Dás don leat: Bargodepartemeanta < Dokumeanttat < Proposišuvnnat ja dieđáhusat < Dieđáhusat Stuorradiggái < 7 Sámediggi < 8.1 Sámedikki organiseren,...

St.dieđ. nr. 28 (2007-2008)

Sámepolitihkka

Bláđe dokumeanttas: 7 Sámediggi | 7.1 Sámedikki organiseren,... > | Ovdasiidu

8.1 Sámedikki organiseren, bargo- ja váldesuorgi

Sámedikkis lea parlamentáralaš vuogádat, mas Sámedikki dievasčoahkkima eanetlohku vállje Sámediggeráđi. Sámediggeráđis lea politihkalaš ovddasvástádus Sámedikki oktilis doaimmas, dás maiddái dan hálddahusdoaimmas. Sámedikkis leat

  1. dievasčoahkkin (parlameantadoaibma lávdegodde- ja dievasčoahkkimiiguin njelljii jagis, čoahkkinjođihangoddi sierra čállingottiin mii jođiha ja hálddaša dievasčoahkkima doaimma),

  2. Sámediggeráđđi (maid Sámedikki dievasčoahkkima eanetlohku vállje, mas lea politihka ovddideaddji doaibma ja mas lea parlamentáralaš ovddasvástádus dievasčoahkkimii),

  3. doarjjastivra (vástida doarjjahálddašeamis daid njuolggadusaid vuođul maid dievasčoahkkin lea mearridan, ja hálddahusa evttohusa vuođul) ja giellastivra (sámi terminologiija ja čállinvuogi mearridanorgána),

  4. fágalaš hálddašeami ollašuhttin ja hálddahuslaš doaibma (daid bargamušaid hálddašeapmi mat čatnasit oahpahusláhkii, kulturmuitoláhkii ja sámeláhkii, ja daid iešguđetlágan hálddahuslaš gulaskuddanáššiid hálddašeapmi mat čatnasit doaibmabijuide mat leat dehálaččat sámi servodagaide, ja vel oppa doaimma ekonomiija- ja bargiidstivrejupmi).

Sámedikki doaibma sulastahttá sihke Stuorradik-ki, ráđđehusa, departemeantta ja direktoráhta ­bargui, ja gokčá eanaš servodatsurggiid. Dat duohtadilli ahte Sámediggi lea politihkalaš orgána mas lea iešguđetlágan váldi, sáhttá leat hásta­leaddji hálddašit sihke stáhta eiseválddiide ja Sámediggái alcces.

8.1.1 Sámedikki váldi

Sámedikki váldi juohkása guovttelágánin, lágas ja/dahje láhkaásahusas mearriduvvon váldin ja váldin juohkit ekonomalaš doarjagiid. Sámediggái lea addojuvvon váldi lágain/láhkaásahusain viđa suorggis. Dat leat:

  1. Kulturmuitoláhka mii guoská sámi kulturmuittuide. Dát váldi lea fápmuduvvon láhkaásahusa vuođul ja Sámediggi lea fágalaččat Riikkaantikvára/Birasgáhttendepartemeantta vuollásaš, (gč. kap. 7.7). Formála mearridangelbbolašvuođa lassin kulturmuitolága vuođul, lea Sámedikki ovddasvástádus fuolahit sámi kulturmuitodeastagiid plána- ja huksenáššiin plána- ja huksenlága vuođul. Sámediggi sáhttá ovddidit vuosteákkaid go plánat leat vuostálagaid riikkalaš ja dehálaš regionála beroštusaiguin.

  2. Sámelága § 3 – 12 cealká ahte Sámediggi galgá bargat dan ovdii ahte sámegiella Norggas suodja­luvvošii ja ovdánivččii, gč. Od.prp. nr. 114 (2001 – 2002) (gč. kap. 19.2).

  3. Oahpahusláhka mii guoská váldái mearridit láhkaásahusaid sámegiela oahpahusa fágaplánaid birra vuođđoskuvlii ja joatkkaoahpahussii, ja erenoamáš sámi fágaid oahppoplánaid birra joatkkaoahpahussii (geavadis fágaid giela, duoji ja boazodoalu oahppoplánaid). Váldi lea fápmuduvvon lága vuođul (gč. kap. 11.1).

  4. Lága vuođul fápmuduvvon váldi addit láhkaásahusaid sámi leavgga geavaheami birra, gč. sámelága § 1 – 6.

  5. Lága vuođul fápmuduvvon váldi addit njuolggadusaid dasa mo rievdan meahccegeavahusa váikkuhusat sámi kultuvrii, boazodollui, meahc­ceávkkástallamii, ealáhusdoibmii ja servodateallimii galget árvvoštallojuvvot. Departemeanta galgá dohkkehit njuolggadusaid, gč. finnmárkkulága § 4 (gč. kap. 20.2.2).

Sámediggi lea ožžon eanet ovddasvástádusa ja iehčanasvuođa bušeahta oktavuođas dan láhkai ahte Sámediggi jagi 1999 rájes oaččui spiehkastaga Juolludannjuolggadusaid § 3 (dalá § 4), gč. Sd.prp. nr. 1 Lasáhus nr. 5 (1998 – 1999). Dainna várašemiin ahte Stuorradiggi dohkkeha bušeahta, juogada Sámediggi iežas skábmamánu dievasčoahkkimis daid juolludusaid mat leat addojuvvon departe­meanttaid bušeahtain.

Sámediggi juogada doarjagiid ollu surggiin. Sámediggi mearrida doarjjahálddašeami njuolggadusaid, muhtun dáhpáhusain ovttasráđiid áššáigulli departemeanttain. Doarjjahálddašeami sáhttá juohkit čieža vuollekategoriijan:

  • Njuolgga doaibmadoarjjan organisašuvnnaide (ealáhus- ja kulturorganisašuvnnaide, riikka­miehtásaš sámi organisašuvnnaide).

  • Njuolgga doaibmadoarjjan friddja ásahusaide (vuođđudusaide ja miellahttoorganisašuvnnaide).

  • Njuolgga doaibmadoarjjan gieldda oamastan ásahusaide (dávvirvuorkkáide ja giellaguovd-dážiidda).

  • Njuolgga doaibmadoarjjan gielddaide giellabargguide.

  • Doaibmadoarjjan ohcama/duođaštusa vuođul mánáidgárddiide, girjebussiide.

  • Doarjjan ohcama vuođul kultur-, ealáhus-, giella- ja kulturmuitoprošeavttaide, ja vel oahppo- ja dáiddárstipeanddaide.

  • Doarjjan oahpponeavvuid ráhkadeapmái/oahpponeavvuid diŋgomii.

Sámediggi nammada dahje evttoha stivralahtuid máŋgga sámi organisašuvdnii ja máŋgga almmolaš doaimmahussii. Muhtun dáhpáhusain mudde láhka dán bargamuša (boazodoalloláhka, finnmárkkuláhka ja universitehtaid ja allaskuvllaid láhka).

Sámediggi lea ovdánan mearkkašahtti láhkai maŋimus jagiid. 1 Dan rájes go dan organiseremis ledje vuollásaš ráđit sierra hálddahusaiguin čielga surggiin, de lea dál ovddasvástádus dievasčoahkkimii čielgasit biddjojuvvon Sámediggeráđđái. Seammás lea Sámediggi maŋimus jagiid váldán badjelasas dakkár doaimmahusaid go Sámi oahpahusráđi ja Sámi sierrabibliotehka, ekonomalaš doarjjaor-tnegiid sámi ásahusaid várás ja gielddaid várás, ja máŋga doarjjaortnega mat leat sámi álbmoga várás.

8.1.2 Sámedikki politihkalaš doaibma

Sámediggi čoahkkana dievasčoahkkimii njelljii jagis. Sámediggeválga čađahuvvo oktan stuorradig­geválggaiguin. Go Sámediggi vuođđuduvvo juohke njealját jagi, vállje Sámedikki dievasčoahkkin sámediggeráđi mas leat vihtta áirasa. Sámedikki dievasčoahkkin mearrida jienastemiin mo oppa ráđi čoahkádus galgá leat. Sámediggeráđđi lea válljejuvvon jus dat oažžu eanet go beali jienastagain vuosttaš jienasteamis. Sámediggeráđi bargamušat leat jođihit ja fuolahit Sámedikki oktilis doai­bmama, gulahallama ja konsultašuvnnaid ráđđehusain ja eará eiseválddiiguin. Sámediggeráđđi ovddida áššiid čoahkkinjođihangoddái mii de fas ráhkada áššelistta ja juohká áššiid lávdegottiide.

Govus 8.1 Sámedikki dievasčoahkkinlatnja

Govus 8.1 Sámedikki dievasčoahkkinlatnja

Gáldu: Jaron Hollan

Maŋŋágo Sámediggi lea vuođđuduvvon válgga maŋŋá, válljejuvvo válgalávdegoddi mii árvala buot lahttoevttohasaid lávdegottiide, doarjjastivrii ja Sámi parlamentáralaš ráđđái.

Sámedikki čoahkkinjođihangotti válljen čađahuvvo gorrelohkoválgan. Čoahkkinjođihangottis leat jođiheaddji (Sámedikki dievasčoahkkinjođiheaddji), sadjásaš jođiheaddji ja golbma lahtu. Čoahkkinjođihangoddi ráhkada áššelistta, gohčču čoahkkimiidda ja jođiha Sámedikki dievasčoahkkimiid.

Sámedikki dievasčoahkkimis válljejuvvojit lahtut njealji lávdegoddái, Plána- ja finánsalávdegoddái, Bajásšaddan- ja oahppolávdegoddái, Ealáhus- ja kulturlávdegoddái ja Bearráigeahččanlávdegoddái. Jagis dollojuvvojit njeallje dievasčoahkkima maid ovdalaš leat lávdegoddečoahkkimat. Lávdegottit ovddidit evttohusaid dievasčoahkkimii dain áššiin maid čoahkkinjođihangoddi sádde lávdegottiide. Bearráigeahččanlávdegoddi ovddida mearrádusevttohusaid sierra njuolggadusaid vuođul.

Sámedikki ođđasisorganiserema oktavuođas jagi 2000 ja Sámi kulturráđi, Sámi ealáhusráđi, Sámi kulturmuitoráđi ja Sámi oahpahusráđi heaittiheami maŋŋá ásahii Sámediggi jagi 2001 Sámedikki doarjjastivrra man ovddasvástádus galgá leat Sámedikki doarjjaruđaid hálddašeapmi. Sámedikki doarjjastivrra njuolggadusaid lea Sámediggi mearridan. Doarjjastivrra čieža lahtu leat Sámedikki áirasat ja sadjasašáirasat válljen Sámedikki áirasiid ja sadjásašáirasiid gaskkas. Lahtut válljejuvvojit ovtta válgaáigodahkii. Doarjjastivra juogada ruđaid dain stipeanda- ja doarjjaortnegiin mat leat kultur- ja ealáhusovddideami, oahpahusa, giela, kulturmuittuid ja dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid várás. Dat ortnegat maid Sámedikki doarjjastivra hálddaša, bohtet ovdan Sámedikki jahkásaš bušeahtas.

8.1.3 Sámedikki hálddašanbargamušat ja hálddahus

Sámedikkis ledje jagi 2007 sullii 120 hálddahusbargi. Go Sámediggi ásahuvvui jagi 1989, válddii Sámediggi badjelasas Norgga sámeráđi bargamušaid, ja maiddái Norgga sámeráđi čieža olbmo hálddahusa. Dađistaga go doaibma viidánii hálddašanortnegiid sirdima geažil departemeanttain Sámediggái, de lassánedje hálddahuslaš resurssat ge. Hálddahusa stuorrun čatnasa maiddái Sámedikki lassánan politihkalaš doibmii – mii čuovvu sámepolitihkalaš ovdáneamis ja álgoálbmot­rievtti riikkaidgaskasaš ovdáneamis. Sámedikki hálddahusas leat ollu iešguđetlágan bargamušat, ja dat lea máŋgii ođđasis organiserejuvvon, politih­kalaš dási organiserema mielde.

Sámediggi oaččui jagi 1993 rájes sámi giellaruđaid, sámi kulturruđaid ja sámi kulturmuitohálddašeami hálddašanválddi departemeanttain. Sámediggi mearridii skábmamánus 1992 ásahit fágapolitihkalaš vuollásaš ráđiid mat galge hálddašit sámi doarjjaortnegiid mat dalle sirdojuvvojedje Sámediggái. Seammás mearriduvvui ahte vuollásaš ráđiid hálddahusat galge báikáduvvot bieđgguid sámi guvlui.

Jagi 1994 ásahuvvui Sámi kulturmuitoráđđi Sámedikki vuollásažžan. Sámi kulturmuitoráđđi heaittihuvvui jagi 2000 ja dan hálddahus ovttaidahttojuvvui Sámedikki hálddahusa ossodahkan.

Sámediggevisti Kárášjogas rahppojuvvui almmolaččat skábmamánu 2. beaivvi 2000. Seamma jagi válddii Sámediggi badjelasas Sámi bibliotehka, maid gielda dan ovdal jođihii. Sámediggi organiserii dalle girjeráju Girjerádjo- ja diehtojuohkinossodaga oassin. Sámi sierrabibliotehkas lea guovddáš sadji sámediggevisttis, ja lea buohkaid várás geat dárbbašit sámi girjerádjobálvalusaid.

Sámi oahpahusráđđi, mii ásahuvvui jagi 1976 Girko-, oahpahus- ja dutkandepartemeantta rávvejeaddji orgánan, heaittihuvvui 01.01.2000. Oahpahusráđi hálddahus sirdojuvvui Sámediggái seammás go máŋga bargamuša sirdojuvvojedje Sámediggái. Dat dagahii ahte Sámedikki hálddahus stuorui sullii 25:in bargiin.

Go Sámediggi miessemánus 2000 mearridii ­rievdadit Sámedikki ja dan vuollásaš fágaráđiid struktuvrra, de ovttaidahttojuvvojedje vuollásaš ráđiid hálddahusat Sámedikki hálddahussii mat Sámedikki mearradusa vuođul organiserejuvvojedje ossodahkan.

Govus 8.2 Juolludeamit Sámediggái A; 1990 – 2008

Govus 8.2 Juolludeamit Sámediggái 1990 – 2008

Mánáid- ja bearašdepartemeanta sirddii jagi 2001 sámi mánáidgárddiid sierra doarjaga hálddašeami Sámediggái.

Jagi 2002 rájes sirdojuvvui Sámediggái máŋgga ortnega hálddašanovddasvástádus maid Kulturdepartemeanta ovdal hálddašii, gč. kap. 14.4.

Sámedikki hálddahus organiserejuvvui ođđasis jagi 2005, ja das leat dál golbma ossodaga, Oahpahus- ja kulturossodat, Vuoigatvuođa-, ealáhus- ja birasossodat, ja Hálddahusossodat. Dasto leat vel ásahuvvon guokte bargoveaga, dievasčoahkkima ja Sámediggeráđi várás.

Jagi 1999 rájes, go Sámediggi nettobušehttejuvvui, de sáhttá Sámedikki dievasčoahkkin juohkit ruđaid poastadásis ja dan láhkai maiddái juolludit ruđaid Sámedikki hálddahuslaš resursan.

Dál leat Sámedikkis čieža kontorbáikki miehtá riikka. Sámedikki váldohálddahus lea Kárášjogas. Eanaš eará kontuvrrat leat oktiisajuštuvvon sámi kulturásahusaiguin, nu mo dat lea Saemien Sijtiein Snoasas, árran julevsáme guovdátjiin Divttasvuonas, Várdobáiki sámi guovddážiin Evenáššis, ája Sámi Guovddážiin Gáivuonas, ja Várjjat Sámi Museain Unjárggas. Sámedikki kontuvra Guovdageainnus fárre Dieđavissui go dat gárvána jagi 2009.

8.1.4 Sámedikki bušeahttaovdáneapmi

Go Sámediggi ásahuvvui jagi 1989, de biddjojuvvui dat vuođđun ahte Sámediggi galgá váldit badjelasas buot doaimmaid ja oažžut seamma vuoigatvuođaid ja geatnegasvuođaid mat dan rádjai ledje leamaš stáhta nammadan Norgga Sámeráđis. Bušeahttateknihkalaččat čađahuvvui dat dan láhkai ahte dat bušeahttarutiinnat mat ledje ásahuvvon Norgga Sámeráđi ektui, jotkojuvvojedje árvvoštalakeahttái Sámedikki erenoamáš árvodási álbmotválljen orgánan.

Sámediggi organiserejuvvui jagi 1999 dakkár doaimmahussan mas ledje sierra fápmudusat (nettobušehttejuvvon) ollašuhttin dihtii daid ulbmiliid ahte Sámediggái galgá stuorra friddjavuohta ja vejolašvuohta dahkat iežas vuoruhemiid sámi kultuvrra ja sámi servodateallima boahtteáiggi várás. Seammás ásahuvvojedje ođđa bušeahttabargovuogit ja jahkásaš johtočála sámi áššiid oktiiordnema birra bušeahttabargui. Dát mielddisbuvttii ahte stáhtaráđiid ja sámediggepresideantta gaskasaš bušeahttačoahkkimat ásahuvvojedje bistevaš or-tnegin.

Sámedikkis lei iežas vuosttaš olles doaibmajagi 1990 31,7 milj. ruvdnosaš bušeahtta. Jagi 2008 hálddaša Sámediggi sullii 311 milj. ruvnno, gč. govvosa 7.2. Lassáneapmi vuolgá eanaš das ahte Sámediggi dađistaga lea ožžon daid ortnegiid hálddašeami ovddasvástádusa mat ásahuvvojedje nannet sámi kultuvrra, giela ja ealáhusovddideami, ja mii ovdal earret eará lei departemeanttain. Ovdáneapmi čuovvu stáhta eiseválddiid ulbmila addit Sámediggái stuorát dadjamuša ja válddi áššiin mat erenoamážit beroštahttet sámi álbmoga.

1

Bjørn Bjerkli ja Per Selle válddahallaba dán ovdáneami kapihttalis 2 Sametinget – kjerneinstitusjonen innenfor den nye samiske offentligheten i Samer, makt og demokrati. Sametinget og den nye samiske offentligheten, Gyldendal 2003. Girji lea almmuhuvvon Fápmo- ja demokratiijačielggadeami oktavuođas.
Bláđe dokumeanttas: 7 Sámediggi | 7.1 Sámedikki organiseren,... > | Ovdasiidu