INARI.FI » Bálvalusat » Sosiála- ja dearvvasvuohtabálvalusat » Sosiálabargu » Mánáidgohcci bálvalusat
Mánáidgohcci bálvalusat
- áhččivuođa čilgen
- máná fuolaheapmi
- máná ássan
- máná deaivvadanvuoigatvuođat
- máná ealiheapmi (ealihanveahkki ja ealihandoarjja)
- máná fuolaheapmi
- máná ássan
- máná deaivvadanvuoigatvuođat
- máná ealiheapmi (ealihanveahkki ja ealihandoarjja)
Anára gielddas mánáidgohcci bargguid dikšu
sosiálabargi Sari Peltonen.
Mánáidgohcci bálvalusat leat nuvttá.
Deaivvadanáiggi galgá várret ovddalgihtii.
Mánáidgohcci fuolaha náittoslihtu olggobealde
riegádan mánáid áhččivuođa nannemii gullevaš áššiin,
ja maiddái mánáid fuolaheapmái, ássamii ja deaivvadeapmái
gullevaš áššiin.
Mánáidgohcci dikšu maiddái mánáid ealihansoahpamušáššiid.
Lassidieđut ja áiggivárren: sosiálabargi Sari Peltonen,
telefonáiggis dmu 12.30-13.30 nummiris 040-844 5478.
Mánás lea vuoigatvuohta áhččái.
Juos máná vánhemat eaba leat náittoslihtus
gaskaneaskka máná riegádettiin, mánáidgohcci
sádde eadnái bovdehusa áhččivuođa čilgemii.
Mánáidgohcci dikšu áhččivuođa čilgema.
Áhččivuođa dovddasteami maŋŋá áhččivuođaáššebáhpárat
sáddejuvvojit Lappi magistráhtai,
gos áhččivuohta nannejuvvo.
Áhččivuođa dovddastemiin nannejuvvo
máná ja áhči gaskasaš fuolkevuohta.
Mánná oažžu seammalágan vuoigatvuođalaš
sajádaga go náittoslihtus riegádan mánná.
Mánnái sáhttá ee. addit áhči sohkanama.
Áhčči lea geatnegas oassálastit máná ealiheapmái.
Mánná oažžu maiddái árbenrievtti áhči ja áhčibeale fulkkiid maŋŋá.
Juos eadni ii hálit máná áhččivuođa čilget,
son sáhttá biehttalit das mánáidgohcci luhtte.
Dalle eadni lea vuoigadahtton ohcat ealihandoarjaga
mánnái gielddas. Juos áhčči hálida dovddastit máná
eatni biehttaleamis fuolakeahttá, mánáidgohcci galgá
joatkit áhččivuođa čilgema.
Go máná vánhemat eaba leat náittoslihtus gaskaneaskka,
máná fuolaheaddjin lea automáhtalaččat dušše eadni.
Áhččivuođa čilgema maŋŋá vánhemat sáhttiba goittotge
soahpat das, ahte máná fuolaheapmi gullá goappat vánhemii
oktasaččat (oktasašfuolahus).
Oktasašfuolahussoahpamuša sáhttá bargat
mánáidgohcci luhtte seamma háve áhččivuođačilgemiin.
Soahpamuš máná fuolaheamis nannejuvvo
sosiáladoaimmahagas das maŋŋá go áhččivuohta lea nannejuvvon.
ássamis ja deaivvadanvuoigatvuođas
Náittos- dahje náittosearrodilis mánáidgohcci luhtte
sáhttá ráhkadit ja nannet čálalaš soahpamušaid máná fuolaheamis,
ássamis ja deaivvadanvuoigatvuođain ja ealiheamis.
Soahpamušaid dárkkuhussan lea sihkkarastit máná ovddu
ja lagaš olmmošgaskavuođaid máná ja su vánhemiid gaskkas.
Earu maŋŋá vánhemat galget čoavdit, ásságo mánná áhči vai eatni luhtte.
Máná sávaldat ja oaivil lea dehalaš, muhto vásttu mearrádusas ii oaččo
guođđit máná bargun.
Vánhemat sáhttet soahpat oktasaš- dahje oktofuolaheamis.
Fuolaheamis fuolakeahttá mánás lea vuoigatvuohta
oažžut ealiheami goappáge vánhemis ja maiddái lea vuoigatvuohta
deaivvadit sudnos goappáge.
Sosiálalávdegotti nannen soahpamušat vástidit lágafámolašvuođa
dáfus duopmostuolu mearrádusa.
Vánhemat ovttas sáhttet maiddái dárbbu mielde nuppástuhttit
ovdalis nannejuvvon soahpamuša dahje rievtti mearrádusa.
Juos vánhemat eaba beasa soahpamuššii máná ealiheamis,
fuolaheamis, ássamis dahje deaivvadanvuoigatvuođas, soai sáhttiba
ohcat mearrádusa rievttis.
Dárbbu mielde riekti bivdá čilgehusa máná
eallindilis sosiálavirgeoapmahaččas.
Muhtimin vánhemiid gaskasaš soahpamuš dahje rievtti
mearrádus ii árgaeallimis doaimmage.
Mánná ii deaivvat dan vánhema, gean luhtte ii ása,
dahje nubbi vánhen ii luohpat máná dan vánhemii,
gean luhtte mánná virggálaččat ássá.
Dáid diliin vánhen sáhttá ohcat gearretrievttis soahpamuša
dahje rievtti mearrádusa ollašuhttima
(bággobearranalbmás, juos soahpamuš/mearrádus
dahkkon maŋimuš 3 mánotbaji áigge).
Vánhemat vástideaba máná ealiheamis návccaid mielde,
dábálaččat 18 jagi rádjai.
Dat vánhemiin, gean luhtte mánná ii ása, lea geatnegas
máksit mánnái ealihanveahki fuolakeahttá das,
leago mánná vánhemiid oktasaš fuolaheamis dahje dušše nuppi vánhema fuolaheamis.
Náittos- dahje náittosearrodilis mánáidgohcci luhtte sáhttá ráhkadit ja nannet čálalaš ealihansoahpamuša.
Ealihanveahki sturrodahkii váikkuhit máná ealiheami
dárbu ja vánhemiid ealihannákca.
Ealihanveahki sturrodaga rehkenastimis veahkkin geavahuvvo
Vuoigatvuohtaministeriija bargojoavkosmiehttamuš 2006:10:
Ealihanveahki mearri nannejuvvo soahpamušain
dahje rievtti mearrádusain, man nuppástuhttin maŋŋá lea vejolaš,
juos dilli dovdomassii rievdá.
Juos ealihangeatnegahtton vánhen suostá
sohppojuvvon ealihanveahki máksima, sáhttá lagašfuolaheaddji
ohcat ealihanmávssu bággobearrama bokte dahje son sáhttá
ohcat www.kela.fi
Vánhemiin lea lága mielde ain vástu máná skuvlemis
boahtán goluin máná deavddedettiin 18 jagi.
Skuvlengoluin sáhttá bargat soahpamuša
ealihansoahpamuša láhkai.
Juos mánná lea deavdán 18 jagi,
ovddasta son iežas soahpamuša barggadettiin.
Print page
