Sámepolitihkka

8.1.1 Sámedikki váldi

Sámedikki váldi juohkása guovttelágánin, lágas ja/dahje láhkaásahusas mearriduvvon váldin ja váldin juohkit ekonomalaš doarjagiid. Sámediggái lea addojuvvon váldi lágain/láhkaásahusain viđa suorggis. Dat leat:

1. Kulturmuitoláhka mii guoská sámi kulturmuittuide. Dát váldi lea fápmuduvvon láhkaásahusa vuođul ja Sámediggi lea fágalaččat Riikkaantikvára/Birasgáhttendepartemeantta vuollásaš, (gč. kap. 7.7). Formála mearridangelbbolašvuođa lassin kulturmuitolága vuođul, lea Sámedikki ovddasvástádus fuolahit sámi kulturmuitodeastagiid plána- ja huksenáššiin plána- ja huksenlága vuođul. Sámediggi sáhttá ovddidit vuosteákkaid go plánat leat vuostálagaid riikkalaš ja dehálaš regionála beroštusaiguin.

2. Sámelága § 3 – 12 cealká ahte Sámediggi galgá bargat dan ovdii ahte sámegiella Norggas suodja­luvvošii ja ovdánivččii, gč. Od.prp. nr. 114 (2001 – 2002) (gč. kap. 19.2).

3. Oahpahusláhka mii guoská váldái mearridit láhkaásahusaid sámegiela oahpahusa fágaplánaid birra vuođđoskuvlii ja joatkkaoahpahussii, ja erenoamáš sámi fágaid oahppoplánaid birra joatkkaoahpahussii (geavadis fágaid giela, duoji ja boazodoalu oahppoplánaid). Váldi lea fápmuduvvon lága vuođul (gč. kap. 11.1).

4. Lága vuođul fápmuduvvon váldi addit láhkaásahusaid sámi leavgga geavaheami birra, gč. sámelága § 1 – 6.

5. Lága vuođul fápmuduvvon váldi addit njuolggadusaid dasa mo rievdan meahccegeavahusa váikkuhusat sámi kultuvrii, boazodollui, meahc­ceávkkástallamii, ealáhusdoibmii ja servodateallimii galget árvvoštallojuvvot. Departemeanta galgá dohkkehit njuolggadusaid, gč. finnmárkkulága § 4 (gč. kap. 20.2.2).

Sámediggi lea ožžon eanet ovddasvástádusa ja iehčanasvuođa bušeahta oktavuođas dan láhkai ahte Sámediggi jagi 1999 rájes oaččui spiehkastaga Juolludannjuolggadusaid § 3 (dalá § 4), gč. Sd.prp. nr. 1 Lasáhus nr. 5 (1998 – 1999). Dainna várašemiin ahte Stuorradiggi dohkkeha bušeahta, juogada Sámediggi iežas skábmamánu dievasčoahkkimis daid juolludusaid mat leat addojuvvon departe­meanttaid bušeahtain.

Sámediggi juogada doarjagiid ollu surggiin. Sámediggi mearrida doarjjahálddašeami njuolggadusaid, muhtun dáhpáhusain ovttasráđiid áššáigulli departemeanttain. Doarjjahálddašeami sáhttá juohkit čieža vuollekategoriijan:

• Njuolgga doaibmadoarjjan organisašuvnnaide (ealáhus- ja kulturorganisašuvnnaide, riikka­miehtásaš sámi organisašuvnnaide).

• Njuolgga doaibmadoarjjan friddja ásahusaide (vuođđudusaide ja miellahttoorganisašuvnnaide).

• Njuolgga doaibmadoarjjan gieldda oamastan ásahusaide (dávvirvuorkkáide ja giellaguovd-dážiidda).

• Njuolgga doaibmadoarjjan gielddaide giellabargguide.

• Doaibmadoarjjan ohcama/duođaštusa vuođul mánáidgárddiide, girjebussiide.

• Doarjjan ohcama vuođul kultur-, ealáhus-, giella- ja kulturmuitoprošeavttaide, ja vel oahppo- ja dáiddárstipeanddaide.

• Doarjjan oahpponeavvuid ráhkadeapmái/oahpponeavvuid diŋgomii.

Sámediggi nammada dahje evttoha stivralahtuid máŋgga sámi organisašuvdnii ja máŋgga almmolaš doaimmahussii. Muhtun dáhpáhusain mudde láhka dán bargamuša (boazodoalloláhka, finnmárkkuláhka ja universitehtaid ja allaskuvllaid láhka).

Sámediggi lea ovdánan mearkkašahtti láhkai maŋimus jagiid. 1 Dan rájes go dan organiseremis ledje vuollásaš ráđit sierra hálddahusaiguin čielga surggiin, de lea dál ovddasvástádus dievasčoahkkimii čielgasit biddjojuvvon Sámediggeráđđái. Seammás lea Sámediggi maŋimus jagiid váldán badjelasas dakkár doaimmahusaid go Sámi oahpahusráđi ja Sámi sierrabibliotehka, ekonomalaš doarjjaor-tnegiid sámi ásahusaid várás ja gielddaid várás, ja máŋga doarjjaortnega mat leat sámi álbmoga várás.