal hui dilssit čoakkalmasaide .



Birgget ja Ánde (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) stobus .



Soai (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) poastabiillas .



Biilavuoddji ja Heaika hálešteigga ovdabeaŋkkas , Sire-guovttos (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) maŋŋegeahčen ja guldaleigga .



Aiddo dál oinnii hui čielgasit ahte sudnos golggai seamma varra , dasgo nu ollu soai sulastahtiiga , go (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) das oktii čalmmiid beavdeguoras ja hálešteigga .



Amas tráilervuoddji lei bisánastán dasa káfe juhkat , ja moadde bealjehis ádjá (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) beavddisteaskka ja geahččaleigga gulahallat .



Soai (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) guhkás idjii gurrejuvvon visttis ja vilppasteigga ain goabbat guoimmiska , dahje dasto Soldatkin váccašii ovddosmaŋás lanjas ja rokkastii ain fiehtaris messetolggošdiimmu , mii bođii Amerihkás ja dutkkadii dan .



Son hálai vuos hui čábbát dán áššis ja čujuhii sudno oktasaš sárgosiidda ja seamma astoáiggebuđaldusaide ( ahte soai (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) dál seamma dollagáttis ) ja dasa , ahte Verneri ii goittotge dárbbašan dien vuovdebihtá , dasgo sus lei juo vuovdi dasttán gili lahkosiin .



Dán vuoru (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) soai Nils Olav Miennain goabbat studios ja Jens Åge lohká dan dahkan váddáseabbon go leaba hárjánan ovtta sajis čohkkát .



Ovtta beavddis (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) ohcetjotlaš Niillas Länsman ja sirpmálaš Pávvel Niillas , Nils Pavelsen Varsi .



Nilut muitala ahte soai Hættain (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) juste vuolábealde Watsona , gávttit badjelis .



Guokte nissonolbmo (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) munno lahka .



Maŋŋel stuimmiid (čohkkáiba)¢(čohkkáiga) álggos Álttás gitta oaččuiga duomu guokte jagi maŋŋel stuimmiid .



Juos oahppočájánasas bohtet ovdan máŋgga duoji oanádusat , de lea buorre (čohket)¢(čohket) oanádusaid sierra logahallamin ovdal.



Gárddis galget oahppit (čohket)¢(čohkket) dieđuid movt miessemearkun dáhpáhuvvá das rájes go buktet bohccuid gárdái gitta go luitet daid .



DNA-ávdnasiid (čohket)¢(čohkket).



Olbmot leat mannan feara guđe guvlui , iige daid leat álki (čohket)¢(čohkket) .



Bargiidbellodat láhpii olles guhtta proseantta , ja livčče válggas (čohket)¢(čohkket) dušše 25,9 proseantta jienain ...



Fágabargi sáhttá ohcat (čohket)¢(čohkket) 3 jagi DOB-barggu ovtta áigodahkii .



Das lávejit (čohket)¢(čohkket) dihtoriid ja searvat ovttas speallat ...



Dalle livččii lunddolaš (čohket)¢(čohkket) čoakkáldagaid Savio museai Mátta-Várjjagii , go gierddi dáiddár ieš lei guovllu olmmoš . .



Juohke studeanta galgá alcces (čohket)¢(čohkket) profešuvdnamáhpa , mii čuovvu studeantta olles oahppoáigodaga , ja čájeha studeantta fágalaš , persovnnalaš ja profešuvnnalaš ovdáneami .



Gáisáeatnamat , mat leat eananosiin goappaš bealde riiddováriid , leat váttis duovdagat juohke áigái jagis , dannego doppe lea váttis ealu (čohket)¢(čohkket) ja vuojehit .



Sámediggi dáhttu (čohket)¢(čohkket) nuo



ulbmilin lea (čohket)¢(čohkket) buot nuoraidguoskevaš



mis , (čohket)¢(čohkket) dieđuid ja čuovvolit vejolaš ruh



Ulbmil ođđa visttiin lea (čohket)¢(čohkket) sámegielalaš doaimmaid ja sámi dieđalaš doaimmaid stuorát birrasii .



Áigumuš ođđa visttiin lea earret eará (čohket)¢(čohkket) sámgielat bargguid ja sámi dieđalaš doaimma oktan stuorra birasin .



Leanastivrraid bargun lea maiddai (čohket)¢(čohkket) ja almmuhit dieđuid oahpahusain sámegilli ja sámegielas .



Buohtalastti galga ráhkadit čilgehusa iešguhtege riikka bálvalusvuogadagaid birra oktan dieđuidguin oktavuođaolbmuid birra , (čohket)¢(čohkket) dieđuid ovttasbargofierpmádaga birra ja čielggadit juridihkkalaš beliid ovttasbarggu čađaheamis .



Sámedikki oaidnu lea ahte buoremus livččii (čohket)¢(čohkket) sámi giellafágalaš barggu ovtta dutkan- ja fága // resursaguovddážii .



Galgá máhttit (čohket)¢(čohkket) , veardádallat ja vuogáidahttit dieđuid bagadusain , geavahančilgehusain , gálvomearkkain , máidnosiin , diehtojuohkinávdnasiin ja eará áššeprosateavsttain ja daid kritihkalaččat árvvoštallat fága ulbmila vuođul .



plánet ja (čohket)¢(čohkket) dataid dárkomiid , jearahallaniskkademiid ja geahččaladdamiid oktavuođas



Statistihkkii gullá plánet , (čohket)¢(čohkket) , organiseret , analyseret ja ovdanbuktit dataid .



Álkimus vuohki dákkáriid dábuhit lei fiervvás (čohket)¢(čohkket) daid .



Lei dábálaš (čohket)¢(čohkket) dan máid ledje bivdán ja giđasdálvvi doalvut boalvárii dahje márkanii vuovdima váste .



Geasset galgá vel , dasalassin go galgá ealihit iežas ja rávásnuvvat , buoidut ja bibmosiid (čohket)¢(čohkket) guhkes dálvái .



Go boazu buori guohtuneatnamis ráfis beassá guohtut , de ii leat bohccui váttis (čohket)¢(čohkket) doarvái bibmosiid .



Dan dihte lea ge deaŧalaš ahte boazu ráfis beassá buoidut ja (čohket)¢(čohkket) bibmosiid gorudii geasset .



Muosehis guovllus ii dieđe boazoeaiggát goassege gos bohccot leat , ja ádjána guhká (čohket)¢(čohkket) ealu .



Dasalassin go meahccelájut ledje dábálaččat olu báikkiin , lávejedje maid bordit jeahkála , (čohket)¢(čohkket) dakŋasiid , lasttaid , skirriid ja debbuid fuođarin .



Pomorgávppašeami nohkan dagahii dáid dilálašvuođain ahte eambbo fertejedje meahcis (čohket)¢(čohkket) fuođđara .



Muitaleddjiin dadjá muhtun ahte ii oba lean ge jurdda das ahte galggašii lobi oažžut meahcceriggodagaid (čohket)¢(čohkket) .



Ii lean šat gánnáhahtti meahcis (čohket)¢(čohkket) fuođđara .



Maŋimus jagiid lea šaddan fas eambbo dábálažžan rihkiid (čohket)¢(čohkket) boaldámuššan .



Hammerfeastalaččat ges lohket ahte ii leat buorre beare olu barttaid (čohket)¢(čohkket) bartaguovlluide .



Go Keaisvágis galge fuođđara (čohket)¢(čohkket) šibihiidda " fertejedje čoaggit measta juohke suoinni .



Vaikko eallu lea ge veaiddalis , de almmotge sáhttá geahčadit giikaniin , nu ahte ii dárbbaš (čohket)¢(čohkket) .



Lea váttis (čohket)¢(čohkket) ealu , ja jus geahččala , de dat leat oalle geahččalus iešalddis .



Maiddái Hilbivahkkus , golggotmánu loahpas , lea váttis (čohket)¢(čohkket) bohccuid .



Ulbmilin lea (čohket)¢(čohkket) siidda iešguđet jagiáigeguohtumiid ovtta orohahkii .



Go lávdegoddi lea válljen addit dán válddi maiddái fylkkamánnái , de lea dan dihte go sierralobi ohcan lea hoahppuášši , ii ge olle (čohket)¢(čohkket) fylkkaboazodoallostivrra .



Bággendoaimmat sáhttet leat : a ) ahte doaimmahuvvo dárbbašlaš bargu ja bearráigeahčču vai sáhttá čađahuvvot gohččun (čohket)¢(čohkket) , rátkit , merket , vuojehit eret ja lohkat bohccuid , b ) bohccuid goddin dalle go ii sáhte eret vuojehit , c ) unnidit ovtta siidaoasis boazologu , d ) gaikut lobihemet ceggejuvvon barttaid , áiddiid ja rusttegiid .



Lávdegoddi evttoha maiddái ahte ásahuvvo duođaštusguovddáš , mii galgá (čohket)¢(čohkket) ja juohkit máhtu , ja das galgá leat bajilgovva dutkan- ja ovddidanbargguin mat leat ovdal leamaš ja maiguin leat bargame .



Mearrádus sisttisdoalai earret eará evttohusa ahte sámi jienastuslogu čáliheami (čohket)¢(čohkket) ovtta sadjái ( guovdálastit ) .



Ođđa vistti ulbmiliin lea earret eará (čohket)¢(čohkket) sámegielat ja sámi dieđalaš doaimmaid stuorit birrasii .



Dat boahtá ovdan § 44:s. 1978 lága mielde ledje orohatstivrras almmolašrievttálaš doaimmat , ovdamearkka dihte gáibidit doallat rátkkašeami dahje gáibidit (čohket)¢(čohkket) bohccuid ja maiddái gáibidit sirdit bohccuid mat lobihemet guhtot .



§ 79 mearrida ahte dat sáhttá leat ovdamearkka dihte ahte doaimmahuvvo dárbbašlaš bargu ja bearráigeahčču vai gohččun (čohket)¢(čohkket) ja rátkit bohccuid čađahuvvo .



Bággodoaimmat sáhttet leat : 1. ahte doaimmahuvvo dárbbašlaš bargu ja bearráigeahčču vai gohččun (čohket)¢(čohkket) , rátkit , merket , vuojehit ja lohkat bohccuid čađahuvvo , 2. bohccuid goddin dalle go ii sáhte eret vuojehit , 3. siidaoasi boazologu unnideapmi , 4. gaikut lobihemet ceggejuvvon barttaid , áiddiid dahje rusttegiid .



Muhto go mii (čohket)¢(čohkket) daid ollugiid bargguid bohtosiid , geat leat bargat gielain , de dalle dovdat doaivaga badjáneamen váimmuineamet .



Ulbmil lei (čohket)¢(čohkket) duogášdieđuid raportii .



Ráđđehus ovddida evttohusa rievdadit sámelága § 2–6 ja dan bokte čuovvut Sámedikki evttohusa (čohket)¢(čohkket) sámi jienastuslogu čállima .



Danne lea váttis (čohket)¢(čohkket) barggu buot surggiide oktanaga .



Go galgá oažžut fárrui ođđa báikenamaid kárttaide , de ferte čađatgaskka (čohket)¢(čohkket) sámi ja suoma báikenamaid .



Ráđđehus ovddida evttohusa rievdadit sámelága § 2–6 ja dan bokte čuovvut Sámedikki evttohusa (čohket)¢(čohkket) sámi jienastuslogu čállima .



Sáhttá maid leat fápmudussii dárbu jus lea hoahppuášši ja lea váttis (čohket)¢(čohkket) stivrra dábálaš stivračoahkkimii .



Danne bovdii Mánáid- ja dásseárvodepartemeanta 8 suohkana , ee. álttá ja Guovdageainnu (čohket)¢(čohkket) mánáid ja nuoraid oainnuid dan birra movt Norggas lea bajásšaddat .



Danne bovdii Mánáid- ja dásseárvodepartemeanta 8 suohkana , ee. álttá ja Guovdageainnu (čohket)¢(čohkket) mánáid ja nuoraid oainnuid dan birra movt Norggas lea bajásšaddat .



Sámediggi mearridii 2009 ođđajagimánus (čohket)¢(čohkket) sámi dávvirvuorkkáid Deanus ja Várjjagis ođđa vuođđudussii Deanu ja Várjjat museasiida .



Danne bovdii Mánáid- ja dásseárvodepartemeanta 8 suohkana , ee. álttá ja Guovdageainnu (čohket)¢(čohkket) mánáid ja nuoraid oainnuid dan birra movt Norggas lea bajásšaddat .



ahte doaimmahuvvo dárbbašlaš bargu ja bearráigeahčču vai gohččun (čohket)¢(čohkket) , rátkit , merket , vuojehit ja lohkat bohccuid čađahuvvo ,



Departemeanta áigu (čohket)¢(čohkket) eanet dieđuid dan birra movt oahppit ieža vásihit iežaset oahppodilálašvuođa , earet eará dasa mii guoská guhkit skuvlabeaivái .



Departemeanta áigu (čohket)¢(čohkket) eanet dieđuid dan birra movt oahppit ieža vásihit iežaset oahppodilálašvuođa , earet eará dasa mii guoská guhkit skuvlabeaivái .



Departemeanta áigu , ovttas Oahpahusportálain www.utdanning.no álgit kártet ja (čohket)¢(čohkket) ovtta sadjái dieđuid main oaidná makkár prentejuvvon ja digitála sámi oahpponeavvut leat gávdnamis .



Departemeanta áigu , ovttas Oahpahusportálain www.utdanning.no álgit kártet ja (čohket)¢(čohkket) ovtta sadjái dieđuid main oaidná makkár prentejuvvon ja digitála sámi oahpponeavvut leat gávdnamis .



Mánáidviessu lea ođđa gažadanmálle mánáide geat leat gillán vearredaguid ja ulbmilin lea (čohket)¢(čohkket) buot gelbbolašvuođa ja instánssaid ovtta sadjái fysálaččat .



Departemeanta áigu (čohket)¢(čohkket) eanet dieđuid dan birra movt oahppit ieža vásihit iežaset oahppodilálašvuođa , earet eará dasa mii guoská guhkit skuvlabeaivái .



Departemeanta áigu , ovttas Oahpahusportálain www.utdanning.no álgit kártet ja (čohket)¢(čohkket) ovtta sadjái dieđuid main oaidná makkár prentejuvvon ja digitála sámi oahpponeavvut leat gávdnamis .



Raporttas ávžžuhuvvo Sámediggi doaibmevaččabut bargat ealáhusaid guvlui , (čohket)¢(čohkket) váikkuhangaskaoapmegeavaheami buriide ovttaskasfitnodagaide ja deattuhit gu-ovlluguovdasaš ealáhusčohkkehusaid bajáshuksema .



Ráđđehus lea ovttasráđiid Sámedikkiin juolludan ruđaid Sámi allaskuvlii jagi 2008 rájes golmmajahkásaš pilohttaprošektii mas lea ulbmil (čohket)¢(čohkket) vásáhusaid prošeaktabarggus sámi guovlluin .



Ráđđehus lea St. dieđ. nr. 31 s ( 2000–2001 ) Kommune , fylke , stat – en bedre oppgavefordeling ( Gielda , fylka , stáhta á buoret bargojuohku ) evttohan iešguđet doaimmaid , maid ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) ja nannet guovlluguovdasaš ovddidanovddasvástádusa .



Vuođđudus áigu nu mot Valkeapää ieš hálii-dii , (čohket)¢(čohkket) buot su bargguid ja su buktosiid vuoigatvuođaid Lásságámmái .



Vuođđudus áigu nu mot Valkeapää ieš hálii-dii , (čohket)¢(čohkket) buot su bargguid ja su buktosiid vuoigatvuođaid Lásságámmái .



Vuođđudus áigu nu mot Valkeapää ieš hálii-dii , (čohket)¢(čohkket) buot su bargguid ja su buktosiid vuoigatvuođaid Lásságámmái .



Danne lassánit dál mearkkašahtti láhkai sihke afghanistánalaš sihkkarvuođaveagalaččat ja ISAF-soahteveagalaččat , ja mii (čohket)¢(čohkket) dađistaga eambbo áŋgiruššama hárjeheapmái , oahpaheapmái ja ovttasbargui bása olggobeallásaš soahtedoaimmain , dadjá suodjalusministtar .



Mánáidviessu lea ođđa dutkanmálle daid mánáid várás geat leat gillán veahkaváldimiid , ja ulbmilin lea (čohket)¢(čohkket) buot gelbbolašvuođa ja instánssaid ovtta fysálaš robi vuollái .



2.1 (čohket)¢(čohkket) ovtta sadjái ...



2.1 (čohket)¢(čohkket) ovtta sadjái sámi jienastuslogu čáliheami - rievdadus § 2-6.



Mearrádus sisttisdoalai earret eará evttohusa ahte sámi jienastuslogu čáliheami (čohket)¢(čohkket) ovtta sadjái ( guovdálastit ) .



Danne leage dárbbašlaš ja dehálaš (čohket)¢(čohkket) lasi máhtu ja dieđu mánáidgárddis sámemáináid šaddanšilljun .



Ráđđehus ovddida evttohusa rievdadit sámelága § 2–6 ja dan bokte čuovvut Sámedikki evttohusa (čohket)¢(čohkket) sámi jienastuslogu čállima .



Go galgá ođđa báikenamaid kárttaide oažžut mielde , ferte aivvestassii (čohket)¢(čohkket) sámi ja suoma báikenamaid .



Nevvohagas eai leat alddis návccat (čohket)¢(čohkket) báikenamaid .



Raporttas ávžžuhuvvo Sámediggi doaibmevaččabut bargat ealáhusaid guvlui , (čohket)¢(čohkket) váikkuhangaskaoapmegeavaheami buriide ovttaskasfitnodagaide ja deattuhit gu-ovlluguovdasaš ealáhusčohkkehusaid bajáshuksema .



Raporttas ávžžuhuvvo Sámediggi doaibmevaččabut bargat ealáhusaid guvlui , (čohket)¢(čohkket) váikkuhangaskaoapmegeavaheami buriide ovttaskasfitnodagaide ja deattuhit gu-ovlluguovdasaš ealáhusčohkkehusaid bajáshuksema .



Ráđđehus lea St. dieđ. nr. 31 s ( 2000–2001 ) Kommune , fylke , stat – en bedre oppgavefordeling ( Gielda , fylka , stáhta á buoret bargojuohku ) evttohan iešguđet doaimmaid , maid ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) ja nannet guovlluguovdasaš ovddidanovddasvástádusa .



Danne bovdii Mánáid- ja dásseárvodepartemeanta 8 suohkana , ee. álttá ja Guovdageainnu (čohket)¢(čohkket) mánáid ja nuoraid oainnuid dan birra movt Norggas lea bajásšaddat .



Departemeanta áigu (čohket)¢(čohkket) eanet dieđuid dan birra movt oahppit ieža vásihit iežaset oahppodilálašvuođa , earet eará dasa mii guoská guhkit skuvlabeaivái .



Departemeanta áigu , ovttas Oahpahusportálain www.utdanning.no álgit kártet ja (čohket)¢(čohkket) ovtta sadjái dieđuid main oaidná makkár prentejuvvon ja digitála sámi oahpponeavvut leat gávdnamis .



Mánáidviessu lea ođđa dutkanmálle daid mánáid várás geat leat gillán veahkaváldimiid , ja ulbmilin lea (čohket)¢(čohkket) buot gelbbolašvuođa ja instánssaid ovtta fysálaš robi vuollái .



Prográmma galgá (čohket)¢(čohkket) ja lágidit olámuddui dieđuid ovddit sámediggeválggain , čađahit jienasteaddjiidiskkadallama jagi 2009 válggas ja čađahit ráddjejuvvon temáhtalaš dutkamiid mat čatnasit jagi 2009 válgii , ja erenoamážit iskat makkár čuovvumušat leat leamaš ođđa válgaortnegis .



Danne lea dárbbašlaš ahte Sámediggi geahččala (čohket)¢(čohkket) tearpmaid ja dadjanvugiid nu ollu surggiin go lea vejolaš .



Fásta doarjagiin lea álkit (čohket)¢(čohkket) gelbbolašvuođa ja doallat dan gelbbolašvuođa vai sáhttet hukset nano resurssaguovddážiid mat leat guovlluide ávkin .



Prošeavtta váldomihttomearrin lea (čohket)¢(čohkket) ja systematiseret sámegiel oahpaheaddjiid vásihusaid álgolohkanoahpahusas , ja dan vuođul gávdnat lohkanvugiid mat heivejit sámegiela lohkanoahpahussii .



Giellajoavku lea maid bures lihkostuvvan (čohket)¢(čohkket) iešguđetge buolvvaid mielde iežaset gielladoaimmaide .



Giellaguovddážiid ásaheami leat báikkálaš doaimmaheaddjit vuolggahan , ja jurdda ásaheami duogábealde lea leamaš (čohket)¢(čohkket) resurssaid ja ásahit giellaarenaid .



Giellaguovddážiid ásaheami leat báikkálaš doaimmaheaddjit vuolggahan , ja jurdda ásaheami duogábealde lea leamaš (čohket)¢(čohkket) resurssaid ja ásahit giellaarenaid .



Giellaguovddážiid ásaheami leat báikkálaš doaimmaheaddjit vuolggahan , ja jurdda ásaheami duogábealde lea leamaš (čohket)¢(čohkket) resurssaid ja ásahit giellaarenaid .



Vuolggasadjin lea (čohket)¢(čohkket) ja duođaštit báikkálaš árbevirolaš máhtu , ja mihttun lea ee. ovddidit máhttovuođđuduvvon mátkeealáhusa báikkálaš sámi kultuvrra vuođul .



Dát sáhttá mahkáš leat liinna atnit , dahje dokumenteret fierpmástallama , dahje (čohket)¢(čohkket) daid dieđuid makkár guliid bivde , ja goas lei dábálaš daid bivdit .



Doallu ja várit : Prošeakta sisttisdoallá vel (čohket)¢(čohkket) árbedieđuid mat gullet luonddugeavaheapmái vuovddis ja váris , ráddjejuvvon Vuotnabahtii .



Prošektii gullá vel (čohket)¢(čohkket) árbemáhtu vuoiŋŋalaš eanadagas , ja dokumenteret ja (čohket)¢(čohkket) iešguđet resursasajiid maid sámi álbmot lea geavahan .



Prošektii gullá vel (čohket)¢(čohkket) árbemáhtu vuoiŋŋalaš eanadagas , ja dokumenteret ja (čohket)¢(čohkket) iešguđet resursasajiid maid sámi álbmot lea geavahan .



áiggan lea leamaš (čohket)¢(čohkket) oaiviliid ja evttohit doaibmabijuid dáid lotnolasealáhusaid ovddideapmái , ja buoridit dán ealáhusdoallejoavkku dili .



Vuolggasadjin lea (čohket)¢(čohkket) ja duođaštit báikkálaš árbevirolaš máhtu , ja mihttun lea ee. ovddidit máhttovuođđuduvvon mátkeealáhusa báikkálaš sámi kultuvrra vuođul .



Dát sáhttá mahkáš leat liinna atnit , dahje dokumenteret fierpmástallama , dahje (čohket)¢(čohkket) daid dieđuid makkár guliid bivde , ja goas lei dábálaš daid bivdit .



Doallu ja várit : Prošeakta sisttisdoallá vel (čohket)¢(čohkket) árbedieđuid mat gullet luonddugeavaheapmái vuovddis ja váris , ráddjejuvvon Vuotnabahtii .



Prošektii gullá vel (čohket)¢(čohkket) árbemáhtu vuoiŋŋalaš eanadagas , ja dokumenteret ja (čohket)¢(čohkket) iešguđet resursasajiid maid sámi álbmot lea geavahan .



Prošektii gullá vel (čohket)¢(čohkket) árbemáhtu vuoiŋŋalaš eanadagas , ja dokumenteret ja (čohket)¢(čohkket) iešguđet resursasajiid maid sámi álbmot lea geavahan .



áiggan lea leamaš (čohket)¢(čohkket) oaiviliid ja evttohit doaibmabijuid dáid lotnolasealáhusaid ovddideapmái , ja buoridit dán ealáhusdoallejoavkku dili .



Vuolggasadjin lea (čohket)¢(čohkket) ja duođaštit báikkálaš árbevirolaš máhtu , ja mihttun lea ee. ovddidit máhttovuođđuduvvon mátkeealáhusa báikkálaš sámi kultuvrra vuođul .



Dát sáhttá mahkáš leat liinna atnit , dahje dokumenteret fierpmástallama , dahje (čohket)¢(čohkket) daid dieđuid makkár guliid bivde , ja goas lei dábálaš daid bivdit .



Doallu ja várit : Prošeakta sisttisdoallá vel (čohket)¢(čohkket) árbedieđuid mat gullet luonddugeavaheapmái vuovddis ja váris , ráddjejuvvon Vuotnabahtii .



Prošektii gullá vel (čohket)¢(čohkket) árbemáhtu vuoiŋŋalaš eanadagas , ja dokumenteret ja (čohket)¢(čohkket) iešguđet resursasajiid maid sámi álbmot lea geavahan .



Prošektii gullá vel (čohket)¢(čohkket) árbemáhtu vuoiŋŋalaš eanadagas , ja dokumenteret ja (čohket)¢(čohkket) iešguđet resursasajiid maid sámi álbmot lea geavahan .



áiggan lea leamaš (čohket)¢(čohkket) oaiviliid ja evttohit doaibmabijuid dáid lotnolasealáhusaid ovddideapmái , ja buoridit dán ealáhusdoallejoavkku dili .



Lávdegoddi lea árvalan sierra kapihttalii (čohket)¢(čohkket) ráŋggáštusmearrádusaid .



Dieđavissui galget máŋga máhttoásahusa fárret , ja dat galgá (čohket)¢(čohkket) sámi ja sámegielat fágabirrasa .



Dieđavissui galget máŋga máhttoásahusa fárret , ja dat galgá (čohket)¢(čohkket) sámi ja sámegielat fágabirrasa .



Dieđavissui galget máŋga máhttoásahusa fárret , ja dat galgá (čohket)¢(čohkket) sámi ja sámegielat fágabirrasa .



Áŋgiruššandoaibma , maid fylkkagielddat galget bidjat johtui , galgá veahkehit gielddaid plánet , searaid (čohket)¢(čohkket) , ovttasbargat ja čađahit ovddidandoaimmaid , ja dán láhkai doaibmat geasuheaddji báikegottiid váikkuheaddjin .



Áŋgiruššandoaibma , maid fylkkagielddat galget bidjat johtui , galgá veahkehit gielddaid plánet , searaid (čohket)¢(čohkket) , ovttasbargat ja čađahit ovddidandoaimmaid , ja dán láhkai doaibmat geasuheaddji báikegottiid váikkuheaddjin .



2.1 (čohket)¢(čohkket) ovttasadjái sámi jienastuslogu čáliheami - rievdadus § 2-6



Sámediggi evttoha dan mearrádusas ahte Sámediggái galgá (čohket)¢(čohkket) sámi jienastuslogu čáliheami .



Evttohus ahte (čohket)¢(čohkket) ovttasadjái jienastuslogu čáliheami mielddisbuktá ahte Sámediggi galgá doaimmahit buot jienastuslogu čáliheami mii ovdal gulai juohke suohkanii .



Danne lea dárbbašlaš ahte Sámediggi geahččala (čohket)¢(čohkket) tearpmaid ja dadjanvugiid nu ollu surggiin go lea vejolaš .



Fásta doarjagiin lea álkit (čohket)¢(čohkket) gelbbolašvuođa ja doallat dan gelbbolašvuođa vai sáhttet hukset nano resurssaguovddážiid mat leat guovlluide ávkin .



Prošeavtta váldomihttomearrin lea (čohket)¢(čohkket) ja systematiseret sámegiel oahpaheaddjiid vásihusaid álgolohkanoahpahusas , ja dan vuođul gávdnat lohkanvugiid mat heivejit sámegiela lohkanoahpahussii .



2005:s válljiimet čuovvovaš vuoruhemiid sámegiela hálddašanguovlluide : terminologiija (čohket)¢(čohkket) , ovdánahttit ja registreret , sámi báikenamaid (čohket)¢(čohkket) ja prošeavttat mat fállet mánáide ja nuoraide arenaid gos sámegiella gullo ja oidno , ja mii addá positiiva relašuvnnaid gillii .



2005:s válljiimet čuovvovaš vuoruhemiid sámegiela hálddašanguovlluide : terminologiija (čohket)¢(čohkket) , ovdánahttit ja registreret , sámi báikenamaid (čohket)¢(čohkket) ja prošeavttat mat fállet mánáide ja nuoraide arenaid gos sámegiella gullo ja oidno , ja mii addá positiiva relašuvnnaid gillii .



Guovlluid várás olggobealde sámegiela hálddašanguovllu válljiimet čuovvovaš vuoruhemiid : Prošeavttat mat fállet mánáide ja nuoraide arenaid gos sámegiella gullo ja oidno , ja mii addá positiiva relašuvnnaid gillii , eambbo njálmmálaš giellageavaheami , terminologiija (čohket)¢(čohkket) , ovdánahttit ja registreret ja sámi báikenamaid (čohket)¢(čohkket) .



Guovlluid várás olggobealde sámegiela hálddašanguovllu válljiimet čuovvovaš vuoruhemiid : Prošeavttat mat fállet mánáide ja nuoraide arenaid gos sámegiella gullo ja oidno , ja mii addá positiiva relašuvnnaid gillii , eambbo njálmmálaš giellageavaheami , terminologiija (čohket)¢(čohkket) , ovdánahttit ja registreret ja sámi báikenamaid (čohket)¢(čohkket) .



Dieđávistti ulbmilin lea earret eará (čohket)¢(čohkket) sámegielat doaimmaid ja sámi dieđalaš doaimma stuorát birrasa oktavuhtii .



Guovddáš galgá (čohket)¢(čohkket) , ovddidit , vuogádahttit , áigádit , gieđahallat , heivehallat gaskkustit áššáisoahppevaš dieđuid ja duođaštusaid álgoálbmotvuoigatvuođaid birra riikkalaš ja riikkaidgaskasaš dásis .



Guovddáš galgá (čohket)¢(čohkket) , ovddidit , vuogádahttit , áigádit , gieđahallat , heivehallat gaskkustit áššáisoahppevaš dieđuid ja duođaštusaid álgoálbmotvuoigatvuođaid birra riikkalaš ja riikkaidgaskasaš dásis .



Barggadettiin dáinna stuorradiggedieđáhusain lea Bargo- ja searvadahttindepartemeanta iskan (čohket)¢(čohkket) daid vásáhusaid mat departemeanttain , eará stáhtalaš eiseválddiin ja Sámedikkis leat kon-sutlašuvdnaprosedyrain .



Departemeanta áigu (čohket)¢(čohkket) eanet dieđuid dan birra movt oahppit ieža vásihit iežaset oahppodilálašvuođa , earet eará dasa mii guoská guhkit skuvlabeaivái .



Mánáidviessu lea ođđa dutkanmálle daid mánáid várás geat leat gillán veahkaváldimiid , ja ulbmilin lea (čohket)¢(čohkket) buot gelbbolašvuođa ja instánssaid ovtta fysálaš robi vuollái .



Mánáidviessu lea ođđa gažadanmálle mánáide geat leat gillán vearredaguid ja ulbmilin lea (čohket)¢(čohkket) buot gelbbolašvuođa ja instánssaid ovtta sadjái fysálaččat .



Guovddáš galgá (čohket)¢(čohkket) , ovddidit , vuogádahttit , áigádit , gieđahallat , heivehallat gaskkustit áššáisoahppevaš dieđuid ja duođaštusaid álgoálbmotvuoigatvuođaid birra riikkalaš ja riikkaidgaskasaš dásis .



Sámediggi evttoha dan mearrádusas ahte Sámediggái galgá (čohket)¢(čohkket) sámi jienastuslogu čáliheami .



Evttohus ahte (čohket)¢(čohkket) ovttasadjái jienastuslogu čáliheami mielddisbuktá ahte Sámediggi galgá doaimmahit buot jienastuslogu čáliheami mii ovdal gulai juohke suohkanii .



Giellajoavku lea maid bures lihkostuvvan (čohket)¢(čohkket) iešguđetge buolvvaid mielde iežaset gielladoaimmaide .



Giellajoavku lea maid bures lihkostuvvan (čohket)¢(čohkket) iešguđetge buolvvaid mielde iežaset gielladoaimmaide .



Gielda- ja hálddašanlávdegotti eanetlohku čujuha ahte lea buorre go ođđa dieđavisti ceggejuvvo Guovdageainnus , ja ahte guhká lea leamaš dáhttu seamma vistái (čohket)¢(čohkket) máŋga guovddáš sámi ásahusa ja dán láhkai sáhttit ásahit čohkkejuvvon gealboguovddáža stuorát birrasis ( Árvalus S. nr.92 ( 2005 – 2006 ) .



Gielda- ja guovlodepartemeanta lea 2003 – 2005 jagiin liigudan oktiibuot 2,850 milj. kr Sámedikki ovddidanbargui áigumuššii (čohket)¢(čohkket) ja systematiseret sámiguoski dieđuid statistihkka- ja dutkanulbmiliidda .



Gielda- ja hálddašanlávdegotti eanetlohku čujuha ahte lea buorre go ođđa dieđavisti ceggejuvvo Guovdageainnus , ja ahte guhká lea leamaš dáhttu seamma vistái (čohket)¢(čohkket) máŋga guovddáš sámi ásahusa ja dán láhkai sáhttit ásahit čohkkejuvvon gealboguovddáža stuorát birrasis ( Árvalus S. nr.92 ( 2005 – 2006 ) .



Sihke áigi man Sámi vuoigatvuođalávdegoddi geavahii ja gulaskuddancealkámušat čájehit ahte dás lea sáhka seagášgažaldagain , mat gáibidit sihke áiggi ja čiekŋudeami vai oažžu vánhurskkis čovdosiid mat sáhttet (čohket)¢(čohkket) govdes guorraseami .



Daniel Mortensson ja Elsa Laula Renberg , goappašagat lullisápmelaččat , álggiiga (čohket)¢(čohkket) sápmelaččaid olles riikkas vuosttaš sámečoahkkimii jagi 1917 .



Daniel Mortensson ja Elsa Laula Renberg , goappašagat lullisápmelaččat , álggiiga (čohket)¢(čohkket) sápmelaččaid olles riikkas vuosttaš sámečoahkkimii jagi 1917 .



Ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) bihtánsámi terminologiijaid vai lea vejolaš ráhkadit stuorát sátnelisttu mii čájehivččii bihtánsámi giela ja kultuvrra .



Ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) bihtánsámi terminologiijaid vai lea vejolaš ráhkadit stuorát sátnelisttu mii čájehivččii bihtánsámi giela ja kultuvrra .



Dat áigot ovttas (čohket)¢(čohkket) gealbbu davviguovloáššiid birra oktasaš fierpmádagas , ja bargat sierra spesiálasurggiiguin davviguovloperspektiivvasge .



Dat áigot ovttas (čohket)¢(čohkket) gealbbu davviguovloáššiid birra oktasaš fierpmádagas , ja bargat sierra spesiálasurggiiguin davviguovloperspektiivvasge .



Daniel Mortensson ja Elsa Laula Renberg , goappašagat lullisápmelaččat , álggiiga (čohket)¢(čohkket) sápmelaččaid olles riikkas vuosttaš sámečoahkkimii jagi 1917 .



Giellaguovddážiid ásaheami leat báikkálaš doaimmaheaddjit vuolggahan , ja jurdda ásaheami duogábealde lea leamaš (čohket)¢(čohkket) resurssaid ja ásahit giellaarenaid .



Dieđavissui galget máŋga máhttoásahusa fárret , ja dat galgá (čohket)¢(čohkket) sámi ja sámegielat fágabirrasa .



Sámediggi mearridii 2009 ođđajagimánus (čohket)¢(čohkket) sámi dávvirvuorkkáid Deanus ja Várjjagis ođđa vuođđudussii Deanu ja Várjjat museasiida .



Prográmma galgá (čohket)¢(čohkket) ja lágidit olámuddui dieđuid ovddit sámediggeválggain , čađahit jienasteaddjiidiskkadallama jagi 2009 válggas ja čađahit ráddjejuvvon temáhtalaš dutkamiid mat čatnasit jagi 2009 válgii , ja erenoamážit iskat makkár čuovvumušat leat leamaš ođđa válgaortnegis .



Ráđđehus lea ovttasráđiid Sámedikkiin juolludan ruđaid Sámi allaskuvlii jagi 2008 rájes golmmajahkásaš pilohttaprošektii mas lea ulbmil (čohket)¢(čohkket) vásáhusaid prošeaktabarggus sámi guovlluin .



Daniel Mortensson ja Elsa Laula Renberg , goappašagat lullisápmelaččat , álggiiga (čohket)¢(čohkket) sápmelaččaid olles riikkas vuosttaš sámečoahkkimii jagi 1917 .



Ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) bihtánsámi terminologiijaid vai lea vejolaš ráhkadit stuorát sátnelisttu mii čájehivččii bihtánsámi giela ja kultuvrra .



Dat áigot ovttas (čohket)¢(čohkket) gealbbu davviguovloáššiid birra oktasaš fierpmádagas , ja bargat sierra spesiálasurggiiguin davviguovloperspektiivvasge .



Danne lea dárbbašlaš ahte Sámediggi geahččala (čohket)¢(čohkket) tearpmaid ja dadjanvugiid nu ollu surggiin go lea vejolaš .



Fásta doarjagiin lea álkit (čohket)¢(čohkket) gelbbolašvuođa ja doallat dan gelbbolašvuođa vai sáhttet hukset nano resurssaguovddážiid mat leat guovlluide ávkin .



Danne leage dárbbašlaš ja dehálaš (čohket)¢(čohkket) lasi máhtu ja dieđu mánáidgárddis sámemáináid šaddanšilljun .



Dieđávistti ulbmilin lea earret eará (čohket)¢(čohkket) sámegielat doaimmaid ja sámi dieđalaš doaimma stuorát birrasa oktavuhtii .



Gielda- ja guovlodepartemeanta lea 2003 – 2005 jagiin liigudan oktiibuot 2,850 milj. kr Sámedikki ovddidanbargui áigumuššii (čohket)¢(čohkket) ja systematiseret sámiguoski dieđuid statistihkka- ja dutkanulbmiliidda .



Guovddáš galgá (čohket)¢(čohkket) , ovddidit , vuogádahttit , áigádit , gieđahallat , heivehallat gaskkustit áššáisoahppevaš dieđuid ja duođaštusaid álgoálbmotvuoigatvuođaid birra riikkalaš ja riikkaidgaskasaš dásis .



Guovddáš galgá (čohket)¢(čohkket) , ovddidit , vuogádahttit , áigádit , gieđahallat , heivehallat gaskkustit áššáisoahppevaš dieđuid ja duođaštusaid álgoálbmotvuoigatvuođaid birra riikkalaš ja riikkaidgaskasaš dásis .



Ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) bihtánsámi terminologiijaid vai lea vejolaš ráhkadit stuorát sátnelisttu mii čájehivččii bihtánsámi giela ja kultuvrra .



Vuolggasadjin lea (čohket)¢(čohkket) ja duođaštit báikkálaš árbevirolaš máhtu , ja mihttun lea ee. ovddidit máhttovuođđuduvvon mátkeealáhusa báikkálaš sámi kultuvrra vuođul .



Dát sáhttá mahkáš leat liinna atnit , dahje dokumenteret fierpmástallama , dahje (čohket)¢(čohkket) daid dieđuid makkár guliid bivde , ja goas lei dábálaš daid bivdit .



Doallu ja várit : Prošeakta sisttisdoallá vel (čohket)¢(čohkket) árbedieđuid mat gullet luonddugeavaheapmái vuovddis ja váris , ráddjejuvvon Vuotnabahtii .



Prošektii gullá vel (čohket)¢(čohkket) árbemáhtu vuoiŋŋalaš eanadagas , ja dokumenteret ja (čohket)¢(čohkket) iešguđet resursasajiid maid sámi álbmot lea geavahan .



Prošektii gullá vel (čohket)¢(čohkket) árbemáhtu vuoiŋŋalaš eanadagas , ja dokumenteret ja (čohket)¢(čohkket) iešguđet resursasajiid maid sámi álbmot lea geavahan .



Prográmma galgá (čohket)¢(čohkket) ja lágidit olámuddui dieđuid ovddit sámediggeválggain , čađahit jienasteaddjiidiskkadallama jagi 2009 válggas ja čađahit ráddjejuvvon temáhtalaš dutkamiid mat čatnasit jagi 2009 válgii , ja erenoamážit iskat makkár čuovvumušat leat leamaš ođđa válgaortnegis .



Prošeavtta váldomihttomearrin lea (čohket)¢(čohkket) ja systematiseret sámegiel oahpaheaddjiid vásihusaid álgolohkanoahpahusas , ja dan vuođul gávdnat lohkanvugiid mat heivejit sámegiela lohkanoahpahussii .



Sihke áigi man Sámi vuoigatvuođalávdegoddi geavahii ja gulaskuddancealkámušat čájehit ahte dás lea sáhka seagášgažaldagain , mat gáibidit sihke áiggi ja čiekŋudeami vai oažžu vánhurskkis čovdosiid mat sáhttet (čohket)¢(čohkket) govdes guorraseami .



Dat áigot ovttas (čohket)¢(čohkket) gealbbu davviguovloáššiid birra oktasaš fierpmádagas , ja bargat sierra spesiálasurggiiguin davviguovloperspektiivvasge .



Departemeanta áigu , ovttas Oahpahusportálain www.utdanning.no álgit kártet ja (čohket)¢(čohkket) ovtta sadjái dieđuid main oaidná makkár prentejuvvon ja digitála sámi oahpponeavvut leat gávdnamis .



Vuolggasadjin lea (čohket)¢(čohkket) ja duođaštit báikkálaš árbevirolaš máhtu , ja mihttun lea ee. ovddidit máhttovuođđuduvvon mátkeealáhusa báikkálaš sámi kultuvrra vuođul .



Dát sáhttá mahkáš leat liinna atnit , dahje dokumenteret fierpmástallama , dahje (čohket)¢(čohkket) daid dieđuid makkár guliid bivde , ja goas lei dábálaš daid bivdit .



Doallu ja várit : Prošeakta sisttisdoallá vel (čohket)¢(čohkket) árbedieđuid mat gullet luonddugeavaheapmái vuovddis ja váris , ráddjejuvvon Vuotnabahtii .



Prošektii gullá vel (čohket)¢(čohkket) árbemáhtu vuoiŋŋalaš eanadagas , ja dokumenteret ja (čohket)¢(čohkket) iešguđet resursasajiid maid sámi álbmot lea geavahan .



Prošektii gullá vel (čohket)¢(čohkket) árbemáhtu vuoiŋŋalaš eanadagas , ja dokumenteret ja (čohket)¢(čohkket) iešguđet resursasajiid maid sámi álbmot lea geavahan .



áiggan lea leamaš (čohket)¢(čohkket) oaiviliid ja evttohit doaibmabijuid dáid lotnolasealáhusaid ovddideapmái , ja buoridit dán ealáhusdoallejoavkku dili .



Mánáidviessu lea ođđa gažadanmálle mánáide geat leat gillán vearredaguid ja ulbmilin lea (čohket)¢(čohkket) buot gelbbolašvuođa ja instánssaid ovtta sadjái fysálaččat .



Go galgá ođđa báikenamaid kárttaide oažžut mielde , ferte aivvestassii (čohket)¢(čohkket) sámi ja suoma báikenamaid .



Nevvohagas eai leat alddis návccat (čohket)¢(čohkket) báikenamaid .



áiggan lea leamaš (čohket)¢(čohkket) oaiviliid ja evttohit doaibmabijuid dáid lotnolasealáhusaid ovddideapmái , ja buoridit dán ealáhusdoallejoavkku dili .



Sámediggi mearridii 2009 ođđajagimánus (čohket)¢(čohkket) sámi dávvirvuorkkáid Deanus ja Várjjagis ođđa vuođđudussii Deanu ja Várjjat museasiida .



2005:s válljiimet čuovvovaš vuoruhemiid sámegiela hálddašanguovlluide : terminologiija (čohket)¢(čohkket) , ovdánahttit ja registreret , sámi báikenamaid (čohket)¢(čohkket) ja prošeavttat mat fállet mánáide ja nuoraide arenaid gos sámegiella gullo ja oidno , ja mii addá positiiva relašuvnnaid gillii .



2005:s válljiimet čuovvovaš vuoruhemiid sámegiela hálddašanguovlluide : terminologiija (čohket)¢(čohkket) , ovdánahttit ja registreret , sámi báikenamaid (čohket)¢(čohkket) ja prošeavttat mat fállet mánáide ja nuoraide arenaid gos sámegiella gullo ja oidno , ja mii addá positiiva relašuvnnaid gillii .



Guovlluid várás olggobealde sámegiela hálddašanguovllu válljiimet čuovvovaš vuoruhemiid : Prošeavttat mat fállet mánáide ja nuoraide arenaid gos sámegiella gullo ja oidno , ja mii addá positiiva relašuvnnaid gillii , eambbo njálmmálaš giellageavaheami , terminologiija (čohket)¢(čohkket) , ovdánahttit ja registreret ja sámi báikenamaid (čohket)¢(čohkket) .



Guovlluid várás olggobealde sámegiela hálddašanguovllu válljiimet čuovvovaš vuoruhemiid : Prošeavttat mat fállet mánáide ja nuoraide arenaid gos sámegiella gullo ja oidno , ja mii addá positiiva relašuvnnaid gillii , eambbo njálmmálaš giellageavaheami , terminologiija (čohket)¢(čohkket) , ovdánahttit ja registreret ja sámi báikenamaid (čohket)¢(čohkket) .



Go galgá ođđa báikenamaid kárttaide oažžut mielde , ferte aivvestassii (čohket)¢(čohkket) sámi ja suoma báikenamaid .



Nevvohagas eai leat alddis návccat (čohket)¢(čohkket) báikenamaid .



Vuođđudus áigu nu mot Valkeapää ieš hálii-dii , (čohket)¢(čohkket) buot su bargguid ja su buktosiid vuoigatvuođaid Lásságámmái .



Giellaguovddážiid ásaheami leat báikkálaš doaimmaheaddjit vuolggahan , ja jurdda ásaheami duogábealde lea leamaš (čohket)¢(čohkket) resurssaid ja ásahit giellaarenaid .



Dieđávistti ulbmilin lea earret eará (čohket)¢(čohkket) sámegielat doaimmaid ja sámi dieđalaš doaimma stuorát birrasa oktavuhtii .



Gielda- ja hálddašanlávdegotti eanetlohku čujuha ahte lea buorre go ođđa dieđavisti ceggejuvvo Guovdageainnus , ja ahte guhká lea leamaš dáhttu seamma vistái (čohket)¢(čohkket) máŋga guovddáš sámi ásahusa ja dán láhkai sáhttit ásahit čohkkejuvvon gealboguovddáža stuorát birrasis ( Árvalus S. nr.92 ( 2005 – 2006 ) .



Gielda- ja guovlodepartemeanta lea 2003 – 2005 jagiin liigudan oktiibuot 2,850 milj. kr Sámedikki ovddidanbargui áigumuššii (čohket)¢(čohkket) ja systematiseret sámiguoski dieđuid statistihkka- ja dutkanulbmiliidda .



Lávdegoddi lea árvalan sierra kapihttalii (čohket)¢(čohkket) ráŋggáštusmearrádusaid .



Barggadettiin dáinna stuorradiggedieđáhusain lea Bargo- ja searvadahttindepartemeanta iskan (čohket)¢(čohkket) daid vásáhusaid mat departemeanttain , eará stáhtalaš eiseválddiin ja Sámedikkis leat kon-sutlašuvdnaprosedyrain .



Barggadettiin dáinna stuorradiggedieđáhusain lea Bargo- ja searvadahttindepartemeanta iskan (čohket)¢(čohkket) daid vásáhusaid mat departemeanttain , eará stáhtalaš eiseválddiin ja Sámedikkis leat kon-sutlašuvdnaprosedyrain .



Dieđavissui galget máŋga máhttoásahusa fárret , ja dat galgá (čohket)¢(čohkket) sámi ja sámegielat fágabirrasa .



Barggadettiin dáinna stuorradiggedieđáhusain lea Bargo- ja searvadahttindepartemeanta iskan (čohket)¢(čohkket) daid vásáhusaid mat departemeanttain , eará stáhtalaš eiseválddiin ja Sámedikkis leat kon-sutlašuvdnaprosedyrain .



Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeanta áigu (čohket)¢(čohkket) ain eambbo dieđuid sámi álbmoga bátnedearvvašvuođa birra .



Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeanta áigu (čohket)¢(čohkket) ain eambbo dieđuid sámi álbmoga bátnedearvvašvuođa birra .



Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeanta áigu (čohket)¢(čohkket) ain eambbo dieđuid sámi álbmoga bátnedearvvašvuođa birra .



Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeanta áigu (čohket)¢(čohkket) ain eambbo dieđuid sámi álbmoga bátnedearvvašvuođa birra .



Dat mearkkaša ahte areálaid ferte geavahit , juogo šattuid (čohket)¢(čohkket) doppe , elliid diktit guohtut dahje láddjet unnimusat oktii juohke šaddanáigodagas .



Boahtte vahkus geahččala čoahkkinjođihangoddi (čohket)¢(čohkket) iešguđetlágan árvalusaid ja oaččuhit áigái árvalusaid main lea deaddu ja vejolaš meannudit .



Lea deattuhuvvon (čohket)¢(čohkket) olbmuid kommišuvdnii geain lea iešguđetlágan fágalaš gelbbolašvuohta .



Šaddá dađistaga álkit ja hálbbit (čohket)¢(čohkket) ja vurket issoras stuorra diehtohivvodagaid guhkes áiggiid .



Gulaskuddan - Sámelága Ođasteapmi - Ovtta sadjái (čohket)¢(čohkket) sámi jienastuslogu čáliheami



Gulaskuddan - Sámelága Ođasteapmi - Ovtta sadjái (čohket)¢(čohkket) sámi jienastuslogu čáliheami



Gulaskuddan - Sámelága Ođasteapmi - Ovtta sadjái (čohket)¢(čohkket) sámi jienastuslogu čáliheami linkinthøringsinstanserGulaskuddanásahusat Din čuj. : Min čuj. : Dáhton : 02/5617/02 GUH 07.07.2003 Sámedikki mearrádusa vuođul čakčamánu 19.b.2002:s mas evttohedje ođastit sámelága ja Sámedikki válganjuolggadusaid , ovddida Gieldda- ja guovludepartementa Status : Ferdigbehandlet



Gulaskuddan - Sámelága Ođasteapmi - Ovtta sadjái (čohket)¢(čohkket) sámi jienastuslogu čáliheami - regjeringen.no



Gulaskuddan – Sámelága Ođasteapmi – Ovtta sadjái (čohket)¢(čohkket) sámi jienastuslogu čáliheami



Gulaskuddan – Sámelága Ođasteapmi – Ovtta sadjái (čohket)¢(čohkket) sámi jienastuslogu čáliheami



(čohket)¢(čohkket) ovtta sadjái sámi jienastuslogu čáliheami – rievdadus § 2-6 Sámediggi evttoha ahte Sámediggái galgá (čohket)¢(čohkket) sámi jienastuslogu čáliheami .



Evttohus ahte (čohket)¢(čohkket) ovttasadjái jienastuslogu čáliheami mielddisbuktá ahte Sámediggi galgá doaimmahit buot jienastuslogu čáliheami mii ovdal gulai juohke suohkanii .



Evttohus ahte (čohket)¢(čohkket) ovtta sadjái sihke jienastuslogu čáliheami ja – hálddašeami buktá ovttalágan dagalduvvamiid ja ovttastahttojuvvon meannudeami go gáibidit čálihuvvot jienastuslohkui dahje das sihkkojuvvot , ja sihkkarastá ahte jienastuslohkui čálihit dađistaga , dm .



Ráđđehus mearridii jagi 2003 (čohket)¢(čohkket) ovtta ovttadahkan eanaš váikkuhangaskaomiid mat ledje norgalaš ealáhuseallima innovašuvnna ( ođđahutkama ) ja internationaliserema ( miehtámáilbmádeami ) várás , ja nu riegádii “ Innovasjon Norge ” .



Čielggadeapmi rávve (čohket)¢(čohkket) ráđđehuskvartála guvlui mii lea Akergata ja Møttergata gaskkas .



Čielggadeapmi rávve (čohket)¢(čohkket) ráđđehuskvartála guvlui mii lea Akergata ja Møllergata gaskkas .



Mii háliidat vuđolaš proseassa ja (čohket)¢(čohkket) dieđuid ja oaiviliid dán guovllu álbmogis , lohká stáhtaráđđi Rigmor Aasrud .



- Juksan dihtii duohta vejolašvuođa olbmuide ásaiduvvat gosa sii háliidit mii dáhttut dahkat gielddaid buorebun (čohket)¢(čohkket) báikkálaš searaid ja čađahit ovddidandoaibmabijuid , cealká Magnhild Meltveit Kleppa .



Bargomárkana ovdáneapmi dás duohko lea oalle muddui dan duohken ahte sáhttá (čohket)¢(čohkket) ain bargofápmováriid , juogo bargosirddolašvuođas , sis geat dál eai leat bargomárkaniin dahje oasseáigebargiin guđet sáhttet eanet bargat .



– Davviguovlopolitihkas lea sáhka das ahte (čohket)¢(čohkket) áŋgiruššama lossa prošeavttaide dakkár strategalaš áŋgiruššansurgiin main Norggas lea lunddolaš ovdu , historjjálaččat , geográfalaččat ja gelbbolašvuođa dáfus , vai sáhttit ásahit bohtteáiggiguvllot doaimmaid davvin , ja seammás nannet sihke riikkaoasi ja Norgga sajádaga riikkaidgaskasaččat , dadjá olgoriikaministtar Jonas Gahr Støre .



Dás lea sáhka (čohket)¢(čohkket) daid buriid návccaid mat báikkálaš servodagain leat vai dat šattaše gergoseabbun váldit ovddasvástádusa iežaset ovdáneamis .



Odne fertejit olbmot ieža (čohket)¢(čohkket) guittiid ja ohcat friddjakoartta NAVas .



Norgga olgoriikka soahtevehkii juolluduvvo 1 163 miljovnna kruvnnu Norgga soahteveahkki Davvi-Afganistanas lea 2012:s loahpahuvvon Faryab-provinssas , ja Norga áigu dál (čohket)¢(čohkket) eanet návccaid Mazar-e-Sharifii ja Kabulii .



Sihkkarvuođa nanusmahttimii lea maiddái mearriduvvon ásahit našunála koordinerenovttadaga (čohket)¢(čohkket) oppalaš dieđuid olbmuid birra geat leat dubmehallan bákkolaš psyhkalaš dearvvašvuođadikšui .



Mánáid- , dásseárvo- ja searvadahttindepartemeanta áigu , ovttasráđiid guoskevaš departemeanttaiguin ja Sámedikkiin , lágidit konferánssa gos sáhttá (čohket)¢(čohkket) vásáhusaid dákkár deaivvadanbáikkiin .



Ráđđehus lea mearridan (čohket)¢(čohkket) departemeanttaid lahka ja birra dálá ráđđehuskvartála .



Eamiálbmogat galget ieža beassat (čohket)¢(čohkket) návccaid ja hukset gelbbolašvuođa , vai ožžot duohta vejolašvuođa searvat oppalaš servodatovdáneapmái ja de earenoamážit davviguovlluid ovdáneapmái .



Lea máŋga jagi juo leamaš juolluduvvon ruhta Sámedikki ovddidandoibmii mii galgá (čohket)¢(čohkket) ja systematiseret sámiguoskevaš dátáid statistihkka- ja dutkanulbmiliid várás .



Mii háliidat vuđolaš proseassa ja (čohket)¢(čohkket) dieđuid ja oaiviliid dán guovllu álbmogis , lohká stáhtaráđđi Rigmor Aasrud .



Várdobáiki sámi guovddáš bargá hui mávssolaš ja stuora doaimma , ja mun ipmirdan bures ahte lea dárbu iešguđet lágan institušuvnnaid (čohket)¢(čohkket) dán guovddážii nu ahte leat ovttasajis .



Das sáhttá (čohket)¢(čohkket) dieđuid báikki historjjá ja árbevieruid birra .



Ja de eai lean ge šat dat ovddeš ákkat ahte (čohket)¢(čohkket) nášuvnna nu áigeguovdilat , danin go iešalddis nášuvnna čohkken sátni lei ožžon hui heajos gova soađi geažil , ja maiddái danin go oidne dárbbu oadjebasvuođa sihkkarastit ja maiddái go NATO ásahuvvui 1949:s .



Mii leat válljen geavahit máŋga vuogi movt (čohket)¢(čohkket) dieđuid , ja leat dieđuid čohkken máŋggalágan olbmuin , joavkkuin ja institušuvnnain .



2008 giđa mearriduvvui ahte min prošeakta galggai leat ovddasvástideaddji (čohket)¢(čohkket) OM06S kártendieđuid , ohppiin , váhnenovddasteddjiin , oahpaheddjiin ja rektoriin , muhto sámigullevaš dieđuid čohkken skuvlaoamasteaddjiid dásis ain galggai dáhpáhuvvat dan stuora Del III-prošeavttas .



ipmirdit , dulkot ja (čohket)¢(čohkket) dieđuid máŋggabealat teavstta máŋgga ovdanbuktinvuogis



Joavku Á – bealljemearkkat : Garddis galget oahppit (čohket)¢(čohkket) siidda boazodoallobearrašiid bealljemearkkaid .



Loahppabargu : Oahppit sáhttet - Ohppiid čálalaš bargguid (čohket)¢(čohkket) gihpan maid buot oahppit fidnejit - Seaidneaviissa ráhkadit - Logaldallat miel ohppiide - Govvačájáhusa doallat - Ráhkadit čájáhusa mas leat galbbat main leat dieđut - Čilget eará ohppiide maid sii leat oahppan , dán dahket joavkkuid mielde stašuvnnain - Neaktima bokte ovdanbuktit bargguideaset



Sáhttá maiddái geavahit dohkká , ovdamearkka dihte ahte giellaberošteaddji « guossi » boahtá mánáidgárdái (čohket)¢(čohkket) hoahkamiid ja divttaid ( Mjør 2004 ) .



Go áigu (čohket)¢(čohkket) olles mánnájoavkku , de doibmet máidnasat , lávlagat , hoahkamat ja divttat hui bures .



Dál sáhttá oastit doasaid maid siste leat dávvirat mat geavahuvvojit olu muitalusain , muhto sáhttá ieš maiddái (čohket)¢(čohkket) dákkár dávviriid .



Bivdde áinnas rávvagiid girjerádjosis , nu ahte mánáidgárdi sáhttá (čohket)¢(čohkket) ja ráhkadit sierra antologiija .



Ovddasvástádusjoavkku ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) doaimmaid ja plánaid vai mánná ja bearaš sáhttet oažžut ollislaš fálaldaga .



Miessemánu 17. beaivi lea buorre vejolašvuohta (čohket)¢(čohkket) suohkana álbmoga suohtastallamiidda .



Norgga našunálbeaivvi , miessemánu 17. beaivi , ávvudeapmi Guovdageainnus galgá (čohket)¢(čohkket) álbmoga oktasaš ávvudeampái , ja galgá maiddai leat našunálalaš álbmotdoaluid oassin .



Norgga našunálbeaivvi , miessemánu 17. beaivi , ávvudeapmi Guovdageainnus galgá (čohket)¢(čohkket) álbmoga oktasaš ávvudeampái , ja galgá maiddai leat našunálalaš álbmotdoaluid oassin .



Norgga našunálbeaivvi , miessemánu 17. beaivi , ávvudeapmi Guovdageainnus galgá (čohket)¢(čohkket) álbmoga oktasaš ávvudeampái , ja galgá maiddai leat našunálalaš álbmotdoaluid oassin .



Sápmelaččat ruoššabealde vásihit dávjá eará ja losit hástalusaid go máid sápmelaččat norggabeale dahket , ja danin lea dárbbašlažžan eanet bargat (čohket)¢(čohkket) sápmelaččaid .



Prošeaktajođiheaddji galgá (čohket)¢(čohkket) Gáivuona suohkana sávaldagaid govt atnit areálaid govda proseassaid bokte main iežát leat mielde váikkuheamen .



Regulerensystema ferte hábmejuvvot nu ahte ii daga vejolažžan (čohket)¢(čohkket) guolástusvuoigatvuođaid moatti gihtii .



Fylkkaráđđi háliida joatkit nannet barggu (čohket)¢(čohkket) fámuid Davvi-Norggas .



Regulerensystema ferte hábmejuvvot nu ahte ii daga vejolažžan (čohket)¢(čohkket) guolástusvuoigatvuođaid moatti gihtii .



Regulerensystema ferte hábmejuvvot nu ahte ii daga vejolažžan (čohket)¢(čohkket) guolástusvuoigatvuođaid moatti gihtii .



Dát strategiijaplána galgá nannet dan dilálašvuođa , ja maid (čohket)¢(čohkket) návccaid ja vugiid lasihit sámivuođa maiddái dainna deaŧalaš vugiin .



Midjiide sápmelaččaide gártá nu ahte min vuogit (čohket)¢(čohkket) , dulkot ja juohkit dieđuid , das maiddái riektedieđuid , eai lohkko riektelanjas .



Guovddáš galgá oktiiheivehit ja nannet Romssa universitehta sámi dilálašvuođaid ja eamiálbmotdilálašvuođaid dutkama , ja (čohket)¢(čohkket) njunuš dutkiid dáin fágasurggiin .



Sámi servodagas lea olu guovlluin stuora beroštupmi (čohket)¢(čohkket) báikenamaid ja nammanevvohat maid dárbbaša dohkálaččat čohkkejuvvon nammamateriála báikenammačohkkenbarggus .



- Ráhkadit strategiijaid das mo áimmahuššat ja (čohket)¢(čohkket) máhtu ávnnaskeahtes sámi kulturmuittuid birra .



Dat lea veahkehan (čohket)¢(čohkket) buriid fágabirrasiid ja deaŧalaš gealbobargosajiid viehka smávva bargomárkaniin .



Hábmet strategiijaid mo áimmahuššat ja (čohket)¢(čohkket) dieđuid sámi immateriálalaš kulturmuittuid



Dat lea veahkehan (čohket)¢(čohkket) buriid fágabirrasiid ja deaŧalaš gealbobargosajiid mihá smávva bargomárkaniin .



- Ráhkadit strategiijaid das mo áimmahuššat ja (čohket)¢(čohkket) máhtu immateriealla sámi kulturmuittuid birra .



- Ráhkadit strategiijaid das mo áimmahuššat ja (čohket)¢(čohkket) máhtu eahpeávnnaslaš sámi kulturmuittuid birra .



Dat lea veahkehan (čohket)¢(čohkket) buriid fágabirrasiid ja deaŧalaš gealbobargosajiid viehka smávva bargomárkaniin .



oahppovahku viidosaš oppalašvuoña , masa gullevaš oahppobajiid sáhttá (čohket)¢(čohkket) viehka friija .



Su bargun lei (čohket)¢(čohkket) dieđuid iešguđet guovlluin Suomas addojuvvon sámegiela oahpahusas , mii leamaš muhtin báikegottiin 1980 logu loahpa rájes .



Rahko bargun lei maid (čohket)¢(čohkket) vásihusaid ja dieđuid , mat ledje ožžojuvvon ovttasbarggus Sámi virtuála skuvla prošeavttain .



• oahpásmuvvat sápmelaš divttaide ja girjjálašvuhtii , (čohket)¢(čohkket) árbedieđu ee. jearahallamiin



Árvvoštallama ollašuhttima bealis galggašii ovttaskasdási plánemis meroštallat mo dieđu (čohket)¢(čohkket) , geat árvvoštallet , goas ja mo .



Sápmelaš árabajásgeassinplána sisdoalus ja doaimmalašvuođas plánema vuođđun (čohket)¢(čohkket) máhcahaga Davvi-Suoma sosiálasuorggi máhttinguovddáža bealis .



Prošeavtta ulbmilin lea leamaš (čohket)¢(čohkket) láhkasátnelisttu , mii logahallá alfabehtalaš ortnegis suorggi spesiálasániid ja tearpmaid .



Boazodoallostivra čujuha gávcci deatalaš hástalussii boahtteáiggis , ja ávžžuha (čohket)¢(čohkket) searaid vai hástalusaide gávnnašii čovdosiid .



Lea dárbu intensiivvalaččat (čohket)¢(čohkket) vuođđodieđuid sámi kultuvrra birra .



Lea dárbu intensiivvalaččat (čohket)¢(čohkket) vuođđodieđuid sámi kultuvrra birra .



Evttohuvvo (čohket)¢(čohkket) Deanučázádaga vuoigatvuođanjuolggadusaid sierra láhkii , mii galggašii boahtit daid ollu njuolggadusaid sadjái mat dál gustojit .



Evttohuvvo (čohket)¢(čohkket) Deanučázádaga vuoigatvuođanjuolggadusaid sierra láhkii , mii galggašii boahtit daid ollu njuolggadusaid sadjái mat dál gustojit .



Sámedikki oainnu mielde ferte barttaid huksema vuosttažettiin (čohket)¢(čohkket) guovlluide mat leat ráhkaduvvon asttuáigehuksemii geassemánu 14. b. 1985 plána- ja huksenlága nr. 77 vuođul .



Sámi ealáhusráđis lea ovddasvástádus čuovvulit raportta konklušuvnnaid , ja áigu čađahit pilotdutkama mas áigu (čohket)¢(čohkket) návccaid muhtun válljejuvvon gielddaid ealáhusaide .



Sámi ealáhusráđis lea ovddasvástádus čuovvulit raportta konklušuvnnaid , ja áigu čađahit pilotdutkama mas áigu (čohket)¢(čohkket) návccaid muhtun válljejuvvon gielddaid ealáhusaide .



Sámediggi doarju Ráđđehusa áigumuša buorebut (čohket)¢(čohkket) , oktii heivehit ja oktii organiseret museásuorggi .



Sámediggi doarju Ráđđehusa áigumuša buorebut (čohket)¢(čohkket) , oktii heivehit ja oktii organiseret museásuorggi .



Dát mielddusbuktá maiddái ahte sámi kulturviesut galget (čohket)¢(čohkket) buot sápmelaččaid ja sámi joavkkuid dan guovllus gos ain doibmet .



Sámediggi oaivvilda ahte jus galgá nagodit (čohket)¢(čohkket) resurssaid ja ávkkástallat daiguin , de ferte doalahit rabas oainnu riikka fylkkaid juohkima dáfus .



Fylkkamánni ja fylkkagieldda doaimmaid ferte (čohket)¢(čohkket) vai eai šatta duppaldoaimmat .



Giitit positiivalaš vástádusa min jearaldahkii leat mielde (čohket)¢(čohkket) teavsttaid " Divvun " - prošektii .



) Biđgen ja vuovdin olgoriikii lea sakka hástaleaddjin smávva fitnodagaide , nu ahte dárbbašuvvo (čohket)¢(čohkket) stuorát buvttaporteføljaid .



Lohkanfálaldagat nugo arktalaš luondduofelastin , olgunastin ja mátkeealáhus galggašit leat hui guoskevaččat jus galggaš (čohket)¢(čohkket) máhtu luonddu- ja meahccevuođđuduvvon mátkeealáhusaide .



Dákkár guovddáža rolla ja bargun livččii (čohket)¢(čohkket) máhtu árbevirolaš meahcásteamis , oktan hálddašeami , čoaggima // čohkkenvugiid , riggodatmáhtu jna. birra .



Danne lea sakka vejolaš ahte berre atnit resurssaid viežžat jávohis // persovnnalaš máhtu sámi guovlluid meahcásteaddjiin , vai galggašii sáhttit (čohket)¢(čohkket) dan dárbbašlaš máhttovuođu gealboguovddážii .



Guovddáža doaibman šaddá vuosttažettiin (čohket)¢(čohkket) máhtu , dan sotket ja gaskkustit daid meahcásteaddjiide buoremus lági mielde .



Leat máŋga ovdamuni hukset dálá máhttoásahusaide , earret eará lea das dál fágalaš resurssat , das lea infrastruktuvra (čohket)¢(čohkket) , sotket ja biđget máhtu , ja das lea FoU-vásáhus .



Lávdegotti unnitlohku lea árvvoštallan ahte lea dehálaš (čohket)¢(čohkket) , hukset , vuogádahttit , bisuhit , heivehit , láhčit ja gaskkustit guoskevaš dieđuid ja duođaštusaid sámi giellaovdáneami várás .



Lávdegotti unnilohku oaivvilda ahte lea dehálaš (čohket)¢(čohkket) sátnehámiid ja suopmansániid buot sámi giellajoavkkuin , nu ahte ii ráhkat ođđa sániid ja tearpmaid doppe gos ovdalaččas jo gávdnojit buorit tearpmat .



Ferte ulbmillaččat (čohket)¢(čohkket) dáid govaid ja dieđuid daid birra ovdalgo lea menddo maŋŋit .



Divttasvuona suohkan - Doarjjaohcan (čohket)¢(čohkket) julevsámegiel dearvvašvuođa terminoloogiija



071/04/071 : Divttasvuona suohkan - Doarjjaohcan (čohket)¢(čohkket) julevsámegiel dearvvašvuođa terminoloogiija



Sámedikki doarjjastivra addá čuvvovaš doarjaga Ája sámi guovddážii , Gáivuona suohkanis , (čohket)¢(čohkket) sámi kulturmuittuid dihtorvuorkái ja geavahit Gis ' a čájehit kulturmuittuid digitala kárttas :



Lie lea leamaš veahkkin (čohket)¢(čohkket) datadieđuid 2. kapihttalii ja son lea maid heivehan tabeallaid mat das leat .



Áidna váttisvuohta lea leamaš nagodit (čohket)¢(čohkket) doarvái miellahtuid vai Fágalávdegoddi sáhttá doallat čoahkkimiid , mii earet eará 2009:s dagahii guhkit áššemeannudanáiggi .



Ođđaáigasaš diehtojuohkinteknologiija dahká vejolažžan meannudit dieđuid nu máŋggaládje – (čohket)¢(čohkket) , bargat daiguin , vurket ja sáddet earáide – sihke hearkkes ja ii-hearkkes dieđuid .



Vai mis lea juogalágán bálddastahttinvuođđu , de leat mii válljen (čohket)¢(čohkket) dieđuid ja vásáhusaid mat muitalit juoidá daid gáibádusaid birra maid Databearráigeahčču bidjá dihtorsystemaide mat galget halddašit iešguđetlágán persuvdnadieđuid , ja maiddái dan movt muhtun eará etáhtta // Boazodoallohálddahus lea ovddidan dohkálaš ja heivvolaš dihtorsystema mainna hálddaša boazodoalloealáhusa .



Giellastivra bivdá hálddahusa (čohket)¢(čohkket) listun dábáleamos oanádusaid buot sámegielain .



” Kárášjoga gielda ii hálit ” (čohket)¢(čohkket) ” giela dihto guovddážii , giella galgá eallit ja báidnit olles organisašuvnna .



Gažadaniskkadeapmi čađahuvvui dan várás ahte (čohket)¢(čohkket) lassidieđuid daid dieđuide mat juo ledje gávdnamis ja vai sáhttit ráhkadit álkis kvantitatiiva analysaid ja gráfalaš sárgumiid .



Mii áigut sáddet gažadanskovi mainna áigut (čohket)¢(čohkket) áššáiguoskivaš kvantitatiiva dieđuid .



Mii áigut sáddet gažadanskovi mainna áigut (čohket)¢(čohkket) áššáiguoskivaš kvantitatiiva dieđuid .



Našuvnnalaš guolástuspolitihkka berošta eanemusat stuora guollefitnodagain , ja šárkaguolásteaddjis mii bargá smávvát , sus leat ceavzinváttisvuođat , ja ii nagot (čohket)¢(čohkket) dan meare dietnasa ahte nagoda golahit fatnasii .



Ráđđi áigu « kontantstøtte » ortnega atnui váldima gulaskuddama oktavuođas (čohket)¢(čohkket) návccaidis sámi mánáidgárdefálaldagaid ja daid doaimma ektui .



Bidjat johtui prográmma man bokte (čohket)¢(čohkket) ja ovddidit sámi guolástus- ja mearrasámi tearbminologiija



Sámediggi ferte (čohket)¢(čohkket) návccaidis earret eará molsaeaktolaš ealáhusovddidemiide dan bokte ahte geavahit Sámi ovddidanfoandda aktiivvalaččat .



Sámedikki joavkkuid mearkkašumiid árvalusaide galgá nu guhkásgo vejolaš geahččalit (čohket)¢(čohkket) seamma čállosii Sámediggái .



Sámedikki joavkkuid mearkkašumiid árvalusaide galgá nu guhkás go vejolaš geahččalit (čohket)¢(čohkket) seamma čállosii Sámediggái .



Boazodoallostivra čujuha gávcci deaŧalaš hástalussii boahtteáiggis , ja ávžžuha (čohket)¢(čohkket) searaid vai hástalusaide gávnnašii čovdosiid .



Boazodoallostivra čujuha gávcci deaŧalaš hástalussii boahtteáiggis , ja ávžžuha (čohket)¢(čohkket) searaid vai hástalusaide gávnnašii čovdosiid .



Lea dárbu intensiivvalaččat (čohket)¢(čohkket) vuođđodieđuid sámi kultuvrra birra .



Lea dárbu intensiivvalaččat (čohket)¢(čohkket) vuođđodieđuid sámi kultuvrra birra .



Sámedikki oainnu mielde ferte barttaid huksema vuosttažettiin (čohket)¢(čohkket) guovlluide mat leat ráhkaduvvon asttuáigehuksemii geassemánu 14. b. 1985 plána- ja huksenlága nr. 77 vuođul .



Sámi ealáhusráđis lea ovddasvástádus čuovvulit raportta konklušuvnnaid , ja áigu čađahit pilotdutkama mas áigu (čohket)¢(čohkket) návccaid muhtun válljejuvvon gielddaid ealáhusaide .



Sámi ealáhusráđis lea ovddasvástádus čuovvulit raportta konklušuvnnaid , ja áigu čađahit pilotdutkama mas áigu (čohket)¢(čohkket) návccaid muhtun válljejuvvon gielddaid ealáhusaide .



Sámediggi doarju Ráđđehusa áigumuša buorebut (čohket)¢(čohkket) , oktii heivehit ja oktii organiseret museásuorggi .



Sámediggi doarju Ráđđehusa áigumuša buorebut (čohket)¢(čohkket) , oktii heivehit ja oktii organiseret museásuorggi .



Dát mielddusbuktá maiddái ahte sámi kulturviesut galget (čohket)¢(čohkket) buot sápmelaččaid ja sámi joavkkuid dan guovllus gos ain doibmet .



Sámediggi oaivvilda ahte jus galgá nagodit (čohket)¢(čohkket) resurssaid ja ávkkástallat daiguin , de ferte doalahit rabas oainnu riikka fylkkaid juohkima dáfus .



Fylkkamánni ja fylkkagieldda doaimmaid ferte (čohket)¢(čohkket) vai eai šatta duppaldoaimmat .



Ráđđi lea maiddái álggahan prošeavtta (čohket)¢(čohkket) dieđuid ja ávdnasiid Renberg:a birra ja fuolahit daid olbmuid olamuddui .



Sámediggi lea maiddái álggahan (čohket)¢(čohkket) historjálaš ávdnasiid ja dieđuid Elsa Laula birra , ja áigu buktit daid olbmuid olamuddui .



Ásahit , ovddidit ja jođihit diehtojuohkinbálvalusa , man deaŧalaš bargoviidodat lea (čohket)¢(čohkket) diehtojuohkinávdnasiid ja fágagirjjálašvuođa sámegillii ja sámi dearvvasvuođa- ja sosiáladiliid birra



Ásahit , ovddidit ja jođihit diehtojuohkinbálvalusa , man deaŧalaš bargoviidodat lea (čohket)¢(čohkket) diehtojuohkinávdnasiid ja fágagirjjálašvuođa sámegillii ja sámi dearvvasvuođa- ja sosiáladiliid birra



Sámi museaid kulturpolitihkalaš hástalusat leat (čohket)¢(čohkket) , vurkkodit , dokumenteret ja gaskkustit sámi kultuvrra ja sámi servodaga materiálalaš cealkámušaid .



Sis lea dan mađe olu máhttu ja diehtu ahte lea dárbbašlaš juogaládje čállit , (čohket)¢(čohkket) ja arkiveret muitalusaid .



Ásahit , ovddidit ja jođihit diehtojuohkinbálvalusa , mas šaddá deaŧalaš bargun (čohket)¢(čohkket) diehtojuohkinávdnasiid ja fágagirjjálašvuođa sámegillii ja sámi dearvvašvuođa- ja sosialdiliid birra .



Sámi museaid kulturpolitihkalaš hástalus lea (čohket)¢(čohkket) , vurkkodit , dokumenteret ja gaskkustit sámi kultuvrra ja sámi servodaga materiálalaš cealkámušaid .



Sis lea dan mađe olu máhttu ja diehtu ahte lea dárbbašlaš juogaládje čállit , (čohket)¢(čohkket) ja arkiveret muitalusaid .



Ásahit , ovddidit ja jođihit diehtojuohkinbálvalusa , mas šaddá deaŧalaš bargun (čohket)¢(čohkket) diehtojuohkinávdnasiid ja fágagirjjálašvuođa sámegillii ja sámi dearvvašvuođa- ja sosialdiliid birra .



Bargojuvvo (čohket)¢(čohkket) buotlágan áššáiguoski dieđuid erenoamážit heivehuvvon oahpponeavvuid birra ovtta váldobáikái sámi skuvlaneahtas .



Bargojuvvo (čohket)¢(čohkket) buotlágan áššáiguoski dieđuid erenoamážit heivehuvvon oahpponeavvuid birra ovtta váldobáikái sámi skuvlaneahtas .



Dasa lassin ohcá lobi (čohket)¢(čohkket) golbma jogaža oarjjabealde Sunddasvákki ( Sundfjorddalen ) , oamastit gahčahatvuoigatvuođaid , oamastit eatnamiid , lobi bidjat 400 m kV fievrridanjođđasa ja gaskaboddasaš 22 kV áibmolinnjá j.e. .



Sámi museaid kulturpolitihkalaš hástalussan lea (čohket)¢(čohkket) , suodjalit , duođaštit ja gaskkustit sámi kultuvrra ja sámi servodagaid ávnnaslaš ovdanbuktimiid .



Giellaguovddážiid ásaheami álgaga válde báikkálaš áŋgirdeaddjit ja jurdda ásahemiid duogábealde lea leamaš dárbu (čohket)¢(čohkket) resurssaid ja ásahit giellaarenaid .



Vuođustus Sámi museaid kulturpolitihkalaš hástalussan lea (čohket)¢(čohkket) , suodjalit , duođaštit ja gaskkustit sámi kultuvrra ja sámi servodaga ávnnaslaš ovdanbuktimiid .



Dakkár forum sáhttá maid (čohket)¢(čohkket) mávssolaš vásihusaid , jus šiehtadanjurdagat dahkkojit duohtan .



Sámi museaid kulturpolitihkalaš hástalussan lea (čohket)¢(čohkket) , suodjalit , duođaštit ja gaskkustit sámi kultuvrra ja sámi servodagaid ávnnaslaš ovdanbuktimiid .



Giellaguovddážiid ásaheami álgaga válde báikkálaš áŋgirdeaddjit ja jurdda ásahemiid duogábealde lea leamaš dárbu (čohket)¢(čohkket) resurssaid ja ásahit giellaarenaid .



Vuođustus Sámi museaid kulturpolitihkalaš hástalussan lea (čohket)¢(čohkket) , suodjalit , duođaštit ja gaskkustit sámi kultuvrra ja sámi servodaga ávnnaslaš ovdanbuktimiid .



Sámi báikenamat leat deaŧalaš oassin sámi giellaárbbis , ja leage deaŧalaš (čohket)¢(čohkket) ja registreret báikenamaid , mat leat leamaš ja ain leat anus sámi guovlluin .



• Ásahit , ovddidit ja jođihit diehtojuohkinbálvalusa , man dehálaš bargoviidodat lea (čohket)¢(čohkket) diehtojuohkinávdnasiid ja fágagirjjálašvuođa sámegillii ja sámi dearvvasvuođa- ja sosiáladiliid birra .



Sámi báikenamat leat deaŧalaš oassin sámi giellaárbbis , ja leage deaŧalaš (čohket)¢(čohkket) ja registreret báikenamaid , mat leat leamaš ja ain leat anus sámi guovlluin .



• Ásahit , ovddidit ja jođihit diehtojuohkinbálvalusa , man dehálaš bargoviidodat lea (čohket)¢(čohkket) diehtojuohkinávdnasiid ja fágagirjjálašvuođa sámegillii ja sámi dearvvasvuođa- ja sosiáladiliid birra .



Lassin dasa go ásahus čohkke ja registrere árbevirolaš čálalaš áššebáhpiriid , de ferte das leat kapasitehta (čohket)¢(čohkket) ollu njálmmálaš ávdnasiid mat leat jávkamin , ja registreret daid ja dasto (čohket)¢(čohkket) registrerekeahtes njálmmálaš ávdnasiid mat juo leat čoggojuvvon .



Lassin dasa go ásahus čohkke ja registrere árbevirolaš čálalaš áššebáhpiriid , de ferte das leat kapasitehta (čohket)¢(čohkket) ollu njálmmálaš ávdnasiid mat leat jávkamin , ja registreret daid ja dasto (čohket)¢(čohkket) registrerekeahtes njálmmálaš ávdnasiid mat juo leat čoggojuvvon .



Lávdegotti unnitlohku lea árvvoštallan ahte lea dehálaš (čohket)¢(čohkket) , hukset , vuogádahttit , bisuhit , heivehit , láhčit ja gaskkustit guoskevaš dieđuid ja duođaštusaid sámi giellaovdáneami várás .



5.10 Terminologiija ja ovttasbargu Lávdegotti unnilohku oaivvilda ahte lea dehálaš (čohket)¢(čohkket) sátnehámiid ja suopmansániid buot sámi giellajoavkkuin , nu ahte ii ráhkat ođđa sániid ja tearpmaid doppe gos ovdalaččas jo gávdnojit buorit tearpmat .



Danne váldit atnui GIS- ( Geografisk informasjonssystem ) // GDV-vuogádaga ( Geográfalaš diehtojuohkinvuogádat ) , mii lea vuođđuduvvon diehtogieđahallanvuogádaga ala (čohket)¢(čohkket) , vurket , analyseret ja ovdanbuktit dieđuid , mat čatnasit eanadahkii .



Prošeaktaruđat galget váikkuhit dan ahte biddjojit eanet návccat (čohket)¢(čohkket) , ovddidit ja registreret terminologiija .



Álgga giellaguovddážiid ásaheapmái lea boahtán báikkálaš oasálaččain ja idea ásaheami duogábealde lea leamaš dárbu (čohket)¢(čohkket) resurssaid ja ásahit giellaarenaid .



Strategiija Váikkuhit ahte biddjojuvvojit eanet návccat (čohket)¢(čohkket) , ovddidit ja registreret terminologiija .



Báikkálaš aktevrrat dat leat vuolggahan jurdaga ahte ásahit giellaguovddážiid , ja jurdaga duogáš lea leamaš dat dárbu ahte (čohket)¢(čohkket) návccaid ja ásahit giellaarenaid .



Strategiija Váikkuhit ahte biddjojuvvojit eanet návccat (čohket)¢(čohkket) , ovddidit ja registreret terminologiija .



Báikkálaš aktevrrat dat leat vuolggahan jurdaga ahte ásahit giellaguovddážiid , ja jurdaga duogáš lea leamaš dat dárbu ahte (čohket)¢(čohkket) návccaid ja ásahit giellaarenaid .



Sámediggeráđi mihttomearri šiehtadusaiguin lea vuosttažettiin hukset ovttasbargooktavuođaid dihto válljejuvvon politihkkasurggiin ja (čohket)¢(čohkket) fámuid boahttevaš hástalusaid ektui regionála , našunála ja riikkaidgaskasaš perspektiivvas .



Ferte ulbmillaččat (čohket)¢(čohkket) dáid govaid ja dieđuid daid birra ovdalgo lea menddo maŋŋit .



2005:s válljiimet čuovvovaš vuoruhemiid sámegiela hálddašanguovlluide : terminologiija (čohket)¢(čohkket) , ovdánahttit ja registreret , sámi báikenamaid (čohket)¢(čohkket) ja prošeavttat mat fállet mánáide ja nuoraide arenaid gos sámegiella gullo ja oidno , ja mii addá positiiva relašuvnnaid gillii .



2005:s válljiimet čuovvovaš vuoruhemiid sámegiela hálddašanguovlluide : terminologiija (čohket)¢(čohkket) , ovdánahttit ja registreret , sámi báikenamaid (čohket)¢(čohkket) ja prošeavttat mat fállet mánáide ja nuoraide arenaid gos sámegiella gullo ja oidno , ja mii addá positiiva relašuvnnaid gillii .



Guovlluid várás olggobealde sámegiela hálddašanguovllu válljiimet čuovvovaš vuoruhemiid : Prošeavttat mat fállet mánáide ja nuoraide arenaid gos sámegiella gullo ja oidno , ja mii addá positiiva relašuvnnaid gillii , eambbo njálmmálaš giellageavaheami , terminologiija (čohket)¢(čohkket) , ovdánahttit ja registreret ja sámi báikenamaid (čohket)¢(čohkket) .



Guovlluid várás olggobealde sámegiela hálddašanguovllu válljiimet čuovvovaš vuoruhemiid : Prošeavttat mat fállet mánáide ja nuoraide arenaid gos sámegiella gullo ja oidno , ja mii addá positiiva relašuvnnaid gillii , eambbo njálmmálaš giellageavaheami , terminologiija (čohket)¢(čohkket) , ovdánahttit ja registreret ja sámi báikenamaid (čohket)¢(čohkket) .



Dieđávistti ulbmilin lea earret eará (čohket)¢(čohkket) sámegielat doaimmaid ja sámi dieđalaš doaimma stuorát birrasa oktavuhtii .



2005:s válljiimet čuovvovaš vuoruhemiid sámegiela hálddašanguovlluide : terminologiija (čohket)¢(čohkket) , ovdánahttit ja registreret , sámi báikenamaid (čohket)¢(čohkket) ja prošeavttat mat fállet mánáide ja nuoraide arenaid gos sámegiella gullo ja oidno , ja mii addá positiiva relašuvnnaid gillii .



2005:s válljiimet čuovvovaš vuoruhemiid sámegiela hálddašanguovlluide : terminologiija (čohket)¢(čohkket) , ovdánahttit ja registreret , sámi báikenamaid (čohket)¢(čohkket) ja prošeavttat mat fállet mánáide ja nuoraide arenaid gos sámegiella gullo ja oidno , ja mii addá positiiva relašuvnnaid gillii .



Guovlluid várás olggobealde sámegiela hálddašanguovllu válljiimet čuovvovaš vuoruhemiid : Prošeavttat mat fállet mánáide ja nuoraide arenaid gos sámegiella gullo ja oidno , ja mii addá positiiva relašuvnnaid gillii , eambbo njálmmálaš giellageavaheami , terminologiija (čohket)¢(čohkket) , ovdánahttit ja registreret ja sámi



báikenamaid (čohket)¢(čohkket) .



Dieđávistti ulbmilin lea earret eará (čohket)¢(čohkket) sámegielat doaimmaid ja sámi dieđalaš doaimma stuorát birrasa oktavuhtii .



Jođáneamos lági mielde ferte álgit (čohket)¢(čohkket) dieđuid dain informánttain geat ain leat eallimin , ja dat ferte dahkkojuvvot dutkanfágalaččat ja etihkalaččat dohkálaš vugiin .



Duodješiehtadusa ulbmil lei (čohket)¢(čohkket) olles árvogeavlli dán šiehtadusa vuollái .



Fertet (čohket)¢(čohkket) searaid buot dásiin oččodan dihtii sámi oahpahusa dili dohkálas dássai .



Báikkálaš doaibmit lea dahkat álgaga giellaguovddážiid vuođđudeapmái , ja vuođđudeami duogáš jurdda lea (čohket)¢(čohkket) resurssaid ja ráhkadit giellaarenaid .



Dieđavissui galget máŋga máhttoásahusa fárret , ja dat galgá (čohket)¢(čohkket) sámi ja sámegielat fágabirrasa .



Dieđavissui galget máŋga máhttoásahusa fárret , ja dat galgá (čohket)¢(čohkket) sámi ja sámegielat fágabirrasa .



Váttis lea oažžut visogova das dannego ii leat ovttage almmolaš orgánas ovddasvástádus (čohket)¢(čohkket) dákkár dieđuid .



Báikkálaš doaibmit lea dahkat álgaga giellaguovddážiid vuođđudeapmái , ja vuođđudeami duogáš jurdda lea (čohket)¢(čohkket) resurssaid ja ráhkadit giellaarenaid .



Viidáseappot sáhtti seamma kapihttalis oažžut dan áddejumi ahte doppe leat ovttaskasolbmot geat háliidit geavahit strukturortnega vejolašvuođaid ja ahte ruhtafámut de sáhttet (čohket)¢(čohkket) fatnasiid ja guolleresurssa seamma fylkii .



Dát ortnet lea dagahan vejolažžan (čohket)¢(čohkket) eanet eriid seamma fatnasii , dakkár eaiggát- dahje láigočoahkkáiduvvan lea unohas ealáhussii .



Sámediggeráđđi evttoha (čohket)¢(čohkket) but ortnegiid main sáhttá ohcat doarjaga oktasaš ortnegin oktasaš bajimus njuolggadusain .



Sámi dállodoalus ii leat leamaš nu ollu dáhpin (čohket)¢(čohkket) kapitála ja laskadit badjelbáhcaga .



Váttis lea oažžut visogova das dannego ii leat ovttage almmolaš orgánas ovddasvástádus (čohket)¢(čohkket) dákkár dieđuid .



Riidoárvvoštallama ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) dieđuid riidduid birra ja ráhkadit vuođu mo vuoruhit prošeavttaid .



Ulbmillažžan lea vuosttažettiin ásahit smávva oahpponeavvobuvttadeami // resursaskuvllaid , ja nu (čohket)¢(čohkket) vásáhusaid vai sáhttá čuovvolit evttohusa áigumušaid .



Guovddáža bargun livččii (čohket)¢(čohkket) , gozihit , analyseret , gaskkustit ja ovddidit máhtolašvuođa Álttá-Guovdageainnu-ášši birra .



Mánáidviessu lea ođđa jearahallanmodealla jearahit mánáid geat leat vásihan vearredaguid , man ulbmilin lea (čohket)¢(čohkket) buot gelbbolašvuođaid ja instánssaid seamma fysihkalaš dáhki vuollái .



Dakkár duođaštanguovddáš lea evttohuvvon ásahuvvot , mii sáhttá (čohket)¢(čohkket) , vurket , suokkardit , gaskkustit ja ovddidit dieđuid Álttá-Guovdageainnu-ášši birra .



Livččii lean ávkkálaš (čohket)¢(čohkket) dákkár dieđuid ovtta sadjái .



Mánáidviessu lea ođđa dutkanmálle daid mánáid várás geat leat gillán veahkaváldimiid , ja ulbmilin lea (čohket)¢(čohkket) buot gelbbolašvuođa ja instánssaid ovtta fysálaš robi vuollái .



Mánáidviessu lea ođđa dutkanmálle daid mánáid várás geat leat gillán veahkaváldimiid , ja ulbmilin lea (čohket)¢(čohkket) buot gelbbolašvuođa ja instánssaid ovtta fysálaš robi vuollái .



Čoahkkimiid ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) báikkálaš evttohusaid ja ovdanbuktit Sámedikki politihka Sámi vuoigatvuođalávdegotti II viidáset barggus .



NorACIA ( 2005-2009 ) galgá leat mielde ovddideamen , (čohket)¢(čohkket) buohtastahttima dihtii ja gaskkustit máhtu dálkkádatrievdamiid birra – váikkuhusaid ja heivehusaid – Árktisa Norgga oasis .



Dat sáhttá maiddái guoskat áibmonuoskkidemiide ja eará nuoskkidemiide , earenoamážiid davviguovllu vuoruhemiid oktavuođas mas ee. galget (čohket)¢(čohkket) oljju ja gássa .



Mánáidviessu lea ođđa gažadanmálle mánáid várás geat leat gártan gillát veahkaválddi , mas ulbmilin lea (čohket)¢(čohkket) buot gelbbolašvuođa ja instánssaid ovtta fysálaš robi vuollái .



Ferte geahčaduvvot vejolašvuohta (čohket)¢(čohkket) sierra sámi giellašlájaid .



Danne háliida dievasčoahkkinjođihangoddi (čohket)¢(čohkket) vásáhusaid geahččalanortnegis ovdalgo eará fágalávdegottiid čoahkkináiggit árvvoštallojuvvojit rievdaduvvot .



Dan vuođul mii lea daddjojuvvon bajábealde , ii háliit dievasčoahkkinjođihangoddi evttohit (čohket)¢(čohkket) Sámedikki lávdegodde- ja dievasčoahkkimii ovtta vahkkui .



Ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) mánáid , nuoraid ja boarrásiid oktasaš prošektii , ja geavahit boarrásiid sámiid máhtu čalmmustahttit mávssolaš árbedieđu ja dainna lágiin váikkuhit dán máhttui buoret ipmárdusa ja seailluheami , agi , kultuvrra , giela ja geográfalaš gullevašvuođa rastá .



Mii dárbbašit muhtumiid geat sáhttet (čohket)¢(čohkket) čálalaš ávdnasiid ja duođaštit dán boares kultuvrra , dat berre dáhpáhuvvat oalle johtilit .



- (čohket)¢(čohkket) dieđuid ja digaštallat skuvlla dárbbu birra oahpaheaddjigelbbolašvuhtii ja makkár oahpaheaddjioahpu mii dárbbašit .



Seminára ulbmil lei (čohket)¢(čohkket) olbmuid geain lea máhttu ja vásáhusat dáin surggiin , ja geain leat jurdagat dásseárvvu ja girjáivuođa birra sámi servodagas .



Finnmárkku fylkkagielda áigu (čohket)¢(čohkket) hálddahuslaš bargojoavkku ovddasteddjiiguin Sámedikkis , FeFos ja Finnmárkku fylkkagielddas ságaškuššat minerálaprošeavttaid sisdoalu ja rámmaid .



Seminára ulbmil lei (čohket)¢(čohkket) olbmuid geain leat gelbbolašvuohta ja vásáhusat dáin surggiin , ja geain leat jurdagat dásseárvvu ja máŋggabealatvuođa ovddideami birra sámi servodagas .



Seminára ulbmil lei (čohket)¢(čohkket) olbmuid geain leat gelbbolašvuohta ja vásáhusat dáin surggiin , ja geain leat jurdagat dásseárvvu ja máŋggabealatvuođa ovddideami birra sámi servodagas .



Dollojuvvui liigelágideapmi dán fáttá birra mas digaštalle evttohusa lagabui ja mii oaivvilduvvo dainna ahte háliidit (čohket)¢(čohkket) álgoálbmogiid ovdal ON Máilmmi álgoálbmotkonferánssa 2014 .



Bealit sohpe (čohket)¢(čohkket) hálddahuslaš ovttasbargojoavkku 2011 čavčča ja ráhkadit dasa mandáhta .



Dearvvašvuođadeaivvadeamit Várdobáikkis lea buorre ovdamearkan mo sii leat nagodan (čohket)¢(čohkket) ja ráhkadit čoahkkananbáikki guovllu boarráset sápmelaččaid várás , gos sii leat beassan deaivat earáid , hállat sámegiela , borrat árbevirolaš sámi borramuša ja čađahit iešguđetlágan doaimmaid .



Danne mii lávet (čohket)¢(čohkket) áššiid seamma guovllus ovdalgo báikediđoštallan čađahuvvo , ja dalle stuorát báikediđoštallamin .



Danin lea ge dárbu (čohket)¢(čohkket) návccaid ja bargagoahtit ráhkadit oktasaš terminologiija fágaide .



Lea maid leamaš ságas (čohket)¢(čohkket) buot sámi oahppofálaldagaid buot guoskivaš allaskuvllaid ja universitehtaid neahttasiidduide , ja maiddái Máhttodepartemeantta ja Sámedikki neahttasiidduide .



Sámediggi oaidná dárbu (čohket)¢(čohkket) eanet dieđuid sámi ohppiid skuvlaárgabeaivvi birra miehtá riikka .



Dáinna prográmmain galgá maid leat vejolaš (čohket)¢(čohkket) studerengelbbolašvuođa nu ahte sáhttá joatkit dábálaš oahpahussii .



Viidáseappot lea dárbu (čohket)¢(čohkket) lasi máhtu das movt sámegiella , kultuvra ja árbemáhttu sáhttá fievrreduvvot skuvlii , dan oktavuođas maid movt sámegiela ja luonddufága árbemáhtu sáhttá váldit oassin servodatfágii , matematihkkii ja eará fágaide , ja movt vuoras sápmelaččaid máhtu sáhttá váldit atnui oahpahusas .



Prošeavtta mihttun lea (čohket)¢(čohkket) mánáid , nuoraid ja vuorrasiid oktasaš prošektii .



Iešguđetlágan dáhpáhusaid bokte lea vejolaš (čohket)¢(čohkket) sámiid ja norgga // kvena kultuvrra .



Ferte guorahallat lea go vejolaš (čohket)¢(čohkket) iešguđet sámegielšlájaid .



Sámi servodagas lea deaŧalaš (čohket)¢(čohkket) ja suodjalit árbevirolaš sániid ja tearpmaid , erenoamážit daid main lea oktavuohta vuođđoealáhusaide .



Deaŧalaš lea ahte mii jeavddalaččat várret áiggi sámegielaid birra ságastallamii , ja (čohket)¢(čohkket) birrasiid ja ovttaskas olbmuid geat beroštit sámegielain .



Sámi servodagas lea deaŧalaš (čohket)¢(čohkket) ja suodjalit árbevirolaš sániid ja tearpmaid , erenoamážit daid main lea oktavuohta vuođđoealáhusaide .



Deaŧalaš lea ahte mii jeavddalaččat várret áiggi sámegielaid birra ságastallamii , ja (čohket)¢(čohkket) birrasiid ja ovttaskas olbmuid geat beroštit sámegielain .



Sámediggi lea dattetge miehtan (čohket)¢(čohkket) beliid eará oktavuođas jus dovddahuvvo dárbu dasa .



Ráđđi dajai maiddái ahte lea lunddoleamos (čohket)¢(čohkket) nu ollu go vejolaš doaibmabijuid duoji ealáhusšiehtadusa vuollái , mas mielde maiddái Duodjeinstituhtta .



Mihttun dákkár prošeavttain lea (čohket)¢(čohkket) mánáid , nuoraid ja vuorasolbmuid oktasaš prošektii main iešguđet lágan doaluin čohkkejit sámi , dáru ja kvena kultuvrraid .



Mihttun dákkár prošeavttain lea (čohket)¢(čohkket) mánáid , nuoraid ja vuorasolbmuid oktasaš prošektii main iešguđet lágan doaluin čohkkejit sámi , dáru ja kvena kultuvrraid .



Sihke verddeprošeakta ( mii lea daddjojuvvon leat ortnet mii galgá sihke eastadit givssideami , mii sihkkarastá stuorát oasi árbevirolaš máhtu skuvlii , mii earret eará galgá šaddat sámi mánáidfestiválan ja mii dieđáhusas celko leat guosseortnegin ja maiddái celko Sámedikki 2011 jahkedieđáhusas ahte “ Mihttun dákkár prošeavttain lea (čohket)¢(čohkket) mánáid , nuoraid ja vuorasolbmuid oktasaš prošektii main iešguđet lágan doaluin čohkkejit sámi , dáru ja kvena kultuvrraid ” ) , SAÁO-ovdánahttinprošeavttat ja eará doaimmat sáhttet nannet iešguđetláganvuođaid mat leat juo bálvalusfálaldagain sámi ohppiide iešguđet báikkiin .



Daid oahppá seamma ládje go buot eará oahpuid ja gálggaid ; oahppat , hárjehallat guhká ja dávjá , oažžut bagadallama ja veahki muhtumis geas lea gelbbolašvuohta fágasuorggis ja ieš (čohket)¢(čohkket) vásáhusaid barggadettiin iešguđet dilálašvuođain , seammás go juohká iežas vásáhusaid ja oahppá earáid vásáhusain ja ráđiin iešguđetlágan bargguid birra .



Danin lea ge dárbu (čohket)¢(čohkket) návccaid ja bargagoahtit ráhkadit oktasaš terminologiija fágaide .



Lea maid leamaš ságas (čohket)¢(čohkket) buot sámi oahppofálaldagaid buot guoskivaš allaskuvllaid ja universitehtaid neahttasiidduide , ja maiddái Máhttodepartemeantta ja Sámedikki neahttasiidduide .



Sámediggi oaidná dárbu (čohket)¢(čohkket) eanet dieđuid sámi ohppiid skuvlaárgabeaivvi birra miehtá riikka .



Dáinna prográmmain galgá maid leat vejolaš (čohket)¢(čohkket) studerengelbbolašvuođa nu ahte sáhttá joatkit dábálaš oahpahussii .



Viidáseappot lea dárbu (čohket)¢(čohkket) lasi máhtu das movt sámegiella , kultuvra ja árbemáhttu sáhttá fievrreduvvot skuvlii , dan oktavuođas maid movt sámegiela ja luonddufága árbemáhtu sáhttá váldit oassin servodatfágii , matematihkkii ja eará fágaide , ja movt vuoras sápmelaččaid máhtu sáhttá váldit atnui oahpahusas .



Dát guoská dávjá erenoamážit nuorra álggahedjiide geat eai nagot (čohket)¢(čohkket) iežas kapitála .



Dát guoská dávjá erenoamážit nuorra álggahedjiide geat eai nagot (čohket)¢(čohkket) iežas kapitála .



Ferte (čohket)¢(čohkket) maiddái sierra suopmaniid hállanávdnasiid hállansyntesa ovddideapmái .



Čoahkkima ulbmil lei (čohket)¢(čohkket) oainnuid sámi servodagas , maid sáhttá atnit ávkin bargui sámediggedieđáhusain sámi mánáidgárdefálaldagaid dáfus .



Mii leat beassan gullat ahte leat váttisvuođat SANKS barggus Davvi Dearvvašvuođa // Helse Nord doaibmaguovllu olggobealde , vaikko SANKS:s min ipmárdusa mielde galggašii leat nationála ovddasvástádus ovddidit ja (čohket)¢(čohkket) sámi gelbbolašvuođa doppe gos duođai dárbbašuvvojit sámi dearvvašvuođabálvalusat , doppe gos sámit orrot .



Lea maid dehálaš deattuhit (čohket)¢(čohkket) árbevirolaš máhtu mii ain gávdno dain guovlluin gos giellaguovddážat doibmet .



Lea dehálaš (čohket)¢(čohkket) árbevirolaš sániid ja dadjanvugiid ja báikenamaid danne go dát sisttisdollet árbevirolaš máhtu mas ferte váldit vára .



Mihtut : Buorit giellateknologalaš čovdosat sámegiela dáfus Sámegiel terminologiija buot servodatsurggiin Sámi báikenamat registrerejuvvojit ja čalmmustahttojuvvojit Árbevirolaš sánit ja dadjanvuogit leat dokumenterejuvvon ja almmuhuvvon Oassemihtut : Teknologalaš čovdosat mat leat heivehuvvon sámegiel bustávaide Strategiijat : Bargat dan ala ahte gávdno buorre sámegiel tearbma- ja sátnediehtobása , giellafágalaš ja giellateknologalaš birrasiid ovttasbarggu bokte Bargat dan ala ahte ođđa teknologiija ja digitála reaiddut leat heivehuvvon ja ráhkaduvvon maiddái sámegillii Nannet sámegiel tearbmaráhkadanbarggu Garraseappot bargat (čohket)¢(čohkket) árbevirolaš máhtu ja sámi báikenamaid



Neahttaportála Ovttas.no lea lunddolaš báiki gosa sáhttá (čohket)¢(čohkket) maiddái giellaguovddážiid materiálaid ja almmuhemiid .



Lea dehálaš systemáhtalaččat registreret ja (čohket)¢(čohkket) sámi báikenamaid , erenoamážit guovlluin gos sámi báikenammamateriálat leat unnán čohkkejuvvon .



Hábmet strategiijaid mo áimmahuššat ja (čohket)¢(čohkket) dieđuid sámi immateriálalaš kulturmuittuid birra .



Hábmet strategiijaid mo áimmahuššat ja (čohket)¢(čohkket) dieđuid sámi immateriálalaš kulturmuittuid birra .



Sámi servodagas lea deaŧalaš (čohket)¢(čohkket) ja suodjalit árbevirolaš sániid ja tearpmaid , erenoamážit daid main lea oktavuohta vuođđoealáhusaide .



Sámi servodagas lea deaŧalaš (čohket)¢(čohkket) ja suodjalit árbevirolaš sániid ja tearpmaid , erenoamážit daid main lea oktavuohta vuođđoealáhusaide .



Vuođđojurddan lea ahte galgá ásahuvvot dakkár guovddáš mii galgá (čohket)¢(čohkket) , áimmahuššat , gaskkustit ja ovddidit máhtu Álttá // Guovdageainnu ášši birra , ja váikkuhusaid birra mat áššis ledje sámi servodahkii , sihke ovdal ja maŋŋá huksema .



Lea maid dehálaš deattuhit (čohket)¢(čohkket) árbevirolaš máhtu mii ain gávdno dain guovlluin gos giellaguovddážat doibmet .



Lea dehálaš (čohket)¢(čohkket) árbevirolaš sániid ja dadjanvugiid ja báikenamaid danne go dát sisttisdollet árbevirolaš máhtu mas ferte váldit vára .



Mihtut : Buorit giellateknologalaš čovdosat sámegiela dáfus Sámegiel terminologiija buot servodatsurggiin Sámi báikenamat registrerejuvvojit ja čalmmustahttojuvvojit Árbevirolaš sánit ja dadjanvuogit leat dokumenterejuvvon ja almmuhuvvon Oassemihtut : Teknologalaš čovdosat mat leat heivehuvvon sámegiel bustávaide Strategiijat : Bargat dan ala ahte gávdno buorre sámegiel tearbma- ja sátnediehtobása , giellafágalaš ja giellateknologalaš birrasiid ovttasbarggu bokte Bargat dan ala ahte ođđa teknologiija ja digitála reaiddut leat heivehuvvon ja ráhkaduvvon maiddái sámegillii Nannet sámegiel tearbmaráhkadanbarggu Garraseappot bargat (čohket)¢(čohkket) árbevirolaš máhtu ja sámi báikenamaid



Neahttaportála Ovttas.no lea lunddolaš báiki gosa sáhttá (čohket)¢(čohkket) maiddái giellaguovddážiid materiálaid ja almmuhemiid .



Lea dehálaš systemáhtalaččat registreret ja (čohket)¢(čohkket) sámi báikenamaid , erenoamážit guovlluin gos sámi báikenammamateriálat leat unnán čohkkejuvvon .



Lea maid dehálaš deattuhit (čohket)¢(čohkket) árbevirolaš máhtu mii ain gávdno dain guovlluin gos giellaguovddážat doibmet .



Lea dehálaš (čohket)¢(čohkket) árbevirolaš sániid ja dadjanvugiid ja báikenamaid danne go dát sisttisdollet árbevirolaš máhtu mas ferte váldit vára .



Bargat dan ala ahte gávdno buorre sámegiel tearbma- ja sátnediehtobása , giellafágalaš ja giellateknologalaš birrasiid ovttasbarggu bokte Bargat dan ala ahte ođđa teknologiija ja digitála reaiddut leat heivehuvvon ja ráhkaduvvon maiddái sámegillii Nannet sámegiel tearbmaráhkadanbarggu Garraseappot bargat (čohket)¢(čohkket) árbevirolaš máhtu ja sámi báikenamaid



Neahttaportála Ovttas.no lea lunddolaš báiki gosa sáhttá (čohket)¢(čohkket) maiddái giellaguovddážiid materiálaid ja almmuhemiid .



Lea dehálaš systemáhtalaččat registreret ja (čohket)¢(čohkket) sámi báikenamaid , erenoamážit guovlluin gos sámi báikenammamateriálat leat unnán čohkkejuvvon .



Dát guoská dávjá erenoamážit nuorra álggaheddjiide geat eai nagot (čohket)¢(čohkket) alcceseaset kapitála .



Geahččaluvvon lea (čohket)¢(čohkket) beliid gulahallamii positiivvalaš bohtosiin .



Dát guoská dávjá erenoamážit nuorra álggaheddjiide geat eai nagot (čohket)¢(čohkket) alcceseaset kapitála .



Geahččaluvvon lea (čohket)¢(čohkket) beliid gulahallamii positiivvalaš bohtosiin .



Áigumuš lea (čohket)¢(čohkket) vel 1500 iskosa 2013:s .



2013 prográmmas pláne Norwegian Minerals Group AS (čohket)¢(čohkket) 3500 eanaiskosiid ja 400 jogašsedimeantaiskosiid Kárášjoga gielddas , ja 700 eanaiskosiid ruonágeađgeavádagas Báhčaveajis Mátta-Várjjaga gielddas , 300 jogašsedimeanta- ja eanaiskosa Rombak guovllus Narviikka suohkanis .



Foruma mihttomearri lea (čohket)¢(čohkket) álgoálbmogiid mat barget girjerájuin digaštallat oktasaš hástalusaid ja lonohallat vásáhusaid .



Dárbu lea (čohket)¢(čohkket) dan fágabirrasa mii lea oktan fierpmádahkan , vai gelbbolašvuođa sáhttá viidáseappot fievrridit ja ovddidit .



Dárbu lea (čohket)¢(čohkket) dan fágabirrasa mii lea oktan fierpmádahkan , vai gelbbolašvuođa sáhttá viidáseappot fievrridit ja ovddidit .



- Ráhkadit strategiijaid das mo áimmahuššat ja (čohket)¢(čohkket) máhtu immateriealla sámi kulturmuittuid birra .



Dat lea veahkehan (čohket)¢(čohkket) buriid fágabirrasiid ja deaŧalaš gealbobargosajiid mihá smávva bargomárkaniin .



Ferte geahčaduvvot livččii go vejolaš (čohket)¢(čohkket) sierra sámi giellašlájaid .



- Ráhkadit strategiijaid das mo áimmahuššat ja (čohket)¢(čohkket) máhtu immateriealla sámi.



Dat lea veahkehan (čohket)¢(čohkket) buriid fágabirrasiid ja deaŧalaš gealbobargosajiid mihá smávva bargomárkaniin .



Sámi servodagas lea deaŧalaš (čohket)¢(čohkket) ja suodjalit árbevirolaš sániid ja tearpmaid , erenoamážit daid main lea oktavuohta vuođđoealáhusaide .



Sámi servodagas lea deaŧalaš (čohket)¢(čohkket) ja suodjalit árbevirolaš sániid ja tearpmaid , erenoamážit daid main lea oktavuohta vuođđoealáhusaide .



Fylkkasuohkan lea árvvoštallan (čohket)¢(čohkket) oahppoprográmmaid válljejuvvon skuvllaide guovllu siskkobealde .



Sávaldahkan lea (čohket)¢(čohkket) eanet fágabirrasiid ovtta sadjái ja vuogádatlaččat bargat dan ala ahte addit ollislaš bálvalusaid olbmuide .



Okta doaibmabijuin plánas lea (čohket)¢(čohkket) ovttasbargooasálaččaid main lea gelbbolašvuohta dán suorggis fierpmádatseminárii jahkásaččat .



- Ráhkadit strategiijaid das mo áimmahuššat ja (čohket)¢(čohkket) máhtu eahpeávnnaslaš sámi kulturmuittuid birra .



Dat lea veahkehan (čohket)¢(čohkket) buriid fágabirrasiid ja deaŧalaš gealbobargosajiid viehka smávva bargomárkaniin .



Ferte geahččat vejolašvuođa (čohket)¢(čohkket) iešguđetlágán sámi gielaid .



- Ráhkadit strategiijaid das mo áimmahuššat ja (čohket)¢(čohkket) máhtu eahpeávnnaslaš sámi kulturmuittuid birra .



Dat lea veahkehan (čohket)¢(čohkket) buriid fágabirrasiid ja deaŧalaš gealbobargosajiid viehka smávva bargomárkaniin .



Sámediggi lea čoahkkimiin ruhtadanministariin ja gieldda- ja ođasmahttinministariin bivdán ahte Sámediggi ja departemeanta ovttas ráđđádallaba ja guorahallaba vejolašvuođaid (čohket)¢(čohkket) juolludemiid mat juolluduvvojit Sámediggái , ovtta bušeahttapoastan .



Sámi servodagas lea deaŧalaš (čohket)¢(čohkket) ja suodjalit árbevirolaš sániid ja tearpmaid , erenoamážit daid main lea oktavuohta vuođđoealáhusaide .



Sámediggi lea čoahkkimiin ruhtadanministariin ja gieldda- ja ođasmahttinministariin bivdán ahte Sámediggi ja departemeanta ovttas ráđđádallaba ja guorahallaba vejolašvuođaid (čohket)¢(čohkket) juolludemiid mat juolluduvvojit Sámediggái , ovtta bušeahttapoastan .



Sámi servodagas lea deaŧalaš (čohket)¢(čohkket) ja suodjalit árbevirolaš sániid ja tearpmaid , erenoamážit daid main lea oktavuohta vuođđoealáhusaide .



Mii dárbbašit dakkár orgána mii sáhttá (čohket)¢(čohkket) fámuid , čatnat searvevuođaid , gilvit máhtu min kultuvrra birra ja erenoamážit eaiggáduššat buktagiid ja bálvalusaid ollu viidábut go dál .



Álggos ferte vuos (čohket)¢(čohkket) meahcásteddjiid ja vejolaš meahcásteddjiid .



Okta doaibmabijuin plánas lea ahte (čohket)¢(čohkket) daid ovttasbargoguimmiid main lea gelbbolašvuohta suorggis fierpmádatseminárii juohke jagi .



Okta doaibmabijuin plánas lea ahte (čohket)¢(čohkket) daid ovttasbargoguimmiid main lea gelbbolašvuohta suorggis fierpmádatseminárii juohke jagi .



NetSam evttohii (čohket)¢(čohkket) searaid , nu ahte earret eará sáhttá ráhkadit báikkálaš oahppoplánaid .



Sámediggeráđđi lea geahččalan (čohket)¢(čohkket) dán guokte organisašuvnna oktasaš čoahkkimii álggahan dihte gulahallama heargevuodjima organiseremis .



Sámediggi lea bivdán ráđđehusas ahte mii ovttas árvvoštallat ja veardádallat lea go vejolaš (čohket)¢(čohkket) juolludemiid Sámediggái ovtta bušeahttapoasttas .



Sámediggi lea bivdán ráđđehusas ahte mii ovttas árvvoštallat ja veardádallat lea go vejolaš (čohket)¢(čohkket) juolludemiid Sámediggái ovtta bušeahttapoasttas .



Konferánssa mihttomearrin lea (čohket)¢(čohkket) fágabirrasiid dain universitehtain ja allaskuvllain main lea mánáidgárdeoahpaheaddji oahppofálaldat .



Ferte guorahallat vejolašvuođa (čohket)¢(čohkket) iešguđet sámi giellašlájaid .



” Mii , sámediggi ja dáiddarat ja duojárat galggašeimmet (čohket)¢(čohkket) fámuid oktasaš sámekulturpolitihkalaš prográmma ráhkadeapmái .



Bargat oažžut (čohket)¢(čohkket) báddejuvvon sámi musihka // luđiid mat leat vuorkkáin , ja oažžut daid albmosii



Muhto sii eai leat nagodan (čohket)¢(čohkket) buori loahppaárvvoštallama mii muitalivččii movt sii dien doahpaga galget gieđahallat bagadallamis ja áššemeannudeamis .



Váilevaš datavuođđu sáhttá dagahit ahte lea váttis (čohket)¢(čohkket) dieđuin rievttes



Norut seniordutki Vigdis Nygaard leamaš prošeaktajođiheaddji , ja sus leamaš ovddasvástádus (čohket)¢(čohkket) dieđuid giellaguovddážiin Deanus , Álttás , Porsáŋggus , Gáivuonas ja Romssas .



ovddasvástádussan lea leamaš (čohket)¢(čohkket) dieđuid Unjárggas .



Nordlandsforskning seniordutki , Karl Jan Solstad , ovddasvástádus lea leamaš (čohket)¢(čohkket) dieđuid Evenáššis , ja dutki Marit Solstad lea čađahan bargguid Loabágis , Divttasvuonas ja Snoases .



Giellaguovddážiid dokumeanttat leat hui dehálaččat dan oktavuođas ahte (čohket)¢(čohkket) ipmárdusa das maid guovddážat duođai barget , makkár viidodat bargguin lea ja makkár nannendoaimmat sis leat .



Jearahallamiid bokte dieđuid čohkken lea hui áddjás bargu , muhto go mii dán árvvoštallama oktavuođas seammás maid leat čohkken dieđuid našuvnnalaš sámi giellaiskkadeapmái ( man barggaheaddji maid lea Sámediggi ) , de lea ge mis leamaš vejolašvuohta muhtun dieđuid (čohket)¢(čohkket)



Muhtumat váillahit praktihkalaš bargamušaid mat sáhttet (čohket)¢(čohkket) olbmuid ja nu sáhtášii olahit eará ulbmiljoavkkuid .



Sii leat earat eará geavahan ollu bargonávccaid dasa ahte (čohket)¢(čohkket) dieđuid čázetvuoddagiid birra , ja dokumenteret daid geavaheami .



Lea duođai dárbu (čohket)¢(čohkket) ja dokumenteret báikkálaš



Kártenprošeavttain deattuhit ahte galget (čohket)¢(čohkket) dieđuid sihke nissonolbmuin ja dievdoolbmuin , danin go nissonolbmuin ja dievdduin leat dávjá leamaš goabbatlágan doaimmat servodagas .



Oamastanmálle sáhttá maid hejot váikkuhit giellaguovddáža vejolašvuođaide šaddat sámi institušuvdnan mii čohkke olbmuid , sihke olggosguvlui oppalaččat ja earenoamážit dakkár mii sámi álbmoga nagoda (čohket)¢(čohkket) .



Giellaguovddážat main lea hui nanu čanastat sámi organisašuvnnaide ( oamasteaddjit dahje stivralahtut ) , sáhttet ges álkit ipmirduvvot muhtun sámi joavkkuide gullevažžan báikkálaš servodagas , ja diekkár ipmárdus sáhttá sihke (čohket)¢(čohkket) ja háddjet .



Ja lea hui dárbu (čohket)¢(čohkket) diekkár dieđuid ovdal go informánttat jávket , ja eai šat leat gávdnamis .



( olggut etáhtat ) ii heive ja ahte leat buoret (čohket)¢(čohkket) politihkkaovddideami ja hálddašeami ovtta stuora ossodahkii , gos ii ráddje politihka ja hálddašeami sierra vuolleossodagaide .



Váldosivva dasa manne ossodatstruktuvra lea šaddan nugo lea , lea maiddái dat go ráđđelahtut leat ožžon dáhtuset čađa ; sii háliidit (čohket)¢(čohkket) ovddasvástádussurggiideaset sierra ossodagaide .



Organisašuvnnas berre ain juo digaštallat dan birra ahte makkár duogáš jođiheddjiin galggašii leat ja movt árjjalaš jođiheaddjijoavkku sáhtášii (čohket)¢(čohkket) .



Dan leat dahkan sihke danin vai sáhttit garvit menddo guhkes jearahallanskovi masa lea váttis oažžut doarvái vástidanproseantta , ja maiddái danin go oasi dain dieđuin maid Sámediggi ohcala ( geahča bajábealde 1.3 čuoggá ) , lea váttis (čohket)¢(čohkket) dušše jearahallanskoviin mii sáddejuvvo eaŋkil olbmuide .



váldoáigumuš kártet ” … giellageavaheami indiviidadásis ” , muhto kárten galgá maid (čohket)¢(čohkket) dieđuid dan birra ” … .



” Oalle jáhkkimis eanemus davvisámegielagat ” joavkkus válljiimet 28,6 % ovddasteaddjejoavkkus , dahje 3.567 olbmo , ja dasto mis ledje ge oktiibuot 5.000 olbmo geain álggiimet (čohket)¢(čohkket) dieđuid .



Danne lea deaŧalaš viidáseappot ovddidit ja nannet dan sámi infrastruktuvrra mii lea ásahuvvon dakko bokte ahte (čohket)¢(čohkket) gelbbolašvuođa seamma robi vuollái , ja háhkat stuorát saji doaimmaid ja doaibmabijuid čađaheapmái , dadjá sámediggeráđđi Thomas Åhren .



Museat dárbbašit nannet iežaset fágalaš vuođu dakko bokte ahte ruovttoluotta fievrridit čoakkáldagaid eará museain , (čohket)¢(čohkket) ođđa ávnnaslaš ja eahpeávnnaslaš kulturárbbi , ja nannet ja viiddidit iežaset fágalaš bargogottiid sihke FOU ja gaskkusteami oktavuođas .



Dasto lea ulbmilin (čohket)¢(čohkket) buot biobáŋkkuid mat leat Norggas oktasaš nationála biobáŋkoresursan , mii fas sáhttá bargat ovttas daid biobáŋkkuiguin mat eai leat Norggas .



Dáhpin lea šaddamin eanet (čohket)¢(čohkket) genaávdnasiid .



Giellaguovddážat sáhttet maiddái eanet deattuhit dan ahte (čohket)¢(čohkket) dan árbedieđu mii ain gávdno guovllus .



Go ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) sámi jienaid .



Luoikkahanávdnasiid (čohket)¢(čohkket) mii luoikkaheaddji // girjeráju sávaldaga mielde .



– Mun lean ilus go mii ođđa Sámedikkis nagodeimmet (čohket)¢(čohkket) ollu deaŧalaš sámi guolástusovddasteddjiid nu oanehis áiggis maŋŋá válgga seminárii , dadjá Muotka .



Giellaguovddážat sáhttet maiddái eanet deattuhit dan ahte (čohket)¢(čohkket) dan árbedieđu mii ain gávdno guovllus .



organisašuvdnii , vai dat sáhtii (čohket)¢(čohkket) oasseváldiid miehtá Norgga iežas riikkačoahkkimii Snoasai jagi 2012 .



- Gávdnojit ollu tearpmat ja dajaldagat mat eai leat beaivválaš anus , ja danne lea deaŧalaš daid (čohket)¢(čohkket) girjái mat leat buorit govat , dadjá Åhren .



Go stáhta eiseválddit dahje Sámediggi oaivvilda , ahte dárbbašit guorahallamiiguin (čohket)¢(čohkket) fákta- dahje formáladieđuid ja dan láhkai nannet ášši árvvoštallan- dahje mearridanvuođu , de galgá dan ovdanbuktit nu árrat go vejolaš , ja oasálaččat galget konsultašuvdnaproseassas váldit ovdan jearaldagaid guorahallamiid mandáhta birra .



Seammás lea stuorra nanusvuohta dat ahte háliidit (čohket)¢(čohkket) resurssaid psyhkalaš dearvvašvuođas ja eará spesialistadearvvašvuođabálvalusain , gávnnaha Henrik Olsen .



Seammás lea stuorra nanusvuohta dat ahte háliidit (čohket)¢(čohkket) resurssaid psyhkalaš dearvvašvuođas ja eará spesialistadearvvašvuođabálvalusain , gávnnaha Henrik Olsen .



● Go stáhta eiseválddit dahje Sámediggi oaivvilda , ahte dárbbašit guorahallamiiguin (čohket)¢(čohkket) fákta- dahje formáladieđuid ja dan láhkai nannet ášši árvvoštallan- dahje mearridanvuođu , de galgá dan ovdanbuktit nu árrat go vejolaš , ja oasálaččat galget konsultašuvdnaproseassas váldit ovdan jearaldagaid guorahallamiid mandáhta birra .



Álgoálbmotoktavuođas lea earenoamáš dárbbašlaš ahte mis leat bures hábmejuvvon ásahusat main lea alla fágalaš kvalitehta , mat sáhttet (čohket)¢(čohkket) , várjalit ja gaskkustit min historjjá , kulturárbbi ja árbevierromáhtu .



Iešguđetge eamiálbmotservodagain lea kulturárbevierru man vuođđun lea luondduriggodagaid (čohket)¢(čohkket) iežaset guovlluin .



Muhto go mii (čohket)¢(čohkket) daid ollugiid bargguid bohtosiid , geat leat bargat gielain , de dalle dovdat doaivaga badjáneamen váimmuineamet .



Ferte (čohket)¢(čohkket) buot fámuid dán áššis ja buoremus lági mielde veahkehit Guovdageainnu nuoraid ja servodaga , dadjá Sámedikki presideanta Aili Keskitalo .



Nu sáhttet hálddašanguovllut (čohket)¢(čohkket) máŋgga sektora resurssaid seamma ulbmilii ja láhčit vejolašvuođaid dakkár guovllulaš plánemiidda ja áŋgiruššamiidda , mat doibmet rattálagaid .



Danne livččii sámi oainnu vuođul ulbmilaš (čohket)¢(čohkket) sámi geavahan- ja ássanguovlluid buorebut go dál , dadjá sámediggeráđi lahttu Jarle Jonassen .



Nu sáhttet hálddašanguovllut (čohket)¢(čohkket) máŋgga sektora resurssaid seamma ulbmilii ja láhčit vejolašvuođaid dakkár guovllulaš plánemiidda ja áŋgiruššamiidda , mat doibmet rattálagaid .



Nuppi dán guovtti prošeavtta áigumuš , mii juolluduvvui Saemien Sijte:ii , lea (čohket)¢(čohkket) dieđuid sámi dilálašvuođaid birra ja almmuhit dáid dieđuid interneahtas máttasámi guovllu eará geavaheaddjiid várás .



27.000 ruvnno Unni Schøn Fokstadii (čohket)¢(čohkket) Per Fokstad rohkki dokumeanttaid



Dát guovddážat leat álggahuvvon báikkálaččat , ja jurdda ásaheami duogábealde lea leamaš dárbu (čohket)¢(čohkket) resurssaid ja cegget giellaarenaid .



Dán dárbbu eat nagot dál dustet ja danne leage nu dehálaš ahte (čohket)¢(čohkket) buot searaid dán bargui .



Doarjjastivrra jođiheaddji Ann- Mari Thomassen ( NSR ) háliida earenoamážit čalmmustahttit 300 000 ruvdnosaš doarjaga Riddo Duottar Museai , Kárášjogas gielddas , gos áigot (čohket)¢(čohkket) ja duođaštit náhki ja tekstiila árbevirolaš doalahan- ja áimmahuššanvugiid .



Danne vuordáge Sámediggi ahte čađahuvvo buorre bargu go dál galgat (čohket)¢(čohkket) dieđuid bievlavuodjima birra ja ahte dasa várrejuvvo doarvái ruhta vai barggu sáhttá čađahit buriin vugiin .



Sámediggeráđđi háliida (čohket)¢(čohkket) suohkaniid , boarrásiid , báŋkkuid ja Poastta gulahallančoahkkimii gos sáhttit čielggadit rollaid , ja gávnnahit movt Sámediggi ovttasráđiid dáiguin aktevrraiguin sáhtášii gávdnat buriid čovdosiid sámegielat boarrásiidda .



Prošeavtta ulbmilin lea (čohket)¢(čohkket) sámi fágabirrasiid ja sámi resursaolbmuid hábmet sisdoalu sámi iešmearrideapmái , ja movt iešmearrideami sáhtášii čađahit geavatlaš politihkas Norggas .



Museat dárbbašit nannet iežaset fágalaš vuođu dakko bokte ahte ruovttoluotta fievrridit čoakkáldagaid eará museain , (čohket)¢(čohkket) ođđa ávnnaslaš ja eahpeávnnaslaš kulturárbbi , ja nannet ja viiddidit iežaset fágalaš bargogottiid sihke FOU ja gaskkusteami oktavuođas .



Ulbmil vuoruhemiin lea láhčit dili nu ahte doaresbealsuohkanat šaddet eanet geasuheaddjin bistevaš ássanbáikin , ja (čohket)¢(čohkket) máhtu das mii váikkuha olbmuid ássanbáikki válljemii .



Kápihttal lea vuosttažettiin čilgejeaddji ; ambišuvdna lea leamaš (čohket)¢(čohkket) dieđuid , ii guorahallat vejolaš árttaid ja oktavuođaid .



Eará sivva manne lea dehálaš systemáhtalaččat vuođđodieđuid (čohket)¢(čohkket) jienastuslogu sturrodagas ja geahččat sohkabeali ja agi ektui , lea go iešguđege aktevrrat dávjá dárbbašit diekkár dieđuid , go galget sáhttit dulkot ja buohtastahttit válgaproseassaid ja válgabohtosiid áiggi ja sturrodaga ektui .



8 Loahpas ávžžuhit ahte Norgga girku joatká (čohket)¢(čohkket) ja analyseret statistihka girkoeallima sámegiela geavaheamis .



Dat golbma davimus bismagotti álge dán ektui sierra (čohket)¢(čohkket) dieđuid 2011 , masa lea sierra skovvi .



Loahpas ávžžuhit ahte Norgga girku joatká (čohket)¢(čohkket) ja analyseret statistihka girkoeallima sámegiela geavaheamis .



Dat galgá lasihit máhtu ja maid sávvamis šaddá beroštahttin dutkat ja systemáhtalaččat (čohket)¢(čohkket) dieđuid bátnedearvvašvuođabálvalusas .



Giellaguovddážiid ásaheapmi leat vuolggahuvvon báikkálaččat , ja jurdda ásaheami duogábealde lea leamaš dárbu (čohket)¢(čohkket) resurssaid ja ásahit giellaarenaid .



Deanu musea deaŧaleamos bargun lea (čohket)¢(čohkket) , registreret ja gaskkustit kulturhistorjjálaš árvvuid boarraset áiggi rájes gitta ođđa áiggi rádjai ja dasto ovttasbargat servviiguin .



Guovddáš galgá (čohket)¢(čohkket) , hukset , systematiseret , bajásdoallat , ráhkadit , láhčit ja gaskkustit mávssolaš dieđuid ja duođaštusa álgoálbmogiid vuoigatvuođaid birra nationálalaččat ja riikkaidgaskasaččat .



Lea dehálaš (čohket)¢(čohkket) sámi báikenamaid almmuhan dihte daid , ja Sámediggi áigu doarjut báikenammaprošeavttaid .



Danin lea ge dárbu (čohket)¢(čohkket) návccaid ja bargagoahtit ráhkadit oktasaš terminologiija fágaide .



Lea maid leamaš ságas (čohket)¢(čohkket) buot sámi oahppofálaldagaid buot guoskivaš allaskuvllaid ja universitehtaid neahttasiidduide , ja maiddái Máhttodepartemeantta ja Sámedikki neahttasiidduide .



Sámediggi oaidná dárbu (čohket)¢(čohkket) eanet dieđuid sámi ohppiid skuvlaárgabeaivvi birra miehtá riikka .



Dáinna prográmmain galgá maid leat vejolaš (čohket)¢(čohkket) studerengelbbolašvuođa nu ahte sáhttá joatkit dábálaš oahpahussii .



Viidáseappot lea dárbu (čohket)¢(čohkket) lasi máhtu das movt sámegiella , kultuvra ja árbemáhttu sáhttá fievrreduvvot skuvlii , dan oktavuođas maid movt sámegiela ja luonddufága árbemáhtu sáhttá váldit oassin servodatfágii , matematihkkii ja eará fágaide , ja movt vuoras sápmelaččaid máhtu sáhttá váldit atnui oahpahusas .



Lea maid dehálaš deattuhit (čohket)¢(čohkket) árbevirolaš máhtu mii ain gávdno dain guovlluin gos giellaguovddážat doibmet .



Lea dehálaš (čohket)¢(čohkket) árbevirolaš sániid ja dadjanvugiid ja báikenamaid danne go dát sisttisdollet árbevirolaš máhtu mas ferte váldit vára .



Neahttaportála Ovttas.no lea lunddolaš báiki gosa sáhttá (čohket)¢(čohkket) maiddái giellaguovddážiid materiálaid ja almmuhemiid .



Lea dehálaš systemáhtalaččat registreret ja (čohket)¢(čohkket) sámi báikenamaid , erenoamážit guovlluin gos sámi báikenammamateriálat leat unnán čohkkejuvvon .



Sámi dállodoalus ii leat leamaš nu ollu dáhpin (čohket)¢(čohkket) kapitála ja laskadit badjelbáhcaga .



Siidda bohccuid ferte dávjá (čohket)¢(čohkket) , vai ránját sáhttet geassit mastan bohccuideaset eret .



” Mii , sámediggi ja dáiddarat ja duojárat galggašeimmet (čohket)¢(čohkket) fámuid oktasaš sámekulturpolitihkalaš prográmma ráhkadeapmái .



Lea dehálaš (čohket)¢(čohkket) sámenuoraid oktii , aŋkke jahkásaččat .



Mii ohcat oskkáldas jođiheaddji geas leat návccat (čohket)¢(čohkket) bargiidis , geas lea buorre ipmárdus sámi kultuvrii ja gii máhttá áicat ja dássádallat iešguđet árvvoštallamiid ja politihkalaš signálaid .



Bohccuid ferte máhttit (čohket)¢(čohkket) maid , lohká Fia Kaddik , Sápmi Awards prošeaktajođiheaddji .



Bargun lea maiddái (čohket)¢(čohkket) áššedieđuid , ja čállit čielggademiid , raporttaid j.



Mihttun dákkár prošeavttain lea (čohket)¢(čohkket) mánáid , nuoraid ja vuorasolbmuid oktasaš prošektii main iešguđet lágan doaluin čohkkejit sámi , dáru ja kvena kultuvrraid .



Dieđavissui galget máŋga máhttoásahusa fárret , ja dat galgá (čohket)¢(čohkket) sámi ja sámegielat fágabirrasa .



Mánáidviessu lea ođđa dutkanmálle daid mánáid várás geat leat gillán veahkaváldimiid , ja ulbmilin lea (čohket)¢(čohkket) buot gelbbolašvuođa ja instánssaid ovtta fysálaš robi vuollái .



Mánáidviessu lea ođđa gažadanmálle mánáide geat leat gillán vearredaguid ja ulbmilin lea (čohket)¢(čohkket) buot gelbbolašvuođa ja instánssaid ovtta sadjái fysálaččat .



Okta doaibmabijuin plánas lea ahte (čohket)¢(čohkket) daid ovttasbargoguimmiid main lea gelbbolašvuohta suorggis fierpmádatseminárii juohke jagi .



Ávvudeapmi galgá leat rabas ja (čohket)¢(čohkket) sámiid oktan álbmogin njealji riikkas .



Aššu



 – 



Konferánssa ulbmil dán háve lea (čohket)¢(čohkket) nissoniid geain leat iešguđetlágan duogážat ja ahki , oainnusin dahkan dihte nissoniid vásihusaid luonddu ja ressurssaid birra davvi báikkálaš servodagain .



- Duoddara ráfis lea buorre (čohket)¢(čohkket) jurdagiid .



OLLU OLMMOŠ : Mirona Gilisearvi nagodii ollu olbmuid (čohket)¢(čohkket) oaggungilvui mannan lávvordaga .



Árvalus lea dan meare buorre ahte Sámi Giellaráđđi geahččala geassemánus juo (čohket)¢(čohkket) giellabargiid ságastallamiidda .



Sámi Giellaráđđi lea dán árvalusa nu buriin mielain vuostáváldán ahte kánturhoavda Anne Dagmar Biti Mikalsen muitala iežaset geassemánus juo geahččalit (čohket)¢(čohkket) suohkaniid giellabargiid čoahkkái .



Guovdageainnu Sportskytter Klubba lea duhtavaš go ledje nie ollu olbmuid nagodan (čohket)¢(čohkket) Čárajávrái .



Min listoevttohus Sámediggái lea jurddašuvvon dainnalágiin ahte (čohket)¢(čohkket) boazosápmelaččaid iige birget .



Vuoigatvuođat Mediabargi eallin lea dieđuid (čohket)¢(čohkket) ja hálddašit hui oanehaš áiggis .



Gii dan rájes galgá (čohket)¢(čohkket) ruskkaid gilis ja fievrredit daid Áltái , čielgá maŋŋil go dát bargofálaldat lea almmolaččat leamaš fállamis .



Áinnas SVL-S galggašii oažžut dáid dieđuid maŋimuštá čakčat , vai geargá (čohket)¢(čohkket) ja koordineret doaibmaplánaid ja ohcat dasto stáhtadoarjaga .



Muhto ferten gal dadjat ahte lea unohas go Sámediggi lea min nala bidjan ovddasvástádusa (čohket)¢(čohkket) buot dieđuid listtuin .



– Ollu bargu dat gal lea leamašan (čohket)¢(čohkket) diŋggaid .



Gáivuona Sámenuoraid ja Gáivuona NSRa ulbmil dáinna feastiválain lea buktit oidnosii mearrasámi kultuvrra ja festivála bokte (čohket)¢(čohkket) guovllu sámi nuoraid ja movttidahttit sin duostat dohkkehit sin iešdovddu .



Ulbmil lei sámi giliservviid ja orohagaid (čohket)¢(čohkket) gaskasaš gilvvuide ja suohtastallamiidda .



Muhto de šaddagođii váddáseabbo (čohket)¢(čohkket) joavkkuid , ja de mearriduvvui buot bidjat seamma áigái ja seamma báikái .



Aage Solbakk lea leamaš viššal (čohket)¢(čohkket) govaid girjái .



Ulbmil dainna prošeavttain lea (čohket)¢(čohkket) jurdagiid mat sáhttet ođđa bargosajiid buktit , veahkehit olbmuid viidáseappot ja doarjut sin ruđalaččat .



Ulbmilin lei geahččalit maiddái čálalaš mediaid bokte (čohket)¢(čohkket) álbmoga , ovddemus golmma riikkain Ruoŧas , Suomas ja Norggas .



Jurdda dakkár oktiičaskiimin lea dieđus (čohket)¢(čohkket) návccaid .



Dat searvi galgá (čohket)¢(čohkket) eará servviid , nu ahte eat oalát jo seahkan go nu eatnat searvvit leat álggahuvvon .



Sii leat nu jođánat lihkadit ja movttegat , ahte ii lean dušše dušše (čohket)¢(čohkket) buohkaid oktanagas govvi .



Barentsguovllu álgoálbmogiid bargojoavkku jođiheaddji Alf E. Nystad muitala ahte sin ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) dieđuid ja návccaid dain iešguđet bárgguin mat leat juo jođus .



Son čujuha earenoamážit sosiála- ja dearvvašvuođa prošeavttaide mat leat jođus ja lohká oaidnit dárbbu (čohket)¢(čohkket) daid vai sáhttá buorebut geavahit návccaid mat leat dáin prošeavttain .



Dán seamma dilis leat ollugat geat boazodoalus leat bajásšaddan , danne Johan Heandarat oinnii dárbbu vuođđudit searvvi mii galgá (čohket)¢(čohkket) ja veahkehit sin .



NSR`as leat 96`as leamaš 16`ai guovllusearvvi main ledje oktiibuot 962 miellahtu , muhto sin agiid ii leat nu álki (čohket)¢(čohkket) , go eai leat dalle juo registrerejuvvon .



Jus fylkkagielda galgá vuohkaseappot juohkit ruđaid , de gal álggašii olbmuid oainnu vuostá bargat , go de šaddá bárgguid maidda juolluda ruđaid (čohket)¢(čohkket) ovtta sadjái .



Fylkkagielda sáhtášii álbmoga (čohket)¢(čohkket) ja gáibidit eambbo ruđa , muhto lea go dat vejolaš ?



Ii ábut (čohket)¢(čohkket) bargguid



EALLU GUOHTUME : Ovdal go gárdái vuojeha ferte (čohket)¢(čohkket) ealu , ja guođu doalvut gárddii guvlui .



Go jiehtanas lei biebman Nikkala moadde beaivve , vulggii son headja-olbmuid (čohket)¢(čohkket) .



Kongreassa ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) álgoálbmogiid ovddasteddjiid , eiseváldiid ja organisašuvnnaid .



Suoidnemánu 1. beaivvi rahppui Guovdageainnus almmolaččat guovddáš mii galgá (čohket)¢(čohkket) dárbbuid ja fálaldagaid eaktodáhtolaš bargui .



Dál leat seamma vuođuin álggaheame fas riikkajoavkku , ja mun in doaivvo nu geahpasin (čohket)¢(čohkket) ja engašeret sápmelaččaid dán ođđa riikkajoavkku čuovvut , go ovddit háve lei , lohká Sara .



Lei čielggas ahte dát lei juoga mii máhtii (čohket)¢(čohkket) buot sápmelaččaid .



Lea divrras (čohket)¢(čohkket) čikčiid miehtá Sámi , ja nu go lea beaggán de ii leat Sámi Valáštallanlihttus jur nu ollu ruhta ahte ii dárbbaš seastit gal .



Dál áigu son helikopter-sertifikáhta geahččalit oažžut ja baicca helikopteriin álgit (čohket)¢(čohkket) ealu .



Ja dan čuoččuhusa vuođul áigut mii (čohket)¢(čohkket) visot risttalaččaid guđet hálidit váikkuhit politihka mii jođihuvvo .



Sara muitalii man dehálaš lea (čohket)¢(čohkket) boazosápmelaččaid , ja oažžut sin ovttas bargat ealáhusa ovddas .



Sámi kulturráđđi biehttala addimis doarjaga Elen R. Sarai (čohket)¢(čohkket) njálmmálaš dieđuid .



Ráđis lea positiivvalaš oaidnu bargguide main lea ulbmil (čohket)¢(čohkket) ja almmuhit árbevirolaš materiála .



Go mis leat nu stuora gaskkat dáppe Finnmárkkus de lea čielggas ahte ii leat vejolaš (čohket)¢(čohkket) buohkaid moatti stuora konferánsii .



Lassin lea oaivilin (čohket)¢(čohkket) ja vurket buot dákkár dieđu mii laktása sohkii .



Mii (čohket)¢(čohkket) dieđuid álggos bearaš goarttaiguin .



– Lea oalle váttis bargu go galgá (čohket)¢(čohkket) čikčiid dákkár čiekčamiidda , go Finnmárkkus leat ollu buorit spábbačiekčit .



– Mun hálidan (čohket)¢(čohkket) máilmmi riggaid deike , lohká Grøtta .



Čakčamánus álgá (čohket)¢(čohkket) ja viežžat sávzzaid , muhto muhtin ii gávdno ovdal go muohta boahtá .



Son muitala ahte ulbmil doaluiguin lea (čohket)¢(čohkket) fitnodagaid , vai dat besset deaivvadit ja oahpasnuvvat , danin eai leat gilval doalut Guovdageainnu meassuiguin .



– Ulbmil doaluiguin lea (čohket)¢(čohkket) fitnodagaid , ja danin ožžo ge ruhtadoarjaga .



Čakčamánus álgá (čohket)¢(čohkket) ja viežžat sávzzaid , muhto muhtin ii gávdno ovdal go muohta boahtá .



Ulbmiljoavku lea sámi duodji , mátkkoštanealáhus ja bálvalusealáhus , ja jurdda lea (čohket)¢(čohkket) unnimus 50 fitnodaga dán deaivvadeapmái .



Javo maiddái oinnii ahte oktii jahkái (čohket)¢(čohkket) nuoraid sáhtášii loktet beroštumi NSRii .



Nuoraid (čohket)¢(čohkket)



– NSR ferte šaddat čeahpit (čohket)¢(čohkket) nuoraid ja mánáid ovtta sadjái , vai sii besset deaivvadit ja oahpasnuvvat , čilge Áile ja joatká : – Go sii dan besset dahkat , de gal álget sii maid ságastallat sámi áššiid birra , ja dainna lágiin iežaset čatnat organisašuvdnii .



Jus árgabeaivvi eat nagot geasuhit miellahtuid , ii ábut vuordit ahte juohke njealját jagi galgat nagodit (čohket)¢(čohkket) olbmuid , logai Guovdageainnu Sámiid Searvvi jođiheaddji , Leif Halonen .



Nuorat leatge okta min deaŧaleamos bargguin ovddasguvlui , nagodit (čohket)¢(čohkket) nuoraid NSRii .



Sámi kulturráđđi lea juolludan gitta 70 000 ruvnno Guovdageainnu suohkana ja Guovdageainnu Lagas Radio prošektii “ Vuorraset olbmot // nuppástuhttit oahpahusressursan ” , (čohket)¢(čohkket) , dokumenteret ja seailluhit njálmmálaš dieđuid .



Nilsen čilge Áššui ahte suohkana birasgáhttenkántuvra lea ožžon ruđaid ealáhusfoanddas plánet ja čađahit prošeavtta , muhto ahte suohkan ii gal galgga ráhkadit šaldiid ja (čohket)¢(čohkket) stoalppuid , dan galget earát bargat .



– Dás lea sáhka (čohket)¢(čohkket) boares stoalppuid maid Telenor ii šat dárbbaš , ja dan oasi máksá Telenor ieš , čilge Nilsen ja joatká : – Čohkkenbarggut biddjojit dábálaš fállamii , ja son gii buoremus fálaldaga buktá Telenor « ai , son beassá (čohket)¢(čohkket) stoalppuid .



– Dás lea sáhka (čohket)¢(čohkket) boares stoalppuid maid Telenor ii šat dárbbaš , ja dan oasi máksá Telenor ieš , čilge Nilsen ja joatká : – Čohkkenbarggut biddjojit dábálaš fállamii , ja son gii buoremus fálaldaga buktá Telenor « ai , son beassá (čohket)¢(čohkket) stoalppuid .



– Mii eat leat go Norgga bealde Durdnosa sámiguovllus válljen (čohket)¢(čohkket) čállosiid , sivas go muđui lei šaddat olu stuorát prošeakta mii gáibida ollu eambbo barggu ja návccaid , muitala Sigbjørn Skåden .



Dát ásahusat , ja maiddái Sámi Arkiiva leat plánemin ovtta vistái (čohket)¢(čohkket) doaimmaideaset ja nu seastit jođihangoluid ja beavttálmahttit ovttasbarggu .



Oaivilin lei (čohket)¢(čohkket) fámuid oktii ja fidnet áigái juoga nu konkrehtalaš bohtosiid , mat ovddidivčče álgoálbmot nuoraid dili .



Norgga boazodoalloeiseválddit gal eai reagere njuovvamii , muhto boazodoalloagronoma Sveinung Rundberg lea protesteren go Ruoŧa sápmelaččat eai ovdagihtii dieđihan go áigot (čohket)¢(čohkket) ja eretfievrredit bohccuid .



Áiti Utsi & Utsi DA Mikkel Magnus Utsi bokte oaččui 70.000 ruvnno (čohket)¢(čohkket) nuohttuntearpmaid ja dajaldagaid .



Ofuohta- ja Mátta-Tromssa guovllus ožžo dát prošeavttat doarjaga : Plangruppe for Várdobáiki oaččui 395.000 ruvnno giellaprošektii , ja 78.000 ruvnno prošektii (čohket)¢(čohkket) ja čállit Ofuohta- ja Mátta-Tromssa guovllu suopmana sániid .



Sámegielberošteaddjik oaččui 15.000 ruvnno báikenammaprošeaktii , ja 15.000 ruvnno (čohket)¢(čohkket) ja čállit sámegielsániid ja dajaldagaid mat gullojit Ofuohta- ja Mátta-Tromssa guovllu suopmanis .



Skániid Girjje oaččui 15.000 ruvnno (čohket)¢(čohkket) dajaldagaid ja sátnevádjasiid , ja 80.000 ruvnno (čohket)¢(čohkket) ja čállit Ofuohta ja Mátta-Tromssa guovllu suopmana sániid .



Skániid Girjje oaččui 15.000 ruvnno (čohket)¢(čohkket) dajaldagaid ja sátnevádjasiid , ja 80.000 ruvnno (čohket)¢(čohkket) ja čállit Ofuohta ja Mátta-Tromssa guovllu suopmana sániid .



Gaske-dajvenvitnesjimment tjåanghkoe oažžu 100.000 ruvnno (čohket)¢(čohkket) ja čállit oarjelsámi duodjesániid .



Dás lea áigumuš (čohket)¢(čohkket) árbevirolaš luđiid , lávlagiid ja sálmmaid Lulli- Romssas ja ja Julevu sámi guovllus .



Johan Klemet Hætta lohká lassin ahte suohkan seastá ruđa go beassá (čohket)¢(čohkket) suohkana hálddahusaid lahkalaga .



– Buorre iđit ja (čohket)¢(čohkket) .



Mii eat beasa (čohket)¢(čohkket) , ja dat mielddisbuktá ahte mii eat beasa njuovvat áigemeari sisa oažžut árratnjuovvandoarjaga ja biergodoarjagiid , lohká Logje .



Sámi viessu lea earenoamáš buorre gaskaoapmi (čohket)¢(čohkket) sámiid sámi ravdaguovlluin , gos sámit leat unnitlogus .



Dákkár sámi viessu livččii doaibman gaskaoapmin (čohket)¢(čohkket) sámiid guovllus .



Oažžut vistti dan ulbmilii ahte (čohket)¢(čohkket) guovllu sámiid maŋisbohttiid lea hui deaŧalaš .



Dálá olbmuide orru leamen dehálaš (čohket)¢(čohkket) dávvira , dahkat iežaset eallima álkibun ja nuppádassii čájehit nuppiide riggodaga ja válddi .



UniReg lea oassi universitehtaid našuvnnalaš prošeavttas , mas lea ulbmil (čohket)¢(čohkket) dieđuid vuorkkán dihtormášiidnii .



– Mii guossohit buohkaid , beare (čohket)¢(čohkket) .



Avvir



 – 



Mun hástalan Nils Johan J. Gaup (čohket)¢(čohkket) stivrra ja geahččat makkár mearrádusa sii leat dahkan , dadjá son .



Måsø lea movtta go lea leamaš álki (čohket)¢(čohkket) valjis eaktodáhtolaččaid .



Mii dasa lassin (čohket)¢(čohkket) olbmuid ja logaldalliid fáttáid birra , sihke guldalit ja divaštallat .



Stuora meardi Stuora meardi lea dego dábálaš meardi , muhto lea ráhkaduvvon nu ahte galgá (čohket)¢(čohkket) guoli stuorit guovllus .



Dat fierbmi galgá (čohket)¢(čohkket) visot guliid mat vudjet dan fierpmi duohkai goappešat guovlluin .



Sus lea doaivva nagodit (čohket)¢(čohkket) guovllustivrra ovdal vahkkoloahpa .



Mu irgi Dan Roger Andersen ja ustit Geir Opgård fuolaheaba skohtera ja nuba mun beasan (čohket)¢(čohkket) jurdagiiddán dušše vuodjimii , Berit Marie muitala gaskan guhkes ruoktotmátkki Áltái .



Ollu olbmot bohtet ovdamearkka dihte ruoktot Guovdageidnui dahje Kárášjohkii dieid áiggiid juovlalupmui , ja de lea suohtas sin ja earáid (čohket)¢(čohkket) deike Kárašjohkii čiekčat spáppa ja suohtastallat , muitala Balto .



– Áiggun (čohket)¢(čohkket) stivrra jođánepmosit Guovdageainnu suohkana sátnejođiheaddji Klemet Erland Hætta ii loga iežas diehtit leat go nu duođalaš ruhtaváttisvuođat Sámi Filbmafestiválas .



Jus nu lea , de gal ferten mun (čohket)¢(čohkket) stivrra jođánepmosit ja oažžut sin bargat ovttas ja doaibmat fas nu go stivra berre doaibmat , dadjá Hætta .



– In dieđe leat go sii válljen šat eambbo lahtuid dohko go Bjarne Store-Jakobsen , lohká Hætta , ja loahpaha vel : – Oaččut čállit ahte mun áiggun ovttatmano (čohket)¢(čohkket) dál dan stivrra ja oažžut sin doaibmat vai lágiduvvo Filbmafestivála maid boahtte jagi .



– Leat geahččalan (čohket)¢(čohkket) lávdegotti , muhto eai buohkat astta .



Mii eat leat vuos mearridan maidege , muhto mii vuos (čohket)¢(čohkket) buot dieđuid ja daid vuođul geahččalit gávdnat čovdosiid , muitala Vangen .



Searvvi áigumuš lea (čohket)¢(čohkket) sámi fágalaš návccaid ovtta robi vuollái , dego SANKS .



Danin son áigu (čohket)¢(čohkket) opposišuvnna ja evttohit ovdagoddečoahkkimis mánnodaga ahte bissehit ohcanproseassa searvat sámi giellahálddašanguvlui .



Dalle áiggui Guovdageainnu sátnejođiheaddji (čohket)¢(čohkket) filbmafestivála stivrra , ja oažžut sin johtui bargguin , vai besset lágidit filbmafestivála vel dán nai jagi .



– Mun hástalan dál SHL ja presideanta Sara ahte (čohket)¢(čohkket) heargevuodjima , sihke heargevuddjiid ja heargeeaiggádiid , ii dušše Norgga bealde , muhto Suoma ja Ruoŧa bealde maid , ii ge dušše media bokte hupmat .



Mis lei maid čora dien guovllus go leimmet johtimin geasseorohahkii ja go olliimet ealuin orohahkii de áigguimet vel (čohket)¢(čohkket) reasta bohccuid mat ledje báhcán siseatnamii .



Golmma jagi ádjánii musea (čohket)¢(čohkket) doarvái ruđaid eará ásahusain ja maŋimuš ruđaid ožžo diibmá .



Leamaš olu bargu (čohket)¢(čohkket) teavsttaid maid sáhttit geavahit .



– De sáhttá (čohket)¢(čohkket) árageđggiid ja ráhkadit albma árrana , čáhccet dákko birra gokko áigu dolastit , dárkkistit ahte lea čáhci lahkosiin , ja čáskadit dola albma láhkái ovdal go guođđá báikki , čilge Larsen .



Eira Anti muitala ahte sii galget dál álgit (čohket)¢(čohkket) .



– Na mun gal balan go isit galgá dohko dál vuolgit (čohket)¢(čohkket) , ja ávžžuhan daid bivdiid váldit bivdosihkarvuođa hui duođalaččat , lohká son .



Son čilge ahte NBR lea ovttasbargame Ruoŧabeale boazodolliin ja servviin dieinna áššiin , ja jurdda leage (čohket)¢(čohkket) gelbbolašvuođa ovtta sadjái , gos boazodoallit sáhttet oažžut veahki .



Skuvllas besset mánát earret eará oahppat buđehiid (čohket)¢(čohkket) , muorjemáihlli ja measttu rahkadit , muoraid čuollat , skuvlagođiin bargat , gámasuoidneráhkadeami , ja guolásteami .



– Gal mii boahtte vahkkui gal almma leat nagodan (čohket)¢(čohkket) politihkkáriid ovttasbargolávdegottis čoahkkimii vai beassat hutkagoahtit maid mii dál ain viidáseappot dahkat , muhto lea čielggas ahte sáhttá geavvat ahte Sámediggi lonuha politihkalaš stivrejumi , muhto mun in áiggo einnostišgoahtit gal , dadjá Bargiidbellodaga Willy Ørnebakk .



– Dál lea mu áigumuš (čohket)¢(čohkket) buohkaid , hálddahusas maid , ja bargat vuđolaččat dáinna áššiin , lohká Skanke , gii odne lokte ášši ovdagoddái .



Čakčat ges leat nu njuoska dálkkit ahte šattuid (čohket)¢(čohkket) lea váttis ja olu šattut leat luvvan ja billašuvvan , čilge son .



Ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) spábbačikčiid geain lea attáldagat ahtanuššat .



– Ovttastahttit ásahusaid lea (čohket)¢(čohkket) gelbbolašvuođa seamma gárrái .



Riikkaidgaskasaš boazodoalloguovddáš , Máilmmi boazoálbmogiid searvi ja Sámi allaskuvla vuolláičálle intenšuvdnasoahpamuša mii galgá (čohket)¢(čohkket) oahppo- ja dutkandieđuid mat gusket boazodollui .



Studeanttamolsašupmi Uarctic fierpmádat galgá álkidit studeantalonuhemiid skuvllaid gaska , ovttasbargat ja (čohket)¢(čohkket) čehppodaga ja máhtu .



Ulbmil lea maid (čohket)¢(čohkket) vázziid čoahkkái amas johtit bieđgguid duoddariin ja nu golladit eatnamiid ja nuoskkidit hearkkes duottarguovllu .



– Mun dieđán ahte mii čohkkegoahtit čikčiid maŋŋit , muhto buorre maŋŋit go ii obanassiige , dadjala Kuorak gii galgá veahkkin (čohket)¢(čohkket) čikčiid Ruoŧas .



Son mearridii oktan Siriann Gulsrud:in (čohket)¢(čohkket) olbmáid ja searvat Romssa sisbandy UNN-cupii mii lágiduvvui mannan vahkkoloahpa .



Go mis ledje váilevaš speallit , de lei veadjemeahttun vuoitit , logai Ellingsen gii ii nagodan (čohket)¢(čohkket) joavkku máid lei jurddašan .



Son geassá erenoamážit ovdan Áillohačča attáldaga mot son nagodii (čohket)¢(čohkket) fámu dan smávva birrasis .



– Lea dušše Deanus ja Njávdámis gos ádjána guhká (čohket)¢(čohkket) daid luossaveajehiid maid dárbbašat .



Jus nu šaddá de gal oažžu NSR váttisvuođaid go sin blohkka ii nagot de (čohket)¢(čohkket) eanet go 17 áirasa .



Fitnodat galgá (čohket)¢(čohkket) doabbariid ja ođđasit ávkkástallat daid .



Son deattuhii ahte galget (čohket)¢(čohkket) valljis dieđuid ja máhtolašvuođa dán barggus .



Rosie Holmestrand , gii válddii ja álggahii dán barggu (čohket)¢(čohkket) olbmuid doallat doarjjakonseartta Haiti álbmogii ja dan son nagodii hui oanehis áiggis .



Rosie lei nagodan (čohket)¢(čohkket) vaikke makkárlágan artisttaid ; mánát geat lávlo , nuorat geat lávlo ja čuojahedje , juoigit , koseriija lohkki , prográmmajođiheaddjit ja ollesolbmot geat čuojahedje ja lávlo .



Kárášjoga álbmot nagodii vuossárgga eahkeda (čohket)¢(čohkket) oktiibuot lagabui 36 000 ruvnnu mii manná njuolgga Haitii Redd Barna organisašuvnna čađa .



– Dát ruhta maid mii leat nagodan (čohket)¢(čohkket) , boahtá buorrin Haitii ja mii diehtit ahte ruhta dušše geavahuvvo Haitii álbmogii , muitala Rosie Holmestrand .



Dat gávpot mii nagoda (čohket)¢(čohkket) eanemus cummásteddjiid , vuoitá ja oažžu čevllohaddat Norggameašttirin , ja párain mat servet , lea ges vejolaš vuorbádemiin vuoitit 5000 ruvdnosaš skeaŋkakoartta , ráhkisvuođa lupmui .



– Dieđán ieš hui bures ahte dát ii leat vuosttaš háve go dát siida ii nagot ealu (čohket)¢(čohkket) lulás , go min gittiin guhtot bohccot sihke dálvit ja geassit , muitala son .



– Lea váttis leamašan (čohket)¢(čohkket) ealu , ja geasseorohagas lea ain olu boazu .



– Nuoraidráđi bargu lea (čohket)¢(čohkket) buot nuoraid iige biđget sin , ja lágidemiide galgá buohkaide leat bures boahtin , ležžet dal servviin miellahtut vai eai , dadjá son .



Son muitala ahte ulbmil Eurohpá Nuoraid Parlameantta konferánssain lea (čohket)¢(čohkket) nuoraid olles Eurohpás .



Son deattuhii dehálažžan ain (čohket)¢(čohkket) dieđuid hástalusaid birra mat bohtet dálkkádatrievdamiid dihtii , ja ain dárkileappot dieđuid gávdnat .



Soai sávvaba ahte olbmot geat háliidit muitalit iežaset sámi kultuvrra birra váldet oktavuođa sudnuin nu ahte beassaba (čohket)¢(čohkket) dieđuid sámiid birra iežaska neahttasiidui .



– Organisašuvnnat ja Sámediggi galget farggamusat ođasmahttit ovddeš oahppaneavvu-soahpamuša , ja (čohket)¢(čohkket) searaid dasa ahte jođáneappot buvttadit sámi skuvlagirjjiid .



Koordinerejeaddji ráđđi mearridii (čohket)¢(čohkket) buot Guoládatnjárgga sámiid konferánsii vai gávdnošii čoavddus dan váttisvuhtii .



– Mun lávejin akto studeret ahte livččii somá gáidan dološ skuvlaolbmáid (čohket)¢(čohkket) , geat lávejit boahtit Guovdageidnui geasseluomus .



Jagi 2000:s , fuobmájin (čohket)¢(čohkket) olbmáid ovtta lávvordat eahkeda suohtastallamii , ovdal go sii fas hágganit skuvllaide miehtá Norgga , muitala Lloyd .



Guhká lea leamaš váttis (čohket)¢(čohkket) miellahtuid SGS čoahkkimiidda , go eai boađe čoahkkimiidda .



Nuortalaččat lávejedje (čohket)¢(čohkket) guobbariid obban ja heŋget daid áiteseaidnái daid goikat bohccuide dálvit biebmun .



Distaga geassádii Kárášjoga Iešjoavkku dievdo- ja nissonjoavkku go eai nagot (čohket)¢(čohkket) doarvái čikčiid .



Jurdda lea (čohket)¢(čohkket) DNA-iskosiid miehtá máilmmi .



Dutkit áigot maid (čohket)¢(čohkket) DNA-iskosiid iešguđetlágan eamiálbmotjoavkkuin .



– Álgen (čohket)¢(čohkket) boares govaid ja feara makkár dávviriid .



Dát leage buorre evttohus ahte márkaniid áigge (čohket)¢(čohkket) soga , de goit leat ollu guoimmuheamit seammás .



Gáldu-Álgoálbmotvuoigatvuođaid gelbbolašvuođaguovddáš ásahuvvui vihtta jagi áigi (čohket)¢(čohkket) dihte ja juohkit bealátkeahtes dieđu álgoálbmogiid dilis ja vuoigatvuođaid birra .



Lea vuogas vuohki ná (čohket)¢(čohkket) olles skuvlla lávlut ovttas .



Háliidan okte vel deattuhit ahte Ávviris ii leat ulbmil (čohket)¢(čohkket) buot ovtta dáhki vuollái .



Per William Hermansen , gii lea Kauto Live 2008 buvttadanjoavkkus , lohká sii geahččalit (čohket)¢(čohkket) báikkálaš artisttaid doaluide .



– Mis lea jurdda (čohket)¢(čohkket) báikkálaš artisttaid , geain lea gullevašvuohta Guovdageidnui .



Sámediggi ferte geahččalit (čohket)¢(čohkket) dasa oktasaš ja stuorát návccaid .



Dat sáhttet leat stuora ávkin (čohket)¢(čohkket) sámiid geat orrot seamma guovllus , muhto dat sáhttet maid leat stuora veahkkin sidjiide geat aiddo leat fárren gávpogiidda , nu go Osloi .



Vuosttamuččat fertet buot fálaldagaid , gilvaleaddjit dahje eai , (čohket)¢(čohkket) ja ovttaráđálaččat daid ovdánahttit , buoridit ja fállagoahtit .



Dása ferte (čohket)¢(čohkket) eará návccat ovdal go ođđa galbbaid álget ráhkadišgoahtit .



Dás duohko han easka álgá stuorát gilvu , ja dál fertejit finnmárkulaččat (čohket)¢(čohkket) fámuid ja dieđihit oaiviliiddaset .



Dás duohko han easka álgá stuorát gilvu , ja dál fertejit finnmárkulaččat (čohket)¢(čohkket) fámuid ja dieđihit



Nu áigot birastit ja (čohket)¢(čohkket) buot heargevuddjiid , ležžet dal láddelaččat , Suoma , Norgga , Ruoŧa dahje Ruošša sápmelaččat .



Jurdda lea hui buorre , go leat dávjá gullan ja oaidnán go Romssa gávpotgilvvut , Sámi Heargevuodjinlihtu gilvvut , Suoma cupa ja Sámi valáštallanlihtu gilvvut eai nagot (čohket)¢(čohkket) buot gilvaleddjiid ovtta dáhki vuollái .



Dasa lassin lea Sámediggeráđis hálddahusovddasvástádusa ruđaide mat lea liiguduvvon ovttadássásašvuhtii , dearvvašvuođaprošeavttaide , organisašuvdnadoarjagiidda , regiovnnalaš ovttasbargui fylkkasuohkaniiguin , ja giellaprográmmaid vuogádatovdánahttimii ja (čohket)¢(čohkket) árbevirolašmáhtu geavahussii osiide dain ruđain mat leat Sámeálbmot foanddas .



Nuoraid fálaldagaid mat jo leat Kárášjogas geahččala son vel buoridit , nu go (čohket)¢(čohkket) nuoraid pizza-eahkedii ja mátkkoštit jus de ožžot doarjagiid nu bargat .



Maŋŋel mátkki plánet (čohket)¢(čohkket) joavkku .



Manne mii (čohket)¢(čohkket) árbedieđu ja manne ieža galgat dan dahkat ?



Čakčat ges leat nu njuoska dálkkit ahte šattuid (čohket)¢(čohkket) lea váttis ja olu šattut leat luvvan ja billašuvvan , čilge son .



Jurdda lea (čohket)¢(čohkket) DNA-iskosiid miehtá máilmmi .



Dutkit áigot maid (čohket)¢(čohkket) DNA-iskosiid iešguđetlágan eamiálbmotjoavkkuin .



Sii áigot (čohket)¢(čohkket) árbevirolaš sámi máhtu jearahallama bokte .



– Geasset sáhtášii suohkan (čohket)¢(čohkket) buot mánáid ovtta ossodahkii , lohká son , ja sávvá jearaldat boahtá suohkanis ovdal luomu .



Bassevuovddi orohaga boazoeaiggát Ole Thomas Baal ii nagot (čohket)¢(čohkket) ealu go bohccot liikojit sáltejuvvon luottaid .



Eai nagot (čohket)¢(čohkket) ealu



In mun nagot ealu (čohket)¢(čohkket) šat , go lean viežžan čorraga luoddaravddas ja dan botta go finan nuppi čorraga viežžat , de dat ovddit čora lea ruvgalan luoddarávdi vuohon , lohká Baal loahpas .



Muhto jus galggašii (čohket)¢(čohkket) buot Máze beakkániid , de ii gávdno gilis visti gosa sin čáhkkehivčče .



– Dál lea mu áigumuš (čohket)¢(čohkket) buohkaid , hálddahusas maid , ja bargat vuđolaččat dáinna áššiin , lohká Skanke , gii odne lokte ášši ovdagoddái .



SNF evttohii Sámediggái ráhkadit sierra čájáhusa su birra ja (čohket)¢(čohkket) dieđuid dan botta go olbmot geat dovde su ain ellet .



– Mii (čohket)¢(čohkket) buot dieđuid databásii gos albmot beassá ieš lohkát ovdamearka dihte man galle bohcco albbas lea goddán guovvamánus golggotmánnui , lohká Norgga instituhta luonddu dutki John Linell Ávvirii .



Searvi galgá (čohket)¢(čohkket) dieđuid ja evttohit doaimmaid mat ovddidit vuoigatvuođaoamasteddjiid beroštumiid , ovttastahttit miellahttuorganisašuvnnaid gáibádusaid , šiehtadallat ja dahkat soahpamušaid daid ovddas .



Ulbmil dutkamiin lea (čohket)¢(čohkket) dieđuid albasa lihkademiid ja maid albbas borrá .



Mu irgi Dan Roger Andersen ja ustit Geir Opgård fuolaheaba skohtera ja nuba mun beasan (čohket)¢(čohkket) jurdagiiddán dušše vuodjimii , Berit Marie muitala gaskan guhkes ruoktotmátkki Áltái .



– Mii háliidat (čohket)¢(čohkket) jorgalanbarggu viesu siskkobeallái vai lea lagat oktavuohta doaimmahusain dáppe .



– Leat geahččalan (čohket)¢(čohkket) lávdegotti , muhto eai buohkat astta .



Mii mearrideimmet (čohket)¢(čohkket) Sámi riikajoavkku Guovdageainnu ođđa hotellii suoidnemánu 3. beaivvi ovdal go vuolgit Jiellevárrái .



Skuvllas besset mánát earret eará oahppat buđehiid (čohket)¢(čohkket) , muorjemáihlli ja measttu rahkadit , muoraid čuollat , skuvlagođiin bargat , gámasuoidneráhkadeami , ja guolásteami .



KaraRock dovdomearka lea ge vuoruhit báikkálaš artisttaid ja juigiid , iige (čohket)¢(čohkket) buot máilmmi beakkániid .



Nuorgam leai nákcen (čohket)¢(čohkket) alcces beali ohcejohkalaš lahtuid jienaid , Heidi Eriksen , Veikko Guttorm ja Maria Sofia Aikio , Vuohčus fas Rauni Äärelä ja Pekka Aikio , Eanodagas Antti Näkkälä ( sadjásaš Ristenrauna Maggai ) .



Dál geahččala fas (čohket)¢(čohkket) lávdegotti guovtti vahkku geahčen .



Sámi allaskuvlla 2,5-jahkásaš árbediehto-prošeavtta ulbmil leage gávnnahit vugiid mo (čohket)¢(čohkket) , duođaštit ja vurket sámi árbedieđuid boahttevaš áigái .



Son lohká iežaset diehtit ahte leat hui ollu dieđut sámi servodagas , ja leat dál vuos ráddjen diehtočohkkema birgejupmái ja ceavzima ovdáneapmái , (čohket)¢(čohkket) dieđuid mo olbmot leat luonddu dikšon ja luonddu riggodagaid ávkkástallan ja nugo mahkáš jávredikšumis .



– Ovttastahttit ásahusaid lea (čohket)¢(čohkket) gelbbolašvuođa seamma gárrái .



Dán jagi lea 110 jagi áigi go guovdageaidnulaččat vulge Manitoba-ekspedišuvnna mielde Alaskai , ja Ellen Inga lea nagodan (čohket)¢(čohkket) 18 dáin maŋisboahttin deaivvadeapmái Guovdageainnus .



Guktii jagis (čohket)¢(čohkket) buot lullisámemánáid geain lea lullisámegiel oahpahus , galgá oažžut mánáid hupmat .



Keskitolo čilge vuođđojurdagin leat ahte guovddáš sáhtášii (čohket)¢(čohkket) , váldit vára , gaskkustit ja ovddidit dieđuid Álttá-Guovdageainnu ášši birra .



Mii oaivvildit deaŧalažžan daid (čohket)¢(čohkket) servodaga háldui , vai dieđuid sáhttá ovdamearkka dihte dutkamis geavahit ja maiddái go galgá mánáide ja nuoraide oahpahit dalá riidduid birra , čilge Keskitalo .



Dás lea sáhka (čohket)¢(čohkket) searaid ja ovttasbargu lea čoavddasátnin , deattuha Solbakken-Härkönen .



RLE-fága lea dábálaš skuvlafága mii galgá (čohket)¢(čohkket) buot ohppiid .



Ulbmil meassuin lea (čohket)¢(čohkket) olbmuid geat ellet boares molssaevttolaš árbevieru eallinvugiin .



– Mii (čohket)¢(čohkket) sámegiela ohppiid viđa geardde jagis .



Ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) spábbačikčiid geain lea attáldagat ahtanuššat .



Lea váttis (čohket)¢(čohkket) mánáid go sii orrot nu bieđgguid .



( bilde5)HISTORJÁ : Ávvulávdegotti lahttu Mari-Ann Nilssen ( govas ) ja Laila Smuk leigga buori barggu dahkan (čohket)¢(čohkket) govaid .



Son dat vuolggahii dán jurdaga (čohket)¢(čohkket) daid l20 maŋisboahtti Bievrrái .



Gelbbolašvuođaguovddáš attášii vejolašvuođa sihke nannet , (čohket)¢(čohkket) ja juohkit máhtu .



– Kurdalaččat lea iskagoahtán gos sáhttet čikčiid (čohket)¢(čohkket) jos visuma eai fidne , ja leat ollu kurdalaš spábbačiekči geat de sáhttet searvat čiekčamiidda , čilge Håkan Kuorak SR Sámi Radioi .



Mii eat leat ožžon ealu čoahkkái ja mis lea helikopter veahkkin daid (čohket)¢(čohkket) .



Moadde beaivvi geahčen jáhkán mii leat nagodan (čohket)¢(čohkket) ealu gárdái , ráŧket ja johttát davábeale Kárášjoga ealuin , lohká orohaga 14 a ovdaolmmoš , Kjell Magne Eira .



Nu go ovddit jagiid , de lei dán jagi maid váttis (čohket)¢(čohkket) miellahtuid jahkečoahkkimii , go dušše logátoassi miellahtuin serve .



Ođđa stivra ferte dán guorahallat , ja eará vugiid mot (čohket)¢(čohkket) miellahtuideamet , dadjá Heatta .



- Goitge ii leat buorre jos eat nagot (čohket)¢(čohkket) eanet go logátoasi miellahtuin jahkečoahkkimiidda .



– Jus galgá ásahuvvot duođaštanguovddáš , de berre das leat viidát doaibma go dušše (čohket)¢(čohkket) dieđuid Álttá-Guovdageainnu ášši birra , oaivvilda Máze-akšuvnna " áhčči " , Trygve Lund Guttormsen .



Trygve Lund Guttormsen gii lei njunnošis vuosttildeami plánaid lea ilus go NSR lea evttohan guovddáža ásahit Mázii (čohket)¢(čohkket) dieđuid dalá dáhpáhusaid birra .



Trygve Lund Guttormsen atná illusáhkan Norgga Sápmelaččaid Riikkasearvvi árvalusa ásahit Máze duođaštanguovddáža man ulbmilin lea (čohket)¢(čohkket) dieđuid ja dokumenteret áššiid mat dáhpáhuvve beakkán Álttá-Guovdageainnu ášši oktavuođas .



Muhto , su oainnu mielde galggašii guovddážis leat viidát doaibma go dušše (čohket)¢(čohkket) dieđuid dáhpáhusaid birra mat čuožžiledje eiseválddiid dulvadanplánaid oktavuođas .



Dattetge ii oro mu mielas doarvái dušše (čohket)¢(čohkket) dieđuid .



– Mis lea ulbmil (čohket)¢(čohkket) buot heargevuddjiid ovtta sadjái , ja mii suovvat buohkaid searvat , leaš dál miellahttu dahje ii , muitala Mikkel Per Sara .



Daid galggašii (čohket)¢(čohkket) ovtta sadjái ja buot dehálaččamus bargu šattašii dahkat siiddu dovddusin , vai girjeberošteaddjit , suohkanat ja buohkat gávdnet girjeneahtta-portála siiddu jođánit ja álkit , lohká Boine .



Niehku boahtte jahkái livččii (čohket)¢(čohkket) buoremus Nordlys ja Guovdageainnu čikčiid ja searvat Norgga stuorámus ahkemearalaš cupas , Norway cup:i , lohká Johan Turi gii lea digaštallan mielhárjeheddjiin Mattis Pulkain dan birra .



– Ođđa válgaortnegiin čađahit sámediggeválggaid lea gelddolaš ja hástaleaddji , cealká NSR jođiheaddji Muotka ja lasiha ahte NSR ferte bures (čohket)¢(čohkket) fámuid jos galgat nagodit oažžut eanetlogu boahtte válggaid 2009 .



– Dál šaddá buorre vuoiŋŋastit , vuoi beassat ođđa návccaid (čohket)¢(čohkket) , dadjá Eira guhte bážii Nordlysa moala .



Dál fertet (čohket)¢(čohkket) jurdagiid ja čorget doppe gos lea ruivvas .



Sotnabeaiskuvla searvá TV-akšuvdnii ovttas Blå Korsain (čohket)¢(čohkket) ruhtačoggiid ja bearašipmilbálvalusaid hábmet golggotmánu 19. beaivái , mii lea akšuvdnabeaivi .



Ovttasbargguin Blå Kors TV-akšuvnnain , de hálida Sotnabeaiskuvla (čohket)¢(čohkket) nu oallugiid go vejolaš iežaset 40 000 mieldelahtuin ja ákšuvdnabeaivvi searvat ruhtačoaggin váhnemiid mielde , dadjá Ann Helen Frivold .



Guovddáš sáhtášii (čohket)¢(čohkket) , váldit vára , gaskkustit ja ovddidit dieđuid Áltá-Guovdageain-áššis .



– Dat go Sámediggi dal lea juolludan 2 , 6 mill ruvnno dutkamii ja ovdáneapmái , guorahallamii ja duođaštanprošeavttaid , de sáhttá dat gievrudit ja (čohket)¢(čohkket) vuođđodieđuid sámi servodatdábiid birra , lohká sámediggeáirras Marie Therese Aslaksen .



Go lea vázzán ollu viesuid mielde de lea loahpas nagodan (čohket)¢(čohkket) nu ollu njálgáid ahte beassá herskkostallat daiguin eahketbotta .



(čohket)¢(čohkket) sámenuoraid.



Son mearridii oktan Siriann Gulsrud:in (čohket)¢(čohkket) olbmáid ja searvat Romssa sisbandy UNN-cupii mii lágiduvvui mannan vahkkoloahpa .



Go mis ledje váilevaš speallit , de lei veadjemeahttun vuoitit , logai Ellingsen gii ii nagodan (čohket)¢(čohkket) joavkku máid lei jurddašan .



Mii leat geahččalan (čohket)¢(čohkket) olbmuid , vai šaddá dievva viessu , lohká Eikjok .



Lill Hege galggai (čohket)¢(čohkket) ja addit gonagassii .



Dál ii leat go (čohket)¢(čohkket) jurdagiid ja čorget moivvas áššiid .



Doarjjastivrra jođiheaddji Ann- Mari Thomassen ( NSR ) háliida earenoamážit čalmmustahttit 300 000 ruvdnosaš doarjaga RiddoDuottarMuseai , Kárášjogas gielddas , gos áigot (čohket)¢(čohkket) ja duođaštit náhki ja tekstiila árbevirolaš doalahan- ja áimmahuššanvugiid .



Ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) oktii sámenuoraid , mearrádusdahkkiid , dutkiid , sámeservviid ja earáid áššis beroštuvvan olbmuid ságastallat das , mat leat sámenuoraid váikkuhanvejolašvuođat dálá Suomas .



Sii muitalit lea leamaš ollu bargu (čohket)¢(čohkket) biktasiid ja biergasiid .



– Moai letne dadjan juo veahkehit Mama Sara veahkeorganisašuvnna (čohket)¢(čohkket) ruđaid Maasaia mánáide , lohká Ánte Siri .



Lea juo viessosadji , muhto dál fertejit (čohket)¢(čohkket) 300 000 ruvnnu vai besset hukset skuvlla Maasaia mánáide .



– Eai leat várra galle falástallama mat nagodit (čohket)¢(čohkket) oasseváldiid njealji riikkas , dadjá rámis Gundersen .



Sápmelaččat leat ovdal vásihan jus Finnmárkkus galggat jienaid (čohket)¢(čohkket) , de lea hui álkes ja vuogas vuohki fallehit sápmelaččaid .



Dál lea duohtavejolašvuođat sámiid (čohket)¢(čohkket) seamma robi vuollai ja duššindahkat sin geat vigget háddjet min .



Dál lea duohtavejolašvuođat sámiid (čohket)¢(čohkket) seamma robi vuollai ja duššindahkat sin geat vigget



Danne lea čielggas ahte Árja oažžu goit várrepresideantta ámmáha beroškeahttá goabbá NSR:s ja Bb:s nagoda (čohket)¢(čohkket) eanetlogu .



Hástalus dieđus šaddá (čohket)¢(čohkket) NSR ja Johttisámiid ovtta jovkui , erenoamážit go Árja áigu rievdadit boazodoallolága heajubun boazodollui .



Jáhkkit SHL:s livččii buorre vejolašvuohta lihkostuvvat seammaládje iežaset lágidemiin , muhto mii gal imaštit ii go Álttás leat eará vahkkoloahppa dálvvis goas sáhtášii lihkka olu , jus ii eanet olbmuid (čohket)¢(čohkket) , go Romssas .



Buot lágideddjiin lea beroštupmi (čohket)¢(čohkket) eanemus vejolaš gehččiid , muhto jáhkkimis okta oassi gehččiin geat Romsii dábálaččat vulget , válljejit Álttá dán háve .



Ja man muddui de nagoda Johttisápmelaččaid Listtu Per A. Bæhr (čohket)¢(čohkket) boazosámiid dál iežas listtuid , go mii diehtit ahte sin listu nuppi sajis lea ovddeš Olgeža Anders Somby jr. .



Ulbmil lei (čohket)¢(čohkket) bargomárkanossodaga , oadjokantuvrra ja sosiálabálvalusaid ovtta ásahusa vuollái , ja dáinna vugiin eai galgan olbmot dárbbašit viegadit visttis vistái , kantuvrras kantuvrii , go galge čoavdit iežaset áššiid .



Dál lea áigi (čohket)¢(čohkket) buot jierpmálaš fámuid luossanáli seailluhan bargui ja dát ii guoskka dušše fal čázadagaide , muhto maiddái vuonaide ja merrii .



Danne lea dehálaš (čohket)¢(čohkket) buot boazoálbmogiid máilmmis vai sis šaddá okta jietna .



Eará ášši maid dát jahkečoahkkin nagodii (čohket)¢(čohkket) , lea ahte resursaávkkástallamis Finnmárkkus galget báhcit dietnasat Finnmárkui .



Dat lea vissis ahte Máze dárbbaša eambbo almmolaš bargosajiid boahtte áiggis , ii ge daid dušše (čohket)¢(čohkket) sámi váldobáikkiide .



Mun láven maiddái (čohket)¢(čohkket) ávdnasiid ja oaivadusaid oažžut , go mun lean dáiddaduojár .



– Mu mielas lea dehálamos (čohket)¢(čohkket) olles bearraša juovlaruohttaeahkeda .



Sávzaboanddaide gal lea ávki guođohit eambbo ja árabut (čohket)¢(čohkket) sávzaealu , muhto boazodollui lea dušše maŋidit boraspiretáhpaid .



Otná beaivve málle lea (čohket)¢(čohkket) organisašuvnna doaimmaid mielde iige guovloguovdasaččat , ja dát buktá iežas hástalusaid .



Mii leat ovdamearkka dihtii ovttasbargan SUPUR:in lágidit konferánssa seksualitehta birra ja bargat (čohket)¢(čohkket) njeallje riikka sámi nuoraid .



Dat lea guhkesgirku 1853 rájes ja sáhttá (čohket)¢(čohkket) searvegotti mas olles 120 olbmo .



Kánske vel eambo (čohket)¢(čohkket) jurdagiid eará geavahanvugiid oktiiheiveheapmái ja báikkálaš oassálastima oassi stuorru .



– Háliidan dákko bokte giitit buohkaid geat leat veahkehan min (čohket)¢(čohkket) dan 200 vuolláičállaga maid dárbbašeimmet , dadjá organisatuvrralaš nubbinjođiheaddji Gunn-Britt Retter .



– Válgabiirret besset dál seastit searaid , go eai šat dárbbaš juohke ovtta biirres (čohket)¢(čohkket) vuolláičállagiid .



Sámediggi berrešii (čohket)¢(čohkket) riddolávdegotti .



Ulbmil lea maid (čohket)¢(čohkket) vázziid čoahkkái amas johtit bieđgguid duoddariin ja nu golladit eatnamiid ja nuoskkidit hearkkes duottarguovllu .



Sámedikki addán dieđut eai leat galliige konkretiserejuvvon dakkár bálvalusaide mii duhtada min , Sámedikki ságadoalli Klemetti Näkkäläjärvi dadjá ja lasiha , ahte eiseválddit leat beassan hui álkin go leat bastán geavahit ávkin sámedikki statistihkaid ja eai leat dárbbašan ieš (čohket)¢(čohkket) dieđuid ja ná leat seastán iežaset resurssaid , muhto vaikko dát nuvttá resurssat leat boahtán , de das sápmelaččat eai leat ávkahuvvan nu go livččii sávahahtti .



– Nissoniid riikkajoavkku hárjeheaddji boahtá (čohket)¢(čohkket) sámi buoremus nissončikčiid dán guovtti cupas , muitala SSL nubbinjođiheaddji Håkan Kuorak .



– Mun dieđán ahte mii čohkkegoahtit čikčiid maŋŋit , muhto buorre maŋŋit go ii obanassiige , dadjala Kuorak gii galgá veahkkin (čohket)¢(čohkket) čikčiid Ruoŧas .



– Mii leimmet láigohan helikoptera čohkken dihte , muhto heajos dálkki geažil eat lihkostuvvan (čohket)¢(čohkket) olles ealu .



Riikkaidgaskasaš boazodoalloguovddáš , Máilmmi boazoálbmogiid searvi ja Sámi allaskuvla vuolláičálle intenšuvdnasoahpamuša mii galgá (čohket)¢(čohkket) oahppo- ja dutkandieđuid mat gusket boazodollui .



Uarctic fierpmádat galgá álkidit studeantalonuhemiid skuvllaid gaska , ovttasbargat ja (čohket)¢(čohkket) čehppodaga ja máhtu .



Birger Nymo sávvá son nagoda (čohket)¢(čohkket) báikkálaš servviid ja šiitá mearrádusa váikkuhit NSR ovttasbargui .



Fitnodat galgá (čohket)¢(čohkket) doabbariid ja ođđasit ávkkástallat daid .



Álttás leat váhnemat dál nagodan (čohket)¢(čohkket) gávcci máná geain lea sámegiella vuosttaš giellan , ja álget skuvlii čakčat .



– Ii leat válga vel , danne eat (čohket)¢(čohkket)



MT Slakt eaiggát ja beavválaš jođiheaddji Mikkel Triumf jáhkká leat nagodan masá visot (čohket)¢(čohkket) fas njuovahaga gárdái - muhto muhtun boazu vel soaitá luovos .



Jus váhnemat eai nagot (čohket)¢(čohkket) logi máná , de šaddá ášši politihkkariid duohkai .



– SHL bealis háliidit (čohket)¢(čohkket) nu ollu olbmuid geahččat min gilvvuid go vejolaš ja dalle han lea lunddolaš ja vuogas seaguhit kultuvrra min falástallamii boahtte áiggis , loahpaha Sámi heargevuodjinlihtu presideanta Mikkel Per N. Sara .



Jus ii gávdno , de fertejit jođánit (čohket)¢(čohkket) ovdagotti ja doppe bidjat dasa ruđa .



Dan dihte go logu maid nákcejit (čohket)¢(čohkket) lea dušše oassi dan rievttes logus , dan oaivvildit dearvvašvuođahálddahusa oahppanolbmot .



Son geassá erenoamážit ovdan Áillohačča attáldaga mot son nagodii (čohket)¢(čohkket) fámu dan smávva birrasis .



Dutkit áigot (čohket)¢(čohkket) dieđuid buot Davvi-Norgga suohkaniin ja suohkaniin Mátta-Sámi guovllus .



Dasa lassin áigut mii eanet dieđuid (čohket)¢(čohkket) dan birra makkár mearkkašupmi kultuvrralaš gullevašvuođas lea oapmahaččaid deaivvadeamis veahkkeapparáhtain , Sámi dearvvašvuođadutkamušaid dutki , Anne Silviken , gii galgá jođihit dán dutkanprošeavtta .



Dutkit áigot álggos (čohket)¢(čohkket) dieđuid makkár veahkkefálaldagat suohkaniin leat dál .



Dasto áigot dán čavčča mielde (čohket)¢(čohkket) dieđuid oapmahaččain gullan dihte makkár veahkkedárbbut sis leat ja makkár veahki sii dovdet sii leat ožžon .



– Ferte (čohket)¢(čohkket) buot loguid ja dieđuid , daid analyseret ja oaidnit makkár dilis gielda lea , ovdalgo maidege mearreda , lohká Sæther ja sus lea buorre doaivva ahte olmmošlohku fas lassána .



Joavkku čuojahii akustihkalaččat " (čohket)¢(čohkket) " lávlaga ja ođđa lávlaga maid eai leat vel háhppehan namahit .



Cupa deháleamos doaibma lea goitge (čohket)¢(čohkket) lullisápmelaččaid vai sii besset suohtastallat ja deaivvadit oahppásiiguin ja gávdnat ođđa olbmáid .



– Mun lean bargan dainna ahte geahččalit (čohket)¢(čohkket) buot heargevuddjiid SVL-N:i ja dál lea buot duššin dahkkon , dadjá son ja imaštallá go Sámediggi sáhttá doarjut dakkár searvvi mas leat mielde dušše 20 % Norggabeale herggiin .



Dušše okta álkis ovdamearka lea , manne doavttir ii sáhte bidjat návccaid (čohket)¢(čohkket) psykalašbálvalusaid čujuhusaid ovtta báhpira nala , go de han lea álkit olbmuide váldit oktavuođa ja dilli sáhtášii dainna juo ollu buorebut šaddat , muitalii Lund .



– Moai ean lean gal buot áiggiid ovttamielas mo áššit galge čađahuvvot , muhto munnos lei álot dat seamma mihttu maid leimme šiehttan , dadjá Alfred Nilsen ja son joatká : – Mikkel Eira lei čeahppi (čohket)¢(čohkket) olbmuid ja jođihit sin , buohkat luhtte ja jáhkke sutnje .



– Lea gelddolaš leat fárus ceggeme vistti mii čuožžu vaikko man guhká ja sihten ge arkiteavtta bidjat olles sielu dán bargui , dajai Hanssen ja deattuhii ahte dál lea dehálaš (čohket)¢(čohkket) searaid ja ollášuhttit dán vistti .



Rektor árvvoštallá (čohket)¢(čohkket) buot sámegielat ohppiid seamma luohkkái



Čakčii áigu Sommerlyst skuvla (čohket)¢(čohkket) buot gávccát luohká ohppiid seamma luohkkái , muhto skuvlla njunuš ain digaštallá movt galget heivehit buoret oahpahusdili sámegielohppiide .



Mii árvvoštallat (čohket)¢(čohkket) buot sámegielohppiid seamma luohkkái .



Son muitala Sámedikkis áigot vuos gulahallat vuorasolbmuiguin , sin servviiguin , ja geahččalit (čohket)¢(čohkket) čoahkkimii giđa beallái , gullan dihte lagabui makkár dárbbut sis leat , ovdal go sii ásahit maidige .



Jus nu šaddá de gal oažžu NSR váttisvuođaid go sin blohkka ii nagot de (čohket)¢(čohkket) eanet go 17 áirasa .



Olbmot fertejit dovdat ahte árbedieđus lea árvu ja movttiidit olbmuid dan (čohket)¢(čohkket) ja buktit dan ovdan .



Luohti orui su mielas nu oarbbis , danne mearridii son (čohket)¢(čohkket) njealji buolvva juoigan- ja muitalandeaivvadeapmái .



Dan muitala juoigi Kirsten Marit Olsen gii dál beassá Sámiráđi kulturdoarjagiin bargagoahtin prošeavttain man ulbmilin lea (čohket)¢(čohkket) luđiid ja fievrredit luohtegelbbolaš boarrásit buolvvain nuorat buolvvaide .



Go mii deaivvadit , (čohket)¢(čohkket) luđiid , oahpahit nubbi nubbi , de boahtit maid čállit raporttaid ja dainnalágiin oažžut sin máhtu báhpira ala , čilge Olsen .



Fylkkamánni birasossodat lea válljen bargojoavkku mii galgá (čohket)¢(čohkket) dieđuid mo dát viiddideapmi váikkuha iešguđetge doaimmaide ja ealáhusaide guovllus .



– Jurdda lea govaid (čohket)¢(čohkket) ovtta sadjái , vai olbmot besset oaidnit daid , dadjá Beaivváš Sámi Našunálateáhtera hoavda , Haukur J. Gunnarson .



– Lea dušše Deanus ja Njávdámis gos ádjána guhká (čohket)¢(čohkket) daid luossaveajehiid maid dárbbašat .



– Lea lágideddjiid duohken vuoittuid (čohket)¢(čohkket) .



MÁRGGET HOLM : 750 euro (čohket)¢(čohkket) muitalusaid Ohcejotleagi sámenissoniid eallimis



– Váikko vel ii lean go 35 jagi ávvudeapmi , de fertejin duopmat (čohket)¢(čohkket) 1973/74/1973 DSF:a ohppiid ja ja oahpaheaddjit ovdal go menddo boarásmuvvet , leaikkasta ovddeš oahppi ja ávvudoaluid álggaheaddji , Anne Mari Blaanlid ( Friskilæ ) .



Ovddeš Honesváhkelaš nisu guhte dál lea náitalan Stryn nammasaš báikái Mátta-Norgii , muitala son lea guhkit áigge smiehtadan ahte galggašii (čohket)¢(čohkket) ovddeš DSF:a ohppiid oktasaš doaluide .



– Luonddu dáfus lea jierbmámus geahččalit (čohket)¢(čohkket) geavaheami .



Jođiheaddji mojunjálmmiid duođašta ahte gánda beassá maid mielde , muhto ovdal go vázzájit , de ferte joavkku (čohket)¢(čohkket) .



Finai kárášjohkalačča Helge Guttorm luhtte Leavnnjas ja nu soai bargagođiiga (čohket)¢(čohkket) ovddeš ohppiid 40 jagi deaivvadeapmi mii bistá golbma beaivvi bearjadaga suoidnemánus 24. gitta sotnabeaivái Kárášjogas .



Šállošahtti lea ahte Ávvir ii meinnestuvvan buohkaid (čohket)¢(čohkket) ovtta govvii , go mátkkálaččain ledje iešguđet ge doaimmat juohke beaivvi .



Vuosttamužžan ádjána Foruma (čohket)¢(čohkket) dieđuid eamiálbmogiid dili birra ja nuppážii lea mo máilbmi daidda vástida .



– Mun lean ilus go beassat (čohket)¢(čohkket) nubbe- ja amasgiela ohppiid .



Jur eandalii , daid gal ferte (čohket)¢(čohkket) , vai eai báze iešguđet sullui skuvllas .



11 000 guossi lea eambbo go oktage Finnmárku-festivála lea nákcen (čohket)¢(čohkket) ovdal , ja Midnattsrocken lea dál sullii seamma stuoris go Bukta-festivála Romssas .



Go jurddaša ahte Romssas leat 66 000 ássit , ja Leavnnjas 4500 , de lea oalle somá ahte mii leat nákcen (čohket)¢(čohkket) measta seamma olu olbmuid go Bukta-festivála , muitala Eliassen .



Teriberkka čoahkkima ulbmil leai (čohket)¢(čohkket) dieđuid gili olbmuin , ekologain ja sámiin áigeguovdilis gažaldagaid birra , mat dárbbašit sosio-ekonomalaš guorahallama das masa dát prošeakta váikkuha .



– Dat dagahii ahte šadde birrasiid 3-6 vahkku jagis goas ii lean vejolaš (čohket)¢(čohkket) alitskálžžuid , čilge Olsen .



Maŋemus jagi fas lei dusse 3-6 vahkku goas lei vejolaš (čohket)¢(čohkket) skálžžuid .



Goalmmát geardde lágiduvvo Vildanisu seminára Sijte Jarnges , mii lea Sámi Kulturguovddáš Aarbordes ( Hattfjelldalen ) gos lea sáhka gávdnamis ja (čohket)¢(čohkket) vildonissoniid , muitala Vildanissoniid seminára lágideaddji Hege Dalen .



Son lohká aistton Václav Havel , girječálli ja Tsjekkia ovddeš presideanta ; girjjálašvuohta lea našuvnna vuoiŋŋalaš gollevuorká , gosa mii (čohket)¢(čohkket) iežamet jurdagiid , muittuid ja nieguid , gos mii sáhttit mealtut rájákeahtes máilbmis .



Dan olis leat sii áigon (čohket)¢(čohkket) buohkaid geassemánu 20 beaivve dán jagi Guovdageidnui 40 jagi ávvudemiide dihte ja deaivvadan dihte .



– Dat lea hárjehallan go nieiddat eai oaidnal nu dávjá ja sii han orrot Snoasas gitta Unjárgii , máŋgii lea váttis sin (čohket)¢(čohkket) ja lea maid hui divrras , muitala Lindseth .



Mihttu lea dáid govaid (čohket)¢(čohkket) girjin .



Mii leat fitnan Kárášjogas geahččamin málle dákkár vistái , ja lea duođaid somá go viimmat beassat (čohket)¢(čohkket) dáid olbmuid ovtta albma dállui , dál sii orrot gieldda boares ásodagain mat eai leat dohkálačča , dadjá gieldda sosiála- ja dearvvašvuođahoavda Päivi Salminen .



Somby jr. mieđiha stuora hástalussan (čohket)¢(čohkket) Kárášjoga boazosámiid birra dán listui , go lea oahpes ášši ahte boazosámit leat bieđganan ollu listtuide .



Heaibun lea okta moatti faláštallansuorggis Finnmárkkus mii nagoda (čohket)¢(čohkket) njealji riikka faláštalliid , lohká Deanu heaibunsearvvi jođiheaddji duhtavaččat maŋŋel 5. bures lihkostuvvan Deanu Cupa heaibumis .



Eai ge leat galle faláštallansuorggi Finnmárkkus mat nagodit (čohket)¢(čohkket) njealji riikkas gilvaleddjiid , rámpo Gundersen .



– Háliidan dákko bokte giitit buohkaid geat leat veahkehan min (čohket)¢(čohkket) dan 200 vuolláičállaga maid dárbbašeimmet , dadjá organisatuvrralaš nubbinjođiheaddji Gunn-Britt Retter .



– Organisašuvdna lea miehtá riikka dahkan buori barggu (čohket)¢(čohkket) daid 200 vuolláičállaga maid dárbbašeimmet , dadjá Retter duhtavaččat .



– Válgabiirret besset dál seastit searaid , go eai šat dárbbaš juohke ovtta biirres (čohket)¢(čohkket) vuolláičállagiid .



) 300 000 ruvnno prošektii mas galget (čohket)¢(čohkket) ja dokumenteret dieđuid mo sámit árbevirolaččat leat dikšon náhki ja tekstiilla .



Norgga teknihkalaš- ja luonddudieđauniversitehta ( NTLU ) lea jearran veahki Deanu gielddas (čohket)¢(čohkket) vuoivvasiskosiid ealggain .



Dutkanjoavku dárbbaša veahki báikkálaš ealgabivdiin (čohket)¢(čohkket) vuoivvasiskosiid ealggain .



Šaddá goitge buorre vahkku , muhto vurke áiggi (čohket)¢(čohkket) jurdagiiddát .



Don fertet oahppat buorebut (čohket)¢(čohkket) jurdagiiddát .



Jus lea ráfálaš dilli , de dutnje gártet hui buorit vejolašvuođat (čohket)¢(čohkket) jurdagiiddát albmaládje dán vahkku .



Konfereanssa ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) buot fylkka nuoraid oažžun dihtii árvalusaid mo Finnmárku sáhttá šaddat ain buoret orrunbáikin .



27.000 ruvnno Unni Schøn Fokstadii (čohket)¢(čohkket) Per Fokstad rohkki dokumeanttaid



Go lea vázzán ollu viesuid mielde de lea loahpas nagodan (čohket)¢(čohkket) nu ollu njálgáid ahte beassá herskkostallat daiguin eahketbotta .



Muhtin mánát Guovdageainnus ledje lihtodállan (čohket)¢(čohkket) olbmáideaset ovdasadjái .



Stuora meardi lea dego dábálaš meardi , muhto lea ráhkaduvvon nu ahte galgá (čohket)¢(čohkket) guoli stuorit guovllus .



Dat fierbmi galgá (čohket)¢(čohkket) visot guliid mat vudjet dan fierpmi duohkai goappešat guovlluin .



Jurddaš go « Pikene på broen » ja Sápmi Music leat fuomášan (čohket)¢(čohkket) árktalaš eamiálbmotartisttaid juohke guovllus : Sámi juigiid , Yakuta ja Nenetsa lávlluid , Chukotka čottalávluid , Alaska , Ruonáeatnama ja Kanada artisttat .



Sus leamaš ge guokte ulbmila dán barggus , čájehit ahte Bearalváhki lea sámegielda ja seammás gávdnat vuogi mo (čohket)¢(čohkket) ja vurket dáid 400 báikenamaid .



Fitnodagat gávdnet ollu dietnasa golloseastimis ja erenoamážit jos nákcejit (čohket)¢(čohkket) sisaoastima dan láhkái ahte sáhttet oastit stuorábuš muniid oktanaga .



Logi jagi dás ovdal lei dábálaš dáid (čohket)¢(čohkket) dán ovtta sadjái .



Doabbariid látnan (čohket)¢(čohkket) ja boaldit daid sáhttá váikkuhit hejodit birrasii .



Dáinna árvalusain besset de vuovdit dan nuppi fatnasa ja (čohket)¢(čohkket) guktui bivdovuoigatvuođaid ja eriid ovtta fatnasii , lohká Johansen NRK Sámi Radioi .



Konsearta , mii lea beassášfestivála boarráseamos konsearta , láve (čohket)¢(čohkket) juigiid oalle viidát ja olbmot besset ge gullat ollu luđiid go juohke juoigi rohttesta golbma luođi .



– Dehálaš (čohket)¢(čohkket)



Eira ii loga alddis gárvves vástádusa mot heargevaláštallama galgá fas nagodit (čohket)¢(čohkket) .



– Deháleamos lea humadišgoahtit lea go oba vejolašge (čohket)¢(čohkket) heargevuodjima .



Eriksen seammás ávžžuha nuorat dutkiid (čohket)¢(čohkket) dieđuid boarrásiin ja maiddái ahte dát girji man birra lea sáhka , ii leat eambbo go dušše álgu .



RiddoDuottarMuseat gudnijahttá gudnebálkkašumiin SVD Museasearvvi 70 jagi áŋgiruššama (čohket)¢(čohkket) ja seailluhit sámi kultuvrra dávviriid ja sámi historjjá .



Ráđi ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) nu olu sámenuoraid go vejolaš .



Álggos fertejit háhkat ruđaid ja (čohket)¢(čohkket) nuoraid astoáigesávaldagaid .



Mánát , nuorat , vátnemat , oahpaheaddjit ja searvvit Guovdageainnus ja Kárášjogas leat nagodan (čohket)¢(čohkket) badjelaš 200 000 ruvnnu skuvlavistái Tanzaniai .



Organisašuvdna galgá ain miehtá 2010 (čohket)¢(čohkket) ruđa masai mánáide ja nuoraide Loliondo , Tanzaniai .



Dán vuoru (čohket)¢(čohkket) olbmuid dadjanvugiid ja dan vuogi mielde čoaggit grammatihkalaš giellastruktuvrra .



Mun háliidan (čohket)¢(čohkket) jurdagiid agiheami birra - dat agálaš doaibmi riegádan- ja gollanproseassa geasuha ja imaštahttá mu , čilge Göransson iežas čájáhusa birra .



ČOHKKET JURDAGIID : Gabriella Göransson háliida (čohket)¢(čohkket) jurdagiid agiheami birra .



Dán dárbbu eat nagot dál dustet ja danne leage nu dehálaš ahte (čohket)¢(čohkket) buot searaid dán bargui .



Jurdda lea (čohket)¢(čohkket) dieđuid miehta Sámi , nu go Norggas , Suomas , Ruoŧas ja Ruoššas .



Ođđasit válljejuvvon presideanta Mikkel Isak Eira lea gal dáhkidan ahte ođđa stivra váldá mielde daid buriid bargguid maid boares stivra lea álggahan , muhto seammás lea mihttu (čohket)¢(čohkket) visot sámi spábbačiekčama .



Kárášjoga musihkka- ja kulturbiras ánssáša stuora gutni go nákceje dahkat dán konseartta duohtan ja buorre vásáhussan olbmuide , ja dainnalágiin (čohket)¢(čohkket) álbmoga ovtta sadjái dán dehálaš ruhtačoaggimii .



Min dieđu mielde eai leat Kárášjogas ovdal dákkár sullásaš veahkkekonsearttat nákcen ná ollu ruđa (čohket)¢(čohkket) .



Dát čiekčamat leat šaddan seammá beakkán go ‹ ‹ dološ › › Sáme Cup , go das lea eambbo guovddážis deaivvadit earáiguin ovdalii go (čohket)¢(čohkket) buoremus čikčiid joavkkuide .



Mannan lávvordaga čáliimet dan birra go boazopolitiijat leat mearridan ahte bohccuid galget (čohket)¢(čohkket) eret Álttá gittiin vissis áigemearrái , ii ge lean biddjon dušše beaivemearri , muhto baicce diibmomearri .



Sii háliidit (čohket)¢(čohkket) ja dokumenteret biologalaš máŋggabealatvuođa Dry Chaco guovllus Paraguayas .



Áigot go joatkit seamma geainnu , ahte vuovdit eanemus lági mielde bileahtaid , vai galgá go geahččalit lágidit maiddái dakkár konsearttaid gos lea vejolaš návddašit dáiddalaš musihka lávddis , vaikke dat ii soaitte (čohket)¢(čohkket) guksin guollemuorran konseartta oasseváldiid .



Ulbmil dainna lei (čohket)¢(čohkket) buot sámegiel sániid mat gávdnojit dohko ja lea Sámediggi gii hálddaša siiddu .



Ferte baicce maŋŋel dán čavčča (čohket)¢(čohkket) buot dáid beliid oktii , ja ovttas gávdnat čovdosiid mat doibmet maid boahtteáiggis , eai ge dušše oanehaš .



Dá lea ášši masa ferte (čohket)¢(čohkket) buot buriid fámuid , lohká Buljo .



Váldoulbmil seminárain lei (čohket)¢(čohkket) fágaolbmuid geat dávjá deaividit veahkaválddálašvuođa dilálašvuođain iežaset árgabeaivvis , nugo mánáidsuodjalus , sosiálaetáhtat , bearášsuodjalanossodagat , politiija ja dearvvašvuođabargit .



Maŋimuš 18 mánu leamaš bargu jođus (čohket)¢(čohkket) buot dieđuid , sihke dieđalaš ja eamiálbmotmáhtu , ovtta sadjái .



Mii dasa lassin (čohket)¢(čohkket) olbmuid ja logaldalliid fáttáid birra , sihke guldalit ja divaštallat .



– Váilot árenat (čohket)¢(čohkket) ja ovdánahttit nissonolbmuid máhtu dán suorggis , cealká SNF stivra .



Sámi Spábbačiekčanlihtu presideanta , Mikkel Isak Eira , dadjá ahte Sámecupa galggašii boahtteáiggis sirdojuvvot eará áigodahkii , jus galgá nagodit eambbo joavkkuid (čohket)¢(čohkket) .



Soai sávvaba ahte olbmot geat háliidit muitalit iežaset sámi kultuvrra birra váldet oktavuođa sudnuin nu ahte beassaba (čohket)¢(čohkket) dieđuid sámiid birra iežaska neahttasiidui .



– Dieđán ieš hui bures ahte dát ii leat vuosttaš háve go dát siida ii nagot ealu (čohket)¢(čohkket) lulás , go min gittiin guhtot bohccot sihke dálvit ja geassit , muitala son .



– Lea váttis leamašan (čohket)¢(čohkket) ealu , ja geasseorohagas lea ain olu boazu .



Galggašii dieđuid (čohket)¢(čohkket)



Magga lohká iežas ovttaoaivilis Nillas Sombiin ahte galggašii dieđuid (čohket)¢(čohkket) Álttá-ášši birra .



Galggašii dieđuid (čohket)¢(čohkket)



Magga lohká iežas ovttaoaivilis Nillas Sombiin ahte galggašii dieđuid (čohket)¢(čohkket) Álttá-ášši birra .



Sii dieđihit ahte háliidit (čohket)¢(čohkket) boazobargiid , eiseválddiid ja energiijasuorggi gulahallan dihte vásáhusaid ja ságastallat deaŧalaš hástalusaid plánedettiin energiijarusttegiid boazoeatnamiidda .



Dehálaš (čohket)¢(čohkket)



Kultur- ja ealáhushoavda lohká sin mielas lei dehálaš (čohket)¢(čohkket) soahtehistorjjá muittuid ovtta sadjái .



Mii lávet juohke čavčča (čohket)¢(čohkket) iežamet bohccuid dán guovllus eret fas Ruoŧa beallái ja mis lea maid nu buorre oktavuohta Norgga beale Frostisena orohagain ahte áidi lea dárbbašmeahttun .



Guovllustivra lei mearridan ahte Beaskáđđasa orohat galggai (čohket)¢(čohkket) eret ealu mii lei ráfáidahtton guovllus Ruonávuovddis Álttás .



Mun jáhkán boazoeaiggádat eai galgga das beroštit ahte leat go boanddain rabas verráhat vuoi eai , sii galget geavahit návccaid (čohket)¢(čohkket) eret bohccuid ja doalahit nu ahte dat eai goassege boađe šat dohko , lohká Suhr .



Sámediggeráđđi háliida ge dál (čohket)¢(čohkket) suohkaniid , boarrásiid , báŋkkuid ja Poastta gulahallančoahkkimii gos sáhttet čielggadit rollaid , ja gávnnahit movt Sámediggi ovttasráđiid dáiguin aktevrraiguin sáhtášii gávdnat buriid čovdosiid sámegielat boarrásiidda .



Olaussen lohpida maid ahte áigu (čohket)¢(čohkket) muhtimiid geat sáhtáše bargagoahtit dáinna áššiin nu jođánit go vejolaš , vai sii de sáhtaše geahččalit čalmmustahttit dárbbu sámi buohccedivššáriidda .



Ii leat ávki ge (čohket)¢(čohkket) sávzzaid ja ii leat eana gosa daid doalvut , dadjá son .



: Karsten Persen , guhte jođiha fitnodaga Rask AS , galgá ovttas Veolia Miljø AS:in (čohket)¢(čohkket) biilagáhppálagaid ja daid doalvut eret vai sáhttet ávkkástallat ruvddiid ođđasit .



Lea dán fitnodagas mas lea dál ovddasvástádus Norggas (čohket)¢(čohkket) boares biillaid .



Ulbmil dutkamis lea (čohket)¢(čohkket) ja gaskkustit buot dieđuid albasa birra , vai iešguđet beroštanjoavkkut dohkkehišgohtet albasa hálddašanmálle man vuođđu lea máhttu .



Anti muitala Sámi Girkoráđis livččii jurdda (čohket)¢(čohkket) buot sámi nuoraid Norgga bealde ovtta deaivvadeapmái danin go sámit orrot bieđgguid .



Realisttalaš dahje duohtavuođas šaddá bargu (čohket)¢(čohkket) ja fállat dán musihka earáide .



Duođaštusaid (čohket)¢(čohkket)



– Mun áiggun goittot dán beal geasi (čohket)¢(čohkket) stivrra čoahkkimii gos beassat oahpásmuvvat , ja mii álggahit goittot barggu dalle , loahpaha SVL-N ođđa stivrajođiheaddji , Berit Ranveig Nilssen .



Mun hástalan Nils Johan J. Gaup (čohket)¢(čohkket) stivrra ja geahččat makkár mearrádusa sii leat dahkan , dadjá son .



Son oaidná guokte beali maid Sámediggi berre bargat ; (čohket)¢(čohkket) oahpahussii buot áššáigullevaš áššiid oktasaš plánii vai oažžu ollislaš gova .



Son deattuhii dehálažžan ain (čohket)¢(čohkket) dieđuid hástalusaid birra mat bohtet dálkkádatrievdamiid dihtii , ja ain dárkileappot dieđuid gávdnat .



Dehálaš duođaštit ja (čohket)¢(čohkket) dieđuid



– Mii oaidnit ahte lea dehálaš sihke duođaštit ja (čohket)¢(čohkket) dieđuid , vai dat mannet viidáseappot buolvvas bulvii ja dakkár fierpmádat go mis lea dál bargá buori barggu .



– « Risten.no » lea tearbmabáŋku gosa (čohket)¢(čohkket) sániid mat gullet iešguđet surggiide .



Čoahkkimiid ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) álbmoga oainnuid ja čállit daid , dasa lassin mii boahtá ovdan gulaskuddan čállosiin , masá lea áigemearri bidjon suoidnemánu álgui .



Fágaseminára lei nagodan (čohket)¢(čohkket) badjel 100 oasseváldi Áltái mannan vahkkoloahpa .



NSR sámediggejoavku háliida (čohket)¢(čohkket) heargegilvvohallamiid , dan sajis go hágget vátna ruđaid ja olmmošlaš návccaid , nu mo dálá dilli lea .



Sii háliidivčče ovdamearkka dihte (čohket)¢(čohkket) heargegilvvohallamiid vai eai lágiduvvo nu mo dál , guovtti lihtu bokte .



Ulbmil lea ahte prošeakta galgá (čohket)¢(čohkket) dieđuid albasa birra ja gaskkustit daid viidáseappot .



– Lea gelddolaš oaidnit mii dáhpáhuvvá , nagodit go ođđa stivrra (čohket)¢(čohkket) , dadjá Josefina Skerk SR Radioi , son doaivu šaddat obbalaš čovdosa .



Son muitala ahte ulbmil Eurohpá Nuoraid Parlameantta konferánssain lea (čohket)¢(čohkket) nuoraid olles Eurohpás .



Ievttáš Ávviris čuoččui ahte Kárášjoga álbmot lei nagodan (čohket)¢(čohkket) lagabui 36 000 ruvnnu , muhto maŋŋel čielggai ahte dat lei arvat eanet .



Engstad oaivila mielde berrejit fylkkagielda , Sámediggi , Finnmárkkuopmodat ja gielddat (čohket)¢(čohkket) návccaid ja vuosttildit lassi suodjalemiid fylkkas .



Girku ii leat nagodan (čohket)¢(čohkket) doarvái ruđa dán jagáš bušeahtas , vuollebázamáksimii , ja leatge dan dihte ohcan 100.000 ruvnnu lasi ruđa gielddas .



Loabága suohkan dieđiha neahttasiidduin ahte áigu (čohket)¢(čohkket) busse dievva olbmuid ja vulget 2011 Saami Ski Race čuoigandoaluide oasálastit .



Dáinna árvalusain besset de vuovdit dan nuppi fatnasa ja (čohket)¢(čohkket) guktui bivdovuoigatvuođaid ja eriid ovtta fatnasii , lohká Johansen NRK Sámi Radio Árdnai .



Dáin nuorain lea dáhttu (čohket)¢(čohkket) Sámi nuoraid iežaset birrasis , ja maŋŋebárgga leige historjjálaš dáhpáhus , go Romssas šattai dát joavku Sámi vuosttaš nuoraidráđđin .



– Gieldda jurdda lea ahte Sámi nuoraidráđđi galgá (čohket)¢(čohkket) buot sámi servviid Romssas ovtta beavddi birra , dadjá gieldda ja Gáisi giellaguovddáža bargi , Ronald Urheim .



– Nuoraidráđi bargu lea (čohket)¢(čohkket) buot nuoraid iige biđget sin , ja lágidemiide galgá buohkaide leat bures boahtin , ležžet dal servviin miellahtut vai eai , dadjá son .



– Mu mielas lea galggašii (čohket)¢(čohkket) daid gáktebiktasiid ja boaldit daid gávttiid , dan dihte go diekkár gákti ii dohkkehuvvo .



Joavkku lean ásahan dan dihtii go dat doaibmá maid vuolláičállin-kampánjan čalmmustahttit dán vártnuhis dili gildii ja sáhttit ovttasráđiid dieđuid (čohket)¢(čohkket) .



– Lea jaskat geassit , láven (čohket)¢(čohkket) hirbmadit giđđat ja čakčat go olbmot dalle fárrestallet ja háliidit rádjat ja bálkestit tiŋggaid .



RSS leamaš « dat sápmelaš liibma » (čohket)¢(čohkket) olbmuid .



Son deattuhii ahte galget (čohket)¢(čohkket) valljis dieđuid ja máhtolašvuođa dán barggus .



Rosie Holmestrand , gii válddii ja álggahii dán barggu (čohket)¢(čohkket) olbmuid doallat doarjjakonseartta Haiti álbmogii ja dan son nagodii hui oanehis áiggis .



Rosie lei nagodan (čohket)¢(čohkket) vaikke makkárlágan artisttaid ; mánát geat lávlo , nuorat geat lávlo ja čuojahedje , juoigit , koseriija lohkki , prográmmajođiheaddjit ja ollesolbmot geat čuojahedje ja lávlo .



Kárášjoga álbmot nagodii vuossárgga eahkeda (čohket)¢(čohkket) oktiibuot lagabui 36 000 ruvnnu mii manná njuolgga Haitii Redd Barna organisašuvnna čađa .



– Dát ruhta maid mii leat nagodan (čohket)¢(čohkket) , boahtá buorrin Haitii ja mii diehtit ahte ruhta dušše geavahuvvo Haitii álbmogii , muitala Rosie Holmestrand .



Son ii loga váttisin (čohket)¢(čohkket) nuoraid Ruoŧas , go sin organisašuvdna lea dovddus ja geasuheaddji .



Son ii loga váttisin (čohket)¢(čohkket) nuoraid Ruoŧas , go sin organisašuvdna lea dovddus ja geasuheaddji .



Måsø lea movtta go lea leamaš álki (čohket)¢(čohkket) valjis eaktodáhtolaččaid .



Dal eat dárbbat (čohket)¢(čohkket) nu ollu teknihkalaš rusttegiid go ovdal .



Ulbmil čoagganemiin lea (čohket)¢(čohkket) buot Finnmárkkuopmodaga johkahálddašeddjiid ja digaštallat oktasaš hástalusaid ja lonohallat vásihusaid .



– Váhnemiid ja eará ollesolbmuid ávžžuhat (čohket)¢(čohkket) iežaset orrunguovlluin mánáid mielde Skávri gilispábbačiekčamii sotnabeaivvi , ja lohkaba buohkaide lea buresboahtin geat dal juo háliidit oasálastit čiekčamiidda , ležžet dal dieđihan ovdagihtii čiekčamiidda dahje eai .



Son ii ane váttisin (čohket)¢(čohkket) valáštalliid , muhto ruhtadeamis gal ballá veahá .



Dat gávpot mii nagoda (čohket)¢(čohkket) eanemus cummásteddjiid , vuoitá ja oažžu čevllohaddat Norggameašttirin , ja párain mat servet , lea ges vejolaš vuorbádemiin vuoitit 5000 ruvdnosaš skeaŋkakoartta , ráhkisvuođa lupmui .



Ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) ovtta sadjái oktanaga ja čatnat oktavuođaid gaskal iešguđet valáštallansurggiid ja gielddaid , kurssaid ja logaldallamiiguin .



Sámi spábbačiekčanlihttu presideanta , Mikkel Isak Eira áiggošii sámi lunttaid (čohket)¢(čohkket) ođđa riikkajovkui .



Eira jáhkká livčče buorre (čohket)¢(čohkket) nuorat čikčiid ja doalahit válmmasin ovdal go dievdojovkui besset .



Máze konsearta ii lean nagodan (čohket)¢(čohkket) olbmuid



Ságajođiheaddji Näkkäläjärvi lohpidii lávga ovttasbarggu sámi álbmotservošiin sámekultuvrra sajádaga buorideapmin ; « Mii , sámediggi ja dáiddárat ja duojárat galggašeimmet (čohket)¢(čohkket) fámuid oktasaš sámekulturpolitihkalaš prográmma ráhkadeapmái .



Sii leat fas vuolgime (čohket)¢(čohkket) bohccuid seamma guvlui gos diibmá masse bohccuid go doddjojedje jávrái .



Reaissu ulbmilin Briceños lea govvet aŋkke čuođi sápmelačča ja (čohket)¢(čohkket) dáin govain govvamusihka .



Šaddá goitge buorre vahkku , muhto vurke áiggi (čohket)¢(čohkket) jurdagiiddát .



Vaikko dus leage jaskes , vuogas vahkku ja beasat vuoiŋŋastit ja fámuid (čohket)¢(čohkket) , de goitge dárbbašat ođasmahttima .



Su mielas lei ártet go unna gilážat nu go Bissojohka ja Billávuotna nagodit (čohket)¢(čohkket) doarvái olbmuid korpsii , ja Leavdnja ii nagot .



Ovddeš stuorradiggeáirras Raymond Robertsen ( Olgeš ) áiggošii heaittihit Davvi-Norgga fylkkagielddaid ja (čohket)¢(čohkket) Davvi-Norgga hálddahusa Romsii .



Dalle eai dárbbašan máhttájeaddjit ohcat sániid go ledje okto , ja nu sii nagodedje (čohket)¢(čohkket) jurdagiid guovddáš áššiide searválaga .



Dilihis árgabeaivvis mii (čohket)¢(čohkket) jurdagiid iežamet dávviriidda mat mis leat , ja dat sáhttá fargga hehttejupmin rádjat dili čiekŋudit Ipmila sátnái ja rohkosii .



Gávnnadeapmi lea dán beaivve sámenuoraid stuorimus deaivvadeapmi , man ulbmilin lea (čohket)¢(čohkket) njealji riikka sámenuoraid ovtta sadjái ságastallat nuoraid dili birra .



– It vuostten , son lea vehá diliheapme juste dál , muhto váldde don stuolu ja (čohket)¢(čohkket) vuordit .



– Go nu olu mátkkoštan de háliidin (čohket)¢(čohkket) iežan bálkkašumiid .



Mis leat badjel 50 joavkku ja 100 čiekčama mat mannan vahkkoloahpa čađahuvvojedje , čilge Issát Heandarat Eira , gii muitala go álggahedje doaluid , de lei ulbmil (čohket)¢(čohkket) iešguđetlágan sámi olbmuid .



260 miljovnna ruvnnu dáhttu Ráđđehus geavahit Davvi-Norggas (čohket)¢(čohkket) dieđuid oljju ja gássa vejolašvuođaid birra .



Dán háve lea Ávági-deklarašuvdna maid EDL jođiheaddji Bjørnstrøm vuot atná vuođđun (čohket)¢(čohkket) vel eambbosiid dán iežas searvái .



Lea mearkkašahtti go kommišuvdna jáhkká dákkár hástalusaid čuožžilit , muhto ii leat várra eará vuordit ge go lea sáhka (čohket)¢(čohkket) duođaštusaid njálmmálaš gálduin .



Boazodoallu berre das váldit ovddasvástádusa ahte geavahit eambbo resurssaid (čohket)¢(čohkket) ealu čakčat ja johtit čakčaorohagaide , vai buot eallu čuovvu mielde dálveorohagaide gos bohccot galget dálvet .



Jus lea nu ahte boazodoallit eai nagot (čohket)¢(čohkket) buot ealu čakčat , de dieđus ferte jearrat dan gažaldaga ahte lea go orohagas beare ollu boazu .



Min mielas lea Heia festiválas hui buorre vuođđojurdda (čohket)¢(čohkket) Norgga guokte álbmoga seamma doaluide .



Gižžu lea maŋiduvvon máŋgga sajis ja dasa lea ge leamaš ovttaskas ipmárdus bellodagaid gaskkas ahte Bargiidbellodat ferte maid beassat (čohket)¢(čohkket) fas návccaid ja muđui ráhkkanit válggaide ja gižžui .



Danne berre ge maiddái boazodoallu váldit suorat ovddasvástádusa (čohket)¢(čohkket) ealu čakčat vai buot eallu čuovvu čakča - ja dálveeatnamiidda .



Muhto buot dan gaskkas dáhpáhuvai dieđus ollu eará maid berre dokumenteret ja (čohket)¢(čohkket) ovtta sadjái .



Danne lea Guovddášbellodagas stuora hástalusat nagodit (čohket)¢(čohkket) eanetlogu , go seammás diehtit ahte Bargiidbellodat boahtá geavahit vuot návccaid oaččut eanetlogu dan moivvi olis mii lea gártan Kárášjoga politihkas .



Iešalddis čájeha dat kabála juo ahte NSR:i šaddá stuora hástalussan dáid listtuid ja bellodagaid (čohket)¢(čohkket) ovtta beavddi birra ovttasbargat .



Min mielas leat áibbas boasttu vuoruheamit viggat buot doaimmaid (čohket)¢(čohkket) márkanguovddážiidda , go dakkár politihkka lea goarádus iešguđetlágan sámi eallinvugiide .



– Mis lea veahá heajos áidi gosa (čohket)¢(čohkket) ealu mearkunbotta .



Dat lea okta diŋga maid mii áigut rievdadit , ja mii leat maid čuođi proseantta sihkkarat ahte deattut šaddet buorebut sihke miesis ja eará bohccuin , go mii unnidit ealu 7500-8000 ja rievdadit áiddi gosa (čohket)¢(čohkket) ealu mearkunbotta , muitala son .



Nu ahte (čohket)¢(čohkket) čehppodaga mii sáhttá leat veahkkin boazodolliide orro mu mielas hui buorre jurdda , lohká Sara .



Buot deháleamos dákkár áššiin lea oassálasaid (čohket)¢(čohkket) birra beavddi vai buohkat besset háleštit , ja ovddasguvlui bargat , ja dat lea dahkkon dál .



Dát boddu ii bistte guhká , ja dál lea fas áigi návccaid (čohket)¢(čohkket) , go 2013:s de digaštallagohtet fas galgá go oljobohkan vai ii .



Nuorttanaste bargi Ann Solveig Nystad muitala ahte olusat leat jearran sis , eat go sáhtášii (čohket)¢(čohkket) Nuorttanaste-bláđiid girjin .



Ieš leat juo čuođi jagi ja ain (čohket)¢(čohkket) olles joavkku .



Fundingsrud lea addán čielga signálaid ahte okta su deháleamos bargguin lea (čohket)¢(čohkket) Dearvvašvuođa Finnmárkku oktasaš ovttadahkii .



SEFO guorahallanjođiheaddji , Thomas Nordberg , muitala ahte sii leat bargamin áššiin , muhto lohká dán leat áddjás bargun go šaddet buot dieđuid (čohket)¢(čohkket) ovdal go sáhttet maidege mearridit .



Ulbmil čoahkkimiin lea (čohket)¢(čohkket) eanadolliid ja digaštallat mo Finnmárkku eanadoallu galgá leat boahtte áiggis ja makkár vejolašvuođaid Stuorradikki eanadoalodieđáhusas leat ovddidit eanadoalu davvin .



Dalle lei áigumuš (čohket)¢(čohkket) 2000 kruvnno veahkehit 400 bearraša .



Dál besset norgalaš mánát ráhkadit gahpiriid ja (čohket)¢(čohkket) gahpiriid mat mannet Romania mánáide .



– Dál fertet (čohket)¢(čohkket) daid báhcán sávzzaid ovdal go sáhttit buktit loahpabohtosa , muittuha son .



Guovdageainnu historjásearvi lea dál ráhkadeame govvagirjji masa áigot (čohket)¢(čohkket) Guovdageainnu govaid mat leat govvejuvvon 1945:s .



Sii muitalit sii plánejit hukset olles dán guovllu kulturdoaimmaide gosa šaddá lunddolaš (čohket)¢(čohkket) buot Davvi-Norgga kulturdoaimmaid ja mas leat velá guokte stuorra konseartasále gosa čáhket gitta duhát olbmo .



Ulbmil mátkkiin lea (čohket)¢(čohkket) ođđa máhttu ja áddejumi Amundsen erenoamáš olahusas dalle , gaskkustit norgalaš 100 jagi polahistorjjá ja seammás čujuhit dálá biras- ja dálkkádathástalusaide .



- SVD Musea- ja historjásearvi , v. 1939 , lea dábálaš eaktodáhtolaš ja ustitvuođasearvi mii galgá leat veahkkin báikkálaš museii (čohket)¢(čohkket) ja doaimmahit bargguid báikkálaš dásis .



Dál fargga čuođi jagi maŋŋel go Elsa Laula Renberg nagodii (čohket)¢(čohkket) sámiid vuosttaš riikačoahkkimii , lea beaivi šaddán dehálaš čalmmustahttinbeaivin sámivuhtii ja sámiid oktiigullevašvuhtii .



Dalle dieđus čuožžila gažaldat ahte leat go sus ge doarvái návccat doallat čoahkis ovtta bellodaga ja (čohket)¢(čohkket) jienasteddjiid .



Daid sániid galggašii (čohket)¢(čohkket) ja dasto ráhkadit maiddái oahpponeavvuid mat leat mearrasámesuopman mielde .



Juste dan dáfus leage dehálaš (čohket)¢(čohkket) máhtu , juogadit vásáhusaid ja ovttasbargat , vai dat diehtojuohkin , maid eamiálbmotmediat doaimmahit , lea vuođđuduvvon eamiálbmogiid ipmárdusa , árvvuid ja dárbbuid ala .



– Adnošii olmmoš gii bargá dainna beaivválaččat , ja gii háhkagoahtá ruhtadeddjiin veahki áigái , muhtin gii hutká movt (čohket)¢(čohkket) eambbo eaktodáhtolaš bargiid , áinnas eará báikkiin maid .



Konsearta , mii lea beassášfestivála boarráseamos konsearta , láve (čohket)¢(čohkket) juigiid oalle viidát ja olbmot besset ge gullat ollu luđiid go juohke juoigi rohttesta golbma luođi .



Kanáda álgoálbmot mediabargit bovdejedje eará álgoálbmotmediaid sierra prošektii fárrui mas áigot (čohket)¢(čohkket) eamiálbmotmusihka ovtta báikái .



NIKU ( Norgga kulturmuitodutkaninstituhta ) ja Romssa Musea arkeologat lohket sin ulbmil ii leat bissehit huksemiid ja šibitdoalu , muhto háliidit daid dieđuid (čohket)¢(čohkket) mat leat dáid tuvnniin .



Leairraiguin áiggošedje (čohket)¢(čohkket) nuortalaš bearrašiid ja veahkehit sin doalahit nuortalašgiela ja - kultuvrra .



Siiddaid Cupa ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) boazodolliid eahpeformálalaš servvoštallamii , ja nu nannet boazodolliid oktavuođaid suohtastallama ja spábbačiekčama bokte .



Nugo mii čállit otná Ávviris , de oidnet boazodoalu bealis dárbbu (čohket)¢(čohkket) gelbbolašvuođa ja ovttas cakkadišgoahtit sisabahkkemiid .



Mii eat áiggo čuoččuhit ahte Sápmi Protect lea dat áidna dahje rievttes ásahus bargat boazodollui veahkkin fámuid vuostá mat hahpot guohtuneatnamiid , muhto oaidnit čielgasit ahte lea dárbu (čohket)¢(čohkket) gelbbolašvuođa mii boazodoallofágalaš deattuin bastá bargat dákkár áššiiguin .



Dat mearkkaša ahte mii leat ferten ieža (čohket)¢(čohkket) buot dieđuid ja govaid .



Soaitá sivvan leat ahte lágideaddjit leat válljen áibbas boastut go galge joavkkuid (čohket)¢(čohkket) dán eahkedii .



Danne lea ge dehálaš geahččalit (čohket)¢(čohkket) jurdagiid ja válljet dan mii orru heiveme dutnje .



Dál lea dehálaš (čohket)¢(čohkket) buot návccaid mat leat , ja áŋgirit čuovvut maid ráđđehus ja eiseválddit plánejit guohtuneatnamiidda .



Dál lea dehálaš (čohket)¢(čohkket) buot návccaid mat leat , ja áŋgirit čuovvut maid ráđđehus ja eiseválddit



Buot buoremus min mielas livččii (čohket)¢(čohkket) buot dutkama mii gávdno juste boraspiriid ja buhtadusaid birra .



Dat lea dainna lágiin ahte jus FeFo:s galgá leat luohttámuš sámi álbmoga gaskkas maid , de berrejit sii maid leat oidnosis sámi váldobáikkiin maiddái siseatnan guovlluin , ii ge (čohket)¢(čohkket) buot hálddašeami mearragáttiide .



Dainna berrejit dieđus Riddu Riđu lágideaddjit leat duhtavaččat , go nagodedje (čohket)¢(čohkket) arvat eambbo olbmuid go diibmá .



Leat leamašan jagit go leat issorasat rahčan oba nagodit ge (čohket)¢(čohkket) doarvái oasseváldiid gilvvuide .



Finnmárkku Dearvvašvuođa stivra áigu iešguđet eavttuid árvvoštallat , dás maid geahččalit seamma báikái (čohket)¢(čohkket) psykalaš dearvvašvuođasuodjaleami Kárášjogas ja Leavnnjas ja buot gárrenmirkodivššu Áltái .



Jáhkkimis jienasta eanetlohku dán háve maid vuostá , jus sátnejođiheaddji ii leat nagodan (čohket)¢(čohkket) iežas bellodaga .



Dál áiggun vuos (čohket)¢(čohkket) alccet bargovásáhusaid , ovdal go mearridan makkár oahpu válddán , lohká Máijá vel gii lohká vel praktikántaáigodaga riggon iežas sihke oahpu ja vásáhusaid dáfus .



– Mus lea ollu čorgenbargu dál olggobealde , Lean ollu juo čorgen , ja dál vel fielluid (čohket)¢(čohkket) čoahkkái .



– Čakča lea huššas áigi boazodoalus , de lea ollu barggut , nu go siiddaid mielde mannat ja (čohket)¢(čohkket) bohccuidis , lohká son .



Du fantasiija árvvosmahttojuvvo dán áigodagas , ja dan sáhtát atnit alccesat buorrin jus (čohket)¢(čohkket) fantasiija makkár nu kreatiiva bargui , erenoamážit musihkkii dahje govvadáidagii .



Go juo lea nu praktihkalaš vahkku dál , de ii leat go (čohket)¢(čohkket) návccaid ja bargagoahtit .



Dán vahkku heive čorgemii , ja de fertetge návccaidat (čohket)¢(čohkket) .



Min servodagas mas dáhpi lea (čohket)¢(čohkket) dávviriid ja háhkat dávviriid , šaddá dávjá váttis jorgalit miela ja jurdagiid eret das mii eatnama alde lea ja almmi guvlui .



Lea vuogas bidjat veahá eanet áiggi searaid (čohket)¢(čohkket) , buot čuolmmaid sáhttá čoavdit dađistaga .



Dán vahkku lea dus liiba geahččalit juoidá ođđasa ja (čohket)¢(čohkket) návccaid ja jurdagiid muhtun earenoamáš bargui .



Dasto leat čeahppi (čohket)¢(čohkket) jurdagiid , ja don hálat hárjáneami vuođul .



Soai láviiga daid (čohket)¢(čohkket) čierastanbreahtain ovtta sádjái ja de merket daid dego misiid .



Dá eai lean go 42 sáni , muhto 59 sáni mat váilot , daid in sáhte čállit , danin go daid sendii áhčči go fertii (čohket)¢(čohkket) ja guoddit sihkkelosiid ruoktot .



– Lea dehálaš (čohket)¢(čohkket) sámi oahpaheddjiid fierpmádahkii gos besset ovdanbuktit dárbbuid ja hástalusaid .



– Áiggun maid bargat organisašuvdnaovdánemiin ja (čohket)¢(čohkket) eanet nuoraid .



– Min ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) mánáid ja nuoraid lávlumiin .



Meassuide áiggošedje (čohket)¢(čohkket) olbmuid geain leat seamma beroštumit vai sii searválaga besset hutkat buoret olmmošlaš boahtteáiggi .



Dá eai lean go 41 sáni , muhto 59 sáni mat váilot in sáhte čállit , danin go daid sendii áhčči go fertii (čohket)¢(čohkket) ja guoddit sihkkelosiid ruoktot .



Duorastaga lágidii Kárášjoga riiden- ja vuodjinsearvi sosiála deaivvadeami Mánnevárnjárggas Kárášjogas geahččalan dihtii (čohket)¢(čohkket) heastabirrasa , go vásihuvvui ahte heasttabiras lei juohkásan Kárášjogas .



Ijahis ija fáddán dán jagi lea Buolvvat , man jurddan lea (čohket)¢(čohkket) eamiálbmogiid sierra buolvvaid musihkkačehpiid oktii .



– Ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) buot Finnmárkku valáštallanberošteddjiid movttiidahttinvahkkolohppii , lohká FVB ' valáštallanfága neavvu Marit Arntzen .



– Mis lei ulbmil (čohket)¢(čohkket) ja ráhkadit deaivvadanbáikkiid gosa sii geat buvttadit álgoávdnasiid , fitnodagat mat viidáseabbo buvttadit biepmuid , boradanbáikkiid ja guosseealáhusaid olggobealde ja siskkobealde Sámi besset oahpásmuvvat , čilge Greta Huuva .



našuvnnalašvuođa vuođđojurdda lea (čohket)¢(čohkket) Norgga oktan riikan , giela ja kultuvrra dáfus .



Lea hui vahát , ja mun evttohan ahte sii baicce leat oasálažžan (čohket)¢(čohkket) Sámedikki dán dehálaš bargui sihkkarastit dohkálaš boazologu heiveheami mii váldá vuhtii sihke olbmuid , elliid ja servodaga , buoret go duohtavuođa čiegadit .



Dasto (čohket)¢(čohkket) vásáhusaid maid sáhttá atnit ávkin eará ovddeštanbargguin sullasaš guovlluin .



Ja loahpas vel politihkalaš julggaštus mas áigumuš lea (čohket)¢(čohkket) oktasaš politihkalaš doarjaga ja áddejumi áššis .



– Várra galggašii (čohket)¢(čohkket) sámegielat teologiijastudeanttaid sierra , de vuolggášii johtui diet bargu .



– Várra galggašii (čohket)¢(čohkket) sámegielat teologiijastudeanttaid sierra , de vuolggášii johtui diet bargu .



Muđuid ledje goddiluvvon dat bohccot muhto bohcco luondu dat gal lei dain ja danin sáhtiimet ge (čohket)¢(čohkket) ja vuojehit daid .



Álggiimet (čohket)¢(čohkket) ođđajagimánu 13. beaivvi , ja leimmet čohkkemin geargan 30. beaivvi .



Álggos lei lossat aivve vácci (čohket)¢(čohkket) , muhto šattai geahppasit dađi eanet vácciimet .



Kilander muitala ahte dákkár prošeakta lea hui divrras ja lea stuora risiko dálkkiid geažil (čohket)¢(čohkket) gottiid ja njuovvat daid fatnasis .



Mihttu lea (čohket)¢(čohkket) duhát olbmo miessemánu vuosttaš beaivvi čuovganeapmái .



Sámi joavkku (čohket)¢(čohkket)



Dat lei nu vuđolaččat plánejuvvon ahte mot galge ealuid bákkus (čohket)¢(čohkket) ja vuojehit gárdái , ja dasto bákkus geassit gávpejorriide bohccuid mat galget vuvdot .



Dál ferten NBR-stivrra (čohket)¢(čohkket) vuos ja árvvoštallat maid mii galgat bargat áššiin .



Son lohká dehálažžan (čohket)¢(čohkket) Sámedikki dál vai šaddá soabalašvuohta ja dasto vejolaš ovddidit áššiid .



Otne eahkes lágidit musea ja historjásearvi miellahtut geat leat duhtameahttumat museaáššiin čoahkkima , gos lea ulbmil (čohket)¢(čohkket) unnimusat 20 vuolláičállosii , fáttá čoahkkimis lea gáibidit musea ja historjásearvi stivrra doallat liige jahkečoahkkima .



Otne eahkes lágidit musea ja historjásearvi miellahtut geat leat duhtameahttumat museaáššiin čoahkkima , gos lea ulbmil (čohket)¢(čohkket) unnimusat 20 vuolláičállosii , fáttá čoahkkimis lea gáibidit musea ja historjásearvi stivrra doallat liige jahkečoahkkima .



– Min prošeakta gal lea oalle viiddis , mis leamaš jo viiddis ovdaprošeakta čađahuvvon ja plána han lea (čohket)¢(čohkket) buot musihkkafálaldagaid ovtta guovddážii nu ahte eai hággan miehtá .



Sámi etnomusihkkaguovddáža plánenjoavkku ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) sihke arkiivva , sierra gealboguovddáža ja eará musihkkafálaldagaid seamma sadjái .



Anne May Olli lohká čoahkkima ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) unnimusat 20 vuolláičállosa mas gáibidit liigejahkečoahkkima .



Otne eahkes lágidit musea ja historjásearvi miellahtut geat leat duhtameahttumat museaáššiin čoahkkima , gos lea ulbmil (čohket)¢(čohkket) unnimusat 20 vuolláičállosii , fáttá čoahkkimis lea gáibidit musea ja historjásearvi stivrra doallat liige jahkečoahkkima .



Otne eahkes lágidit musea ja historjásearvi miellahtut geat leat duhtameahttumat museaáššiin čoahkkima , gos lea ulbmil (čohket)¢(čohkket) unnimusat 20 vuolláičállosii , fáttá čoahkkimis lea gáibidit musea ja historjásearvi stivrra doallat liige jahkečoahkkima .



Anne May Olli lohká čoahkkima ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) unnimusat 20 vuolláičállosa mas gáibidit liigejahkečoahkkima .



Lea vuosttaš geardde go dan guovtti riikka olbmot besset (čohket)¢(čohkket) dakkár dieđuid ovtta sadjái .



Symposia ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) namuhuvvon dutkansurggiid ja maiddái sámekultuvrra dutkiid ja doavttirgráda- ja masterstudeanttaid ja nu oažžut ovdan sámi giella- , girjjálašvuođa- ja kulturdutkama dálá dutkanstáhtusa .



Ulbmiliin deaivvademiin lea (čohket)¢(čohkket) doaimmashehttejuvvon olbmuid ja addit sidjiide vejolašvuođa searvat doaimmaide , mat ovddidit dearvvašvuođa ja loaktima .



UBMI2014 – EUROHPÁ KULTUROAIVEGÁVPOT : Hälje Gård olggobealde Ubmi háliida (čohket)¢(čohkket) iešguđetlágan kultuvrra seamma sadjái .



Ulbmil konsearttain lea (čohket)¢(čohkket) ovtta sadjái gávpot- ja boaittobealkultuvrra ja áiggi miel ásahit ođđa lávddi Ubmái .



Čiekčamiid mihttu lei (čohket)¢(čohkket) boares ja ođđa ustibiid juovladeaivvadeapmái .



Musea bealis lohket sii dárbbašit olbmuin veahki (čohket)¢(čohkket) govaid ja diŋggaid .



Dán jagáš ruhtačoaggima ulbmil lea ruđaid (čohket)¢(čohkket) borasdávdda dikšuma dutkamii , ja Porsáŋggu russat servet aivve fal buori dagu dihte .



Symposia ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) namuhuvvon dutkansurggiid dutkiid ja doavttirgráda- ja masterstudeanttaid ja nu oažžut ovdan sámi giella- ja girjjálašvuođadutkama dálá dutkanstáhtusa .



Danne lea sávahahtti ahte son nagoda (čohket)¢(čohkket) searaidis Olympia dálvegilvvuide .



Mihttu lea (čohket)¢(čohkket) unnimusat 1000 finnmárkulačča Stuorradikki olggobeallái čájehit vuostehágu Norgga guolástanpolitihkkii .



Su evttohus lei (čohket)¢(čohkket) gárrenmirkku ja psykiatriija jándor fálaldagaid Kárášjohkii ja Áltái , ja sirdit guovllu psykiatriija guovddáža DPS Leavnnjas Kárášjohkii .



Kárášjogas lea dán politihkalaš áigodagas leamaš hui erenoamáš dilli , go Guovddášbellodaga sátnejođiheaddji ii nagodan (čohket)¢(čohkket) nanu ja stáđis eanetlogu .



erenoamáš dilli , go Guovddášbellodaga sátnejođiheaddji ii nagodan (čohket)¢(čohkket) nanu ja stáđis eanetlogu .



Lihttu ferte áiggemunis iskat lea go oba ge vejolaš (čohket)¢(čohkket) doarvái buori joavkku Conifa eurohpámeašttirčiekčamiidda boahtte geasi , go vuot lágiduvvojit riikagaskasaš čiekčamat go sámi čikčiin ii leat spábbačiekčanluopmu .



Nu ahte ieš alddis lei dat juo buorre go FA Sápmi oba lei ge nagodan (čohket)¢(čohkket) riikajoavkku maŋŋel go sámi spábbačiekčan lei leamaš veallut máŋga jagi Sámi Spábbačiekčan Lihttu ekonomalaš moivvi geažil .



Danne dáidá buoremus (čohket)¢(čohkket) Márkomeanu festivála ovtta ja seamma áigodahkii vai eambbosiidda fas šaddá vejolaš searvat dán beakkán festiválii .



Das lea ságas bákkus (čohket)¢(čohkket) ealu , rátkit , mearkut , vuojehit ja lohkat bohccuid , ja dasto unnidit boazologu muhtun siidaoasis .



Dat dieđus muitala ovtta hui álkes diŋgga , ahte smávit báikkit maiddái dárbbašit almmolaš bargosajiid , ii ge dušše (čohket)¢(čohkket) buot ovtta báikái .



Dat lea stuora lávki maŋos dan gelbbolašvuođas ja fálaldagas mii lea sámi álbmogii psykiatriijas ja gárrenmirkodivššus , ja sámi dearvvašvuođapárka man áigo ásahit Kárášjohkii masa galge (čohket)¢(čohkket) sámi dearvvašvuođagelbbolašvuođa , orru gahččame čoahkkái .



Das dieđus lea sáhka (čohket)¢(čohkket) sámi dearvvašvuođabálvalusaid seamma dáhki vuollái , ja ulbmil lea maid fállat dearvvašvuođabálvalusaid sámiide eará riikkain go dušše Norggas .



– Lea dárbu (čohket)¢(čohkket) sámegiel-namaid go muhtin báikkiin leat juo jávkame namat .



Muhto ovdal go misiid oažžu merkii , de ferte Sievjju váriid miehtá vázzit ja (čohket)¢(čohkket) ealu .



Dán vahkku beasat jurddašit iežat dálá eallindili birra , ja (čohket)¢(čohkket) návccaid ja jurdagiid .



Buljo muitala ahte áigumuššan maid livččii (čohket)¢(čohkket) daid iešguđetlágan lágidemiid mat leat beassášvahkku Guovdageainnus .



Dál lea dehálaš (čohket)¢(čohkket) dan energiija ja áŋgirvuođa man dovddat juste dál .



Vahkku šaddá liikká buorre ja beasat maiddái vuoiŋŋastit ja návccaid (čohket)¢(čohkket) .



Dán vahkku oaččut vejolašvuođa vuoiŋŋastit , ja (čohket)¢(čohkket) návccaid ja jurdagiid .



Dál lea dehálaš dutnje (čohket)¢(čohkket) návccaid ja áŋgirvuođa maid dál dovddat .



Jaskes ja hávskes vahkku goas dus lea vejolašvuohta vuoiŋŋastit ja (čohket)¢(čohkket) návccaid .



Dál lea luopmoáigi , ja dán vahkus beasat vuoiŋŋastit ja (čohket)¢(čohkket) searaid ja jurdagiid .



Du karriera ovdáneapmi lea sorjavaš du dáidduin smiehttat eará láhkai ja (čohket)¢(čohkket) ođđaáigásaš metodaid – sihke teknologalaš ja revolušuvnnalaš .



Dovddat ahte áššit njulget ja dus lea maid áigi návccaid (čohket)¢(čohkket) .



Dán vahkus fertet garvit áiggi geavaheames duššás , don dárbbašat baicce návccaid (čohket)¢(čohkket) dehálaš bargomátkái gasku vahkku .



Čiekčamat lágiduvvot dáinnalágiin , go lea álkit (čohket)¢(čohkket) buot joavkkuid oktanaga , go dan ahte okta ja okta joavku deaivvada iešguđet vahkkoloahpaid .



Dá eai lean go 41 sáni , muhto 59 sáni mat váilot in sáhte čállit , danin go daid sendii áhčči go fertii (čohket)¢(čohkket) ja guoddit sihkkelosiid ruoktot .



Das lea dilli nu ahte galgá váruhit nu ahte earát eai oaččo du seaibbi ja dan seammás galgá ieš maid (čohket)¢(čohkket) seibbiid alccesis .



Muhto dát ii orron doarvái , ja Niitošjoga ássit hutke ovttasráđiid ođđa vuogi mo vel sáhttet (čohket)¢(čohkket) eambbosiid ovttas lihkadit ja seammás hervvoštallat .



Dán jagi sávan diet gearddit maid servet , livččii rivttes somá (čohket)¢(čohkket) buolvvaid , dadjá Holmestrand .



– Orui nu suivat dušše dat oaivi , fuomášin málet gipsabihtáid ja (čohket)¢(čohkket) dan bácci birra , čilge Maja Oline Sarre mo bázzi riegádii .



– Go dákkár artisttaid leat nagodan (čohket)¢(čohkket) , de gal jáhkán konseartabileahtaid maid nohkat , muitala festiválahoavda Ken Arne Brox .



Mii (čohket)¢(čohkket) ovtta sádjái dutkiid ja go ordniimet Guovdageidnui de lea okta dain guovddáš fáttáin eamiálbmotgirjjálašvuohta , lohká Vuokko Hirvonen .



– Ulbmil dainna seminárain (čohket)¢(čohkket) olbmuid ja aktevrraid ságastallat ja koordineret bargguid maid berre bargat .



Surstoff lea golmma jagi prošeakta mii galgá (čohket)¢(čohkket) Finnmárkku kulturealáhusa .



Jus mii baicca oktii jagis nagodit (čohket)¢(čohkket) eanemus lági mielde finnmárkulaččaid ovtta báikái , de ožžot miehtá fylkkas seamma čehppodaga ja neavvagiid .



Ellen Aina Eira muitala sii leat čeavlát go leat nagodan ná ollu mánáid (čohket)¢(čohkket) ja aktiviseret vahkkosaččat .



Mihttun lea (čohket)¢(čohkket) buot joavkkuid ovdal go sisbandyjahkodat nohká .



Leat sádden sisbandybiirii reivve mas sávvat lágidit turneringa guovvamánus fas , háliidat (čohket)¢(čohkket) buot joavkkuid .



Bohccuid ferte máhttit (čohket)¢(čohkket) maid , lohká Fia Kaddik , Sápmi Awards prošeaktajođiheaddji .



– Moai háliidetne (čohket)¢(čohkket) sámi nuoraid , ja čiekčamat leat jo šaddan árbevierrun sámi vahku oktavuođas , muitala lágideaddji Anti .



Dat gii nagoda (čohket)¢(čohkket) eanemus čuoggáid vuoitá iPad-mini .



Dat gii nagoda (čohket)¢(čohkket) eanemus čuoggáid vuoitá iPad-mini .



Mii áigut gildii ásahit báikkálaš SLT-málle mas lea SLT-heiveheaddji , geas lea ovddasvástádus buot gieldda gárrenmirkko- ja rihkkosiideastadeami searaid oktii (čohket)¢(čohkket) , čilge Kárášjoga sátnejođiheaddji Anne Toril Eriksen Balto .



Das lea ságas bákkus (čohket)¢(čohkket) ealu , rátkit , mearkut , vuojehit ja lohkat bohccuid , ja dasto unnidit boazologu muhtun siidaoasis .



Romssa fylkkasuohkan dárbbaša lassi áiggi (čohket)¢(čohkket) dieđuid árvvoštallamii man maiddái galget meannudit politihkalaččat .



Son gal lea Audioland fitnodaga bokte áigá álgán (čohket)¢(čohkket) gelbbolašvuođa ovtta sadjái , nu lea goit sin mihttu , dadjá Klemet Anders Buljo .



Buljo vuordá dál ahte sámi politihkkárat fuomášit sin dárbbuid (čohket)¢(čohkket) gelbbolašvuođa ovtta sadjái , ja nannet fitnodagaid nu go su fitnodaga Audioland , mii čohkke gelbbolašvuođa ovtta sadjái .



VÁILLAHA GELBBOLAŠVUOĐA : Klemet Anders Buljo Audioland fitnodagas vuordá ahte sámi politihkkárat fuomášit sin dárbbuid , (čohket)¢(čohkket) gelbbolašvuođa ovtta sadjái .



Lars-Erik Borge muittuhii ahte lea 50 jagi dassái go ovddit gielddaođasmahttin lei , man váldoulbmil lei (čohket)¢(čohkket) álbmoga guovddášbáikkiide vai gielddat sáhtte áimmahuššat vuođđoskuvlla mii guhkiduvvui ovcci jahkái .



Sámediggi geahččala (čohket)¢(čohkket) giellabeassesáttagotti .



Dáidda báikkiide háliida valáštallansearvi (čohket)¢(čohkket) hui ollu olbmuid geat heiejit sihkkelastiid .



Sara ges jođiha Sámi Giellaguovddáža barggu (čohket)¢(čohkket) Sámi báikenamaid .



Mihttomearrin lea (čohket)¢(čohkket) oaivegávpotguovllu sámegiela ohppiid ovtta sadjái ja ordnet oahpahusa bissovaš oahppanbirrasis , gos sámegiella ja - kultuvra sáhttet leat oidnosis .



b // v : Ealli Ipmil , mii (čohket)¢(čohkket) buot min buorre jurdagiid , buot maid mii sávvat NN:a buorrin ja rohkadallat : Sálle // sin oskkus eallit ja bajásšaddat dorvvus ja oktavuođas .



Sus lea goaivu gieđas ja áigu ráidnet gortniidis gordneráidnehagas ja (čohket)¢(čohkket) nisuid láhtui .



Man dávjá mun livččen dáhtton (čohket)¢(čohkket) du mánáid , dego vuonccis čohkke čivggaidis soajáidis vuollái .



Sus lea goaivu gieđas ja áigu ráidnet gortniidis gordneráidnehagas ja (čohket)¢(čohkket) nisuid láhtui .



Man dávjá mun livččen dáhtton (čohket)¢(čohkket) du mánáid , dego vuonccis čohkke čivggaidis soajáidis vuollái .



Go dagat dan , de (čohket)¢(čohkket) buolli hilaid su oaivvi ala .



Dasgo Makedonia ja Akaia searvegottit leat mearridan (čohket)¢(čohkket) attáldaga Jerusalema searvegotti gefiide .



Vahku vuosttaš beaivvi galgá juohkehaš (čohket)¢(čohkket) ja bidjat ruđa sierra váris mielde , amas ruhtačoaggin álgit easkka dalle go mun boađán .



Dat vulget buot máilmmi gonagasaid lusa (čohket)¢(čohkket) sin soahtái Ipmila , Buotveagalačča , stuora beaivvi .



Son vuolgá čádjidahttit njealji máilmmečiega álbmogiid , Goga ja Magoga , ja (čohket)¢(čohkket) sin soahtái , ja sin lohku lea dego mearragátti sáddot .



Ferte (čohket)¢(čohkket) resurssaid .



Ásahusaid ovttasbargojurdda lea (čohket)¢(čohkket) gelbbolašvuođa , vai ovttas besset deaividit daid hástalusaid maid davviguovloáŋgiruššan mielddisbuktá maiddái sámi ásahusaide .



Bellodagat vuhtii váldet konsekveanssa ahte erenoamážit nuorra jienasteaddjit eai (čohket)¢(čohkket) TV ovdii čuovvut árbevirolaš TV .



OEE galgá fátmmastit ja (čohket)¢(čohkket) buot ohppiid , beroškeahttá das makkár oskuduogáš sis lea .



Lea maiddái dárbbašlaš máhttit kritihkalaččat lohkat ja (čohket)¢(čohkket) dieđuid diehtogirjjiin , aviissain ja Interneahtas vai



Dása ferte oahpaheaddji (čohket)¢(čohkket) áviissaid muhtin áigge , vai leat doarvái áviissat buohkaide .



Dasto sáhttibehtet buot čállosiid (čohket)¢(čohkket) ja darvvihit seaidnái .



gávdnat ja ávkkástallat servodatfágalaš dieđuid ohcamiin digitála gálduin , árvvoštallat gávdnosiid ja čuovvut jierpmálaš neahttageavaheamineahtta ja neahttaetihka njuolggadusaid Lohkan Oahpaheaddji ferte (čohket)¢(čohkket) áviissaid muhtin áigge .



Hárjánit maiddái (čohket)¢(čohkket) ja guldalit maid earát oaivvildit ja árvvoštallat sin jurdagiid ja argumenttaid Digaštallan Áššit main dávjá leat máŋggaoaivilvuođat : Ruovttubarggut , leavssut , vahkkoruđat , olggos bottuin , dihtorspeallanáiggit , nohkanáiggit , mearridit mállásiid ,



Danne lea eahpepraktihkalaš (čohket)¢(čohkket) buohkaid agiid mielde ja buohkaide oahpahit seamma áššiid oktanaga , mii mielddisbuktá ahte muhtumat láittastuvvet ja earát fas rahčet .



Politihkalaš ráját , oskkoldagat ja eallinoainnut , ja našuvnnaid huksen sáhttet sihke sirret ja (čohket)¢(čohkket) olmmošjoavkkuid .



Danne leat sámi institušuvnnat ja ásahusat álggahan bargguid (čohket)¢(čohkket) , dokumenteret ja systematiseret sámegiel sániid ja doahpagiid mat govviidit sámiid luondduáddejumi ja luonddugeavaheami .



• Oahppit sáhttet (čohket)¢(čohkket) šattuid ja gávnnahit daid ávkki dálkkasin dahje borramuššan .



Osku , eallinoaidnu ja etihkka lea dábálaš skuvlafága mii dábálaččat galgá (čohket)¢(čohkket) buot ohppiid .



OEE galgá fátmmastit ja (čohket)¢(čohkket) buot ohppiid , beroškeahttá das makkár oskuduogáš sis lea .



Osku , eallinoaidnu ja etihkka lea dábálaš skuvlafága mii dábálaččat galgá (čohket)¢(čohkket) buot ohppiid .



OEE galgá fátmmastit ja (čohket)¢(čohkket) buot ohppiid , beroškeahttá das makkár oskuduogáš sis lea .



Buddhisma oaivvilda ahte mii ” johtit ” eallimis eallimii ja leat karma fáŋggat , dat mearkkaša ahte mii iežamet daguid bokte “ (čohket)¢(čohkket) ” váikkuhusaid .



Norgga girku galgá (čohket)¢(čohkket) , bálvalit ja oahpahit oskkudovddasteami Norgga ja Sámi álbmogii .



Muhtimat oaivvildit ahte sii dalle buorebut nagodit (čohket)¢(čohkket) jurdagiid .



Osku , eallinoaidnu ja etihkka lea dábálaš skuvlafága mii dábálaččat galgá (čohket)¢(čohkket) buot ohppiid .



OEE galgá fátmmastit ja (čohket)¢(čohkket) buot ohppiid , beroškeahttá das makkár oskuduogáš sis lea .



Lei oktii okta boares , geafes almmái gii manai meahccái (čohket)¢(čohkket) rissiid ja ovssiid .



Dat máhtii dušše muoraid goargŋut ja nihtii (čohket)¢(čohkket) .



Dalle son áiggui (čohket)¢(čohkket) buot elliid ja boagustit go diet unnoraš joavdá lohppii .



Politihkalaš ráját , oskkoldagat ja eallinoainnut , ja našuvnnaid huksen sáhttet sihke sirret ja (čohket)¢(čohkket) olmmošjoavkkuid .



OEE galgá fátmmastit ja (čohket)¢(čohkket) buot ohppiid , beroškeahttá das makkár oskuduogáš sis lea .



Omd (čohket)¢(čohkket) ruđa ja sáddet Kirkens nødhjelpii .



Lea veadjemeahttun (čohket)¢(čohkket) 13 bálgesa boazoisida juohke vuovdesertifiserenbargojoavkku čoakkáma geažil .



Mun lean maid geahččalan (čohket)¢(čohkket) iežan jurdagiid , mii lea dán seahkkedilis dolvon áiggi .



Sisdoalu sáhttá (čohket)¢(čohkket) oanehaččat nu ahte vuostálastit veahádatáittardeaddji bargguid earáhuhttima ovttaveardásašvuohtaáittardeaddjin dego maid vealahan- ja dásseárvolávdegottiid ovttastahttima .



Fálus leat sierralágan , sierra čuozáhatjoavkkuide oaivvilduvvon oahpistanpakeahtat ( suomagillii ) , maid vuođul sáhttá (čohket)¢(čohkket) iežas jovkui vuogas prográmma .



duođaštusaid (čohket)¢(čohkket) .



mobiila rusttegii , erenoamážit báikkiin gosa sáhttá olu bohccuid (čohket)¢(čohkket) .



Boazovázzit fertejit sihke diđoštit ja (čohket)¢(čohkket) ealu vai sestet girdingoluid , ja dalle hárjánit bohccot nai olbmuide ja beatnagiidda .



Váttis (čohket)¢(čohkket) .



Ollu orohagat leat dieđihan váttisin ealuid (čohket)¢(čohkket) ja beas sat njuovadit dán čavčča .



– Go ii leat muohta , de eat beasa (čohket)¢(čohkket) ja njuovadit , dan dihte go visot lea menddo láirin ja ruivin .



Muhto oažžu gal ballat ahte eai šat sáhte ealu (čohket)¢(čohkket) plánejuvvon rusttega lahka Ganešnjárggas nu movt lávejit jus duođai huksejit bieggamilluid dohko .



Oahppit fertejit ovdamearkka dihte máhttit lohkat go galget (čohket)¢(čohkket) dieđuid , dulkot ja guorahallat luonddufága sisdoalu .



Vásáhusaid vuođul oažžu dadjat ahte buot oahpponeavvoráhkadeamis lea dárbu ođđa tearpmaid ráhkadit ja (čohket)¢(čohkket) daid tearpmaid mat juo gávdnojit .



Lávdegoddi oaivvilda ahte jus galgá joksat funkšuvnna guovddušteami ja bargui vuodjudeami , de sáhttá leat ulbmállaš čuovvovaš bargguid (čohket)¢(čohkket) vásedin bálvalussii , mii lea vuollásaš lávdaduvvon Sámediggevuogádagas ,



- ovddidit ja (čohket)¢(čohkket) dieđuid ulbmállaš oahpahanvugiide



Mii berret (čohket)¢(čohkket) iešguđetlágan váhnenjoavkkuid gielddas .



Lávdegoddi cuige ahte oassin dán heiveheamis lea maiddái ahte (čohket)¢(čohkket) fuomášumi dan njealját sámegiella- ja kulturjovkui Norggas - geat namalassii leat nuortalaš sámit .



Hálidin (čohket)¢(čohkket) guđelágán kártenbargguid ja hárjehallanbargguid geavahedje ja jearahallat daid birra .



Leat deattuhan (čohket)¢(čohkket) statistihka mii sáhttá adnojuvvot čuvget diliid ja rievdamiid Sámi ovddidanfoandda geográfalaš doaibmaguovllus .



Dakkár guovlluin gos leat unnán oahppit geain lea sámegiella , sáhttá (čohket)¢(čohkket) joavkkuid



ovddasvástádus (čohket)¢(čohkket) dujiid ja dávviriid čájáhussii ja maiddái gaskkohagaid lonuhit dávviriid .



Geahččalat (čohket)¢(čohkket) nu ollu dieđuid go vejolaš .



Psykohtalaččain lea váttis (čohket)¢(čohkket) jurdagiid ja jurddašit čielgasit .



Sáhttá geavvat nu ahte in nagot (čohket)¢(čohkket) jurdagiid ja lohkat ja de soaittán ádjánit guhkit go earát .



1888 Deanu luossaláhka , 1902 eananvuovdinláhka ja 1911 Deanu luossabivdinnjuolggadusat váikkuhedje seammá láhkái : Olbmot ( dahje buoret , sámit ) galge (čohket)¢(čohkket) opmodagaset ovtta sadjái , heaitit dološ johtalanvugiin , ja geahpidit buohtalasealáhusaid ja šaddat albma eanandoallin .



Buoremus vuohki dárogiela nannet lei sámemánáid (čohket)¢(čohkket) internáhtii dárogielat birrasii .



" Dievaslaš " meroštallama galggašii (čohket)¢(čohkket) máŋgga informántta govvideamis .



Ja (čohket)¢(čohkket) dieđuid mat heivejit dákkár gaskkusteapmái sihke dálá ja dološ áiggi birra .



Dokumentašuvdnaguovddáš galgá duođaštit ja (čohket)¢(čohkket) historjjá ja dálá dáhpáhusaid .



Henrik Kvandahl registrerenprošeakta Dokumentašuvdnaguovddáža oassi lea Henrik Kvandahl dieđuid (čohket)¢(čohkket) .



Lea mihttomearri (čohket)¢(čohkket) sámi virggiid mat dál leat moadde kilomehtera nuppis eret Skániin ja Evenáššis .



oahppovahku viidosaš oppalašvuođa , masa gullevaš oahppobajiid sáhttá (čohket)¢(čohkket) viehka friija .



Su bargun lei (čohket)¢(čohkket) dieđuid iešguđet guovlluin Suomas addojuvvon sámegiela oahpahusas , mii leamaš muhtin báikegottiin 1980 logu loahpa rájes .



Rahko bargun lei maid (čohket)¢(čohkket) vásihusaid ja dieđuid , mat ledje ožžojuvvon ovttasbarggus Sámi virtuála skuvla prošeavttain .



In hálit (čohket)¢(čohkket) didjiide liiggás olu hástalusaid ja deaddagiid , vaikko sámediggi vuordánai dis olu ja hálidit doarjut nuoraid oassálastima ja evttohusaid .



Ii lean álki (čohket)¢(čohkket) nu stuora guovllu mánáid , guovllut maidda jur ledje fas huksegoahtán viesuid , kájáid ja telefuvdna-oktavuođaid maŋŋel boaldima .



našuvnnalašvuođa vuođđojurdda lea (čohket)¢(čohkket) Norgga oktan riikan , giela ja kultuvrra dáfus .



Mun ledjen áŋgir (čohket)¢(čohkket) oapmegirjjiid .



Deike sáhtášeimmet maŋit áigái (čohket)¢(čohkket) buot daid maid duiskalaččat eai ollen boaldit .



Álgobeaivvit , ja dávjá álgovahkkut , gollet oahpahit sámegielhálliide dábálaš doahpagiid nugo " govčča uvssa " - " (čohket)¢(čohkket) " - " čuoččo maŋŋálagaid " jna. dárogillii .



Muđui jovssašii vel eanet ovdáneami jus Ristamuornjárgga skuvlameasttirat Álttás sáhtášedje fitnat 1 jagis Beasfearddas ( Jogas ) ja (čohket)¢(čohkket) dohko Láhpi sápmelaččaid , iskat , nannet ja oahpahit sin » .



Mii leat danin geahččalan (čohket)¢(čohkket) muhtin osiid ovdáneamis , vuosttažettiin ovdal oktiičaskima Sámi joatkkaskuvllain .



Sin nuoraid lea álkit (čohket)¢(čohkket) čađahit oktilaš skuvlafálaldaga .



Asttoáiggis liiko boares muitalusaid (čohket)¢(čohkket) soga , gili ja soađi birra .



Fertiimet mannat gillái muitalit iežamet kurssa birra , ja nu nagodeimmet (čohket)¢(čohkket) 5-6 olbmo 3- beaivve kursii .



Lea oainnat veadjemeahttun (čohket)¢(čohkket) skuvlastivrra miellahtuid , geat orrot bieđgguid miehtá viiddis báhpagieldda , fas čoahkkimii dán dálvvi .



) Sii eai lean ožžon ohcciid sámegieloahpaheaddji oassevirgái , ja dalle geahččaledje (čohket)¢(čohkket) olles skuvlajagi oahpahusa moatti mánnui olles virggiin .



– Moadde jagi maŋŋel go fárrejin deike , gullostii šolžasáhka ahte muhtumat áigo (čohket)¢(čohkket) oahpaheddjiid ja dutkiid guorahallagoahtit sámi skuvlagažaldagaid .



Rohkosviesus sáhtii skuvlahoavda lohkat Poastala ( sárdnegirjji ) , (čohket)¢(čohkket) olbmuid lávlumii ja kátkkesmusa oahpahussii dalle go eai beassan basiid áigge Hámmárfestii dálkki geažil .



Bargun das šaddá dasto (čohket)¢(čohkket) dan golmma našuvnna álbmoga ovtta skuvladáhki vuollái ja dáččat fertejit fas nannet gullevašvuođaset dáčča álbmogii .



1914 skábmamánus čáliiga Lorentz Jakobsen ja Johan Møllmann skuvladirektevrii ja čilgiiga ahte soai eaba doalahan mánáideaskka skuvllas eret danne go vuosttaldeigga skuvlla , muhto danne go ii lean sudno mielas dohkálaš (čohket)¢(čohkket) mánáid nu heajos skuvlavissui .



Ii leat álki (čohket)¢(čohkket) dieđuid Hámmárfeastta skuvllaid sámegieloahpahusas .



Giitu buohkaide geat leat searvan bargui (čohket)¢(čohkket) muitalusa dáid oahpaheddjiid ja sin áiggi birra : Unni Schøn Fokstad , Turid Heimen r. Saraksen , Magnhild Andreassen r. Olsen , Ole Bernt Lile , Pål Sandøy , Elisabeth Pavelsdatter Sandøy , Marit Jørgensen , bearaš Lille // Kratteng , Øyvind Hirsti , Astrid Jørgensen , Bjarne Hirsti , Solbjørg Hirsti , Harald Hirsti , Kjell Ballari , Nils Evald Biti , Nils Ole Gaup , Simon Saraksen , Øystein Nilsen , Torbjørn Bjørkli , Anton Hoem , Oddvar Støme ja Hans Kr. Eriksen .



Muhto goappaš gáhppálagain lei cealkka mii sámegillii jorgaluvvon čuodjá ná : « Dál galgá ovddeš beaivvášruossasymbola ( dárogillii : solkorssymbolet ) ođđasis (čohket)¢(čohkket) norgalaš álbmoga Norgga ja Ipmila várás .



Čuđegietti gielddas lei Leavdnja ožžon stáhtainternáhta 1909:s. 1914:s plánejuvvui internáhtta Bissojohkii , jurdda lei (čohket)¢(čohkket) buot beavžžabealohppiid dohko .



[ 8 ] Son rámida Kvandahla vuosttažin gii geahččalii (čohket)¢(čohkket) sámiid historjjá .



Jus jearaldatskovi ulbmil livččii leamaš dieđuid ja miellaguottuid (čohket)¢(čohkket) vai beassá árvvoštallat mii livččii buoremus pedagogalaš bargomálle skuvllas , de livččii lunddolaš jearrat gažaldagaid gielas , galle oahppis lea sámegiella eatnigiellan , galle oahpaheaddji hálddašit sámegiela ja berrešii go sámegiella eambbo adnojuvvot oahpahusgiellan .



Danne lea vuoigadis jearrat manne nasisttalaš hálddašeaddjit dáhtto (čohket)¢(čohkket) dáid dieđuid ?



Muhto sii eai birgen bohccuiguin , eai veadján (čohket)¢(čohkket) daid gárdái .



Dan fágii galge (čohket)¢(čohkket) vaikko maid : giellaoahpaheami , girjjálašvuođa , sámi historjjá ja servodatoahpu .



Mu mielas orui ahte nu ollu áigi ja fámut manne siskkáldas fápmostallamii dan sadjái go (čohket)¢(čohkket) fámuid ja olmmošlaš resurssaid vai lea álkit birgehallat dáža eiseválddiin ja nagodit ovddidit sámi áššiid sin ektui .



Ii lean álki (čohket)¢(čohkket) nu stuora guovllu mánáid , guovllut maidda jur ledje fas huksegoahtán viesuid , kájáid ja telefuvdna-oktavuođaid maŋŋel boaldima .



Skuvlaleirii mii (čohket)¢(čohkket) gaskkal 9 ja 15 jahkásaš mánáid .



Mii (čohket)¢(čohkket) dohko su. 200 máná ja 10–14 oahpaheaddji .



Go lei ain soahti , de lei ráđđehus Londonis juo plánegoahtán Finnmárkku ja Davvi-Romssa ođđasit huksema , ja sii háliidedje (čohket)¢(čohkket) sihke ealáhusaid , orrunbáikkiid ja skuvladoaimmaid .



Našuvnnalašvuođa vuođđojurdda lea (čohket)¢(čohkket) Norgga oktan riikan , giela ja kultuvrra dáfus .



Okta oassi prošeavttas lei (čohket)¢(čohkket) luondduriggodagaid , nu go suidnet , murret , guliid bivdit ja murjet .



Jurdda lea (čohket)¢(čohkket) dieđuid , ráhkadit oahpponeavvuid ja lágiidit kurssaid ja semináraid .



Sihke Ruoŧas , Suomas ja Ruoššas mis lea oktavuohta olbmuiguin geain lea miella (čohket)¢(čohkket) ja almmuhit sámi skuvlahistorjjá doppe , ja veahá lea maiddái čohkkejuvvon .



Mii láviimet guovtti vahku guovtti geardde jagis (čohket)¢(čohkket) mánáid .



Áidna vejolašvuođa maid oinniimet lei mánáid (čohket)¢(čohkket) .



Danin orru su mielas nu soma go Trygve Madsen , guhte šadda okta daid oahpaheaddjiin , lea geažidan ahte hálidivčcii (čohket)¢(čohkket) buot oahppiid muhtimin ja ráhkadit deaivvadaneahkediid gos lávlot , juiget ja suohtastallet .



Áššiid maid čállibehtet , sáhtihehket (čohket)¢(čohkket) ja rahkadit dain diehtojuohkinreivviid dahje bláđiid maid juohkibehtet skuvllas .



Ulbmilin lei (čohket)¢(čohkket) stáhtaid ovddasteaddjiid , biras áššedovdiid ja - áktivisttaid čoavdit máilmmeviidosaš biras- ja ovdánahttinváttisvuođaid .



1999 geahččalii fas (čohket)¢(čohkket) nuoraid ja ásahii stivrra sihke sáddii ohcamuša Ruošša searveregisterii .



Dat nagodii (čohket)¢(čohkket) álgoálbmogiid miehtá máilmmi oktasaš konfereanssaide gos sohppojuvvui oktasaš bargovuogit áššiid ovddideamis .



Máilmmi álgoálbmotráđđi geahččalii (čohket)¢(čohkket) buot máilmmi álgoálbmogiid ovttasbargui



Muhtimin (čohket)¢(čohkket) dieđuid muhtin dihto olmmošvuoigatvuođa rihkkuma birra dego biinnideami dahje olbmuid jávkama birra .



Dat nagodii (čohket)¢(čohkket) álgoálbmogiid miehtá máilmmi oktasaš konfereanssaide gos oassálastit sohpe oktasaš bargovugiid áššiid ovddideamis .



Departementa lea moanat jagiid juolludan ruđa Sámedikki ovddidandoibmii mii galgá (čohket)¢(čohkket) ja systematiseret sámiguoskevaš dátáid statistihkka- ja dutkanulbmiliid várás .



Lea bággu (čohket)¢(čohkket) gielladieđuid dáid boares olbmuin ja oahpahit giela ollesolbmuide , jos áigu jorgalit giellamolsuma .



Ii oktage deattut giellaservodaga sturrodaga , muhto Fishman deattuha man dehálaš lea (čohket)¢(čohkket) giellaservodaga lahtuid dihto geográfalaš guvlui jos eai oro čoahkis .



Ulbmilin lei (čohket)¢(čohkket) dieđuid ja čilget Romssa fylkka sámi-dáru máŋggagielat servodagaid giela ja giellageavaheami .



1976 njukčamánus čoagganedje Váhčirii mas mearridedje ahte “ Ii leat riekta viggat (čohket)¢(čohkket) sámi radio- ja TV-doaimma oktan guovddážin ...



Son dárbbašii moadde beaivvi , vai gearggašii (čohket)¢(čohkket) biergasiiddis ja vuoiŋŋalaččat láddat ruovttus fárremii .



Nu gollá veaigebodda čilget manne mearrasámi áirasat eaba leat boahtán - danin go leigga mannan sávzzaid (čohket)¢(čohkket) .



Oahppi gealboárvvoštallamii oahpaheaddji ferte (čohket)¢(čohkket) duođaštusaid .



Muittuhit oahpaheaddji oahpahettiin (čohket)¢(čohkket) njálmmálaš sámegiela gelbui duođaštusaid !



Álgun lei ieš vokalista Kjetil Solberga soloprošeakta , muhto go soai Håkon Rundbergain veahkkálagaid riemaiga (čohket)¢(čohkket) musihkkáriid prošektii de huob-máiga ahte das fertii šaddat joa-vku mas guhtege lahttu buktá iešvuođas bihtáide .



Rátkin Riddu Riđus Sámi lihttu ásahuvvui njukčamánu 12. b. 2007 dainna višuvnnain ahte (čohket)¢(čohkket) sámi alladását geađgi , skárrit , bábur - valáštalliid , beroškeahttá riikkaid rájiin mat luddejit Sámi eatnama .



Dán jagi mii (čohket)¢(čohkket) gait biepmuid ja juhkamušaid fálla-ma ovtta sadjái , lávddi lahkosii .



Dat nagodii (čohket)¢(čohkket) álgoálbmogiid miehtá máilmmi oktasaš konfereanssaide gos oassálastit sohpe oktasaš bargovugiid áššiid ovddideamis .



Maŋážassii balsagobiin girdila ođđa čuoikamoahti (čohket)¢(čohkket) bohccuid duoddariidda duhátoaivásaš eallun .



Go guovssu ihtá várreravdii , de almmái čuoigala doalvut ealu ođđa guohtumiidda ja huhccala beatnagis (čohket)¢(čohkket) ealu .



Sii ledje eahkedis fitnan seaiddi luhtte (čohket)¢(čohkket) searaid .



- De (čohket)¢(čohkket) boradit das duššiid smiehttamis .



- Mun lean fabrihkkii barg ui , mii (čohket)¢(čohkket) biilamohtoriid , muitalii Viljo .



Son manai boardaga ala dearvvas olgoáimmu ovdii jurdagiid (čohket)¢(čohkket) .



Son dovddai buot bustávaid ja máhtii (čohket)¢(čohkket) dain oanehis sániid .



Dán materiálas sáhtii (čohket)¢(čohkket) juoidá .



Kristusa máilbmáiboahtin ii lean goittot sutnje áidna sivva (čohket)¢(čohkket) lagamus olbmuidis juovlabeavdái .



Dehalaš lea (čohket)¢(čohkket) maiddái empiiralaš dieđuid .



Stáhtaráđi mearrádus sámegielat ja sámegiela oahpahus vuođđooahpahusas , logahagas ja ámmátlaš skuvlejumis juolluduvvon stáhtadoarjaga vuođuštusain ( 191/2009/191 ) rievdaduvvo nu , ahte sámiid ruovttuguovllus sámegiela ja sámegielat oahpahusa joavkku sáhttet (čohket)¢(čohkket) guokte oahppi dalle go gielddas ii leat muđui vejolašvuohta (čohket)¢(čohkket) oahpahusjoavkku .



Stáhtaráđi mearrádus sámegielat ja sámegiela oahpahus vuođđooahpahusas , logahagas ja ámmátlaš skuvlejumis juolluduvvon stáhtadoarjaga vuođuštusain ( 191/2009/191 ) rievdaduvvo nu , ahte sámiid ruovttuguovllus sámegiela ja sámegielat oahpahusa joavkku sáhttet (čohket)¢(čohkket) guokte oahppi dalle go gielddas ii leat muđui vejolašvuohta (čohket)¢(čohkket) oahpahusjoavkku .



1. ahte doaimmahuvvo dárbbašlaš bargu ja bearráigeahčču vai gohččun (čohket)¢(čohkket) , rátkit , merket , vuojehit ja lohkat bohccuid čađahuvvo , 2. bohccuid goddin dalle go ii sáhte eret vuojehit , 3. siidaoasi boazologu unnideapmi , 4. gaikut lobihemet ceggejuvvon barttaid , áiddiid dahje rusttegiid .



Dieđuid galgá (čohket)¢(čohkket) nu guhkás go vejolaš ovttasbargguin suinna geasa ášši guoská , dahje dainna lágiin ahte son diehtá diehtočohkkema birra .



Nammalávdegotti jođiheaddji sáhttá (čohket)¢(čohkket) vel eanet dieđuid jus lea dárbu , vai sáhttá árvvoštallat galgá go mearrádus dohkkehuvvot .



1. ahte doaimmahuvvo dárbbašlaš bargu ja bearráigeahčču vai gohččun (čohket)¢(čohkket) , rátkit , merket , vuojehit ja lohkat bohccuid čađahuvvo , 2. bohccuid goddin dalle go ii sáhte eret vuojehit , 3. siidaoasi boazologu unnideapmi , 4. gaikut lobihemet ceggejuvvon barttaid , áiddiid dahje rusttegiid .



Vai eai dattetge šatta nu stuorra erohusat , leat geahččalan čielggadeami (čohket)¢(čohkket) ja redigeret oktasaš hápmái .



Kapihttala sáhttáge muhtun muddui atnit riggodatčađamannama čoahkkáigeassun , ja sierranas konklušuvnnaid bokte geahččalit válddahallan riektediliid (čohket)¢(čohkket) oktasaš mihtilmassan .



Seamma galgá son juohkit dihto Gaskkaid daid heivvolaš lagas Ássiide , gos sáhttet (čohket)¢(čohkket) Boaldenmuoraid ja Rihkiid , ii galgga oktage geas lea Muorračuohpahat dan geavahit .



Lávdegoddi mii galggai árvvoštallat 1964-lága ( luossaláhkalávdegoddi ) nuppástusaid vuosttaldii (čohket)¢(čohkket) njuolggadusaid guollebivddu hárrái stáhtaeatnamiin ovtta mearrádussan , ja evttohii dan sadjái guokte mearrádusa dán guollebivddu birra , nubbi stáhta eatnamiidda Finnmárkkus ( evttohusa § 24 ) ja nubbi stáhtaeatnamiidda muđui ( evttohusa § 25 ) .



Gávnnahan dás buoremussan (čohket)¢(čohkket) ollislaš rievttálaš árvvoštallama mas oainnášii mii lea dálá bissovaš riektedilli eaiggáduššan- ja háldovuoigatvuođas Sis-Finnmárkkus , guorahaladettiin sihke siskkáldasrievttálaš ja álbmotrievttálaš riektegálduin .



Stáhta eaiggáduššá dasa lassin muhtun Sulluid ja Gittiid OarjeFinnmárkkus , masa gullet Vuoigatvuođat (čohket)¢(čohkket) Uvjjaid ja Moniid ja Bivdit lottiid ja Čeavrá- ja Riebanbivdu .



Válddahusaid sáhttá hui skoválaččat (čohket)¢(čohkket) ná :



Danin berrešedje eiseválddit geahččalit rittus (čohket)¢(čohkket) birasgotti gosa golbma gitta vihtta bearraša ásaiduvvet .



Galgat dál , lága ráiddus , (čohket)¢(čohkket) historjjá mearrádusaid eatnamiin mat eai galgga vuvdojuvvot .



nammaduvvui vuosttas vuovdedirektora , várra (čohket)¢(čohkket) vuovdehálddahusa , ja oanehis áiggis 1878 rájes lei vuovdedoaimmahat Finansdepartemeanttas .



čielggadeamis lea geahččalan (čohket)¢(čohkket) systemáhtalaččat ja historjjálaččat dán čoahkkáigeasu , 1 .



Dehálaš vuođustus manne stáhta matrikulerekeahtes eatnamat galggašedje leat Direktoráhta ovddasvástádussuorgin , lei nappo (čohket)¢(čohkket) stáhta eatnamiid- ja vuovdeopmodagaid hálddašanovddasvástádusa ovtta orgánii .



Konklušuvdnan lea Finnmárkojoavku gávnnahan ahte boahttevaš ordnenvuohki buot doaimmahusa osiid (čohket)¢(čohkket) seamma " suoji " vuollái oppalohkái lea boahtteáigásaččabut organisašuvdna go dálá čoavddus .



Dan ektui go addá bieđggus eanabihttáláigohemiid barttaide álge eanavuovdinorgánat (čohket)¢(čohkket) bartasajiid bartaguovlluide , vai sáhtte buorebut gozihit fylkka bartahuksema ja dan láhkai geahpedit vaháguvvama gilvaleaddji beroštumiid ovddas .



ulbmiliidda numo vuojehit // (čohket)¢(čohkket) ealu , dábálaš guođoheapmái // geahččui , áiddiid // rusttegiid goziheapmái // máđasatnimii jna. .



Osku , eallinoaidnu ja etihkka lea dábálaš skuvlafága mii virolaččat galgá (čohket)¢(čohkket) buot ohppiid .



Min Aigi



 – 



– Ovdal huksema soaitá searvi nagadan (čohket)¢(čohkket) dan mađe stuorra ruhtasupmi ahte sáhttet buorre muddui veahkehit gieldda ruhtadit baseaŋgga .



Oainnán dárbbu ásahit sierra buohcciviessoossodaga deikke Osloi , gosa (čohket)¢(čohkket) sámi gelbbolašvuođa .



Das galgá daid lasttaid (čohket)¢(čohkket) ja goikadit .



Henriksen lea ožžon bargočilgehusa , ahte galgá (čohket)¢(čohkket) buot dieđuid sámi kultureallima birra .



Dát ruđat galget geavahuvvot (čohket)¢(čohkket) , lágidit ja ráhkadit sámegielat lávlagiid .



Mathisen , Lyngås , ja A. N. Johnsen leat fas ožžon 50.000 ruvnnu prošeaktadoarjjan (čohket)¢(čohkket) ja ráhkkanahttit dieđuid almmuheapmi Ruŋggu báikkálaš málestanvieruid birra .



( Matt 3:12 ) « Sus lea goaivu gieđas ja áigu ráidnet gorniidis gordneráidnehagas ja (čohket)¢(čohkket) nisuid láhtui .



Moatte jagis sáhttá bargat dakkár dilis , muhto de ferte (čohket)¢(čohkket) návccaid ja ođđa inspirašuvnna .



Dattetge jáhkkit ođđa jođiheaddjis leat buori vejolašvuođa (čohket)¢(čohkket) organisašuvnna searaid boazodollui ávkin .



Dattetge lea doaivva ahte ođđa jođiheaddji nagada (čohket)¢(čohkket) beliid .



• • Mii doaivut Iskon-Máhte Áillu nagadit (čohket)¢(čohkket) Norgga Boazosápmelaččaid Riikkasearvvi ja hábmet dan organisašuvdnan mii sihkkarastá buori dili boazodollui .



– Vihtta jagi ádjánin (čohket)¢(čohkket) dieđuid , guokte jagi daid coggat dihtorii ja golbma jagi čállit ja hábmet .



Kongreassa ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) álgoálbmot ovddasteaddjiid , eiseválddiid ja organisašuvnnaid suokkardit báikkálaš demokratiija ollašuvvama álgoálbmogiid ektui .



Galgá (čohket)¢(čohkket) unnimus čuoggáid .



Vuohki (čohket)¢(čohkket) sámiid



–<\q>Ásahit sámi riikajoavkku lea hui vuogas vuohki movt (čohket)¢(čohkket) sámiid .



Diibmá nagadii fas (čohket)¢(čohkket) eanetlogu ja válljejuvvui « rehálaččat » ovdaolmmožin .



Dál šaddá buorre veaháš vuoiŋŋastit ja (čohket)¢(čohkket) fámuid čiekčamiidda mat ain leat , dajai duhtavaš Nordlys hárjeheaddji , Frank Lindseth .



• • Sis-Finnmárkku bargohoavda Trygve Nilsen lea hutkan ovtta vuogi - (čohket)¢(čohkket) buot nuppástuhttingielddaid - Deatnu , Kárášjohka , Porsáŋgu ja Guovdageaidnu - oktan bargomárkanguovlun .



Fertet (čohket)¢(čohkket) joavkku , go leat nu bieđggus .



Ja mii geahččalat (čohket)¢(čohkket) eambbosii sámegiel fágii .



• • Dan láhkai lea Nuorttanaste nagadan (čohket)¢(čohkket) guokte lohkkijoavkku .



Ii leat Sámi valástallanlihttu eaige earát doarvái bures čájehan beroštumi sáminissončikčiide (čohket)¢(čohkket) sierra sáminissoniid spábbáčiekčanjoavkku .



Čielga ášši lea ahte ruhta adno doarvái jus galggaš (čohket)¢(čohkket) sierra sáminissonjoavkku .



FINNMÁRKU : Eanadoallodepartemeanta lea mearredan (čohket)¢(čohkket) lávdegotti , mii galgá geahčadit boazodoallolága dainna ulbmilin , ahte gávnnahivččii mot rievdadit boazodoalu stivrema ja hálddašeami njuolggadusaid .



Dasto (čohket)¢(čohkket) bivdojoavkku ja šiehtadit gosa válaid ohcat .



Dan dihte lea Heatta váldan vuosttaš lávkki álggahit ruhtačoagginákšuvnna mainna galggašii (čohket)¢(čohkket) dan mađe ruđa , ahte dat niehku ollašuvašii lagamus áiggis .



Hui dehálaš lea (čohket)¢(čohkket) návccaid dan ektui go háddjet daid guovtte geahčái riikka , ja das maŋŋil fas geahččalit daid (čohket)¢(čohkket) .



Hui dehálaš lea (čohket)¢(čohkket) návccaid dan ektui go háddjet daid guovtte geahčái riikka , ja das maŋŋil fas geahččalit daid (čohket)¢(čohkket) .



Ovdalgo guovllustivra dan dahká , galget boazodoalloagronomat (čohket)¢(čohkket) buot orohagaid oainnuid dasa ovdal dan meannudeami .



Mihttomearri lea (čohket)¢(čohkket) unnimus 50 fitnodaga deaivvadeapmái .



Samenet lea maiddái sámiid forum , gosa livččii jurdda (čohket)¢(čohkket) buot skuvllaid , ásahusaid , servviid ja feara maid dieđuid ja oktavuođaid .



– Seminára leamašan issoras lossát lágidit , muhto dat lihkostuvai bures , nákčiimet (čohket)¢(čohkket) sámiid njealji riikkas ja oažžut johtui fágálaš ságastallama ja ráhkadit oktavuođaid , lohká Ánne .



– Juste su gal eat leat ságastallan ja mii geahččalit eambbo árktalaš artisttaid (čohket)¢(čohkket) Riddu Riđđui , lohká Olsen .



Tove oktan elošteaddjiin Wilhelm , liikoba (čohket)¢(čohkket) boares dávviriid ja govaid .



– Váhnemat lohket ahte lea min iežamet sivva go juo (čohket)¢(čohkket) nuoraid klubbii , muitala Bær Eira .



– Mii fertet (čohket)¢(čohkket) buot návccaid ovtta sadjái ja čoavdit váttisvuođaid ovttaráđalaččat , dadjá Vuolab .



Beaivvi ovdal go Norgga nuorat galget (čohket)¢(čohkket) 30 miljon ruvnnu Afrihkái , de váilot ain Kárášjoga ohppiin bargosajit .



Gal galgá viššal vánddardit olbmuid mielde ja (čohket)¢(čohkket) dieđuid .



Asehis muohtan ii sáhte vácci ealu (čohket)¢(čohkket) .



Su mielas ii dárbbaš ásahit ođđa ja stuora universitehtadálu ja ovtta sadjái (čohket)¢(čohkket) buot Sámi oahpahusgelbbolašvuođa .



Dalle lea buoret vuođđu Sámis (čohket)¢(čohkket) nana oahpahusgelbbolašvuođa .



Jáhkán sin beroštupmi ásahit Sámi universitehta nanosmuvašii go čielggašii ahte ii leat sáhka geográfalaččat (čohket)¢(čohkket) buot sámi gelbbolašvuođa ovtta sadjái Sápmái .



Háliideimmet (čohket)¢(čohkket) sámi doaimmaid bušehttii , ja lunddolaš dalle dakkár áššiid mat eai gullan makkárge departementii , nugo dulkonbálvalus ja sámi áviissaid doarjja .



Lea buorre go NSR fuomáša ahte ferte (čohket)¢(čohkket) ođđa návccaid jođihit NSR boahteáiggis .



• Anára Sámemusea vuođđuduvai jo jagis 1959 , dalle álggahuvvojedje barggut (čohket)¢(čohkket) sámi dáluid ja sullasaččaid .



NIGERIA : Mobil oljofitnodat lea geahččalan (čohket)¢(čohkket) oljju , liikká lea dat leavvan njealji eará oassestáhtii , Rivers , Bayelsa , Delta ja Lagos .



Bargojuvvo maid (čohket)¢(čohkket) doarjaga prošeavttaide maid dát eamiálbmogat leat vuoruhan .



Diimmá čavčča álge Deanu Searat (čohket)¢(čohkket) dieđuid sámi mánáid ja nuoraid duhkoraddamiid ja doaimmaid birra .



Muhto ovddasguvluige sáhttá Arthur Partapuoli lohpidit čalmmustahttit dieđuid maid searvi nagoda (čohket)¢(čohkket) árbevirolaš dukkoraddamiid ja hommáid birra .



Buorre livččii , juos giellaráđis livčče nu ollu resurssat ahte dat basttášii bálkáhit « čeahpes áššedovdiid » iešguđetge riikkas geaid oaivebargun livččii (čohket)¢(čohkket) sátnelisttuid , ráhkadit ođđa sániid ja veahkehit jorgaleaddjiin sin bargguiguin .



Gulaimet ášši birra vuosttas háve radios 05.03.98 ja leat ieža ferten (čohket)¢(čohkket) dieđuid ođđa ortnega birra .



Mielkemášiinain oažžu mielkki nu buhtisin go maid njuolggadusat gáibidit ja seammás šaddá álkit (čohket)¢(čohkket) mielkki dohko gos máŋggalágan buktagat ráhkaduvvojit .



– Min biktasat ja gápmagat dohkkešedje birra máilmme galbmaguovlluin , muhto fertet iskat (čohket)¢(čohkket) ovttas iežaimet návccaid deavdit dáid márkaniid , loahpaha son .



Dál leat EU-mearrádusat dahkan álkibun (čohket)¢(čohkket) bohccovara .



Tatjana Mitrofanova ( 19 ) , Krasnošeljes eret , mii lea stuorra beakkán « Ponoy » luossajoga gáttis , lea ožžon barggu (čohket)¢(čohkket) unna fáddá sáme - ruošša sátnegirjjáža .



– Fertet (čohket)¢(čohkket) fámuid .



– Daningo háliidit (čohket)¢(čohkket) buohkaid beroškeahttá ealáhus- ja politihkalaš beroštumiin , Silssel Sildnes čilge .



Lea sáhttán fas (čohket)¢(čohkket) searaid guhkes garra dálvvi maŋŋá .



SÁPMI : Sámi kulturráđđi juolluda 70000 ruvnnu bargui (čohket)¢(čohkket) , dokumenteret ja seailluhit njálmmálaš dieđuid prošeavtta « Vuorruset olbmot // nuppástuhttit oahpahusresursan » čađaheami oktavuođas .



Dan dihte atná son dehálažžan dál (čohket)¢(čohkket) daid muitalusaid maid ain muitet .



Son ii jáhke váttisin (čohket)¢(čohkket) moaddelogi čállosa , mainna sáhttá ráhkadit antologiija .



Dasto mearrádus addá lága vuostálastiide vejolašvuođa (čohket)¢(čohkket) searaid vuostálastit , árvvoštallo girku dokumeanttas .



Dán jagi galgá Sámi Álbmotbeavi (čohket)¢(čohkket) sámiid guđát geardde , ávvudan dihte iežamet oktasaš gullevašvuođa .



" TUBFRIM " vuođđuduvvui 1928:s ja searvvi váldoulbmil lei (čohket)¢(čohkket) geavahuvvon friddjamearkkaid .



Dál áigot ođđasit geahččalit (čohket)¢(čohkket) návccaid ja geasuhit olbmuid searvái .



Vuosttažettiin galgá (čohket)¢(čohkket) searvvi mielahtuid bargat nuvttá .



Vuoigatvuođagažaldat lea seamma dehálaš ášši dálá áiggiid , ja galggašii seamma searaiguin (čohket)¢(čohkket) sámi álbmoga , go Álttá ášši dagai .



Vaikko vel boarrasat gearddi gaskkas ii leat nu dábálaš dát beaivi , de ii gal oro Mázes boahtteáigges gal šaddamin váttisin (čohket)¢(čohkket) beaivái olbmuid .



Boahtte jahkái hálida son (čohket)¢(čohkket) buot njealji riikka sámiid Dálveriemuide , mat galget dáhpáhuvvat Sámi Álbmotbeaivvi áigge .



Borgemánu 14. beaivvi galggašii muhtun stuora sámi násti lávlut ja (čohket)¢(čohkket) olbmuid konsertii .



Ráđis lea leamaš váttivuohta (čohket)¢(čohkket) áirasiid čoahkkimiidda ja jođiheaddji Eriksen evttoha čoavdit váttisvuođa dainna vugiin ahte olbmot eai " bággejuvvo " stivrrii , muhto válljejuvvojit eaktodáhtolaččat .



– Son lea hárjánan čiekči ja jáhkán su nagodit (čohket)¢(čohkket) čikčiid .



Dasa lassin ferte cabareta hárjehallat árgabeaiveiggiid ja dalle lea váttis olbmuid (čohket)¢(čohkket) .



Jos sáhtášii (čohket)¢(čohkket) dáid návccaid ovtta stuorát dáhpáhussii , mii gokčá olles sámi , de livččii vejolaš oažžut johtui stuorát kulturdáhpáhusa mii čađahuvvo iešguđetge sámi báikkiin iešguđet vuoru .



" Lea guhkit áigi go Kárášjoga ja Guovdageainnu beassášmárkanat leat nagodan (čohket)¢(čohkket) guovddáš sámi artisttaid beassášmárkaniidda .



Go geahččat movt beassášmárkanat leat álggahuvvon ja mii sin doaibmá lei , de lea álo leamaš mihttomearrin (čohket)¢(čohkket) sámi juigiid .



Muhto lea guhkit áigi go Kárášjoga ja Guovdageainnu beassášmárkanat leat nagodan (čohket)¢(čohkket) guovddáš sámi artisttaid beassášmárkaniidda .



Ferte muitit ahte dalle go beassášmárkanat álge , de doibme deaivvadeamit (čohket)¢(čohkket) sámiid ja loktet sámi luođi .



Lea vuosttaš geardde go Sámi Álbmotlistu lea mearridan (čohket)¢(čohkket) doarvái doarjaga álbmogis šaddat bellodahkan .



Mearri ja áigemearri lea ovtta jagi sisa (čohket)¢(čohkket) vihttaduháha nama , ja dan jáhkká Nystad leat bures vejolažžan .



Nu sávvá ge Nystø ahte nagodit goitge (čohket)¢(čohkket) ruđa doalahit dohkálaš standára .



Hirbmat stuorra dárbu lea (čohket)¢(čohkket) dieđuid ja duođaštusaid mat leat áimmuin duoji birra .



– Vuosttaš máid ferte dahkat , lea (čohket)¢(čohkket) govaidis girjái , vai lea juoga máid vuoseha , muitala son nuorra nieiddaide geat hálidit dán geainnu mannat .



David Anti ja Risten Guttorm álggiiga 95:s čoaggit namaid ja geahččalit (čohket)¢(čohkket) olbmuid .



Otná ealáhusoasseváldit huksema , goaivuma ja industrijas berrejit iežaset fágaguovlluid (čohket)¢(čohkket) vai nagodit deaividit boahtteáigásaš kapitála- , máhtolašvuođa- ja gilvogáibádusaid .



Liikká eai oro vearjjut nohkamin , go doivot ain (čohket)¢(čohkket) 10 duhát bissu .



–<\q>Mii hálidat ná (čohket)¢(čohkket) olbmuid earálágan duodjedoaimmain , seamma sadjái vai sii movtiidahtešedje maid earáid bargagoahtit dujiin , cealká son .



– Jurdda dáinna čájálmasain lei (čohket)¢(čohkket) lávlagiid maid olbmot háliidit gullat , oahpes ja ráhkis lávlagiid , lohká Beaivváš Sámi Teáhtera diehtojuohkinjođiheaddji , Brita Triumf .



– Girku ferte dál (čohket)¢(čohkket) buot searvegotteráđiid , báhpaid , bismmaid ja proavásiid .



Áigu (čohket)¢(čohkket) 6000 filbmaberošteaddji Guovdageidnui



Dan barggu šaddá guovddážis (čohket)¢(čohkket) buot searaid siskkábealde searvvi mii boahtá ávkin buohkaide .



Nordlysa váldostivra jođiheaddji Nils Johan J. Gaup lea hui duđavaš go nagodit (čohket)¢(čohkket) searaid mat bohtet ávkin geavaheddjiide .



Ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) sámi gráfalaš gelbbolašvuođa ja ovdánahttit ođđa vejolašvuođaid aviisa ja girjábuvttadeamis .



– Guhkit áigái sáhttá (čohket)¢(čohkket) gelbbolašvuođa ja dat addá vejolašvuođaid ovdanahttit olggobealde dan mii dál lea vejolaš .



ČOHKKE VEAGA : Anne Marie Teigmo áigu (čohket)¢(čohkket) veaga dassái go stádaministtár Kjell Magne Bondevik boahtá Kárášjohkii .



Álbmotčoahkkimis lei guovttelágan oaidnu miellačájáhussii , muhto Teigmo jáhká nagodit (čohket)¢(čohkket) veaga .



IWGIA váldoulbmil lei " (čohket)¢(čohkket) dieđuid máilmmi áitojuvvon álgoálbmogiid birra ja fuomášuhttit máilmmi olmmošgoddimiid ja kulturgoddimiid birra .



WCIP váldoulbmil lei koordineret ja (čohket)¢(čohkket) álgoálbmogiid gáhttendihte sin vuoiggatvuođaid , earenoamážit eatnamiidda , vai stuoraálbmogat eai daga eanaroggamiid .



váldoulbmil lei koordineret ja (čohket)¢(čohkket) álgoálbmogiid gáhttendihte sin vuoiggatvuođaid ...



IWGIA váldoulbmil lei " (čohket)¢(čohkket) dieđuid máilmmi áitojuvvon álgoálbmogiid birra ja fuomášuhttit máilmmi olmmošgoddimiid ja kulturgoddimiid birra .



WCIP váldoulbmil lei koordineret ja (čohket)¢(čohkket) álgoálbmogiid gáhttendihte sin vuoiggatvuođaid , earenoamážit eatnamiidda , vai stuoraálbmogat eai daga eanaroggamiid .



Čoahkkima fáddá lei Shawnee-siiddaisit Tecumseh , gii ovddit čuohtejagis geahččalii (čohket)¢(čohkket) Canada ja USA indiánaid .



Aŋkke čállingotti sirdima áššis , livččii galgan leat vejolaš (čohket)¢(čohkket) dárbbašlaš dieđuid ja gulahallat dárbbašlaš beliiguin ovdal go ná stuora mearrádusa dahket , ahte loahpahit čálligotti ovtta báikkis ja sirdit dan nuppi báikái .



Son baicca ávžžuha Tromssa , Nordlándda ja lullisámi guovllu sámiid (čohket)¢(čohkket) návccaideaset oktasaš rahčamuššii vai boađášii rievttalaš sámi vuoigatvuođalávdegoddi .



Son diehtá ahte boaozoeaiggádat fertejit helikopteriin (čohket)¢(čohkket) ja vuojehit fas gárdái daid bohccuid maid ribahedje olggos gárddis dáhpáhusa geažil , muitala Mienna .



Presideanta háliida (čohket)¢(čohkket) sámi álbmoga Sámedikki birra , ja čipposta vuollegašvuođain dan beali historjjás mii lea buktán čiekŋalis háviid sámi álbmogii .



Son galgá earet eará (čohket)¢(čohkket) dieđuid nissoniid birra .



Sii šadde (čohket)¢(čohkket) don bealde Guovdageainnu .



Son galgá earet eará (čohket)¢(čohkket) dieđuid nissoniid birra .



De son ferte hukset eara konstellašuvnna , muhto lea eahpečielggas movt son áigu (čohket)¢(čohkket) eanetlogu .



250 000 ruvnno leat olbmot nagodan (čohket)¢(čohkket) earret eará oasusoastima bokte .



– Lea dárbu (čohket)¢(čohkket) oahpahusmetodaid vai šaddá álkit sidjiide geat barget álgooahpahusain , lohkaba prošeaktaovddasvástideaddjit Lisa Baal ja Kirsten Wirkola .



Dárbu (čohket)¢(čohkket) metodaid



– Ii mearkkaš ahte dálá lohkanoahpahus lea heittot , muhto lea dárbu (čohket)¢(čohkket) oahpahusmetodaid , muitaleaba Lisa Baal ja Kirsten Wirkola .



Granáhtaid siste (čohket)¢(čohkket)



– Mannan geasi šattaimet (čohket)¢(čohkket) bohccuid guovllus gos ledje granáhtat .



– Áigut (čohket)¢(čohkket) nuoraid ja earáid geain livččii miella ráhkadit filmma ja teáhtera , čilgesta Stig Arne Somby , gii ohpehii lea álggahan juoidá mii geasuhivččii .



Jus lihkostuvvá (čohket)¢(čohkket) olu nuoraid ja earáid geat dovdet iežaset nuorran , de jáhkká Somby dát duođaid lihkustuvvá , ahte Kárášjoga drámá- ja mediaklubba šaddá duohtavuohtan .



Áidna čoavddus dáidda mánáidgárddiide , nugo Loabágis gos leat njeallje máná otne , lea ahte ceggejit bearašmánáidgárddi ja (čohket)¢(čohkket) visot sámi mánáid ovtta sadjái .



Uhca giláš Gáivuonas dat lea nagodan (čohket)¢(čohkket) dán erenoamaš joavkku , dan viiddis joavkku .



Nuorat dat leat ieža bargan (čohket)¢(čohkket) máilmmi našunalitehtaid ovtta sadjái .



" Eatni (čohket)¢(čohkket) " .



Lágideaddjit ledje sávvan 500 olbmo dán jagi , muhto eai nagodan (čohket)¢(čohkket) eambbo go badjelaš 300 olbmo .



EVENÁŠŠI : Guhtta jagi lea Asbjørg Skåden geavahan iežas friddjaáiggis (čohket)¢(čohkket) sámegiel sániid Lulli-Tromssas ja Davvi-Nordlánddas main leat báikkálaš dadjanvuogit ja sisdoallu .



Dasa lassin sáhttá Sámi Cup (čohket)¢(čohkket) eambbo sápmelaččaid go viidábut čohkke čikčiid .



Vaikko lea ollu bargu (čohket)¢(čohkket) ávnasiid meahcis , de čilge Astrid gávdnat muhtunlágan ráfi maid das .



Váile vihttalogi olbmo nagodedje golbma ministara (čohket)¢(čohkket) Guovdageidnui gaskavahkku .



Muhto dattege doaivu son ahte sus lea juoidá addimuš dan stuora čoahkkimii mii boahtá (čohket)¢(čohkket) nuoraid vuollel 18 jagi miehtá mailmmi .



Beannot vahku gártá das rájes go vuolgá dassážii go fas olle ruoktot Olmmáivaggái leahket mielde sávza ealu (čohket)¢(čohkket) .



Muhto Riddu Riđđu lágideaddjit maiddái leat dan mađe ahte sii atnet ávkin daid máŋga duhát guoros bohtaliiguin ja bovssaguin mat báhcet gussiid maŋis."Daid mii (čohket)¢(čohkket) ja vuovdit , ja dan ruda ovddas mii bovdet buohkaid geat leat leamaš mielde Riddu Riđđu lágideamis njálgga gaskkabeivviide čavččabeallai .



Jurdda lea (čohket)¢(čohkket) sámi deaŧálaš doaimmáid ovtta dáhki vuollái , nu ahte Sámi Allaskuvla , Sámi Instituhtta ja Sámi Arkiiva čohkkejuvvojit ovtta visttai .



Sii eai nagot (čohket)¢(čohkket) bohccuid merkemii dahje njuovvamii .



Álggus hálidan deattuhit ahte Norgga Sámiid Riikkasearvi dáhttu (čohket)¢(čohkket) buot guovlluid sámiid , ja buot ealáhusaid ja berošteaddjijoavkkuid , ovttasbargat min álbmoga ovddas Sámedikkis .



ON áigu fas (čohket)¢(čohkket) buohkaid Johannesburgii Lulli-Áfrihkii 2002:s guorahallat mii lea dáhpáhuvvan ovddit konferánssa rájes ja mo ain galgá bargat .



Dan geažil leat dál 25 bearraša beassan prošeavttaid bokte álggahit árbevirolaš oahpaheami boazodoalus ja dan oktavuođas lea maid jurddašuvvon (čohket)¢(čohkket) sániid ja dieđuid golmma jagi sisa .



Magne Biti ja Jens Petter Kåven golaheaba ollu áiggi dihtora ovddabealde , nu ahte soai gávnnaheigga (čohket)¢(čohkket) máŋga dihtora ovtta latnjii , vai besset ovttas " surfet " .



Ihttin áigu Anja Guttorm Graven (čohket)¢(čohkket) nuoraid kulturvissui álggahan dihte báikkálaš searvvi Kárášjohkii .



Sin stuorámus doaibma dál lea (čohket)¢(čohkket) eambbo miellahtuid searvái .



Nu johtilit go vejolaš áigu son dál (čohket)¢(čohkket) Sámediggeráđi ja sámediggejoavkkuid jođiheaddjiid árvvoštallat ođđa bušeahtta vuogádaga .



– Livččii somá jus mii nagodivččiimet (čohket)¢(čohkket) muhtumiin geat čuojahit fásta , nu ahte mii sáhttit deaivvadit ovdamearkka dihte beassášfestivála oktavuođas ja čuojahit ovttas eará finnmárkulaš bossunčuojaheddjiiguin .



Son ii leat dakkár gii nagoda (čohket)¢(čohkket) .



Son ii leat dakkár gii nagoda (čohket)¢(čohkket) .



Dáinnalágin nagoda son bidjat buot návccaid dasa ahte iežas birra (čohket)¢(čohkket) fámu .



Ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) olbmuid geain lea máhttu ja beroštupmi dán fáttás viidát digaštallamii sámi iešmearrideami birra .



– Jođiheaddji galgá (čohket)¢(čohkket) olbmuid , ja Jánoš ii leat dahkan dan doarvái bures .



Sus lea dál ulbmilin (čohket)¢(čohkket) sámi valáštallangilvvohalliid , ja heivehit sin gilvvohallandili nu ahte sáhttet gilvvohallat goappašat lihtu namas , ja nu ahte dát gilvvohallit vel dasa lassin sáhttet ávkkástallat goappašat lihtuid ovdamuniin .



" Okta sivva manne lea dehálaš oažžut Sámi álbmotbeaivvi ásaiduvvot seamma eavttuid vuođul buot sámiide , lea juste Sámedikkiid áŋgiruššan ahte (čohket)¢(čohkket) álbmoga .



Sámedikkit leat lohkan dán beaivvi galgat (čohket)¢(čohkket) sámi álbmoga nu ahte dovdat gullevašvuođa Sápmái , beroškeahttá riikkarájiid .



Juo , dat lea buorre ahte idealisma lea vuođđun (čohket)¢(čohkket) álbmoga oktasašvuhtii .



Okta sivvan manne lea dehálaš oažžut Sámi álbmotbeaivvi ásaiduvvot seamma eavttuid vuođul buot sámiide , lea juste Sámedikkiid áŋgiruššan ahte (čohket)¢(čohkket) álbmoga .



Maiddái sámi suohkanat Finnmarkkus fertejit (čohket)¢(čohkket) fámuideaset bargagoahtit oaččut Gáivuona suohkana mielde sámi oktavuhtii áibbas earaláhkai go dán rádjái .



Márkomeanut maid bohtet boahtteáiggis (čohket)¢(čohkket) sámiid ja veahkehit márkosámiide nanu identitehta .



Ja ii leat vel vejolaš dadjat sihkkarit goabbá nagoda (čohket)¢(čohkket) eanetlogu diggeáirasiid gaskkas .



Jos NSR nagoda (čohket)¢(čohkket) eanetlogu iežas duohkái , de lea jearaldat geasa galgá várrepresideantta addit .



Dál mii leat mearridan (čohket)¢(čohkket) dan golbma foandda gos lea vejolaš ohcat filbmadoarjaga , ovtta fondii .



Eana- ja čáhcevuoigatvuođat leat menddo hearkkes áššit , danin lea sámegiella áidna ášši mas lea potensiála (čohket)¢(čohkket) álbmoga .



Vahkku ulbmilin lea (čohket)¢(čohkket) Suoma ja Norgga beale dáiddáriid , duojáriid ja dábálaš olbmuid .



Sámediggi áigu (čohket)¢(čohkket) dieđuid ja ávdnasiid Else Laula Renberg birra .



Vuosttaš vuorus áigu Sámediggi (čohket)¢(čohkket) dieđuid akšuvnna birra , ja maid dat lea mearkkašan sámi riekteovdáneapmái .



Dan sadjáigo (čohket)¢(čohkket) buohkaid Norggas álbmogin mas lea oktasaš diggi , de baicca háddje álbmogiid .



– Jurdda lea (čohket)¢(čohkket) ovttaskas musihkkáriid vai ovttas sáhttit geahččalit buoridit sin dili geat musihkain hommejit , lohká Heaika Hætta , gii ieš lea mielde Sančuari joavkkus .



Badjel 148 miljovnna ruvnno leat norgalaččat dán rádjai nagodan (čohket)¢(čohkket) Redd Barna-organisašuvdnii TV-akšuvnnas , mii lei sotnabeaivvi .



Sis lea leamaš hui ovdamoraš dáidda mánáide , iige leat gullon ge ahte lea láittas ráhkkanit ruhtačoaggimii , lohká movttegis Turi , gii lea hui duhtavaš go nagodedje nu ollu ruđa (čohket)¢(čohkket) .



Go diehtá Sámedikke eanetlohku vuosttilda EU láhttuvuođa , de háliida (čohket)¢(čohkket) eambbosiid JUO beallai .



Servodatdutki ja válgačeahppi Johan Klemet Kalstad lohká Ovddádusbellodagas vejolaš stuorrut jus bellodat nagoda (čohket)¢(čohkket) jienasteddjiid geat nimmordit Sámedikkiin .



Jus Ovdádusbellodat lea čeahppi dáid (čohket)¢(čohkket) daid de sáhttet stuorrut Sámedikkis , árvvoštallá servodatdutki ja válgačeahppi Johan Klemet Kalstad .



Nimmordeddjiid jiena (čohket)¢(čohkket) lea okta , nubbi lea Carl I. Hagen luottaid guorrat .



Dál sávvá ahte nákcejit (čohket)¢(čohkket) dan meare olbmuid ahte besset dán golbma giellakurssa bidjat johtui .



Demonstrašuvnnat eai nagodan (čohket)¢(čohkket) olus olbmuid .



Son lei ágion (čohket)¢(čohkket) 15 máná , muhto go bođii diehtu dramafálaldaga birra , de ii bállen Lailla telefuvdna orrut jaska .



Sigbjørn Skåden ii loga iežaset livčče sáhttán na stuora sámi namaid (čohket)¢(čohkket) , jos eai oaččuše ruhtaveahki Sámedikkis .



Danin mii lávet hutkat iežamet sámi gilvvohallanvugiid , dušše danin ahte (čohket)¢(čohkket) nuoraid .



Lujávrri ja Kárášjoga mánát galget nu dokumenteret iežaset vásáhusaid ja daid (čohket)¢(čohkket) girjjážin dahje ráhkadit čájáhusa .



– Dál fertet buot návccaid (čohket)¢(čohkket) oktii , ja dieđán sihkkarit ahte Sámis gávdno gelbbolašvuohta iešguđetge birrasiin , lohká son .



Muhto sii eai dušše čohkka ja juga gáfe , birra jagi barget sii ruđa (čohket)¢(čohkket) vuoi besset vuolgit golgat .



Oaidnit dehálažžan (čohket)¢(čohkket) ealáhusa ovtta robi vuollái , lohká Anti .



Davvi Nuorra barga dan badjelii ahte (čohket)¢(čohkket) sámi nuoraid Norggas ekskuršuvnnaiguin , kultuvralaš doaluiguin ja eará sosiála ovttastallamiiguin .



Plána lei dieđuid (čohket)¢(čohkket) nu viidát go vejolaš buot servviin , bellodagain ja muđui álbmogis .



- Mus lea mihtomearri 500 mielláhttuid (čohket)¢(čohkket) .



Son lea bargan (čohket)¢(čohkket) dan golbma milljovnna maid guovddáš lea máksán .



Ulbmil Árbevieruidbeivviid ulbmilin lea (čohket)¢(čohkket) iešguđetlágan duojáriid ja eará čehpiid cájehit ja oahpahit árbevirolaš bargovugiid boahttevaš buolvvaide .



– Mii (čohket)¢(čohkket) , ovdánahttit , systematiseret , bajásdoallat , gieđahallat , heivehit ja gaskkustit relevánta dokomentašuvnna álgoálbmotvuoigatvuođain riikka ja riikkaidgaskasašdásis .



– Ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) guovllu birasgáhttenservviid ovtta fierpmádahkii .



Su mielas lea boastut (čohket)¢(čohkket) kássabiepmohásaid menddo lahkalagaid .



Lunddolaš (čohket)¢(čohkket) hárjehallamiid



Davvi-Norgga suodjalushoavda kontreadmirála Jan Erik Finseth lea ovdal dovddahan leat lunddolaččat (čohket)¢(čohkket) alliertta soahteveagaid hárjehallamiid Poršáŋgui ja Harstadii .



Dát sáhttá bágget min heaittihit bálvalusaid boaittobealguovlluin , ja (čohket)¢(čohkket) eanáš doaimmaid gieldda guovddážii .



Sii baicce vázze giehtalagai singuin geat háliidit (čohket)¢(čohkket) buot Deanu šáldái .



Lávdegoddi lei árvalan (čohket)¢(čohkket) nuoraidskuvlaoahppiid Deanušalddi sámeskuvllai ja Sieiddá skuvllai .



Guovddášbellodat gal vuostalda garrasit (čohket)¢(čohkket) buot doaimmaid Deanušaldái .



Dál son háliida (čohket)¢(čohkket) buot fámuid bissehandihtii luonddubilisteamiid Ruoššas .



Dál fertet (čohket)¢(čohkket) buot dáid dieđuid .



Organisašuvdna ii nagot (čohket)¢(čohkket) iežas báikkalaš servviid .



Ruvdnojorhallama bokte doaivu stivra sáhttit (čohket)¢(čohkket) sullii čuohteduhát ruvnnu ruhtakássii .



Dasa lassin áigut (čohket)¢(čohkket) ruđaid maiddái eará láhkai .



Infonuorra ráhppui 1. b. cuoŋománus , 1998 ja sin ulbmilin lei buot nuoraid dieđuid (čohket)¢(čohkket) seamma báikái .



– Orru leame nu ahte jos Riddu Riđđu galgá (čohket)¢(čohkket) eambbo olbmuid , de ferte festivála jurddašit eambbo komersiellat ja dalle hupmat mii ovdamearkka dihte joavkkuid birra nu go Røyksopp .



– Min álgorjurdda lei ahte galggaimet (čohket)¢(čohkket) nuoraid miehta sámi , addit sidjide vejolašvuođa deaivvadit ja vuostažettin suohtastallat fárrolaga .



– Dál fertet buot návccaid (čohket)¢(čohkket) oktii , ja dieđán sihkkarit ahte Sámis gávdno gelbbolašvuohta iešguđetge birrasiin , lohká son .



– Midjiide lea miha buoret go (čohket)¢(čohkket) gelbbolašvuođa ovttasadjái , dadjá son .



Son muitala iežas leat geahččalan bargat dan ala ahte (čohket)¢(čohkket) sámi musihkkagelbbolašvuođa .



Oahppit áigot earret eará (čohket)¢(čohkket) dieđuid oaggunbáikkiid , orrunbáikkiid , kulturmuittuid ja dáhpáhusaid birra .



Áidna maid sii dárbbaše lei vuoimmi (čohket)¢(čohkket) ja danne ii gollan nu guhka ovdal go fas čoahkkane .



Servodatdutki ja válgačeahppi Johan Klemet Kalstad lohká Ovddádusbellodagas vejolašvuođa stuorrut jus bellodat nagoda (čohket)¢(čohkket) jienasteddjiid geat nimmordit Sámedikkiin .



Jus Ovddádusbellodat lea čeahppi dáid (čohket)¢(čohkket) , de sáhttet stuorrut Sámedikkis , árvvoštallá servodatdutki ja válgačeahppi Johan Klemet Kalstad .



Nimmordeddjiid jiena (čohket)¢(čohkket) lea okta , nubbi lea Carl I. Hagena luottaid guorrat .



Dan beaivvi mii galgat atnit dasa ahte (čohket)¢(čohkket) olbmuid , eat ge dasa ahte muvrraid cegget .



Dan sadjáigo (čohket)¢(čohkket) buohkaid Norggas álbmogin mas lea oktasaš diggi , de baicca háddje álbmogiid .



Dan beaivvi mii galgat atnit dasa ahte (čohket)¢(čohkket) olbmuid , eat ge dasa ahte muvrraid cegget .



– Jáhkán ahte dát mielddisbuktá ahte mii nagodit (čohket)¢(čohkket) searaid nu ahte nagodit bargat viidáseappot .



Son galgá maid fitnat organisašuvnnaid guossis ja veahkehit (čohket)¢(čohkket) ruđa .



Son galgá maid fitnat organisašuvnnaid guossis ja veahkehit (čohket)¢(čohkket) ruđa .



Dánska stáhta bivddii Norgga boazosápmelaččaid (čohket)¢(čohkket) 300 bohcco Čorgašis .



– Stivra šaddá eanaš gulahallat telefuvnnaid ja e-poasttaid bokte , go lea divrras (čohket)¢(čohkket) stivrra mas leat áirasat miehtá máilmmi boazodoalloguovlluin , lohká Turi .



- Mii lávet (čohket)¢(čohkket) mánáidgárddiid sihke ovdal beassážiid ja juovllaid ja mannat Buolbmágii girkostallat .



Vaikko Sis-Finnmárkkus ii lean eanemus nana korps-árbevierru , de galgaba dát Musikk i Finnmark čuojaheaddji guovttos (čohket)¢(čohkket) korpsačuojaheddjiid iežaset konsertii .



Vaikko sis leat bargit geat máhttet ja dovdet sámi kultuvrra bures , de dárbbašit (čohket)¢(čohkket) ja systematiseret gelbbolašvuođa ja vásáhusaid .



Ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) psykiatriija , somatihka , mánáid- ja bearašsuodjalusa ja dutkama vai šaddá obbalašvuohta dálkkodeamis , lohká várrepresideanta Ragnhild Nystad .



Vaikko suohkanstivra vállje hilgut álbmotjienasteami , de sáhttá Ovddádusbellodat oažžut gáibádusas čađa dan bokte ahte (čohket)¢(čohkket) 300 vuolláičállaga Snåasas .



– Sámediggi galggašii (čohket)¢(čohkket) buohkaid geain leat vásáhusat , gelbbolašvuohta ja beroštupmi árgabeaivválaš sámi dilálašvuođain mii guoská sohkabeliide , manin nissonat eai searvva politihkkii ja mii almmáiolbmuid váttisvuohta lea sámi servodagas .



Leirbakken maid oaivvilda ahte Sámediggi ferte (čohket)¢(čohkket) sin geain lea gelbbolašvuohta dáin áššiin Sámis .



Mis lea dárbu berošteaddji prošeaktabagadallái guhte sáhttá veahkehit Čeahppi olbmuiguin gávdnat gielddaid vuoruheapmái , ja áigodagas 01.08.04 - 31.12.04 maiddái bargui (čohket)¢(čohkket) miellahtuid KS Finnmárkui .



Čáhcealmmái Dán vahkus lea dus vejolašvuohta vuoiŋŋastit , ja fámuid ja jurdagiid (čohket)¢(čohkket) .



Don dovddat ahte áššit mannet nu movt don leat hálidan ja dutnje šaddá maid áigi (čohket)¢(čohkket) návccaid .



Sigurđur Helgi Gudj &#x97;nson lohká ahte doaivva lei nagodit (čohket)¢(čohkket) gaskal 30 ja 40 miellahtu searvái , ii ge lean jáhkkán ahte galggai ná stuora beroštupmi Sámi Ustitvuođasearvái .



Dát dahká veadjetmeahttumin guođohit , (čohket)¢(čohkket) ja vuojehit bohccuid mohtorfievrruid haga , nu ahte ii dárbbáš geavahit ollu návccaid .



Obbalaš vuodjingielddus reserváhtas dagahivčče ahte boazodoallit šaddet čuoigga dahje vázzi vuojehit ja (čohket)¢(čohkket) bohccuid dan guovllus .



Virgái gullá : • (čohket)¢(čohkket) teakstaávdnasiid • iskkadit stávendárkkistusaid ja sátnejuohkki • lágidit ovttasbarggu olggobeale iskkadeaddjiiguin • čállit ja jorgalit iešguđet osiid vuođđodokumentašuvnna • áimmahuššat prošeavtta almmolaš neahttasiidduid



Dál lea Sámi Spábbačiekčanlihttu ( SSL ) geahčestan nissonspábbačiekčamii ja áigu (čohket)¢(čohkket) sámi riikkajoavkku riikkačiekčamii .



Lohkanleaira lágiduvvo vuosttaš geardde ja lágideaddjit háliidit dáinna lohkanleairrain (čohket)¢(čohkket) eanemusat 14 nuoraidskuvlla oahppi .



Dát organisašuvnnat barget psyhkalaš ja sosiála heađi vuostá ja dat juogadit ruđa maid nagodit (čohket)¢(čohkket) TV-akšuvnnas .



Vaikko Sven-Roald Nystø ii leat nagodan (čohket)¢(čohkket) eambbo jienasteaddjiid Norgga Sámiid Riikkasearvái iežas áigodagas , de son aŋkke lea bargan buori barggu sámi servodaga ovddas .



– Okta rumbo-čuojaheaddji gean mun dovddan oaččui jearaldaga Margareta produseanttas iigo son sáhte (čohket)¢(čohkket) joavkku mii sáhttá live-čuojaheamis čuojahit .



Jus lea guhkes ja heivvolaš doaibmi vásáhus das ahte (čohket)¢(čohkket) , prosesseret ja raporteret de dat sáhttá lohkkojuvvot jus váilu formálalaš oahppu .



Jurddašin ahte dáid dáiddačiegáid galggašii (čohket)¢(čohkket) , muitala Lehmuskallio .



Ohcejoga gielddastivrii ferte (čohket)¢(čohkket) eanetlogu dákkár báikejuogu vuođul : guovddášbellodat 7 , sámelistu 5 , olgešbellodat 2 ja gurutbellodat 1 .



Sihke ovttaskas olbmot , organisašuvnnat ja ásahusat leat čájehan hirbmat olu áŋgirvuođa ja beroštumi bargui , mii duođašta ahte ovttas mii gal nagodit vaikko maid go (čohket)¢(čohkket) buot buriid fámuid bargat olahit oktasaš ulbmiliid .



Prošeavtta vuosttas oassi lea dokumenteren , (čohket)¢(čohkket) dárbbašlaš dieđuid maiguin bures čilge mii sámi árbevirolaš máhttu lea .



Jus háliidat mátkkoštit dán vahkku , de galggat beare vuolgit (čohket)¢(čohkket) návccaidat .



Dál Busha lohpida geavahit fámuid (čohket)¢(čohkket) USA álbmoga .



Go Busha lohká áigut (čohket)¢(čohkket) álbmoga , de dat ii mearkkaš ahte son geige gieđaid kompromissen dihtii .



Dehálaš (čohket)¢(čohkket) sámi nuoraid



Kárášjoga Sámi Nuoraid Searvvi ovdaolmmoš Solrun Sara lohká Sámi Áigái , ahte lea hui dehálaš (čohket)¢(čohkket) oktii sámi nuoraid .



Dál son sávašii eambbogiid veahkkin (čohket)¢(čohkket) ruđa .



Jus geahččalat veahá (čohket)¢(čohkket) jurdagiiddát de aŋkke nagodat olahit buriid bohtosiid .



– Jerren Riddu Riđđu buvttadeaddjis Henrik Olsenis sáhtán go (čohket)¢(čohkket) musihkkajoavkku festiválii .



– Midjiide leat riŋgen hui ollusat , sihke priváhta olbmot , skuvlaluohkát ja searvvit , geat háliidivčče ruđa (čohket)¢(čohkket) .



– Mánnodaga áigut (čohket)¢(čohkket) buot bøssaid mat ain leat miehtá Finnmárkku ja lohkat man ollu gárttai , muitala Klimenko , gii lea hui duhtavaš olbmuid áŋgirvuođain .



Mediain lea boahtán ovdan ahte muhtin skealmmat leat geavahan vejolašvuođa (čohket)¢(čohkket) alcceseaset ruđa .



Son evttohii teakstadieđu bokte Kárášjoga musihkkáriid siidda (čohket)¢(čohkket) sámi artisttaid Kárášjogas .



Seammá mo de manaš min viggamušain (čohket)¢(čohkket) sámelihkadusa searaid dán jagaš ja boahttevaš válggaide Kárášjogas , de das bohtet leat váikkuhusat !



Klemet Turi ja Petter Kemi dat fuomášeigga 1983:s (čohket)¢(čohkket) ovddeš Kárášjoga gilvovuoddjiid .



Dál 2005:s galgá dat seamma Egil Utsi ( stuora njuikejeaddji ) (čohket)¢(čohkket) sámi fámuid Kárášjogas .



- Áigut (čohket)¢(čohkket) bargojoavkku 15.2 rádjái ja dat galgá buktit evttohusas miessemánu loahpas .



– Lea dehálaš (čohket)¢(čohkket) sámi parlameanttaid , oahpásnuvvat gaskaneamet ja oažžut lagat ovttasbarggu dievasčoahkkimiin .



Daid vihkkejedje ja mihtidedje , dainna ulbmiliin ahte (čohket)¢(čohkket) ja áimmahuššat dieđuid dáid nu gohčoduvvon « ártegis ja primitiiva » álbmogiid birra ovdal go sivilisašuvdna daid njeaidá ja duššada .



Su mielas lea buorre jurdda (čohket)¢(čohkket) ruđa .



– Danne lea lunddolaš (čohket)¢(čohkket) dán golbma ásahusa ovtta robi vuollái .



Kárášjoga NSR lea guhkit áigge jo áŋgiruššan (čohket)¢(čohkket) NSR:a ja SáB:a olbmuid ovtta sámediggelisttu duohkái , muhto SáB:a njunušguovttos Brita Kåven ja Terje Tretnes leaba álggu rájes jo vuosttildan dieid áigumušaid sierranas ákkaiguin .



STIVRENJOAVKU:Kárášjogas álggahuvvo prošeakta gos nuoratgeardi galgá (čohket)¢(čohkket) historjjálaš ja feara maid dieđuid boarrásiin .



Nuorat galget (čohket)¢(čohkket) dieđuid boarrásiin



Kárášjoga Sámi álbmotbellodat lea álggaheamin prošeavtta gos nuorat galget (čohket)¢(čohkket) dieđuid boarrasat geardde olbmuin .



Prošeakta man namma lea " Árbi ja árvvut " gos nuorat galget (čohket)¢(čohkket) árbeviroalaš dieđuid boarrasat olbmuin gielddas .



LÁGIDA MUSIHKKAFESTIVÁLA : Sámi musihkkafestivála produseanta Brita Triumf jáhkká (čohket)¢(čohkket) eanet gussiid go guokte festivála leat oktanaga .



Jáhkán baicca ahte dát lea buorre buohkaide ja ahte (čohket)¢(čohkket) eambbo gussiid .



- Mii eat hálit ahte oktage galgá atnit dán unohassan , muhto ahte dát galgá baicca (čohket)¢(čohkket) olbmuid , lohká báhppa ja sávvá ahte hui ollusat boađáše konsertii .



Doppe leat reahkavuodjin máilmmemeašttirgilvvut lágiduvvon olu jagiid ja dat lávejit (čohket)¢(čohkket) olu olbmuid .



Dalle leat áigemearit maid ferte čuovvut ja dalle ferte nagodit (čohket)¢(čohkket) jurdagiid .



" Danne fertet buot sámi lotnolas ealáhusaid (čohket)¢(čohkket) ovtta láhkii .



Danne fertet buot sámi lotnolas ealáhusaid (čohket)¢(čohkket) ovtta láhkii .



Eahpikeahttá bohtet sii (čohket)¢(čohkket) ollu namaid gáibádussii .



Jus dál galgat nagodit (čohket)¢(čohkket) bohccuid , de ferte leat ráfi doppe .



Mis livčče miella suinna ovttasbargat ja (čohket)¢(čohkket) eanet dieđuid daid biergasiid birra mat sus leat doppe , lohká museahoavda Kjersti Scanche .



Muhto Ovddádusbellodat gal ii jáhke ođđa lága (čohket)¢(čohkket) Finnmárkku .



Sii gal leat ovttageardán geat jáhkket ođđa lága (čohket)¢(čohkket) Finnmárkku , lohká Sandberg NTB:ii .



Dutkamuš geahččala (čohket)¢(čohkket) sámi servodaga dearvvašvuohta- ja eallinvuohkehástalusaid .



Dál fertet (čohket)¢(čohkket) buot buriid fámuid , eat ge háddjet nu movt SG stuorradiggeáirras Olav Gunnar Ballo viggá .



Dutkit áigot (čohket)¢(čohkket) DNA-iskosiid iešguđetlágan eamiálbmotjoavkkuin vai gávdnet dieđuid olbmo ruohttasiid birra .



Guovddážiid váldobargun lea (čohket)¢(čohkket) DNA-iskosiid iešguđetlágan eamiálbmotjoavkkuin .



SM Sámecup ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) sápmelaččaid rastá rájiid , falástallat ja spáppastallat .



Jergul Asttu beaivválaš jođiheaddji , Toralf Holmestrand , muitala ahte sis lea ulbmil (čohket)¢(čohkket) bargiid bargosajis dainna lágiin ahte buot bargit galget fuolahit gussiid seamma láhkái .



- Mii leat giitevaččat go lehpet geavahan návccaid ja astoáiggi (čohket)¢(čohkket) ruđa , lohká sátnejođiheaddji veahkkedivššárii Sonja A. Hættai .



Čoahkkin mii livččii galgan (čohket)¢(čohkket) ollu olbmuid dollui Kárášjogas mannan bearjadaga .



Dutnje lea váttis (čohket)¢(čohkket) iežat jurdagiid juste dál .



Guokte jagi dás ovdal de mearridii Aleksandersen fas (čohket)¢(čohkket) Sambandet joavkku .



Iežamet ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) nu ollu olbmuid go vejolaš Lavttejotnjárgii , ja jus bohtet eanet olbmot go diibmá , de leat mii hirbmat duhtavaččat , lohká festiválabuohtalastti Olsen .



Bargu mii dán rádjai lea dahkkon lei (čohket)¢(čohkket) boares histtorjjalaš materialaid festiválas ja vel buvttadit ođđa materialaid dán jagáš festivalas .



Sosiolingvista Elisabeth Scheller Umeå Universitehtas muitala Ruoŧa radioi man dehálaš lea (čohket)¢(čohkket) dieđuid sámegielaid birra ovdal go dat jávket .



BÁIKENAMAT DEANULEAGIS : Leavvajogas vulos Seaiddá rádjái áigot dál (čohket)¢(čohkket) erenoamážit smávit báikenamaid mat eai leat kárttain .



- Vuosttažettiin hálidat mii (čohket)¢(čohkket) smávit báikenamaid mat eai leat merkejuvvon kárttáide ja maid muđui lea váttis gáv dnat , lohká gielladutki Sammul Aikio .



Ohcejohkalaš Sammul Aikio guhte lea álggaheaddji prošeaktii lohká álggos vuos áigot (čohket)¢(čohkket) báikenamaid guktui beale rájá Leavvajogas vulos Seaiddá rádjái .



- Dán barggus (čohket)¢(čohkket) dieđuid geat dat lea leamašan geavaheddjit dáidda guovlluide .



Eai muđui nákce sii (čohket)¢(čohkket) doarvái jienaid bellodagaideaset , árvala Skum .



- Iige soaitte leat riekta (čohket)¢(čohkket) buot ossodagaid ovtta sadjái .



Dan fertešeimmet (čohket)¢(čohkket) ovtta báikái .



Barggu dáfus lea nuo ja ná go it riekta beroš das , dasa fertet (čohket)¢(čohkket) jurdagiiddat .



Dát šaddá hui dehálaš ásahus mii galgá (čohket)¢(čohkket) Sámedikki , Dearvvašvuođa- ja sosiáldepartemantta , Bargo- ja fuolahusdepartemeanta ja Gielda- ja guovlodepartemeantta gealbbu .



Mannan dálvvi geahččalii Kárášjoga NSR (čohket)¢(čohkket) dán golbma sámi bellodaga , NSR .



OLLU BOARES VISTTIT : Sirpmás leat ollu boares visttit maid gilisearvi doaivu beassat (čohket)¢(čohkket) ovtta s adjái ja ráhkadit gilišilju .



Báikki gilisearvi dál áŋgirušša (čohket)¢(čohkket) buot boares biergasiid , ja ásahit gilimusea .



Dál Sirpmá Gilisearvvi jođiheaddji , Per Holm-Varsi , doaivu sáhttit (čohket)¢(čohkket) buot biergasiid ovtta sadjái , ja ráhkadit sierra gilišilju .



Dán vahku lea dus vejolašvuohta siivvožit bargat , dál sáhtát (čohket)¢(čohkket) searaid ja jurdagiid .



- Dis lea okta kvárta (čohket)¢(čohkket) diŋggaideattet ja guođđit iežadet ásodaga .



Maiddái son doaivu beassat (čohket)¢(čohkket) boares tráktoriid sierra vuorkái Detnui .



- Dál leat bargame (čohket)¢(čohkket) eanet dieđuid sámi riegádahttin vugiin , mis lea maiddái seminára skábmamánus mas válddahallat fáttá .



Kárášjoga kántuvra gáibidii mánotbajis (čohket)¢(čohkket) , buktit gárdái ja logahit ealu , vaikke Várnjárggas lei bievla ja jogain ii lean geaidnu .



Čuovvovaš lávki lea (čohket)¢(čohkket) dieđuid Ánde Hánnobárdni Gihte maŋisboahtiid birra 1900-logus .



- Min ulbmilin lea maid (čohket)¢(čohkket) sámi skuvlla aktøraid vai besset ságastallat ja lonohallat vásáhusaid ja dan láhkai ovddidit sámi skuvlla .



Ulbmil beivviin lea (čohket)¢(čohkket) sámi nuoraid huksen dihtii máhtu ja diđolašvuođa eamiálbmogiid eallinvugiid ja árbevieruid birra .



Dát boahtá leat stuorra hástalus boahttevaš sámi politihkkáriida go galget (čohket)¢(čohkket) buot suittehiid seamma robi vuollái ja stivregoahtit dainnalágiin ahte sápmelaččat ieža mearridit buot sámi ealáhusaid hárrái , máiddái boazodoalu .



KÁRÁŠJOHKA : Jus oahppit geavahit gieldda visttiid , ovdamearkkadihtii doaluide man ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) ruđaid oahppomátkái , de fertejit máksit visteláiggu .



Du mielas manná buot nu go don hálidat , ja don beasat vuoiŋŋastallat ja (čohket)¢(čohkket) searaid .



Gelbbolašvuođaguovddáža doaibma lea earret eará (čohket)¢(čohkket) , heivehit ja gaskkustit relevánta dokumentašuvnna álgoálbmotvuoigatvuođain riikka ja riikkaidgaskasaš dásis .



Gealboguovddážis galget (čohket)¢(čohkket) dieđuid , dutkat , ovdánahttit gelbbolašvuođa ja gaskkustit dieđuid .



Máttasámi bealis lean beahtahallan go eai váldán áiggi ásahit fágalávdegotti mii livččii sáhttán (čohket)¢(čohkket) buot máttasámi g uoskevaš dieđuid , lohká Jonassen .



Čakčamánuid beasat (čohket)¢(čohkket) bohtosiid das maid bargguinat leat olahan jagi mielde , ja don lávket fas ođđa jahkái riggábun ja viisábun go ovdal .



Dan sivas lea dál áigi (čohket)¢(čohkket) návccaid oktii ja álgit ovttas smiehttat .



Vuoittut mat galge (čohket)¢(čohkket) olbmuid básárii ja oažžut sin rahpat sin juovlaburssaid , ledje gal anolaš ja ođđaáigásaš diŋggat nugo duolba-TV , mátkedihtor , mohtorsahá , ođđaseamos mobiltelefuvdna mas lea buot ja sáhttá maiddái dainna čuojahit , issoras stuorra solju , dihtorspeallu , aggregáhta ja vel eará ollu smávit vuoittut .



Du mielas mannet áššit nu go galggaše , ja don asttat (čohket)¢(čohkket) searaid .



Danne lea nu álki (čohket)¢(čohkket) historjjá Guovdageainnus , logai Traktor-Máhtte go vieččai ánssu bálkkašumi sátnejođiheaddjis álbmotbeaidoaluin .



Otná dán beaivvi áŋgirušša dan ovdii ahte sámelihkadus galgá (čohket)¢(čohkket) politihkalaš fámuid ovttasadjái .



Son lea dál Kárášjoga Sámiid Searvvi jođiheaddji , ja mannan čavčča sámediggeválggas goasi nákce (čohket)¢(čohkket) iežaset listtu , SáB ja johttisápmelaččaid oktasaš listui .



GIRKU SÁMEDIGGÁI : Guovdageainnu girku ja eará sámi girkuid , hálida Guovdageainnu Olgešbellodat (čohket)¢(čohkket) Sámedikki vuollái .



Dáid bohccuid eat sáhte (čohket)¢(čohkket) bajás , gos dál lea lássen guohtumiid .



Eira lohká dál dálkkiid hálddus , go šaddet dušše vuordit bivvaliid vai besset (čohket)¢(čohkket) ealu eret mearragáttiin .



- Ulbmilin lea (čohket)¢(čohkket) dieđuid ja duođastusaid sámekultuvrra birra .



SVL-N jođiheaddji Mikkel Per Sara geahččala (čohket)¢(čohkket) eambbo olbmuid sámi valáštallamii , go gaskavahkku lágiduvvo Kárášjogas sihke heargevuodjin ja sámi measttirčuoigamat .



SVL-N jođiheaddji Mikkel Per Sara jáhkká dainna lágiin nagodit (čohket)¢(čohkket) eambbo olbmuid vai šaddá stuorát biras .



- čalmmustahttit ja ealáskahttit sámegiela ja kultuvrra - (čohket)¢(čohkket) sámi giellagelbbolašvuođa ja ovttastahttit giellaresurssaid - ávkkástallat rávisolbmuid sámegiela ja kulturmáhtu ja gaskkustit dan mánáide , nuoraide ja ollesolbmuide - ovddidit ja geahččalit ođđa giellaoahpahanvugiid sámegielas



Okta brigáda deháleamos bargguin lea (čohket)¢(čohkket) dieđuid Nicaragua dili birra ja doaimmahit diehtojuohkinbargguid Norggas go leat ruoktot máhccan .



Dán jagi šaddá vejolaš (čohket)¢(čohkket) eanandoallošlámboriid mat leat čoagganan dáluid olggobeallái , ja leat šaddan váttisvuohtan .



Jus dus leat olu šlámborat háddjejuvvon , de geahččal (čohket)¢(čohkket) daid ovtta sadjái vai loktenbiilii šaddá álkit .



Dál lea áigi álgit (čohket)¢(čohkket) návccaid oktii ja plánegoahtit maid bargat go dát Ovddádusbellodaga beaivi badjána .



Prošeavtta ulbmil lea nannet sámegiela ja sániid // doahpagiid ja muitalusaid // fearániid (čohket)¢(čohkket) .



- Mis leat álo rabas uksa girkui , ja dovddan ovddasvástádusa (čohket)¢(čohkket) min álbmoga , vaikko in leat jurddašan dan ovddasrohkosa juste dan dihte go lea viidánan rohcošanášši juste dal , lohká suohkanbáhppa Trygve Hellesøy Min Áigái maŋŋel rohkosa .



Vaikko lei morašboddu girkus , de orru leame fiinna vuohki ja málle doallat ovddasrohkosa ja (čohket)¢(čohkket) álbmoga Guovdageainnus dan losses áigge mii lea dagahan nu ollu háviid ja bákčasiid gili olbmuide .



Daid sáhttá (čohket)¢(čohkket) čábbát ovtta sadjái .



Lea duođaid dárbu (čohket)¢(čohkket) návccaid ja searaid čuvgen dihte maid meahcásteaddjit oaivvildit ja mat sin váldoulbmilat leat



Lea duođaid dárbu (čohket)¢(čohkket) návccaid ja searaid čuvgen dihte maid meahcásteaddjit oaivvildit ja mat sin váldoulbmilat leat .



Dál lea váldon okta stuorra lávki (čohket)¢(čohkket) meahcásteaddjiid .



Nubbi lávki ferte leat (čohket)¢(čohkket) meahcásteaddjiid eará sámi guovlluin seamma dahje sullasaš ulbmilparagráfaid soajáid vuollai mat barget ja ovddidit meahcásteaddjiid beroštumiid min guovllus .



- Stuorimus bargu lei (čohket)¢(čohkket) visot govaid girjái , muitala Traktor-Máhtte ja čájehallá girjjis .



- In leat diehtán ahte leat badjel 200 km lobihis boazoáiddit Kárášjogas , muhto lohpidan boahtte vahkus buot dieđuid (čohket)¢(čohkket) ja de árvvoštallat maid mii dahkat , lohká Sæther .



Jienasteapmi čájehii ahte NBR:s ii lean stuorra luohttámuš Aslak J. Eirai , go olles 38 delegáhta jienastedje jalga ja dušše 57 jienastedje Eira , main searvvis ledje su iežas delegašuvnnas 30 delegáhta , geaid ledje nagodan (čohket)¢(čohkket) earret eará sms-akšuvnnain .



- Ii nagot (čohket)¢(čohkket) NBR



- Danne ii dáidde nagodit (čohket)¢(čohkket) organisašuvnna , mii lea hui dehálaš boahtte áigodagas , dadjá Eira .



- Dehálaš (čohket)¢(čohkket) searvvi



- Mun in dovdda riidduid mat begget NBR:s , muhto jus lea dainna lágiin , de áiggun geavahit návccaid (čohket)¢(čohkket) searvvi jus ša ttan jođiheaddjin .



Goappašat evttohasat leaba sudno « válgagiččus » dovddahan ahte stuorámus bargu lea (čohket)¢(čohkket) organisašuvnna nu jođánit go vejolaš .



- Dát 24 visttáža leat ovdal leamaš háddjejuvvon buot min báhčinhárjehallanguovlluide , muhto dál mii leat geatnegahtton dáid (čohket)¢(čohkket) ovtta sadjái ja áidut rádjosa , čilge Jakobsen .



- Áigo vuos (čohket)¢(čohkket) fas návccaid .



Dutnje lea váttis čuovvut dan mii bargosajis dáhpáhuvvá , ja fertet (čohket)¢(čohkket) searaid ovdalgo viidáseappot manat .



Sara dajai ovdal válgga ahte son áigu (čohket)¢(čohkket) searvvi .



Lean ahcagastán stálleosiid oktii ja dál lea dušše (čohket)¢(čohkket) jorriid čoahkkái , čilge son ja gohčoda jorreduddjoma geahččalanprošeaktan .



Jus nu leaš , de lea áigi dál (čohket)¢(čohkket) buot searaid ovddidit buori searvevuođa .



Stáhta Luonddubearráigeahču Oddleif Nordsletta muitala , ahte sii dál sáddejit buot ealgabivdojoavkkuide čállosa , mas mii bivdit sin veahkehit (čohket)¢(čohkket) dákkár dieđuid .



- Dalle galggašii (čohket)¢(čohkket) olbmuid geat duođai máhttet geavahit fatnasiid ja dáid fertešii viežžat Ráissas , Álttás , Leavnnjas ja dieđusge Deanus ja Kárášjogas .



Aikio čuoččuhii jagiid vuordán beassat (čohket)¢(čohkket) dieđuid girjái Lássagámmis , mii lei Áillohaš rohki maŋemus orrunviessu ovdalgo jámii .



Vuoruhansuorggit lea geahčadit njuolggadusaid mat sáhttet hehttet árvoháhkama , ásahit ja (čohket)¢(čohkket) fierpmádagaid , movttidahttin- ja gelbbolašvuođalokten .



Dál áigu searvi (čohket)¢(čohkket) miellahtuid miehtá sámi .



II NAGODAN ČOHKKET : NBR jođiheaddji Nils Henrik Sara ii nagodan (čohket)¢(čohkket) iežas stivrra buktit oktasaš cealkámuša evttohuvvon boazodoallolága ulbmilpargráfai .



Helmer Losoa álggii (čohket)¢(čohkket) daid dološ dávviriid juste dan dihte go ohccalii máttuidis árbbi .



Dál de mii fertet (čohket)¢(čohkket) buot politihkkálaš ja organisašuvnnalaš návccaid bargagoahtit ahte min eiseválddit duođas váldet ja áddegohtet min dárbbuid .



Dan sivas , sámi stáhtačálli , sámi politihkkárat , sámi organisašuvnnat ja sámi aviissaid eaiggádat , fertebehtet (čohket)¢(čohkket) buot buriid návccaid ja ovttas vuoruhit vai sámi čálalašmediat eai oalát bázahala .



Dáinna jurdagin lohká ge Ovllá Sara dál heargegilvohallit viidásat bargagoahtit dainna ulbmilin ahte (čohket)¢(čohkket) heargevaláštalliid ovtta sadjái .



Mun jáhkán mii ferte (čohket)¢(čohkket) sámi ássanguovlluid , vai eai leat dárbbašmeahttun hálddahus-dási-rájit mat leat hehttehussan olbmuid ovttasdoibmii ja gulahallamii .



Davágeažis fas lea eanaš duottar , doppe sáhttá (čohket)¢(čohkket) juo čavčča bealde .



Dan prošeavtta ulbmil (čohket)¢(čohkket) sámi fitnodagaid oktasaš sámi turistafálaldahkan , mii galgá doaibmat oasusfitnodahkan .



Čuovvovaš lávki lea (čohket)¢(čohkket) dieðuid Ánde Hánnobárdni Gihte maŋisbohttiid birra 1900-logus .



Čuovvovaš lávki lea (čohket)¢(čohkket) dieđuid Ánde Hánnobárdni Gihte maŋisbohttiid birra 1900-logus .



- Olmmošlaš oktavuođat ja verddevuohta lea dehálabbot go dávvirid (čohket)¢(čohkket) .



Lunddolaš (čohket)¢(čohkket) Savio govaid



Norgga olgoriikkadepartemeanta áigu guorahallagoahtit , gii lea addán dieđu Alaska inuihttanissoniidda (čohket)¢(čohkket) borramuša sámiide .



Lunddolaš lea (čohket)¢(čohkket) Savio govaid Savio museai Mátta-Várjjagii



Bang oaivvilda odne vuos galggažii (čohket)¢(čohkket) Romssa čoahkkáldaga Savios ja Savio musea govaid ovtta robi vuollái .



Dan seammás oaidnit ahte ii leat nu álki (čohket)¢(čohkket) smávit álbmogiid ovtta sadjái .



Alaraudanjoki muitalii , ahte gielda áigu (čohket)¢(čohkket) stuorát joavkku guorahallat ja smiehttat dili .



Dát lea ášši mii lea nu stuoris ja dehálaš ahte dása galggašedje buohkat leat ovttaoaivilis ja ii diktit muhtin ovddasvástikeahtes bellodaga (čohket)¢(čohkket) hálbbes jienaid alcces .



Kárášjoga Johttisápmelaččaid Searvi deattuha ahte ulbmil spábbačiekčangilvvuin lea (čohket)¢(čohkket) boazodolliid eahpeformálalaš sosiálalaš ovttasteapmái ja nannet oktasaš gullevašvuođa boazodollui .



- Indiánaálbmogis leat stuorra dárbbut ja danin oidne maid dehálažžan (čohket)¢(čohkket) ruđaid sinTambo nammasaš skuvlii , muitala Marja-Elina .



- Ulbmil čiekčamin ii leat (čohket)¢(čohkket) daid buoremus čikčiid miehtá Norgga , nugo lea šaddamin dáhpin ollu spábbačiekčangilvvuin .



Buorre vuohki (čohket)¢(čohkket) olles bearraša mobiilabonnemeanttaid , mii addá stuora ovdamuniid .



Dan leat dahkan vai nagodit (čohket)¢(čohkket) joavkkuid , muhto aŋkke leat gáibidan juogalágan gullevašvuođa siidii .



- Dássi dieđus ii leat dat buoremus šiljus , muhto Siiddaid-Cupain ii leat ulbmil (čohket)¢(čohkket) daid buoremus čikčiid .



Dehálaš oassi lágideamis lea (čohket)¢(čohkket) boazodolliid ovttastallamii valáštallama bokte , čilge Mathis Áilu Eira Meløy .



Dál lea áigi (čohket)¢(čohkket) oktasaš fámuid fas , leš dal sámi politihkas dahje eará servodatdoaimmain .



Dat lea geavahit návccaid (čohket)¢(čohkket) ja dokumenteret árbevirolaš máhtu ja seammás doalvut dán máhtu dálá buolvvaide giela geavaheami čađa .



Isak Saba guovddáš lea ovtta dain institušuvnnain mii bargá viššalit (čohket)¢(čohkket) báikkálaš sámegiela geavaheami mii lea čatnon guovllu vuođđoealáhusaide ja duodjái .



Tatijana Zhuravleva , Sámi gođusmállet , (čohket)¢(čohkket) málliid gihppagii 1 500 .



Marina Jurjeva , Máidnasat , (čohket)¢(čohkket) P Jurjeva máidnasiid 2 000 .



Maiddái Magga sávvá dal nagodit (čohket)¢(čohkket) bellodaga .



Kárášjoga gielddas leat fas ožžon ruđaid (čohket)¢(čohkket) dieđuid ja čállit oahppováillagiid birra ja gielda lea min dorjon deaivvadanbáikkiin , muitala son ja lohká iežaset hui giitevaččat olbmuid ja gieldda doarjaga ovddas .



KÁB jahkečoahkkimis gaskavahkku ledje bellodaga ovdasteaddjit fuolastuvvon dasa go NAV dál áiggošii sentraliseret dahje (čohket)¢(čohkket) dehálaš fálaldagaid , seammás go gielda ferte sirdit stuorra osiid gieldda sosiálabálvalusas NAVii .



Jus dál politihkkárat nagodivčče (čohket)¢(čohkket) dáid fámuid oktii ja álgit bargat seamma guvlui , dalle livččii oalle čuvges boahtteáigi fas rittuolbmuide .



Mii diehtit man geanoheamit mii šaddat jus eat nagot (čohket)¢(čohkket) buot fámuid oktii .



Njukčamánu 20. beaivi 2007 , dii 08.53 , goas Sámi Radio čálii maŋimuš ođđasa sámegillii ferte šaddat beaivi goas buot sámegielberošteaddjit berrejit (čohket)¢(čohkket) fámuideaset dán Sámi Radio surgadis giellaroasu mearrádusa vuostá .



Dát lea olles máilmmi hástalus , riggáid ja gefiid , ahte (čohket)¢(čohkket) buot fámuid dán min oktasaš áitaga vuostá ja bargat juoga



Dát lea olles máilmmi hástalus , riggáid ja gefiid , ahte (čohket)¢(čohkket) buot fámuid dán min oktasaš áitaga vuostá ja bargat juoga .



DÁŽA BELLODAGAIDE VUOITU : John Nystad gii maid ovddasta SáB Kárášjoga gielddastivrras áiggošii čorget ja (čohket)¢(čohkket) SáB oktan fápmun .



Áiggošii (čohket)¢(čohkket) SáB



Kár ásjoga Sámeálbmot Bellodaga ( SáB ) John Nystad áiggošii čorget moivviid ja (čohket)¢(čohkket) bellodaga fas oktii oktan fápmun .



Son lohká soaitit šaddat guhkes lávkin bellodahkii ja danin ferte hui jođánit bidjat ságastallama johtui mo bellodaga sáhttá (čohket)¢(čohkket) oktii oktan fápmun .



- Ii galgga dálvvi (čohket)¢(čohkket) bohccobázahusaid , nugo jeavttaid ja mállásiidda njuvvon bázahusaid , muhto dađistaga bidjat daid doabbarlihttái , rávve Beldo olbmuid dahkat ja lasiha ahte ii leat álki Mánnevárbargiide earuhit mat leat ealáhusbázahusat ja mat leat dállodoalo bázahusat go dálvvi čoaggá ollu .



1990-logu gaskamuddui lei Ole Johan Nikodemussen geargan (čohket)¢(čohkket) nu ollu dávviriid ahte nohkkui vurkensajiin .



Eat beasa (čohket)¢(čohkket) ealu go gildet vuodjimis mohtorfievrruiguin , ođđa rustegiid eat beasa dahkat ja dat lea heittot go eat dieđe makkár dárbbut mis šaddet ovddasguvlui , čilge Cohkolaga ovdaolmmoš Peer Gaup .



Manne (čohket)¢(čohkket) vuoigatvuođaid stuorit ja stuorit fatnasiid duohkái ja moadde olbmo duohkái ?



Dat aŋkke lea sihkkár ahte jeageleatnamiid guorbán lea našunála ovddasvástádusa , masa buot bealit berrejit (čohket)¢(čohkket) návccaid ja gávdnat čovdosiid mat bissehit guorbama .



SVL geahččala (čohket)¢(čohkket) heargevaláštallama



Doppe ságastalle earret eará heargevaláštallama dili birra , mas mearridedje geahččalit fas (čohket)¢(čohkket) heargevalaštalliid soabadančoahkkimii čakčamánus .



Danne áigut geahččalit fas (čohket)¢(čohkket) heargevaláštallama , lohká SVL jođiheaddji Petter Asbjørn Balto .



Danne oaidná SVL maid ovddasvástádussan geahččalit ustitlašvuođain (čohket)¢(čohkket) heargevuodjima , dadjá Balto .



Sámi Heargevuodjin Lihtu presideanttas Johan Mikkel Bueng lea positiiva ságastit mot (čohket)¢(čohkket) heargevaláštallama , muhto son oaidná dárbbu garrasit čorget SVL jus das galgá boahtit boađus .



Áigu (čohket)¢(čohkket) náittusdili doarjuid



Miššonpastor Sten Sørensen lea bargagoahtán (čohket)¢(čohkket) eatnat olbmuid doarjut náittusdili olbmá ja nissona gaskkas .



- Mii várra rievdadit veháš musihka nu ahte šaddá veaháš eanet ođđamállet , muitala Simona Máhtte , ja muitala ahte go galge (čohket)¢(čohkket) artisttaid dán konseartamátkái , de riŋgii prográmmajođiheaddji Øyvind Mund vuosttažin sutnje .



Solbakk leage maŋimuš jagiid áŋgirit okto bargan eaktodáhtolaš barggu (čohket)¢(čohkket) dieđuid ja govvamateriálaid ovddeš Sáme konsuleantta Heandrat-Hánssa birra ja lagaš Sámehistorjjás .



Ulbmiliin leige (čohket)¢(čohkket) olbmuid Návuona guovllus ja lágidit dáid čiekčamiid nu ahte olbmot oahpásnuvvet , sihke báikki olbmot ja boazosápmelaččat .



Don dovddat ahte áššit doibmet nugo don hálidat , ja ahte dus lea áigi fámuid (čohket)¢(čohkket) .



- Máddin borret dušše juovllaid áigge luopmániid ja sálteluosa , dáppe mii (čohket)¢(čohkket) luondduriggodagaid vai beassat beaivválaččat návddašit daid , lohká Kárášjoht nieida .



Kárášjoga joavku manai lávddi ala juo diibmo ovccis eahkedis , ja eai goassege leat nagodan (čohket)¢(čohkket) duhátnáre olbmo lávdde lusa nie árra eahkeda .



Ovdamearkkadihte livčče vuogas (čohket)¢(čohkket) dáid iešguđet bealálaččaid čoahkkai gos besset ráfis geahčadit buot beliid áššiin , ja maiddái fitnat mátkkis daid luottaid mielde gosa gielddat leat addán vuodjinlobiid .



Oktiige skábman vuoddjáimet nuortabeallái Buolbmátjoga (čohket)¢(čohkket) , du mielas ledjen áibbas menddo asehaččat gárvodan .



Go son lea bargan hirbmat stuora barggu sihke oivviin ja váimmuin ijabeaivve (čohket)¢(čohkket) ja čalmmustahttit mearrasámi kultuvrra ja dávviriid ja duođaštit árbbi .



Nils Henrik Sara lea gal ovttaoaivvilis Nils Mikkel Sombyn ahte lea dárbu (čohket)¢(čohkket) buot návccaid suodjalit boazodoaloguovlluid , muhto Sara ii mieđit ahte NBR ii daga maidege:- NBR lea álo almmolaččat dovddahan ahte min ealáhusas eai leat šat eatnamat massit eará doaimmaide , nu go mineráladoaimmaide , iige leat riekta nu go Somby lohka ahte NBR ii bargga maidege .



- Mii áigut ovttas jođihit bálvalusaid ja (čohket)¢(čohkket) soames applikašuvnnaid ja bálvalusaid .



Jus SáB goassege galgá šaddat fylkkadikkis eará go muhtin gii deavdá stuolu fylkkadiggesálas , de lea dárbu fas (čohket)¢(čohkket) fámuid .



Das leat muhtun áigeguovdilis gažaldagat , duođaštit ja (čohket)¢(čohkket) boazodoallonissoniid árbevirolaš máhtu , váldet várá dan máhtus , ja mot geavahit dan máhtu árvoháhkamii ja fitnodat álggaheapmái .



- Muhto nubbe vuohki lea maiddái (čohket)¢(čohkket) eambo kulturdoaimmaid ovtta guovddážii ja unnidit goluid , seammás oažžut eallasat kultuvra dáid guovddážiidda .



Ulbmil lea sin veahki bokte (čohket)¢(čohkket) dieđuid .



Dáinna binnánaš ruđain mii galgat jođihit organisašuvnna beaivválaš doaimmaid , lágidit riikkačoahkkima , (čohket)¢(čohkket) luohttámušolbmuid čoahkkimiidda ja kurssaide , ja bargat kulturbargguid .



- Mun lean bargan garrasit maŋemus vahkkuid dainna áššiin (čohket)¢(čohkket) dieđuid ja lean ášši lokten riikaeiseváldiide .



Ulbmil lea čuoggáid (čohket)¢(čohkket) duorastahkii .



Dán seminára doaivu SNF (čohket)¢(čohkket) nissoniid buot guovlluin Sámis , ja lágiduvvo árvvu miel SNF:a 2008 jahkečoahkkima oktavuođas .



Deanučázádaga Luossabreava eaiggádiid searvi ii lean gal nagodan (čohket)¢(čohkket) nu ollu miellahtuid iežaset diehtojuohkkinčoahkkimii .



Dál sávašii Jensen ahte nagodit (čohket)¢(čohkket) dán gávcci čiekči juobe oktii vel ovdal go dollejit Canadai , vai besset vel hárjehallat fárrolaga .



Go duođaštit árbevirolaš máhtu , de maid sáhttit (čohket)¢(čohkket) materiála mii maŋŋel sáhttá girjin ráhkaduvvot .



DEATNU : Buot golbma skuvlla bissot , muhto nuoraidskuvlla (čohket)¢(čohkket) Sieiddá skuvlii .



Dássážii leat dušše báikenamat Olmmáivákkis govvejuvvon ja čilgejuvvon , muhto ulbmil lea (čohket)¢(čohkket) buot Gáivuona gieldda báikenamaid .



Go Alice ii nagodan (čohket)¢(čohkket) buđaldangova nu jođánit go gilvaleaddji , de jaskkodedje olbmot go beahtahalle .



- Sámediggi sáhtášii bargat eambbo dan ovdii , ahte (čohket)¢(čohkket) Sámi bálgosiid oktii .



- Moai Nils Isak Eirain álggiime dalle čállit ja (čohket)¢(čohkket) historjjálaš dieđuid dáhpáhusa birrra .



Geahččal (čohket)¢(čohkket) jurdagiid Nemi !



Dákkár oahppodili ii sáhte olmmoš lágidit , ja oahpaheami ii sáhte plánet ja (čohket)¢(čohkket) vissis áigemeari sisa ( Sara 2003 b : 125 ) .



Juo jagi 1775 eanaresolušuvnnas lei paragráfa man mielde eanabihtáid lei galgat (čohket)¢(čohkket) ovtta sadjái , muhto dalle eai vel dattetge rievdadan mearrasámiid eanageavahanmálliid ( Tønnesen 1979 : 395 ; Helander , K. 2007 b : 145–147 ) .



Lean dattetge geahččalan buoremus lági mielde (čohket)¢(čohkket) relevánta arkiivadieđuid .



Artihkkalisttis son govve maiddái mo mánát hárjánedje juo árrat johtit meahcis , daningo sii oassálaste beaivválaš bargguide nugo omd. viežžat gusaid ja sávzzaid meahcis ja searvat (čohket)¢(čohkket) omiid čakčat :



• beassat (čohket)¢(čohkket) iešguđet guovllu oassálastiid oahppočoagganemiide , oahppaladdamiidda ja čoahkkimiidda ( Guovdageainnu , Johkamohki , Jiellevári ja Luleju ) ,



Skuvllaid praksisis dat bođii ovdan , maid sisa lávejedje (čohket)¢(čohkket) diŋggaid , kultuvrralaš artefávttaid .



Soai deattuheaba , ahte koloniserema váikkuhusaid dovdama lassin dekoloniseremii gullá , ahte váivves historjjáide ii galgga bisánit , baicce boahnárastit dain eret ja (čohket)¢(čohkket) ođđa vuoimmi .



Ovdánahttinbargguid sáhttá (čohket)¢(čohkket) muhtun surggiide .



Ruhtadeapmi attii vejolašvuođa bálkáhit guokte dutki doallat buot oahpaheddjiide golbma kurssa ja semináraid , mátkkoštit ja gaskkustit prošeavtta birra dieđuid , dokumenteret filmma ja govvidemiid bokte , almmuhit artihkkaliid ja (čohket)¢(čohkket) prošeaktajođiheddjiid gitta 500 km duohkin oktasaš čoahkkimiidda .



Symposia ulbmilin leige (čohket)¢(čohkket) namahuvvon surggiid dutkiid ovdanbuktit ođđaseamos dutkanbohtosiid ja nu oažžut ovdan áigeguovdilis dutkanstáhtusa .



Čoavddus sáhttá (čohket)¢(čohkket) dakkár vearbbaid sehttii ( DERV ) ja ráhkadit njuolggadusa das ahte ” jus vástádusas lea DERV-lahttu maŋábealde biehttalanvearbba , ja jearaldagas ii leat DERV , de máhcahus galgá leat ” Vearba mii lea biehttalanvearbba maŋis ii leat rivttes hámis ” .



Jus (čohket)¢(čohkket) dákkár sátnehámiid sehttii , de sáhttá baicca cealkit ” Jus don oaivvildat illatiivva , de lea čállinmeattáhus ” .



bohccot , vai dieđan ruđa (čohket)¢(čohkket) doarvai , gaikkuhii Heandarat duohkut



Skálaid ulbmilin lea dulkot , ipmirdit ja (čohket)¢(čohkket) áššiid mat gullet guovttegielat čálamáhttui .



Dalle sáhtii dáiddár (čohket)¢(čohkket) iešguđetge motiiv vaid jođánis sárgosii ja daid sehkket oktii govas .



Son leage dakkár olmmoš gii gulahallá ja láhčá gula hallandilá lašvuođa , son nákce sihke juonaiguin ja suonaiguin rahpat uvs said ja (čohket)¢(čohkket) olbmuid vel dakkár diliinge main buohkat earát leat vuollánan .



Lea mearkkašahtti , ahte eanamihtideddjiide ráhkaduvvon rávvehusaid 9. paragráfa fčuoggás rávvejuvvui , ahte eanamihtideaddji livččii galgan (čohket)¢(čohkket) olbmuid lájuid ovtta sadjái ja son livččii maiddái galgan dárbbu mielde geahččalit lonuhit lájuid earáiguin .



Juo jagi 1775 resolušuvnna 9. paragráfashan lei mearri duvvon , ahte lájuid livččii galgan (čohket)¢(čohkket) ovtta sadjái , muhto nugo dán artihkkalisnai lea čájehuvvon , eanamihtideaddji ii čuvvon dalle vel dan mearrádusa .



Son leage dakkár olmmoš gii gulahallá ja láhčá gula hallandilá lašvuođa , son nákce sihke juonaiguin ja suonaiguin rahpat uvs said ja (čohket)¢(čohkket) olbmuid vel dakkár diliinge main buohkat earát leat vuollánan .



Lea mearkkašahtti , ahte eanamihtideddjiide ráhkaduvvon rávvehusaid 9. paragráfa fčuoggás rávvejuvvui , ahte eanamihtideaddji livččii galgan (čohket)¢(čohkket) olbmuid lájuid ovtta sadjái ja son livččii maiddái galgan dárbbu mielde geahččalit lonuhit lájuid earáiguin .



Juo jagi 1775 resolušuvnna 9. paragráfashan lei mearri duvvon , ahte lájuid livččii galgan (čohket)¢(čohkket) ovtta sadjái , muhto nugo dán artihkkalisnai lea čájehuvvon , eanamihtideaddji ii čuvvon dalle vel dan mearrádusa .



Dalle sáhtii dáiddár (čohket)¢(čohkket) iešguđetge motiiv vaid jođánis sárgosii ja daid sehkket oktii govas .



Vehádatsearvvit ja - institušuvnnat fertejit (čohket)¢(čohkket) ja dievasmahttit olles áiggi dieđu ja giddet ráđđehusa fuopmášumi ovddidandárbbuide .



Boahtte áiggi hástalussan lea (čohket)¢(čohkket) njálmmálaš giellačájánasaid , mat máŋggabealagit govvidit gielddasámegiela dálá geavaheami , ja daid vuođul de dahkat vuđolut loahppajurdagiid suorggádusaid geavaheamis .



Seamma ládje čakčat leat veaiddalasas ja diehtit sulaid gos mii daid álgit (čohket)¢(čohkket) .



Dutkanmátkkiin studeanttat leat vuolgán iežaset ruovttuguovlluide (čohket)¢(čohkket) dieđuid sogaset dahje guovllu luđiin .



Lean álgán (čohket)¢(čohkket) dieđuid , mat gusket sámi árbevirolaš matematihkalaš dieđuide ja máhtuide , etnomatematihkkii , muhto got sáhttá geavahit dán dieđu ja máhtu matematihka oahpahusas .



Vai analysáhtor sáhttá válljet rivttes kásusa , de sáhttit lasihit gilkora ( < hum > ) buot leksemaide mat čujuhit olbmuide , dahje (čohket)¢(čohkket) diekkár leksemaid seahtaide .



Ceavviprošeavtta ulbmilin lea (čohket)¢(čohkket) ja dokumenteret boazosápmelaččaid árbevirolaš boazodoallomáhtu muohttaga birra .



Buot kommišunearat geat čohkkejedje dolliid Nuorttanastai biddjojedje (čohket)¢(čohkket) vuolláičállagiid , ja sii nagodedje (čohket)¢(čohkket) 600–700 vuolláičállaga .



Buot kommišunearat geat čohkkejedje dolliid Nuorttanastai biddjojedje (čohket)¢(čohkket) vuolláičállagiid , ja sii nagodedje (čohket)¢(čohkket) 600–700 vuolláičállaga .



Váikko sámelihkadusa ovddasteaddjit ledje gulastan ahte dál lei plána bidjat eret Hætta váldodoaimmaheaddji virggis , de eai nagodan (čohket)¢(čohkket) seamma ollu ossosiid go nubbi bealli , ja Hætta šattai guođđit virggis beaivvi ala .



Dáid beliid berrešii dutkat , ja dákkár čohkkejuvvon diehtu álgooahpahusa várás ii velá gávdno sámegielas , vaikke dákkár dieđuid lea gal vejolaš (čohket)¢(čohkket) ja guorahallat dahkkon vuođđodutkamiid vuođul .



Okte lean gávdnan č - jietnadaga merkejuvvon digráfain : djohket = (čohket)¢(čohkket) ( BN .



Ulbmilin lei (čohket)¢(čohkket) olu faktadieđu , man analyseredettiin beasai čiekŋalassii nuppi kultuvrra váibmosii .



Jagiid 1922–1935 Lundborg ja su mielbargit mátkkoštedje Sápmái mihtidit ja govvet sápmelaččaid ja (čohket)¢(čohkket) dieđuid kirkogirjjiin sámesogat olbmuid birra .



Per Otnes ( 1970 ) lei dutkamisttis navdán rahčamiid (čohket)¢(čohkket) sámeálbmoga oktasaš sámeorganisašuvnnaide našuvdnahuksemin .



Dakkár perspektiiva lei doalaheame sámeservodaga oppalaččat aktevrraid ipmárdusa guovddážis , go mihttun lei nanusmahtton sámevuođa vuođul movttáskahttit ja (čohket)¢(čohkket) sámeálbmoga našuvdnan .



Ođđa doaibmavuogádaga váldodoaibma lei (čohket)¢(čohkket) sápmelaččaid , juoga mii ipmirduvvui ČSV-strategiijan .



Čoahkkaneapmi , namalassii (čohket)¢(čohkket) olbmuid oainnuid , lea eaktun jus galgá lihkostuvvat ođđa servodagas , ja čoahkkanit ovttamielalašvuhtii lea resursa ja fápmu .



Go lean oaidnán lánjáid fieradeamen , de lean jurddašan ahte galggašii daid (čohket)¢(čohkket) ja duddjot dain juoidá .



Lea bággu (čohket)¢(čohkket) gielladieđuid dáid boares olbmuin ja oahpahit giela ollesolbmuide .



sturrodaga , muhto Fishman deattuha man dehálaš lea (čohket)¢(čohkket) giellaservodaga lahtuid.



Ulbmilin lei (čohket)¢(čohkket) dieđuid ja.



( 289 ) Eira Anti muitala ahte sii galget dál álgit (čohket)¢(čohkket).



Statistihkkii gullá plánet , (čohket)¢(čohkket) , organiseret , analyseret ja ovdanbuktit dataid .



modálavearbagihpuide vearbagihput [ álgit (čohket)¢(čohkket) ] ja [ beassan vuolgit ] .



(čohket)¢(čohkket) , sirret , čállit ja govvidit dieđuid lohkansárgáiguin , tabeallaiguin ja stoalpodiagrámmaiguin ja ságastallat proseassa birra ja maid govat muitalit dieđuid birra.



(čohket)¢(čohkket) dieđuid ja loguid , ja digaštallat dearvvašvuođavahágiid birra mat sáhttet boahtit iešguđetlágan gárihuhttinávdnasiid geavaheami geažil.



Erenoamáš doaibmabijut mat sirrejit boraspiriid ja sávzzaid áiggi ja báikki dáfus , nugo rávdnjeáiddit mat doalahit boraspiriid eret , maŋidit luoitimis šibihiid guohtumiidda ja árabut (čohket)¢(čohkket) , cealká birasgáhttenministtar Bård Vegar Solhjell .



Bergen Allaskuvla , (čohket)¢(čohkket) seamma sadjái 325 miljovnna ruvnno Sogn ja Fjordane Allaskuvla , guovddášvisti Sogndal 100 miljovnna ruvnno Ráđđehushuksehatguovlu , R6 354 miljovnna ruvnno .



Bergen Allaskuvla , (čohket)¢(čohkket) seamma sadjái 325 miljovnna ruvnno



Iešguđet informánttaid oainnuid ja čilgehusaid seamma áššái (čohket)¢(čohkket) iešguđetlágan čohkkenvugiiguin , ja máŋga dutki leat mielde dieđuid čohkkemis ja analysain .



Sámedikki Oahpahus- , giella- , ja kulturossodagas lei ovddasvástádus (čohket)¢(čohkket) gulaskuddancealkámušaid našunála plánaide skuvllain mat oahpahit sámegiela .



(čohket)¢(čohkket) dieđuid lagasbirrasis diiddaid ja sátnevádjasiid birra ja movt daid geavahit beaivválaš eallimis



SaKaste-fidnus ovddiidat ja ruohtasmahttit doaimbavugiid ruoktodikšunbarggus , maid bargat sápmelaš buorrásiiguin , (čohket)¢(čohkket) ja váldit atnui anár- , nuortalaš- ja davvisámegielat árrámánnávuođa bajásgeassin materiálabáŋkku sihke lasihat sámeguovllu sosiála- ja dearvvasvuođafuolahusa bargoveaga máhtu sámegielas ja kultuvrras .



Gávdnosiid maid guorahallamiin lea ovdanbuktán sáhttá čuovvovaš vuolitčuoggáide (čohket)¢(čohkket) :



Dát lea erenoamáš miellagiddevaš daid signálaid mielde , maid guolástusministar Angelsen lea addán , ahte departemeantta bealis háliidit háddjet konsešuvnnaid báikkálaš oasálaččaide ovdalgo dušše (čohket)¢(čohkket) daid stuorra fitnodagaide nugo Dåfjord-laks ja Stolt-Nielsen .



Dasto lea deaŧalaš ahte Sámedikkis leat resurssat (čohket)¢(čohkket) diehtojuohkinávdnasiid ja fágagirjjálašvuođa dearvvasvuođa- ja sosiála barggu ektui sámi guovlluin , vai sáhttá fállat veahki ja oaivadit fágaolbmuid dearvvasvuođa- ja sosiálabálvalusain .



Sámediggi galgá veahkkin nannet , (čohket)¢(čohkket) ja ollašuhttit sámi museadoaimma sámiid iežaset eavttuid mielde álbmogin ja álgoálbmogin .



Ovdal go álget iskat , ohcat ja (čohket)¢(čohkket) , de ferte čađahit váikkuhusiskkadeami .



Stuorra dárbu lea ovddidit terminologiija , (čohket)¢(čohkket) báikenamaid ja ovdánahttit giellateknologiija .



Čehppodat mii gullá (čohket)¢(čohkket) luonddus birgemuššii , gullá árbevirolaš máhttui , mii lea sámi árbevirolaš luonddumáhttu .



vuosttaš deaŧalaš viggamuš (čohket)¢(čohkket) nu ollu go vejolaš das mii lei ihtán ja mii hálddašii sámegiela , sámi kultuvrra ja ealáhusa , oassin Sámediggái .



… … (čohket)¢(čohkket) dieđuid dan birra man ollugat máhttet guđege sámegiela hupmat ja čállit , makkár oktavuođain sii geavahit giela ja man muddui sámegiella geavahuvvo ovttastallangiellan mánáidgárddis , skuvllas , barggus , oahpahusas , astoáiggis , báikkálaš servodagas ja eaktodáhtolaš ja politihkalaš bargguin .



Dat ahte (čohket)¢(čohkket) dán finnmárkkuláhkii lea danne buoremus čoavddus láhkastruktuvrralaččat .



Garraseappot bargat (čohket)¢(čohkket) árbevirolaš máhtu ja sámi báikenamaid.



Dohko lea jurdda (čohket)¢(čohkket) visot ohppit Finnmárkkus geat gerget nuoraidskuvllas ja joatkkaskuvllas dan jagi .



Mun veahkehan olbmuid gávdnat , (čohket)¢(čohkket) ja sirret jurdagiid , gitta dassážii olmmoš beassá luovos dain váivves jurdagiin .



- Hei Kåre , (čohket)¢(čohkket) dál dása !



Son ii loga gal iežas sáhttit vuolgit (čohket)¢(čohkket) gal dál ovttatmano , go lea buozas , muhto son ávžžuha iežas orohatolbmuid bures ráhkkanit go vulget (čohket)¢(čohkket) ealu dien guovllus .



Egil Utsi , gii lea sihke NSR ja SáB miellahttu Kárášjogas , ii leat vuollánan geahččalit iežas ruovttubáikkis (čohket)¢(čohkket) NSR ja SáB oktasaš listui .



– Ii leat válga vel , danne eat (čohket)¢(čohkket) – Čohkkedit ii sáhte vaikko leat miehtebiekkas , easkka dál mii álget válgagiččuiguin .



(čohket)¢(čohkket) – Gieldda jurdda lea ahte Sámi nuoraidráđđi galgá (čohket)¢(čohkket) buot sámi servviid Romssas ovtta beavddi birra , dadjá gieldda ja Gáisi giellaguovddáža bargi , Ronald Urheim .



Ná ovdána prošeakta gulul ja Juuso giitala olu áŋgiris ja viššalis olbmuid , geat beroštit guovllu báikenamaid veahkkin sidjiide (čohket)¢(čohkket) .



Leat stuorát báikkálaš searvvit mat leat doarjugoahtán dán jurdagii ahte (čohket)¢(čohkket) dán guokte dehálaš searvvi virggi ovtta olbmo duohkai .



Lea čielggas dasa leat buorit ákkat (čohket)¢(čohkket) buot fámu ovtta olbmo duohkai , muhto dalle gal lea sáhka NSR:s dušše fal politihkalaš bellodahkan , ja NSR dego searvin lea bázahallan .



Dáinna prográmmain sáhttit mii buot ovtta sadjái čállit , iige (čohket)¢(čohkket) iešguđet bargis dieđuid ja fas daid čállit .



Muđui áigut dieđuid mat gávdnojit Sámedikki válggaid oktavuođas (čohket)¢(čohkket) , dutkat Sámedikki válljejeddjiid ja geahčadit movt ođđa válgaortnet boahtá doaibmat , muitala Jo Saglie , guhte jođiha prošeavtta .



Ii dušše (čohket)¢(čohkket).



Lea áibbas čielggas lágideddjiin ii lean mihttu (čohket)¢(čohkket) nu ollu sápmelaččaid go vejolaš .



- Bures , (čohket)¢(čohkket) , dadjala Máhtte , go deaivvan su iežas bargolanjas Diehtosiiddas Guovdageainnus .



Prošektii – mas ovddimusat lea sáhka Norgga sámepolitihkalaš vuogádaga politihkalaš searvamis , jienasteamis ja ovddasteamis – gullet golbma váldobarggu , namalassii (čohket)¢(čohkket) ja systemáhtalaččat rájadit historjjálaš válgadieđuid , čađahit kvantitatiiva jienasteddjiidiskkadeami masa válljejuvvojit jagi 2009 sámediggeválgga jienastuslogus jienasteaddjit ja čađahit ráddjejuvvon guorahallama ođđa válgaortnega , mii váldojuvvo atnui jagi 2009 sámediggeválgii .



Sis gárttai ge ovddit beaivvi oallu bargu fas (čohket)¢(čohkket) .



Son maid muitala ahte iešalddis lea eallu leamaš roandu báikkis , nu go vuomis gos ii leat nu álki várdát iige (čohket)¢(čohkket) .



Fitnodaga álggaheaddji ja sáivačáhcebiologa Rune Muladal muitala Ávvirii ahte Deanu čázádagas lea nu guhkes gaska gaskal luossaveajehiid , ahte ádjána 5-6 geardde guhkit (čohket)¢(čohkket) nu máŋga veajehiid go dárbbašit .



Son oahpai iežas áhčis man olu luondduriggodagas sáhttá čoakkildit ja (čohket)¢(čohkket) , ja su eadnis mo daid galgá ráhkadit .



– Boađe beare sisa , (čohket)¢(čohkket) ja vuordilastte veaháš , dadjala son .



Danin leatge mis sreaŋga njuolggadusat maid sáhttet látnan (čohket)¢(čohkket) .



Jagi 2009 bođii gielddus (čohket)¢(čohkket) látnan ( biologalaš ) doabbariid mat sáhttet eanaluvvat .



Dáid fámuid galget profešunealla musihkkarat ja báikkálaš návccat Báhcavuonas ja Bearalvágis (čohket)¢(čohkket) go galget vahkku bargat ovttas ja ráhkadit Musihkka Jiekŋaábi gáttis .



Dál eat berre nákkáhallat máid guhtege berre bargat , muhto (čohket)¢(čohkket) návccaid ja addit máid guhtege suitá heahteorganisašuvdnii masa háliida .



Mii (čohket)¢(čohkket) ge dáinna vugiin ruđa ja dat galgá mannat juogalágan fondii sámenuoraid várás iešsorbmema eastadeapmái , muitala nuoraidorganisašuvnna jođiheaddji .



Dál leat fas vuolgime seamma guvlui (čohket)¢(čohkket) , ja ballet seamma heajos jieŋa go dalle .



Utsi ii leat ieš vuolgime dán gearddi , lohká iežas bártni vuolgime (čohket)¢(čohkket) ja muitala SVT Sápmái ahte lea balus .



Son lohká dehálažžan ahte ii (čohket)¢(čohkket) stullui geahččat aivve TV vaikko álgá ge lahkonit čuođi jagi .



Buot rápmi guovdageaidnulaččaid go eai dušše (čohket)¢(čohkket) vuordit ahte earát , politihkkarat ja stivrejeaddjit galget čorget dili .



Borgemánu 20. beaivvi galgat mii (čohket)¢(čohkket) lulágeaže orohahkii , ja de luoitá Fávrrosorda sin ealu davágeahčái min geasseorohaga .



In cokka dien fasttes jealmma inge (čohket)¢(čohkket) diekkár bohkosahtti vuojánii !



Ja dál lea dehálaš dutnje (čohket)¢(čohkket) energiija ja movtta mii dus lea dál .



Dál lea dehálaš dutnje (čohket)¢(čohkket) dan energiija ja áŋgirvuođa mii dus dál lea .



Muhto dat manai bures liikká go garrasit vácciimet ja leimmet nággárat (čohket)¢(čohkket) .



– Mun galggašin duddjot , go mis leat heajat moatti vahkku geahčen , muhto go viimmat bohte fas lieggadálkkit , de ii olmmoš máša siste (čohket)¢(čohkket) , čaibmá son .



Vaikko dat dáhpi buktá ođđa impulssaid bárradillái , de sáhttá du láhttenvuohki háddjet eanet go (čohket)¢(čohkket) .



Álggogeahčen vahkku lea vuogas dáid jo systemáhtalaččat (čohket)¢(čohkket) .



Jurddašin gos lean , mannen álggos stivrranlatnjii , gos ii lean ii oktage ja de mašiidnalatnjii gos lei nuorra bárdni ja son dajai (čohket)¢(čohkket) dása , ii leat váralaš .



» Loahpas bođii son gii lei ožžon ovtta taleantta , ja dajai : « Hearrá , mun dihten ahte don leat garra olmmái gii láddjet doppe gosa it leat gilván , ja (čohket)¢(čohkket) doppe gosa it leat biđgen .



Garra ja gáhtameahttun váimmuinat don (čohket)¢(čohkket) moari badjelasat moari beaivvi go Ipmila vanhurskkis duopmu almmustuvvá .



Ii han mánáid geatnegasvuohta leat (čohket)¢(čohkket) opmodagaid vánhemiidda , muhto vánhemiid geatnegasvuohta lea (čohket)¢(čohkket) mánáide .



• mo vuođđudit ja ovddidit dutkanvuođuštuvvon vugiid mo systemáhtalaččat (čohket)¢(čohkket).



(čohket)¢(čohkket) fágalaš gelbbolašvuođa ja koordineret ressursaid.



Erling Eide lei de skuvlastivrra ovdaolmmoš , ja sin áigumuš lei (čohket)¢(čohkket) buot guovddáš báikkiide , galge dušše guokte skuvlabiire Sállannuori guvlui ; nubbi Sállan ja nubbi Sievju // Fálá .



(čohket)¢(čohkket) dieđuid lagasbirrasis diiddaid ja sátnevádjasiid birra ja movt daid geavahit beaivválaš eallimis.



veahkkálagaid riemaiga (čohket)¢(čohkket).



Dán jagi mii (čohket)¢(čohkket).



Sadji njeallje vihtta olbmui gaskkan , muhto ii aktage (čohket)¢(čohkket) gaskii , geahčastallet dušše .



Geahččalit dálá riektegeavada ja eará riektegálduid vuođul (čohket)¢(čohkket) dan maid sáhttá dadjat geahččangeatnegasvuođa ja vuojehangeatnegasvuođa lagat sisdoalus .



Bartasajiid galgá váldonjuolggadussan (čohket)¢(čohkket) dohkkehuvvon bartaguovlluide maid lea ráhkadan plána- ja huksenlága mielde , buo. eanavuovdinláhkaásahusa mearrádusaid §§ 1 ja 5 ja § 10 .



Dieđuid oažžun dagaha midjiide vejolažžan hálahit , fuomášit vugiid , oahppat , oktiiráđđái bargat , (čohket)¢(čohkket) , oktiigullevažžan dovdat , fievrredit kámpánjjaid ja gávppašit .



Ovdal go álbmot lei čohkkejuvvon márkanbáikkiide orrut , de láveje márkanat (čohket)¢(čohkket) álbmoga .



Dušše buot sániid ja doahpagiid lea juo hirbmat bargu (čohket)¢(čohkket) , ja diehtit mo rádjat .



Dalle lea diehttelas ahte lea leamaš ollu bargu dutkat , (čohket)¢(čohkket) ja čállit girjji .



Son ii (čohket)¢(čohkket) beavdái ovdal varas gáffe lea borggisteamin beavddis .



Dáinna lágiin nagodedje SAÁO mánát (čohket)¢(čohkket) 3.642 ruvnno ja nu leahket mielde addime oahpu máŋgga geafes mánnái Guatemalas , Nicaraguas , Ugandas , Etiopias ja Kambodjas .



– Váldde káfegohpu skáhpas ja (čohket)¢(čohkket) , dadjala Sverre go fuomáša journalistta uksagaskkas .



Dat mii lea dehálaš lea (čohket)¢(čohkket) árbevirolaš máhtu ja fuomášahttit dan dieđu mii gávdno dán kultuvrras , lohká Pedersen .



Ieš in hálit álgit juolludit ruđa olbmuide , muhto (čohket)¢(čohkket) dan , lohká Elle .



Dan oktavuođas galget maiddái báikkálaš valáštallansearvvit (čohket)¢(čohkket) ruđa mii galgá mannat eaktodáhtolaš humaniteara veahkkeorganisašuvnnaide .



Mii guođestat ovtta bázzi bođusin vai olbmot besset ieža dan (čohket)¢(čohkket) čoahkkái , lohká Ánde .



Muhto (čohket)¢(čohkket) , čakčajohtin ja ealu guođohit leat garra rumašlaš barggut ja dat ii leat nu vuogas nissoniidda .



Mu viggamuš (čohket)¢(čohkket) dán golbma beali ovtta leavgga vuollái ii lihkostuvvan , ja dat lei hui heitot .



Prošeavtta ulbmil lea ohcat , (čohket)¢(čohkket) ja dahkat álkibun gávdnat dan luohteávdnasa mii lea iešguđetge arkkiivvain máŋgga riikkas .



(čohket)¢(čohkket) vuordit !



Váldobargun lea (čohket)¢(čohkket) , fievrredit , ođđasit ávkkástallat ja loahpalaččat gieđahallat guovllu doabbariid ja erenoamášdoabbariid , ja fitnodagas lei 2005:s gávpejorru 40 mill. ruvnno .



- Ovdalaš olbmot galge (čohket)¢(čohkket) visot iežaset maŋis go ledje meahcis , nu ráinnas galggai , rissiid bidje čoahkkái .



d.Prt.Sg3 (čohket)¢(čohkket) ealus.



Etnográfalaš lahkonanvuohki , oassálasti áican , ságastallamat ja čiekŋalet gažadeamit , fealtanotáhtat , beaivegirjjit , loggagirjjit , analysat , veahkehit diehtomateriála čoaggit ja (čohket)¢(čohkket) .



(čohket)¢(čohkket) buot mielalaš fámuidis ja vuodjut áššái .



Vaikke in váldánge buot filmmaid mielde dutkamuššii , de šattai oalle bargu (čohket)¢(čohkket).



Čakčat visttan bohccuid šaddá ohcat ja (čohket)¢(čohkket) viiddes duovdagiin , muhto ragatáigge bohccot čoahkkanit muđuidnai .



92 hábmet dutkanfáttá ja jearahallat muhtun árbediehttiid , (čohket)¢(čohkket) dieđuid ja čállit jearahallama bohtosiin dutkanraportta .



Ovdamearkka s ( 289 ) leat guokte infinitiivva cealkagis , álgit ja (čohket)¢(čohkket) .



geahčan modálavearbbaid ja infinitiivvaid , de in namut dás movt (čohket)¢(čohkket) lea oažžun.



– Ii leat válga vel , danne eat (čohket)¢(čohkket) – Čohkkedit ii sáhte vaikko leat miehtebiekkas , easkka dál mii álget válgagiččuiguin .



Nu go (diehttit)¢(diehtit) de lea Guovdageaidnu sámelága hálddašanguovllu siskkobealde , Áltá ges ii leat .

– Dát ii leat buorre go (diehttit)¢(diehtit) ahte eanandoallobirrasat sámi guovlluin leat smávvá juo ovddežis , erenoamážit jus buohtastahttá riikkadásiin , čilge sámediggeáirras Tor Mikalsen ( NSR ) www.nsr.no siiddus.

Ávvir lea čállán moanat artihkkaliid daid birra , muhto (diehttit)¢(diehtit) ahte NRK Sápmi lea maid ollu áššiid ráhkadan terrorfalleheami birra iežaset radiosáddagiin mat leat sámegillii , ja maiddái TV Ođđasiin .

Ovdalaččas juo (diehttit)¢(diehtit) ahte gielddas lea vuolláibáza badjel 20 miljovnna ruvnnu , muhto seammás leat eará iskkadeamis boahtán ovdan ahte Kárášjoga gielddas lea okta dain heajumus dearvvašvuođabálvalus ja dasa lassin almmolaš statistihka loguin čájehuvvo ahte Kárášjogas fárrejit eanemus olbmot eret olles Finnmárkkus .

Kommunikatiiva lohkosiidda , maid (diehttit)¢(diehtit) geavahedje , lei dábálaš ovttastallat sierralágan lohkosiid.

Dárogiella ja suomagiella leat nu go (diehttit)¢(diehtit) áibbas guovttelágán giela , go suomagiella gulla suomaugrálaš giellajovkui , ja dárogiella ges gullá germánalaš gielaide .

Vásihusaid vuođul (diehttit)¢(diehtit) ahte jus galgat lihkostuvvat rádjerastildeaddji ovttasbargo oktavuođaiguin , de berrejit dát prošeassat vuođđuduvvot dan nala ahte buohkat doahttlit ja luhttet guhtet guimmiideaset áigumušaide .

Seammas (diehttit)¢(diehtit) ahte juste giella lea dehalaš kulturárbbi guoddi .

Norggas leat leamašan nu ollu nuppástuhttimat ahte suopmelaččaide lea váttis ja veadjetmahttun (diehttit)¢(diehtit) buot nuppástuhttimiid .

Dehálaš lea (diehttit)¢(diehtit) eambbo das mo dakkár áššit go sámegielalaš olbmuid lohku earáid ektui , biđgolas ássan , báikkálaš miellaguottut ja kultuvrralaš ja gielalaš unnitlohkodilli doibmet sierranas eaktun sámegiela ovdáneapmái guđege sámi guovllus .

Nuorat geardi ii dáidde nu ollu dáid dáhpáhusaid birra (diehttit)¢(diehtit) .

Seammás (diehttit)¢(diehtit) ahte Árjja állana eambbo Bargiidbellodaga beallái maid oaidnit ge bures Sámedikki ovttasbarggus .

Danne lea Guovddášbellodagas stuora hástalusat nagodit čohkket eanetlogu , go seammás (diehttit)¢(diehtit) ahte Bargiidbellodat boahtá geavahit vuot návccaid oaččut eanetlogu dan moivvi olis mii lea gártan Kárášjoga politihkas .

Ja seammás (diehttit)¢(diehtit) ahte politiijain leat unnán resurssat bearráigeahččamiidda .

Muhto máid ferte baicce roggat ja ohcat , ja seammás (diehttit)¢(diehtit) man maŋis lea .

Dieđusge dárbbašit mihá eambbo (diehttit)¢(diehtit) karbona čatnaseamis eatnamii , lustagásamassu ja šibitdoallobuvttadeami luoittuid birra .

sirret dábáleamos luondduávdnasiid mat adnojit duojis ja (diehttit)¢(diehtit) daid namaid.

Maid dainna oaivvilda ii leat buorre áddet ja (diehttit)¢(diehtit) , muhto gažaldat aŋkke badjána , ahte leago Olli duhtavaš mot minerálalágain manai , mas Sámedikki vuoittahalai oalát , ja lea go presideanta duhtavaš mearrasámiidvuoigatvuođaid nannemis mas eai báhcán eará go moalut vuoigatlávdegotti evttohasain , ja leago Olli duhtavaš mot álbmotmeahci - ja Boazodoallohálddahusa proseassat čađahuvvojit sámiid ektui ?

Mii dasa lea sivva , jus lea nu , ii leat buorre (diehttit)¢(diehtit) , muhto min dieđuid mielde čuhppet njuovahagat njárččáid ja dehkiid mat eai anit biebmun .

Seammás han gal (diehttit)¢(diehtit) maiddái ahte Árja assosierejuvvo čielga dálusápmelaččaid bellodahkan , nu ahte lea go Árjii oba ge miellagiddevaš stivregoahtit Sámedikkis ovttas Johttisápmelaččaid Listtuin .

Muhto dál (diehttit)¢(diehtit) ahte Tretnes ii beassan maŋemus válggas sisa čielga SáB listtuin , nu ahte « njelješjoavkkus » ii leat unnitlogu beallái vel báhcán eará go Per A. Bæhr , gii dál ovddasta Sámedikkis Johttisápmelaččaid Listtu ovttas Anders Somby junioriin .

Seammás han (diehttit)¢(diehtit) ahte Bargiidbellodagas lea váttis dilli dál , go Árja lea čielgasit maŋemus áiggis signaliseren ahte sis ii leat makkár ge šiehtadus šat Bargiidbellodagain .

Buohkat dieđus (diehttit)¢(diehtit) ahte byrokráhtat leat hui dárkilat čuovvut njuolggadusaid sánis sátnái , muhto diet gal lea min mielas badjelmearálaš dárkil .

Go (diehttit)¢(diehtit) ahte olusat maiddái gahčče guovtti stuolu gaskii , ja rahče gávdnat iežaset saji servodagas .

Ja juste dan birra han lea ge sáhka , ahte das ferte guorahallot dahkkoje gádjunakšuvnnas buot mearrádusat dohkálaččat , go buohkat , geat vánddardit mehciin , galget leat boahtteáiggis oadjebasat , ahte jus bártida meahcis , de galgá heađálaš (diehttit)¢(diehtit) ja luohttit ahte veahkeveaga jođiheaddjit dahket rievttes mearrádusaid .

(diehttit)¢(diehtit) persovdnasuodjaleami ja dahkkivuoigatvuođa birra ja válljet geavahit sisdoalu iešguđet gálduin dárkkistahtti vuogi mielde.

– Dat lea šállošahtti , muhto seammás (diehttit)¢(diehtit) ahte aiddo nu sáhttá geavvat go bohtet ođđa listtat geain lea sullasaš politihkalaš vuođđu go mis KSáB:s , cealká KSáB vuosttasevttohas Waldemar Jovnna ( John Nystad ) .

– Muhto dan don it beasa dán vuoru (diehttit)¢(diehtit) , loahpaha son vel mojunjálmmiid .

Sihke máhttit geavahit ja árvvoštallat iešguđet veahkkeneavvuid , ja (diehttit)¢(diehtit) daid ráddjehusaid birra , leat dehálaš oasit fágas .

Sihke máhttit geavahit ja árvvoštallat iešguđet veahkkeneavvuid , ja (diehttit)¢(diehtit) daid ráddjehusaid birra , leat dehálaš oasit fágas .

Váldooassái gullá ovdánahttit dovdama musihka vuođđoelemeanttaid ja dáid iešguđetlágán geavaheami ektui ja (diehttit)¢(diehtit) iešguđetlágán musihkkahámiid birra ja oahpásnuvvat daidda .

dovdát muhtin čuojanasaid jiena ja (diehttit)¢(diehtit) daid namaid.

dovdát guovddáš bossun- ja stráŋgačuojanasaid ja rumbbuid jiena ja (diehttit)¢(diehtit) daid namaid.

dovdát eamiálbmotmusihka čuojanasaid šuoŋa ja (diehttit)¢(diehtit) daid nama.

dovdát iešguđetlágán čuojanasaid ja joavkkuid iešguđetlágán šáŋrain ja (diehttit)¢(diehtit) daid nama.

Dehálaš oassi luonddudiehtagis lea (diehttit)¢(diehtit) ahte luonddudieđa dađistaga ovdána , ja ahte dutkan ja ođđa máhttu luonddudiehtaga ja teknologiija surggiin mearkkašahtti láhkai váikkuha servodatovdáneapmái ja eallinbirrasii .

sátnádit luonddufágalaš gažaldagaid áššis mas oahppi háliida eambbo (diehttit)¢(diehtit) , evttohit vejolaš čilgehusaid , ráhkadit plána ja čađahit iskkadeami.

Kultuvrralaš gelbbolašvuohta lea maid (diehttit)¢(diehtit) ja árvvus atnit kultuvrralaš ovttaláganvuođaid ja erohusaid sámi servodagain .

Kultuvrralaš gelbbolašvuohta lea maid (diehttit)¢(diehtit) ja árvvus atnit kultuvrralaš ovttaláganvuođaid ja erohusaid sámi servodagain .

Dalle eallu orru ja mii doapmalit duddjostit buot čiaid ja buot maid mii dárbbašit , oainnat go (diehttit)¢(diehtit) ahte go april mánnu boahtá , de gal cuouda ja de gal galget buohkat doppe , de gal šaddá guođohit čuoigga , nie herggiin dieđusge vuodjá maid .

Lea dattege jáhkehahtti ahte alkoholageavahan logut sápmelaččaid gaskkas leat luohtehahtti go (diehttit)¢(diehtit) læstadialaš oskku oainnu alkoholii .

Gádde-Iččáhis ( Rolvsøy ) (diehttit)¢(diehtit) sihkkarit gávpeolbmá birra geas lei gávpi Goaskinvákkis ( Kjelvik ) Máhkarávjjus , gii doalvvui bohccuid dohko sullii 1670:s ( Knag alm. 1932 : 7 , 43 ) .

Dasa lassin go dovdat mearkkaid ja (diehttit)¢(diehtit) goal lea guđege boazu , de ferte maiddái doahpagiid bokte máhttit nuppiid olbmuide muitalit makkár iešguđetge boazu lea .

Ii dan sáhte oktage (diehttit)¢(diehtit) !

Guolli lei dan áigge , nu go (diehttit)¢(diehtit) , mávssolaš gávpegálvu pomorgávppašeamis ( geahča kapihttal 7.11 ) .

Dán namman šattai maŋŋel nu go (diehttit)¢(diehtit) Finmark landbruksselskap ( Finnmárkku eanandoallosearvi ) .

Geađgeáiggi rájes juo (diehttit)¢(diehtit) ahte mearra lea leamaš okta deaŧaleamos eavttuin ásaidupmái dohko mii dál lea Norgga davimus guovlun - Finnmárku .

1899:s (diehttit)¢(diehtit) dáinnalágiin bivdán salliha Gyfjord nammásaš báikkis Sievjjus ( Jacobsen vuođđojagi haga : 38 ) .

Dáin ovddeš " industriguolásteami " vuosttaldeddjiin lei , nu go dál (diehttit)¢(diehtit) , surgadis duohta ipmardus guollehivvodaga birra .

Dán (diehttit)¢(diehtit) Peter Schnitlera vuđolaš iskamiid bokte ovdalaš 1751 rádješiehtadusa Ruoŧain .

Olu ođđasit čálalaš gálduid mielde (diehttit)¢(diehtit) čielgasit ahte Finnmárkku sápmelaččain lei boazodoallu 1600-logu álggogeahčen .

Go daid sáhttá earuhit , de sáhttá nuppičilgehusa mielde (diehttit)¢(diehtit) ja deaivat .

Nils Oskal ( 2000 ) čuoččuha boazosámiid (diehttit)¢(diehtit) ahte olbmo ceavzin boazodoalus lea dan duohken man bures son gulahallá earáiguin .

Álgoálbmogiid onomastihkas leat aiddo dakkár bealit maid (diehttit)¢(diehtit) leat , muhto maidda eai leat doarjjan historjjálaš duođaštusat .

Ii leat rievtti mielde buorre (diehttit)¢(diehtit) , manin dákkár báikenamat leat kárttas dušše fal dárogillii , daningo seamma kártabláđis leat maiddái máŋga ovdamearkka main sámi namma lea belohahkii heivehuvvon loatnanamman dárogielas , ja namat leat merkejuvvon vuoliduvvon vuogi mielde kártii , omd. min oalle soaittáhagas , daningo ii oro leame vejolaš gávdnat makkárge čielga kriteraid , manin belohahkii heivehuvvon loatnanamaide vástideaddji álgoálgosaš...

Finnmárkkus (diehttit)¢(diehtit) goit ovtta dáhpáhusa , mas Davvesiidda skuvlastivra lei virgádan oahpaheaddji jagis 1949 , muhto skuvladirektevra ii dohkkehan virgádeami su daguid dihtii soađi áigge .

Dan vuođul maid (diehttit)¢(diehtit) dalá birgenlági birra dáidá leat nu ahte dain mánáin geat jávke eret skuvllas bivttasváni ja juolgesuodjeváni dihte , sáhttá eatnasat leat leamaš sámi mánát .

Nu go (diehttit)¢(diehtit) , de ii lean dalle nu ollu skuvlavázzin go dál .

Dađi mielde go (diehttit)¢(diehtit) , de leat muđui buot Henrik Kvandahla ávdnasat čállon aivve dárogillii .

Girji ii prentejuvvon goassege , ja giehtačálus lea láhppon , (diehttit)¢(diehtit) dan birra dušše sága mielde .

Bisma Bredal lei maid vuosttaš gean (diehttit)¢(diehtit) lea viggan čađahit skuvlla sámiid várás , muhto (diehttit)¢(diehtit) unnán bohtosiid birra .

Bisma Bredal lei maid vuosttaš gean (diehttit)¢(diehtit) lea viggan čađahit skuvlla sámiid várás , muhto (diehttit)¢(diehtit) unnán bohtosiid birra .

» Mii bat dat sáhtii leat , háliidii Dokka (diehttit)¢(diehtit) .

Vuosttaš oahpaheaddji dán guovllus gean (diehttit)¢(diehtit) vissásit , lei lákkovuotnalaš Per Persen , gii heavvanii 1837:s .

Vuosttaš bistevaš skuvla man sihkkarit (diehttit)¢(diehtit) , ceggejuvvui Skeavvonjárgii Skuvlanjárgii 1889:s .

Eai sii lohkkan (diehttit)¢(diehtit) .

Somá lei vásihit man stuora beroštupmi nuorain lei (diehttit)¢(diehtit) iežaset álgoálbmoga birra , ja man olu buriid gažaldagaid sii ovdanbukte .

Ja (diehttit)¢(diehtit) maiddai mo daid váttisvuođaid skuvlattis čoavddasii .

Easkka moadde jagi geahžis (diehttit)¢(diehtit) dan vissasit , muhto orru ahte i buot leat mo mi hálidivččiimet .

Dát i leat ollasit duohta go (diehttit)¢(diehtit) ahte hárjehallan vejolašvuođat eai leat doarvai sámigielat skuvllain , dadja Hans Petter Boyne .

Muhto nugo mii buohkat rievtti mielde (diehttit)¢(diehtit) , gievkkanis ii sáhte go okta hoavda .

Mun orun muhtomin dovdame hirbmat háliidusa (diehttit)¢(diehtit) .

Vuosttaš organiserejuvvon skuvladoaimma maid (diehttit)¢(diehtit) Ullovuonas , álggahii Thomas von Westen , gii 1716:s oaččui Miššonkollegias ovddasvástádusa čađahit miššovnna sápmelaččaide Norggas .

Ii leat sihkar goas skuvladoaimmahus álggahuvvui Ullovuonas , muhto vuosttaš « sámeskuvlameašttir » gean nama (diehttit)¢(diehtit) , lei Sven Olsen gii lei dán virggis 1726:s .

Seamma jagis (diehttit)¢(diehtit) ahte Moskavuona-konfirmánttat hárve máhtte lohkat girjjis , ja ahte besse ovddasguvlui jus beare máhtte juoidá Luthera Katekismas .

Ja dan gal (diehttit)¢(diehtit) buohkat mii geat dán skuvlaservodahkii gullat , ahte jus ii leat mánáidgárdi , de ii leat šat boahtteáigi .

Jus váhnemii dehe fuolaheaddjái váldo oktavuohta nu oažžu goit álo ieš (diehttit)¢(diehtit) dan álggos .

Dalle sáhttá álkit oaidnit leatgo mánodávddat dássedat ja dan dáhpáhusas (diehttit)¢(diehtit) sullii goas boahtá nuppi mánu .

Máinnas maid Sárkkon lei muitalan , lei boktán sáhkkivuođa (diehttit)¢(diehtit) eambbo .

Lei go ballu , nugo earáin geat ledje seamma diliide boahtán Bierttuin , dahje eará mii dagahii ahte Dorvvoža geahčestat ii bisánan olbmái , dán ii lean buorre (diehttit)¢(diehtit) .

Mun lean dušše boahtán jearrat dus veahki , ja dasa goit in dárbbaš du nama dahje (diehttit)¢(diehtit) gean sohkii gulat .

Ii okta ge jurddašallan boahtteáiggi , muhto jus ledje (diehttit)¢(diehtit) mii lea vuordimis , de gal …

– Oaččot (diehttit)¢(diehtit) , ahte mun in jáhke šat du buorrevuhtii !

Dovdui ahte Máhtte ii háliidan leaikkastit dál , muhto (diehttit)¢(diehtit) .

– Dál gal (diehttit)¢(diehtit) manin fáhcaid ferte geavahit .

Muhto maid sii dollet buorrin , dan ii leat buorre (diehttit)¢(diehtit) , logai Ánnu ja moddjái .

Mii ’ at gal buohkat (diehttit)¢(diehtit) , dán háve dajai bahčagit , ja lei Sáđis gii humai .

Muhto mii geat leat deikke čoahkkanan (diehttit)¢(diehtit) eará duohtavuođa , ja dan mii áigut oahpahit didjiide .

- Dan don gal oaččot (diehttit)¢(diehtit) , moddjii Hánno-Hánsa .

Traktorrievu várásge galgá buot máilmmi áššiid (diehttit)¢(diehtit) .

Ii dat gula munnje , dat lea daid lohkan olbmuid ášši , gáddet buot (diehttit)¢(diehtit) , jurddašedje soapmásat .

háliidii Ánde (diehttit)¢(diehtit) .

Buohkat geat bálvalit dahje barget hálddašanorgána ovddas , geatnegahttojuvvojit hehttet earáid oažžut vejolašvuođa oaidnit dahje oažžut dieđuid dan birra maid bálvalusas dahje barggus besset (diehttit)¢(diehtit) :

Áššái gulli bealis ii leat gáibádus (diehttit)¢(diehtit) dokumeantta dieđuin.

Buohkat geat bálvalit dahje barget hálddašanorgána ovddas , geatnegahttojuvvojit hehttet earáid oažžut vejolašvuođa oaidnit dahje oažžut dieđuid dan birra maid bálvalusas dahje barggus besset (diehttit)¢(diehtit) :

Áššái gulli bealis ii leat gáibádus (diehttit)¢(diehtit) dokumeantta dieđuin.

Dađe mielde go (diehttit)¢(diehtit) ii leat čielgasit mearriduvvon gullágo luossabivdovuoigatvuohta vihtanbivdosiiguin olggobeal stáhta eatnamiid Finnmárkkus stáhtii eanaeaiggádin , vai leago dat buohkaidvuoigatvuohta maid eiseválddiit dáđistaga leat gávnnahan dárbbašlažžan muddet lihttoláigohan- ja čujuhanortnega bokte .

" hui dehálaš vejolaš ođđaássái (diehttit)¢(diehtit) sáhttágo čoaggit rihkiid báikkis gosa áiggošii ássat .

geassemánu 3 át beaivvi 1775 Paragráfa 6:s doallá ovddeš Geavaheapmái , " ii leat nugo (diehttit)¢(diehtit) " goassige leamaš virolaš , ahte earát go Eatnoássit leat Guolástan Eanus .

Gažaldat ii datte mearkkaš maidege , ja mearriduvvon láhkaásahusat , mat gustojit goappašiidlágan eatnamiidda , lea muđui nugo (diehttit)¢(diehtit) čuvvojuvvon oppalaččat .

" ( Sámi vuoigatvuođa ) lávdegoddi galgá nugo (diehttit)¢(diehtit) čielggadit vuoigatvuođaid Finnmárkku " eatnamiidda ja čáziide " .

Ráfáiduhttináiggit ledje almmuhuvvon Guovdageainnus dábálaš láhkai , ja riekti oaivvildii dubmehallon fertii leat geatnegas dáid áššiid birra (diehttit)¢(diehtit) .

Nugo (diehttit)¢(diehtit) eai leat makkárge riektemearrádusat mat vástidit gažaldaga .

Guokte maŋimuš joavkkuin eai leat nugo (diehttit)¢(diehtit) , boahtán čielga gáibádusat eanaeaiggáduššanvuoigatvuođa hárrái .

Nu guhkás go (diehttit)¢(diehtit) de ii lean oaidnán oapmerievttálaš áššiid Sis-Finnmárkkus " ( geardduhuvvon 1. mildosa , čuo. 1.18.2 mielde ) .

Bajábealde čuoččuhusain orru lagamus sullasaš dilli leat min gilialmennehat , mas guovddáš ášši nugo (diehttit)¢(diehtit) lea go buot geavahanvuoigatvuođat ja eaiggáduššanvuoigatvuohtage gullá seamma biirii gilisearvvi siskkobealde .

" Finmárku , ovddeš Vearroeana almmá fásta eanadoallolaš ássiid haga , lea nugo (diehttit)¢(diehtit) Ruvdnu váldán ollásit Háldosis ja koloniseren .

Sámevearroplakáhtat , vuovdemearrádus ja sámevearroođastus ledje stáhta ja ruhtadili seamma teoriaid váikkuhusat maid (diehttit)¢(diehtit) Norggas áiggis maŋŋil 1660 ( bajábealde 1.12 ) .

Nugo (diehttit)¢(diehtit) ii leat songe oaidnán dákkár mihtilmasvuođa oapmerievttálaš gažaldatáššiid sis Finnmárkkus .

1837 sierra Stuorradiggi divttii , nugo (diehttit)¢(diehtit) , bidjamis dábálaš gávpebáike- ja eanavearu olles riikii ( vástideaddji

Oppalohkái sáhttá daddjot ahte (diehttit)¢(diehtit) Finnmárkku eatnamiid leat sápmelaččat ja dážat geavahan bohccuid ja omiid guohtumiidda unnimus čuohte jagi ovdal boarrasamos dovddus cealkámušaid gonagasa " eatnamiid ja Opmodagaid " hárrái ja gitta min áigái .

Nugo (diehttit)¢(diehtit) , lei eallinvuogi sakka lotnolasealáhusain gitta .

Mun hálidan din (diehttit)¢(diehtit) ahte Kristus lea juohke olbmá oaivi , olmmái lea nissona oaivi , ja Ipmil lea Kristusa oaivi .

Dan dihtii mii leat álo dorvvolaččat , vaikko (diehttit)¢(diehtit) ge ahte mii eat leat Hearrá luhtte nu guhká go min ruoktu lea rumaš .

Nu bohtet buot searvegottit (diehttit)¢(diehtit) ahte mun dat lean gii suokkardan manimuččaid ja váimmuid , ja mun mávssahan juohkehažžii su daguid mielde .

Hearrá Ipmil šaddadii eatnamis buotlágán muoraid , mat ledje hávskit oaidnit ja maid šaddosat ledje buorit borrat , ja gasku gilvvagárddi eallima muora , nu maiddái dieđu muora , buori ja bahá (diehttit)¢(diehtit) .

Hearrá Ipmil šaddadii eatnamis buotlágán muoraid , mat ledje hávskit oaidnit ja maid šaddosat ledje buorit borrat , ja gasku gilvvagárddi eallima muora , nu maiddái dieđu muora , buori ja bahá (diehttit)¢(diehtit) .

Dus leat agálaš eallima sánit , ja mii oskut ja (diehttit)¢(diehtit) ahte don leat Ipmila Bassi .

Dál (diehttit)¢(diehtit) leat go oaiviliskkadeamit ja válgaeinnosteddjiid doallevaččat leamašan .

Dasa lassin son čállá , ahte Norgga kártadoaimmahat guhká jorgalii sámi báikenamaid dárogillii kárttaid váste , ja ahte dan dihte ii sáhte álo (diehttit)¢(diehtit) , leago kártadoaimmahat ráhkadan dárogiela nama vai lešgo dat dakkár namma man báikegotti olbmot leat dovdan .

Muhtumat guorahallagohte sogaideaset , háliidedje (diehttit)¢(diehtit) leat go sii sámi sogas .

Ássiid muorraávnnasanu eai leat nappo nu go (diehttit)¢(diehtit) eiseválddit goassige biehttalan ovdal 1775 , ja ferte navdot ahte ii lean oaivil váldit ássiin vuoigatvuođaid go miessemánu 27. b. 1775 eanačujuhancealkámuša §§ 4 ja 5 olis bohte mearrádusat vuovddi hárrái mat siskkildedje olles Finnmárkui : ( Geahča vel.

" Finnmárku , boares Vearroeana almmá fásta eanadoalli Ássiiguin , lea nugo (diehttit)¢(diehtit) váldon gáržžekeahtes Háldui ja koloniserejuvvon Ruvnnu bokte .

Eanagirjjit leat nu go (diehttit)¢(diehtit) álo iskkon čállot nu ahte dávistit gustojeaddji njuolggadusaid ja láhkaásahusaid njuolggadusaid .

Finnmárkkus , ja ii leat nu go (diehttit)¢(diehtit) muhtun dihto eanadoalliide juolluduvvon oktovuoigatvuohta meahcceguohtumii dihto gaskkain stáhta iešguđet luobahemiin .

Dieđut čállinbarggu dehálašvuođas , mat bohtet ovdan teavstta álggus buot diehtti muitaleaddji bokte , leat dušše lohkki várás , eará persovnnat eai beasa goas ge (diehttit)¢(diehtit) maidege daid birra .

Mii (diehttit)¢(diehtit) dál unnán dáid sámiid joavkkus , danin mii berret skáhppot alccemet eanet dieđuid dán joavkkus , vai sáhtášeimmet bidjat johtui buriid doaibmabijuid .

Kylmäniemi lohká su (diehttit)¢(diehtit) , ahte maiddái dutkanguovddážis dihtet ášši birra .

– Dál mii (diehttit)¢(diehtit) , ahte Deanu soahpamuša birra ráđđádallojuvvo boahttevuođas .

– Lea hui buorre (diehttit)¢(diehtit) dan ja lean hui giitevaš dan veahki ovddas ja dan liekkusis beroštumi ovddas maid álbmot lea čájehan , dadjá duhtavaš báhppa .

Nugo mii (diehttit)¢(diehtit) leat ollu sápmelaččat massán gielaset, máŋggaid sivaid geažžil.

Nu go mii (diehttit)¢(diehtit) de lea guovddáš eiseváldit , SND čađa , vuoruhan doarjaga fatnasiidda mat leat stuorát go 15 mehtar .

Nu go mii (diehttit)¢(diehtit) , de lea VSM dehálaš ásahus sámi álbmogii , ja muđuid Unjárgga álbmogii .

Mii han (diehttit)¢(diehtit) dakkár dáhpáhusat lea gávdnojit dálá áiggis .

Dárbbašit go mii nammejahkii (diehttit)¢(diehtit) geat servvodaga geafit leat , vai galgat sáhttit digaštallat geafivuođa váttisvuođaid ?

Dárbbašit go mii nammejahkii (diehttit)¢(diehtit) geat servvodaga geafit leat , vai galgat sáhttit digaštallat

Mii han (diehttit)¢(diehtit) Finnmárkkus lea identitehta čatnon hui čavgadit ieš guđet suopmaniidda , maiddái gáktái , iige unnimusat ealáhusaide .

Mii han (diehttit)¢(diehtit) Finnmárkkus lea identitehta čatnon hui čavgadit iešguđet suopmaniidda , maiddái gáktái , iige unnimusat ealáhusaide .

Mii (diehttit)¢(diehtit) ahte smávva suohkanat goit leat hui čuorbbit láhčit vejolašvuođaid doaibmahehttejuvvon olbmuide , ja nuoraide gávdnojit hui unnán vejolašvuođat .

Mii han (diehttit)¢(diehtit) earret eará ahte Olgešbellodaga áirras fallehii Sámedikki válgagiččus garrasit boazodoalu ja beasai maiddái Sámediggái , ja maiddái Porsáŋggu gielddaválgagiččus lea geavahan garra sániid boazodoalu vuostá .

Mii han (diehttit)¢(diehtit) ahte politiijat eai boahtán dán festii ovdal go beallogis dán bearjadatiđida , nu ahte feasttas sáhttet leat leamaš eambbosat geain lea leamaš dahkamuš narkotihkain .

Muhto mii (diehttit)¢(diehtit) ahte Kárášjogas leat politiijat vávttas vahkkoloahpain , nu ahte leat oidnosis maiddái vahkkoloahpaid .

Eatnasat sis leat ain eallime , ja mii han (diehttit)¢(diehtit) ahte maŋŋel nealgudanakšuvnnaid eai leat sii ožžon dan ánssu mis sápmelaččain máid sii duođaid livčče galgan .

Mii han (diehttit)¢(diehtit) ahte okta listu dan ovddeš « njelješjoavkkus » lea juo eanetlogu bealde , namalassii Sámit Lulli-Norggas mainna NSR dalle botkii ovttasbarggu .

Nu go mii (diehttit)¢(diehtit) , de lea dásseárvoláhka dorjon ja láhččán dili nissonolbmuide oasálastit álmmolaš digáštallamis .

Mii (diehttit)¢(diehtit) ahte lea dárbu gáržžidit bivddu , vástida Hans-Erik Varsi ( LBT ) .

Muhto , mii (diehttit)¢(diehtit) buohkat ahte Norga ii boađe goasse šaddat dat seamma mii lei ovdal 22.07.11 .

Min mielas ii leat ge buohcci ovddasvástádus (diehttit)¢(diehtit) mii sus lea dávda , beroškeahttá coahkká go váibmu vai ii , go dat lea doaktára bargu .

NRK:a geahččit galget " várjaluvvot " vai eai gula sámegiela Dagsrevyenis , lea áibbas eahppeduođalaš go mii (diehttit)¢(diehtit) ahte sámegiella lea álmmolašgiella norggas , seamma dásis go dárogiella .

Mii (diehttit)¢(diehtit) ahte leat ollu ođđa oahpponeavvuprošeavttat vuordimin ruhtadeami , muhto go ii leat várrejuvvon ruhta , de dat duvdiluvvojit maŋŋelebbui ja maŋŋelebbui .

– Mii eat Sámedikkis sáhte vástidit fylkka ovddas sin nammademiide , muhto mii (diehttit)¢(diehtit) ahte instruksan ii čuoččo ahte lea fylkka mii galgá nammadit jođiheaddji .

Njuovahagas galgat mii (diehttit)¢(diehtit) juohke bohcco eaiggáda go bohtet njuovahahkii .

Mii suorganit dan geažil go mii (diehttit)¢(diehtit) movt suollemas lihttoteoriijat diktatuvrralaš vuogádagain geavahuvvojit politihkalaš vearjun vuođđo politihkalaš vuoigatvuođaid duolbmamii ja rihkkumii .

Seammás (diehttit)¢(diehtit) mii gielda rahčá ruhtadiliin , muhto dása fertet mii juoidá dahkat .

Mii eat sáhte maidege jietnadit ovdalgo mii (diehttit)¢(diehtit) justa mii dieppe geavvá .

Galggašii maid dovdat eanetlogu ja unnitlogu gaskavuođa , ja (diehttit)¢(diehtit) mo olbmot vásihit gullevašvuođa unnitlohkui .

Dán rievdadeami ja daid riidduid birra mat bohciidedje (diehttit)¢(diehtit) mii eambbo , go buohtastahttit Finnmárkku riddoguovlluid vuosttaš koloniseremiin 1300-logu rájes maŋás ( vrd. kap. 2.2 ) .

Viidásit lea dehálaš (diehttit)¢(diehtit) man agis hubmit leat , ja gos sii orrot .

Mii (diehttit)¢(diehtit) ahte muhtun mánáidgárddiin hupmet buot bargit buot mánáide olles beaivvi sámegiela .

Eiseválddiide geat leat njunnožis láhčimin dili ja mearrideamen sámeguoski áššiid , lea ávkkálaš (diehttit)¢(diehtit) makkár váikkuhusat sáhttet čuožžilit boazodoalu eallinvuohkái go stuorraservodat dahká rievdadusaid mat čuhcet mánáid ja bearrašiid dillái boazodoalus .

Lea hui dehálaš oassi boazodoalu hálddašeamis , (diehttit)¢(diehtit) man ollu bohccot leat guđege guovllus .

Bohccos fidne olmmoš sihke bierggu ja ávdnasiid , ja dasa dárbbaša máhtu (diehttit)¢(diehtit) makkár bohcco lea buoremus njuovvat iešguđetge dárbbuide .

Nu guhkas go mii (diehttit)¢(diehtit) de eai leat Norggas čađahuvvon olmmošdutkamušat rávis sápmelaččain gávdnamis ástmá ja allergiija gávdnoštumi .

Dalle lea buorre (diehttit)¢(diehtit) iežat vuoigatvuođaid ja geatnegasvuođaid .

Lea maid buorre (diehttit)¢(diehtit) makkár historjjálaš áššit leat nákku vuolde otná beaivvi .

Buot deháleamos lea liikká ahte mii (diehttit)¢(diehtit) dan ieža , stáhtat leat dovddastan min álgoálmogin ja eará álgoálbmogat dovddastit min álgoálbmogin .

Sáhttá leat miellagiddevaš (diehttit)¢(diehtit) manne ON:a lea ásahuvvon ja mo dat lea organiserejuvvon .

Dát ii oro liikká heivemin go (diehttit)¢(diehtit) maid ahte okta stáhta sáhttá sisdoallat eanet go ovtta álbmoga , ja okta álbmot sáhttá ássat eanet go ovtta stáhtas .

Buot deháleamos lea liikká ahte mii (diehttit)¢(diehtit) dan ieža , stáhtat leat dovddastan min álgoálmogin ja eará álgoálbmogat dovddastit min álgoálbmogin .

Beaivváš dál luittii eambbo suotnjariid , orui dego háliideame (diehttit)¢(diehtit) mii dál ges dáhpáhuvvá .

Mii (diehttit)¢(diehtit) ahte sii atne árvvus ahte mii čohkkiimet sin muitalusaid ja artihkkaliid , vaikko eai buohkat ollen oaidnit daid prentejuvvon .

Muhto mii (diehttit)¢(diehtit) ahte dán áiggi lea formálalaš oahppu hui dárbbašlaš , ja easkka go boahtá báhpára nala de lea oahppu ožžon almmolaš árvvu .

Máhtes ii lean duođai beroštupmi (diehttit)¢(diehtit) dien , muhto jearai vai beassá jurddašit Niillasa vuosttaš gažaldaga .

Sáhkkiivuohta ii dušše boahtán ovdan sániid bokte , muhto olles Máhte rumaš čájehii ahte háliidii (diehttit)¢(diehtit) .

Eadni ádde ahte son mohkasaddá ja muitala iežas (diehttit)¢(diehtit) maid son lea oahppamin .

Áhtoš-Ánde lohká iežaset (diehttit)¢(diehtit) ahte lea rivttes báiki go oidnet čearregat bivdimin čáhcegierragis .

Miihan buohkat (diehttit)¢(diehtit) ahte álgoálbmoteatnit ja nissonat leat átnojuvvon hui álla árvvus iežaset servvodagas , oainnat mii leat kulturguoddit ja kulturmáhttu fievrrideaddjit .

- Mun lean ollu smiehttan dán ášši ja gáttán sullii (diehttit)¢(diehtit) mo čađatat dan árbejuogu .

Livččii suohtas (diehttit)¢(diehtit) , leigo diehtu dušše joavdelas golgosáhka nugo Káhtarin orui navdimin , vai leigo das uhccánaš duoh tavuohtage mielde .

- Dalán go Risten lea riegádahttán , de soga nuoramusge boaht á (diehttit)¢(diehtit) gos Hemmo-áddjá ásai , lohpidii biilavuoddji .

Niillas jearralii dan seamma maid buohkat háliide (diehttit)¢(diehtit) .

Máhtte moddjestii , go son diđii maid sii háliide (diehttit)¢(diehtit) .

– Manne jáhkát su (diehttit)¢(diehtit) ?

Mii (diehttit)¢(diehtit) ahte lea sáhka kultuvrra seailumis dahje jápmimis - ja buot das , mii lea čoggon álbmoga eallimis jahkečuđiid áigge ja das , mii álbmoga višuvnnain lea boahtteáiggi hárrái .

riektegáldoosiid dievaslaš listtu , iige (diehttit)¢(diehtit) mat dáin leat dehálamos ( makkár lea nu gohčoduvvon " harmoniserenčuolbma " ) .

Dán oktavuođas lea dehálaš (diehttit)¢(diehtit) ahte nuohttebivdit rittus eai leat vurtnohallon dušše olgunastinberoštumiin .

Lei jorbbas , ja sáhkkiivuohta (diehttit)¢(diehtit) mii lei , dagahii ahte coggalii gieđa ohcii .

Go lea gažaldat borramis dakkár bierggu mii lea leamaš oaffaruššojuvvon eahpeipmiliidda , de mii gal (diehttit)¢(diehtit) ahte máilmmis ii leat eahpeipmil ii ge leat eará Ipmil go okta .

Oskuguoimmit , mun dáhtošin din (diehttit)¢(diehtit) ahte min máddarat ledje balvva vuolde , ja buohkat manne meara čađa .

– Dál mii álo (diehttit)¢(diehtit) gos don leat , it beasa šat njáhkat min sealggabeale .

Mii luohttit nannosit didjiide , dasgo mii (diehttit)¢(diehtit) ahte nugo dis lea oassi gillámušas , nu dis lea maiddái oassi jeđđehusas .

Oskuguoimmit , mii dáhtošeimmet din (diehttit)¢(diehtit) makkár áŧestusaid mii vásiheimmet Asia eanangottis .

Dasgo mii (diehttit)¢(diehtit) makkár juonat sus leat .

Mii han (diehttit)¢(diehtit) ahte son guhte bajásčuoččáldahtii Hearrá Jesusa , bajásčuoččáldahttá min ge suinna ja divvu min dinguin iežas ovdii .

Mii han (diehttit)¢(diehtit) ahte jos min eatnanlaš viessu , min goahti , gaikkoduvvo ge , de mis lea almmis viessu mii boahtá Ipmilis , agálaš viessu , mii ii leat huksejuvvon gieđaiguin .

Muhtun lei fuobmán juoidá , ja fargga de ledje buohkat beassan (diehttit)¢(diehtit) mii dat lei .

Mii han (diehttit)¢(diehtit) ahte jos okta lea jápmán buohkaid ovddas , de sii buohkat leat jápmán .

Muhto mii (diehttit)¢(diehtit) ahte olmmoš ii dahkkojuvvo vanhurskkisin dušše danne go dat dahká dan maid láhka gáibida , muhto go osku Jesus Kristusii .

Aiddo dán mun dáhtun din (diehttit)¢(diehtit) ahte sii geat oskot , leat Abrahama mánát .

Oskuguoimmit , mun dáhtun din (diehttit)¢(diehtit) ahte dat mii lea dáhpáhuvvan munnje , lea leamaš evangeliumii ovdáneapmin .

Mun dáhtun din (diehttit)¢(diehtit) man garrasit mun soađan din ovddas ja Laodikea olbmuid ja buot earáid ovddas geat eai leat vel oaidnán mu muođus muhtui .

Ipmil ráhkista din , oskuguoimmit , ja mii (diehttit)¢(diehtit) ahte dii lehpet válljejuvvon .

Dál mii duođaid eallit fas go mii (diehttit)¢(diehtit) ahte dii bissubehtet nanusin Hearrás .

Oskuguoimmit , mii dáhtošeimmet din (diehttit)¢(diehtit) mii dáhpáhuvvá sidjiide geat leat oađđán jápmimii , amadet moraštit nugo dat geat leat almmá doaivaga haga .

Muhto mii (diehttit)¢(diehtit) ahte láhka lea buorre go dat dušše geavahuvvo rievttuid .

Das mii (diehttit)¢(diehtit) ahte mii dovdat su , go mii doallat su báhkkomiid .

Dás mii (diehttit)¢(diehtit) ahte mii leat su siste .

Dan dihtii mii (diehttit)¢(diehtit) ahte lea maŋimuš diibmu .

Mii (diehttit)¢(diehtit) ahte go son almmustuvvá , de mii šaddat su láhkásažžan , dasgo mii oažžut oaidnit su nugo son lea .

Mii han (diehttit)¢(diehtit) ahte mii leat mannan jápmimis eallimii , dasgo mii ráhkistit oskuguimmiid .

Das mii (diehttit)¢(diehtit) ahte mii leat duohtavuođas , ja mii sáhttit oadjudit váimmuideamet su muođuid ovddas .

Ja dan ahte son bissu min siste , mii (diehttit)¢(diehtit) Vuoiŋŋas gean son lea addán midjiide .

Dan ahte mii bissut su siste ja son bissu min siste , mii (diehttit)¢(diehtit) das go son lea addán midjiide Vuoiŋŋastis .

Das mii (diehttit)¢(diehtit) ahte mii ráhkistit Ipmila mánáid , go mii ráhkistit Ipmila ja doallat su báhkkomiid .

Ja go mii (diehttit)¢(diehtit) ahte son gullá min maid ihkinassii mii ánožit sus , de mii maiddái (diehttit)¢(diehtit) ahte mii leat juo ožžon dan man mii leat bivdán sus .

Ja go mii (diehttit)¢(diehtit) ahte son gullá min maid ihkinassii mii ánožit sus , de mii maiddái (diehttit)¢(diehtit) ahte mii leat juo ožžon dan man mii leat bivdán sus .

Mii (diehttit)¢(diehtit) ahte ii oktage guhte lea riegádan Ipmilis , suddut .

Mii (diehttit)¢(diehtit) ahte mii boahtit Ipmilis , ja ahte olles máilbmi orru bahávuođas .

Mii (diehttit)¢(diehtit) , ahte son lea eŋgeliiddát luhtte buorre dorvvus .

Miihan (diehttit)¢(diehtit) ahte juos min eatnanlaš viessu , min goahti , gaikkoduvvoge , de mis lea almmis viessu mii boahtá Ipmilis , agálaš viessu , mii ii leat huksejuvvon gieđaiguin .

Oskuguoimmit , mii dáhtošeimmet din (diehttit)¢(diehtit) mii dáhpáhuvvá sidjiide geat leat oađđán jápmimii , amadet moraštit nugo dat geat leat almmá doaivaga haga .

Mii (diehttit)¢(diehtit) maiddái ahte Ipmila Bárdni lea boahtán , ja ahte son lea addán midjiide jierpmi vai mii dovdat su guhte lea duohta .

– Dáppe mii (diehttit)¢(diehtit) eambbo go du máilmmis .

Danin eaba šaddan eadni ja áhčči obanassii (diehttit)¢(diehtit) man váttis dilli Kátjás duodai lei internáhtas ja skuvllas .

Mii (diehttit)¢(diehtit) ahte otne i leat dát ollašuvvan valkko departemeantta Oahpahusráđis lea čállan dát galggašii leat dál dohkalaš .

Mii (diehttit)¢(diehtit) goit ahte 1970-logus muhtun oahppit eai háliidan dovddahit eará ohppiide iežaset sámegielmáhtu .

Mii (diehttit)¢(diehtit) ahte plána geavahuvvui goit muhtun muddui Guovdageainnu , Kárášjoga , Porsáŋggu ja Unjárgga skuvllain , ja de vel moatti Deanu-skuvllas ja erenoamáš sámeskuvllain Málatvuomis , Aarbortes ja Snoasas .

Dađi mielde go mii (diehttit)¢(diehtit) de ledje 7 vuolláičálli geat čielgasit čalmmustahtte ahte sii leat nasisttat .

Ii leat buorre (diehttit)¢(diehtit) mo diekkár dagut leat čuohcan mánáide geain eai lean beaivválaš vejolašvuođat internáhtas váidalit váhnemiiddáseaset .

Vai sápmelaččat máhkaš gulaše stuorát oktavuođaid ja vai álbmoga gudni bajiduvvošii , de son čálii guhkes čállosiid daid searas ja jálos mongolalaččaid birra , nu áigahaš kiinnálaš historjjás go mii (diehttit)¢(diehtit) .

Ovddamearkka dihte mo (diehttit)¢(diehtit) mieđiha go buohcci vai lea go son duođaid nuppi oaivilis : Dáža birrasis , ja oahppogirjji mielde , de dulkojuvvo dábálaččat nu ahte jus buohcci lea jávohaga , de mieđiha .

Dasa lassin ferte boazobargi (diehttit)¢(diehtit) maid galgá bargat bohccuid ektui go čiehkaris lea sáhka .

Mii (diehttit)¢(diehtit) omd. ahte Finnmárkku goikeguollevuovdin olgoriikii hirbmosit unnui 1760 jagiid rájes .

Maiddái Karen Marie Eira Buljo oaivvilda , ahte sihke duovdagat ja kulturmuittut ealáskit eanet go mii (diehttit)¢(diehtit) geat doppe leat eallán , vánddardan ja bargan ( Buljo 2002 : 147 ) .

Lea omd. dárbu dovdat johtolaga eatnamiid ja (diehttit)¢(diehtit) gokko galgá johtit .

Igá lohká , ahte Ailoi lea dehálaš oahpásmuvvat ja (diehttit)¢(diehtit) geat su fuolkkit leat , erenoamážit go son lea áidna mánná .

Mii (diehttit)¢(diehtit) unnán dálkkasgeavaheami birra sápmelaččaid gaskkas .

Vai birgešeimmet máilmmis gos eaŋgalsgiella geavahuvvo riikkaidgaskasaš gulahallamis , de lea dárbbašlaš hálddašit geavahit eaŋgalsgiela ja (diehttit)¢(diehtit) mo giella geavahuvvo iešguđet oktavuođain .

Nilut lohká iežas (diehttit)¢(diehtit) mii daguha go sis leat buorit bohccot .

Mii (diehttit)¢(diehtit) gal ahte dan gohčoduvvon regulerenvuorkkás , máid hálddaša Nortura , lea badjel 500 tonna bohccobiergu .

Mii (diehttit)¢(diehtit) ahte olu oahppogirjeprošeavttat leat vuordimin , muhto unnán ruđa dihtii dat šaddet vel ain guhkkit vuordit ruhtadeami , dadjá presideantaevttohas Aili Keskitalo ( NSR ) .

Vihtta mánu maŋŋil dárbbašit mii ain (diehttit)¢(diehtit) vai áddet .

Mii (diehttit)¢(diehtit) ahte sámi mánáid bajásšaddaneavttut molsašuvvet seamma olu go muđuid ge mánáid gaskkas, muhto mii maiddái diehtit ahte sámi mánáin leat hástalusat mat eará mánáin eai leat. 

Lea maiddái dehálaš (diehttit)¢(diehtit) ahte sápmelaččain geat muđuid orrot máhttimin dárogiela bures, sáhttet leat váttisvuođat bures čilget áššid mat gusket dovdduide, nu go psykálaš ja gaskkavuođa váttisvuođat.

Oaččui diehtit buot – Oaččui diehtit eanas oasi – Oaččui diehtit veahá – Ii báljo maidege – Ii ožžon (diehttit)¢(diehtit) maidege.

Dán dárbbaša Sámediggi (diehttit)¢(diehtit) !

Dan dii ehpet dáidán (diehttit)¢(diehtit) NSR birra , ahte mii maiddái áimmahuššat romantihkalaš beliid !

Krokmo maid háliidivččii (diehttit)¢(diehtit) makkár njuolggadusaid ja eavttuid sisaváldinjurie geavaha go árvvoštallet makkár luođit dohkkehuvvojit gilvvuide .

Galgá (diehttit)¢(diehtit) leago dáhpáhus siste vai olgun ja man ollu doalus lea riedja .

Sápmelaččain ja eará álgoálbmogiin leat máŋga oktasaš hástalusat ja vásáhusat , ja mun dovddan ahte lea dehálaš (diehttit)¢(diehtit) álgoálbmogiid dili birra máilmmis , dadjá Gry Helen Sivertsen .

Vuosttas persovnna muitaleaddjis eai leat dat seammá vejolašvuođat (diehttit)¢(diehtit) buot olbmuid birra buot dieđuid, nu go goalmmát persovnna muitaleaddjis.

Siskkáldas oaidninsajiin sáhttá aivve fal muitaleaddji iežas jurdagiid sisa mannat, muhto ii beasa (diehttit)¢(diehtit) maid eará persovnnat smihttet. .

Muitaleaddji rievdá maid dasa ahte oažžut (diehttit)¢(diehtit) Heaikka jurdagiid ja vásáhusaid beaivegirjjiid bokte.

Heaikka birra lohkki oažžžžu ain geahčastumiid maŋosguvlui bokte (diehttit)¢(diehtit) mii Heaikkain lea geavvan ovddežis .

Mii beassat (diehttit)¢(diehtit) ahte eallin gávpogis ii vástidan Heaikka vuordámuššaide.

Dát addá vuordámuššaid lohkkái, ahte goas čielgá gii lea Heaikka áhčči ja maiddái dat ahte das lea eambbo duogážin go dušše dat ahte beassá (diehttit)¢(diehtit) gii son lea.

Heaika ii gal oažžu (diehttit)¢(diehtit) dan testamentta birra ovdalgo gohččojuvvo árbbejuohkimii ráiddu nuppi oasis.

Dat mii de lea miellagiddevaš mu barggu ektui lea mo Heaika láhtte go oažžu (diehttit)¢(diehtit) iežas áhččis birra.

Áhčči jápmima maŋŋá easkka beassá (diehttit)¢(diehtit) gii son lei .

Dat ahte Heaika viimmat lea beassan (diehttit)¢(diehtit) gii su áhčči lei, galggaššii leat hui stuorra ᚚi sutnje.

 iežžas jeđđemin , muhto liikká dat sáhka ahte lea beassan (diehttit)¢(diehtit) gii su áhčči lea , lea hui stuorra ᚚi sutnje.

Lohkkái morrána sáhkkiivuohta, ja vuordámušáat beassat (diehttit)¢(diehtit) leago Heaikkas leamašan moarsi .

Mii oažžut (diehttit)¢(diehtit) hui álggus ráiddus, ahte Heaikkas ledje vuordámuššat gávpot eallimii, muhto maiddái ahte stuorra doaivagat ja ohcaleapmi ráhkisvuođa maŋŋái rievddai beahttaššupmin ja oktovuohtan.

Gelddolažžan šaddá de (diehttit)¢(diehtit) mii dagahii ahte dát lihkolaš áigi nogai .

Go omd bátnedikšu lea nuvttá buohkaide geat leat vuolil 18 jagi ja sii geat leat gaskal 18 ja 20 jagi ges mákset 25% de lea váttis (diehttit)¢(diehtit) makkár divvada galget váldit go pasieanttat ožžot bátnedivššu suomabealde .

Vuođđoskuvlaoahpaheaddjeoahput kvalifiserejit kandidáhtaid bastit oahpahit sámi dilálašvuođaid birra ja sii galget (diehttit)¢(diehtit) sámi mánáid oahppovuoigatvuođaid , mat albmanit oahpahuslágas ja vuođđooahpahussii gustovaš oahppoplánain .

Vuođđoskuvlaoahpaheaddjeoahput kvalifiserejit kandidáhtaid bastit oahpahit sámi dilálašvuođaid birra ja sii galget (diehttit)¢(diehtit) sámi mánáid oahppovuoigatvuođaid , mat albmanit oahpahuslágas ja vuođđooahpahussii gustovaš oahppoplánain .

Lea váttis (diehttit)¢(diehtit) man viiddis boazodoallu dalle lei .

Dan dihte lea áibbas dárbbašlaš (diehttit)¢(diehtit) rievttes boazologu go galgá árvvoštallat man olu bohccuid eanan gierdá .

Olusat , geat leat vásihan morraša , dáidet bures (diehttit)¢(diehtit) ahte dan áigodagas ii boađe doaibmat dábálaš barggus , ja dán morašáiggis ii galggaše okta ge dárbbašit bággehallat bargui .

Dat lea min mielas buorre doaibma maiddái Sámi guovlluin vaikke dáppe dáidet eanaš (diehttit)¢(diehtit) ahte ‹ ‹ får i kål › › boahtá sávzzas ja ‹ ‹ biff › › lea oamibiergu , de jáhkkit liikká buohkain ollu oahppat go finadit boanddaid luhtte .

Mot dan áigot , lea dieđus váttis (diehttit)¢(diehtit) , go vuos leat luoitán gieldda dákkár dillái .

Dákkár cealkámušat leat min mielas áibbas dohkketmeahttumat go (diehttit)¢(diehtit) makkár dilis sámegiella lea .

Vaikko váhnen sávvá ja háliida ahte su mánná álgá boazodollui go šaddá rávisolmmožin , de lea veadjemeahttun (diehttit)¢(diehtit) makkár geainnu mánná vállje ja makkár vejolašvuođat sus bohtet leat .

Boazodoallostivra dáhttu (diehttit)¢(diehtit) departemeanttas vástádusa makkár fálaldagat leat sidjiide geat šaddet heaitit ealáhusas go boazolohku ferte geahpiduvvot .

Fáhkka sáhttet ovdamearkka dihte rusttegat billahuvvat ja dalle fertet (diehttit)¢(diehtit) justa maid galgá dahkat .

Berrešii (diehttit)¢(diehtit)

Johan Herman Sotkajærvi oaivvilda ahte Stáda Luonddubearráigeahčču goit berrešii (diehttit)¢(diehtit) makkár boraspire dat lea bohcco goddán go isket ráppi .

Nystad muitala son dan dihtii maiddái háliidii čađahit kurssa go su mielas orui leamen dehálaš (diehttit)¢(diehtit) makkár nálli guovžžas lea go áigu guovžžabivdui vuolgit .

Moattes eai lohkan (diehttit)¢(diehtit) mii dat lea .

Wittusen ii loga (diehttit)¢(diehtit) árvvoštallat jus gártet njeaidit kilohatti ain eanet čavčča mielde , iige loga sáhttit eará vuordit go bagadusaid departemeanttas .

Storo duođašta ahte sidjiide leat ollu árbevirolaš luođit ja sámi musihkat dieđihuvvon ja sii geat leat dieđihan ožžot sis mávssu maid , muhto juste man ollu oažžu guhtege , ii loga juste dál (diehttit)¢(diehtit) , muhto Storo deattuha ahte sámi musihkkadahkkit ja artisttat ožžot juste dan seamma supmi go eará musihkadahkkit .

– Sámi musihkka sáhttá leat veaháš erenomáš go sáhttá váttis (diehttit)¢(diehtit) rivttiid ja vuoigatvuođaid , muhto dat lea juoga maid fertejit ieža gávnnahit ja čielggadit gaskaneaset , lohká Storo .

Anders Nils Eira lohká (diehttit)¢(diehtit) ahte sámi musihkas ii leat Tonos ovdal leamaš seamma árvu go minddar oarjemáilmmi musihkas , muhto kurssas bođii ovdan ahte dat lea rievdan ja dat čájeha ahte sii dahket oalle buori barggu ovddidit maiddái sámi musihka .

Mii , sámepolitihkkarat , eat dovdda din , muhto jos gávdnojehket , de galgabehtet (diehttit)¢(diehtit) ahte dis lea dat seamma demokráhtalaš vuoigatvuohta doaibmat politihkalaččat go dain politihkalaš joavkkuin mat háliidit heaittihit Sámedikki .

Olbmot galget (diehttit)¢(diehtit) ahte dáppe leat buorit čuoiganláhtut ja maid olu vejolašvuođat .

De ferte stáda beassat (diehttit)¢(diehtit) man ollu bohccot leat guđege siiddas , dadjá Gaup .

Boazodoalloagronoma Mikkel Ailo Gaup ii loga vel (diehttit)¢(diehtit) mii dál dáhpáhuvvá dán áššis , go ii áiggo media bokte meannudit ášši .

Heaika Hætta lohká váttisin (diehttit)¢(diehtit) lea go « Sámi ædnan » luohti mii gullo Grand Prixas nu gohčoduvvon plagiáhtta , vaikko lohká iežas gullan dan ollu ovdal go Mattis Hætta ja Kjelsberg almmuheigga dan .

Dávjá gullá mo vánhemat váidalit ahte skuvlaoahpahus ii váldde doarvái bures sápmelašvuođa vuhtii ja nuppi dáfus oahpaheaddjit váidalit ahte lea nu váttis (diehttit)¢(diehtit) mii lea dat sápmelašvuohta maid galgá váldit oahpahusas mielde .

Son lea okta sis gii dáhtošii (diehttit)¢(diehtit) váikkuhusaid .

In hálit (diehttit)¢(diehtit) nieguid ovdagihtii ...

Hahaha … don galggašit (diehttit)¢(diehtit) buot mii dál dáhpáhuvvá gielddapolitihkas …

Buot jagit eai leat ovttalágánat ja danne ferte maiddái (diehttit)¢(diehtit) mo dálkkádat ja muohtadilálašvuohta váikkuhit guohtumiidda .

Boazosápmelaččat fertejit maiddái (diehttit)¢(diehtit) iešguđetlágán bohccuid doaimma ealus go dat váikkuha ealáhii ja johtimii .

Lea dehálaš (diehttit)¢(diehtit) ja áddet mo máhttofievrrideapmi dáhpáhuvvá boazodoalus ja mo dat spiehkasta eará máhttofievrrideamis .

Álgoálbmot- ja dieđalaš máhtus lea sierralágán vuođustus das mii diehtu lea , ja gokko rádjá manná das maid mii eat sáhte (diehttit)¢(diehtit) .

Go ovddalgihtii ii sáhte mearridit justa goas ja gokko johtit danne go ii sáhte (diehttit)¢(diehtit) mo siivu ja guohtun lea , de ferte dat váikkuhit maiddái oahpaheapmái .

Lea dárbbašlaš (diehttit)¢(diehtit) makkár eatnamat leat , ja galggašii leat maiddái oahppan oaidnit geainnuid ja buot ovdal go meahccái vuolgá vánddardit .

Máret Ánná oaivvildage , ahte mánná ferte ieš vásihit ovdal go sáhttá (diehttit)¢(diehtit) ja áddet mo lea omd. johtit heajos siivun .

Easkka dalle lea vejolašvuohta (diehttit)¢(diehtit) mo galgá eastadit váralašvuođaid .

Deaivat lea buot ovddemuš maid galgá oahppat , ja dasto oahppat (diehttit)¢(diehtit) geainnuid .

Dat galgá dovdat geainnuid , vaikke ii leat vánddardan dakko , justa dakko , muhto galgá áigá dovdat gokko heive vuodjit , mohkastit ja oahppat (diehttit)¢(diehtit) ahte ii galgga jieaide mannat , ja dat lea ollu maid galgá vuohččan oahppat .

63 Go Elle dás namuha ahte olmmoš galgá (diehttit)¢(diehtit) mo johtit vaikke ii leatge justa dákko ovdal johtán , de soahpá dat oktii geavatlaš oahpaheami dovdomearkkain nugo Bertil Rolf ( 1995 ) čilge daid .

Dalle lea dilálašvuohta ja konteaksta mat addet vuođu makkár čoavddus válljejuvvo , ja danne oahpaheapmi ii sáhte dahkkot njulgestaga olbmos olbmui go olmmoš ii sáhte ovddalgihtii (diehttit)¢(diehtit) justa mo dilli lea .

Jearaldat lea ahte sáhttá go (diehttit)¢(diehtit) mii čiegar lea jus ieš ii leat dan oaidnán .

Nubbi ii sáhte (diehttit)¢(diehtit) guđemučča dat oaivvilda jus ii čilgejuvvo dárkileappot , ja danne gáibiduvvojitge čielga namahusat vai nubbi ipmirda justa man bohcco birra lea sáhka .

Ja go dan galgá dahkat , de ferte bures (diehttit)¢(diehtit) bohcco luonddu , eatnamiid , dálkkiid ja jahkodagaid .

Daidda eai gávdno čielga njuolggadusat , muhto olmmoš ferte oahppat (diehttit)¢(diehtit) maid dahká go iešguđetlágán dilálašvuođat čuožžilit .

Mánát ožžot vuđolaš čilgehusaid árbevirolaš máhttofievrrideamis dasa maid dárbbašit (diehttit)¢(diehtit) , ja dasa lassin movttiidahttojit jearahallat jus lea juoga maid eai ádde .

77 Boazodoallomáhttu lea árbevirolaš máhttu ja nu sáhttá (diehttit)¢(diehtit) ja áddet daid iešvuođaid birra dan bokte maiddái .

Dalle lea dehálaš sihke (diehttit)¢(diehtit) ja ságastallat ráddjehusaid birra .

Báikedoalut dihtet makkár oahpu mánát dárbbašit boazodoalus , maid skuvla ii sáhte (diehttit)¢(diehtit) .

) Andrews lea kritiseren dán historjjálaš kartografiijas ovddiduvvon postmodearna dekonstrukšuvdnateoriija ee. danin go su mielas lea oktan váttisvuohtan dat , ahte ii leat vejolaš (diehttit)¢(diehtit) maid kartográfa lea jurddašan kártta ráhkadettiin .

) Muhtin dutkit leat fuomášuhttán , ahte go kártanamaid guorahallá , de ii leat álo vejolaš (diehttit)¢(diehtit) , makkár prinsihpaid mielde namat leat válljejuvvon kártii .

Dát doallá deaivása erenoamážit Konrad Nielsena konsuleantaáigodagas , go daid nammaráhkademiid Qvigstad ii sáhttán (diehttit)¢(diehtit) .

Muhtumin sáhttá leat váttis (diehttit)¢(diehtit) , goas loatnanamma álgoálggus sajáiduvvá čálalaš anu bokte ja goas fas namma sáhttá leat leamaš njálmmálaš anus árabut go dat lea dokumenterejuvvon čálalaš hámis .

Njálmmálaš giellakontávttaid loatnanammadutkamušain lea máŋgii čujuhuvvon maiddái dasa , ahte dán luohká nammabárain sáhttá leat váttis (diehttit)¢(diehtit) goappá guvlui namma lea lonejuvvon , jus namat vástidit semantihkalaččat nubbi nubbái .

Suodjalusdepartemeanta siđai kártadoaimmahaga oainnu dán áššis ja háliidii (diehttit)¢(diehtit) man muddui dákkár evttohusa lei vejolaš váldit vuhtii kártabarggus .

Sámegiela ovttastávval hápmái otnon mearusoasi Veaš- vuođul lea dattetge váttis (diehttit)¢(diehtit) mii sániid das álgoálggus lea vuolggasadjin .

– Dearvvašvuođaoahpahusas mii leat deattuhan maid dearvvašvuođabargit geat galget bargat sámi buhcciiguin berrejit (diehttit)¢(diehtit) vai gulahallat bures .

Go miehtá riikka sáhttet dearvvašvuođabargit deaivvadit sámi buhcciiguin , ja dalle dárbbašit (diehttit)¢(diehtit) maid berrejit dahkat váldit sin dárbbuid vuhtii .

Buozanvuođa sivaid ii sáhte (diehttit)¢(diehtit) nu juste danne go dat eai leat namuhuvvon erenoamážit protokollain .

Mii beassat (diehttit)¢(diehtit) man dávjá sii ledje doppe ja maid sii doppe dahke .

Mii beassat (diehttit)¢(diehtit) sámeskuvlameaštára nama , ja mii gávdnat imaš dieđu , ahte dalle juo ledje skuvlaviesut doppe vuonaid siste .

Dál maŋŋil lea váttis (diehttit)¢(diehtit) mot mii muđui leimmet sáhttit bargat .

Das čuožžu : « Mánnáoahppu ferte leat juohke viesus , maiddái boanddaid mánát galget dás rájes (diehttit)¢(diehtit) dan , maid dán rádjái eai dušše boanddat , muhto maiddái goargadis olbmát , juo , velá gonagasat ja fyrsttat eai leat diehtán » [ 2 ] .

Sámediggi leai vuosttaš gii beasai (diehttit)¢(diehtit) .

Ja dan gal oaččut (diehttit)¢(diehtit) , in lean makkárge guđeš-kandidáhta !

Álggos lei mis bargun smiehttat ja guorahallat maid mii áigut muitalit ja árvvoštallat maid norgga nuorat dárbbašit (diehttit)¢(diehtit) .

Go galgá earáide muitalit muhtin fáttás , de ferte ieš hui bures (diehttit)¢(diehtit) fáttá birra .

Skuvla galggašii (diehttit)¢(diehtit) maid oahppiid si váldet skuvlii ja mo dáid juogadit luohkaide .

Dáid birra ferte skuvla (diehttit)¢(diehtit) ovddežis .

Sihke sámi ja dáža oahppiid iešgudet dásis ja sámi ja dáža oahppiid oktiisehkkema birra galggašii skuvla (diehttit)¢(diehtit) .

Beaivvášgiettis lei maiddái sotnabeaiveskuvla gos báhpa eamit Margarethe Wiig oahpahii sin , doppe sii galge (diehttit)¢(diehtit) maid sii leat lohkan ja gullan , muhto eai diehtán go eai ádden maid sii lohke .

Ruhtadilli fertii buorránit vai buorebut sáhtii ovdagihtii (diehttit)¢(diehtit) mo dilli lea .

Ollu lea diehttelas áššit sámi skuvllas dál , muhto buohkat galget (diehttit)¢(diehtit) ahte bohtosiid leat olahan danin go nu ollu buorit olbmot leat geavahan nu ollu bargonávccaid dan bargui , lohká Trygg Jakola .

Dan don galggat (diehttit)¢(diehtit) , ahte ii goassege ovdalis áiggis leamaš nuorain – erenoamážit sámenuorain – dákkáraš vejolašvuohta ahte válljet ieš ealáhuslági – go dis , geat otne lehpet dan agis ahte galgabehtet álgit hárjehallat iežadet čuožžut máilmmis váhnemiid ja earáid doarjaga haga .

Lei váttis (diehttit)¢(diehtit) guđet mánát ja váhnemat , earret sin geat Álttá siidda mánáidgárddis leat , čájehit beroštumi dákkár fálaldahkii , ja lei maid váttis addit čielga dieđuid mainna lágiin fálaldat sáhttá šaddat .

Jus háliida (diehttit)¢(diehtit) juste maid máksá doppe gos orru nu sáhttá jearrat soapmásis nuoraidvuostáváldimis dehe jurttamovravuostáváldimis .

Fertego váhnen dehe fuolaheaddji oažžut (diehttit)¢(diehtit) ?

Jus lea nuorra bargoveahka láve evttohit ahte váhnemat dehe fuolaheaddjit ožžot (diehttit)¢(diehtit) ahte galgá dahkat abortta .

Mađi lagabus 18 jagi lea dasto unnit lea váhnemis dehe eará fuolaheaddjis riekti (diehttit)¢(diehtit) ovttaskasa oktavuođain divššuin .

Jus lea nu ahte ovttaskasa váhnemat dehe fuolaheaddjit eai obanassiige sáhte oažžut (diehttit)¢(diehtit) ahte háliida dahkat abortta , daningo dalle soaittálii ovttaskassii dáhpáhuvvat juoga , dikšubargoveahka ii váldde oktavuođa singuin .

Jus skuvla oažžu (diehttit)¢(diehtit) ahte oahppi dovdá iežas givssiduvvon , fertejit sii dakkaviđe váldit čielgasa mii lea dáhpáhuvvan .

Jus skuvla oažžu (diehttit)¢(diehtit) ahte oahppi dovdá iežas givssiduvvon leat sii geatnegaccat bearrái geahččat ahte dat ii joatkašuva .

Danin sáhttá leahkit somá (diehttit)¢(diehtit) ahte lossesvuohta eanas manná meaddel ieš , vaikko sáhttá váldit áiggi .

Geahččal vehá sierra ládje onaneret ovdal , dalle lea álkit (diehttit)¢(diehtit) masa liiko .

Lihkus eai leat gallis geat vásihit surgadis áššiid , muhto dattetge lea dehálaš (diehttit)¢(diehtit) ahte nu sáhttá geavvat .

Danne sáhttá leat váttis (diehttit)¢(diehtit) mo earát dávistit dasa maid don čálát .

Ii leat alo seamma álki (diehttit)¢(diehtit) makkár bargguid lea lohppi váldit .

Danin lea dehálaš (diehttit)¢(diehtit) ahte maiddái teakstadieđut ja e-poasttat main leat seksuálalaš sisdoalut leat vearredagut .

Adopterejuvvon mánáin lea vuoigatvuohta beassat (diehttit)¢(diehtit) geat sin biologalaš váhnemat leat , jus eiseválddit dan dihtet .

Dán kapihtalas oahppat (diehttit)¢(diehtit) maid oaivvilda lunddolaš guovttegielat ja formálalaš guovttegielat ja nu ain .

Lea dehálaš (diehttit)¢(diehtit) ahte vejolašvuođat gázzut oahppu sámegillii ja sámegielas gávdnojit miehtá Sámi .

Lea dehálaš (diehttit)¢(diehtit) , ahte oktage stáhta ii luohpat iežas iešmearrideamis dahje suverenitehtas go searvá ON:ii .

Jos háliidat (diehttit)¢(diehtit) maidige ON:a olmmošvuoigatvuođabarggus , de su ruoktosiiddut leat báiki gosa oahpásmuvat .

Nu go soaittát (diehttit)¢(diehtit) , de guovžžat eai leat beare árggit .

Dál beasat (diehttit)¢(diehtit) sudno erohusaid birra , dál álggán muitalit Márjjá ja Máreha birra eambbo .

Buohkat vurde joatkaga , buohkat háliide (diehttit)¢(diehtit) .

Sárkkon dáiddii (diehttit)¢(diehtit) manne nu lea , muhto goit ge orui oanehaššii jávohaga .

In dieđe manne , muhto soaittát don (diehttit)¢(diehtit) .

Munnje goit ii leat dehálaš (diehttit)¢(diehtit) gii don leat .

Sánit bokte sáhkkiivuođa , ja Ánnu jearralii vai beassá (diehttit)¢(diehtit) eambbo .

Muhto dál Ándde mearkkašii ahte Bieras ii orron diehtu gosa galge vuolgit , danin háliidit (diehttit)¢(diehtit) .

Noaiddit ledje sávvan ahte muhtun soaittášii (diehttit)¢(diehtit) maid diet oainnáhus mearkkašii , muhto ii okta ge diehtán .

Ehpet ko háliit (diehttit)¢(diehtit) maitege ovdal ko loahpahan tin nu ko lean tahkan din ráhkkásiiguin .

Háliidivččen (diehttit)¢(diehtit) .

Lei dego dien lávkkas lei juoga maid váruhii , juoga maid ii háliidan ahte earát galge (diehttit)¢(diehtit) .

Olbmot imaštallet , mas ártet ipmašiid nu njuorateallit máhttet (diehttit)¢(diehtit) , gos galgá ohcat heakkajievdnasa .

Eai lean Máhte iežas sánit , muhto su gii lei čájehan Máhttii buot maid dárbbašii (diehttit)¢(diehtit) bivdima birra .

Dovdui ahte háliidii (diehttit)¢(diehtit) , dahje čájehii goit juobe beroštumi .

Máhtte geahčestii eará guvlui , viggame čájehit ahte lei seamma beroštupmi (diehttit)¢(diehtit) go oaidnit Biret Ánne hivssegis baikime .

Niillas ii beroštan gullat čilgehusa , go sus lei eará maid háliidii (diehttit)¢(diehtit) .

– Naba jus eadni beassá (diehttit)¢(diehtit) ?

Son ain geahčai áviisii , čiegadan dihte ahte lei beroštupmi (diehttit)¢(diehtit) vástádusa iežas gažaldahkii .

Čormmoš vuhtii Ánnus ahte duođaid háliidii (diehttit)¢(diehtit) , ahte su váivvit maiddái ledje giksin Ánnui .

– Na dan gal oaččut (diehttit)¢(diehtit) .

Čormmoš mearridii dalán ahte ii muital olbmás maidege mii lei geavvan , go dat ii lean juoga maid dárbbašii (diehttit)¢(diehtit) .

Lea dušše juoga maid moai letne vásihan , eai earát goit dárbbaš (diehttit)¢(diehtit) .

Ii oktage mannan , buohkat háliidedje (diehttit)¢(diehtit) .

Golmmas geat maid ledje boahtán guldalit , eai beroštan (diehttit)¢(diehtit) .

Čormmoš ja Rokča eaba šat jearahan , go vuhtiiga Ánnus ahte eaba beassan dál vel (diehttit)¢(diehtit) eambbo .

Ranas jearralii , ii orron oaidnime manne Sáđis háliidii (diehttit)¢(diehtit) .

– Eai buohkat dárbbaš ge (diehttit)¢(diehtit) buot .

ferten (diehttit)¢(diehtit).

Johán háliida (diehttit)¢(diehtit) makkár gánda Heammu lea .

" Guolli gievru , " son huiká go earát dáhttot (diehttit)¢(diehtit) manin son rahčá .

Hemmo lei vissis ahte buori dat ii sáhttán (diehttit)¢(diehtit) buot diet hušša , nu amas orui dat olbmo mielas , son lei juo máŋgii cuigen das Heikii , livččii dadjan earáidege , muhto eai sii gul dalan boares Hemmo .

Eanadoallit huksehedje buorre jáhkus návehiid , njáske eatnamiid ja hommájedje eanabargguid várás traktoriid ja márkanfievrun biillaid ja ohppe (diehttit)¢(diehtit) , mii lea veksel ja loatna , mii loana oanedeapmi ja reastaluvvama várra .

Duohta vuohta galggai boahtit ollisin báhpára ala , ja danin son háliidii (diehttit)¢(diehtit) justa iige dohko guvlui .

Dál son lei válljen vuolgima ja dušše boahttevaš beaivvit sáhtte (diehttit)¢(diehtit) , leigo son dán háve riekta válljen .

Vierrásat galge (diehttit)¢(diehtit) ahte visttis ásai soamis .

Marjutta galggai (diehttit)¢(diehtit) ahte eadni lei ruđa dinemin , ii eadni lean mihkkige kássabiepmohasaid , muhto ii Marjutta heiven liikká barggu dihte ollásit bálkestit vierrásiid dikšui , Marjutta lei juo doarvái gillán .

Doppe bállii málet , go báikki olbmot ledje juo oahppan (diehttit)¢(diehtit) , goas heivii čáŋadit govvačeahpi luhtte ja goas ii .

háliidii vivva (diehttit)¢(diehtit) .

Livččiigahan soai galgan (diehttit)¢(diehtit) ahte diekkár deaivvadeamit eai lean oaivvilduvvon sudno várás .

Nissona agi lei váttis (diehttit)¢(diehtit) .

Dat , geain eai lean eatnamat ja eará opmodagat dahje ii lean dađe stuorát ámmátmáhttu mange bargosuorggis , bohte (diehttit)¢(diehtit) man rašes vuođu alde sis lei dat eallin .

Son lei nu ollu smiehttan dáid áššiid ahte gáttii (diehttit)¢(diehtit) .

Lemet-guovttos leigga juo oahppan (diehttit)¢(diehtit) ahte Ensioi sáhtii luohttit .

Háliidii (diehttit)¢(diehtit) maid gielddaalmmái jurddašii áššis .

Ságastallan beasai álgui ja Heaika muitalii visot , maid nubbi háliidii (diehttit)¢(diehtit) .

Son jierásmuvai vuos álggos , dasto ráfui ja čohkkái jegolaččat nissona bálddas ja geahččalii muitalit sutnje buot , maid nubbi háliidii (diehttit)¢(diehtit) .

Son gáttii juo (diehttit)¢(diehtit) , mii dasa lei merkejuvvon .

Reive galggai leat hui dárki , dasgo lei juristii , láhkaválddi ovddasteaddjige galggai boahtit (diehttit)¢(diehtit) , mii bartta birrasiin dáhpáhuvai .

Lei juo oahppan (diehttit)¢(diehtit) ahte son ieš ja su mánát gulaiga goabbat bulvii goabbatlágan árvvuiguin ja eallinoainnuiguin , ja ahte ássanbáiki , skihpárbiras ja servodaga otnábeaivi váikkuhedje sidjiide goittot seamma ollu go su bajásgeassináddejumit .

Buot maid lei oaidnán ja gullan , buot maid lei iežas eallinvásáhusaid bokte boahtán (diehttit)¢(diehtit) .

- Die gal hálat Heaika duođa , buot ii sáhte ovddalgihtii (diehttit)¢(diehtit) , mieđihii Márgget .

Jearatin máŋgii áhčis du birra muhto ii lohkan (diehttit)¢(diehtit) maidige .

Sis lei deaivvadeapmi buohcceviesu njunušdoaktáriin - háliidedje (diehttit)¢(diehtit) ahte mii lei dáhpáhuvvan ja manin .

Háliidin (diehttit)¢(diehtit) vehá vuđoleappot ovdamearkka dihte dán báikki birra .

Álo jos das jearrá juoidá dán báikki birra , de ii loga (diehttit)¢(diehtit) .

Son lei juo oahppan (diehttit)¢(diehtit) ahte dalle go čállinbargu ii ovdánan , de dat ii ovdánan .

Doaimmaheaddji galgá duođaidge álo (diehttit)¢(diehtit) mas lea jearaldat iige láhppot endorii .

- Mun háliidan (diehttit)¢(diehtit) , nággestii Marjutta .

- Vai Marjuttage boahta (diehttit)¢(diehtit) mo ášši lea .

Heandarat muitalii buot maid nubbi háliidii (diehttit)¢(diehtit) .

Jos ii leat vejolaš registarastit áššebáhpára almmá ilbmatkeahttá dieđuid mat gullet jávohisvuođa bákku vuollái , dahje maid almmolašvuohta muđui ii sáhte gáibidit (diehttit)¢(diehtit) , de sáhttet geavahuvvot neutrála dovdomearkkat , eretčuoldimat dahje sihkkumat dain journálamildosiin dahje - preanttas maid almmolašvuohta sáhttá gáibidit beassat oaidnit .

Fylkkanammagoddi sáhttá mearridit ahte váhnemiin ii galgga leat vuoigatvuohta (diehttit)¢(diehtit) gos mánná lea .

Mielbargiin lea jávohisvuođageasku mii guoská dilálašvuođaide maid bohtet (diehttit)¢(diehtit) mánáidsuodjalusbálvalusa diehtočohkkema oktavuođas .

Go mánáidsuodjalusbálvalus galgá álggahit dahje lea álggahan dárbbašlaš veahkkedoaimmaid maid dieđiheaddji , geasa § 6-4 nubbi ja goalmmát lađas guoská berre (diehttit)¢(diehtit) , máná viidáseappot čuovvuma dihte , de berre mánáidsuodjalusbálvalus sáddet dieđiheaddjái dieđu veahkkedoaimmaid birra .

Lahtut galget bures (diehttit)¢(diehtit) ja dovdat Finnmárkku diliid .

Jus áššeráhkkanettiin oažžu dieđuid áššái gulli beali dahje dan doaimma birra maid bealli jođiha dahje pláne , ja bealis 18. § gč. 19. § mielde lea vuoigatvuohta beassat (diehttit)¢(diehtit) dáid dieđuid , de galgá daid ovddidit sutnje cealkámuššii .

c ) dieđuin ii leat mearrideaddji mearkkašupmi mearrádussii dahje dieđiheapmi eará árttaid geažil lea dárbbašmeahttun dahje ávkkeheapme beallái alcces , ovdamearkka dihtii go son beassá (diehttit)¢(diehtit) daid birra go mearrádus dieđihuvvo .

Áššái gulli beliide berre muđui dieđihit mávssolaš dieđuid maidda ferte vuordit ahte sis lea vuođđu ja beroštupmi ovddidit cealkámuša , ja maid bealis 18. § gč. 19. § mielde lea vuoigatvuohta beassat (diehttit)¢(diehtit) .

§ 18. ( áššái gulli beliid vejolašvuohta (diehttit)¢(diehtit) ášši báhpáriin ) .

Áššái gulli bealis lea vuoigatvuohta (diehttit)¢(diehtit) ášši báhpáriin jus eará ii čuovo dán paragráfa dahje 19. § njuolggadusain .

Áššái gulli bealis ii leat vuoigatvuohta (diehttit)¢(diehtit) dokumeanttas maid hálddašanorgána lea ráhkadan iežas siskkáldas áššeráhkkaneapmái .

Son ii ge sáhte gáibidit (diehttit)¢(diehtit) siskkáldas áššeráhkkaneami dokumeanttain maid leat ráhkadan.

Vaikko dokumeanta lea čuldojuvvon nuppi lađđasa njuolggadusain , lea áššái gulli bealis vuoigatvuohta (diehttit)¢(diehtit) daid osiid birra main leat duohtadieđut dahje čoahkkáigeassu dahje eará čállosat duohtadili birra .

Jus áššái gulli beallái ii leat hui mávssolaš , de son ii ge sáhte gáibidit (diehttit)¢(diehtit) dain dieđuin dokumeanttas mat gusket

Go áššái gulli bealli lea dáhtton (diehttit)¢(diehtit) dokumeanttain maid son 18. § mielde beassá oaidnit , de galgá sutnje biddjojuvvot áigemearri goas galgá cealkámuša ovddidit , jus eará áigemearri ii leat biddjojuvvon 16. § olis dahje mearriduvvon áigi ii oro doarvái .

Jus ávžžuhus (diehttit)¢(diehtit) dihto dokumeanttain dahje dieđuin biehttaluvvo , de galgá beallái fuomášuhttit dan mearrádusa mii dasa lea vuođđun , ja čuvgehuvvot ahte sáhttá váidit nuppi lađđasa mielde .

Ii dárbbaš vuođustit jus vuođustusa ii sáhte addit almmá almmutkeahttá dieđuid maid bealis ii leat vuoigatvuohta (diehttit)¢(diehtit) 19. § mielde .

Jus okta bealli lea gáibidan (diehttit)¢(diehtit) mearrádusa vuođustusa 24. § nuppi lađđasa mielde , de gaskkalduvvo váidináigi .

Láhkaásahusa ii sáhte geavahit ovttage ektui ovdal go dat lea almmuhuvvon nu go mearriduvvon 38 §:s , earret go jus duođaštuvvo ahte hálddašanorgána eará dohkálaš vuogi mielde lea láhkaásahusa čuvgen almmolašvuhtii dahje guoskevaš dienastussii , fágai dahje beroštusjovkui dahje sutnje gean ektui láhkaásahus geavahuvvo , dahje go son lea beassan (diehttit)¢(diehtit) láhkaásahusa birra .

Jus áššeráhkkanettiin oažžu dieđuid áššái gulli beali dahje dan doaimma birra maid bealli jođiha dahje pláne , ja bealis 18. § gč. 19. § mielde lea vuoigatvuohta beassat (diehttit)¢(diehtit) dáid dieđuid , de galgá daid ovddidit sutnje cealkámuššii .

dieđuin ii leat mearrideaddji mearkkašupmi mearrádussii dahje dieđiheapmi eará árttaid geažil lea dárbbašmeahttun dahje ávkkeheapme beallái alcces , ovdamearkka dihtii go son beassá (diehttit)¢(diehtit) daid birra go mearrádus dieđihuvvo .

Áššái gulli beliide berre muđui dieđihit mávssolaš dieđuid maidda ferte vuordit ahte sis lea vuođđu ja beroštupmi ovddidit cealkámuša , ja maid bealis 18. § gč. 19. § mielde lea vuoigatvuohta beassat (diehttit)¢(diehtit) .

§ 18. ( áššái gulli beliid vejolašvuohta (diehttit)¢(diehtit) ášši báhpáriin ) .

Áššái gulli bealis lea vuoigatvuohta (diehttit)¢(diehtit) ášši báhpáriin jus eará ii čuovo dán paragráfa dahje 19. § njuolggadusain .

Áššái gulli bealis ii leat vuoigatvuohta (diehttit)¢(diehtit) dokumeanttas maid hálddašanorgána lea ráhkadan iežas siskkáldas áššeráhkkaneapmái .

Son ii ge sáhte gáibidit (diehttit)¢(diehtit) siskkáldas áššeráhkkaneami dokumeanttain maid leat ráhkadan

Vaikko dokumeanta lea čuldojuvvon nuppi lađđasa njuolggadusain , lea áššái gulli bealis vuoigatvuohta (diehttit)¢(diehtit) daid osiid birra main leat duohtadieđut dahje čoahkkáigeassu dahje eará čállosat duohtadili birra .

Jus áššái gulli beallái ii leat hui mávssolaš , de son ii ge sáhte gáibidit (diehttit)¢(diehtit) dain dieđuin dokumeanttas mat gusket

Go áššái gulli bealli lea dáhtton (diehttit)¢(diehtit) dokumeanttain maid son 18. § mielde beassá oaidnit , de galgá sutnje biddjojuvvot áigemearri goas galgá cealkámuša ovddidit , jus eará áigemearri ii leat biddjojuvvon 16. § olis dahje mearriduvvon áigi ii oro doarvái .

Ii dárbbaš vuođustit jus vuođustusa ii sáhte addit almmá almmutkeahttá dieđuid maid bealis ii leat vuoigatvuohta (diehttit)¢(diehtit) 19. § mielde .

Jus okta bealli lea gáibidan (diehttit)¢(diehtit) mearrádusa vuođustusa 24. § nuppi lađđasa mielde , de gaskkalduvvo váidináigi .

Láhkaásahusa ii sáhte geavahit ovttage ektui ovdal go dat lea almmuhuvvon nu go mearriduvvon 38 §:s , earret go jus duođaštuvvo ahte hálddašanorgána eará dohkálaš vuogi mielde lea láhkaásahusa čuvgen almmolašvuhtii dahje guoskevaš dienastussii , fágai dahje beroštusjovkui dahje sutnje gean ektui láhkaásahus geavahuvvo , dahje go son lea beassan (diehttit)¢(diehtit) láhkaásahusa birra .

( ruovttoluotta ) 20. Dat heivehuvvo omd. go lea sáhka oskku eavttus , go ovdabargguin daddjo " ahte , go ovttaskas olmmoš lea boahtán (diehttit)¢(diehtit) rievttes oktavuođa , ii leat makkárge mearrideaddji gáibáduseastta " ( Rådsegn 6 , s.26 ) .

Dearvvašvuođabargit fertejit (diehttit)¢(diehtit) sihkkarit ahte divššohas nugo namahuvvon vuosttas ja nuppi teakstaoasis lea válddálaš , ja ahte son lea ožžon dohkálaš diehtojuohkima ja lea ádden iežas dearvvašvuođa váikkuhusaid dikšobiehttaleami oktavuođas .

Oreignetlága § 2:s daddjo ahte ii galgga bággolonistit " jus ii sáhte (diehttit)¢(diehtit) ahte meassamat eahpitkeahttá leat eanet ávkin go vahágiin " .

Muhto lea váttis (diehttit)¢(diehtit) vissásit .

Muhto dasa lassin navdo dárbbašuvvot čielggadit dárbovuđđosa beassat (diehttit)¢(diehtit) historjjálaš oktavuođa gaskal guoski sámi giliid ja daid lagašguovlluid ealáhuslaš geavaheamis , ja eará giliid geavaheami árbevirolaš rájáid .

Diet lea dasto čadnon olbmuide ja eaktuda ahte dat ruovttudoallu dárbbaša boaldenmuoraid , ja lea ná " áibbas earálágan vuoigatvuohta , go sierranas Finnmárkku máttabealde giliin gos gullá dihto priváhta opmodagaide (diehttit)¢(diehtit) gos murret stáhta almennehiin NL 3-12-6 vuođul .

Datte ferte deattuhit ahte ii dáinna leat oaivvildan ovddalgihtii (diehttit)¢(diehtit) mii Finnmárkku eatnamiid eaiggáduššanvuoigatvuođa konklušuvdna galggašii leat , muhto ahte dát vihkkedallo sierra 4.1. oasis .

Áidegáibádus lea biddjon vai álbmot galgá (diehttit)¢(diehtit) gos rádjá manná .

Son galgá (diehttit)¢(diehtit) gos eallu lea ja ovddasvástidit ahte lea bargoveahka dan bearráigeahččat ja vuojehit jus bohtet guovlluide gos eai galgga leat .

Juridihkalaš váldoášši dán nuppástusproseassas lea go siidarájáid sihkko fertejedje boazodoallit (diehttit)¢(diehtit) ahte dál bohtet earáid vuoigatvuođaguovlluide .

Mearrasámi beroštumiid dán hárrái lea váttis (diehttit)¢(diehtit) .

Aiddo dan dihtii mun čállen ge didjiide vai oččošin (diehttit)¢(diehtit) lehpet go gulolaččat juohke láhkái .

Min rohkos lea ahte dii oččošeiddet (diehttit)¢(diehtit) ollásit Ipmila dáhtu ja oččošeiddet buot vuoiŋŋalaš viisodaga ja áddejumi .

Ovddimustá galgabehtet (diehttit)¢(diehtit) ahte maŋimuš beivviid bohtet bilkideaddjit geat ellet anistumiideaset mielde ja dadjet : « Lea go son mahkáš máhccan , nugo lohpidii ?

Ja Hearrá Ipmil gohčui olbmo ja celkkii : “ Oaččut roahkka borrat buot gilvvagárddi muorain , muhto dan muoras mii addá (diehttit)¢(diehtit) buori ja bahá , it oaččo borrat , dasgo dan beaivvi go don das borat don gal vissásit jámát .

Go Noa čielggai gárrenvuođastis ja oaččui (diehttit)¢(diehtit) maid su nuoramus bárdni lei sutnje dahkan , de son celkkii : [ 6 ] “ Garuhuvvon lehkos Kanaan , // šaddos sus vieljaidis šlávaid šlávvan !

Dalle Hearrá celkkii sutnje : “ Don galggat (diehttit)¢(diehtit) ahte du nálli šaddá orrut eatnamis mii ii leat sin .

Mun hálidan (diehttit)¢(diehtit) leago nu .

Olmmái vákšui su jávohaga vai boađášii (diehttit)¢(diehtit) leigo Hearrá diktán su mátkki lihkostuvvat vai ii .

Esau oaččui (diehttit)¢(diehtit) ahte Issát lei buressivdnidan Jáhkoba ja vuolggahan su Paddan Aramii ohcat alccesis áhká .

Mas mii sáhtiimet (diehttit)¢(diehtit) ahte son gohčošii min buktit vielljamet ?

Dii han livččiidet galgan (diehttit)¢(diehtit) ahte dákkár olmmái go mun máhttá einnostit .

muhto dan muoras mii addá (diehttit)¢(diehtit) buori ja bahá , it oaččo borrat , dasgo dan beaivvi go don das borat don gal vissásit jámát .

Go Noa čielggai gárrenvuođastis ja oaččui (diehttit)¢(diehtit) maid su nuoramus bárdni lei sutnje dahkan ,

Dalle Hearrá celkkii sutnje : “ Don galggat (diehttit)¢(diehtit) ahte du nálli šaddá orrut eatnamis mii ii leat sin .

Mun hálidan (diehttit)¢(diehtit) leago nu .

Olmmái vákšui su jávohaga vai boađášii (diehttit)¢(diehtit) leigo Hearrá diktán su mátkki lihkostuvvat vai ii .

Esau oaččui (diehttit)¢(diehtit) ahte Issát lei buressivdnidan Jáhkoba ja vuolggahan su Paddan Aramii ohcat alccesis áhká .

Mas mii sáhtiimet (diehttit)¢(diehtit) ahte son gohčošii min buktit vielljamet ?

Dii han livččiidet galgan (diehttit)¢(diehtit) ahte dákkár olmmái go mun máhttá einnostit .

Mun in dáhto (diehttit)¢(diehtit) bahás .

Mun in dáhto (diehttit)¢(diehtit) bahás .

Mo mii de sáhttit (diehttit)¢(diehtit) geainnu ?

Dállodoallit bivdojit moraštit ahte kloahkkalihttit leat rahppon , merkejuvvon ja ahte gurrenbiila beassá (dohkko)¢(dohko) .

Vuos ferte mannat ránnjá siidii geahččat leat go (dohkko)¢(dohko) mannan .

– Garuhedje Iežas lohká liikká nággen vuostá (dohkko)¢(dohko) mannamis go sis ledje maiddái bohccot dan áidde siste , earret eará čoavjjet , ja lohká iežas mielas leamaš áibbas dárbbašmeahttumin NRK Sámi filbmajoavkku (dohkko)¢(dohko) bahkket , go ledje árat beaivvi juo doppe filbmen .

Muhto dat bamse ruohtastii (dohkko)¢(dohko) su vissui .

Leat čoavdán ja ožžon ruđaid vuolgit (dohkko)¢(dohko) , nu ahte lea hirbmat somá go mii beassat vuolgit (dohkko)¢(dohko) , lohká Ebba Joks .

Dohko han lei jo sođiid áigge duiskalaš ráhkadan geainnu ja danin biillat besse johtit (dohkko)¢(dohko) .

Mun doamihin (dohkko)¢(dohko) borrat daid ja borren dassá čoavjji dievva .

– Na dutnje gii leat jállu gal lea álki , mun gal in duosttaše vuolgit (dohkko)¢(dohko) , čilgejin .

– Mun manan de (dohkko)¢(dohko) go olbmot diŋgojit borrat , muhto de gal eai leat hearggit doppe , muitala Berit Anne Sara Eira .

Olbmot sáhttet boahtit (dohkko)¢(dohko) geahččat gálvvuid ja diŋgot daid mus , čilge Sarabakken .

– Mii leat veahá humadan vuolgit (dohkko)¢(dohko) Vuonnamárkaniidda mat leat Vuonnabađas , lohká son .

Variáhtoras leat ollu fámut go jorggiha , nu ahte suorbmat eai ábut darvánit (dohkko)¢(dohko) .

Bija kompássaduolbba ravdda nu ahte manná dan báikkis gos leat dál , (dohkko)¢(dohko) gosa áiggut

muitte : • Gávnna eananmihttu • Mana (dohkko)¢(dohko) • Dárkkis guovllu ođđasit ja gávnna ođđa eananmihttu muitte : • GPS berre leat liigeávnnas

Industriija sirdašuvvá ain (dohkko)¢(dohko) gos galvvu ráhkadeapmi lea hálbbimus .

Tendeansa daid jagiid go Sámi kulturfoanda lea leamaš lea , ahte olu ohcamušat sámi kulturulbmiliidda leat gártan Sámi kulturráđi beavddi ala , gulašet go (dohkko)¢(dohko) vai eai .

Danin leange mannamin (dohkko)¢(dohko) .

Dalle čoagganit parlamentáralaš ráđi lahtut (dohkko)¢(dohko) , ja golbma Sámedikki presideantta galget vuolláičállit ovttasbarggu soahpamuša .

Mánát sáhttet (dohkko)¢(dohko) gahččat ja duššat .

Sii dadje ahte go luondduriggodagaid beassá geavahit , de gal sáhttá maid fárret (dohkko)¢(dohko) .

Mu mielas lea dehálaš doarjut boazodoalu nuoraid váldit oahpu , go dat boahtá fas ávkin ealáhussii maŋit áiggiid , go álget bargguide ja (dohkko)¢(dohko) fievrredit iežaset boazodoalu gelbbolašvuođa , earret eará áššemeannudemiin , lohká Sara .

(dohkko)¢(dohko) eai mannán ovdal earát jearatgeahtta sus geasa gulái guovlu , dahje gean sohkka lei árbevirolaččat bivdán justte dán jávrris dahje báikkis .

– (dohkko)¢(dohko) sáhttet eará skuvllat boahtit oahppat sámiid birra ja sámegiela , nugo mahkáš Álttá suohkana skuvllat .

Dát energiija jorrá buoidin gorudii ja čoggo (dohkko)¢(dohko) nu ahte boazu ii geahpo .

Várit mieđabealit suddjejit báikkuid , ja (dohkko)¢(dohko) ii soaba arvit ja borgat nu ollu .

Guovlu sáhttá lea dohkketmeahttun guohtumin iige sáhte (dohkko)¢(dohko) johtit šlápmama ja lihkademiid dihte maid doaimmat dagahit .

Mearragáttis vuollin lea jalgat ja eanas huksemat leat čohkkejuvvon (dohkko)¢(dohko) , gáddi lea gaskal 0,1–2 km .

Go bohccot eai beasa (dohkko)¢(dohko) , adnojit duššefal bajimus eananoasit dákko lahkosiin .

Mii vuolgit (dohkko)¢(dohko) ' riggáiguin ' .

Bearrašat , geat barget boazodoaluin orohagas , fárrejedje (dohkko)¢(dohko) jagis 1963/64/1963 , ja bohte Meavkkis // Stuoranjárggas .

Takserejuvvui dakkamaŋŋil go johte (dohkko)¢(dohko) jagis 1964 .

Áššebealit eai leat boahtán ovttaoaivilii šiehtadusa dulkomiin , iige leat velá ceggejuvvon áidi (dohkko)¢(dohko) .

Mađi oarjelii boahtá , dađi bahat lea lásset guohtumiid , dannego muohta lea eambbo ja sáhttá dávjjibut arvit (dohkko)¢(dohko) .

Go Oarje-Finnmárkkus johte ealuiguin (dohkko)¢(dohko) , váldojuvvui fas Garžavággi atnui jagis 1968 .

(dohkko)¢(dohko) nuorttasguvlui eai leat mearri rájit , eai davil eaige lulil .

Giđđaguohtuneatnamat álget nuorttabealde várreseiboša ja mannet (dohkko)¢(dohko) Nuolpo buohta .

Nuppi bealis lea topografiija dihte váttis johtit (dohkko)¢(dohko) almmá jođikeahttá oarjjabealde Virihaure ja Vastenjaure ruoŧabeale riikaráji .

Maōri-giella lea polynesalaš giella maid olbmot hálle Aotearoas // Ođđa Zealánddas ovdalgo eaŋgalasalbmát ihte (dohkko)¢(dohko) .

Virggit sirdojuvvojedje (dohkko)¢(dohko) váldodoaimmahusas mii lea Kárášjogas .

Muhto (dohkko)¢(dohko) lea dattetge guhkes mátki .

Muitaluvvo gálduin ahte 1300-logu álggus huksejuvvui sihke girku ja ladni (dohkko)¢(dohko) .

Vierroolbmuin geat guollebivddu dihte bohte (dohkko)¢(dohko) lei alddiineaset niesti mielde , earret eará biebmu ja juhkamuš jahkái dahje guhkit , " muđui sii váldet buot Opmodagaset mielde ja Ruovttubiergasiid , ja Eamidiid ja Mánáid , ja váldet daid mielddiset go jorggihit ruoktot fas " .

Lunddolaš čilgehussan dása lea ahte gálvu bođii (dohkko)¢(dohko) gávpedoaimmaid mielde ( Hansen 1985 b : 133 ) .

Sii bisánedje (dohkko)¢(dohko) gos meahceelliid gávdne .

Nuppe dáfus eai háliidan ge sin (dohkko)¢(dohko) ( Claussøn Friis 1881 : 404 ) .

Dego muhtun savkkuha munnje ahte in galgga vuolgit (dohkko)¢(dohko) dan čoahkkimii .

Mun dieđosge vuosttaldin dakkár dovddu , go mun hálidin vuolgit (dohkko)¢(dohko) eará nuoraid mielde .

- Ledjen boahtimen Álttás , ledjen dolvon muhtun olbmáid (dohkko)¢(dohko) .

Guovdageaidnu gal dasto dorjjošii Svein-Roald Nystø , muhto vuos ferte oažžut áirasa dahje áirasiid Sámediggái geat doppe sáhttet dien doarjaga addit , ja (dohkko)¢(dohko) lea guhkes geaidnu vuos .

Jođiheaddji Leif Halonen sávvá ge oallugiid (dohkko)¢(dohko) boahtit .

Ja vel váddáseabbo lea dilli šaddan dál go datamašiinnaiguin leat čálligoahtán , ja (dohkko)¢(dohko) eai čága buot dat guhkes namat mat guovdageaidnulaččain leat .

Muhto go leat nu ollu seammalágán namat , de sáhttá geavvat ahte biddjojuvvo boasta eará boastagássii go (dohkko)¢(dohko) gosa dat gullá , dovddaha boasta Issát .

Ja de mannagoahtá ge dát min sámi kultuvra fas ruovttoluotta (dohkko)¢(dohko) gos dat álgoálggus lea vuolgán .

Čoahkkimii leat bovdejuvvon buohkat olles Finnmárkkus geat barget nuoraiguin , ja maiddái dearvvašvuođa ossodagain galget boahtit olbmot (dohkko)¢(dohko) .

Oktiibuot 39 ohcama ledje (dohkko)¢(dohko) sáddejuvvon fondii , muhto stáhta lea dán rádjái juolludan dušše 240 000 ruvnno finnmárkulaččaide dán guolelfoanddas .

- Eat dáidde duostat (dohkko)¢(dohko) vuolgit , lohket 16 jahkásaččat Annbjørg Hætta , Kari Mariann Henriksen ja Tom Roger Hætta .

Ja maiddái eará nuoraide lea vejolaš (dohkko)¢(dohko) boahtit .

Dan dihte ean dáidde (dohkko)¢(dohko) vuolgit .

Lagamus bensiidnagávpi lea Hámmerfeasttas dahje Álttás - ja (dohkko)¢(dohko) ádjána vuodjit birrasit 12-13 diimmu .

Ollu moaitagat Áreálaplána lea juo ráhkaduvvon , ja danin lea maid váttis sirdit boahtteáigásaš guovddáža eará báikái go (dohkko)¢(dohko) gosa dál lea plánejuvvon .

Mu mielas lea hui suohtas ja movttáskáhtti oaidnit go nuorat hálidit bisánit smávva giliide ja hutkat (dohkko)¢(dohko) juoidá .

Ja dán vuoro ledje čoahkkanan erenoamáš lávlolas mánát (dohkko)¢(dohko) , muitala okta jođiheddjiin Berit Frøydis Svineng Johnsen .

Geassebiedju lea das lulábealde jávrri , ja áddjá lei ge (dohkko)¢(dohko) ovddit vahkus juo mannan .

Dat beakkán čáppa guovlu geasuha juohke geasi olu guhkkin boahtán turisttaid (dohkko)¢(dohko) boahtit .

Dat mii ovdal lei Deanu gielda , (dohkko)¢(dohko) bohte eanemusat sisafárrejeaddjit dahje kolonisttat .

- Vulget min mielde duohko min bidjui , hásttuheigga dat vilgessáhpanat ja mus gal lei miella sutno ja buoidaga Čere mielde (dohkko)¢(dohko) vuolgit , muitališgođii áhkku .

- Moai gal dihte gos dii orrubehtet , ja sáhtte din mieđuštit (dohkko)¢(dohko) jus hálidehpet , logaiga vilgessáhpan bártniguovtto .

Stivra vai hálddahus Irja čujuhii gal iežas čilgehusas dasa ahte ovttajienalaš stivra lei mearridan ahte galggai vuolgit Helssegii , muhto hálddahus lea čilgen ahte ruhtaváttisvuođaid geažil stivra ii sáhte (dohkko)¢(dohko) vuos vuolgit .

10.000 doarjjan Ja go son vuolgá (dohkko)¢(dohko) , de hálidivččii čájehit ahte son lea gáivuotnalaš .

Skuvla lea julevsámi guovddážis ja (dohkko)¢(dohko) bohtet maid sámi oahppit .

Muhto mun jurddahin aivve Vilge birra , ja go viimmat šattai nubbe beaivi , livkkehin mun fas (dohkko)¢(dohko) gosa moai leimme šiehtadan gávnnadit .

- Mannos dál Heaika (dohkko)¢(dohko) , ii dat daga maidege .

Olbmuid lávvu lea nu stuoris ahte (dohkko)¢(dohko) čáhket millijuvnna sáhpánčivgga .

Jus áiggut (dohkko)¢(dohko) searvat , de ferte dieđihit juo ovdal geassemánu 9. beaivvi deike :

Giella lea šaddan oahppangiellan , ja jus dán guovllu sápmelaččat fas galget šaddat oadjebas gielladillái , de ferte oalle stuora doaimmaid (dohkko)¢(dohko) álggahit .

Go 6 eará čáskadeaddji olleje (dohkko)¢(dohko) , lei viessu oaláhii buollán .

- Muhto go eai báhčalan nu guhkká ja lei mealgat (dohkko)¢(dohko) vuoddjit , de eat vuolgán geahččat , muitalit Guovdageainnu leansmánni kántuvrras .

Riddu Riđđu festivála kántuvra rahpana 20/6/20 , ja (dohkko)¢(dohko) sáhttá riŋget , telefunnummar festiválakántuvrii lea 777 - 18467 .

Reivve dajaldagain leat meattáhusat , muhto min mielas orro nu ahte son lea ieš coggan meattáhusaid (dohkko)¢(dohko) , vai šaddat eahpádussii , lohká Gaup .

Boahtte sotnabeaivvi , 27. beaivvi dán mánu , galgá son doallat ipmilbálvalusa Bjerviika girkus , ja ollu guovdageaidnulaččat áigot (dohkko)¢(dohko) vuolgit .

Go vuot boahtit ruovttoluotta gámpái lea (dohkko)¢(dohko) ihtán okta dovddus golleolmmái , Hoppu nammasaš .

Leai (dohkko)¢(dohko) ferten fárret go eará stálut olgguštedje su , eai ge fuollan sus , go leai uhcit ja čábbásot go dábálaš stálut .

Heaika lei nugo jo lohken gollegoaivu , guhte ásadii dan áigái bissovaččat dán guovllus , measta jápmimis rádjái ( 1987 ) Vuosttaš geardde son bođii Leammái 1950 ja ásaiduvai (dohkko)¢(dohko) .

Mátki (dohkko)¢(dohko) lei guhkit go leimmet čalmmiin árvalan .

Lea guhkes áigi go maŋemus fitnen min gafejas , ja gávnnahin ge vuolgit (dohkko)¢(dohko) .

Vikkaime vázzit (dohkko)¢(dohko) muhto juoidá bođii ovdii , glássa han lei seaidnin .

Dan oktavuođas bovdejit ge sii olbmuid boahtit (dohkko)¢(dohko) .

De lea ge lunddolaš ahte fárre (dohkko)¢(dohko) gos barggut leat , gos lea stuora šaddu ja jearru .

Ámmátlaš bargit ja sii geain ii leat fágalaš oahppu geasuhuvvojit (dohkko)¢(dohko) gos lea bargiidjearru ja alla bálkkát .

– Dál maŋŋil go oainnán filmmain Bekká Ántte bártniguin Parisas , de gal gáđan go in galgan vuolgit (dohkko)¢(dohko) mielde , šuohkiha son .

Jus gilvvohallan livččii lagabus luotta de olbmot beasaše čuoigat ja vázzit (dohkko)¢(dohko) , ja dat oainnat maid attašii mánáide hui buori ipmárdusa das man dehálaš lea luonddu gáhttet .

Muhto Pilatus celkkii sidjiide : Dás leat didjiide fávttat ; Vulget (dohkko)¢(dohko) , fáktebehtet viššalvuođain nu bures go diehtibehtet .

De sii manne (dohkko)¢(dohko) ja fáktejedje viššálvuođain hávddi maŋŋel go ledje seilen geađggi .

Máŋŋil go ruvkedoaimmat nohke Biedjovákkis , de lea luodda mii manná (dohkko)¢(dohko) báhcán suohkana háldui .

Sii geat mákse sisabeassama (dohkko)¢(dohko) besse oaidnit dan maid várra ledje vuolgán oaidnit , namalassii norggabeal sámi falimus herggiid .

sis leat ollu rusttegat doppe ja danne eiseválddit eai luoitte olggobeale olbmuid (dohkko)¢(dohko) .

IMAŠTA : Girkkoverdde Anders A. Gaup Jr. imaštallá manne searvegottekántuvra ii leat ožžon buot dieđuid mat rievttalaččat gálge (dohkko)¢(dohko) .

Sivvan dan riidui lea okta njárga mii lea várjaluvvon , ja doppe ii leat lohpi ealu guođohit , muhto goitge luitet sápmelaččat ealuiseaset (dohkko)¢(dohko) .

Dii mannabehtet (dohkko)¢(dohko) ja dii duohko ...

Muhto eamit ii hálidan (dohkko)¢(dohko) vuolgit ja dajai isidii : “ Dat borraba du jus (dohkko)¢(dohko) manat .

Girku lei rittus , ja (dohkko)¢(dohko) lei váttis goastat dalle go eai lean geainnut .

Donbat lávet doalvut daid (dohkko)¢(dohko) gosa dat gullet , donbat dovddat bálgáid daid vissui ?

De son válddii jeahkála eret geađggis ja bálkestii (dohkko)¢(dohko) dan guvlui gosa eahpáraš jávkkái ja vitkai dan .

” Gosa don manat , (dohkko)¢(dohko) monge manan , ja gos don orut , doppe monge orun .

Gosa don jámát , (dohkko)¢(dohko) monge dáhtun jápmit , ja (dohkko)¢(dohko) mon dáhtun hávdáduvvot .

Gosa don jámát , (dohkko)¢(dohko) monge dáhtun jápmit , ja (dohkko)¢(dohko) mon dáhtun hávdáduvvot .

Muhto go Jovsset gulai ahte Arkelaos lei šaddan Judea gonagassan áhčis Herodesa maŋŋil , de son ii duostan vuolgit (dohkko)¢(dohko) .

beasa almmiriikii , muhto (dohkko)¢(dohko) beassá dat guhte dahká mu almmálaš Áhči dáhtu .

» Jesus celkkii : « Mannet (dohkko)¢(dohko) !

Manne manaidet (dohkko)¢(dohko) ?

Manne de manaidet (dohkko)¢(dohko) ?

Gásttašeaddji Johanasa beivviid rájes gitta dássážii leat olbmot bahkken veagal almmiriikii , ja sii geat bahkkejit (dohkko)¢(dohko) , gaikot dan alcceseaset .

Dat boahtá (dohkko)¢(dohko) ja gávdná dan guorusin , suohpalastojuvvon ja čiŋahuvvon .

Ja sii manne (dohkko)¢(dohko) .

Go Jesus vulggii bajás Jerusalemii , de válddii guoktenuppelot máhttájeaddjis sierra (dohkko)¢(dohko) manadettiin ja celkkii : « Gehččet , mii mannat bajás Jerusalemii , ja Olbmobárdni addojuvvo bajitbáhpaid ja čálaoahppavaččaid gieđaide .

Dallánaga go boahtibeahtti (dohkko)¢(dohko) , de gávdnabeahtti čadnojuvvon ásena mas lea vársá .

Jos sii nappo dadjet didjiide : « Gea , son lea meahcis » , de allet mana (dohkko)¢(dohko) , dahje : « Gea , son lea gámmáriin » , de allet oskko dasa .

Gos rábbi lea , (dohkko)¢(dohko) čoahkkanit goaskimat .

Muhto son gii lei ožžon ovtta taleantta , rokkai ráiggi eatnamii ja čiegai isidis ruđa (dohkko)¢(dohko) .

De Jesus bođii ruoktot , ja olbmot čoahkkanedje fas (dohkko)¢(dohko) , nu ahte son ja su máhttájeaddjit eai ožžon borrandili ge .

Ja buhtismeahttun vuoiŋŋat vulge olbmás ja manne spiinniid sisa , ja oppa eallu , sullii guokteduhát spiinni , hurgalii báktedardda badjel vuolás jávrái ja heavvanii (dohkko)¢(dohko) .

Muhto olusat oidne sin vuolgimin ja dovdájedje sin , ja olbmot bohte vácci buot gávpogiin ja jovde (dohkko)¢(dohko) sin ovdal .

Seammás go loaiddastedje fatnasis , de olbmot dovdájedje su ja doapmaledje buot siidaguimmiid mielde ja guoddigohte buhcciid guoddinseaŋggaiguin (dohkko)¢(dohko) gos gulle su leamen .

Dallánaga go boahtibeahtti (dohkko)¢(dohko) , de gávdnabeahtti čadnojuvvon ásenvárssá man alde ii leat vel oktage olmmoš čohkkán .

Eahkedis Jesus bođii (dohkko)¢(dohko) dainna guoktenuppelohkásiin .

» Ja sii doapmaledje (dohkko)¢(dohko) ja gávdne Márjjá ja Jovsseha ja unna mánáža mii lei veallámin kruppás .

Go Jesus lei guoktenuppelot jagi boaris , de sii manne (dohkko)¢(dohko) bajás , nugo lei vierru basiid áiggi .

Muhtun olbmát gudde (dohkko)¢(dohko) lámis olbmá guoddinseaŋgga alde .

Manne manaidet (dohkko)¢(dohko) ?

Manne de manaidet (dohkko)¢(dohko) ?

Go son fuomášii ahte Jesus lei farisealačča guossis , de son bođii (dohkko)¢(dohko) , alabástalihtti mielde mas lei fiinna vuoiddas .

Jus mánná vázzá ovdaskuvlla dehe bearašbeaiveruovttu sáhttá dat mannat (dohkko)¢(dohko) go ii leat vuovssadan dehe das ii leat leamaš luhčadávda guovtti jándorii .

Dalle soaittát dárbbahit sáddehaga (dohkko)¢(dohko) beassamii .

STUORRADIKKI RAHPAN Go ođđa Stuorradiggi čoahkkana golggotmánus , de boahtá Gonagas (dohkko)¢(dohko) .

Go jovden (dohkko)¢(dohko) , de lei okta guorbmebiila das orrumin , nu ahte mun fertejin dan meattá vuodjit ohcat eará parkerenbáikki .

Mun dieđusge maid geahčastin (dohkko)¢(dohko) , ja doppe ledje golbma 10-12 jahkásaš gándda čearsámin .

Leat go mii (dohkko)¢(dohko) jođus ?

Maid (dohkko)¢(dohko) almmuhat , sáhttet buohkat fáhtet .

Bearjadateahkeda gávcci áigge bođiiga soai (dohkko)¢(dohko) gos Sprækkenhus orui .

Čoavddus lea ahte fidnet ceahki ráfot : Máhccat fas (dohkko)¢(dohko) gos ášši gárgidii , geahččalit gieđahallat ášši hávil ja geahččalit ohppiid fas čoagganit ášši birra .

Jus okta oahppi báhcá muhtun čihkii , dalle sáhttá oahpaheaddji mannat (dohkko)¢(dohko) .

Váldooassái filosofiija ja etihkka gullet filosofalaš jurddašanvuohki ja ehtalaš reflekšuvdna Muhtin guovddáš filosofat gullet (dohkko)¢(dohko) , ja guovddáš eallingažaldagat , morálalaš

Assosieren lea dehálaš ja oahpaheaddji sáhttá “ dohppet ” heivvolaš assosierema ja doalvvuhit ságasteami (dohkko)¢(dohko) gosa dáhttu .

Eamiálbmot lea álbmot mii ásai dahje orui muhtin geográfalaš guovllus , go earát bohte ja ásaiduvve (dohkko)¢(dohko) .

Váldooassái filosofiija ja etihkka gullet filosofalaš jurddašanvuohki ja ehtalaš reflekšuvdna Muhtin guovddáš filosofat gullet (dohkko)¢(dohko) , ja guovddáš eallingažaldagat , morálalaš árvoválljemat ja ehtalaš ákkastallamat leat guovddážis .

Assosieren lea dehálaš ja oahpaheaddji sáhttá “ dohppet ” heivvolaš assosierema ja doalvvuhit ságasteami (dohkko)¢(dohko) gosa dáhttu .

Son viehkalii (dohkko)¢(dohko) .

- Duohtavuohta dan luotta birra mii doalvu (dohkko)¢(dohko) gos biidnu nohká

Luodda mii doalvu (dohkko)¢(dohko) gos biidnu nohká :

Son “ válddii ” juvddálaččaid tempela mii lei Jerusalemas , ja bijai (dohkko)¢(dohko) Zevs ipmilgovvosa .

Son vulggii (dohkko)¢(dohko) , ja bálkestii láseráigge golleruđaid meattá váccedettiin .

Váldooassái filosofiija ja etihkka gullet filosofalaš jurddašanvuohki ja ehtalaš reflekšuvdna Muhtin guovddáš filosofat gullet (dohkko)¢(dohko) , ja guovddáš eallingažaldagat , morálalaš árvoválljemat ja ehtalaš ákkastallamat leat guovddážis .

Assosieren lea dehálaš ja oahpaheaddji sáhttá “ dohppet ” heivvolaš assosierema ja doalvvuhit ságasteami (dohkko)¢(dohko) gosa dáhttu .

Go geahčat divtta dárkileabbo , de oainnát ahte vuosttaš ja maŋimuš 3 linnjá muittuhit guđet guoibmásat hámi dáfus ge – dan dihtii go vuosttaš oasis lea jođus (dohkko)¢(dohko) gos guohtumiid ja vuogas guottetbáikkiid gávdná , ja maŋimuš oasis namaha ge daid vuogas báikkiid .

– Diet sisafárrejeaddjit fertejit mannat (dohkko)¢(dohko) gos leat boahtán .

Advearbbain nugo doppe dáppe dieppe lea lokatiivvalaš mearkkašupmi , ja advearbbain nugo (dohkko)¢(dohko) deike diehko lea illatiivvalaš mearkkašupmi .

De gal in háliit (dohkko)¢(dohko) vuolgit .

Moai ' measta ' vulge (dohkko)¢(dohko) .

- Juhán vulggii (dohkko)¢(dohko) ( viđain nieiddain ) .

Ii ' hal ' (dohkko)¢(dohko) goit vuolgge ?

' Geat ' (dohkko)¢(dohko) bohtet ?

' Gii ' gussiid (dohkko)¢(dohko) bođii ?

' Geat ' olbmuid (dohkko)¢(dohko) ges fárrejit ?

Geahččalan maid beassat ruovttuguovllu duoddariin nu dávjá go sáhtán , muhto duohta ilmmis beasan (dohkko)¢(dohko) oba hárve .

Ožžon (dohkko)¢(dohko) gaskan seminára dieđu , ahte sámedikkis bivdet dakkaviđe ja čuovvovaš beaivái cealkámuša sápmelašmeroštallamis vel okte vuođđoláhkaválljagoddái ja šiehtadallama vuođđoláhkaválljagotti ságadoalli Johannes Koskisiin ja vuoigatavuohtaministtar Anna-Maja Henrikssoniin .

Vaikko Sajos lea dál anus ja (dohkko)¢(dohko) lea gárvánan bargolatnja maid munnje , de boađán joatkit sagadoalli barggu dikšuma Eanodaga guovllos .

Dađi bahábut in ieš beasa (dohkko)¢(dohko) , muhto sámedikki II várreságadoalli Erkki Lumisalmi oassálastá seminárii .

Seammá áigge go Deskaheh lei Geneves , de (dohkko)¢(dohko) joavddai Maori delegašuvdna Aotearoas .

Afrihka riikkat leat lohpidan ahte julggaštus gieđahallo váldočoahkkimis čakčamánus 2007 ja lea sin duohken jođihit proseassa dás (dohkko)¢(dohko) .

Min duodjegávppiin lea nu stuorrá áššedovdamuš árbevirolaš Sámi duojis ja go (dohkko)¢(dohko) manná , ja muitala maid buot lea áigumin goarrut ja geasa , dovdá dego iešge beasašii leat oasálažžan duodječehpiid máilmmis , ja ovttas singuin vihkkedaddat makkár báddi duon ivdnáš gahpirii heivešii ja makkár arput leat heivvolaččat dán ivdnát luhkkai .

Son diđii báikki , gos láveje leahkit nu ollu njálgga sarrihat , ja lei (dohkko)¢(dohko) manname .

Vaikko Fastteshurvi lei ge ruovttu guvlui vázzán , de ii mannan (dohkko)¢(dohko) .

Son de fuobmái jávrri veahá dobbelis , ja manai (dohkko)¢(dohko) .

Lei dego livččii divri mii lei mannan (dohkko)¢(dohko) .

Vaikke mii dovdat kolonialismma namalassii eurohpalaš kolonialisma bokte , de doaba leamašan oahpis álgoálbmogiidda Afrihkkás ja Asias jo ovdalgo eurohpalaččat bahkkegohte (dohkko)¢(dohko) .

Oinniimet ja vásiheimmet movt veahážiid mielde geanohuvai (dohkko)¢(dohko) , dego dávda livččii njeaidime su .

Sii lonohalle dávviriid , ságaste ja gálge eará earániid maid dihte ledje vuolgán (dohkko)¢(dohko) .

Muhtumin gáđai go lei hástalan dán garra máilmmi , ja de livččii fas háliidan (dohkko)¢(dohko) gos lei boahtán , muhto dál lei beare maŋŋit .

Sii bijade (dohkko)¢(dohko) gos eanas doaimmat dáhpáhuvve .

Dušše okta čuoččui , son gii lei sádden dán (dohkko)¢(dohko) bajás .

Sii geat čužžo meahcceravddas dovde jiena , lei dat nieiddaš gii aiddo lei jávkkehan (dohkko)¢(dohko) gii riežui .

Jus (dohkko)¢(dohko) galge , de ferteje álohii rávesolbmot mielde .

Don manat (dohkko)¢(dohko) , ja de ...

Ánnu áhčči Roga maid lei boahtán (dohkko)¢(dohko) daid earáid fárus .

Muhto loahpas de steanžžehe eatnamii , ja (dohkko)¢(dohko) maid jávke .

Veahá eret dain earáin , (dohkko)¢(dohko) leigga guovttis geassádan .

Son geahččagođii (dohkko)¢(dohko) gosa earát ledje geahččame , ja dál ipmirdii manne eai šat bargan .

Muhtumat čuoggase (dohkko)¢(dohko) gosa galge , earát eai .

Buohkaid čalmmit ledje čuvvon suohpana , muhto dál lei dušše okta gii ain geahčai (dohkko)¢(dohko) gosa suohpan lei gahččan .

– Don dievá duohken , dadjalii Ánnu , ja de vázzái (dohkko)¢(dohko) gos oaivvildii daid earáid leat .

Sii ledje gullan ahte vuonas orui jiehtanas mii lei seamma stuoris go dievvá , ja danin sii eai goassege bisánan (dohkko)¢(dohko) .

Soai manaiga (dohkko)¢(dohko) gosa leigga hástalan nubbi nuppi vuolgit .

Ja fargga de ledje ge ollen (dohkko)¢(dohko) .

Čormmoš lei ollen (dohkko)¢(dohko) gosa lei vuolgán .

Ii lean eará go vihttalogi lávkki (dohkko)¢(dohko) , muhto goit ge lei beaivváš sirdásan ollu dán rájes go lei vuolgán .

Čormmoš gii lei oalle guhkkin eret das , oinnii ahte earát manne (dohkko)¢(dohko) .

Son lei jođus (dohkko)¢(dohko) gosa lei nu máŋgii mannan , bávtti lusa .

Go ledje gullan dan , de eai ádjánan vuolgit (dohkko)¢(dohko) gosa ledje ožžon dieđu boahtit .

Sire ii diehtán ge manne Sáđis lei vuolgán (dohkko)¢(dohko) gosa lei jođus , dušše čuovui

Čormmoš geahččagođii maid (dohkko)¢(dohko) gosa vielppis geahčai , ja dadjalii .

Fáhkka de girddii juoga Ánnu meattá (dohkko)¢(dohko) dan ráigái .

Ja geađggis bođii fas dat mii lei (dohkko)¢(dohko) njuiken , muhtun beana .

– Guđđen (dohkko)¢(dohko) .

Biertu lei deavdán šattuid dievva seahka , ja daid maid ii čáhkkehan (dohkko)¢(dohko) , válddii gieđavuollái .

Son vástidii hui sahte (dohkko)¢(dohko) .

Eahpidii veahá , ja dan lei dahkan váccidettiin (dohkko)¢(dohko) .

Čormmoš geahčai (dohkko)¢(dohko) seavdnjadii , muhto lei dušše čáhppat .

– Goas (dohkko)¢(dohko) ollet ?

Sajis eai lean eambbo boskkat go (dohkko)¢(dohko) gosa Ánnu ja Biera leigga báhcán , muhto ii lean ge várra danin son lei guođđán sudno .

Muhto vaikko lei dušše geahččagoahtán eará guvlui nu ahte ii lihkastahte oaivvi , de simpulii njoammil juste (dohkko)¢(dohko) gosa Ándde lei geahččame .

Silvon lei suoivvanis , ja Máinu lei jođus (dohkko)¢(dohko) .

Čormmoš geahččagođii fas suvvii , ja fargga buohkat geahččagohte (dohkko)¢(dohko) .

Buohkat álge geahččat (dohkko)¢(dohko) gosa son cuoiggui , muhto ii mihkkege oidnon .

Buot ráhkaduvvo gárvvisin Kauhajokis , dasto oasit , mat čáhket semitráilárii , fievrreduvvojit (dohkko)¢(dohko) gosa galget .

Galggašeimmet lágidit nu movt NBR riikkačoahkkimiin nai lea , (dohkko)¢(dohko) ožžot buohkat boahtit muhto duššefal sáttátolbmot jienastit , oaivvilda Utsi .

Muhto oažžu gal ballat ahte eai šat sáhte ealu čohkket plánejuvvon rusttega lahka Ganešnjárggas nu movt lávejit jus duođai huksejit bieggamilluid (dohkko)¢(dohko) .

Gállotjozzaga dáfus sávvat mii ahte suodjalusa vuosttaldeapmi dagaha ahte (dohkko)¢(dohko) ii oba addojuvvo ge doaibmalohpi , lohká Smuk .

Statkraft lea (dohkko)¢(dohko) plánen hukset rusttega mas leat 27 bieggamillo .

Son dajai ahte go mun manan (dohkko)¢(dohko) , de son boahtá .

Unnimusat vihtta olbmo fertejit vuolgit (dohkko)¢(dohko) .

( vihtta dahje eanet ) Unnimus vihtta olbmo fertejit vuolgit (dohkko)¢(dohko) .

Movt ii leat vuogas giella : Vuogas giella : * Ledjen oaidnán dan jus ledjen mannan (dohkko)¢(dohko) * Ledjen boahtán jus ledjen diehtán dan Livččen oaidnán dan jus livččen mannan (dohkko)¢(dohko) .

Movt ii leat vuogas giella : Vuogas giella : * Ledjen oaidnán dan jus ledjen mannan (dohkko)¢(dohko) * Ledjen boahtán jus ledjen diehtán dan Livččen oaidnán dan jus livččen mannan (dohkko)¢(dohko) .

Dákkar seahkáneapmi šaddá maid danin go lea maid dákkár dadjanvuohki : Ledjen oaidnit dan jus ledjen mannat (dohkko)¢(dohko) .

Olmmoš , geas lea demeansa , sáhttá láhppot iežas dálu lahkosiidda , dieđekeahttá mo (dohkko)¢(dohko) lea gártan dahje mo ruoktot da ́djadit .

Demeanssa geažil olmmoš sáhttá bidjat dávviriid áibbas boasttusadja ́i , iige sus dávjá leat miige c ̌ilgehusaid , manin dávvirat (dohkko)¢(dohko) leat ga ́rtan .

Lávdegoddi oaidná ahte stáhtalaš dási čielggademiin lea leamaš oppalaš sámi áigumuš , namalassii oahpahus Norgga sámiide , mii geavvadis eanas lea buktán konkrehta čuovvumušaid sámiide geat leat gullan (dohkko)¢(dohko) maid maŋit áiggis leat mearridan galgat leat sámegiela hálddašanguovlun ja erenoamážit Sis-Finnmárku .

Go buohtastahttit , de oaidnit sámegielaoahpaheddjiid movttiidahttin Finnmárkkus duohtavuođas lea davvisámegiela giellagealbudahttin Sámeradioi , Sámediggái ja eará almmolaš ásahusaide , dannego (dohkko)¢(dohko) jávkkihit oahpaheaddjit geain lea oahpahangelbbolašvuohta sámegielas !

Mii lágidit sámi oahpahusa (dohkko)¢(dohko) gos oahppi lea .

Mánáidgárddi doaibmabijuid galgá čuovvolit mánáidskuvllas go mánát álget (dohkko)¢(dohko) .

Máret bázii Mázii ( go Máhtte guđii su (dohkko)¢(dohko) ) .

Guovddážii sáhttit láhččit iešguđetgelágan nuortalašgielat bálvalusaid ja (dohkko)¢(dohko) ásahuvvo diehtobálvalus .

Institušuvdna sáhttá gáržžidit daid mánáid lobi , geat (dohkko)¢(dohko) leat buktojuvvon mearrádusa dahje mieđáhusa vuođul nu movt namuhuvvon §:s 4-24 dahje §:s 4-26 , guođđit lagasbirrasa nu guhká dat lea dárbbašlaš mearrádusa ulbmila vuođul .

Juos geavaheapmi ii leat buktán bissovaš ráhkkanusaid guvlui ( ovdamearkan viesu huksen (dohkko)¢(dohko) ) , de ferte geavahan guovllu uhicmustá 50 jagi ovdalgo oažžu dohkkehuvvot geavahanvuoigatvuođa .

Priváhta doaibma sáhttá šiehtadit almmolaš arkiivavuorkáin ahte (dohkko)¢(dohko) sáddet arkiivaávdnasiid , dahje sáhttá vurket boares arkiivaávdnasiid eará vurkenásahusas .

Priváhta doaibma sáhttá šiehtadit almmolaš arkiivavuorkáin ahte (dohkko)¢(dohko) sáddet arkiivaávdnasiid , dahje sáhttá vurket boares arkiivaávdnasiid eará vurkenásahusas .

Eamiálbmogiid ovddasteaddji orgánat berrejit sihkkarastot dainna lágiin , ahte (dohkko)¢(dohko) eai leava našunálastáhtaid eanetloguálbmoga miellahtut .

Gávnnahuvvui maid ahte gáibádus dán dáhpáhusas livččii rihkkon jagi 1874 gávildanoamastuslaga , go sápmelaččaid goađit ja barttat duoddariin eai duhtadan gáibádusa das , ahte « ráhkadusat leat biddjon (dohkko)¢(dohko) dávjá geavahussii » .

Gávnnahuvvui maid ahte gáibádus dán dáhpáhusas livččii rihkkon jagi 1874 gávildanoamastuslaga , go sápmelaččaid goađit ja barttat duoddariin eai duhtadan gáibádusa das , ahte « ráhkadusat leat biddjon (dohkko)¢(dohko) dávjá geavahussii » .

Fatnasis eai galgga leat bávkkanasat go dat lea guolástanguovllus dahje johtimin (dohkko)¢(dohko) dahje doppe eret .

Earret dákkár suodjaleami ii leat dáin makkárge suodjalus dasa ahte ođđa geavaheaddjit bessat (dohkko)¢(dohko) , jus dákkár gealbu vuos lea .

vuođus botnjat ovdáneami ruovttoluotta (dohkko)¢(dohko) mii leš

Dasto lea álgoálggus dušše ráddjejuvvon biire ( gieldda ássit , gilli ) geat leat sáhttán ávkkástallat lobiin gáibádusain oažžut gokčat dálloanus , ovdal earát besse (dohkko)¢(dohko) .

Mo dáid guovlluid atne , 200 dahje 400 jagi ovdal dálonat (dohkko)¢(dohko) ásaiduvve , oaivvildit sii vuoigatvuohtan adnon - lei ainjuo ožžon duođai geavahanvuoigatvuohta mihtilmasvuođa go ođđaássit bohte 1800-logu vuosttas jahkebeali .

Ferte várra navdit , ahte gilli beassá (dohkko)¢(dohko) gos boaldinlavnnji viežžá ja oamastit debbuid , lasttaid , sámmála ja sullasaččaid .

Korpijaakko mieđiha ahte juo 1600- ja 1700-logus čujuhedje alimus hálddahusa cealkámušat (dohkko)¢(dohko) guvlui ahte olles Sámeguovlu lei " stáhtaalmennet " ( namalassii ruvnnu opmodat ) .

" Sin Eatnamat eai gula oktiige Sierra , dat leat oktasaš buohkaide ja juohkehažžii , gii (dohkko)¢(dohko) áiggošii ássat .

eai berre eisege dahkkot , earájus jurdda lea ásahit Ássansajiid (dohkko)¢(dohko) .

Rádjadutkanbeavdegirjjis čanas III , s. 55 ja 125 daddjo dáža dáloniid ássanguovlluid dilálašvuođas ahte " Sin Eatnamat eai gula oktiige sierra , dat leat oktasaččat buohkaide ja juohkehažžii , gii (dohkko)¢(dohko) ásaiduvvá .

Dábálaš áigemearri stáhta hálddašanáššebáhpáriid lágidit (dohkko)¢(dohko) lea 25 jagi .

Muhto go stuorra ođđa Sisdepartemeanta ásahuvvui 1846:s ( Frederik Stang 18461856 ráđđejumis ) , máŋggat áššesuorggit sirdojuvvo (dohkko)¢(dohko) , ja mat ledje eanadoaimmahat , guollebivdu ja báktedoaimmahat , sihke Finnmárkkus ja eará ámttain.(Seamma girjjis , s.87,116,138 .

De sirdui vuovdedoaimmahat fas Sisdepartementii 1885:s , ja seamma jagi sirdui stáhta eanaopmodagaid hálddašeapmige (dohkko)¢(dohko) , nappo ee. Finnmárkku stáhta eatnamat.(Håndbok ...

Finnmárkku stáhta eatnamiid hálddašeapmi , mii dan rádjai lei gullan Eanadoallodepartementii , sirdojuvvui (dohkko)¢(dohko) .

Muhtun bohccot johtalit ealus eanet go earát vaikke bohccot gal maiddái mannet (dohkko)¢(dohko) gos lea ealát , erenoamážit čakčat johtá boazu viidát go haksá guopparhája .

Muhtumin isit boahtá viežžat mu dáppe heargeráidduin , ja de mii johttát ja ollet (dohkko)¢(dohko) guottetbáikái , ja das de mii dumistit dassážii go gerget guoddimis álddut , de mii gal johttát fas .

Nu leat oahppan guođohit ja bargat , ja nu mii dal johttát fas davás (dohkko)¢(dohko) .

Lei jagi 1969 giđa go son bođii (dohkko)¢(dohko) ja dalle lei maid johtináigi .

Dat lei ovtta gaskka nu unnon diet , ja erenoamážit dalle go mun bohten (dohkko)¢(dohko) .

Geassenjárggas lea miila Fielvutnii ja (dohkko)¢(dohko) Ailo johtá busse mielde juohke iđida , ja fas ruovttoluotta go skuvlla nohká .

Ailo sáhttá dan dahkat go Igá maiddái sirdá (dohkko)¢(dohko) .

Suoloorohagain leat maiddái unnit siiddat go (dohkko)¢(dohko) eai čága ollu bohccot , ja nu leatge doppe unnit olbmot geat beaivválaččat barget boazodoaluin .

Soai leaba johtán Sivjui maemuš jagiid , ja leaba dál ožžon bistevaš lobi Boazodoallohálddahusas johtit (dohkko)¢(dohko) .

Maiddái Állen lea johtán (dohkko)¢(dohko) maemuš áigge , muhto son gal dál ii jođe šat Sivjui .

Eadni ii leat bággen su , muhto lea baicce geažuhan , ahte olmmoš ii birge boazodoalus , jus alddis ii leat hállu (dohkko)¢(dohko) vuolgit .

Ailo : Dieppe Buolát , (dohkko)¢(dohko) deaivá biegga nu garrasit , buot biekkat .

Olmmoš ferte dádjadit iešguđetlágán dálkkiin ja siivvuin (dohkko)¢(dohko) gosa lea jođus .

Bohccos lea luonddus , dat manná (dohkko)¢(dohko) gos lea buoret ealát .

Dat manná gal (dohkko)¢(dohko) gosa don jorgalat , muhto gal dat manná eará sadjái , gávvu doppe , manná ja de lea fas mannan (dohkko)¢(dohko) gosa dat ii suova .

Dat manná gal (dohkko)¢(dohko) gosa don jorgalat , muhto gal dat manná eará sadjái , gávvu doppe , manná ja de lea fas mannan (dohkko)¢(dohko) gosa dat ii suova .

Go giđđa šaddá , de goittotge háliidit duođas (dohkko)¢(dohko) mannat , fitnat juobe .

Goađis mánát besset gullat sámiid diiddaid ja oaidnit , gos ipmilat orrot − boaššus ja danin ii galgga duolmmastit (dohkko)¢(dohko) .

Mánát váldojuvvojit árrat mielde (dohkko)¢(dohko) gos barggut dahkkojuvvojit , nu ahte galget fuomášit sihke elliid ja mearkkaid luonddus .

Guollebivddu haga ii livčče dáččaássan leamaš Finnmárkku rittuin : " Ii livčče orohahtti risttalaš Olbmuide dan eatnamis , jus Guollevallji ii fillešivčče Olbmuid ásaiduvvot (dohkko)¢(dohko) , ...

Dat gáibiduvvo maiddái ahte olmmoš bajásšaddá (dohkko)¢(dohko) .

Maiddái lulil leat čearus lundguohtumiid oainnát dolaš oazit , nappo Sijddasjávri , Gáidunjávrrit ja Gáidunjohka gitta málbmabáne rádjái , jeakkit Paukijávrái ja Guvžájávri oktan Guvžájogain (dohkko)¢(dohko) “ gilvinrádjái ” .

Jávrriid gaskkas ja Beahcáš rájes nuorttas váilot rájit , muhto (dohkko)¢(dohko) leat dan ovdii ceggejuvvon áiddit gitta vulos “ lappmarksgränsen:i ” .

Sierralagaid leat guovllut smávvat , iige (dohkko)¢(dohko) čaga nu stuora eallu .

Vaikko vel anášiige guovllu lotnolasat Jofjell:in Ruoŧa bealde , eai goitge livččege guovllus dárbbašlaš kvalitehtat , mat adnojit jus ásaha sierra boazodoalu (dohkko)¢(dohko) dálvejagi eatnamiid vuođul Ruoŧas .

Čearu eatnamiin Ammarfjäll-guovllus guođohit vuosttažettiin dalle go jávrrit leat jikŋon , mat dalle eai cakka bohccuid mannamis (dohkko)¢(dohko) .

27 máná Kárášjogas ja Guovdageainnus ledje čoagganan (dohkko)¢(dohko) .

Dat lea nu bures lihkostuvvan ahte Fossen mánáidgárdde váhnemat leat gáibidan sierra sámi ossodaga (dohkko)¢(dohko) ásahit .

Boahte jahkái šaddá gažaladat ahte lea go vuođđu gohčodit heargegilvovuodjimiid máilmmimeaštirgilvun , jus eai searvva báljo eará olbmot go Guovdageaidnulaččat (dohkko)¢(dohko) .

Dan rájes leaba báhtaran gávpot guvlui ja (dohkko)¢(dohko) jávkan .

Dat jávkkai (dohkko)¢(dohko) dan suhkkes vuovdái .

Jus bátnedoavttir lea miellahtu organisašuvnnas Privattandläkarna de máhttá (dohkko)¢(dohko) dahkat almmuhusa .

Buohccelávdegoddi ii leat dearvvašvuođa ja buohccedivššu vuoláš iige mávsse maidege jorgasit (dohkko)¢(dohko) jearaldagaiguin ja váidagiiguin .

Govčča čalmmiid , fargga (dohkko)¢(dohko) ollet .

Nuoramusat doapmagohte , dego livčče dušše čuođi lávkki vel (dohkko)¢(dohko) .

Njuolla girdilii moala guvlui , ja deaivvai maid (dohkko)¢(dohko) .

De gal gahčai čáhcái , ja jávkkai maid (dohkko)¢(dohko) .

Šattuin ii lean dat vejolašvuohta , dat báhce (dohkko)¢(dohko) vulos .

Vaikko ii sáhttán oaidnit maidege dál go lei jorgon čalmmiid , de son aŋkke čuoččui (dohkko)¢(dohko) čalmmiid .

Máinu lei nu lahka suova , ahte livččii sáhttán dušše geiget gieđa ovddos , de livččii olahan (dohkko)¢(dohko) .

Sivvan dasa lea go stáhtalaš barggut ovdal leat aivve čohkkejuvvon (dohkko)¢(dohko) , stáhta lea juohkán sierra resursaid vuođđoskuvlii , ja Stáhta sámi joatkkaskuvllaid leat (dohkko)¢(dohko) ceggen sámiid várás jagis 1969 .

Coahkin ii goarkŋut (dohkko)¢(dohko) .

Vuosttaš ja nuppi lađđasa vuođul sáhttá mearrádusa dušše dahkat jus institušuvdna fágalaččat ja ávnnaslaččat sáhttá fállat mánnái dohkálaš veahki dan ulbmila ektui manne mánná lea (dohkko)¢(dohko) doaimmahuvvon .

Dat livččii dáhpáhuvvan dan maŋŋá , go dážat juo ledje ásaiduvvan (dohkko)¢(dohko) .

Danin oaivvilduvvui ahte eará giliid ássit berrešedje máksit heivvolaš divada , maid sáhtášii bidjat badjelii olggobeal Finnmárkku olbmuide , go sidjiide geat leat gullevaččat (dohkko)¢(dohko) .

lei váidalan ahte olbmot (dohkko)¢(dohko) manne ( DN .

" Muhto Sin Eatnamat eai gula Sierra , leat oktasaččat buohkaide , geat áigot (dohkko)¢(dohko) ásaiduvvat .

sidjiide geat orro rittus gaskal Stavanger:a ja Nordlándda , nu guhká go barge Finnmárkkus ja , jus ásaiduvve (dohkko)¢(dohko) , ollásit luvvema buot almmolaš divadiin viđa jahkái .

Gos das ii leat makkárge árvu , lea buoremus ahte ii giktal Geange ássagoahtit (dohkko)¢(dohko) .

Ovdamearkka dihtii diehtá boazosápmelaš , ahte bohccuid gávdná báhkkan alážiid alde dahje jus leat jiehkit ja jasat , de boazu bálgá (dohkko)¢(dohko) .

24 nuppelot-ovtta áigge eallu livvasadjái ja mii njoarostallat veaigái (dohkko)¢(dohko) .

Sosialiseren leat proseassat maid bokte mánát heivehit iežaset servodahkii ja internaliserejit (dohkko)¢(dohko) .

Jiehkkái bohccot bálget báhkaid áigge , ja dat geahpeda mearkuma go bohccot lunddolaččat vielladit (dohkko)¢(dohko) .

Mánáin lea dasto vejolašvuohta oahppat daid bargguid mat (dohkko)¢(dohko) gullet .

Dálveguohtumiid jeageleatnamat leat dan mađe valjit ahte ii goarit guohtumiid vaikko johtáge árrat (dohkko)¢(dohko) .



oažžu maid fuomášit ahte Erik Solema (girjii)¢(girji) Lappiske rettsstudier ( 1933 ) almmuhuvvui ođđasit dalle ( 1970 ) .

Oscar Albert Johnsena (girjii)¢(girji) Finmarkens politiske historie ( Finnmárkku politihkalaš historjá ) ( 1923 ) lea ain Norgga ja Ruošša rádjepolitihkalaš dilálašvuođaid vuođđogirjin rádjebidjama rádjái 1826:s .

Dáláš čállingiella lea 1980-logu rájis , muhto áramusat deddojuvvon (girjii)¢(girji) gielddasápmái lea 1878 manu .

Bismma eamit Margrethe Wiig almmuhii 1951 s ABC-girjji dárogillii ja sámegillii , ja dát (girjii)¢(girji) lea oahpis sámiide geat vázze vuosttas skuvlajagiid 1950-logus .

Eai gávdnon makkárge oahppaplánat ja ii báljo oktage (girjii)¢(girji) eaige eará skuvlaávdnasat sámegillii .

Bismma eamit Margrethe Wiig almmuhii 1951 s ABC-girjji dárogillii ja sámegillii , ja dát (girjii)¢(girji) lea oahpis sámiide geat vázze vuosttas skuvlajagiid 1950-logus .

Stuoradiggeproposišuvdna nr. 1 , " Fiskes (girjii)¢(girji) " , sisttisdoallá oktasaš čállosa mii čilge ráđđehusa bušeahttaevttohus mearrádusa .

Lea Ruhtadanossodat mii eanemusat bargá stáhtabušeahtain ( Fiskes (girjii)¢(girji) ) , lagas ovttasbargguin eará departemeanttaiguin .

Sàmi logut muitalit II – Samisk tall forteller II lea Fágalaš analysajoavkku nubbi raporta ja joatká fáttaid maid birrra vuosttaš (girjii)¢(girji) lei , dasa lassin leat ođđa fáttát fárus , nugo ovdamearkka dihte dearvvašvuohta ja ealáhus .

Johan Turi (girjii)¢(girji) « Muitalus sámiid birra » almmuhuvvui 1910:s sihke sáme- ja dánskkagillii .

1.4.3 Sosiáladarwinisma Sosiáladarwinisma , mii huksejuvvui Darwina ( 1859 ) nuppástahtti girjji On the Origin of Species by Means of Natural Selection jurdagiidda , čuoččuhii ( vaikko dat jurdda lei bohciidan Bullock ja Stallybrass 1977 : 579 oaivila mielde juo ovdal_go Darwina (girjii)¢(girji) almmuhuvvui ) ahte ovdáneamioahppu man vuođđojurdda lei ja maiddái sáhtii geavahuvvot čilgehussan servodagaid , olmmošjoavkkuid ja čearddaid kvalitatiiva erohusaide .

( (girjii)¢(girji) ja jietnabáttit )

Dalle sáhttá ovdamearkka dihte « Mu (girjii)¢(girji) » leat buorre vuolggasadji máná vásáhusaide .

Man birra lea (girjii)¢(girji) sin mielas ?

Doppe leat ollu áigahaš girjjit ja go (girjii)¢(girji) ii leat adnon 6-7 jagis , de dat muitala juoidá .

Mus ii leat (girjii)¢(girji) mielde .

Su vuosttaš (girjii)¢(girji) bođii 1986 , Kátjá , muitalus nuorra sámenieidda birra gii šaddá bajás internáhtas , ja riidduid birra badjeolbmuid ja dáloniid gaskkas , das gii lea “ eanemus sápmelaš ” .

Girji Soagŋu , mas leat noveallat , bođii 1971 , ja lei vuosttáš sámegiel (girjii)¢(girji) maid nisu lea čállán .

Okta (girjii)¢(girji) mii lea dárogillii galggai jorgaluvvot davvisámegillii , julevsámegillii ja máttasámegillii .

Davvi (girjii)¢(girji) , Kárášjoga_gielda - Doarjjaohcan Bargoseminára lágideapmái nuorra girječálliide ja govvejeaddjiide

065/05/065 : Davvi (girjii)¢(girji) , Kárášjoga_gielda - Doarjjaohcan Bargoseminára lágideapmái nuorra girječálliide ja govvejeaddjiide , ášši 347/04/347 mearrádusa váidda

Báldes Almmudahka , Hápmer suohkan : Just Qvigstads (girjii)¢(girji) ođđa julevsámegiela ortográfiijai - Doarjja 175_000 ru. rádjái .

Go (girjii)¢(girji) lea skuvlasátnegirji , de ii ábut vuordit ahte buot bealit servodagas ja eallimis bohtet mielde .

residerende kapellans bok bissovaš veahkkebáhpa (girjii)¢(girji) //

Loahppabuvttan lea riikkaidgaskasaš čájáhus ja (girjii)¢(girji) guđa gillii .

Bivdit doarjut NSR ovttasbargojoavkku gáibadusa bissehit girjji ja gieldit vuovdimis , ja ahte (girjii)¢(girji) ii sáhte dohkkehuvvot oahppogirjin .

Dát (girjii)¢(girji) ii sáhte dohkkehuvvot oahppogirjin .

Ohcci galgá bidjat ovdan oanehis prošeaktačilgehusa , mii čilge makkárlágan oahpponeavvu ( (girjii)¢(girji) , filbma , cd , video jna. ) galgá rahkaduvvot , makkár dássái ( vuođđoskuvla , joatkkaskuvla ) oahpponeavvu galgá ráhkaduvvot , makkár fágii ja makkár gillii .

Earenoamážit Sámis lea (girjii)¢(girji) hui dehálaš , dan_dihte go min giella ain gullo ja oidno beare unnán .

Lea UNESCO mii lea fuobmán riikkaidgaskasaš girjebeaivvi lágidit , dan_dihte vai álbmot ii vajáldahtte makkár dehálaš oassi (girjii)¢(girji) ja girječálli leat servodagas , ja man stuora mearkkašupmi daid álo lea leamaš , čađa buot historjja .

Bilde-ABC1 : Margrethe Wiig vuosttaš sámegiel-dárogiel ABC (girjii)¢(girji) .

ABC (girjii)¢(girji) lea vuosttaš sámegiel lohkangirji mánáide .

ABC (girjii)¢(girji) bođii 1951:as .

Muhto fertejin miehtat rievdadit tennjegiid , dušše dan_dihte vai (girjii)¢(girji) gárvana ja mánát dan ožžot .

Aittoládje lea ilbman dárogiel (girjii)¢(girji) man namma lea De_rettferdiges_strid .

Ii vuos sámegillii Dán rádjái ii leat gal vel oktage sámegiel (girjii)¢(girji) almmuhuvvon dieid dáhpáhusaid birra , ja ii leat sápmelaš ge čállán daid stuimmiid birra .

Guhkes historja De_rettferdiges_strid ( Vuoiggalaččaid soahti ) lea assás (girjii)¢(girji) mas Guovdageaidnu ja dan ássit vuos biddojuvvojit historjjálaš govvii , ja dasto mot sii elle ja birgejedje ovdal 1852 .

Dien dáfus dát (girjii)¢(girji) lea earenoamáš buorre ja ávkkálaš (girjii)¢(girji) , go lea bidjan čuovgga maiddái eará beliide dán áššis , mat dán rádjái leat leamaš suoivvanis ja seavdnjadasas .

Eaŋgelas (girjii)¢(girji) sámiid birra

Ovdal dán girjji ilmmái (girjii)¢(girji) - In the Shadow of the Midnight Sun .

Ollu sánit leat dárkilit čilgejuvvon dárogillii vai (girjii)¢(girji) šattašii eambbo ávkin ohppiide geain ii leat sámegiella eatnigiellan .

Girji man vuođul lean guorahallan dán historjja , lea (girjii)¢(girji) - Politihkalaš dilli .

Ođđa (girjii)¢(girji) sisttisdoallá historjjá 1751 rájes gitta dálá áigái .

Várjjat bataljuvnna (girjii)¢(girji) gesso ruovttoluotta

Finnmark regiment , mii lea almmuhan girjji , lea dál mearridan ahte (girjii)¢(girji) gesso ruovttoluotta .

Ávkkálaš ja buorre (girjii)¢(girji) buohkaide geain lea beroštupmi lottiide .

Nubbi (girjii)¢(girji) girjeráiddus Gielas gillii , mielas millii lea dál gárvvis .

Girji lea almmuhuvvon dárogillii , muhto girjelágádus Davvi_Girji , gii lea almmuhan girjji , lohpida skuvlajagis -98 galgá (girjii)¢(girji) gávdnot davvi sámegillii .

Girjelágádus čállá ahte dá lea vuosttáš ollislaš girjjálašvuođa historjá (girjii)¢(girji) .

Muđui sáhttá (girjii)¢(girji) leat ávkin sihke oahpahusas ja giellahárjáneamis .

Do lea (girjii)¢(girji) ...

Go (girjii)¢(girji) lei almmustuvvan , de dasa olu olbmot boagustedje navdit duššin .

Ođđa girji

Buorre girji

Buorre (girjii)¢(girji) mas leat olu govat , ja deaŧálaš dieđut .

Dál ilbmá ođđa (girjii)¢(girji) , mii lea Guovdageainnu_suohkana etnográfiija ja kulturhistorjjá birra .

Lea oalle stuora (girjii)¢(girji) , go das leat 500 siiddu .

Girjji čálli Alf Isak Keskitalo muitala ahte su (girjii)¢(girji) lea joatkka P. L. Smith girjái “ Kautokeino og Kautokeinolappene ” .

Dát (girjii)¢(girji) addui olggos 1938:is.

– Dan girjji haga livččii leamaš mihá eambbo vuođđobargu go álgen čállit suohkangirjji , ja otná (girjii)¢(girji) leage joatkka su girjái ođđa hámis , lohká Keskitalo .

– Leat guokte siva manne (girjii)¢(girji) gohčoduvvo suohkangirjin : Vuostažettiin go Guovdageainnu historjjálaš duogaš lea suohkan Ruoŧa vuolde gitta 1837 rádjái .

Nubbi lea fas dat ahte (girjii)¢(girji) guoskkaha min boazosuohkana Ivgu rájes gitta Fálásullo rádjái .

Dál , go (girjii)¢(girji) viimmat lea gárvánan , áigu son vuoiŋŋastit , ja dan son duođai ánssáša .

Dát (girjii)¢(girji) ii leat dušše Guovdageainnu olbmuid ja suohkana birra .

Ii nu dávjá čállo (girjii)¢(girji) mas olles guđa iešguđet guovllu eamiálbmogiid ja unnitálbmogiid gielladilli váldo ovdan .

Duvle gárvánii viimmat su nuppelotjagi ávnnastuvvon (girjii)¢(girji) “ Bearralat Deatnogáttis ” .

Go lea lohkan moadde siiddu diehtá juo lea go (girjii)¢(girji) lohkanveara vai ii .

Gielas ja sátneválljemis vuohttá ahte (girjii)¢(girji) lea čállon ja jurddašuvvon sámegillii .

Giellageavaheami dihte ánssáša ge dát (girjii)¢(girji) dán jagá Sámiráđi girjebálkášumi .

Konferánssa oktavuođas almmuhuvvo maiddái bearjadaga (girjii)¢(girji) kulturdeaivvadeami ja terapiija birra sámis , “ Kulturmøte og terapi i sápmi ” .

Girji lea oassi Fotefar i nord prošeavttas , ja lea vuosttaš (girjii)¢(girji) guovtti girjjis seamma namain .

De ohcalii dan boarraseamos girjji , mii lei golbmačuođi jagi boares (girjii)¢(girji) .

The Saami Language - An Introduction , lea eŋgelasgillii (girjii)¢(girji) mas sámegiela lea fáddán .

Girjji lea Davvi (girjii)¢(girji) almmuhan , ja čálli lea Pekka Sammallahti .

Sánit teakstan lea ođđaseamos (girjii)¢(girji) ráiddus Gielas Gillii Mielas Millii .

Girji lea joatkkaskuvlla várás ráhkaduvvon oahppogirjin , muhto maiddái earáide geain lea beroštupmi fáddái lea (girjii)¢(girji) ávkkálaš .

Wittgenstein sirdin " Tractatus " ja " Untersuchungen " gaskkas , sáhttá ipmirduvvot leamen kritihkkan dain eahpebohtosiin dahje bieđđamin mainna dat ovddit (girjii)¢(girji) vuostáiváldojuvvui .

Dalle lea maŋŋil " Philosophische Untersuchungen " hirbmat pessimistalaš (girjii)¢(girji) .

Nu álgá (girjii)¢(girji) man namma lea niehku ja nieguid čilgehusat .

Vuogas (girjii)¢(girji) luossabivdái sevdnjes skábma eahkediid go áibbaša johkagáddái luossastákkuin .

Sotnabeaivi 22.11 Dii. 10.00 - Nilut Cup - loahppačiekčamat oktan finálaiguin , Báktehárji Dii. 14.15 - Suohkana faláštallanstipeanda addo gaskal Nilut-Cup finálaid , Báktehárji Dii. 18.00 - Guovdageainnu historjasearvi doallá čoahkkima e.e. fáttáiguin duhátjagiávvudeapmi Sápmi 2000 , Unireg ja ođđa (girjii)¢(girji) mii lea Boastta birra Guovdageainnus , Siva-kafeá

Leaska Berit Anne Gaino Bongo muitala maid (girjii)¢(girji) sisttisdoallá .

Berit Anne Gaino Bongo muitala maid su isitrohki , Mikkel P. A. Bongo (girjii)¢(girji) - Niegut - sisttisdoallá .

Bearjadaga ilbmá “ SLOAHTTA ” , okta cábba (girjii)¢(girji) dán jagi beakkáneamos vistti birra , mii lea aittoládje čállon .

Girji “ Boasta Guovdageainnus ” lea njealját (girjii)¢(girji) Guovdageainnu historjásearvvi girjeráiddus Muitalusat ja dáhpáhusat Guovdageainnus .

Juovlamánu 7. beaivvi rájes lea (girjii)¢(girji) vuovdimassii .

Johnskarenga vuosttaš (girjii)¢(girji) almmuhuvvui 1991:s , ja girjji namma lei “ Boađe mu mielde ” .

Dát (girjii)¢(girji) lei ovttasbargu Kirsten Wirkolain ja Marit Olseniin .

Dát (girjii)¢(girji) lea nubbin Sámi logut muitalit Ráiddus .

Vuosttaš (girjii)¢(girji) almmuhuvvui 2008 .

Nickel ( 1990 , 116–120 ) mielde pronomenat dát , diet , duot ja dot geavahuvvojit masnu , man sáhttit oaidnit dahje masa sáhttit čuDát lea mu (girjii)¢(girji) .

Maiddái diet-pronomen sáhttá čujuhit masanu , man ságastanguoibmi lea namuhan dahje jurddašan , omd. Gosbat diet (girjii)¢(girji) lea , maid don ikte namuhit ?

Teoriijaoasi duogážin lea ilbman Sammallahti ( 2005 : 60–69 ) (girjii)¢(girji) ” Láidehus sáme

Turi (girjii)¢(girji) gieđahallá eanaš Ruoŧa beale sámiid

Čáhppes (girjii)¢(girji) dárkkuha seammá go čáhppes biippal .

Lea almmolaččat navdojuvvon , ahte (girjii)¢(girji) ráhkaduvvá guđát ja čihččet Mosesa girjjis , mat livčče guđđojuvvon eret Biippalis .

Guđát ja čihččet Mosesa (girjii)¢(girji) julggáštuvvui Stuttgartis jagis 1849 ja dan lei čohkken antikvarista Johann Scheible .

Lea muitaluvvon , ahte buorideaddjit ja varabisseheaddjit lohke čáhppes biippala ja (girjii)¢(girji) lea oahpis maiddái suopmelaš máinnasárbevierus .

bastán dahkat áššiid , maid (girjii)¢(girji) gohčui : Ii dat gierdan buot tempuid álgit .

Nubbi filbmadieđalaš (girjii)¢(girji) , man lean geavahan ávkin , lea Johanna Helke nákkosgirji

Jorma Lehtola Lailasta Lailaan , tarinoita elokuvien sitkeistä lappalaisista – (girjii)¢(girji) ( 2000 ) fállá

Seammás (girjii)¢(girji) govvida maid

Govas čájehuvvo Beaivi Áhčážan – (girjii)¢(girji) .

Davvi (girjii)¢(girji) .

Vuosttas sámegiel (girjii)¢(girji) almmustuvai 1600-logu álggus ( Andreae 1619 ) .

Su beaggán (girjii)¢(girji) Leviathian ; or the Matter , Forme , and Power of a Commonwealth , Ecclesiastical and Civil deaddiluvvui 1651 s .

Ovdamearkka dihte jávreguolli - sáni vuođđooasis guolli boahtá ovdan ahte jávreguolli lea namalassii guolli ja sátnegirji - sáni vuođđooassi (girjii)¢(girji) ges čájeha ahte sátnegirji lea soameslág án (girjii)¢(girji) .

Ovdamearkka dihte jávreguolli - sáni vuođđooasis guolli boahtá ovdan ahte jávreguolli lea namalassii guolli ja sátnegirji - sáni vuođđooassi (girjii)¢(girji) ges čájeha ahte sátnegirji lea soameslág án (girjii)¢(girji) .

Dat leat dávjá namat , muhto maiddái goallossánit , nugo dáin ovdamearkkain boahtá ovdan : Guovža oađđá - (girjii)¢(girji) , Björn Afzelius - rohkki , Snuhrrenieida-báidi ja sotnabeaiskuvla .

Dat leat dávjá namat , muhto maiddái goallossánit , nugo dáin ovdamearkkain boahtá ovdan : Guovža oađđá - (girjii)¢(girji) , Björn Afzelius - rohkki , Snuhrrenieida-báidi ja sotnabeaiskuvla .

Relatiivapronomenis leage dehálaš rolla relatiivacealkagis , danin_go dat váikkuha gehčosa bokte cealkaga semantihkalaš dulkojupmái , kirja jonka // jota luit ’ (girjii)¢(girji) man lohket ( visot ) // (girjii)¢(girji) maid lohket ’ .

Relatiivapronomenis leage dehálaš rolla relatiivacealkagis , danin_go dat váikkuha gehčosa bokte cealkaga semantihkalaš dulkojupmái , kirja jonka // jota luit ’ (girjii)¢(girji) man lohket ( visot ) // (girjii)¢(girji) maid lohket ’ .

Dánhávaš (girjii)¢(girji) lea eaŋgalasgillii ja dat lea diehtosátnegirjji hámis , mii addá buoret vejolašvuođa buktit albma sierranas beliid oanehaččat ja čavga .

Dehalamos gažaldat lea várra , addágo (girjii)¢(girji) lohkkiidasas , bláđestalliidasas gova sápmelaččain ja makkár gova dat addá .

Dán figgamušas (girjii)¢(girji) čuovvu iešalddes aiddo dan « lappologalaš » tradišuvnna man čállit ieža láittašit .

Aiddo diehtosátnegirji sáhttá velá joatkit dan streava ollislaš gova oččodeapmin , ja nu dátge (girjii)¢(girji) geahččala dahkat .

Ja jos áššiid govvideami dásis šaddá sáhka , de illába dan roavvámusge feaillat bohtet boddii dainna , maid dát (girjii)¢(girji) fállá govvádusainis gottiid geasuheamis lodjuduvvon áldduiguin .

Muhto ii juohke (girjii)¢(girji) sáhte leat čállon stuorra álbmoga lohkamuššan iige juohke girjji giella sáhte leat álkit áddehahtti .

Su (girjii)¢(girji) Beskrivelse over Finmarkens lapper mii almmustuvvui 1767:s govve olbmuid , sihke mearragátti sámiid ja badje olbmuid , eallima ja earret_eará duddjoma .

Richard Rorty dovdoseamos (girjii)¢(girji) , mii almmuhuvvui 1979 , Philosophy and the Mirrow of Nature , geanohuhtii ja gomihii loahpalaččat olles epistemologalaš árbevieru ( Rorty 1980 ) .

Nubbe beakkán (girjii)¢(girji) lea Lyotarda girjjáš The postmodern Condition : A Re-port on Knowledge , mas su diagnosa ođđa áiggis lea ahte stuora muitalusat ( grand narrative ) leat massán loahpalaččat iežaset luohtehahttivuođa .

Informánttaid suöjjie sámegiel sátne (girjii)¢(girji) ja Lutherusa kátkkesmus almmustuvve juo 1738 .

Informánttaid suöjjie sámegiel sátne (girjii)¢(girji) ja Lutherusa kátkkesmus almmustuvve juo 1738 .

Richard Rorty dovdoseamos (girjii)¢(girji) , mii almmuhuvvui 1979 , Philosophy and the Mirrow of Nature , geanohuhtii ja gomihii loahpalaččat olles epistemologalaš árbevieru ( Rorty 1980 ) .

Nubbe beakkán (girjii)¢(girji) lea Lyotarda girjjáš The postmodern Condition : A Re-port on Knowledge , mas su diagnosa ođđa áiggis lea ahte stuora muitalusat ( grand narrative ) leat massán loahpalaččat iežaset luohtehahttivuođa .

Su (girjii)¢(girji) Beskrivelse over Finmarkens lapper mii almmustuvvui 1767:s govve olbmuid , sihke mearragátti sámiid ja badje olbmuid , eallima ja earret_eará duddjoma .

Vuot lea ođđa (girjii)¢(girji) almmuhuvvon Anton Hoëma gieđas .

Dát (girjii)¢(girji) lea gáldočoakkáldat Finnmárkuskuvlla birra gelddolaš áigodagas skuvlla- ja servodaga ovttasdoaibmamis .

Easka jagis 1957:s almmuhuvvui vuosttaš (girjii)¢(girji) mii leai oaivvilduvvon lohkamuššan dábálaš olbmuide .

Todala (girjii)¢(girji) duođašta muhtun boares duođaid .

Todala (girjii)¢(girji) lea lohkan veara sihke sidjiide geat háliidit diehtit earenoamážit lullisámegiela ceavzinvejolašvuođaid birra ja sidjiide geat beroštit unnitlohkogielaid eavttuin ja oahpaheamis ollislaččat .

Govvosis 1 automáhta addá sátnehámiid gussa , gussan , (girjii)¢(girji) , girjin .

Dat ii doaimmaše bures sámegillii , go jus atta lea (girjii)¢(girji) + Sg .

Ii oktage (girjii)¢(girji) lea čállon ii ge jorgaluvvon sámegillii .

Sámegielprofessor J. A. Friis háliidii almmuhit lohkangirjji originála sámi muitalusaiguin , ja sus lei dákkár (girjii)¢(girji) gárvvis prentemii 1856 .

Son fertii ieš goasttidit prentema ja (girjii)¢(girji) ii leavvan viidát .

Digaštallui nu garrasit ahte lea čállojuvvon olles (girjii)¢(girji) dan birra .

Mánáidgárddiid várás lea boahtán (girjii)¢(girji) mas leat jurdagat guovttegielat mánáidgárddiide .

Muhtin (girjii)¢(girji) skuvlla ulbmilstivrema birra definere dan ná : « En ledelsesform der ansvarlige , besluttende og ledende part definerer overordnede mål , og

Dat lea čáppa (girjii)¢(girji) govaiguin , maid maiddái sáhttá geavahit oahpahusas .

Vuosttaš (girjii)¢(girji) sámegillii Norggas : Morten Lunda katekisma .

Su vuosttas girji

dábálaš ahte go ođđa (girjii)¢(girji) ilbmá de dat mediain dušše namahuvvo ahte

ođđa (girjii)¢(girji) lea ilbman .

Lindbach čállá ahte dákkár (girjii)¢(girji) ii leat goassige almmuhuvvon sámegillii ,

iige boađe dávjá dákkár (girjii)¢(girji) earáge gielaide .

Árbbolaččat girjjis lea ahte dát (girjii)¢(girji) lea dehálaš (girjii)¢(girji) uhca báikegotti birra

Árbbolaččat girjjis lea ahte dát (girjii)¢(girji) lea dehálaš (girjii)¢(girji) uhca báikegotti birra

muhto dát (girjii)¢(girji) lei erenoamáš dan bokte go girjji olbmot leat nu suohttasiin

presentašuvnnas čilgejuvvo ahte (girjii)¢(girji) addá ealli gova sámi uhca

ahte ii (girjii)¢(girji) šatta gárvvis .

Árbbolaččat trilogiija vuosttas (girjii)¢(girji) almmustuvai 1996 , nubbi oassi

jagi girjji čállit ja loahppaboađus lei uhca asehis (girjii)¢(girji) .

ahte olbmot eai buorrindaga girjji go lei nu asehis (girjii)¢(girji) , go olbmot leat

Árbbolaččat ráiddus čájehuvvo bures go sáhttá vuohttit ahte Heaikka (girjii)¢(girji) ,

mii lea historjjá (girjii)¢(girji) báikkálaš historjjá birra lea dego paralleallan

Dađe bahát leat eanet dieđut Norgga bealde go eará riikkain , ja danne ii leat (girjii)¢(girji) vel dievaslaš .

Biibbalis lea sierrra (girjii)¢(girji) man namma lea Sátneláskkut .

Dat (girjii)¢(girji) , nugo moanat sámi čállosat , lea sihke fága- ja čáppagirjjálašvuohta , dat lea sihke esseija ja eallingearddimuitalus , ja dat lea dološ áiggiid birra duođaštus .

Dan láhkai son lea njálmmálaš ja čálalaš oktanaga , árgabeaivválaš ja duođalaš , ja son muitá ja atná jurdagis mo heive ja ii heive čállit , dan dihtii go su (girjii)¢(girji) gártá lohkkot miehta máilmmi : " Muhto ii soaba jur visot goansttaid čállit dán girjái , dan dihtii go dát (girjii)¢(girji) šaddá lohkkojuvvot oba máilmmi mielde , ja olu oahppan hearrát eai soaba goasge gullat visot goansttaid .

Dan láhkai son lea njálmmálaš ja čálalaš oktanaga , árgabeaivválaš ja duođalaš , ja son muitá ja atná jurdagis mo heive ja ii heive čállit , dan dihtii go su (girjii)¢(girji) gártá lohkkot miehta máilmmi : " Muhto ii soaba jur visot goansttaid čállit dán girjái , dan dihtii go dát (girjii)¢(girji) šaddá lohkkojuvvot oba máilmmi mielde , ja olu oahppan hearrát eai soaba goasge gullat visot goansttaid .

Ja duođaid su (girjii)¢(girji) lea ge eanemus jorgaluvvon sámi čálus dán rádjái .

Namahuvvon (girjii)¢(girji) :

Davvi (girjii)¢(girji) .

Anna-Riitta Lindgren váldobargu sámi giellasosiologiijas lea (girjii)¢(girji) Helsingin saamelaiset ja oma kieli ( 2000 ) mas dutká Suoma oaivegávpoga sápmelaččaid giella-duogáža ja ovddeš ja dálá geavaheami .

Fierpmádahkii boahtá maid ođđa oahppu easkaálgiide davvisámegillii man namma lea Gulahallan mii rahppo ođđajagis ja dasa maid gullá easkeálgi (girjii)¢(girji) .

Jos leaččat lohkan sámi klasihkára Čáhcegáddái nohká boazoblggis , de dieđát (girjii)¢(girji) álgá áhči jávkamis .

27-jahkásažžan ilmmai Renbergas (girjii)¢(girji) ( Eallin vai jápmin ?

Juohke servodatberošteaddjis ferte leat muhtin ođđa sámegielat (girjii)¢(girji) idjabeavddi alde .

Dan dahket eske , muhto (girjii)¢(girji) sihtá muitalit maid don dagat dál .

Sidjiide dagai ovtta almmustuvaigo (girjii)¢(girji) vai ii , deháleamos lei ahte juoba soapmá sis gávdnui ain dan mađe ruhta ahte suite hotellii vázzilit .

Dat livččii (girjii)¢(girji) mas vel hállojuvvošii .

Lestadiusa poasttal , mii lei rievtti mielde guovllu olbmuide ollu oahppásut (girjii)¢(girji) , guđii su galmmasin .

- Dát lei mielatis b uorre (girjii)¢(girji) , oaččot luoikkasin , čujuhii Heandarat girjái , mas ledje váivves ránes bearpmat .

Logai ahte dat lea buorre (girjii)¢(girji) , Urho lei nu liikon dasa .

Na goal dat l ea dus dat (girjii)¢(girji) ?

- Dat lea buorre (girjii)¢(girji) , Nillá lei hállan min geahčen .

Das šattašii vel goas nu (girjii)¢(girji) , son diđii .

- Dat ii muđui šatta (girjii)¢(girji) dan Heargenjár-Lásses .

Ja mushan lea nu buorre ofelaš maid , duhát siidosaš (girjii)¢(girji) dušše Deanuleagi sogaid birra .

Vuosttaš (girjii)¢(girji) alit lottit girdilit

« Beaivvi Álgu » lei áidna sámi (girjii)¢(girji) maid soai diđiiga , ja lei Ánders Larsena bárdni ― Leifa ― guhte skovlii rátná gilin dan čállán .

Romána « Sydhavets sang » lea feaššu ald (girjii)¢(girji) , sikkarit dan rájis go ain lei heaibmá ovdal_go náitalii cand.theol. Olseniin .

Orpá ja Boas firre seaŋgaruđđui , (girjii)¢(girji) skulkasii gitta ― bassi čálá deavkkas .

Dál lei juo skábmamánnu ja mu (girjii)¢(girji) lei ainge gaskan .

Jus Áne livččii doarvái nanus sápmelašvuođastis , de livččii geahččalan máhtáš go bánni sámegielas maidege , ja Áne livččii ruvva árvidan ii čeahppi máhte bárrot go Buorre beaivi , Ipmil atte cealkaga man lea gávdnan Børresena sámi grammatihkkagirjji vuosttaš logaldallamis , lei Finnmárkkus attáldahkan sutnje dat (girjii)¢(girji) – man ii gillen lohkat ; sámit goit máhttet dárus , duhtadii iežas , manne son de vel máhttit sámegiela ?    

4.2.1.6 Sverre Tønnesen:a (girjii)¢(girji) " Retten til jorden i Finnmark " ( Vuoigatvuohta Finnmárkku eatnamiidda ) Sverre Tønnesen:a girjjis " Retten til jorden i Finnmark " ( 1972 ) máinnašuvvo " Finnmárkku-almennehis " .

1274 eanaláhka loahpahuvvo Mávnnos Håkonsson lagabøtes diggesáhkuin , " ahte dát (girjii)¢(girji) galgá dás rájes gustot miehtá Norgga " .

Sihke dát (girjii)¢(girji) ja eará álgagat Finnmárkku-bealde ožžo áigái konferanssaid Eanadoallodepartemeanttas maid stáhtaministtar jođihii .

Biibal lea okta (girjii)¢(girji) mas leat ollu girjjit .

Sutnje geigejuvvui profehta Jesaja (girjii)¢(girji) , ja son rabai girjegearu ja gávnnai báikki gosa lea čállojuvvon : Hearrá Vuoigŋa lea mu badjelis ,

Biibbal lea máŋgga oasát (girjii)¢(girji) mii muitala olbmuid Ipmiliin vásáhusaid birra .

Sutnje geigejuvvui profehta Jesaja (girjii)¢(girji) , ja son rabai girjegearu ja gávnnai báikki gosa lea čállojuvvon : Hearrá Vuoigŋa lea mu badjelis , dasgo son lea vuoiddadan mu sárdnidit illusága váivvážiidda .

Bávlosa (girjii)¢(girji) romalaččaide

Bávlosa vuosttaš (girjii)¢(girji) korintalaččaide

Bávlosa nubbi (girjii)¢(girji) korintalaččaide

Lea čielggas ahte dii lehpet Kristusa (girjii)¢(girji) man Ipmil lea oskkildan midjiide čállit .

Jos ovdal leaččan gáhtan dan , danne_go dieđán ahte dat (girjii)¢(girji) moraštahtii din , vaikko vel oanehis áigái ge , de dál gal lean ilus , in danne_go dii šattaidet morrašii , muhto danne_go moraš doalvvui din jorgalussii .

Dát (girjii)¢(girji) lea jurddašuvvon nuoraide .

Uppsala professor Jonannes Schefferus namas almmustuvai Lapponia - (girjii)¢(girji) 1673:s ( láhtengillii ) .

Su namas de lágiduvvojedje sámi grammatihkka , lohkangirji ja dárogiel-sámegiel sátnegirji , Sálmmaid (girjii)¢(girji) , Luthera postilla , measso- dahje áltárgirji , biiibalhistorjá ja Ođđa Testamenta , mii almmustuvai jagi 1840 .

Muslimaid bassi (girjii)¢(girji) 2 .

Davvi (girjii)¢(girji) 1994 .

Servodatoahppa lea dynámalaš , ja (girjii)¢(girji) dán fágadisipliidnii dahká ahte geavaheaddjit šaddet njuovžilat .

Eanas risttalaččat eaiggáduššet biibbala ja Biibbal lea máilmmi dábáleamos (girjii)¢(girji) ja lea jorgaluvvon 1800 gillii .

Dat lei Johan Turi (girjii)¢(girji) : Muitalus sámiid birra .

Job (girjii)¢(girji) lea viisás Job birra .

Job (girjii)¢(girji) viggá čilget ahte buot olbmot sáhttet vásihit váttisvuođaid eallimis ja gillát stuorra gillámušaid .

Job (girjii)¢(girji) leat noveallahápmásaš muitalus ja muhtimin leat sihke monologat ja dialogat .

Dutkit jáhkket ahte (girjii)¢(girji) lea čállon 500-400 jagi o. Kr.

Manne lea Biibbal šaddan máilmmi dovdoseamos ja eanemus lohkkojuvvon (girjii)¢(girji) , jáhkát don ?

Bávllosa // Paulusa (girjii)¢(girji) Filippalaččaide gohčoduvvo maiddái .

Loga Bávllosa // Paulusa (girjii)¢(girji) Filippalaččaide ja loga gallii sátni illu lea namuhuvvon .

1859 : Darwina (girjii)¢(girji) : On the Origin of Species by Means of Natural Selection , bovttii garra digaštallamiid ja rievdadii servodaga earret_eará risttalašvuođa oidnui dasa mo eallin ja eanaspábba lea šaddan ja ovdánan .

Dát (girjii)¢(girji) ilbmá máttasámegillii .

Dát oskusuorgi ii dáhtu modernismma Dehálaš (girjii)¢(girji) ilmmai davvisámegillii , mii

Ođđa lágádus lea maiddái Skániid (girjii)¢(girji) , mii lea MáttaRomssa fylkkas .

— Dál gávdno dákkár (girjii)¢(girji) ja dat lea erenoamáš ja dat lea dušše čuovvut dan , lohket girječállit .

– Moai Aleftina Serginain letne guhkit áiggi čohkken dieđuid Áhkkila sámiid birra ja dál lea munno (girjii)¢(girji) válmmas , čilge Leif Rantala .

Kerttu (girjii)¢(girji) japána- ja eŋgelasgillii.

Ii leat vuosttaš (girjii)¢(girji) maid Mikkel P. A. Bongo lea čállán .

Doarvái buori (girjii)¢(girji) jorgalivččii vaikko iežas illun beroškeahttá dan eanet márkaniin .

Vivian Aira lea čállán mátkoštangiehtagirji , " Sápmi : Ofelaš (girjii)¢(girji) " .

Su guhkimus mátki lei Alaskai , mii dagahii ahte (girjii)¢(girji) « Samer , rein og gull i Alaska » almmuhuvvui .

- Erenoamáš soaitá leat ahte (girjii)¢(girji) lea áidna sámegiel girjji mas lea váldon 200 piráhtakopiija .

Ođđa áiggis lea Rawls ( 1971 ) (girjii)¢(girji) A Theory of Justice klassihkár mii guoská dasa movt albmaládje digaštallat doahpagiid ovttaárvosaš ja vuoiggalašvuohta .

Gaskkas lea maiddái su (girjii)¢(girji) ovttas Arild Tjeldvollain jagis 1980 : Etnopolitikk som skolepolitikk ( Etnopolitihkka skuvlapolitihkkan ) .

Dovdosemos ovdamearka dasa lea dieđus Johan Turi beakkán (girjii)¢(girji) Muitalus sámiid birra .

- Das šaddá buorre (girjii)¢(girji) Heandarat muitalii , ná lei árvalan báhparovvá .

Dálá SisFinnmárkui ledje dušše moattis ásahan ođđadáluid 1751 rádjai , Guovdageidnui ii dáidán oktage ja Ávjovárrái golbma ja Detnui guokte , buohkanassii menddo unnán ahte šattašii oppalaččat mávssolaš dán guovllu riektedillái ( Tønnesen:a (girjii)¢(girji) s. 112 ) .

( Guovvamánu 23. b. 1970 (girjii)¢(girji) jnr. 439/70/439 E. ) Gažaldat datte árvvoštallui várrelága 1979:s vástideaddji váttisvuođa hárráige ( geassemánu 6. b. 1975 láhka nr. 31 ) .

Eavttuin daddjo ahte dát áibbas čielgasit gusto jus leat vuovdima dahje lihttoláigoheami birra lága mielde ( Dás guovvamánnu 28. b. 1979 (girjii)¢(girji) jnr. 621/79/621 E ja cuoŋománu 30. b. jnr 1057/79/1057 E. ) Mávssolaš lea ođđajagemánu 3. b. 1984 Áittardeaddjicealkámušge , ášši 1548/82/1548 .

Olles (girjii)¢(girji) s.

– Murmánskkas eai lohkan Sofya sáhttit maidege ohcat nu (guhkká)¢(guhká) go sus ii leat pássa .

Ja nu lea leamaš juo (guhkká)¢(guhká) .

– Lea beatnaga lihkastagat ja hápmi mii mearreda ahte leago dus buorre beana máid beassat geavahit (guhkká)¢(guhká) ealgabivddus , čuoččuha Iversen loahpas .

– Ii mana (guhkká)¢(guhká) ovdal leat bidván sallihit main lea vierru orrut badjel dálvvi vuonain .

Moaitá lea leamaš (guhkká)¢(guhká).

Danne orru imaš ahte albbas orošii dákkár duottar guovllus ná (guhkká)¢(guhká) , lohká Scheie .

DOLLÁ VUOITÁ : Ii mannan (guhkká)¢(guhká) ovdal dolla bođii čađa dahki .

Muladal ii dieđe man (guhkká)¢(guhká) dán prošeavtta doaimmahit , muhto plánaid mielde dahket nu (guhkká)¢(guhká) go lea vejolaš .

Muladal ii dieđe man (guhkká)¢(guhká) dán prošeavtta doaimmahit , muhto plánaid mielde dahket nu (guhkká)¢(guhká) go lea vejolaš .

Son lei ge (guhkká)¢(guhká) teahtera stivrra jođiheaddjin .

Christian Nellemann lea (guhkká)¢(guhká) dutkan mo geainnut ja el-fápmolinját boazoguohtuneatnamiin vaikkuhit bohccuide , earet eará Riehponvuonvákkis ja Sáltoduoddaris .

Helse Nord lea (guhkká)¢(guhká) jo hálidan jobe sirdit dahje heaittihit dán fálaldaga .

Sandvik leat (guhkká)¢(guhká) juo bargan dan áššiin , ja hástala buot geain leat beruštupmi sámi spábbačiakčama boahttit diggái .

Leat (guhkká)¢(guhká) jo geahččalan dakkár doaimmaid mat galggašedje buktit doaimmaid , muhto dál eat nákcen šat , muitala Hølen .

Kárášjoga mánáidskuvla lea giksašuvvan (guhkká)¢(guhká) jo glássacuvkejeaddjiin .

– Mii jáhkkit ahte dát proseassa lea gullon ja oidnon nu (guhkká)¢(guhká) ahte juohke boazodoalli diehtá maid dat sistisdoallá loahpahit doalus .

Gyrodaktulus Salairs njoammu lea leamašan (guhkká)¢(guhká) juo ráŋŋáfylkkagogain .

– In váibat ditti (guhkká)¢(guhká) , dás dán guotnilis lea hui álki eambbo rohtet dan gáddái , dadjala Biret Jovnna , ja muittoha velá oktii mu ahte dát duođaid lea buorre didde satji .

- Dan leat mii geahččalan jo vaikko man (guhkká)¢(guhká) .

Dat lea eandalit vahkkoloahpa kundariidda njuovžilit go eai dárbbaš vuordit nu (guhkká)¢(guhká) olgun go sáhttet diŋgot taksi Suomas ja seamma maiddái nuppe gežiid .

Son lea (guhkká)¢(guhká) eallán boasttu bealde lága ja sus lei ovddežis duopmu man ovddas ii leat čohkkán giddagasas .

- Dál leat " huikán eambbo álbmogii-eambbo álbmogii " (guhkká)¢(guhká) .

Čeahpes garrudeaddji ii dárbbaš (guhkká)¢(guhká) vuordit .

Mii leat (guhkká)¢(guhká) juo vuordán ahte vuojadanálddis galggašii gárvanit ja lea álgan hukset 2005:as .

Leat mánáiguin álgán ja joatkit nu (guhkká)¢(guhká) go vejolaš .

- Man (guhkká)¢(guhká) galgat gullat gárren sápmelačča birra gii juoigá ?

Dasto ii mana (guhkká)¢(guhká) ovdal Anne Luoise čállá teakstadieđu áhččástis ahte son vuolgá dál lávo lusa .

Dán guovllus ii leamašan sámegieloahpahus nu (guhkká)¢(guhká) .

Friija dearvvašvuođadikšoválljemis lea sáhka das ahte ollugat šaddet vuordit dárbbašmeahttun (guhkká)¢(guhká) ovdal go besset dearvvašvuođadikšui .

Goas oastin čađahuvvo lea mávssoheapmi nu (guhkká)¢(guhká) go oastinšiehtadus lea čadnišiehtadus oastái .

Lahttu čujuha ahte Sámedikki jienastuslogus válgabeaivvi ledje dušše 13.890 olbmo , geain lea vejolašvuohta váikkuhit Stuorradikki fievrridemiid geavaheami Sámediggái , mii adnojuvvo demokráhtalaš hástalussan nu (guhkká)¢(guhká) go Sámediggi bissu .

Dušše 12 % daid stáhtalaš ásahusain , mat vástidivčče dahje várra vástidivčče sámegillii , lohket ahte ádjánivčče seamma (guhkká)¢(guhká) oažžut vástádusa jos lea čállán sámegillii go jos lea čállán dárogillii .

Lea čájehan ahte eastadeaddji doaibmabijuin lea unnán ávki nu (guhkká)¢(guhká) go boraspiret eai seammás geahpeduvvo .

Nággu guođohanvuoigatvuođain priváhta meahcceeatnamiin davábealde Aursund-guovllu lea bistán (guhkká)¢(guhká) ja lea álgán dalle go dáruiduhttin lei vearrámus loahpageahčen 1800-logu .

Dieđáhusas áigodahkii 19.02.11 - 20.05.11 oidno ahte ohccit fertejit vuordit liikká (guhkká)¢(guhká) ovdal go sin ášši meannuduvvo ođđa ortnega mielde , mas ovdal lei doarespolitihkalaš lávdegottis ovddasvástádus .

Konkrehta bohtosat leat ádjánan (guhkká)¢(guhká) , ja prošeavtta bokte lea Gáldu bidjan dárbbašlaš fokusa dásseárvui , sihke nationála ja riikkaidgaskasaš dásis .

Sámediggi ii dohkke dáid akkaid nu (guhkká)¢(guhká) go dát han guoskká minerála ohccamat ja bohkkamiid mat Norgga lága mielde gullet stahtii , ja dastto ii gieđahallojuvvo lihkká plánejuvvon láhkabarggus čuovvolit Sámiid vuoigatvuođa árvalusa.

Elle han lei mu ráŋŋá nieida (guhkká)¢(guhká) , muhto mánu áigi lei fárren eará vissui .

Ii (guhkká)¢(guhká) ge dás maŋŋel jámii dáluisit , ja bárdni šattai dáluisidin .

– Mii leat áito ožžon ođđa lága mainna leat issoras (guhkká)¢(guhká) bargan , imaš go dalán áigot dan ođasmahttit ?

Danin lea NSR (guhkká)¢(guhká) bargan dan ala ahte ásahit sámegielat beaiveáviissa .

Lea áibbas čielggas – mu oainnu mielde ferte Njeareveadjái huksejuvvot (guhkká)¢(guhká) plánejuvvon geaidnu .

Dainna lágiin lea leamaš nu (guhkká)¢(guhká) go muittit , ii ge dán rádjái leat vel olus mihkke dainna geavvan buoridan dihte oadjebasvuođa sámegielagiidda .

Dalle ii leat eará mearkkašit ahte sihke NBR ovdaolmmoš ja Árja njunnošat eai oro berošteamen Norgga lágain beare ollu nu (guhkká)¢(guhká) go sidjiide ii heive dat .

Johtolatministtar lea ádjánan menddo (guhkká)¢(guhká) guorahallat dárbbu sierra bearráigehččui vaikko dadjat juo buot berošteaddji organisašuvnnat leat čielgasit dieđahan dárbbu dása , oaivvilda Vera Lysklætt .

– Mii leat áito ožžon ođđa lága mainna leat issoras (guhkká)¢(guhká) bargan , imaš go dalán áigot dan ođasmahttit ?

Dát lea ádjánan menddo (guhkká)¢(guhká) , lohká Aili Keskitalo , Norgga Sámiid Riikkasearvvi parlamentáralaš jođiheaddji .

Luossadutki mielas dákkár dáhpáhusat eai leat váralačča nu (guhkká)¢(guhká) go luossagilvvut eai ordnejuvvo menddo dávjá .

IF dáhkádusfitnodaga bargi Emma Elisabeth Vennesland ii loga sáhttit iežas kommenteret ášši jávohisgeatnegasvuođa geažil nu (guhkká)¢(guhká) go viesoeaiggát ii luvve sin das eret .

Ann-Elise lea fuomášan nissona gii (guhkká)¢(guhká) jo lea váccašan buvddas .

Mii dieđus livččiimet ádden virgádeami jus eará molssaeaktu ii livčče gávdnon , muhto mii han diehtit ahte dál lea Guovdageainnus leansmánnibálvá , gii lea hui (guhkká)¢(guhká) bargan politiijain Guovdageainnus ja sus lea sámegiella eatnigiellan ja lea bajás šaddan Guovdageainnus .

– Buot áššiin lea sihke muhtin gillájeaddji ja muhtin gii sivahallo , ja dat gii sivahallo šaddá maid (guhkká)¢(guhká) leat dutkama vuolde go duopmárgažadeamit ádjánit , loahpaha Fause .

– Dáppe La Mangas lea mannan bures , muhto lea ain árrat ja in leat nu (guhkká)¢(guhká) vel leamaš Romssas , muhto ferte oaidnit mo dál manná , loahpaha Magnus Andersen .

Mii leat ge juohke dálvvi gullan boazopolitiija hoavdda muitaleame , ahte sii eai sáhte maide dahkat guohtonriidduide nu (guhkká)¢(guhká) go dálveorohagain leat rájit eahpečielgasat .

Das badjána gažaldat ahte leago boazodolliin dušše geavahanriekti resurssaide nu (guhkká)¢(guhká) go sis leat bohccot .

Dainna lágiin lea ge leamaš hui (guhkká)¢(guhká) ahte Kárášjoga SáB sierasta sihke Sámedigge - ja gielddaválggain .

Namalassii ahte boares mearkkaid berre doalahit sogas nu (guhkká)¢(guhká) go bearrašis leat olbmot geat daid háliidit viidásat geavahit .

Ávvudoaluin galgá maid Astrid Johnskareng , guhte (guhkká)¢(guhká) lea bargan Nuorttanasttes lohkat prologa .

Sis ii váilon mihkkege nu (guhkká)¢(guhká) go čuvvo elliid , birra jagi .

Gautama smiehtai (guhkká)¢(guhká) ja garrasit .

Dat lei seammá (guhkká)¢(guhká) go ádjánii buressivdnidit ja ráhkkanahttit ođđa lámpáoljju dasa .

Son lei čohkken (guhkká)¢(guhká) ja lei ráhkadan stuorra gihpu , bidjan dan sealgái ja vázzilan ruovttuguvlui gos su unna stoboš lei orrumin .

Ii (guhkká)¢(guhká) das maŋŋá de gárte buot katolihkalaš báhpat eret virggiin ja klosterat giddejuvvojedje .

Dušše 12 % daid stáhtalaš ásahusain , mat vástidivčče dahje várra vástidivčče sámegillii , lohket ahte ádjánivčče seamma (guhkká)¢(guhká) oažžut vástádusa jos lea čállán sámegillii go jos lea čállán dárogillii .

Dat buollá hui álkit , ja buollá dan mađe (guhkká)¢(guhká) ahte muorat buollájit .

 Čájeha dárkilit du posišuvnna  Man guhkki lea mihttobáikái  Man (guhkká)¢(guhká)s lea vuoddján  Makkár leahttu dus lea leamaš  Man (guhkká)¢(guhká) vel ádjánat.

50 vuođđologus jápme bealli dain olbmuin geat ožžo lupus dávdda vuostaš viđa jagis Otne ellet dat geain lea Lupus buori divššu geažil seamma (guhkká)¢(guhká) go dearvvas olbmot .

Ráđđi lei hui beaktilis gaskaoapmi nu (guhkká)¢(guhká) go dat doaimmai .

Mu lea (guhkká)¢(guhká) jo givssidan dát jurdda .

– Don dieđát ahte go dás lea leamaš mielde nu (guhkká)¢(guhká) go mun dál , de ii leat duođaid šat mastege mas ballat .

Man (guhkká)¢(guhká) ferte haga birget ?

Nu (guhkká)¢(guhká) eai livčče davviriikkalaš fága studeanttaid vuorddihit .

Jus šaddá menddo (guhkká)¢(guhká) vuordit , mo de galget sámi nuorat duostat álgit universitehtii .

Coop-Megas goitot ii leat lohppi vuovdit dáid dálkasiid nu (guhkká)¢(guhká) go ii gávdno Ápotehkár sis .

Bernt Ole Rydningen oainnu mield aŋkke eai galggašii politiiját ádjanit dáid duođaštusaid sihkkárastit guokte vahkku , muhto lohká politiijáid duohken man (guhkká)¢(guhká) šaddaba nuorra boazodoallit čohkkát .

- Dieđusge váillahan bearraša , muhto lean orron nu (guhkká)¢(guhká) oslos ahte ii daga šat maidege , lohká Agnar .

- Vaikko mun lean mielláhttu Davvi Nuoras , de ii mearkkaš dat ahte mun lean ovttaoaivilis singuin buot áššiiguin , oaivvilda Helga Pedersen gii áigu leat mielláhttun nu (guhkká)¢(guhká) go vejolaš .

Iige mannan gal nu (guhkká)¢(guhká) ovdal go leimmet doppe leavttuin viegadeamen ja somá mis gal leigge .

Nuorta-Finnmárku Boazodoalloagronoma čállá áššemeannudeamis , ahte sihke orohat 16 ja orohat 17 jahkečoahkkimat leat geassemánu 2005:s mearridan , ahte eai galgga áiddit ceggejuvvot orohagaid čakča- ja dálveeatnamiide nu (guhkká)¢(guhká) , go orohagaid siskkobealde eai leat čielggadallan , ahte gos iešguđetge siiddas leat vuoigatvuođat .

Nuorta-Finnmárku Guovllustivrra mearridii maiddái 22.6.2006 čoahkkimis ahte eai sáhte dohkkehit orohatplánaid nu (guhkká)¢(guhká) , go dálá áiddit ja plánejuvvon áiddit eai leat biddjon orohatplánaide .

- Mun ádden bures olbmuid , go sii leat massán luohttámuša nu (guhkká)¢(guhká) go eiseválddiid almmolaš boraspirelogut eai dávis loguin , maid olbmot sihke vásihit ja oidnet , lohká son .

Finnmárkkuopmodaga stivrajođiheaddji dasto deattuha ahte sii eai bargga dáid áššiiguin maide nu (guhkká)¢(guhká) go eai boađe sin beavdái .

- Lea dohkketmeahttun struktureret fatnasiid vuollel 15 mehtara nu (guhkká)¢(guhká) go riddo guolástuslávdegoddi lea čielggadeamen sámiid ja earáid vuoigatvuođaid guolástit Finnmárkku rittus , dadjá Norgga Sámiid Riikasearvvi jođiheaddji Silje Muotka .

Eai go dán guovtti miellahtut ja stivrrat oainne dan ahte dákkáraš riidu ii buvtte buriid ja dán vuoro maiddái ii ruđaid ge nu (guhkká)¢(guhká) go šiehtadallamat leat boatkanan .

Ii (guhkká)¢(guhká) ge dás maŋŋel jámii dáluisit, ja bárdni šattai dáluisidin.

(guhkká)¢(guhká) lei fitnodaga boahtteáigi eahpečielggas.

(guhkká)¢(guhká) lei sáhka ahte Levdnjii galggai dát kántuvra asahuvvot.

(guhkká)¢(guhká) lea leamaš sáhka ahte heattihit Kárášjoga vuođđoskuvllas badjemánáid biire, muhto mannan gielddastivrra eanet lohku gáibidii baiccá skuvllaid šaddat sámeskuvlan.

Dieđusge váillahan bearraša, muhto lean orron nu (guhkká)¢(guhká) Oslos ahte lean hárjánan dasa.

Dát vuoigtavuohta doalahuvvo nu (guhkká)¢(guhká) go leat vel unnimusat 6 oahppi joavkkus. 

Olbmot leat (guhkká)¢(guhká) ovttasbargan riikkarájáid rastá, vaikko vel Ruošša lei ge (guhkká)¢(guhká) ovttasbarggu olggobealde.

Olbmot leat (guhkká)¢(guhká) ovttasbargan riikkarájáid rastá, vaikko vel Ruošša lei ge (guhkká)¢(guhká) ovttasbarggu olggobealde.

Numo bajábealde lea suokkarduvvon , bisui hui (guhkká)¢(guhká) sihke soahpameahttunvuohta ja eahpedorvu das sáhttet go álbmotjoavkkut stáhtaid siste leat vuoiggalašvuođa áhtan dahje subjeaktan álbmogiidgaskasaš lagalašvuođa ektui ja dalle sáhtašedje gáibidit ja ožžut e.e. iešmearrideami , vai lei go dát dakkár vuoigatvuohta mii dušše juolluduvvošii álbmogiidda mat dahket oktiibuot oppa álbmoga stáhta siste .

Beroškeahttá dán govddit vuhtiiváldimis mii mieldesbuvttášii dan ahte maiddái eaistáhtadahkki álbmogat sáhttet fidnet iešmearridanválddi , behtte olu stáhtat (guhkká)¢(guhká) , sihke sániiguijn ja daguid bokte , dan jurdaga ahte maiddái dákkár álbmogiidda veajášii galgat addit dán vuoigavuođa .

Nášunstáhta ceggen leamaš dandihtii viehka (guhkká)¢(guhká) doalahuvvon dievaslaš ja áidna duođalaš iešmearrideami vuoigatvuođa čađaheapmin .

Sámi čáppagirjjálašvuođa ruhtadandilli lea (guhkká)¢(guhká) leamaš hui fuotni .

Eanadoallu lea nuppástuvvamin ja lea leamaš juo (guhkká)¢(guhká) .

Vuoigatvuohta dán lágan oahpahussii doalahuvvo nu (guhkká)¢(guhká) go vel leat 6 oahppi joavkkus .

Eanadoallu lea nuppástuvvamin ja lea leamaš juo (guhkká)¢(guhká) .

Sámi kulturmuittuid šláddjivuohta Sámis muitala sámit leat (guhkká)¢(guhká) geavahan guovlluid .

Dat mearkkaša maiddái dan ahte máksima sturrodat sorjá das man (guhkká)¢(guhká) dievasčoahkkin bistá , muhto sorjankeahttá das de šaddá ollislaš buhtadus dievasčoahkkima jođiheapmái leat stuorát go ovdal .

Muhto dás ferte seammás vuhtii váldit dan ahte dát leat stuorra teáhterat mat leat doaibman juo (guhkká)¢(guhká) .

Beaivváš lea (guhkká)¢(guhká) bargan oažžut sierra teáhtervistti Guovdageidnui .

Nu (guhkká)¢(guhká) go FeFo gávdno galgá 100 % badjebáhcagis fievrriduvvot guoskevaš gielddaide .

Sámediggi ja Justiisa- ja gearggusvuođadepartemeanta leat (guhkká)¢(guhká) geahččalan oažžut áigái prošeavtta veahkaválddi birra lagaš oktavuođain sámi servodagas .

Mu áddejumi mielde lea dát dat okta dain buot deaŧaleamos digaštallamiin go guoská Sámedikki boahtteáiggi organiseremii , gos ollugat menddo (guhkká)¢(guhká) leat láddadaddan jurdagiid

Sátnejođiheaddji Geir Knutsen dajai dan maid mun muiten (guhkká)¢(guhká) maŋŋá go ledjen boahtán ruoktot : “ Rievtti mielde don it dárbbaš ássat Báhcavuonas go beaivvi go šattat duohta báhcavuotnalažžan .

Gávdnojit maiddái čielga rájit man (guhkká)¢(guhká) ealli elliid sáhttá geasehit almmá válddekeahttá vuoiŋŋastanbottu .

Ja dat lea (guhkká)¢(guhká) váikkuhan dasa movt mii leat ádden min iežamet vuoiggalaš saji našuvnnas ja máilmmis .

Sámediggi ja Justiisa- ja gearggusvuođadepartemeanta leat (guhkká)¢(guhká) geahččalan oažžut áigái prošeavtta veahkaválddi birra lagaš oktavuođain sámi servodagas .

- Muhto go eai báhčalan nu (guhkká)¢(guhká) ja lei mealgat dohko vuoddjit , de eat vuolgán geahččat , muitalit Guovdageainnu leansmánni kántuvrras .

Berošta politihkas Eallilan olmmái gal lea (guhkká)¢(guhká) juo beroštan politihkas .

Son gáhččá de boazodoallošiehtadusa vuollái , ja lea geatnegahtton oažžut gitta 75 000 ru. nu (guhkká)¢(guhká) go čuovvu njuolggadusaid .

Ruhtajuolludeapmi lea (guhkká)¢(guhká) jo leamaš sullii 600.000 dánska ruvnno .

Manne lea ášši ádjánan ná (guhkká)¢(guhká) ovdal mihkke lea geavvan ?

Bivdán (guhkká)¢(guhká) Nils Henrik Siri muitala iežas bivdán ealggaid logenar jagi juo .

Leavvajoga ja Rástegáissá sámesiida lea (guhkká)¢(guhká) vuosttaldan daid barttaid , go báikkis leat ollu dološ kulturmuittut mat sáhttet leat dehálažžat Finnmárkku kommišuvnna vuoigatvuođa kártemiidda .

Erenomážit go kulturmuittut doppe leat iešguđet agiin , mii nanne dieđu ahte Leavvajotnjálbmi lea dološ ássán báiki mii lea leamaš anus áiggiid čađa hui (guhkká)¢(guhká) , čilge Jørn Henriksen ovdal lasiha : – In áiggo Sámedikki fágaolbmuid fuotnut , muhto gal berreše juobe fitnat geahččame daid kulturmuittuid máid mii leat registreren .

Ja go ii mihkkege leat šaddan buoret dan rájes go mun šadden giddagassii , de soaittán fertet váidit kriminála fuolahusa , lohká Hætta , gean mediat leat gásttašan ‹ ‹ sámefáŋgan › › go lea (guhkká)¢(guhká) dorron sámi vuoigatvuođaid ovddas giddagasas .

Mii leat (guhkká)¢(guhká) gullán man roavváid Suoma turistafitnodagat geavahit min sámiid kultuvrra dinen dihte ruđaid .

Váttisvuohta šaddá jus olbmot šaddet (guhkká)¢(guhká) vuordit .

Mii eat sáhte maidege dahkat nu (guhkká)¢(guhká) go eat leat ožžon makkárge váidaga ahte leat guohtoneanasuoládeapmi guovllus .

Guovdageainnu suohkan lea ge okta sámi suohkaniin mii lea (guhkká)¢(guhká) rahčan heajos ruhtadiliin .

Ii ádjánan (guhkká)¢(guhká) ovdalgo sudnos šattai párra ja Gudrun galledii Olofa dávjá .

Astoáiggi guolásteaddjit leat (guhkká)¢(guhká) čuoččuhan ahte guolit eai dovdda bákčasa go darvánit vuggii .

Mii leat ráhčan ja ráhčat nu (guhkká)¢(guhká) go vejolaš ruđaid juolludit museai , muhto sturrodaga in sáhte lohkat go dat lea bušeahta duohken , deattuha SáB áirras Kárášjoga gielddas , Terje Tretnes .

Bargu lea ádjánan (guhkká)¢(guhká) ja leamaš váttis oažžut dasa doarjaga .

Fágaolbmot leat (guhkká)¢(guhká) ballán ahte lea bahá jus biebmodorski ja guovllu rittudorski genat seaguhuvvojit ja dán balu leat sii dieđihan go dat uhkida dorskenáliid .

Muhto ii oktage sis leat gierdavašvuohta ja ástu nu (guhkká)¢(guhká) ássat vai áddegohtet .

Fágaolbmot leat (guhkká)¢(guhká) ballán ahte lea bahá jus biebmodorski ja guovllu rittudorski genat seaguhuvvojit ja dán balu leat sii dieđihan go dat uhkida dorskenáliid .

Ledjen (guhkká)¢(guhká) niegadan beassat muhtin beaivve Nepalii Himalaja gáissáide ja oaidnit dan girját álbmoga .

Ii goasse šatta áibbas buorre mihkkege , muhto álot ferte geahččalit buoridit , ii ge jáhkkit váttisvuođaid jávkát go beare čárvu čalmmiid doarvái (guhkká)¢(guhká) .

Lea (guhkká)¢(guhká) bargan sámi dáiddárservviin .

25 vahkku ledje vuosttažin « Spirit of the Hawk » lávlagiin ja dán olahusa lea (guhkká)¢(guhká) doalahan .

– Go juhket bivdiid iešguđet guovlluide , de šaddá váttis midjiide geat leat bivdán (guhkká)¢(guhká) iežamet bivdoguovlluin gos mii liikot bivdit .

Leago giehtatelefuvnna suonjardeapmi váralaš dearvvašvuhtii , dan birra leat olbmot (guhkká)¢(guhká) digaštallan .

Geavatlaččat galge oahppit duddjot juoidá , ja merket man (guhkká)¢(guhká) sii ádjánedje duddjot ja rehkenastit ávnnasárvvu ja geahčadit iešguđet buvttadanvugiid .

Dat lea áibbas čielggas ahte skuhtermáđijat leat dehálažžat Finnmárkkus go skuhterat addet stuora árvoháhkama Norgga davimus fylkkas gos dálvi bistá hui (guhkká)¢(guhká) .

Rognerudas leat lagas fuolkkit Kárášjogas , gos son maid lea orron (guhkká)¢(guhká) .

Muhto sihke báhpat ja politiijat bivdet olbmuid vuordit nu (guhkká)¢(guhká) go vejolaš , ainge jándora , ovdalgo neahta bokte vulget oasi váldit morrašis .

Álbmot lea (guhkká)¢(guhká) gevren dáid dákterikkiid ruovttoluotta .

* Jus leat jávkamin (guhkká)¢(guhká) luomus , de fertet lasihit mátkedáhkádusa gustoma .

Deanu gielda čállá sii leat (guhkká)¢(guhká) lágidan doaluid Deanus beanavuodjingilvvu oktavuođas .

Dat mii goit lea čielggas ahte boranávde- ja loddehálddašeaddjit leat (guhkká)¢(guhká) diehtán , ahte boazodoalus čuoččuhit mearragoaskimiid goddit misiid .

Ja Oahpahuslihttu ges rámpo mediain ahte sii gal suitet streiket oba mihá (guhkká)¢(guhká) .

Sámit leat dieđus vásihan ollu ja hui (guhkká)¢(guhká) vealahemiid vaikke ollu dan ektui lea buorránan .

Nissonat ja mánát besset váldit oahpu ja barggu go eai ádján nu (guhkká)¢(guhká) háhkat buhtes čázi .

– Dán vuoru diđiimet buohkat ahte filbmenáiggis šaddat (guhkká)¢(guhká) gohccit ja čuovvut artisttaid čađat dan botta go hutket lávlagiid , čaibmá Kristensen .

Nissonat ja mánát besset váldit oahpu ja barggu go eai ádján nu (guhkká)¢(guhká) háhkat buhtes čázi .

Leat máŋga dakkára – oađđit nu (guhkká)¢(guhká) iđđedis ahte ii mana skuvlii , borrat olu šukuláda vaikko dat bilida bániid , dihtoris spillet go galggašii leavssuid bargat , mannat ijastallat ustibiid luhtte vahkkoloahpas ja vajáldahttit girkui mannat , geahččat filmmaid vaikko ii leat lohpi dan dahkat go eadni ii leat ruovttus , sávvat ođđa biktasiid vaikko mus leat juo olu biktasat .

Ná lea leamaš (guhkká)¢(guhká) .

Muhto sii eai diehtán ahte Ipmil lei plánen stuorra suollemasvuođa , ja ahte sii eai dárbbašan moraštit (guhkká)¢(guhká) .

Dáppe sáhtte pilgrimat vuoiŋŋastit go ledje (guhkká)¢(guhká) vázzán ja johtán .

Álgoálbmogat leat (guhkká)¢(guhká) rahčan ja ain rahčet vuoigatvuođaidis ovddas .

Datte eat dárbbaš leat ovttaoaivil singuin , ja mis lea lohpi moaitit nu (guhkká)¢(guhká) go bissut áššis .

Servodat Olmmošlaš oktasašvuohta mii bistá (guhkká)¢(guhká) Servodatrolla Doaibma maid olmmoš galgá servodagas gokčat Sohkabealli Nieida dahje bárdni // gánda Vuordámuš Juoidá maid mii vuordit nuppi olbmos dahje rollas Bearašlahttu Olbmot geat du ruovttus ásset Bearašrollat Doaibma mii lea bearrašis Sohka Du fuolkkit Luondduealáhus Bargu dahje doaibma maid mii bargat luondduávdnasiin , omd guliin , bohccui , muorain Ovddasvástádus Dahkat dan mii vurdo dus , dahkat buori fas dan maid lea verrošan Ruovttudoallu Doallat ruovttu čorgadin , buhtisin , čoahkkisin , Rávisolmmoš Ollesolmmoš , olmmoš gii lea rávis Dohkálaš Buorre Ovttasráđiid Ovttas mearridit Návccat Maid bihtá bargat Illásteapmi Doaruhit , huškut Ovddasmoraš Beroštit , veahkehit , áimmahuššat , Čatnat Oktii goallostit Hukset Ráhkadit , duddjot Báiki // báikegoddi Lagašservodat Lagašservodat Báiki gos don ásat Friddjaáigi Áigi maid don sáhtát ieš mearridit maid barggat Searvi Oktasašvuohta mas lea muhtin oktasaš beroštumit , eavttut , dahje áigumušat Fálaldat Juoidá masa sáhttá searvat jos háliida Eaktodáhtolaš Ii leat bákkolaš.

Eanaš guovlluin gos olbmot leat (guhkká)¢(guhká) ássan , gávdnojit sieidegeađggit ja eará bassi báikkit .

Muhto (guhkká)¢(guhká) dan maŋŋá olugat hávdáduvvojedje árbevirolaš hávdádanbáikkiide árbevirolaš vuogi mielde .

Rihppaskuvla lei (guhkká)¢(guhká) áidna skuvla sámis , muhto liikká dat ii bures lihkostuvvan bargguinis mii lei jorgalahttit sámiid risttalašvuhtii .

Eanaš guovlluin gos olbmot leat (guhkká)¢(guhká) ássan , gávdnojit sieidegeađggit ja eará bassi báikkit .

Danne lei ge (guhkká)¢(guhká) njálmmálaš ovdanbuktin ja fievrrideapmi deháleamos .

Dalle gávnnaha man (guhkká)¢(guhká) son elii .

Rituálalaš bearašmális bistá (guhkká)¢(guhká) ja sisttisdoallá sihke buressivdnádusaid , sálmmaid ja sártniid .

Jesusa muitu elii njálmmálaš muitalusaid bokte (guhkká)¢(guhká) .

Johte (guhkká)¢(guhká) , muhto de bođii nuorra nieida ovddal .

Man (guhkká)¢(guhká) soai dan guttiiga , ii dieđe oktage , go dan birra ii leat muitaluvvon .

Ii mannan (guhkká)¢(guhká) ovdal njoammil iežas jurdagiin nohkai mieiggadettiin dasa muorramáddat- vuostá .

Politihkkárat ja eiseválddit geat mearridivčče vuolidit , muhttet dahje earáhuhttit olbmuid geavahan-dábiid eai leat (guhkká)¢(guhká) populára , ja oačču jienaid .

Jesusa muitu elii njálmmálaš muitalusaid bokte (guhkká)¢(guhká) .

Olbmot geat čuovvolit Jehova vihtaniid searvegotti , leat dávjá (guhkká)¢(guhká) studeren ja dutkan searvvi sisdoalu .

Riiddut ja máŋggaoaivilvuođat ledje (guhkká)¢(guhká) leamaš .

Guopparčoaggige ii dárbbat beare (guhkká)¢(guhká) vázzit gore guorosin , daningo buorit guopparbáikkit gávdnojit aivve gili lahka .

Okta sis lei fas jahkebeale ovdal mannan ealáhahkii , muhto mun válljejin su jearahit go son lea nu (guhkká)¢(guhká) bargan sámegielat mánáiguin .

Muhtumin sáhtát geahččat hui (guhkká)¢(guhká)s ja vánddardit hui (guhkká)¢(guhká) ovdal joavddat eananmihttu lusa .

ii oktage sáhtte sivahallot jus boastut geavvá nu (guhkká)¢(guhká) go lea geahččalan nu bures go sáhttá "

– Áhpenjárggas sámástedje olbmot (guhkká)¢(guhká) maŋŋil go omd. Ráhkkerávjjus , gos ledje heaitán sámásteames .

Suopma lei (guhkká)¢(guhká) leamaš Ruošša stivrema vuolde ja dál galggai beassat duođaštit ahte gulai ” Eurohpalaš oabbái ja vieljaid ” jovkui gosa iežas mielas gulaige .

Eretfárren Sámis lea bistán jo (guhkká)¢(guhká).

Álgoálbmogat leat jo (guhkká)¢(guhká) bargan ovttas riikkaidgaskasaččat .

Dainna son birgii oalle (guhkká)¢(guhká) .

Mii máttasápmelaččat , geat leat logu dáfus unnán ja ássat bieđgguid , leat várra garrasemosit dovdan gievrras deattu min kultuvrii , ja várra leat ieža (guhkká)¢(guhká) navdán juoigama leat jávkan ja jápmán min guovllus .

Son lei (guhkká)¢(guhká) jo dáhtuhan Bireha náitalit .

Dalá maŋŋil go Einar Bragi máhcai Islándii , álggahii son modernisma vuonis kulturáigečállaga Birtingur , man oaivedoaimmaheaddjin barggai oalle (guhkká)¢(guhká) .

Báikkálaš turismafitnodatolbmot ja taxivuoddjit leat (guhkká)¢(guhká) vuordán fierpmádaga viiddideami .

Ii mannan ge (guhkká)¢(guhká) ovdal čárvii stuorat gitta Čulloaivguoikkas .

Dan rajes ii mannan (guhkká)¢(guhká) ovdal luossa lei váiban dan muddui , ahte oažžui roahkastit .

Soai vulggiiga vázzit viidáseappot eabage lean (guhkká)¢(guhká) vázzán ovdal bođiiga varas ealgabaikka ala .

– Dát čálus lea mus (guhkká)¢(guhká) juo leamaš gárvvis .

Son lea (guhkká)¢(guhká) juo nákkáhallan Guovdageainnu suohkaniin vistteláiggu dihte .

– Bargit ledje ieža (guhkká)¢(guhká) juo ohcan vuorasolbmo , ovdalgo válde oktavuođa minguin , dieđiha Kárášjoga Leansmánne Svein Hanssen .

Einarsen muitala ahte sii áigot ohcat Holm dássái go sii gávdnet – Jos eat gávnna su lágamušáiggiid , de fertet áiggis áigái árvvostallat man (guhkká)¢(guhká) mii joatkit ohcama , lohká Einarsen .

– Ruhtadilli ii buorrán nu (guhkká)¢(guhká) go eat oainne duohtavuođa .

Mii leat juo (guhkká)¢(guhká) ohcalan ja bargan dan ala ahte oččošeimmet dakkár bálvalusa mas leat gelbbolašvuohta sámi gielas ja kultuvrras , dadjá várrepresideanta Ragnhild Nystad .

Sámediggi lea (guhkká)¢(guhká) rahčan viiddidit dáid čoahkkimiid bissovaš foruman , gos Ráđđehusa ja Sámedikki ovddasteaddjit deaivvadit stuorát geatnegasvuođain .

Lea oalle surgat jus álu galgá nu ahte earát fáhkka sáhttet dohppet iežat hutkojuvvon prošeavttaid mainna leat rahčan (guhkká)¢(guhká) , lohká Trevland .

Mii leat ádjánan hui , hui (guhkká)¢(guhká) , čuovvula vástádus ovdalgo háppehan maidege jietnadit .

Čeahpit cuovkanan lieđi galgat (guhkká)¢(guhká) ohcat .

– Muhto lea mearri man (guhkká)¢(guhká) sáhttit vuordit Finnmárkkolágain .

Son lea rahčan (guhkká)¢(guhká) sámi vuoigatvuođaid ovddas .

Dieinna lágiin sáhttá šaddat vel stuorát eahpesihkarvuohta dan ektui ahte gii dat galgá geavahit daid ođđa láhkaásahusaid ja man (guhkká)¢(guhká) .

Olggobealde sámi guovlluid lea unnimusat logi oahppiin ovtta gielddas geat dáhttot oahpahusa sámegillii ja sámegielas, vuoigatvuohta oažžut dakkár oahpahusa nu (guhkká)¢(guhká) go leat unnimusat guhtta oahppi vel báhccán jovkui. 

Loahpalaččat sáhttá cealkit ahte stuorát oassi stáhtain dál leat válbmašat čuovvolit álbmotnjulgosa ovdáneami ja roahkkadit nannet ahte duođaid lea gávdnomis dakkár vuoigatvuohta mii addá maiddái eamiálbmogiidda iešmearridanválddi – ja ná nu (guhkká)¢(guhká) go dát fámudus geavahuvvo dušše doabmi stáhtaid rájáid siskkobealde .

Máŋggas leat válbmašat buorrinváldit čállosa Eamiálbmotjulggástussii territoriijalaš integritehta birra , nu (guhkká)¢(guhká) go lea čielggas ahte dát ii mieldesbuvtte makkár-ge negatiiva erenamašgieđahallama eamiálbmogiid buohta .

Dát doarjja lea okta dain moatti ( dahje áidna ) juolludusain mat leat addojuvvon doaimma jođiheapmái , Sámi ovddidanfoandda bušeahta bokte nu (guhkká)¢(guhká) go foanda lea leamaš jođus .

Lea šallošahtti go šiehtadallanbealit soahpaba ahte boazodoallit galget oažžut 25% doarjaga jus vuvdet rievssahiid , ealggabierggu , guliid ja eará meahcástanbuktagiid nu (guhkká)¢(guhká) go vuoigatvuođat buot sápmeláččaide eai leat čielggaduvvon .

Lea šallošahtti go šiehtadallanbealit soahpaba ahte boazodoallit galget oažžut 25% doarjaga jus vuvdet rievssahiid , ealggabierggu , guliid ja eará meahcástanbuktagiid nu (guhkká)¢(guhká) go vuoigatvuođat buot sápmeláččaide ii leat čielggaduvvon .

NSR lea geahččan (guhkká)¢(guhká) dán dili ja vuorjašuvvá dan geažil , danne go earret eará rievttit massojuvvojit ja stáhta ealáhus- ja servodatpolitihkka goarida erenoamážit mearrasámi servodaga .

Sámedikki politihkalaš dási doaibma Sámediggi oaivvilda ahte Sámedikki politihkalaš organiseren nu (guhkká)¢(guhká) go Sámediggi gávdno berre beavttálmahttojuvvot eanet .

Buot vuođđoskuvlaohppiin sámi guovllus lea vuoigatvuohta oahpahuslága mielde oažžut oahpahusa sámegielas ja sámegillii jos gielddas leat unnimusat logi oahppi geat háliidit dán lágan oahpahusa ja nu (guhkká)¢(guhká) go báhcet vel guhtta oahppi jovkui .    

– Sámedikkis eat leat háleštan mo ja masa FeFo dietnasa sáhtašii geavahit fylkka álbmogii ávkin , nu (guhkká)¢(guhká) go diehtet ahte Finnmárku Opmodagas lea 5 miljon ruvnnu vealgi ja dát lea vuosttaš doaibmajahki , nu ahte dán birra eat leat oba álgán ge vuos ságastit , čilge Olli .    

Sámiid eamiosku ja mytologiija leamaš (guhkká)¢(guhká) dehálaš gáskostanfáddá Várjjat Sámi Museai ja lea maid oassi musea skuvlafálaldagas ja 2008 neahttačájáhusas .

Leamaš (guhkká)¢(guhká) hui miella deike Løkkai fárrehit buvdda , ja go válden oktavuođa gávpesajiin cuoŋománus , ja de ožžon dan .

Olgoriikkalaš turisttat eai dárbbaš čađahit fanasfievrredan iskosa vai besset vuojašit fatnasiin Norggas , nu (guhkká)¢(guhká) go lea iežaset fanas .

Ja nu (guhkká)¢(guhká) go guohtongárživuohta lea čakča - ja dálveorohagain , gos lea áibbas unnán sisabahkken , de lea dieđus váttis ákkastit ja vuosttaldit sisabahkkemiid geasseorohagain , go liikká ii leat doarvái sadji buot ealuide dálveorohagain .

Buohkat leamaš Ruoŧas (guhkká)¢(guhká) ja sis lea iežaset osku , árbevierut ja giella .

Nu (guhkká)¢(guhká) go dat ii leat daddjon almmolašvuođas , de leat dat plánat áigeguovdilat .

Jiekŋaáigi Áigi goas jiekŋa govččai min guovlluid Jiehkki Stuorra assás jiekŋa mii ii sutta Riddu Mearragáddi Siseana Eana mii lea guhkkin eret mearragáttis Eanaloktaneapmi Eana loktana Ahccát Áhpedássi loktana , ábis šaddá eambbo čáhci Marina rádji Rádji gokko šattai mearragáddi go jiehkki suttai Mearra- // áhpedássi Otná mearragáddi Čoaltu Bihttá // oassi jieŋas , muoras dahje geađggis Gáddelinnjá Linnjá mii čájeha gokko leamaš mearragáddi (guhkká)¢(guhká) Mihtolat Vulos - luohkká Cuvket Mollet , bilidit , Bárrolágan Várit main lea hápmi dego bárut Dálkkádat Dálki mii lea dábálaš muhtin guovllus Leahki Stuorra gohppi dahje ávži eatnamis mii bázii go jiehkki jođii ja loahpas suttai U-leahki Leahki mas lea U-hápmi V-leahki Leahki mas lea V-hápmi Látna Ollu sáttu ovtta sajis

32 Jiehkkesirdonbákti Bákti mii Skuvrensárggis Sárggis mii lea báhcán go Jiehkki lea jođidettiin sárgen lassá dahje geađggi Jorbageađgi Geađgi mii lea jorran jiehki vuolde ja mearas nu (guhkká)¢(guhká) ahte lea jorbadin šaddan .

Ain (guhkká)¢(guhká) maŋŋá go risttalašvuohta lei sajáiduvvan , váhnemat basse eret báhpa ja girkogástta , ja adde mánnái sámenama .

Maŋimuš áiggiid lea maiddái dohkkehišgoahtán mánáid geain dušše áhčči lea juvddálaš , nu (guhkká)¢(guhká) go mánná šaddá bajás juvddálaš birrasis .

Dalle ledje leamaš riiddut ja máŋggaoaivilvuođat (guhkká)¢(guhká) .

Govaid sáhttibehtet neahtas ( omd : reddbarna.no ) nu (guhkká)¢(guhká) go dat eai geavahuvvo gávpaleame oktavuođas .

Trenda leamaš (guhkká)¢(guhká) dál ahte stuorraservodagaid eiseválddit , čeahpit ja dutkit dáhttut vuhtii váldit ja duođas guldališgoahtit Arktalaš eamiálbmogiid geat máhttet ja dovdet dáid guovlluid .

Gávnnahehket man (guhkká)¢(guhká) risttalašvuođa oskkoldat leamaš stáhtaoskkoldat Norggas .

Dalle ledje leamaš riiddut ja máŋggaoaivilvuođat (guhkká)¢(guhká) .

Guovdageainnu guovllut gal leat vel mu mielas sestojuvvon oalle bures dássážii , movt sat (guhkká)¢(guhká) .

Ovddal go vuolggát meahccemátkái , de fertet álot dieđihit soapmásii gosa manát ja man (guhkká)¢(guhká) jávkat , seamma ládje go dalle go manát eará mátkkiide .

Davviriikkain leamašan ovttasbargu jo (guhkká)¢(guhká) máŋgga suorggis .

Ánddes leamašan (guhkká)¢(guhká) moarsi Suoma bealde ja son lea oahppan suomagiela maid bures .

Sin jurdagat fievrridedje áiggi , (guhkká)¢(guhká) , guhkás , guhkkelebbui .

Amerihkás juo (guhkká)¢(guhká).

– Nu (guhkká)¢(guhká) go lea eaŋkil ášši ja nu (guhkká)¢(guhká) go politiijat dutket dáhpáhusa de sáhte mii kommenteret dan , lohká departemeanta diehtojuohki Knut Knutsen .

– Nu (guhkká)¢(guhká) go lea eaŋkil ášši ja nu (guhkká)¢(guhká) go politiijat dutket dáhpáhusa de sáhte mii kommenteret dan , lohká departemeanta diehtojuohki Knut Knutsen .

Ja nu (guhkká)¢(guhká) go eai leat čielga garra gáibádusat giellaruđaid oažžut , de ii buorrán sámegiel dilli sámi gielddain .

– Nu (guhkká)¢(guhká) go mus dasa lea jahkku , de in geassát ovttasbargolávdegottis dahje stivrras .

– Nu (guhkká)¢(guhká) go lea Sámediggi , de mii fertet dohko .    

Oađđá njálgát ja (guhkká)¢(guhká) , muitala Lene Marita Jensen .

– Kim André lea leamašan  šiega mánná ja oađđá erenomáš bures ja (guhkká)¢(guhká) .

– Joatkán politihkalaš ráđđeaddin nu (guhkká)¢(guhká) go ráđđi dan háliida .

Stene lea fuomášuhttán departmeneanta ahte dát guovlus leat riiddut bistán (guhkká)¢(guhká) dan guovtti vuođđoealáhusa gaskkas .

- Mii leat ohcan miehttá Kárášjoga , ja nu (guhkká)¢(guhká) go eai boađe ođđa dieđut dán áššis , de eat oainne šat ahte lea ávki su ohcat , muitala Nuorta-Finnmárkku operašunguovddáža politibálvá Espen Kirkesæther .

Dearvvašvuođadepartemeanta oaivvilda ahte nu (guhkká)¢(guhká) go nu unnán olbmot váldojuvvojit rihkkut lága , de eai oainne makkárge siva manne doalahit dákkár gildusa .

– Badjeolbmot eai leat goassige vuosttildan rievssatgárdebivdiid geavaheamis skohtera meahccis , nu (guhkká)¢(guhká) go eat heađušdan boazudoalu .

Nu (guhkká)¢(guhká) go Sámedikkis ii leat láhka- ja njuolggadusaddin- ja ruhtajuolludamándáhta , de ii sáhte boazodoallu miehtat dasa .

Ja nu (guhkká)¢(guhká) go Sámediggi ii gáibit ja dáhto eará sápmelaš vuođđoealáhusaid ja ealáhusaid , ja buot sápmelaš bargováldiid ja bargoaddiid hálddašit de ii sáhte boazodoallu miehtat dasa .

Norvang muitala , ahte su gánda buohcá garrasit ja ballá , mii sáhttá dáhpáhuvvat nu (guhkká)¢(guhká) go gielda ii nákce bearráigeahččat gándda : - In báljo duostta oađđit go gánda lea fuolaruovttus , ja nu (guhkká)¢(guhká) go gielda ii váldde ovddasvástádusa , maid gánda dahká go ain lovpe , šuohkiha Elvi Norvang .

Sámegielas gal lea duođaid sevdnjes boahtteáigi , nu (guhkká)¢(guhká) go du láganat jođihehpet min servodaga .

Nu (guhkká)¢(guhká) go artisttat eai leat oidnosis de eai beasa sáhkalága stuorra pláhttafitnodagaiguin , oaivvilda Wilhelmsen , iige loga sámi artisttaid boahtit oidnosii nu (guhkká)¢(guhká) go ii leat profeššunealla vuogádat duogábealde veahkeheamen sin .

anus eanandoalus nu (guhkká)¢(guhká) go leat áibbas oadjebas dasa ahte gieddi ii billahuva .

Lea sávahahtti ahte doaibmabidju biddjo (johttui)¢(johtui) dakkaviđe , go Guovdageainnu ovdánahttin ja ođđahutkan strategiijaplánas lea eaktuduvvon ahte opmodagas lea doaimmaheapmi .

Danin lea dál viimmat biddjon (johttui)¢(johtui) prográmma mii dárkileappot čájeha duohta dili Finnmárkku duoddariin .

Buot doaimmat biddjon (johttui)¢(johtui) .

Dán vahkku leat hui doaimmalaš , eanet go leat leamaš goassege ovdal ja don fuobmát ođđa doaimmaid mat maid ožžot hormonaid (johttui)¢(johtui) .

Dát analysajoavku biddjui (johttui)¢(johtui) 2007:s ja sin bargu ii leat ráhkadit statistihkaid , muhto gávdnat ovddeš statistihkaid sámi diliid birra ja buktit mearkkašumiid daidda .

Stádačálli Raimo Valle bijai (johttui)¢(johtui) prošeavtta mo nannet sámegiela Skániin ja Evenášši suohkaniin , ii leat imaš go nie mojohallá .

Lea almmolašvuođa gáibádus ahte doaimmat mat biddjojit (johttui)¢(johtui) galget bidjot almmolašvuhtii , anne fitnodagat besset addit fálaldaga .

Sámi allaskuvla ja Norges veterinærhøgskole hálideaba dáinna seminárain boahtit (johttui)¢(johtui) ovttasbargguin ealáhusain , oažžun dihte buriid reaidduid bohccobierggu kvalitehtaduođaštussii .

Son lea ožžon (johttui)¢(johtui) barggu daiguin ođđa luossalobiiguin Finnmárkkus

- Mii diehtit ahte jus lullisámegiella galgá seailut , de lea dál maŋemus áigi bidjat (johttui)¢(johtui) doaimmaid , dadjá Hanssen vuoiggalaččat .

Dat lea endorii ahte buohkaid bidjat (johttui)¢(johtui) seammahat guovlluide , go dat ii leat buorre luonddugáhtten , go seamma guovlluide šaddá garra deaddu .

Guovddášbellodat áigu danne bidjat álggu (johttui)¢(johtui) farggamusat doallat álbmotčoahkkima ruvkedoaimmaid birra min gielddas .

Máŋgga sajiin leat sii jo boahtán bures (johttui)¢(johtui) .

Prográmma ruhta bisuhuvvo vuordimis seamma dásis 2006:as , danne go biddjojedje (johttui)¢(johtui) máŋgga jagáš rekruterenprošeavttat maŋŋit prográmmaáigodagas maidda ii lean ruhta bušeahtas prográmmaáigodaga álggus .

Dan muddui go lea dárbu , hálida Ráđđehus bidjat (johttui)¢(johtui) joatkevaš FoU-doaimmaid dán suorggis , gč. Rasismma ja vealaheami doaibmaplána mii biddjui ovdan suoidnemánus jagi 2002:s .

Gielda- ja guovludepartementa mii lea ovttastahttindepartementa sáhttá veahkehit identifiseret surggiid main berre nannet ja evttohit čuovvolandoaimmaid maid bidjá (johttui)¢(johtui) .

Sosiála- og dearvvašvuođadirektoráhta hálddaša dan eará 5,6 mill. kruvnnu bidjat (johttui)¢(johtui) daid eará doaimmaid plánas .

Dakkár dáhpáhusain gos lea leamaš stuorra erohus lohkama loguid ja loguid gaskka maid boazoallit leat dieđihan , leat doaimmat biddjon (johttui)¢(johtui) .

Dán oktavuođas leat doaimmat biddjon (johttui)¢(johtui) čalmmustahttit nissonolbmuid rolla boazodoalus ja boazodoalu dállodoalus .

Fylkkamánni bidjá (johttui)¢(johtui) mánáidgárdepolitihka stáhtalaš doarjagiid hálddašemiinis , mánáidgárdelága geatnegasvuođaiguin ja gielddaid rávvemiin .

Lea go dárbu čavget njuolggadusaid eambbo , ja bidjat eambbo bearráigeahču (johttui)¢(johtui) ?

Livččii maid vuogas jus eará orgánat ge bijaše (johttui)¢(johtui) buoret diehtojuohkima skutervuodjima birra ja dáid lihkohisvuođaid .

Min mielas lea dat fuollameahttunvuohta mearrideaddji eiseválddiid bealis mat sáhtaše bidjat (johttui)¢(johtui) doaibmabijuid vai ealgabivdiin lea vejolaš njuovvat álbmotmeahcis dan mađe ealggaid ahte hivvodat ii beasa laskat badjelmeare olu .

De ferteše ge dan hárrái maid biddjot (johttui)¢(johtui) doaibmabijut mat movttiidahttet lassi njuovvamii .

Dán dihte lea dál dárbu bidjat (johttui)¢(johtui) doaimmaid mat sihkkarastet buori hatti bohccobirgui ja dan ahte boazodoallit ožžot mávssu dábálaš áigemeari sisa .

Dan jagáš ráhkkaneapmi lea ge šaddan hui erenoamážin suoidnemánu 22. beaivvi surgadis terrordáhpáhusaid geažil , muhto válggat aŋkke fertejit čađahuvvot ja nu maid ferte válgagižžu boahtit (johttui)¢(johtui) .

Dáiddaskuvlla fargga 60-jahkásaš oahppi Amund J. Anti lea symbolan dasa man guhkes ja moalkás geaidnu lea leamaš oažžut (johttui)¢(johtui) dáiddaskuvlla Kárášjohkii .

Dáiddaskuvlla fargga 60-jahkásaš oahppi , Amund J. Anti , lea symbolan dasa man guhkes ja moalkás geaidnu lea leamaš oažžut (johttui)¢(johtui) dáiddaskuvlla Kárášjohkii .

Sámediggi lea dál bidjan (johttui)¢(johtui) prošeavtta eastadit givssideami .

Sullásaš prošeavtta orro dárbu bidjat (johttui)¢(johtui) rávisolbmuid ja oba servodaga ektui maid .

Guovdageainnu suohkan lea dál bidjan (johttui)¢(johtui) bargguid ođasmahttit suohkanplána .

Erenoamážit leat beroštuvvan das , lihkostuvaimetgo prošeavtta áigge oažžut (johttui)¢(johtui) oahppanproseassa , mas sámi fágabargit ohppe ođđa vugiid atnit iežaset jávohis kulturmáhtu buorebut ávkin juohkebeaivválaš , fágalaš barggus .

Dat albmana maid Lars Ivar Hansena ja Bjørnar Olsena Samenes historie ovdasánis : dát guovtteoasagin báisan girjeplána biddjui (johttui)¢(johtui) 90 logu beallemuttu maŋŋá .

Dan rájes bidje maiddái (johttui)¢(johtui) eanamihtidanbargguid ja eanamihtideaddji doibmii gulai čilget juohke ássanbáikki sajádaga ja sturrodaga .

Eurohpa ráđi ministtarkomitea ávžžuhusat stáhtaide leat bidjan (johttui)¢(johtui) máŋggaid ođasmahttinproseassaid , mat gusket čuovvumii , láhka-ása heapmái , giela geavaheami nannemii , earret eará oahpahusas , medias , virgeoapmahaččain ja duopmostuoluin .

Motivašuvdna , dat proseassa mii bidjá olbmo (johttui)¢(johtui) ja addá vuoimmi joksat mihttomeriid , lea dehálaš giellaoahppamis .

Jagis 1987 ođđa el-fápmorusttet biddjui (johttui)¢(johtui) .

Dat ii lihkadan , go ii lean mihkkege mii bijai su (johttui)¢(johtui) .

Fas lei vástádus nu movt vurdojuvvon , ja dat maid bijai (johttui)¢(johtui) jurdagiid .

– Áhčči fertii mága veahkehit biilla oažžut (johttui)¢(johtui) , báhtter lei guorranan .

Bidjat (johttui)¢(johtui) barggu man ulbmilin lea hábmet dakkár prošeavtta : Hearkkesvuođaanalysaid ja heivehanstrategiijaid ovdánahttima plánenreaidun álgoálbmotservvodagaide ja eará smávvá servvodagaide go deivet dálkkádatrievdadeamit , lasi ekonomalaš doaimmat ja fievrrideamit davviguovlluin .

Bidjat (johttui)¢(johtui) barggu man ulbmil lea ovdánahttit oktasaš standárddaid álgoálbmogiid ektui .

Mii vuordit ahte 2007 čađahuvvojit dát barggut : bidjat (johttui)¢(johtui) prošeavtta , mannat Kanadai oahppomátkái .

Fierpmádaga 2007 bargoplánas plánejuvvui bidjat (johttui)¢(johtui) barggu man ulbmilin lea hábmet dakkár prošeavtta : Hearkivuođaanalysaid ja heivehanstrategiijaid ovdánahttima plánenreaidun álgoálbmotservvodagaide ja eará smávvá servvodagaide go dálkádatrievdadeamit deaividit , lasi ekonomalaš doaimmat ja fievrrideamit davviguovlluin .

Leat ain ovdánahttimin prošeavtta , ja dárbbašit sierra ruhtadeami ovdalgo sáhttit dan bidjat (johttui)¢(johtui) .

Bargu biddjui (johttui)¢(johtui) jagi maŋŋá .

Mo boahtit (johttui)¢(johtui) ?

Bahás ságat dávjá sturrot , lea maid váttis daid bissehit go juo vuos leat biddjon (johttui)¢(johtui) .

Álttás lea mis buorre doaivva oažžut (johttui)¢(johtui) dahje eambbo go dállu doaimma .

PR-seminára lei Boazodoallohálddahus bidjan (johttui)¢(johtui) máid Schjærven AS ja NBR ovttas lágidedje .

Danne mearrideimmet bidjat (johttui)¢(johtui) dutkanprošeavtta gávnnahit ja dieđalaččat duođaštit lea go " doaibmaskuvla " beaktilis vuohki ja makkár váikkuhusat das leat .

– Mii leat earret eará geahččalan kártet gos hárdin dahje givssideapmi dáhpáhuvvá dávjjimusat ja bidjat doaimmaid (johttui)¢(johtui) dan ektui .

Goitge evttoha NSR dál bidjat (johttui)¢(johtui) nuppi vel sullásaš kampánja .

– Lea go Sápmi nu stuoris ahte lea dárbu seamma áiggi bidjat (johttui)¢(johtui) guokte sullásaš kampánja ?

Son dattetge mieđiha ahte son ii dieđe makkár mihtut ja ulbmilat Sámi homofiillaid fierpmádagas leat sin kampánjain , dahje lea go fierpmádat boahtán (johttui)¢(johtui) kampánjain .

– Mun imaštan manne dán digaštallama leat dál juo álggahan , go Sámedikki nominašuvdnaproseassa lea aiddobáliid boahtán (johttui)¢(johtui) .

Nu allaskuvla dárbbaša olggobeale ruđaid jus galget bidjat (johttui)¢(johtui) makkárge liigeoahpuid mat eai leat dábálaččat .

Nu guhkás leaba ovttaoaivilis , muhto gean ovddasvástádus ja sivva dat lea go oahppu " Sámi kulturipmárdus " ii biddjo (johttui)¢(johtui) dán jagi ge , dakko šaddaba áibbas guovtti oaivilii .

– Leat biddjon (johttui)¢(johtui) kriisajoavkkut sihke skuvlii , ja earáide geat dárbbašit dan , lohká son .

Sivvan manne dán jagi eai váldán mielde divat- ja vearroášši boazodoallogáibádussii lea go sii leat bidjan (johttui)¢(johtui) sierra joavkku mii galgá bargat dainna áššiin .

Dalle bijai Norgga stádaministtar Oddvar Nordli Sámi vuoigatvuođalávdegoddi (johttui)¢(johtui) .

Dat juo muitala ahte bivdi lea vajálduhttán bisánastit ja dárkkistit lea go eallis seamma ivdni , hápmi ja sturrodat go dat maid son lea bivdimin , ovdal go gaikkihii luođa (johttui)¢(johtui) .

Julggaštusevttohusbarggus ja eará forumain ja proseassain , álgoálbmogat leat dávjá čuoččuhan ahte dekolonialiserenproseassa mii vulggii (johttui)¢(johtui) 1960-logus , ii leat goassige olahan sidjiide .

Ovtto ságastallan ii lean systemáhtalaččat ordnejuvvon , sáhka vulggii ain (johttui)¢(johtui) go muhtun fágabargi buvttii ovdii muhtun gažaldatčuolmma .

Dát ii leat vuolgán (johttui)¢(johtui) máŋggaid geahččalemiid ja prošeavttain fuolakeahttá ( Mikalsen Biti 1997 ; Utsi 2003 ) .

Dán čállosis geahčadan mo dákkár organiseren lea vuolgán (johttui)¢(johtui) .

ON:a olmmošvuoigatvuođaid ovddideapmi vulggii (johttui)¢(johtui) Olmmošvuoigatvuođaid julggaštusa dohkkeheamis 1948 .

Riikkaidgaskasaš ovttasbargu vulggii (johttui)¢(johtui) albmaláhkai 1970-logus go Álgoálbmogiid máilmmeráđđi lágidišgođii mánggaid riikkaidgaskasaš konfereanssaid .

Son manai stohpui , coahkkalii TV:a (johttui)¢(johtui) .

Mihkku jorgalii , coahkkalii TV (johttui)¢(johtui) ja čohkkedii sofái .

Oaggunáigi nohká ja gilvaleaddjit ravgot fanasmohtoriiddiset (johttui)¢(johtui) .

Áhtoš-Ánde gárttai veahkehit Biernie (johttui)¢(johtui) ja dasto vuolgit fárrui ohcat Heammo váhnemiid geat eaba lean ruovttus .

De fáhkka vanas vuolgá hihtasit maŋos moadde mehtera ja de vuolgá (johttui)¢(johtui) ovddosguvlui olles leavttuin .

Biila gullui huriheamen (johttui)¢(johtui) geaidnoguoras ja Issát lei vuot okto .

Sáhka ii vuolgán riekta (johttui)¢(johtui) .

Sáhka vulggii gulul (johttui)¢(johtui) .

Albmáguovttos geahččaleigga álgomátkkis vehá ságastallat , muhto go sáhka ii vuolgán riekta (johttui)¢(johtui) , de leigga loahppamátkki jaska .

Sohkabealgažaldat ferte dán oktavuođas deattuhuvvot ja ferte geahččat vejolašvuođaid , ovttas stáhtain ja earáiguin , bidjan dihte (johttui)¢(johtui) doaimmaid mat fuolahit ja ovdánahttet sámiid árbevirolaš máhtuid ja oktasaš muittu .

Motiveren – Mo beassat (johttui)¢(johtui) ?

Dán lágan álkes gažaldat lea doarvái fidnet (johttui)¢(johtui) ságastallama .

Mo galgá beassat (johttui)¢(johtui) ?

Eará vejolaš álgin lea oččodit ovttasbarggu (johttui)¢(johtui) ceahkis .

Skuvlaplána ferte dábálaččat máŋgejuvvot buohkaide ovdal go olles ceahkki vuolgá (johttui)¢(johtui) skuvlaoahpásmuvvamii .

Várra árvvoštallanhárjehus fidnešii ohppiid (johttui)¢(johtui) ?

ja vuolggahii álbmogis eret iluin , su válljejuvvon álbmot beasai (johttui)¢(johtui) ávuin .

Go vuonat ledje juo gurrejuvvon , do easkka bohte ráfáiduhttimat (johttui)¢(johtui) , muhto dalle han lei juo menddo maŋŋit .

Áidna soahpameahttunvuohta lei goas dan galget (johttui)¢(johtui) bidjat .

Olgeža suohkanstivraáirras Eva Christensen , gii lei ovddeš ráđđeaddi orgána vuosttaš jođiheaddji , oaivvildii dan galget (johttui)¢(johtui) bidjat go Loabága suohkan beassá sámi giellahálddašanguvlui .

Kárášjoga gielda lea čađat geahččalan bargat " konjunktuvrrašpolitihka " vuostá ja bidjan (johttui)¢(johtui) huksenbargguid vai olbmuin lea bargu , dadjá Sæther .

Dáin uvssohiin šaddá sivva juogo jos baskot , nu ahte (várra)¢(varra) ii jođe albmaláhkái meattá , dahje jos uvssot suođđá , nu ahte (várra)¢(varra) golgá fas ruovttoluotta go váibmu ravká .

Galmmihanskábe billašuvai ja (várra)¢(varra) suvrrui , ja jus (várra)¢(varra) ii leat fidnemis ovdal álbmotbeaivvi , eai šatta álbmotbeaivvi gumposmállásat .

Olbmot lávejedje rimškalit maid sohkkara hávi ala , dat dollii vara : Ja go (várra)¢(varra) golgagođii , lávejedje bidjat dábálaš sohkkara ala dasa.

Jos njunis golggai (várra)¢(varra) , galggai gužžat ullui ja bidjat dan

Dat gal lea buorre dálkkas , dat gal ii (várra)¢(varra) beasa golgat ja dat álgá savvut .

meahcis ládjosajis ja mun čuolastin ja das golggai hirbmosit (várra)¢(varra) .

Ealli (várra)¢(varra) lea dakkár mas muođut ruoksájit valjis vara geažil .

Maiddái suohkat , káffe , sohkar ja bohcco (várra)¢(varra).

Olbmos galggai leat nana (várra)¢(varra) vai basttii doaibmat noaidin .

Ruoksadin báitá olbmo (várra)¢(varra) , go guovssahasain ellet goddon

Ovdamearkka ( 10 ) čájehan konjunkšunredukšuvnna ( (várra)¢(varra) - ja guomonaga dan sadjái go seamma láhkai vejolaš varranaga ja guomonaga ) mearkkašumi guorahalan vel maŋŋelis kapihttalis 4 .

Ođđaset Čállinrávagirjji ( 2003 : 71 ) muitala , ahte varranaga mearkkaša ’ veaháš naga , goikan (várra)¢(varra) ’ , varran ges ’ visot varran , njuoska (várra)¢(varra) ’ .

Čállinrávagirjji ( 2003 : 71 ) namuhan mearkkašupmi ’ goikan (várra)¢(varra) ’ heive funet maid čuovvovaš cealkagii :

Dákko suffivssa - naga mearkkašupmi lea sullii ’ - bázahusaiguin ’ , mii dieđus heive measta buot dán rádjai guorahallon hámiid mearkkašumiide : « mihcamárbázahusaid » konkrehta dulkojumi eaktun lea cealkaga teakstakonteaksta ja máilmmidiehtu das , makkár bázahusat Deatnogátti láddelaš turisttain soitet mihcamáraid maŋŋá leat – namalassii alkoholanaga (várra)¢(varra) dahje dan olgguldas dovdomearkkat .

Sámi (várra)¢(varra) , moŋgolvarra rávnnjas ain vel suonaid mield. .

Daidda sániide leat eará konnotašuvnnat go Hans Hansena veršuvnnas sitkes (várra)¢(varra) // sitkes sohka .

Muhto biib Mun bijan Vuoigŋan su ala [ – – ( Matt 12:18 ) , [ – – son bijai gieđaidis sin ala [ – – ( Matt 19:15 ) , [ – – seavdnjat gahčai noidošeaddji ala [ – – ( Apd 13:11 ) , [ – – bohkáid ja vuovssáid (várra)¢(varra) ja guigguid gunat mat riškkuhuvvojit buhtismeahttumiid ala [ – – ( Hebr 9:13 ) .

Málli - (várra)¢(varra) .

Málli lea dan suopmanis ealibiid (várra)¢(varra) mii geavahuvvo málisteapmái .

ilgadis biebmu go (várra)¢(varra) lea olbmos ja ealli eallis .

- Leahan mus dattetge jurdagiin muhtinlágan balut , dego dat mo munno mánná Mihkkal beassá dáppe šaddat ; oažžugo son šaddat dáppe seammaláhkai go dat mánát , geainna lea dáid olbmuid (várra)¢(varra) ; olgguštuvvogo son , go su sohka lea guhkkin eará guovllus , smiehtada Minna , muhto seammás joatká :

Dat ii anit go dievva (várra)¢(varra) lea golgán sisa , muitala John Moeng .

go ođđa (várra)¢(varra) dárbbašuvvo sámekultuvrii.

Nuppi varrasuonas lei (várra)¢(varra) buđđosan .

– Ledje čiekŋalis mearkkat muvraseinniin vuoksáid čorvviid maŋis , ja lei goikan (várra)¢(varra) juohke sajis .

VARRA : A2-sorttat (várra)¢(varra) ii leat nu dábálaš , muhto sápmelaččaid gaskkas lea dat oalle dábálaš .

– Váldosivva manne attán vara , leago dáinna lágiin sáhtán veahkehit earáid mat dárbbašit vara , lohká nieida geas lea oalle hárvvis (várra)¢(varra) , namalassii B+ .

Sii leat Ken Neptuna fuolkkit , ja dát lea vuosttaš lávki gávdnat olbmo gean (várra)¢(varra) heivešii sutnje .

– Lea Jesusa rumaš maid galgabeahtti borrat , ja jugus lea su (várra)¢(varra) .

– Niibi , tableahtat , (várra)¢(varra) .

Čormmoš sihkastii muođu , ja geahččagođii lei go duođaid (várra)¢(varra) .

Su mielas finadii ártegis dovdu , go áddii ahte sus golggai goaikkanas vieris (várra)¢(varra) , mii lei datge earuheamen su siidda eará olbmuin .

Soai bođiiga guhkkin eará máilmmis , sudno ii čatnan Máhtebáikái go (várra)¢(varra) , áidna , maid leigga árben áhčisteaskka .

Mis golgá seamma (várra)¢(varra) .

Aiddo dál oinnii hui čielgasit ahte sudnos golggai seamma (várra)¢(varra) , dasgo nu ollu soai sulastahtiiga , go čohkkáiga das oktii čalmmiid beavdeguoras ja hálešteigga .

Du (várra)¢(varra) orru golgame jođáneappot odne .

b // v : Kristusa (várra)¢(varra) , du ovddas golggahuvvon .

Dasgo dán ii leat oažži ii ge (várra)¢(varra) almmustahttán dutnje , muhto Áhččán almmis .

Nu boahtá din badjelii buot vigihis (várra)¢(varra) mii lea golggahuvvon eatnama alde , vanhurskkis Abela vara rájes gitta Sakarja , Barakja bártni , vara rádjái , gean dii gottiidet tempela ja áltára gaskii .

Dasgo dát lea mu (várra)¢(varra) , lihtu (várra)¢(varra) , mii golggahuvvo eatnagiid ovddas suttuid ándagassii addojupmin .

» Oppa joavku vástidii sutnje : « Bohtos su (várra)¢(varra) min ja min mánáid badjelii !

Son celkkii : « Dát lea mu (várra)¢(varra) , lihtu (várra)¢(varra) , mii golggahuvvo eatnagiid ovddas .

Dasgo mu rumaš lea duohta borramuš , ja mu (várra)¢(varra) lea duohta juhkamuš .

De son savdnjilii biktasiiddis ja dajai sidjiide : « Bohtos din (várra)¢(varra) iežadet oivviid ala .

Vaikko vel mu (várra)¢(varra) ge golggahuvvošii go mun buvttán ovdan din oskku oaffarin Ipmilii , de mun dattege illudan ja ávvudan dinguin buohkaiguin .

Dalle sus ferte álo leat mielde (várra)¢(varra) man son oaffaruššá iežas ja álbmoga meaddádusaid ovddas maid sii leat dahkan diehtemeahttunvuođas .

Jos juo bohkáid ja vuovssáid (várra)¢(varra) ja guigguid gunat mat riškkuhuvvojit buhtismeahttumiid ala , buhtistit olbmuid olgguldasat , de dađe buorebut buhtista ge Kristusa (várra)¢(varra) !

Go Movsses lei lohkan oppa álbmogii buot lága báhkkomiid , de válddii burrogálbbiid ja bohkáid vara ja čázi , skárllatrukses ulluid ja issopa ja riškkuhii daid lága girjji ja oppa álbmoga ala ja celkkii : « Dát lea dan lihtu (várra)¢(varra) man Ipmil lea dahkan dinguin .

Ii son mannan albmái oaffaruššat iežas eatnat gerddiid , nugo bajimušbáhppa dahká juohke jagi go doalvu buot basimussii vara mii ii leat iežas (várra)¢(varra) .

Muhto oaffarat baicca muittuhit suttuid jahkásaččat , dasgo lea veadjemeahttun ahte vuovssáid ja bohkáid (várra)¢(varra) válddášii eret suttuid .

Doppe lea Ipmil , buohkaid duopmár , ja sin vuoiŋŋat guđet leat vanhurskásat ja dahkkojuvvon ollisin , ja doppe lea Jesus , ođđa lihtu gaskaolmmái , ja riškkuhanvarra mii sárdnu beaktileabbot go Abela (várra)¢(varra) .

Muhto jos mii vádjolit čuovgasis , nugo son ieš ge lea čuovgasis , de mis lea searvevuohta guhtet guimmiideametguin , ja su Bártni Jesusa (várra)¢(varra) buhtista min buot suttus .

Dalle bohte čuorbmasat ja dolla , ja daid seahká (várra)¢(varra) , ja dat gahčče eatnamii .

Gávpogis lei profehtaid ja bassi olbmuid (várra)¢(varra) , buohkaid (várra)¢(varra) geat leat sorbmejuvvon eatnama alde .

Vieljat (várra)¢(varra) čuorvu munnje eatnamis !

Muhto bierggu mas lea ain (várra)¢(varra) dahjege dan siellu , dii ehpet galgga borrat .

Dál mis gáibiduvvo su (várra)¢(varra) .

» Divtte min oaidnit go álbmogat fuomášit ahte du bálvaleddjiid (várra)¢(varra) mávssahuvvo .

Vara PK- árvvu ferte geargat divvut , dat mearkkaša ahte (várra)¢(varra) galgá geargat giellut dego dábálaččat .

Rukses ivnnis lea olu symbola mearkkašupmi nugo revolušuvdna , fápmu , (várra)¢(varra) , jápmin ja nu ain .

Meksiko presideanta , Zedillo , ja su guatemalalaš bargoskibir , Arzu , leaba dál loahpaheamen barggu máhcahit dan 45 duhát olbmo , geat Guatemala (várra)¢(varra) , siskkáldas riiddus báhtaredje .

– Bohccovarra lea liikká buorre go oktage eará (várra)¢(varra) , ja danin mun gal lean dan atnan , muitala Triumf .

Dábálaččat lea dákkár hárjeheapmái adnon eará (várra)¢(varra) , nugo gusa- dahje spiinnivarra , muhto dál lea ođđa njuolggadus boahtán mii i suova šat dákkár vara atnit .

– Njuolggadus gáibida ahte (várra)¢(varra) mii adno hárjehallamii , boahtá elliin mat ellet luonddus , eai ge giddagasas , danin lea ge bohccovarra hui buorre dása , čilge Triumf .

Olmmoš dovdá ahte rupmašis álgá (várra)¢(varra) dego bulljarastit .

Válde ákšu ja vearastalle julggiideaset vai heivešii skuvvii , ja čizažat dadje , - Gea go lea (várra)¢(varra) golleskuova siste !

Čuoikkat sihke oidnet ja hakset , ja dainna lágiin gávdnet ealli mas lea (várra)¢(varra) oažžumis .

20.13 : “ Ja go muhtin olmmái veallá dievddobeali luhtte , nu go olmmái veallá nissona luhtte , de leaba soai goappašagat dahkan fastivuođa ; soai galgaba jámihuvvot , sudno (várra)¢(varra) lehkos sudno badjelis !

Ikte , diibmu 13.00 , oaččui Ávvir dieđu ahte muhtin lea čállán čállosa « blodbad 30/7-2011/30 » , dahje « (várra)¢(varra) ruoksadin 30/7-2011/30 » , Guovdageainnu suohkanvistti seaidnái .

Dat borrá seallaid čoliin ja sáhttá dagahit ahte (várra)¢(varra) boahtá baikkašemiin , beana sáhttá vuovssadit ja oažžut báhkkadávdda .

Son ii áiggo olbmuid baldit ivnniin go son jáhkká olbmot áddejit ahte ii leat albma (várra)¢(varra) .

Soul diva duođaid oaččui festivála gussiid (várra)¢(varra) pumpa johtui .

Guovdageainnu stuimmiid filbmanásti Nils Peder Gaup mielas gal lea nu ollu (várra)¢(varra) ja jápmán olbmot dálá TV-ođđasiin , ahte roahkka suovvá su 13-jahkásaš bártni geahččat filmma .

Borramuš : Luosa (várra)¢(varra) ja čuomat .

– Go bohccoguolgga čađa varso dahje (várra)¢(varra) spulžu duolljái , de oažžu leat sihkar ahte albbas lea gaskkestan dakko dahje gaccestan , čilge Eira .

Sihke láhttis ja skábeuvssain lei (várra)¢(varra) maŋŋá dan surgadis dáhpáhusa .

Hansen muitala dál gávdno fálaldat veahkaválddálaš olbmuid mii lea kursa gos ohppet geahpedit dahje láivudit iežaset suhttu go (várra)¢(varra) dulde .

Son muitala ahte son suorganii ja rumaš galmmistii , dego (várra)¢(varra) heittii johtimis su rupmašis .

Vaikko movt (várra)¢(varra) dulde ja suhtihat , de it ábut časkit ovdal ja jearrat maŋŋel .

Vaikko viggá (várra)¢(varra) duldet ja badjelmeare suhtat , de ii leat dán vahkku heivvolaš čeargugoahtit duššiid dihte .

Láibi lea Jesusa rumaš ja viidna fas su (várra)¢(varra) .

Álásvuohta , (várra)¢(varra) ja njuovvan leat dušše muhtin dain gaskaomiin maid Rognli geavaha morihahttit gehččiid .

Go sii bosso politiija alkomihttárii , de ii lean sin (várra)¢(varra) njiedjan vuolábeale gárrenvuoddjinrájá , nu mo sii navde .

Dasgo dan ii leat oažži iige (várra)¢(varra) almmustahttán dutnje , muhto mu Áhčči almmis .

Muhto rumaš ii fuomáš leago strontium dahje kalsium ja nu čoaggana strontium rupmašii ja sáhttá bilidit ađđama ja lahtuid gos (várra)¢(varra) ráhkaduvvo .

Ádjás duldii (várra)¢(varra) , ja nu njuikii son fas eret seaŋggas ja áiggui lagamus geainnu váldit olggos , namalassii láseráigge .

Ii musge leat báljo (várra)¢(varra) !

Varranaga = veaháš naga , goikan (várra)¢(varra) Varran = visot varran , njuoska (várra)¢(varra).

Ii sáhte leat eará go (várra)¢(varra) .

Bohtos din (várra)¢(varra) iežadet oivviid ala !

Jos uvssohat leat vahágahtton , de (várra)¢(varra) ii jođe nu mo galgá .

Son rissii mánáid nu ahte (várra)¢(varra) golggai , lei nu bávččas ahte in sáhttán čohkkát dábálaččat .

Čuovggehii juste dakko gokko (várra)¢(varra) lei goaikkihan .

Mánodávddaid áigge dábálaččat vardá 20-30 millilittara (várra)¢(varra) , oainnát illá desilihtar eanemustá .

Varraseagat golgamat lávejit leahkit čáhppadat ja ruškeslágánat , dat vuolgá das go (várra)¢(varra) geargá goikat ovdalgo boahtá olggos .

Son geahččagođii su dakko gokko lei eanemus (várra)¢(varra) oaivvis .

Dolin lei maiddái olles pyramiida málejuvon ruoksadin olggobeal ja lea (várra)¢(varra) leamaš oalle oainnahus mii oidnui máŋgga miilla duohken .

Buot (várra)¢(varra) Norggas iskojuvvo ovdalgo eará olmmoš oažžu dan .

Jus náđđu , de (várra)¢(varra) jápmasa ja dalle dat gal ii leat šat gudda masage .

Dál jorrá vara lihterhaddi sullii 20 márkkis , ja jos fuobmá man ollu (várra)¢(varra) manna duššás , de lea dat stuorra ruhtagáldun bierggu lassin , čilge Nieminen bohccovara vejolašvuođaid .

– Olu šattut , eallit , divrrit ja vaikko vel min (várra)¢(varra) dolvojuvvojit olgoriikkaide .

Dán mii fertet dás deattuhit , danne go dát (várra)¢(varra) ii boahtán doarvái bures ovdan bihtás .

Ráfišiehtadus gaskal ráđđehusa ja gerilja 1997 juovlamánus , bissehii dán guhkes ja (várra)¢(varra) riikkavulošsoađi .

Porsáŋggu álbmotbeaivvi doaluin váilo varra.

Olbmo sahen , rumaš oaivvi haga ja (várra)¢(varra) lea dušše oassi das maid beasat oaidnit go magihkkár Carl deRome ja su veahkki Merete lágideaba illušuvdnašovva sihke Guovdageainnus ja Kárášjogas dán vahkkoloahpa .

– Jurddaš man buorit scenat sáhttet šaddat ; ollu (várra)¢(varra) ja doarrun , erenoamážit Mons Somby ja Aslak Jacobsen Hætta steavlideamis , muitala son Finansavisenii .

Wayne Anthoney manus lea earálágán go klassihkkalaš Macbeth , ii leat unnit (várra)¢(varra) gal , muhto lea mihá suohttaseabbo .

– Lean dolkan vuordimis ipmašiid , danin ferte ođđa (várra)¢(varra) boahtit sáme politihkkii , beaškala nuorra Sámi politihkkár Čáhcesullos Sara Anne Sveen Smuk ( 19 ) .

Beana galgá guorrat uhccimus 600 mehtera varraluotta masa lea golbma desilihttera (várra)¢(varra) geavahuvvon , dát galgá leat unnuimusat 12 diimmu boaris .

Guovtti sajes galgá oasáš sullii logi mehtar gaska gosa ii leat biddjon (várra)¢(varra) .

Dás maŋas ferte dus leat rievttes (várra)¢(varra) jus áiggut mielde NSR .

Meahcis son vuoššá ja bassá bierggu , son maid márfu ja gumposta , go ealgga (várra)¢(varra) lea hui buoidi ja heivvolaš dasa .

Vuolábealde goabmabávtti lea roggi mas sáhttá oaidnit soames (várra)¢(varra) dielkku .

GONAGAS (várra)¢(varra)?:Lea go Kollstrøm maŋisbohttiin Therese Kollstrøm Ingebrigstenis ja Ruth Bøyumas Deanus ránska gonagasa Ludvig Filip (várra)¢(varra) ?

Muhto jos muitalusaide jáhkit , de dalle han Kollstrøm bearrašis lea ránska gonagasa varra.

Dás han cirgot (várra)¢(varra) , cuozza ja siskkilušat !

Siskobeal suona lea leamaš smávva háváš ja (várra)¢(varra) johtima geažil lei dat sturron , joatká son .

Beasat maid oaidnit boazosápmelaččaid árgabeaivvi njuovadeamis gos (várra)¢(varra) lea guovddážis .

Čalbmáičuohcci leage (várra)¢(varra) bohccooaivelatna .

Ii leat sápmelaš (várra)¢(varra) mus , muhto lean bajásšaddan Leavnnjas .

Ii mu ráidduin galgga (várra)¢(varra) golgat !

- Mii fuomášeimmet ahte sin biillas lei (várra)¢(varra) , ja nu gávnnaimet bierggu , ja de jearahišgođiimet gos biergu boahtá .

Vaikko almmái lei bures cábmohallan , de viegai (várra)¢(varra) golggadettiin T-bánii ja váldii sáhtu politistašuvnnii gos son váiddii ášši .

Loahpas vuohttigođiime (várra)¢(varra) luottaid ja maiddái livvadan sajiid mas vardá .

Ii (várra)¢(varra) šat dán gease.

Lea nu álki vuolgit siidduide gos lea stuoraolbmuid sisdoallu , (várra)¢(varra) , suorggahahtti filmmat , romes govat ja fasttes giellageavaheapmi .

Almmái fuomáša mii leat dáhpáhuvvan go sihkasta gatnjala mas leat (várra)¢(varra) .

Gumposis leat seaguhuvvon (várra)¢(varra) , bivggit , surbmejáfut ja buoidi .

suorggádusat ( omd. vardit ← (várra)¢(varra) , navdit ← namma , baldit ← ballat , gč. Sammallahti 1998 : 108 ) , muhto dát morfofonologalaš proseassa lea massán produktiivavuođa jo

gillon (várra)¢(varra) gávdná johtolaga.

– Muhto , (várra)¢(varra) , ruoksat …

– Ovdal lea (várra)¢(varra) leamaš bázahus mii máŋgii lea golgaduvvon njuolgga eatnamii .

Muhto (várra)¢(varra) ja čuohpadeapmi ii leat dieđus albma .

Oktii čullen gieđa , hirbmadit bođii (várra)¢(varra) , X ‐ áhkku eará válddii gáfiid .

Sámit sámi – vašálaš sáme soga , beaivvi bártnit , sáme vieljat , árjjalaččat , sáme bártnit ja sáme nieiddat , moŋgolsohka , sáme (várra)¢(varra) ja moŋgolvara .

– Sámi (várra)¢(varra) eatnasiin.

jalaččat , sáme bártnit ja sáme nieiddat , moŋgolsohka , sáme (várra)¢(varra) ja moŋgolvara .

Vai sámi (várra)¢(varra) go ii veaje ?

Sámi (várra)¢(varra) , moŋgolvarra.

Máŋgasat maiddai dadjet , ahte eamiálbmogiid (várra)¢(varra) ii leat vuovdimassii , čilge dutki Rauna Kuokkanen gii lea miellahttun riikkaidgaskasaš eamiálbmogiid fierpmádagas Call of the Earth mii bargá eamiálbmogiid dieđu ja intellektuála opmodaga gáhttemiin .

Váibmu ja (várra)¢(varra) leat dan sajit gorudis .

Dan botta go Lea lei leamašan olgun de divššui su eadni vielja , ja álggos son dušše giesai livskku juolggi birra , čiekŋalis hávi bokte nu ahte (várra)¢(varra) bisánii .

Mii vuodjit suhkkes rođa čađa ja (várra)¢(varra) ruohtada suonain .

- Lea okta stuora ášši mii lea boastut duinna ; dus ii leat sámi (várra)¢(varra) suonain !

- Dat lea albma váivašuvvon (várra)¢(varra) hádja , mii lea báidnán olles dálu .

– Dán 827 kilomehteris ražaimet nu ahte (várra)¢(varra) , bivastat ja gátnjalat golge .

Sámi Valáštallan Lihttu lea vaháguvvon stuorra háviin máid dál ferte dikšut ovdal go (várra)¢(varra) guođđá ja heagga manná .

dahje « rumašsiellu » jávká gorudis go (várra)¢(varra) luitojuvvo ( Edsman 1994 : 156 ) .

Dan áiggi bohte su lusa muhtumat ja muitaledje galilealaččaid birra geaid Pilatus lei goddán , nu ahte sin (várra)¢(varra) seahkanii dainna varain mii golggai sin oaffarspiriin .

Ja go du duođašteaddji Stefanusa (várra)¢(varra) golggahuvvui , de ledjen ieš das ja dohkkehin dan ja fáktejin su sorbmejeddjiid biktasiid .

Lága mielde goasii buot buhtistuvvo varain , dasgo ándagassii addojupmi ii leat , jos ii golggahuvvo (várra)¢(varra) .

Muhto go (várra)¢(varra) seahkána gorutčáziin ja goaŧu šliiveasiin vásiha dan dávjjimusat eanebun .

Máhtes lei miella viehkalit , huškut nu ahte (várra)¢(varra) vel cirgu .

– Dus golgá (várra)¢(varra) muođus .

Julggiin golggai (várra)¢(varra) mii ivdnii daid ruoksadin , ja dat lihkadii čađat , dego livčče duhát borro girdime dan birra .

Fasttahat ain attiste spižáin hearggi čielgái nu ahte (várra)¢(varra) cirggui juohke guvlui .

Guhkkin boahtán gávpotguossit eai lean mat beare olbmuid , muhto sudno suonain golggai Máhtteádjá (várra)¢(varra) , mii earuhii sudno dábálaš guossis .

Ođđa buktagat bohccos , nugo (várra)¢(varra) , siskilušat erenoamážit farmaseuttalaš atnui .

Ja jápminbalus son rohkadalai vel áŋgireabbot , ja su bivastat šattai dego (várra)¢(varra) mii goaikkui vuolás eatnamii .

Muhto muhtun soalddát čuggii sáittiin su erttegii , ja dallánaga golggihii (várra)¢(varra) ja čáhci .

Ja dan mun cealkkán , oskuguoimmit : Oažži ja (várra)¢(varra) ii sáhte árbet Ipmila riikka , ii ge nohkavašvuohta ge sáhte árbet nohkameahttunvuođa .

Leat golbma duođašteaddji : Vuoigŋa , čáhci ja (várra)¢(varra) , ja dát golmmas duođaštit ovtta jitnii .

Viidneduolmmahat dulbmojuvvui gávpoga olggobealde , ja das golggai (várra)¢(varra) , nu ahte duhátguhttačuođi stadia duohken dat olii heasttaid bákki rádjái .

Galgá maid ohcat dikšui dakkaviđe jus mánás vuovssademiid ja luhčadávdda lassin lea alla feber dehe hirbmat čoavjebávččas , dehe lužohagas lea seahkalaga (várra)¢(varra) ja šliivi .

Lea bahá ahte ii jođe (várra)¢(varra) šat ja olmmoš manná nu gohčoduvvon šohkkii .

Iskamat mat čájehit movt boazu váibá iešguđet boazobarggus , čájehit ahte boazu váibá ja deahkit sáhttet vahágahttot , čoavjji siste sáhttá vardigoahtit ja (várra)¢(varra) sáhttá earáhuvvat .

Biergu , (várra)¢(varra) , vuoivvas ja eará sisbipmosat adnojuvvot deaŧalaš resursan ja geavahuvvojit goikadeapmái , suovasteapmái ja oppalaččat varraborramušaid ja márffiid ráhkadeapmái .

Dál bálkásit earret eará (várra)¢(varra) , čoalit , gápmasat ja oaivvit .

Eanaš njuovahagain bálkásit maid divrras árbevirolaš biebmoávdnasat , nugo bohcco čoalit , (várra)¢(varra) ja buoidi , dan sivas go sis eai leat lobálaš reaiddut vára váldit dain .

Olbmot duođaid elle , ja áinnas boarraset gearddi (várra)¢(varra) lihkadišgođii .

Olu ruoŧelaččain lea sámi (várra)¢(varra) vaikko ieža eai dieđe .

Sáhtát váibmosiva oažžut ja (várra)¢(varra) suohku ja ja..ja .

Dat ii galgga leat beare olu (várra)¢(varra) juohke goaikkanasas , ja varragoaikkanasat šaddet oalle guhkalaga láhtus .

Triumf čilge ahte (várra)¢(varra) gal galmmasin bissu varasin vaikko man guhká , muhto váttisvuohta lea ahte beatnagiid galgá geasset hárjehit .

Mii geahččalit gávdnat movt sáhttá vurket vara , nu ahte ii dárbbaš aivve gálmmihanskábiin orrut , lohká Triumf ja joatká : – Min jurdda lea ahte vuovdit vara rámbuvrras , muhto de gáibiduvvo ahte (várra)¢(varra) bissu varasin .

- Dovdui bures gorudis ahte (várra)¢(varra) fas golgagođii jođáneappot .

Mu mánáid (várra)¢(varra) lea gieđain .

Somás jurdagiid siste bisánii son fáhkkestaga ja dovddai ahte (várra)¢(varra) vel ruohtastii .

Okta duođalaš dáhpáhus man norgga eiseválddit álggahedje , lei dutkat earet eará geas lei sápmelaš (várra)¢(varra) Finnmárkku álbmogis .

Kristin Bjørklund lohká ahte sus lea sihke sámi , kveana ja dáru (várra)¢(varra) .

- Vaikko máŋggageardde adden várrehusa , goitge ii nagodan son čuovvut dan , ja nu duldii ge mu (várra)¢(varra) .

Mu áhčči lei Duortnosávžilaš , muhto mus lea eanet sámi (várra)¢(varra) go suoma .

Jeaggegeašáddjá lei bahkkanan ja bivastuvvan ja oalle suhtus juo ovdagihtii , ja dál de sus (várra)¢(varra) oalát juo duldii .

Varra duldii – Lea han dat álo buorre ášši , go (várra)¢(varra) duoldagoahtá , čaibmá álo movttegis Ursula Länsman rumbogieđaid maŋŋá konseartta lávddi duogábealde .

Ollu (várra)¢(varra) Viesus gos goddon olbmot gávdnoje lei varahuvvon mealgat .

Earet eará stobus ja oađđenlanjas gos lei ollu (várra)¢(varra) , dieđiha Romssa politiijaossodaga hoavda Einar Pedersen .

Issoras idja Død Snø lea issoras muitalus , gos (várra)¢(varra) golgá , oaivvit firret ja čoalit ihtet .

Dat gal lea ortnegis , muhto go mii oinniimet musihkkaoahpaheaddji - muhtin dievdu gii bargá mánáigárddis - geas ledje stuora tatoveringat ( govat maid lea ráhkadahttan liikii ala ) , de gal mus ruohtastii (várra)¢(varra) .

Lea dušše (várra)¢(varra) mii duoldá áhci oaivvis !

Son muitala ahte lávlla lea roavvalágan , bussetkeahtes lávlla mas haksojit gápmasat , bivastat ja (várra)¢(varra) .

– Dáiddáriid (várra)¢(varra) duolddai , nu mo sii lávejit digaštallan oktavuođas .

– Dá badjin lea Odina gávcci juolggat heasta , Sleipner , mii lea čuoggasan guovtti ruossalas sámeniibái , dego miehkkái ja galbii , (várra)¢(varra) golgá čorvošiid ala ja báidná fiskes ivnni .

Leat mearkkašahttin dahkan dan ahte sus lea ádellaš (várra)¢(varra) sogas , ja ahte muhtimat lihkostuvve gávpeolmmožin .

Iešbiografiijas muitaluvvo ahte visot áhči bealde fuolkkit leat Jämtlánddas eret ja dain lea vikiŋgavarra ja vaikko sámi (várra)¢(varra) .

Olof Lagerkrantz maiddái čujuha dasa ahte Strindberg dikšu ipmárdusa “ ahte sus lea sámi (várra)¢(varra) suonain ” .

Aksel Hennies sámi (várra)¢(varra) gangster filmmas !

Nuppis golggai (várra)¢(varra) čeabehis ja nuppis golggai (várra)¢(varra) gilggas .

Dasa biddjui johtui nammačoaggin ja álbmot oaivvildii sis ii leat sámi (várra)¢(varra) suonain .

Nu ahte buot eará manná duššái , nu go čoarvvit , duoljit , gápmasat , čoalit , (várra)¢(varra) ja nu ain .

Guhppen lei njammat čoarvvi čađa liikkii dassá go dat ráiggastuvai ja (várra)¢(varra) bođii olggos .

Rukses ivdni mearkkaša (várra)¢(varra) ja dolla .

– Vaikko gohččon máŋgii , de goitge ii doallan , ja de gal mus (várra)¢(varra) duldii .

Ihttin lea beaivi go dán áitagis geažuhuvvo ahte (várra)¢(varra) galgá buot ruoksadin gos nu .

Sus lea eadni eret Deanus ja lea čeavlái go sus lea sápmelaš (várra)¢(varra) ja lávege čeavládit čiŋadit gávttiin Norgga našunálabeaivvi miessemánus .

Jeaggegeašádjás , gii ovdalaččas juo lei suhtus , duldii (várra)¢(varra) .

Sus maid de duldii (várra)¢(varra) , čárvii čorpmaid ja rohkkáhii Jeaggegeašádjá .

Galgabehtet viehkat dassážii go (várra)¢(varra) golggiida beljiid ráigge !

maiddái danne go (várra)¢(varra) čoahkkana.

Su varrasuonain golggai sihke dáža , sápmelaš ja kveana (várra)¢(varra) , go su birra daddjo ahte : ` Fader Nordm .

Dávda sáhttá fallehit buot orgánaid , ja daid maid dávjjimusat falleha leat liiki , lađđasat , manimuččat , vuoigŋašat , (várra)¢(varra) ja nearvvat .

Váibmouvssohat doibmet ovttaguvllot ventiilan , ja dat dahket nu ahte (várra)¢(varra) johtá rivttes guvlui váimmus .

Eanas mánáin dál lea eambbo dáru go sámi (várra)¢(varra) suonain .

Skuvladirektevra Killengreen čálii 1886:s ná : « Ii leat váldon Finnmárkku skuvllaid bálvalussii oktage oahpaheaddji gii gullá čielga vieris álbmogii , eai ge seaguhussogalaččat , dušše moaddása geat bohte Romssa ámttas geaid varrasuonain lea sámi (várra)¢(varra) , muhto geat leat ollásit dáruiduvvan .

Dávjjimusat dat álget ahte boahtá beare vehá (várra)¢(varra) buvssaide dehe báhpirii go sihkku iežas .

Indiána geas lei uhccit go bealli indiána (várra)¢(varra) .

Son roggá niibbi dohpas ja čuohpasta guoli suovdde vuollái hávi , mii botke soavvila váibmosuona ja (várra)¢(varra) cirgugoahtá maŋŋediljá ala .

Mus (várra)¢(varra) gen ruohtastii .

Dál gal (várra)¢(varra) ruohtastii .

« Ja duođas , dat lea vieris olmmoš , allon vajáldahte dan , gielaš ja duogáš áibbaš eará go mon , na juo – muhto dan olbmo rumaš lea liekkus olbmo hápmi , das lea sihkkarit liegga (várra)¢(varra) ja liegga salla .

Leat dušše čoarvvit , duoljjit ja (várra)¢(varra) mii ávkkástallo .

Mu norgga (várra)¢(varra) duoldá , ja mu sámi váibmu čierru !

Kenas lea sámi (várra)¢(varra) .

De gal ádjás duldii (várra)¢(varra) .

– Olmmái ii roasmmahuvvan ja sus váldui (várra)¢(varra) mii čájeha man gárremin son lei .

Su varrasuonaid mielde golgá sihke indiána , dánskka ja sámi (várra)¢(varra) .

Carl deRome čuohppá šovvas veahki Merete gieđa nu ahte (várra)¢(varra) vel cirgu .

Guhppema birra čállá čuovvovačča : Jos lei oaivebávččas , de sáhtii muhtuma oažžut guhppet dakko oaivvis gokko bávččastii , dassá go (várra)¢(varra) čoagganii liikki vuollái .

mu norgga (várra)¢(varra) duoldá , - ja mu sámi váibmu čierru .

Maŋemus Min Áiggis almmustahtiimet ahte NSR lea veardideame árvalusa ahte ii oktaga eará go sii geain lea sámi (várra)¢(varra) suonain , sáhte šaddat ollislaš miellahttun norgga stuorimus sámi organisašuvnnas .

– Go logan árvalusa , de mu norgga (várra)¢(varra) duoldá , - ja mu sámi váibmu čierru .

« a nubbinjođiheaddji Áile Jávo vuosttilda dan árvalusa ahte sis geat áigot miellahttun NSR:ii , ferte leat sámi (várra)¢(varra) suonain .

Dalle duldii (várra)¢(varra) , lohká Karen Marit Utsi gii ii loga goasse oaidnán nu ollu olbmuid gárdde luhtte .

Vuoiŋŋašvardin šaddá go varrasuotna vuoiŋŋamaččain luoddana , nu ahte (várra)¢(varra) golgá vuoiŋŋamaččaide .

Váhnemat ja áhkut ja ádját dáide veaháš ballat maid son de earát dasa dadjet go sin mánát cogge sámi biktasiid , vaikko measta juohkehaččas jorai suonain sámi (várra)¢(varra) .

Rievvárat manne uvssa čađa šleakkain , ja deatnolaš skáidnii iežas nu ahte (várra)¢(varra) cirgugođii báŋkobálvvá njieaiga .

Helena veallá veahá áigge geažes čiežanuppelot čorvviin sealggis ja julggiin , main sisa golgá (várra)¢(varra) .

Go kristtalaš olbmos lea maid oažži ja (várra)¢(varra) , mii oassi olbmos ii leat ođđasit riegádan .

- Deaddu livččii lean badjel 26 kilo , muhto roahkastettiin roahkan botkii stuorra varrasuona goadjima gáibbe vuolde ja fatnasii golggai (várra)¢(varra) vaikke man olu , Heikki Karpoff muitala .

- Vuigen ahte váibmu coahkkigođii , ja (várra)¢(varra) ja adrenaliidna maid lihkastii .

- Muhto dan in jáhke , nie johtilit ii čoaggan (várra)¢(varra) .

Mu salas ledje lásemoalut , (várra)¢(varra) , gubmut ja čoalit .

 Vuosttas politihkalaš meannudeamis de hilggui mánáid ja nuoraid váldolávdegoddi álggahit dakkár luohká , muhto maŋimus sátni ii leat (varra)¢(várra) daddjon ja báikkálašmediija čuovvu áŋgirit dán ášši .

 Ja lea ge (varra)¢(várra) dat mii lea duogáš dasa ahte dat logut maid hálddašeaddji geavaha leat estimerejuvvon vuolimuš-logut .

 Mii otnábeaivve hušas ja hoahpuiguin ealli olbmot fitnat doppe ja áibbašat juoida , man (varra)¢(várra) eat álot iežage dieđe .

 Ja go jurddaša maid sii leat vásihan , dat gal ii (varra)¢(várra) leat nu imaš .

 Dán klássas vudje čieža norgalačča , ja sii eai gal (varra)¢(várra) duhttameahttumat gal leat .

 De gal lohká okta dain jiehtanasain ahte bussá gal (varra)¢(várra) geassá fatnasa , go sidjiide earáide lea nu lossat .

 Juo áigá jávkan Sauva-sohka ásai (varra)¢(várra) gieldda davimus osiin .

 Eai nu galle nissonolbmo Åstot ii loga sin guovllus vuos nu olu nissonolbmuid bivdit guovžžaid , muhto son jáhkká áiggi mielde álgit eanet ja eanet nissonolbmuid searvat maiddái guovžabivdui : – Maŋemus jagiid leat eanet nissonolbmot bivdigoahtán sarváid , ja (varra)¢(várra) álget guovžžaid maid bivdit .

 – Mannán ija lea (varra)¢(várra) borgan 35 centimehtera .

 Dat lei (varra)¢(várra) muhtun doppe gii áiggui dohko sisa go ii leat ovdal leamaš sisagaikun dáppe , lohká Myrli .

 Turisttat eai (varra)¢(várra) de livčče gillen Romsii boahtit , baicca bisánan Budejjui , jáhka Norbye .

 Johan Oskar Eriksen lohká ge ahte dát lea (varra)¢(várra) njealját biila mii dán dálvvi lea mannan badjel geainnu juste dákko .

 Ja sii ledje dat áidna artisttat geat geavahe Sámi gávttiid , danne (varra)¢(várra) ledje ge čeahpimusat ?

 – Mun dovddan ahte in lean riekta gearggus vuolgit ná guhkás , ja ná oanehis dieđuin , ja boađán gal (varra)¢(várra) áiggi golahit ovdal go duođaid ádden ahte mun galggan dáppe orrut , gitta 2010 rádjai , finakeahttá ruovttus , dadjá Kirsti , ja čilgesta ahte sii geat bohtet eará riikkain , eai oaččo lobi fitnat ruovttus , go dat sáhttá dagahit ahte eai šat boađe ruovttoluotta skuvlii .

 – Doppe lea (varra)¢(várra) olu oahppat .

 Buohkat lea (varra)¢(várra) vásihan ahte oaččut juoidá maid ii livčče dárbbašan .

 ‑ Mun oidnen lagamuččain šattai váddásat váldit muinna oktavuođa , ja sii (varra)¢(várra) heahpanadde mu geažil .

 Liv Eli vel mojohallá ja dadjá ahte Márjá Sofie gal (varra)¢(várra) lei spábbačiekči go son váccii suinna , go lávii nu čiekčat čoavjje siste juo .

 – Lean (varra)¢(várra) miljovnna geardde rohttehan luođi .

 Son lei duodjeberošteaddji , lei mielde lágideamen duodjekurssaid , ja dat beroštupmi lea (varra)¢(várra) čuvvon su go leamaš mielde Duodjeinstituhta ovdánahttimis .

 Nubbi rockár Intrigue joavkkus , gitarista Tore Skoglund , gii (varra)¢(várra) lea ain stuorát Deep Purple « fan:a » , lei váldán video kamera ja govvii olles konseartta .

 Moai goittotge vulggiime ja (varra)¢(várra) danin Jovsset mieđai go oinnii mu nuorra movtta go vealládin joga ala .

 Iešbiografiijas muitaluvvo ahte visot áhči bealde fuolkkit leat Jämtlánddas eret ja dain lea vikiŋga(varra)¢(várra) ja vaikko sámi (varra)¢(várra) .

 – Go mun doaivvun dan ahte eai eará gávpogiin ge gal (varra)¢(várra) dieđe nu ollu sámiid birra ja dalle lea dát meassu dehálaš , čilge Mikkel Gaup .

 Johan Oskar Eriksen lohká ge ahte dát lea (varra)¢(várra) njealját biila mii dán dálvvi lea mannan badjel geainnu juste dákko .

 – Iežan irgái Pier Ándii , ja dat gal jo (varra)¢(várra) čilge manne ?

 Stockholm (varra)¢(várra) hirpmástuhttá muhtimiid , muhto dása lea lunddolaš čilgehus .

 – Mun dovddan ahte in lean riekta gearggus vuolgit ná guhkás , ja ná oanehis dieđuin , ja boađán gal (varra)¢(várra) áiggi golahit ovdal go duođaid ádden ahte mun galggan dáppe orrut , gitta 2010 rádjai , finakeahttá ruovttus , dadjá Kirsti , ja čilgesta ahte sii geat bohtet eará riikkain , eai oaččo lobi fitnat ruovttus , go dat sáhttá dagahit ahte eai šat boađe ruovttoluotta skuvlii .

 Vurrolaga čohkkedeaba stivrrana duohkai , nu mo (varra)¢(várra) leaba oaidnán ollesolbmuid dahkamin .

 Dat olbmot deaivvadit (varra)¢(várra) odne verddečiekčamin.

 Givssideapmi lea hui oidnosis , go givssideaddjit dovdet ahte ii leat dárbu čiegadit dán , (varra)¢(várra) danne go oahpaheaddjit eai leat nu čeahpi ráŋggáštit ohppiid .

 Árbevirolaš ealáhusain eallisámiide , geat leat juoga eallindilis šaddan smiehttat kultuvrraset vuođđoáššiid , nuppástus ii (varra)¢(várra) leat oalle stuoris .

 Muhto jus čájehuvvo ahte ii jođit barta ja biilla oktiige , de gal šaddá (varra)¢(várra) bággu almmuhit stuorát aviissain dahje neahttasiidduin .

 “ Don (varra)¢(várra) ipmirdat veahá eanet mu eallima birra ?

 Sáhttán (varra)¢(várra) lohkat luossa , dat lea nu njálggat .

 Danne mun (varra)¢(várra) lean ge Kárášjohkii bisánan .

 Ja dasalassin mii (varra)¢(várra) ieža diehtit buoremusat iežamet áššiid , dadjala Olga .

 – Dál hálidat hástalit iežamet musihkalaččat , (varra)¢(várra) dan bokte čeahpput .

 – Dát lea (varra)¢(várra) stuorámus hástalus mis .

 – Nuorat eai leat (varra)¢(várra) hárjánan nu ollu bargat nuvttá , go dat ii leat dán áigge šat nu dábálaš , muhto doaivvun mađi eambbo mii bargat nuvttá iežamet gili dihti , dađi buoret dat šaddá , lohká Hætta Sara .

 Nu dagaha (varra)¢(várra) váttisin politiijaide dutkat áššiid mat gusket boazodollui , árvvoštallá son .

 Lea (varra)¢(várra) 100 proseantta sihkar ahte ohppiid oahppan heađuštuvvo ja bohtosat hedjonit .

 Guvttiin rektoriin šaddá buoret jođiheapmi , oahpaheaddjit (varra)¢(várra) movttiidit ja ohppiid oahppan buorrána .

 Dal lea Dalai Lama bussá (varra)¢(várra) beassan Skudi goikebierggu máisttašit , dadjá son .

 Sii ledje (varra)¢(várra) ádden ahte girji lei čállon amas gillii , sin oainnu mielde , – sámegillii .

 Ii leat (varra)¢(várra) ártet ahte mun juste dien muitalussii liikojin .

 [ 2 ] Das lea (varra)¢(várra) sáhka guovtti girjjis : Kjell Kristoffersen :

 Eat lean mii ge álo nu mielas duddjot daid smávva dujiid , nu ahte oahpaheaddjit (varra)¢(várra) jáhkke ahte oahppit eai gille obanassiige stuorát dujiin álgit .

 Dat gal (varra)¢(várra) čihkkui muhtun skuffii .

 Muittán oktii go muhtin inspektevra bođii mu lusa ja logai ahte (varra)¢(várra) dan oahppis ii lean vuoigatvuohta sámegieloahpahussii , de vástidin dušše : ( In gille digaštallat dan birra duinna .

 Ja (varra)¢(várra) dan dihtii ledje ge sis nu ollu mánát .

 Son lei lohpádaddan muhtun smávvadállodoalu odelbártniin , ja lei smávvažiid jurddahallan ahte su bargu boahttevuođas (varra)¢(várra) šaddá skuvlahoavdda ja dállodoalli lotnolasbargu .

 Sámiid ovdáneami dáfus ferte (varra)¢(várra) geahččat maid dán jávohisvuođa .

 Go gárrudedje vieris gillii , de ii lean (varra)¢(várra) nu garra sánit sin mielas go jus sii livčče garrudan sámegillii.

 Die lea (varra)¢(várra) dakkár borramuš maid borret eanas čavččabeallái .

 Ja loahpas eai leat (varra)¢(várra) min árbevirolaš máhtut eanet go museagálvvut ja dalle vel sáhttit gáibidit ráđđehusas ahte sii galget midjiide hukset dán musea gosa vurket buot min vássán máhtu .

 Niillas dadjalii hárddestemiin , (varra)¢(várra) viggame fillet Máhte muitalit .

 Jos buohkat ožžut sámegielfálaldaga mánáidgárddis , de (varra)¢(várra) jávká dát givssideapmi .

 Ođđa , goalmmát ja (varra)¢(várra) vel maŋimuš essayčoakkáldat « cafe Boddu » ráiddus lea dál ilbman .

 Gelddolaš , ja (varra)¢(várra) vel issoras vuordámuš .

 Ja dat lea (varra)¢(várra) dat buot heittomus dáinna lágiideamen .

 Mis lea maid nubbi kursa mii (varra)¢(várra) ii šatta unnán ohcciid geažil , ja dat lea máŋggabealet eanadoallu .

 Gal (varra)¢(várra) lei veahá erenoamaš deaivvadeapmi mu ja Hedningarna joavkku gaskkas , mojohallá Wimme hilbesláhkai go mun joatkán ságastallama Hedningarna joavkku ovttasbarggus .

 Gii dan diehta , jos dát divrras diedut eai livčče lean boldot de livčče (varra)¢(várra) Newtona dieđut leamaš joavdelasat otne .

 Ja go jurddaša ahte ná deahalaš guossi lei boahtán Olmmáivággái , de (varra)¢(várra) lea diehtujuohkin dán logaldallama birra leamaš menddo heaitot .

 Jus eat livčče sirdit mearkka vulosguvlui , de guovllu 25:s illá livččii bivdoguovlu oarjjabeal-deanu , ja dat (varra)¢(várra) livččii menddo vuoigatmeahttun , čilge Rollstad .

 Ii (varra)¢(várra) nu imaš , go geaidnoguoras lei gánddaš čuččodeamen gávttiin , skuvllalávka vel sealggis .

 – Na (varra)¢(várra) muhtin logi geardde guittot , reaškilit earát ja masá bilkidit go gávtti lea heivehan nuolastit moatte háve .

 Juste dása lei (varra)¢(várra) NRK Sámi Radio boares rieban Johs. Kalvemo buorre mielas .

 NRK journalista Jakob Arvola maid dajai juoidá mii (varra)¢(várra) sáhttá bures govvedit dan stuorra juornalistalaš ovddasvástádusa .

 Liikká lea otná sámi servodagas dat politihkka ain oalle eallinaga bissumin , muhto lea (varra)¢(várra) váttis dan garvit go juo leat nu jur eallime oarjemáilmmi servvodaga alde .

 IPS-Johannesburg:Oarjemáilmmi bombedettiin Jugoslavia , leat (varra)¢(várra) tragediijat ollu stuorát Afrihkás - almmá máilmmi beroškeahttá .

 Lemet Ivar vuordimis loahpaloahpalaččat jienasta šiehtadussii mii lea juo dohkkehuvvon Bargiidbellodagas , nu ahte dat (varra)¢(várra) ii šatta nu stuora ášši .

 Selma erenoamaš dolggis ii leat velá namma , muhto (varra)¢(várra) son dasa hutká heivvolaš nama .

 Eai leat (varra)¢(várra) hárjánan oaidnit čuvges nuorra nieiddaid .

 Leai gal Derek Miller čeahppi lihkadit lávddi alde musihka mielde , ja (varra)¢(várra) soames Sáminieidda váimmu coakkigohte , go olmmái leai duođaid " SEXY " .

 Muhto (varra)¢(várra) buohkat eai dihttán ahte Intrige ja Kai Sombys leat ná garra vuoibmi ja fápmu miellalági addit olbmuide .

 Sámis (varra)¢(várra) gávdnojit dáiddálaš girječállit , muhto sii eai dihtto , logai Kendzior .

 Imaštallet gal (varra)¢(várra) ollusat ahte dien mađe ahkásaš olmmái dego Per Tor Turi(47 ) justa liiko technojuoigán mállii .

 Muhto mii eat gula goassige , gos bat dážat leat boahtán , ja (varra)¢(várra) eat dieđe dan ge , soitet Indias , árvaledje Totlteáter , ja teáhtertealta ucces ii gáhččan .

 Ollu olbmuide Riddu Riđđu festválas leai (varra)¢(várra) justa Transejoik ja Frode Fjellheim musihkka mii gájui vuordámušaid .

 Gieskat geavai dat mii (varra)¢(várra) lea leamaš dat stuorámus su spábbačiekčankarrieras dán rádjái .

 Dál leat mohtorsearvvi miellahtut dorvvastan Lotto-kupoŋgaide jus dette ieža nágodit háhkat iežaset tihppenruđaid , ja dan ožžot sii (varra)¢(várra) joatkit dahkat dasgo ii leat sihkar bođeš go gielddas sidjiide ruhta .

 Máze SS vuhttui váiban maŋŋá semifinála , ja dat lei (varra)¢(várra) okta sivva dasa go Gironvári Lunttat besset stoahkat Máze gánddaiguin .

 Šlurfi lea (varra)¢(várra) eanemus filbmejuvvon beana ja Meahcce Vulle gal lohpida ahte Šlurffis gal leat maŋisboahttit .

 Badjel 15 jagi leat suohkanat ožžon giellaruđaid , ja dál lea (varra)¢(várra) áigi geahččagoahtit mo ruđaid buoremus sáhttá geavahit .

 Sivva dasa lea (varra)¢(várra) go oassi min visttiin bulle 1988:s .

 – Media lea olu mu čájehan , ja (varra)¢(várra) danne jáhkket olbmot ahte mun dat lean gii ovddastan buot áššiid .

 Sii geat eai diehtán son vuostálastá Finnmárkkolága jáhkke (varra)¢(várra) son lea manahan moarsi .

 - Viehkkangilvvuin lea nu daddjun njoammil mii doalaha leavttu , muhtu vuodjangilvvuin heive (varra)¢(várra) buorebut njuorju veaháš ovddabeal , leaikastallá Samiradio " njorju " Johs Kalvemo .

 Liikká ledjen gal (varra)¢(várra) veahá doaivvas , lohká Skániha sátnejođiheaddji Svein Berg Harstad aviisi .

 Son imašta go riikamedijat eai eanet beroš áššis , ja (varra)¢(várra) danin sápmelaččat dáppe ja erát eai baljjo dovdda Finnmárkkulága .

 Muđui (varra)¢(várra) mánaguovttos livččii sáhttán roasmmahuvvot garrasit .

 – Máilbmi han rievdá ja mii maid (varra)¢(várra) doaivumis rievdat .

 – Mun ja (varra)¢(várra) ollusat vásihedje ahte juoga goitot dát OG doalut adde sámikultuvrii .

 Gatnjalat maid ribahii čilgejedje (varra)¢(várra) bures man garas riidu lei Deanu gielddastivrras odda sámiskuvlla huksema dihte .

 Na (varra)¢(várra) oidnošgohtet dat juohke geasi maŋŋá go Kanada indiánat leat oahpahan Deanu luossabivdiid goikadit luosa .

 Maiddái áibmu lea nuoskiduvvon , ja leage (varra)¢(várra) sivvan manne nu olu olbmot jábmet borasdávdii .

 Ii (varra)¢(várra) nu imaš go 20 jagi doppe orrun .

 Ja dalle lei dieđus luonddolaš jearrat das gii (varra)¢(várra) buot buoremusat diehtá manin olbmot eai gotte luosaid .

 It bat don ge livččii náđđon gos lea čoasus , ja dasalassin it (varra)¢(várra) livčii don ge háliidan leat moskuslanjas gos lea heajos áibmo .

 Son maid deattuha ahte ii (varra)¢(várra) livčii šaddan dáiddár jos ii livččii bajásšaddan leastiánalaš birrasis .

 Muhto olbmuide (varra)¢(várra) ii leat nu suohtas , lohká Balto .

 – jus čáhppe ii livččii mu boktan de gal (varra)¢(várra) in livččii lihkkan , dadja aslat Einar .

 Badjel 15 jagi leat suohkanat ožžon giellaruđaid , ja dál lea (varra)¢(várra) áigi geahččagoahtit mo ruđaid buoremusat sáhttá geavahit .

 – Sii gáddet (varra)¢(várra) ahte luohti lea Ipmila sáni vuostá , lohká son .

 Livččii gal issoras somá jos buot vuovddašeimmet muhto lea várra váttis dan dahkat , lohká Guttorm ja árvalastá jos vel moadde mánu livččii beassan vuovdit de gal (varra)¢(várra) vuorbbit livčče nohkan .

 Sin agenda lea (varra)¢(várra) bilidit mu vejolašvuođaid válljejuvvot NSR:a presideantta evttohassan , jáhkká Nystad .

 Son dovddaha dál ahte lea dan mađe agis politihkkalaš vuogadagas ahte lea (varra)¢(várra) áigi loapahisgoahtit doaimmaid .

 – Mun in ane dan imašin , Áile Keskitalo han lea Sven Roald lagaš olmmos , ja náitalan su vieljjan , ja dalle lea (varra)¢(várra) lunddolaš ahte son doarju Áile .

 - Mun vuoján gaskkal 15. 000- ja 20. 000 kilomeahtera jahkái ja dat lea (varra)¢(várra) seamma ollu go dábálaš olmmoš vuodjá biillain , lohká Sverre .

 Danne vurdet (varra)¢(várra) buohkat ahte mii álkit dearpat Sámi riikkajoavkku , muhto spábba lea jorbbas ja ii goassige sáhte leat nu sihkar , lohká beaivválaš jođiheaddji Roland Arnquist Umeå IK:s .

 Rápmi (varra)¢(várra) dagaha ahte boahtte háve ii leat nu álki vajálduhttit rašes joavkku .

 Danin (varra)¢(várra) dat olmmoš gii lea álgán girječállin lea hálidan govvet čálalaččat daid dovdduid .

 Dat lea (varra)¢(várra) dat sivva manne mun 1960-logu loahpas válden beanna gihttii ja manne lean doallan dan ovttatmáno badjel 30-jagi .

 Ii (varra)¢(várra) eadni livčii obba birgen ge go mun maid in máhtán dalle nu bures dárugiela .

 Áiccálaš Ságat lohkki lea maid (varra)¢(várra) sihkkarit fuopmán ahte dat seamma Reinås ovdal lea čállán máŋgasiidusaš reportaša iežas lieggariika mátki birra , gos son earret eará lea govven eamidis .

 Sámeskuvllas leat oahppit vuosttaš luohkás gitta joatkkaskuvlla dássái ja dát beaivi lei (varra)¢(várra) okta dain hárve beivviin go nu máŋgasat sis ledje čoahkkanan skuvlii oktanaga .

 Árbevirolaš ealáhusain eallisámiide , geat leat juoga eallindilis šaddan smiehttat kultuvrraset vuođđoáššiid , nuppástus ii (varra)¢(várra) leat oalle stuoris .

 Lei illu go Sámediggi viimmat ásahuvvui , leimmet (varra)¢(várra) ollugat geat doaivvuimet ahte dás dohko Sámi áššitge ožžot buoret siivvu , muhto mii galggaš .

 Go buohtastahtášii Sámedikki politihkkára geas dávjá jo lea iežas barggus stuorra dienas , ja dáiddasearvvi jođiheaddji geas ii leat dadjanveara dienas , ja sutno goappatlágan bálkkášumi , de gal (varra)¢(várra) haksošgoahtá unohis skuordnavuohta sis geain lea fápmu servodagas .

 Lihkus min bearrašis leaskarovvá doalái goittotge mus viehka buori fuola , (varra)¢(várra) danin , go ledjen áidna nieida .

 Ii fal dakkáriid maid don ovttatmanu jurdilat , muhto sámi « Láhttejeddjiid » Ja dalle han don (varra)¢(várra) smiehtastat , mii dat ges lea ?

 Ailo jáhkká son lei (varra)¢(várra) gáidan eret iežas duogážis .

 Neavttárat dihtet ja (varra)¢(várra) iešge Olsen diehtá ahte Monologa lea oalle hástalus neavttašit .

 - ” Na , vuiten (varra)¢(várra) ” Ungdommens Kulturpris ” danin go mun ráhkadan musihka ja lávlagiid mat dán áige nuorat liikojit .

 - Mun lávlon ” Farsan ” ja maiddái ” Partyjoik ” doppe , lei (varra)¢(várra) čajehit ahte sáhtán leat hui duođalaš ja maiddái leat veahás mielaheapme .

 Maid Issát ii diehtán boazodikšumis ja guollebivddus daid , de daid birra (varra)¢(várra) eai diehtán earáge olbmot .

 Dál ii oro ráhkisvuohta ovdáneame , ja don (varra)¢(várra) it galggaše nu ollu beroštit das go dan ii daga .

 Dál ferten ain garraseabbot hárjehallat vai beasan alit dássái , muđui ii leat (varra)¢(várra) vejolašvuohta beassat jovkui , logai Martin Nordbye dalá máŋŋá čiekčama .

 Erenoamážit Guovdageainnu bargiguoktá - Elle-Márjá Vars ja Inger Margrethe Olsen - lei (varra)¢(várra) somá deaivat .

Bealátvuođa (varra)¢(várra) lea stuoris , ja dan lea maiddái Siviilaáittardeaddji mearkkašan . 

Lea maiddái (varra)¢(várra) ahte deattut ja deaddonorpmat navdojuvvojit leat eiseválddiid bággodoaibman , mii fas suoláda fuomášumi das ahte doaibma ja boazolohku lea boazoeaiggádiid iežaset ovddasvástádus .

Guovllut leat gáržžit , ja danne leage (varra)¢(várra) ahte maiddái eará guovllut guođohuvvojit .

Dasa lea nappo dalle dat (varra)¢(várra), ahte ii bastte.

Dákkár dálkkádagat dagahit riddoorohagaide váttisvuođaid , nu movt Gielas ja Stálonjárga Romssa fylkkas , gos lea stuorit (varra)¢(várra) lásset guohtumiid go Helgelándda olggut guovlluin . 

Mus lea (varra)¢(várra) dat nu gohčoduvvon skuvla fobiija!!

Ja dan berrešii (varra)¢(várra) deattuhit - danne dát čálus.

Ii leat (varra)¢(várra) ártet ahte mun juste dien muitalussii liikojin.

Muittán oktii go muhtin inspektevra bođii mu lusa ja logai ahte (varra)¢(várra) dan oahppis ii lean vuoigatvuohta sámegieloahpahussii.

 Jus eat livčče sirdit mearkka vulosguvlui , de guovllu 25:s illá livččii bivdoguovlu oarjjabeal-deanu , ja dat (varra)¢(várra) livččii menddo vuoigatmeahttun , čilge Rollstad .

(varra)¢(várra) dalle maid gávdnet sivaid manne bargit eai biso teáhteris ?

(varra)¢(várra) jáhkii ahte mun lea gilvaleaddji sus.

Ja go jurddaša maid sii leat vásihan , dat gal ii (varra)¢(várra) leat nu imaš.

Sámegiela dáfus vuosttasgiallan , de fágalaš analysajoavku čujuha dasa ahte mii (varra)¢(várra) leat juksamin daid oahppiid bajimuš logu guđet sáhttet válljet sámegiela vuosttasgiellan otnáš fálaldagaid ja ortnegiid mielde. 

(varra)¢(várra) lea nu ahte muhtumat bilidit buohkaid ovddas ja dat lea hui suddu.

Jus siidda siidaosiide lea mearriduvvon alimus boazolohku , gč. § 9.5 viđát lađđasa vuosttaš cealkaga , de (varra)¢(várra) galggašii gáibidit ahte siidaoasi ja dasa gulli bálddalas álggahanoasi boazolohku ii galgga oktiibuot leat badjel siidaoassái mearriduvvon boazologu 

Daid hástalusaid maid Sámediggi oaidná dan láhkabarggus mii fargga álgá ja mii guoská sámi beroštumiide , ja maid (varra)¢(várra) ii sáhte maŋidit dassážii go ráđđádallan- ja šiehtadallanortnet lea formaliserejuvvon , ferte geahččat daid geatnegasvuođaid ektui mat Sámedikkis leat , sihke našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš dásis .

– Iežan irgái Pier Ándii , ja dat gal jo (varra)¢(várra) čilge manne ?

1500-logu loahpageahčen , - ja 1600-logu mielde , (varra)¢(várra) ovdánii dainnalágiin ahte ekologalaš dássádatvuohta gopmánii.

Vuoddji fertii garvit dan heastta ja nu massii dehálaš áigi mii várra dagahii ahte Royal bođii nubbin iige vuosttažin , jáhkká Bueng.

Juo áigá jávkan Sauva-sohka ásai (varra)¢(várra) gieldda davimus osiin.

Sin máksu han lei (varra)¢(várra) seammá ollu maiddái sihke Ruŧŧii ja Ruššii , gosa dáččat dábálaččat eai dárbbašan máksit .

Ailo jáhkká son lei (varra)¢(várra) gáidan eret iežas duogážis	.

Selma erenoamaš dolggis ii leat velá namma , muhto (varra)¢(várra) son dasa hutká heivvolaš nama.

Son lei lohpádaddan muhtun smávvadállodoalu odelbártniin , ja lei smávvažiid jurddahallan ahte su bargu boahttevuođas (varra)¢(várra) šaddá skuvlahoavdda ja dállodoalli lotnolasbargu .

Nuorta-Finnmárkkus gal (varra)¢(várra) lei veadjetmeahttun gortni šaddadit galbmá mearaáimmu dihte . 

Gal (varra)¢(várra) lei veahá erenoamaš deaivvadeapmi mu ja Hedningarna joavkku gaskkas , mojohallá Wimme hilbesláhkai go mun joatkán ságastallama Hedningarna joavkku ovttasbarggus .

(varra)¢(várra) danne Canoa Quebradas lea veadjetmeahttun doapmat.

(varra)¢(várra) leige danne son ja su ustibat álggahedje ge Márkomeanuid.

Gelddolaš , ja (varra)¢(várra) vel issoras vuordámuš.

Geaidnohuksemiidda ii (varra)¢(várra) lean vuosteháhku soađi ovdal .

Dát lea (varra)¢(várra) hirbmat mávssolaš identitehtii ja iešárvui , ja áinnasge guovlluin main sámegiella ja identitehta leat leamaš erenoamážit fuotnin adnon .

Son dovddaha dál ahte lea dan mađe agis politihkkalaš vuogadagas ahte lea (varra)¢(várra) áigi loapahisgoahtit doaimmaid

Dolin lei maiddái olles pyramiida málejuvon ruoksadin olggobeal ja lea (varra)¢(várra) leamaš oalle oainnáhus mii oidnui máŋgga miilla duohken.

Danin (varra)¢(várra) dat olmmoš gii lea álgán girječállin lea hálidan govvet čálalaččat daid dovdduid.

Muhto 1600-logu mielde (varra)¢(várra) rievddai boazodoallu dan guvlui ahte šadde sierra doalut ja stuorit ealut , ja dát ovdánii ain maŋit jahkečuođis .

(varra)¢(várra) boahtá dálá presideanta Egil Olli oidnot dán láhkkái.

(varra)¢(várra) biddjojuvvošii dát prošeaktavirgi Finnmárkku fylkkagildii .

De gal lohká okta dain jiehtanasain ahte bussá gal (varra)¢(várra) geassá fatnasa , go sidjiide earáide lea nu lossat . 

Sundi Paus , gii veahá maŋŋel 1700-logu gaskkamutto (varra)¢(várra) lei Finnmárkku ja čearddalaš ealáhusvuođu heivehemiid oahppáseamos olmmoš , čilgii sápmelaččaid ja dáččaid erohusa guovddáš borramušriggodagaid geavaheami oktavuođas . 

Ja ii dat leat vel duvdon, muhto (varra)¢(várra)ge lean oahppan dainna eallit.

 Muhto go rivgu manná de Heaika báhccá dušše jurddašit ahte soai han gal (varra)¢(várra) livččiiba gulahallan ja (varra)¢(várra) dálostallange.

Maiddái áibmu lea nuoskiduvvon , ja leage (varra)¢(várra) sivvan manne nu olu olbmot jábmet borasdávdii.

Lea (varra)¢(várra) dárbbašlaš plánet buoret dán áigodaga.

 Jos livčče leamaš luonddus de livčče (varra)¢(várra) lunddolaččat gollan dahje leamaš buorrin sámi servodahkii .

 Lea (varra)¢(várra) dárbbašlaš plánet buoret dán áigodaga .

 Dat ii leat (varra)¢(várra) nu imaštanveara , ii ge eahpelunddolaš , ohcci han oažžu buoret gova Sámedikkis maŋŋil.

Otne (varra)¢(várra) ii leat nu somá leat eret Deanus , ja mii journalisttat fertet váldit olu dasa siva , dajai son čujuhettiin ahte (varra)¢(várra) lea leamaš menddo olu negatiiva media beroštupmi gildii.

 Ja doppe leage dát govva váldon , (varra)¢(várra) 1930-jagiid gaskkamuttos .

 Ovllá muitala ahte sin ruovttus eai atnán juoigama suddun , ja danne leage sus (varra)¢(várra) nu buorre dovdu go juoigá .

(varra)¢(várra) lea leamaš nu ahte sii geat eai loggon darffi , veahkahalle eará bargguiguin .

 Ammahal sálti lea hálbbit go sáttu ja (varra)¢(várra) eai dárbbaš čorget muohttaga eret ge luotta nalde ja nie sestet ruđa .

 Ii leat (varra)¢(várra) buot sajiid ahte dákkár erenoamáš galbba oaidná , go lea rasttideame luottaid .

 Dovdoseamos namma dán virggis lea (varra)¢(várra) « rockahoavda » , go fitnodaga stuorámus lágideapmi lea Gaskaijarock festivála Leavnnjas , ja gaskaijarocka leage dat maid Rasmussen eanemusat vuoruha geassái .

 Muitit ahte diibmá han lei (varra)¢(várra) 20 buolašceahki go čuoigit čuoigaledje , muitala son .

 Jus ná joatká de (varra)¢(várra) ii dohkke go giddagasas čohkkát , lohká Lukkari Sáme radioi .

 - Dát lea eiseváldii beales (varra)¢(várra) mearriduvvon politihka vai golgadeapmi Deanus alfárut nohká .

 Ii ge dan bomba lea (varra)¢(várra) okta ge vuordán , go Norsk Tipping lei árvvoštallan Pomeranssi olles 102.70 ruvdnui .

 - Dies (varra)¢(várra) oainnat olles Gáresavvona ?

 Givssideapmi lea bilidan máŋgga olbmo nuorravuođa ja (varra)¢(várra) boahtá bilidit ain eambbo čuvvovaš jaggiin .

 Ovddádusbellodaga jođiheaddji maid lei bovdejuvvon ja seminárasátnestivrejeaddji logai Fredriksena buot unnimus bivnnuheamos olmmájin coahkkinlanjas , ja dat ii lean (varra)¢(várra) aibbas boastut .

 Mu oabbá , gii dál bargá doaktárin , lei ja (varra)¢(várra) ainge lea čeahpes neavttár .

 Dolin lei maiddái olles pyramiida málejuvon ruoksadin olggobeal ja lea (varra)¢(várra) leamaš oalle oainnahus mii oidnui máŋgga miilla duohken .

NSR manná (vuosttá)¢(vuostá) !

sámediggepresideantta Egil Olli ja várrepresideantta Marianne Balto : Váldiiba (vuosttá)¢(vuostá) Norggá ruvdnaprinsabára Sámedikkis Kárášjogas dii. 10.00 , ja guoimmuheaba sutno dii. 12.30 rádjái .

- Mun lean hui ilus go sii váldet (vuosttá)¢(vuostá) sámeleavgga go dat han čájeha ahte sidjiide lea lunddolaš čájehit sápmelašvuođa buriin mielain ja maid ahte leat rápmát sámeduogašin , dadjá Olli .

Nuorra doavttir lohkáge váldon bures (vuosttá)¢(vuostá) skuvllas , vaikko bođiige unna sámebáikkis Guovdageainnus .

Eanet vuhtii boazodoalu go fylka ássiid Dan olis lohkage Alta suohkana sátnejođiheaddji Geir Ove Bakken Altaposten áviisii ahte guovddáš eiseválddit váldet eanet vuhtii boazoáloealáhusa go álbmoga ja ahte Finnmárku fargga ferte stuimmit dahkat guovddáš eiseválddit (vuosttá)¢(vuostá) .

Ealáhusa birgejumis sáhka Eira ii leat gal áibbas (vuosttá)¢(vuostá) ahte dálonat galget mearkkaid oažžut , muhto son imaštallá gosa bohccuid áigot čáhkkehit .

– Mu mielas lea hui buorre go Leavnnja // Lavttejoga sávza- ja gáicasearvvis lea buorre oktavuohta badjeolbmuiguin , muhto dat ii buorit láhkarihkkuma , go váikko mo dán ášši geahččala botnjat , de badjelgeahččá 14 A lága , loahpaha Johnsen , gii háliida muittuhastit olbmuid ahte váikko son lea mannan garrasit (vuosttá)¢(vuostá) 14 A dán áššis , de ii mearkkaš ahte son lea (vuosttá)¢(vuostá) boazodoalu , muhto vearredahkkiid .    

Lean oaidnán olbmot hirbmat bures váldet (vuosttá)¢(vuostá) koarralávluma go mii dakkár doaluid lágidat , Lohká suohkanbáhppa Karl Yngve Bergkåsa .

Moallabáhččit Áltá 2 (vuosttá)¢(vuostá) leaba gáimmežagat , namalassii Nils Mikal Hansen ja Nils Mikal Bueng .

Kárášjoga joavkku movttegis musihka váldui bures (vuosttá)¢(vuostá) ruovttobáikkis .

– Go čájehin fylkkadiggái govaid ja duođaštusaid maid váhnemat leat čoaggán , de ii oktage sáhttán mannat (vuosttá)¢(vuostá) ruhtajuolludeapmai , lohká son , ja lasiha :

Diekkáraš buori ođđasa váldit mii (vuosttá)¢(vuostá) rabas gieđaid , lohká Sara , muhto goitge son ii duostá illudit ovdal go oaidná dáhtu , danin go dakkáraš sániid lea son ovdal gullan ja ii mihkkege dáhkko .

Sii leat hui (vuosttá)¢(vuostá) ahte Lulli-Sámi juhkkojuvvo guovtti saddjái , ja muđui lea lullisámeguovlu nu earálágan daningo doppe leat nu olu priváhta eatnamat .

Eira ii leat gal áibbas (vuosttá)¢(vuostá) ahte dálonat galget mearkkaid oažžut , muhto son imaštallá gosa bohccuid áigot čáhkkehit .

Son oaččui doarjaga measta buot áirasiin Sámedikki dievasčoahkkimis ikte , JL guokte áirasa , Berit Marie P. Eira Eira ja Anne Jannok Eira , jienasteigga (vuosttá)¢(vuostá) .

– Dat mearrádus lea áibbas boastut , mii leat álggu rájes leamaš (vuosttá)¢(vuostá) dán , dadjá Láhpoluobbala gilisearvvi ovdaolmmoš , Nils Johan Vars .

– Láhpoluobbala gilisearvi lea álggu rájes leamaš (vuosttá)¢(vuostá) dán láhkarievdadusa go dat han sáhttá buktit riidduid min guvlui ja dan mii eat hálit , dadjá Vars .

Oahpahusnjuolggadusas čuožžu ahte skuvllat sáhttet váldet (vuosttá)¢(vuostá) skeaŋkkaid ( ruhtaskeaŋkkaid , ruđaid mat leat čoggot eaktodáhtolaš barggu olis ja klássakássain ) juogo fitnodagain , váhnemiin dahje earáin .

– Mii boahkuhit dál olles álbmoga vahkku 49 rájes , nuoramusat álggos go vuorrasiin jáhkkimis lea muhtun muddui nanusvuohta influenssa (vuosttá)¢(vuostá) , dieđiha Guovdageainnu suohkana dearvvašvuođabálvalus .

– Sápmi Music fállá maid Johan Sara jr konsearttaid Københapmánis ja dat šaddá suohtas oaidnit mo su konsearttaid váldet (vuosttá)¢(vuostá) doppe ja dákkár stuorra doaluin han leat máŋga čuođi konseartta nu ahte doppe gal šaddá garra gilvu , dadjá Kai Somby .    

Son lohká áidna mii dán áigge lea hástalussan báhpaide lea sárdnidit Ipmila sáni nuorat geardái vai sii ipmirdit dahje nagodit váldit (vuosttá)¢(vuostá) dan .

– Váldet bures (vuosttá)¢(vuostá) ođđa báhpa.

Ii (vuosttá)¢(vuostá) visot vánddardeami.

Dá Peer Gaup muitaleame manne son lea (vuosttá)¢(vuostá) suodjalanguovlluide .

In leat prinsihpalaččat (vuosttá)¢(vuostá) russaávvudeame , muhto lean vuostá ahte russaávvudeapmi dagaha ahte mánát eai duostta olggos mannat .

Dása leat oallugat (vuosttá)¢(vuostá) danne go ballet ahte eambbogat bohtet váldit abortta jus heđemis čájehuvvo Downs syndroma dahje eará sivat .

Sámi riikajoavku lea dál gearggus vuolgit čiekčat Oksetania (vuosttá)¢(vuostá) Frankriikii .

Bures váldon (vuosttá)¢(vuostá).

Justiisa- ja gearggusvuođadepartemeantta duođaštit iežaset láhkaguorahallamis ahte Guovdageainnu suohkanstivra lea rievtti alde go leat mannan (vuosttá)¢(vuostá) váikkuhusguorahallama , maid Ruoŧa ruvkefitnodat , Arctic Gold AB , áigu čađahit Biedjovákkis .

Muhto nu movt várra justte dat lávlla lea jurddašuvvon , ahte lea dat eanemus sidjiide geat leat oahppamin sámegiela , ja oažžut sin eanet geavahit sámegiela , de dáidá lávlla bures váldot (vuosttá)¢(vuostá) nuoraid gaskkas .

Eaktun dáidda lea dieđusge ahte váldet go njuovahagat (vuosttá)¢(vuostá) gávpečorragiid .

Doaibmaplánat maid gusket doaibmabijuide olgoriikkaolbmuid vašolaččaid ja rásismma (vuosttá)¢(vuostá) ja leat doarjjan gaskakultuvrralaš ovdáneapmái oppalaš oahpahusas .

Diibma go Guovdageainnu suohkanstuvrra mearridii luottaplána , jienastii Per Bæhr ja su joavku (vuosttá)¢(vuostá) olles plána .

Bakken ii loga iežas maŋge láhkai (vuosttá)¢(vuostá) boazodoalu :

- Mu mielas eai oro olbmot (vuosttá)¢(vuostá) ahte Sámediggi ráhkada dákkár njuolggadusaid .

- Mii eat leat ožžon makkárge signalaid ahte olbmot leat (vuosttá)¢(vuostá) ahte Sámediggi ráhkada njuolggadusaid , muhto mis lea njealjii báikkis fitnat gullat maid doppe oaivvildit , muitala son .

Áidna guhte leamaš áibba (vuosttá)¢(vuostá) ahte njuolggadusat galget gáhttet sámi ealáhusaid ja meahcásteame , lei Álttá sátnejođiheaddji Geir Ove Bakken .

Ja dat ii leat vaikko makkár bellodaga ovddas , muhto Sámeálbmot bellodaga ovddas mii lei áidna bellodat mii jienastii (vuosttá)¢(vuostá) Sámedikki evttohuvvon meahccenjuolggadusaid .

Muhto fáladaga eai váldán (vuosttá)¢(vuostá) .

- Mii , joavkku bealis leat hui duđavaččat Romssa OG stivrrain go leat min váldán (vuosttá)¢(vuostá) rabas gieđaiguin , lohká duđavaš joavkojođiheaddji Nystø .

Nubbi guhte jienastii (vuosttá)¢(vuostá) ruđa addimis prošektii lei Risttalaš bellodaga áirras Frode Lervoll .

- Lea jierpmálaš mearrádus maid dál leat dahkan Finnmárkku bargiidbellodaga stivrras , go mii leat álo leamaš (vuosttá)¢(vuostá) ahte oktasaš sámi ressuršaid galggašii sáhttit vuovdit , lohka Nilsen .

Mii leat álfarot (vuosttá)¢(vuostá) buot priváhtiseremiid , ráđđehus ferte vuordit earrejuohkimin dassá go lea čielggas geasa gullet dát ressuršat , loahpaha Keskitalo .

Ráđđehus ii leat ge ožžon makkárge doarjaga sin earregávppašanpolitihkkii , go sihke Nordlándda bargiidbellodaga ja Finnmárkku bargiidbellodaga stivrrat leat (vuosttá)¢(vuostá) dán ortnega , ja Romssa bargiidbellodaga stivra lea dorjon Nordlándda BB. .

Son lei unniidlogus , nu gohčoduvvon « njelješjoavku » geat dorro (vuosttá)¢(vuostá) ahte šárkkaide vuollil 15 mehtera galggai gávppašanearri .

Njelješjoavku evttohii ge « Finnmárkku mállesaš guolástuspolitihka » ja dán eai váldán bures (vuosttá)¢(vuostá) eai tråla-oamasteaddjiin iige Riikkaorganisašuvnna áirasiin .

Dán bartaáššis lea boazodoallu cealkán máŋgii ahte sii leat (vuosttá)¢(vuostá) bartta .

Mii leat váillahan dákkár stuorit čoahkkinlanja , ja go dál sáhtit vel fállat eaŋkellanjaid , de sáhtit stuorit joavkkuid váldit (vuosttá)¢(vuostá) , čilge Holmestrand .

Varresátnejođiheaddji bijai Isak Mathis O. Hætta evttohusa Anton Dahl evttohusa (vuosttá)¢(vuostá) , earret čuoggáid 2-6 .

Ovdagotti evttohus , 1 jiena (vuosttá)¢(vuostá) :

Klemet Erland Hætta evttohus dohkkehuvvo 9 jiena (vuosttá)¢(vuostá) .

8 jiena (vuosttá)¢(vuostá)

Klemet Erland Hætta evttohus biddjui ovdagotti evttohusa (vuosttá)¢(vuostá) .

Klemet Erland Hætta evttohus dohkkehuvvo 7 jiena (vuosttá)¢(vuostá) .

Ákšuvdna galgá soahtat psykalaš ja sosiála heađi (vuosttá)¢(vuostá) .

Meannudit seammaláhkái spiehkasteaddji ohppiidláhttema (vuosttá)¢(vuostá) oktasaš váikkuhusjurddašeami vuođul

Vállaide mat leat álbmotmeahci ráji (vuosttá)¢(vuostá) galgá árvvoštallat geavahit áibmofievrruid jai bievlavuodjinfievrruid bivddu oktavuođas .

Sátnejođiheaddji duppaljietna mearridii , ja Anton Dahl evttohus gáhčai 9 jienain 8 jiena (vuosttá)¢(vuostá) .

Ovdagotti evttohus mearriduvvui ovttajienalaččat 6’a jiena (vuosttá)¢(vuostá) .

Evttohus ii dohkkehuvvon , 5:as jienastedje 4 (vuosttá)¢(vuostá) .

Sámediggi lea veardidan ášši Sámedikki doarjjaortnegiid (vuosttá)¢(vuostá) .

Evttohus 1 , 1. oassi lávdegotti miellahtus Ove Johnsenis gahčai 30 jiena (vuosttá)¢(vuostá) .

Evttohus 2 lávdegotti miellahtuin BB sámedikkejoavkkus Steinar Pedersen , Sverre Andersen ja Per Solli , JSL // olgešbellodaga Per A. Bæhr ja svl Ove Johnsen gáhčái 19 jiena (vuosttá)¢(vuostá)

Dat mielddisbuktá ahte skuvllat ja ruovttut fertejit dieđus bargat mot lágan hárdimiid (vuosttá)¢(vuostá) .

Dán áigge maid gávdno juoga maid gohčodit Ođđa-fascisma , ja danin lea dehálaš čájehit vuosttildeami dán (vuosttá)¢(vuostá) ja muittašit ja gudnejahttit daid geat dorro dán vuostá , oaivvilda Kovacevics .

– Sii geavahit ákkaid mu ohcama (vuosttá)¢(vuostá) mat eai gávdno ortnega njuolggadusain .

– Mu mielas gal Ruošša ánssášii vuoitit , ja lean čeavlái go lean su (vuosttá)¢(vuostá) gilvvohallan , dadjá Maria vuoiti Dima Bilana birra .

Bargá iežas (vuosttá)¢(vuostá).

Tor Martin Mienna ja Matti Eira garra čiekčamiin Padania (vuosttá)¢(vuostá) .

Sápmi čievččai gal Padania (vuosttá)¢(vuostá) olu buorebut go guovtti vuosttaš čiekčamis , muhto eai ožžon nu stuora moallavejolašvuođaid .

Porsáŋgu čievččai dássálaga Álttá nuppi joavkku (vuosttá)¢(vuostá) 2-2 bearjadaga , muhto lávvordaga derpe Guvžajávrre 7-0 .

Kárášjoga joavku Nordlys lea goalmmát divišuvnna maŋemus sajis ja galget Bossegohpi (vuosttá)¢(vuostá) čiekčit dán bearjadaga .

Lávvordaga vuoittahalai Nordlys Bossegobi (vuosttá)¢(vuostá) 2-0 Álttás .

– Ii leat duohta ahte ledje 6 vuotnaguolásteaddji geat jienastedje eanetlogu (vuosttá)¢(vuostá) , dáid gaskkas ledje máŋga riddoguolásteaddji , čilge Hansen ja moaitá garrasit media go leat botnjan ášši .

Mannan sotnabeaivve čievččai Álttá (vuosttá)¢(vuostá)šdivišuvnna joavku dássálaga , 1-1 divišuvnna njunuš joavkku Sandefjord (vuosttá)¢(vuostá) .

Hødd (vuosttá)¢(vuostá) 1-2 Høddvollas ja Sparta Sarpsborg 1-0 Álttás .

– Nuppi čiekčamis ( Fállejoga (vuosttá)¢(vuostá) , doaim .

Earenoamážiid namuha Fállejoga čiekčama moallabáhččit Lasse Andre Anti , guhte oaččui albma " hat trick " go bážii golbma moala dan čiekčamis ja nuorra albma Dag Andreas Balto , gii bážii Nordlys njealját moala Fállejoga (vuosttá)¢(vuostá) :

Nordlys čievččai guokte čiekčama guossešiljus mannan vahkkoloahpa , Áltá 2 ja Fállejoga (vuosttá)¢(vuostá) .

Nordlys galgá čiekčat Guovžajávrre ja Girkonjárgga (vuosttá)¢(vuostá) , čiekčamat main Bueng jáhkka Guovžajávrre šaddat váddásit čiekčamin .

Doppe lei asfálta ravda , ja dás son vujii galbba (vuosttá)¢(vuostá) , muhto son čađahii liikká sihkkelastima .

Guovdageainnus lea dal oanehis čiekčanboddu , go sis eai leat čiekčamat ovdal maŋit vahkkoloahpa , guossešilljus Báhccavuona ja Norild (vuosttá)¢(vuostá) .

Boahtte čiekčan lea Notodden (vuosttá)¢(vuostá) , guossešilljus .

Njealjádasčiekčamiin Nordpolena (vuosttá)¢(vuostá) nahkehii Per Inge Eira nai moala .

Loahpačiekčamis vuittii Iešjohka 2-1 Eksosrøyka joavkku (vuosttá)¢(vuostá) maŋŋá liige áiggi .

Sámiin soaitá oahpahuvvon buoret oktasaš suodjalus vealaheami (vuosttá)¢(vuostá) , dadjá Ketil Lenert Hansen , Romssa universitehta doavtterstipendiáhtta Sámi dearvvašvuođadutkanguovddážis VG nettii .

Dat olu ođđa ásahusat main olu leat Sis-Finnmárkkus , soitet dahkat ahte oktasaš suodjaleapmi ( vealaheami vuostá ) lea buoret , go sámi politihkkarat dávjá celket vealaheami (vuosttá)¢(vuostá) ja almmolaččat bealuštit sámiid .

Mannan sotnabeaivvi vuoittahalai Álttá joavku 1-2 Start joavkku (vuosttá)¢(vuostá) Finnmárkku visttis .

Čohkkun váldá guhkes áiggi , ja go muhtin dihkit leat šaddán immunat dihkkesáibbuid (vuosttá)¢(vuostá) de lea váldá dihkebivdu guhkes áiggi .

Ja dihkit eai šaddá immunat dan (vuosttá)¢(vuostá) .

Ollu boasttuvuođat leat dahkkon daid olbmuid (vuosttá)¢(vuostá) máid mieđihit sihke eisseválddit ja juristtat .

Mannan sotnabeaivvi vuoittahalai Áltá Romssas 1-2 Salaš joavkku (vuosttá)¢(vuostá) .

– Ii dahkan maidege go Áltá vuoittahalai Salaš joavkku (vuosttá)¢(vuostá) .

Prošeakta áigu gávdnat vaksiidna geahpesdávdda (vuosttá)¢(vuostá) šibihiin , ja maiddái loddeinflueansavaksiidna ovdánemiin .

Amundsen vástida álggos ahte sus eai leat dieđut dasa , muhto dattetge loahpas mieđiha ahte dán jagi lea leamaš liige preassa sin njuovahaga (vuosttá)¢(vuostá) .

Daniel Reginiuss skroe moala Gozo joavkku (vuosttá)¢(vuostá) .

Janoš Trosten , Ofelaš listtus , Hartvig Hansen , Oktasašlisttus ja Thoralf Henriksen , Árja , manne hui garrasit boazodoalu (vuosttá)¢(vuostá) .

Son dajai : – Dal leat don čađaheamen dáruiduhttima boazodoalu (vuosttá)¢(vuostá) .

Dán jagáš boazodoallošiehtadusas lea ovttaoaivilvuohta šaddan ahte geahččalanortnega čađahit ahte juohke siidaoasus gii joksá njuovvangáibádusa 8 giilu ealihan bohcco nammii , giđđaboazologu (vuosttá)¢(vuostá) .

Iskkadeapmi maid čájeha ahte buohkat measta háliidit iežaset mánáid boahkuhit spiidnegolgodávdda (vuosttá)¢(vuostá) .

Boahkuheapmi joatká Guovdageainnus , pandemalaš influenssa vuostá dahje spiidnegolgodávdda (vuosttá)¢(vuostá) .

Boahkuheapmi suddje rupmaša virusa (vuosttá)¢(vuostá) mas earret eará goaŧŧočeabeha borasdávda boahtá .

Dilálašvuohta mii dagahii Romssa favorihttan Rosenborg (vuosttá)¢(vuostá) vuossárgga eahkeda .

Maiddái Chelsea (vuosttá)¢(vuostá) lei nu ahte Chelsea nagodii báhčit sin moalaid dalle go muhtii eanemusat .

Vildanisu lea vissa dakkár nisu gii ii álo dohkket ahte earát mearridit su badjel , ja manná konvenšuvnnaid (vuosttá)¢(vuostá) , árvala Áili gii háliida muitalit mii su movttiida ja oažžu duostilin politihkas .

In goassege leat su gullan dadjamin ovttage bahás sáni dahje almmuhit bahčavuođa sin (vuosttá)¢(vuostá) geat su lea garrasepmosit fallehan .

Lea buorre go bargiin lea vearju maid sáhttet atnit go dárbbašit eambbo coavcci bargoaddi (vuosttá)¢(vuostá) , ja amma hal dál fargga dát ge bargoheaitta nogašii ja buhcciid dilli šattašii sihkkareappo .

Ovdal vuosttaš dikki jorahii son iežas eamida jođiheaddjin sudno siidaoasi , annes diggi ii ane dan su (vuosttá)¢(vuostá) ahte okta olmmoš ii sáhte eaiggáduššat guokte siidaoasi .

– Sii geavahit ákkaid mu ohcama (vuosttá)¢(vuostá) mat eai gávdno ortnega njuolggadusain .

– Ii ovttas ge lea ávki váldit boahkuheami spiidnegolgodávdda (vuosttá)¢(vuostá) jus eat olát measta buot álbmoga , lohká sadjásaš suohkandoavttir Siriann Gulsrud .

Finálas vuite Tufte joavkku (vuosttá)¢(vuostá) 3-1 , ja goalmmádiin besse Bæbu Bargit .

Mii fertet ovttasbargat vuoi nagodat bargat dihkenjoammudeami (vuosttá)¢(vuostá) , čállet sii e-boasttas maid sáddejit váhnemiidda .

Steffen Iversen dárbbašii 58 minuhta ovdal go čievččastii mollii spáppa Preston (vuosttá)¢(vuostá) , iežas vuosttaš čiekčamis Crystal Palace joavkku ovddas .

Drillo oinnii Magnus Andersena TIL čiekčamis Molde (vuosttá)¢(vuostá) vuossárgga , ja ikte son galledii TIL hárjehallama La Mangas .

( TIL ) , vuittii Inter Baku nammasaš joavkku (vuosttá)¢(vuostá) , geat leat Aserbajdsjan riikas eret .

( TIL ) birgii erenomáš bures Inter Baku (vuosttá)¢(vuostá) .

Muitala ahte Inter Baku lea dat gullon garra spábbačiekčan joavku ja lea hui duhtavaš go sii nagodedje sin (vuosttá)¢(vuostá) vuoitit .

Ákto čavggadin stivrra eanetlogu (vuosttá)¢(vuostá) doarjun dihte boazodoalu .

Goruda (vuosttá)¢(vuostá) fertejit dus leat biktasat mat vuigŋet bures , vai it bivastuva .

Dát suodji suddje du časkkástagaid (vuosttá)¢(vuostá) .

Deháleamos lea ahte dus leat goike biktasat goruda (vuosttá)¢(vuostá) , buorre iddjá !

Dasa lassin iđii maiddái ákšuvdna ákšuvnna (vuosttá)¢(vuostá) .

Eiseválddit eai lean dilálašvuođaid geažil háliidan « bágget nuortalaččaid čuovvut lágaid , go bálle ahte ruošša « pope » ( báhppa ) boahtá nugo dábálaččat vuosttildit dan ja oldet ruošša eiseválddiid Norgga (vuosttá)¢(vuostá) .

Čoahkki addá suoji buollaša (vuosttá)¢(vuostá) ja lodje bieggaroasuid .

Mii dáhtut rabas rájáid juohke guvlui , miehttá Sámi , miehttá máilmme , árvvoštalai Márit Smuk Solbakk lágideaddjiid " Fierbmádat Davvin illásteami ja prostitušuvnna (vuosttá)¢(vuostá) " báikeválljemis .

Mannan vahkkoloahpa čievččai Guovdageaidnu Čorgaša (vuosttá)¢(vuostá) Mehámmanis .

Finnmárku : " Grensehandel mot Finland " ( rádjegávppašeapmi Suoma (vuosttá)¢(vuostá) ) lávdegoddi lea gieđahallan dili maŋemus čoahkkimis stádabušeahta oktavuođas .

– Mii eat otná njuolggadusaid mielde oačču čiekčat eara riikkaid (vuosttá)¢(vuostá) , dego riikkajoavku .

Dearvvašvuođapartemeanta áigu sihkastit lága mii badjel 30 jagi lea gádjon luopmániid čurrotčoaggima (vuosttá)¢(vuostá) .

Bæhr (vuosttá)¢(vuostá) dalle Seammas mieđihá Dahla ahte garrá gáibadusat áin čuožžu .

DOHKKEMEAHTTUN : Mikkel Eira lea garrasit reageren dán (vuosttá)¢(vuostá) ahte Bargiidbeallodat leat čállan šiehtadus Anton Dahlain , bellodatustibiid mearredusa haga .

- Čurvon beatnaga várrugasat mu lusa nu mo láven , lohká Olsen ja dolle gieđaid njálmmi (vuosttá)¢(vuostá) ja áddestallá ealgga ruovgama .

Čoahkkimis bohte garra cuiggodeamet ráđđehusa (vuosttá)¢(vuostá) go eai leat čilgen láhkasisdoalu .

Mikkel Nils Sara lohká dákkár áitagiid duođaštit ahte ain leat eallimin ovdagáttut sápmelaččaid (vuosttá)¢(vuostá) , ja dan lohká oalle dávjá oidnot iešguđet oktavuođain .

- Dán mii oaidnit juohke áidna giđa go boazosápmelaččat dolvot čearpmahiid geasseorohagaide , de bohcidit juste seamma oainnut sápmelaččaid (vuosttá)¢(vuostá) , fuomašuhttá son .

Váhčira Sámisearvi vuoittahalai nissonfinálas DSJ joavkku (vuosttá)¢(vuostá).

Eira mielas lea unohas go dákkár sivahallamat bohtet sin (vuosttá)¢(vuostá) .

Buljo lohka eiseváldiid ja politihkkáriid bargat dáloniid meahcceipmárdusa (vuosttá)¢(vuostá) ja eai ane dán árvvus .

Sámediggi čuovvu dárkilit mo Gáŋgaviika gielda ja dat guokte guollefitnodaga birgeba Norgga Stáhta (vuosttá)¢(vuostá) dikkis , mas gáibidit buhtadusa masson dietnasa ovddas guolástusas .

- Mun jienastin dán (vuosttá)¢(vuostá) go luohti lea báhkkinlaš ja suruhis vierru , muitala son Áššu áviisii .

TOR MIKALSEN : Gáivuona Sámiid searvvi jođiheaddji Tor Mikalsen lea hirbmáhuvvan go ain gávdnojit ovdagáttut luođi (vuosttá)¢(vuostá) .

Nu dovddaha Sámiid guolásteaddjiid Bivdi servvi jođiheaddji John Egil Nilsen go gullá maid Finnmárkku bargiidbellodaga stivrra mearrádusa bargat šárkaeriid gávppašeami (vuosttá)¢(vuostá) .

- Gilivuona bieggamilluid vuostá bargat lei dego jiehtanasa (vuosttá)¢(vuostá) bargat , nu govviidii Čorgaš orohaga jođiheaddji Nancy Porsanger sin rahčamušaid bissehit bieggamillopárkka huksema .

Álbmotstuimmit mohtorjohtolatlága (vuosttá)¢(vuostá).

Kárášjoga Johttisápmelaččaid Searvvi ( KJSS ) jođiheaddji Nils Mikkel Somby váillaha eanet ovttasbarggu boazodoalliid gaskka , erenomážit sisabahkkemiid (vuosttá)¢(vuostá) .

Somby váillaha nannosit ovttasbarggu boazodoallid gaskka suddjet guohtoneatnamiid sisabahkkemiid (vuosttá)¢(vuostá) nugo minerálohcan lea : - Váillahan ovttasbarggu , go okto ii oktage nákce bissehit dáid , muhto jus ovttasráđiid bargat de leat gievrrat juohke láhkai , lohka son .

Nils Henrik Sara lohka ahte lea garas ja váttis bargat almmolaš eiseválddiid ja ruhtafámuid (vuosttá)¢(vuostá) : - NBR lea álohii bargan suddjet iežamet eatnamiid , muhto lea čájehuvvon ahte mis ii leat ollus maid sáhtit dahkat sin (vuosttá)¢(vuostá) , jus eat mieđit eatnamiid de sii ruhtafámuin ekspropierejit dáid .








#

– Áiggun sáhpángillara oastit , muhto ferte nu snáhppát doaibmat ahte sáhpánat eai olle borrat visot vuosttá .

Bijas sohkarbihtá vuosttá gurrii , go sohkar njammá láktasa ja vuostá ii guohpo .

– Gaskamearálaččat borai juohke norgalaš 17,5 kilo vuosttá jagis 2011 , ja dán logus lea 11 kilo vilgesvuostá ja lagabui 2 kilo sisafievrreduvvon vuostá , lohká Ida Berg Hauge .

Dola goardagis vustejeaddji giksadaddá gássis vuosttá .

Jos guorahalat mánu vuosttá ektui , de áiccat daid ovttaláganin .

Jo vuosttá jurdagis buhčása beađu njálbmái njálgga njaddi .

Shabana Rehman jearrá iežas stand-up showas beassážiid Kárášjogas man ollu olmmoš ferte borrat bruvnna vuosttá ovdal go šaddá dážan .

Mearrasápmelaččain ledje maid olu lojes álddut , main ožžo mielkki , vuoja ja vuosttá .

Das ožžo bierggu , mielkki , vuosttá ja bivttasnáhkiid , ja dat lei fievrun .

Robert Paine atná ruoššagávppi mávssolažžan mearrasápmelaččaid eanandoallobuvttadeapmái , go jáfodábuheapmi mearridii man olu mielkki , vuosttá , vuoja ja bierggu buvttadedje ( Paine 1958 a : 177 ) .

Ovdal maŋimus soađi ledje olu boazoeaiggádiin gáiccat dahje sávzzat vai dábuhedje mielkki ja vuosttá geasseorohagain .

Dálá kruvdnoduollomeriid sajis gustogoahtá proseantaduollu go riikii buktet šibitbiffaid ja - fileaid , olles dahje beallelábbágorudiid , ja fásta ja beallefásta vuosttá .

Mii galgat buvttadit eambo daid buktagiid , maidda Norgga luondu fállá vejolašvuođaid – nu movt mielkki , bierggu , maniid , vuosttá , buđehiid ja roava ruotnasiid .

Gusa- ja gáiccamielkkis ráhkadedje lákcamielkki , vuosttá ja vuoja .

Dasa heŋgejedje biergguid , ja das maid atne biergomárffiid , muorjemeasttuid , vuosttá ja iežá borramušaid .

- Mii Finnmárkkus sáddet mielkki lulleliidda gos ráhkadit yoghurtta , vuosttá ja diekkáriid .

Ja de ánuhii vuosttá ja veagal rágui Uhcastáložii , jura bealjit das bávččagedje go Guri Garjjás leai nu issoras ruosta jietna .

– Pfui , don attát munnje guohpa vuosttá , pfui pfui .

Oastte mielkki , láibbi ja vuosttá , ja jus báhcá vel ruhta de oaččut lákcajieŋa oastit !

Ovdal dan šadde norgalaččat birgestallat stuoraniibbiin go galge čuohppat vuosttá .

Son lei dahkan bánnegáhkuid ja vuosttá , mánát besse borrat nu ollu go hálidedje , sii čohkkájedje giettis ja boradedje .

Doppe fállet juovlabuktagiid , dollet kafea , vuvdet vurbbiid , fállet earret eará juovlagáhkuid ja ruovtturáhkaduvvon vuosttá .

Sii bukte maid biebmu numo vuoja , vuosttá , goikebierggu ja eará .

Bija vel persillja ja njaskojuvvon vuosttá ala ja de ii leat go guossohit .

– Giitu nieiddažat , go leidde nu smáđáhkkásat , ahte munnje maid juolludit herskuid , jurddašin go susken dan njálgga vuosttá .

Dasa lassin sii várra eai bora nu olu vuoja ja vuosttá .

Dolin sii lávejedje maid vuosttá ráhkadit bohccomielkkis , muhto lávejedje máŋga álddu šaddat bahčit vai čoggo doarvái mielki .

Álkkit čoaggit vuosttá ja biergobihtáid dáinna vugiin !

Čoaggit vuosttá ja biergobiht ...

Mas ráhkadit vuosttá ?

Čáppa nieida gii gáibida vuosttá , taco ja albma dánssa !

Son rávve olbmuid borrat mielkebuktagiid golbmii beaivái , nu go mielkki , joghurta , loahppemielkki dahje vuosttá vai rumaš ii sieksaluva .

Mun vuššen spageahtaid ja vuosttá ja orun muitime mun borren doppe .

Divtte vuosttá darvánit čoddagii dego go buolli lává ja dagahit dutnje 2. gráda buollima !

Meieribuktagiid diehtojuohkinkantuvra diimmá iskan čájeha ahte norgalaččat leat borragoahtán eambbo yoghurta dahje govddiduvvon mielkki ja vuosttá .

Ruškes vuosttá borran njiejai viđain proseanttain .

Gaskamearalaččat boraimet 1,8 kilo ruškes vuosttá .

yoghurta ja vuosttá.

Norgga eanadoalu- ja biebmodepartemeantta almmuha raporta man logut čájehit norgalaččat eai borran 2010 s nu olu šattuid ja vuosttá go 2009 s .

Olbmot geahpededje vuosttá borrama jagi 2010 s jagi 2011 i .

Dan seammás sáhtát maid bassit márffiid vai it dárbbaš dušše láibbi borrat vaikko láibbi ala lea hui buorre bidjat vuosttá maid .

Son galggai gávppašit mielkki , vuosttá ja láibbi .

Jos ii leat vejolaš viiddis prošeavttaid maid álggahit vuođus jođihit , de sáhttá čájehit nuvttohiid , beaskkaid , ulloliinniid , čázehiid , gistáid , ullosuohkuid // fáhcaid , atnuávdnasiid mat leat muoras duddjon , njuorjjonáhke- biktasiid , borrat // máistit fállábierggu , bohccobierggu , mielkeborramušaid ( buvrru , yoghurt , vuosttá ) , sávzabierggu , luosa , jávreguoli , mearaguoli .

Oasttát go , ' olbmán ' , vuosttá ?

Oastte jáfuid , mielkki , moniid ja vuosttá !

Son bidjá vuosttá vuostálohkiide .

Moadde beaivve geahčen váldá olggos vuosttá ja diktá vel goikat .

Loahpas vel vokse vuosttá vai dat riibá guhkit .

Movt mielkkis ráhkadit vuoja ja vuosttá ?

Oahppat ráhkadit vuosttá.

KURSAPROGRÁMMA Árbevirolaš biebmu Vuosten , 12.7 Oahppat ráhkadit vuosttá árbevirolaš vuogi mielde .

Maŋážassii almmái heardduhuvvá ohcat neahkameahttuma , njorre alccesis iđitkáfe ja cáhpagoahtá vuosttá káffegohppii .

Áhkorohki máinnas vuosttá girjáivuođas.

Don dolin Máttaráhkku bahčá álddu ja oahpaha olbmui , mo mielkkis galgá vuosttá dahkat .

Vuostá lea mánu veaiga , mánnu fas lea vuosttá veaiga ja eatnamis dain goabbáge lea vuolgán .

Vuovddis ruohtada dakko sulaid maiddái nelgon rieban , man dikŋii dovdosta vuosttá njálgga hádja .

Bolfeseaibbat siektašuvvá ohcat vuosttá , masa dat leage rivttes váibmil .

Juonalaš návdi áŋgirit guorada hája , havssaša eatnama ja guhket áibmui njunnedemiin huvvida vuosttá maŋŋái .

– De fal jo mis orru biekka fárus dovdomin vuosttá hádja , nealgerieban vihkkedallá ja vuostebiggii civccoldahttá doama doama doarredit albma smolgosa .

Gáranas háikageahčen áigu luvvet vuosttá njunis ja dálledit dan vuohkkasit gaccaidis ja muorraoavssi gaskii .

Dat áigu doallat njálmmis gitta , amas jo eisige ribahit vuosttá gahččat .

– Máttabiegga , gáranas vástida ja gahčaha vuosttá eatnamii .

Rieban livžžáda háhppilit vuosttá lusa , njoaláda njálbmái ja suođaha bániid gaskka :

– Jillis fisttit , diil di fillihillit , rieban luoitila vuosttá njálmmis ovdageahpiliiddis gaskii , gaivágoahtá fas beahcegierragii ja geardduha gáranassii čielgasabbot :

Rieban hámssáda vuosttá bániid gaskii ja ruohtasta bidjosis herskostallat .

Dalle in livčče gahčahan vuosttá riebanii .

– Mielkki ii gánnát iešalddes vuovdit ovdalgo das lea ráhkadan ovdamearkka dihtii vuosttá , gáfelávcca dahje fierrulit vaikke " Irishmielkin " .

Jos háliidit geavahit mielkki nu ahte das boahtá eanet ruđalaš ávki , de ferte maid roggat beaivečuvgii sin geat vel máhttet ráhkadit bohccomielkkis vuosttá dološ vuogi mielde .

Ovddeš áigge ledje sihke gáiccat ja gusat geasseorohagas mielkki fidnii mánáide ja vuosttá káffii .

vai veahá vuosttá ?

Earret eará galggai páhppa 1776:s oažžut bealle bohcco juohke sápmelaččas , guokte vuosttá ja guokte mádjetnáhki .


Ii varra šat dán gease.

Olbmo sahen , rumaš oaivvi haga ja varra lea dušše oassi das maid beasat oaidnit go magihkkár Carl deRome ja su veahkki Merete lágideaba illušuvdnašovva sihke Guovdageainnus ja Kárášjogas dán vahkkoloahpa .

Mu salas ledje lásemoalut , varra , gubmut ja čoalit .

Almmái fuomáša mii leat dáhpáhuvvan go sihkasta gatnjala mas leat varra .

Ii mu ráidduin galgga varra golgat !

Gumposis leat seaguhuvvon varra , bivggit , surbmejáfut ja buoidi .

suorggádusat ( omd. vardit ← varra , navdit ← namma , baldit ← ballat , gč. Sammallahti 1998 : 108 ) , muhto dát morfofonologalaš proseassa lea massán produktiivavuođa jo

gillun varra gávdná johtolaga.

– Ovdal lea varra leamaš bázahus mii máŋgii lea golgaduvvon njuolgga eatnamii .

Muhto varra ja čuohpadeapmi ii leat dieđus albma .

Dalle bohte čuorbmasat ja dolla , ja daid seahká varra , ja dat gahčče eatnamii .

Dat ii galgga leat beare olu varra juohke goaikkanasas , ja varragoaikkanasat šaddet oalle guhkalaga láhtus .

Ii musge leat báljo varra !

Mus varra gen ruohtastii .

Dál gal varra ruohtastii .

Sámi Valáštallan Lihttu lea vaháguvvon stuorra háviin máid dál ferte dikšut ovdal go varra guođđá ja heagga manná .

Ealli varra lea dakkár mas muođut ruoksájit valjis vara geažil .

Oktii čullen gieđa , hirbmadit bođii varra , X ‐ áhkku eará válddii gáfiid .

ahte varra láhtis .

– Muhto , varra , ruoksat …

Loahpas vuohttigođiime varra luottaid ja maiddái livvadan sajiid mas vardá .

Lea nu álki vuolgit siidduide gos lea stuoraolbmuid sisdoallu , varra , suorggahahtti filmmat , romes govat ja fasttes giellageavaheapmi .

Olbmot lávejedje rimškalit maid sohkkara hávi ala , dat dollii vara : Ja go varra golgagođii , lávejedje bidjat dábálaš sohkkara ala dasa.

meahcis ládjosajis ja mun čuolastin ja das golggai hirbmosit varra .

) Jos njunis golggai varra , galggai gužžat ullui ja bidjat dan

Dat gal lea buorre dálkkas , dat gal ii varra beasa golgat ja dat álgá savvut .

) Maiddái suohkat , káffe , sohkar ja bohcco varra.

Olbmos galggai leat nana varra vai basttii doaibmat noaidin .

Ruoksadin báitá olbmo varra , go guovssahasain ellet goddon

Ovdamearkka ( 10 ) čájehan konjunkšunredukšuvnna ( varra - ja guomonaga dan sadjái go seamma láhkai vejolaš varranaga ja guomonaga ) mearkkašumi guorahalan vel maŋŋelis kapihttalis 4 .

Ođđaset Čállinrávagirjji ( 2003 : 71 ) muitala , ahte varranaga mearkkaša ’ veaháš naga , goikan varra ’ , varran ges ’ visot varran , njuoska varra ’ .

Čállinrávagirjji ( 2003 : 71 ) namuhan mearkkašupmi ’ goikan varra ’ heive funet maid čuovvovaš cealkagii :

Dákko suffivssa - naga mearkkašupmi lea sullii ’ - bázahusaiguin ’ , mii dieđus heive measta buot dán rádjai guorahallon hámiid mearkkašumiide : « mihcamárbázahusaid » konkrehta dulkojumi eaktun lea cealkaga teakstakonteaksta ja máilmmidiehtu das , makkár bázahusat Deatnogátti láddelaš turisttain soitet mihcamáraid maŋŋá leat – namalassii alkoholanaga varra dahje dan olgguldas dovdomearkkat .

Sámi varra , moŋgolvarra rávnnjas ain vel suonaid mield. .

Daidda sániide leat eará konnotašuvnnat go Hans Hansena veršuvnnas sitkes varra // sitkes sohka .

Sámit sámi – vašálaš sáme soga , beaivvi bártnit , sáme vieljat , árjjalaččat , sáme bártnit ja sáme nieid-dat , moŋgolsohka , sáme varra ja moŋgolvara .

Váibmu ja varra leat dan sajit gorudis .

dahje « rumašsiellu » jávká gorudis go varra luitojuvvo ( Edsman 1994 : 156 ) .

Muhto biib Mun bijan Vuoigŋan su ala [ – – ( Matt 12:18 ) , [ – – son bijai gieđaidis sin ala [ – – ( Matt 19:15 ) , [ – – seavdnjat gahčai noidošeaddji ala [ – – ( Apd 13:11 ) , [ – – bohkáid ja vuovssáid varra ja guigguid gunat mat riškkuhuvvojit buhtismeahttumiid ala [ – – ( Hebr 9:13 ) .

Málli - varra .

Málli lea dan suopmanis ealibiid varra mii geavahuvvo málisteapmái .

ilgadis biebmu go varra lea olbmos ja ealli eallis .

Dan botta go Lea lei leamašan olgun de divššui su eadni vielja , ja álggos son dušše giesai livskku juolggi birra , čiekŋalis hávi bokte nu ahte varra bisánii .

- Leahan mus dattetge jurdagiin muhtinlágan balut , dego dat mo munno mánná Mihkkal beassá dáppe šaddat ; oažžugo son šaddat dáppe seammaláhkai go dat mánát , geainna lea dáid olbmuid varra ; olgguštuvvogo son , go su sohka lea guhkkin eará guovllus , smiehtada Minna , muhto seammás joatká :

Mii vuodjit suhkkes rođa čađa ja varra ruohtada suonain .

- Lea okta stuora ášši mii lea boastut duinna ; dus ii leat sámi varra suonain !

- Dat lea albma váivašuvvon varra hádja , mii lea báidnán olles dálu .

Dat ii anit go dievva varra lea golgán sisa , muitala John Moeng .

go ođđa varra dárbbašuvvo sámekultuvrii.

Nuppi varrasuonas lei varra buđđosan .

– Ledje čiekŋalis mearkkat muvraseinniin vuoksáid čorvviid maŋis , ja lei goikan varra juohke sajis .

VARRA : A2-sorttat varra ii leat nu dábálaš , muhto sápmelaččaid gaskkas lea dat oalle dábálaš .

– Váldosivva manne attán vara , leago dáinna lágiin sáhtán veahkehit earáid mat dárbbašit vara , lohká nieida geas lea oalle hárvvis varra , namalassii B+ .

– Dán 827 kilomehteris ražaimet nu ahte varra , bivastat ja gátnjalat golge .

Sii leat Ken Neptuna fuolkkit , ja dát lea vuosttaš lávki gávdnat olbmo gean varra heivešii sutnje .

– Lea Jesusa rumaš maid galgabeahtti borrat , ja jugus lea su varra .

Máhtes lei miella viehkalit , huškut nu ahte varra vel cirgu .

– Niibi , tableahtat , varra .

– Dus golgá varra muođus .

Čormmoš sihkastii muođu , ja geahččagođii lei go duođaid varra .

Julggiin golggai varra mii ivdnii daid ruoksadin , ja dat lihkadii čađat , dego livčče duhát borro girdime dan birra .

Ranas lei fuomášan ahte daid birra maid lei varra .

Fasttahat ain attiste spižáin hearggi čielgái nu ahte varra cirggui juohke guvlui .

Su mielas finadii ártegis dovdu , go áddii ahte sus golggai goaikkanas vieris varra , mii lei datge earuheamen su siidda eará olbmuin .

Soai bođiiga guhkkin eará máilmmis , sudno ii čatnan Máhtebáikái go varra , áidna , maid leigga árben áhčisteaskka .

Guhkkin boahtán gávpotguossit eai lean mat beare olbmuid , muhto sudno suonain golggai Máhtteádjá varra , mii earuhii sudno dábálaš guossis .

Mis golgá seamma varra .

Aiddo dál oinnii hui čielgasit ahte sudnos golggai seamma varra , dasgo nu ollu soai sulastahtiiga , go čohkkáiga das oktii čalmmiid beavdeguoras ja hálešteigga .

Ođđa buktagat bohccos , nugo varra , siskilušat erenoamážit farmaseuttalaš atnui .

Du varra orru golgame jođáneappot odne .

b // v : Kristusa varra , du ovddas golggahuvvon .

Dasgo dán ii leat oažži ii ge varra almmustahttán dutnje , muhto Áhččán almmis .

Nu boahtá din badjelii buot vigihis varra mii lea golggahuvvon eatnama alde , vanhurskkis Abela vara rájes gitta Sakarja , Barakja bártni , vara rádjái , gean dii gottiidet tempela ja áltára gaskii .

Dasgo dát lea mu varra , lihtu varra , mii golggahuvvo eatnagiid ovddas suttuid ándagassii addojupmin .

» Oppa joavku vástidii sutnje : « Bohtos su varra min ja min mánáid badjelii !

Son celkkii : « Dát lea mu varra , lihtu varra , mii golggahuvvo eatnagiid ovddas .

Dan áiggi bohte su lusa muhtumat ja muitaledje galilealaččaid birra geaid Pilatus lei goddán , nu ahte sin varra seahkanii dainna varain mii golggai sin oaffarspiriin .

Ja jápminbalus son rohkadalai vel áŋgireabbot , ja su bivastat šattai dego varra mii goaikkui vuolás eatnamii .

Dasgo mu rumaš lea duohta borramuš , ja mu varra lea duohta juhkamuš .

Muhto muhtun soalddát čuggii sáittiin su erttegii , ja dallánaga golggihii varra ja čáhci .

De son savdnjilii biktasiiddis ja dajai sidjiide : « Bohtos din varra iežadet oivviid ala .

Ja go du duođašteaddji Stefanusa varra golggahuvvui , de ledjen ieš das ja dohkkehin dan ja fáktejin su sorbmejeddjiid biktasiid .

Ja dan mun cealkkán , oskuguoimmit : Oažži ja varra ii sáhte árbet Ipmila riikka , ii ge nohkavašvuohta ge sáhte árbet nohkameahttunvuođa .

Vaikko vel mu varra ge golggahuvvošii go mun buvttán ovdan din oskku oaffarin Ipmilii , de mun dattege illudan ja ávvudan dinguin buohkaiguin .

Dalle sus ferte álo leat mielde varra man son oaffaruššá iežas ja álbmoga meaddádusaid ovddas maid sii leat dahkan diehtemeahttunvuođas .

Jos juo bohkáid ja vuovssáid varra ja guigguid gunat mat riškkuhuvvojit buhtismeahttumiid ala , buhtistit olbmuid olgguldasat , de dađe buorebut buhtista ge Kristusa varra !

Go Movsses lei lohkan oppa álbmogii buot lága báhkkomiid , de válddii burrogálbbiid ja bohkáid vara ja čázi , skárllatrukses ulluid ja issopa ja riškkuhii daid lága girjji ja oppa álbmoga ala ja celkkii : « Dát lea dan lihtu varra man Ipmil lea dahkan dinguin .

Lága mielde goasii buot buhtistuvvo varain , dasgo ándagassii addojupmi ii leat , jos ii golggahuvvo varra .

Ii son mannan albmái oaffaruššat iežas eatnat gerddiid , nugo bajimušbáhppa dahká juohke jagi go doalvu buot basimussii vara mii ii leat iežas varra .

Muhto oaffarat baicca muittuhit suttuid jahkásaččat , dasgo lea veadjemeahttun ahte vuovssáid ja bohkáid varra válddášii eret suttuid .

Doppe lea Ipmil , buohkaid duopmár , ja sin vuoiŋŋat guđet leat vanhurskásat ja dahkkojuvvon ollisin , ja doppe lea Jesus , ođđa lihtu gaskaolmmái , ja riškkuhanvarra mii sárdnu beaktileabbot go Abela varra .

Muhto jos mii vádjolit čuovgasis , nugo son ieš ge lea čuovgasis , de mis lea searvevuohta guhtet guimmiideametguin , ja su Bártni Jesusa varra buhtista min buot suttus .

Leat golbma duođašteaddji : Vuoigŋa , čáhci ja varra , ja dát golmmas duođaštit ovtta jitnii .

Viidneduolmmahat dulbmojuvvui gávpoga olggobealde , ja das golggai varra , nu ahte duhátguhttačuođi stadia duohken dat olii heasttaid bákki rádjái .

Gávpogis lei profehtaid ja bassi olbmuid varra , buohkaid varra geat leat sorbmejuvvon eatnama alde .

Vieljat varra čuorvu munnje eatnamis !

Muhto bierggu mas lea ain varra dahjege dan siellu , dii ehpet galgga borrat .

Dál mis gáibiduvvo su varra .

» Divtte min oaidnit go álbmogat fuomášit ahte du bálvaleddjiid varra mávssahuvvo .

Galgá maid ohcat dikšui dakkaviđe jus mánás vuovssademiid ja luhčadávdda lassin lea alla feber dehe hirbmat čoavjebávččas , dehe lužohagas lea seahkalaga varra ja šliivi .

Vara PK- árvvu ferte geargat divvut , dat mearkkaša ahte varra galgá geargat giellut dego dábálaččat .

Lea bahá ahte ii jođe varra šat ja olmmoš manná nu gohčoduvvon šohkkii .

Rukses ivnnis lea olu symbola mearkkašupmi nugo revolušuvdna , fápmu , varra , jápmin ja nu ain .

Iskamat mat čájehit movt boazu váibá iešguđet boazobarggus , čájehit ahte boazu váibá ja deahkit sáhttet vahágahttot , čoavjji siste sáhttá vardigoahtit ja varra sáhttá earáhuvvat .

Biergu , varra , vuoivvas ja eará sisbipmosat adnojuvvot deaŧalaš resursan ja geavahuvvojit goikadeapmái , suovasteapmái ja oppalaččat varraborramušaid ja márffiid ráhkadeapmái .

Dál bálkásit earret eará varra , čoalit , gápmasat ja oaivvit .

Eanaš njuovahagain bálkásit maid divrras árbevirolaš biebmoávdnasat , nugo bohcco čoalit , varra ja buoidi , dan sivas go sis eai leat lobálaš reaiddut vára váldit dain .

Meksiko presideanta , Zedillo , ja su guatemalalaš bargoskibir , Arzu , leaba dál loahpaheamen barggu máhcahit dan 45 duhát olbmo , geat Guatemala varra , siskkáldas riiddus báhtaredje .

Olbmot duođaid elle , ja áinnas boarraset gearddi varra lihkadišgođii .

Olu ruoŧelaččain lea sámi varra vaikko ieža eai dieđe .

Sáhtát váibmosiva oažžut ja varra suohku ja ja..ja .

– Bohccovarra lea liikká buorre go oktage eará varra , ja danin mun gal lean dan atnan , muitala Triumf .

Dábálaččat lea dákkár hárjeheapmái adnon eará varra , nugo gusa- dahje spiinnivarra , muhto dál lea ođđa njuolggadus boahtán mii i suova šat dákkár vara atnit .

– Njuolggadus gáibida ahte varra mii adno hárjehallamii , boahtá elliin mat ellet luonddus , eai ge giddagasas , danin lea ge bohccovarra hui buorre dása , čilge Triumf .

Triumf čilge ahte varra gal galmmasin bissu varasin vaikko man guhká , muhto váttisvuohta lea ahte beatnagiid galgá geasset hárjehit .

Mii geahččalit gávdnat movt sáhttá vurket vara , nu ahte ii dárbbaš aivve gálmmihanskábiin orrut , lohká Triumf ja joatká : – Min jurdda lea ahte vuovdit vara rámbuvrras , muhto de gáibiduvvo ahte varra bissu varasin .

Olmmoš dovdá ahte rupmašis álgá varra dego buljarastit .

- Dovdui bures gorudis ahte varra fas golgagođii jođáneappot .

Mu mánáid varra lea gieđain .

Válde ákšu ja vearastalle julggiideaset vai heivešii skuvvii , ja čizažat dadje , - Gea go lea varra golleskuova siste !

Somás jurdagiid siste bisánii son fáhkkestaga ja dovddai ahte varra vel ruohtastii .

Okta duođalaš dáhpáhus man norgga eiseválddit álggahedje , lei dutkat earet eará geas lei sápmelaš varra Finnmárkku álbmogis .

Kristin Bjørklund lohká ahte sus lea sihke sámi , kveana ja dáru varra .

Čuoikkat sihke oidnet ja hakset , ja dainna lágiin gávdnet ealli mas lea varra oažžumis .

20.13 : “ Ja go muhtin olmmái veallá dievddobeali luhtte , nu go olmmái veallá nissona luhtte , de leaba soai goappašagat dahkan fastivuođa ; soai galgaba jámihuvvot , sudno varra lehkos sudno badjelis !

- Vaikko máŋggageardde adden várrehusa , goitge ii nagodan son čuovvut dan , ja nu duldii ge mu varra .

Ikte , diibmu 13.00 , oaččui Ávvir dieđu ahte muhtin lea čállán čállosa « blodbad 30/7-2011/30 » , dahje « varra ruoksadin 30/7-2011/30 » , Guovdageainnu suohkanvistti seaidnái .

Mu áhčči lei Duortnosávžilaš , muhto mus lea eanet sámi varra go suoma .

Jeaggegeašáddjá lei bahkkanan ja bivastuvvan ja oalle suhtus juo ovdagihtii , ja dál de sus varra oalát juo duldii .

Dat borrá seallaid čoliin ja sáhttá dagahit ahte varra boahtá baikkašemiin , beana sáhttá vuovssadit ja oažžut báhkkadávdda .

Varra duldii – Lea han dat álo buorre ášši , go varra duoldagoahtá , čaibmá álo movttegis Ursula Länsman rumbogieđaid maŋŋá konseartta lávddi duogábealde .

Son ii áiggo olbmuid baldit ivnniin go son jáhkká olbmot áddejit ahte ii leat albma varra .

Ollu varra Viesus gos goddon olbmot gávdnoje lei varahuvvon mealgat .

Earet eará stobus ja oađđenlanjas gos lei ollu varra , dieđiha Romssa politiijaossodaga hoavda Einar Pedersen .

Issoras idja Død Snø lea issoras muitalus , gos varra golgá , oaivvit firret ja čoalit ihtet .

Čájáhus ja varra gumposat.

Dat gal lea ortnegis , muhto go mii oinniimet musihkkaoahpaheaddji - muhtin dievdu gii bargá mánáigárddis - geas ledje stuora tatoveringat ( govat maid lea ráhkadahttan liikii ala ) , de gal mus ruohtastii varra .

Lea dušše varra mii duoldá áhci oaivvis !

Son muitala ahte lávlla lea roavvalágan , bussetkeahtes lávlla mas haksojit gápmasat , bivastat ja varra .

8. varra.

Soul diva duođaid oaččui festivála gussiid varra pumpa johtui .

– Dáiddáriid varra duolddai , nu mo sii lávejit digaštallan oktavuođas .

Ollu varra.

Earet eará stobus ja oađđenlanjas gos lei ollu varra , dieđiha Romssa politiijaossodaga hoavda Einar Pedersen .

Guovdageainnu stuimmiid filbmanásti Nils Peder Gaup mielas gal lea nu ollu varra ja jápmán olbmot dálá TV-ođđasiin , ahte roahkka suovvá su 13-jahkásaš bártni geahččat filmma .

– Dá badjin lea Odina gávcci juolggat heasta , Sleipner , mii lea čuoggasan guovtti ruossalas sámeniibái , dego miehkkái ja galbii , varra golgá čorvošiid ala ja báidná fiskes ivnni .

Leat mearkkašahttin dahkan dan ahte sus lea ádellaš varra sogas , ja ahte muhtimat lihkostuvve gávpeolmmožin .

Olof Lagerkrantz maiddái čujuha dasa ahte Strindberg dikšu ipmárdusa “ ahte sus lea sámi varra suonain ” .

Borramuš : Luosa varra ja čuomat .

Aksel Hennies sámi varra gangster filmmas !

Nuppis golggai varra čeabehis ja nuppis golggai varra gilggas .

– Go bohccoguolgga čađa varso dahje varra spulžu duolljái , de oažžu leat sihkar ahte albbas lea gaskkestan dakko dahje gaccestan , čilge Eira .

Sihke láhttis ja skábeuvssain lei varra maŋŋá dan surgadis dáhpáhusa .

Hansen muitala dál gávdno fálaldat veahkaválddálaš olbmuid mii lea kursa gos ohppet geahpedit dahje láivudit iežaset suhttu go varra dulde .

Son muitala ahte son suorganii ja rumaš galmmistii , dego varra heittii johtimis su rupmašis .

Død Snø lea issoras muitalus , gos varra golgá , oaivvit firret ja čoalit ihtet .

Vaikko movt varra dulde ja suhtihat , de it ábut časkit ovdal ja jearrat maŋŋel .

Dasa biddjui johtui nammačoaggin ja álbmot oaivvildii sis ii leat sámi varra suonain .

Badjelmeare varra .

Vaikko viggá varra duldet ja badjelmeare suhtat , de ii leat dán vahkku heivvolaš čeargugoahtit duššiid dihte .

Dien suorggis han láhttejit dego homofiillat ja das dárbbašage veaháš varra …

Nu ahte buot eará manná duššái , nu go čoarvvit , duoljit , gápmasat , čoalit , varra ja nu ain .

Guhppen lei njammat čoarvvi čađa liikkii dassá go dat ráiggstuvia ja varra bođii olggos .

Láibi lea Jesusa rumaš ja viidna fas su varra .

Álásvuohta , varra ja njuovvan leat dušše muhtin dain gaskaomiin maid Rognli geavaha morihahttit gehččiid .

Rukses ivdni mearkkaša varra ja dolla .

Go sii bosso politiija alkomihttárii , de ii lean sin varra njiedjan vuolábeale gárrenvuoddjinrájá , nu mo sii navde .

Dasgo dan ii leat oažži iige varra almmustahttán dutnje , muhto mu Áhčči almmis .

– Lea han dat álo buorre ášši , go varra duoldagoahtá , čaibmá álo movttegis Ursula Länsman rumbogieđaid maŋŋá konseartta lávddi duogábealde .

– Vaikko gohččon máŋgii , de goitge ii doallan , ja de gal mus varra duldii .

Ollu varra !

Ihttin lea beaivi go dán áitagis geažuhuvvo ahte varra galgá buot ruoksadin gos nu .

Muhto rumaš ii fuomáš leago strontium dahje kalsium ja nu čoaggana strontium rupmašii ja sáhttá bilidit ađđama ja lahtuid gos varra ráhkaduvvo .

– Sámi varra eatnasiin.

Sus lea eadni eret Deanus ja lea čeavlái go sus lea sápmelaš varra ja lávege čeavládit čiŋadit gávttiin Norgga našunálabeaivvi miessemánus .

Jeaggegeašádjás , gii ovdalaččas juo lei suhtus , duldii varra .

Sus maid de duldii varra , čárvii čorpmaid ja rohkkáhii Jeaggegeašádjá .

Ádjás duldii varra , ja nu njuikii son fas eret seaŋggas ja áiggui lagamus geainnu váldit olggos , namalassii láseráigge .

Galgabehtet viehkat dassážii go varra golggiida beljiid ráigge !

Badjelmeare unnán varra !

maiddái danne go varra čoahkkana.

Varranaga = veaháš naga , goikan varra Varran = visot varran , njuoska varra

Ii sáhte leat eará go varra .

Bohtos din varra iežadet oivviid ala !

Su varrasuonain golggai sihke dáža , sápmelaš ja kveana varra , go su birra daddjo ahte : ` Fader Nordm .

Dávda sáhttá fallehit buot orgánaid , ja daid maid dávjjimusat falleha leat liiki , lađđasat , manimuččat , vuoigŋašat , varra ja nearvvat .

Váibmouvssohat doibmet ovttaguvllot ventiilan , ja dat dahket nu ahte varra johtá rivttes guvlui váimmus .

Jos uvssohat leat vahágahtton , de varra ii jođe nu mo galgá .

Dáin uvssohiin šaddá sivva juogo jos baskot , nu ahte varra ii jođe albmaláhkái meattá , dahje jos uvssot suođđá , nu ahte varra golgá fas ruovttoluotta go váibmu ravká .

Son rissii mánáid nu ahte varra golggai , lei nu bávččas ahte in sáhttán čohkkát dábálaččat .

Eanas mánáin dál lea eambbo dáru go sámi varra suonain .

Skuvladirektevra Killengreen čálii 1886:s ná : « Ii leat váldon Finnmárkku skuvllaid bálvalussii oktage oahpaheaddji gii gullá čielga vieris álbmogii , eai ge seaguhussogalaččat , dušše moaddása geat bohte Romssa ámttas geaid varrasuonain lea sámi varra , muhto geat leat ollásit dáruiduvvan .

Čuovggehii juste dakko gokko varra lei goaikkihan .

Mánodávddaid áigge dábálaččat vardá 20-30 millilittara varra , oainnát illá desilihtar eanemustá .

Muhto go varra seahkána gorutčáziin ja goaŧu šliiveasiin vásiha dan dávjjimusat eanebun .

Dávjjimusat dat álget ahte boahtá beare vehá varra buvssaide dehe báhpirii go sihkku iežas .

Varraseagat golgamat lávejit leahkit čáhppadat ja ruškeslágánat , dat vuolgá das go varra geargá goikat ovdalgo boahtá olggos .

Indiána geas lei uhccit go bealli indiána varra .

Sámi varra , moŋgolvarra

jalaččat , sáme bártnit ja sáme nieiddat , moŋgolsohka , sáme varra ja moŋgolvara .

Son roggá niibbi dohpas ja čuohpasta guoli suovdde vuollái hávi , mii botke soavvila váibmosuona ja varra cirgugoahtá maŋŋediljá ala .

Son geahččagođii su dakko gokko lei eanemus varra oaivvis .

Vai sámi varra go ii veaje ?

« Ja duođas , dat lea vieris olmmoš , allon vajáldahte dan , gielaš ja duogáš áibbaš eará go mon , na juo – muhto dan olbmo rumaš lea liekkus olbmo hápmi , das lea sihkkarit liegga varra ja liegga salla .

Leat dušše čoarvvit , duoljjit ja varra mii ávkkástallo .

Mu norgga varra duoldá , ja mu sámi váibmu čierru !

Buot varra Norggas iskojuvvo ovdalgo eará olmmoš oažžu dan .

Kenas lea sámi varra .

Máŋgasat maiddai dadjet , ahte eamiálbmogiid varra ii leat vuovdimassii , čilge dutki Rauna Kuokkanen gii lea miellahttun riikkaidgaskasaš eamiálbmogiid fierpmádagas Call of the Earth mii bargá eamiálbmogiid dieđu ja intellektuála opmodaga gáhttemiin .

Jus náđđu , de varra jápmasa ja dalle dat gal ii leat šat gudda masage .

De gal ádjás duldii varra .

Dál jorrá vara lihterhaddi sullii 20 márkkis , ja jos fuobmá man ollu varra manna duššás , de lea dat stuorra ruhtagáldun bierggu lassin , čilge Nieminen bohccovara vejolašvuođaid .

– Olu šattut , eallit , divrrit ja vaikko vel min varra dolvojuvvojit olgoriikkaide .

– Olmmái ii roasmmahuvvan ja sus váldui varra mii čájeha man gárremin son lei .

Dán mii fertet dás deattuhit , danne go dát varra ii boahtán doarvái bures ovdan bihtás .

Ráfišiehtadus gaskal ráđđehusa ja gerilja 1997 juovlamánus , bissehii dán guhkes ja varra riikkavulošsoađi .

Porsáŋggu álbmotbeaivvi doaluin váilo varra.

Galmmihanskábe billašuvai ja varra suvrrui , ja jus varra ii leat fidnemis ovdal álbmotbeaivvi , eai šatta álbmotbeaivvi gumposmállásat .

Su varrasuonaid mielde golgá sihke indiána , dánskka ja sámi varra .

Carl deRome čuohppá šovvas veahki Merete gieđa nu ahte varra vel cirgu .

Guhppema birra čállá čuovvovačča : Jos lei oaivebávččas , de sáhtii muhtuma oažžut guhppet dakko oaivvis gokko bávččastii , dassá go varra čoagganii liikki vuollái .

– Jurddaš man buorit scenat sáhttet šaddat ; ollu varra ja doarrun , erenoamážit Mons Somby ja Aslak Jacobsen Hætta steavlideamis , muitala son Finansavisenii .

Wayne Anthoney manus lea earálágán go klassihkkalaš Macbeth , ii leat unnit varra gal , muhto lea mihá suohttaseabbo .



– Lean dolkan vuordimis ipmašiid , danin ferte ođđa varra boahtit sáme politihkkii , beaškala nuorra Sámi politihkkár Čáhcesullos Sara Anne Sveen Smuk ( 19 ) .

Beana galgá guorrat uhccimus 600 mehtera varraluotta masa lea golbma desilihttera varra geavahuvvon , dát galgá leat unnuimusat 12 diimmu boaris .

Guovtti sajes galgá oasáš sullii logi mehtar gaska gosa ii leat biddjon varra .

Dás maŋas ferte dus leat rievttes varra jus áiggut mielde NSR .

mu norgga varra duoldá , - ja mu sámi váibmu čierru .

Maŋemus Min Áiggis almmustahtiimet ahte NSR lea veardideame árvalusa ahte ii oktaga eará go sii geain lea sámi varra suonain , sáhte šaddat ollislaš miellahttun norgga stuorimus sámi organisašuvnnas .

Meahcis son vuoššá ja bassá bierggu , son maid márfu ja gumposta , go ealgga varra lea hui buoidi ja heivvolaš dasa .

– Go logan árvalusa , de mu norgga varra duoldá , - ja mu sámi váibmu čierru .

« a nubbinjođiheaddji Áile Jávo vuosttilda dan árvalusa ahte sis geat áigot miellahttun NSR:ii , ferte leat sámi varra suonain .

Vuolábealde goabmabávtti lea roggi mas sáhttá oaidnit soames varra dielkku .

Dalle duldii varra , lohká Karen Marit Utsi gii ii loga goasse oaidnán nu ollu olbmuid gárdde luhtte .

GONAGAS VÁRRA?:Lea go Kollstrøm maŋisbohttiin Therese Kollstrøm Ingebrigstenis ja Ruth Bøyumas Deanus ránska gonagasa Ludvig Filip varra ?

Muhto jos muitalusaide jáhkit , de dalle han Kollstrøm bearrašis lea ránska gonagasa varra.

Vuoiŋŋašvardin šaddá go varrasuotna vuoiŋŋamaččain luoddana , nu ahte varra golgá vuoiŋŋamaččaide .

Dás han cirgot varra , cuozza ja siskkilušat !

Siskobeal suona lea leamaš smávva háváš ja varra johtima geažil lei dat sturron , joatká son .

Váhnemat ja áhkut ja ádját dáide veaháš ballat maid son de earát dasa dadjet go sin mánát cogge sámi biktasiid , vaikko measta juohkehaččas jorai suonain sámi varra .

Beasat maid oaidnit boazosápmelaččaid árgabeaivvi njuovadeamis gos varra lea guovddážis .

Čalbmáičuohcci leage varra bohccooaivelatna .

Ii leat sápmelaš varra mus , muhto lean bajásšaddan Leavnnjas .

Rievvárat manne uvssa čađa šleakkain , ja deatnolaš skáidnii iežas nu ahte varra cirgugođii báŋkobálvvá njieaiga .

Helena veallá veahá áigge geažes čiežanuppelot čorvviin sealggis ja julggiin , main sisa golgá varra .

Ii leat ollu varra .

Go kristtalaš olbmos lea maid oažži ja varra , mii oassi olbmos ii leat ođđasit riegádan .

- Mii fuomášeimmet ahte sin biillas lei varra , ja nu gávnnaimet bierggu , ja de jearahišgođiimet gos biergu boahtá .

- Deaddu livččii lean badjel 26 kilo , muhto roahkastettiin roahkan botkii stuorra varrasuona goadjima gáibbe vuolde ja fatnasii golggai varra vaikke man olu , Heikki Karpoff muitala .

- Vuigen ahte váibmu coahkkigođii , ja varra ja adrenaliidna maid lihkastii .

- Muhto dan in jáhke , nie johtilit ii čoaggan varra .

Vaikko almmái lei bures cábmohallan , de viegai varra golggadettiin T-bánii ja váldii sáhtu politistašuvnnii gos son váiddii ášši .


Soai dieđiheigga dan maid fuobmáiga šibitdoaktáriidda, ja sii muitaledje ahte skihpi lea rohkkáhan čalmmiid, ja ahte dat várra boahtá Dánmárkku suinniiguin

Ja dat boahtá várra bures ovdán go rapporta lea iešalddis čállon dárogillii.

24 jahkásaš roasmmohuvai, muhto sus ii leat heakka várra.

Goaskin várra jurddaša, ahte die dat várra leš varas biergu sutnje ja su čivggaide.

Ruoššas ii leat buorre dilli dál, ja várra váldá áiggi ovdal go buorrana, dulko Dmitrij, vaikko Vsevolod hupmá oalle bures eŋgelasgiela.

Vuosttas vearrámus áitta boazosámiide bođii várra rádjegeassimis 1809 Ruošša soađi maŋŋá go sámiguovlu juhkkojuvvui ruoŧŧelaš ja supmelaš oassái ja nubbi hehttehus lei rádjegidden 1852, goas Ruošša govččai ráji Norgga vuostá.

Ollu várra !

Ollu várra.

Ii leat ollu várra .

Vuosttas politihkalaš meannudeamis de hilggui mánáid ja nuoraid váldolávdegoddi álggahit dakkár luohká , muhto maŋimus sátni ii leat várra daddjon ja báikkálašmediija čuovvu áŋgirit dán ášši .

Badjelmeare várra .

8. várra.

Čájáhus ja várra gumposat.

Ranas lei fuomášan ahte daid birra maid lei várra .

ahte várra láhtis .

Dien suorggis han láhttejit dego homofiillat ja das dárbbašage veaháš várra …

Ja lea ge várra dat mii lea duogáš dasa ahte dat logut maid hálddašeaddji geavaha leat estimerejuvvon vuolimuš-logut .

Mii otnábeaivve hušas ja hoahpuiguin ealli olbmot fitnat doppe ja áibbašat juoida , man várra eat álot iežage dieđe .

Ja go jurddaša maid sii leat vásihan , dat gal ii várra leat nu imaš .

Dán klássas vudje čieža norgalačča , ja sii eai gal várra duhttameahttumat gal leat .

De gal lohká okta dain jiehtanasain ahte bussá gal várra geassá fatnasa , go sidjiide earáide lea nu lossat .

Juo áigá jávkan Sauva-sohka ásai várra gieldda davimus osiin .

Eai nu galle nissonolbmo Åstot ii loga sin guovllus vuos nu olu nissonolbmuid bivdit guovžžaid , muhto son jáhkká áiggi mielde álgit eanet ja eanet nissonolbmuid searvat maiddái guovžabivdui : – Maŋemus jagiid leat eanet nissonolbmot bivdigoahtán sarváid , ja várra álget guovžžaid maid bivdit .

– Mannán ija lea várra borgan 35 centimehtera .

Dat lei várra muhtun doppe gii áiggui dohko sisa go ii leat ovdal leamaš sisagaikun dáppe , lohká Myrli .

Turisttat eai várra de livčče gillen Romsii boahtit , baicca bisánan Budejjui , jáhka Norbye .

Johan Oskar Eriksen lohká ge ahte dát lea várra njealját biila mii dán dálvvi lea mannan badjel geainnu juste dákko .

Ja sii ledje dat áidna artisttat geat geavahe Sámi gávttiid , danne várra ledje ge čeahpimusat ?

– Mun dovddan ahte in lean riekta gearggus vuolgit ná guhkás , ja ná oanehis dieđuin , ja boađán gal várra áiggi golahit ovdal go duođaid ádden ahte mun galggan dáppe orrut , gitta 2010 rádjai , finakeahttá ruovttus , dadjá Kirsti , ja čilgesta ahte sii geat bohtet eará riikkain , eai oaččo lobi fitnat ruovttus , go dat sáhttá dagahit ahte eai šat boađe ruovttoluotta skuvlii .

– Doppe lea várra olu oahppat .

Buohkat lea várra vásihan ahte oaččut juoidá maid ii livčče dárbbašan .

‑ Mun oidnen lagamuččain šattai váddásat váldit muinna oktavuođa , ja sii várra heahpanadde mu geažil .

Liv Eli vel mojohallá ja dadjá ahte Márjá Sofie gal várra lei spábbačiekči go son váccii suinna , go lávii nu čiekčat čoavjje siste juo .

Ovllá muitala ahte sin ruovttus eai atnán juoigama suddun , ja danne leage sus várra nu buorre dovdu go juoigá .

– Lean várra miljovnna geardde rohttehan luođi .

Son lei duodjeberošteaddji , lei mielde lágideamen duodjekurssaid , ja dat beroštupmi lea várra čuvvon su go leamaš mielde Duodjeinstituhta ovdánahttimis .

Nubbi rockár Intrigue joavkkus , gitarista Tore Skoglund , gii várra lea ain stuorát Deep Purple « fan:a » , lei váldán video kamera ja govvii olles konseartta .

Moai goittotge vulggiime ja várra danin Jovsset mieđai go oinnii mu nuorra movtta go vealládin joga ala .

– Go mun doaivvun dan ahte eai eará gávpogiin ge gal várra dieđe nu ollu sámiid birra ja dalle lea dát meassu dehálaš , čilge Mikkel Gaup .

Johan Oskar Eriksen lohká ge ahte dát lea várra njealját biila mii dán dálvvi lea mannan badjel geainnu juste dákko .

– Iežan irgái Pier Ándii , ja dat gal jo várra čilge manne ?

Stockholm várra hirpmástuhttá muhtimiid , muhto dása lea lunddolaš čilgehus .

– Mun dovddan ahte in lean riekta gearggus vuolgit ná guhkás , ja ná oanehis dieđuin , ja boađán gal várra áiggi golahit ovdal go duođaid ádden ahte mun galggan dáppe orrut , gitta 2010 rádjai , finakeahttá ruovttus , dadjá Kirsti , ja čilgesta ahte sii geat bohtet eará riikkain , eai oaččo lobi fitnat ruovttus , go dat sáhttá dagahit ahte eai šat boađe ruovttoluotta skuvlii .

Vurrolaga čohkkedeaba stivrrana duohkai , nu mo várra leaba oaidnán ollesolbmuid dahkamin .

Dat olbmot deaivvadit várra odne verddečiekčamin.

Givssideapmi lea hui oidnosis , go givssideaddjit dovdet ahte ii leat dárbu čiegadit dán , várra danne go oahpaheaddjit eai leat nu čeahpi ráŋggáštit ohppiid .

Árbevirolaš ealáhusain eallisámiide , geat leat juoga eallindilis šaddan smiehttat kultuvrraset vuođđoáššiid , nuppástus ii várra leat oalle stuoris .

Muhto jus čájehuvvo ahte ii jođit barta ja biilla oktiige , de gal šaddá várra bággu almmuhit stuorát aviissain dahje neahttasiidduin .

“ Don várra ipmirdat veahá eanet mu eallima birra ?

Sáhttán várra lohkat luossa , dat lea nu njálggat .

Danne mun várra lean ge Kárášjohkii bisánan .

Ja dasalassin mii várra ieža diehtit buoremusat iežamet áššiid , dadjala Olga .

– Dál hálidat hástalit iežamet musihkalaččat , várra dan bokte čeahpput .

– Dát lea várra stuorámus hástalus mis .

– Nuorat eai leat várra hárjánan nu ollu bargat nuvttá , go dat ii leat dán áigge šat nu dábálaš , muhto doaivvun mađi eambbo mii bargat nuvttá iežamet gili dihti , dađi buoret dat šaddá , lohká Hætta Sara .

Nu dagaha várra váttisin politiijaide dutkat áššiid mat gusket boazodollui , árvvoštallá son .

Lea várra 100 proseantta sihkar ahte ohppiid oahppan heađuštuvvo ja bohtosat hedjonit .

Guvttiin rektoriin šaddá buoret jođiheapmi , oahpaheaddjit várra movttiidit ja ohppiid oahppan buorrána .

Dal lea Dalai Lama bussá várra beassan Skudi goikebierggu máisttašit , dadjá son .

Sii ledje várra ádden ahte girji lei čállon amas gillii , sin oainnu mielde , – sámegillii .

Ii leat várra ártet ahte mun juste dien muitalussii liikojin .

[ 2 ] Das lea várra sáhka guovtti girjjis : Kjell Kristoffersen :

Eat lean mii ge álo nu mielas duddjot daid smávva dujiid , nu ahte oahpaheaddjit várra jáhkke ahte oahppit eai gille obanassiige stuorát dujiin álgit .

Dat gal várra čihkkui muhtun skuffii .

Muittán oktii go muhtin inspektevra bođii mu lusa ja logai ahte várra dan oahppis ii lean vuoigatvuohta sámegieloahpahussii , de vástidin dušše : ( In gille digaštallat dan birra duinna .

Ja várra dan dihtii ledje ge sis nu ollu mánát .

Son lei lohpádaddan muhtun smávvadállodoalu odelbártniin , ja lei smávvažiid jurddahallan ahte su bargu boahttevuođas várra šaddá skuvlahoavdda ja dállodoalli lotnolasbargu .

Muhto go rivgu manná de Heaika báhccá dušše jurddašit ahte soai han gal várra livččiiba gulahallan ja várra dálostallange.

Sámiid ovdáneami dáfus ferte várra geahččat maid dán jávohisvuođa .

Go gárrudedje vieris gillii , de ii lean várra nu garra sánit sin mielas go jus sii livčče garrudan sámegillii.

Die lea várra dakkár borramuš maid borret eanas čavččabeallái .

Ja loahpas eai leat várra min árbevirolaš máhtut eanet go museagálvvut ja dalle vel sáhttit gáibidit ráđđehusas ahte sii galget midjiide hukset dán musea gosa vurket buot min vássán máhtu .

Niillas dadjalii hárddestemiin , várra viggame fillet Máhte muitalit .

Jos buohkat ožžut sámegielfálaldaga mánáidgárddis , de várra jávká dát givssideapmi .

Ođđa , goalmmát ja várra vel maŋimuš essayčoakkáldat « cafe Boddu » ráiddus lea dál ilbman .

Gelddolaš , ja várra vel issoras vuordámuš .

Ja dat lea várra dat buot heittomus dáinna lágiideamen .

Mis lea maid nubbi kursa mii várra ii šatta unnán ohcciid geažil , ja dat lea máŋggabealet eanadoallu .

Gal várra lei veahá erenoamaš deaivvadeapmi mu ja Hedningarna joavkku gaskkas , mojohallá Wimme hilbesláhkai go mun joatkán ságastallama Hedningarna joavkku ovttasbarggus .

Gii dan diehta , jos dát divrras diedut eai livčče lean boldot de livčče várra Newtona dieđut leamaš joavdelasat otne .

Ja go jurddaša ahte ná deahalaš guossi lei boahtán Olmmáivággái , de várra lea diehtujuohkin dán logaldallama birra leamaš menddo heaitot .

Jus eat livčče sirdit mearkka vulosguvlui , de guovllu 25:s illá livččii bivdoguovlu oarjjabeal-deanu , ja dat várra livččii menddo vuoigatmeahttun , čilge Rollstad .

Ii várra nu imaš , go geaidnoguoras lei gánddaš čuččodeamen gávttiin , skuvllalávka vel sealggis .

– Na várra muhtin logi geardde guittot , reaškilit earát ja masá bilkidit go gávtti lea heivehan nuolastit moatte háve .

Juste dása lei várra NRK Sámi Radio boares rieban Johs. Kalvemo buorre mielas .

NRK journalista Jakob Arvola maid dajai juoidá mii várra sáhttá bures govvedit dan stuorra juornalistalaš ovddasvástádusa .

Liikká lea otná sámi servodagas dat politihkka ain oalle eallinaga bissumin , muhto lea várra váttis dan garvit go juo leat nu jur eallime oarjemáilmmi servvodaga alde .

IPS-Johannesburg:Oarjemáilmmi bombedettiin Jugoslavia , leat várra tragediijat ollu stuorát Afrihkás - almmá máilmmi beroškeahttá .

Lemet Ivar vuordimis loahpaloahpalaččat jienasta šiehtadussii mii lea juo dohkkehuvvon Bargiidbellodagas , nu ahte dat várra ii šatta nu stuora ášši .

Selma erenoamaš dolggis ii leat velá namma , muhto várra son dasa hutká heivvolaš nama .

Eai leat várra hárjánan oaidnit čuvges nuorra nieiddaid .

Leai gal Derek Miller čeahppi lihkadit lávddi alde musihka mielde , ja várra soames Sáminieidda váimmu coakkigohte , go olmmái leai duođaid " SEXY " .

Muhto várra buohkat eai dihttán ahte Intrige ja Kai Sombys leat ná garra vuoibmi ja fápmu miellalági addit olbmuide .

Sámis várra gávdnojit dáiddálaš girječállit , muhto sii eai dihtto , logai Kendzior .

Imaštallet gal várra ollusat ahte dien mađe ahkásaš olmmái dego Per Tor Turi(47 ) justa liiko technojuoigán mállii .

Muhto mii eat gula goassige , gos bat dážat leat boahtán , ja várra eat dieđe dan ge , soitet Indias , árvaledje Totlteáter , ja teáhtertealta ucces ii gáhččan .

Ollu olbmuide Riddu Riđđu festválas leai várra justa Transejoik ja Frode Fjellheim musihkka mii gájui vuordámušaid .

Gieskat geavai dat mii várra lea leamaš dat stuorámus su spábbačiekčankarrieras dán rádjái .

Dál leat mohtorsearvvi miellahtut dorvvastan Lotto-kupoŋgaide jus dette ieža nágodit háhkat iežaset tihppenruđaid , ja dan ožžot sii várra joatkit dahkat dasgo ii leat sihkar bođeš go gielddas sidjiide ruhta .

Máze SS vuhttui váiban maŋŋá semifinála , ja dat lei várra okta sivva dasa go Gironvári Lunttat besset stoahkat Máze gánddaiguin .

Šlurfi lea várra eanemus filbmejuvvon beana ja Meahcce Vulle gal lohpida ahte Šlurffis gal leat maŋisboahttit .

Badjel 15 jagi leat suohkanat ožžon giellaruđaid , ja dál lea várra áigi geahččagoahtit mo ruđaid buoremus sáhttá geavahit .

Sivva dasa lea várra go oassi min visttiin bulle 1988:s .

– Media lea olu mu čájehan , ja várra danne jáhkket olbmot ahte mun dat lean gii ovddastan buot áššiid .

Sii geat eai diehtán son vuostálastá Finnmárkkolága jáhkke várra son lea manahan moarsi .

- Viehkkangilvvuin lea nu daddjun njoammil mii doalaha leavttu , muhtu vuodjangilvvuin heive várra buorebut njuorju veaháš ovddabeal , leaikastallá Samiradio " njorju " Johs Kalvemo .

Liikká ledjen gal várra veahá doaivvas , lohká Skániha sátnejođiheaddji Svein Berg Harstad aviisi .

Son imašta go riikamedijat eai eanet beroš áššis , ja várra danin sápmelaččat dáppe ja erát eai baljjo dovdda Finnmárkkulága .

Muđui várra mánaguovttos livččii sáhttán roasmmahuvvot garrasit .

– Máilbmi han rievdá ja mii maid várra doaivumis rievdat .

– Mun ja várra ollusat vásihedje ahte juoga goitot dát OG doalut adde sámikultuvrii .

Ja doppe leage dát govva váldon , várra 1930-jagiid gaskkamuttos .

Gatnjalat maid ribahii čilgejedje várra bures man garas riidu lei Deanu gielddastivrras odda sámiskuvlla huksema dihte .

Na várra oidnošgohtet dat juohke geasi maŋŋá go Kanada indiánat leat oahpahan Deanu luossabivdiid goikadit luosa .

Maiddái áibmu lea nuoskiduvvon , ja leage várra sivvan manne nu olu olbmot jábmet borasdávdii .

Ii várra nu imaš go 20 jagi doppe orrun .

Ja dalle lei dieđus luonddolaš jearrat das gii várra buot buoremusat diehtá manin olbmot eai gotte luosaid .

It bat don ge livččii náđđon gos lea čoasus , ja dasalassin it várra livčii don ge háliidan leat moskuslanjas gos lea heajos áibmo .

Son maid deattuha ahte ii várra livčii šaddan dáiddár jos ii livččii bajásšaddan leastiánalaš birrasis .

Muhto olbmuide várra ii leat nu suohtas , lohká Balto .

– jus čáhppe ii livččii mu boktan de gal várra in livččii lihkkan , dadja aslat Einar .

Badjel 15 jagi leat suohkanat ožžon giellaruđaid , ja dál lea várra áigi geahččagoahtit mo ruđaid buoremusat sáhttá geavahit .

– Sii gáddet várra ahte luohti lea Ipmila sáni vuostá , lohká son .

Livččii gal issoras somá jos buot vuovddašeimmet muhto lea várra váttis dan dahkat , lohká Guttorm ja árvalastá jos vel moadde mánu livččii beassan vuovdit de gal várra vuorbbit livčče nohkan .

Sin agenda lea várra bilidit mu vejolašvuođaid válljejuvvot NSR:a presideantta evttohassan , jáhkká Nystad .

Son dovddaha dál ahte lea dan mađe agis politihkkalaš vuogadagas ahte lea várra áigi loapahisgoahtit doaimmaid .

– Mun in ane dan imašin , Áile Keskitalo han lea Sven Roald lagaš olmmos , ja náitalan su vieljjan , ja dalle lea várra lunddolaš ahte son doarju Áile .

- Mun vuoján gaskkal 15. 000- ja 20. 000 kilomeahtera jahkái ja dat lea várra seamma ollu go dábálaš olmmoš vuodjá biillain , lohká Sverre .

Danne vurdet várra buohkat ahte mii álkit dearpat Sámi riikkajoavkku , muhto spábba lea jorbbas ja ii goassige sáhte leat nu sihkar , lohká beaivválaš jođiheaddji Roland Arnquist Umeå IK:s .

Rápmi várra dagaha ahte boahtte háve ii leat nu álki vajálduhttit rašes joavkku .

Danin várra dat olmmoš gii lea álgán girječállin lea hálidan govvet čálalaččat daid dovdduid .

Dat lea várra dat sivva manne mun 1960-logu loahpas válden beanna gihttii ja manne lean doallan dan ovttatmáno badjel 30-jagi .

Ii várra eadni livčii obba birgen ge go mun maid in máhtán dalle nu bures dárugiela .

Áiccálaš Ságat lohkki lea maid várra sihkkarit fuopmán ahte dat seamma Reinås ovdal lea čállán máŋgasiidusaš reportaša iežas lieggariika mátki birra , gos son earret eará lea govven eamidis .

Sámeskuvllas leat oahppit vuosttaš luohkás gitta joatkkaskuvlla dássái ja dát beaivi lei várra okta dain hárve beivviin go nu máŋgasat sis ledje čoahkkanan skuvlii oktanaga .

Árbevirolaš ealáhusain eallisámiide , geat leat juoga eallindilis šaddan smiehttat kultuvrraset vuođđoáššiid , nuppástus ii várra leat oalle stuoris .

Lei illu go Sámediggi viimmat ásahuvvui , leimmet várra ollugat geat doaivvuimet ahte dás dohko Sámi áššitge ožžot buoret siivvu , muhto mii galggaš .

Go buohtastahtášii Sámedikki politihkkára geas dávjá jo lea iežas barggus stuorra dienas , ja dáiddasearvvi jođiheaddji geas ii leat dadjanveara dienas , ja sutno goappatlágan bálkkášumi , de gal várra haksošgoahtá unohis skuordnavuohta sis geain lea fápmu servodagas .

Lihkus min bearrašis leaskarovvá doalái goittotge mus viehka buori fuola , várra danin , go ledjen áidna nieida .

Ii fal dakkáriid maid don ovttatmanu jurdilat , muhto sámi « Láhttejeddjiid » Ja dalle han don várra smiehtastat , mii dat ges lea ?

Ailo jáhkká son lei várra gáidan eret iežas duogážis .

Neavttárat dihtet ja várra iešge Olsen diehtá ahte Monologa lea oalle hástalus neavttašit .

- ” Na , vuiten várra ” Ungdommens Kulturpris ” danin go mun ráhkadan musihka ja lávlagiid mat dán áige nuorat liikojit .

- Mun lávlon ” Farsan ” ja maiddái ” Partyjoik ” doppe , lei várra čajehit ahte sáhtán leat hui duođalaš ja maiddái leat veahás mielaheapme .

Maid Issát ii diehtán boazodikšumis ja guollebivddus daid , de daid birra várra eai diehtán earáge olbmot .

Dál ii oro ráhkisvuohta ovdáneame , ja don várra it galggaše nu ollu beroštit das go dan ii daga .

Dál ferten ain garraseabbot hárjehallat vai beasan alit dássái , muđui ii leat várra vejolašvuohta beassat jovkui , logai Martin Nordbye dalá máŋŋá čiekčama .

Erenoamážit Guovdageainnu bargiguoktá - Elle-Márjá Vars ja Inger Margrethe Olsen - lei várra somá deaivat .

Dat ii leat várra nu imaštanveara , ii ge eahpelunddolaš , ohcci han oažžu buoret gova Sámedikkis maŋŋil

Ii leat várra buot sajiid ahte dákkár erenoamáš galbba oaidná , go lea rasttideame luottaid .

Dovdoseamos namma dán virggis lea várra « rockahoavda » , go fitnodaga stuorámus lágideapmi lea Gaskaijarock festivála Leavnnjas , ja gaskaijarocka leage dat maid Rasmussen eanemusat vuoruha geassái .

Muitit ahte diibmá han lei várra 20 buolašceahki go čuoigit čuoigaledje , muitala son .

Jus ná joatká de várra ii dohkke go giddagasas čohkkát , lohká Lukkari Sáme radioi .

- Dát lea eiseváldii beales várra mearriduvvon politihka vai golgadeapmi Deanus alfárut nohká .

Ii ge dan bomba lea várra okta ge vuordán , go Norsk Tipping lei árvvoštallan Pomeranssi olles 102.70 ruvdnui .

- Dies várra oainnat olles Gáresavvona ?

Givssideapmi lea bilidan máŋgga olbmo nuorravuođa ja várra boahtá bilidit ain eambbo čuvvovaš jaggiin .

Ovddádusbellodaga jođiheaddji maid lei bovdejuvvon ja seminárasátnestivrejeaddji logai Fredriksena buot unnimus bivnnuheamos olmmájin coahkkinlanjas , ja dat ii lean várra aibbas boastut .

– Otne várra ii leat nu somá leat eret Deanus , ja mii journalisttat fertet váldit olu dasa siva , dajai son čujuhettiin ahte várra lea leamaš menddo olu negatiiva media beroštupmi gildii .

Mu oabbá , gii dál bargá doaktárin , lei ja várra ainge lea čeahpes neavttár .

Jos livčče leamaš luonddus de livčče várra lunddolaččat gollan dahje leamaš buorrin sámi servodahkii .

Lea várra dárbbašlaš plánet buoret dán áigodaga .

Ammahal sálti lea hálbbit go sáttu ja várra eai dárbbaš čorget muohttaga eret ge luotta nalde ja nie sestet ruđa .

Badjelmeare unnán várra !

Ryettikuoškâ lei ovdal gollealbmáid ássanbáiki ja gaskamátkebáiki go johttui Kyrö gilis dahjege Avvilis Kultalai .

Oulankajoga biebmorikkis niittuide ovdal johttui vácci logit kilomehterat earet eará Paanajärvi ja Virranniemi giliin , ja suoidnebargguide leat sáhttán golahit moaddege vahku.

Go rievdadedje rájiid , johttui Dunderlandas muhtin osiin Ildgrubenii ja muhtin osiin Hestmann // Strantindene orohahkii .

Jergol Lemeha "Mini" jeagge lea sullii logi mehtera guhkko ja guoktemehtera govddu.   
     
Giehka guhkká jápmima.

Dajahussan leage , ahte Erkkebeaivvi giehka guhkká , čukčá gihká , miessi ruovgá , máihli golgá soagis , sieđga njallá , soavvil gođđá ja gumpe čivgá .

Go giehka guhkká ija guvlui , de lea ávašteame olbmo jápmima .

Giehka guhkká ijabeallái .

giehka guhkká vuordámušain.

– Idjagiehka guhkká .

Dađis dat dušše fas dohkko .

Ráhkadeahkki midjiide mállásiid dohkko .

Nugo diehttit.

Lávdegottis leat 17 miellahtu geat leat oahppán doaktárat , buorádallit geat geavahit eará vugiid go doaktároahpu , nu go akupunktura , servvodat diehttit ja láhkadovdit .

Olbmuid mielas noaidi barggai dušše baháid ja dan sivas son lei olu vearrát go diehtti danin , go diehttit eai bargan baháid .

Noaiddit ja diehttit

eanetge sátnedoaktárat ja diehttit : Dološ áigge dat gal leamaš eambbo [ noaiddit ] .

1900‐logu diehttit eai šat joatkke boareš šamanisttalaš áiggi noaideárbevieru.

Na dat leat gal máŋggalágan diehttit.

Dá leat čuoččuhusat mat eai doala deaivása ja professor ja eará diehttit eai galggaše fallehit nie ovtta ealáhusjoavkku .

Ja easkka dan maiddái galggašii guorahallat , maid šattuid min dološ máttut ja diehttit leat dovdan ja geavahan biebmun , dálkkasin dahje báidnun .

Lea dovddus ášši ahte dát guovlu lea dehálaš guolleguovlu ja vaikko olu dutkit ja diehttit oaivvildit ahte sin oljobarggut eai váikkut guollái , de lea váttis sidjiide jáhkkit .

Dutkit ja diehttit , galgabehtet guorahallat ášši ja allet fallet ealáhusa mii doalaha Finnmárkku duoddariid nu ahte ii vuovdiluvvo .

Noaiddit ja diehttit.

Vaikko diehttit čurvot ahte dál leat heajos áiggit ja ahte Norggas ii leat nu sihkkaris ekonomiija , de goitge čájehit logut ahte bargguhisvuohta Finnmárkkus lea veaháš njiedjan .

Su eadni imaštii gánddas láhttema ja mearridii doalvut su guhkás duoddarii “ Čieža dorri meahccái ” , gos orro viissis diehttit geat dihte čovdosa juohke čulbmii .

Dii lehpet leamaš dego diehttit ja lehpet sávvamis vurken oalle ollu ruđa muhtin sadjái .

Tromssa Universitehta girjjálašvuođa diehttit ja dutkit , Harald Gaski ja Harold Goski.

Eai dutkit ja diehttit leat goitge maŋŋil máhttán čilget áibbas bures manne juoigan nammaduvvui suddun .

Dološ diehttit gakcot vustolahkii lássáspálgguid mielde nu gululdaga , ahte Duommá dolká vuordit su duojážassii .

Sii galget vissa leat hirbmat valáštallan diehttit .

Soames diehttit bukte oaffareaset dihto báktelatnjii , dat gulai dušše sutnje .

Čuoččuhus maid professor Reidar Elven lea buktan ahte Finnmárkkuduoddaris boahtá dáhpáhuvvat ekologalaš roassu ja ahte dát lea boazodoalu sivva , lea ipmirmeahttun čuoččuhus maid muhtin diehttit buktet , geain galggašii eanet máhttu Finnmárkku birra .

Boares servodagatvuogádagas diehttit barge čađat áigge ja sin doaibma lei bures organiserejuvvon .

Eanaš diehttit buoride olbmuid ja dusto buohcuvuođaid .

Dát attáldagat gáibiduvvodedje , ahte sáhtte leat diehttit .

Su oainnu mielde báttiin gávdnojit čuovvovaš buorideaddjityhpat : noaiddit , diehttit , oaidnit ja buorideaddjit .

Son joatká, ahte olbmuin ledje ruossalas oaivilat das ledjego diehttit maiddái noaiddit vai eai .

Olbmuid mielas noaiddit barge dušše baháid ja dan sivas sii ledje olu vearrábut go diehttit.

Rasmus muitala , ahte diehttit leat sin guovllus máinnašuvvon noaidin .

Ville Järvensivu mielas sii leat diehttit , muhto Ola S. Rasmus fas namuha sin sátnedoaktárin.

Buorideaddjit sáhtte leat maid diehttit dahje noaiddit ja sii buoride olbmuid .

Su tyhpat noaiddit , diehttit , oaidnit ja buorideaddjit sisttisdollet earáge mearkkašumiid ja ovdamearkka dihte diehtti lei su mielas maid almmolaš namahus olbmuide, geat buoridedje

Dasto su juogu buorideaddjit sáhtte leat maid diehttit dahje sátnedoaktárat .

Nappo noaiddit ledje hierarkiija bajimužžan ja su vuolde ledje diehttit , sátnedoaktárat , varrabisseheaddjit – ja ruvvejeaddjit.

Diehttit gullet seammá kategoriijai go noaiddit , muhto diehtti fámut sáhtte boahtit maid Ipmilis .

Nubbin erohussan oainnán dan , ahte diehttit eai nagodan bidjat jámežiid ruovttoluotta nu mo noaiddit.

Pentikäinena juohku noaiddi ja diehtti erohusain sulastahttá mu juogu, muhto mun gávnnahin , ahte maiddái diehttit sáhtte bargat baháid .

Jearahalli : Bargetgo diehttit baháid ?

Na dat leat gal máŋggalágan diehttit, jus lea biro beallái diehttit ja fas Ipmil beallái diehttit .

Materiála vuođul orru leamen nu , ahte diehttit sáhtte leamaš olbmot , geat ledje ožžon dáidduidis skeaŋkan Ipmilis ja ná doibme su fámuid gaskaoapmin.

Diehttit sáhtte leamaš maiddái bahá guvlui jorggihan ja dalle su diehtti dáiddut bohte čáhppes biippalis nappo biros.

Eanet dat goittotge vástida mu meroštallan noaiddi gova, vaikke noaiddit ja diehttit galge goappašagat leat ovdamearkka dihte garralunddot olbmot main gávdnui erenomáš siskkáldas fápmu.

Sihkarvuohta lea juoga maid diehttit fertejit ieža dábuhit alcceseaset .

Dat gáibida reflekšuvnna ja refleksivitehta , ja diehttit fertejit iežaset fuomášumiid guorahallat nuppes .

Cartesiánalaš vuođđojurdda lea ahte sihkarvuohta ( évidence ) lea juoga maid diehttit sáhttet ja fertejit ieža háhkat .

Ja dan sáhttet diehttit ieža háhkat go čorgejit , ráddjejit ja čilgejit jurdagiid vissis metodaid vuođul .



Oktii jagis čohket.



čohket nu ollu go vejolaš.



čohket dán guvlui .



čohket .



Dál sudno sajis čohkkáiba Nillá.



    



Máŋggaid diimmuid čohkkáiba telefuvnnas , ja son jearahalai , sivahalai ja balahii .



Diehtojuohkinbargu Černobyl-roasu oktavuođas ii álo áddejuvvon riekta , vaikko erenoamáš biebmoráđiid adde maiddái máttasámegillii .



Dan maid olbmot ieža eai borran , adde sii ealuide .



Jille-Njaarke boazodoalli Inkeri Eira Fallås ii dohkkehan goasse Boazodoallostivrra mearrádusa , mas adde sin bearraša siidda doalu eará boazodoallái eaige sutnje .



Sii guđet vuoruhedje Gonagasa , sii adde dan dánskagillii [ 2 ] Dát vuostevuohta lea čuvvon girko ja skuvlla dán áiggi rádjái .



Dát guokte ásahusa adde 95–96 % buot sámi oahppofálaldagain.



Ledje sápmelaččat geat geassemánus vulge galledit fulkkiideaset doppe , geat adde sámi leavgga skeaŋkan sápmelaččaide USA .



Eatge oaččo báhčit , lohká son ja muitala diibmá adde eiseválddit ránnjáorohahkii báhčinlobi .



Manne adde válddi.



Nu guhkas sáhttá mannat , ahte Árran julevsámi guovddáš Ájluovttas , masa adde bihtánsámi museadoaimma ovddasvástádus , addá ovddasvástádusa ruovttoluotta Sámediggái .



Riidu čuožžilii go norggabeale eiseválddit adde lobi Romssabeale boazoeaiggádiidda guođohit orohagas daid áigodagaid go Lávnnjetvuomi ja Sárevuomi ealuin ii leat guođohanvuoigatvuohta guovlluin konvenšuvnna vuođul .



Dasa lassin adde vihtta jagi vearrobeassama sidjiide geat ásaiduvve ámtai .



Son ii muitte mo sii meannudedje ášši go adde Amund L. Antii huksenlobi Rávdojohkii .



- Eat mii birge gonagasa soahteveaga vuostá , dadje sii , ja vašálaččat adde guokte skiipa dievva silbbaid ja golliid .



Boazodoalus sáhttá muhtun doahpagiid gohčodit « vuođđodoaban » dan adde oppas ja čiegar .



Gusaide adde dán seaguhuvvon vátna suinniiguin máid geasset láddjejedje ja čohkkejedje gittiin ja sulluin boaittobealde .



Ámtamánnit bihko maid go sii geat ledje beare olu váldán gittiid , eiseválddiide dieđitkeahttá adde daid fulkkiide .



Earenoamáš olu lobiid adde jagiin maŋŋel 1613 ( Juel 1889 : 165/171/165 ) .



Doaibmalobiid adde dušše servviide mat geatnegahtte iežaset bivdit fálláid eará sajes go Várjjatvuonas , máid Foyn anii iežas guovlun ( s. 260 ) .



Njuolggogávppašanlohpi máid adde ruoššaid ja álbmoga gávppašeapmái 1796:s , rihkui garrasit daid sierraovdamuniid mat gávpevuogádagas ledje .



Stuora oassi das máid guohtuneatnamat adde , manai ovdal njuolga fievrrideapmái , herggiide .



Rievssahat adde ruhtaboađu .



Dán vuosttaldedje olbmot nu garrasit ahte heaittihedje áigumušaid ja adde Mázii bistevaš suodjalusa 1973:s ( Bottolfsen 1990 : 446-447 ) .



Skábmamánus 1978 adde vuosttaš geardde doaibmalobi bidjat 150 MW ja hukset 110 m alu buođu Šávžui .



Mii leat juo gullan ahte muhtun Norggabeale mearrasápmelaš ceggii goađi Gevjui go njávdánsápmelaččat adde lobi .



Njálmmálaš rávvagiid adde 245 áššiin .



Ássit leat skeŋkon bohccuid dahje máksán velggiid dainna lágiin , ahte adde bohccuid girkui .



Lei olbmuid iežas guorraseapmi láhkanjuolggadusaide , mat e.e. ledje válbmejuvvon servodatsoahpamuša teoriijaid bokte , mat adde láhkanjuolggadusaide čadni deattu .



Son govahallá bures movt eamiálbmogat áiggiid cađa leat vealáhuvvon go geassá ovdan ahte eurohpálaš koloniválddit dohkkehedje ámeriikalaš eamiálbmogiid ” álbmogin ” dalle go sisafárrejeaddjiiguin dahke soahpamušaid mat adde dáidda vejolašvuođa geavahišgoahtit osiid eamiálbmogiid duovdagiin ja čearuin .



Konvenšuvnna 3. artihkkalis celkojuvvui , dakkár guovttebealát soahpamuššan , ahte Gárasavvona ja Čohkkirasa gielddain doibme ain jagi 1883 mearrádusat , mat adde vuoigatvuođa dáidda sápmalaččaide johtit Norgii áigodagas miessemánu 1. beaivvis gitta čakčamánu 30. beaivái .



Ruoŧa ja Norgga šiehtadallanáirrasgottit adde geassemánu 9. b 1971 oktasaš raportta riikkaide .



1999:s ledje 56 sámi mánáidgárddi mat adde fálaldaga badjelaš 100 mánnái .



Doarjagii gullet ruđat maid ovdal adde suohkaniidda , ja ruhtadoarjja sámegiela hálddašanguovllu prošeavttaide .



Jagis 1999 ledje 56 sámi mánáidgárddi mat adde fálaldaga badjelaš 1000 mánnái .



Gárgedeapmi Norggas sámiid rievttálaš dili hárrái lea eanaš válganan čielggadusaid geažil maid Sámi vuoigatvuođalávdegoddi ja Sámi kulturlávdegoddi adde 1980-jagiid mielde .



Bušeahtta rievdadusat maid stáhtaráđđi almmuhii adde munnje daid vástádusaid maid dárbbašin vuostái váldit dán doaimma , muitala Aasheim .



Oasusinvesteremat muđui davviriikkain adde 0,6 proseantačuoggá lassivuoittu , go geahččá dan referánsaporteføljii maid stivra lea mearridan galgá leat FTSE NOREX 30 .



Sii adde heakkaset ráfi ovddas Afghanistánas , dorvvoleabbo máilmmi ovddas ja Norgga sihkkarvuođa ovddas .



Eananspábba maid mii guođđit mánáidasamet galgá leat unnimusat seammá dásis go dat leai go min váhnemat dan adde midjiide .



- Mii galgat mánáidasamet guođđit eananspáppa mii lea unnimusat seammá dásis go dat leai go min váhnemat dan adde midjiide .



á ) Moai adde dieđuid skuvlii máná ovdáneami birra.



Báikkálaš servodaga eavttut Okta iskkadeapmi 2000 rájes maid Sámi Ealáhus- ja Guorahallanguovddáš // Samisk Nærings- og Utredningssenter ( SEG ) čađahii Sámi giellaráđi ovddas , čájeha ahte ledje golmma geardde nu ollu vuođđoskuvllat 1999-2000:s 119 mat adde oahppu sámegielas , go ledje 1981-82:s , goas ledje 42 .



Vuolábealde čuovvu listu sis geat adde dieđu ruovttoluotta dás fásas .



Váhnemat adde e-mail čujuhusaid ja de mii sáddet skovi máid sáddebehtet ruovttoluotta go lehpet deavdán .



Dát ealáhusat adde birgenlági máŋggabuolvvat bearrašii mas ledje 14-16 olbmo .



Dálkasa adde omd. mánáide geain lei sambi ; vilges ruoppit njálmmis .



Sámediggi čujuha lohpádusaide maid guovddáš eiseválddit adde 1981:s stuorát luonddulihkahallamiid dáfus .



Jagis 81/82/81 lei dušše 42 skuvllas sámegiel fálaldat ja 99/00/99 fas oktiibuot 119 vuođđoskuvlla adde sámegiela oahpahusa .



Jagis 81/82/81 lei dušše 42 skuvllas sámegiel fálaldat 18 gielddas ja 99/00/99 fas oktiibuot 119 vuođđoskuvla adde sámegiela oahpahusa 48 gielddas .



Nu go namuhuvvon ovdalis ledje iskkadeamis jearaldagat mat adde vejolašvuođa ásahusaide defineret iežaset ovddasvástádusa sámegiela ektui .



Dát lea Sámedikki 21.02.01 dollojuvvon guolástusseminára praktihkalaš čuovvuleapmi , mas sihke Sámediggi ja Guolástusdepartemeanta adde positiivvalaš signálaid .



Poastta jođiheaddjit ledje mielas dan árvvoštallat , almmá ahte adde konkrehta lohpádusaid makkár čovdosat poasttas leat buoredit dili .



Mis lei hástalus , ja lei dehálaš gávdnat vástádusaid mat adde bohtosiid .



Mii oaidnit ahte 2001 válgabohtosat adde midjiide vuođu mainna sáhtiimet álggahit doaimmaid .



Dokumeanttat main dušše oasit dokumeanttas adde vuođu doalahuvvot eret almmolašvuođas , muhto ahte dokumeantta sáhtii oažžut go jearahuvvui .



SAO-čoahkkin lei oassi čuovvolanbarggus norgga ovdagoddeprográmmii , ja dat mandáhta maid ministtarat adde ministtarčoahkkimis Salekhardas Ruošša bealde golggotmánus 2006 .



Čoahkkin lei diehtojuohkinčoahkkin mas bealit adde dieđuid guđet guimmiidasaset guovttegielatvuođa barggu birra gielddas .



Vástidanproseanta lea dattetge unni go dušše 33:s 57 ohcci gaskkas geat ohce doaibmadoarjaga 2008:s adde ollislaš vástádusa .



Strategiijat 2010 bušeahtas adde gova doaimmaid birra sierra politihkka- ja hálddašansurggiin .



Sihke ealáhusorganisašuvnnaid ovddasteaddjit ja almmolaš beales serve čoahkkimii ja adde doaibmabidjocealkámuša jagiide 2012 ja 2013 .



Oassi sis geat adde dieđuid ahte juhke eambbo go guktii vahkkus lei unnit sámiid gaskkas go eará joavkkuid gaskkas .



Čakčat 2012 galget evalueret adde go 2011 doaimmat buriid bohtosiid .



Sámedikkis ja DH:s lei gulahallančoahkkin 27.6.2012 , gos goappašagat bealit adde dieđuid fáttáid birra mat leat guoskkahuvvon raporttas ja movt daiguin bargojuvvo ja viidáset proseassa sohppojuvvui .



Ollu dáin kurssain lei ráddjejuvvon viidodat , ja 64 % adde 2–10 oahppočuoggá.



Dán bargamuša adde Ruoŧa ja Norgga ráđđehusat beliide čoahkkimis Stockholmas čakčamánus 2012 .



Politiijat adde Sámedikki áirasiidda ja eará guldaleddjiide fáktadieđuid fáttá birra , sii čájehedje filmma “ Stoahkat dolain ” maid Anne Merete Gaup lea buvttadan ja dasto hástte digaštallat ášši birra .



Sii muitaledje sámi nuoraid dili birra Norggas Arctic Focal Point:ii UN Indigenous Youth Caucus:s ja adde rávvagiid neahttasiidui Ung.no dan oktavuođas go dat ledje ođasmahttimin ja kvalitehta dáfus dárkkisteamen iežaset artihkkaliid sámiid // sámi fáttáid birra .



Sámediggi lea vuostá doarjjaortnegiid mat lihccot olbmuid ja joavkkuid , ja oaivvilda ahte almmolaš ruđaid eaktodáhtolaš organisašuvnnaide berre addit dainna lágiin ahte dat eai lihco olbmuid dahje joavkkuid , ja mat adde buot ássiide beroškeahttá čearddalašvuođas seamma vuoigatvuođaid ja vejolašvuođaid .



loktejuvvo giellakursset miha alit dássái , ja sii álge maid lágidit kurssiid mat adde gelbbolašvuođa ja oahppočuoggáid .



Giellaguovddáš searvvai 2011:s Sámedikki 5‐jagi rávisolbmuidoahppoprográmmii , ja sis lei buorre ovttasbargu Sámi allaskuvllain go čađahedje guokte SAAL ‐ kursse mat adde gelbbolašvuođa ( 22 studeantta čađahedje eksámena ) .



Muhto Oslo suohkan lea , nugo leat juo namuhan , máŋga jagi adde doarjaga Sámi Viesu jođiheapmái .



Dat kurssat adde sutnje buori vuođu go de jođašišgođii Troandin guovllus vuođđudit sámeservviid .



Seammás go mohtorfievrrut adde eambbo vejolašvuođa vánddardit ja lihkadit ja eambbo bearráigeahččat ealuid , de maid golut sakka lassánedje ( Tømmervik et al .



Stuoradiggedieđáhus “ Ceavzilis boazodoallu ” ( St. meld 28 ( 1991-92 ) ) guorahalai boazodoallopolitihka ja adde eambbo iešstivrema ealáhussii .



Iskosa bohtosat adde gova das makkár mediaid ledje olbmuid mielas sámi mediat , ja man muddui daid mediaid geavahedje .



Jagi 2010 adde goddinlobi 37 albasii earrebivddus guovllus 8 , dain 20 Romssas .



Buohtastahttima dihte Davvi-Trøndelagain , de doppe adde báhčinlobi 5584 eallái 2009/2010/2009 .



Vigge oktavuođaváldit oktiibuot 6487 olbmuin , ja 973 dain adde ollislaš jearahallamiid .



Lávdegoddi oaivvildii ahte ledje buorit , muhto beare moadde , prošeavtta sámi gielladutkamis , mat adde vuođu viidásit dutkamii ja mat livčče sáhttán šaddat beroštahttin gaskariikkalaš minoritehtagielladutkanperspektiivvas .



Sihke ealáhusorganisašuvnnaid ovddasteaddjit ja almmolaš beales serve čoahkkimii ja adde doaibmabidjocealkámuša jagiide 2012 ja 2013 .



Muhto son lei nu unni ahte ii sáhttán ieš biepmu háhkat , ja danin lei lihkku go vilgessáhpanat gávdne su ja adde sutnje borrat .



Sii elle lotnolasealáhusain ; guolástemiin , meahccebivdduin , eanandoaluin , duddjomiin , huksenbargguiguin ja ollu eará doaimmaiguin mat áigges áigái ain adde lassibirgejumi .



Dan geažil lea ge fylkkasátnejođiheaddji Evy-Ann Midttun čállán reivve stádaráđđái Odd Einar Dørumii , gos son čállá ahte váldá vuhtii go politihkalaš jođiheaddjit departemeanttas eai doala lohpádusaid maid ovddit stádaráđit adde .



Muhto nieiddat ledje gullan buot maid humadeigga , ja danin adde sii nagirjuhkamuša fáktii .



” Ja go nieiddat gullaje ihkku , de adde sii nagirjuhkosa soalddáhii gii galggai fáktet .



Ja go nieiddat gullaje ihkku , de adde sii nagirjuhkosa soalddáhii .



Ii oktage galgan diehtit man galle čuoggá eará oahppit adde .



Okta 17-jahkásaš nieida galggai čuohpahit čippi , ja go doaktárat adde sutnje jámihanávdnasa ( bedøvelse ) , de son ii gierdan dan ja su váibmu bisanii .



De adde sii sunnje ollu ruđaid ja luite vuolgit .



De imaštallágohte sii , go galggai sáhttit beaivváža seaidnái gitta bidjat ja sii adde sutnje bálkká nu ollu go son siđai .



Musihkkarat ja olbmot geat ledje konsearttas , adde nana buori Rock « n roll ija guđetguoibmáset Alfreds Kroa olggolávddis .



De vižže nieidda dasa ja adde skuova sutnje geahččalit .



Dát suohkanat adde oktiibuot 12 000 ruvnno .



Báhccavuotna , Beardu , Berg , Dyrøy , Gratangen , Harstad , Ivvárstádit , Giehtavuotna , Navuotna , Loabát , Leaŋgáviika , Ivgu , Siellat , Skiervá , Skánit , Omasvuotna , Doasku , Tranøy ja Tromsa adde oktiibuot 25 500 ruvnno .



Bearralvággi , Gáŋgáviikka , Hámmárfeasta , Ákŋoluokta , Fálesnuorri , Láhppi , Muosát , Unjárga , Nordkáhppa , Porsáŋgu , Mátta-Várjjat ja Čáhcesuolu adde oktiibuot 12 000 ruvnno .



Dohko adde maid biktasiid .



Guolit adde várra vel buoret borranmiela guvžii .



Go šattai iđit , de adde stálut bárdnái unna njálbmahárppaža ja bálkestedje buot gálbenáhkiid .



– Omiide adde earenoamáš biepmu juovllaide .



Sin váhnemat dat lunddolaš vugiin juige ieža dahje juoiggáidahtteje jietnabáttiid ja nu adde mánáidasaset oasi min kulturárbbis .



Ráissa politihkkarat adde lobi « Bios » nammasaš olgobáikái beassat vuovdit vuollaga gitta guovtti rádjái idjii .



Nu sii adde ge dieđu ahte eadni ii vuoruhuvvo MR- ja ultrajienaiskosiidda ovdal go sii geat leat diŋgon diimmuid doppe leat beassan iskkahit sivaid , dahje jus sii gaskkohagaid sáhttet iskat su .



Adde politiijaide dutkamii Dát dáhpáhuvai ođđajagemánus , ja Krantz muitala ahte sii adde politiijaide ášši , maŋŋel go mearkadovdit ledje duođaštan ahte dás lea sáhka mearkarievdadeamis .



– Movttegis geahččit adde artisttaide nu olu , ja de go geahččit leat eallasat ja addet olu , de nákcejit artisttat maid addit eanet , muitala hui duhtavaš Kirsten Marit Olsen .



Politiijat adde dieđu ovttatmanos AMK Váldogádjunguovddážii ja buollinvehkii .



– Máilmmi čaffadeamos báidi Guovdageainnu valáštallansearvvi nieiddat adde Heidenstrømii , ja « The Shirt » prošektii , guokte báiddi , Guovdageainnu spábbačiekčanjoavkku báiddi ja Sámi riikajoavkku báiddi .



– Sii adde báhčinlobi beaivvi nala , ja dat addá buori signála midjiide .



De adde dieđu ráhkadit prošekterenplána oktan goluid , sihke vistti , doaimmaid ja visot gullevaččat , geađgejuolggis hárjái , sáddet dan guđa mánu geahčen , lohká Østmo .



Son sihkkelastigođii 1987:s go oaččui diehtit sus lea borasdávda ja doaktárat adde sutnje eanemusat jagi vel eallit .



Girjebeaivvi ávvudeapmi álggahuvvui Barcelonas ja dat lea dološ vierru go olbmot addigohte girjji dahje adde ovtta gádderuvsu .



Biehttala rihkkon jávohisgeatnegasvuođa Son biehttala garrasit ahte sin kantuvra lea rihkkon jávohisgeatnegasvuođa , go sii adde fuomáškeahttá kártta 16-orohahkii cuoŋománu 15. – 16. beivviid .



Ul-Juhán Partapuoli , Ina-Ristin Danielsen Gundersen ja Risten-Márjá Inga adde čoavddaháŋkka viidásat golbma nieiddaide : Gry Helen Sivertsenii , Máret Henriksenii ja Sigrid Marie Fjellheim Danielsenii .



– Moai jurddašeimme ahte daidda mánáide šaddá buoret dilli jus moai maid adde ruđaid , muitala Caroline , gii hutkái dán ja siđai Ane vuolgit veahkkin .



Son dieđusge attii váidaga gilvvu juryi , muhto sii adde dušše várrehusa dan vuoddjái .



Kultur- ja girkodepartemeanta leat riekta mearridan go adde Riddu Riđđui guovddášfestivála sajádaga .



, Altaposten , ja maid stivra ) eai ge sii čuovo dal nu dárkilit mielde masa dat ristváhnemat // fáddarat geat adde " skeaŋkka " ( departemeanta ja ráđđehus ) dadje galgat skeaŋkka geavahuvvot .



Das ráhkaduvvui modealla maid geavaheimmet ruhtačoaggimii ja olbmot adde mealgat .



Sii eai adde lobi danne go eai gávdno dohkálaš láhkarámmat mat sihkkarastet sámi vuoigatvuođaid ja beroštumiid .



Sámedikki lágideaddjit adde duopmáriidda eanet áiggi , ja vuoitit almmuhuvvojit miessemánu loahpageahčen .



– Moai adde guđeža Nikioi.



– Moai gávnnadetno vuohkkasit musihkas , ja adde guđet guoibmái inspirašuvnna ain ođasmahttit musihka .



Dan gal fertejege dahkat , jus galge álgitge ollašuhttit lohpádusaid maid ovdamearkka dihte adde ovdal go besse Ráđđehussii ja maid adde sámepolitihkalaš dieđáhusas .



Dan liibba dieđus lea Olli geavahan ja gulahallan smávva listtuiguin máid NSR lea hilgon go adde Bargiidbellodahkii fámu .



1980-logus sii adde lobi genadutkái váldit sullii 800 varračájánasa leasmmi dutkamii , go dávda lei hui dábálaš sin gaskkas .



Maiddái čavga áigemearit – sii adde allaskuvlii guokte beaivvi vástidit – eai atte sámiide doarvái áiggi oahpásmuvvat prošektii dahje dan ulbmiliidda .



Davvi- Norggas adde 8.862 jiena , Gaska-Norggas 13.100 jiena , Oarje-Norggas 4.007 jiena , Mátta-Norggas 9.589 ja i Nuorta-Norggas olles 38.928 jiena .



Lea divrras láigohit buriid musihkariid , muhto Márkomeannu dohkkeha dan ja adde nu munnje maid vejolašvuođa guoimmuhit daiguin musihkkariiguin geaiguin háliidin .



– Porsáŋgguvuonas han eai gávdno šat dat dábálaš guolit , nu go dorski , sáidi ja diksu mat ovdal adde stuora dietnasa báikkálaš bivdiide .



Sii baicce veahkehalle min dan bokte ahte adde midjiide dokumeanttaid ja nu ain .



Ráđđeolmmái iige leat deaivamis , ja Dagny Sofie Aune lea mannan , lei diehtu maid suohkanis adde.



– Joavkku čuojaheaddjit adde olu alddiineaset ja dat lei mu mielas positiivvalaš , lohká OSS jođiheaddji Kari Lifjell .



– Sii adde báhčinlobi beaivvi nala , ja dat addá buori signála midjiide .



Dán čavčča deaivvadeamit adde prošeavtta oaivámuččaide vejolaš guorahalat nuoraid giellamáhtu .



De adde dieđu ráhkadit prošekterenplána oktan goluid , sihke vistti , doaimmaid ja visot gullevaččat , geađgejuolggis hárjái , sáddet dan guđa mánu geahčen , lohká Østmo .



– Movttegis geahččit adde artisttaide nu olu , ja de go geahččit leat eallasat ja addet olu , de nákcejit artisttat maid addit eanet , muitala hui duhtavaš Kirsten Marit Olsen .



Stuimmit adde bálkkašumi.



Bearraša rievtti Norggas bargat bohccuiguin adde eret go válde vuostá heaitinbonusa , ja nu maid bearraša mánáid rivttiid .



Ikte disdaga dolvo sii ruđaid báŋkui ja adde daid Blå Korsii .



De adde sii sutnje ollu ruđaid ja luite vuolgit .



Danne don " áhčči guhte doaivvut ahte skuvllaovdánahttinprošeavttat adde bohtosiid " ( Ságat 04.11.08 ) lea buorre sivva leat balus .



– Prošeavtta rabasvuohta ja lagasvuohta , mii maiddái lea dorjon min buvttadeami , čuovvu čájálmasa Kárášjohkii , ja addá seamma fálaldaga Kárášjoga gehččiide go maid adde Deanu gehččiide .



Snoasa lei sámi gielda gos adde nubbin eanemusat .



Son sihkkelastigođii 1987:s go oaččui diehtit sus lea borasdávda ja doaktárat adde sutnje eanemusat jagi vel eallit .



Finnmark Dagblad ja NRK adde dasa bircučuoggá vihta , Norgga guokte stuorámus áviisat VG ja Dagbladet árvvoštalle filmma bircučoaggán golbma , Filmbyen.no fas dušše guvttežiin .



Girjebeaivvi ávvudeapmi álggahuvvui Barcelonas ja dat lea dološ vierru go olbmot addigohte girjji dahje adde ovtta gádderuvsu .



Son biehttala garrasit ahte sin kantuvra lea rihkkon jávohisgeatnegasvuođa , go sii adde fuomáškeahttá kártta 16-orohahkii cuoŋománu 15. – 16. beivviid .



Son oaivvilda ahte lea áigi geavahit Lappekodisilla čájehan dihtii ahte 1751:s juo adde eiseválddit mearrasámiide vuoigatvuođaid .



Terje Tretnes dadjá ahte sis lea ain muittus dat go NSR behtii SáB , johttisápmelaččaid listu ja Guovddášbellodaga , go adde fámu Bargiidbellodahkii .



17-jahkásaš lei áššáskuhtton vuodján rihkkon Geaidnojohtolatlága go ii bisánan skohteriin vaikko politiijat adde dieđu ahte galgá bisánit , go lei vuodján skohteriin vázzingeainnu ja biilageainnu alde .



Paul A. Nilsen , ossodatjođiheaddji , lohká NRK Sámi Radioi ahte diibmá dán mutto maid lei gumpe dálveguohtuneatnamis , muhto vaikko dalle adde báhčinlobi , de eai goitge báhčán gumppe .



Ul-Juhán Partapuoli , Ina-Ristin Danielsen Gundersen ja Risten-Márjá Inga adde čoavddaháŋkka viidásat golbma nieiddaide : Gry Helen Sivertsenii , Máret Henriksenii ja Sigrid Marie Fjellheim Danielsenii .



Boazodoallohálddahus lea maŋemuš jagiid vuorbádan dihtoriid vuoitun sin searvvis geat adde e boazodoallodieđáhusa elektrovnnalaččat.



Boazodoallohálddahus dieđiha ahte siidaosiid lohku mat adde elektrovnnalaš dieđáhusa ja ohcanskoviid lei vuollelis dán jagi diimmáža ektui .



Guolástus- ja riddoministtar Helga Pedersen čállá Ávvirii ahte sii leat doarvái buori birasdeastta dahkan ovdal go adde 65 ođđa luossa- ja mearradápmotgárdekonsešuvnna .



Rektor ja oahpaheaddjit adde hui garra oaiviliid maŋŋebárgga Ávviris dan birra maid sii oaivvildit ohppiid skuvlavázzima birra go finaimet jearahallamin nuoraidskuvllas .



Nu ahte sii adde ovttajienalaččat ovtteža jazzjoavkku lávlagiidda lávlu haga , ja guđeža dán oassái gos Sofia Jannok lávllui joavkku fárus .



GUOSSOHEADDJIT : Dát olbmot adde " máinnassápmelažžii " sihke sáhtu , borramuša , vuoiŋŋastanvejolašvuođa , ja riššu .



SÁHTTU : Dát rivgut adde sáhtu Nystadii .



Lei hui liegga ja hávskes biras gos Johan Sara jr. joavku čuojahii , orui dego fiinna borranbáiki gos ledje gintalat ja smávva čuovggat mat adde nu hávskes birrasa .



Kárášjoga girku ja gielda adde juovlamállásiid ja skeaŋkkažiid Maŋŋebárgga skihpáriidda .



Sii adde musihka Gula , Gula rájes gitta dán maŋemuš skerrui .



Dovden ahte buohkat lávdde alde adde buot .



Telesport Alta váiddii ášši Finnmárkku Fylkkamánnái , muhto Fylkkamánni celkkii iežaset bealálažžan áššis dan geažil go 2002:s adde Telesport Alta čuoggáláiggu bartii .



Dál lea Boazodoallohálddahus vuorbádan PC sin gaskkas geat adde elektrovnnalaš dieđáhusa .



Siidaosiid lohku mat adde elektrovnnalaš dieđáhusa ja ohcanskoviid lei vuollelis dán jagi diimmáža ektui .



Doaktárat gávnnahedje Gaupas ledje boasttu ástmádálkasat , ja adde sutnje earálágan dálkasiid .



Dáid čeahpes dáiddáriid joavkkus duopmárat adde erenoamáš rámi nuortasápmelaš Juuso Fofanoffii , Anár skuvlla rockjovkui MusInkii ja Avvila logahaga Duljáriidda .



Dat almmuhuvvui daid áiggiid go adde fuomášumi sidjiide geain ledje fearánat muitalit dahje geat ledje bargan juoidá erenoamážiid .



Bargoárjanat fas adde gutni ja birgenlági mánáide ja nuoraide .



Diibmá ledje unnit olbmot geat adde elektrovnnalaš dieđáhusa ja ohcanskoviid go ovddit jagi .



Danin sii adde iežaset geavahuvvon čižžedoalaniid sisačoagginkássii mannan vahkkoloahpa Romssas .



Kárášjoga álbmot čájehii ge stuorra beroštumi doarjut Hait mánáide go dan konseartta olis adde arva badjel 30 000 ruvnno .



Gullik Hansen šattai beakkánin Guovdageainnus ja muđui Sámis go bargagođii prošeavttaiguin mat duođaid adde fuomášumi Guovdageidnui .



Boazobargit adde biepmu ja liegga biktasiid mátkkošteddjiide ovdal go helikopter vieččai sin .



Nu sii adde ge moaddelogi duhát ruvnno vai mii beassat merket ja divodit luotta , muitala Eira .



– Mii leat hui duhtavaččat Kárášjoga Demeansasearvvis go olbmot nu bures vuostái válde min ja áŋgirit adde ruđa ja vurbbiid oste maid min ruhtačoaggimis , lohká duđavaš nubbinjođiheaddji , Gunhild Paulen .



Maiddái čiekčit adde ruđaid ruhtačoaggimii , ovdal go čiekčan álggii , guovdu spábbačiekčanšilju .



Sii adde ruđa Ája Sámi Guovddážii go dát bargu lei loahpahuvvome , ja Romssa fylkkasuohkan ja Gáivuona suohkan gáibidedje oasusfitnodaga vai bargu sáhtii loahpahuvvot .



Vuođđuduskapitálan bidje miellahtut dan divrasamos kapitála , namalassii iežaset dáidagiid , mat adde vuođu joatkit bargguin viidáseappot .



Sihke Norggabeale- ja Suomabeale- Sámedikkit adde skeaŋkkaid Bolivia presidentii .



Nu sii adde ge dieđu ahte eadni ii vuoruhuvvo MR- ja ultrajienaiskosiidda ovdal go sii geat leat diŋgon diimmuid doppe leat beassan iskkahit sivaid , dahje jus sii gaskkohagaid sáhttet iskat su .



Hætta čilgii maid ahte Birasgáhttendepartemeanta lea bidjan eaktun go adde lobi hukset šalddi ja ođđa geainnu Náránažžii ahte dat boares luodda gilvojuvvo .



Sii adde maid divada ovtta fivrui , go vuoddji ii lean váldán mielde kihtegiid .



Son baicce muitala sii leat Sámedikki bealis čurbošan go adde 300 000 Gullik Hansena huksenovdaprošektii .



– Fitnodagat adde midjiide borramuša ja juhkosa maid mii sáhtiimet vuovdit kaféas , ja dat ruhta maid manná Haiti .



Earet eará adde fitnodagat midjiide skeaŋkkažiid maid mii vuorbádeimmet , dadjá son .



Skihpa ealggat leat gal dihtton miehta Anára fuođđosearvvi doaibmaguovllu , muhto Gápmásis sii adde lobi báhčit rávža ealgga dutkamiid várás , muitala Vikeväkorva .



Son dieđusge attii váidaga gilvvu juryi , muhto sii adde dušše várrehusa dan vuoddjái .



– Siivet AS ozai guovvamánus doarjaga Davvi-Norgga Filbmaguovddážis , ja sii ledje hui mielas , ja adde 250.000 ruvnnu filbmii , dadjá son .



– Moai jurddašeimme ahte daidda mánáide šaddá buoret dilli jus moai maid adde ruđaid , muitala Caroline , gii hutkái dán ja siđai Ane vuolgit veahkkin .



Bealgi bajás lea namma dan ođđa lávlagis maid Hanna fra Tana lávlu , ja Oslo ráđđeviesu šiljus adde 80.000 olbmo bealggi bajás Detnui mannan bearjadaga .



– Geahččit ja fanssat galget goit diehtit ahte moai adde buot doppe , lohpida 12 jahkásaš Gard Emil .



Lágideaddjit adde maid bálkkašumiid nuoraide .



Álbmotmeahccebargojoavkku ovddasteaddji Solveig Boine Nikkinen lohká ahte sámeálbmot ii sáhte dohkkehit dan vuogi mo stáhta orru váldimin ruovttuluotta eatnamiid ja guovlluid maid adde Finnmárkku álbmogii Finnmárkkulága bokte .



Eilertsen muitala ahte gáiccaide sii adde el-rávdnječaskkástaga guktii ja de dat ohppe dovdat dán jiena .



Diibmá adde Nille-gávppit juovlaskeaŋkka borasdávddahas mánáid Doarjjaorganisašuvdnii .



Oahpaheaddjit ja oahppit Porsáŋggu kulturskuvllas adde guldaleddjiide buori konseartavásihus Porsáŋggu girjerádjosis duorastaga maŋŋágaskabeaivvi .



Tempelis adde vávttat munnje sierravuoigatvuođa , go sii vižže mun ja fálle munnje buori čohkkánsaji guottá nalde ja dás oinniige hui bures , ja go eará turisttat geahččale čohkkedit dasa , de gevreje vávttat sin eret .



Olbmot maid riŋgejedje ja adde dieđuid gos ledje vuohttán hearggi .



Dát vahkku lea ge leamaš lossat olusiidda , muhto easka go politiijat álge juohke beaivvi diibmu 18.00 almmuhit goddon olbmuid namaid ja govat ihte mediaide , ja soames oapmahaččat adde jearahallamiid , de álggii dat roassu oažžut ámadajuid .



Dan ferte muitit ahte 1979 ja 1981 nealgudeaddjit ožžo dieid jagiid stuora beroštumi servodagas ja sin dagut maiddái adde leahtu sámevuoigatvuođaid ovdáneapmái Norggas .



Váhnemat oaivvildit earret eará ahte bolesat adde boasttu loguid das mii guoská gálle telefoncavgileamit mat bohte nuorain heađis duoddaris .



Ollu násttit adde maiddái doaivvu attolaš geasis buot láhkai .



92 olbmo adde dutkiide vejolašvuođa váldit iskosa sin náhpečoalis .



– Sii adde ruđaid mearrideaddji áiggis .



Giittán váimmolaččat buohkaid geat adde skeaŋkkaid ja beroštumi mu 80 jagi beaivvi oktavuođas !



Jury ii eahpidan veahášge ja adde buoremus nieidda- ja gándda heaibui cearkki , namalassii Deanu heaibuide , lohká Deanu heaibuid hárjeheaddji Frode Gundersen duđavaččat .



Juste dan geažil adde ge Suoma eiseválddit báhčinlobi albasii .



London gávpoga hámmaneiseválddit adde lobi astoáiggearkeologaid ohcat dološ dávviriid Themsena mođđebotnis .



Frelsesarmeá diehtojuohkki , Andrew Hannevik , giitá buohkaid geat adde ruđa .



… muhto doaktárat medde ja adde du boasttu váhnemiidda ?



Nystad dadjá ievttá Ávviris ahte su mielas lea dás sáhka haddegilvvus , go ii leat gosage almmuhuvvon , dušše adde dán vejolašvuođa ovtta priváhta fitnodahkii .



Dat liikká ii lean dat čielgaseamos signálat maiguin Árja ja NSR tv-debáhtas adde dakkár ipmárdusa ahte sii leat juo smiehttagoahtán ovttas cegget stivrejumi Sámedikkis .



Gilvvus ledje buohkat mielde geat diŋgojedje aviisa alcceseaset dehe adde earáide juovlaskeaŋkan .



Dán jagi bohte juovlastálu sehkkii birrasii 50 skeaŋkka maid sii adde viidáseappot mánáidsuodjalussii .



Gelddolaš logaldallit ja biepmočeahpit adde buriid jurdagiid sámi biepmo- ja biepmokultuvrra birra .



Ovdalaš guokte 5-jagi ruvkedoaimmat adde dušše oanehisáigge vuoittuid bargosajiid ektui , ja lei viehka unnán ávki báikegoddái .



– Mun háliidan sávvat buriid juovllaid buohkaide ja erenoamážit sidjiide geat adde skeaŋkkaid , dadjá Káre Máret Hætta ja namuha erenoamážit Comfort , Coop Prix , Rema 1000 , Kjells kafe , KARA Libris ja Seppo Härkönen gávppiid .



Lean beassan geavahit olu návccaid ja bohtosat adde maid liige bargomovtta .



– Mun háliidan sávvat buriid juovllaid buohkaide ja erenoamážit sidjiide geat adde skeaŋkkaid , dadjá Káre Máret Hætta ja namuha erenoamážit Comfort , Coop Prix , Rema 1000 , Kjells kafe , KARA Libris ja Seppo Härkönen gávppiid .



– Muhto dat adde munnje , illuda son .



Raavrevijhkes adde eanemusat.



Olbmot adde sutnje mávssu giitevašvuođain , go ledje beassan váttuin , čilge Bergh .



Sii ledje distaga čoahkkanan ja leat ovttaoaivilis ahte dán jagi lihkostuvve lágidemiin hirbmat bures , ja adde juo leahtu boahtte jagáš plánemiidda .



Sii adde ovddasvástádusa Norgii , Stáhta Luonddubearráigehččui .



Dánjagáš buorit báhčinbohtosat adde fas riikajoavkosaji Roger Strømengii .



Buorit báhčimat adde vejolašvuođa ovddastit Norgga goalmmát háve .



Giitu go adde vejolašvuođa munnuide vuolgit lieggariikii !



– Ii leat vel iskojuvvon , muhto moai adde dieđu go ášši čielgá , vástidii ádelhearrá .



Nuortalaččaid ovdaolbmo válggas mannan sotnabeaivve adde buohkanassii 228 jiena .



Gáivuotnalaččat adde eanemus ruđa.



Eiseválddit adde áiggi olbmuide gilvalit boazologuin , go boazodoallit dihte ahte galgá gorrelogu vuođul unniduvvot boazolohku , ja de dihte ahte beassá atnit stuorimus ealu jus cegge .



Muhto mun ožžon buoret hatti Guovdageainnu njuovahagas go mat hattit dábálaččat leat , duođašta son , ja lasiha : – Dahje eai hal buoret hatti fállan , muhto adde fálaldaga ahte oaččun buoremus hatti misiin mat leat badjel 18 kilo .



BOAGUSTIT BESSE : Geahččit ledje hui mielde ja adde buori responssa bihttái .



Sii čatne su , dolvo su eret ja adde su eananhearrá Pilatusa háldui .



Go sii bohte dan báikái mii gohčoduvvo Golgatan , mii mearkkaša Oaivegállobáiki , de adde Jesusii viinni masa lei seaguhuvvon sáhppi , muhto go son máisttii dan , de ii dáhtton juhkat .



» Sii adde sutnje dan , ja son jearai : « Gean govva ja namma lea dás ?



Máŋga riggá adde ollu .



Dasgo sii buohkat adde valljivuođasteaset , muhto son attii geafivuođastis buot dan mii sus lei , buot dan maid son dárbbašii eallin várás .



Sii čatne Jesusa , dolvo su eret ja adde su Pilatusa háldui .



Muhto min bajitbáhpat ja oaivámuččat adde su dubmejuvvot jápmimii ja russiinávlejupmái .



» Sii adde sutnje basson guollebihtá , ja son válddii dan ja borai sin oainnedettiin .



Sii čohkkejedje searvegotti ja adde sidjiide reivve .



Lystra ja Ikoniona oskuguoimmit adde buori duođaštusa su birra .



Sii adde munnje reivve Damaskusa álbmotguimmiide , ja mun vulgen dohko váldit gitta sin geat ledje doppe , ja buktit sin láhkkiin Jerusalemii , vai sii ráŋggáštuvvošedje .



Son elii ipmilbalolaččat lága mielde , ja buot dan báikki juvddálaččat adde sutnje buori duođaštusa .



Go riidejeaddjit jovde Kesareai , de adde reivve eananhearrái ja divvo Bávlosa su ovdii .



Sii atne min alla árvvus , ja go mii vulggiimet , de adde midjiide buot maid dárbbašeimmet .



Dasgo sii adde váriset mielde , ja juoba badjel váriset ja eaktodáhtolaččat ; dan mun sáhtán duođaštit .



Eai ge sii dahkan duššefal nu mo mii doaivvuimet , muhto ovddimustá sii adde iežaset Hearrái , ja dasto midjiide , nugo Ipmil dáhttu .



Muhto go mun ledjen din luhtte ja gillájin vádjitvuođa , de in šaddan noađđin geasage din gaskkas , dasgo vieljat geat bohte Makedonias , adde munnje buot maid mun dárbbašin .



Ná hetlaččat adde eananbihtá ja dasa gullevaš hoalu Abrahamii sohkahávdin .



” De sii adde Jáhkobii buot vieris ipmiliid mat sis ledje , ja rieggáid mat sis ledje beljiin , ja Jáhkot čiegai daid eatnamii stuorra áikka vuollái Sikema lahka .



Sii seaguhedje mirko mu borramuššii , mu goikui sii adde munnje etteha juhkat .



Boazu , jiekŋaguovža , njuorju ja fális adde olbmuide buot maid dárbbašedje eallimii .



Ain guhkká maŋŋá go risttalašvuohta lei sajáiduvvan , váhnemat basse eret báhpa ja girkogástta , ja adde mánnái sámenama .



Ollugat adde skeaŋkkaid Buddhai .



Muoraid vuolde lei buorre , go dat adde suoivana báhkaid vuostá .



' Geatnegasvuođaset ' bokte ' váhneneatnameaset ' ovddas adde sii buot divrasepmosa mii sis lei , ' heakkaset ' .



Sámi ruovttuguovllu balgesiid boazoisiđat ságastalle eallasit doaibmaplánas ja adde nisttiid doaibmaplána válmmaštallama várás .



Oahpásnuvvan sámi musea Siidii , Skábmagovat-filbmafestiválat ja birravuodjin Suoma ja Norgga Sámis sihke idjadeapmi badjestobus Bievrrašjávrre gáttis vajálduvakeahtes gielkávuodjimiin adde álgoduvdileami ja inspirašuvnna čájáhusplánemii .



Jagis 81/82/81 lei dušše 42 skuvllas sámegiel fálaldat ja 99/00/99 fas oktiibuot 119 vuođđoskuvlla adde sámegiela oahpahusa .



Ulbmil go adde lobi álggahit álgooahpahusa sámegielas mánáidskuvllas easkka jagis 1967 , leige nannet oahpahusa dárogielas .



Mo du mielas orui go dikšo dahje adde dutnje dálkasiid du dáhtu vuostá go ledjet divššus ?



Dáid dujiid ja náhkiid sámit lonuhedje vuotnabađain liinniin , bájain ja silbbain , mat adde ođđa kultursárgosiid sámekultuvrii .



Skuvllaide adde čuoggáid ohppiid gilvosajusteami mielde .



1957:s adde lobi álggahit guovttegielalaš skuvllaid Frisaeatnamis .



Dát " Stuorradiggi " oktan Ráđđehusain ja stáhtaministariin ožžo doaimmaid ja vuoigatvuođaid skuvllas ja dat adde ohppiide sihke deaŧalaš doaimmaid ja ovddasvástádusa min uhca skuvllaservodagažis .



Dát adde buori čuovgga klássalanjas , muhto čuovga lei garas ja lámppáin lei váivves hádja ja jurra mii dagai ahte sihke oahppit ja oahpaheaddjit ledje hirbmat viessasat ja váibasat loahpageahčen beaivvi .



Ovttageardánis-darwinisttalaš jurdagat adde eará čearddaid badjelgeahččamii muhtun lágan dieđalaš ákka .



Go sii eai nagodan jávohuhttit dieid olbmuid oalát , de sii goitge galge sin bidjat vuostálaga , go adde nubbái eanebuš árvvu .



Maŋŋil daid adde gielddaide mearridit .



Ledje maiddái kurssat mat adde formálalaš gealbbu ; fidnopedagogalaš ovdánahttinbargu ( 1989–91 ) ja bagadallanpedagogihkka ( 1992–93 ) .



Ruoŧa bargosearvi , Internationella Arbetslag , mii lei doaimmaset bokte veahkehallan Ráfiustibiid eanas diŋggaiguin maidda lei dárbu , bohte fas veahkkin ja adde jođánit ođđa bráhka .



Eanas veahkkeomiid ja reaidduid adde bártniide geat ledje ollašuhttán kurssaset , ja dahkkojedje kássat main sii fievrrededje biergasiid ruoktot .



Anton Hoëm lea cealkán nu ahte dat bismmat ja báhpat guđet vuoruhedje Ipmila , sii adde sápmelaččaide eváŋgiljoma sámegillii .



Rehketdoalut maid adde skuvladirektevrii čájehit ahte Jáhkogohpis ledje golut kr. 1,41 jándoris juohke oahppi nammii , ja divraseamos internáhtain ledje jándorgolut kr. 2,89 juohke oahppi nammii .



Go mii bealjehis mánát vácciimet gávpogis , de dávjá soalddáhat adde midjiide njálgáid .



« Allot fal vajálduhte máttuideamet buot das maid rievdadit ja jorgalit , go sii adde midjiide vuorkádávvira mii lea mihá stuorát go ollugat doivot .



Dat adde bargosajiid ja oste gálvvuid ja bálvalusaid báikkálaš olbmuin .



Muhtin dilálašvuođain adde báikegotti olbmot doarjaga ráŋggáštuvvon oahpaheddjiide ja dáhtto bisuhit sin .



Lávdegoddi evttohii ahte oahpaheaddjioahppu galggai ásahit erenoamáš fálaldagaid mat adde gelbbolašvuođa bargat oahpaheaddjin sámi guovlluin .



Kurssat adde sutnje buori vuođu go de jođašišgođii Troandin guovllus vuođđudit sámeservviid .



ON ii leat máilmmiráđđehus , danin go dat sáhtá bargat dušše dalle go lahttostáhtat adde dasa válddi doaibmat .



Internáhtat adde eahpitkeahttá beaktileabbu dárogieloahpahusa go ovdal , muhto sivat dasa ahte dáruiduhttin dál vuoitigođii , gávdnojit seamma ollu skuvlla olggobealde .



Muhtimat ledje geavatlaš fálaldagat , earát adde dušše joatkkaoahpahusa teorehtalaš fágain mat ledje álbmotskuvllas .



1858 ja 1890 álbmotskuvlla oahppoplánat adde váldolinjjáid oahpahussii , mat de galge lasihuvvot báikkálaččat .



Sámi oahpahus ii lean báljo ollen guhkelii go čujuhit man háltái mannat , ovdal go ođđa ođastusat seahkánedje ja adde ođđa rámmaeavttuid .



Thomas Hobbesa mielas álgoálbmogat besset eret luonddudilis , mii lei sutnje seamma go soahtedilli , go adde iežaset friddjavuođa suverena hálddašeaddjái ja ásahedje sivila servodaga .



Ravna logahallá maid sámi mánáidgárddiid logu ja mánáidlogu Sámi mánáidgárddiin jagi 2000 , ja son máinnaša skuvllaid mat adde oahpahusa sámegillii ja oahppiidlogu geat lohke sámegiela iešguđetge dásis vuođđo- ja joatkkaskuvllas jagi 1999/2000/1999 .



Dán dutkamušas guorahalan makkár vuoigatvuođaid dát lágat adde sámegielagiidda geavahit sámegiela 2000-logu álggus ja makkár stáhtusa ja vuoigatvuođaid lágat addet sámegillii ja sámegielagiidda iešguđege dutkanovttadagas .



) Láhka mánáid beaivedivššus ( 36/1973/36 ) ja lága ásahus ( 1336/1994/1336 ) adde dattetge vuoigatvuođa oažžut beaivedivššu sámegillii gos ihkinassii olmmoš orui Suomas .



ON ii leat máilmmiráđđehus , danin go dat sáhtá bargat dušše dalle go lahttostáhtat adde dasa válddi doaibmat .



Mu mánnávuođa muitalusat Gállábártniid ja Dávggáid nástegovaid birra adde kosmálaš dimenšuvnna eallimii , ja duoid earáid muitalusat geaidnobarggus , guolásteamis ja mearaid alde johtimis , muitaledje ahte gávdnojit báikkit dobbelis go Sieiddá .



đi , mas ii lean nu stuorát váldi eai ge resurssat , šattai Giella forum , Foras na Gaeilge , masa de adde čielga ulbmiliid , stuorát válddi ja eambbo resurssaid .



Kurssat adde sutnje buori vuođu go de jođašišgođii Troandin guovllus vuođđudit sámeservviid .



Olmmošnávddit sáhtte beastit iežaset eará olmmošnávddiin dušše dáinna ahte adde oasi iežaset persovnnalaš suverenitehtas stáhtii .



Jagis 2004 sii adde dakkár vásihusa gehččiide ahte dat sihkkarit lea máŋgasis buori muittus ainge , ja sávvamis oažžu Wai vel eanet ustibiid dán háve .



Kurssat adde sutnje buori vuođu go de jođašišgođii Troandin guovllus vuođđudit sámeservviid .



Ovtta lávlaga sánit manne ná : “ adde midjiide ruđa , dušše go mii leat Maorit ” .



Thomas Hobbesa mielas álgoálbmogat besset eret luonddudilis , mii lei sutnje seamma go soahtedilli , go adde iežaset friddjavuođa suverena hálddašeaddjái ja ásahedje sivila servodaga .



1967 lágiduvvui álbmotjienasteapmi ja eanet go 90 proseantta jienasteaddjiin adde federála ráđđehussii válddi ásahit lágaid mat gusket aboriginálaid .



Noaiddit niegade feara maid mat adde sidjiide unohis dovddu , nieguid mat orro viggame čilget boahtteáiggi birra .



Vaikko vielpát adde ollu suohttasa , de daid čuovui maid eará .



De ii lean ádjás eará go vuollánit , váldit vuostá skeaŋkka maid noaidegáccit adde .



Čormmoža sánit adde fas doaivaga , ja Sáđis ipmirdii ahte diet bissehii riiddu .



Eai lean dušše sánit mat adde mojiid .



Čormmoš dalán fuobmái ahte ealli lei fas rievdan , ja rievdadusat adde vuorjašumi .



Smávva doaivagat adde beaivválaš barggildemiide sisdoalu ja oalgguhedje joatkit .



Dát sudno háleštanbottut adde ollu Heikii .



Riđđos čakčabeaivvit dego adde ođđa searaid ja son gávdnagođii ovddeš bargomiela .



Ruhtasubmi lei mealgat stuorát go maid olbmot dábálaččat adde headjaskeaŋkan , mas maiddái oinnii mii lei sudno sosiálalaš duogáš .



Smávva dáhpáhusat maŋŋemaŋŋálagaid , eai makkárge čielga ortnegis , muhto liikká nu vuohkkasit ahte adde buori gova guovllu olbmuid eallimis .



Mađe dobbelii jápmin gáiddai , de dađe eanet friddjavuođa sii adde alcceseaset .



Bivdoturisttat ledje fas ihtán ja adde iežaset lasseivnni gillái .



Jos stáhtalaš orgánas eai leat dohkkehuvvon jávkadannjuolggadusat dahje jos eai leat čađahan jávkadeami ovdalgo adde ávdnasiid Arkiivaásahussii , de Arkiiva ¬ásahus sáhttá biehttalit vuostáiváldimis ávdnasiid , vrd. § 5-4 , dahje gáibidit mávssu daid lassegoluid ovdii maid dat dagahit , vrd. arkivivalága § 11 .



Mons Somby ja Aslak Hætta oaiveskálžoášši čovdojuvvui go Oslo universitehta , gos oaivvit ledje - adde daid ruovttoluotta , ja dat hávdáduvvojedje Álahedjui skábmamánus 1997 .



Ovdal 1874 adde njuolggadusaid , main muhtumat jo leat namuhuvvon , sierra báikkálaš vuovdeguovlluide , go fas cuoŋománu 23. b. 1874:s addojuvvo oktasaš njuolggadusat olles ámtta vuvddiid .



Lihput adde vuoigatvuođa " váldit Atnui ja gilvit Stáhta gulli eanaoasi ...



Duopmostuolut adde vuos dan , maŋŋil fylka .



Suoidnemánu 2. b. 1864 njuolggadusat , ráhkaduvvon geassemánu 22. b. 1863 eanavuovdinlága láhkavuođuin adde lagat mearrádusaid vuvdojuvvon doaluid guohtonvuoigatvuođas .



Dát láigošiehtadusat adde 1991:s sullii 1.1 mill. ru. sisaboađuid Finnmárkui hálddašeapmái .



« Eiseválddit adde fitnodagaide bohkanlobi almmá jearakeahttá rávvagiid 25.000 ássis geat gullet warao-álbmogii » , čállá Survival iežas reivviin .



Eiseválddit maid adde čilgejumi manne guokte jođiheaddji godduiga cuoŋománus , ja manne 40 indiána biddjojedje giddagassii .



Vuosttaš vuoru loahpas adde lunttat gussiide eanet vejolašvuođaid coggat spáppa fierbmái , ja nu sii ožžoge moala moadde minuhta ovdal go vuosttaš vuorru nogai .



Muhto dán háve sii adde čorpmain njeazzái eará Barentsa redakšuvnnaide nu ahte julai velá .



Válggaid ovddabealde válde báikkálaš servviid jođiheaddjit sáni ja adde doarjaga evttohusaide .



Duhpáhiin dálkkodedje dávddaid , bidje baháid , vuite soađi ja adde dieđu Ipmiliidda .



Dalle eai orron lunttat duostamin albmaláhkai geahččalit ovddas guvlui spábbain , go sii bearre adde spábba eret iežaset moalla guovllus boroškeahttá geasa spábba manaš .



Bargit adde báhppára Falevitchii ja son čálii namas dan vuollái ja seammás son ii leat šat Joná skuvlla rektor ja skuvla beassá bargagoahtit .



Sii adde dalán dieđu Gáregasnjárgga jáddadeaddjiide geat ledje báikkis 10 minuvttas .



Komit adde iežaset vieruid mielde bulláid guldaleaddjiide .



Čuoigan , dolastallan , skohtervuodjin , earálágan stoahkamat sihke olgun ja siste dása gulli gážáldagain adde mánáide seammaš dieđuid biibalhistorjjás .



Dain miljovnnain adde boazodoalu nuppásteaddjiide 244855 ruvnnu .



– Birrasiid duhát olbmo adde sula mielde 25000 ruvnnu sisaboahtun .



Sis lea sihke sátnejođiheaddji ja várrasátnejođiheaddji , maid ožžo go adde ovdagotti áirrassaji Risttalaš Álbmotbellodahkii .



Mánáid rivttes etniid leat gávdnan , ja Cardena mielde adde eatnit mánáid eaktodáhtolaččat .



Eanaš filbmaárvvoštallit adde filbmii birccučalmmi vihtta , ja leai ge eanaš dušše Bergens Tidende gii njuovaid filmma ja gohčodii dan " liikamuosehuhttin " .



Rávdojoga gilisearvi háliida giitit buohkaid geat adde skeaŋkkaid min básárii maid doalaimet Kulturviesus sotnabeaivvi 10.12.2000 .



Sii adde fálaldaga Lemet Ivar Hættai ahte son oažžu saji ovdagoddái jus son doarju Anton Dahla sátnejođiheaddjin .



– Buhcciidruovttus adde nu gohčoduvvon antipsykohtalaš dálkasa , mii lea olbmuide geain leat schizofreniija .



Ja dan diagnosa ii leat mu eadni goassege ožžon , beaškala Lisa , gii suhtai vel eanet go gulai manne dan adde ; – eadni lea oainnat nu váccáhahkes ja sis ii leat kapasitehta vázzit eatni maŋis .



Oktiibuot adde dát golbma váldonummara fiinna rámma Márkomeannu-konsertii ja sáhttá lohkat ahte lágideaddjit lihkostuvve bures iežaset bargguin dán jagi .



Danin bohciidii ge lunttaid etniid ja oappá deaivvadeapmi Intriqueain erenoamáš dovdduid go sii adde liđiid lávlui Kai Somby .



Kursagahččamat 1992:s ja 1998:s adde buriid oastinvejolašvuođaid .



VÁIVI SÁMEDIKKIS : Guovddašbellodaga Olaf Eliassen lohká šaddan váivin vuolgit Sámediggái go ain bealkkahallá Bargiidbellodahkii dainna go sii adde Sven-Roald Nystøii presideantaámmaha .



Dán čavčča adde fas buot 1. jagi oahpaheaddjeoahpu studeanttaide .



Ovdamearkka dihte adde friddja ohppiide geat eai háliidan leat mielde ávvudeame sámi álbmotbeaivvi .



Dan oktavuođas almmuhuvvo girji mii govvida dan maid Norgga báikkálaš aviissat adde iežaset lohkkiide diibmá .



Wild Willy « s Gang lei maŋemus joavku muitokonseartta lávddis , ja sii gal adde juste dan maid mii leimmet vuordán .



Mii áigut dákko bokte giitit buohkaid geat adde midjiide vuoittuid vuorbádeapmái , ja buohkaid geat fitne min luhtte dan beaivvi ja veahkehedje earaládje .



– Dál moai isidiin adde iežame mánáide dan máhtu maid munno vánhemat leat addán munnuide .



1997:s ledje miljonbeale olbmo geat adde jiena poasttas , čállá Paastta preassadiehtojuohki Line Fredriksen .



Nu lohká Davviriikkaid musihkkalávdegoddi vuođustusastis manne adde Davviriikkaid ráđi musihkkabálkkašumi 2003 Mari Boinei .



Ákŋoluoktalaččat adde eanemus ja hammerfeastalaččat unnimus .



Finnmárkkus adde ákŋoluoktalaččat eanemus ruđa Redd Barna-organisašuvdnii TV-akšuvnnas sotnabeaivvi .



Norggas adde svalbárdalaččat eanemus ruđa .



Bjarkøyas Romssas adde unnimus , gaskamearálaččat bođii 9,28 ruvnno juohke ássis .



– Presideanta lea čilgen ahte sii leat lágaid čuvvon go adde nissonaviissa Almmuheaddjái .



Dát jienat adde fámu .



Sii adde buot .



GÁBBA:Mánát ožžo suinniid háhčes eadnis ja dan adde Gabbii .



– Mun ja varra ollusat vásihedje ahte juoga goitot dát OG doalut adde sámikultuvrii .



Riddosuohkanat adde diibmá 1400 sierralobi hukset mearragáttiide , mii dábálaččat lea gildojuvvon .



Márkana skuvlla ceggeje 1990:s earret eará daiguin ruđaiguin maid olbmot adde ovddit TV-akšuvnnas Redd Barnai dienasin .



Das adde kuršaeaiggádat maŋemus vejolašvuođa Kárášjoga joatkkaskuvllii .



Dat hárjanan ealgabivdit adde searas njuvviide bálkán vuobirsa čorvoša .



Muhto mielláhttut adde garra instruksaid stivrii .



Gironvári nieiddat adde vuoitu Gironvárrái dan ovddas go ordnejit sidjiide borráma ja orruma juoke jagi .



Dan adde baiccá ránjá siidii .



Lea ártet go ovttasbargojoavku ii leat leamaš dan mađe árvvas ahte dan luohtamuša adde Søderholmii .



ČIELGA DIEHTU : Mannan dálvvi adde skuvlamánát čielga dieđu politihkariidda ahte sii áigot vuojadit !



muhto munnje adde juolggi !



Sii adde maid skeaŋkkaid , govaid maid ieža ledje sárgon , bihtáspealuid ja skuvllaávdnasiid .



Olbmot bohte lullin , háhke alcceseaset báhpiriid mat adde sidjiide oamastanvuoigatvuođaid eatnamiidda maid sámit ledje atnán goit čuohtenar jagiid .



Fargga addojedje guolástannjuolggadusat mat adde lobi geavahit dušše dolgevuokka .



Nordlys aviisa njuovai dan , eará aviissat adde buoret árvosániid .



– Mun ja várra ollusat vásihedje ahte juoidá goittot dát OG doalut adde sámi kultuvrii .



Sihke Nederlánda ja Irlánda leat šaddan hilgut njuolggadusaid mat adde náitalan nissonolbmuide unnit bargguhisvuođa ruđaid go dievdoolbmuide ja náitalkeahtes nissonolbmuide .



Ráđđehus suođđamat adde bálkkašumi.



Sihke Nederlánda ja Irlánda leat šaddan hilgut njuolggadusaid mat adde náitalan nissonolbmuide unnit bargguhisvuođa ruđaid go dievdoolbmuide ja náitalkeahtes nissonolbmuide .



Go adde oaffarskeaŋkkaid luonddu vuimmiide ja vuoigŋailbmái , de sáhtii luondu addit veahki ja skeaŋkkaid ruovttoluotta .



Leavnnja ustibat Surferosa adde buot maid nagode , nu go dábálaččat , ja nu loktanii ge dahkki stuora sirkustelttas fárrolagaid gaskaijabeaivvážiin .



Kommentáraid adde studeanta Sigbjørn Skåden , báikkálaš politihkkár Anne Kalstad Mikkelsen , Norgga girku Ingrid Vad Nilsen ja doaibmi bisma Tor Jørgensen .



ENERGIIJA : Turdus Musicus bártnit adde albma lávdeshowa gehččiide .



Njealje riikka sámi ovddasdeaddjit geigejedje Sámileavgga Sámiráđđái , geat dásto dan adde Davvinjárgga gildii .



Ole Henrik Magga oaivvilda ahte Ráđđehus lea dáinna lágiin rihkkon daid lohpádusaid maid adde sámi organisašuvnnaide 1981:s , namalassii ahte sámi riektedilli galggai čielggaduvvot ovdal go Finnmárkku eatnamiiguin dahkkui mihkkege .



– Mun dihten ahte DSF lei ožžon dán portreahttagova ja ahte sii fas adde dan viidáseappot ( SVD:ii ) , muitala Isaksen .



Boazodoallit adde stivrii lobi šiehtadallagoahtit , muhto Kárášjoga Norgga Boazosápmelačča Searvvi ( NBR ) olbmuin lea čielga gáibádus .



Oslo diggegoddi dasto dahká duššin Boazodoallostivrra mearrádusa mas adde doalu Ole Henrik Kappfjellii oarje siidii .



Son ii loga sáhttit dadjat dasa maidege go diggi lea heaittihan Boazodoallostivrra mearrádusa , mas adde sutnje diibmá doalu Jille-Njaarke orohahkii , Nordlánddas ,



Deanu gieldda ovdánahttinossadaga jođiheaddji Svein Ottar Helander muitala ahte sii leat dáhtton bissehit goađi huksema , go sin mielas ii leat huksenlobi mielde dat lohpi maid politihkkárat adde ovdalaš juovllaid .



GIITÁ : Aili Keskitalo giitá Min Áiggi lohkkiid go adde sutnje dan gutni nammaduvvot " Dán jagáš sápmelažžan " .



Mannan čavčča gielddaválggain adde jienasteaddjit sutnje ođđa luohttámuša , ja oaččui nubbin eanemus jienaid .



Muhto duhpáhiid sii adde munnje dievva sala ja vel ruđa ja báiddi mas lei sealggebealde Boston .



Oslo sápmelaččat adde árvvu ahte Sámedikke presideanta Sven Roald Nystø oassálastii singuin girkostallamiidda ja sávai sidjiide buorre álbmotbeaivvi .



Inuihtaid čoallebarggut adde munnje ideaid das mo mun ieš sáhtán hábmet iežan dáidagiid .



Máŋga stuoradiggepolitihkkára čájehedje buori dáhtu ja adde midjiide doaivaga ahte Norgga politihkalaš vuogádat lea luohtehahtti ( muhto eai buohkat gal ) .



Dainna lágiin válde fas doalu eret Kappfjellas ja adde dan gis Eira Fallåsai .



Piera Jovnna Somby ja báikkálaš musihkkarat čuojahedje maŋŋi eahkedii , ja adde buori musihkkavásihusa .



Sii adde midjiide iešguđetgelágan skeaŋkkaid .



Olbmot Sogn ja Fjordane fylkkas adde 36,62 ruvnno , mii lea eanemus addojuvvon .



Dan lassin eanangirjjit , duomut , Sámi Čuvgehussearvvi sápmelaš bearašgoarttat adde dutkamiidda áivve ođđa oainnuid .



Norgga láhka geatnegahttá sin ollašuhttit daid lohpádusaid maid adde ohcamiiddiset bokte .



Plána- ja finánsalávdegoddi divui ge Sámedikki ráđi bušeahta , nu ahte adde Várdobáikái 150 duhát ruvnno eambbo , namalassii 500 duhát ruvnno .



Gállogietti museumai adde 70 duhát ruvnno ja Márkomeanu festiválii ges 50 duhát eambbo , namalassii 250 000 ruvnno .



Dan adde lassin baicca duodješiehtadussii maid sohpe duojáriid ealáhusorganisašuvnnaiguin dán skápma .



Kalkunláibevajahasat adde ruđa mišonkássii.



Ovdamearkka dihte adde sii ealgabivdiid searvái lobi bearráigeahččat miehtá suohkana , vaikke lea vuodjenluottaid mielde , de dat han leat šaddan ollu , dadjá son .



Sii muitaledje šattuid ruohttasiid birra ja bárkkuid birra mat adde ivnni .



Iežá bárkkut adde varris ja fiinna ivnni amadadjui .



Dat seamma eamiálbmogat , geat eai diehtán kommunismma eaige kapitalismma birra maidige , adde Sovjetlihtu máilmmiváldái nu garra oahpahusa , ahte dat lei okta sivva manin Sovjetlihttu goavkkihii čoahkkái .



: Boazodoalli Alf Johansen lei okta sis Boazodoallostivrras , geat adde buolvalonuhandoalu áhččái ja bárdnái .



Njeallje boazodoalu áirasa adde nuorra bárdnái gaskaboddosaš doalu dassáigo áhčči veahážiid mielde unnida ealus ovdalgo oalát heaitá bohccuid .



EAI LEAT GULAHALLAN : Rástegáissa- ja Leavvajoga Sámesiidda isida Thoralf Henriksena mielas lea Finnmárkkuopmodat juo rihkkon Sámedikki njuolggadusaid , go eai leat gulahallan báikkálaš olbmuiguin ovdal adde Suodjalussii lobi viididit boares čievraviežžahaga Leavvajogas .



Son lohká hui giitevažžan go eiseválddit jođánit reagerejedje ja adde lobi báhčit eret njuorjo .



Lei dábálaš ahte mánát sin čuvodedje go sii adde njálgáid sidjiide .



Muhto politiiját leat muitalan dáhpáhusa eará lahkái , ahte sii čurvo " poltiiját " ja adde Utsii vejolašvuođa vuollánit .



Dalle lei ođđa olahus dán lágan ruhtačoaggimis : Norgga olbmot adde 89 miljovnna ruvnno .



- Mis lea klássa baras masa guossit sáhttet luoitilit šlánttiid bálváide , dange gurrestedje iežaset lupmaide ja adde Kristiinai , dan guoros klása uvssas .



Maiddái ii hálit Einarsen muitalit ahte adde go vejolašvuođa dáiddaguovddáža bargiide oahppat geavahit Persena websiiddu .



Eanemus adde Finnmárkkus juohke olmmos suohkana olmmošlogu ektui Hasvikas , 134,76 ruvnno .



Dan lassin eanangirjjit , duomut , Sámi Čuvgehussearvvi sápmelaš bearašgoarttat adde dutkamiidda aivve ođđa oainnuid .



Sivva go dalá birasgáhttenministár Hareide dáhtui dákkár viiddis lávdegotti árvvoštallat meahccemohtorjohtolatlága , lei go ollu gielddat adde beare ollu sierra vuodjinlobiid ja dakkár vuodjinlobiid mat eai livčče lean lobálaččat lága mielde .



Čiekčit gal duođai adde buot maid nagode .



Muhto riggát ja vanhurskát manne ovdal sártni vurrohaga álttar lusa oaffaruššat ruđa , muhtimat adde logige ruvnnu .



Dego ovddeš bassi diehttit bohte Jesusa lusa ja adde sutnje skeaŋkaid , nu maid duoddariid johtisápmelaččat hálidedje addit juovlaskeaŋka .



Son muitala ahte vuosttaš stivračoahkkimis rievdadit mearrádusa , mas adde olbmuide olggobealde Finnmárkku vejolašvuođa fierbmut jávrriid ovttain firbmiin , muhto ii leat vuos áibbas čielggas mainna lágiin rievdadit .



NSR-olbmot , Máret Sara , Liv Østmo ja Ánde Somby ledje ceggen lávu olggobeal gilvvohallanvistti ja guossohedje goikebierggu ja adde skeaŋkkaid journalisttaide , muitala Simmona Máhtte .



Oulu Sámit - searvvi olbmot ráhkadedje milloseappot ealli gáktečájáhusa go adde gávttiid čájáhusgálvun .



Ná , maid de dáiguin « Skiing by boat » fatnasiiguin mat buktet ránttos turisttaid geat bohtet miehtá máilmmi čierastit ceakkus váriin ja geat 2006 s adde 30 miljovnna dietnasa ?



Seminára ulbmil lei oahpahit áirasiidda iešguđet lágan sámi meahccegeavahansurggiid dárbbuid , muhto adde fuones signálaid go guđđe iežaset beaŋkkaid , dadjá Henriksen .



Diibmá gudnejahtte bálkkašumiin Dievdduid-searvvi , dán jagi adde bálkkašumi Guovdageainnieiddat-spábbačiekčanjovkui .



Deanu gielda ii oidno mearrádusas guorahallan dan ektui maide go adde lobi sirdit dáid eatnamiid eret eanandoalus .



Son moaitá maid lágideddjiid ahte sutnje easka adde dieđu vahkku ovdal .



Ja dalle sii adde munnje filmma oaiverolla .



Dikkis čujuhuvvui maiddái ahte áššáskuhtton olbmái galggašii gártat buorrin go lea mannan nu guhkes áigi ovdalgo riekti šattai ja go son lea vuodján biillain nu ahte ii leat várra earáide dan rájes go sutnje adde fas vuodjinlobi golbma vahkku maŋŋel lihkuhisvuođa .



Gusaide adde dan fápmofuođarin , go galggai lasihit mielkebuvttadeami .



Ovddeš ofelaččat adde ođđa ofelaččaide skeaŋkka , čoavddarieggá .



Pagans Mind ja amerihkálaš joavku Kamelot adde dan man ovddas olbmot ledje boahtán .



- Dat lei hui somá , mii leimmet njeallje dánsejeaddji , ja olbmot adde hui olu rámi , muitala son čeavlát .



Mašiidnaeaiggát Nils Kristian Balto lohká son , su eamit ja sutno neallje máná leat leamašan ovttaoaivilis go adde fálaldaga duottarstohpui ja dasto oste dan .



Maiddái son gii lei vuolimusas Sámeálbmot Bellodaga listtus , namalassii Aili Keskitalo vásihii ahte máŋgasat adde sutnje liigejiena .



Son dagai nu buori válgga Gurutbellodagas go 26 jienasteaddji adde sutnje liigejienaid ja golbma čuovohasa ( slenger ) .



Kárášjoga Leansmánnekantuvrra bálvvát adde mánáidgárdde mánáide šelggoniid ja fitne maid márkanis juohkimin ollesolbmuide šelggoniid .



dieđiheaddji Tornæus gii muitalii sámiid árbevieru birra , čuohppat mearkka bohcco beljiide dahje čorvviide go adde mánnái bohcco skeaŋkan .



1800-logu loahpas ledje Báhčaveaji siidda sámiin vel 12 luossasaji Báhčavuonas ja Rovdavuonas , muhto Norgga eiseválddit adde dađistaga dáččaide lobiid bivdit sámiid luossasajiin ja juobe gilde sámiid moderniseremis bivdoneavvuid nugo váldimis atnui gáidánuohti .



Orru leamen , ahte olbmot adde dan veardde maid giige suittii .



láven gáibidit mávssu buorideamis , muhto dábálaččat olbmot adde sutnje 40 ruvnnu .



Henderson oaivvilda ahte Thomas Hobbesa mielas vilddat besset earet luonddudilis , mii lei sutnje seamma go soahtedillii , go adde iežaset friddjavuođa suverenii ja ásahedje siviila servodaga .



Duovdaga birastahtte biekkus várit , mat adde divresuoji .



Soai govvideigga dábálaš olbmuid eallima ja jurddašanvugiid vásáhusaid bokte , mat adde čiekŋalis áddejumi ii-materiálalaš kultuvrii ja vuoiŋŋalaš eallimii .



Muhto dađistaga go ain rahpasedje ođđa vásáhusat ávnnastettiin , váccašettiin ja vuojašettiin , de ihte maid ođđa muitalusat ja vejolašvuođat mat adde mu duddjomii , ja maid dujiide , ođđa meinnega , seammás go ain rahpasit ođđa áddejumit ja fuomášumit .



jagi 2000 , ja son máinnaša skuvllaid mat adde oahpahusa sámegillii ja oahppiidlogu



Dán dutkamušas guorahalan makkár vuoigatvuođaid dát lágat adde sámegielagiidda.



Lean geavahan olles iežan eallima dasa ja gusto dasa eai adde veaháš ge árvvu , muhto mii gal eat vuollán .



Viidásebbot Duopmostuollu nannii ahte čuoččuhusat álgoálbmogiid “ vuolit sivilisašuvnna dásis ” eai adde lobi geavahit “ gávdnan ” doktriinna .



Ii dárbbaš dieđihit manne ii adde šat vara .



Iešjávrri ja guovlluid meahcce-ealáhussearvvi ráportta " Min ealáhus – min eallinvuohki " ii adde stuorra rámi dálá guovlluid hálddašeapmai .



Nystø deattuha ahte 2004-stáhtabušeahta lea sámi servodaga dárbbuid ektui dušše bas-juolludeapmi , mii ii adde saji višuvnnaide ja vuoruhemiide sámi servodagas .



Mannan vahkus dagai Oslo diggegoddi duššin Boazodoallostivrra eanetlogu mearrádusa mas adde doalu Ole Henrik Kappfjella .



Skire dadjá:–Rieban bođii ja áiggui čuohppat dán muora gaskat , ja mun adden moni .



- Vaikko máŋggageardde adden várrehusa , goitge ii nagodan son čuovvut dan , ja nu duldii ge mu varra .



– Mun válden ášši ovdan joavkkus ja adden lobi dán áššis leat friija .



Dalle dolvon ieš ohcamuša ja adden dan ruovttubálvalusa jođiheaddjái , muitala Guovdageainnu nisu Aili Skum Norvang .



– Munnos lea 51 jagi earru ja dat muitala ahte juoigamis lea boahtte áigi , mun vuiten 2500 ruvnno ja adden 500 ruvnno Eli Kariannii dan dihte go son lea čeahppi , dadjá Boŋggu Ándde .



Ožžon dieđu sisaváldinjuries ahte su luohti ii lean dohkálaš , ja dán dieđu mun adden Krokmoi .



Dan adden dieđu sidjiide geat ledje ovddidan dan gažaldaga ahte Vibeke Larsen ii leat várrepresideanttaevttohas , ja dan rájes lei ášši jápmán , lohká Ørnebakka ja lasiha :



– Moai Heleniin letne boares oahppásat ja duvle adden Sommerii bartta lássanummara .



– Mun adden sutnje sámi leavgga , ja Guovdageainnu falástallansearvvi vimpela .



Mu adden lieđážiid dan dihte go mu mielas son dárbbašii daid ja ahte son lea hui buorre skibir , lohká Inger .



Ovddit jagi adden muorrakohpa mas lei Finnmarksløpet namma ja sámeniibbi 1000 km luohká vuoddjái .



– Jáhkán lihkostuvai bures go ovdanbuktimis adden dovddu gehččiide ahte mus ii leat hoahppu gosa ge , ja go lihkostuvven ráfálaččat lávddis lohkat , árvala Niillas ieš dasa manin ámmát girjjálašvuođa dovdi jurylahtut oktan gehččiin jienastedje su .



Jeremy , bázii go mihkkege dien čuođi ruvnnos maid adden dutnje ikte ?



Doivon die lea lieđđelihtti ja adden du eadnái skeaŋkan .



– De mun gal adden čielga dieđu : Mun in doala sátnevuoru jus in beasa doallat dan sámegillii .



Ja gal mun nai adden sutnje náhkkái !



Maŋŋel ovddit meaddima , de adden mun dutnje buot maid sáhtten !



Go adden juovlaskeaŋkka man ledjen ordnen sutnje , de šattai Morten hui ártet , iige lean šat nu hubmái .



Odne han mun adden daid !



Go dat bávttai ovdan eatniheakkas , ja mun adden dasa balvvaid gárvun ja suhkkes mierkká giesaldahkan , dalle mun bidjen dasa ráji ja dahppen dan poarttaiguin ja bummaiguin .



Ehpet go muitte galle veaddelihti dievva dii čohkkiidet báhcán láibebihtáid go mun doadjalin dan vihtta láibbi ja adden daid viđa duhát olbmui ?



Dán birra lea Ipmil cealkán ná : Mun attán didjiide daid bassi ja nana lohpádusaid maid adden Dávvedii .



Mun dat šadden din áhččin Kristus Jesusis go adden didjiide evangeliuma .



Mun rámidan din go álo muitibehtet mu ja doallabehtet gitta dan oahpahusas man mun adden didjiide .



Dasgo buot ovddimustá mun adden didjiide dan maid ieš vuostáiválden : ahte Kristus jámii min suttuid dihtii čállagiid mielde , son hávdáduvvui , son bajásčuožžilii goalmmát beaivvi čállagiid mielde , ja son almmustuvai Kefasii ja dasto dan guoktenuppelohkásii .



Mun adden iežan šlávvanissona du fátmái , muhto son lea badjelgeahččagoahtán mu dan rájes go fuomášii ahte lea áhpeheapmi .



De Lea sártnui : “ Ipmil lea bálkkašan mu go adden iežan šlávvanissona boadnjásan .



Mus lei gieđas farao juhkangearra , ja mun válden murjjiid ja bahčen daid sáhpi farao gerrii ja adden geara farao gihtii .



Illatiiva čájeha dábálaččat lihkadeami masa dahje geasa nu : Mun adden eanet vahkkoruđa ' boarrásebbui ' .



Ovttaid- ja máŋggaidlogupronomeniin lea sierra illatiivahápmi : Mun adden skeaŋkkaid ' sidjiide ' .



Mun adden ' goappašagaide ' skeaŋkka .



Mun adden ' nuppi ' mánnái skeaŋkka .



Mun adden ruđa ' dan guovtti mánnái ' .



Álbmotbeaivi beroštahttá viidát maid váldokultuvrra media ja šaddenge searvat olu jearahallamiidda riikkaradioi ja TV:ái dego maid adden jearahallamiid sámiradioi , leanadási guovlluradioi ja Anára báikkálaš rádioi ja maiddái aviissaide .



Iežan áigodagas teoriijaoahpaheddjin Sámi álbmotallaskuvllas 1960-jagiid adden oktii čuovvovaš stiilabarggu : " Váttisvuođat ja hástalusat maid lean vásihan iežan skuvlaáigodagas " .



Nuppi geardde adden čuovvovaš stiilačállima : " Váhnemiid árbi - noađđin vai ávkin eallimis " .



De adden sutnje kártta , ja bivden su sárgut dien Sámi .



Mun hábmejin " divatčoavdaga " boazodoalu várás ja adden olggos ovtta erenoamášgihppaga Boazodoalloođđasiin ( Reindriftsnytt ) lassiárvodivada birra .



Duođai šattai dát mu buoremus gulahallan muđuige eallimis , ahte leat váttis ja nu dieđihit ahte adden jalgadasa dasa mii galggai dáhpáhuvvat .



Fitnen gávppis viežžamin sihkkeliid mas ledje doarjjajuvllat , lohkkadin sihkkeliid ja adden čoavdaga Blodinii .



Iežan mielas doibmen jounalistaetihka mielde objektiivvalaččat , go adden goappáge oassebeallái sátnesaji .



– Dalle mun in gillen šat eambbo , ja adden dieđu ahte mun boađán geassádit .



Mun adden čuođi ruvnno , muhto darvehin vel dasa fiskes báhpiračča masa čállen ahte dát ruhta ii galgga mannat searvegotti bargui , muhto riikaidgaskasaš solidaritehtii .



Mun vel luddestin beali luosas ja adden Heikii .



- Romibu adden isidii meahcástanreaissuide gáffeseahkkan , Irja láhttesta .



Nu mu dahken , roahkastin fatnasii , gos mus lea šluppot ja de adden luosa oaivái šluppohiin smáhkkoborgan .



- Munnje lea deháleamos dat lohpádus man adden dallego vihahuvvojin báhppan .



Eanemus njuorrasii ovtta dáidagiin maid adden sutnuide govvan sutno lagas oktavuođas ja oktasaš sorjjásvuođas .



Dán dieđu adden Sætherii sierra ovdagottečoahkkimis 27.06.07 .



Mon adden Márehii girjji .



Já , de gal adden .



Áigin ilosmuvvá ja čeavllohallá : " Dan gal dieđusge adden , muhto makkár doibmii .



- Na adden , adden .



adden ja dat hállojuvvojedje njálmmi siste suollemasat .



Mun adden visot dán gilvvus , inge lean nagodit buoret olahusa , muhto dat lei dego vuoitu munnje , lohká duhtavaš Klemetsen .



Lea oba buorre dovdu , odne adden visot mii vulggii , logai son NRK:i dakkaviđe maŋŋel vuoittu .



Mo galggašii dan áddet ?



" Oaidninsaji mielde , mas mii geahččat guokte riektekultuvrra , main sámi kultuvra lea hui fámuheapmi Norgga riektekultuvrra ektui , sáhttá daid cealkámušaid áddet dušše dan láhkai , ahte diđolaččat válljejuvvo Norgga eiseválddiid oaidnu das , mii adnojuvvo gustojeaddji riektin .



Olbmot eai sáhte áddet dan ollislaš gova maid dat muitalit .



Dan galggáše maiddái politiijat áddet.



Dalle ferte dulkot lága daid dulkonprinsihpaid mielde maid Alimusrievtti geavadis sáhttá áddet - ja bohtosiid masa de olle , namuhuvvo gustojeaddji riektin .



Journálas leat almmatge eanet doaimmat , earret eará dat galgá leat diehtogáldun divššohassii áddet iežas dearvvašvuođadili ja daid iskkademiid ja dan divššu , maid son oažžu .



- ipmirda mo sámegiella ovddasta árbevirolaš máhtuideamet ja vugiideamet mo mii áddet iežamet ja birraseamet .



Studeanta galgá máhttit ieš guđet beliid lášmmohallamis árvvoštallat ovttain eará fágain skuvllas nu ahte oahppi oažžu buoremus olmmošlaš ovdáneami galgá váldit ovddasvástádusa ovdánahttit iežas bargomáhtu galgá iežas lášmmohallanmáhtuin leat mielde skuvlaovdáneamis galgá sáhttit ságastallat ohppiiguin , váhnemiiguin ja bargoskihpáriiguin lášmmohallama birra ja gorut oahpahusa galgá áddet , čađahit ja ovdánahttit iežas ámmátbarggu lášmmohallamis



- lea máhttu áddet man mávssolaš ja eaktudahtti buorre gulahallan lea .



ahte lohkkiide lea álki áddet daid mearkkašumi : Juohkehaš gii lea ožžon áššái guoski skuvlejumi ádde du , dahká dutkamušas ja bohtosiiddis dovddusin , geavaha doahpagiid , maid goit áššedovdit áddejit ja hábme bohtosiiddis áddehahtti gielain , garvá dárbbašmeahttun ja mohkkás garvvašemiid ja figgá buot áššiin čielggasvuhtii



Mun doalan dán sártni dárogillii - dál han buohkat dihtet ahte mun máhtán sámegiela , ja mu sárdni lea sámegiela máidnun maid hálidan ahte dážat ge galget áddet .



Dan láhkai ohppen jo mánnán áddet ahte giella lea maiddá duhkoras .



Go prošeakta nogai , de mánát sáhtte áddet dábálaš oarjilsámegiela .



Dárbu lea oažžut buoret systemáhtalaš dieđuid dáid gielaid ovdánanproseassaid birra vai mii áddet sámegielaid boahtteáigásaš ovdánaneavttuid .



Lea dehálaš áddet movt karbona ja nitrogena birrajorru lea ja mo karbona lea vuorkáresursan , vai sáhttá álggahit golloseastevaš doaibmabijuid eanandoalus .



Go mii leat dihtomielalaččat strategiijaid ektui maid geavahit oahppat giela , ja strategiijaid ektui mat veahkehit min áddet ja áddehallot , de šaddá máhtto- ja gálgaoččodeapmi álkibun ja jierpmáleabbon .



Giellaoahpahallama lassin galgá eaŋgalsgielfága veahkehit min áddet eallinvugiid ja kultuvrraid gos eaŋgalsgiella lea váldogiellan dahje almmolaš giellan .



Fága galgá veahkehit áddet mo eaŋgalsgiella geavahuvvo riikkaidgaskasaš gulahallangaskaoapmin .



Oahppat eaŋgalsgiel riikkaid birra ja dađistaga lassáneaddji eaŋgalsgielgeavaheami birra iešguđet riikkaidgaskasaš oktavuođain addá buori vuođu áddet máilmmi ja eaŋgalsgiela ovdáneami máilmmigiellan .



Njálmmálaš gulahallan-váldooasis lea sáhka áddet ja geavahit eaŋgalsgiela guldaleami , hállama ja ságastallama bokte , ja geavahit ulbmillaš gulahallanstrategiijaid .



Váldooassái gullá guldalit , áddet ja geavahit eaŋgalsgiela iešguđet njálmmálaš gulahallanoktavuođain .



Váldooassái gullá maiddái čállit eaŋgalsgiel teavsttaid iešguđetlágan gulahallanoktavuođain ovddidan dihtii čállinmovtta ja vásáhusa , ja áddet ja háhkat máhtu .



Dasto mearkkaša dát guldalit , áddet ja ságaškuššat iešguđet fáttáid ja čuolmmaid háhkan dihtii fágagealbbu .



Dát mearkkaša maiddái áddet njálmmálaš eaŋgalsgiela variánttaid iešguđet osiin máilmmis .



Dat mearkkaša lohkat eaŋgalsgiel teavsttaid áddet , jurddašit ja háhkat áddejumi ja máhtu kultuvrraid ja fágasurggiid rastá .



Dát mearkkaša dovdat mihttoovttadagaid mat geavahuvvojit eaŋgalsgiel riikkain , ja áddet ja gulahallat loguiguin , gráfalaš ovdanbuktimiiguin , tabeallaiguin ja statistihkaiguin eaŋgalsgillii .



guldalit ja áddet álkes gohččumiid eaŋgalsgillii.



guldalit ja áddet sániid ja dadjanvugiid eaŋgalsgiel riimmain , hoahkamiin , lávlagiin , máidnasiin ja muitalusain



áddet ja geavahit muhtun eaŋgalsgiel sániid , dadjanvugiid ja cealkkaminstariid mat gusket lagašbirrasii ja iežas beroštumiide



guldalit ja áddet sániid ja dadjanvugiid mearkkašumi das makkár oktavuođas dat geavahuvvojit



áddet ja geavahit eaŋgalsgiel sániid , dadjanvugiid ja cealkkaminstariid mat gusket iežas dárbbuide ja dovdduide , árgabeaivái , astoáigái ja beroštumiide



áddet riimmaid , hoahkamiid , lávlagiid , máidnasiid ja muitalusaid váldosisdoalu



geavahit muhtun buorremenolašvuođa ovdanbuktimiid ja álkes frásaid oažžun dihtii veahki áddet ja áddehallat.



áddet ja geavahit sániid ja dadjanvugiid mat gusket hattiide , hivvodagaide , hámiide ja sturrodagaide go gulahallá árgabeaieallima , astoáiggi ja beroštumiid birra



Dat rahpet ovttaskas olbmui vejolašvuođa áddet iežaset ja sin saji oktasašvuođas .



Danne háliida Sámediggi čilget movt mii áddet dáid doahpagiid .



Petteri Laiti : ” Lea dehalaš áddet ja diehtit dujiid sisdoalu , mearkkašumi ja geavahandárkkuhusa .



Ránnjáguovlluid sámegielat sulastahttet muhtumin nu ollu nuppiideaset ahte dáid gielaid hállit bastet áddet nuppiideaset .



Go oassálasten čuoigama sámemeašttirgilvvuide 12-jahkásažžan , de dat veahkehii mu áddet juo dalle , ahte sámit ásset njealji sierra riikkas .



Muhto jos gulat 20-jahkásažžan ahte leat sápmelaš , itge leat dan goasge ovdal gullan itge diehtán , dutnje lea ollu váddásut oahppat duođaid áddet , maid mearkkaša leat sápmelaš .



Giela geavaheapmi veahkeha min áddet min máŋggabealat kultuvrra buorebut , ja go gielageavaheaddjit leat eanet , maiddái kultuvra seailu viidásabbot buolvvas nubbái .



” Antonio lea lihkostuvvan áddet sámekultuvrra váibmosa dievaslaččat , boađidettiinan čájáhussálii mu mielas orui áibbaš dego livččen boahtán ruoktot ” , muitalii njuorran Kåven go jođii čájáhusa čađa .



Mii eat hála ruovttus sámegiela , muhto áddet muhtun veardde .



Erohussan duodjegávppiid ja Sajosa bargobájiid gaskkas lea dat , ahte Sajosis mátkkálaš beassá ieš oassálastit duddjomii ja oahppá áddet dan árvvu .



Dat addá Sámediggái vejolašvuođa áddet ásahusaid hástalusaid ja dárbbuid .



Dalle lea álki áddet ahte das leat stuorra váikkuhusat sámegiela geavaheapmái bargoeallimis ja sámegiela nannemis almmolaš giellan .



Dán álgogohččuma galgá dušše áddet ahte bargu lea álggahuvvon , muitala ossodatjođiheaddji Ørjan W. Jenssen fylkkamánni kantuvrras .



Dutkamuša " Bággu vuolgit , bággu birget " ulbmilin leage áddet internáhta ássanbáikkiid sámi mánáid čalmmiiguin ja govvidit sin ceavzinvugiid .



Lea diehttevaš ášši ahte jus nuppi čađa váidá , de sáhttá dulka áddet boastut , ja dasto ii šatta váiddus riekta .



Son lohká iežas áddet ahte gielddain ii leat nu buorre ruhtadilli , muhto su mielas berrejit dás oaidnit ásahusaid árvvu ja stáhtusa sihke gildii alccesii , muhto maid viidásit geahčastagas .



– Ákkat manin sii dan leat dahkan leat váttis áddet .



– Sámediggi lea hui váttis áddet olbmuide , lohká Per Sandberg .



Jánoš Trosten ii loga iežas áddet mot dát guokte stuorra bellodaga čábbáid hállaba sámi giliid boahtte áiggi birra , go evttohit olles miljovnna sihkkut meahcásteamis .



Hui máŋgii lea álkit áddet buorebut jus sámegillii hálešta , lasiha Risten Inga Utsi .



– Mii leat deaivan máŋggaid fantásttalaš olbmuid , geat leat veahkehan min áddet sápmelašvuođa ja oahpahan midjiide olu .



Tretnes ii loga iežas áddet mii áššis lea šat meannudit .



– Dan maid mun in nagot áddet lea , makkár máhttu ja gelbbolašvuohta lea dáža organisašuvnnas min birra , ja maid čájeha dát stáda miellaguottu birra sápmelaččaid ektui ?



Livččen áddet girkoverdde moaitaga , jus duođaid livččen romit gárvodan , muhto dát han lea máilmmi fiinna ullobáidi , ja divrras muitu munnje .



In jáhke sin duođaid áddet man olu váttisvuođaid moskéa ja eambbo muslimat sáhttet buktit Norgii , loahpaha Røyset .



Oačču dalle áddet dan láhkai ahte fylkkamánne sámegiela geavaheapmi neahttasiiddus boahtá vuoruhuvvot , duođašta stáhtačálli Raimo Valle .



Ádde váhnemiid Son lohká gal iežas bures áddet ahte váhnemiidda lea váttis dien mearrádusa váldit , muhto ferte ge bearaš siskkobealde dieid beliid birra čielgadit ovdal mearriduvvo gii joatká siiddaossosa .



Gáržžidit Sátnejođiheaddji lohká iežas áddet ahte vuolledeanus reagerejit lobálaš nuohttuma vuostá mii leamaš badjelis .



– Murmánskka gielda ii dohkket Sámedikki , muhto mis leat čoahkkimat sámi álbmogiin vuoi oažžut buohkaid sis áddet man dehálaš Sámediggi lea , dadjá son .



Sámedikki mearrádus cealká Sámedikki áddet bensindivadiid lasiheami leat oassin dain doaibmabijuin ahte dustet hástalusaid dálkkádatrievdamiid oktavuođas .



Mun jáhkán maiddái alddán leat buorre tuvrra , dasgo ámmátolmmožin ii luossabivddus sáhte goassige šaddat , olmmoš ii sáhte áddet mii čázi vuolde dáhpáhuvvá , Máhtte smiehttá .



Son lohká áddet jus olbmot guktii smiehtastit ovdal go ieža viggat suodjalit sámi kulturárbbi .



Ii leat nu álki dan oažžut áddet ahte ii galggašii doalvvistit muhto vázzit , dadjá gis nuoramus oassálasti , Laila Elisabeth Nystad ( 13 ) gii lei bures váiban .



– Lei váttis áddet makkár olahusa son duođai dagai dan moivves dilis .



Biro lei maid addán sápmelaččaide ártegis giela vai earát eai galgga áddet sin .



Mo áddet dan ahte nubbi geas don liikot vállje baicce jápmima ovdalgo eallima , du ja su lagamuččaid ?



Danne ii leat váttis áddet go váhnemat Billávuonas áitet dál gieldda geassit vaikke dikki ovdii jus mearridit heaittihit skuvlla .



Dieđus ii leat váttis áddet ahte sátnejođiheaddjái Mona Skankii lea dát dilli šaddan oaivebávččasin , go sus ii leat hállu oaffaruššat ovtta ge skuvlla .



Go mađi eambbo bienat guđđojuvvojit geavatkeahttá ja ovttahat doahpagat geavahuvvojit válddahit viiddis ja váttes dáhpáhusaid , dađi váddásot guldaleaddjái // lohkái áddet loahppabohtosa .



Jus mii guorahallat dili Hámmárfeasttas , de ii leat váttis áddet manne dan ássit suhttet .



Dan mii fertet áddet .



Mii fertet ovttas áddet dán ja heivehit organiseret servodaga dan mielde .



Son čuoččuhii maiddái ahte olbmo áiccut eai sáhte áddet duohtavuođa .



Mo don áddet iežat ja mo earát áddejit du .



Mo mii áddet máilmmi , olbmo ja daid vuođđu árvvuid .



38 ollislaš // buotveagalaš ja dan eai sáhte olbmot áddet , muhto galget luohttit ja čuovvut su cealkámušaid jearakeahttá čilgehusaid .



• Digaštallet mo joavkkuid analysat mat leat presenterejuvvon , sáhttet váikkuhit dasa mo mii áddet // ipmirdit ja vásihit filmma .



Datte don galggat gođđit tekstii máhtu // fáktadieđuid mat čájehit ahte don áddet fáttá maid leat válljen .



Sokrates jearai gažaldagaid olbmuin dan láhkai ahte oažžut sin áddet mii lea sidjiide buoremus .



Dan fertejit áddet , maiddái áššáskuhttineiseválddit , ahte galgá álo ráŋggáštit dušše sin dahje su gii lea sivalaš .



Servodatfágain barggadettiin lea guovddážis áddet ja doarjut vuođđoolmmošvuoigatvuođaid , demokráhtalaš árvvuid ja dásseárvvu .



Olahan dihtii guoddevaš ovdáneapmi , de lea dehálaš áddet luonddu ja olbmoráhkadan birrasiid oktavuođa .



Bargguid bokte fágas galget oahppit álkit áddet teknologiija ja fitnodeami mávssolašvuođa ja hástalusaid mat leat čadnon dasa , ja sii ovdánahttet máhtu bargoeallima ja globála , nationála ja persovnnalaš ekonomiija birra .



Nu sáhttá ovttaskas olmmoš ieš áddet iežas ja earáid buorebut , hálddašit máilmmi gos mii eallit ja váikkuhit dasa , ja movttiidahttit ođđa áddejupmái ja eallinagi ohppui .



8 čađahan , máhttit čilget ja áddet mii servodat lea .



Dás lea váldoulbmil ahte oahppit galget áddet gos lea davvi , lulli , nuorta ja oarji , mo dan gávnnahit .



Bargobihtát maiddái veahkehit ohppiid fágarelevánta doahpagiid áddet ja hárjehallat daid geavahit.



Áddet mii mihttolávva lea Čállin Oahpaheaddji ferte dárkilit čilget ja oahppit galget bargat bargobihtáid ja áddet mii mihttolávva lea ovdal go ieža válljejit.



Lohkan Oahpaheaddji ferte dárkilit čilget ja oahppit galget bargat bargobihtáid ja áddet mo ruvttovuogádat doaibmá ovdal go ieža bargagohtet Atlas , Sámi Atlasis leat sámi báikenamat



Hárjánit váldit oktavuođa eará olbmuiguin ja áddet Čállin Garvit jo-ii gažaldagaid .



Bargobihtát maiddái veahkehit ohppiid fágarelevánta doahpagiid áddet ja hárjehallat daid geavahit.



Oahppi galgá áddet mo eanaloktaneapmi lea geavvan-



Oahppi galgá áddet mo geahčemorenat dahje dievát leat šaddan.



Ala-loggen-bargobihtát mat veahkehit ohppiid fágarelevánta doahpagiid áddet ja hárjehallat daid geavahit.



Jurddakárta sáhttá leat ávkin go áigu muitit ja áddet maid lohká .



Máilbmi lea ođas , amas ja varas sin mielas , ja sii leat devdon lunddolaš iskkadan dárbbuiguin áddet dahje ipmirdit buot dien mii birasta sin : Luonddu ipmašat , kultuvrralaš iešvuođat ja riggodagat , sierra vierut ja dábit , sosiálalaš oktavuođat ja iežas persovnnalaš vásáhusat máilmmis .



• Hámuheimmet go čielgasit , vai lei ge váttis áddet // ipmirdit min oaiviliid ?



Olbmot dáhttot áddet ja ipmirdit , ja danne sii dávjá álkidit máilmmigova ja gáddet ahte sii áddejit ja dihtet visot .



Dákkár jurddašeapmi váikkuha dasa ahte mii vel uhcit áddet ja vel uhcit oahppat .



Galget oahppat ja áddet mii lea erohus formálalaš ja eahpeformálalaš fámu gaskkas .



Mearkkaša ahte dán ii galgga áddet dušše suodjaleapmin mii galgá váikkuhit ahte terrorisma ii čuoza vigihis olbmuide .



Jurdda lei ahte mánát galge oahppat lohkat vai ieža dađistaga sáhtte lohkat ja áddet biibbala ja máhttit dan sisdoalu .



Islámas leat guokte váldosuorggi ; sunni ja šia , muhto maiddái dán guokte suorggis leat máŋga iešguđetlágan oainnu das mo áddet // dulkot oskkolaš teavsttaid .



Dasa lassin leat juohke imamas ja jođiheaddjis iežas oainnut das mo áddet lágaid ja teavsttaid .



Muhtimat oaivvildit ahte olbmot eai sáhte áddet ,



Muitalusaid son muitalii govvosiid bokte , vai olbmot galge áddet .



“ Buorre Bassi Agatha , veahket eatni áddet !



Oaččo eadni áddet !



Go Biibbala logat , de veahkeha Bassi vuoigŋa du áddet dan maid logat .



Diehttelas dát ii mearkkaš ahte ii galgga geahččalit áddet jierpmálaččat dán , muhto osku dahje ráhkesvuođa , dan ii sáhte čilget .



Dasgo dán álbmoga váibmu lea buoššuduvvon , illá sii gullet beljiiguin , ja čalmmiideaset sii leat čárven , amaset sin čalmmit oaidnit , sin bealjit gullat , sin váibmu áddet , nu ahte eai jorgalivčče vai mun beasašin buoridit sin .



» Son vástidii : « Eai buohkat sáhte áddet dán sáni , dušše sii geaidda dat addojuvvo .



» Ja son celkkii sidjiide : « Jos dii ehpet árvit dán veardádusa , mo dalle sáhttibehtet áddet eará veardádusaid ?



Muhto earát leat ožžon daid veardádusaiguin , amaset sii oainnedettiineaset oaidnit ja guladettiineaset áddet .



Sii eai sáhttán oskut , dasgo Jesaja lea maiddái cealkán : Son lea sevnnjodahttán sin čalmmiid ja buoššudan sin váimmuid , amaset sin čalmmit oaidnit ja sin váimmut áddet , nu ahte eai jorgalivčče , vai mun beasašin buoridit sin .



» Jesus vástidii : « It ádde dál dan maid mun dagan , muhto don áddet dan maŋŋil .



Mii áddet dál ahte don dieđát buot , it ge dárbbaš vuordit ahte gii nu jearašii dus .



Illá sii gullet beljiiguin , čalmmiideaset sii leat čárven , amaset sin čalmmit oaidnit , sin bealjit gullat , sin váibmu áddet , nu ahte eai jorgalivčče vai mun beasašin buoridit sin .



Na ba don , gii gal gohčodat iežat juvddálažžan ja luohtát láhkii , don čeavlástalat Ipmiliinnát , don dovddat su dáhtu ja áddet mii lea mávssolaš , danne go leat oahppan lága , don anát iežat čalmmehemiid oahpisteaddjin ja čuovggasin sidjiide geat leat seavdnjadasas , jierpmehemiid bagadeaddjin ja oktageardániid oahpaheaddjin , danne go lágas han dus lea ollislaš diehtu ja duohtavuohta .



Sutnje dat lea jallavuohta , ii ge son sáhte áddet dan , danne go dan ferte árvvoštallat vuoiŋŋalaččat .



Nu lea dinguin ge : Jos ehpet sártno čielga giela , mo dalle sáhttá áddet dan mii daddjojuvvo ?



Das maid mii čállit didjiide ii leat eará oaivil go dat maid dii ieža sáhttibehtet lohkat ja áddet .



Son guhte duddjo min siste fámuinis , ja sáhttá dahkat valljugasabut go dan maid mii sáhttit rohkadallat ja áddet , sutnje lehkos gudni girkus ja Kristus Jesusis buot buolvvaid čađa álo ja agálašvuhtii !



Dasgo Hearrá addá dutnje jierpmi áddet buot .



Dasgo juohkehaš guhte ain bibmojuvvo milkkiin , lea ain mánná , ii ge sáhte áddet vanhurskkisvuođa sáni .



Oskku dihtii mii áddet ahte máilbmi lea sivdniduvvon Ipmila sáni bokte , nu ahte oinnolaš lea riegádan oaidnemeahttumis .



Dain leat muhtun áššit mat leat lossadat áddet , ja diehtemeahttun ja nanusmeahttun olbmot botnjet daid , ja nu sii dahket eará čállosiiguin ge , ja dat šaddá sidjiide heavvun .



Jápmima ovddas mii áddet , ahte mii galggašeimmet leat gárvát vuolgit .



Giitu , ahte don gulat ja áddet min čuorvaga .



Dáinna lágin álgoálbmogat riikkaidgaskaskasaš joavkun leat oahpan hástalit , áddet ja hállat kolonialismma birra ovttas , oktan joavkun ja oktasaš gielain .



Dannego mii eallit áigodagas mas leat máilmmeviidosaš ovttasbargu , ja identitehtat manne latnjalassii , de galgá áddet ” álbmot ” jurddašeami fleksibela vuogi mielde .



In boađe goassege áddet dien oktavuođa .



– Galgabehtet girddašit bealje duohkin birrat birra , amaset háhppehit áddet guđe guovllus din jietna gullo .



Jos mun lean ealu čohkkedettiinan vuoimmehuvvan ja ravgadan das vel čorraga mannat , de don fertet áddet , ahte mun maid in nagot ruohttat badjel áhpiidan , vaikko man juolgái livččen .



Oainnát Ruoidná ii suova dien gealu áddet iežas čáppisin , sođbadin iige dohkálažžan , Guvron čilgegoahtá .



Muhto dál Sáriggá dáikkiha viimma sihttát áddet , ahte son leage gusto gávdnan iežas vielja .



Dál don de áddet , ahte olmmoš ii oaččo saŋardit iige heahpanaddat eallima ja jápmima duohtavuođa .



– Galgabehtet girddašit birrat birra , amaset bivddáskeaddjit áddet guđe guovllus din jietna gullo !



daid mii gal gáddit áddet.



” Sáhttá leat váttis áddet dan , muhto dii lehpet vállejuvvon šaddat iežadet álbmoga vuoiŋŋalaš jođiheaddjin .



Son rágeštii čoddaga , buohkat galge áddet ahte dát lei virggálaš dilálašvuohta , ja álggahii :



Jaskes vuoras lei álo leamaš njoahci áddet dihto áššiid ja dárbbašii dálge nu čielga mearkkaid , ovdalgo sáhtii dohkkehit ahte su eatnanlaš vádjolus álggii leat loahpageahčen .



Ovdamearkka dihte maŋimuš jahkečoahkkima birra ii lean albmaláhkai dieđihuvvon , son ii sáhttán vel dálge áddet , mo Márgget sáhtii láhttet nie dáidemeahttumit .



Vánet lei Heaika iešge jáhkkán Márggeha čilgehusaide ahte searvi mahká bovttášii olbmuid áddet iežaset dili , dihtehan olbmot dan , maid das duššiid dihte logu dahkagoahtit .



Son hálahii čábbát heastta , doškkodii siidduid ja háliidii ná roahkasmahttit dan áddet ahte ilolaš vársávuođa áiggit ledje maŋábealde ja dat galggai leat dál gárvvis daidda bargguide , maid várás lei sivdniduvvon .



Son muittii man allat ja váralaš lei kádja , man ravddas čohkkái ihkku ja guldalii mo čáhppes mearra stužaidii julggiid vuolde , go geahččalii áddet man lohppii eallin lei ell ojuvvon .



Son ii sáhttán áddet mo son vel muhtun jahki dás ovdal lávii jurddašit ahte heasta ja dálubarggut livčče su boahttevaš eallinvuohki .



Dál go bahámus beahttašupmi lei juo vássigoahtán , de son lei vuosttas geardde geahččalan áddet bártnis .



- Jyrkii gal sáhtat muitalit , dat ii hála ovddosguvlui ja sáhttá áddet .



Muhto Issát luhttehan de sáhtášii váccašit , dat sáhtii vaikko áddet , gii lei iešge earránan .



Don várra áddet gii leat iešge earránan , dajai nisu ja sihkui gatnjaliid čalmmiin .



Son elii iežas mielas dievas eallima , čálii , smiehtai ja iskkai áddet eallima .



Dearvvašvuođabargiidlága § 40 vuosttas lađđasa nuppi dadjosa mielde galgá leat álki eará gelbbolaš dearvvašvuođabargiide áddet journála .



Sámegiela hálddašanguovllus ( gč. § 7 vuosttas lađđasa mearkkašumiid ) lea báikkálaš ja guovlulaš almmolaš dearvvašvuođaásahusain lunddolaš fállat dulkka dahje journála osohahkii jorgaleami geahččanlobi doaimmahettiin go divššohas ii hálddaš dárogiela dohkálaččat áddet journála .



" Oaidninsaji mielde , mas mii geahččat guokte riektekultuvrra , main sámi kultuvra lea hui fámuheapmi Norgga riektekultuvrra ektui , sáhttá daid cealkámušaid áddet dušše dan láhkai , ahte diđolaččat válljejuvvo Norgga eiseválddiid oaidnu das , mii adnojuvvo gustojeaddji riektin .



" Lea váttis áddet earáláhkai , go ahte maiddái duopmostuollu rahčá čađat dáinna váttisvuođain .



Sáhttá kánske atnit ï ¾ § 110 a riektegeavaheaddji direktiivan dan , ahte dálá riektedilálašvuođa galgá áddet dan láhkai , ahte dat vástida ï ¾ § 110 a vuođđooainnu .



Mas dan diehtá."64 Dan ii galgga eavttuheamit áddet nu , ahte duopmosehtui dahje viidásut áddejumi mielde juristaámmáha metodaohppii livčče mihtilmasat bajábealde namuhuvvon ravddamuš oainnut .



Su oainnu mielde lea juristaseađu jurddašanvuogi čiegus vuođđoeavttuin dahkamuš " gálggain áddet duođalaš fápmohálddašeddjiid jurddašanvuogi iešguđege áiggis " .



Dat , guhte lea deavdán 16 jagi , ii sáhte miehtat jus son čielgasit lea dakkár dilis ahte ii sáhte áddet , mainna eaktodáhtolaš mielladearvvašvuođasdikšuma vuođuštit .



Divššohasaid sáhttá dálkkodit dálkasiiguin sin dan dieđekeahttá , omd. lasihit dálkasa borramuššii dahje juhkamuššii , dušše go sii leat nu sakka lotnon , ahte sis eai leat návccat áddet dilálašvuođaid , mat čatnasit dálkasiid geavaheapmái .



Liikká ii sáhte Jebens:a mielas dulkot dán dan láhkai ahte ovddeš riektedilálašvuođa prinsihpaid galgá diktit orrut , gokko dat govttolaččat sáhttet lea dárbbašlažžan áddet riekteovdáneami ja/dahje/ja mearridit dálá gustojeaddji rievtti .



Mii áddet Riektejoavkku mandáhta nu ahte galgá leat joavkku ja Sami vuoigatvuođalávdegotti gaskasaš bargojuohkin .



Mii bidjat vuođđun ahte dábálaš prinsihpaid maid Alimusrievtti geavadis sáhttá áddet , maiddái sáhttá geavahit Finnmárkku eaiggáduššanvuoigatvuođa ja vuoigatvuođadiliid gažaldagaide .



Sáhttá maid leat nu ahte ovtta lága ovdabarggut sáhttet leat veahkkin dasa mo eará lága galgá áddet .



seamma riekteásahus , muhto mii áddet dan vuosttažettiin terminologalaš gažaldahkan , maid ii dárbbaš dárkilat čilget dán oktavuođas .



Muhto lea nana árttat maid áddet ahte maiddái eará sápmelaččaid geavaheapmi , mii lea guhkit áiggi doaimmahuvvon , sáhttá dagahan vuoigatvuođaid dološ áiggi rájes geavaheami vuođul , juogo sápmelaččaide čearddalaš joavkun dahje dihto sámejoavkkuide .



Áššis manai riekti viiddis historjjálaš ávdnasiid čađa , maŋás gitta gaskaahkái , mas stáhta vuostebealit čuoččuhedje ahte lei historjjálaččat boastut áddet stáhta eaiggádin .



Dát cealkámuš sáhttá čuohcat nu ahte doarju oaivila ahte go maid árvvoštallá gávdnogo " cieggan dilálašvuohta " stáhta eaiggáduššanvuoigatvuođa vuđđosin , berre deastta atnit sámiid dili gielalaš ja čearddalaš unnitlogujoavkun , dainna váilevaš vejolašvuođain áddet dán suorggi norgga juridihkalaš terminologia , maid dát dilit livčče dagahan .



Lávdegotti konklušuvdna mearrádusaid dáfus lea nugo namuhuvvon ahte stáhta ferte adnot geatnegahtton unnitlogujoavkkuid árjjalaččat doarjut , ja dasa lassin ahte 27. artihkkala " kultuvra " doahpaga ferte áddet nu ahte dat maid siskkilda ávnnaslaš kultureavttuid .



Dán cealkaga ferte Smith:a áddejumi mielde áddet váidudeaddjin .



Nugo mii áddet , lea váldoárta dasa ahte álbmotriekteservodagas leat maŋit áiggi dovddastan unnitálbmogiid dárbbašit almmolaš doarjaga seailluhit kultuvrras , ja dat dađis lea báhkkoduvvon stáhtaid nuppástuvvi guottuin .



Mii áddet prinsihppagažaldahkan suodjalago 27. art. ( erenoamážit ) dušše meassamiid ektui , vai gáibidago mearrádus maid stáhtain árjjalaš doaimmaid .



NAČ 1984:18 suokkardallama " doaimmahit kultuvrras " doahpaga ( s. 274 čuo. ) sáhttá leat veaháš váttis áddet .



Mii áddet nu ahte berre earuhit gaskal 27. art. " kultuvra " doahpaga mearkkašumi ja man viiddis cakkiid mearrádus dagaha .



Dáid duohta deasttain , ádde " the right " doahpaga ii berre mearrádusas gáržžet áddet , muhto maiddái nu ahte dasa gullet unnitlogu duohta vejolašvuođat dikšut kultuvrras .



Nugo áddet , ferte dalle prinsihpalaččat mannat gitta ovttaskas olbmo dássái go galgá iskat mo meassamat čuhcet vejolašvuođaide unnitlogu kultuvrra doaimmahit .



Eat sáhte oaidnit ahte 14. art. nr. 1 goalmmát čuoggá dárbbaša dán láhkai áddet .



Dán mearrádusa ferte datte áddet nu ahte dás čujuhuvvo riggodagaide eatnamiin main eamiálbmogat galget oažžut nannosamos vuoigatvuođa , buo. 14. art. nr. 1 máinnašeami 2.4.5.4.2. oasis .



Sáhttá namuhit ahte Jens Edvin Andreassen artihkalistis girjjis « Lov og Rett » ( s. 93 ) navdá leat govttolažžan áddet soahpamuša 12. art. nu ahte gohčču juohke miellahttostáhta dohkkehit áššečuoččaldahttima njuolga eamiálbmogiid soahpamuša njuolggadusaid vuođul .



Sáhttá maid dasa lassin dadjat ahte lea historjjálaš vuođus áddet Sámekodisilla oppalaččabut prinsihpaid váikkuhussan dán guovtti riikka sámiide .



Ná sáhttáge áddet kodisilla dološ áiggi rájes geavaheami prinsihpa váikkuhussan , go dat maid báhkkoda dán prinsihpa geavahit vuđđosin vuoigatvuođaide sámiide háldet dihto luondduriggodagaid .



Nubbi lávki lei dat , ahte háliidin oažžut earáid áddet min , min bákčasiid : dat , geat ledje



Go sis ledje persovnnalaš bargovásáhusat , de sáhtte áddet maiddái ollesolbmuid ságastallama ja máinnasteami ja maiddái ieža oassálastit .



Lea dehálaš diehtit ja áddet mo máhttofievrrideapmi dáhpáhuvvá boazodoalus ja mo dat spiehkasta eará máhttofievrrideamis .



Jus galgá áddet sihke kultuvrralaš rievdama ja bisuheami , de ii sáhte daid njulgestaga laktit struktuvrralaš rievdamiidda , go kultuvra ii dárbbaš rievdat seamma jođánit .



Duovdaga ii sáhte gieđahallat objeaktan jus dan galgá áddet .



Máret Ánná oaivvildage , ahte mánná ferte ieš vásihit ovdal go sáhttá diehtit ja áddet mo lea omd. johtit heajos siivun .



Gulahallama oktavuođas leage dehálaš áddet mas lea sáhka , go omd. čiehkara birra ságastallo .



Son oaivvilda ahte mii fertet áddet árbevieru dakkárin mii lea vuođđuduvvon geavatlaš doibmii , ja mii čatná olbmo ja luonddu oktii áiggi badjel .



Go geahččá mo ovddeš áigge árbevirolaš máhtut fievrriduvvojedje boazodoalus ja buohtastahttá dan otná diliin , de sáhttá buorebut áddet mii odne gáibiduvvo máhtuid seailluheapmái .



77 Boazodoallomáhttu lea árbevirolaš máhttu ja nu sáhttá diehtit ja áddet daid iešvuođaid birra dan bokte maiddái .



Ovdamearkkaid bokte boahtá ovdan , mo dálkkodanriekkis veahkeha doahpagastit , čorget , ođđasit áddet ja buoridit koloniserema váikkuhusaid ja soardimiid .



Oassálasti akšuvdnadutkanmetoda ovdamunni lea dán oktavuođas dat , ahte dutkit ja oahpaheaddjit ovttas juogadit doahpagiid , mat veahkehit válddahallat , čilget ja áddet dan , mii dáhpáhuvvá barggu čađaheamis .



Prošeavtta báikkálaš jođiheaddji Carina Sarri bijai juo álggus ovdan , man láhkai dat mo mii áddet kultuvrra ja árbevieruid , bidjá meriid virggálaš bargui .



Dáid ON:a ja UNESCO cealkámušaid doarju Árktalaš Ráđđi , mii deattuha , ahte árktalaš álgoálbmogiid ja báikegottiid árbevirolaš diehtu lea seamma árvosaš go dieđalaš diehtu ja dutkan , go galgá kollektiivvalaččat áddet árktalaš guovllu birrasa .



Davvi uvssas leat dieđut , teoriijat ja doahpagat doarjjan , nu ahte sáhttá oaidnit ja áddet dáhpáhusaid ođđa láhkai , áicat vealahanstruktuvrraid , oahppat analyseret , reflekteret ja sáhttit buohtastahttit dili eará álgoálbmogiid ja váldoálbmogiid diliiguin .



Olmmoš ferte oahppat oaidnit girjáivuođa ja variašuvnnaid ja geahččalit áddet daid iešguđetlágan duogážiid , mat dagahit daid .



Dat ii almmatge veahket min áddet daid eavttuid , maid vuođul olbmot doibmet ja ovttastallet .



Dán ii galgga áddet nu , ahte dábálaš skuvlaoahpahus ii galggašii leat .



Oahpaheaddjit fertejit áddet , makkár váikkuhusat leat go normatiiva jurddašeapmi beassá stivret olmmošlaš gaskavuođaid .



Máŋgasat leat fuobmán , ahte sámi ja eará álgoálbmot dutkiin leat ávkkálaš doahpagat ja analysat , mat veahkehit áddet dáhpáhusaid sámi geahčastagas .



Ii ge dalle leat váttis áddet ahte Heaika lea dakkár olmmoš guhte máhttá dutkat ja čállit .



Soai eaba sáhttán áddet manin buot manai Heikii , mánáhis olbmui , gii lei juo ožžon áibbas doarvái dán eallimis .



Mu barggu ulbmilin lea áddet albmonemiid , mat laktásit buohcuvuhtii ja buorideapmái daid iežas



sámegiella lea mu eatnigiella lea sihkkarit veahkehan áddet dihto ivnniid maid báljes teavstta logadettiin .



Materiála dieđuin sáhttá áddet nu , ahte jámežiid sáhtte boktit áibbas dábálaš olbmot .



Das sáhttá áddet nu , ahte Kåven ii lean gárvvis sirdit dáidduidis Malomai ,



tella ’ jurddašit ’ , ymmärtää ’ áddet ’ ) .



Ovtta suopmelaš informánta mielas kultuvrra ii sáhte áddet giela haga .



danin go almmá giela haga ii sáhte áddet dan kultuvrrage .



na , in mun dieđe leago mus mihkkige dakkár stuorra háluid diená ahte , duođas jos deaivá áddet juoidá boastut ( ( čaibmá ) ) [ -- muhto , jos mun hálidivččen de basttášingo mun ?



Sámegiela lávejedje geavahit oppalohkái dalle , go eai hálidan earáid áddet iežaset ságaid .



sámegiela gaskaneaset dalle , go eai hálidan mánáid áddet .



Sáhtátgo omd. háleštit ustibiiguin , doallat sáhkavuoru luohkás , čállit essea , lohkat girjjiid , áddet go earát hállet gaskaneaset ...



( 30 ) Soai iskaba áddet áššiid mu láhkai ja mun fas sutno láhkai .



Sii vuvdet maiddái importerejuvvon vuosttážiid , oljjuid ja etteha .



Das ožžo bierggu , mielkki , vuosttáža ja bivttasnáhkiid , ja dat lei fievrun .



Ovdal maŋimus soađi ledje olu boazoeaiggádiin gáiccat dahje sávzzat vai dábuhedje mielkki ja vuosttáža geasseorohagain .



Dasa heŋgejedje biergguid , ja das maid atne biergomárffiid , muorjemeasttuid , vuosttáža ja iežá borramušaid .



Son lei dahkan bánnegáhkuid ja vuosttáža , mánát besse borrat nu ollu go hálidedje , sii čohkkájedje giettis ja boradedje .



Ovddeš áigge ledje sihke gáiccat ja gusat geasseorohagas mielkki fidnii mánáide ja vuosttáža káffii .



Jan Cato ja Ole Thomas beasaiga viidásit Norvegia vuosttážiin , Gina vuolgá mátkkoštanjođiheaddjin .



Mearrasápmelaččain ledje maid olu lojes álddut , main ožžo mielkki , vuoja ja vuosttáža .



Sabys fitnodat lei ceggen lávu ja vugddii doppe duolbagáhkuid vuosttážiin ja sirahiin suvlin gáffii , ja sidjiide geat háliide ođđaáigásaš biepmu lei dieđun nai fálaldat .



Mánnu lea guolbman láđasin ja guovgá almmi máttabealde čađačuovgi vuosttážin .



Go sámi bearrašis lei gussa , de lei maiddái mielkige , ja sii sáhtte ráhkadit vuosttážiid ja mielkemállásiid .



Borgemánu mii láviimet juo gáfemielkki álo bohčit , ja de dahkat vel vuosttážiid .



Galbmaskáhpii ii lean báhcán eanet unna guohca ruoná vuosttáš.



Borramuša vuvdet ja nissonat ráhkadit earret eará vuosttážiid , steikejit varrabánnogáhkuid , láibot láibbiid ja vuššet guhppármáli .



Gáranas áigu seaivut ja ozada háikageaži , gos beasašii ráfis leaicidit varas vuosttážiin .



Cognacas lánastuvvon bohccosavodeahkki , honnetskávuhuvvon ja suovastuvvon luossa meađđeniiguin ja snøfrisk-nammasaš vuosttážiin .



Gusa- ja gáiccamielkkis ráhkadedje lákcamielkki , vuosttáža ja vuoja .



Ja de ánuhii vuosttáža ja veagal rágui Uhcastáložii , jura bealjit das bávččagedje go Guri Garjjás leai nu issoras ruosta jietna .



Oastte mielkki , láibbi ja vuosttáža , ja jus báhcá vel ruhta de oaččut lákcajieŋa oastit !



Son rávve olbmuid borrat mielkebuktagiid golbmii beaivái , nu go mielkki , joghurta , loahppemielkki dahje vuosttáža vai rumaš ii sieksaluva .



Dan seammás sáhtát maid bassit márffiid vai it dárbbaš dušše láibbi borrat vaikko láibbi ala lea hui buorre bidjat vuosttáža maid .



Oasttát go , ' olbmán ' , vuosttáža ?



Oastte jáfuid , mielkki , moniid ja vuosttáža !



Moadde beaivve geahčen váldá olggos vuosttáža ja diktá vel goikat .



vai veahá vuosttáža ?



Máinnas vaikko dien vuosttážis , maid dolastalli de cáhpagođii !



Mun dal mat máinnastan gáranasa ja riebana vuosttážis .



Áhččerohki máinnas gáranasa ja riebana vuosttážis.



Dat lei stuorát go vuosttáš .



It go don gula , Moddi , sákka dal munnje headjagápmaga , Moddi.



Muitala ii son gal ieš sákka gávtti , stuorraoabbá oažžu dan gutni.



Lean čađahan : 1. « Vaja ja sákka ieš » Mme Lyse de Landroy goarrunkurssa 12 oasis .



Čálit ja sákka buoremus siidduid seaidnetávvalii.



Čuohpa ja ivdne dan , ja sákka dan čállingirjái.



Máhtte logai , ahte sákka gul sutnje gávtti . 



. Oasttit áhči mielde gávpogis mála!



    



Ale oasttit áhči mielde gávpogis mála!



  	



1864 dárogielagiin ovdavuoigatvuohta oasttit eatnama.



Čalbmegeahčestagain oidno , don modjestat sutnje , duođas oainnát su , doalahat iež at su lahka dahje manat su lahka , bovdet su olggos omd. kiinoi , du ustibat muitalit sutnje ahte don leat ráhkásnuvvan , jus ieš it duostta muitalit .



Oahppogirjjis s xx oainnát baskkes ávjočielggi ja jávrri guovtte bealde .



– Jus oainnát beatnagis leat dat dávdamearkkat mat gullet parvodávdii , de fertet maiddái ovttatmano riŋget šibitdoaktárii .



– Jus oainnát olbmo gii rievdagoahtá , geassáda okto , oađđá hejot , geas ii leat borramiella dahje gii ii hálit olbmuid searvái mannat , de sáhtát fállat hupmat .



Diehttelasat oainnát maid jearahallama garrarockáriiguin Suoma beale joavkkus SomBy , geat vuite lávlon- ja musihkkaoasi , lohká prográmmajođiheaddji Dan Robert Larsen .



– Ii leat leamaš álki válljet dáidagiid , muhto mii leat goit dál geargan ja nu go oainnát de lea Åge Gaup bargame dáppe olles leavttuin , čilge Trygve Lund Guttormsen .



– In dieđe mo lea dáhpáhuvvan , muhto dieđusge leat olbmos ollu jurdagat mo leažžá ášši , muhto dan birra in hálit hupmat almmolaččat , dadjá Eira ja joatká : – Nu go oainnát de gálbbit eai guođe iešguđet guoimmi ja dat leat čađat fárrolaga .



– Dá de oainnát muhtin lea gaikon dan áiddi ja dakko han lea stuorra ráigi , nu ahte ii leat leamas váttis rohttet dan nuppebeallái áiddi ja doalvut gálbbi , dadjá Johan Tore Eira , gii lohká iežas vaháguvvot dainna stuorrát .



– De oainnát , mun lohken ahte vuoitit , dadjala son movttegit Ávvirii maŋŋel čiekčama .



– Nu go oainnát , de lea mun čiŋadan ja iežan mielas orun goit leat fiinnis vai mo ?



Gal mun veahkehan vai oainnát máid borat .



Go dat vuoras jápmigođii , de dajai bárdnásis : “ Goas gotti dárbbašat , de galggat Áhkubávttis viežžat , dušše čorvviid galggat bidjat čoarvegárdái , gokko oainnát ahte lea dárbu .



Govas oainnát Gáhkkorčoru mánáidgárddi mánáid go sii rahpe čájáhusaset .



Dieđit go oainnát.



Govas oainnát ovddeš Nordlys čiekči Jan Tommy Haugli skirvehallamin nuppi čiekči .



Govain oainnát : Jakob Store , Maren A Smuk , Helene Wahl Andersen , Anders Smuk , Berit A. Smuk .



Govas oainnát su konsearttas stuorragoađis Kárášjogas .



Ivttá čiekčamat čađahuvvoje maŋŋel go Ávvir manai deaddileapmái , nu ahte dan čiekčama bohtosa oainnát maŋit aviissas .



Govas oainnát govvideaddji Ville Nuorgam ja hivsset-oagguneavttára Niklas Rasmus .



Govain oainnát guokte nieiddaža geat leaba gárvodan albmá indiánabiktasiiguin , ieža hui duhtavaččat go leaba beassan čiŋadit .



Ruhta čoggo dán vahkus , ja fárgga oainnát muhtin šiehtadusa .



Deanu Šalddi oaggungilvvu bohtosiid oainnát duorastat Ávviris .



Ruhta čoggo dán vahkus , ja fárgga oainnát muhtin šiehtadusa .



– Eat go mii leat oba čeahpit ja oainnát go lávus čuovgá unna čuovggaš vel ?



Dá oainnát Ritni muorjemáihlli logo .



Govas oainnát movt beaivváš čiehkada mánu duohkái .



Otná aviissas oainnát osiid min aviissain , muhto min bargu lea eanet go dušše dat mii boahtá deaddeleapmái .



Dađi eanet mus , dađi unnit oainnát don , mii lean mun ?



Jus leat meahcis váccašeamen ja de oainnát lánjáid main bárku visot lea gazzojuvvon eret , de oaččut árvidit dakko lea njoammil boradan .



Dan oainnát das goappá beallái goruda seaibi eanas šlivgasaddá go gerjjoda .



Mas oainnát banánat lea vuojadeamen ?



Go Ipmil sivdnádusaid bilkidat , de oainnát movt dál lea geavvan .



Go oainnát sávzačorraga viežžamin váris vulos , de manat áideuksabeallái ja fáktet das duon alla bovnna duohken .



Jus don oainnát ahte muhtin hárdá dehe givssida earáid de sáhtát dan muitalit vaikko oahpaheaddjái dehe iežat váhnemiidda .



Jus ođđabeairuohta eahkeda oainnát nástti gahččamin dahje luhččemin nu go maid lávejit lohkat , de sáhtát sávvat alccat juoidá .



Dás oainnát movt prográmma lea olggos oaidnit .



Don oainnát dalán olbmo , gii ii leat hárjánan guoddit gávtti , lea gažaldat eambbo das mo don ieš anát dan árvvus , muitala Ánne-Kirste .



Govas oainnát Høgli čiekčamin Budejju vuostá .



Don oainnát riekta govas .



Das vuolábealde oainnát muhtin mediaoktavuođaid ja mii lea balddihan váhnemiid jagiid čađa .



Govas Sámedikki dálkkádatsemináras ikte oainnát maid Čukkčár dutki ja boazodoalli Vladimir Etglin , Profeassor Svein D. Mathiesen ja ealát prošeaktaráđđeaddi Johan Mathis Turi .



– Jus oainnát olbmo gii rievdagoahtá , geassáda okto , oađđá hejot , geas ii leat borramiella dahje gii ii hálit olbmuid searvái mannat , de sáhtát fállat hupmat .



Govas oainnát Iŋgor Ántte Áillu Gaup diimmá konsearttas Oslos , gos son ovttasbarggai muhtun sisafárrejeaddji musihkariin ja norgga álbmotmusihkariin .



Nugo govas oainnát de lei biila sakka roakčanan ja oalát billahuvvan .



Geahča daid boarrásiid , de oainnát manin.



DIIMMÁ FESTIVÁLAS : Govas oainnát « spelemann »



Geahča Etiskforbruk.no listtu ja doppe oainnát earálágan juovlaskeaŋkkaid ...



Vuollelis oainnát ovdamearkkaid muhtun skuvlarelevánta fágain , maid Sámi allaskuvla fállá .



Čearu rájiid ja jagiáiggiid guohtuneatnamiid oainnát jávri ja Beahcáš .



Iešguđetlágan šaddošlájaid juohkáseami oainnát 3.13 ja 3.14 kártta .



Čearu rájit ja áigodatguohtumiid oainnát 3.15 kárttas .



Galle nama sáhtát čállit , oainnát jienastanlihpus .



Sámedikki bušeahta ovdáneami oainnát 3. figuvrras .



Eambbo informašuvnna oainnát dáppe : www.enorge.dep.no



Dás oainnát 2. tabeallas gos sápmelaččat orrot Norggas , ( Gieldda- ja bargodepartemeanta ja Davviriikalaš Sámi instituhtta , Samene , en håndbok , 1990 ) , ja man ollu olbmuin lea boazodoallu ealáhussan ( Reindriftsforvaltningen ; Ressursregnskap for reindriftsnæringen , 1998 , s. 83 ) .



Dás vuollelis oainnát 2.3 tabeallas



Geahča 4.4.12 kap. vai oainnát rivttes bohtosa .



Olmmoš lea álot mealgat eanet go dušše dat maid oainnát .



Neahttasiiddus www.distriktssenteret.no don oainnát makkár prošeavttaide diibmá juolludedje ruđa .



Geahča 4.4.12 kap. vai oainnát rivttes bohtosa .



Geahča vuorbádan- ja vuođđudusbearráigeahču neahttasiidduin gos oainnát bajilgova ohcciin ja 2012 juolluduvvon supmiid .



Geahča visogova mas oainnát main gielddain válga čađahuvvo ovtta beaivvis ja main gielddain dat čađahuvvo guovtte beaivvis .



Geahča visogova mas oainnát mat gielddat vuostáiváldet jienastagaid válgabeaivvi ja mat gielddat vuostáiváldet jienastagaid dušše ovddalgihtii [ pdf-hápmi [ excel-hápmi



Dalle oainnát ahte RF-1030 « Bálkkolaččaid ja



Guđe riikkain Norggas lea dákkár šiehtadus , oainnát Lignings-ABC:s “ Utland-allment om skatteavtaler ” .



« Poasttaid bagadusas » oainnát gokko vearrodieđáhusas boađu // gessosa ja opmodaga // vealggi galgá čállit .



Dán oainnát dás skatteetaten.no/rettledningen/skatteetaten.no .



Dáid ja eanet dieđuid oainnát dás skatteetaten .



Eanet dieđut vearrodieđáhusa addima birra oainnát “ Poasttaid bagadusa ” 2.7 poasttas skatteetaten.no/rettledningen/skatteetaten.no .



Buot mildosiid oainnát “ mildosat ” árkafánas elektrovnnalaš vearrodieđáhusas ja dás skatteetaten.no/skjema/skatteetaten.no .



Vearrodieđáhusastat oainnát dieđuid kontu- ja KID-nummara birra go áiggut máksit lassiovdamávssu .



Bálvalusa oainnát dás skattetaten .



Sáddejuvvon vearrodieđáhusa ja boddosaš vearuid ja divadiid meroštallama oainnát jagáš vearrodokumeanttaid gaskkas go logget dása skatteetaten.no/endre-levere/skatteetaten.no



Sáddejuvvon vearrodieđáhusa ja boddosaš vearuid ja divadiid meroštallama oainnát jagáš vearrodokumeanttaid gaskkas go logget dása skatteetaten.no/endre-levere/skatteetaten.no Vearrodieđáhusa eanaš ovdagihtii devdon dieđut leat váldon bargoaddi , báŋkkuid , NAV , mánáidgárddi jna. jahkedieđáhusain .



« Poasttaid bagadusas » oainnát gokko vearrádieđáhusas boahtu // geasus ja opmodat // vealgi galgá čállit .



Dan oainnát dás skatteetaten.no/rettledningen/skatteetaten.no Sáhtát oažžut veahki go válddát oktavuođa Vearroetáhtain .



• « Bálkkolaččaid ja penšunisttaid jna. vearrodieđáhusa » Sáhtát vearrodieđáhusa addima birra lohkat eanet « Poasttaid bagadusas » maid oainnát dás skatteetaten.no/rettledningen/skatteetaten.no



Dát skovvi lea elektrovnnalaš čovdosa oassi ja oainnát dan árkafánas mildosat .



4 oasis oainnát mo mielddusskovi bijat sisa ja deavddát .



Vearrodieđáhusastat oainnát dieđuid kontu- ja KID-nummara birra go áiggut máksit lassiovdamávssu .



Bálvalusa oainnát dás skatteetaten.no/krav-og-betalinger/skatteetaten.no Jus dus lea vearus ruhta buorrin , de sáhtát supmi oažžut báŋkokontui .



Vearroloahpparehkega oainnát dás « Min meldingsboks » go logget dan skatteetaten.no elektrovnnalaš čovdosii .



14 siiddus oainnát mo attát ealáhusdoalliid vearrodieđáhusa ealáhusdieđáhusa haga .



Dieđuid regeliin ja gessosa sturrodagas oainnát RF-1178 bagadusas .



Fertet čállit gessosa njuolga vearrodieđáhusa 3.2.17 postii « Ereliiggánis geasus ráktobuvttadeamis regeliin ja gessosa sturrodagas oainnát RF-1178 bagadusas .



2.7.10 dahje 2.7.11 Dábálaš boađus lasáhus Mo meroštallat dábálaš boađu lasáhusa dan juohkimis mii lea oassálastilivdnejuvvon fidnu oassálastái , oainnát oassálasti fidnuid oassálastidieđáhusaid bagadusas , RF-1222 1143 poasttas ja RF-1288 201-216 poasttas .



3.1.12 dahje 3.3.7 Oassálastilivdnejuvvon fidnu juogadasa vuovdimis jna. vuoitu // massin Supmi oainnát RF-1221 1145 poasttas .



4.5.4 dahje 4.8.1 Oassálastilivdnejuvvon fidnu opmodaga // vealggi juogadas Supmi oainnát RF-1221 1101 poasttas .



Dárkilat čilgejumi dán birra oainnát skovi 2 siiddus .



Dáid ja eanet dieđuid oainnát skatteetaten.no dahje go gulaskuttat Vearroetáhtain .



Dás oainnát muhtin čuoččuhusaid das movt doai vánhemin // ovddasteaddjin árvvoštallabeahtti iešguđet beliid ovttasbarggus skuvllain .



Váhnemat galget dovdat oadjebassan dasa ahte don oainnát oahppi ja ahte son oažžu buori čuovvoleami jođáneamos lági mielde .



Váhnemat galget dovdat oadjebassan dasa ahte don oainnát oahppi ja ahte son oažžu buori čuovvoleami jođáneamos lági mielde .



Váhnemat galget dovdat oadjebassan dasa ahte don oainnát oahppi ja ahte son oažžu buori čuovvoleami jođáneamos lági mielde .



Eanet dieđuid árvvoštallama ja geahččalemiid birra oainnát dás www.udir.no



Davvinjárgga maritiibma fágaskuvlla ja joatkkaskuvlla duogábealde oainnát guollebivddu Finnmárkkus .



Eanet dieđuid ja válddáhusa mánáidgárdeášši duohtadili birra oainnát ovdagoddeáššis 52/00/52 oktan áššečilgehusain .



Don sáhtát ráhkásnuvvat ideálaide dahje muhtimii gean oainnát dušše guhkkin , muhto it leat oahpis dahje i t duostta suinna váldit oktavuođa .



Govas oainnát Romssa vihtta fylkkaráđi .



Doama , doama , doppe buot don oainnát .



– Go čohkkát stuolus , de oainnát buot , dajaiga váhnenguovttos jus nieiddaš jearai manne fertii gitta .



Ja don leat goit ge giitevaš daid dihte , oainnát buori das .



– Maid oainnát ?



Don oainnát iežat sogas ja fulkkiin váttuid , mat vuhttojit maiddái dus , jos fal dárkilabbot duttožat guorahallat .



– Dál moai čáŋadetne dakkár lanjas , gos don oainnát ain eanet dakkár olmmošriebuid , geat háldiide leat roahkkasan , váiban Guvron hurvvuha ja čohkkeda uksabeallásii vuoiŋŋastit .



Muhto eallevaččaid áibmui beasat ruovttoluotta máhccat dušše dan ráigge , gos oainnát bárbmoáirasa bilaideamen , Lottežanáhkku válddahallá Sáriggái .



Muhto geahčastagas don oainnát albma duohtavuođa , vaikko soapmásiid sánit viggetge čádjidit ja čiđistit du doalvut endorii .



– Dá dutnje bálggesčuovga , mainna oainnát hoalus johtit ja dádjadat mátkát mearrái .



– Dá don de oainnát dan ipmaša , gii su gájui ...



Áddet áiggi ja oainnát saji .



– Die oainnát !



Dus lea dat juoga mii dagaha ahte oainnát dobbelii go earát .



– Maid oainnát ?



Go juobe oainnát mas balat , de sáhtát juogaláhkái beassat das báhtui .



– Die oainnát , ii lean nu issoras .



– Maid don oainnát dieppe ?



– Badjelgeahččat gal sáhtát , muhto in jáhke don dagat dan go oainnát mii munnos lea , Čormmoš dadjalii jitnosit , ja diehtu ja vuohki movt Čormmoš dajai , várra dagahii ahte Jipmán bisánii hupmamis .



Nugo oainnát , de dien govas lea du áhkku ja govvačeahppi lea fáhten hui bures daid deháleamos beliid áhkustat .



- De oainnát go leat suoládan stobe gáfe fealtagievkanis , vurje nevrragasa .



Ammal son háliidii dušše čájehit munnje bávččagahtton nissona čeavlli , ja go válddii seaŋgaguoibminis duššálaš albmá , de dajai munnje : die oainnát !



» « Die oainnát , » linccurda skoami roavvá .



Dale oainnát nu ahte sihke mánná ja don , fuolaheaddjin , geat galgabeahtti oažžut dieđu ja vejolašvuođa beali váldit ovdamearkka dihte dikšunvuogis .



Máid oainnát kárttas ?



Álggat addimiin una meriid gearddiinis vai oainnát bissugo biebmu siste .



Oahppogirjjis s 312 oainnát mearkanamahusaid .



Go mihttolávva lea unnit , de oainnát unnit geográfalaš guovllu .



Go mihttolávva lea stuorát de oainnát viidát geográfalaš guovllu .



Fylkkavearjjus oainnát muvragova mii lea dása čadnon .



Fylkkavearjjus oainnát njuolggo ja soddjon beaivesuotnjariid .



Vuolábealde oainnát guokte čálalaš gáldu .



Dás oainnát maid nasisttat čálle Laagen áviissas , ja maid Iver Forseth dadjá seammá birra dán girjjis Årbok for Budbrandsdalen .



Oassi bohtosiin oainnát máŋgenoriginálas 2.5 .



Assosieret a ) Maid smiehtat go oainnát gova ?



Assosieret a ) Maid smiehtat go oainnát gova ?



Veahkkegažaldagat : Maid oainnát govas ?



“ Go don áiggut dahkat juoidá , mii dal leš , de galggat geahččalit oaidnit iežas nu mo speadjalis oainnát iežat .



Assosieret a ) Maid smiehtat go oainnát gova ?



Go geahčat divtta dárkileabbo , de oainnát ahte vuosttaš ja maŋimuš 3 linnjá muittuhit guđet guoibmásat hámi dáfus ge – dan dihtii go vuosttaš oasis lea jođus dohko gos guohtumiid ja vuogas guottetbáikkiid gávdná , ja maŋimuš oasis namaha ge daid vuogas báikkiid .



Jus válljet , de oainnát mo sáhttá sániid botket .



Deaddil čoakkáldaga ( dási ) maid háliidat , ja de oainnát čoakkáldaga cealkkašlájaid .



Go leat válljen makkár cealkkašlája háliidat , de deaddilat dan , ja de oainnát cealkagiid .



Bajimusas cealkkamuorrasiiddus lea ruoná linnjá mas oainnát buot cealkkaosiid funkšuvnnaid .



// cl ) ja dalle oainnát cealkkalahtuid .



Dás oainnát válmmáš cealkkamuora :



Don oainnát vuolimusas galle sáni galggat ivdnet juohke cealkagis , .



Vánddardanluonddubálgá guoras oainnát Gaska-Lappi luonddu čábbáseamosin ja máŋggabealagin .



Máđidja johtá Lampivaara ja Baseláddo bokte , ja dan guoras oainnát guovllu fiidnáseamos ávželeagi , Ragatskurču .



Máđidja guoras ellet olu loddešlájat – jáhkkimis oainnát dahje gulat goittotge vintána dahje leaibelotti .



Smávva jeaggegobádaga ravddas oainnát boares boazobartta bázahusaid ja farga dan maŋŋá Pyhä-Kallio bálgosa bigálusáiddi .



Mátkki alde oainnát čáppa ájalegiid , fiinna alážiid ja skurččuid ja olu geologalaš ja historjjálaš čuozáhagaid .



) , heŋgenmohtor ( Yamaha 4 hf , 4-dávtta ) , fánas-liivakássa sihke gárta Luolajávrris mas oainnát dorvvolamos fanasjohtolaga nuppe geahčái jávrri sihke maid jávrri máttageaže fanassadji .



Johkalegiin oainnát Oulanka vuollegamosis , 151 mehter allodagas .



Álbmotmeahci oarjelulli oasis oainnát mihtilmas meahcceguovllu oktonas duoddariinnis , beahcevuvddiinis ja guossavuvddiinis , gos lea gassa sámmálgeardda .



Ohcanskovi mildosis oainnát movt don galggat duođaštit iežat sisaboađu .



Neahttasiiddus www.geria.no oainnát veahkkeneavvuid .



Dát guoská dutnje gii oainnát TV anteanna bokte .



Ovdamearkka oainnát dás :



Mus leaba dušše dát guokte oappá geaid don dás oainnát.



Galle olbmo ledje Davvesiidda , Deanu ja Unjárgga álbmotlohkamis 1875:s oainnát 1. tabeallas .



Das oainnát maiddá man galle prosentta álbmogis ledje dážat , sápmelaččat , kveanat ja ` seahkalas ' čearddas .



4. tabeallas oainnát man ollu lassidiehtorubrihkka lea geavahuvvon čearddalašvuođa ja gielladiliid čilget 1865:s .



5. tabeallas oainnát ahte leat hui unnán gielladieđut lassidiehtorubrihkas 1875:s .



8. tabeallas oainnát loguid .



Aviissain , radios ja Tvas don oainnát ja gulat duollet dálle olbmuid geat máidnot earalágán ( alternatiiiva ) dálkkodanvugiid leasmedávdda vuostá .



Dá , oainnát go?



Oktasaš sisaváldima ( OS ) neahttasiidduin oainnát daid maŋimuš ođastuvvon ohccidieđuid .



Neahttaohcamis oainnát vel stáhtussiiddu mas leat ođastuvvon dieđut du ohcama meannudeami birra .



Suoidnemánu 20. b. rájes oainnát iežat váldosisaváldinbohtosa , čuokkisrájáid ja guoros sajiid Bázahustorggas .



Čujuhusaid oainnát oahppobáiketabeallain .



Dieđuid áigemeriid // ohcama muttuid birra oainnát dáppe www.samordnaopptak.no e-poasta : sokerinfo@samordnaopptak.no • Ohcciinfo : 815 48 240 Oktasaš sisaváldin Facebook:as : facebook.com/samordnaopptak/facebook.com



Govas bajábealde oainnát dávggi maid ásahalat muhtteriin mii lea dávggi bajágeahčen .



Govain bajábealde oainnát movt sáhtát darvvihit bátti gogeasehat muohtaskuhtera .



oainnát ahte báddi lea bidjon



Máŋgga ođđasit skuhteriin oainnát šearpmas makkár temperatuvra lea mohtoris .



Gurut govas oainnát “ fleece ” jáhka ja buvssaid gaskabivttasin .



Buolašin sáhtát šuvččagit jus geavahat rabas jealmmaid maid oainnát 1 ja 2 govas .



oainnát kárta mas lea sárggis gokko leat vuodján



Norggas gávdnojit kárttat muhtin eatnamiidda gos oainnát gokko ja man guhkkás uđasvárra lea ( geahča : “ Forsvarskart ” neahttabáikkis : www.skrednett.no ) Jus áiggut mihtidit ceakkusvuođa eatnamin , de dárbbašat speajalkompássa mii mihtida ceakkusvuođa ( máksá sullii 700 ru valáštallán gávppiin )



gávnnat kárta mas oainnát gokko mannet skuhtermáđijat ja skuhtergeainnut .



Mu biktasiin oainnát man guovllus gean ruovttus lean johttán , leango jo máhccan mátkkistan vai easkka boahtimin báikkistan .



" Nugo don oainnát , de leat dát olbmot hirbmasit bázahallan kultuvrralaš ovdáneamis .



Dás oainnát rievttes gova .



– Makkár hehttehusat oainnát otne sámi skuvlaovdánahttimis ?



Lei dušše juoga man duohkái sáhtii čiehkádit , vai beassá raddái doškkodit ja lohkat « oainnát go , mis lea sámegieloahppu » .



Iešdovddus lea olahusain jearaldat , oainnát man olu olmmoš jáhkká bastit dahkat áššiid .



Jus lea váldditkeahttá eanet go 12 diimmu oainnát ahte gollá eanet go 36 diimmu tableahtaid gaskkan , lea riska ahte ii leat šat suddjejuvvon .



- De oainnát mo geavvá go ripmet Ipmila sivdnádusaid bilkidit .



Dobbelis oainnát Sámi buorebut



Ustit , oainnát go váriid ?



Riikkanamat leat maid buori muddui heivehuvvon sámegillii , omd. Amerihká nama oainnát ee. sátnegirjjiin ( gč. omd. Sammallahti 1989 : 512 ) .



Muhtun ovdamearkkaid oainnát maiddái O. H. Magga giellaneavvagiin s. 14 .



Son oinnii go mun coggen goaivvu lávkii ja čanastin dan vel dasa gitta - nu go oainnát feaskáris .



dán seainni oainnát várjjat Sámi museas .



Dasto lea perseptuálalaš latnja , dovdanlatnja , gos oainnát , gulat , havssát , gamus dovddat jna. .



Dáid tuvrraid áigge oainnát govt ivguheastta geavahedje dolin , ja beasat maid gullat daid čavga ruohttasiid birra mat ivguheasttas leat Olmmáivággái .



” Eamit dajai : “ Na dasto gal , gal don oainnát mo geavvá .



Stállu lei massán máŋga suorpma , jorggihii Luhtaha guvlui ja dajai : “ Dá oainnát !



Don oainnát min gatnjaliid , min áŧestusa ja suhtu .



Don oainnát maiddái min giitevašvuođa das ahte NN elii min gaskkas .



Don oainnát min gatnjaliid , min áŧestusa ja suhtu .



Don oainnát maiddái min giitevašvuođa das ahte NN elii min gaskkas .



Váccežanba vai veallážan , de don oainnát dan , don dovddat buot mu geainnuid .



Ruovttusiiddus www.svenskakyrkan.se oainnát gaskaboddosaš bohtosiid bidjojuvvot sisa dađi mielde go jienat rehkenastojuvvojit čoahkkái maŋŋel go leat válgalanjaid dahppan .



Vearrudieđáhusskovis oainnát man stuoris girkodivadat ja hávdádusdivadat lea .



Ruovttusiiddus www.svenskakyrkan.se oainnát gaskaboddosaš bohtosiid bidjojuvvot sisa dađi mielde go jienat rehkenastojuvvojit čoahkkái maŋŋel go leat válgalanjaid dahppan .



Manne oainnát riba oskuguoimmát čalmmis , muhto it fuomáš hirssa iežat čalmmis ?



Easkka dalle oainnát čielgasit ja sáhtát váldit eret riba oskuguoimmát čalmmis .



» Máhttájeaddjit dadje sutnje : « Don oainnát mo olbmot bahkkejit du birra , ja de jearat vel gii guoskkahii du .



Manne oainnát riba oskuguoimmát čalmmis , muhto it fuomáš hirssa iežat čalmmis ?



Easkka dalle oainnát čielgasit ja sáhtát váldit eret riba oskuguoimmát čalmmis .



In mun dovdan su , muhto son guhte vuolggahii mu gásttašit čáziin , celkkii munnje : Son gean ala don oainnát Vuoiŋŋa njiedjamin ja bisáneamen , son lea dat guhte gásttaša Bassi Vuoiŋŋain .



Don oainnát ahte osku duddjui oktan su daguiguin , ja su osku šattai ollisin daguin .



Dat celkkii : « Čále girjái dan maid oainnát ja sádde girjji dán čieža searvegoddái : Efesosii , Smyrnai , Pergamonii , Tyatirai , Sardesii , Filadelfiai ja Laodikeai .



Čále dan maid don oainnát , dan mii lea dál ja dan mii boahtá dás duohko .



Dasgo oppa dan eatnama man oainnát , mun attán dutnje ja du nállái agálaš áiggiide .



Buot maid dáppe oainnát lea mu .



Dasgo oppa dan eatnama man oainnát , mun attán dutnje ja du nállái agálaš áiggiide .



Buot maid dáppe oainnát lea mu .



Don oainnát heađi ja morraša don oainnát buot ja anát fuola .



Jos don oainnát suollaga , de searvvat suinna , furrošeddjiiguin don servvoštalat .



Don dovddat mo mun lean hiddjiduvvon , bilkiduvvon ja heahppášuhttojuvvon , don han oainnát buot mu vašálaččaid .



Váccežanba vai veallážan , de don oainnát dan , don dovddat buot mu geainnuid .



Hearrá , don oainnát , ahte áibbašupmi deavdá min miela .



Dál don oainnát eatni mánáiguin doppe .



Časkilit lea ahte don oainnát leat go luottat doppe .



Muhto go dál boađát márkanii , de don oainnát bártniin dehe nieiddain leat čiŋat badjelis moatti duhát ruvnno ovdii , ja oluhiin lea gal das buot opmodat .



Govas oainnát Jurij Tjuljubaev ja Knut Aamot .



Govas oainnát NBR riikkačoahkkima dirigeanttabeavddi.



Buot dát leat oassin oppalaš oahpaheaddji dohkálašvuođaárvvoštallamis , man birra logat eambbo boahtte kapihttalis .



Dan birra logat lagabui guohtumiid čilgehusas .



Árvvoštallon lea ahte leago dárbu áidut Rostuvuovddis , ja dan birra logat eambbo Rostu orohaga oktavuođas .



Vuosttažettiin dárbbaša Stálonjárgga orohat dálveguohtumiid iežaset orohaga olggobealde ( dárkilis dieđuid logat dan orohaga oktavuođas ) .



Dán birra logat eambbo stáhtabušeahta báhpiriin .



Das logat maid movt čuovvoluvvo St.dieđ. nr. 34 ( 2001–2002 ) Kvalitehtaođastus .



Dán birra logat eambbo stáhtabušeahta báhpiriin .



Das logat maid movt čuovvoluvvo St.dieđ. nr. 34 ( 2001–2002 ) Kvalitehtaođastus .



Dán birra logat eambbo stáhtabušeahta báhpiriin .



Das logat maid movt čuovvoluvvo St.dieđ. nr. 34 ( 2001–2002 ) Kvalitehtaođastus .



Ávžžuhit ahte dus lea ohppiidgihpa ( Lohkančehppodaga iskan ) sadjogis go logat čilgehusaid , vai buoremus lági mielde oahpásmuvat bargobihtáide .



Mo : Don logat juohke bargobihtá .



Don muitalat álggos maid dát njeallje gova govvidit ja dasto logat ovtta sáni hui njozet , ja galgá leat čielga gaska juohke jietnadaga gaskkas ( r-i-š-š-a ) .



Mo : Don logat cealkaga .



Dan dihte fertet leat dihtomielalaš iežat jođihanrollii , fuolahit bargoráfi luohkkálanjas , ja geavahit buori jiena , ja čielgasit dadjat dan maid logat .



Ávžžuhit ahte dus lea ohppiidgihpa sadjogis go logat čilgehusaid , vai buoremus lági mielde oahpásmuvat bargobihtáide .



Don logat vuosttaš cealkaga ja deattuhat bargobihttásáni .



Mo : Don logat cealkaga .



Dan dihte fertet leat dihtomielalaš iežat jođihanrollii , fuolahit bargoráfi luohkkálanjas , ja geavahit buori jiena , ja čielgasit dadjat dan maid logat .



Jus oahppi ii nákce lohkat sáni , de don logat , ja oahppi geardduha dan maid don leat lohkan ( dainna lágiin dovdá oahppi ahte son máhttá lohkat ) .



Ávžžuhit ahte dus lea ohppiidgihpa sadjogis go logat oassegeahččalemiid čilgehusaid , vai buoremus lági mielde oahpásmuvat bargobihtáide .



Mo : Don logat cealkaga .



Álggos logat bargobihttásáni , ovdamearkka dihte “ suhttat ” .



Dasto logat vejolaš vástádusaid : , “ eaddut ” , “ suddadit ” ja siđat oahppi merket dan vástádusa mas lea seamma mearkkašupmi go sánis “ suhttat ” .



Oahppit gullet dáid sániid go don logat cealkaga , ovdamearkka dihte “ Jovnna vuodjá biillain .



” Dasto logat golbma cealkaga main seamma sátni adno : “ Skávhli vuodjá mearas ” , “ Guolli vuodjá jogas ” ja “ Elle vuodjá luoddaráigge ” .



Dan dihte fertet leat dihtomielalaš iežat jođihanrollii , fuolahit bargoráfi luohkkálanjas , ja geavahit buori jiena , ja čielgasit dadjat dan maid logat .



Jus oahppi ii máhte lohkat sáni , de logat don , ja oahppi geardduha ( dainna lágiin dovdá oahppi ahte son máhttá ) .



Dakkár oadjebasvuođa dovdu mii mis lea leamaš , lea váttis oažžut go logat olgoriikkas áidna dážan muhtun oahppobáikkis .



Gii logat čielgasit ahte dál lea doarvái .



Oainnat jus soames oaidná go daid logan , de jerret álo : Já , na maid don leat áigumen go sámegiela logat ?



- Muhto don logat ahte sisafárrejeaddjit leat sivalaččat dasa go Deanus lea bohcidan sámiid vuostálasten .



--- 56 a Maid logat , hutkus ?



Daid birra logat.



Várra logat dan ovdal buvttát eanet cealkágiid ?



Go boađát Auditionii , galggat ieš gávdnat monologa dahje eará teavstta maid logat .



“ Jus boazoeaiggát , orohat dahje boazosearvi ii dáhto lágidit bohccuid lohkamii , sáhttá dat váidojuvvot áššáskuhtti eiseválddiide ja mielddisbuktit ráŋggáštusovddasvástádusa ( geahča boazodoallolága § 36 ) : - Jus boazosápmelaš // orohat ii čuovo njuolggadusaid mat gullet boazolohkamii ( geahča § 2 ) , dahje jus ii logat olles ealu .



Sámedikki dievasčoahkkima birra logat eambbo dás.



Oahpaheaddji : – Maid bat don logat , Ánneš ?



Muoras leat oainnat jahkerieggát , ja go daid logat de dieđát man boaris okta muorra lea .



– Iigo leat buoret jus logat buot maid it máhte ?



– Movt sáhtát don boahtit ja ánuhit mus ruvnno ja logat , ahte don leat čálmmeheapme ?



– Maid logat , geainna hálan , Nils Mathis Gaupain , jearrá Ravdna Anti ja geardduha maid Gaup lohká : Ahte Versto lea váidán politiijai ja Orohat 14 a lei lohpidan dan čorget .



Don manat dušše dievddu lusa ja logat jua !



Eadni:– Maid don logat ?



Eadni : - Na gal don fertet dasto oažžut , maid de logat ?



Otná Ávviris logat ášši movt dihtorspeallanmáilmmis dáhpáhuvvá vealaheapmi , ciellan ja duolbmun sápmelaččain ja earáiguin , nu go muslimain .



– Jus lea nie movt don logat , de lea suorggahahtti dáhpáhus , lohká son .



– Maid logat , geainna hálan , Nils Mathis Gaupain , jearrá Ravdna Anti ja geardduha maid Gaup lohká : Ahte Versto lea váidán politiijai ja Orohat 14 a lei lohpidan dan čorget .



– Ja don logat ahte lea golbma vahkku áigi ?



Jus don gii logat dán jurddašat ahte don leat vásihan juoidá skuvllas mii berre leat mielde Sámi skuvlahistorjjás , válddes oktavuođa minguin .



Go logat ja guldalat digaštallama , de lea oalle issoras oaidnit makkár siskkáldas dovddut doppe badjánit dán liinni geažil .



– Máid logat , ahte ii šatta dán jagi Sámi Cupa , lea bat dat gal duohta ?



– Min kurssaiguin lea ulbmil ahte nagodat čuovvut sámedikki giella áigumušaid , ja nu leatge bivdán Sámi Allaskuvlla , Guovdageainnus , ovttasbargat minguin , muitala Nystad áŋgirit , ja lasiha ahte go sis logat sámegiela , de lea vejolaš Loatnakássa bokte ohcat sihke stipeandda ja loana .



– Luvve iežat busse maid logat iežat seaibegeažis , nu ahte oaččut eanet goansttaid !



– Mađi eanet logat , dađi eanet dieđát .



– Maid don logat ?



Maid oaivvildat go logat " mu ahkásaš dievddut " ?



Maid don dasa logat ?



Dál , dan botta go don logat dán reivve , de mun lean buoret sajis go dán hilbes máilmmis .



– NRK Sámi Radio dieđuid mielde lea okta oasseváldi ožžon earenoamáš olu jienaid , máid dasa logat ?



Girjjis logat maid makkár veahkkeávdnasiid ja bivdinvugiid geavahedje .



Go nie logat , de lea vejolaš ahte mii attiimet dien lobi vel , lohká Olli Ságat aviisii .



Jus don gii logat dán jurddašat ahte don leat vásihan juoidá skuvllas mii berre leat mielde Sámi skuvlahistorjjás , válddes oktavuođa minguin .



Isak Saba guovddáš almmuha ođđa girjji maid Inger Katrine Juuso lea čállán , ja dás logat mo Várjjat sámit leat dulkon ja dulkojit dálkemearkkaid .



Eanet dieđuid TV-akšuvnna birra logat interneahttasiiddus : www.nrk.no/programmer/tv/tv-aksjonen/1.7340721/www.nrk.no/programmer/tv/tv-aksjonen .



Kari : – Lea go duohta Niillas lea nu láiki go don logat ?



– Ale dájo , nu go don logat ?



Manne bat don logat " fas " ?



Máid dasa logat !



Dán go don logat lea « gulahallan boazodoaluin » ?



Jeremy , Mun liikon go don logat iežat ráhkistit mu .



Mun maid liikon dasa go don liikot munnje go mun liikon go don logat iežat ráhkistit mu .



Don logat iežat máhttit virkkosmahttit olbmuid dušše jurdagiiguin .



Nu don logat !



( maid logat ) ja diekkáraš hállanvugiide .



Maid das oaivvildat go logat mun in beroš eará olbmuin ?



Áhčči , don logat álohii ahte ruđat eai šatta muorain .



Ojá , don logat iežat riidalan Biret Iŋggáin ?



Odne aŋkke mearriduvvo gii vuoiti lea , ja son soaitá leat juo moalas go dán logat .



Dat dieđus boahtá čuohcat maiddái dán aviisii man oaivečállosa dál logat .



Dat dieđus lea buorre ođas sámi aviissaide , earret eará dán aviisii man váldočállosa dál logat .



Ii sámi mediain , ii vel dán ge aviissas man oaivečállosa dál logat , leat leamaš ollu ságastallamat HIV ja aids birra sámi birrasiin .



Biehtár : In mun gula maid don logat , go mu sihkkel gihčá nu hirbmasit .



Son sihkkarit liiko gullat máid don logat su birra.ALE !



Muhto jitnosit han don logat ?



Girjjis logat šattuid birra , makkáriid sáhttá borrat ja makkár šattuid fas dálkkasin geavahit .



Go Biibbala logat , de veahkeha Bassi vuoigŋa du áddet dan maid logat .



Biibbalis logat rohkadallama birra .



Maid don logat das ?



» Filip viegai dohko , ja go gulai su lohkamin profehta Jesaja , de jearai : « Áddet go don maid logat ?



Ohppiin geain lea erenoamáš beroštupmi ja beroštupmi báikkálašpolitihkkii , sáhttá leat kopieren-originála “ Dat maid logat váikkuha juogaláhkai ” leat áigeguovdilis bargu .



3.2.1 Gieldamet Dát kopierenoriginála lea erenoamážit gieldda // suohkana birra , ja dát maid sáhttá geavahuvvot ovttas čiekŋudeami bargobihtá ovttain “ Dat maid logat váikkuha juogaláhkai ” .



Maid don smiehtat eallima birra go dán teavstta logat ?



Jus logat “ ii ” juoga masa , de automáhtalaččat šaddá juoga earái .



Juohke addosis logat eambbo dán birra .



Go leat jorgalan teavstta , de logat dan , seammás go dárkkistat ahte buot oasit ja cealkagat leat jorgaluvvon , njulget čállinmeattáhusaid , sátneortnegiid ja eará maid fuobmát .



Dalle bijat vuođđogiela teavstta eret ja logat jorgaluvvon teavstta almmá darvánaddat dasa mii vuođđoteavsttas čuožžu .



• go suohttas dihte logat , de čeahput.



Juohke jietnadahkii maid logat , gávnnat vel guokte sáni mat álget dáinna jietnadagain ”



Mearkkaš maid logat vai sáhtát munnje dan fas muitalit ”



Don guhte logat osiid doaimmahagas berre leat interneahtta ruovttus vai beasat bargat dihtora bokte .



Don logat seamma ávdnasiid go searvegoddeprográmmas .



Don , gii logat Min Áiggi , leat ieš muhtin láhkái oassin sámi skuvlahistorjjás .



Jus don gii logat dán jurddašat ahte don leat vásihan juoidá skuvllas mii berre leat mielde Sámi skuvlahistorjjás , válddes oktavuođa minguin .



Nu orru leamen go logat kulturplánaid , minstarplánaid , ráđđehusa dieđáhusaid , lágaid ja ásahusaid .



[ 1 ] Buolbmát skuvlla sámeluohká , Buolbmát sámeskuvlla ja dálá Deanu sámeskuvlla birra logat eambbo Sámi skuvlahistorjá 2 - girjjis .



Muhtun dutki logai munnje : « Vaikko man ollu máhttu dus leaš , de das ii leat makkárge árvu servodagas – dat maid don logat ii leat eará go čuoččuhus .



[ 18 ] Skuvlaleairraid birra Romssa fylkkas logat ođđasishuksema- artihkkalis maŋŋelis dán girjjis .



Siri Broch Johansen lea Sámi skuvlahistorjjá mieldoaimmaheaddjin ja su birra logat eambbo Sámi skuvlahistorjá 2:s .



[ 27 ] Tana montessoriskuvlla birra logat Sámi skuvlahistorjjá 2:s .



Eanet su birra logat Sámi skuvlahistorjá 2-girjjis .



Eanaš eará oahpuide gáibiduvvo okta lassijahki mas logat eambbo teoriijafágaid ovdal go fidnet lohkangelbbolašvuođa ja sáhtát álgit alit ohppui .



Dá moadde gážaldaga maid sáhtášit smiehtadit go logat čuovvovaš kapihtala .



Maid don oaivvildat go logat máilmmi mánáid dili birra ?



Go logat čuovvovaš kapihtala de smiehtadala seammás ahte mo don ovddidivččet soabalašvuođa Eurohpas ?



Jos logat čuovvovaš siidduid , de oahpásmuvat vehá dainna mo muhtin eksistensiálista jurddaša dieid áššiid .



– Maid logat ?



– Ieš han logat šearrát .



- De logat !



Rivgo lei smužžan , áinnaš vuovdaladdá allasis dienádussan , manne dalle de rapmasa bajidit : oho , logat go dakkáriid ges !



Mo du biras lea reageren go don muitalit ahte don logat sámegiela ?



Giela oahpat go guldalat , hálat , logat , čálát , neavttát ja ovttastalat earáiguin , soai rávveba .



Go logat eallima diktit doalvut du gosa fal .



Go Min Áiggis logat spábbačiekčamiid birra , 12. siiddus , doppe gal lea govva merkejun sihke govvejeaddji ja Áššu namain , nu movt lea dábálaš go earáid govaid geavaha .



– Muhto don leat ieš maid váikkuhan media beroštumii go logat iežas oaffarruššan sáiddiid sieidái ?



« Don leat maid don logat » É hmÉ



Bearašolbmot eai eahpit ahte dat maid logat lea duohta .



Gánddaid , go don logat ?



nuppe bealde , logat !



Muhto jus logat dan plána , " Suohkaniid ja fylkkasuohkaniid golut guovttegielalašvuhtii " , de boahta ovdan ahte golut mat bohte oahpaheadjibálkáide ja mánáidgárdi suorgái eai leat váldon mielde rapportas .



Maid logat dasa ?



Mátkoštallan oahpus logat dábálaš fága ( allmenfag ) , muhto čiekŋudahtat mátkkoštallamii .



Dát nummir , maid dál logat , lea ollásit gárvanan Kárášjogas .



Go logat , de galggat girjji gokčat dávjá ja geahččalit muittohallat maid leat juste lohkan .



Dál dagat jirpmet jus logat bures čilgehusčállosa go galggat ođđa veahkkeneavvuiguin bargat sihke ruovttus ja olgun .



Váldde geđggiid eret bániid gaskkas vai ipmirdan maid logat !



Maid logat , ahte vuitet ?



Muhtun vuorraset fuolki sáhttá boastut ipmirdit dan maid don logat .



go logat Leedsa Liverpoola buorebun , de dárbbahat veahki ...



Anne May , maid don logat dása ?



NSR válgaprográmmas logat NSR politihka birra , ja prográmma lea earret eará gávdnamis interneahtas nsr.no siidduin .



Dat lea lohpi lohkat « ii » , ja don it masse buriid ustibiid jos logat « ii » .



Don logat iežat áigut dáinna govain mátkkoštit dieđuhisvuhtii ja oainnusmahttit olbmuid soađi siskkáldas fámuiguin ...



- Ollu livčče guollemuitalusat , muhto go logat ahte it čáhkat menddo ollu , de fertejetne guođđit nuppehávvái , hoahkala vel Jovnna .



Dál go aviissa logat de čurvot bajilčállagat gula ja oainne man birra mii čállit .



Divttas leat máŋga vuođu , goasii duppalvuđot , dat rahpasit dađistaga , juohke hávi go logat dan orut gávdnamin ođđa vuođu , loahpas leat ge bálkestuvvon lyrihka máilbmái , gos buot lea vejolaš , gos dábálaš rájit eai doaimma .



Don , gii logat Min Áiggi , leat ieš muhtin láhkái oassin sámi skuvlahistorjjás .



Jus logan iežan liikot coil:ii- ja don maid logat iežat dasa liikot , de lea ok .



Buohkat áinnas guldalit dan maid don logat .



Mun in gula maid don logat , dadjá Morales .



Ovdamearkka dihte “ Ánte lea buorre olmmái ” , dasto logat dan golbma vástádusevttohusa “ olmmái , ránnjá , viellja ” Oahppit galget russet dan sáni mii mearkkaša sullii go bargobihttásátni “ olmmái ”



Maid logat geasset?



Don barggat terapevtan ja logat spánska keramihkkahistorjjá astoáiggis !



Dán birra logat Saltfjell- SemisjaurNjarg oasis .



Lea dehálaš ahte logat diehtojuohkima privatistwebas dárkilit ovdal go dieđihat iežat .



Vel go logat bátnedoavttir dušše biinnida ?



fas vaikko jamas sámi buhcciid ovddas.



    



jamas sin ášši ovddas .



    



jamas irgái.



    



jamas :



    



Fertege juoga ipmašiid dáhpáhuvvat minddar son nealgi jamas .



    



uhccán responsa , jamas , muhto sáhttá fuomášit ” já , mis ...



    



Su iežas visti ii oidnon dása , muhto jamas dat lei datge leamaš juo guhká , nu uhccán leigga soai Kirstte-guoktá vuolgima maŋŋá bastán addit dasa eallima .



    



nuppi festivála jamas .



Odne eai heaŋgat boarrásat dorvves seainnis , sii čohkkájit dihtora ovddas .



Lean máŋgii fuomášan go lean olgun viehkame , ahte čalmmit ohcet makkár viesuin eai heaŋgat gardiiinnat , ja makkár viesuin orru seavdnjat ja ávdin , reaškkiha Rollstad .



Dán áššis lea juoga mii ii heaŋgat čoahkis .



Reagas galgá suonahiid čatnat gitta vai eai heaŋgat , jus son gii lea njuollan ii leat bargan dan . 



Heaŋgat dál jaska dies oanehis botta.



Ále heaŋgat earáid searvvis vuordinlanjas .



Na heaŋgat beare daid earáid searvvis vuordinlanjas dalle .



Gal dás lea sadji dutnjege , heaŋgat beare , dajai Heaikka-Máret Hánsa ..



Ráhkis politihkkárat , állet heaŋgat boasttu gvului , čohkkájehpet riekta ja jaskat vai fanas manná ovddasguvlui ja vai ii báljo boađe jallavuohta fatnasii .



Hammer girjii ahte bearralčoaggin gulai dronnegiidda .



Sámiid kristalašvuođa ovdalaš oskkus ledje ipmilat, vuoiŋŋat ja fámut juohke sajis luonddus.



Biehtára ja Juhánasa vuoiŋŋat bijaiga su seŋgii silkegávnniid sisa.



Dás duohko lea romána deatnogátti ássiid áhči Mihkkala Deahpána, eatni Bikká Rávnná ja sudno mánáid Sikká, Duommá ja Sárikká birra, muhto sin birrasis ellet min máttuideamet vuoiŋŋat, áhkát, gálggut rávvagiiguin ja suodjalemiin.



Vaikko dađi_bahábut leat heajos vuoiŋŋat geahččalan billistit MSS árvvu iežaset beroštumiid ektui.



– De bohtet dat vuoiŋŋat ja mun gávnnan dan rivttes vuogi neaktit rolla.



Mary lokte gieđaid ja čájeha mo vuoiŋŋat devdet su.



Ja de ledje mearkkat: mášohis geasuheapmi Davvi guovllu musihkkii, buolli sáhkkiivuohta oaidnit ja dovdat daid viiddis rabas Skandinavia árktalaš guvlui, dilihisvuohta galledit ja juo, máttuid vuoiŋŋat vurje mu ja gikte mu davás.



Gal lei somá oaidnit fas Suomas vilges muohttaga ja vuoiŋŋat čoaská áimmu daid báhkaid maŋŋá.



Stuorra ivdnegovvosiid fáddá leat dán viiddis eatnandieđalaš guovllu sierra álgoálbmogiid luondduipmilat ja - vuoiŋŋat.



Dattege čuožžu " Lost in Iceland " islándalaš girjjis ahte gávdnojit vuoiŋŋat váriin, mat bohtet das maid olbmot ieža jáhkket váriid birra.



Go vuoiŋŋat olgun, de suovasta du njálbmi dego livččet borgguheamen ja muohta ruohčá issorasat go váccát.



Manne die lossadit vuoiŋŋat?



Lea bávččas, muhto vuoiŋŋat dál ráfis, ráhkis Siv Elisabeth Pentha Utsi.



Buorresteamit bottusEaskkaálgitDovddan go don vuoiŋŋat.



Sáhka su birra viidánii miehtá Syria, ja sii bukte su lusa buot buhcciid geain ledje buot lágán buozalvasat ja givssit, sin geain ledje bahá vuoiŋŋat, sin geain lei mánnováddu, ja lápmásiid, ja son buoridii sin.



Go šattai eahket, de sii bukte su lusa olusiid geain ledje bahá vuoiŋŋat.



Bahá vuoiŋŋat ánuhedje sus: « Jos áját min olggos, de bija min spiidneellui.



Jesus lea gievrrat go Sáhtán ja bahá vuoiŋŋat.



Go buhtismeahttun vuoiŋŋat oidne su, de luoitádedje su ovdii ja čurvo: « Don leat Ipmila_Bárdni!



Stuora spiidneeallu lei guohtumin vári lahka, ja buhtismeahttun vuoiŋŋat ánuhedje sus: « Vuolggat min spiinniid lusa, vai mii beassat mannat daid sisa!



Ja buhtismeahttun vuoiŋŋat vulge olbmás ja manne spiinniid sisa, ja oppa eallu, sullii guokteduhát spiinni, hurgalii báktedardda badjel vuolás jávrái ja heavvanii dohko.



Son geas ledje leamaš buot buhtismeahttun vuoiŋŋat, lei gárvodan ja olles mielaid alde.



Go Jesus manai fatnasii, de son geas ledje leamaš buhtismeahttun vuoiŋŋat, dáhtui beassat su mielde.



Maiddái bahá vuoiŋŋat vulge eatnagiin olggos, ja dat gilljo: « Don leat Ipmila_Bárdni!



Maiddái sii geain ledje buhtismeahttun vuoiŋŋat, dearvvašmahttojuvvojedje, ja olles joavku geahččalii guoskkahit su, dasgo sus bođii dakkár fápmu mii buoridii buohkaid.



Go Jesus loaiddastii gáddái, de bođii muhtun dan gávpoga olmmái su ovddal geas ledje bahá vuoiŋŋat.



» Son vástidii: « Legion, » dasgo ollu bahá vuoiŋŋat ledje namalassii mannan olbmá sisa.



De bahá vuoiŋŋat vulge olbmás ja manne spiinniid sisa, ja oppa eallu hurgalii báktedardda badjel vuolás jávrái ja heavvanii.



Sii bohte Jesusa lusa ja gávdne olbmá geas bahá vuoiŋŋat ledje vuolgán.



Muhto sii geat ledje oaidnán visot, muitaledje mo dat olmmoš geas ledje bahá vuoiŋŋat, lei gáddjojuvvon.



Olmmái geas bahá vuoiŋŋat ledje vuolgán, dáhtui beassat su mielde.



Dat čiežalogis máhcce iluin ja dadje: « Hearrá, velá bahá vuoiŋŋat ge jeagadit min go mii namahit du nama!



Ja dattege: Allet illut das_go vuoiŋŋat jeagadit din, muhto illudehket das ahte din namat leat čállojuvvon albmái.



Maiddái Jerusalema biras gávpogiin bohte ollu olbmot geat bukte mielddiset buhcciid ja dakkáriid geaid buhtismeahttun vuoiŋŋat givssidedje, ja buohkat dearvvašmahttojuvvojedje.



Dasgo olusiin ledje buhtismeahttun vuoiŋŋat mat vulge sis olggos alla huikasiiguin, ja ollu lápmásat ja skierpmát buoriduvvojedje.



De buozalvasat luite sin, ja bahá vuoiŋŋat vulge sis olggos.



Maiddái muhtun golgu juvddálaš vuoiŋŋaidvuortnuheaddjit geahččaledje namuhit Hearrá Jesusa nama sin badjel geain ledje bahá vuoiŋŋat.



Dasgo saddukealaččat oaivvildit ahte ii leat bajásčuožžileapmi eai ge eŋgelat ja vuoiŋŋat, muhto farisealaččat oskot buot daidda.



Eai go buot eŋgelat leat bálvaleaddji vuoiŋŋat guđet leat vuolggahuvvon bálvalit daid guđet árbejit bestojumi?



Doppe lea Ipmil, buohkaid duopmár, ja sin vuoiŋŋat guđet leat vanhurskásat ja dahkkojuvvon ollisin, ja doppe lea Jesus, ođđa lihtu gaskaolmmái, ja riškkuhanvarra mii sárdnu beaktileabbot go Abela varra.



Maiddái bahá vuoiŋŋat oskot dan ja doarggistit!



Dát leat beargalagaid vuoiŋŋat mat dahket oavdumearkkaid.



Ale suhppe mu eret muođuidat ovddas, ale váldde mus eret bassi vuoiŋŋat.



Ipmil hálddaša buot, muhto bahás vuoiŋŋat sáhttet váldit olbmuid iežaset háldui.



Dan diehtá dušše Ipmil, dahje máttut // vuoiŋŋat.



Mun máhtán čilget gos sirkumpolára eamiálbmogat jáhkket vuoiŋŋat ásset.



Luođu dahje luonddu vuoiŋŋat.



Sirkumpolára eamiálbmogat dorvvastit dasa ahte luonddus leat vuoiŋŋat juohke sajis.



Su doaibma lea hálddašit vuoiŋŋaid nu_ahte sáhttá gaskkustit daid, ležžet dal jápmán olbmuid vuoiŋŋat dahje luondduvuoiŋŋat mat fuolahit eatnanlaš eallima, dahje bajit dási vuoimmit mat hálddašit luonddu birrajođu ja eallima šattolašvuođa.



Symbolat ja čiŋat leat šamána veahkkevuoiŋŋat dahje máttuid vuoiŋŋat.



Dábálaččat máska lea duddjon muhtin metállas maidda sii jáhkket vuoiŋŋat dahje ipmilat liikojedje.



6. Animašuvnnafilmmas bohtet dávjá ovdan sirkumpolára eamáilbmogiid luondduoskkoldatlaš vuoiŋŋat, rituálat ja luonddunjuolggadusat.



Sii jurddašedje ahte várjaleaddji vuoiŋŋat ledje maid váriin, vuovddis, jávrriin, jogain.



Dat buhtistii áimmu ja dávddat ja bahás vuoiŋŋat eai beassan ceaggat olbmuid eallima, dearvvašvuođa ja jápmima badjel.



Jápmán olbmuid vuoiŋŋat sáhtte givssidit, ja ruovdi ja metálla hehttii dákkár dáhpáhusaid.



Nuppi máilmmi vuoiŋŋat válljejedje gii galggai šaddat noaidin.



Sámit jurddašedje ahte luonddus ledje vuoiŋŋat.



Sii jáhkke ahte vuoiŋŋat ráđđe buot sajiin luonddus.



Sii ballet ahte bahá vuoiŋŋat sáhttet čákŋat ja njammat vara nissona ogis.



Maiddái su ovddeš eallimat ja vuoiŋŋat leat miellagiddevaččat buddhisttaide, go dat muitalit mo son ráhkkanii šaddat Buddhan.



Bázahusaid fámut // vuoiŋŋat galget veahkehit olbmuid eallimis.



(vuoiŋŋat) 3. Njuorju ja fális leaba dákkár eallit.



Dáppe vuoiŋŋat Eurohpá ráidnaseamos áimmu.



Go bahás vuoiŋŋat vahágahttet sámiid meahccebivddu ja guolásteami ja Baján addá daidda ánssášuvvon ráŋggáštusa, bálvalit olbmot su ovdal earáid (ipmiliid).



Mii iskkadat dan áimmu maid don vuoiŋŋat olggos, ja hydrogena-meari vuođul mii sáhttit muitalit lea go dus laktosehearkivuohta vai ii.



Dalle vuoiŋŋat johtileappot ja borranmiella lassána.



Allergiija albmana go rumaš guoská juosat maid ii gierdda, ja dalle váidalit liiki dahje čalmmit dahje vuoiŋŋat dahje biebmosuddadanoalli ahte juoga lea boastut.



Dábálaččat vuoiŋŋat vuoigŋanmašiinnain gitta guokte tiimmu maŋŋil čuohpadusa.



Dan válljejedje ja oahpahedje mahkáš vuoiŋŋat dahje noaidegázzi mat eai gullan dán máilbmái.



Buot dát oaidnemeahttun vuoiŋŋat gohčoduvvojedje maiddái noaiddesvuoigŋan « Noides-Woei šárat (av šárrat, som i dag be-tyr å gi småskramlende lyd).



Dat buhtistii áimmu vai dávddat ja bahás vuoiŋŋat eai beassan cieggat olbmo rupmašii.



Vuovdnáivuođa vuoiŋŋat gal golli himuiguin gaikkodivčče min eatnama dego návdevalvi boazoealu.



Guovttelágan vuoiŋŋat.



čárve čorbmat, nanne vuoiŋŋat!



Dološ sámit jáhkke ahte dan áigge vuoiŋŋat ledje aktiivalaččat jođus.



« Saajve vaerieh » mearkkaša bassi várri, gos máttuid vuoiŋŋat orrot.



Dát vuoiŋŋat gozihit guovllu eatnamiid ja elliid.



Sámis ii leat amas ahte olbmot bivdet veahki báhpas go vuoiŋŋat muosehuhttet, vaikke Kárášjoga dearvvašvuođa njunnožat vigget dan dahkat duššin.



Báhppa maid jáhkká ahte vistesajis leat vuoiŋŋat, muhto árvala baicca ahte girku veahkehivččii, čállá Sámiradio.



Dáidagiid fámut dahje vuoiŋŋat leat bisuhuvvon dáidagin, muhto rievdaduvvon hámis, joatká Wouthi ja čuojaha bluesmusihkas gitárain gaskohagaid, seamma musihka mii gullo filmmas mii gullá čájáhussii.



- Sáhttet leat báikki vuoiŋŋat mat min gevrejit eret, leaikkastalle muhtimat.



Dat ferte goit leamen juoga, ulddat dahje juo duiskalaččat mat ledje juo mannan – jus dat ledje daid vuoiŋŋat?



Tone Marie Berge ii loga iežas ohcalit oktavuođa vuoiŋŋaiguin, vuoiŋŋat dat ieža bohtet su lusa, ja de leatge dát oaidnit dego dalle_go ledje eallimin.



Go jo vel nissoniid čoarvegahpir gildojuvvoi, danin_go girku ovddasteaddjit jáhkke biru vuoiŋŋat elle gahppiris.



Dál vigget vuoiŋŋat sus oažžut veahkki beassat ráfi vuoiŋŋadeapmái.



Máilmmifitnodat Virgin Records lea almmuahan skearru, man namma lea, sámegillii bassi vuoiŋŋat.



Son čilge ahte vuoiŋŋat leat guovttelagat, dat mat bohtet Ipmilis ja dat mat doppe nuppibealde bohtet, dat bohtet biros.



Dát vuoiŋŋat leat oidnodišgoahtán.



Muhto go de lea bargan visot maid dát vuoiŋŋat dáhttot su bargat, na de gal orru son dego guorranan.



Buot dáid báikkiin leat vuoiŋŋat, maiguin ferte soabadit.



áddjuba vuoiŋŋat fáhtejedje Ándde), dasgo vuoiŋŋaid refereanta lea earutkeahtes oassi heakkalaš, intentionála oruha áddjut refereanttas ja dan sáhttá jurddašit leat ollašuhttimin kontrollerejuvvon dilálaš vuoiŋŋaid refereantta ii sáhte atnit iehčanas intentionála doaibmin buot eará adverdusat leat dušše vuođđovearbbas siivva meroštallamii gullá kontrollereaddji DAHKKI - dahje VÁSIHANPARTISIPÁNTA (Sammallahti 2005, 61)) de dat (= dilálašvuođa gáldu dahje vuođđovearbba subjeakta) almmuhuvvo syntávssalaččat dušše ovtta cealkagis dutkanmateriálas gávdnon 13 adversatiiva passiivva dáhpáhusa siste, om. 99: (99) vuođaid DAHKKIn.



Buohcuvuođa vuoiŋŋat sáhttet johtit maid duolva balvan, eallin dahje divrin.



Máŋggalágan vuoiŋŋat sáhtte árbevirolaš oainnu mielde dagahit olbmo buohccin.



Helander mielde dákkár vuoiŋŋat leat: 1) jábmiidáimmu vuoiŋŋat, 2) deattán, 3) oainnekeahtes golgodávddat ja áicanvuloš golgodávddat, 4) golgodávddat olbmo hámis, 5) mánáhápmásaš febervuoigŋa, 6) biekka mielde johtti vuoiŋŋat, 7) ja nissonvuoigŋa, guhte johtiba ovttafáro, 8) demona, mii guođđá olbmo goruda duovluma oktavuođas, 9) spárttuid váhnemat, 10) ihttomiid vuoiŋŋat, 11) galbmagálduid vuoiŋŋat ja 12(hávdeeatmama vuoiŋŋat.



Ruoksadin báitá olbmo varra, go guovssahasain ellet goddon dahje jápmán olbmuid vuoiŋŋat, nuppiin sániiguin sámiid máttut.



Son geavaha dan go lea govvideamen sámiid noaidevuođavuoiŋŋa () man namuha vuoiŋŋat muhtun ealli hámis dahje bás olmmožin ().



Guovlu šaddá máilbmin gos eai leat dušše olbmot geat odne leat eallimin, muhto doppe leat maiddái sin máttut ja daid vásáhusat ja vuoiŋŋat (Collignon 2006: 99).



Jus gii_nu áiggui ijastallat dakkár báikkis, jápmán olbmuid vuoiŋŋat ádje su eret.



Dat lávii ihkku njunnedallat skáiddi guvlui, ja dat justa lea dan mearka ahte hearggis leat bahás vuoiŋŋat.



Dán ságastallamis maid vuosttaš háve govviduvvo ahte hearggis leat bahás vuoiŋŋat.



Gádjunliivain govddut ja dainna sáhtát beastit heakkas, loahpaha Johan Persen Eira.



Garrassamos borššut Oulankas vásihuvvojedje 1950-logu álggubealde, goas buollái guoikasoahti Guossáma guoikkaid oamastusas ja buođđumis.



Ovtta lihtái bálkkut láselihtiid, bohtaliid ja nu ain, mat leat ivdneláses ráhkaduvvon, nubbái lásegálvvu mii ii leat ivdneláses ráhkaduvvon, goalmmádii fas ruovde boksaid, njealjadii aviissaid, bláđiid ja eará deaddiluvvon čállosiid, ja dál leat sirdán containera gosa mielkepáhkaid bálkkut Staoilai.



In go oainnit makkár barggohis dilli lea ovdabealde — jus in oahpuid gazza?



Sihkarastin dihtii buori ovdáneami ja ahte sámi árvvut ja oainnit fuolahuvvojit, de dárbbašuvvo árvvoštallat mo sihkarastit FoU-barggu.



Sámit miehtá Norgga eai galgga dohkkehit ahte Finnmárkku Bargiidbellodaga oainnit áššái galget váldot ovdalii vuhtii.



In go oainnit makkár barggohis dilli lea ovdabealde — jus in oahpuid gazza?



Temáidečadnon sámegielkurssas leat bálkkut main juohke fáddá bistá guovtti eahkedis njealji eahkedii, ja oasseváldit besset searvat daidda fáttáide maidda háliidit.



Ii bat dus leat juoga masa ruskkaid bálkkut?



Du doapparlihtti muitala leat go dakkár mii bálkkut ruđaid láse ráigge olggos ja attát jalgada birrasii ja luonddugáhttemii.



Dál dus ii leat šat maid bálkkut mu njeaiga.



Ane čalmmis iežat ruhtadili go dál orut leame dakkár gii bálkkut ruđaid dušši áššiide.



Báhpárat ja plásta maid don bálkkut juohkebeaivve rusksesseahkaide ruovttus šaddet smávvabrikeahttan, maid Finnmark miljøvarme Klubbus Gorbovuonas Porsáŋggus ráhkada.



Dal ii leat guhka ovdal_go čuoiggat girdilit fas.



Dasa_lassin ledje olu čurohat ja čuoiggat beaivvádagas.



Jus meinnet iežat rievttes searran leat ja čuoiggat guhkimus čuoigamiid, de fertet odne dieđihit iežat gilvui.



Jurddaš man ollu ipmašiid don barggat: Don borat roavva láibbi ruškes vuosttáin, čuohpat vuosttá heavvaliin, oađát gokčasa vuolde, dálvet čuoiggat, váccašat meahcis, ávvudat jagi čuovgadeamos ija dollagáttis.



Váccat ja čuoiggat Suoma boarráseamos vánddardangeinnodagas buriid bálvalusaid birrasis.



Vuosttaš beaivvi čuoiggat beaivvadahkan dahje čierastat min luohkás, nuppi beaivve vuoját hearggin, goalmmát beaivve čohkohalat beatnatreagas ja maŋimuš beaivve láigohat skohtera ja dollet meahccái.



Ja dan čuoiggat go dutnje heive, go dás ii leat áigemearri .Duorastaga — duokŋat dorkka!



argumentere ovttačilggolaččat iige čuoččut ovttatláhkai.



Daid stáhtaid gaskkas mat dál leat oččodeamen áigái ON-julggástusa Eamiálbmotvuoigatvuođain (UN Declaration on Indigenous Peoples), ii oktage šat čuoččut dan oainnu ahte eamiálbmogiin ii livčče iešmearridanvuoigatvuohta.



Dás deattuhuvvo ahte Sámediggi ii čuoččut ahte dát vuoigatvuođat gullet dušše sámiide.



Danin orro leamen nu go mii jáhkiimet, ahte biehttaleapmi mielddisbuktá heajot árvvoštallama go doarjun, muhto eat mii almmatge čuoččut ahte dat lea áidna sivva dan govvii maid mii dás oaidnit, mii čájeha makkár oaidnu guđesge lea fondii.



Deattuhit ferte ahte Sámediggi ii čuoččut ahte dát vuoigatvuođat gullet sámiide okto, muhto go sámit lea sierra álbmot de das leat dán lágan vuoigatvuođat.



Dure njuikii čuoččut ja dovddai ahte alggii šaddat balaheapmen.



Son čuožžu das ja geahččá dassážii muhtun nisu boahtá su lusa ja jearrá: “ Maid don čuoččut ja geahčat?



Ii oktage čuoččut ahte muhtomin ii leat rievttes čoavddus váldit mánáid váhnemiin eret.



Son lihkka deattuha ahte son ii čuoččut ahte boazoeaiggát lea dahkan dan, muhto son ii dattetge duostta dáhkidit ahte ii leat.



– Mun deattuhan ahte mii skuvlla bealis eat čuoččut ovttage oahppi juhkan dahje susttašan bensiinna.



Go čuoččut galbba dahje geađggi luhtte masa lea merkejuvvon 1, de heive ahte guldalat diehtojuohkima maid oaččut go deaddilat 1.1-1.5.



Go čuoččut galbba dahje geađggi luhtte masa lea merkejuvvon 2 de sáhtát gullat diehtojuohkima go deaddilat 2.1-_2.5.



Mu mielas lea nu unohas go don čuoččut giddejuvvon skábes.



It don goit geahpo vaikko čuoččut juolgesuorpmaid nalde!



Dát lea ođđamállet designa, lohká Vigdis Yran Dale, ja čilge ahte go ii čuoččut dáid dáid sámi bivttasin, de ii leat gudnemeahttun.



In jáhke ahte dát šaddá dađe divrasabbon go ovdamearkka_dihte eará skuvlafálaldagat ja eai han sii eará oktavuođasge čuoččut man ollu dárbbašuvvo ruhta.



Biera: – In, muhto mu mielas lea váivi go don akto čuoččut.



Eat čuoččut ahte bellodat čoahkkinortnega rievdadeami bokte dan áigu dahkat, muhto dušše namuhit dan dál go lea áigeguovdil dát ortnet.



Mii eat čuoččut Yle ákkastallát sirdima čáhppes giellasiiguin, muhto sii eai leat goit nagodan dán rádjái buktit buori čilgehusa manne lea dehálaš sirdit sámeradio doaimmahusa eret báikkis gos lea doaibman 40 jagi.



Mii eat čuoččut Yle ákkastallát sirdima čáhppes.



20 jagi geahčen čuoččut don dás, mátkkis 2000-logu festii ja buvssat čippiid rájes ja bahta čuovgá dego beaivváš!



Bártnáš: – Mun dieđán, muhto don čuoččut mu juolggi alde.



Don čuoččut juste TV ovddas … GEAH!



Don čuoččut TV ovddas, don … au!



Manne don dáppe olgun čuoččut?



Čuožžil, Ipmil, ja čuoččut áššát!



– Nuola gápmagiiddát, dasgo dat báiki gos don čuoččut lea bassi eanan.



Ja don čuoččut mu seaŋggas.



Daid stáhtaid gaskkas mat dál leat oččodeamen áigái ON-julggástusa Eamiálbmotvuoigatvuođain (UN Declaration on Indigenous Peoples), ii oktage šat čuoččut dan oainnu ahte eamiálbmogiin ii livčče iešmearridanvuoigatvuohta.



Don čuoččut mu ' ovddas '.



Jus ii leat njuolla, de galggat sáhtit lohkát variáhtorruoma loguid ja bustávaid go čuoččut seamma bealde go variáhtorat leat.



Dáid mearrádusaid mielde ferte sáhttit bidjat vuođđun ahte stáhta ii čuoččut leat makkárge sierradilis eanaeaiggádin Finnmárkku opmodagaid vuovdimis main lea rádjá merrii dahje gádderavdii.



Dás oidno ahte eaiggátdili eai šat čuoččut dárbbašeamen leat almennetlágan dilálašvuohtan, go eaiggátvuođadilli eatnamii orru adnomin sierra áššiin.



Go čuoččut Empire state bulding alde, de oainnát olles New_York gávpoga.



Sivvan dasa go dát olbmot šaddet ođđasit ohcat, lea go ii gávdno vejolašvuohta ovdal ohcanáigemeari iskat čuoččut go jienastuslogus.



Easka miessemánu álggus lea vejolaš iskat čuoččut go jienastuslogus.



Hætta ii dušše čuoččut ahte homofiliijaeallin lea boastut, muhto seammás oaivvilda ahte homssat ja lesbat eai sáhte leat albma risttalaččat.



" Go čuoččut dies, ovddabealde lávddi, duháhiid olbmuid siste, bivastuvvan ja láktan, ja buohkat oktan Robbie:n lávlot We Are The Champions, de áddet ...



Politiiját eai šat nu garrasit čuoččut ahte čuđiid mielde bohccot leat suoláduvvan nuortabealde Guovdageainnu.



ČEBU Manne don álo loktet nuppi juolggi go čuoččut?



Sii eai vuosttažettiin čuoččut kultuvrralaš ja čearddalaš beliid, ja dan_dihte lea giella hui guovddáš ja inkluderejeaddji identitehtamearka.



Jus jienastat ovddalgihtii eará gielddas go doppe gos čuoččut jienastuslogus, fertet jienastit nu buorre áiggis ahte du jietna joavdá rivttes gildii ovdal válgabeaivvi.



Válgabeaivvi fertet jienastit dan suohkanis gos čuoččut olmmošlogus (gos du dieđihuvvon ássančujuhus lei miessemánu 31. beaivvi).



- Gea mu, gii lean du badjelis, ja don háliidat muinna gilvvu vuodjat, muinna, gean olbmot hárve fidnejit, muhto don čuoččut dás ja fáhtehalat buot boares áhkuide.



Don čuoččut dan balla álde ja lea johka ja de lea stuorra stuolpu dákko mas lea čoarvi ja vel seainnit guovtte beale.



Fágajoavku de árvvoštallá dan, ja de soaittát leat don, guhte čuoččut lávddis, go mii ávvudit sámi nationálabeaivvi.



Don sáhtát govvet go don čuoččut Eiffeldoartna vuolde leavga gieđas dahje go leavgga leat ceggen várrečohkkii.



" Eana gos čuoččut lea bassi eana "



Don čuoččut gárdde siste, luite ealu, eallu manai, ja olbmot vuoddjájedje skohteriiguin maái.



’, čuoččut ‘ čuožžut ’ ja buvttán ‘ buktán ’.



Ja go son bođii lagabuidda, dadjá dat guhte lea doallame: “ Boađe don dál dollet, ii dás leat várra, guovža lea juo váiban ja su gaccat leat nu čiekŋalasas beazi siste, ahte ii dárbbaš go veaháš deaddit beazi vuostá.



buoridit vejolašvuođa gaccat máhtu sámi visttiid hálddašeami ja suodjaleami birra



Njunni ja gaccat.



– Mii diehtit ahte juohke lottis lea maid njunni ja gaccat, loahpaha Sven Henriksen.



Go leai vázzán gaskka, de fas sakŋidišgohte su gaccat.



De jerre Áhčežen - nieiddat: - Gos gaccat leat?



Mu muoŧás leat ges fiskes gaccat, muitala Irjá.



Boares bártni muorragássa lei maid fargga guorranan Buđetseahkka čihkii galbmon, čáhcegievdni ráigánan Vuovttat ledje visot vuodjan, gaccat maiddái čáhpodan Áhku gođđin ullobáidi luoŧkanan ja guvggodan



– Lei borgon ja go ráhpugohten eret muohttaga vai oainnán mearkka, de lihkadišgođii muohttaga vuolde ja moatti sekunddas njuikii guovža ja galggai spežžet mu, ja gaccat eai lean go 20 centimehtera mu oaivvis eret.



Albbas lea dego bussá mas leat bastilis gaccat.



GAZZA DÁRKUN: Helmi Länsman neaktá dološ oahpaheaddji, gii skuvlla 1958 jagi dearvvašvuođa njuolggadusaid vuođul dárkkista ahte gaccat leat buhtás amas njoammudit dávddaid.



- buorre jiekŋagaccon (gaccat ja Visa-koarta eai leat nu buorit) ja muohtagušta.



De jerre Áhčežen-nieiddat: - Gos gaccat leat?



Materiálan sáhttet leat ovdamearkka_dihte čoarvvit, dávttit, sisti, duoljit, gápmasat, gaccat dahje guolggat.



Guovtti vahkku geažes goit roaškkihit Norgga beale Sámi valimus gilvoherggiid gaccat johtui, ja njulgesta Deanus, go gilvvut dollojit deanu jieŋa alde.



Belggiin sus lei olles sámi leavga, ja eará gaccat ledje hervejuvvon alidin, ruoksadin, fiskadin ja ruonán.



Guhkes gaccat juolggehuhtte.



Ealggas mii báhččui Vågan báikkis Nordlánddas ledje 30 sentte guhkkosaš gaccat buot julggiin ja illá goasttai vázzit, ja várra máilmmi guhkimus duođaštuvvon ealgagaccat.



Šibitdoavttir instituhtas muitalit sin jahkásaččat oažžut dieđu guovtti golbma guhkes ealgga birra, muhto dutkit eai dieđe manin gaccat dáin eai leat lunddolaččat nohkan nu mo eará ealggain.



Njuolggadusat gildet herggiid main leat gaccat ja čalámat!



Eanas bohccuin ledje hui guhkki gaccat, dego eai livčče vázzime nu bearehaga goassege.



Lulli-Georgia bohccuin leat erenoamáš guhkes gaccat.



Rukses dielkkut gahpir, čáhppes sealggat, vilges čoavjjevuole ja čohka njunni ja guovttesuorpmat gaccat guovtti guvlui, mainna sáhttá goargŋut muoras ja čáhppesbađoš mainna iežas doarju, muitala dá lea čáihni.



Hearrá liiko dasa eambbo go vuovssáide, burruide main leat čoarvvit ja gaccat.



Lea lohpi borrat šibihiid ja elliid main leat luddestat gaccat (kløyvde hov) ja smirezastet (drøvtygger).



2. Dás heive namuhit dáid elliid ja šattuid: Varraborramuš (Gumppus heive ovdamearkan), reappát (krabbe), širrát (reker), alitskálžžut (skálžoeallit), riiffut, máđut (njámmieallit), boazu, burru, sávza (eallit main leat luddestat gaccat (kløyvde hov) ja mat smirezastet (drøvtyggere), heasta (ealli mas eai leat luddestat gaccat) rušpi, eahppel, luossa, dorski.



Dalle_go bohccuin leat ođđa gaccat, ja leat nulpen, de lea álki beatnagiin daid « stivret », čilge Eira.



– Dat maid moai vuosttažettiin máhtte, lea dieđuid addit bohcco birra – movt dat eallá, anatomiija, gaccat, guolga, luondu.



Dás ii leat mihkkege váralaččaid, dasgo guovža lea váiban, ja gaccat leat darvánan beahcái.



viežžá vieččai gaccat gazzii mannji manjit.



gazza gaccat gacca.



Suorpmain ja juolgesuorpmain leat gaccat liikki alde.



Čálli seahtá luohttit lohkkái ja jáhkkit ahte dat gal ádde vaikke son ii čilgege visot iige gaccat jurdagiiddis lohkkái uhcabasttiin.



Vuođus náhkkesárgáid dahje – báttiid geažis heaŋgájedje máŋggalágan áđat: veaike- ja silbarieggát, riebana ja guovžža guoccatdávttit, guovžža bánit ja gaccat jna. main gádde lei noaidefápmu.



Go olbmot jearahalle sámevuođa birra, de ledje gaccat olgun dakkaviđe.



Dik, dak, dik, dak hearggi gaccat njošket.



Dá, dát liige gaccat.



Dat unnui, soajit, dolggit ja gaccat jávke.



manne heasttain leat gaccat?



Stoahkanhearvvat ledje feara_makkár hámis ja ivnnis, muhtumiin guhkes bánit, earáin bastilis gaccat.



– Jos gánddat ehpet leat Jágátbeaivái buot dáid suinniid ožžon hášii heaŋgasii, de čiežaoađđibeaivve leat roaškkát ja dis gaccat buot rastá!



– Muhto eaibat dát leat mu unna duonažiid gaccat?



Muhto háhppilis rukses gaccat leat geargan sorrat árppuid birrat_birra.



Lotti gaccat vel roahkkasastet su gávnniide, go dat girdila.



Ráiskelotti ruojus gaccat dušše gullojit guorosnaga skoariheamen go dat seaivu báktegaibba ala.



rukses baksamat rukses gaccat.



Goaskimis leat oalle mihá guhkes gaccat, 6 cm guhku.



Iige mis leat buohkain vuoigatvuohta bivdit dan, muitala Jan ja čoavdá stuorra reappá mas leat measta mehterbeale gaccat.



Muitala miesis česse juolggit goappáge guvlui, ovdalgo gaccat dulbo ja bissugođii čuoččat.



Son lohká jođáneamos lági mielde gálgalan biilaboahkána ja njuiken olggos biillas seammas go ealga čievččai su veahkkin olggos, nu_ahte stuorra gaccat dušše spohkke guovtte beale oaivvi.



Dus leat gaccat nu garrasat dego skálžžut!



Ovdajulggiin leat gaccat mainna čárve iežas gitta vuovttaide.



NB: tilleggstekst plassert over logo Liikedikšun - ruvven - gaccat - Albma buktagat ja neavvagat čábbodahttimii



Seahkas lea njunit ja gaccat velá báhcan, dadjá son ja lokte moadde bázahusa.



d gaccat šluppagit.



n.Pers.Sg3.Acc gaccat leat.



gaccat beahcái.



Geahča bearrái maid ahte beatnagis leat bures dikšojuvvon gaccat.



Guhkes gaccat luoddanaddet ja doddjojit ja dakkár gaccat sáhttet hilaštahttit ja raššudit julggiid.



Cealsiivavástta lea intentionála passiiva – – kaga heakkahis, eahpeintentionála ollašuhttin leat gaccat ja gaccaid sálvama sáhttá atnit automatiiva lážusin roahkohuvvamii.



Ovdalaččas namuhin Friisa ja Nielsena nomengihpuid, mat dálá čállinvuogi mielde leat varranaga giehta, dáigenaga gaccat ja dáigenaga gieđat.



Nubbi bealli ges geavahuvvojit substantiivva attribuhttan, gihpuid varranaga giehta ja dáigenaga gaccat láhkai .De gullogohte lávkkit, ja garvvit gehčče dušše dan guvlui gos gulloje.



Dakkár garvvit go reagas ledje, ledje duoppe dáppe.



Diekkár stuorahat mat ledje viežžan dien golbmasa reagas, čužžo ja váruhe ahte unnit garvvit barge.



Ranas oinnii buot daid garvvit main ledje spižát, ja orui measta veadjemeahttun beassat daid meattá.



Soai diđiiga juo álggu rájes ahte stálut eai lean viisámus garvvit, ja go dál leigga veahá oaidnán ja gullan su, de diđiiga ahte dán stálu gal dájuheaba álkit.



– Dát gilvvit leat leamaš jurdagiin, muhto in jáhkkán gal ahte beasan mielde.



Diibmá ledje eambbo váccit go sykkelastit.



Mearrádusas čuožžu ahte jus buohkat galget oažžut ovtta máđe árvvu nuppis, de ferte diekkár gávppašeapmi nohkat.



De báhcet dušše sii geain leat doalut, ja nu sáhttáge boazodoallu nohkat, dadjá Karen Marie.



Jus vuosttalda ja dadjá siseatnansápmelaččaid guolásteami soaitit leamaš árbevirolažžan, muhto ii regulerejuvvon geavaheapmin, ferte nuppe bealis muitit ahte dákkár geavaheapmi galggai nohkat dan nuppi riikka guovllus, jus ii lean lappekodisilla mearrádusaid vuođul.



Ii lean eambbo go okta vuohki dán eastadit, jus eiseváldit eai háliidan vuotnabivddu oalát nohkat " ...



Oallugat oaivvildit ahte vetorievtti haga stuorit luondduduohtademiide deaŧalaš guohtuneatnamiin, dáidá ealáhusvuođđu bihtáid mielde nohkat.



Jus doppe vel garraseappot guođoha, sáhttá jeagil oalát nohkat.



Ii son jáhke lottiid nohkat loddemiin.



Muhto earenoamážit lei hávdda birra sáhka: 1926:s dagai Davvesiidda suohkanstivra ráfáiduhttincealkámuša, vai lottit mat " dál leat hui unnán, eai galgga oalát nohkat " (FFF 1926: ášši 88, s. 337).



Eai ballan dušše mearalottiid nohkat.



Maiddái gáddelottiid balle nohkat máŋgga báikkis.



– Mii diehtit buohkat ahte olggobeale olbmot, geain ii leat sohka dahje eará biras Guovdageainnus, eai boađe deike eambbo oanehaš bargat, lohká Hætta ja joatká: – Danin čoavdá dát vuohki ahte fillet doaktáriid Guovdageidnui oanehis áigái bargat, váttisvuođaid dušše oanehis boddui, ja dát vuohki ii dagat váttisvuođa goassege oalát nohkat.



Ledje oallugat geat eai oba diehtán ge ahte ledje kulturdoalut Guovdageainnus, ovdal_go doalut olleje nohkat.



Dáinna_lágiin gal boahtá boazodoallu áibbas nohkat.



Mis leat álgán nohkat dát olu tevdnegat, čállosat, ruossut // rássut ja muđui eará maid mánát nu viššalit midjiide leat sádden.



Dál goit galggai su suttolaš eallin nohkat.



Muhto doaivumis giđđalodden ii boađe goassege nohkat.



Muhto giđđalodden eallá, ja vuordimis ii boađe goassege nohkat.



- Dál ferte boares suttolaš eallin nohkat, jurddašii son.



Muhto dál galggai dát eallin nohkat.



Eará guovlluin Sámis berreše geavahit áššedovdiid (duojáriid, juigiid jnv.) go gieđahallet dákkáraš áššiid – áinnas áššedovdiid mat gullet seamma guvlui gos ášši lea vuolggahuvvon, amaset boasttuipmárdusaid gilvvit dáčča ja láddelaš duopmáriidda.



Jus galgá joatkit bivdima seamma garrasit go ovddit jagiid, de guolit bohtet nohkat.



Danne fertejit dáža eiseválddit láhčit dilálašvuođaid njuorjobivdui amas dat ealáhus áibbas nohkat.



Sámediggi hálida dán oktavuoas čujuhit ahte bargosajit mat leat boazodoalus sáhttet de baicca nohkat ja jávkat.



Danne fertejit dáža eiseválddit láhčit dilálašvuoaid njuorjobivdui amas dat ealáhus áibbas nohkat.



Duogáš gáhttenplánaide lea giljobašnálli, man čuoččuhit nohkat oalát.



NSR mielas lea dehálaš ja “ áigái ” ahte stáhtalaš ja eará guovddáš eiseválddit dahket juoidá dáinna áššiin, go lea hoahppu oažžut gillámušaid nohkat sihke olbmuide ja elliide.



Lappi leanaráđđehus mieđihii prošektii joatkkaáiggi 30.11.2007 rádjai, álgoálggus dat galggai nohkat 31.10.2007.



Sámedikki suohkanođastusa referánsajoavku deattuha ahte lea várra dasa ahte dát ipmárdus goappašat lotnolasdárbbuide vel eanet sáhttá nohkat ođđa stuorasuohkaniin.



Prošeavtta bistu lea 34 mánotbaji ja dat lea plánejuvvon álgit 1.8.2015 ja nohkat 31.5.2018.



Dákkár luossabiebman hehtte olbmuid ja kultuvrra nohkat sámi guovlluin.



Muhtin suopmelaččat lávejit gullostit ahte boazodoallu sámiid eallinvuohkin lea dubmejuvvon nohkat.



Ii bala Håkon diehtá ahte doaimmaheaddjis lea stuora ovddasvástádus, muhto ii dat goitge balddit su. - Mun sávan ja doaivvun ahte buot manná bures.



– It don min gal balddit, vástidii muhtun soalddát.



Seammás lea dehálaš ahte váhnemat eai balddit mánáid, muhto hupmet ja oahpahit mo čoavdit jus dakkár dillái gártet.



– Eat balddit váhnemiid



Dat ahte dat buvddat mat Nuorta-Finnmárkkus ovdal fálle daid gálvvuid, eai ceavzán márkanis, ii balddit Ellinor Guttorm Utsi.



Hšš, ale balddit sudno!



Geassit go lean tuvrras meahcis mun láven nohkat suojeheapmin almmi vuolde.



Dievaslaš dieđuid ja mearkkašumiid gávnnat doppe.



Don gávnnat dárkilis čilgehusa čearuid ja boazoorohagaid birra fágalávdegotti raporttas (mielddus 1), mii čuovvu dán raportta.



Dárkilis dieđuid gávnnat fágalávdegotti raporttas (mielddus 1).



Dáhpáhusat- ja áigeguovdilis bálsttáin gávnnat dieđuid nuoraiddáhpáhusain, mat lágiduvvojit gielddas.



Lasi dieđuid anárlaš nuoraiddoaimmas ja áiggeádjevejolašvuođain gávnnat searvedoaimma ja nuoraid doaibmanjoavkkuid bálsttáin ja Anára gieldda nuoraiddoaimmas.



Suoločielggis gávnnat luomu várás buot maid dárbbašat čierastallanguovddážis ja luondobálgáin álot lávggohahkii, hoteallaidda, restauráŋŋaide ja eará bálvalusaide.



Oahpuid gávnnat dáppe http://samas.no/se/studier/v2015/http://samas.no/se/studier.



Min oahppoprográmmaid gávnnat Oktasaš sisaváldima rabas oahpposajiid siiddus.



Oktasaš sisaváldin Min oahppoprográmmaid gávnnat Oktasaš sisaváldimis:



Dán neahttasiiddus gávnnat feara_makkár áššiid mat gullet prošeavtta barggu vuollái.



Sierra resursasiidu mas gávnnat



Eambbo dieđuid gávnnat oahppoplánas.



Eambbo dieđuid gávnnat oahppoplánas dahje koordináhtoris Mikkel Nils Sara



Sámi_allaskuvlla artihkkaliid, girjii, raporttaid jna. gávnnat dás:     Publiseremat Dás lea vejolaš válljet guđe jahkeloguid publiseremiid háliidat gávdnat.



Sámi_allaskuvlla publiserenčuoggáid gávnnat dán siiddus.



Norgga universitehtaid ja allaskuvllaid dieđalaš publiserenloguid gávnnat dán siiddus.



Eambbo dieđuid gávnnat Sámedikki interneahtasiidduin ; www.samediggi.no



Dás gávnnat Sámi_allaskuvlla dehálaš dokumeanttaid.



Eanet dieđut gávnnat dáppe, Bygdekinoen siiddus (dárogillii).



Dás gávnnat dieđuid Guovdageainnu fálaldagaid birra.



Dáin ruovttusiidduin gávnnat eanet dieđuid Guovdageainnu birra:



Guovdageainnu_suohkana ruovttusiidu dás GLR Lágásradio dáppe gávnnat beaivválaš ođđasiid



Dáppe gávnnat eanet dieđuid čájáhusa birra:Árvvut Aajmoste Aajmose



Sámi_allaskuvlla neahtta-TV sáddagat rabasbeaivvi dilálašvuođas gávnnat min Facebook-siiddus.



Ovdakurssa birra gávnnat eambbo dieđuid dáppe: www.samordnaopptak.no/info/opptak/spesielle-opptakskrav/opptakskravet-til-laererutdanninger-2017//www.samordnaopptak.no/info/opptak/spesielle-opptakskrav/opptakskravet-til-laererutdanninger-2017



Dáppe gávnnat ohcanproseassa birra dieđuid.



Dán ohppui lea vejolaš ohcat doarjaga Oahpahusdirektoráhtas, man birra gávnnat dieđuid dáppe.



Dán ohppui lea vejolaš ohcat doarjaga Oahpahusdirektoráhtas, man birra gávnnat dieđuid dáppe.



Geahča gávnnat go moniid ja dihkiid sihkaldagas ja čohkumis.



Álgoálbmotguovddáža doaimmahaga gávnnat Guovdageainnus, Sámi_Instituhta lanjain Kulturviesus.



Dieđuid gilvvu birra, masa buohkat sáhttet searvat gávnnat.



Váttisvuođaide mat leat leamaš gávnnat dál álkes čovdosa.



Dan olis sáhttit ollislaččat doarjut máid soames čálii iežas siidui, ahte dat mii lea veara diehtit gávnnat mediain.



Bargiidbellodaga joavku ii gávnnat riektan čađahit viidát nuppástusaid go daid maid Sámi_vuoigatvuođalávdegoddi lea árvalan, ja doarju baicce daid nuppástusaid stuorra luossajogaid várás.



Bajil namahuvvon sivaid geažil ii gávnnat Sámedikki doarjjastivra sáhttit addit doarjaga dán ohcamuššii.



Doarjjastivra lea árvvoštallan ahte galgá go rievdadit SOF doarjageavada, muhto ii gávnnat dan darbun nu guhká go gávdnojit eará ruhtadaninstitušuvnnat mat sáhttet ruhtadit dien lágan doaimmaid.



Sámediggeráđđi ii gávnnat ulbmillažžan ovddidit ONa julggaštusa álgoálbmotvuoigatvuođaid birra sierra áššin.



Dás oainnát evttohasaid ja don sáhtit dál lea mielde mearrideame vuoiti.



Searvvit vurdet ahte eai heaittit, muhto baicca nannejit kantuvrra.



Eat heaittit Sámedikki



Ráđđealmmái deattuha ahte jus eai heaittit nuppi giellamielbargi virggi, de ferte hálddahusas eará virggis loahpat.



Dattetge doaivu Wilhelmsen ain ahte eai heaittit skuvlla Leaibevuonas.



Dat lea fámus nu guhká go ráđđehus ii dan eaktodáhtolaččat ja vuoigatvuođa vugiin heaittit ja go eamiálbmogat sáhttet čujuhit, ahte sin árbevirolaš oktavuođat eatnamiidda leat ain leamen.



– Állet heaittit Infonuorra Sápmi, buorit baicce fálaldaga cealká NSR nuoraidlávdegotti lahttu, Mats Jonas Pavall.



Eat heaittit.



Guldalehket nuoraid ; állet heaittit Skániid joatkkaskuvlla!



Eai heaittit barggu.



Mii gal eat heaittit min plánaid dan_dihte go eat vuoitán, mii joatkit dego ovdal.



Seammás sávvat ahte dát SMS-jienasteapmi doaibmá bures, vai ovttasbargoguoimmit eai dakka viđe dan heaittit.



Searvvit vurdet ahte eai heaittit, muhto baicca nannejit kantuvrra.



– Eai sii gal heaittit.



Eai ge dieđus Guovdageainnu politihkkarat ge leat buorebut, vaikke sátnejođiheaddji Klemet Erland Hætta (Sámeálbmot_Bellodat) muhtun jagiid dás ovdal dajai mediain ahte giliskuvllaid ii heaittit suohkan ovddemuš.



Buohkat leat dadjan ahte opmodatvearu eat ásat, muhto seammás eat divrrut láigguid, eat ge heaittit makkár ge bálvalusaid mat eai leat bákkolaččat.



Porsáŋggu sátnejođiheaddji deattuhiige gielddastivrra áššemeannudeamis máŋgii ahte eai sii buriin mielain heaittit giliskuvllaid.



Nuorain lei čielga diehtu suohkanstivrii: Állet heaittit kantiinna skuvllas ja meahcceskuvlla.



Oanehaččat daddjon ; NSR mieđihii ahte minerálaveahki eai heaittit, muhto geahčadit mot dan buoridit.



Dán vahku beakkehii ahte Finnmárkkuklinihkka guhkkin eret lea sihkkaris dilis, vaikko njukčamánus mearridedje ahte eai heaittit dattetge Finnmárkkuklinihka fálaldaga Kárášjogas.



Ale heaittit gieđaidat daguid!



Dasgo ii dábálaš čuvggodan olmmoš vuosttamužžan heaittit skuvlla.



– Allet heaittit Sámi_Grand_Prix, ávžžuhii son SGP lágideddjiide.



– Allet heaittit Sámi_Grand_Prix.



– Allet heaittit.



– Gullabehtetgo lágideaddjit, allet heaittit Sámi_Grand_Prix, lávlestii vel láidesteaddji.



Kárášjoga jotkkaskuvla veahkkedivššár oahpaheaddjit besset fas heŋget veahkkedivššár galbba bajás, go skuvla ii dattege heaittit oahpu.



heaittit ruvktofálaldagaid!



heaittit bargosajiid FFR:s!



KONTRA DIEHTU: – Mii leimmet hupman heaittihit ortnega vuossárgga rájes, muhto go ášši ii leat formálalaččat vel gieđahallojuvvon, de eat heaittit ortnega vel dán vuossárgga, duođašta Bajásšaddan- ja fuollahoavda Svein Persen.



Sii leat mearridan ahte eai dattege heaittit idjaváktaortnega vuossárgga rájes.



Moadde beaivvi maŋŋel_go Min_Áigi bivdiigođii dieđuid idjaváktaortnega heaittiheami birra, de vástidii gieldda Bajásšaddan- ja fuollahoavda Svein Persen ahte eai dattege heaittit dán vuossárgga vel.



Amma jur dan skuvlajagis eai heaittit ođđa málle, dadjá Gerd Eli.



- Vaikko lea áidna dákkár fálaldat, de ii mearkkaš ahte eai gávdno eará alternatiivvat, muhto deattuhat ahte eat heaittit fálaldagaid ovdal_go ođđa leat huksen, lohká Aina Olsen Finnmárkku dearvvašvuođa hálddahusas.



Vátnen illuda go eai heaittit Menesjávrri skuvlla



Mannan gaskavahku mearridii Anára gielddastivrra ahte eai heaittit Menesjávrri skuvlla Anára gielddas.



LOHPIDIT OĐĐA AKŠUVNNAID: Greenpeace akšunisttat gurrejedje maŋŋebárgga njáskkahagaid eana- ja meahccedoallministerija tráhpa ála, ja lohpidit ođđa akšuvnnaid jus eiseválddit eai heaittit vuovdečuohppamiid Anáris.



ČUOČČUHUSAT: Professora Reidar Elven, Oslo unisersitehtas, oaivvilda biologalaš valljodahkii olles vahágin jus boazodoalu ii heaittit 50 gitta 100 jahkái Finnmárkkus.



Son ii sáhte váldit duođalažžan professor Reidar Elven čuoččuhusaid ahte šattolašvuohta nohká siskkit-Finnmárkkus jus boazodoalu ii heaittit muhtun áigái.



Jus eai heaittit LOSA, de fertejit heaittihit ovtta joatkkaskuvlla, čállá fylkkaráđđeolmmái áššečilgehusas.



– Dál gal lean hui movtta go eai heaittit skuvlla, lohká oahppi Vibeke Johnsen.



– Eat heaittit giliskuvllaid.



Ikte lei stuora illu Davvi-Romssa joatkkaskuvllas, go fylkadiggi dattege ii heaittit duodjesuorggi, - skuvla ávvudii.



Nieiddat geat beare duostilat leat, eai goassege áibbaš!



– Dá lea dilli masa ii oktage áibbaš, muhto masa mii dađi bahábut leat gártan, dadjá son.



Muhto dohko Werner ii áibbaš.



Filmmas muitala son ahte ii dieđe oaidni olbmuid máilmmis dađi eanet ja danin son ii áibbaš ge dan mailbmái.



Jovnna-Jon Eino orru Vuovdaguoikkas Deatnogáttis ii ge son áibbaš dobbelii máilbmái.



– Sus lei visot maid ohcen, sihke dáidda, musihkka ja luohti ja dasa lassin lei son šođbat ja sávri, moddjá duiskka nisu gean váibmu ja ruoktu lea Hilláguras, iige son áibbaš máttás fárret.



Mii eat gáibit al-Qaida eatge áibbaš kommunisttaid maŋŋái.



Leago doarvái bargosajit Kárášjogas gos sáhttá atnit ávkki sierra gelbbolašvuođas amas ii áibbaš nuppi báikái gos lea alit bálká.



Doppe lei stuorra gorži, mii lei 15 mehter alo, gos mii njuikkodeimmet liegga sevdjnes eahkediin.



Tungurahua - okta dain olu čáppa vulkanain, šiega 5000 mehter alo.



Vuossárgga bidjui.



- Na it got don oainne, munno bidjui lea golgan dievva giđđadulvečáhci, civkkádii eadnegoddesáhpán ja njuikestalai vulosbajás.



- Dál ii leat šat guhkki din bidjui, gullui vilgessáhpan gii ovddemusas lei dieđiheame.



Dan lassin lea juolluduvvon prošeaktaruhtadeapmi máŋgga konkrehta doaibma- bidjui dáin suohkaniin.



Ovdalaš go UKM 2009 bargu álggii de lea bidjui ođđa sisadieđihanortnet.



- Mun lean aiddo čorgen bieju vai lea ráinnas dassá go čivggan, ja dal deavdá dat dulvi fas ruskkaid munno bidjui cihraidii son.



Ferten maid boradit albma dievva čoavjji ovdal go manan bidjui nohkat dajai son.



Jus njiŋŋelas guovža lea čivgan bidjui dálvebottas, de bissu biejus geassemánnui.



Lean gullan dáppe galget ollu guovžžat, muhto eat leat oaidnán ovttage, in sáva ge oaidnit, lohká son ja jáhkká guovžžaid dál mannan bidjui.



Čakčat čákŋá bidjui ja oađđá dassážii go ilbmi giđđat lieggana.



Vuođđu galgá leat dakkár man čađa ii soaba makkárge vašálaš njáhkat bidjui ii vuolábealde ii ge seinniid čađa.



 Mánát geahčastit bidjui.



 Lagamus bidjui olle Áigin.



– Na vuolgu min bidjui de oaččut skeaŋkka.



Vaikko lei vehá issoras, de fertiimet aŋkke boagustit go áhkku orui nu komiska go nahkáriid siste ii ipmirdan maide ja doaivvui roahtuid bidjui boahtán.



Vaikko lei vehá issoras, de fertiimet aŋkke boagustit go áhkku orui nu komiska go nahkáriid siste ii ipmirdan maide ja doaivvui roahtuid bidjui boahtán.



- Vulget min mielde duohko min bidjui, hásttuheigga dat vilgessáhpanat ja mus gal lei miella sutno ja buoidaga Čere mielde dohko vuolgit, muitališgođii áhkku.



Sámediggái NRK Sámi Radio neahttasiiddus čuožžu ahte Ovddádusbellodat lea mannamin ledjona bidjui (Sámediggái), muhto Svein Ole Sandvik ii oaivvil dan gal.



Manaime bidjui ja son ohcalii skeaŋkkaža maid lei oastán.



Muhtimat leat oaidnán guovžža čakčat ovdal go manai bidjui, muitala Eira.



Vikkahit ahte rieban lea goddán lábbáid, muhto rieban láve čuovvut ja čoaggit stuorát návddiid bázahusaid ja daid fievrredit bidjui.



Rieban doalvu vaikko maid bidjui, dadjá Eriksen.



Salla gieldda davvioasis leat muhtimat leiken kemikálaávdnasiid geatkki bidjui.



Biret jávkkihii bidjui ovtta biškku ja de iđistii nuppi geaži olggos dakkár reaškasiin.



Sotkajærvi muitala ahte lea hui dábálaš ahte dán muttu jagis leat guovžžat mannan bidjui dálvái, muhto go ná guhkes ja bivvalis čakča lea leamaš, de gal sáhttet ain varis guovžžat ohcame biepmu ja deavdime čoavjji dálvái.



Vaikko jietna ii lean allat, de buot meahcceeallit jávohuvvo, dego diet mii ráhkadii jiena doalvulii buot elliid bidjui ja eará ráiggiide.



Báhče geatkki čivggaid bidjui.



Nordlánddas bážii mánnodaga stáhta luonddu bearraigeahčču (SNO) guokte geatkki čivgga bidjui, muhto ciikku ribahedje mannat báhtui.



Karlsen ii loga gal dábálažžan ahte sii goddet getkkiid bidjui.



Fjellström muitala ahte dat goarjada almmá mangelágáš biepmu haga dan áiggi rájes čakčat golggot go manná bidjui gitta Tiburtiusa beaivvi rádjái Stil.



Beaivemearri lea Davviriikkaid árbevieru mielde ođđajagidedje ahte dálvi álgá dalle go guovža manná bidjui (Grundström 1946–1954: 1071) ja gaskadálvve muddui, dahje dárkileappot mánu 14. b. (Bø 1981 (1956–1978): 615.



Suollemas sániin olbmát várrugasat lahkanadde bidjui, amas guovžafeasta duššái mannat ; feasta man buohkat vurde.



Dat doalahalai, amas nisttihit muitalit, manin gárttai guođđit čivggaidis bidjui geahčuhaga.



 Dáppe dii gal čáhkabehtet čiehkástallat, muhto allet fal mu njála bidjui čáŋa!



Ja go dat orru biejus, de son manná ijaid mehciin ja beaivet boahtá fas bidjui.



Son lea lohpidan, ahte ii son daga maidege dasa guhte boahtá su lusa bidjui, vaikko son sávolaččas válddii oaivvi eret, go álggii su bidjat báddái ja roankesuorpmaiguin gaccui su čalmmiid, deinna son suhtai ja válddii oaivvi eret sávolaččas.



Vulge go áhkku ja dat eará sáhpannieiddat daid vilgessáhpániid bidjui, vai álge go ruovttu ohcat?



Luonddugáhttendoaimmahat lea addan lobi suodjalusbivdui golmma bidjui ja njeallje sierranas getkkiide danin go moadde čearu šadde giđđadálvvi 2008 gillát garrasit geatkki ja albasiid geažil.



- Mii jáhkkit dehálažžan ahte lea juoga erenoamáš mánáide maid, lohká Utsi, gii sávvá ollu mánáid suotnjat bidjui geahččat filmmaid.



Muhto rieban láve čoaggit stuorát návddiid bázahusaid ja doalvut daid bidjui.



NINA lea bidjan govvenrusttegiid bidjui ja dihtet ge ahte dán jagi riegádedje ovcci njálačivgga Idjavuonduoddaris, Várjjagis riegádedje oktiibuot 13 čivgga ja Nášša ges 20 čivgga guovtti njállabáras.



De beaivváš badjána, dat geassádit eret ja veallánit bidjui.



Jagi 1949 rievdadeami mielde biddjui Láhku olggobeallái konvenšuvdnaguovllu, ja jagis 1972 biddjui olles njárga olggobeallái konvenšuvdnaguovllu.



Danne biddjui vuođđun ahte jeagelguohtun heive buoremusat čakčaguohtumin.



Go maŋŋil rievdadedje jagis 1949, de bidje Sálašvákki ja Nieidavuovddi – Vuovlenjuni eret, ja fas Markeneset biddjui eret konvenšuvdnaguohtumin jagis 1972.



Guođohanáigodat vuolgá vuosttažettiin guovllu árvvus, statusis mii dasa biddjui 1919 konvenšuvnnas.



Dan sadjái biddjui vuođđun 1.800 bohcco Hábme “ bievla- ja dálvejagi guohtumiid guoddilvuohta galgá biddjot vuođđun unnebuš boazodollui.



Maŋŋil biddjui alimus boazolohku nu ahte vástida 1,2 bohcco juohke kmnammii.



Orohat viiddui das go Glommen orohat biddjui oassin ođđa orohahkii.



Go rievdaduvvui orohagaid juohkin Nordlánddas, biddjui vuođđun ahte Helgelándda boazodoallu jođihuvvo dainnalágiin ahte muhtin siiddat johte luksa dálvái ja nuppit fas guođohit riddoeatnamiin davvin // oarjin // allin dálvet, ja nu ledje dálvejagi eatnamat Ruoŧas ja muhtimiin.



Dan muddui go lea dárbu, hálida Ráđđehus bidjat johtui joatkevaš FoU-doaimmaid dán suorggis, gč. Rasismma ja vealaheami doaibmaplána mii biddjui ovdan suoidnemánus jagi 2002:s.



Ovddasvástádus riikkaoasi spesiálapedagogalaš doaimmain, maid stáhta ruhtada, biddjui Stáhta spesiálapedagogalaš doarjjavuogádaga stivrii.



Dan rájes go dát sámi guovlu biddjui Norgga vuollái, leat Finnmárkkus ja Norggas leamaš dálá gustojeaddji nannánrájit.



Ruoŧa duopmár guhte lei riektešiehtadusaid jođihan, biddjui barggus eret go ii lean čuvvon kodisilla njuolggadusaid.



Go suohkanrádji ođđasit áiggi biddjui Unjárgga (Nesseby) ja Čáhcesullo gaskal, de biddjui ge dat juste dakko (Niemi 1983: 190).



Ovdal 1750, ja dasto ovdal go dálá riikkarádji biddjui, gávdno ruoŧa čilgehus mii sáhttá govvidit dan, go várrogasat dan geavaha (Fellman I 1910: 442).



Rádjedahppan ii mielddisbuktán dušše heajos ealáhusvuođa rievdademiid, muhto dat čuzii maid garrasit sirddolaš sápmelaččaid sosiálalaš čanastagaide, geat vuosttaš geardde duođas deaividedje dan ráji duohtavuođaiguin, mii biddjui rastá sin orohaga 1751:s.



" Láhkačállosa 2. §:ii biddjui lasahussan ahte ohcci galggai almmuhit iežas " Stáhtaborgárvuođa ", dahje čearddalašvuođa.



Rádji biddjui Birgenjárgga ja Vuorjánjoga gaskii.



Dalle biddjui dálá rádji Suoma guvlui, dan guovtti gáibideaddjiriikka Danmárku-Norgga ja Ruoŧa šiehtademiin.



Kolsrud čállá: " Rádji biddjui dábálaččat ovddeš geavaheami vuođul " (ibid s. 155).



1900:s dolle bására Čuđegiettis ja kr 196,17 biddjui báŋkui Golbmalohnjárgga- Leaibevuona geidnui (Hanssen 1986: 359).



1917:s biddjui Čáhcesuolu dán linjái, ja eará gávpogat ja čoahkkebáikkit fas 1921:s (ibid s. 269, 281).



Huksen maŋiduvvui soađi geažil, muhto Vuolit Borssi fápmu biddjui johtui 1941:s. 1944:s livččii Bajit Borssi dulvadeapmi leamaš gárvvis álggahuvvot, muhto buollima geažil bisánii bargu gaskaboddosaččat (Iversen 1989: 208209).



Ole Andreas Magga, Boris Ivanovitsj ovdalaš boazoreaŋga, biddjui ođđa - ja áidna - boazoguođoheaddjin.



Eahpádus ja morálalaš oamedovdováivvádus vuhttui borgemánu 7. b. 1929 mielahttočoahkkimis go Magga biddjui virgái.



Duomus, beaiváduvvon skábmamánu 18. b. 1984, hilgojuvvui earenoamášrievtti gáibádus ja Fosshaug-joavkku boazodoalloriekti nannejuvvui ; seammás go njávdánsápmelaččaide prinsihpalaččat mieđihuvvui boazodoalloriekti, muhto geavatlaš álggaheapmi biddjui boazodoalloeiseválddiid bargun.



Sámedikki presideantavirgi biddjui stáhta bálkáregulatiivii, mii ii vástit virggi sisdollui.



Dálá bušeahttaproseassaid árvvoštallan Vuosttaš jagiid maŋŋel Sámedikki ásaheami sulástahtii Sámedikki rolla bušeahttaproseassas dábálaš hálddašanorgánaid rolla, namalassii ahte bušeahttaárvalus meannuduvvui departemeanttas ja de biddjui vejolaččat bušeahttamateriálai.



Fuopmášupmi biddjui dalle ovddimustá vuoigatvuhtii gaikut iežas doaibmi stáhtas áibbas eret.



Go Ruoŧa ja Danmárkku-Norgga rádji biddjui jagis 1751, dáhkidedje riikkat lasáhusa (kodisilla) rádješiehtadussii, mas sápmelaččat galge beassat johtalit duovdagiid gaskka jagiáiggiid mielde.



Rádjemearrideamis biddjui maiddái ahte ii oktage galgga máksit vearu guovtti riikii.



Dát ášši biddjui veaháš duogábeallái dan botta go šiehtadallamat dahkkojedje.



Maŋŋil go boazoguohtunkonvenšuvdna biddjui fápmui jagis 1919, lea boazodoallu oalát nuppástuvvan.



Konvenšuvdnateavttas leat ollu evttohusat maid ulbmilin lea nannet árbevirolaš doaibmamálliid maid lea leamaš váttis doalahit miehtá 1900 logu, gitta dan rájis go riikarádji biddjui.



Maiddái dát bargoevttohus biddjui šiehtadallamiid vuođđun ja dagahii ahte ášši ain ovdánii.



Stuorradiggedieđáhusas strukturpolitihka birra lei Sámedikkis garra vuostemiella dasa ahte rahpat strukturerema jovkui gaskal 11 ja 15 mehtera, ja Sámediggi ii lean duhtavaš dainna go ráđđádallamat Sámedikkiin boatkanedje ovdal go dieđáhus biddjui ovdan.



Oassin alit oahpu kvalitehtaoiđastusa čuovvoleamis biddjui jagi 2002 ovdan sierra stuorradiggedieđáhus sámi alit oahpu ja dutkama birra, Sd. dieđ. nr. 34 (2001 – 2002).



Maiddái dát bargoevttohus biddjui šiehtadallamiid vuođđun ja dagahii ahte ášši ain ovdánii.



Vaikko dasa biddjui stuora ruhta, de lea prográmma ávki oppalaččat leamaš oalle unni, gč. Norut NIBR raportta 2003:5.



Jagi 2000 doaibmaplánas biddjui 6 975 000,- ruvnno doaibmaguovlluide.



Norga buvttii ovdan iežas vuosttaš raportta 1999, ja 2002 biddjui Norgga nubbi raporta ovdan.



Seammás biddjui ovdan NOU 2007: 14 Samisk naturbruk og rettssituasjon fra Hedmark til Troms, mas leat máŋggalágan historjjálaš duogáščielggadeamit.



Mearrádus biddjui vuođđun vuosttaš konsultašuvnnain gieldaministariin golggotmánus.



Diehtojuohkin Máhttolokten – Sámi birra biddjui maiddái Sámedikki neahttasiidduide ja Sámi oahpponehttii.



Čavččabeallái buorránii bargodilli veaháš go sadjásaš ossodatdirektora biddjui virgái ovtta jahkái, ráđđeaddivirgái biddjui olmmoš, julev- ja lullisámegielkonsuleanttat álggiiga virggiide, ovdakántuvrii ja arkiivi biddjui olmmoš virgái ja oahpahusossodagas sirdojuvvui okta bargi giellaossodahkii.



1999:s biddjui 20 100 000 ru fondii, ja 2001:s fas 18 130 000 ru..



Oassálastima mihttomearri lei juohkit dieđuid sámi diliid ja Sámedikki birra, erenoamáš deaddu biddjui čalmmustuhttit ahte Sámedikki doaimma váldoáŋgiruššan leat sámi nissonat.



Hálddašanovddasvástádus biddjui Sámediggái.



Mandáhtas biddjui vuođđun ahte joatkkabargu galggai leat nationála proseassan, ja ahte galge leat plánenprosedyrat mat galge sihkarastit ahte julevsámi beroštumit čielggaduvvojit ja leat mielde digaštallamiin.



2006:s biddjui 3 pst. dorskejoavkoeriin dorskefeastonuohttefanasjovkui ja guovlluearreortnegii gis biddjojedje gaskal 15 ja 21 mehtera ja gaskal 21 ja 28 mehtera konvenšuvdna ealla riddofatnasat.



Ollislaš oassi mii biddjui guovlluearrái lei 3 484 tonna oppalaš Norgga earis, mii lea 212 700 tonna dorski.



Seammás biddjui ovdan NOU 2007: 14 Samisk naturbruk og rettssituasjon fra Hedmark til Troms, mas leat máŋggalágan historjjálaš duogáščielggadeamit.



Mearrádus biddjui vuođđun vuosttaš konsultašuvnnain gieldaministariin golggotmánus.



Diehtojuohkin Máhttolokten – Sámi birra biddjui maiddái Sámedikki neahttasiidduide ja Sámi oahpponehttii.



Stuorradiggedieđáhusas strukturpolitihka birra lei Sámedikkis garra vuostemiella dasa ahte rahpat strukturerema jovkui gaskal 11 ja 15 mehtera, ja Sámediggi ii lean duhtavaš dainna go ráđđádallamat Sámedikkiin boatkanedje ovdal go dieđáhus biddjui ovdan.



Maiddái dát bargoevttohus biddjui šiehtadallamiid vuođđun ja dagahii ahte ášši ain ovdánii.



1999:s biddjui 20 100 000 ru fondii, ja 2001:s fas 18 130 000 ru..



Oassálastima mihttomearri lei juohkit dieđuid sámi diliid ja Sámedikki birra, erenoamáš deaddu biddjui čalmmustuhttit ahte Sámedikki doaimma váldoáŋgiruššan leat sámi nissonat.



Hálddašanovddasvástádus biddjui Sámediggái.



Jagi 2000 doaibmaplánas biddjui 6 975 000,- ruvnno doaibmaguovlluide.



Norga buvttii ovdan iežas vuosttaš raportta 1999, ja 2002 biddjui Norgga nubbi raporta ovdan.



Maiddái dát bargoevttohus biddjui šiehtadallamiid vuođđun ja dagahii ahte ášši ain ovdánii.



Hálddašanovddasvástádus biddjui Sámediggái.



Mandáhtas biddjui vuođđun ahte joatkkabargu galggai leat nationála proseassan, ja ahte galge leat plánenprosedyrat mat galge sihkarastit ahte julevsámi beroštumit čielggaduvvojit ja leat mielde digaštallamiin.



Vaikko dasa biddjui stuora ruhta, de lea prográmma ávki oppalaččat leamaš oalle unni, gč. Norut NIBR raportta 2003:5.



Ráđđehus joatká maiddái 3 miljovnna kruvdnosaš juolludemiin girjebussiid investeremiidda ja máŧasdoallamii mii biddjui bušehttii diimmá giđa reviderejuvvon našunálabušeahta meannudeami oktavuođas.



Danne biddjui 1997 10-jagi vuođđoskuvlla sámi oahppoplánain garradet gáibádus dieđuid gaskkusteapmái sámi diliid birra buot áigeguovdilis fágasurggiin.



Vuosttaš bealli biddjui 2009:s, nubbi bealli galgá biddjot 2010:s.



Dan sadjái go našunála oahppoplánat ledje gárvásat jagi ovdal go váldojedje atnui, de šattai áigodat gaskal dohkkeheami ja ovdal go váldojedje atnui hui oanehaš daid sámi oahppoplánaide, ja dat biddjui fápmui ovdalgo atnui váldin njuolggadusat ledje gárvásat.



Áigodat gaskal go loahpalaččat gárvvistuvvui O97S ja áigodat go atnui váldin biddjui johtui dagahii ahte máŋggas muhtin dain “ ođđa ” sámi suohkaniin eddo.



Maŋŋá go OM06S biddjui johtui lea fylkkasuohkan šaddan eanet systemáhtalaččat čuovvut mielde skuvllaid sámegieloahpahusa.



Sii dihtet ahte váhnemat ja oahppit Girkonjárggas leat dovddahan duhtameahttunvuođa go váilot oahpaheaddjit ja go sámegieloahpahus biddjui dakkár áigge go ii heiven nu bures.



Suohkan lei áigá juo ovdal Máhttolokten álggaheami ráhkadan guovtte-dásat hálddašeami, mii praktihkas dagahii ahte skuvlahálddahus ii šat jotkojuvvon leat sierra ovttadahkan, muhto biddjui ráđđealbmá vuollásažžan.



Dás biddjui sámegiella čálahábmen bákkolaš fágaid vuollái bienalaš bajilgovaiguin mii galggai čađahuvvot fágas nugo ovdamearkka dihte lei dahkkon dárogielfágas.



Klemet Erland Hætta evttohus biddjui ovdagotti evttohusa vuosttá.



Ekonomihoavda luobai 31.08.01, ja váldorehketdoalli biddjui sadjásaš ekonomihoavdan.



Kássakanturbargi sirddii sadjásažžan skuvlakantuvrii juovlamánus, ja su sadjái biddjui olmmoš.



Sivvan lassáneapmái lea go 2. jahkebealis sáddejedje suohkanlaš divvadiid nu maŋŋit ahte máksináigemearri biddjui ođđajagimánnui 2002.



Jienasteamis biddjui BB.



Mearrádus: Evttohus boahtán Nils Ole Turis biddjui vuostálaga evttohusain boahtán Ellen Inga K. Hættas.



Jienasteamis biddjui Anton Dahl evttohus sátnejođiheaddji evttohusa vuostá.



Jienasteamis biddjui sátnejođiheaddji evttohus Anton Dahl evttohusa vuostá.



Netto premiespiehkasteapmi 2004 dagái kr 156 ' ja biddjui gokčat ovdalaš goluid kr 222 '.



Plánaevttohus biddjui dasto almmolaš geahčadeapmái.



Láibedáigi biddjui stuora dáigegárrái, ja láibo gitta 20 láibbi hávil.



Oassi ávjjiin biddjui stáhkáide dálvái, main vižže dađistaga go lei dárbu.



Suoidnemánus biddjui bargui prošeaktabargi gii galgá hábmet foruma sisdoalu.



Borgemánus biddjui bargui prošeaktabargi gean bargu lea hálddašit ossodaga viidáset huksema.



Golmma jahkásaš Interreg-joatkkaprošeakta biddjui johtui borgemánus 2015:s.



Stuorra oassi ØK-registreremiin dahkkojedje ovdal 1978, dalle go ođđa kulturmuitoláhka biddjui fápmui 100 jagi ráfáidahttinrájiin sámi kulturmuittuid dáfus.



Eavttuhus 8, rievdadus, s. 34 biddjui ráđi árvalusa vuostá.



Sámediggi mearridii áššis 38/96/38 njuolggadusaid maid fápmuibidjanbeaivemearrin biddjui 01.01.97, gč. čuoggá 3.5 njuolggadusain.



Njuolggadusat oažžut stipeandda rivde skuvlajagi 2003/2004/2003, de biddjui stipeanda golmma dássái gos leat golbma iešguđet supmii.



Ođđa mánáidgárdeláhka biddjui fápmui jagis 1996.



1997 s rievdaduvvui namma ja nuoraidruoktu biddjui Finnmárkku fylkagieldda ruhtadanplánii jagiide 1998 - 2001.



Čoahkkinjođihangotti árvalus biddjui vuostálága Bargiidbellodaga eavttuhusain, mii guoská § 24, nuppi oassái.



Nils Thomas Utsi biddjui virgái prošeaktajođiheaddjin.



Dát evttohus biddjui ovdan miessemánus 2000:s, fargga jagi áigi.



Jagi 2000 doaibmaplánas biddjui 6 975 000,- ruvnno doaibmaguovlluide.



Maid lea Sámediggeráđđi bargan Stuorradikki govttolaš buhtadusohcamušaid meannudeami oktavuođas, mii biddjui Stuorradikki ovdii ovdal geasseluomu?



Mii leimmet vuordán, ahte ášši galggai čielgat sámediggeráđi doibmiiálginjulggaštusas, mii biddjui Sámedikki ovdii golggotmánu 16. b. 2001, gos almmatge ii daddjo earágo ahte: “ Sámediggeráđđi čujuha dasa ahte sápmelaččat eai leat geasage addán dahje mieđihan iežaset árbevirolaš guovlluid geasage.



Sámediggeráđđi árvalus, biddjui goalmmát evttohusa vuostá.



Ođđa mánáidgárdeláhka biddjui fápmui jagis 1996.



Sjøfossen elfápmorusttet, lahka Sunddasjoganjálmmi (Sundsfjordelva) Gildeskåla gielddas Norlándda fylkkas, biddjui doibmii 1950:s.



Nu go gažaldagas boahtá ovdan, de biddjui jahkásaš rámma golmma jagi badjel gitta 1999 radjái stádabušeahtas 1 miljon ruvnnu doaimmaide nannet ja várjalit Oarjevuona ássama ja barggolašvuođa.



2003 reviderejuvvon bušeahta biddjui 100 000 ruvnno politihkalaš álgagiidda, poasta 22 Erenoamáš doaibmagolut.



Árvalus 1 mearriduvvui ovttajienalaččat ja árvalus 2 gessojuvvui ja biddjui mearkkašupmin.



01.01.04 rájes biddjui várrepresideantta bálká vuođđun ráđđelahtuid ja joavkojođiheaddjiid bálkkáid meroštallamii, gč. Sámedikki politihkalaš dási njuolggadusaid, kap. 2.1 ja 2.3.



Gohččun beaiváduvvon 10.11. 2005 áššelisttuin dohkkehuvvui oktan liigeáššiin 064/05/064, maid bargiidbellodaga sámediggejoavku áirras Egil Olli ovdanbuvttii, ahte Wiebke Synnøve Slåttsveen sirdojuvvo ruovttoluotta Plána- ja finánsalávdegoddái nu mo válgalávdegoddi lea evttohan, biddjui áššelistui maŋemus áššin gaskavahkku juovlamánu 07. b. 2005.



Dán jagi biddjui 34,3 miljon ruvnno fondii ja dain lea 27,4 miljon ruvnno čadnon.



Čoahkkin biddjui Osloi, ea. ea. vai besset doallat čoahkkima riikkarevišuvnnain.



Diehtojuohkin Máhttolokten – Sámi birra biddjui maiddái Sámedikki neahttasiidduide ja Sámi oahpponehttii.



Mearrádus biddjui vuođđun vuosttaš konsultašuvnnain gieldaministtariin golggotmánus.



Sámedikkiin ledje guokte konsultašuvnna ovdal go dieđáhus biddjui ovdan.



Stuorradiggedieđáhusas strukturpolitihka birra lei Sámedikkis garra vuostemiella dasa ahte rahpat strukturerema jovkui gaskal 11 ja 15 mehtera, ja Sámediggi ii lean duhtavaš dainna go ráđđádallamat Sámedikkiin boatkanedje ovdal go dieđáhus biddjui ovdan.



Láhka oktan láhkaásahusain biddjui doibmii ođđajagemánu 1. b. 2009.



Sin bargu biddjui ovdan sámi konferánssas Loabáhis cuoŋománu 28. b. 2009.



Bušeahttabargovugiid evttohus biddjui Sámediggái maŋŋel.



Giellaiskkadeapmi biddjui DOFFINii ja almmuhuvvui 28.3.2011.



Giellaguorahallan biddjui ja almmuhuvvui DOFFIN – neahttabálvalusas 28.3.2011.



Prošeakta biddjui johtui 2011:s.



Fága- ja diibmojuohku ohppiide geain lea oahpahus sámegillii lea digaštallojuvvon máhttodepartemeanttain go Máhttolokten- sámegiella biddjui johtui ja diibmolasiheamis 2008:s.



Go máhttolokten – Sámegiella biddjui johtui 2006:s de deattuhii departemeanta ahte dát ii leat oahpponeavvoreforbma, ja Sámedikki politihkalaš áŋgiruššama maŋŋil juolluduvvui 1 miljovdna lassin Sámediggái Máhttolokten – Sámegiella oktavuođas.



Odne, 6 jagi maŋŋil go skuvlareforbma Máhttolokten biddjui johtui, lea dilli nu ahte eai vel gávdno sámegielat oahpponeavvut ođđa oahppoplána mielde.



Das biddjui deaddu sámi giellaoahpahussii ja gáiddusoahpahussii, ja maiddái mo galgá geavahit árbevirolaš máhtu ealáhushutkanohppui vuođđoskuvllas ja joatkkaoahpahusas.



Čoahkkimis biddjui ovdan e.e. Sámedikki bušeahttadárbbut sámi oahpponeavvuide ja oahpahussii obbalaččat.



Deaddu biddjui sámegieloahpahussii ja gáiddusoahpahussii, ja mot váldit atnui árbevirolaš máhtu entreprenevravuođa bokte vuođđoskuvllas ja joatkkaoahpahusas.



Evttohus 3 biddjui ráđi evttohusa sadjái ja dohkehuvvui 29 jienain 2 jiena vuostá.



Miessemánus 2008:s biddjui Geađgebatjávrri bartaguovllu reviderejuvvon regulerenplána almmolaš dárkkisteapmái.



Kampánja biddjui johtui guovvamánu 26. b. ja Sámediggi lea veahkehan juohkit dieđuid kampánja birra.



Norga searvvai Eurohpalaš ekonomalaš ovttasbargosurggiin go EEO-šiehtadus biddjui fápmui 1994:s.



Sámediggeráđi bealis biddjui fokus bargodokumeanttaid čuovvoleapmái.



Evaluerenbargu biddjui johtui suoidnemánu 1.b.2015, ja mihttu lea ahte evaluerenraportta lea válmmas skábmamánus 2015.



Raporta biddjui ovdan golggotmánus daid davviriikkalaš departemeanttaide main lea ovddasvástádus oahpahusas.



geillagoahtie ásaheapmái, ja beaivválaš jođiheaddji biddjui virgái 2008 čavčča, muhto guovddáš doaibmagođii albmaláhkái easka 2009:s.



Maŋŋel 1998, go 1992 Eurohpalaš guovlluid dahje unnitlogugielaid lihttu (Giellalihttu) biddjui formálalaččat fápmui Norgga giellapolitihkas, de lea Norgga eiseválddiin geatnegasvuohta áiggis áigái addit raportta Eurohparáđi Generalčállái sámegielaid dili birra Norggas.



girkodepartemeantta viđat oasseáigeraporttas Eurohparáđi ministtarráđđái, mii lea dahkkon eurohpalaš Giellalihtu oktavuođas mii biddjui fápmui 1998:s (FAK.



Sámi giellaovttasbarggu ođasmahttin biddjui johtui badjel vihtta jagi áigi.



Danin vuođđuduvvui Sámi vuoigatvuođalávdegoddi ja biddjui bargat čielggadeames dákkár vuoigatvuođaid.



Láhkaásahus ođđa almmolašvuođaláhkii mearriduvvui golggotmánu 17. b. 2008 ja biddjui doibmii ođđajagemánu 1. b. 2009.



Sámi báikenammanevvohat biddjui Sámediggái.



Stoltenberg-ráđđehus evttoha lasihit doarjaga sámi kultuvrra hárrái čieža miljon ruvnnuin 2006 stáhtabušeahtaevttohusas mii biddjui ovdan odne.



Sámi giellaovttasbarggu ođasmahttin biddjui johtui badjel vihtta jagi áigi.



2013 čavčča biddjui ođđa mánáidgárdeoahpaheaddjioahppu johtui.



48 Sámi giellaráđđi anii dien reaiddu viidásit ja almmuhii loguid jahkedieđáhusas movt dat lea ovdánan, dassážii go ráđđi biddjui Sámedikki vuollái 2002 ja rievdaduvvui Sámedikki giellastivran.



Seammás biddjui fleksibilitehta dan ektui man galle áirasa galget válljejuvvot guđege biires.



2008 biddjui johtui Sámi válgadutkanprográmma mas Norgga dutkanráđđi lea váldoruhtadeaddji.



2008 ovddas duođaštedje vuollel čuođi sávzza massán boraspiriide, meroštallojuvvon buhtadus biddjui badjelaš 800 eallái.



Buoridan dihte rekrutterema sámi oahpaheaddjeohppui Sámi allaskuvla, de geahččalii Sámi allaskuvla lávdadit oahpaheaddjeoahpu vuosttaš jagi Gáivutnii ja Detnui, seammás go Sámegiela lohkanbadjeoahppu biddjui oassin oahpaheaddjeoahpus.



Maŋŋil go ovttastahtte dutkanráđiid (geahča 1.1), de ovttastahttuiga humanisttalaš ja servodatdieđalaš dutkamat seamma suorgái, sámi dutkama áŋgiruššan maid biddjui ovtta sadjái.



Vásáhusat dutkanfierpmádagain, dutkanovttasbargguin ja gaskkusteapmi sisriikkalaččat ja davviriikkalaš dásis guorahallui, ja biddjui fuomášupmi dutkanpolitihkalaš mihttomeriide ja hástalusaide sihke dutkanprošeavttain ja fierpmádatovttasbargguin.



Go earreortnet ásahuvvui 1990:s, biddjui gaskamearálaš dorskesálaš maŋemus 3 jagi vuođđun earrejuohkimiidda.



biddjui deaddu iešguđetlágan sámi ásahusaid, kulturaktevrraid ja kultursuorggi ovddideapmái, ja dillái mas dat leat.



deaddu biddjui sámegieloahpahussii ja gáiddusoahpahussii, ja mot váldit atnui árbevirolaš máhtu entreprenevravuođa bokte vuođđoskuvllas ja joatkkaoahpahusas.



Fága- ja diibmojuohku ohppiide geain lea oahpahus sámegillii lea digaštallojuvvon máhttodepartemeanttain go Máhttolokten- sámegiella biddjui johtui ja diibmolasiheamis 2008:s.



Mearrádus biddjui vuođđun vuosttaš konsultašuvnnain gieldaministtariin golggotmánus.



Stuorradiggedieđáhusas strukturpolitihka birra lei Sámedikkis garra vuostemiella dasa ahte rahpat strukturerema jovkui gaskal 11 ja 15 mehtera, ja Sámediggi ii lean duhtavaš dainna go ráđđádallamat Sámedikkiin boatkanedje ovdal go dieđáhus biddjui ovdan.



Ovdal go biddjui proavás ámmáhii, lei son kapellána Kárášjogas.



Dáiddáriid dilli lea maid sakka hedjonan dan rájes go biddjui Sámedikki vuollái, logai dáiddár Synnøve Persen ja čujuhii earret eará dasa go Sámediggi ii čuvvon dáiddárorganisašuvnnaid rávvagiid doalahit fágalávdegottiid



Dát visot biddjui lassin dábálaš SND-ruđaide ja juhkkojuvvui fitnodagaid álggaheapmái ja prošeavttaide dan njealji nuppástuhttinsuohkaniiguin Kárášjogas, Guovdageainnus, Deanus ja Porsáŋggus.



De biddjui fylkka ala juohkit daid ruđaid viidásit suohkaniidda, ja suohkan fas galggai geavahit daid ruđaid gosa orui darbu.



Soai ráhkadeigga diehtočájáhusa ja Alan biddjui ráhkadit dieđuid álbmogiid birra árktalaš guovlluin.



Go ođđa skuvlarefoarbma vuođđoskuvlii Norggas biddjui johtui, dagahii dát ahte gávdnojit unnit dohkálaš oahppogirjjit go ovdal refoarbma klássaide.



Ođđa refoarbma mii biddjui johtui dán skuvlajagi rájes, lea dagahan ahte gávdnojit unnán oahppogirjjit mánáide geat lea refoarbma klássain.



Guovdageainnu suohkana oasseplánas biddjui dát guovlu almmolaš ulbmiliid váste, viesuide ja gávppiide.



Gilvinplána mearrádus biddjui fápmui 1.1.1998, ja guoská buot eanandolliide geat ohcet buvttadandoarjaga.



Dan ferteje dahkat dan geazil go Per Inge Eira biddjui eret šiljus.



Diibmá biddjui eret spábbačiekčamis maŋŋel go cielai spábbačiekčan duopmára seamma interneahttasiidduin.



Bargolávdegoddi biddjui johtui mii galggai geahčadit mii lei dáhpáhuvvan dán oktavuođas.



Bárdni biddjui de olggos.



Ja ii lean ge guhka ovdal son biddjui báhpa virgái.



Mánnodaga borgemánu 17. beaivvi biddjui vuosttaš geađgi báikái, gosa Guovdageainnu ođđa dearvvašvuođaguovddáš šaddá.



Váikko mánnodaga biddjui ge vuosttaš geađgi dán vistái, de álget bargguid sullii guovtti vahkku geahčen.



Ođastus 97 biddjui dat oassin oba riikka vuođđaskuvlaoahpahussii.



Son áššáskuhttojuvvui ja biddjui giddagassii guovtti mánnui miessemánus 1996 « s. Dál lea Álttá suohkanriekti čealkán duomu áš šis, ja Sara ja su fitnodat Isan Guovdageainnus vuittii ášši.



Sivvan dasa ahte ohcet ođđa suohkanbáhpa Guovdageidnui, lea dat go geasset biddjui Guovdageainnu suohkanbáhppa Ola Berg Lyngmo eret báhpavirggistis bismariiddu geažil.



Earenoamážit guoská dát guovlluidovddidanfondii (DU-doarjja) Finnmárkui - Finnmárkku earenoamáš dili geažil - ja go Statens Fiskarbank biddjui SND vuollái de šattai eanet deaddu Davvi-Norgga rámmaide.



Maŋŋil 96-97 dálvvi, go olu bohccot jápme nealgái, biddjui johtui bargu gávnnahit movt boazodoallu buoremusat galgá gierdat heajos jagiid.



Ráđi plána NSRa rievdadus evttohusaiguin biddjui jienasteapmái Bargiidbellodaga, Guovddášbellodaga ja Sámi Válgalihtu oktasaš evttohusa vuostá.



Árvalus biddjui ovdan Stuoradiggái 1962 is.



Ja buot buollašeamos almmolaš mihtidemiin lea Guovdageainnus, gos biddjui ođđa buolašolahus (rekorda).



Jahkečoahkkima ovdii biddjui ge evttohus ahte Finnmárkku fylkkasuohkana otnáš sámegielat namma ii leat rievttes namma, ja dan dihte galgá rievdaduvvot Sámieanan fylkan, go dat otnáš namma ii mávsse ii maidege sámegillii.



– Sámi oahppoplána biddjui johtui sámegielat oahppogirjjiid haga, čállá ee. Todal reivves suohkanii, ja joatká: – Dál eai leat makkárge sámegielat oahppogirjjit mat leat dohkkehuvvon ođđa oahppoplána ektui.



Ruvddiide biddjui.



Áššin lei Inga Julie Buljo, gii biddjui barggustis eret.



Kamera Maŋŋebárgga biddjui kamera Bieskenjárgga šalddi vuollái.



Vuosttaš govva Sara Victorias biddjui juo badjelaš vihtta mánu áigi.



Dieđu geažil biddjui johtui trippeldieđiheapmi buot heahteveahkeásahusaide, ja buollinčaskadeaddjit ja politiijat ollejedje jođánit buollin sadjái, lohká Mikalsen, gii ieš lei doppe.



– Sámedikki reviderejuvvon bušeahtas geassemánu dievasčoahkkimis biddjui prošeaktaálggaheapmái vuorasolbmuid lohkan- ja čállinveahkkái 250 000 ruvnnu, muittuha Sámedikki várrepresideanta Laila Susanne Vars ovdal čujuha Ávvira artihkkalii Sámedikki bušeahttasuođđanáššái maŋŋebárgga Ávviris, mas Ann-Mari Thomassen lohká NSR:s leat vuordámušat ráđđái čuovvolit sin máŋggajagáš bušeahttaevttohusa.



Mannan vahkku biddjui šilta Bådådjo boađáldahkii mas gávpoga namma čuožžu sámegillii, dárogiel " Bodø " šiltta vuolábeallái.



Lossa beaivi Hámmárfeastta gávpogii lea ásahuvvon heahtejoavku, ja gieldda sátnejođiheaddji leage son guhte jođiha joavkku mii ovddetbeaivvi biddjui johtui.



Olahus biddjui 65 kilo luohkás ja lahttu lea 201,17 mehtera.



Buorre šillju Sámi Heargevuodjin Lihtu jođiheaddji, Mikkel Per Sara, lohká Mázes lei buorre gilvalanšillju mii sáhttá váikkuhan ahte « Visa » lea časkán guktii máilmmiolahusa mii biddjui Guovdageainnus árabut dán dálvvi.



Go biddjui nu mearehis bajás, de in sáhtán dan dohkkehit, go olmmoš ii šat ipmir maidege, šuohkiha son.



– Seamma olmmoš Politiijaid bargojoavku mii biddjui doibmii Gáivuona billistemiid geažil, váruhit ahte lea seamma olmmoš mii visot bahádaguid lea bargan Gáivuonas.



Son deattuha ahte vaikko sáhttá leat lossat dáinna lágiin oažžut lebbejuvvot váivves vásáhusaid, de lea su mielas hui buorre go dákkár guorahallanbargu biddjui johtui.



Giddagasas Diibmu 3.55 biddjui 23-jahkásaš dievdu giddagassii.



Dat dagahedje ahte earit galge juhkkojuvvot nuvttá guolásteddjiide, muhto jus galggai sáhttit oažžut eari de biddjui mearri man olu dorski fertii unnimusat bivdán ovtta jagis, jagiin 1987:s 1989 rádjái.



Nieiddat ja nieiddat Lávlunjoavkku namma Máze Nieiddat biddjui dalle go joavku álggahuvvui ja lea bisson dovddusin Sámis dan rájes.



Liikka dolvo Deanu dearvvašvuođaguovddážii ja Deanu gieldda heahtejoavku biddjui johtui.



Searvegotteráđđi bivddii 2007 girkoverdde bidjat ášši searvegotteráđi áššelistui, dat biddjui skábmamánu 15. b. 2007 čoahkkimii.



Diibmá biddjui ođđa rohpi ja divoduvvui veaháš siste.



Go ON:a álbmotvuoigatvuođalávdegoddi dulkui mearrádusa, biddjui vuođđun ahte álgoálbmoga árbevirolaš ealáhusat – omd. boazodoallu – lea oassi sin kultuvrras maiddái oalle ođđaáigásaš hámiin ja go geavaha teknihkalaš veahkkeneavvuid.



Justa ovdal go fanasearrovuogádat biddjui johtui 1988-1990 logus, de gárvii son váldofága barggu Uhca Liidnavuona mearrasámi giláža birra.



Giđđat go ovddeš Shell visti biddjui vuovdimassii, de dohppii son vejolašvuođa ja osttii vistti ja lei olu lávkkiid lagabus ollašuhttit niegu rahpat rámbuvrra.



Vuossárgga biddjui.



Kárášjoga sámepolitihkkarat gáibidedje mannan vahkku ahte Sámediggi bargagoahtá sámi mánáid dilli mánáidsuodjalusa hálddus, maŋŋel go kárášjohkalaš mánná váldui iežas fulkkiid luhtte, ja biddjui dárogielat biebmoruktui.



Son deattuha ahte vaikko sáhttá leat lossat dáinna lágiin oažžut lebbejuvvot váivves vásáhusaid, de lea su mielas hui buorre go dákkár guorahallanbargu biddjui johtui.



Son lei suohkanbáhppa Guovdageainnus go biddjui eret ámmáhis.



Diibmu 3.55 biddjui 23-jahkásaš dievdu giddagassii.



Nuortasámi Musea stivrajođiheaddji, Øystein Nilsen (olgeš bealde) go čiehkageađgi biddjui diimmá borgemánus.



- Riikka dálkkádatdigaštallamis biddjui ollu deaddu dasa ahte olbmot fertejit geahpedit biilavuodjima.



sotnabeaivvi go Hámmárfeastta hárjeheaddji Odd-Karl Stangnes biddjui eret šiljus maŋŋá go cielahii duopmára.



Dievdu biddjui giddagassii ja boahtá váidojuvvot go leat veahkálašvuođa čájehan almmolaš bálvalusolbmo vuostá.



Maŋŋá eatnis jápmima oarbbesgánda biddjui lahta ala Báđožis, suomabeale deanu bajábeale Leavvajoga.



Sotnabeaivvi biddjui áltálaš Yngve Suhr ovddasčuožžun, pastorin, Guovdageainnu hellodatsearvegoddái.



(Allmänna Idrottsklubben) fánssat preassakonferánsii ja vuosttildedje dan go Rickard Norling biddjui eret.



Dan beaivvi rájes go sámi vuoigatvuođaid bargu duođas biddjui áššelistui, leat vuosteluohkát leamaš máŋga, ja vuoittahallamat seammá.



Stáhta ii nagodan jávkadit sámegiela badjelaš 100 jagi dáruiduhttinpolitihkain, muhto go sámegiella biddjui oahpahusgiellan, de lea giella hedjonan ja hedjonan.



– Diđiidet go dii ahte sámi álbmotbeaivi dáhton biddjui seamma dáhtonii go guovvamánu 6. beaivvi jagi 1917, dalle go sápmelaččat miehtá Sámi čoahkkanedje Troandimii.



Dušše goabbat stággui biddjui stobu luhtte vuogga.



Ávvir maiddái biddjui olggos Rátkin Hoteallas, máid eaiggáduššá Transun Travel, go galggaimet oažžut ságaide bargiid doppe.



Kárášjoga nuortabeali ja oarjjabeali johtolagaide biddjui gaskaboddosaš rádji 2004:s.



Stuoradiggedieđáhusas, mii almmuhuvvui 1992:s, nammaduvvui teáhter našunálateáhteriin, muhto 2002:s biddjui teáhter Sámedikki vuollái.



Lávlunjoavkku namma Máze Nieiddat biddjui dalle go joavku álggahuvvui ja lea bisson dovddusin Sámis dan rájes.



Dan ođđa oahppoplánas biddjui sámi kulturmáhttu dasto juohke fágii ja danin ii lean šat dárbu dán sierranas fágan.



Dat dagahedje ahte earit galge juhkkojuvvot nuvttá guolásteddjiide, muhto jus galggai sáhttit oažžut eari de biddjui mearri man olu dorski fertii unnimusat bivdán ovtta jagis, jagiin 1987:s 1989 rádjái.



Dálá sámediggepresideanta Egil Olli biddjui ovttajienalaččat vuosttažin dán golmma suohkana oktasaš listui.



Garra giehtaspeažžumiin biddjui son vuosttažin Bargiidbellodaga 2009 sámediggeválggaid válgalistui.



Dát analysajoavku biddjui johttui 2007:s ja sin bargu ii leat ráhkadit statistihkaid, muhto gávdnat ovddeš statistihkaid sámi diliid birra ja buktit mearkkašumiid daidda.



Sin bargu biddjui ovdan sámi konferánssas Loabáhis cuoŋománu 28. b. 2009.



Nuortasámi musea // Østsamisk museum // Nuõrttsaa ´mi mu ´zei vuođđogeađgi biddjui borgemánu 22. beaivvi Njávdámis.



Danne biddjui Ávvira doaimmaheaddji olggos čoahkkimis dainna ákkain ahte dát čoahkkin lea dušše bargočoahkkin masa Varsi dáhttu ságastallanráfi.



Falleheapmi filbmejuvvui ja biddjui " youtube " interneahttasiidduide rámi dihte.



• Kárášjoga nuortabeali ja oarjjabeali johtolagaide biddjui gaskaboddosaš rádji 2004:s.



Prošeakta biddjui johtui danin go Mátta-Sámi guovlluin leamaš máŋga riidoášši gaskal boazodoalu, gieldda ja fylkka.



– 2001:s biddjui dát proseassa johtui go ledje leamaš máŋga areálageavaheami riidoášši gaskal boazodoalu ja earáid, nu mo gieldda ja fylkka, muitala Gjønnes.



Dasa biddjui johtui nammačoaggin ja álbmot oaivvildii sis ii leat sámi varra suonain.



Finnmárkkulága oktavuođas 2005:s maid Stuoradiggi meannudii, biddjui ráđđehussii gáibádus ahte galget čielggadit sámiid ja earáid guolástanvuoigatvuođaid Finnmárkku rittuin.



Dat mii anihuvvon šat masage, biddjui duŋgái vái luondu daid jávkadii.



Stuorámus lávki lei goit go riddoguovllulávdegotti čilgehus ja árvalus biddjui ovdán.



Su historjá biddjui agibeaivái gitta norgalaš-jugoslavialaš ustitvuođabargui go girječálli Per Hansson 1970:s almmuhii Mamma Karasjok.



Nuba biddjui johtui interimstivra, gaskaboddosaš namain " Mat fra Finnmark " dahje sámegillii " Finnmárkku biebmu ", mii doallá ásahančoahkkima Strommavuonas Kongsfjord guosseviesus geassemánu 2. ja 3. beaivvi.



Dađi bahábut biddjui son Suoma telefunfierpmádahkii njuolga, gos bođii diehtu ahte nummar ii leat anus.



Boahtteáiggis ferte nannejuvvot báikkálaš hálddašeapmi Finnmárkkus, easka dalle leat beassan ‹ ‹ hearrán iežamet dállui › › máid dajai dalá Justiisaministtar go Finnmárkkuláhka biddjui fápmui.



Earret eará biddjui maiddái filbma Facebook siidduide mainna čájehedje man hejot muhtun sirkusat meannudit elliid mat lea sin háldduin birra jagiid.



Fylkalávdegoddi celkkii mánná ii galgga máhcahuvvot ruovttoluotta sámi biebmoruktui go lea nu guhká juo leamaš doppe gosa biddjui.



Dálá rádjá biddjui sullii čuođi jagi áigi.



Šiehtadallamiin gaskal YS-K ja YS ii leat ovttaoaivilvuohta gáibádusain ja bargoheaitta biddjui johtui mannan bearjadaga.



Šiehtadallamiin gaskal YS-K ja YS ii leat ovttaoaivilvuohta gáibádusain ja bargoheaitta biddjui johtui mannan bearjadaga.



Finnmárkkuopmodagas biddjui čakčat ođđa ortnega johtui mii guoská fuođđobivdui.



Mánnodaga biddjui Suoma dievdu rájusgiddagassii njealji vahkkui, anne ii beasa vuolgit Norggas eret ovdal go ášši gárvvistuvvo ollásii, ja son lea maid dan ieš dohkkehan dan.



– Sámedikki reviderejuvvon bušeahtas geassemánu dievasčoahkkimis biddjui prošeaktaálggaheapmái vuorasolbmuid lohkan- ja čállinveahkkái 250 000 ruvnnu, muittuha Sámedikki várrepresideanta Laila Susanne Vars ovdal čujuha Ávvira artihkkalii Sámedikki bušeahttasuođđanáššái maŋŋebárgga Ávviris, mas Ann-Mari Thomassen lohká NSR:s leat vuordámušat ráđđái čuovvolit sin máŋggajagáš bušeahttaevttohusa.



Innovašuvdna Norga ii juolludan njuolggo ruđa hotealla huksemii, muhto go dat biddjui oassin stuorit mátkeealáhus doaimmas de ožžo dasa ruđa.



Dieđu geažil biddjui johtui trippeldieđiheapmi buot heahteveahkeásahusaide, ja buollinčaskadeaddjit ja politiijat ollejedje jođánit buollin sadjái, lohká Mikalsen, gii ieš lei doppe.



Borgemánu 29. beaivvi 2010 biddjui Guovdageidnui báhppa, Bjarne Gustad, bissovaš virgái.



Romssas biddjui muhtin almmái 20-jagiin giddagassii go lei menddo gárremiin.



Goanstarássešillju, maid Romssa faláštallansearvi (TIL) skeŋkii Guovdageidnu, biddjui čakčat Báktevárrái.



Dasa ii leat biddjon ruhtaortnet ovdal go biddjui stáhtabušehttii.



Nieida váldui mielde politiijastašuvdnii ja biddjui arestii.



Duogáš áššái lea go dubmehallon almmái ođđajagemánus muhtin olgobáikkis Kárášjogas biddjui olggos giddenáiggi dihte.



Vuosttaš govva Sara Victorias biddjui juo badjelaš vihtta mánu áigi.



Liikka dolvo Deanu dearvvašvuođaguovddážii ja Deanu gieldda heahtejoavku biddjui johtui.



Guovdageainnu suohkana ja NAV sosiálabálvalusa ja gárrenvuođaeastadeaddji bargi, Berit Helene Gaino lea ođđajagimánu dán jagi álgán bargui, ja vuosttaš bargomearri mii sutnje biddjui lea dahkat gárrenvuođaeastadeaddji doaibmabijuid ja dikšunplána.



ČUOJANASAT: Festivála jođiheaddji Anna Näkkäläjärvi biddjui iskat čuojahit semináras árbevirolaš Suoma čuojanasa, mii sulastahttá dánáigásaš klarineahta, man Anna láve čuojahit.



Stuimmit ledje alimusas ođđajagemánu 14. beaivvi 1981, dalle go stuorámus politijoavku, mii goassige lea čohkkejuvvon maŋŋil nuppi máilmmisoađi Norggas, biddjui Sávvonii čorget eret dulvadeami vuosttaldeddjiid.



Jagi 1991 rájes oažžugođii stáhtadoarjaga ja 2002:s biddjui teáhter Sámedikki vuollái.



Almmái gii áittii, váldui politiijaide ja biddjui giddagassii.



Maŋŋebárgga biddjui kamera Bieskenjárgga šalddi vuollái.



– Dáiddaorganisašuvnnat ja Sámediggehálddahusas biddjui bargojoavku, mii ráhkadii raportta man vuođul dál leat njuolggadusat evttohuvvon sisaoastinortnegii.



Prošeakta Lihkkoguolli – Lykkefisken maid Finnmárkkuopmodat lea álggahan, biddjui dán jagi Suohpatjávrái Guovdageidnui, gos Kautokeino Jeger-og fiskeforening (KJFF) doalai oaggungilvvu mánáide ja nuoraide.



Son barggai ge Kárášjoga mánáidsuodjalus áššiin mas bártnáš váldui eret sámi ruovttus ja boazodoalu gullevašvuođas ja biddjui dáčča biebmoruktui.



Oahpahusdieđáhusas mii biddjui ovdán Sámedikkis dán čavčča lea vuđolaččat čilgejuvvon sámi skuvllaid dili birra.



Dát biddjui dohko dan dihte go GPS-čeabetbáddi áiggi mielde heaitá doaibmamis, ja nu sáhttet albasa fas gávdnat radiosáddenrusttega bokte.



Vuolgga Kárášjot´ Listui biddjui Kárášjoga Sámiid Searvvi miellahttočoahkkimis 23.02.11.



« Bargoalmmuhus » biddjui siidui mánnodaga vahkku áigi ja sotnabeaivve- eahket ledje juo sisaboahtán 320 ohcamuša gos 640 olbmo háliidit ođđa álbmotlahttuvuođa.



Ikte, golggotmánu 28. beaivvi, biddjui 13 tonna stuorra luonddugeađgi guovdu Kárášjoga márkana, mii galgá leat vuođđu Bigán Ovllá ja Báltto Sámmol bázzái maid dáiddár Aage Gaup lea hábmemin duon guokte beakkán kárášjohkalaččaide muitun.



Árja biddjui olggos.



Son dagai jorgalusa kristtalašvuhtii ja biddjui eret siidda servodagas.



Julia ii beassán čohkkát searválaga eará ohppiiguin ge, muhto su beavdi biddjui maŋábeallái oahpaheaddji.



Go son biddjui eret barggus, de vižže politiijat su ja dolvo su doaktáriid lusa.



Almmái biddjui giddagassii ja politiijat jearahallet go lea čielgan.



Gieskat biddjui maiddái ođđa alit ráđđehusa ráđđehus-julggaštus ovdan, dokumeanta mas mii viimmat juobe muhtin muddui ge beassat oaidnit makkár sámepolitihka Erna ja Siv háliidadeaba ovddidit.



Ortnet álggahuvvui 2004:s ja de lei geahččalanprošeakta mii lihkostuvai hui bures ja 2008:s de biddjui bissovaš doaibman.



Dalle biddjui eaktun ahte konsearnas galget doaimmat máŋgga guollevuostaiváldinbáikkis Finnmárkkku rittus.



Finnmárkoláhka biddjui fápmui 2005:s, ja dan olis ásahuvvui muhtun jagiid maŋŋel Finnmárkokommišuvdna, mii kárte ja čielggada sámiid ja muđui eará ássiid vuoigatvuođaid Finnmárkkus.



Eira lohká hui somán go biddjui dakkár namma, go dat namma čuovvu ovddos guvlui vaikko man guhká.



nna álggahit ruvkedoaimma fas 1984 rájes, biddjui konsešuvdnaeavttuide ahte galge čorget go doaibma loahpahuvvui.



Doaibmaplána oktan doaibmalisttain biddjui maiddái 2015-2018 bušehttii.



Easka stáhtapietisma áiggis 1700-logus biddjui árja ovddidit miššovnna



Dan maŋŋil geađgi biddjui fasttain sadjásis gáivvo ovdii.



Sii bággejedje su julggiid láhkkiide, ruovdi biddjui su čeahpáha birra,



Go resursat juhkkojedje jagi 2007 bargoplána olis, de biddjui Árran julevsáme guovddásjii ja Gáldu – Álgoálbmotvuoigatvuođaid gelbbolašvuođaguovddážii barggu man ulbmilin lea ovddidit oktasaš standárddaid ekonomalaš doaimmaide davviguovlluin álgoálbmogiid ektui.



Man sisa farao rumaš biddjui go lei jápmán.



Bargu biddjui johtui jagi maŋŋá.



Dát árvideames dagai ahte son biddjui giddagassii ja loahpas gillái jápminduomu ja russii návlejuvvui.



Thomas Von Westen lei báhppa, ja son biddjui virgái Troandimii.



41 Ođđa miššuvdnadoaibma biddjui johtui go norgalaš báhpa Hans Egede 1720:s oaččui gonagasas lobi álggahit miššondoaimma Ruonáeatnamis.



Son biddjui de Jehova organisašuvnna gonagassan.



Dalle lei heivvolaš ahte mišuneren čavggai sámis, ja Thomas Von Westen biddjui dán bargui.



Instituhtta biddjui Guovdageidnui.



ALKU-fidnu biddjui johtui 29.6.2007 ja dan doaibmaáigodat nohká 31.3.2009.



Stáda oahppokantuvra Finnmárkkus biddjui 1999/2000/1999 jahkemolsumis hálddašit ja láhčit IKT-vuđđosaš gáiddusoahpahusa davvisámegielas vuođđoskuvlla ohppiide, ja ...



Daláš áiggi oahpaheaddjeoahppu sámi guovlluid várás álggahuvvui olggobealde dan mii dál daddjo sámegiela hálddašanguovlun, seminárain mii biddjui Trondenes stiftii jagis 1826.



Tromssa Sámeskuvla álggahuvvui jagis 1983 Haraldvollen meahcceskuvllas Málatvuomis, stádadoarjagiin skuvlii ja internáhttii, ja biddjui Málátvuomi gieldda vuollásažžan.



Dalle biddjui Mussira joatkkaskuvlii lullisámegiella, Hábmira joatkkaskuvlii julevsámegiela ja Skánit joatkkaskuvlii davvisámegiela - šiehtadusain Tromssa fylkkain: ” Nordlándda ohccit geat hálidit davvisámegiela nubbingiellan, B-giellan dahje C-giellan meannuduvvojit seamma dásis go Tromssa ohccit sisaváldimis Skánit joatkkaskuvlii, jus sidjiide ii gávdno sullasaš fálaldat Nordlánddas.



Ovdaolmmožin biddjui eananvuovdinkommišuneara, dahje hoavda.



Stuorra oassi sáhtii leat ng. veahkkefuottar mii biddjui liemasruitui.



Dás biddjui gáibádussan ahte čáhci galggai eatnama čuovvut, dahje nuppi láhkái daddjon: Son, geas lei eana, oaččui buođđut ja golgadit.



Mearridanváldi biddjui dalle bismagotti dássái, ja suoma- ja sámegiela geavahus gildojuvvui.



Maŋit jagi juovlamánus vuođđuduvvui Sápmelaš duodjárat ja 1975 ođđajágimánus biddjui registarii.



Láđđi biddjui dušše násttiid vuollai.



Oahpaheddjiide biddjui garra deaddu oahpahit nasisttalaš ideologiija, muhto dása bođii garra vuosteháhku.



1920:s biddjui ges Magnus Bremer hoavdan.



Munno sámi jođiheaddji ja oahpaheaddji Per Fokstadain albma sámi nuoraidskuvlla plána, biddjui duššin agálaš vuorkái.



Dat biddjui Svanvikii Báhčaveajis, Báhčaveaijoga gáddái, dat lei Suoma ja Norgga gaskasaš rádjejohka.



Ovdal go rádji biddjui gaskal Ruošša ja Norgga 1826:s ledje golbma dain, Njávdán, Báhčaveadji ja Beahcán, nu gohčoduvvon oktasašguovllut, maid goappaš riikkat gáibidedje.



2012 giđa sis lei diehtojuohkinbeaivi rektoriidda ja muhtun oahpaheddjiide Mátta-Várjjaga guovlluskuvllain ja seamma jagi čakčat lei dáin skuvllain oktasaš plánenbeaivi Njávdámis gos váldodeaddu biddjui nuortalaččaide.



Erenoamáš lei baicca dat ahte dákkár oahpaheapmi min bajásčuvgehuvvon eatnamis biddjui johtui easka 1960-logu loahpageahčen.



1937:s go oahpaheaddji Løining heittii gielddaruhtadoallevirggis, de Rønbeck oaččui virggi, ja doaimmai guokte jagi, ja dalle son biddjui bargui ođđa virgái Finnmárkku fylkkagálvoháhkan ásahussii (Finnmark fylkesforsyning), mas son ovdánii válddálažžan ja hoavdan maŋŋá soađi.



1947:s bođiime fas ruovttoluotta Kárášjohkii, gos Rønbeck biddjui kanturhoavda- ja livnnethoavdavirggiide.



Son biddjui dasto virgái, vaikko stivra mieđihii ahte ohcci nr. 2:s lei « alit ja viidát oahppu ja moanat jagiid bargan fidnoskuvllas ».



Go joatkkaoahpahusláhka biddjui doibmii 1.1.1976, de galge buot ovddeš gymnásat, fidnoskuvllat ja gávpeskuvllat gohčoduvvot joatkkaskuvlan.



1988:s biddjojuvvui boazodoalloskuvla Oahpahusdepartemeantta vuollái ja biddjui oktii joatkkaskuvllain.



Stuoramus rievdadus bođii joatkkaoahpahuslágain, mii mearriduvvui 1974:s ja biddjui fápmui 1976:s.



Dalá maŋŋil soađi, de biddjui Eanadoallodepartemeanttas jođihit duodjái gullevaš áššiid.



Giella biddjui jođánit eret, dárogiella bođii sadjái.



Son lei sullii 20-jahkásaš go biddjui virgái ja šattai bargat oahpaheaddjin lagabui 40 jagi.



Vuosttaš oahpaheaddji dárogielat mánáide biddjui virgái 1849:s, gitta dassážii lei Mátta-Várjjat čielga sámi skuvlabiire, mas buot oahpaheaddjit ledje sápmelaččat ja oahpahus lei ollásit oaivvilduvvon sápmelaččaide.



Muhtin áigodagain biddjui sudno oahpahus oktii Guvžajávrri skuvlla sámegiel fálaldagain, dalle nieidda guovttos vácciiga Goađáin Guvžajávrái.



Sámi joatkkaskuvlla ovdánahttin biddjui dastánaga máŋga jagi maŋosguvlui.



Sierra áddejupmi biddjui dasa ahte julev- ja lullisámegielagat, geain ii lean Finnmárku-sámegiella ruoktogiellan, galge beassat heivehuvvon dásis váldit davvisámegiela dárogiel siidogiela sajis – praktihkas amasgiela dásis.



Dárogiela ja rehkenastima dáfus (ja eŋgelasgiela, go dat fága biddjui buot skuvllaide) lei vearrát.



50-logus heaittihuvvojedje dat eará skuvllat, go juo lei sadji dan ođđa guovddáš skuvllas, masa joatkkaoahppu maiddái biddjui.



Sin searvvis gii oaččui barggu doppe lei erenoamášpedagoga Øivind Haaland, sutnje dat biddjui Loabát guovddášskuvla erenoamáš ovddasvástádussan.



Sverre Eriksen biddjui oahpaheaddjin 5 diibmui ja veahkkebargin 12 diibmui vahkkui.



Váhnemiidda šattai dehálažžan oažžut ovdan ahte sámegiella lei sin ruovttugiella, ja dan doahpagii biddjui mihá eanet ja eará sisdoallu go das livččii galgan.



Mánáidgárdeláhka ja dan rámmaplána biddjui fápmui ođđajagimánu 1. b. 1996 [ 4 ].



Dáinna lágain biddjui sámi dilli vuohččan oassin almmolaš dokumentii mii lei sámi mánáidgárddiid váste.



Easka 1969:s biddjui cealkka skuvlaláhkii mii attii lobi báikkálaččat mearridit skuvlla giela, de čállui: « Mánáide geaid váhnemat geavahit sámegiela beaivválaš hupmangiellan, galgá addot oahpahus sámegielas go váhnemat gáibidit dan.



De šattai Girko- ja oahpahusdepartemeanta Christianias [ 13 ] doaimma bajimus eiseváldin, ja bismagoddi, mii galggai doaibmat eanas sápmelaččaid guovdu, biddjui Alstahaugii, ja maŋŋil Romssa gávpogii.



2003:s son biddjui virgái Sámedikki oahpahusossodahkii, doppe son bargá ain.



Dasto mun válden dan golbma gova Mázii, ja John André beasai válljet guđe sturrodaga hálidii, ja dat biddjui girjái.



1745:s Ole Isachsen biddjui virgái skuvlameasttirin olggut suohkanii.



Foandda namman šattai Finnefondet (Sámefoanda), muhto dat fargga galggai maiddái láddelaččaid (kvenaid) dáruiduhttima váste [ 8 ] Fondii biddjui 1921:s eará namma, Særbidragene for landsfolkeskolen i Finnmark, Finnmárkku birasbáikkiid álbmotskuvllaid erenoamáš ruhtadoarjja ja dat namma lei das gitta 1950-logu rádjái.



Go Olsen luobai Jáhkogohpis 1920:s, de Pavel Anderssen biddjui virgái internáhttahoavdan.



Asbjørn Anderssen biddjui virgái jođiheaddjin.



Go dat rievddai ruvdnon 1875:s, de biddjui 1 speciedalera árvu 4 ruvdnon.



Knud Leem biddjui skuvlaovdačuožžun, ja buoret ja dohkálaččat olmmái ii livčče máhttán gávdnot.



Oahpaheaddji ja sátnejođiheaddji Sverre Dølvik, Mátta-Várjjagis, biddjui gaskaboddosaš skuvladirektevran Finnmárkui 01.02.1945.



Dan áigodagas biddjui NS-oahpaheaddji Toralv Tveiten virgái gaskaboddosaččat.



Oahpaheddjiide biddjui garra deaddu oahpahit nasisttalaš ideologiija, muhto dása bođii garra vuosteháhku.



Stuorámus oahpaheddjiidorganisašuvdnii, Norgga oahpaheddjiidsearvái, biddjui hirdahoavda Orvar Sæther ođđa jođiheaddjin.



Oahpaheaddjit ledje bargguset dihte njunnošis das geaidda biddjui garra deaddu nasifiseret servodaga, muhto akšuvnnain sii baicca šadde vuosteháhkobarggu symbolan.



Dakka maŋŋel oahpaheaddjiskuvlla biddjui Henrik Kvandahl virgái Divttasvutnii.



Rádji biddjui ja mearriduvvui 1751:s.



Dakka maŋŋelaš biddjui maid Harald Lindbach virgái religiuvdna- ja sámegieloahpaheaddjin.



Skuvladirektevra ráhkadii ollislaš plána dasa mot Finnmárkku skuvlaásahusat galge fas huksejuvvot ođđasit, ja plána biddjui fylkkadiggái 1946 suoidnemánu.



[ 21 ] Nášuvnnalaš veahkki vaháguvvan guovlluide (Nasjonalhjelpen til de skadelidte distrikter) lei vuođđudus man hálddašanráđđi, Administrasjonsrådet, ásahii 1940:s, mii biddjui nasisttaid stivrra vuollái 1942:s.



Thomas von Westen-báhppii biddjui bargun jođihit sápmelaččaid mišuneren- ja čuvgehusbargguid.



Sámi seminarista Per Persen Holm oaččui dieđu 1861:s ahte son biddjui dušše gaskaboddosaš oahpaheaddjin Unjárgii.



, rievdadusguovlu-namahus biddjui namahussan guovlluide gos orui ábuheame golahit Finnefoandda ruđaid.



Oahpaheaddjiskuvla oaččui 1968:s viimmat bistevaš sámegieloahpaheaddji virggi, ja Nils Jernsletten biddjui virgái.



Muhto de 1971:s juo biddjui son sámegielvirgái gieskat ásahuvvon Romssa universitehtii.



1920:s biddjui ges Magnus Bremer hoavdan.



Munno sámi jođiheaddji ja oahpaheaddji Per Fokstadain albma sámi nuoraidskuvlla plána, biddjui duššin agálaš vuorkái.



Dat biddjui Svanvikii Báhčaveajis, Báhčaveaijoga gáddái, dat lei Suoma ja Norgga gaskasaš rádjejohka.



Danne go ámtaskuvla biddjui bistevažžan nu guhkás fylkka lulágeahčái, de háliide ásahit skuvlla maiddái davágeahčái fylkka.



Ii lean lohpi earáige muosehuhttit dahje givssidit, dalle maid biddjui dan báhkka čihkii čuožžut dahje suorpmaide huškojuvvui.



Doppe galggai oahppat biibbalvearssaid ja máhttit dan bajiloaivvi, ja jus ii máhttán dan de biddjui eret skuvllas ja fertii ođđasit geahččalit nuppi jagi fas.



Dat lei 1 milliuvnna, beali Eanandoallodepartemeanta bušeahtas ja bealli Gielddadepartemeanttas, ja dat biddjui Boazodoalu Ovdánahttinfondii.



Son biddjui dávjá skuvlalanjas olggos go ii jeagadan lohkat čuodjalit dahje dadjat dárogillii buorre idit skuvlaolbmái.



1978:s biddjui son rektorvirgái Skuvvanvári skuvlii.



Dasto biddjui Johan Huas oahpaheaddjin, guhte ieš lei sápmelaš Moskavuonas eret.



Biires ii doaivumis lean sierra skuvlavisti, ja dat biddjui Moskaluovtta vuollái go internáhtta doppe válbmanii.



[ 2 ] Ovdal go rádji biddjui gaskal Ruošša ja Norgga 1826:s ledje golbma dain, Njávdán, Báhčaveadji ja Beahcán, nu gohčoduvvon oktasašguovllut, maid goappaš riikkat gáibidedje.



Go rádji biddjui 1826:s de meroštalle sihke norgga ja ruošša eiseválddit ahte ortodoksa nuortalaččat gárte ruošša beallái ja luteránalaš davvisápmelaččat norgga beallái.



2012 giđa sis lei diehtojuohkinbeaivi rektoriidda ja muhtun oahpaheddjiide Mátta-Várjjaga guovlluskuvllain ja seamma jagi čakčat lei dáin skuvllain oktasaš plánenbeaivi Njávdámis gos váldodeaddu biddjui nuortalaččaide.



Jagis 1987 ođđa fápmorusttet biddjui johtui.



Jagis 1980 biddjui lávdegoddi guorahallat sihke kultuvrralaš ja vuoigatvuođa áššiid.



Lei dábálaččat man sehtui olmmoš lei riegádan, eai fal attaldagat ja beroštumit, mat mearridedje guđe skuvlii oahppi biddjui.



« Dieđalaš » rasisma guovddáš lei Davvi-Eurohpas, ja das biddjui danin germánalaš nálli hierarkiija bajimussii.



Sámi joatkkaskuvla, Guovdageainnus biddjui 1988 oktii Stáhta boazodoalloskuvllain ja jagi maŋŋil šattai oktasaš stivra guovtti sámi joatkkaskuvlla várás.



Beaktilvuođagáibádus biddjui bajábeallai sávaldagaid ahte oahpahus galggai nannet ovttadássásašvuođa ja oahppi persovnnalaš ovdánahttima ja čálggu.



Hui lagaš fuolki petit - artihkkalii, mii lea oanehebbo go koseriija, ja mii ii láven adnot seammá dehálažžan go eará bihtát áviissas, de danin biddjui unnit bustávaiguin, mas namma (petit) vuolgá.



Sámekultuvrra vuostegeahčin biddjui olggobeale máilbmi, mii namuhuvvui « oarjeriikkaid kultuvran ».



Jagis 1987 ođđa el-fápmorusttet biddjui johtui.



Jagis 1980 biddjui lávdegoddi guorahallat sihke kultuvrralaš ja vuoigatvuođa áššiid.



Ievttá beaivvi rájes 1852 biddjui Ruošša ja Ruoŧa oktasaš rájá gitta.



Jagis 1987 ođđa el-fápmorusttet biddjui johtui.



Jagis 1980 biddjui lávdegoddi guorahallat sihke kultuvrralaš ja vuoigatvuođa áššiid.



Spáhka biddjui láhttái, ja son čálligođii dieđu mobiillain.



Lihtti fas biddjui seaŋgga vuollái, son ii háliidan šat jurddašit dien.



Muitališgoahtá: okta olmmoš miin gilis eret manai Hammerfestii, biddjui leatnan.



Na ii han dan rivgusge lean makkárge oahpaid guhte biddjui bargui, poastta val beassá doalvut gaskkal dáid gili dáluid.



Vuos Áne biddjui viervágáddái dáčča dállui, ii dieđe songe leažžá go summálit, vai leažžá go ovdalasat juo mearriduvvon.



Áššis biddjui mearrideaddji deaddu dasa ahte doavtterjournála čuohpadusgovvádus ii čilgen mo doavttir láhttii, ja guđe sihkarvuođanjuolggadusat ledje biddjon eastadit vejolaš guovttebealat vigi maŋŋá go ledje fuobmán vejolaš vigi nuppi bealde jietnabavccanearvvas strumačuohpadusa oktavuođas.



bođii ovdan jurdda, ahte fásta ássiid ja johttisámiid oktavuođa reguleremis biddjui váldodeaddu suodjalit beroštumiid, mat vurdojuvvojit ekonomalaččat mearkkašit eanemusat guoskevaš áššebeallái ».



Dán dáhpáhusas biddjui gustojeaddji rájá lagabui mearrideamis vuođđun, ahte « ii galgga juohke soaittáhas geavahus addit boahtteáiggis bissovaš guođohanvuoigavuođa ».



Danin biddjui Stuorradikki ovdii ávžžuhus čoavdit gažaldaga, boazodoallolága čielggadeaddji rievdademiiguin.



Vrd, maiddái riektegeavada cealkámušaid, omd. Rt. 1968 s. 429, Álttesjávri II - duopmu ", mas bajit árvvoštanrievtti vásttolažžan biddjui vuođđu, ahte: ...



Fápmui boahtán ođđajagemánu 1. b. 2001 res. vuođul juovlamánu 1. b. 2000 nr 1198 earret §2-5 mii biddjui fápmui suoidnemánu 1. b. 2001 res. vuođul geassemánu 8. b. 2001 nr 595 § 9-2.



Seammás biddjui juohke resursašládja dahje geavahanvuohki guovddážii, sierranas geavahanjoavkkuid sadjái.



Dát mearrádus lei formálalaččat gustojeaddjin gitta dassáigo njukčamánu 12. b. 1965 láhka biddjui fápmui.



Carsten Smith válddahallamis Guolástandepartementii 1990:s (mii departemeanttas biddjui vuođđun áššemeannudeamis) čuožžu (l. c. s. 198-199):



Alimusrievtti duomu Rt. 1868 olis s. 477 Davvimeara priváhtaalmenneha birra biddjui vuođđun ahte álbmoga geavahanvuoigatvuohta stáhtaalmennehiin Inderøy fálddis



Vuođđun biddjui ahte NL 3-12-6 ii gullan stáhta almennehiidda Nordlánddas ja ahte álbmogis ii lean dain makkárge geavahanvuoigatvuohta (murremii).



Dát orru dávisteamen báikkálaš geavada, ja badjelis geardduhuvvon duomusge Rt. 1914 s. 509 biddjui vuođđun ahte jus lea vátnivuohta ii leat sis geat eaiggáduššet eanadoalu sirdojuvvon 1775-cealkámuša mielde, makkárge sierravuoigatvuohta earáid ovdabealde oažžut olles boaldenmuorradárbbu.



Riekteoaidnu maid Alimusriekti lei bidjan vuođđun prejudisiála mearrádusain biddjui nappo vuđdosin maŋŋelaš bissovaš geavadii, ja dása gulláge riektemearrideaddji oassi.



" Dasto biddjui vuođđun ahte rájáid válddahusat merrii fertejedje áddejuvvot gozihanmihttideapmin dahje mihttu mihtádusa viidodagas gáddeguora.



Bolesmeaštára lasáhus Buolbmága gielddastivrra cealkámuššii sihkkut § 2 c biddjui ovdan, mas son vuosttalda dán ja dadjá dán dáidit " leat okta cealkámuša vuođđomearrádusain go dat geahččala dahkat luossabivddu eanadoalliide lassiealáhussan ".



Danin biddjui vuođđun ahte jus " dubmehallon navddii iežas lobálaččat sáhttit loddet, ii leat dát čádjádus ainjuo leamaš mohkasteaddji.



Go moniin ja uvjjas gárttai gávppálaš mearkkašupmi biddjui šlohttii vel dáid riggodagaid vuoigatvuohta, ja maŋŋil lea ladni kommandánta dáid ožžon.



" Juohkehaččas lea lohpi johtalit fatnasiiguin daid čázádagain mat leat jođihahtti luonddus dahje leat dahkkon jođihahtti ovdal dát láhka biddjui fápmui nu ahte son gii mávssii jođihahttidahkama oažžo oktovuoigatvuođa johtalussii.



biddjui dihto supmái olles " olmmošlohkui ".



) Maid fertet mearridit lea mii lagat biddjui dán giellaatnui ja háldduide maid stáhta leat dahkan Finnmárkku eatnamiid ektui.



" Ferte leat hui hearkkes riekteváttisvuođa mo duottar mii ovddeš ruoŧa áddejumi mielde čielgasit dárkojuvvui sámi eatnamin priváhtarievttálaš áddemis, seamma eavttuin biddjui dáža sorjjasmeahttunvuođa vuollásažžan, maŋŋil lea šaddan stáhta opmodahkan almmá makkárge šiehtadusain gaskal sápmelaččaid ja stáhta, dahje eará riektefámolaš sirdimiin.



Geassemánu 22. b. 1863 lágas biddjui datte ealga-, sarva- ja mádjitbivdu stáhtaalmennehis eiseválddiide.



1560-jagiid rájes sin vearrogáibideapmi biddjui gonagasa fálddiide.



Eanalága proseassanjuolggadusaid mielde vihtanušše áššečuoččuheaddjit ahte vuovdi gokko njáskansadji biddjui, sihke ovddeš ja dálá áiggis lei leamaš sin anus eaiggádin (sem æigindar).



Divat biddjui sidjiide geat bivde guollejávrriid sámeguovlluin, vuos riddolaččaide, 1500-logu loahpageahčen sámiidege.



1809 riikkarádjá biddjui Geagganeanu mielde, nu ahte Rounala massii sullii beali guovllustis.



* Eai leat vuos makkárge lohkamat dan oktasašorohaga oasi dilálašvuođain mii biddjui Norgii 1751:s.



Vaikko láhkariekti biddjui sámeleansmánniin ja badjesápmelaččaiguin (dulka bálkkás, borgemánu 7. b. 1782 geasku, Wessel Berg III), lei guhkin eret ámtamánneorrunvisttis Álttás Ávjovárrái ja Guovdageidnui.



1702 Gávpemearrádusa sadjái biddjui borgemánu 15. b. 1763 Finnmárkku Almmolaš lohpi (maiddái FAaB:s).



- Go gávppašeapmi luvvejuvvui, buot vearu ja vuoigatvuođaid bearran biddjui fáldái jahkásaš dikkiide (5.9.1787 mearrádus, 11 art.).



Muhto lea áibbas vissis ahte buot ohcciide gitta 1930-jagiid álgogeahčai biddjui N, L dahje K mii muitalii leago dáža (N), sápmelaš (L) dahje kveana (K), dahje NL ohcciide geain váhnemat ledje nubbi dáža ja nubbi sápmelaš.



Šiehtadussii biddjui sierramearrádus ahte ii sáhte luotta ráhkadit riikkageainnus bartii, barta ii galgga adnot vuolggasadjin bivdui ja ii galgga váldit beatnaga áigodagas 1.4 gitta 15.6. ja 15.9. gitta 15.11.



Fuođđoláhka muhtui suoidnemánu 3. b. 1992, nu ahte ođđajagemánu 1. b. 1993 rájes biddjui báikkálaš fuođđohálddašeapmi gildii.



Miessemánu 26. b. 1972 ggl. cea. mearridii, šiehtadusain Ruoššain, lassi bivdoráddjehusaid, ee. biddjui bajimus fierbmelohku ja mearriduvvui ahte bivdit firpmiin sáhtte dušše fásta ássit cujuheami mielde, seamma njuolggadusaid mielde go luossabivdosajiid cujuheapmi mearas.



Fápmui boahtán ođđajagemánu 1. b. 2001 res. vuođul juovlamánu 1. b. 2000 nr 1198 earret §2-5 mii biddjui fápmui suoidnemánu 1. b. 2001 res. vuođul geassemánu 8. b. 2001 nr 595



Vuoruhanlisttas dat biddjui ovccát sadjái.



– Vielljan biddjui giddagassii go láittii palestiinalaš eiseváldiid, go eai hálidan ahte parlameantačoahkkimat galget sirdojuvvot TV bokte.



Firuzi biddjui giddagassii jagis 1997 ja lea das rájes leamaš doppe.



Norgga Boazosápmelaččaid Riikkasearvi biddjui máŋga lávkki máŋos go muhtin oassi čeahpimus jođiheddjiin dušše.



– Dál borramušguorpmi bisseheami sivvan biddjui borramušgálvodárkkistusa váilevašvuođa.



Johan Mikkel Sara guđii searvvi go biddjui goalmmát sadjái, son ásahii Bargiidbellodaga listta.



Maŋŋebárgga son biddjui ođđasit vurkengiddagassii.



Doppe biddjui ovdan nu ahte sápmelaččaide mearkkaša dát: « leat dahje ii leat ».



Go ohce doarjaga 1997 « doaimmaide, de biddjui 1996 « dietnasa vuođđun doarjjarehkenastimis.



Nu gohčoduvvon « Guđát stuorra plána » álggahuvvui 1992 « borgemánu, muhto gaskkalduvai daningo « Čuovgi Lahtu » - lihkádusa jođiheaddji Abimael Guzmán biddjui giddagassii.



Sosialisttalaš Gurutbellodaga Else Boine evttohusa mielde biddjui čakčamánu 1. beaivvi áigemearrin árvvoštallamii.



Presideanta Sven-Roald Nystø mieđiha heajos áššemeannudeami leat vuođđun, go dáža dutki biddjui dahkat Sámi mediaplána ovdabargguid.



Dušše badjelaš mánu maŋŋel go Olof T. Johansson beasai giddagasas, biddjui ges eará Ruoŧa sámediggepolitihkkar, Lars Jon Allas, giddagassii go lea balahuvvon goddán golbma guovžža Davvi- Ruoŧas.



Lars Jon Allas hálidii namas almmohuvvot go biddjui giddagassii vai olbmot eai galgga dárbbašit duššiid smiehttat.



Dalle biddjui guvlui dakkar stahtus, ahte ii oaččo lihkahallot ovdal go ráđđehusa bealis leat mearridan mo gáhttet guovllu.



Mette Brantzeg čállá mannan Min Áiggis ahte ii oktage sápmelaš ohcan Beaivváža hoavdavirggi dalle go Alex Scherf biddjui virgái.



Sven-Roald Nystø dovddaha ahte heajos áššemeannudeapmi lei vuođđun go dáža dutki biddjui dahkat Sámi mediaplána ovdabargguid.



– Ráđi lea dohkkehan ahte dákkár barggu lea dahkkon go olmmoš biddjui virgái.



Beaivválaš jođiheaddji Astoáiggeortnet biddjui johtui 1993:s.



Geahččalanáigi biddjui guovtti jahkái, nu movt áššečuoččaldahttineiseváldit ledje gáibidan.



MASSIIBA BOAZODOALU VUOIGATVUOĐAID: Roncen-Nigá heittii bohccuiguin 1992:i čavčča ja biddjui heaittihanortnegii, mii ii galgga goassege leamaš su ulbmil.



Muhto liikká biddjui Roncen-Nigá heaittihanortnegii, mii ii galgga goassege leamaš su ulbmil.



Okta biddjui internahtii vaikko ii sáhttán kommuniseret, ii oahpaheaddjiiguin, iige internáhtabargiiguin.



Jovnna lei 5 jahkásaš go biddjui mánáidruktui Rivdolii.



Skohtereaiggát lei TV geahččamin go gulai ahte skohter biddjui johtui ja vuoddjái.



Ken birra: Son biddjui fas buohccivissui ovddit sotnabeai-eahkeda.



Son biddjui loahpas eret.



Luohkkájođiheaddji gii biddjui luohkkái čakčat, jávkkai olu buozalmasvuođa geažil.



– Son gii álggus virgái biddjui ii háliidan boahtit bargat go dovddai vuostehagu.



Ole Henrik Gaino, Láhpoluobbalis, dasto geasset biddjui čorget eret áiddiid.



Easka 1996:s biddjui dat oaidnemassii dearvvašvuođaguovddážii.



Seamma eahkeda biddjui dievdu rájusgiddagassii.



Maŋemuš biddjui rájusgiddagassii, ja dál lea riekti cealkán duomu.



• Oahppi biddjui čuoigat okto 10 kilomehtera amas meahcis bearráigeahču haga.



Johan Mathis " Proffen " Gaup biddjui eret Guovdageainnu Lagasradio váldodoaimmaheaddji-virggis suoidnemánus.



Min sámi suopman biddjui dalle duođas stuora sámi giellakártii Sámis.



Fidnodat biddjui johtui 1994:s, ja otná rádjái leat buot rusttegat mat gullet fitnodahkii máksán váili 4 miljon ruvnnu.



) Galle geardde biddjui ođđa máilmmiolahus dievdduid 5000 m luistemis Olympia Dálvegilvvuin 1998:s?



Áidna háve go son lea vásihan váttisvuođaid lei dalle go biddjui butkái.



Sámediggi lea váikkuhan nu ahte Oahpahusráđđi biddjui Sámedikki vuollái, ii ge departemeantta vuollái.



Dán jagáš reviderejuvvon bušeahtas biddjui 15 miljovdnasaš rámma, man siskkobealde Boazodoallohálddahus sáhttá ráhkadit ealuid unnidain šiehtadusaid.



Ovdalaš Beaivváš sámi teáhtera hoavda Alex Scherpf biddjui mánnodaga ođđa virgái hoavdan Agder teáhterii.



Gaup lei áššáskuhttán politiijaid go sivaheapmin biddjui giddagassii maŋŋelgo okta dievdu jámii lahkosis gos songe lei leamaš.



(Mikkel Gaup bilde) Oaččui buhtadusa Neavttár Mikkel Gaup biddjui diibmá giddagassii ja áššáskuhttui goddán olbmo, vaikko lei áibbas sivaheapmi.



Mannan ohcamušmeannudeamis biddjui 400.000 ruvdno sierra giellasosiologiija-dutkamii.



Easka guovvamánu 20. beaivvi, dušše logi beaivvi ovdal ohcanáigemeari, biddjui oahppofálaldat oahppokatalogii.



Miessemánu 1. beaivvi rájes biddjui rádjá man ollu mánáidgárdesajit ožžot máksit, ja gielddat ožžo dan olis veahki vai nagodit dán čuovvut.



Dan mielde biddjui hálddahussii 1,6 miljovdna ruvdno.



Maŋŋel go Olav Berg Lyngmo biddjui eret suohkabáhppan guhtta jagi áigi, de leat Guovdageainnus leamaš 11 sadjásaš báhpa.



Dát mearrádus biddjui fápmui dakkaviđe, nu ahte dál šaddá suohkan geavahit eanet sadjásaččaid.



Aitto 1998:s biddjui olles Gáivuotna Sámi ovddidanfoandda guovlun.



23-jahkásaš dievdu biddjui rájusgiddagassii njeallje vahkkui seamma beaivve go Sis-Finnmárkku diggegoddi goddinduopmu bođii.



Maŋŋá go duopmu váidui, de almmái biddjui giddagassii viđa jahkái.



60 jahkásáš nisu biddjui giddagassii go lei muhtin " dveargga " časkan boalsttariin olggos láseráigge.



Nu ahte okta idjavávttavirgi biddjui fas bušehttii, nu ahte ruovttusorru boarrásat ožžot idjavávttafálaldaga.



Mánnodaga biddjui 45-jahkásaš kárášjohkalaš dievdu rájusgiddagassii ovtta vahkkui.



Maŋŋel soađi sivahallojuvvojedje máŋga rádjeofelačča leat beahttán riikka ja dutkan sin vuostá biddjui johtui.



Dán jagi jáhkke ollusat Ánne Risten Sara Ena guvtteža vuoitit, muhto finálas aŋkke ruohtai Eero Länsmanni heargi Eurokas nu jođanit guokte kilomehter láhtu ahte das ge biddjui ođđa máilmmi olahus.



Ovttas-prošeakta biddjui johtui diimmá geasi ja nohká geassemánu 2007:s.



Guovvamánus biddjui johtui sin turnea stuora doaluiguin Oslos.



Jagi 2002 biddjui johtui gávpebivdu gonagasreappáid ektui.



Álgoálbmogiid njunušolmmoš Roy Seseana lea okta sin gaskkas gii biddjui giddagassii mannan vahkus.



Bargojoavkku jođihangoddi biddjui justiisadepartementii ja das lei hui bienalaš mandáhtta 7 čuoggáin.



250 000 ruvdno biddjui geasset Justiisačállingoddái mii meannuda šállobuhtadusaid ohcamušaid, vai meannudeapmi galggai mannat jođáneappot.



Petter A. Olsen biddjui eret!



Petter A. Olsen biddjui eret Unjárgga Bargiidbellodaga stivrras.



- Olmmái biddjui rájusgiddagassii 14 beaivái, mannan bearjadaga, duođašta politiijainspektevra Morten Daae Oarje-Finnmárkku politiijaguovllus.



Son lei riegádan Guovdageainnus ja biddjui sadjásaš oahpaheaddjin 1854:s.



Stahtaelfápmorusttegat ožžo lobi Álttá čázadaga dulvadit g. res. geassemánu 15. b. 1979:s, ja Álttá elfápmorusttet biddjui doibmii miessemánus 1987:s.



Doaimma rahpamii dárbbašii vel lobi gielddaráđđehusas ja nie byrokratiai golai áigi máŋga mánu ja virgi biddjui rabasin njukčamánu álggus.



Ášši oaččui stuora media mearkkašumi riikkamediain, earret eará go biddjui gažaldat riektesihkarvuhtii ja fágaolbmuid luohtehahttivuhtii.



Dán son galgá leat dahkan jagi 2000 rájes gitta dassá go njihtan fuomášuvvui ja almmái biddjui eret barggustis mannan čavčča.



NBR riikačoahkkin ii čuovvolan ge dan viđa orohaga gáibádusa, muhto celke ahte sidjiide ferte gávdnat čovdosiid dassái ođđa soahpamuš lea sajis, ja « fuoskkodokumeanta » biddjui dušše mielddusin mearrádussii.



Dat dáhpáhus suhttadii lágideaddji ja Sinchronic ráppe-joavku biddjui eret dan konsearttas ja maiddái Aronnesrocken doalus mii lágiduvvo boahtte vahkkoloahpa Álttás.



Borgemánu 25. beaivvi dieđihuvvui olmmái láhppon poliitjaide ja ohcan biddjui johtui.



Lávdegoddi mii biddjui dan unohis ášši dutkat, almmuhii mannan bearjadaga, beaivvi ovdal doarrumiid, raportta.



« Čielga sámi jienain » áiggun ovddastit sámi álbmoga, lohká Jánoš Trosten boahtte áiggi birra, maŋŋágo biddjui eret NSR parlamentáralaš jođiheaddji virggis ja guđii NSR.



Dáinná vuođđudanbeavdegirjjiin Anarâškielâ servi biddjui johtui 4.12.1986.



Málen buot seinniid guvgesvilges ivnniin ja biddjui áldagasjođas ja loktii láhtti.



Son čilge ahte 1990-loguin dat biddjui divat geahpádusa boazodoallošiehtadusa sisa, muhto dovddaha ahte dan rájes ii leat dahkkon haddegoargŋumiid ektui mihke.



Álgoálbmot (indigenous people) lea álbmot mii lea orron ovtta guovllus boarraseamus dovddus áiggis, dahje geat orro guovllus go dat biddjui ovtta stáhta háldui.



- Mun dás sáhtan čujuhit ođđa šibitvárjalan láhkii mas ii leat oba smihtton boazodollui dán heivehit, ja eat ge mii lean oba gullan dán lagas maidege ovdal go de biddjui doibmii.



Diggegottis áššis biddjui stuora deaddu dasa ahte olmmái lea vuodján sullii 15 diimmus Drammenis gos vulggii, lihkuhisvuođa báikái, mii lea sullii 150 km.



Ja seammás go jo lei ovdagoddečoahkkin, de biddjui maiddái minerálaohcanášši áššelistui positiivvalaš áššeguottuin.



Loahpas 70-logus rievddai konvenšuvdna ođđa guohtunšiehtadusain gaskal Stállonjárgga orohaga ja Sárevuomi čearu, dat šiehtadus biddjui konvenšuvdnii 1984:s.



Guovlu man alde dál lea riidu, lea vel davvelis dan ođđa guohtunráji mii biddjui 1984:s - máŋga miilla oarjjabealde Norgga ja Ruoŧa riikaráji.



ESS imaštallá earenoamážit dan, ahte vaikko virgái ledje dohkálaš, skuvlejuvvon ohccit vuosttaš ohcamis, de virgi biddjui vel rabas nuppe geardde.



Erenoamáš lei baicca dat ahte dákkár oahpaheapmi min bajásčuvgehuvvon eatnamis biddjui johtui easka 1960-logu loahpageahčen.



Árvalus almmuhuvvui ja biddjui olámuddui buohkaide.



- Ruhtajuolludeapmi biddjui regionala ovdánahttinčuoggá vuollai.



Sámi vuoigatvuođalávdegoddi biddjui álggos bargui jagi 1980 s, ja fas nammaduvvui 2001:s čielggadit sámi rivttiid Romssas máttás gitta Hedemárkku rádjái.



Sara lea leamaš boazodolloagronoman Kárášjogas 1989 rájes gitta 2005 rádjái, go eret biddjui.



Jagi 1911 osttii Gumpenjárgga báikki dalá ássi eanabihtá man namma biddjui jagi 1902 eanavuovdinlága njuolggadusa mielde dušše dárogillii Myrbakken.



dalle ledje buot sámegielat oahpahusa oahppit fárus, olles skuvla biddjui plánetkeahttá oktii baifáhkka.



Nu gohčoduvvon pan-sámi lihkadus biddjui johtui jagis 1953:s vuosttaš



Dat albmana maid Lars Ivar Hansena ja Bjørnar Olsena Samenes historie ovdasánis: dát guovtteoasagin báisan girjeplána biddjui johtui 90 logu beallemuttu maŋŋá.



Dien áigodagas biddjui sámepolitihkalaš vuođđu Ruoŧas, Suomas ja Norggas davviriikkalaš sámepolitihkalaš prográmmaid bokte mat hábmejuvvoje.



1900 álgogeahčen biddjui johtui skuvlavuogádat Ruoŧa bealde heivehuvvon johttisápmelaččaid dárbbuide (Gaup 2006).



Muđui ledje oassálastit nugo Sámiid Vuorká-Dávvirat, Siida - nammasaš duodjeoahppo- ja ahtanuššanguovddáš Guovdageainnus, Duoddje Guovddáš ja Jår ' galæd ' dji Fanasgiettis, Ságat - aviisa dassážii go Odd Mathis Hætta biddjui eret doaimmaheaddjivirggis 1974:s, oahppit ja sin searvvit Sámi álbmotallaskuvllas Johkamohkis ja maiddái sámerádiot Norggas, Ruoŧas ja Suomas.



 Fjellström muitala ahte dat goarjada almmá mangelágáš biepmu haga dan áiggi rájes čakčat golggot go manná biddjui gitta Tiburtiusa beaivvi rádjái Stil.



Guhkiduvvo Fylkkaplána 2008-2009 biddjui fylkkadikki ovddii geassemánus 2007.



Eavttuhus 3 biddjui Sámediggeráđi árvalusain vuostálagai.



Eavttuhus 1 biddjui Sámediggeráđi árvalusa vuostá.



Boares busse biddjui eret mannan vahku maŋŋil 11 jagi doaimma.



Mánná biddjui lihti sisa ja bálkestuvvui merrii.



Jiellevári 23-jahkásaš bárdni gii mannan vahkkoloahpa biddjui rájusgiddagassii go navdojuvvui ahte son lea jámas cábmán moarsis lea dál luitojuvvon friddja, eaige politiijat navdde šat su dahkat makkárge vearredagu.



25-jahkásaš dievdu gii mannan vahku biddjui háldogiddagassii go lea balahuvvon rohcošan 13-jahkásáš nieiddain lea ain butkáin.



Mannan duorastaga biddjui Mikkel Issát ja dát 13 eará Farmen oassálasti sierra hoteallalanjaide Kristiansandas gos eai beasa doallat oktavuođa eará olbmuiguin.



Wáltter-Thore // Thor Frette (1918-87) biddjui prográmmadoaimmaheaddjin ja jođiheaddjin NRK:a Čáhcesullo-kantuvrii 1949:s.



Nubbi meallu siivožit, nubbi fas čohkká jaskka ovddabealde.



Gaskkohaga lea mus vuosttažettiin hállu gullat maid ráđiid min ustit (Nissen) gii dás min gakksas čohkká, addá.



Son oaivvilda ahte sámediggeráđđi čohkká risttasgieđaid ja dodjála sámi mediaide bargat eiseválddiid vuostá.



17 jahkásaččat galget sáhttit vuodjit biilla váikkovel eatni dahje áhčči ii čohkká bálddás.



Árvvoštallangottis čohkká komponista ja Norgga komponisttaidsearvvi stivrajođiheaddji Asbjørn Schaathun (jođiheaddjin), čálli ja musihkkaáššedovdi Hild Borchgrevink ja vuosttašamanueansa Peter Tornquist.



Lea maid unohas ahte Stáhta geaidnodoaimmahat čohkká guktui beal beavddi ja gieđahallá ášši mii olles áigge gáibida stuorra rabasvuođa almmolašvuhtii, lohká Lysklætt.



Goahppil čohkká jaskadit olggobealde Mega buvdauvssa, ii lihkkas veahášge go Marit Hildur Stueng njávkkasta dan čielggi.



Stuorámus opposišuvdnabellodat NSR čohkká ja geahččá, ii ge muitte politihkket unnitlogu vuoiŋŋain.



Bearjadaga geavai Somby Min Áiggi bokte čilget manne Bajásšaddan- ja kulturváldolávdegoddi mas ieš čohkká, ii suovvan skuvlamánáid vuolgit meahcceskuvlii.



(10) [ de mu ] geahččada (2;5) (11) [ mun ] háliida (2;8) (12) [ mu mu mu ] čohkká [ unna beavddis ná ] (2;5) (13) [ mun ] lea [ gáhttu ] (2;5)



Oainnat áhčči han galgá čohkká maŋábealde go mun vuoján, lohká ilolaš skohtervuoiti ovdal go fas dolle giđđajohtimii.



Trosterud čohkká.



Gihccegorži, Goahppil (unnit čohkká), Golmma váldegotti rádjemearka.



Olmmoš ii leat buohcci vaikko čohkká ge rullastuolus.



Nubbi čohkká gielkká nalde deaddun.



Sámi prográmmaráđi jođiheaddji čohkká maiddái Kringkastingsráđis.



Nugo namuhuvvon, de čohkká Sámediggi bargojoavkkus OHD:in ja Gielddaid lihtuin mii galgá geahčadit sámi beliid gieldasuorggis.



Son čohkká energiija, resursa ja dálkkádaga divišuvdnastivrras.



FUB:s čohkká Roger Skarvik ja FUG:s čohkká Laila Aleksandersen Nutti.



Ođđa evttohus §2: § 2 Áirasiid čohkkánsajit Go dievasčoahkkin lea čoahkis, de juhkkojuvvo čoahkkinlatnja nu ahte opposišuvdna čohkká nuppi bealde ja posišuvdna fas nuppi bealde.



Lassievttohus: Boahtte vuođđudeami oktavuođas biddjojuvvo vuođđun ahte ii oktage bearráigeahččanlávdegotti lahtuin čohkká ovttage eará lávdegottis, ráđis dahje komiteas.



Sitáhtta muhtumis gii čohkká Sámedikki suohkanođastusa referánsajoavkkus



parlamentarismma guvlui – mearkkaša go dat eanetlohkostivrra ja ahte Sámediggeráđđi dál ii čohkká Dievasčoahkkimis – ja go šaddet dađistaga eanet ollesáiggepolitihkkarat, de lea dákko



Sámi prográmmaráđi jođiheaddji čohkká maid Kringkastingsráđis, mii ságaškuššá ja cealká NRK prográmmadoaimmaid váldolinnjáid birra.



Buot diŋggat dán govas leat diŋggat mat duođas gávdnojit huksenbáikkis, maiddái dat man nalde nissonolmmoš čohkká.



Mu ovddabealde vuodjá skutter man reagas čohkká Børre Knudsen, gii aitto lea vihahuvvon bisman - maiddái midjiide.



Ja go geahččá mot dát vuoddji čohkká reagas, de várra oaidná juo ahte son lea vuosttaš geardde vuodjimen herggiin.



Son ii diehtán gii diet nissonolmmoš lea gii čohkká olgeš ravddas.



Lea son gii čohkká mu imi, Margrethe Hætta olgeš bealde govas.



Son čohkká biebmolihti guovdu, dattege ferte vuollegaččat jearrat guovddáš eiseválddiin heahteveahki.



Go olmmoš čohkká áivve datamašiinnaiguin, de sáhttá gáidat albma eallimis - ja massit luondduin oktavuođa.



Muhto mu ovddabealde čohkká olmmoš geas vuhtto nanu ja oadjebas sámi identitehta.



Danin čohkká son baica čierastangielkás ja stunže stánžži.



Beasai eret noađis Son čohkká mealgat.



Njoammil čohkká muohtagoađis ja galbmo.



Guhká čohkká Máret-áhkku iđđesgáfegohpuin ja jurddahallá.



Hætta maiddái lea Sámediggeáirras, ja čohkká Sámediggeráđis.



Gurut bealde čohkkáda Marit Buljo Kongsvik ja su buohta čohkká ges Karen Inga Buljo Skum.



Gudnijahttojuvvon lehkos son gii finada dávjá guossis ja ii čohkká nu beare guhká ain hávális.



Kursaoahppi, Anders Nils M. Buljo čohkká skutteris.



Diehtit movt čohkká.



- Ferte maid diehtit movt čohkká ja makkár stuolus čohkká barggadettiin, lohká Bjørn.



” Bárdni čohkká čiegas ja dadjá: “ mun gal dieđán galle guolgga sus leat, jus gillen muitalit.



UNNA BOTTUŠ:Jus beare guhká čohkká de gal váibá, danne lea direktora Knut Dahl mearridan ahte unna bottuš gal ferte, vai olbmot besset vuoiŋŋastit ja veahá njálgáid ja juhkkosa oastit.



Boazoeaiggát Alf Johansen, gii čohkká eanavuovdinstivrras, buvtii evttohusa ahte dákkár lohpi ii addo.



Katrina dieđusge čohkká beavdeguoras nu go juo leage olmmošvierru diekkár čoahkkimiiguin.



Min oktavuođas čohkká okta dovddastuvvon ristalaš, gean namma lea Lilletun, ja stivre dán girku stáhtaráđđin.



Beargalat ii čohkká beargalaga stálljas, dahje nuoskkes bálgá alde, dahje báhkiniid gaskkas, muhto dan čábbámus ja eanemus bassi báikkis, namalassii Ipmila tempelis.



Vuođđu áššis lea ahte Davvi-Hålogalándda bismmástuolus čohkká boasttuoahpaheaddji olmmái, Ola Steinholt, gean veahkeha eanetlohku bismmáin (earret Odd bondevik), geat leat positiivvat homofiliijai, dat mii Biibbalis gohčoduvvo sodomi.



Olmmái lea hirbmat balus, ja ii duostta jietnadit ii maidege, dušše čohkká ja gullá maid doppe olggobealde dál barget.



Eat dieđe gii dat lea gii ovddabealde čohkká.



Niillas čohkká beavdeguoras ja ánuha Elle-áhkus dan meare ruđa ahte oččošii littarbeali Lávrre Joavnnas.



Elle áhkku čohkká risttasgieđaid iežas gievkkanis ja guovlá láses.



Olmmoš ii lihkes ge ja dál oaidná Mávnos ahte dat čohkká gittačalmmiid.



Son čohkká guhká jávohaga ja guovlá láhttái.



Ragnhild Nystad čohkká panelaš.



Biilastivrrana duohken čohkká amas bárdni ja maŋágeahčen oidnojit maid ámadajut.



Lásse čohkká ja studere iežas unna oappáža geas váilot bánit ja vuovttat.



Go veaha áigi lea gollan, de son fuobmá ahte Sisselløna čohkká johk-gáttis bohkáin.



Maŋimus áiggiid dieđihangaskaoamit leat láitán Sámiráđi Suoma juhkosa go dat čohkká Sámiráđis ja Min Áigi dadjá juhkosa juobe dološ bázahussan ja dat lea earenoamáŋit háliidan láhčit Suoma sápmelaččaid beales saji Suoma sámi guovddášsearvái (SGS:ái).



Sáme Ätnam čohkká maid guovtti stuolu nalde, sihke Sámedikkis ja Sámiráđis, ja geavaha dan lahkái guokte sajádaga sihke NGO-stáhtusa ja parlamentáralaš stáhtusa stáhtalaš sámi álbmot válljen orgánas.



Ovddabealde čohkká Inger Seierstad.



De čurvii rieban ovtta dearpmáš duohken: – Gii dat lea, guhte čohkká du bálddas?



De suorganii áddjá mealgat ja doaivvui, ahte bierdnaolmmái lei boahtime biertnaid báhčit ; de gohčui áddjá dadjat olbmá ahte: Dat guhte olbmá bálddas čohkká, lea jalŋŋis.



Naba jus son gizzu muorrageahčái ja doppe čohkká?



Jovni čohkká jávohaga, geige julggiid.



Jovni čohkká mealgat jávojienat ovdal go dadjá maidege.



Jus juovlaruohttaeahkeda čohkkeda muorrafiinno ala, ja čohkká das gitta gaskaidjii, de maŋŋel gaskaija boahtá muhtin olmmoš ja viggá čuoggut sáittiin dan olbmo čalmmiid gii čohkká muorrafiinno alde.



Jus juovlaruohttaeahkeda čohkkeda muorrafiinno ala, ja čohkká das gitta gaskaidjii, de maŋŋel gaskaija boahtá muhtin olmmoš ja viggá čuoggut sáittiin dan olbmo čalmmiid gii čohkká muorrafiinno alde.



Ja nuppi boares nissona muitalus lea ná, ahte de son oaidná ; rieban bovnna nalde čohkká ja ciellá meahccái njálmmit.



– Dál son čohkká seaŋggas ja geahččaladdá čalmmástit áimmi!



Imaštallen go rieban lea nie jállu, čohkká das.



Unna Máhteš: – Son čohkká rámbuvrras ja vuovdá njálgáid.



Go oanehaš leat čohkkán ja ságastallan, de fuobmá okta áirasiin ahte son gii su guoras čohkká issorasat lihkada.



Go son rabista heisauvssa, de son oaidná ahte áhkku ain čohkká doppe.



Ovlla čohkká áibbas jaska.



Su balddas čohkká issoras gassa olmmái.



Nu guhká go mii, opposišuvnnas, eat čohkká beaivválaččat daiguin dokumeanttaiguin, de lea bahá vajáldahttit.



Fierpmádaga hukseme Kaisa Rautio Helander, gii čohkká Sámi allaskuvlla lágidanlávdegottis, muitala ahte konferánssa ulbmil lea hukset ođđa fierpmádaga sidjiide geat barget eamibáikenamaiguin iešguđet guovlluin máilmmis.



– Ferte lohkat iežas inhabiilan jus bohtet áššit mat gusket alcces dahje stivrii mas čohkká, dahje ferte muhtun eará meannudit ášši.



Vuordime vástádusa Outi Snellman, gii čohkká University of the Arctic internašunála čállingottis, lea gulahallan Monaco prinssain, ja muitala ahte Prins Albert II lea dadjan ahte boahtá, muhto son gáibidii ahte galget sáddet formálalaš bovdehusa sutnje.



Jus ii ieš leat sáhttán SPR stivračoahkkimiidda vuolgit, de lea sádden várrepresideantta su ovddastit go son maid čohkká Sámediggeráđis ja dušše ráđđelahtut sáhttet su ovddastit SPR stivrras.



– Dát leai hui váttis ja váivves ášši, mieđiha Hartvik Hansen Deanu Oktasašlisttus, mas son dál čohkká okto gielddastivrras.



Son čilge maiddái kantuvrras lea hui heajos sadji, go son čohkká guovdu láhtti, ja masa juo eará oahpaheddjiid askkis.



Muhto ii han vázzi olmmoš nagot dahkat maide navdái, mii čohkká ja fákte doppe.



Muhtumat šaddet measta beare duostilat neahtas, ja dan lea hui álki go čohkká dihtora ovddabealde ja čállá.



– Dát govviduvvo bures go YLE hálddašanráđi ságadoalli, gii maid čohkká YLE njunnošis Riikabeivviid dásis, dajai ahte « sámegielat leat nu unna gielažat ahte eat bija deattu daidda ».



Eai máhte gulahallat Árjja stivrra čállá earret eará ahte sin áigumuš lea rahpat Sámedikki álbmogii, go álbmot ánssáša Sámedikki mii gulahallá iežas jienasteddjiiguin ja báikegotteolbmuiguin, eai ge dušše čohkká gitta uvssaid duohken Oslo hearráiguin.



Go mu bárdni čohkká olgoriikka giddagasas, ja bivdá mus veahki, go oaidná dikkis su vuostá boasttuvuođaid dahkkon, muhto in mun bastte in moktege bargat, lohká son measta čieročalbmái.



Áiggun maid rámidit su gii giddagasas čohkká, dovdá boasttuvuođaid dahkkon su vuostá, muhto lihkka gávdná fámu bargat áššiin ja čujuhit boasttuvuođaid, rámida son bártnis vel loahpas.



Galmaja muitala váldán oktavuođa bajimuš hoavddain, gii logai ahte ii dieđe sisáibmoáššiin maidige, go čohkká kantuvrras.



Dát maid čájeha ahte ii leat dearvvašlaš servvodahkii go okta olmmoš čohkká menddo guhká sátnejođiheaddjin go loahpas dego čalmmehuvvá.



50 000 ruvnnu Bargojoavkkus mii bargá eastadeaddji doaimmain čohkká politiija, SANKS, Leavnnja joatkkaskuvla, Bearrašiid viessu, Leavnnja skuvla, Porsáŋggu gielda ja nuoraidráđđi.



Gárrenmirkovuovdi jurddaša guhká, ovdal go mearreda roggat ávdnasiid justa das gos čohkká.



Čohkká mealgat ovdal fas muitališgoahtá.



– Go čohkká báhkka biillas, ja go čatnet gitta sihke sealggi, čeabeha ja niskki, de gal ii ábut klaustrofobiija oažžut, dadjá " Rally-Mikká ", Mikkel Gaup, ja lasiha ahte nu maid oahppá iežas buorebut dovdat.



Beare vuorddašit Terje Holmen čohkká akto iežas kantuvrras Guovdageainnus ja son lea hirbmat diliheapme dan bodda go Ávvir lea das.



Luodda dohko lei čuvgejuvvon spáidariiguin ja olbmot ledje sihke váldán juoidá man alde čohkká, borramuša, juoidá juhkat ja maiddái beatnaga.



– Ii ge mediain leat goasse boahtán ovdan ahte NSR čohkká eaiggátvuođa bealde daid eanaš sámi ásahusain ja leat beassán hukset stuora opmodaga stáhta ruđaiguin máid Sámediggi lea juolludan NSR jođiheami vuolde, ja stáhta.



Geatkemerken jurdagiid duohken, čohkká Scanlynx prošeavtta jođiheaddji, John Odden, gii lea sihke rámis ja ilus go leat boahtán johtui geatkemerkemiin, maiddái Finnmárkkus.



Dat dagaha ahte ii šatta doarvái buorre bargu, dadjá Solveig Boine Nikkinen, gii čohkká Kárášjoga gieldda ovddas lávdegottis.



Maiddái guossái, gii čohkká suhkki ja meallojeaddji gaskkas, sáhttá guoikka vulos johtin duldehit visot varaid go sus dušše čohkkámiin ii leat makkárge doaibma iige váikkuhanvejolašvuohta fanasstivremii.



Álbmot ánssáša Sámedikki mii gulahallá iežas jienasteddjiiguin ja báikegotti olbmuiguin, eaige dušše čohkká giddejuvvon uvssaid duohken hearráiguin Ráđđehusa visttiin Oslos.



Sii dollet gitta nikealaš oskkudovddastusas ahte Jesus Kristus " russiinávlejuvvui min ovddas Pontius Pilatusa áiggi, gillái ja hávdáduvvui, bajásčuožžilii jábmiid luhtte goalmmát beaivvi Čállagiid mielde, manai bajás albmái, čohkká Áhči olgeš gieđa bealde ja boahtá fas hearvásvuođas dubmet elliid ja jábmiid ja gean riikkas ii leat loahppa ".



Cheinesh čájeha movt deaja galgá juhkat, go čohkká Yurtas.



Per Thomas Aira Balto (8 a) čohkká čuovgabeavddi guoras ja lea fas sirdimin iežas tevdnega dábálaš báhpáris buoret báhpáriid vai gova sáhttá ivdnet.



Ja mii dáhkidit ahte ii oktage čohkká sajistis go artisttat besset lávddi nala, lohká dán jagi nuoraid orohaga jođiheaddji, Nils Lyshaug duhtavaččat.



– Goahkka, sáhtát go buktit munnje dan seamma biepmu maid diet olmmái borrá gii láse guoras čohkká?



čohkká dego jalla.



Bárdni čohkká čiegas ja dadjá: – Mun gal dieđán galle guolgga sus leat, jus gillen muitalit.



SÁMEKEŊŊA: Ánne Márgget čohkká sukkábohcco alde, čiŋadan ruškes njuolggoholbbat njunnesuorat liidnegávttiin.



Juohkehaš fertii diehtit ahte bellodat mii čohkká sihke gielddastivrras ja ovdagottis, boahtá jienastit vuostá maiddái ovdagottis.



Lea veahá eará čohkkat ja digaštallat ášši go nuppi bealli čohkká njune ovddas ja goappašagain lea geatnegasvuohta guldalit ja nuppi nuppi vuhtiiváldet.



Son ii čohkká lummagieđaid ja vuordde dassá vuogas visti gávdno, muhto ohcá eará vejolašvuođaid olahit gávppašeddjiid.



– Vuorrasiidbeivviin čájehit ahte moraštit min maid, oaivvilda Brita Triumf Turi (čohkká olggumusas).



Dan čuolmma nagodii Jerpe Erik ipmirmeahttun vuogi mielde čoavdit, ja máhtii muitalit gos čohkká nisson geainna telefuvnnain lei hupman.



Roy čohkká ja doallá " Battery " gieđas seammás go nuppiin gieđain jođánit deaddá tastatuvrra.



Árjja stivrra čállá earret eará ahte sin áigumuš lea rahpat Sámedikki álbmogii, go álbmot ánssáša Sámedikki mii gulahallá iežas jienasteddjiiguin ja báikegotteolbmuiguin, eai ge dušše čohkká gitta uvssaid duohken Oslo hearráiguin.



Politiijat leat darvvihan 24-jahkásaš vearredahkki gii dál čohkká rájusgiddagasas.



Vuosttaš maid geahččit oidnet lea muhtin boarrasit nisu gii čohkká ja guldala radio, muhto de gahččá lahttái go de Ízü boahtá seainni čađa ja nu álgá Ízü prográmma.



Dan botta go rektor Pedersen čohkká iežas kantuvrras, leat čieža oahppi Guovdageainnu bargoguovddážis oahpahallame sániid praktihkalaš bargguid čađa.



– Go ledjen sadjásaš presideanta, de čáliimet ollu reivviid sihke Tromsii ja Čáhcesullui, gos čilgiimet manne lea dárbu beassat humpat sámegiela maid dalle go čohkká giddagasas.



Go boađán internáhta stuora stohpui, oainnán soames bártni gii čohkká tv luhtte.



Gáiddusoahpahuslanjas čohkká oahpaheaddji Mette Anti Gaup, selgii, golmma šearpma duohken ja oahppit, Leavdnja nuorat, oidnet fas golbma eará šearmmain daid seamma govaid maid oahpaheaddji oaidná.



Son lea mahkáš oahppi gii čohkká nuppe beal riikka.



Muhtin goavdesuonjiris čohkká Synnøve Pedersen ja vuovdá iežasduddjon dujiid maid lea čuvden bearraliiguin.



Dattetge nisu ii čohkká ruovttus ja váidal, baicce iská váikkuhit.



Stivra lea dan diehtán áigá juo, ja stivrras čohkká maid Ellinor Marita Jåma, muitala Sara ja lasiha:



Son gii ruovttus čohkká soaitá oažžut juogalágan vuordemeahttun bálkká.



– Goahkka, sáhtát go buktit munnje dan seamma biepmu máid diet olmmái borrá gii láse guoras čohkká?



Maŋŋá muhtin diktáhtageahččaleami jearai oahpaheaddji Jovnnas: – Dus leat seamma feaillat go Elles, gii du bálddas čohkká, mo dat ges lea?



– Váimmus lea buorre fápmu, ja go dáppe čohkká, de šaddá buot buorre, lohkaba movttes festivála oasseválddi guovttos.



Dál sáhttá mannat olles beaivi go in oba čohkká ge dihtora ovddas, lohká Márja Sofe.



Iŋgá Márjá Sarre čohkká stuolus, mieiggasta ovddos guvlui, moddjesta, rábmosta, hállá giehta ráivumiin ja mieiggasta ain maŋos go lea duđavaš.



Doppe čohkká Helga Pedersen fámolaš rollas parlamentáralaš jođiheaddjin riika stuorámus bellodagas.



Son guhte čohkká olgešbealde lea professor Peter Bjerregaard.



Geahčan Erla, go son čohkká sofabeaŋkkas.



Suohkanbáhppa ja organista digaštallaba gaskaneaskka, muhto Jovnna ii gula mas hállet go čohkká nu guhkkin eret.



Guossit lea liekkadeame lávus ja vuorddašeame dassážii go luohti gullogoahtá, Inger Marie Oline Gaino Nilut, gávttiin ja Ann-Karoline Eira, gii čohkká Inger Marie Nilut duohken, rohttesteigga luđiid.



Kantuvrras gos čohkká leat áššebáhpirat ja girjjit mat ráđđejit.



Suorganin gal go leimme lávlume " Go láđus čohkká juovlastállu suohkadiin.



Dego mánná ođđa duhkorasain son čohkká ja tevdnesta vel dan ođđaáigásaš fiinna dihtoršerbmii.



Olgun lea beaivvádat ja Kárášjogas bajásšaddan Bjørn Tretnes čohkká olgun beavddi guoras.



Sivvan dasa lea sihke ahte biebmovierut leat rievdan ja olbmuin lea bargu mas čohkká jaska iige leat muđui nu ollu lihkadeapmi.



Dá oappášguovttos Inga Ellen Oskal ja Berit Karen Bongo Utsi (lagamusas čohkká) humadeame gávppašeddjiin.



Mii jáhkkit ahte dan ođđa Sámedikkis lea lossa geaidnu vázzit mearrasámiid ovddas, beroškeahttá goabbá Egil Ollis dahje Aili Keskitalos čohkká fámuin Sámedikkis.



Láiki čohkká seaŋggas ja sávvá son livččii veallámin.



Kenneth Strømstad čohkká ja illuda beaskiduvvot.



Ellen Marie Turi Gaup čohkká " Birgen " prošeavtta stivrenjoavkkus, ja duodjemárkaniin čájehii son dujiid maid mánát leat duddjon.



Givssideaddjit leat mu bártni čielggi doadján ja son čohkká dál sevdnjes lanjas iige duostta vuolgit olggos ja deaivvat olbmuid, beaškalii Høgden čoahkkimis.



Doavttir lei lohkan ahte son ii ádde man láhkai gánda ain bissu čuožžut ii ge čohkká juvlastuolus.



– Ii ge mediain leat goasse boahtán ovdan ahte NSR čohkká eaiggátvuođa bealde daid eanaš sámi ásahusain ja leat beassán hukset stuora opmodaga stáhta ruđaiguin máid Sámediggi lea juolludan NSR jođiheami vuolde, ja stáhta.



– Go čohkká politiijakantuvrras ja dutkojuvvo, de orru dego vearredáhkki, vaikko maŋŋel čájehuvvo ahte in leat verrošan ja ášši heaittihuvvo, muitalii son.



– Váimmus lea buorre fápmu, ja go dáppe čohkká, de šaddá buot buorre, lohkaba movttegis festivála oasseválddi guovttos.



– Veadjemeahttun váldit ovtta gii dál čohkká giddagasas mielde.



Njulgestaga go dalle ii beasa son gii čohkká giddagasas leat mielde buot čoahkkimiin mat bargojoavkkus galget leat, muitala Roald.



Eriksen čohkká Bajit Anárjoga álbmotmeahci viiddideami guorahallanlávdegottis, Kárášjoga Ealgabivdiid searvvi ovddas.



Ále čohkká earáid searvvis vuordinlanjas.



Hætta geavahii ollu áiggi čilget Anárjoga álbmotmeahci viiddidanplánaid birra, ja dan dovdá son bures go ieš čohkká bargolávdegottis.



Ruhtaváili sámegiel ohppui dagaha ahte sámi fáŋga gii čohkká Romssa giddagasas ii leat ožžon oahpu sámegillii.



Luodda dohko lei čuvgejuvvon spáidariiguin ja olbmot ledje sihke váldán juoidá man alde čohkká, borramuša, juoidá juhkat ja maiddái beatnaga.



Láilá Susanne Vars deattuha ahte Isak Mathis O. Hætta čohkká ieš lávdegottis mii galgá árvvoštallat Anárjoga álbmotmeahci viiddideami ja makkár meahcásteapmi doppe galgá ain lobálaš, nu ahte dien áššis lea ge sus ovddasvástádus buot dálu olbmuid ovddastit ja min beali čuollat.



Ole Henrik Hætta čohkká fáŋgan Romssa giddagasa giddejuvvon ossodagas.



Gárrenmirkovuovdi jurddaša guhká, ovdal go mearreda roggat ávdnasiid justa das gos čohkká.



Oahpaheaddji Leif-Petter Eriksen dat lea, gii Ráissa studios čohkká.



Guossoheaddji lea Sámediggepresideanta Egil Olli gii čohkká sudno gaskkas.



Stuolus lea sistti dokko gos čohkká, sihke vuođus ja sealggis, ja stuolu duogábealde lea sealgi hervejuvvon ránes ulluin.



Son čohkká unna lanjažis, ođđa Diehtosiiddas Guovdageainnus.



Sámefáŋga guhte čohkká Romssa giddagasas váillaha sámegiddagasa.



BÁKČASAT: Ole Henrik Hætta čohkká Romssa giddagasas.



Terje Holmen čohkká akto iežas kantuvrras Guovdageainnus ja son lea hirbmat diliheapme dan bodda go Ávvir lea das.



Ávvir ii ožžon ságaide Ellinor Marita Jåma, (Åarjel-Saemiej Gielh), sus lea ovddasvástádus boazodoalloáššiide ja son maid čohkká Sámedikki válgalávdegottis.



Dán giddagasas čohkká sápmelaš Ole Henrik Hætta guhte doarru sámi fáŋggaid vuoigatvuođaid ovddas.



Juhán Káre čohkká beavddi geahčen oktan eará vuorrasut nissonolbmuiguin.



Ikte lei son Davvi-Ráissa suohkanstivrra čoahkkimis, go son čohkká suohkana ovdalávdegottis.



– Go čohkká báhkka biillas, ja go čatnet gitta sihke sealggi, čeabeha ja niskki, de gal ii ábut klaustrofobiija oažžut, dadjá " Rally-Mikká ", Mikkel Gaup, ja lasiha ahte nu maid oahppá iežas buorebut dovdat.



Ávvir čálii ikte sámi fáŋgga Ole Henrik Hætta birra, gii čohkká Romssa giddagasas.



Boares govva Ávvir 169. nummar: Nieiddaš gii čohkká ovddemusas lea Berit Turi Mortensen, Duogábealde lea internáhttabargi Gunhild Olsen son lei husmora Guovdageainnu internáhtas.



Dá čohkká váiban ja gallás njoammil beahcemáddagis ja basada, ovtta nuppi juolggi.



Haapalainen čohkká Hotelli Ivalo, Tankakulta Oy ja nuoraidguovddáš Vasatokka stivrrain sihke lea doaibmán Hotelli Ivalo beaivválaš hoavdan.



Nubbin gurut bealde čohkká oahpaheaddji Siire Juuso.



Sii geat leat lihkastahkasat eai čuggohala nu ollu go son gii čohkká áibbas jaska.



Niillas čohkká horstta alde dan dihte vai miesi aiddo čuhppojuvvon beljiide eai mana ruskkat.



De čurvii rieban ovtta dearpmáža duohken: – Gii dat lea, guhte čohkká du bálddas?



De suorganii áddjá mealgat ja doaivvui, ahte bierdnaolmmái lei boahtime biertnaid báhčit ; de gohčui áddjá dadjat olbmá ahte: Dat guhte olbmá bálddas čohkká, lea jalŋŋis.



Olles ámadadju moddjesta, ja son čohkká guhká ja guovlá govvii.



Su kantuvrras gos son čohkká báberguba siste.



Ii dieđusge leat álki sutnje gii čohkká radio studios ja galgá hui johtilit jorgalit amas gielas sámegillii dan maid meteorologalaš ásahus ain leat sádden mediaide.



Muhto jus čohkká beare ollu dan virtuála Facebookas gos sáhttá sáddet cummá ja álggahit boalsttarsoađi interneahta čađa, de dat sáhttá hehttet min leat sosiála albma eallimis.



Mii jáhkkit maiddái dán dehálažžan Bargiidbellodaga sámediggejoavkku jáhkehahttivuhtii, go mii han diehtit ahte Bargiidbellodaga sámediggejoavkku parlamentáralaš jođiheaddji Willy Ørnebakk lei mielde heaittiheames Skániid joatkkaskuvlla, go son han čohkká Bargiidbellodaga ovddas Romssa fylkkadikkis gos jienastii heaittiheami.



– Dat goit geasuhit, lean náitalan ovttain gii čohkká suohkanstivrras.



Outi Snellman, gii čohkká University of the Arctic internašunála čállingottis, lea gulahallan Monaco prinssain, ja muitala ahte Prins Albert II lea dadjan ahte boahtá, muhto son gáibidii ahte galget sáddet formálalaš bovdehusa sutnje.



Kaisa Rautio Helander, gii čohkká Sámi allaskuvlla lágidanlávdegottis, lea guhká ráhkkanan konferánsii, ja dál leat sii olleme mollii.



Nu guhká go mii, opposišuvnnas, eat čohkká beaivválaččat daiguin dokumeanttaiguin, de lea bahá vajáldahttit.



Geatkemerken jurdagiid duohken, čohkká Scanlynx prošeavtta jođiheaddji, John Odden, gii lea sihke rámis ja ilus go leat boahtán johtui geatkemerkemiin, maiddái Finnmárkkus.



Nu dadjá Karl-Arne Larsson, gii ieš čohkká Deanu lávdegottis, ja lea dolkan Deanu čáhcádaga heajos hálddašeapmái.



Son čohkká nubbin gurut bealde.



Per Nils Saari čohkká ieš Guovdageainnu suohkana sierralohpelávdegottis ja muitala ahte sii gal leat addán sierralobiid Kárášjoga ealgabivdiide.



– Ferte lohkat iežas inhabiilan jus bohtet áššit mat gusket alcces dahje stivrii mas čohkká, lohká Inge Ryan.



– Ferte lohkat iežas inhabiilan jus bohtet áššit mat gusket alcces dahje stivrii mas čohkká, dahje ferte muhtun eará meannudit ášši.



Dat dagaha ahte ii šatta doarvái buorre bargu, dadjá Solveig Boine Nikkinen, gii čohkká Kárášjoga gieldda ovddas lávdegottis.



– Eat mii gusto vel geargan áššiin, lohká advokáhtta Steffensen (čohkká beavdeguoras), gii ovddasta áššáskuhtton oappáid ja vieljaid.



Jus ii ieš leat sáhttán SPR stivračoahkkimiidda vuolgit, de lea sádden várrepresideantta su ovddastit go son maid čohkká Sámediggeráđis ja dušše ráđđelahtut sáhttet su ovddastit SPR stivrras.



Buot váralamos lea vuodjit geainnuin olggobealde čoahkkebáikkiid, muhto sáhttá veahkehit jus nieida čohkká maŋŋegeahčen, čájeha dutkan.



Berit Oskal Eira, gii DI stivrras čohkká bargiid ovddas, lohká iežas movttegin.



– Dát leai hui váttis ja váivves ášši, mieđiha Hartvik Hansen Deanu Oktasašlisttus, mas son dál čohkká okto gielddastivrras.



Kuhmunen lea okta sis gii čohkká bargolávdegottis, maid Nordlándda doaibmi fylkkamánni, Ole Bjerkaas lea dálvet čohkken.



Sus lea vejolašvuohta dahkat dan, go čohkká ovtta ráđis máid gohčodit Politiijaráđđin, ja das leat vel ráđđeolmmái, politiijameasttir ja leansmánni.



– Gal mun gal oaččun mállása dán nai giđa, lohka son, vaikke vel ean goddán maide ge dan ija, lohká Jon Gaino, gii loddemálesmielain ja bivdovuoiŋŋain čohkká Láhpojávregáttis, ja doaimmaha iežas árbevieru maid su áhčči, áddjá, máttaráddjá leat dahkan seamma sajis gos son dál lea.



Fievrrut maid doppe oidnen ledje golmmajuvllat mohtorsihkkelat main mielmátkkálaš čohkká gilggas ja vel tráktor.



Dát dagaha ahte neavttár, gii čohkká juvlastuolus, ii beasa neavttistit.



Studeantta čohkká barttas geasseorohagas, nubbi fas mobiltelefovnnain ealloravddas, oahpaheaddji Diehtosiiddas ja sensor Tromssas.



Vuoje « iežat » beatnatráiddu dahje čohkká liegga duolji alde stuorra beatnatreagas mátkkošteaddjin.



Guovddášbellodaga politihkkár Morten Edvardsen gii čohkká fylkkadikki gealbolávdegottis, illá jáhkká belljiidis go gullá njuolggadusaid, ja lohpida loktet ášši Stuorradiggái.



Jiehtanas čohkká várrevielttis ja geahččá Ivguvutnii ja áhpái ja su oaidná go vuodjá E6 geainnu gaskal Ivgu ja Olmmáivákki.



Jurys čohkká earret eará Janove Ottesen Kaizers joavkkus.



Guđas logi priváhta bargoaddiin eai gohčo olbmuid geain lea buorre gelbbolašvuohta bargojearahallamii jus dát olmmoš čohkká juvlastuolus, čájeha varas raporta.



Várálašvuohta vuolgá das movt duolbmunsihkkela alde čohkká.



Assange čohkká dál rájusgiddagasas Londonis.



Mii dat lea mii čohkká muoras ihkku ja dadjá a-ha?



Vaikko in duostta lahkonaddat olbmuid nu bearehaga de goitge liikon go olbmot lea olgun eaige dušše viesus čohkká TV ovddas.



Muitalin sidjiide ii leat váralaš go čohkká jaska, muhto jus girdilehpet de gal geavvá oalle mihá hejot.



Direktevra iežas bargái: – Sávan don it čohkká risttas gieđaid dan botta go lean eret.



– Mii eat duostta olggos vuolgit go bussá čohkká biedjoráiggi ovddas.



– Vuoi gáfat dette, ieš áddjá go die čohkká?



Luondu ii fuomáš erohusa leš go sápmelaš vai dáža gii čohkká njealjejuvllaga dahje skohtera alde.



Ruovttus Leavnnjas čohkká Kimura Vatn bearaš, ja geahččala oažžut oktavuođa fulkkiiguin.



Danin galggašeimmet buohkat geahčestit birraseamet ja čájehit fuomášumi ránnjái, máná ustibii dahje boares fuolkái gii okto čohkká juovlabasiid.



Trygg Trafikkas leat dát rávvagat váhnemiidda: 1) mánástuolut gos mánná čohkká selgii johtolatguvlui, lea sihkkaramos.



Ruksesruoivil čohkká loddebiebmanlávddis.



Ale čohkká dihtoris diibmoviissaid.



Liikká eat jáhke mii dan nu váralažžan go dáin debáhtain orru vikkahuvvome, leaš dál dáčča dahje sápmelaš gii čohkká stivrrain.



Dán áigge ii leat šat nu ahte dutki čohkká ieš okto, dutká ja almmuha bohtosiid.



Jus dušše viesus čohkká, de gal šlieddá visot, lohká son.



Son sovkala sága dehe muitala savkosat muitalusaža sutnje gii su lahka čohkká gii fas savkala dan viidáseappot sutnje gii su lahka ges čohkká.



Son gii riegádanbeaivvemáná lahka čohkká galgá de jitnosit muitalit dan maid lea gullan.



Unna Iŋggáš čohkká čiegas ja bárgu alla jienain, dan botta go su guokte jagi boarrásit viellja geahččá vigihis čálmmiiguin eadnái ja dadja:



Gurutbealde govas čohkká gaskaboddosaš bargojoavkku jođiheaddji, Inger Anne Gaup.



Gilvvus galgaba guovttis čierastit fárrolaga, nubbi čohkká ja nubbi vuodjá.



Juoo … It don dás fal čohkká ja gielis sutnje gii čuoggu du njálmmi bastilis diŋggain?



Ieš muitala ahte son ii jáhkkán nuorran girječállima leat dehálažžan, muhto dál čohkká áibbas eará jurdagiiguin.



Eai čohkká ja vuordde ambulánssa.



Seammás čohkká várrepresideanta Sámedikkis, iige loga diehtit manne son ii doaimmat presideanttabargguid go presideanta lea manus.



– Son navdo dahkan seksuála vearredagu, ja čohkká rájusgiddagasas juovlamánu 20. beaivvi rádjái, čilge politiijaadvokáhtta Kirsti Jullum Jensen.



Lei mahkáš oahpahussii buoremus ahte son čohkká oahpaheaddji duogábealde, imašta erdon eadni ja lasiha:



– Dáloniid listtu heajos ruvkepolitihkain lea Guovdageainnu suohkan vealggáiduvvon badjeloaivvi, go Náránaš-šaldái čogge milliuvnnaid ja dál šaddat fas mii geat orrut suohkanis máksit divrasit divadiid ja mánát ja vuoras olbmot gillájit ja suohkan čohkká velggiiguin.



Almmái čohkká rájusgiddagasas juovlamánu 20. beaivvi rádjái.



Nedrejord čohkká ja borada máilmminásttiid ja hárjehalliid gaska.



Nubbinjođiheaddji: Jorunn Jernsletten– válljejuvvon jahkái Stivralahtu: Rolf Matti Reisænen– válljejuvvon guovtti jahkái Eai čohkká stivrras: Ruhtadoalli, čálli.



Ii ge dat soaitte nu imaš, go ráđđehusas čohkká bellodat, mii lea iežaset politihkalaš prográmmas vurdnon heaittihit Sámedikki ja dan bellodaga jođiheaddji han lea finánsaministtar.



Muitala ahte vaikko son ii gulahala báikeolbmuiguin, de sus dattetge gollá áigi Gran Canaria-sullos go váccaša ja čohkká.



Son gii čohkká ruovttus sáhttá vuorddekeahtes vuoittu vuoitit.



Son gii ovddemusas čohkká ferte váruhit veahá vai plastihkka ii botnjas.



Riegádanbeavvi mánná galgá savkalit cealkaga sutnje gii su guoras čohkká ja dat fas savkala nubbái.



Elle: – Son čohkká doppe tivolias ja vuovdá karuseallabileahtaid.



, de álget dat eará mánát geassit ránu man alde prinsa // prinseassa čohkká.



De galgá son gii du lahka čohkká muitalit justa dan seammá maid don leat dadjan ja lasihit dasa vel maid ieš háliidivččii bargat.



Ja de galgá son ges gii su lahka čohkká daguhit dan seamma maid doai leahppi dadjan ja lasihit vel iežas háliidusa.



Unna Iŋggáš čohkká čiegas ja bárgu alla jienain, dan botta go su guovttejahkásaš vielja geahččá vigihis čalmmiiguin eadnái ja dadjá:



Elefánta sihkkelastá, ja čurot čohkká maŋábealde.



Mii lea dat mii vánddarda miehtá máilmmi, muhto goitge čohkká čiegas aivve?



Ferte leat dat mii čohkká skire bálddas.



Son galgá jurdilit sáni dehe oanehis cealkaga ja savkalit dan sutnje gii čohkká su bálddas, son fas savkala dan viidáseappot dasa gii su bálddas gis čohkká.



Hoavda čállái: – Mun sávan don it čohkká lummas gieđaid go mun lean olgun oanehaš.



Čeahpes rámburjođiheddjiid geat eai čohkká risttas gieđaid.



Eira muitala dat lea dan dihte go soai galgaba lonuhit gaskkamuttus, de galgá son gii čohkká ges čuožžut.



Das čohkká skávžás dievdu!



Soaitá dan dihte go čohkká juvlastuolus!



– Dihkki njoammu jus čohkká hui lahka nuppi, dat ii girdde ii ge njuike.



Dábálaččat eallá njoammil okto, čohkká jaskat beaivvit ja vuolgá johtui ihkku.



Manne bat don it juo čohkká galmmihanskábe siste, Jeremy?



In dieđe … It go beare čohkká dies ja vuordde?



Jus galgá Ipmilbálvalusa ávvudit lávus, de livččii lunddolaš ahte báhppa čohkká boaššu lahka.



riegádii nieida Marias, givssiduvvui Pontius Pilatusa áiggi, russiinávlejuvvui, jámii ja hávdáduvvui, njiejai jábmiid riikii, bajásčuožžilii jábmiid luhtte goalmmát beaivvi, manai bajás albmái, čohkká Ipmila, buotveagalaš Áhči, olgeš gieđa bealde, boahtá fas doppe dubmet elliid ja jábmiid.



Ja dat gii vuordnu almmi nammii, vuordnu Ipmila truvnnu ja su bokte gii čohkká dan alde.



Dasgo goabbá lea stuorit, son gii čohkká beavddis vai son gii bálvala?



Ii go leat son gii čohkká beavddis?



Muhto dán rájes Olbmobárdni čohkká buotveagalaš Ipmila olgeš gieđa bealde.



Ii oktage, go Kristus Jesus lea dat guhte jámii ja velá bajásčuoččáldahttojuvvui ja čohkká Ipmila olgeš gieđa bealde ja rohkadallá min ovddas.



Váldoášši mas dál lea sáhka, lea dát: Mis lea dakkár bajimušbáhppa guhte čohkká almmis Allatvuođa truvnnu olgeš bealde.



Vihkot áŋgirvuođain gitta loahpa rádjái dan gilvvu mii mis lea ovddabealde, geahčadettiin Jesusii, guhte ásaha ja ollašuhttá oskku, ja guhte boahttevaš ilu dihtii gierddai ruossa gillámušaid beroškeahttá heahpadis ja dál čohkká Ipmila truvnnu olgeš bealde.



Dii bestojuvvobehtet danne go Jesus Kristus lea bajásčuožžilan, son guhte lea mannan bajás albmái ja dál čohkká Ipmila olgeš gieđa bealde, maŋŋil go eŋgelat, válddit ja fámut leat biddjojuvvon su vuollái.



Juohke háve go dat njeallje sivdnádusa máidnot, gudnejahttet ja giitet su gii čohkká truvnnus, su guhte eallá álo ja agálašvuhtii, de dat njealljegoalmmatlohkái vuorrasa luoitádit su ovdii guhte čohkká truvnnus, ja rohkadallet su guhte eallá agálaččat.



Ja mun gullen juohke sivdnádusa almmis cealkimin ja eatnama alde, eatnama vuolde ja meara alde, buot mii doppe leažžá: Sutnje guhte čohkká truvnnus, sutnje ja Lábbái, gullá buot máidnun ja gudni, hearvásvuohta ja fápmu álo ja agálašvuhtii.



Ja sii dadje váriide ja bávttiide: « Gahččet min badjelii ja čihket min su muođuid ovddas guhte čohkká truvnnus, ja Lábbá moaris.



Ja sii čurvo alla jienain: Bestojupmi boahtá min Ipmilis gii čohkká truvnnus, ja Lábbás.



Danne sii čužžot dál Ipmila truvnnu ovddas ja bálvalit su ijatbeaivvi su tempelis, ja son guhte čohkká truvnnus, cegge goađis sin badjelii.



Okta dan čieža eŋgelis geain ledje čieža geara, bođii mu lusa ja celkkii: « Boađe, mun čájehan dutnje makkár duomu oažžu stuora fuorrá, gii čohkká stuora čáziid lahka.



» Eŋgel sártnui fas munnje: « Čázit maid don oidnet, gos fuorrá čohkká, leat álbmogat ja olmmošjoavkkut ja sogat ja gielat.



Njealljegoalmmátlot vuorrasa ja njeallje sivdnádusa luoitádedje eatnamii ja rohkadalle Ipmilii gii čohkká truvnnus, ja sii celke: « Amen.



» Son guhte čohkká truvnnus, celkkii munnje: « Geahča, mun dagan buot ođasin.



Ávdugas son guhte ii vádjol ipmilmeahttumiid ráđi mielde, guhte ii čuovvul suttolaččaid geainnu iige čohkká bilkideddjiid searvvis,



Mun in čohkká behtolaččaiguin inge searvva guoktilaččaiguin.



Mun in hálit searvvástallat bahádahkkiiguin, ipmilmeahttumiid luhtte mun in čohkká.



Ipmil lea álbmogiid gonagas, son čohkká bassi truvnnustis.



Ipmil gullá mu, muhto sin son vuolida, son guhte čohkká truvnnustis dološ áiggi rájes.



Dat guhte čohkká Alimusa suojis ja ássá Buotveagalačča suoivanis, dadjá ná:



Álbmogat doarggistit, son čohkká kerubaid alde, eanan doarggista.



Gii lea nugo Hearrá, Ipmileamet, guhte čohkká truvnnustis allagasas,



Ávdugas son guhte ii vádjol ipmilmeahttumiid ráđi mielde, guhte ii čuovvul suttolaččaid geainnu iige čohkká bilkideddjiid searvvis,



Mun in čohkká behtolaččaiguin inge searvva guoktilaččaiguin.



Mun in hálit searvvástallat bahádahkkiiguin, ipmilmeahttumiid luhtte mun in čohkká.



Ipmil lea álbmogiid gonagas, son čohkká bassi truvnnustis.



Ipmil gullá mu, muhto sin son vuolida, son guhte čohkká truvnnustis dološ áiggi rájes.



Dat guhte čohkká Alimusa suojis ja ássá Buotveagalačča suoivanis, dadjá ná:



Álbmogat doarggistit, son čohkká kerubaid alde, eanan doarggista.



Gii lea nugo Hearrá, Ipmileamet, guhte čohkká truvnnustis allagasas,



Ii oktage, go Kristus Jesus lea dat guhte jámii ja velá bajásčuoččáldahttojuvvui ja čohkká Ipmila olgeš gieđa bealde ja rohkadallá min ovddas.



- Bestojupmi boahtá min Ipmilis gii čohkká truvnnus, ja Lábbás.



Danne sii čužžot dál Ipmila truvnnu ovddas ja bálvalit su ijatbeaivvi su tempelis, ja son guhte čohkká truvnnus, cegge goađis sin badjelii.



ja Jesusii Kristusii, Ipmila áidnoriegádan Bárdnái, min Hearrái, guhte sahkanii Bassi Vuoiŋŋas, riegádii nieida Márjjás, gillái Pontius Pilatusa áigge, russiinávlejuvvui, jámii ja hávdáduvvui, manai vuolás jábmiid riikii, bajásčuožžilii jábmiid luhtte goalmmát beaivve, manai bajás albmái, čohkká Ipmila, buotveagalaš Áhči, olgeš gieđa bealde, ja boahtá fas doppe dubmet ealliid ja jábmiid,



Nubbin lea ahte fas hehttet vearredahkkiid doaibmanis: Nu guhká go hyperaktiivva kriminála čohkká giddagasas, de hehttejuvvo son dahkamis iežas bilideaddji doaimmaid dan áigodagas go čohkká.



(Vishnu gasku ja ganesh gurut bealde, borramušat, šattut, ipmilgovvosiin leat stuorra čalmmit, čiŋat, olmmoš čohkká lotus-hámis,) Dasto čilget dan maid muitet ja máhttet dál hinduisttalaš rohkadallama birra.



• Buohkat čállet juoga positiiva oahppi birra gii čohkká bálddas.



Son gii lea ovttaoaivil čuoččuhusain čuožžila, ja son gii ii leat ovttaoaivil, čohkká.



Ráhkis suvra mánát, geat čohkkábehtet maŋemusas klássas ja bálkubehtet báberbihtáid nieidda njeaiga, gii čohkká dáppe ovddemusas.



Mánná čohkká eatni ' guoras '.



Kontrákta vearbbain lea preseanssa biehttalanhápmi dego ovttaidlogu 3. persovnna preseansa: čohkkát > in čohkká, duddjot > in duddjo.



Máhtte čohkká.



Máhtte čohkká ozas gieđaid.



Máhtte čohkká hirrut julggiid.



Mággá čohkká áibmi goarostan láhkai.



Máhtte čohkká hirrut ~ ruossalas julggiid.



Máhtte čohkká murtolaš julggiid.



Máhtte čohkká ja Máret čuožžu.



1.11 čohkká lanjas ja bargá ipmašiid.



De leaš oaidnit mo geavvá go čohkká ja lohká ja ferte doapmat ja lea hoahppu.



Muhtin reagaide sáhtát maid mánástuolu bidjat nu ahte mánná čohkká gitta.



Lassin láđasbákčasii sáhttet maid láđđasat stirdut earánoamážit iđđedis ja go pasienta čohkká jaska.



Ole Magnus, gii čohkká maŋemus ráiddus lanjas biddjo ovddemuš lohkat.



Dihtorbargguin ja lohkamiin gal manai bures, muhto mánát leat mánát, ja son fargga fuomášii ahte son ii dárbbašan bargat jos mun in čohkká čađat su luhtte.



Mii ávkkiid das mánáide, mii ávkkiid álbmogii das go sin stuora olmmái čohkká doppe okto allagasas vai su birra dadjet maŋŋil: son lei ovdalis su áiggi – go son ii veahket álbmoga ovddasguvlui?



Mánná ii beasa mielde ovdáneapmái, son dego čohkká luoddaguoras ja oaidná go sáhttu manná meattá.



Son čohkká čállinbeavdeguoras ja njaŋgá stuolus.



Sii eai leat čalmmeheamit, eaige bealljeheamit, ii ovttasge leat hállanváddu, ii oktage čohkká juvlastuolus.



Juolludanstivrras han eai čohkká iešguđetge dáiddasurggiid ovddasteaddjit eaige das leat fágaolbmot ge mielde.



Mánuš, mánuš, lá lá čohkká dego jalla Sevdnjes ija šealgá buollaš olggos bohčá beaivváš dujiid láhčá



lasttii leansman Opdahl, gii dá čohkká heastajorriin.



Lean eahpesihkkar gii Haldis bálddas čohkká.



pageahčai go almmái čohkká muohtaskálvvis giddanan scootera bálddas ja dušše geahččá njuolgga ovddos.



Ovttaidlogu 3. persovnna hápmi, nugo vearbbain váldá, háliida ja čohkká, lea earenoamáš dan dáfus ahte mánná atná dan máŋgga eará oktavuođasnai go dušše das mas dat geavahuvvo rávesolbmuidgielas.



Busses čohkká dego don.



– Lemet, čohkká ’ l go boradat!



Bures gárvodan eadni Bikká Rávdná čohkká ovdadiljá alde.



Nubbi čohkká jienajávohaga guhkes áigge ovdal go riepmá gieldduhit:



Azihuvvan headju čohkká cakkasnjálmmiid, iige fidne njálmmis ii fal ii jienage.



Sáriggá čohkká guovtte dumis, seađášiigo son vuolgit časkilit, gosa viellja suttihii vai galggašiigo bissut soahpamušas ja vuordit Guvrona nugo soai Duommáin lohpideigga.



Ášu guoras čohkká muhtin Máisái giddanan duotna, guhte borrá ja hoalku nu eatnat go geargá.



– Son ii gal čohkká dušše, várra geahččala fas fuobmát juoidá.



Ieš čohkká álo telefuvnnain.



Áigebotta čohkká sieiddi siste ja smiehttá.



Áigin čohkká ná áigebotta, náhkkárat rohttejit.



Su bálddas čohkká muhtin nieida ja moddjá sutnje.



Siste čohkká eatni soffas ja lohká vahkubláđi.



- Gal dás lea sadji dutnjege, čohkká beare, dajai Heaikka-Máret Hánsa.



Áddjá čohkká gievkkanbeavddi guoras.



Son čohkká jaskadit.



Son čohkká jaskadit gievkkanbeavde guoras iežas ruovttus, mii dál lea dušše su.



Meza čohkká dán áigge butkkás, son lea dubmehallan 30 jagi giddagassii go lea doaimmahan ilgadis láhkarihkkumiid dan 13 mánotbajis, go su rešima bisttii 1980-81.



Svonni ja Utsi dieđiheaba ahte Sámedikki stivra ja politihkalaš jođihangoddi čohkká olles áigodaga, olles njeallje jagi.



Son áigu dáid ventiillaid " čiehkat ", nu ahte hárdu ii galgga goallut go siste čohkká ja lea dolla buollimin.



Vaikko geasseluopmi ii leat velá nohkan de čohkká áhkku - Katarina Molnarova - skuvlašiljus.



57 jahkásaš Annbjørg Storbakk čohkká ruovttus viesustis, Tromssas, ja einnosta telefuvnnas.



Maŋimuš áiggiid dieđihangaskaoamit leat láitán Sámiráđi Suoma juhkosa go dat čohkká Sámirádis, ja Min Áigi dadjá juhkosa juobe dološ bázahussan ja dat lea earenoamážit háliidan láhčit Suoma sápmelaččaid beales saji Suoma sámi guovddášsearvái (SGS:ai).



Sáme Ätnam čohkká maid guovtti stuolu nalde, sihke Sámedikkis ja Sámiráđis, ja geavaha dan láhkai guokte sajádaga sihke NGO-stáhtusa ja parlamentáralaš stáhtusa stáhtalaš sámi álbmotválljen orgánas.



Maŋimuš áiggiid dieđihangaskaoamit leat láitán Sámiráđi Suoma juhkosa go dat čohkká Sámirádis, ja Min Áigi dadjá juhkosa juobe dološ bázahussan ja dat lea earenoamážit háliidan láhčit Suoma sápmelaččaid beales saji Suoma sámi guovddášsearvái (SGS:ai).



Olgešbeal beavddi čohkká Berit Fagerli, Luhkkár-Jon-Jovnna leaska, gii muitá Mátti Aikio go son finai Kárášjogas.



Ovddeš oahpaheaddji, dálá penšunista, Hánas-Ándde Hánsa, Hans Nergård Kárášjogas, ii gal čohkká ruossalas gieđaid penšunistadilistis.



Jus háliida dieđihit iežas mielde ealáhussearvai, dahje jus ležžet gažaldagat, de sáhtta fitnat dahje riŋgestit searvvi kantuvrii, gos Camilla Skattvik čohkká.



Son čohkká amid Guovdageainnu suohkanstivrras ja imaštallá go Eanadoallo departemeantta ii váldde vuhtii suohkana mearrádusa mii caggá Riebanvári roggama.



FLS fuobmášuhtta maid ahte leansmánni seammásgo lea lága bálvaleaddji čohkká vel Olgešbellodaga ovddas Guovdageainnu suohkanstivrras.



Sálas leat oktiibuot golbma kámera, ja lea okta olmmoš gii čohkká duogábealde ja stivre ain makkár govva boahtá videoi.



Nancy Olsen fas lea okta sis guhte čohkká nuoraidpanelas gos maiddái Trond Are Anti, Jarno Gamst Guttorm ja Maria Næss Utsi leat mielde.



Dál čohkká Microsoft-hoavda Bill Gates USA:s váikkuheamen man ollu álbmogat, man namaid son ii leat gullánge, galget beassat čállit iežaset eatnigielain.



Ieš son čohkká dan vuosttaš skohteris.



Ruovttus Guovdageainnus čohkká sutno áhčči Ole Bjørn Tellefsen.



Govas čohkká Ánne Biret Gaup Skum su maŋábealde.



Geahčči čohkká imaštaladettiin manne eai goasse sáhte oahppat sojahit sániid riekta, eai ge gula maid neavttár viggá čajehit.



Ja uvssa guoras čohkká fas Lásse-Máhtte, go son ferte leat gearggus jus soapmásat hálidit geahččalit heargevuodjima.



" Splitt og hersk " geavahuvvo áinnas dakkár jođiheaddji olbmos, gii čohkká makkár nu posišuvnnas, ja son áinnas dán geavaha iežas saji nannema várás.



" Splitt og hersk " geavahuvvo áinnas dakkár jođiheaddji olbmos, gii čohkká makkár nu posišuvnnas, ja son áinnas dán geavaha iežas saji nannema várás.



Costa Rica eiseválddit leat dieđihan ahte mo dal de leš, de eai čohkká roahkkálas gieđaid, muhto áigot bidjat ollu ruđa dán vuostálastimii.



Gudrun Kuhmunen čohkká Bastečearu Laponia joavkkus.



Gielddadálus čohkká gielddaráđđehusa ságadoalli Veikko Guttorm.



Áidna váttisvuohta Riehponjogasearain lea ahte Aldridge čohkká Oslos, Bongo fas Guovdageainnus.



Finnmárkku vuođđohálddašan bajimus mearrideaddji galgá leat jahkečoahkkin mas čohkká Gielddadepartemeantta áirras, guokte Sámedikki áirasa ja okta Finnmárkku fylkadikki áirras.



Guovdageainnu sátnejođiheaddji Anton Dahl čohkká dan lávdegottis.



Anton Dahl vástidii sutnje ahte Brita Carina ieš lea dahkan heajos barggu fylkkadikkis ja eará lávdegottiin gos son čohkká.



Son lea suohkanstivrra áirras Dáloniid-listtu ovddas, ja čohkká maiddái sámediggeráđis.



Mu ovddabealde čohkká Aslak P. Bals, dahje Ellon-Áilu.



Dan Ragnar lea positiiva máhccat ruovttubáikái, ja sávvá ahte Finnmárku maid ovdánahttá teknihkalaš vejolašvuođaid nu go govdafierpmádaga, mii attášii buriid vejolašvuođaid Dan Ragnarii doaimmahit barggu miehtá máilmmi vaikko čohkká ge Leavnnjas.



Son ballá ahte boazodoallit eai oaččo doarvái bures oktavuođa bargiin jus son čohkká Guovdageainnus.



BUORI MIELAS: Jan Ole Buljo čohkká sátnejođiheaddjestuolus ja mojohallá.



Ođđa sátnejođiheaddji čohkká sátnejođiheaddjistuolus ja mojohallá.



Lávuid luhtte čužžo nupplohkái journalistta ja vurde goas boahtá skohter mas prinseassa čohkká reagas.



Gieldda vuolláibáza oaffar čohkká juvlastuolus.



Olggobeal Min Áiggi čohkká su eatni ja guovttis su mánáin.



Eará ii leat vejolaš SLF njuolggadusaid mielde, lohká Dora Odinsdatter gii čohkká stivrras mii válljejuvvui miessemánus.



Son čohkká maid NSR riikkastivrras ja lea Sáččá ja Biras Sámiid Searvvi jođiheaddji.



Doppe son boahtte njeallje jagi čohkká gávtti haga, maid son ii obanassiige áiggo ala coggat.



– Állet čohkká bađa alde nuorat ja doaivvu ahte ádját sámediggis beroštit dis.



Reidar Solberg gii čohkká luohttámušlávdegottis Olmmáivággis dadjá ahte lea hui eahpečielggas man láhkai stáhta oaččui oamastanvuoigatvuođaid dáidda guovlluide, ja sin mielas dat eatnamat maid sii agibeaivve ovttas leat geavahan gullet sidjiide.



Heikka Solberg čohkká stivrras Davvi Nuoras, ja su mielas son leai oalle lihkolaš go válljejuvvui vuolgit.



In dieđe juste maid leat dahkan, muhto leat profileren áššiid ja kandidáhtaid giččus, lohká Svein Pedersen, gii odne čohkká maiddái Gáivuona gielddastivrras Gb ovddas.



Svein Holmestrandas lea mokta vaikke čohkká juvlastuolus.



Ruoŧa ruvdnoprinseassa Victoria čohkká mehtara uvssas eret ja geahččá artisttaid čalmmiide go lávkeba sisa ja šaddaba olles Norgga guovddážii.



Roger Ludvigsen čohkká stáđđásit nu go klassihkalaš gitaristtat lávejit ge, ja čuojaha čábbát instrumenttainis.



Ráhkis politihkkárat, állet čohkká boasttu gvului, čohkkájehpet riekta ja jaskat vai fanas manná ovddasguvlui ja vai ii báljo boađe jallavuohta fatnasii.



Bertil Bengtsson čohkká njealjádin gurot bealde govas.



Muhto Julie Susanne Baalii addojuvvojit dat nu ahte son čohkká jaska, go divššárat eai astta suinna bargat.



Dalle čohkká bálvá feaskáris.



Eadni čohkká gurutbealde boaššu, lihtiid ja gálvvuid luhtte.



Goahtenjálmmi luhtte čohkká Vasia.



Manin čohkká nie čáppa nieida dego don áibbas okto?



Sámedikkis fas čohkká seamma beavddis.



Márgget čohkká ruovttus, čilge Károliinna.



SáB jođiheaddji gáibida Solbjørg Ravna geassáda ovttasbargolávdegottis NSR ovddasteaddjin, dahje ahte jávká SáB stivras dan botta go čohkká lávdegottis.



Seammás go čohkká min stivrras, de lea maid NSR njunuš olmmoš.



Dassážii čohkká ain Pekka Aikio presidantafámuin.



: Fijilaš nisu čohkká luoddaguoras ja vuovdá guovtte lágan báikalaš šattuid.



Dušše Várjjat Boazosámiid Searvvi jođiheaddji Inger Anita Smuk, gii čohkká maiddái NBR stivrras, ii hálit dadjat áššái maidege.



Muhto stuimmit eai lihkostuvvan, ja Speight čohkká dál giddagasas.



Buot čáppa bártnit olgobáikkiin hálidit munnje oastit vuollaga, dadjá nieida gii čohkká Susanne bálddas.



Gánddaš čohkká čiegas ja oadjebasat duhkkoraddá jo vuostaš skuvllabeaivvi.



STUORRA BODDU: Anne Ragnhild čohkká dá ja guldala Goaskinviellja lávlaga oarpmilistis Sirin Linn Olsen Brevik askis.



Nuppi ráiddus ovddabalde lávddi čohkká Anne Ragnhild Porsanger nástečalmmiiguin ja čevllohallá go su stuorra ovdagovva skeŋke sutnje lávlaga.



Dobbelaččas čohkká muhtin eará boazodoalli.



Olmmoš gii čohkká menddo guhká ovtta sajis, sáhttá čalmmástuvvat.



Ballo čohkká SG-Finnmárkoláhka lávdegottis mii galgá ráhkkanit loahppaevttohusa SG riikkastivrri.



Sámi Radio ođasdoaimmahusas čohkká profilerejuvvon freelancer Eilif Aslaksen.



Sámi radio ođasdoaimmahusas čohkká maiddái suomabeale olmmái Áslat Niittyvuopio.



Ballo čohkká SG-Finnmárkoláhka lávdegottis mii galgá ráhkkanit loahppaevttohusa SG riikkastivrii.



Maiddái stuorradiggeáirras Inga Marte Thorkildsen čohkká seamma lávdegottis.



Doppe Niko čohkká, ođđadárogiela ja dážakultuvrra váibmoguovllus, ja čállá teavsttaid duottarbiekkain ja sápmelaš ođđaáigge dilis.



KANTIINAS ČOHKKÁ: Dá čohkká Dáloniidlisttu sámediggeáirras Isak Mathis O. Hætta Sámedikki kantiinnas dan botta go eará áirasat digaštallet dásseárvvu dievasčoahkkimis.



Son čohkká baicca Sámedikki kantiinnas.



Go ráđđehus ain čohkká jaska dainna áššiin, de dat ohpit čájeha man funet ráđđehus vuoruha dan vuioigatvuođaáššiid.



– Mii ráhkadit maid čohkkánsajiid, ja lebbet duljiid maid nalde čohkká, muitala Utsi.



Johan Somby gii čohkká guoras muitala ahte Bossogobis dat lei eanemus garas dat " samehets-a ".



Son čohkká maid Sámedikki doarjjastivrras mii attii 250 duhát ruvnnu festiváldoarjjan.



Sámediggeáirras Terje Tretnes bivddii doarjjastivrra, gos ieš čohkká, addit vel eambbo Kárášjoga beassášfestiválii go maid hálddahus árvalii.



Sisaváldimis čohkká dievdu mas leat girdibiktasat.



Son čohkká lávvordatkafeas Deanu šalddi birasvisttis.



Son čohkká jođiheaddjin dán jagi lohppii, gitta dassá go áigodat nohká.



Balddas čohkká Biret Ánne Vuolab ja Per Mienna.



Dušše jos olggos geahčastat de muitát ahte it čohkká káffebáras New Yoyrkas dahje Tromssas.



Son lea Duodje Nordlándda jođiheaddji ja čohkká Sámi Duoji stivrras.



Sara čohkká ja geahččá go San áhkut dánsot.



Almmái čohkká dál rájusgiddegasas maŋŋá go vikkai rievidit Fálesnuori poastkantuvrra geassemánus.



Su bárdni čohkká askkis.



NSR sámedikki áirras Jánoš Trosten, gii maid čohkká Finnmárkku Fylkkadikkis Sámeálbmot Bellodaga ovddas, bealkkahalai gieskat sihke Ruošša eiseválddiide ja Fylkasátnejođiheaddjái, go cuiggodii Ruošša eamiálbmot politihka.



Dievdu čohkká giddagasas Čáhcesullos.



Ovttastallan eallasis olbmuiguin sáhttá buoridit romantihka, nu ahte ale fal čohkká ruovttus soffás.



Sudno mielas lea dát skándala, go Máhkarávjju ovdaolmmoš čohkká Boazodoallostivrras, mii lea ealáhusa bajimus stivrenorgána.



Somby ii ane báljo vearan kommenteret dan go sin siidda vuostá geavahit ággan dan go son čohkká Boazodoallostivrras.



Muitaleimmet maid Sponheimii ahte son čohkká boasttu dieđuiguin go doaivu ahte dál besset buohkat njuovvat.



Hartvig Hansen, gii ovddasta olgešbellodaga ja čohkká dispalávdegottis, gullá ges nuppi oaiviljovkui.



Davviriikkain Suopma čohkká Olmmošvuoigatvuođaid komišuvnnas ja lea mielde jienasteamen boahtte cuoŋománus bargojoavkku joatkimis.



Ja lea hui mávssolaš julggáštusárvalusprosessii ahte Sámediggi čohkká stáhta delegašuvnnas.



Muhto radiosáddagis aiddo de lei muhtin gii ieš čohkká Sámedikkis gii buvttii čilgehusa.



Sámi Ealáhusguovddážis Ohcejogas čohkká son dihtora ovddas beivviid.



Eai sii ipmir ahte go olmmoš dušše fal lea luonddus, go čohkká dollagáttis dahje geahčada meara de dat lea dálkkasin sillui.



Ovtta Kristin Taarnesvik plaktáhtas mii lea čájáhusas Girkonjárgga servodatviesus, lea govva gávttehas nissonolbmos mii čohkká gilggat, duogábealde oaidnit váriid ja su bajábealde čuožžu čálus « Mein kampf ».



Erkke Ánde čohkká gielddaráđđáhusa njunušolmmájin.



Mihttu ferte leat ahte gulahallamiin ja soahpamušain boahtá ođđa rádjekonvešuvdna fápmui, lohká Oskal, gii ieš maid čohkká Norgga šiehtadallandelegašuvnnas.



- Dán áigut čoavdit dan láhkai ahte gielda pláne gokko ja man galle viesu beassá hukset muitala Ohcejoga sátnejođiheaddji Antti Kateketta, gii ieš čohkká plánenlávdegottis.



Ijaid beivviid son čohkká ja bargá iežas bargguiguin gos dal de ain leažžá máilmmis.



Lean eahpesihkkar gii Haldis bálddas čohkká.



TV-monitora ovddas čohkká kommandánta.



- Ándagassii, ledjet go don gii oidnojit eske TV:s, jearrá olmmái gii čohkká lagamus beavddis, ja hupmágoahtá Finnmárkolága birra go Somby duođašta ahte son dat lei.



Njukčamánu 22. beaivve čáliimet mii Oahppoaviissas muhtun govvateavsttas, ahte Inga Maj Labba čohkká bátnedoaktárstuolus.



Nubbi olmmái gii lei mielde rievideamis čohkká ges dábálaš giddagasas.



VUORDÁN RUOVTTUDIVŠŠÁRA GUOKTE MÁNU: Tordis Olsen čohkká juvlastuolus stobus ja geahčada goas dál ruovttudivššár iđášii.



Son čohkká dál juvlastuolus.



Son čohkká juvlastuolus ja muitala iežas čoarbbeallađđasiid nu luovos ja raššin ahte juolggit eai suvdde



- Ja jierpmi gal máhttet boazodoallit geavahit iežaset rivttiid dáfus, vaikke eai čohkká ge Sámedikkis, nugo Bæhr dahká, beaškala Anders J. H. Eira.



- Ja jierpmi gal mahttet boazodoallit geavahit iežaset rivttiide, vaikke eai čohkká ge Sámedikkis, nugo Bæhr dahká, beaškkala Anders J. H Eira.



Beaivet čohkká son ja juohká miljovnnaid ja ovdánahttá fitnodagaid.



Marianne Balto Henriksen čohkká stuorra čállinbeavddi duohken kantuvrrastis Deanu Šaldis ja dáhttu mu vuorddestit.



Sealggát seamma beavddis čohkká Jo Inge Johnskareng, čuvvoda lávlunteavstta stuorra šearpmas.



Presideanta čohkká gonagasa ja dronnega gaskkas.



Guossebeavddis čohkká otná presideanta Nystø Gonagasa ja Dronnega gaskkas.



Gonagasa bálddas čohkká fas alimusrievtti justituarius Tor Shei ja Dronnega balddas fas odelpresideanta Berit Brørby.



47-jahkásaš čohkká dan gollan stuolus nu go lea dahkan máŋgga háve ovdal.



Son čohkká beavdeguoras ja jursá Várjjatvuona botni golli.



DIHTORSKUVLA: - Dáppe girjerádjosis sáhttet olbmot oažžut bargiin veahki oahpahaladettiin dihtoriin, lohká girjerájusbargi Evy Myhre Hætta, gean askkis čohkká Inga Birgitte Hætta.



Dál čohkká son juvlastuolus.



Sii eai čohkká rohkolas gieđaid, muhto veahkehit eaktodáhtolaččat maid beatnagiid biebmat.



Sámi prográmmaráđi jođiheaddji čohkká maid Kringkastingsráđis, mii ságaskuššá ja cealká NRK prográmmadoaimmaid váldolinnjáid birra.



Sus leat maiddái guovddáš posišuvnnat iežas bellodagas ja boazodoalu stivrenorgánas main ain čohkká.



Biehtár čohkká juvlastuolus ja ii birge ieš mange láhkai.



Hálidan oaidnit makkár šibitdoalli dahje boazodoalli čohkká ja vuordá dassá go boraspire speadjagoahta go de han lea beare maŋŋit.



Juo, don oainnát riekta, lobihis bievlavuodjima garraseamos vuosttaldeaddji čohkká meahccesihkkelis.



Govas son čohkká ovttas eará Suoma sámi sáttagotti lahtuiguin guldaleame rádios ođđasiid jávkan girdi birra, gos ledje eará Suoma sáttagotti lahtut.



Son manná meahccái ja čohkká muhtin dievás moadde diimmu.



Ja dakkár olmmoš, gii čohkká ja lohká girjji, dat gal ii ráfehuhte earáid.



Soahkerissis čohkká bolfe buoidegaccet.



- Gea, áhkku, muhtun čohkká min boardaga nalde, lohká bártnáš.



Ale fal čohkká nu ahte it bargga maidege.



Son lea silbarávdi ja čohkká Inuihta Art Council Ráđis.



Girkoverdde ja báhppa Ole Johan čohkká stuolustis, ja lohká iežas čállin- ja lohkanváttisvuođat leamaš báhpadoaimmas hehttehussan teavttaid logadettiin, ja lohká iežas leat leastadialaš.



Sámedikkis mis lea parlamentáralaš modealla ja juohkehaš doppe čohkká iežas posišuvnnas ja leat iežaset doaimmat bellodaga ektui.



Dearvvuođaid sávvet vieljat Jovnna (gii bálddas čohkká) Ovllá ja Sámmol Ánde.



Gasku čohkká Jergul Lemet.



Anders S. Buljo čohkká ieš dán áigodagas dispalávdegottis, ja su mielas ii leat dál skihkka Guovdageainnu suohkana dispajuohkimin.



Olgešbealde čohkká Ovddádusbellodaga Svein Ole Sandvik, gii ribahii suohkanstivrra saji bellodatustibii Nils Mathis O. Hættai.



Sámi Allaskuvlla dutki Asta Balto muitala vuossárgga semináras sin muitalit konkrehta prošeavttas mii lea čađahuvvon Ruoŧas, sámeskuvllain: - Dán dutkama mii gohčodit " akšuvdnadutkan ", ja erenoamáš dáinna lea ahte dutkit eai čohkká iežaset kantuvrrain ja dutkka, muhto sii ohccalit skuvllaid gos sii leat veahkit ja bagadallit, čilge Balto.



Olgesbealde čohkká Ovddádusbellodaga Svein Ole Sandvik, gii ii beassan suohkanstivrii.



Dál čohkká Bargiidbellodat fápmoposišuvnnas ja galgá álgit boahtteáiggi politihká hápmet ja čađahit, ii dušše cuiggodit mii lea boastut.



Earát govas leat Jan Ole Buljo (čohkká beavdeguoras), gurutravddas Inga J. Eira (goappašagat Guovddášbellodagas), Berit Marie P. Eira (Johttisápmelaččaid listtus), Isak Mathis Buljo (G uovddášbellodat) ja Hans Isak Olsen (Guovdageainnu Dáloniid listtus).



Alice irgi, Ken Robert Boine, askkis čohkká Alice gánda, Kai Espen Balto (9).



Heasta Prinsen geaseha mánáid heastavovnnain ja eaiggát Mariell čohkká heasttas alde.



Dá čohkká son olgešravddas isidiin.



Go lea okta gean luhtte lea, ja erenoamážit nugo dát studeanttat ledje eallilan duojáriid luhtte, de namuhit maid studeanttat ahte go čohkká duojáriin, bohte ságat eallimis ja eallinvuogis ja sii ožžot lagat oktavuođa birrasii mas duodji doaibmá.



Knudsen čohkká njuolggočilggiid, vázzá ebmodit, su givrrodat ii leat dušše muitalusas, son guoddá dan iežas gorudis ja báidná earáid iešluohttámušainis.



čohkká ruovttustis Lássagámmis, cuige olggos ja dadjá: die lea min ruoktu, luondu.



čohkká Biret-Elle čoavjji alde dan maŋŋá go lei bissehan su.



P (3.6) b lea geahččame dakkár gova, mas Eila čohkká eatni



Materiálas leat ovdamearkkat das ahte sátnemáddagat leat geavahuvvon olles sátnehámiid sajis maiddái eará vearbahámiin go ovdalis namuhuvvon ferte mana, oainná, oačču ja ferte ovddastit 1. persovnna hámiid ja omd. boađá, čohkká ja gille fas 2. persovnna hámiid.



Dat máksá dan, ahte sánit, mat čujuhit seamma entitehtii, leat maŋŋálagaid iige daid gaskkas leat konjunkšuvdna, ovdamearkka dihte ovddos maŋás, buriid baháid muosáhit, veallá duolbá ja čohkká steanžá.



Koloratiivakonstrukšuvnna ráhka veallá duolbá ja čohkká steanžá, main guokte finihttavearbba govvidit ovtta ja seamma subjeaktaentitehta orruma.



Bassi čohkká Mathisen čálii jagi 2004:s lohkkiid reivve Romssa Nordlys aviisii (Bajimusas kolonialismmas), mas son čálii ahte lea vuostá OG-doaluid lágidit Romssas jagi 2014:s.



Bassi čohkká.



Badjealbmát vurde miessemearkuma, eanadoallit čohke hášestoalppuid, ordnejedje bargobiergasiid.



Performánsadáiddár Marita Isobel Solberg njáhká Sámi Dáiddagoavddáža galleriijai sisa veažir gieđas ja čohke stullui vuoncámaniid málet.



Son maid lohká iežas vuohttán ahte Kárášjoga heastabiras lea juohkásan, ja navdá sosiála deaivvadeamit čohke birrasa fas.



Oidnen dat manai vulos, ja čohke.



Duhkorasat eai gávdnon erret go oahpaheaddjiid mánáin ja daid mii luoikkaheimmet muhtumin.



Eai čearddalaš dilit ge suohkanis namuhuvvo erret dán geažideami.



Eará fágain ii lean sámi sisdoallu , erret veahá servodatfágas.



Ieš lean bargan sámegieloahpaheaddjin Oslos dan rájes , erret moadde jagi , go mus lei virgelohpi čállit oahppogirjjiid.



« Álbmotskuvla : Sámegiella galgá leat oahpahusgiellan olles skuvlaáiggi buot fágain erret dárogielas.



– Namuhehket guokte sullo Indonesias erret go Nuorta-Timor ja Papua New Guinea !



1980-logu loahpas lei visot GOD vuolde , erret Eanandoalloallaskuvla ja Šibitdoavttirallaskuvla , mat ain ledje Eanandoallodepartemeantta vuolde.



Dan rádjái ii lean leamaš alit oahppu Davvi-Norggas , erret muhtin profešuvdnaoahput mat eai vel gáibidan lohkangealbbu , nugo oahpaheaddji- , buohccedivššár- ja inšenevraoahppu.



Dat lea ( sáJ ) sjuodje ( suopman suodje suoja suoja š váilu girjegiela jietnadahkan ( erret loatnasániin ) , muhto dat ero husaidisguin ) man álgokonsonánta earuha sáni sámi ( sáJ ) sánis ja man njuolga variántan dat ii sáhte leat.



55 gávdno gárjilgielas alternatiiva jietnadahkan s šuoja ~ suoja mearkkaša erret ’ suodji ’ maiddái ’ liehmu , suttádat ’ ( Uhtua , SKES 1111 ).



Maŋimuččaid sáhttá veardi dit ( sáU ) suöjjie ( sáJ ) suodje suvi mearkkaša erret ’ geassi ’ maiddái ’ bivval , njáhcu ’ ja suoja erret ’ suodji ’ , ’ várjalus ’ maiddái ’ njáhcu , suttádat , bivval ( ilmmi birra ) ’.



Sihke olbmos ja guovžžas lei erret « eallin » dahje maiddái « friddjasiellu ».



Hánsa skuvllot , máddin erret , muitái skuvladirektevrra Thommesena čállosiid ; sámiid galgá jođámus lági mielde njárbbuhit buoret čearddaid varaide.