Sámepolitihkka

6.2.1 Sámi kulturmáhttu almmolaš suorggis

Almmolaš hálddašeami iešguđet surggiin sáhttá leat dárbu ipmirdit sihke álbmotrievttálaš geatnegasvuođaid, Norgga politihka ja lágaid mat gusket sámi dilálašvuođaide. Sáhttá leat dárbu máhttit sámegiela ja ipmirdit kultuvrralaš, historjjálaš ja ealáhussii gullevaš dilálašvuođaid, sáhttá dárbbašuvvot diehtu sámi ásahusaid ja organisašuvnnaid birra ja sáhttá maid leat dárbu eanet erenoamáš máhttui ja gelbbolašvuhtii mii gullá iešguđet geográfalaš guvlui dahje áššesuorgái.

Skuvllat ja oahpahusbáikkit leat deháleamos báikkit main dákkár seammadássásaš almmolaš bálvalusat galget duohtandahkkojuvvot ja main daidda galgá huksejuvvot vuođđu. Servodagas lea oppalohkái unnán diehtu ja máhttu sápmelaččaid, sámi historjjá ja sámi kultuvrra birra. Ráđđehus lea máhttoloktemiin ja ođđa oahppoplánaiguin láhčán dilálašvuođa nu ahte vuođđooahpaheami dilli galgá buorránit. áiggi mielde galget buot oahppit Norggas oahppat sámi dilálašvuođaid birra. Maiddái alit oahpahusas galgá sámi fágaid dilli buorránit iešguđet oahpposurggiin, erenoamážit davviguovl­luid institušuvnnain.

Lea dađibahábut maid nu ahte lea unnán diehtu sámi dilálašvuođaid birra otná almmolaš doaimmain. Danin lea ge dárbu ahte bargoaddit mat oidnet ahte sii dárbbašit diekkár gelbbolašvuođa, láhčet dili gealboovddideapmái sierra máhttoplánemiin ja maiddái ohcet dakkár bargiid geain lea dát máhttu.

Ráđđehus oaidná gal dan ahte sáhttá leat beare stuora noađđi ja ovddasvástádus eaŋkil bargoaddái okto nagodit háhkat diekkár viiddis gelbbo-lašvuođa. Ollu bargoaddiide lea váttisvuohtan go gávdnojit nu unnán heivehuvvon oahppofálaldagat gos sáhttet oahppat vásetin sámi dilálašvuođaid birra, ja de eandalii dakkár oanehis fálaldagat. Bargoaddái sáhttá šaddat divrrasin ráhkadit iežas fálaldagaid ja dávjá lea váttis gávdnat fágaolbmuid geat sáhttet jođihit diekkár lassioahpu. Dávjá šaddet diekkár fálaldagat hoahppofálaldahkan mat galget oanehit áigái čoavdit váttisvuođa (ad-hoc), dakkárat maid lea váttis plánet systemáhtalaččat guhkit áiggi vuollái.

Danin áigu ge Bargo- ja searvadahttindepartementa ovttas guoskevaš departementtaiguin, geahččat livččii go vejolaš ahte Sámi allaskuvla oažžu bargun garraseappot bargat ásahit gelbbolašvuođanannema lohkanfálaldagaid mat gusket almmolaš suorgái. Dat sáhttet leat fálaldagat mat leat heivehuvvon ovdamearkkadihte oahpahed­djiide, dearvvašvuođa- ja fuolahussuorggi bargiide, áššemeannudeddjiide ja almmolaš hálddašeami jođiheddjiide, politiijaide ja kriminálafuolahed­djiide, bargo- ja čálgoetáhtii jna. Dát guoská sihke diehtojuohkimii ja dasa ahte hukset viidáseappot daid lohkanfálaldagaid mat juo gávdnojit ja mat gávdnojit eará oahpahusinstitušuvnnain, mat gusket guđege etáhta erenoamáš oahpposuorgái, Muhto dás lea maid sáhka ásaheames sierra fálaldagaid allaskuvlii. Sámi allaskuvla lea ieš dáhtton diekkár rolla, mas sáhttet maid atnit ávkin dan siskkáldas struktuvrra mii lea čadnojuvvon sámi giella-ja kulturguovddážiidda Norggas, ja mas maiddái sáhttet guorahallat internehttii huksejuvvon čovdosiid.

Ovdamearkan dasa movt sáhttá ásahit viiddis fálaldaga, sáhttá namuhit ahte Tromssa Universitehta lea ásahan oahppofálaldaga man namma lea Sámi kulturmáhttu. Dat sisttisdoallá máŋga eará fágasuorggi, nugo arkeologiija, historjjá, sosialantropologiija ja sámi etnografiija. Oahppofálaldat addojuvvo čoagganemiid bokte ja dahká 30 lohkančuoggá. Tromssa Universitehtas lea maid sierra masterprográmma eamiálbmotoahpahusas. Čujuhuvvo muđui 12. kapihttalii mii lea alla oahpahusa birra.