Sámepolitihkka

3.1 Sámi statistihkka

Almmolaččat ii registrerejuvvo gii lea sápmelaš, dahje guđes lea sámi identitehta dahje duogáš, iige oktage dieđe justa man galle sápmelačča leat dahje man gallis gullet iešguđet sámi jovkui. Máŋggalágan meroštallan lea máŋggalágan eavttuid vuođul. Lea almmatge meroštallon ahte leat gaskal 50 000 ja 65 000 sápmelačča Norggas 1. www.sami-statistics.info neahttasiidduin oaidná mo leat meroštallan sámeálbmoga logu, sámegielagiid logu jna.

Norggas ásset dál sápmelaččat miehtá riikka. Váikke riikadásis eai leat makkárge logut das gos sápmelaččat ásset, de lea dihtosis ahte ollu sápmelaččat dál ásset olggobealde árbevirolaš ássanguovlluidge. árbevirolaš sámi guovllut, oktan guovlluin gos dál jođihuvvo boazodoallu, lea sullii 40 proseantta Norgga nannámis. Sápmelaččain ássá eanetlohku dál olggobealde sámegiela hálddašanguovllu, mii lea dat guovlu gos eanemus sámepolitihkalaš doaibmabijut leat dássážii álggahuvvon.

Sámedikki válgalogus, mii lea sámi jienastuslohku, ledje jagi 2005 válggas sullii 12 500 sápmelačča. Lohku lea lassánan válggas nubbái. Vaikke válgalohku dušše čujuha gos sápmelaččat dál ásset, de ii sáhte sámi jienastuslohku leat vuođđun sápmelaččaid lohkui. Sámi jienastus lea oaivvilduvvon dušše geavahuvvot sámediggeválggaid oktavuođas, gč. kap. 7.8. Ollu sápmelaččat leat iešguđet sivaid geažil válljen orrut čálekeahttá iežaset jienastuslohkui.

3.1.1 Sámi statistihka ovddideapmi

Lea dehálaš ovdanbuktit máhtu sámi diliid birra mii galgá leat vuođđun čađahit sámepolitihka, našunála lágaid ja riikkaidgaskasaš konvenšuvnnaid. Konvenšuvnnaid/soahpamušaid riikkaidgaskasaš gozihanlávdegottit leat jámma ohcalan diehtoávdnasiid mat duođaštit sápmelaččaid dili, dilálašvuođa ja ovdáneami iešguđet servodatsurggiin, ja čielgasat loguid. ON eamiálbmogiid bistevaš forum lea hástalan miellahttoriikkaid ráhkadit statistihkalaš visogovaid, mat čuvgejit eamiálbmogiid dili.

Norgga sámediggi lea jagi 2003 rájes bargan sámiide guoskevaš stahtistihkain ovttas Sámi Instituhtain ja Statistihkalaš guovddášdoaimmahagain (Statistisk sentralbyrå (SSB)). Gielda- ja guovlodepartemeanta ja Bargo- ja searvadahttindeparte­meanta leat 2003 – 2007 áigodaga dorjon ovdánahttinprošeavtta oktiibuot 3,05 milj. ruvnnuin. Bajimus ulbmil lea ásahit bistevaš ortnega vai beassá ráhkadit ja gaskkustit sámiide guoskevaš stahti-s­tihka servodatplánemii ja dutkanáigumušaide. Prošeavtta duogáš lea go lea nu stuorra váilivuohta ođastuvvon loguin sámi servodatdilálašvuođa birra. Dieđut leat gal viehka muddui, muhto leat biđgejuvvon máŋggalágan ávdnasiidda ja doku­meanttaide iešguđet ásahusain ja hálddašanorgánain. Prošeavtta váldomihttun lea láhčit dili vai sáhttá ovddidit ja jođihit sisdoalu dáfus, organisatoralaš ja teknologalaš čovdosiid, maid bokte fidne máŋggalágan lohkodieđuid ja virggálaš statistih­kaid mat leat áššáiguoskevaččat ođđasat áiggi sámi servodatdilálašvuođaide. Guhkesáiggi mihttun lea mielváikkuhit dasa mo ovddidit oppa sámi stati­stihka riikkarájáid rastá davvin ja sámi oassái riik­kaidgaskasaš eamiálbmotstatistihkas.

Prošeavttas lea bargan dárbbašlaš vuođđo-gažaldagaiguin (teorehtalaš, metodalaš ja organisatoralaš) ja web-siiddu ráhkademiin mas leat liŋkkat sámiide guoskevaš dieđuide. Sámi servodatdieđalaš diehtovuođđu lea (NSI) dutkan- ja ovdánahttinprošeakta. Geahča dan birra neahttabáikkis www.sami-statistics.info.

3.1.2 Sami statistihkalaš jahkegirji

Prošeavtta oassin almmuhii Statistisk sentralbyrå (SSB) Sámi statistihkalaš jahkegirjji vuosttaš geardde jagi 2006. Dán ráhkada ovttas Sámi Instituhtain. Bargoaddi lea Sámediggi. Geográfalaččat lea statistihkka ráddjejuvvon Sámi ovdánahttin­foandda (SOF) geográfalaš doaibmaguvlui, ja dat gokčá vissis guovlluid Sáltoduoddara davábealde. Dán ráddjema heajut bealli lea ahte dán guovllus orrot ollugat guđet eai leat sápmelaččat, seammás go orrot ollu sápmelaččat olggobealde dán guovllu. Dát guoská omd. sápmelaččaide lullisámi guovllus, gávpogiin ja stuorát báikegottiin. Statistihkka gokčá fáttálaččat vuosttažettin álbmoga sturrodaga ja čoahkádusa, oahppodilálašvuođaid, ja ealáhus- ja bargoeallima beliid. Lassin čájehuvvo statistihkka mas olles riika lea geográfalaš rámman. Dát guoská sámediggeválggaide, boazodollui ja sámegieloahpahussii mánáidgárddiin ja skuvllain. Sámi statistihkalaš jahkegirji almmuhuvvo juohke nuppi jagi sihke dárogillii ja davvisámegillii. Maŋimuš veršuvdna almmuhuvvui jagi 2008 (Norges offisielle statistikk D 343) ja lea www.ssb.no/samer neahttabáikkis.

3.1.3 Sámestatistihkka ovttaskas olbmuid vuođul

Statistisk sentralbyrå lea čielggadan vejolaš-vuođaid ráhkadit ovttaskas olbmuid vuođul statistih-ka sámeálbmoga birra. Dán láhkai sáhttá ráhkadit statistihka sámeálbmoga birra beroškeahttá sin ássanbáikkis, namalassii statistihka sápmelaččain dan sadjái go statistihka olbmuin guđet ásset sámi guovlluin. Statistihka ráhkadeapmái dárbbašuvvo populašuvdna. Ii leat dievas registtar sámeálbmogis, muhto leat registarat main leat sámeálbmogis oasit. Čielggadeami áiggan lei álggus oažžut áigái nu čielga vástádusaid go vejolaš das ahte leatgofidnemis diehtoávdnasat ja metoda man mielde sáhttá ráhkadit statistihka sámeálbmogis, ja mas lea nu buorre kvalitehta ahte dohkke almmuhuvvot. Čielggadeamis čilgejuvvojit máŋga registara mat soitet leat áigeguovdilat geavahit vuođđun, go áigumuš lea ráhkadit sápmelaččain anonymiserejuvvon čoahkkelogu. Dehálamos lea Sámedikki jienastuslohku. Dasto válddahallo vejolaš vuohki mo ráddjet sápmelaččain statistihkalaš populašuvnna daid sápmelaččaid gaskkas guđet leat čállon dálá registariin.

Sámediggi lea mearridan ahte Sámedikki jienastuslohku ii galgga geavahuvvot vuođđun ovttaskas olbmo statistihka čielggadeapmái. SSBa čielggadeami loahppacealkka lea ahte ovdánahttinbargu dás duohko ovttaskas olbmuid vuođul statistihka ráhkademiin ja metodaid geahččalemiin, ii leat vejolaš nu guhká go dálá guovddáš registariid diehtoávdnasiid, oktan Sámedikki jienastusloguin, ii oaččo geavahit statistihkalaš sámi populašuvnna ráhkadeami oktavuođas.

Bargo- ja searvadahttindepartemeanta dáhttu ovttas Sámedikkiin gávnnahit mo sáhttá joatkit ovttaskas olbmuid vuođul statistihkkabargguin.

3.1.4 Fágalaš guorahallanjoavku

Stáhta eiseválddiid ja Sámedikki gaskasaš ráđđádallanprosedyraid vuođul, lea Bargo- ja searvadahttindepartemeanta ovttas Sámedikkiin ceggen sámi statistihkkii fágalaš guorahallanjoavkku, mii jahkásaččat galgá departementii ja Sámediggái bidjat ovdan raportta. Ceggema ulbmilin lea nannet stáhta eiseválddiid ja Sámedikki gaskasaš ráđđádallamiid árvvoštallamiid ja mearridemiid fáktavuođu. Joavkku raporta galgá, nu guhkás go vejolaš, čájehit ja buktit guorahallama sámi servodaga dilis ja daid ovdánansárgosiin máŋggalágan servodatsurggiin. Raporta galgá leat vuođđun ráđđádallamiidda gaskal stáhta eiseválddiid ja Sámedikki. Raportta hábmema vuolggasadjin galgá leat dálá statistihkka ja/dahje eará guoskevaš dieđut ja árvvoštallan-, čielggadan- ja dutkanbarggu dieđut. Sámi Instituhtta fuolaha čállin­doaimma. Bargo- ja searvadahttindepartemeanta lea jagi 2008 juolludan 800 000 ruvnno guorahallanjoavkku doibmii ja čállingotti jođiheapmái.