Sámedikke doaibma jagis 2002

7.1 Guolásteapmi

Sámediggi ja Guolástusdepartementa leat doallagoahtán fásta čoahkkimiid politihkalaš dásis oktii dahje moatte háve jagis.

Njukčamánu 14.b. nammadii Ráđđehus láhkalávdegotti mii galgá čielggadit ođđa mearraresursalága. Mearraresursaláhka boahtá dálá Mearraguolástanlága sadjái, ja šaddá deaŧaleamos láhkan meara ealli resurssaid hálddašeamis ja dárkkisteamis ja guolástusa, bivddu ja eará ealáhusávkkástallama dáfus. Sámediggi lea nammadan ovtta lahtu lávdegoddái.

Sámediggi lea máŋga jagi maŋŋálaga evttohan ásahit sámi guolástusguovllu. 4 Sámediggi dáhttu maiddái ahte árvvoštallojuvvo ásahit sierra bivdoeriid sámi guovlluide. Guolástusdepartementa deattuha ahte guolleresurssat leat riikka searveresurssat, main našunála ii ge guovllu hálddašeapmi lea vuođđun. Dát lea duogáš go Sámedikki oaivilat árvvoštallojuvvojit.

Sámedikki mearkkašumi oktavuođas dasa ahte lea váttis oažžut doarjaga áššiide Regulerenráđis (kap. 3.8.8), čujuhit St.dieđáhussii nr. 10 (2002–2003) kap. 4.9.

Guolástusdepartementa oaidná ahte Sámediggi vuorjahuvvá dainna go dutkiid earrerávvagat eai čuvvujuvvo, ja ahte Sámediggi jáhkká bistevaš ovdánahttima bisánit go bivdohivvodat lea eanet go dat mii lea biologalaččat rávvejuvvon.

Lea duohta ahte dutkiid rávvagat eai álo ollasit vuhtiiváldojuvvo go earit mearriduvvojit. Dát ii mearkkaš dattege ahte lea billisteame dálá guollenáli bistevaš hálddašeami juogo guhkilmasat dahje oanehet áigái. Guhkilmas guolástushálddašanplána konkrehta ulbmil- ja rádjeárvvuiguin guoskevaš guollenállái lea liikka deaŧalaš. Dál leat ráhkaduvvon dakkár plánat goasii buot deaŧalaš guollenáliid hálddašeapmái maid Norga juogada eará riikkaiguin. Earret Davviábi dorski, leat buot komersiálalaččat deaŧalaš gođđoguollenálit Norgga mearain arvat badjelis dan meari maid Gaskariikkalaš mearradutkanráđđi (ICES) oaivvilda leat «ovdalgihtii várrogasvuođa dássin» guđege nállái.

Guolástusdirektoráhta lea nammadan bargojoavkku mas Sámediggi lea ovddastuvvon, mii galgá árvvoštallat erenoamáš regulerendoaibmabijuid riddodorskki suodjaleami várás. Bargojoavku ovddidii árvalusas čakčamánu 8.b. 2003.

Bargojoavkku árvalusa vuođul lea Guolástusdepartementa ráhkadan gulaskuddannotáhta oktan erenoamáš regulerendoaibmabijuiguin riddodorskki suodjaleami várás, mas gulaskuddanáigemearri lea golggotmánu 24.b. 2003.

Guolástusdepartementa lea fuomášan ahte Sámediggi dáhttu lagasvuođa- ja sorjjasvuođaprinsihpa leat vuođđun guolleresurssaid hálddašeamis. Dálá oasseváldelágas ii leat láhkavuođđu juolludit oassálastinlobi dušše geográfalaš gullevašvuođa vuođul.

7.2 Boazodoallu

Boazodoallošiehtadusa doarjjaortnegiid guorahallama olis leat ortnegat dán šiehtadusjagi rájes (2003/2004) rievdaduvvon dihto supmis juohke dollui dasa ahte bálkášit buvttadeami ja árvoháhkama. Ásahuvvo ee. buvttadanvuoitu mii dahká 25 proseantta bohcco buot divatvuloš dietnasiin. Dán oktavuođas čujuhuvvo ahte Ráđđehus maiddái lea ásahan 36.000 kruvdnosaš vuođđogessosa ealáhusdietnasis, ja dasa lassin 19 proseantta gessosa dietnasiin gaskal 36.000 ja 170.000 kr. iehtadusbealit leat soahpan ahte boahtte šiehtadallamiid rádjái galget šiehtadusa eará ortnegat guorahallojuvvot, ee. Boazodoalu ovddidanfoanda, dainna ulbmiliin ahte oažžut ávkkáleamos ruhtageavaheami boazodoallopolitihkka váldoulbmiliid mielde.

Eanandoallodepartementa lea mearkkašan ahte Sámediggi gáibida beassat leat mielde boazodoallolágaproposišuvnna boahttevaš barggus. 5 Ii leat vel dál čielggas man láhkái Sámediggi galggašii searvat. Dát čielgá viidáset barggus proposišuvnnain. Muđui leat Sámediggi ja Norgga Boazosápmelaččaid Riikkasearvi ovddastuvvon Norgga šiehtadanlávdegottis Norgga ja Ruoŧa gaskasaš ođđa boazoguohtunkonvenšuvnna barggus, goappáinge lahtuin.

Oarje-Finnmárkku boazoguohtunguovllu boazologu heiveheami olis ásahuvvo Boazodoalu resursaguovddáš. Guovddáš lea jurddašuvvon šaddat deaŧalaš doaibman heiveheamis bargosajiid mat lasihit árvoháhkama boazodoalus ja boazodoalu olis. Guovddáš galgá iešguđet doaimmain geavahit boazodolliid dálá máhtolašvuođa. Vuosttažettiin lea dás sáhka iešguđet bearráigeahččo- ja dárkkistandoaimmain.

Minddár čujuhit kap:ii 13.5 boazodoalu ja gaskariikkalaš ovttasbarggu birra.

7.3 Davvi-Tromssa ja Finnmárkku doaibmabidjoguovlu

Ráđđehus ovddida 2003 čavčča mielde stuoradiggedieđáhusa Davvi-Tromssa ja Finnmárkku doaibmabijuid birra. (Geahča Sámedikki jahkedieđáhusa kap. 2.7.2) . Finnmárkku ja Davvi-Tromssa doaibmaguovllu doaibmabijuid árvu lea lahká 2,4 miljárdda kruvnno. EFTA-riikkaid soahpamuša olis lea mearriduvvon ahte nuvttá bargoaddidivat sáhttá joatkašuvvat dán guovllus.

Davvi-Tromssa ja Finnmárkku doaibmabijuid árvu lea lagabui 2.4 mill kr. EFTA-riikkaid šiehtadusa vuođul lea mearriduvvon ahte ortnet mas beassá bargoaddidivvaga máksimis dán guovllus sáhttá bisuhuvvot. Muđui čujuhuvvo GGD St.prp. nr. 1 (2003–2004). 134 gos namuhuvvojit dihto doaimmat Davvi-Tromssa ja Finnmárkku várás.

7.4 Sis-Finnmárku

Gielddakomitea dáhtui Evttohusas S.nr. 110 (2002–2003) ahte ráđđehus Finnmárkku ja Davvi-Tromssa doaibmasonačielggadeami barggu oktavuođas čilge doaibmabijuid maiguin nannešii Sis-Finnmárkku eallineavttuid dili. Doppe jerrojuvvo ee. man muddui eallindási-indikáhtorat ekonomalaš diliid birra barggolašvuođa oktavuođas sohpet sámi servodaga kultuvrralaš beliid árvvoštallamiin.

Ráđđehus lea seammás ožžon áigái doaimmaid mat nannejit ealáhusaid ja barggolašvuođa Sis-Finnmárkkus:

• Lasihuvvon vearrogeasus boazodoalus (kap. 7.2)

• Sis-Finnmárkku diggegotti ásaheapmi (kap. 9.7)

• Tromssa ja Finnmárkku biebmobearráigeahču kantuvrra ásaheapmi Guovdageidnui, vrd. St.prp. nr. 1 Tillegg nr. 8 (2002–2003) ( Sd. prp. nr. 1, Lasáhus nr. 8 (2002–2003)) kap. 5.3.1.

• Álgoálbmotvuoigatvuođaid gelbbolašvuođa-guovddáža ásaheapmi Guovdageaidnui

• Boazodoalu resurssaguovddáža ásaheapmi

Čujuhuvvo maiddái St.dieđáhussii nr. 33 (2001–2002) kap. 18.5.2 ja Sis-Finnmárkku Ovddidanfitnodaga, SFO (Indre Finnmark Utviklingsselskap, IFU) ásaheapmái. Porsáŋggu, Kárášjoga, Deanu ja Unjárgga gielddat ásahedje Sis-Finnmárkku Ovddidanfitnodaga AS cuoŋománu 24. beaivvi 2002. Fitnodat lea doaibma- ja ovddidanruđaid ožžon Gielda- ja guovludepartementtas, gielddain, Finnmárkku fylkkagielddas ja Sámedikkis. SFO váldodoaibma lea ovdánahttit girjás ja gánnáhahtti ealáhusdoaimmaid Sis-Finnmárkkus.

SFO ásahii 4.9.2003 Sis-Finnmárkku Investerenfitnodaga (SFI) (Indre Finnmark Investeringsselskap, IFI). Investerenfitnodaga ásaheapmi lea mielde čoavdime muhtumiid dain hástalusain maid Sis-Finnmárkku ealáhusdoaimmat deaivvidit. Dat lea mielde buorideame vejolaš gánnáhahtti fitnodagaid iežaskapitáladili, seammás go kapitála laktojuvvo gelbbolašvuhtii ja fierpmádagaide aktiiva eaiggáduššama ja stivrejumi bokte. Seammás hukse dat fierpmádagaid ja strategalaš guimmešvuođaid guovllu ealáhusaiguin.

7.4.1 Sis-Finnmárkku nuppástuhttinprográmma

Sis-Finnmárkku nuppástuhttinprográmma lea čilgejuvvon ee. St.dieđáhusas nr. 55 (2000–2001) kap. 14.1.2. Prográmma ulbmilin lei unnidit boazologu ja sirdit bargofámuid eará fidnuide.

Nuppástuhttinprográmma álgo sisdoallu loahpahuvvui 1998–1999 jahkemolsumis. Gaskaboddosaš áigodagas 1999/2000 jođihuvvui erenoamaš nuppástuhttinbargu ovdal go sirdojuvvui dábálaš doaibmabidjoortnegiidda. Norut NIBR Finnmárku lea Gielda- ja guovludepartementta ovddas evalueren Sis-Finnmárkku nuppástuhttinprográmma. Nuppástuhttinprográmma ulbmilin lei ovdánahttit ealáhusdoaimmaid ja bargosajiid, nannet oahppovejolašvuođaid ja gelbbolašvuođa, ja jođihit doaimmaid mat veahkehit ovttaskas olbmuid nuppástuhttimii dain suohkaniin maidda boazodoalu nuppástusat erenoamážit čuhce.

Nuppástuhttinprográmma ii dáidde dagahan daid bohtosiid maid livččii sáhttán vuordit, ja dál lea deaŧalaš ahte evaluerma bohtosat ja vásáhusat bohtet buorrin guovllu positiiva ovdáneapmái.

Nuppástuhttinprográmma lei eanemus ávkin nuorra olbmuide geain ledje čielga oahppoáigumušat. Stuorámus nuppástuhttinhástalusaid deaividedje vuorrasit olbmot geat álo leat leamaš boazodoalus.

Norut NIBR čujuha ahte Nuppástihttinprográmma lea čađahuvvon áigodagas goas máŋgga servodatsuorggis ledje stuora rievdadusat, ja nu lea váttis earuhit nuppástuhttinprográmma váikkuhusaid eará servodatrievdamiid váikkuhusain. Seammás go sámi hálddahuslaš suorgi ja ásahushuksejupmi lea ovdánan, de leat Suodjalusas leamaš stuora nuppástumit, ja oahpahussuorggis ges leat leamaš deaŧalaš ođastusat.

Muhtun konklušuvnnat raporttas:

• Ovttasbargu suohkaniid gaskka lea buorránan ja dan olis lea ee. ásahuvvon oktasaš ealáhusfitnodat. Bealit atnet nuoraidáššiid áŋgiruššama buorren. Namuhuvvo maiddái ahte UniReg Sis-Finnmárku čađahuvvui buriid bohtosiiguin ja dan olis lea ee. EasyConnect fitnodat AS boahtán áigái Kárášjogas. Gielddaid nuppástuhttinfoanddaid (ealáhusfoanddaid) doarjagiid bokte lea leamaš gaskamearálaččat 38 ođđaásaheami juohke jagi.

• Boazodoalloealáhusa ja ealáhusa olbmuid dáfus leat leamaš unnit nuppástumit go Nuppástuhttinprográmma rámmaplána lei jurddašan. Liikká lea rievdadeapmi addán buoret ekonomalaš eavttuid sidjiide geat báhce ealáhussii. Dan 101 doalus mat heite, leat 62 fas álggahan boazodoalu.

• Doaibmabijut «Oahpahusa ja gelbbolašvuođa loktema» oktavuođas čájehit ahte Sis-Finnmárkkus lea oahppodássi loktanan nuppástuhttináigodagas. Vuosttažettiin leat nissonolbmot váldán alit oahpu, ja dát lea ain eanet ovdánan nuppástuhttináigodagas.

• «Eallindásiáŋgiruššama» váldoulbmil lei sihkkarastit eallindási ja dienasvuođu gaskaboddosaš áigodagas, sidjiide geaidda boazodoalu nuppástuhttin guoskkai. Sii geaidda nuppástuhttináigodat lei ávkkálaččamus, leat olbmot geain ledje čielga oahppoáigumušat. Muhtun muddui leat dát olbmot geain ovdalaččas lei joatkkaoahppu, ja sáhtte nuppástuhttináigodagas váldit alit oahpu, ja muhtun muddui sii geat válde fágaoahpu joatkkaskuvladásis, dahje geat leat mannan viidáseappot alit ohppui. Dát leat eanas leamaš nuorra olbmot.

• Nuppástuhttima hástalusat leat leamaš stuorámusat sidjiide geat ledje boazodoallit, erenoamážit vuoras boazodoalliide. Sidjiide leat molssaeaktun leamaš boarrásiidruhta, bargguhisvuođaruhta, lápmásiid oadju dahje ođđasis álgit boazodollui. Eanandoallodepartementta juolludan nuppástuhttinbálká lea leamaš deaŧalaš sihkarvuohtan doalahit vissis eallindási nuppástuhttináigodagas.