Sámepolitihkka

15.12 Govvadáidda, dáiddaduodji ja albmohat

15.12.1 ásahusat maid Sámediggi hálddaša

Sámi dáidagis váldet vára vuorkkáid bokte maid, ja erenoamážit go lea sáhka dán áiggi dáidaga birra de leat dat kulturviesuin. Guovtti vuorkkás Sáme­dikki hálddašeami vuolde lea ovddasvástádus erenoamážit sámi dáidagis. Dat leat Riddoduottarmuseat/Sámi dáiddamusea Kárášjogas ja Savio-musea.

Davvioarjesámi dávvirvuorkásiidalea bidjan Riddoduottarmuseat/Sámi dáiddamuseii Kárá-šjohkii lagabui 800 dáidaga. Eanaš oassi dain leat sámi dálááiggi dáidagat. Sámediggi mearridii 1996s ahte Sámiid vuorkádávvirat Kárášjogas ja Sámi Dáiddamusea galge leat ovtta sajis, muhto ahte fágalaš ovddasvástádus ja fágalaš doaimmat ain galge dollojuvvot sierra muđui musea doaimmas (geahča huksenáššiid birra čállosa kap. 14.6).

Saviomuseas, mii lea oassin Mátta-Várjjat museas Girkonjárggas, lea 355 sturrosaš čoahkkáldat John Savio dáidagis.

Dasa lassin háhká Sámediggi sámi dálááiggi dáidagiid dakko bokte ahte juolluda doarjagiid sámi dáiddáriidda, gč. kap. 14.13.

Sámediggi juolluda maid doarjaga Sámi dáid­daguovddážii. Sámi dáiddaguovddáš lea vuođ-đudus maid Sámi dáiddačehpiid searvi eaiggáduššá. Alimus mihttomearrin Sámi dáidda­guovddážii lea gaskkustit sámi dáidaga ja buoridit sámi dáiddáriid dili lasihettiin dáidaga vuovdima. Dáidda­guovddážis leat juohke jagi sullii oktanuppelot stuorát sierračájáhusa. Sullii 70 sámi dáiddára miehtá riikka leat čadnojuvvon Sámi dáiddaguovddážii.

15.12.2 Dáidaga, arkitektuvrra ja desáidnema nationálamusea

Dáidda, vistehábmen ja design našunalmuseas eai leat sierra viggamušat mat gusket sámi kultuvrii, muhto sámi dáiddárat ovddastuvvojit čájáhusain seamma ládje go eará dáiddárat. Ovdamearkka dihte lea Iver Jåksa dáidagis hui guovddáš sadji dan ođđa, bistevaš čájáhusas man namma lea «Kunst 4».

Sámi dáiddáriin Iver Jåksas ja John Savios leat oktiibuot 87 dáidaga maid sáhttá oaidnit musea čoakkáldagas. Dain čoakkáldagain leat maid muhtin ráje dáidagat sámi kultuvrras maid dáiddárat Kaare Espolin Johnson, Frederik Collett, Rolf Nesch, Thor Erdahl, Kåre Kivijärvi ja Per Kleiva leat ráhkadan.

15.12.3 Davvi-Norgga dáiddamusea

Davvi-Norgga dáiddamuseas Romssas lea ovddasvástádus duddjot olles Davvi-Norgga guovllu ol­bmuide eambbo beroštumi ja máhtu govvadáidagis ja dáiddaduojis. Museas leat maid sámi dáiddárat iežaset čokkáldagas ja dat lágida sihke sierra ja kollektiivva čájáhusaid sámi dáiddáriiguin.

15.12.4 árbevirolaš giehtaduodji

Lea ráhkaduvvon čielggadeapmi maid Kultur- ja girkodepartemeanta lea bivdán ráhkadit ja dat lea árbevirolaš giehtaduoji birra gehččojuvvon kulturpolitihkalaččat, oahpahuspolitihkalaččat, biraspolitihkalaččat ja ealáhuspolitihkalaččat. Čielgga­deapmi geigejuvvui departementii 2007 skábmamánu. Dan oasis raporttas mas čuožžu dán suorggi hástalusaid birra ja mas ávžžuhit álggahit doaibmabijuid, leat fárus sámi giehtaduodjeárbe­vierut seamma ládje go dat hástalusat mat leat Norgga eará giehtaduodjeárbevieruin maid.

Govus 15.4 Lullisámi liehppa (boenge-skuvmie)

Gáldu: Kenneth Hætta

15.12.5 Albmohaga čiŋaheapmi

Oassin dan dábálaš doaimmas mii lea hábmet almmolaš visttiid ja lanjaid, de bargá Kunst i offentlige rom nammasaš searvi, KORO (ovdalaš Čiŋahan­foanda), maid dakkár visttiiguin mat galget gaskkustit sámi kultuvrra, historjjá ja identitehta. Eanemus dovddus ovdamearka lea Sámediggevistti čiŋa-heapmi, gos leat muhtin ráje dáidagat maid sihke sámi ja dáčča dáiddárat leat ráhkadan. Muđui de Sámediggi oaččui Davvi Norgga arkitektuvrabálkkašumi 2002:s. Visti addá beroštahtti ođđasis dulkoma das mas oktavuohta lea lundui, ja árbevirolaš hámit ja ávnnasatnin maid ovdanbuktojuvvo.

KORO bargá maid ovttain čiŋahanprošeavttain Nuortalaš museas Njávdámis. Ođđa dieđavisttis Guovdageainnus maid váldojuvvo vuhtii čiŋaheap-mi (geahča bovssa 12.1).