Sámepolitihkka

20.4.1 Sámelága giellanjuolggadusat

Sámelága § 1 – 5 nanne ahte sámegiella ja dáro­giella leat ovttaárvosaš gielat, ja ahte dát galget leat ovttaárvosaččat sámelága 3. kapihtala vuođul.

Muhtun mearrádusat sámelágas leat gáržžiduvvon sámegiela hálddašanguovlluide, ja earáin eai leat fas dakkár geográfalaš gáržžideamit. Muhtun mearrádusat leat oavvilduvvon erenoa-mážit gielddaide, ja earát gusket maiddái stáhta ja regionála eiseválddiide. Maiddái stáhta ja regionála almmolaš orgánat leat geatnegahtton, ovdamearkka dihte lea viiddiduvvon riekti geavahit sámegiela riektelágádisas, ja lágat ja láhkajuolggadusat mat leat erenoamáš beroštahttit olles sámi álbmogii dahje dan osiide, galget jorgaluvvot sámegillii.

Sámelága giellanjuolggadusat addet ássiide giellavuoigatvuođaid go deaividit iešguđetge almmolaš orgánaiguin. Dát guoská njuolggadusaid, almmuhusaid ja skoviid jorgaleapmái sámegillii, riektái oažžut vástádusa sámegillii, viididuvvon riektái geavahit sámegiela rievtti ovddas, viiddiduvvon riektái geavahit sámegiela dearvvašvuođa- ja sosialsuorggis, individuála girkolaš bálvalusaide sámegillii, vuoigatvuhtii oažžut oahppovirgelobi ja vuoigatvuhtii oažžut sámegieloahpahusa.

Jus almmolaš orgána ii čuovo sámelága giellakapihttala njuolggadusaid, sáhttá son geasa ášši guoská, váidit dan dan orgánii mii lea lagamusas bajábealde dán orgána masa váidda guoská, gč. sámelága § 3 – 11. Fylkkamánni lea váiddaásahus go váidda guoská gieldda dahje fylkkagieldda orgánaide. Maiddái riikkaviidosaš sámi organisašuvnnain ja riikkaviidosaš almmolaš orgánain main leat barggut mat leat erenoamáš mávssolaččat olles sámi álbmogii dahje dan osiide, lea váidinvuoigatvuohta dakkár áššiin. Seammá guoská maiddái áššiide mat eai guoskka erenoamážit ovttage ol-bmui. Kultur- ja girkodepartemeanta ii dovdda ahte lea leamaš oktage váiddaášši.

Hálddašanguovllu ráddjen lea rievttálaš vuolimusrádji ja sámelága giellakapihttala mearrádusat leat unnimusgáibádus. Dát siskkilda ahte buot almmolaš orgánat ávžžuhuvvojit vuhtiiváldit sámegielat geavaheddjiid, maiddái viidábut go lága njuolggadusat gáibidit. Buorit hálddašanvierut dadjet ahte čálalaš oktavuođaváldimat sámegillii vástiduvvojit sámegillii, maiddái dakkár oktavuođain main láhka dan ii gáibit.

Go sámelága giellanjuolggadusat mearriduvvojedje jagi 1990, mearriduvvui maiddái lágas guđet gielddat leat fárus sámegiela hálddašan-guovllus. Dan oktavuođas go Divttasvuona gielda šattai lahttun 2005, rievdaduvvui láhka dainna lágiin ahte hálddašanguovllut dál leat mearriduvvon láhkaásahusain. Hálddašanguovllus lea odne Kárášjoga, Guovdageainnu, Unjárgga, Porsáŋggu ja Deanu gielddat Finnmárkkus, Gáivuona suohkan Romssa fylkkas, Divttasvuona suohkan Nordlánddas ja Snoasa suohkan Davvi-Trøndelágas. Nu leat ge sihke davvisámegiela, julevsámegiela ja lullisámegiela guovllut oassin hálddašanguovllus. Loabága suohkan lea guovvamánus 2008 mearridan ahte suohkan áigu ohcat beassat searvat sámegiela hálddašanguvlui.