Sámepolitihkka

10.6.1 Hástalusat

Ovdalaš stáhta dokumeanttat leat čájehan mánáid­suodjalusas dakkár gova mii sáhttá buorebut heivehuvvot sámi geavaheddjiide vai sáhtášii addit rievt­tes veahki rievttes áigái sámi mánáide ja nuoraide buorrin. Dat guoská ee. gillii, báikkálaš kultuvrii ja jurddašanvuohkái, sámi árbevieruide ja bajásgeassinvugiide jna. (gč. NOU 1995: 6 Plan for helse- og sosialtjenester for den samiske befolkning i Norge (Dearvvasvuođa- ja sosiálabálvalusaid plána Norgga sámi veahkadahkii), Sd.dieđ. nr. 55 (2000 – 2001) Sámepolitihka birra ja Sd.dieđ. nr. 40 (2001 – 2002) Om barne- og ungdomsvernet). Maŋimus jagi lea boahtán ovdan jearaldat ahte váldojit go sámi mánáid vuoigatvuođat doarvái bures vuhtii otná mánáidsuodjalanbálvaluslágas ja ahte váldá go mánáidsuodjalus doarvái bures vuhtii mánáid gielalaš ja kultuvrralaš gullevašvuođa. Mediat leat ee. váldán ovdan áššiid main sámi mánát leat sirdojuvvon dakkár biebmoruovttuide mat eai leat sámi ruovttut.

Vuođđolága § 110 a mielde lea stáhta geatnegahttojuvvon láhčit dili dainna lágiin ahte sámi ál­bmot beassá sihkkarastit ja ovddidit iežas giela, kultuvrra ja servodateallima. ONa mánáidkonvenšuvnna artihkkal 30 mielde ii galgga dakkár mánná, gii gullá dakkár minoritehtii dahje álgoál­bmogii biehttaluvvot ovttas iežas joavkku eará miel­lahtuiguin eallit iežas kultuvrras, dovddastit ja doaimmahit iežas oskku ja geavahit iežas giela. Mánáidsuodjaluslágas leat dárkilet njuolggadusat das maid galgá váldit vuhtii go muhtin mánná bid­djojuvvo biebmoruktui, institušuvdnii dahje oahpahus-/dikšuninstitušuvdnii. Dat báiki gosa mánná galgá sirdojuvvot galgá § 4 – 15 vuođul válljejuvvot dainna lágiin ahte máná iešvuohta váldojuvvo vuhtii ja gos su fuolla ja oahpahusdárbu váldojuvvo vuhtii stáđis birrasis. Ja galgá maid váldojuvvot doarvái bures vuhtii dat sávaldat ahte galgá leat kontinuitehta máná bajásgeassimis máná čearddalaš, oskkoldatlaš, kultuvrralaš ja gielalaš duogážis. Go bidjá máná biebmoruktui, de galgá mánáidsuodjalanbálvalus álo árvvoštallat sáhttá go muhtin máná bearrašis dahje lagaš fierpmádagas válljejuvvot biebmoruoktun (gč. láhkaásahusa fuollaruovttuid várás mii mearriduvvui juovlamánu 18. b. 2003 ja suoidnemánu 15. b. 2004 mannosaš njuolggadusaid main leat lagat njuolggadusat fuollaruovttuid válljema birra máná várás).

Ráđđehusa árvvoštallama mielde váldojuvvojit mánáid vuoigatvuođat bures vuhtii Vuođđolága, mánáidkonvenšuvnna ja dálá mánáidsuodjalanlága bokte. Lágaid ja politihkalaš čujuhusaid ferte čuovvolit buriid doaimmaguin vuogádatdásis ja maid ovttaskas áššis. Hástalus sáhttá leat dat go mánáidsuodjalusbálvalusas váilu gelbbolašvuohta árvvoštallat kultuvrralaš, gielalaš ja oskkoldatlaš gullevašvuođa mearkkašumi ja das sáhttá váilut máhttu iešguđetlágan báikkálaš (ođđaáigásaš ja dološ) árbevieruin sámi báikkálaš birrasiin, ja sáhttá maid váilut máhttu sámi árvvuid ja guottuid birra. Muhtin eará hástalus sáhttá leat dat ahte oažžut dakkár bargiid mánáidsuodjalussii geain lea kulturgelbbolašvuohta ja geat dasa lassin hupmet sámegiela ja ipmirdit sámegiela gielalaš meark-kašumi. erenoamáš hástalus leat dat go Norggas leat máŋga sámegiela anus. Hástalus sáhttá maid leat gávdnat dakkár doaibmabijuid mat sihke váldet vuhtii máná gielalaš ja kultuvrralaš čanastumi ja mat dan seammás adnojit leat buoremus doaibmabidjun dan ektui makkár dárbbut mánás muđui leat. Ovdamearkka dihte lea álo váttis gávdnat biebmoruovttu, ja muhtin áiggiid sáhttá leat erenoamáš váttis gávdnat biebmoruovttu dakkár mánáide geain lea sámi dahje unnitlogučeardda duogáš. Davvi regiuvdna lea maŋemus jagi (2007) erenoamážit áŋgiruššan gávdnat sámi biebmoruovttuid. Sii raporterejit buriid bohtosiid ja dál gávdnojit eambbo biebmoruovttut go dan maidda lea dárbu.