Sámepolitihkka

1.10 Dearvvašvuohta ja sosiála

Sámedikki váldoulbmil dearvvašvuođa- ja sosiálapolitihkain lea oččodit ollislaš ja dásseárvosaš dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusa sámi álbmogii seamma dásis go álbmogii muđui ge. Dát lea seamma ulbmil go nášuvnnalaš eiseválddiin ge. Sámedikki dearvvašvuođa- ja sosiálapolitihka vuođđun lea ahte eamiálbmogin lea sámiin vuoigatvuođat maid Norgga lágat ja riikkaidgaskasaš konvenšuvnnat muddejit. Vuoigatvuođat sihkkarastet earret eará vuoigatvuođa dárbbašlaš dearvvašvuođaveahkkái ja diehtojuohkimii sin iežaset gillii. ILO-konvenšuvnna nr 169 artihkal 25 sihkkarastá sámiide vuoigatvuođa beassat leat mielde hábmemin guoskevaš dearvvašvuođafálaldagaid. Konvenšuvdna nanne maiddái sámi geavaheaddjiid vuoigatvuođaid dohkálaš dearvvašvuođabálvalusaide. Norgga ođđaseamos divššohaslágaid vuođul lea divššohasain buoret váikkuhanvejolašvuohta ja vejolašvuohta buorebut gulahallat dearvvašvuođalágádusaiguin.

Sámediggi oaivvilda ahte go galgá ollašuhttit dásseárvosaš bálvalusa, de ferte vuođđun leat máŋggakultuvrralaš áddejupmi ja gelbbolašvuohta sámegielas ja sámi kultuvrras. Leat ain ollu dearvvašvuođa- ja sosiálafágalaš bargit buot dásiin geat dárbbašit dákkár gelbbolašvuođa. Sámi dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusa kvalitehtasihkkarastin sorjá buori muddui ovttaskas olbmuin buot dásiin. Sis ferte leat sierragelbbolašvuohta sámegielas ja sámi kultuvrras dahje sierra beroštupmi dasa. Sámediggi oaivvilda danne ahte ferte vuoruhit máŋggakultuvrralaš áddejumi ja sámegiel- ja sámi kulturgelbbolašvuođa sihkkarastima ja dat ferte vuođđuduvvot vuogátdatdássái. Lea hui deaŧalaš loktet ovddasvástádusa ovttaskas olbmos bajimuš dássái.

Sámediggi lea 2006:s dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusbarggus geahččalan ovddidit áddejumi das mo sáhtášii olahit dásseárvosaš bálvalusa sámi ál-bmogii. Mii leat maiddái geahččalan buoridit máhtu sámi bálvalusdárbbašeaddjiid vuoigatvuođaid ja dárbbuid birra. Mii leat maiddái bargan dainna ulbmiliin ahte ovddasvástádus sihkkarastimis fálaldaga sámi divššohasaide, galgá loktejuvvot bajit dássái.

1.10.1 NAV-ođastus

NAV-ođastus lea okta dain stuorámus čálgoođastusain mii čađahuvvo Norggas. Ođastus mearkkaša ahte Aetat, oadjokantuvrrat ja oasit sosiálabálvalusas ovttastuvvojit čálgostáhtan. Sámediggái lea deaŧalaš ahte ođastus fuolaha sámi geavaheaddjiid vuoigatvuođaid giela, kultuvrra ja servodateallima dáfus. Danne mii leat dan váldán ovdan ovddasvástideaddji stáhtaráđiin ja čujuhan sámi geavahead-djiid vuoigatvuođaide ja ohcalan proseassa ođastusas mii sihkkarasttášii sámi geavaheaddjiid. Sámediggi áigu dán čuovvolit viidáset barggus.

1.10.2 Nášuvnnalaš dearvvašvuođaplána

Ráđđehus dieđihii Soria Moria-julggaštusas ahte Stuorradiggi áigu meannudit nášuvnnalaš dearvvašvuođaplána juohke njealját jagi. Nášuvnnalaš dearvvašvuođaplána lea boahttevaš dearvvašvuođabarggu vuođđodokumeanta buot dásiin. Plánaproseassat ja ođđa bušeahttamearrádusat galget čuovvut plána. Sámediggi lea máŋgga čoahkkimis ovddasvástideaddji departemeanttain čujuhan man deaŧálaš lea oččodit dakkár nášuvnnalaš dearvvašvuođaplána, mas dárbbut fuolahuvvojit ja mii lea mielde ovddideamen ja sihkkarastimin kvalitehta dain dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusain, mat fállojuvvojit sámi álbmogii.

Nášuvnnalaš dearvvašvuođaplána 2007 – 2010 biddjojuvvui ovdan oktanaga 2007 Stáhtabušeahtain. Sámi perspektiiva ii boađe ovdan, eai ge plánas leat čielga láidestusat das mo dearvvašvuođafálaldat sámi álbmogii galgá sihkkarastojuvvot. Plánas váilu stáhtusa ja hástalusaid árvvoštallan. Das váilot maiddái strategiijat ja vuo­ruheamit das mo dearvvašvuođabálvalusa galgá fuolahit sámi divššohasaid demokráhtalaš vuoigatvuođa dásseárvosaš fálaldahkii.

Norgga lágat ja riikkaidgaskasaš soahpamušat muddejit sámi bálvalusdárbbašeaddjiid vuoigatvuođaid. ILO-soahpamuša nr 169 artihkkalis 25 čuovvu ahte eamiálbmogiidda dearvvašvuođabálvalusaid hábmen galgá leat eamiálbmogiid iežaset ovddasvástádus ja daid čađaheami galget sii beassat stivret. Danne ii sáhte Sámediggi dohkkehit ahte sámi perspektiiva ii leat mielde guovddáš stivrendokumeanttain. Danne lea Sámediggi čoahkkimis ovddasvástideaddji stáhtaráđiin bivdán ahte čađahuvvojit vuđolaš proseassat dan oktavuođas ahte sámi divššohasaid vuoigatvuođat ja dárbbut fuolahuvvojit Nášuvnnalaš dearvvašvuođaplána čuovvoleamis.

1.10.3 Spesialistadearvvašvuođabálvalus

Sámediggi lea máŋgga oktavuođas čujuhan ahte go galgá fuoahit sámi divššohasaid vuoigatvuođaid, de lea deaŧalaš ahte sámi ovddastus dearvvašvuođalágádusain sihkkarastojuvvo. Mii leat maid oaivvildan ahte Sámediggi álbmotválljen orgánan galgá nammadit sámi áirasiid stivrraide. Dán vuođul lea Sámediggi evttohan stivralahtuid daidda regiovnnalaš dearvvašvuođalágádusaide mat fuolahit bálvalusfálaldaga eanaš sámi bálvalusdárbbašeaddjiide. Helse Nord RHF lea ožžon ovddastusa Sámedikki evttohusa vuođul. Sámediggi lea maid evttohan lahtuid Helse Nord RHF vuollásaš dearvvašvuođalágadusaid stivrraide. Golbma nammadeami leat dahkkojuvvon Sámedikki evttohusa vuođul. Sámi áirasat leat dearvvašvuođalágádusaid stivrraid gelbbolašvuođa deaŧalaš nannen. Muhto seammás šálloša Sámediggi go min evttohasat eai leat ožžon saji dearvvašvuođálágusaide Helse Midt-Norge RHF ja Helse Øst RHF. Goappašiin dearvvašvuođalágádusain lea viehka stuorra sámi álbmot dain doaibmaguovlluin ja sii dárbbašit dan gelbbolašvuođa mii Sámedikki evttohasain lea. Sámediggi lea maid bivdán departemeantta čilget lagabui mo sii árvvoštallet dán ášši.

Sámediggi lea 2006 joatkán barggus Sámedikki ja regiovnnalaš dearvvašvuođalágádusaid, Sáme­dikki ja Dearvvašvuođa- ja fuolahusdeparte­meantta ja Sámedikki ja Bargo- ja searvadahttin­departemeantta gaskasaš ovttasbargoorgánain. Dán barggu guovddážis lea sámi divššohasaid vuoigatvuođaid ja dárbbuid fuolaheapmi stivren- ja plánadokumeanttain ja spesialistadearvvašvuođabálvalusa «sørge for ansvar»-dokumeanttas.

1.10.4 Dieđiheapmi ja gearggusvuohta

Heahtedieđiheapmi ja dieđiheapmi sámi geavaheaddjiide ii doaimma dohkálaččat dál. Sámedikkis lea beroštupmi ahte mis lea nášuvnnalaš gearggusvuohta mii váldá maiddái dán vuhtii. Danne lea Sámediggi juolludan prošeaktaruđaid Finnmárkku 110-guovddážii álggahit sierra dulkabálvalusa geahččalanortnega. Prošeakta lea buktán álbmosii máŋga hástalusa heahtedieđiheamis sámi álbmogii. Dát hástalusat leat eanet go dušše dulkabálvalus. Earret eará rievddada áddejupmi das ahte sámi geavaheaddjiin lea vuoigatvuohta beassat vuostáiváldit ja sáddet heahtedieđáhusaid sin iežaset gillii, ja regiovnnalaš ja báikkálaš eiseválddit fertejit movttiidahttojuvvot searvat prosessii.

Sámediggi lea ovdal ságaškuššan dán ášši birra guovddáš eiseválddiiguin, muhto oaidná ahte lea dárbu dan fas čalmmustahttit. Sámediggi lea danne čoahkkimis nášuvnnalaš eiseválddiiguin jearahan mo gearggusvuohta ja dieđiheapmi galgá áimmahuššat maiddái sámi servodagaid. Dát gusto buot dieđiheami ja gearggusvuođa vuogádagaid beliide.

1.10.5 Mánáidsuodjalus

Sámediggi lea máŋgii čujuhan dasa ahte mánáid­suodjalusas dárbbašuvvo dohkálaš sámegiel gelbbolašvuohta. Sámi mánáin leat vuoigatvuođat Norgga lágaid ja riikkaidgaskasaš konvenšuvnnaid vuođul. Dát guoská earret eará mánáidkonvenšuvnna 30. artihkkalii mii dál lea dahkkojuvvon oassin Norga lágain ja mii manná Norgga lágaid ovddabeallái. Sámelága § 3 – 5 addá sámegiela hálddašanguovlllu mánáide vuoigatvuođa bálvaluvvot sámegillii dearvvašvuođa- ja sosiálaásahusain.

Fálaldat sámi mánáide ii leat dohkálaš. Sámi mánát deaivvadit dakkár mánáidsuodjalusain, mas lea uhccán gelbbolašvuohta sámi gielas ja kultuvrras. Sámi sadjásašruovttut váilot. Maiddái váilu gielddaid, regiovnnalaš ja stáhta máináidsuodjalusas giella- ja kulturgelbbolašvuohta. Danne oaivvilda Sámediggi ahte dán barggu ferte vuoruhit. Sámediggi lea čoahkkimis ovddasvástideaddji stáhtaráđiin čujuhan dasa ahte dásseárvosaš mánáidsuodjalusfálaldat sámi mánáide gáibida ahte guovddáš dásis biddjojuvvojit čielga rámmat dasa mo dán ulbmila galgá juksat. Sámediggi lea maiddái bivdán oažžut ruovttoluottadieđu das mo ovddasvástideaddji eiseválddit galget fuolahit sámi mánáid dárbbuid ja vuoigatvuođaid máináidsuodjalusas.

Buoret fálaldatovddideamis sámi mánáide lea fágalaš metodaovddideapi sámi servodatdiliid vuođul guovddážis. Sámediggi lea 2006 juolludan prošeaktaruđaid máŋga prošektii maid váldoul­bmil lea kvalitehtasihkkarastit fálaldagaid sámi mánáide.

1.10.6 Dearvvašvuođa- ja sosiálaprošeavttat

Sámediggi hálddaša ruđaid čuovvolit ráđđehusa dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid doaibmaplána «Máŋggabealátvuohta ja ovttadássášavuohta» sámi álbmoga várás. Ruđat juolluduvvojit vuosttažettiin dearvvašvuođa- ja sosiálaprošeavttaide ohcama vuođul. Dat ruđat mat Sámediggái lea fievrriduvvon dán ulbmilii, leat bisson sullii seamma dásis 1999 rájes. Prošeaktaruđat leat deaŧalaš veahkkin dan barggus ahte addit dakkár veahkkefálaldaga sámi divššohasaide, mii lea buorebut heivehuvvon sámi gillii ja kultuvrii.

Máŋga gieldda leat prošeaktaruđaid olis bargan dakkár prošeavttaiguin, maid ulbmil lea addit sámi gárrenmirkogeavaheaddjiide dakkár veahkkefálaldaga, mii bidjá sámi giela ja kultuvrra vuođđun. Máŋga prošeavtta leat maid čađahuvvon main fokus lea biddjojuvvon dasa mo máináid­suodjalusbálvalusa metodat leat heivehuvvon sámi mánáide. Earret eará addá Sámediggi ruđaid dakkár prošektii, mii ovddida modeallaid mo bearrašiivuođđuduvvon sadjásašruovttuid sáhttá geavahit sámi guovlluin.

Sámediggi oaidná dárbbu juolludit eanet ruđaid dásseárvosaš dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid ovddideapmái sámi álbmoga várás. Máttasámi ássanguovlluin leat erenoamáš stuorra hástalusat. Máttasámi álbmot ássá hui bieđgguid máŋgga fylkkas ja gielddas. Viidáseappot lea Sámedikki ulbmil háhkat eanet fágaolbmuid, ja Sámediggi juohká dan oktavuođas stipeanddaid sidjiide geat lohket veajuiduhttinfágaid. Jagis 2006 lea Sámediggi vál­ljen joatkit áŋgiruššansuorgin gárrendili easta­deami ja daid divššohasaid veahkeheami, geat leat leamaš gárrendivššus.

Sámediggi áigu 2007s evalueret dearvvašvuođa- ja sosiála prošeaktaruđaid.