Sámepolitihkka

7.1.1 Bearráigeahčču, bagadallan ja raporten suohkansuorggis

Ráđđehusa mielas leat fylkasuohkaniid sámi gažaldagaide gullevaš barggut ovdánan bures. Dat mii buoremusat lea váikkuhan dán buori ovdáneapmái, leat ovttasbargošoahpamušat gaskal Sáme­dikki ja guovddáš sámi guovlluid fylkkasuohkaniid, gč. kap 7.3.1.

Maiddái ollu suohkanat leat ovddidan sámi doaimmaid iežaset ovddasvástádussurggiin. Dat guoská erenoamážit suohkaniidda mat leat sámi giellalága doaibmaguovllus. Liikká ballá ráđđehus ahte máŋgga suohkanis vel eai váldde doarvái bures vuhtii sámi álbmoga beroštumiid ja dárbbuid. Máŋgga oktavuođas sáhttá sivvan váilevaš čuovvoleapmái leat dat ahte eai dovdda doarvái bures sámepolitihka ovdáneami. Sámedikkis lea dušše muhtun muddui leamaš dilli ja návccat gozihit ovttasbarggu suohkaniiguin seamma ládje go leat bargan fylkasuohkaniiguin, gč. kap. 7.3.

Otná dilis eai gávdno makkárge systemáhtalaš čállosat dahje raporttat mat čájehivčče movt suohkansuorggis gozihit sámepolitihkalaš doaimmaid. Danin áigu ge Bargo- ja searvadahttindeparte­meanta, ovttasráđiid eará departemeanttaiguin maidda ášši guoská, geahččat dárkileappot movt sáhtášii fylkkamánne geassit eanet mielde dán bargui. Seammás galgat árvvoštallat movt sáhttá buoridit fylkamánne bagadallandoaimma suohkaniid ektui. Davviguovlluid fylkkamánnet leat vásihan ahte leamaš ávki ásahit sierra virggiid main lea erenoamáš ovddasvástádus gozihit sámi gažaldagaid ovttastahttimiin, plánabargguin, ovdánahttinbargguin ja ovttasdoaimmaid bokte. Ráđđehus áigu geahčadit fylkamánne doaibmannávccaid mat gusket sámi gažaldagaide, go lea sáhka suohkan­suorggi bagadallan- ja ovddidanbargguin. Bargo – ja searvadahttindepartementa áigu maid bivdit KSa ja Sámedikki lagat ovttasbargui geahčadit ­suohkaniid barggu sámi áššiiguin. Dan oktavuođas lea heivvolaš čađahit kártema, omd. das, man muddui suohkanat váldet sámi čuolbmaáššiid iezaset plánadokumeanttaide.