Sámedikke doaibma jagis 2002

9.1 Finnmárkkoláhka

Ot.prp.nr. 53 (2002–2003) Láhka Finnmárkku fylkka riektedili ja eanan ja luondduresurssaid hálddašeami birra (Finnmárkkoláhka) ovddiduvvui njukčamánu 4.b. 2003.

Ráđđehus lea láhkaárvalusas evttohan ahte ásahuvvo ođđa ja iehčanas orgána (Finnmárkkoopmodat) masa 95 % Finnmárkku fylkka areálas sirdojuvvo. Evttohuvvo maiddái ahte nammaduvvo stivra mii jođiha Finnmárkkoopmodaga. Dán stivrii nammadeaba Finnmárkku fylkkadiggi ja Sámediggi golbma láhtu goabbánai, ja dasto nammada stáhta ovtta láhtu geas ii leat jienastanriekti ja gii earret eará galgá doalahit oktavuođa Finnmárkkoopmodaga ja guovddáš eiseváldiid gaskka.

Sámediggi beassá váikkuhit areálahálddašeapmái go oažžu válddi ráhkadit njuolggadusaid dasa movt galgá árvvoštallat váikkuhusaid sámi kultuvrii, boazodollui, ealáhusdoaimmaheapmái ja servodateallimii go meahccegeavaheapmi rievdá. Buot almmolaš eiseváldit mat meannudit áššiid Finnmárkku rievdaduvvon meahccegeavaheami oktavuođas galget atnit dáid njuolggadusaid vuođđun.

Rievdaduvvon meahccegeavaheami áššiin galgá Finnmárkkoopmodat árvvoštallat movt rievdadeapmi váikkuha sámi kultuvrii, boazodollui, ealáhusdoaimmaheapmái ja servodateallimii. Árvvoštaladettiin dán galget Sámedikki mearridan njuolggadusat adnot vuođđun. Dákkár áššiin gustojit maiddái erenoamáš áššemeannudannjuolggadusat mat galget sihkkarastit ahte sámi beroštumit vuhtiiváldojuvvojit.

Stuoradiggi lea dál meannudeame láhkaárvalusa. Sámedikki ollesčoahkkimis miessemánus 2003 ovddidedje NSR’ ovttasbargojoavku, Guovddášbellodaga sámediggejoavku, Bargiidbellodaga sámediggejoavku ja Sámi válgalihttu oktasaševttohusa oktan oainnuigun ja mearkkašumiiguin láhkaevttohussii. Oktasaševttohus lea sáddejuvvon Stuoradiggái.

9.2 Sámivuoigatvuođalávdegotti bargu Finnmárkku lulábealde

Sámivuoigatvuođalávdegoddi joatká barggu Finnmárkku lulábealde iežas mandáhta mielde.

9.3 Mineráladoaimmaid viidáset ovdánahttima rámmaeavttut

Ođđa Finnmárkkoláhkaevttohusa olis lea ráđđehus evttohan rievdadit dálá báktelága ja ásahit sierra njuolggadusaid Finnmárkku várás, sihkkarastin dihte sámi beroštumiid mineráladoaimmaid oktavuođas ILO-soahpamuša nr. 169 álgoálbmogiid ja čearddalaš álbmogiid birra iešheanalis stáhtain 15. artihkkala mielde.

Bákteláhka huksejuvvo báktefriddavuođa prinsihpa ala dan birra ahte juohkehaččas lea vuoigatvuohta lága eavttuid mielde ohcat, iskat ja oažžut alcces mihtiduvvot ozolaš minerálaid 1 gávdnosiid iežas dahje earáid eatnamiin, vrd. báktelága 2. §. Ráđđehusa rievdadusevttohusat mielddisbuktet čuoldima dán prinsihpas dan bokte go Finnmárkku báktedoaimmahatáššiide ásahuvvojit sierra áššemeannudannjuolggadusat. Lassin ođđa áššemeannudannjuolggadusaide evttohuvvo maiddái ahte eiseválddit sáhttet gieldit minerálalobiid ohcamiid dábálaš deasttaid geažil, ja ahte sámi beroštumiide biddjo erenoamaš deaddu diekkár árvvoštallamis. Maŋit áiggis sáhttet dát njuolggadusat biddjot ođđa minerálalága mearrádussan.

Eahpeozolaš minerálat 2 leat eananeaiggáda opmodat, ja bissot álo eananeaiggáda opmodahkan. Finnmárkkoláhka evttoha ahte Finnmárkkoopmodat (FO) oažžu eananbáhpira 95 %:ii Finnmárkku eatnamiidda. Dát mielddisbuktá ee. ahte FO omd. oažžu oamastanvuoigatvuođa vejolaš diamántagávdnosiidda dáin eatnamiin. Sajádaga bokte Finnmárkkoopmodaga stivrras ožžot sámit stuora válddi áššiin main gieđahallojit doaimmat eahpeozolaš minerálaid dáfus.

Barggu olis ođđa minerálalágain leat dollojuvvon čoahkkimat sihke hálddahuslaš ja politihkalaš dásis Sámedikki ja Ealáhus- ja gávpedepartementta gaskka. Ráđđehus lea čielgasit deattuhan ahte láhka galgá deavdit Norgga álbmotvuoigatvuođalaš geatnegasvuođaid sámiid guovdu álgoálbmogin.

9.4 Oljo- ja gássabohkan

Ráđđehus lea čielggadišgoahtán birrajagi petroleumdoaimma váikkuhusaid Lufuohta-Bárentsábi guovllus (ULB), sihkkarastin dihte ahte petroleumdoaibma davimus mearraguovlluin dáhpáhuvvá bealuštahtti rámmaid siskkobealde 3 . Čielggadeami ulbmilin lea ovdanbuktit guovddážeamos birašlaš, guolástuslaš ja servodatlaš váikkuhusaid birrajagi petroleumdoaimma olis dán guovllus.

Čielggadanbargu álggahuvvui álggus 2002 ja čielggadeami prográmma sáddejuvvui gulaskuddamii geassemánus 2002. Leat čađahuvvon 26 vuođđodutkamuša iešguđet surggiin, ja čoahkkáigeassinraporta ja namuhuvvon dutkamušat leat almmuhuvvon gulaskuddamii suoidnemánu 1. beaivvi 2003.

Maŋŋel go čielggadeapmi sáddejuvvui gulaskuddamii, lea Oljo- ja energiijadepartementa ovttas Eanandoallodepartementtain ja Gielda- ja guovludepartementtain čoahkkimastán Sámedikkiin ja boazodoalloorganisašuvnnaiguin. Doppe sohppojuvvui ráhkadit čilgehusaid das movt sámi beroštumit leat leamaš mielde ULB barggus ja movt dat boahttevuođas váldojuvvojit mielde ollislaš hálddašanplána oktavuođas, mas UBL lea oassin.

9.5 Čáhputguovllu hálddašanvuogi hábmen

Golggotmánu 5.b. 2001’ Allariekteduopmu attii priváhta eananeaiggádiidda ja riekteoamasteddjiide rievtti oamastit Čáhputguovllu, maid Statskog ovdal oamastii formálalaččat. Opmodatgažaldat árvvoštallojuvvui dološ áiggi rájes geavaheami vuođul ja dainna go guovllu leat eanas sámit atnán ja atnet ain. Dán birra čilgejuvvo St.dieđáhusas nr. 33 (2201–2002) 20. kap.

Gielda- ja guovludepartementa lea addán ekonomalaš doarjaga čielggadit movt Čáhputguovllu galggašii hálddašit. Ráđđehus čuovvu dalle dan mii lea ovdal celkon stuoradiggedieđáhusas sámepolitihka birra, namalassii ahte dál lea Olmmáivákki ássiid duohken árvvoštallat siskkáldasrievttálaš dili mii gullá eaiggáduššanhápmái, ja ásahit vuogas guovlluhálddašeami boahtteáigái. Ráđđehusa doarjja lea maiddái oaivvilduvvon dasa ahte gávdnat buori čovdosa hálddašit Čáhputguovllu, ja dasa ahte nannet viidáset guovlluávkkástallama ja hálddašeami mii heive báikkálaš olbmuid sávaldagaide. Doaibmabidju lea ávkkálaš báikki álbmogii, ja dat boahtá addit ábas dieđuid eiseváldiide das movt dákkár oktasaš eaiggáduvvon guovlluid hálddašeapmi sáhttá organiserejuvvot.

9.6 Álgoálbmotvuoigatvuođaid gelbbolašvuođaguovddáš

Álgoálbmotvuoigatvuođaid gelbbolašvuođa-guovddáš rahppui formálalaččat čakčamánu 1.b. 2003. 4 Gelbbolašvuođaguovddáža ulbmil lea buoridit máhtu ja ipmárdusa álgoálbmotvuoigatvuođaid birra ja sámi vuoigatvuođaid birra. Okta guovddáža stuorámus hástalusain lea hukset ásahusa mas lea fágalaš fierpmádat ja deaddu álgoálbmotgažaldagain. Gaskaoamit fertejit heivehuvvot iešguđet ulbmiljoavkkuide mat Guovddážis leat. Guovddáža boahtteáigái lea deaŧalaš ahte buresdoaibmi diehtojuohkinstrategiijjat ovdánahttojuvvojit. Sámediggi ja Gielda- ja guovludepartementa leat ovttas nammadan guovddáža stivrra, Sámi Instituhta ja Sámi allaskuvlla evttohusaid vuođul. Gielda- ja guovludepartementa ja Olgoriikkadepartementa ruhtadit guovddáža doaimma.

9.7 Sis-Finnmárkku diggegoddi

Sis-Finnmárkku ođđa duopmostuollu – Sis-Finnmárkku diggegoddi rahppojuvvo 1.1.2004. Diggegoddi lea ásahuvvon Deanu gildii. Ráđđehus oaivvilda ahte duopmostuolu ásaheapmi lea deaŧalaš sámi gillii ja kultuvrii. Lea sávahahtti ahte sámi álbmot galgá dovdagoahtit riektelágádusa leat eanet olahahttin, ja ahte riektelágádusa máhttu sámi vieruid ja riekteáddejumi birra buorrána. Čujuhit maiddái St.dieđáhussii nr. 33 (2001–2002), kap. 3.3.

Deanus lea álggahuvvon prošeakta man olis galgá ráhkaduvvot sámi juridihkalaš terminologiijja. Dát prošeakta oažžu doarjaga ee. Justiisadepartementtas ja Gielda- ja guovludepartementtas.