#6.12.12


Jagis 2013 lea 20 jagi dassái go SNF čoagganii vuosttas geardde
Boahtte jagi {Sámeálbmot beaivvi}¥{noun,cmp|Sámeálbmotbeaivvi}, guovvamánu {6.b.}${space|6. b.} 2013, gártá leat 20 jagi dassái go SNF čoagganii vuosttas geardde sámi nissonfierpmádaga čoahkkimii. 30 nissonolbmo dáin gielddain ledje čoahkkanan Kárášjohkii: Guovdageaidnu, Kárášjohka, Porsáŋgu, Deatnu ja Unjárga. Ulbmilin lei {“}‰{cit|”}digaštallat strategiijaid bajidit nissonolbmuid oasálastima ja váikkuhanválddi sámi báikkálaš servodagain”.

SNF ásahuvvui de fierpmádahkan 1993, ja šattai oppasámi {organisašuvnan}${noun,conc|organisašuvdnan} bistevaš stivrrain ja sierra njuolggadusaiguin vuođđudanjahkečoahkkimis {Háštá-gávpogis}${noun,mix|Hársttáid-gávpogis} geassemánus 1998. Nu SNF {ásáhuvvon}${verb,a|ásahuvvon} organisašuvdnan deavdá 15 jagi 2013:s. SNF stivrras leat njealji riikka nissonolbmot: Ruoŧas, Norggas, Suomas ja Ruoššas.


2010 rájes lea SNF gohčodan iežas maiddái njealji riikka sámenissoniid gelbbolašvuođa- ja resursaguovddážin. Dát lea danne go SNF doaibmá juo danin, muhto ain eanaš idealisttalaš vuođu alde, go eai leat bistevaš doaibmaruđat nu go eará sámi guovddážiin ja ásahusain.

SNF oažžu jahkásaš organisašundoarjaga Norgga Sámedikkis. Dát {jahkesaš}${adj,svow|jahkásaš} {ohcanviđa}${adv,á|ohcanviđá} ruhtadoarjja lea laskan bás lávkkážiiguin ain hávil, gitta 145 000 ruvdnui jagis 2009 ja 151 000 ru. rádjai jagis 2010. Das go Norgga {Sáráhkka}${prop,á|Sáráhkká} jagis 2011 ii ohcan dásseárvoorganisašuvnnaid {vástesaš}${adj,lime|vástevaš} ruhtaseahkas, de várrejuvvon ruhta 300 000 ru. juolluduvvui ollásit {SNF:ii}${acr,suf|SNF:i}. 2012 organisašundoarjja lea de fas {uhccun}£{verb,infin,prfprc,act,infl|uhccon}, 188 000 ruvdnui. SNF:s {lea}£{verb,fin,pl3prs,sg3prs,kongr|leat} jahkásaš golut lágidit {stivračoahkkimiid}${noun,cmp,nomsg,gensg|stivrračoahkkimiid} ja jahkečoahkkima, ja muđui organisašungoluide, mat leat de áibbas vuolimus dásis doallat oppasámi organisašuvnna – ja resursaguovddáža – heakkas. {Stivračoahkkimat}${noun,cmp,nomsg,gensg|Stivrračoahkkimat} leat okta jahkái, dahje diehtojuohkin ja digaštallamat {telefuvnna}${noun,vowc|telefovnna} ja {epoastta}${noun,hyph|e-poastta} bokte. 2012 jahkečoahkkin Anáris čohkkii nissonolbmuid njealji riikkas ja dulkojuvvui njealji giela gaskka; davvisáme-, suoma-, dáro-/ruoŧa- ja ruoššagiela.

SNF giitá go Norgga Sámediggi ja Sámi {parlamentarálaš}${adj,mix|parlamentáralaš} ráđđi geigii dán jagáš dásseárvobálkkašumi {SNF:ii}${acr,suf|SNF:i}. Atnit árvvolažžan oažžut rámi iežamet olbmuin. Dalle šattai min barguge {eanet oainnusin}£{adj,superl,analyt-synt|oidnosabbon} omd. ahte mii buktit beaivečuvgii tabuáššiid nu go seksuála givssideami, veahkaválddi ja jugešvuođa. Nanosmahttin dihtii {barggumet}${noun,mix|bargomet}, de lea SNF jahkásaččat ohcan 500 000 ru. organisašun- ja doaibmadoarjaga. Dakkár vuođđodoarjja sihkkarasttášii ahte SNF organisašun- ja prošeaktabarggus lea nana sajádat ja geađgejuolgi, mii de livččii lieđđudit lasi doaibmabijuid ja ovdáneami. Sierra prošeaktaruhta dásseárvoulbmiliidda lea dađi bahábut heaittihuvvon Sámedikkis 2009:s – dušše ruhta sámi nissonáigečállagii Gába, mii álgoálggus lei dásseárvoprošeakta, lea doalahuvvon. SNF sávvá ahte dát ruhtadoarjja davviguovlluid áidna nissonbláđđái {joatkašuvvo}${verb,svow|joatkašuvvá}. Gába lea maiddái dehálaš sámegiela ovddideaddjin {go lassin dárogillii čállá}¥{pph|go dárogiela lassin čállá} sihke davvi-, julev- ja máttasámegillii. Gába gal ealáska ja eallá, jos čiehkageađggit ja geađgejuolgi leat sajis.

SNF álggaha ja čađaha prošeavttaid, buktá cealkámušaid, searvá iežamet gelbbolašvuođain iešguđet oktavuođaide ja lágidemiide, ja oassálastá konferánssain ja seminárain sihke báikkálaš, {guovlolaš}${adj,mix|guvllolaš}, našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš dásis. SNF áimmahuššá ahte sámenissoniid jietna gullo – ja cuiggoda vealaheami. Mii leat vásihan ahte leat áidna sámi NGO (eaktodáhtolaš organisašuvdna) guhte čállá gulaskuddancealkámuša almmolaš eiseválddiide Norggas dain áššiin mat gusket sámenissoniid dillái ja sohkabealdásseárvui, nu go NOU 2011:18 – {Struktur for likestilling}€{foreign|} ({‘}‰{cit|”}Dásseárvui vuogádat{’}‰{cit|”}). Fargga 20 jagi bargu dahká ahte SNF bures dovdá ja diehtá sámi dásseárvoáššiid ja iešguđet guovlluid sámenissoniid kultur- ja {árgabeai’eallima}${noun,cmp,notpunkt|árgabeaieallima} ja eallineavttuid, oppasámi perspektiivvas, davvin ja máddin.

Vare jagis 2013 – SNF ávvojagi – SNF {oaččošii}${verb,mono|oččošii} dan mađi doaibmadoarjaga ahte beassat cegget sámi nissonáššiid- ja dásseárvobargui bistevaš čállingotti!

SNF {stivralahtut}${noun,cmp,gensg,nomsg|stivrralahtut} 2012 leat: May-Lisbeth Myrhaug, Oslo, Alla Igontova, Lujávri, Káre-Jon Biret Ristena Åsá-Márgget/Åsá-Márgget Holm, Deatnu/Ohcejohka, Mirka Halonen, Roavvenjárga ja Julius-Iŋggá Gudrun Eliissá/Gudrun E E Lindi, Kárášjohka. Várrelahtut leat Ellacarin Blind, Ubmi, Alla Vasiljeva, Lujávri ja Iŋgos-Máhte Iŋgá/Inga Ravna Eira, Kárášjohka.

Govas: Movttegis joavku ja illusáhka go {SNF:ii}${acr,suf|SNF:i} geigejuvvui SPR dásseárvobálkkašupmi 2012! Bálkkašumi geigejumis skábmamánu 1{.b.}${space|. b.} 2012 Romssa gávpogis, gurut bealde Valentina Sovkina, Alla Vasiljeva, Biret-Elle Láilá ja Anna Igontova. Govven: V. Sovkina