Sámedikke doaibma jagis 2002

13.1 ON’ cealkámuš álgoálbmogiid vuoigatvuođaid birra

Norga šiehtadallá aktiivvalaččat ON’ álgoálbmotcealkámuša birra mas maiddái Sámediggi lea fárus. 1 Norgga bealis leat ee. geahččalan gávdnat čovdosiid álgoálbmogiid iešmearridanvuoigatvuođa gažaldahkii. Norgga árvalusaid mielde bargojuvvo dál dan guvlui ahte oppalaččat dohkkehit álgoálbmogiid iešmearrideami mii heive daidda cealkagiidda mat lea ON’ resolušuvnnas ráfálaš ovttasbarggu birra stáhatid gaskka mat vuhtiiváldet stáhtaid teritoriála integritehta seammás go vuhtii váldet olmmošvuoigatvuođaid. Sámediggi lea mielde Norgga šiehtadallansáttatgottis. Ráđđehus áigu váikkuhit dasa ahte šiehtadallamat válbmanivčče ovdal go Gaskariikkalaš álgoálbmotlogijahki (2004) nohká. Ulbmil lea ahte cealkámuš livččii mielde nanneme álgoálbmogiid vuoigatvuođaid. Ráđđehusa oaivil sámi iešmearrideami hárrái lea muđui gieđahallojuvvon St.dieđáhusas nr. 33 (2001–2002), čuo. 4.1.

13.2 EU ja EEO

Sámediggi váldá jahkedieđáhusastis ovdan dárbbu deattuhit EU/EEO guoskevaš gažaldagaid. Guovddáš, guovllu ja báikkálaš eiseválddiid ja Sámedikki ovttasbarggu oktavuođajoavku eurohpapolitihkalaš gažaldagaid hárrái, lea dan prošeaktajoavkku joatkka mii nammaduvvui miessemánus 2002. Dát joavku lei Eurohpapolitihkalaš vuođu vuollásažžan ja ulbmilin lei ovddidit doaibmabidjoárvalusaid das movt nannet EU/EEO-áššiid ovttasbarggu. Prošeaktajoavku ovddidii iežas raportta EEO-koordinerenlávdegoddái ođđajagimánu 10.b. 2003. Raporttas leat 22 doaibmabidjoevttohusa maid oktavuođajoavku dál galgá čuovvolit. Doaibmabijuin leat čuovvovaš váldofáttát:

• Movttiidahttit eurohpadigáštallama sihke guovllu ja báikkálaš dásis, ee. lágidit konferánssa 2003’ čavčča, gos sámiid dilli boahttevaš Eurohpas guorahallojuvvo;

• Nannet eurohpagelbbolašvuođa;

• Buoridit diehtolonohallama ja ovttasbarggu guovddášhálddašeami ja suohkaniid, fylkkagielddaid ja sin beroštusorganisašuvnnaid, riikaoasselávdegottiid ja Sámedikki gaskka eurohpapolitihkalaš gažaldagaid hárrái. Oktavuođajoavku lea oassi dán barggus. Dasa lassin ásahuvvo oktavuođaforum politihkalaš dásis, masa namuhuvvon ásahusat servet ja maid Olgoriikkadepartementa ja Gielda- ja guovludepartementa jođihit;

• Movttiidahttit hukset fierpmádagaid main Eurohpa regiovnnat ja regionála organisašuvnnat leat mielde, ja maiddái árvvoštallat vejolašvuođa buoridit oassálastima guoskevaš EU-prográmmain. Leat máŋggat Interreg-prográmmat main lea mearkkašupmi sámi álbmogii.

Sámediggi lea leamaš mielde prošeaktajoavkkus mii galgá ovddidit ovttasbarggu regionála ja báikkálaš eisevaldiiguin. Prošeaktajoavkku raporta geigejuvvui ođđajagis 2002. Prošeaktajoavku raporterii EEO-koordinerenlávdegoddái. Dát lea danne go eurohpapolitihkalaš vuođđu lea čadnon politihkalaš dássái Ráđđehusa Eurohpalávdegotti bokte.

Norga oassálastá aktiivvalaččat Interreg III-prográmmain. Gielda- ja guovludepartementta bušeahta bokte lea Sámediggái juolluduvvon 2.1 mill kr guovtti sámi prográmmii 2002:s, namalassii Interreg Sápmi davvin ja Interreg Åarjel Samien Dajve lulde.

13.3 Barentsovttasbargu

Sámediggi lea mielde Barentsovttasbarggus. Iešguđet fylkkagielddat ja Sámediggi mákset ieža goluid dán barggu oktavuođas. Eai leat makkárge sierra almmolaš doarjagat dán barggu goluide. Olgoriikkadepartementta bušeahta bokte juolluduvvo jahkásaččat su. 25 mill. kr prošeaktadoaimmaide Barentsčállingotti bokte, dás maiddái sámi prošeavttaide. Lassin dása geavaha Olgoriikkadepartementa jahkásaččat su. 160 mill. kr. eará prošeavttaide, nugo omd. biras-, ealáhusovddideami-, dervvašvuođa- ja atomasihkarvuođa prošeavttaide. Lassin vel juolluda Gielda- ja guovludepartementa buori 2 mill. kr. Barentsčállingoddái Girkonjárggas. 2003’ čavčča váldá Norga Ruoŧa maŋis badjelasás Barentsráđi jođieami boahtte guokte jagi. Seammás váldá Vesterbotten badjelasás Regionráđi ovdagotti Nordlándda maŋis.

13.4 Ovttasbargu Suomain

Stáhtaministtar Bondevik ja ovddeš stáhtaministtar Lipponen leaba álggahan ovttasbargoprošeavtta ovcci Davvi-Norgga suohkana ja golmmá Davvi-Suoma suohkana gaskka. Ulbmil lea movttiidahttit ovttasbargat riikkaráji rastá ja njeaidit struktuvrralaš eastagiid. Finnmárkku ja Tromssa fylkkasuohkanat ja Sámediggi leat mielde dán barggus.

Raporta gárvána jahkemolsuma áigge.

13.5 Boazodoallu ja gaskariikkalaš ovttasbargu

Ráđđehus doarju ahte ferte láhčit dili nu ahte «iešguđet árktalaš boazodoalloálbmogiidda sihkkarastojuvvojit doarvái ja buorit rámmaeavttut vai boazodoalloálbmogiid fágalaš ja kultuvrralaš oktiiráđđen ovdána positiivalaččat,» nu movt daddjo Evttohusas S.nr. 110 (2002–2003) čuoggás16.2. Sirkumpolára boazodoalloálbmogiid gaskariikkalaš fága- ja gaskkustanguovddáža ásaheami (mii maiddái lea namuhuvvon Evttohusas S.nr. 110 (2002–2003) proseassa lea juo álggahuvvon, mas Eanandoallodepartementa galgá guorahallat makkár vejolašvuođat gávdnojit.

13.6 Álgoálbmogat veahkkedoaimmain

2001 jahkedieđáhusastis guorahallá Sámediggi iežas sajádaga álgoálbmogiid ja veahkkedoaimmaid ektui. Gažaldat lea maid guorahallojuvvon St. dieđáhusas nr. 33 (2001–2002) kap. 15.2.

NORADa ollislaš veahkki álgoálbmogiidda lea dál su. 100 mill. kr. jahkásaččat. Dát sisttisdoallá veahki mas álgoálbmogat leat ollásit dahje muhtun muddui ulbmiljoavkun. Jus rehkenastá maiddái prošeavttaid main álgoálbmogat leat unnit ulbmiljoavkun, de šaddá submi mihá stuorát. Sihke NORAD ja ambassádat hálddašit álgoálbmotdoarjaga, muhto eanas oassi manná eaktudáhtolaš organisašvunnaid bokte. Maiddái Norga addá ekonomalaš doarjaga álgoálbmogiidda ja normatiiva bargui multiralaterála geainnuid bokte. Sámi dutkamiid guovddáš Tromssa universitehtas oažžu doarjaga lágidit jahkásaš Foruma álgoálbmot-veahkkedoaibmaáššiin. Dát lea dán suorggi veahkkeásahusaid gávnnadanbáiki. Olgoriikkadepartementa lea 1990-logu gaskkamutto rájes juolludan Sámediggái doarjaga riikkaidgaskasaš doaimmaide. Sámeráđis leat ovttasbargoprošeavttat álgoálbmogiiguin Lulli-Amerihkas, Afrihkas ja arktalaš guovllus.

Ráđđehus dáhttu ahte álgoálbmogiid bargu veahkkedoaibmaoktavuođain nannejuvvo. Vuoigatvuođaperspektiiva galgá ain leat ovttasbarggu vuođđogeađgin ja iešguđet kanálaid veahkki galgá ovttastuvvot buorebut, ja dan ulbmilin lea eanet ollistuvvon doaibma. Álgoálbmotdoarjaga ferte maiddái geahččat Johannesburg-váldočoahkkima čuovvoleami oktavuođas, erenoamážit biologalaš girjáivuođa barggu oktavuođas álgoálbmotguovlluin. Norgga, sámi ja riikkaidgaskasaš álgoálbmotbirrasiid oktavuohta galgá nanosmahttojuvvot. Lea gulahallon Sámedikkiin ođđa njuolggadusaid ráhkadeami dáfus álgoálbmodoaimmaid birra veahkkedoaimmain, ja Olgoriikkadepartementa/NORAD háliidit joatkit buori gulahallama Sámedikkiin váldo álgoálbmotáššiin. Mihá stuora oassi veahkis manná dál Latin Amerihkii. Ráđđehus atná deaŧalažžan ahte álgoálbmotgažaldagat maiddái Asias ja Afrihkas ožžot eanet fuomáštumi.