Sámepolitihkka

2.1 Sámediggi

Sámediggi atná vuođđun ahte Norgga stáhta lea vuođđuduvvon guovtti álbmoga eatnamiid ala: sápmelaččaid ja norgalaččaid. Goappašiin álbmogiin leat seamma vuoigatvuođat ovddidit iežaset kultuvrra ja giela. Sámiin go lea álgoálbmot lea álbmot-rievttálaš vuoigatvuohta oažžut erenoamáš kultursuodjalusa ja iešmearrideami. Sámediggi bargá sámi giela, kultuvrra, ealáhusaid- ja servodateallima ealáskuhttimiin.

Sámedikki doaibman lea go lea sámiid parla­meanta, ovddidit dakkár politihka mas lea ávki sámi servodahkii. Seammás galgá Sámediggi oažžut duohta váikkuhanfámu politihka johtui bidja­mii dain surggiin mat leat deaŧalaččat sámi servo­dahkii. Sámedikkis galgá leat duohta váikkuhanfápmu politihkalaš ja ekonomalaš rámmaeavttuid mearrideamis.

2.1.1 Ođđa válgaortnet

Sámediggi lea ovddidan láhkaevttohusa ođđa válgaortnegii mii lea sáddejuvvon Bargo- ja searvadahttindepartementii. Láhkaásahus váldá vuolggasaji válgaortnega fágalávdegotti árvalusas mii ovddiduvvui cuoŋománus 2007. Ođđa válgaortnegis evttohuvvo earret eará ahte válgabiirriid lohku unniduvvo nu ahte 13 válgabiirre sadjái bohtet 7 ja áirasiid lohku unniduvvo nu ahte 43 áirasa sadjái bohtet 39. Nuppástusa ulbmilin lea váldoáššis oažžut eanet gorrelašvuođa jienastagaid ja dan gaskka geat válljejuvvojit Sámediggái, ja dasto sihkkarastit ahte válgaloahpparehkenastin manašii johtileabbot. Dasto oaivvilda Sámediggi ahte ođđa válgabiirriid namat berrejit čuožžut sámelágas. Danne leat ge válgabiirriid namat evttohuvvon sáme- ja dárogillii.

Sámediggi lea evttohan Ráđđehussii ahte addit Sámediggái válddi mearridit láhkaásahusaid sámediggeválgga čađaheami oktavuođas. Eaktun ferte leat ahte Sámediggi oažžu nu stuorra válddi go vejolaš mearridit válggaidis čađaheami. Departemeanta oaivvilda ahte ođđa válgaortnega galgá sáhttit váldit atnui áiggil ovdal 2009 válgga.

2.1.2 Dásseárvu

Dásseárvu lea heivehuvvon oassi Sámedikki poli­tihkas. Sámedikkis lea ulbmilin heivehit dásseárvoperspektiivva buot bargguide Sámedikkis.

Sámediggi lea ságastallama bokte iešguđet organisašuvnnaiguin gávnnahan prošeavttaid maiguin sáhttá ovddidit dásseárvvu sámi servodagas. Sámedikki dásseárvoruđaiguin leat muhtun muddui ruhtaduvvon iešguđet prošeavttat ja konferánssat. Sámediggi čujuha erenoamážit konferánsii man fáddán lei nuorat ja seksuála miellaguottut Sámis. Sámediggi lea maiddái leamaš mielde ruhtadeamen seminára veahkaválddi birra mii dáhpáhuvvá lagas birrasis sámi báikegottiin, ja maid Norgga Sáráhkká lágidii. Dasto lea Sámediggi addán doarjaga dievdduidsearvái ­Dievddut Guovdageainnus.

Ovttas máŋggain sámi organisašuvnnain lea Sámediggi lágidan davviriikkalaš sámi dásseárvokonferánssa, Sámis. Konferánssa ulbmilin lei ovttastahttit sámi dásseárvobarggu ásahuvvon davviriikkalaš ovttasbargui. Guovddážis lei sohkabealdásseárvu sámi servodagas erenoamážit, ja álgoálbmotservodagas oppalaččat. Konferánssas ledje oasseváldit Norggas, Ruoŧas ja Suomas, ja dasto álgoálbmotovddasteaddjit Ruonáeatnamis ja Davveoarje Ruoššas. Konferánsaraportta jurddaboađus lea ahte sámi dásseárvobarggu ferte institušonaliseret, ja ahte sámi dásseárvobarggu ferte oktiiortnet njeallji riikkas.

Dásseárvokonferánssa čuovvoleapmin lágiduvvui miessemánus miniseminára dásseárvvu birra Sámedikki áirasiidda. Dan oktavuođas ovddidii Sámediggeráđđi dásseárvopolitihkalaš čilgehusas Sámedikki dievasčoahkkimii. Sámedikki dásseárvopolitihkalaš doaibmaplána ovddiduvvo 2008:s.

2.1.3 Sámi statistihkka

Buriid politihkalaš mearrádusaid dahkamii atno máhtolašvuohta das movt servodat ovdána. Dasa dárbbašuvvo loguide ja máhtolašvuhtii vuođđuduvvon mearrádusvuođđu man bokte sáhttá oaidnit gos mii leat. Statistihkka ja dutkan leat dakkár gaskaoamit maid bokte sáhttá oaidnit man muttus mii leat, ja maiguin sáhttá mihtidit politihkalaš doaibmabijuid beaktilvuođa. Dál lea unnán stati­stihkka sámi servodatdiliid birra.

Rámmašiehtadus Sámedikki ja Statistihkalaš guovddášbyråa gaskka sámiguoski statistihka buvttadeamis lea fas jotkojuvvon 2007:s. Sámi statistihka nubbi jahkegirji almmuhuvvo guovvamánus 2008. Statistihka lávdegoddi lea čohkkejuvvon geografiija vuođul ja lea meroštallojuvvon guoskat Sámedikkis ohcanvejolaš ealáhusovddidan doarjagiid geografalaš doaibmaguvlui (davábealde Sáltoduoddara). Statistihkalaš guovddášbyråa bargá ovttas Sámi allaskuvllain/Sámi instituhtain stati­stihkaid ráhkadeami oktavuođas.

2007:s biddjojuvvui fágalaš analysajoavku mii galgá jahkásaččat buktit raportta sámi servodaga dili ja ovdánandovdomearkkaid birra. Dát dahkkui konsultašuvdnašiehtadusa ektui mii lea stáhta eiseválddiid ja Sámedikki gaskka.