Sámedikki 2003’ doaibma

3.1 Álggahus

Sámelága § 1–3 vuođul galgá Sámedikki jahkedieđáhus sáddejuvvot Gonagassii. Sámedikki ásaheami oktavuođas mearridii Stuorradiggi nugo Stuorradikki justislávdegoddi lei árvalan ahte (gč. Árvalusa O nr 79 (1986–87) 7. čuoggás 16. siiddus):

Ráđđehus dieđiha dieđáhusas Norgga Sámiráđi ja Sámedikki doaimma birra 1989:s (gč. stuorradiggedieđáhusa nr 29 (1990–91) 1. čuoggás, 4. siiddus) ahte áigu čuovvolit dán geatnegasvuođa. Dát vuogádat ii leat rievdaduvvon dan rájes.

Sámedikki mielas ii ovddiduvvo Sámedikki jahkedieđáhus šat Stuorradiggái dan jahkásaš stuorradiggedieđáhusas Sámedikki doaimma birra, muhto baicce ovddiduvvo Ráđđehusa oaidnu Sámedikki jahkedieđáhussii ja Sámedikki mearrádusaide dain áššiin mat leat meannuduvvon jahkedieđáhusa áigodagas, ja dasto ovddiduvvojit Ráđđehusa iežas doaibmabijut Sámedikki ja sámi álbmoga ektui. Sámedikki iežas jahkedieđáhus lea dušše mielddusin Ráđđehusa stuorradiggedieđáhusas, iige šat leat sierra kapihttalin.

Sámediggeráđđi lea reivves gieldakomiteai bivdán Stuorradikki váikkuhit ahte Stuorradiggi meannudivččii Sámedikki jahkedieđáhusa nugo dat lea, go Sámediggi ii leat duhtavaš dáláš meannudanvugiin. Sámediggi lea ožžon reivve mii lea beaiváduvvon cuoŋománu 2. b. 2004 Gieldadepartemeantta politihkalaš jođiheaddjiin, mas daddjo ná:”

Sámediggi lea guovtti maŋimuš jagis meannudan jahkedieđáhusas miessemánus, iige guovvamánus nugo ovdal láve. Meannudeapmi rievdaduvvui danne vai Sámediggi sáhttá rehketdoalu maid meannudit oktan jahkedieđáhusain. Sámediggi áigu fas meannudišgoahtit jahkedieđáhusa guovvamánu dievasčoahkkimis vai dat livččii gárvvis nu árrat go vejolaš.

3.2 Hástalusat jagis 2004

Sámedikkis leat arvat hástalusat 2004:s, muhto lea válljen vuoruhit muhtun váldohástalusaid dán jahkedieđáhusas.

3.2.1 Ráđđádallamat ja šiehtadallamat

Stáhtas lea ráđđádallan geatnegasvuohta sámiid ektui, ja muhtun oktavuođain das lea maid šiehtadangeatnegasvuohta. Nugo ILO eamiálbmotekspeartalávdegoddi oaivvilda, ja maid lea deaŧalaš deattuhit ahte Ráđđehusas lea álbmotrievttálaš geatnegasvuohta ráđđádallat (geahča ILO-raportta, njukčamánnu 2004). Ráđđádallan- ja šiehtadallangeatnegasvuohta vuolgá ILO-konvenšuvnnas nr. 169 (artihkkaliid 2, 4, 6, 7 ja 15 mielde), ON konvenšuvnnas siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid hárrái (artihkkaliid 1 ja 27 mielde), ja Vuođđolága §:s 110a.

Otnáš beaivvi rádjai eai leat čađahuvvon ráđđádallamat eaige šiehtadallamat riikkaidgaskasaš eamiálbmotrievtti ja Vuođđolága § 110a ektui. Ollu gerddiid leat oaidnán ahte dát lea váttásmahttán stuorradiggeproposišuvnnaid ja stuorradiggedieđáhusaid politihkalaš meannudeami, ja dan politihka hábmema mas lea mearkkašupmi sámi kultuvrii ja servodahkii. Ráđđádallan- ja šiehtadallanortnegiiguin sáhtášii garvit dán láhkai geavvamis. Dainna lágiin sáhtášii maiddái gávnnahit oktasaš áddejumi das makkár ovddidandárbbut sámi servodagas leat ja makkár stáhtus das lea, mii iešalddis nanosmahtášii dili.

Sámediggi ja Gielda- ja guovludepartemeanta leat šaddan ovttaoaivilii das ahte álggahit ráđđádallan- ja šiehtadallanprosedyraid ásahanproseassa. Ortnegiid ja prosedyraid hábmema oktavuođas lea čielga dárbu čađahit albma proseassa, nugo maiddái ILO-konvenšuvnna nr. 169 2. artihkkalis (1) gáibiduvvo. Mii leat šaddan ovttaoaivilii ahte ásahuvvo oktasaš hálddahuslaš bargojoavku man bargun lea ráhkadit raportta mas čilgejuvvo

1. ráđđádallamiid ja šiehtadallamiid vuođđu, ja

2. mas leat prosedyraárvalusat ja mihttomearit movt čađahit ráđđádallamiid ja šiehtadallamiid.

Sámediggi vuordá ahte Ráđđehus positiivvalaččat váikkuha dan ahte ráđđádallan- ja šiehtadallanprosedyrat ásahuvvojit čielga álbmotrievttálaš rámmaid siskkobealde. Dan seammás go ásahuvvojit čielga prosedyrat, lea Sámedikki mielas dárbu dynámalaččat geahččat movt dákkár ortnegiid sáhttá ovddidit.

3.2.2 Iešmearrideapmi

Sámediggi bargá sámi iešmearrideami sisdoalu viidásetovddidemiin. Dat movt sámit áddejit iešmearrideami vuođđuduvvá riikkaidgaskasaš normáide ja dan ovdáneapmái mii lea leamaš sihke rievttálaččat ja politihkalaččat riikkaidgaskasaš forain. Sámedikki mielas lea dehálaš ahte sámi iešmearrideamis vuhtto sámi álbmoga iežas árvvut ja eallinvuohki.

Sámediggi gáibida ahte eamiálbmogiid vuoigatvuođat našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš dásis nanosmahttojuvvojit. Ferte joatkit bargguin konkretiseret ja viidásetovddidit Sámedikki vuoigatvuođapolitihka riikkaidgaskasaš riekteovdáneami vuođul, ja daid riekteprinsihpaid vuođul mat gusket eamiálbmotvuoigatvuođaide sihke našuvnnalaččat ja álbmotrievttálaččat.

Daid hástalusaid maid Sámediggi oaidná dan láhkabarggus mii fargga álgá ja mii guoská sámi beroštumiide, ja maid várra ii sáhte maŋidit dassážii go ráđđádallan- ja šiehtadallanortnet lea formaliserejuvvon, ferte geahččat daid geatnegasvuođaid ektui mat Sámedikkis leat, sihke našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš dásis. Dát guoská lágaide nugo finnmárkkuláhka, minerálaláhka, boazodoalloláhka jna.

Okta dain deaŧaleamos hástalusain mat Sámedikkis leat 2004:s lea bargu viidáseappot finnmárkkulágain. Sámediggi deattuha ahte boahtteáiggi finnmárkkuláhka ferte čielgasit vuođđuduvvot álbmotrievttálaš rámmaide. Lágas ferte čielgasit daddjojuvvot ahte álbmotrievtti mearrádusain lea ovdamunni. Lágain ferte čalmmustit ja dohkkehit sámiid vuoigatvuođaid, geavahanvugiid ja riekteárbevieruid. Sámediggi áigu čuovvolit ođđa Sámi vuoigatvuođalávdegotti barggu Romssa, Norlándda ja oarjelsámeguovllu ektui.

Sámiin leat vuoigatvuođat minerálagávdnosiid oktavuođas sámi resurssaguovlluin, mii mearkkaša ahte Sámediggi gáibida vuoigatvuođa leat mielde mearrideamen dáid resurssaid. Danne lea dárbu šiehtadallat movt dáiguin gávdnosiiguin láhttet ja movt daid geavahit dáin guovlluin. Sámediggi gáibida ahte Norga váldá váldoovddasvástádusa maiddái eamiálbmotdimenšuvnna suodjaleames ja ovddideames petroleumadoaimma oktavuođas davvin.

Ii leat doarvái čađahit ráđđádallamiid eaŋkiláššiin Sámedikkiin go dainna ii ollašuhtto álbmotrievtti gáibádus searvvaheami ja iešmearrideami ektui.

3.2.3 Vuoigatvuođat

Dál leat čielggadeamen ja bargamin ollu dakkár resursalágaiguin main njuolga lea mearkkašupmi sámi kultuvrra ávnnaslaš vuđđui. Lea sivva čujuhit ahte dáláš luondduresursalágaid hálddašanortnet ii dávis ILO-konvenšuvnna nr 169 15. artihkkalii, eamiálbmogiid searvama ektui hálddašeapmái. Lágaid sisdoaluin ja láhkaproseassaiguin ferte ollašuhttit álbmotrievttálaš gáibádusaid, ja Sámediggi vuordá ahte dan hálddašanvuogádaga organiseren, maiddái kulturmuitohálddašeapmi, árvvoštallojuvvo ođđasis.

Sámi guovlluin rikkis luondduresurssat leat ovdamunnin maid sáhttá eanet geavahit ealáhusovddideapmái ja árvobuvttadeapmái. Dat go vuoigatvuođa- ja hálddášanáššit eai leat čielggaduvvon, institušuvnnalaš ráddjejumit ja ruossalas geavaheaddjiberoštumit hehttejit dábálaččat oppalaš positiivvalaš ealáhusovdáneami. Danne lea Sámediggi politihkalaš doaimmastis nannosit deattuhan sámi perspektiivva omd. boazodoalu, eanadoalu ja guolástusa láhčima ja hálddašeami oktavuođas.

Guolleresurssat galget hálddašuvvot sámiid eavttuid vuođul ja našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš eamiálbmotgeatnegasvuođaid vuođul. Sámediggi áigu vuoruhit bivdovuoigatvuođaid ruovttoluotta oččodeami sámi riddo- ja vuotnaguovlluide. Dasa lassin áigu Sámediggi vuoruhit báikkálaš hálddašanmálliid oažžuma, main lagasvuođa- ja sorjjasvuođaprinsihppa biddjojuvvo vuođđun.

Sámediggi searvá Áhperesursalága ráhkadeapmái mii earret eará galgá boahtit geassemánu 3. b. 1983 nr 40 sáltečáhcebivdolága jna. (sáltečáhcebivdoláhka) sadjái. Láhka galgá earret eará siskkildit eamiálbmotdimenšuvnna mearraresurssaid hálddašeami oktavuođas ja Norgga eamiálbmotgeatnegasvuođaid.

Okta dain stuorámus areálageavahanhástalusain 2004:s leat dat issoras stuorra plánat hukset bieggafámu sámi guovlluin. Sámedikkis ii leat goassige jerrojuvvon bieggafámu birra energiijaáŋgiruššama oktavuođas. Go dál čájeha ahte sámi guovlluide dat eanemusat čuhcet dát doaibmabijut, de lea ágga jearrat ahte leigo Ráđđehusas ja Stuorradikkis dohkálaš mearrádusvuođđu dalle go leat mearridan bargagoahtit bieggafámuin. Eat man ge láhkai sáhte dohkkehit bieggafámu viidáset huksema sámi guovlluin ovdal go sámi vuoigatvuođat leat dohkkehuvvon. Eanemus maid ovdal dan sáhttá dahkat, lea ahte ráhkaduvvo ollislaš váikkuhaniskančielggadus bieggafámu huksema birra sámi guovlluin, man oktavuođas juo ásahuvvon ja plánejuvvon rusttegat geahčaduvvojit fárrolaga.

Deaŧalaš lea bargat dan ala ahte sámi mánáid vuoigatvuođat mánáidgárddiin gozihuvvojit sin eatnigiela, kultuvrralaš duogáža ja identitehta ektui. Sámediggi áigu joatkit bargat dan ala ahte sámi oahppit oččošedje individuálalaš vuoigatvuođa oahpahussii sámegillii ja sámegielas, beroškeahttá das guđe báikkis riikkas orrot. Lea dárbu bargat dan ala ahte oahppit duođai oččošedje daid vuoigatvuođaid maidda sis lea vuoigatvuohta oahpahuslága vuođul. Lea deaŧalaš ahte diehtu vuoigatvuođaid birra manašii maiddái politihkkariidda ja skuvlaeiseválddiide, iige dušše oahppiide ja sin fuolaheaddjiide.

Sámediggi bargá dan ala ahte sámi pasieanttaid fágalaš, kultuvrralaš ja gielalaš vuoigatvuođat nannejuvvojit. Vásihusat dán rádjai čájehit ahte dat ođđa dearvvasvuođafitnodagat eai dohkálaččat vuhtii váldde sámi geavaheaddjiid vuoigatvuođaid. Danne evttohage Sámediggi ovttasbargoorgána Sámedikki ja guovllulaš dearvvasvuođafitnodagaid gaskka. Sámediggi áigu gozihit sámi pasieanttaid vuoigatvuođa geavahit sámegiela go deaivvadit dearvvasvuođa- ja sosiáladoaimmahagaiguin. Dát vuoigatvuohta hálddašanguovllu ektui lea mearriduvvon sámelága §:s 3–5.

Sámediggái lea deaŧalaš searvat aktiivvalaččat riikkaidgaskasaš eamiálbmotbargui. Ulbmilin lea váikkuhit riikkaidgaskasaš eamiálbmotpolitihka ja ná leat mielde bidjamin rámmaid sámi servodaga ovdáneapmái. Danne áigu ge Sámediggi boahtteáiggis vuoruhit áŋgiruššamiid daid orgánaid ektui mat mearridit riikkaidgaskasaš riektestandárddaid. Sámediggi áigu bargat dan ala ahte maiddái eamiálbmotparlameanttat ja eará álbmotválljen orgánat galget sáhttit searvat iešheanalis vuođuin ON oktavuođas.

Sámedikki diehtojuohkinbarggu guovdileamos mihttomearrin áiggis ovddosguvlui lea dat, ahte sámiid eana- ja čáhcevuoigatvuođaid buorebut dohkkehuvvojit ja ahte sámi jienastuslohku stuorru eanet. Dát lea erenoamáš deaŧalaš boahtte sámediggeválgga oktavuođas 2005:s ja go Stuorradiggi meannuda Ráđđehusa finnmárkkuláhkaárvalusa.

3.2.4 Sámi jienastuslohku ja válggat

Lea deaŧalaš oččodit eambosiid sámi jienastuslohkui. Ulbmilin lea buktit faktadieđuid ja fuomášumi ieš jienastusortnega birra, ja ná váikkuhit ahte eambosat čálihit iežaset sámi jienastuslohkui. Váikkuhangaskaoapmin lea eanet ja árjjaleappot juohkit dieđuid Sámedikki máŋggalágan doaimmaid birra mat gusket báikegottiide, ovttaskas olbmuide ja sámi servodahkii ollislaččat.

Sámediggi lea, maŋŋá go Sámeláhka rievdaduvvui váldán badjelasas ovddasvástádusa fievrridit dan guovddáš sámi jienastuslogu. Sámi jienastuslogu guovddáštahttima ulbmilin lea beavttálmahttit, oktiiortnet ja kvalitehta sihkkarastit jienastuslohkui fievrridanbarggu. Sámediggi háliida dán bokte olahit buorebut geavaheaddjiid ja bálvalit sámi álbmoga, ja dasto sihkkarastit sámiid demokráhtalaš vuoigatvuođaid.

2004–2005:s čađahuvvojit ain eanet doaibmabijut erenoamážit nissonolbmuid ja nuoraid ektui maiguin movttiidahttit eambosiid čálihit iežaset sámi jienastuslohkui. Lea dárbu joatkit dutkama sohkabeliid birra sámi searvodagas ja dán oktavuođas árvvoštallat sihke válganjuolggadusaid ja Sámedikki politihkalaš arenan.

Nissonovddastus Sámedikkis lea njiedjan 33 %:s 18 %:ii 1989 rájes 2001 rádjai. Sámediggi čujuha Od.prp. nr. 33 (1986/87) mas lea árvvoštallojuvvon dalle ahte bidjat dássenmandáhtaid Sámediggái (earret eará sohkabeali geažil), muhto dat hilgojuvvui fas čuovvovaš ákkain: «Dássenmandáhta ferte atnit «heahtečoavddusin» mainna divvut válgaortnegis dan mii muđui lea heittot.» Sámediggi lea bivdán Stuorradikki ásahit dássenmandáhtaid ávkin dan sohkabeallái mas eai leat doarvái ovddasteaddjit Sámedikkis. Ráđđehus válljii maŋidit dássenmandáhtaid ásaheami dassážii go ekspeartalávdegoddi maid Sámediggi lea evttohan, lea geargan bargguinis. Ekspeartalávdegoddi ii leat vuos álgán bargat ekonomalaš sivaid geažil ja manná guhkes áigi ovdal go lávdegoddi lea geargan bargguinis.

Sámedikki mielas ii leat dárbu vuordit ekspeartalávdegotti árvalusa ja bivdá Stuorradikki fuolahit ahte Ráđđehus čuovvola Sámedikki mearrádusa dán áššis, nu ahte mii sáhttit sihkkarastit, doalahit ja erenoamážit nannet nissonovddastusa Sámedikkis boahtte válggas 2005:s. Sámediggi lea ilus go Gielda- ja guovludepartemeanta cuoŋománu 2. b. 2004 reivves, dovddahii ahte lea gearggus čuovvolit muhtun ráje dain áigeguovdilis válgaortnetáššiin, nu ahte vejolaš rievdadusaid sáhttá čađahit 2005 válgga váste.

3.2.5 Dásseárvopolitihkalaš hástalusat

Sámediggi háliida viidát ságastallat sohkabealrollaid ja dásseárvvu birra sámi servodagas. Sámediggeráđđi háliida dán vuođul dásseárvopolitihkalaš čilgehusa váldofáddán, mii ovddiduvvo guovvamánu dievasčoahkkimiin, bidjat miellaguottuid rievdadeami.

Lea deaŧalaš ságastallat dásseárvvu birra Sámis sámi kulturáddejumiin. Sámediggi čujuha ahte sihke Mánáid- ja bearašdepartemeanttas, Dásseárvoáittardeaddjis ja Dásseárvoguovddážis lea iešheanalis ovddasvástádus sámi álbmogis. Ásahusat galget hukset sámi kulturgelbbolašvuođa ja ásahit oktavuođa vástesaš orgánaiguin Suomas ja Ruoŧas buoridan dihte dásseárvvu nissonolbmuid ja almmáiolbmuid gaskka sámi guovlluin. Sámediggi čujuha ahte Eamiálbmotvuoigatvuođaid gelbbolašvuođaguovddážis Guovdageainnus galggašii leat deaŧalaš bargu dán oktavuođas, ja lea bivdán ahte ásahuvvo virgi sohkabeliid gaskasaš dásseárvobarggu vaste eamiálbmot gelbbo-lašvuođaguovddážis, gč. min gulaskuddancealká-muša oktasaš vealahanbearráigeahččan apparáhta ektui.

3.2.6 Sámegiella

Lea dárbu nannet ovttasbarggu riikkarájáiid rastá vai tearbmabarggu buot sámi gielain sáhttá oktiiortnet. Tearpmabarggu galggašii čađahit vuosttažettiin dain surggiin main leat erenoamaš dárbbut. Dološ tearpmaid galggašii sihkkarastit amaset dat láhppot. Sámediggi háliida oktasaš sámi giellapolitihka Davvin ja áigu searvat oktasaš davviriikkalaš sámi sátnebáŋkku ásahanbargui. Sámediggi áigu ođasmahttit ja viiddidit sámi sátnebáŋkku dán áigodagas, nu ahte dasa sáhttá bidjat maiddái julev- ja lullisámi sániid. Teakstameannudeami korrektuvraprográmma lea ekonomalaččat stuorra lávki sámi gielaide boahtteáiggis. Lea maiddái vejolaš ovddidit hállansyntesa sámegiela váste. Vásihusat čájehit ahte hállansyntesa geavaheapmi lea doarjjan čállin- ja lohkanprosessii ja syntehtalaš hállan dagaha dan ahte sii geat eai leat oahppan čállit sámegillii sáhttet čálligoahtit sámegillii.

3.2.7 Kulturmuitosuodjaleapmi

Kulturmuitosuodjaleames lea hirbmat stuorra boahtteáigái čujuheaddji hástálusat. Sámi kulturmuitosuodjaleapmi lea áibbas funet vuoruhuvvon muđui kulturmuitosuodjaleami ektui sihke duođáštanvuođu, dutkama, gaskkusteami, ođasmahttindoarjaga, bajásdoallama ja láhčima ektui, ja hálddašanresurssaid ektui areálaplánaoktavuođas. Jos Sámediggi galgá joatkit aktiivvalaččat váldit hálddašanovddasvástádusa sámi kulturárbbis, de ferte ráđđehus čájehit čielga dáhtu mealgat nannet sámi kulturmuitosuodjaleami.

2004:s ferte ásahuvvot hálddašanortnet mainna nanosmahttit buori sámi kulturmuitosuodjaleami, ja ahte Sámedikkis galgá leat nu stuorra go vejolaš iešmearridanvuoigatvuohta sámi kulturmuitoáššiin.

3.2.8 Mánáidgárddit ja oahpahus

Ollesárvosaš sámi mánáidgárdefálaldaga ollašuhttimis lea stuorámus hástalussan sihkkarastit sámi giellagelbbolašvuođa mánáidgárddiin. Erenoamáš váttis dilli lea riddoguovlluin, julev- ja lullisámi guovlluin.

Oahppoplánaid ráhkadeapmi lea stuorra ja deaŧalaš bargu sámi skuvllaid kvalitehta sihkkarastima oktavuođas. Dan golmma davviriikka sámeministtarat leat ovttaoaivilis ahte galggašii ráhkadit oktasaš mihttomeriid daid ovttaskas oahppoplánaide. Ná šattašii lagat ovttasbargu sámi oahpponeavvuid hárrái.

Lea deaŧalaš ahte vuogádat, ortnegat ja organiseren eai hehtte sámi mánáid vuoigatvuođaid oažžumis dásseárvosaš oahpahusvejolašvuođaid. Sámediggi áigu ain bargat sámi oahpahusa rámmaeavttuid buoridemiin. Lea stuorra dárbu maiddái sámi digitála oahpponeavvuide, ja dalle erenoa-mážit heivehuvvon gáiddusoahpahusa váste. Seastá resurssaid jos ovttasbargá davviriikkalaččat oahpponeavvobuvttademiin.

3.2.9 Alit oahppu ja dutkan

Sámediggi áigu bargat dan ala ahte ásahuvvojit alit lávdaoahppofálaldagat iešguđet sámi guovlluid váste. Lea dárbu ovddidit sámi oahpaheaddjioahpu olles Sámi váste, mii goziha sihke davvi-, julev- ja lullisámi dimenšuvnna.

Ain lea stuorra dárbu dutkamii eanaš sámi servodatsurggiin, ja danne lea deaŧalaš ahte almmolaš eiseválddit ovddidit 10-jagi prográmma ja lasihit juolludemiid sámi dutkamii.

3.2.10 Kultuvra ja ealáhuseallin

Sámediggái lea deaŧalaš ahte sámi dáiddárat oččošedje dohkálaš bargo- ja rámmaeavttuid. Sámedikki mielas lea deaŧalaš oažžut ovttasbargošiehtadusa sámi dáiddáriiguin ja dat bargu lea juo álggahuvvon.

Sámediggi lea vásihan ahte maŋimuš jagiid lea bisánan dat mii guoská politihkkahábmemii ja resurssaide sámi kulturulbmiliidda. Sd. dieđáhusas nr. 48 (2002–2003) Kulturpolitikk frem mot 2014 váilot kulturpolitihkalaš višuvnnat sámi kultuvrra váste. Dát ii sáhte dávistit stáhta geatnegasvuođaide, ja Sámediggi čujuha fas ahte stáhtas lea ovddasvástádus sámi kultuvrii, vuosttažettiin Vuođđolága § 110a bokte.

Ealáhuseallimis leat ollu smávva fitnodagat main leat unnán bargit. Hástalusat leat stuorrát priváhta ealáhuseallimis mas innovašuvdna, ođđabuvttadeapmi ja buvttaovddideapmi leat guovddážis sihkkarastimin vuovdima ja márkanossosiid vuođđun positiivvalaš fitnodatekonomalaš ovdáneapmái.

Buot fitnodagain eai leat resurssat háhkat dárbbašlaš gelbbolašvuođa iežaset fitnodatovddideapmái. Dán áigge lea gelbbolašvuohta áibbas vealtameahttun ealáhusaeallima gilvalanfámu nannemis. Go galgá viežžat máhtolašvuođa, oahpu ja gelbbolašvuođa, de ferte háhkat báikkálaš fitnodatfierpmádaga man bokte movttiidahttit ealáhuseallima ovddideami ja innovašuvnna. Báikkálaš fitnodatfierpmádagain ferte dasto leat oktavuohta allaskuvllaide, máhtolašvuođa- ja dutkanbirrasiidda mat lávgadet ovttasbarggu bokte sáhttet duhtadit gelbbolašvuođadárbbu mii dárbbašuvvo ođđabuvttadeapmái ja ealáhusovddideapmái. Dán rádjai leat geavahuvvon unnán ruđat dutkamii ja ovddideapmái (FoU). Hástalussan ferte leat oažžut FoU-birrasiid fuomášit daid hástalusaid ja dárbbuid mat ealáhuseallimis leat. Danne ávžžuhit lávgadet ovttasbarggu fága- ja fitnodatbirrasiid, ruhtadanásahusaid ja eiseválddiid gaskka.

Dat leat eanaš guovddáš eiseválddit mat mearridit ealáhuseallima ovddidanrámmaid sámi guovlluide. Danne lea áibbas vealtameahttun ahte Sámediggi árrat sáhttá searvat áššiide mat gusket sámi guovlluid politihka hábmemii, láhkaaddimii ja resurssaid hálddašeapmái. Dál lea nu ahte Sámediggi searvá áicin boazodoallošiehtadallamiin. Dán rolla ferte rievdadit nu ahte Sámediggi oažžu duohta váikkuhanvejolašvuođa, sihke eanadoallo- ja boazodoallošiehtadallamiin.

3.2.11 Dieđáhusat mat ovddiduvvojit 2004:s

Jagis 2004 áigu Sámediggeráđđi ovddidit dahje álggahit barggu čuovvovaš dieđáhusaiguin:

• Dieđáhus Sámedikki giellapolitihka birra

• Dieđáhus Sámedikki kulturpolitihka birra

• Dieđáhus Sámedikki guolástuspolitihka birra

• Dieđáhus sámi museaid birra

• Dieđáhus Sámedikki dearvvasvuođa- ja sosiálapolitihka birra

Dieđáhusain ovddiduvvojit hástalusat ja movt vuoruhit boahtteáiggi doaibmabijuid.

3.3 Bargu Sámedikkis jagis 2003

3.3.1 Ođđa politihkalaš organiseren

Sámedikki dievasčoahkkin háliida geahččalit ođđa politihkalaš organiserema válgaáigodaga lohppii. Leat ásahuvvon njeallje lávdegotti: Plána- ja finánsalávdegoddi, Bajásšaddan- ja oahppolávdegoddi, Ealáhus- ja kulturlávdegoddi ja Bearráigeahččan- ja vuođđudanlávdegoddi.

3.3.2 Bargit ja bálká

2003:s ledje Sámedikkis 112 bargi, 78 nissonolbmo ja 34 almmáiolbmo. Jođiheaddjijoavkkus leat vihtta nissonolbmo ja golbma almmáiolbmo. Ossodagaid gaskka leat stuorra erohusat das man ollu nissonat ja álbmát guđege ossodagas leat. Giellaossodagas, Oahpahusossodagas, Girjerádjo- ja diehtojuohkinossodagas ja Servodatossodagas leat ollu nissonolbmot gaskal 79–100 %. Kultur- ja ealáhusossodagas ja Birasgáhtten- ja kultursuodjalanossodagas juohkásit sohkabealit dássedit, muhto Plána- ja hálddahusossodagas leat 36 % nissonolbmot. Bálkáoažžuid gaskkas ollásit ledje 68 % nissonolbmot ja 32 % almmáiolbmot. Dál leat vihtta oasseáigebargi, mii lea 4,4 % bargoveagas. Bálkádássi nissonolbmuid ja almmáiolbmuid gaskka lea dássáiduvvan áigodagas 2000 rájes 2003 rádjai. Tabeallas vuolábealde oidno man ollu nissonolbmot ja almmáiolbmot leat iešguđet virggiin.

Govus 3.1

3.3.3 Sámi statistihkka

Sámi instituhtta ja Sámediggi leat oččodan sámi statistihkaid doaibmat ásahusain main leat našuvnnalaš doaimmat. Mihttomearrin lea ahte 2005:s galgá leat ásahuvvon bissovaš ortnet movt ráhkadit ja gaskkustit sámiguovdásaš statistihka. Doaibmadássi 2003:s lei veaháš unnit go leimmet jurddašan. Lea čájehan ahte teorehtalaš bargu ja bargu muđui prošeavtta vuođđoeavttuiguin lea gáibidan eanet go leimmet jáhkkán. Departemeanta ii ruhtadan prošeavtta nugo leimmet doivon, ja dát dagahii dan ahte Sámediggi ieš fertii ruhtadit eanet go álgoálggus lei eaktuduvvon ruhtadanplánas.

3.3.4 Davvi-Romssa ja Finnmárkku doaibmabidjoávádat

Sámediggi lea buktán árvalusaid dieđáhussii Davvi-Romssa ja Finnmárkku doaibmabidjoávádaga ektui. Go doaibmabidjoávádaga galgá nannet deaŧalaš ja árjjalaš guovllupolitihkalaš váikkuhangaskaoapmin, de lea Sámediggi dovddahan ahte doaibmabidjoávádaga ferte meroštallat eamiálbmotguovlun, ja ahte eamiálbmotperspektiiva sáhttá geavahuvvot oččodit dakkár ortnegiid mat muđui sáhtášedje lohkkot riikkaidgaskasaš njuolggadusaid rihkkumin almmolaš doarjaga ja sierraortnegiid ektui. Dáid ákkaid sáhttá ovddidit lassin bieđgguid ássamii, garra dálkkádatdiliide ja go leat guhkes gaskkat márkaniidda. Sámediggi doalai seminára ortnegiid birra doaibmabidjoávádagas, gos ledje hui ollu ealáhusovddasteaddjit.

3.3.5 Nuoraidpolitihkalaš bargu

Sámediggi mearridii Sámedikki nuoraidpolitihkalaš lávdegotti (SUPU) mandáhta ja organiserema guovvamánu dievasčoahkkimis 2003. SUPU:i nammaduvvojedje ođđa lahtut giđđat 2003. Jagis 2003 leat dollojuvvon vihtta čoahkkima, ja okta čoahkkin Sámediggeráđiin ja čoahkkimat BB, NSR ja Sámi válgalihtu sámediggejoavkkuiguin. Lávdegoddi lea ožžon čilgehusa Sámedikki doaimma birra, váldoáššis hálddahuslaš/hálddašanoasi birra. SUPU lea searvan sierra konfereanssaide ja ON eamiálbmotáššiid bissovaš foruma nuppi sešuvdnii. Dasto lea SUPU deaivvadan Eurohparáđi lávdegottiin mii árvvoštallá Norgga nuoraidpolitihka. Sii leat čuvvon veaháš Sámedikki dievasčoahkkimiid, bargan iešguđet refereansajoavkkuin, bargan finnmárkkulágain, buktán árvalusaid iešguđet áššiide, jna.

Sámedikki nuoraidkonfereanssa «Arven etter far din, målet etter mor di» lágiduvvui Rivttáin skábmamánu 16. – 17. b. 2003. Konferensii ledje boahtán sullii 50 nuora, 14–28 ahkásaččat, iešguđet sámi guovlluin. Nuoraidkonfereanssas mearriduvvojedje golbma cealkámuša; sohkabuolvvaid gaskasaš oktavuohta ja finnmárkkuláhka, «Sámedikki gažadandiibmu» ja nuoraidáŋgiruššan. Konfereansa lágiduvvui gárihuhttin ávdnasiid haga.

3.3.6 Dásseárvu

Nissonolbmot leat unnánot sihke Sámedikkis ja jienastuslogus. Guovtti jagáš jienastuslohkoprošeavttas leat nissonolbmot vuoruhuvvon olahusjoavkun ja maiddái gulahallanstrategiijas válgabarggu oktavuođas deattuhuvvo erenoamážit nissonolbmuid olaheapmi. Sierra diehtojuohkinbláđđi nissonolbmuid váste lea ráhkaduvvon ja guovtti prošektii lea addojuvvon doarjja.

Sámediggi lea vuoruhan buoridit dásseárvvu gelbbolašvuođa Sámis. Iskkadeapmi Eai go hálit – vai eai go beasa?, maid Sámi instituhtta/Sámi allaskuvla čađahedje 2002:s, lea vuođđun viidáset bargui nissonovddastusa buorideames Sámedikkis. Sámediggi lea maid nammadan refereansajoavkku prošektii Sametinget som likestillingspolitisk arena, man eaiggáduššá Norut NIBR Finnmark. Sámediggi searvá Arktálaš ráđi prošektii Women’s participation in decicion making processes in Artic fisheries management . Sámediggi čađaha ovtta oasseprográmma dás: Sámi women’s an indigenous people’s participation in the (national) fishery management . Dán prošeavtta mihttomearrin lea iskat eamiálbmogiid ja nissoniid vejolašvuođaid váikkuhit našuvnnalaš guolleresurssaid juogadanpolitihka.

2003:s lea deattuhuvvon oktavuohta ja ovttasbargu sámi nissonorganisašuvnnaiguin. Oktavuohta lea maid ásahuvvon Dásseárvoguovddážiin ja Senter mot etnisk diskriminering (SMED) nammasaš ásahusain.

Sámi parlamentáralaš ráđđi doalai dásseárvokonfereanssa Gironis giđđat 2003 ja lea dál bargamin dásseárvostrategiijaplánain.

Dásseárvobargu vuođđuduvvo ain guovtteoasat strategiijai sierra doaibmabijuiguin nissonolbmuid váste ja searvvahemiin buot politihkkasurggiin. Dásseárvobargu Sámedikkis lea dán rádjai ruhtaduvvon prošeaktan maidda lea ohccojuvvon ruhta olggobealde. Stuorradiggi ferte juolludit ruđaid stáhtabušeahtas Sámedikki dásseárvobargui einnostahttivuođa barggu dáfus.

3.3.7 Lágat ja vuoigatvuođat

3.3.8 Diehtojuohkin

Sámediggi ja Gielda- ja guovludepartemeanta barge ovttas 2003:s kampánjjain ahte oččodit sámiin eret negatiivvalaš miellaguottuid ja váikkuhit sámi jienastuslohkui čáliheami lassáneami. Prošeavttas lei 1,2 miljon ruvdnosaš ruhtarámma, mas 1 miljon ruvdnu bođii Gielda- ja guovludepartemeanttas.

Olles jagis 2003 ledje 273 olbmo čálihan iežaset sámi jienastuslohkui. 171 čálihemiin bohte čakčat 2003 dalle go kampánja lei jođus. Ain lea nu ahte ođđa čálihemiid gaskkas leat eanaš almmáiolbmot, muhto nissonolbmuid oassi lea stuorát ođđačálihemiid gaskkas, go daid gaskkas mat juo leat jienastuslogus. Nissonolbmuid oassi ii leat nu stuoris go leimmet doivon ođđa čáliheaddjiid gaskkas, muhto mii oaidnit čielgasit ahte sámit olggobealde Sis-Finnmárkku háliidit čálihit iežaset sámi jienastuslohkui. Dát iešalddis čájeha ahte miellaguottut leat rievdan. Danne sáhttá dadjat ahte lihkostuvaimet kampánjjain.

3.3.9 Sámi bibliotehkabálvalusat ja sámi arkiiva

Sámediggi lea mearridan njeallje váldoáŋgiruššansuorggi sámi bibliotehkabálvalusaid ovddideapmái. Dat leat bálvalusdoaimmaid nannen bibliotehkain, sámi girjebussefálaldaga viidásetovddideapmi, konfereanssaid lágideapmi sámi bibliotehkabálvalusfáttáin ja doarjjaortnega ásaheapmi hukset bibliotehkaid sámi čoahkádusaid. Báikkálaš bibliotehkat galggašedje eanet váldit ovddasvástádusa bálvalusaid ovddideames sin iežaset sámi geavaheaddjiid ektui. Danne lea Sámediggi juolludan 200 000 ruvnno sámi bibliotehkaávnnasčoahkádusa huksemii álbmot- ja skuvlabibliotehkaid oktavuođas. Ruđat leat oaivvilduvvon movttiidahttit báikkálaš bibliotehkaid ieža hukset gáldočoahkádusaid ja eará bálvalusaid sámi álbmoga ektui. Dasto galgá doaibmabidju váikkuhit ahte girjjálašvuohta sámi diliid birra boahtá buorebut olamuddui muđui álbmogii.

Sámediggi lea mearridan oččodit Sámi arkiivva ásahuvvot Guovdageidnui sierra sámi stáhtaarkiivan Riikaarkivára vuollásažžan. Dát mearkkaša dan ahte boahtteáiggi sámi arkiiva ii leat njuolgga Sámedikki stivrra vuolde, muhto eaktuduvvo ahte Sámediggái addojuvvo vejolašvuohta bidjat eavttuid arkiivva ovddasvástádussuorgái sihke ásahusa ásaheami ja huksema oktavuođas. Doaivut ahte sámi fágabirrasat váldojuvvojit mielde plánen- ja huksenbargui. Sámediggi áigu váldit oktavuođa Ráđđehusain dainna áigumušain ahte álggahit sámi arkiivva huksen- ja ruhtadanplánaid Guovdageidnui sámi stáhtaarkiivan Riikaarkivára vuollásažžan. Ferte maiddái čađahuvvot proseassa mii addá stáhtaarkiivii lantjaareálaid nugo lea dárbu dan plánejuvvon dieđavisttis Guovdageainnus.

Sámediggi, Riikaarkivára ja Kulturdepartemeanta fertejit dasto geatnegahttit iežaset čađahit proseassa mainna sihkkarastit sámi álbmogii váikkuhanfámu dan ođđa ásahusa bargosuorggi ja doaimma ektui.

3.3.10 Sámegiella

Sámediggi lea fápmudan fágalaš giellabarggu sierra giellastivrii. 2003:s lea vuoruhuvvon bargu sámi báikenamaiguin, galben sámegillii ja julev- ja lullisámi gielladilli. Njeallje ođđa tearbmasátnelisttu leat dohkkehuvvon. Čakčat 2003 lei giellastivra Walesis geahččamin movt doppe barget giellaealáskuhttimiin ja giellaovddidemiin. Bargu Sámedikki giellapolitihkkadieđáhusain lea álggahuvvon. Sámedikki mielas lea deaŧalaš ja dárbbašlaš ahte ovddiduvvojit elektrovnnalaš veahkkeneavvut nugo korrektuvraprográmma, sátnevuorkkát jna., ja áigu bargat dan ala ahte álggahuvvon prošeavttat ruhtaduvvojit nu ahte dat čađahuvvojit jođáneamos lági mielde. Lea lunddolaš ahte dáláš sátnevuorká viiddiduvvo ja ovddiduvvo dán oktavuođas.

Dan ođđa sátnevuorkái mii vurdojuvvo leat gárvvis giđđat 2004, galgá maid leat vejolaš bidjat julev- ja oarjelsámi sániid. Davviriikkalaš ovttasbarggu sámegielain ferte vuoruhit. Lea dárbu sáhttit oktiiortnet barggu sámi terminologiijain ja eará giellaovttasbargguin, ja ahte ekonomalaš ja gielalaš resurssat sáhttet geavahuvvot buoremus vuogi mielde.

Sámi giellaovddideapmái juolluduvvui 34 500 000 ruvnno. Dán supmis leat mielde doarjja gielddaide, giellaguovddážiidda ja prošeavttaide.

Sámediggi bargá dan ala ahte oarjel- ja julevsámit ožžot vejolašvuođa geavahit ja ovddidit sin giela. Lea deaŧalaš ahte almmolaš ásahusat ovttas barget julev- ja lullisámegiela ovddidemiin. Dien oktavuođas árvvoštallá Sámediggi ovttas bargagoahtit almmolaš ásahusaiguin julev- ja lullisámi guovlluin ráhkadan dihte oktasaš giellamihttomearreprográmma ja giellaoahpahusplána julev- ja lullisámegiela várás. Čájeha ahte Sámedikki giellamovttiidahttinprošeavttas Elgås leat dál positiivvalaš bohtosat, ja gos dál leat oahppit geain sámegiella lea vuosttas giellan. Dat lea hui movttiidahtti. Prošeavtta oktavuođas lea čađahuvvon iskkadeapmi, man oktavuođas mánáid sámegielmáhtolašvuohta lea kártejuvvon. Sámediggi ávžžuha eiseválddiid láhčit dilálašvuođaid nu ahte sii guđet háliidit váldit alit oahpu julev- ja oarjelsámegielas sáhttet dan dahkat dábálaš oahpponorpmaid siskkobealde. Sámediggi bargagoahtá ásahit stipeandaortnega sin várás geat háliidit lohkat julev- dahje lullisámegiela.

Sámediggi meannuda oktilaččat nammaáššiid báikenammalága mielde. Bargui gullá addit rávvagiid eiseválddiide ja earáide geain leat gažaldagat sámi báikenamaid birra, guorahallat sámi báikenamaid girjemanusiin, juohkit dieđuid sámi báikenamaid ja báikenammalága birra, ja fuolahit ahte báikenammalága sámi báikenammaoassi ollašuhtto.

Sámelága giellanjuolggadusat doimegohte 1992:s ja Sámedikki dievasčoahkkin mearridii áššis 02/03 evalueret giellanjuolggadusaid galget evaluerejuvvot. Sámediggi lea bivdán Kultur- ja girkodepartemeantta čađahit evaluerema ja vuordá ahte evalueren álggahuvvo nu johtilit go lea vejolaš.

Ollut gielddat leat čájehan beroštumi šaddat sámegiela hálddašanguovllu oassin, ja Divttasvuona suohkan lea dahkan konkrehta mearrádusa ahte háliidit hálddašanguovllu oassin. Sámediggi bivddii Kultur- ja girkodepartemeantta ovddidit láhkarievdadusa Stuorradiggái vai ođđa gielddaid sáhttá laktit sámegiela hálddašanguvlui, ja Sámediggi eaktuda ahte stáhta lasiha juolludusaid guovttegielalašvuhtii dađistaga go sámegiela hálddašanguovlu viiddiduvvo.

3.3.11 Areála-, biras- ja kultursuodjaleapmi

Sámediggi buvttii vuđolaš gulaskuddancealkámuša 2003:s Ráđđehusa našuvnnalaš doaibmaplána árvalussii nana ceavzilis ovdáneami birra. Sámediggi háliida searvat nu ovttasdássásaš eavttuiguin go lea vejolaš guovddáš eiseválddiiguin eanet birasáddjái ja nana ceavzilis ovdáneami olaheapmái. Danne lea Sámediggi positiivvalaš Ráđđehusa našuvnnalaš doaibmaplánii nana ceavzilis ovdáneami ektui.

Ráđđehus lea doaibmaplánas dovddahan nannosit ahte áigu siskkildit sámi perspektiivvaid politihkas nana ceavzilis ovdáneami ektui, ja ahte áigu ovddidit ávkkálaš ovttasbargovugiid Sámedikkiin riikkaidgaskasaš eamiálbmotrievtti vuođul. Ráđđehus ii leat dattetge ovddidan makkárge konkrehta initiatiivva ahte nu galgá geavahusas dahkkojuvvot, ii dallege go Sámediggi njuolga lea ávžžuhan. Danne lea hui stuorra hástalussan ahte sámi álbmot lea mielde duohta barggus birrasa ja nana ceavzilis ovdánemiin.

3.3.12 Museabargu

Sámediggi lea 2003:s álggahan sámi museaid oktiičatnan barggu unnit ja stuorát ovttadahkan oktasaš doaibmastivrrain, oktasaš ekonomiijahálddašemiin ja oktasaš bargoaddiovddasvástádusain. Báikkálaš museat galget leat doppe gos dál leat muhto doaimmat galget nannejuvvot. Muhtun stuorát oktasaš ovttadagaid ásaheames lea proseassa vuođđuduvvon eaktodáhtolašvuhtii ja ovttasbargui museaid eaiggádiiguin (gielddaiguin/vuođđudusaiguin). Museat ja museaid eaiggádat leat leamaš positiivvalaččat dán bargui. Vuosttaš vuorus lea ulbmilin gávnnahit áigumuššiehtadusaide mihttomeriid ja makkár ovddasvástádus galgá leat daid nannemis, soames surggiin juo 2004:s. Proseassat leat Finnmárkkus joavdan guhkkelepmosii, gos ságastallojuvvo čovdosiid birra oarjjabeale ovttadagaiguin (Sámiid Vuorká-Dávvirat, Guovdageainnu gilišillju, Jáhkovuona mearrasámi musea ja Porsáŋggu musea), ja nuorttabeale ovttadagaiguin (Várjjat Sámi Musea, Deanu Musea, Nuortasámi musea ja Saviomusea). Oarjelsámi guovllus lea álggahuvvon ságastallan Saemien Sijtein movt rievdadit organisašuvnna vuođđudussan mii dál lea museasearvi.

Duogáš sámi museaid nannenbargui lea Sd. dieđáhus nr. 22 (1999–2000) Kjelder til kunnskap og oppleving mas boahtá ovdan ahte čielga mihttomearrin lea ásahit muhtun nana museaovttadagaid. Ulbmilin lea nannet guovlluid fágalaččat. Nannen lea váikkuhangaskaoapmi man bokte ovddidit buoret ja gievrrat museaid, mat maiddái galget sáhttit searvat iešguđet museafierpmádagaide miehtá riikka.

Sámi museaid organisašuvdnarievdadeami eaktun lea ahte dat nannejuvvojit ekonomalaččat. Stuorradiggi ja Ráđđehus eai leat dán rádjai ruhtadan sámi museaid ekonomalaš dárbbuid. Golmma maŋimuš jagis lea museasuorgi nannejuvvon birrasii 100 miljon ruvnnuin, mas miljon ruvnno lea addojuvvon sámi museaide. Šállosit go diehtit makkár eahpedábálaš váttis vuolggasadji lea sámi museain.

Go Sámediggi válddii badjelasas sámi museaid stáhtalaš stivrema 2002:s, de lea Porsáŋggu gielda mearridan ahte Porsáŋggu musea galggašii leat oassi sámi museain, nugo šattai ge 2004:s. Mátta-Várjjaga gielda lea mearridan ahte háliidit musea sámi musean. Sámediggi lea miehtan heivehit Mátta-Várjjaga Musea sámi museabargui. Dát čájeha ahte Sámedikkis lea dáidu heivehit gielddaid ektui, ja ahte gielddat ieža oidnet dárbbu doallat aktiivvalaš oktavuođa Sámedikkiin go galgá bargat kulturhistorjjá sihkkarastimiin, duođaštemiin, dutkamiin ja gaskkustemiin.

Sámediggi nammadii 2003:s, ovttasráđiid Mátta-Várjjaga gielddain, stivrra Nuortasámi museai. Dát stivra lea gaskaboddosaš dassážii go sámi museaid ođđa organisašuvdnastruktuvra Nuorta Finnmárkkus lea sajis. Nuortasámi museai lea mearriduvvon dutkasadji. Nuortasámi museahuksema oktavuođas lea čađahuvvon arkiteaktagilvu ja huksenprošeakta lea válljejuvvon. Sámediggi ja Mátta-Várjjaga gielda leat mielde nuortasámi museahuksema oktavuohtalávdegottis, ja dasto Kultur- ja girkodepartemeanta ja Statsbygg. 2004 stáhtabušeahtas maŋidii Ráđđehus Nuortasámi musea huksema. Sámediggi lea beahttašuvvan go sámi duhátjahkebáiki ii šattá gárvvisin Norgga iehčanisvuođa 100 jagi čalmmusteapmái 2005:s.

3.3.13 Kultuvra ja ealáhusat

3.3.14 Mánáidgárddit, oahpahus ja dutkan

3.3.15 Dearvvasvuođa- ja sosiálaáŋgiruššamat

Doaibmabijut Ráđđehusa doaibmaplánas Mangfold og likeverd , eaktudit lagaš ovttasbarggu Sámedikki ja guovddáš ásahusaid gaskka. Sámedikki mielas lea deaŧalaš bidjat eavttuid guovllulaš ja guovddáš ásahusaide áššiin mat gusket sámi dearvvasvuođa- ja sosiálaáŋgiruššamiidda.

Sámediggái lea deaŧalaš ahte sámi mánáin leat fálaldagat dán oktavuođas. Danne leat mii geahččalan doalahit ja nannet Sieiddájoga mánáidpsykiatrálaš dikšunruovttu Deanus. Dát ášši gáibida čuovvoleami viidáseappot 2004:s. Dasto lea Sámediggi álggahan barggu ahte oainnusin dahkat sámi mánáid dárbbuid dan ođđa hálddašanođastusas mii guoská mánáid- ja bearašsuodjaleapmái.

Sámediggi lea Dearvvasvuođadepartemeanttain ovdan váldán sámi pasieanttaid dili sihke vuođđo- ja spesialistabálvalusas. Lea deaŧalaš muittuihit guovddáš dearvvasvuođa eiseválddiide daid vuoigatvuođaid birra mat sámi pasieanttain leat giella- ja kulturgelbbolašvuođa oktavuođas. Sámediggi juohká juohke jagi prošeaktaruđaid NAČ 1995: 6 Dearvvasvuođa- ja sosiálabálvalusaid plána sámi álbmoga váste Norggas , čuovvoleapmái. Mii leat 2003:s geahččalan juogadit ruđaid mearriduvvon áŋgiruššansurggiid ja eanandieđálaš juogu mielde. Mii leat dattetge oaidnán ahte lea hástalussan láhčit dearvvasvuođa- ja sosiálaprošeavttaid julev- ja lullisámi guovlluin. Dainna mii fertet ain joatkit bargat.

Áŋgiruššansuorggit evaluerejuvvojit 2004:s. Evaluerema ulbmilin lea geahččat movt ruđat leat váikkuhan sámi dearvvasvuođa- ja sosiálabálvalusaid oktavuođas.

3.3.16 Ovttasbargu

3.3.17 Riikkaidgaskasaš áŋgiruššamat

Sámedikki riikkaidgaskasaš barggus lea 2003:s vuosttažettiin deattuhuvvon bargu válljejuvvon ON orgánaid ektui ja ovttasbargu davviguovlluin. Áŋgiruššamat leat lassánan, mii maid leamaš Sámedikki mihttomearrin, vaikko eai leat ge leamaš dárbbašlaš resurssat dan bargui. Dát buktá váttisvuođaid daid mihttomeriid ektui mat Sámedikkis leat dán bargui ja daid vuordámušaid ektui maiguin Sámediggi deaivida sámi servodagas ja mieldesearviid beales sihke našuvnnalaččat ja riikkaidgaskasaččat.

Eamiálbmotáššiid bissovaš forum doalai iežas nuppi sešuvnna Neš York:s miessemánus, ja Sámediggi lei norgalaš sáttagotti mielde. Dán jagi sešuvdna lei nuoraid váste, danne searvvai maiddái okta Sámedikki nuoraidpolitihkalaš lávdegotti (SUPU) lahtuin. Ole Henrik Magga válljejuvvui Foruma jođiheaddjin fas. Sámediggi juolludii maiddái 2003:s ruđa 300 000 ruvnno bargui Bissovaš Forumis.

Barggus ON eamiálbmotjulggaštusain lea Sámediggi searvan norgalaš sáttagotti mielde bargojoavkku 9. sešuvdnii Genèvas. Bargojoavkku mandáhtan lea hábmet ON máilmmeviidosaš eamiálbmotjulggaštusárvalusa. Julggaštus galgá bidjat unnimus stándarddaid dasa ahte makkár vuoigatvuođat eamiálbmogiin galggašedje leat beroškeahttá makkár riikkas ásset. Bargojoavkkus leat stáhta- ja eamiálbmotovddasteaddjit miehtá máilmmi. Áigumuššan lea ahte julggaštus mearriduvvo ovdal go ON eamiálbmot logijahki lea nohkan 2004:s.

Sámedikkis lea ovddastus Barentsovttasbarggu eamiálbmogiid ektui Barentsguovlluráđis ja Guovllulávdegottis 2003 čavčča rádjai. Guovlluráđi čoahkkimis golggotmánu 2. b. sirdojuvvui jođiheaddjidoaibma Norlándda fylkkagielddas Västerbottena länii Ruoŧas. Dan seammás válde Ruoŧa beale sápmelaččat badjelasaset Guovlluráđi eamiálbmotovddastusa maŋŋá Norgga beale sámiid. 2003 rájes galgá SPR nammadit sámiid (Suoma, Norgga ja Ruoŧa) ovddasteaddjiid Barentsovttasbarggu orgánaide. Sámedikki ja Barentsovttasbarggu Eamiálbmotbargojoavkku initiatiivva mielde rahppojuvvui eamiálbmotkantuvra Murmánskkas 2003:s. Barentsčállingoddi lea fuolahan dan geavatlaš beali láhčmimis, muhto Sámediggi máksá kanturgoluid. Eamiálbmot barggu ruđalaš beallái Barentsovttasbarggus ferte bidjat stuorát fuomášumi, ja maid prošeavttaid ruhtadeapmái guovllu eamiálbmogiid ektui. Eamiálbmogiin alddineaset eai leat ekonomalaš várit geavahusas, muhto leat sorjavaččat guoskevaš našuvnnalaš riikkaid ekonomalaš doarjagis.

Sámediggi searvá Ráđđehusa Eurohpapolitihkalaš Forumii ja searvvai Foruma vuosttas čoahkkimii mii dollojuvvui juovlamánu 9. b. 2003. Sámediggi searvá maiddái dan Báikkálaš ja guovllulaš eiseválddiid oktavuohtajovkui, ja Eurohpapolitihkalaš áššiid hárrái. Boahtteáiggis lea Sámedikkis ain stuorát dárbu fokuseret EU politihkalaš orgánaid politihkalaš proseassaid, ja dan mii dáhpáhuvvá EU byrokráhtalaš vuogádagas. Erenoamáš gelbbolašvuođa dárbu EU/EEO ektui lassána dađistaga, ja Sámediggi ferte oažžut vejolašvuođa deaivvadit maiddái dáiguin boahtteáiggi hástalusaiguin dán suorggis.