Sámepolitihkka

20.1 Sámegiela leava

Sámegiella gullá suoma-ugralaš giellajovkui. Sámegiella hubmojuvvo Norggas, Ruoŧas, Suomas ja Ruoššas. Gávdnojit logi iešguđetlágán sámi suopmana dahje gielat, ja giellarájit mannet riikkarájiid rastá. Iskkadeapmi maid Sámi ealáhus- ja čielggadanguovddáš lea dahkan 2000:s Sámi giellaráđi ovddas, árvvoštallá Norggas leame su. 25 000 giellageavaheaddji. Sullii bealli dáin sihke hupmet, lohket ja čállet sámegiela, ja earáide lea fas vuosttažettiin hupmangiella.

Davvisámegiella lea viidámus sámi gielain Norge. Dávvisámegiela hupmet eanaš Finnmárkku ja Troms fylkkain, ja Dielddanuori ja Evenášši gielddain Nordlánddas.

Julevsámi giellaguovlu Norggas lea Nordlándda fylkkas ja ollá Sáltovuonas lullin gitta Bálága gildii davvin. Divttasvuotna lea dat gielda mas leat eanemus ássit geat hállet julevsámegiela. Sáhttá árvvoštallat ahte leat sullii 2000 olbmo geat hállet julevsámegiela Norgga bealde ráji, ja ahte sullii 600:s sis geavahit giela aktiivvalaččat.

Lullisámi giellaguovlu Norggas lea Sáltoduoddaris davvin Svahkenii Hedmárkkus lullin. Lea váttis addit juste logu man ollu lullisámegielagat orrot Norggas. Maŋimus logut leat 1984 rájes (NOU 1984: 18 Sámiid riektedilli) gos árvvoštallui ahte gávdnojit badjelaš 2000 lullisámi Norggas ja Ruoŧas, ja ahte sii juohkásit sullii ovttasturrosaš joavkun goappáge bealde ráji. Lea maiddái váttis addit juste loguid man oallugat hállet lulli- sámegiela beaivválaččat, muhto várrogas meroštallan lea ahte vuollel bealli lullisápmelaččain máhttet giela.

Govus 20.1 Svahken Sijte Engerdála suohkanis Hedmárkkus

Gáldu: Engerdála suohkan

Sámi giellalávdegotti dieđuid mielde leat áibbas unnán olbmot Norggas geain lea nuortalašgiella eatnigiellan. Eanaš nuortalaččat orrot Suomas ja Ruoššas, gos giella ain lea geavahusas.

Geahčá muđui kapihhttala 2 Máŋggabealat­vuohta sámi servodagas.

19.1 Sámegiela leava

Sámegiella gullá suoma-ugralaš giellajovkui. Sámegiella hubmojuvvo Norggas, Ruoŧas, Suomas ja Ruoššas. Gávdnojit logi iešguđetlágán sámi suopmana dahje gielat, ja giellarájit mannet riikkarájiid rastá. Iskkadeapmi maid Sámi ealáhus- ja čielggadanguovddáš lea dahkan 2000:s Sámi giellaráđi ovddas, árvvoštallá Norggas leame su. 25 000 giellageavaheaddji. Sullii bealli dáin sihke hupmet, lohket ja čállet sámegiela, ja earáide lea fas vuosttažettiin hupmangiella.

Davvisámegiella lea viidámus sámi gielain Norge. Dávvisámegiela hupmet eanaš Finnmárkku ja Troms fylkkain, ja Dielddanuori ja Evenášši gielddain Nordlánddas.

Julevsámi giellaguovlu Norggas lea Nordlándda fylkkas ja ollá Sáltovuonas lullin gitta Bálága gildii davvin. Divttasvuotna lea dat gielda mas leat eanemus ássit geat hállet julevsámegiela. Sáhttá árvvoštallat ahte leat sullii 2000 olbmo geat hállet julevsámegiela Norgga bealde ráji, ja ahte sullii 600:s sis geavahit giela aktiivvalaččat.

Lullisámi giellaguovlu Norggas lea Sáltoduoddaris davvin Svahkenii Hedmárkkus lullin. Lea váttis addit juste logu man ollu lullisámegielagat orrot Norggas. Maŋimus logut leat 1984 rájes (NOU 1984: 18 Sámiid riektedilli) gos árvvoštallui ahte gávdnojit badjelaš 2000 lullisámi Norggas ja Ruoŧas, ja ahte sii juohkásit sullii ovttasturrosaš joavkun goappáge bealde ráji. Lea maiddái váttis addit juste loguid man oallugat hállet lulli- sámegiela beaivválaččat, muhto várrogas meroštallan lea ahte vuollel bealli lullisápmelaččain máhttet giela.

Govus 20.1 Svahken Sijte Engerdála suohkanis Hedmárkkus

Gáldu: Engerdála suohkan

Sámi giellalávdegotti dieđuid mielde leat áibbas unnán olbmot Norggas geain lea nuortalašgiella eatnigiellan. Eanaš nuortalaččat orrot Suomas ja Ruoššas, gos giella ain lea geavahusas.

Geahčá muđui kapihhttala 2 Máŋggabealat­vuohta sámi servodagas.

19.2 Sámegiela ovddideaddji barggu organiseren

Kultur- ja girkodepartemeanttas lea fágalaš ovddasvástádus sámilága giellakahpittala hárrái. Go giellamearrádusat doaibmagohte ásahuvvui maiddái Sámi giellaráđđi. Sámediggi nammadii Giellaráđi ja das lei sierra hálddahus. Organiserennuppástuhttima oktavuođas Sámedikkis heaittihuvvui Sámi giellaráđđi jagi 2001. Sámi giellaráđi hálddahus šattai Sámedikki hálddahusa oassin , gč. kap. 7.1. Sámi giellaráđi heaittiheapmi gáibidii ­rievdadusaid sámilágas, gč. Od.prp. nr. 114 (2001 – 2002) ja árv.O. nr. 13 (2002 – 2003).

Sámilága § 3 – 12 mielde lea Sámedikki bargu suodjalit ja viidáseappot ovddidit sámegiela Norggas. Sámediggi galgá juohke njealját jagi ráhkadit raportta sámegiela dili birra Norggas. Sámediggi ráhkadii dakkár raportta maŋimustá jagi 2004.

Sámediggeráđđi lea nammadan Sámedikki giellastivrra mii lea fágaorgána. Mii guoská giellafágalaš áššiide, lea Sámi giellalávdegoddi, mas leat Suoma, Ruoŧa, Ruošša ja Norgga lahtut mii áimmahuššá dán barggu, gč. kap. 19.6. Terminologiijaovdánahttin ja kap. 19.7.5 Sámi giellalávdegoddi.

Sámediggi hálddaša muhtin ruhtadoarjagiid gielladoaimmaide, ee. guovttegielalašvuođaruđa sámegiela hálddašanguovllu gielddaide ja fylkkagielddaide, gč. kap. 19.7.

Sámedikkis lea guovddaš rolla sámegielbarggus. Norgga eiseválddit eai sáhte dattetge válddi sirddihemiin addit Sámediggái ovddasvástádusa sámegiela hárrái. Lea álo stáhta ovddasvástádus fuolahit ahte sámegiella gáhttejuvvo ja ovdánahtto viidáseappot. Sámedikkis leat gáržžes váikkuhangaskaoamit ja resurssat ja iige sáhte okto leat ovddasvástideaddjin das láhččojuvvo go dilli ovddidit sámegiela, ovdamearkka dihte IKT dáfus. Sámegiela ovdánahttin viidáseappot lea sorjavaš ollu doaimmaheddjiid árjjas.

Buot stáhta doaimmahusain lea ovddasvástádus vuhtiiváldit sámegiela geavaheddjiid, gč. kap. 19.4.1 Sámilága giellanjuolggadusat. Oahpahus-suorgi lea mearrida sámegiela ovdánahttima. Máhttodepartemeanttas lea danne guovddáš rolla barggus sámegiela várás, gč. kap. 11 ja 12. Sáme­giella lea maiddái hui deaŧalaš elemeanta dearvvašvuođa- ja sosialsuorggis, gč. kap. 8.

Bargo- ja searvadahttindepartemeantta ovddasvástádus lea vuosttažettiin ovttastahttit ráđđehusa sámepolitihka. Bargo- ja searvadahttindeparte­meanta lea almmatge álggahan ollu doaimmaid sámegiela ovddas, vuosttažettiin čadnon IKT’ii (jf. kap. 19.5) ja ásahii 2002 sierra doarjjapoastta sámegiela ja diehtojuohkima várás. Ruhta lea earret eará geavahuvvon IKT-doaimmaide ja terminologiijaprošeavttaide.

20.2 Sámegiela ovddideaddji barggu organiseren

Kultur- ja girkodepartemeanttas lea fágalaš ovddasvástádus sámilága giellakahpittala hárrái. Go giellamearrádusat doaibmagohte ásahuvvui maiddái Sámi giellaráđđi. Sámediggi nammadii Giellaráđi ja das lei sierra hálddahus. Organiserennuppástuhttima oktavuođas Sámedikkis heaittihuvvui Sámi giellaráđđi jagi 2001. Sámi giellaráđi hálddahus šattai Sámedikki hálddahusa oassin , gč. kap. 7.1. Sámi giellaráđi heaittiheapmi gáibidii ­rievdadusaid sámilágas, gč. Od.prp. nr. 114 (2001 – 2002) ja árv.O. nr. 13 (2002 – 2003).

Sámilága § 3 – 12 mielde lea Sámedikki bargu suodjalit ja viidáseappot ovddidit sámegiela Norggas. Sámediggi galgá juohke njealját jagi ráhkadit raportta sámegiela dili birra Norggas. Sámediggi ráhkadii dakkár raportta maŋimustá jagi 2004.

Sámediggeráđđi lea nammadan Sámedikki giellastivrra mii lea fágaorgána. Mii guoská giellafágalaš áššiide, lea Sámi giellalávdegoddi, mas leat Suoma, Ruoŧa, Ruošša ja Norgga lahtut mii áimmahuššá dán barggu, gč. kap. 19.6. Terminologiijaovdánahttin ja kap. 19.7.5 Sámi giellalávdegoddi.

Sámediggi hálddaša muhtin ruhtadoarjagiid gielladoaimmaide, ee. guovttegielalašvuođaruđa sámegiela hálddašanguovllu gielddaide ja fylkkagielddaide, gč. kap. 19.7.

Sámedikkis lea guovddaš rolla sámegielbarggus. Norgga eiseválddit eai sáhte dattetge válddi sirddihemiin addit Sámediggái ovddasvástádusa sámegiela hárrái. Lea álo stáhta ovddasvástádus fuolahit ahte sámegiella gáhttejuvvo ja ovdánahtto viidáseappot. Sámedikkis leat gáržžes váikkuhangaskaoamit ja resurssat ja iige sáhte okto leat ovddasvástideaddjin das láhččojuvvo go dilli ovddidit sámegiela, ovdamearkka dihte IKT dáfus. Sámegiela ovdánahttin viidáseappot lea sorjavaš ollu doaimmaheddjiid árjjas.

Buot stáhta doaimmahusain lea ovddasvástádus vuhtiiváldit sámegiela geavaheddjiid, gč. kap. 19.4.1 Sámilága giellanjuolggadusat. Oahpahus-suorgi lea mearrida sámegiela ovdánahttima. Máhttodepartemeanttas lea danne guovddáš rolla barggus sámegiela várás, gč. kap. 11 ja 12. Sáme­giella lea maiddái hui deaŧalaš elemeanta dearvvašvuođa- ja sosialsuorggis, gč. kap. 8.

Bargo- ja searvadahttindepartemeantta ovddasvástádus lea vuosttažettiin ovttastahttit ráđđehusa sámepolitihka. Bargo- ja searvadahttindeparte­meanta lea almmatge álggahan ollu doaimmaid sámegiela ovddas, vuosttažettiin čadnon IKT’ii (jf. kap. 19.5) ja ásahii 2002 sierra doarjjapoastta sámegiela ja diehtojuohkima várás. Ruhta lea earret eará geavahuvvon IKT-doaimmaide ja terminologiijaprošeavttaide.

20.3 Riikkaidgaskaš geatnegasvuođat

Ollu riikkaidgaskasaš konvenšuvnnat unnitloh-koálbmogiid ja eamiálbmogiid birra gáhttejit sámi giela ja kultuvrra.

ILO-konvensuvdna nr. 169 dadjá ee. 28. artihkkalis ahte «Galget gávnnahuvvot doaimmat seailluhan ja ovdánahttin dihte guoskevaš álbmogiid álgogielaid». Maiddái ONa konvenšuvdna siviila ja politihkalaš vuoigaitvuođaid birra addá láidestusaid Norgga sámegiela ovddideaddji barggu várás. Dáid konvenšuvnnaid birra muitaluvvo kapihttalis 1.3.

Skábmamánu 5. beaivvi 1992 Eurohpa soahpamuš regiovdna- dahje unnitlohkogielaid soahpamuša ovddasvástádus lea Kultur- ja girkodepartemeanttas. Konvenšuvdna gusto lassin sámegillii maiddái nationála unnitlohkogielaide go kveanagillii/suomagllii, romangillii ja romanesgillii.

20.3.1 Eurohpa regiovdna- dahje unnitlohkogielaid soahpamuš

Eurohparáđđi mearridii Eurohpa regiovdna- dahje unnilohkogielaid soahpamuša (European Charter for regional or minority languages) jagi 1992 gáhtten dihte unnitlohkogielaid, vai Eurohpa kultuvra seailluhuvvo oktan ovttastuvvon ja girjás kultuvran. Soahpamuš geatnegahttá našunalstáhtaid čađahit konkrehta doaimmaid seailluhan dihte regionála- ja unnilohkogielaid, vai šaddet oainnusin sihke politihkas, láhkaaddimis ja geavahusas.

Norga vuolláičálii soahpamuša skábmamánu 10. b. 1993:s, muhto dát ii boahtán fápmui ovdal njukčamánu 1. b. 1998. Soahpamuša nubbi oassi mearrida ollu deaŧalaš ulbmiliid ja prinsihpaid das mii guoská stáhtaid geatnegasvuhtii sihkkarastit unnitlohkogielaid suodjaleami. Unnitlohkogielaid lihtu goalmmát oassi sisttisdoallá viidát ja bienalet njuolggadusaid mat addet eiseválddiide konkrehta geatnegasvuođaid iešguđetge surggiin, ee. dakkár surggiin go oahpahusas, riektelágádusas ja almmolaš hálddašeamis. Norgga dáfus lea soahpamuša goalmmát oasi ratifiseren váikkuhan dušše davvisámegillii.

Norga lea váldán badjelasas geatnegasvuođaid das mii guoská sámegillii oahpahusvuogádagas (artihkal 8), riektevuogádagas (artihkal 9), almmolaš hálddašeamis (artihkal 10), hivvomediain (artihkal 11), kultureallimis (artihkal 12), ekonomalaš ja sosiala diliin (artihkal 13), ja das mii guoská gielladillái riikkarájiid rastá (artihkal 14). Maŋimusat namuhuvvon artihkkalis giela dili birra riikkarájiid rastá lea Norga dohkkehan geatnegasvuođa láhčit diliid nu ahte lea vejolaš ovddidit ovttasbargama riikkarájiid rastá ovdamunnin sámegillii, erenoamážit gaskal regionála ja báikkálaš eiseválddiid dan golbma davviriikkas.

Unnitlohkogielaid soahpamuša 15. artihkkalis čuovvu ahte oasehasat galget buktit ovdan raportta politihka birra mii lea nugo soahpamuša nuppi oasis, ja doaimmaid birra mat leat dahkkon čađahan dihte goalmmát oasi, maid oasehasat leat dohkkehan ratifikašuvnnas. Raporttat galget bid-djot ovdan juohke njealját jagis. Norga buvttii ovdan iežas vuosttaš raportta 1999, ja 2002 biddjui Norgga nubbi raporta ovdan. Kultur- ja girkodepartemeanta ovttastahttá raportabarggu mas leat oasit guoskkahuvvon departemeanttain sámegiela ja eará unnitlohkogielaid doaimmaid birra sin ovddasvástádussurggiin.

20.3.2 Mo Norgga goalmmát raporta Eurohparáđđái galgá čuovvoluvvot

Norga bijai ovdan golmmát raporttas njukčamánu 2005. Dás čielggaduvvui bargu mii dahkko ollu surggiid siskkobealde gáhtten ja ovdánahttin dihte sámegiela, ee. Sis-Finnmárkku diggegotti ásahemiin (gč. kap. 5.3.2), Divttasvuona gieldda searvamiin sámegiela hálddašanguvlui, ja Elgå-prošeavttain (kap. 11.3.).

áššedovdilávdegoddi rámida raporttastis barggu maid Norgga eiseválddit dahket joatkin dihte soahpamuša čađaheami Norggas ja čujuhit ahte Norga lea guorrasan ministtarlávdegotti ávžžuhusaide Norgga vuosttaš ja nuppi raportta oktavuođas. áššedovdilávdegoddi oaivvilda ollašuhttindási leame čielgasit buorránan.

áššedovdilávdegoddi dadjá ahte Divttasvuona gieldda searvan lahttun hálddašanguvlui lea lávki rievttes guvlui seailluhit ja ovddidit julevsámegiela. Giella lea dattetge hearkkes dilis. áššedovdilávdegoddi oaidná dárbbu dakk viđe čađahit doaimmaid seailluhan dihte giela, erenoamážit dakkár surggiin go oahpahusas, oahpaheddjiid háhkamis ja heivehuvvon oahpponeavvuid ovdánahttimis.

áššedovdilávdegoddi lea maiddái heađis go lullisámegiella lea erenoamáš rašis dilis. Lea dárbu čađahit dakká viđe doaimmaid mat sihkkarastet ahte lullisámegiella šaddá ealli giellan Norggas, erenoamážit oahpposuorggis. áššedovdilávdegoddi ávžžuha Norgga ja Ruoŧa eiseválddiid bargat eambbo veahkkálagaid.

Boahtá ovdan áššedovdilávdegotti raporttas ahte lea dahkkojuvvon stuorra bargu gáhttet ja ovddidit davvisámegiela, erenoamážit Sis-Finnmárkku diggegotti ásahemiin. Norga ollašuhttá artihkkaliid mat geatnegahttet eiseválddiid dakkár surggiin go oahpus, mediain ja kultuvrralaš doaimmain. Lea velá báhcán muhtun suorggit mainguin ferte bargat viidáseappot. Dát guoská erenoamážit sámegielat bargiide ja váilevaš dulkkaide dearvvašvuođasuorggis. Dasa lassin ii leat vejolaš čállit sámi nama riekta nationála registariin, ovdamearkka dihte álbmotregistaris.

Ministtarlávdegotti čoahkkimis miessemánu 16. beaivvi 2007 gieđahallui áššedovdilávdegotti raporta ja Eurohparáđđeresolušuvdna Norgga unnitlohkosoahpamuša čuovvoleami birra mearriduvvui. Mearrádusas ledje konkrehta ávžžuhusat čuovvovaš čuoggain:

• Norga ferte leat áŋgireabbot bidjat searaid oahpponeavvuid ja oahpahusa fállamii oahpaheddjiide julev- ja lullisámegielas (gč. kap. 11).

• Norga ferte sihkkarastit ahte sosiála- ja dearvvašvuođaásahusat sámi hálddašanguovl-lu siskkobealde fállet bálvalusaid sámegillii (gč. kap. 8).

• Norga ferte sihkkarastit ahte álbmotregisttar ja eará almmolaš registarat ja ásahusat dorjot sámegiela čállinmearkkaid geavaheami (gč. kap. 19.5.1).

Ráđđehusa Eurohparáđi áššedovdilávdegotti ávžžuhusaid čuovvoleapmi boahtá ovdan sektorkapihttaliin.

Norgga njealját raporta gárvána geassemánus 2008.

19.3 Riikkaidgaskaš geatnegasvuođat

Ollu riikkaidgaskasaš konvenšuvnnat unnitloh-koálbmogiid ja eamiálbmogiid birra gáhttejit sámi giela ja kultuvrra.

ILO-konvensuvdna nr. 169 dadjá ee. 28. artihkkalis ahte «Galget gávnnahuvvot doaimmat seailluhan ja ovdánahttin dihte guoskevaš álbmogiid álgogielaid». Maiddái ONa konvenšuvdna siviila ja politihkalaš vuoigaitvuođaid birra addá láidestusaid Norgga sámegiela ovddideaddji barggu várás. Dáid konvenšuvnnaid birra muitaluvvo kapihttalis 1.3.

Skábmamánu 5. beaivvi 1992 Eurohpa soahpamuš regiovdna- dahje unnitlohkogielaid soahpamuša ovddasvástádus lea Kultur- ja girkodepartemeanttas. Konvenšuvdna gusto lassin sámegillii maiddái nationála unnitlohkogielaide go kveanagillii/suomagllii, romangillii ja romanesgillii.

19.3.1 Eurohpa regiovdna- dahje unnitlohkogielaid soahpamuš

Eurohparáđđi mearridii Eurohpa regiovdna- dahje unnilohkogielaid soahpamuša (European Charter for regional or minority languages) jagi 1992 gáhtten dihte unnitlohkogielaid, vai Eurohpa kultuvra seailluhuvvo oktan ovttastuvvon ja girjás kultuvran. Soahpamuš geatnegahttá našunalstáhtaid čađahit konkrehta doaimmaid seailluhan dihte regionála- ja unnilohkogielaid, vai šaddet oainnusin sihke politihkas, láhkaaddimis ja geavahusas.

Norga vuolláičálii soahpamuša skábmamánu 10. b. 1993:s, muhto dát ii boahtán fápmui ovdal njukčamánu 1. b. 1998. Soahpamuša nubbi oassi mearrida ollu deaŧalaš ulbmiliid ja prinsihpaid das mii guoská stáhtaid geatnegasvuhtii sihkkarastit unnitlohkogielaid suodjaleami. Unnitlohkogielaid lihtu goalmmát oassi sisttisdoallá viidát ja bienalet njuolggadusaid mat addet eiseválddiide konkrehta geatnegasvuođaid iešguđetge surggiin, ee. dakkár surggiin go oahpahusas, riektelágádusas ja almmolaš hálddašeamis. Norgga dáfus lea soahpamuša goalmmát oasi ratifiseren váikkuhan dušše davvisámegillii.

Norga lea váldán badjelasas geatnegasvuođaid das mii guoská sámegillii oahpahusvuogádagas (artihkal 8), riektevuogádagas (artihkal 9), almmolaš hálddašeamis (artihkal 10), hivvomediain (artihkal 11), kultureallimis (artihkal 12), ekonomalaš ja sosiala diliin (artihkal 13), ja das mii guoská gielladillái riikkarájiid rastá (artihkal 14). Maŋimusat namuhuvvon artihkkalis giela dili birra riikkarájiid rastá lea Norga dohkkehan geatnegasvuođa láhčit diliid nu ahte lea vejolaš ovddidit ovttasbargama riikkarájiid rastá ovdamunnin sámegillii, erenoamážit gaskal regionála ja báikkálaš eiseválddiid dan golbma davviriikkas.

Unnitlohkogielaid soahpamuša 15. artihkkalis čuovvu ahte oasehasat galget buktit ovdan raportta politihka birra mii lea nugo soahpamuša nuppi oasis, ja doaimmaid birra mat leat dahkkon čađahan dihte goalmmát oasi, maid oasehasat leat dohkkehan ratifikašuvnnas. Raporttat galget bid-djot ovdan juohke njealját jagis. Norga buvttii ovdan iežas vuosttaš raportta 1999, ja 2002 biddjui Norgga nubbi raporta ovdan. Kultur- ja girkodepartemeanta ovttastahttá raportabarggu mas leat oasit guoskkahuvvon departemeanttain sámegiela ja eará unnitlohkogielaid doaimmaid birra sin ovddasvástádussurggiin.

19.3.2 Mo Norgga goalmmát raporta Eurohparáđđái galgá čuovvoluvvot

Norga bijai ovdan golmmát raporttas njukčamánu 2005. Dás čielggaduvvui bargu mii dahkko ollu surggiid siskkobealde gáhtten ja ovdánahttin dihte sámegiela, ee. Sis-Finnmárkku diggegotti ásahemiin (gč. kap. 5.3.2), Divttasvuona gieldda searvamiin sámegiela hálddašanguvlui, ja Elgå-prošeavttain (kap. 11.3.).

áššedovdilávdegoddi rámida raporttastis barggu maid Norgga eiseválddit dahket joatkin dihte soahpamuša čađaheami Norggas ja čujuhit ahte Norga lea guorrasan ministtarlávdegotti ávžžuhusaide Norgga vuosttaš ja nuppi raportta oktavuođas. áššedovdilávdegoddi oaivvilda ollašuhttindási leame čielgasit buorránan.

áššedovdilávdegoddi dadjá ahte Divttasvuona gieldda searvan lahttun hálddašanguvlui lea lávki rievttes guvlui seailluhit ja ovddidit julevsámegiela. Giella lea dattetge hearkkes dilis. áššedovdilávdegoddi oaidná dárbbu dakk viđe čađahit doaimmaid seailluhan dihte giela, erenoamážit dakkár surggiin go oahpahusas, oahpaheddjiid háhkamis ja heivehuvvon oahpponeavvuid ovdánahttimis.

áššedovdilávdegoddi lea maiddái heađis go lullisámegiella lea erenoamáš rašis dilis. Lea dárbu čađahit dakká viđe doaimmaid mat sihkkarastet ahte lullisámegiella šaddá ealli giellan Norggas, erenoamážit oahpposuorggis. áššedovdilávdegoddi ávžžuha Norgga ja Ruoŧa eiseválddiid bargat eambbo veahkkálagaid.

Boahtá ovdan áššedovdilávdegotti raporttas ahte lea dahkkojuvvon stuorra bargu gáhttet ja ovddidit davvisámegiela, erenoamážit Sis-Finnmárkku diggegotti ásahemiin. Norga ollašuhttá artihkkaliid mat geatnegahttet eiseválddiid dakkár surggiin go oahpus, mediain ja kultuvrralaš doaimmain. Lea velá báhcán muhtun suorggit mainguin ferte bargat viidáseappot. Dát guoská erenoamážit sámegielat bargiide ja váilevaš dulkkaide dearvvašvuođasuorggis. Dasa lassin ii leat vejolaš čállit sámi nama riekta nationála registariin, ovdamearkka dihte álbmotregistaris.

Ministtarlávdegotti čoahkkimis miessemánu 16. beaivvi 2007 gieđahallui áššedovdilávdegotti raporta ja Eurohparáđđeresolušuvdna Norgga unnitlohkosoahpamuša čuovvoleami birra mearriduvvui. Mearrádusas ledje konkrehta ávžžuhusat čuovvovaš čuoggain:

• Norga ferte leat áŋgireabbot bidjat searaid oahpponeavvuid ja oahpahusa fállamii oahpaheddjiide julev- ja lullisámegielas (gč. kap. 11).

• Norga ferte sihkkarastit ahte sosiála- ja dearvvašvuođaásahusat sámi hálddašanguovl-lu siskkobealde fállet bálvalusaid sámegillii (gč. kap. 8).

• Norga ferte sihkkarastit ahte álbmotregisttar ja eará almmolaš registarat ja ásahusat dorjot sámegiela čállinmearkkaid geavaheami (gč. kap. 19.5.1).

Ráđđehusa Eurohparáđi áššedovdilávdegotti ávžžuhusaid čuovvoleapmi boahtá ovdan sektorkapihttaliin.

Norgga njealját raporta gárvána geassemánus 2008.

19.4 Nationála lágat

Vuođđolága § 110 a ásaha stáhta eiseválddiid geatnegasvuođa láhčit dili dainna lágiin ahte sámi ál-bmotjoavku sáhttá «sihkkarastit ja ovddidit iežas giela, kultuvrra ja servodateallima». Dát lei earret eará duogážin go sámiláhka oaččui ođđa kapihttala 3 giela birra 1990. Njuolggadusat bohte fápmui ođđajagimánu 1. beaivvi 1992 ja leat dainna lágiin leamaš doaimmas 16 jagi.

Muđui muitaluvvo sámegiela birra máŋgga mearrádusas. Guovdileamos lea oahpahuslága kapihtal 6 mii addá sámi máináide vuoigatvuođa oažžut oahpahusa sámegielas ja sámegillii (gč. kap. 11). Mánáidgárdelágas lea gielddaid ovddasvástádus láhčit fálaldagaid sámi mánáide dárkkuhuvvon (gč. kap. 10). Duopmostuolloláhka čujuha sámilága mearrádusaide das mii guoská sámegiela geavaheapmái.

Dearvvašvuođarievttálaš oainnu (gč. kap. 8) mielde gusto gáibádus oažžut áddehahtti diehtojuohkima beroškeahttá giellanjuolggadusaid gáržžidemiin. Bálvalusfálaldat sámegillii lea maiddái sávahahtti rivttes ja dárbbašlaš iskama ja dálkkodeami geažil.

NRK lea mearrádusaidisguin geatnegahtton deattuhit erenoamážit iežas rolla dážža ja sámi dáidaga ja kultuvrra ovddideaddjin ja gaskkustead-djin. Lea maiddái konkrehta prográmmagáibádus njuolggadusain ahte NRKa čohkkejuvvon riikkaviidosaš prográmmafálaldat sihke radios ja tvs unnimusat galgá sisttisdoallat beaivválaš sáddagiid sámi álbmogii ja jeavddalaš prográmmaid mánáide ja nuoraide sámegillii. Kultur- ja girkodeparte­meanta buvttii skábmamánus 2007 ovdan stuorradiggedieđáhusa NRK-plakáhta čađameami birra mii bajit dásis muitala daid vuordámušaid ja gáibáidusaid birra mat álbmogis leat NRKii (Sd.dieđ. nr. 6 (2007 – 2008)). Dás lea evttohuvvon ahte okta momeanta NRK-plakáhtas galgá leat ahte NRK galgá leat veahkkin nanneme dáru ja sámi giela, identitehta ja kultuvrra. Geahča maiddái kap. 18.3. Stuorradiggedieđáhus NRK-plakáhta birra gieđahallui Stuorradikkis njukčamánu 14. beaivvi 2008, gč. árv.S.nr. 169 (2007 – 2008).

19.4.1 Sámelága giellanjuolggadusat

Sámelága § 1 – 5 nanne ahte sámegiella ja dáro­giella leat ovttaárvosaš gielat, ja ahte dát galget leat ovttaárvosaččat sámelága 3. kapihtala vuođul.

Muhtun mearrádusat sámelágas leat gáržžiduvvon sámegiela hálddašanguovlluide, ja earáin eai leat fas dakkár geográfalaš gáržžideamit. Muhtun mearrádusat leat oavvilduvvon erenoa-mážit gielddaide, ja earát gusket maiddái stáhta ja regionála eiseválddiide. Maiddái stáhta ja regionála almmolaš orgánat leat geatnegahtton, ovdamearkka dihte lea viiddiduvvon riekti geavahit sámegiela riektelágádisas, ja lágat ja láhkajuolggadusat mat leat erenoamáš beroštahttit olles sámi álbmogii dahje dan osiide, galget jorgaluvvot sámegillii.

Sámelága giellanjuolggadusat addet ássiide giellavuoigatvuođaid go deaividit iešguđetge almmolaš orgánaiguin. Dát guoská njuolggadusaid, almmuhusaid ja skoviid jorgaleapmái sámegillii, riektái oažžut vástádusa sámegillii, viididuvvon riektái geavahit sámegiela rievtti ovddas, viiddiduvvon riektái geavahit sámegiela dearvvašvuođa- ja sosialsuorggis, individuála girkolaš bálvalusaide sámegillii, vuoigatvuhtii oažžut oahppovirgelobi ja vuoigatvuhtii oažžut sámegieloahpahusa.

Jus almmolaš orgána ii čuovo sámelága giellakapihttala njuolggadusaid, sáhttá son geasa ášši guoská, váidit dan dan orgánii mii lea lagamusas bajábealde dán orgána masa váidda guoská, gč. sámelága § 3 – 11. Fylkkamánni lea váiddaásahus go váidda guoská gieldda dahje fylkkagieldda orgánaide. Maiddái riikkaviidosaš sámi organisašuvnnain ja riikkaviidosaš almmolaš orgánain main leat barggut mat leat erenoamáš mávssolaččat olles sámi álbmogii dahje dan osiide, lea váidinvuoigatvuohta dakkár áššiin. Seammá guoská maiddái áššiide mat eai guoskka erenoamážit ovttage ol-bmui. Kultur- ja girkodepartemeanta ii dovdda ahte lea leamaš oktage váiddaášši.

Hálddašanguovllu ráddjen lea rievttálaš vuolimusrádji ja sámelága giellakapihttala mearrádusat leat unnimusgáibádus. Dát siskkilda ahte buot almmolaš orgánat ávžžuhuvvojit vuhtiiváldit sámegielat geavaheddjiid, maiddái viidábut go lága njuolggadusat gáibidit. Buorit hálddašanvierut dadjet ahte čálalaš oktavuođaváldimat sámegillii vástiduvvojit sámegillii, maiddái dakkár oktavuođain main láhka dan ii gáibit.

Go sámelága giellanjuolggadusat mearriduvvojedje jagi 1990, mearriduvvui maiddái lágas guđet gielddat leat fárus sámegiela hálddašan-guovllus. Dan oktavuođas go Divttasvuona gielda šattai lahttun 2005, rievdaduvvui láhka dainna lágiin ahte hálddašanguovllut dál leat mearriduvvon láhkaásahusain. Hálddašanguovllus lea odne Kárášjoga, Guovdageainnu, Unjárgga, Porsáŋggu ja Deanu gielddat Finnmárkkus, Gáivuona suohkan Romssa fylkkas, Divttasvuona suohkan Nordlánddas ja Snoasa suohkan Davvi-Trøndelágas. Nu leat ge sihke davvisámegiela, julevsámegiela ja lullisámegiela guovllut oassin hálddašanguovllus. Loabága suohkan lea guovvamánus 2008 mearridan ahte suohkan áigu ohcat beassat searvat sámegiela hálddašanguvlui.

19.4.2 Sámelága giellanjuolggadusaid árvvoštallan

Sámi Instituhtta lea 2007 čađahan sámelága giellanjuolggadusad evaluerema mii lei bargu Kultur- ja girkodepartemeantta ovddas. Barggu duogážin lei ahte Sámediggi ja departemeanta oaivvildedje ahte lea ágga geahččat mo sámilága kapihtal 3 Sámegiella doaibmá lága ulbmila ektui.

Nugo mandáhta eaktudii de geavahuvvojedje dieđut mat leat olámuttus, evaluerema vuođđun, erenoamážit Sámedikki giellageavahaniskka­deamit 2000 rájes gitta 2004 rádjái. Dasa lassin leat eará evalueremat ja čielggadeamit geavahuvvon ja veahá lassimateriála vižžojuvvon.

19.4.3 Báikenammaláhka

Báikenammaláhka galgá sihkkarastit sámi báikenamaid nugo riikka lágaid ja riikkaidgaskasaš šiehtadusaid ja konvenšuvnnaid rávvejit. Láhka ­rievdaduvui jagi 2006. Okta ulbmil lága rievdademiin lei álkkidit áššemeannudannjuolggadusaid, ja seammás sihkkarastit vuđolaš ja jierpmálaš áššemeannudeami sámi ja kveana báikenamaid dáfus.

Láhkarievdadeapmi lea čuovvoluvvon láhkaásahusa rievdademiin jagi 2007. Láhkaásahusa divodanbarggus leat Sámediggi sámi báikenammakonsuleanta lahkalagaidovttasbargan sihkkarastin dihte ahte sámi báikenamaid vuhtiiváldin fuolahuvvo dohkálaččat. Eanaš Sámedikki evttohusas lea dohkkehuvvon.

Govus 20.2 Galben golmma gillii

Gáldu: Kurt Johnsen

Sihke lágas ja láhkaasahusas leat váldon sisa rievdadusat mat siskkildit ahte sámi namaid geavaheapmi nannejuvvo. Earret eará gáibiduvvo dál riekta čállinvuohki ja rievttes sámgiel bukstávvageavaheapmi. Nugo lága mearrádusain daddjo galgá sámi namma álo čuožžut vuosttažin galbbain sámi hálddašanguovllus. Láhkaásahusas lea árvaluvvon rahpat dakkár vejolavuođa ahte gielddat sáhttet válljet ahte sámi namma galgá čuožžut vuosttažin galbbain maiddái guovlluin mat eai leat fárus sámi hálddašanguovllus.

Sámi namaid geavaheapmi lea dasto vel nannejuvvon dainna lágiin ahte lága § 9:s lea mearriduvvon ahte sámi báikenamat maid dat olbmot geat orrot bissovaččat báikkis dahje leat čadnon báikái ealáhusa geažil, geavahit dábálaččat, galget geavahuvvot almmolaččat galbbain, kárttain jna. Eaktun lea ahte báikenamma geavahuvvon iešdáhtus. Lága § 10:žis lea velá rahppon vejolašvuohta váidit jus mearriduvvon báikenamma sámegillii ii geavahuvvo. Váiddalávdegoddi sáhttá addit Sámediggái liibba buktit cealkámuša. Lága § 11 addá Sámediggái válddi nammadit Sámi báikenammakonsuleanttaid.

20.4 Nationála lágat

Vuođđolága § 110 a ásaha stáhta eiseválddiid geatnegasvuođa láhčit dili dainna lágiin ahte sámi ál-bmotjoavku sáhttá «sihkkarastit ja ovddidit iežas giela, kultuvrra ja servodateallima». Dát lei earret eará duogážin go sámiláhka oaččui ođđa kapihttala 3 giela birra 1990. Njuolggadusat bohte fápmui ođđajagimánu 1. beaivvi 1992 ja leat dainna lágiin leamaš doaimmas 16 jagi.

Muđui muitaluvvo sámegiela birra máŋgga mearrádusas. Guovdileamos lea oahpahuslága kapihtal 6 mii addá sámi máináide vuoigatvuođa oažžut oahpahusa sámegielas ja sámegillii (gč. kap. 11). Mánáidgárdelágas lea gielddaid ovddasvástádus láhčit fálaldagaid sámi mánáide dárkkuhuvvon (gč. kap. 10). Duopmostuolloláhka čujuha sámilága mearrádusaide das mii guoská sámegiela geavaheapmái.

Dearvvašvuođarievttálaš oainnu (gč. kap. 8) mielde gusto gáibádus oažžut áddehahtti diehtojuohkima beroškeahttá giellanjuolggadusaid gáržžidemiin. Bálvalusfálaldat sámegillii lea maiddái sávahahtti rivttes ja dárbbašlaš iskama ja dálkkodeami geažil.

NRK lea mearrádusaidisguin geatnegahtton deattuhit erenoamážit iežas rolla dážža ja sámi dáidaga ja kultuvrra ovddideaddjin ja gaskkustead-djin. Lea maiddái konkrehta prográmmagáibádus njuolggadusain ahte NRKa čohkkejuvvon riikkaviidosaš prográmmafálaldat sihke radios ja tvs unnimusat galgá sisttisdoallat beaivválaš sáddagiid sámi álbmogii ja jeavddalaš prográmmaid mánáide ja nuoraide sámegillii. Kultur- ja girkodeparte­meanta buvttii skábmamánus 2007 ovdan stuorradiggedieđáhusa NRK-plakáhta čađameami birra mii bajit dásis muitala daid vuordámušaid ja gáibáidusaid birra mat álbmogis leat NRKii (Sd.dieđ. nr. 6 (2007 – 2008)). Dás lea evttohuvvon ahte okta momeanta NRK-plakáhtas galgá leat ahte NRK galgá leat veahkkin nanneme dáru ja sámi giela, identitehta ja kultuvrra. Geahča maiddái kap. 18.3. Stuorradiggedieđáhus NRK-plakáhta birra gieđahallui Stuorradikkis njukčamánu 14. beaivvi 2008, gč. árv.S.nr. 169 (2007 – 2008).

20.4.1 Sámelága giellanjuolggadusat

Sámelága § 1 – 5 nanne ahte sámegiella ja dáro­giella leat ovttaárvosaš gielat, ja ahte dát galget leat ovttaárvosaččat sámelága 3. kapihtala vuođul.

Muhtun mearrádusat sámelágas leat gáržžiduvvon sámegiela hálddašanguovlluide, ja earáin eai leat fas dakkár geográfalaš gáržžideamit. Muhtun mearrádusat leat oavvilduvvon erenoa-mážit gielddaide, ja earát gusket maiddái stáhta ja regionála eiseválddiide. Maiddái stáhta ja regionála almmolaš orgánat leat geatnegahtton, ovdamearkka dihte lea viiddiduvvon riekti geavahit sámegiela riektelágádisas, ja lágat ja láhkajuolggadusat mat leat erenoamáš beroštahttit olles sámi álbmogii dahje dan osiide, galget jorgaluvvot sámegillii.

Sámelága giellanjuolggadusat addet ássiide giellavuoigatvuođaid go deaividit iešguđetge almmolaš orgánaiguin. Dát guoská njuolggadusaid, almmuhusaid ja skoviid jorgaleapmái sámegillii, riektái oažžut vástádusa sámegillii, viididuvvon riektái geavahit sámegiela rievtti ovddas, viiddiduvvon riektái geavahit sámegiela dearvvašvuođa- ja sosialsuorggis, individuála girkolaš bálvalusaide sámegillii, vuoigatvuhtii oažžut oahppovirgelobi ja vuoigatvuhtii oažžut sámegieloahpahusa.

Jus almmolaš orgána ii čuovo sámelága giellakapihttala njuolggadusaid, sáhttá son geasa ášši guoská, váidit dan dan orgánii mii lea lagamusas bajábealde dán orgána masa váidda guoská, gč. sámelága § 3 – 11. Fylkkamánni lea váiddaásahus go váidda guoská gieldda dahje fylkkagieldda orgánaide. Maiddái riikkaviidosaš sámi organisašuvnnain ja riikkaviidosaš almmolaš orgánain main leat barggut mat leat erenoamáš mávssolaččat olles sámi álbmogii dahje dan osiide, lea váidinvuoigatvuohta dakkár áššiin. Seammá guoská maiddái áššiide mat eai guoskka erenoamážit ovttage ol-bmui. Kultur- ja girkodepartemeanta ii dovdda ahte lea leamaš oktage váiddaášši.

Hálddašanguovllu ráddjen lea rievttálaš vuolimusrádji ja sámelága giellakapihttala mearrádusat leat unnimusgáibádus. Dát siskkilda ahte buot almmolaš orgánat ávžžuhuvvojit vuhtiiváldit sámegielat geavaheddjiid, maiddái viidábut go lága njuolggadusat gáibidit. Buorit hálddašanvierut dadjet ahte čálalaš oktavuođaváldimat sámegillii vástiduvvojit sámegillii, maiddái dakkár oktavuođain main láhka dan ii gáibit.

Go sámelága giellanjuolggadusat mearriduvvojedje jagi 1990, mearriduvvui maiddái lágas guđet gielddat leat fárus sámegiela hálddašan-guovllus. Dan oktavuođas go Divttasvuona gielda šattai lahttun 2005, rievdaduvvui láhka dainna lágiin ahte hálddašanguovllut dál leat mearriduvvon láhkaásahusain. Hálddašanguovllus lea odne Kárášjoga, Guovdageainnu, Unjárgga, Porsáŋggu ja Deanu gielddat Finnmárkkus, Gáivuona suohkan Romssa fylkkas, Divttasvuona suohkan Nordlánddas ja Snoasa suohkan Davvi-Trøndelágas. Nu leat ge sihke davvisámegiela, julevsámegiela ja lullisámegiela guovllut oassin hálddašanguovllus. Loabága suohkan lea guovvamánus 2008 mearridan ahte suohkan áigu ohcat beassat searvat sámegiela hálddašanguvlui.

20.4.2 Sámelága giellanjuolggadusaid árvvoštallan

Sámi Instituhtta lea 2007 čađahan sámelága giellanjuolggadusad evaluerema mii lei bargu Kultur- ja girkodepartemeantta ovddas. Barggu duogážin lei ahte Sámediggi ja departemeanta oaivvildedje ahte lea ágga geahččat mo sámilága kapihtal 3 Sámegiella doaibmá lága ulbmila ektui.

Nugo mandáhta eaktudii de geavahuvvojedje dieđut mat leat olámuttus, evaluerema vuođđun, erenoamážit Sámedikki giellageavahaniskka­deamit 2000 rájes gitta 2004 rádjái. Dasa lassin leat eará evalueremat ja čielggadeamit geavahuvvon ja veahá lassimateriála vižžojuvvon.

20.4.3 Báikenammaláhka

Báikenammaláhka galgá sihkkarastit sámi báikenamaid nugo riikka lágaid ja riikkaidgaskasaš šiehtadusaid ja konvenšuvnnaid rávvejit. Láhka ­rievdaduvui jagi 2006. Okta ulbmil lága rievdademiin lei álkkidit áššemeannudannjuolggadusaid, ja seammás sihkkarastit vuđolaš ja jierpmálaš áššemeannudeami sámi ja kveana báikenamaid dáfus.

Láhkarievdadeapmi lea čuovvoluvvon láhkaásahusa rievdademiin jagi 2007. Láhkaásahusa divodanbarggus leat Sámediggi sámi báikenammakonsuleanta lahkalagaidovttasbargan sihkkarastin dihte ahte sámi báikenamaid vuhtiiváldin fuolahuvvo dohkálaččat. Eanaš Sámedikki evttohusas lea dohkkehuvvon.

Govus 20.2 Galben golmma gillii

Gáldu: Kurt Johnsen

Sihke lágas ja láhkaasahusas leat váldon sisa rievdadusat mat siskkildit ahte sámi namaid geavaheapmi nannejuvvo. Earret eará gáibiduvvo dál riekta čállinvuohki ja rievttes sámgiel bukstávvageavaheapmi. Nugo lága mearrádusain daddjo galgá sámi namma álo čuožžut vuosttažin galbbain sámi hálddašanguovllus. Láhkaásahusas lea árvaluvvon rahpat dakkár vejolavuođa ahte gielddat sáhttet válljet ahte sámi namma galgá čuožžut vuosttažin galbbain maiddái guovlluin mat eai leat fárus sámi hálddašanguovllus.

Sámi namaid geavaheapmi lea dasto vel nannejuvvon dainna lágiin ahte lága § 9:s lea mearriduvvon ahte sámi báikenamat maid dat olbmot geat orrot bissovaččat báikkis dahje leat čadnon báikái ealáhusa geažil, geavahit dábálaččat, galget geavahuvvot almmolaččat galbbain, kárttain jna. Eaktun lea ahte báikenamma geavahuvvon iešdáhtus. Lága § 10:žis lea velá rahppon vejolašvuohta váidit jus mearriduvvon báikenamma sámegillii ii geavahuvvo. Váiddalávdegoddi sáhttá addit Sámediggái liibba buktit cealkámuša. Lága § 11 addá Sámediggái válddi nammadit Sámi báikenammakonsuleanttaid.

20.5 Sámegiella ja IKT

Ráđđehusa ulbmil lea ahte buot almmolaš suorggi teknologalaš IKT-ovdánahttin galgá leat huksejuvvon universála hábmema prinsihppii. Dat galgá addit buot geavaheddjiide lassiárvvu teknologiija geavaheamis. Ráđđehusa ulbmil lea sihkkarastit ahte buohkain lea vejolašvuohta ja hállu háhkat alcceseaset dárbbašlaš gelbbolašvuođa vai sáhttet ávkkástallat teknologiija ja ođđa bálvalusaid buoremus lági mielde.

Sd.dieđ. nr. 17 (2006 – 2007) Diehtojuohkinsservodat buohkaide mielde fertejit lihkostuvvan digitála searvadahttima politihkas leat golbma váldocakki:

• Neahtta, rusttegat ja sisdoallu fidnemis.

• Universálalaččat hábmejuvvon čovdosat.

• Digitála gelbbolašvuohta.

Dán vuođul oaidná ráđđehus earret eará dárbbu:

• sihkkarastit olles riikkii fálaldaga čatnasit govdaoallenehttii (gč. 20.6.4)

• vuoruhit universála hábmejuvvon teknologiija,

• nannet digitála gelbbolašvuođa fállama álbmogii, ja

• nannet IKT-áŋgiruššama oahpahusas.

Ráđđehus ovddidii cuoŋománus 2008 Od.prp. nr. 44 (2007 – 2008) ođđa vealahan- ja olámuddolága. Lágas leat IKT-gáibádusat ge. Ráđđehus evttoha ahte buot ođđa diehtojuohkin- ja gulahallanteknologiija mii lea álbmoga várás, galgá suoidnemánu 1. b. 2011 rájes leat universálalaččat hábmejuvvon, dat mearkkaša nu láhččojuvvon ahte nu olus go jo vejoilaš galget dan sáhttit geavahit. Dálá IKT-čovdosiida evttohuvvo ođđajgimánu 1. b. 2021 loah-palaš áigemearrin.

Sámegiela oktavuođas lea dás vuosttažettiin sáhka sáhttit geavahit sámegiela buot IKT-oktavuođain, ahte sámegielat namaid sáhttá čállit riekta almmolaš registariidda, ja ahte ovdánahttojit prográmmagálvvut mat dorjot sámegiela. Eatnašiidda mearkkaša ođđá teknologiija, ovdamearkka dihte bálvalusaid automatiseren interneahta geavahettiin, ahte sin árgabeaivi šaddá alkibun. Ođđá teknologiija geavaheami sihkkarastin sámegielagiidda ge lea sidjiide hui mávssolaš dan láhkai ahte sii buorebut sáhttet oassálastit servodahkii ja ahte sámegiella ovddiduvvo. Almmolaš suorggis lea čielga ovddasvástádus fuolahit ahte iešguđetlágan IKT- ja neahttačovdosat eai dagat ođđa hehttehusaid.

20.5.1 Sámegiela čállinmearkkaid geavaheapmi – almmolaš registarat

Lea leamaš positiivva ovdánahttin maŋimus jagiid das mii guoská sámegiela čállinmearkkaide ja IKTii. Sámi giellajoavkkuin leat oktiibuot 15 ere-noamáš čállinmearkka earret daid dábálaš čállinmearkkaid mat leat angloamerihkálaš vuogádagas. Sámegiella lea dál implementerejuvvon muhtun buvttadeddjiid operatiivavuogádagaide. Eurohpalaš telekomstandárden (ETSI) lea mearridan oktasaš standárdda mas sámegiela čállinmearkkat sáhttet šaddat fidnemis mobiltelefovdnatastatuvrras. Vaikko vel standárda mearriduvvui jagi 2003, eai leat odne márkanis gávdnamis dakkár mobiltelefovnnat mat dorjot visot sámi čállinmearkkaid. Leat ain hástalusat báhcán.

Eurohparáđi geassemánu 2007 resolušuvdna Unnitlohkogiellasoahpamuša Norgga geavaheami birra ávžžuha ahte Norga sihkkarastá ahte álbmotregisttar ja eará almmolaš registarat ja ásahusat dorjot sámi čállinmearkkaid geavaheami, gč. kap. 19.3.2. Lea ráđđehusa ulbmil ahte buot almmolaš registarat galget sáhttit geavahit sámi čállinmearkkaid, ja ahte dáhtalonohallan gaskal registariid galgá doaibmat sámi čállinmearkkaid geavahemiin. Sámi namaid, báikenamaid, adreassaid ferte sáhttit registarastit riekta, nugo lea daddjon nammalágas ja báikenammalágas. Vaikko dilli dál leage oalle dohkálaš das mii guoská sámi čálinmearkkaide peršovnnalaš dihtoriin, lea vel báhcán oalle ollu bargu ovdalgo dat stuorra, almmolaš registarat hálddašit buot sámi čállinmearkkaid ollásit.

Ođasmahtttin- ja hálddahusdepartemeanta árvvoštallá dál galgá go ásahuvvot bákkolaš gáibádus etáhtaide ja gielddaide geavahit oktasaš čállinmearkastandárdda (ISO/IEC-10646 (Unicode)) mii earret eará sihkkarastá lassemearkkaid (diakrihtalaš mearkkaid), ja dás maiddái sámi čállinmearkkaid riektagieđahallama almmolaš neahttasiidduin ja almmolaš registariin. Dát guoská earret eará álbmotregistarii, Ovttadatregistarii Brønnøysunddas ja Stáhta kártadoaimmahaga registarii mas leat báikenamat ja adreassat.

Buot stáhta etáhtat galget árvvoštallat dárbbu váldit atnui prográmmagálvvuid/plattforpmaid mat dahket vejolažžan geavahit sámegiela čállinmearkkaid dađistaga go dálá prográmmagálvvut lonuhuvvojit. Dahkan dihte álkibun almmolaš doaimmaide váldit atnui sámegiela čállinmearkkaid, ruhtada Bargo- ja searvadahttindepartemeanta gelbbolašvuođabása ja sierra neahttabáikki sámegiela čállinmearkkaide ja ITii – www.samit.no. áigmuš lea ahte almmolaš doaimmahusat galget sáhttit váldit oktavuođa dohko oažžun dihte veahki. Lea Standard Norge mii jođiha gelbbolašvuohtabása Bargo- ja searvadahttindepartemeantta ovddas.

20.5.2 Sámegiela divvunprográmma

Sámediggi lea 2004 rájes čađahan prošeavtta ovddidan dihte sámegiela korrektuvra- prográmma elektrovnnalaš teakstagieđahallamii. Prošeavtta ruhtadit Sámediggi ja ollu departemeanttat. Čállinvuohkedárkkistus davvisámegillii ja julevsámegillii ráhkaduvvui jagi 2007. Dát teknologiija lea hirbmat deaŧalaš veahkkeneavvu sámegiela áimahuššamii ja ovdánahttimii. Ulbmil lea ahte čállinvuohkedárkkistus galgá dagahit ahte olbmot geat muđui eai leat sihtkkarat máhttet go sii sámegiela riektačállima, galget sáhttit geavahit sámegiela čálalaččat ollu oktavuođain. Muhtun sámi ollesol­bmot eai beassan oahppat čállit sámegiela go vázze skuvlla. Sidjiide lea várra dákkár čállinvuohkedárkkistus stuorra ávkin. Čállinvuohkedárkkistus lea maiddái mávssolaš neavvu skuvllas ja giellaoahpahusa oktavuođas.

Jagiid 2008 – 2010 lea davvisámegiela ja julevsámegiela čállinvuohkedárkkistus gárvvis, ollislaš hámis. Lea almmatge lunddolaš geahččat vuosttaš jagiid geahččalanáigodahkan. Lea dárbu prošeaktaorganisašuvdnii mii sáhttá vuostáiváldit boasttuvuođa dieđihemiid ja divvut prográmmagálvvu boasttuvuođaid, bagadit geavaheddjiid geat galget implementeret čovdosa, ja heivehit čállinvuohkedárkkistusa ođđa prográmmagálvvu ođđa veršuvnnaide mat ilbmet.

Lullisámegiella lea garra deattu vuolde, og das leat dušše moadde čuođi geavaheaddji. Lullisámegiela deaŧalaš nannendoaibmabidju lea addit maiddái lullisámi giellageavaheddjiide IT-neavvuid mat leat veahkkin riektačállimii.

Bargo- ja searvadahttindepartemeanta, Máhttodepartemeanta ja Sámediggi ruhtadit joatkkaprošeavtta, «Divvun 2», man doaibman lea davvisámegiela ja julevsámegiela čállinvuohkedárkkistusa ortnegisdoallan ja geahččalandoaibma, ja ovddidit čállin- vuohkedárkkistusa lullisámegiela várás. Prošeakta lea 3 jáhkásaš, ja ulbmil ahte lullisámegiela čállinvuohkedárkkistus galgá leat válmmas ovdal jagi 2010 loahpa.

20.5.3 Hupmansyntesa

Eanet ja eanet bálvalusat dahkkojit elektrovnnalažžan ja ollu diehtojuohkin dahkko fidnen láhkái digitála hámis, earret eará girjerájuin. Dahkan dihte buohkaide olámuddui lea čujuhuvvon dárbui eambbo almmolaš áŋgriuššamii, ja ollu doaimmaheaddjit leat čujuhan erenoamážit dárbui ovddidit hupmansyntesa neavvuid.

Hállan lea čájehuvvon leat beaktilis vuohki buktit diehtojuohkima, juogo geavahuvvon okto, ovttas teavsttain, dahje synkroniserejuvvon teavsttain dainna lágiin ahte cuiggon čájeha guhte sátni lohkkojuvvo. Hállanprográmma sáhttá dahkat ol-bmuide geain leat lohkan- ja čállinváttisvuođat iešguđetlágán teavsttaid, sihke fágagirjjiid, ja girj-jiid ja aviissaid oláhan láhkái. Olbmuide geat galget oahpahallat dárogiela, lea maiddái dakkár funkšunalitehta ávkkálaš. Sámediggi lea čielggadan leago vejolaš ovddidit hupmansyntesa sámegiela várás. Hupmansyntesa lea jurddašuvvon geavahuvvot lassineavvun lotnolasat dábálaš korrektuvraprográmmain. Vásihusat čájehit ahte hupmansyntesa geavaheapmi doarju sihke lohkan- ja čállinproseassa. Dasa lassin sáhttá hupmansyntesa geavahuvvot vuođđun ovddidit ođđaáigásaš bálvalusfálaldagaid ollu surggiin.

19.5 Sámegiella ja IKT

Ráđđehusa ulbmil lea ahte buot almmolaš suorggi teknologalaš IKT-ovdánahttin galgá leat huksejuvvon universála hábmema prinsihppii. Dat galgá addit buot geavaheddjiide lassiárvvu teknologiija geavaheamis. Ráđđehusa ulbmil lea sihkkarastit ahte buohkain lea vejolašvuohta ja hállu háhkat alcceseaset dárbbašlaš gelbbolašvuođa vai sáhttet ávkkástallat teknologiija ja ođđa bálvalusaid buoremus lági mielde.

Sd.dieđ. nr. 17 (2006 – 2007) Diehtojuohkinsservodat buohkaide mielde fertejit lihkostuvvan digitála searvadahttima politihkas leat golbma váldocakki:

• Neahtta, rusttegat ja sisdoallu fidnemis.

• Universálalaččat hábmejuvvon čovdosat.

• Digitála gelbbolašvuohta.

Dán vuođul oaidná ráđđehus earret eará dárbbu:

• sihkkarastit olles riikkii fálaldaga čatnasit govdaoallenehttii (gč. 20.6.4)

• vuoruhit universála hábmejuvvon teknologiija,

• nannet digitála gelbbolašvuođa fállama álbmogii, ja

• nannet IKT-áŋgiruššama oahpahusas.

Ráđđehus ovddidii cuoŋománus 2008 Od.prp. nr. 44 (2007 – 2008) ođđa vealahan- ja olámuddolága. Lágas leat IKT-gáibádusat ge. Ráđđehus evttoha ahte buot ođđa diehtojuohkin- ja gulahallanteknologiija mii lea álbmoga várás, galgá suoidnemánu 1. b. 2011 rájes leat universálalaččat hábmejuvvon, dat mearkkaša nu láhččojuvvon ahte nu olus go jo vejoilaš galget dan sáhttit geavahit. Dálá IKT-čovdosiida evttohuvvo ođđajgimánu 1. b. 2021 loah-palaš áigemearrin.

Sámegiela oktavuođas lea dás vuosttažettiin sáhka sáhttit geavahit sámegiela buot IKT-oktavuođain, ahte sámegielat namaid sáhttá čállit riekta almmolaš registariidda, ja ahte ovdánahttojit prográmmagálvvut mat dorjot sámegiela. Eatnašiidda mearkkaša ođđá teknologiija, ovdamearkka dihte bálvalusaid automatiseren interneahta geavahettiin, ahte sin árgabeaivi šaddá alkibun. Ođđá teknologiija geavaheami sihkkarastin sámegielagiidda ge lea sidjiide hui mávssolaš dan láhkai ahte sii buorebut sáhttet oassálastit servodahkii ja ahte sámegiella ovddiduvvo. Almmolaš suorggis lea čielga ovddasvástádus fuolahit ahte iešguđetlágan IKT- ja neahttačovdosat eai dagat ođđa hehttehusaid.

19.5.1 Sámegiela čállinmearkkaid geavaheapmi – almmolaš registarat

Lea leamaš positiivva ovdánahttin maŋimus jagiid das mii guoská sámegiela čállinmearkkaide ja IKTii. Sámi giellajoavkkuin leat oktiibuot 15 ere-noamáš čállinmearkka earret daid dábálaš čállinmearkkaid mat leat angloamerihkálaš vuogádagas. Sámegiella lea dál implementerejuvvon muhtun buvttadeddjiid operatiivavuogádagaide. Eurohpalaš telekomstandárden (ETSI) lea mearridan oktasaš standárdda mas sámegiela čállinmearkkat sáhttet šaddat fidnemis mobiltelefovdnatastatuvrras. Vaikko vel standárda mearriduvvui jagi 2003, eai leat odne márkanis gávdnamis dakkár mobiltelefovnnat mat dorjot visot sámi čállinmearkkaid. Leat ain hástalusat báhcán.

Eurohparáđi geassemánu 2007 resolušuvdna Unnitlohkogiellasoahpamuša Norgga geavaheami birra ávžžuha ahte Norga sihkkarastá ahte álbmotregisttar ja eará almmolaš registarat ja ásahusat dorjot sámi čállinmearkkaid geavaheami, gč. kap. 19.3.2. Lea ráđđehusa ulbmil ahte buot almmolaš registarat galget sáhttit geavahit sámi čállinmearkkaid, ja ahte dáhtalonohallan gaskal registariid galgá doaibmat sámi čállinmearkkaid geavahemiin. Sámi namaid, báikenamaid, adreassaid ferte sáhttit registarastit riekta, nugo lea daddjon nammalágas ja báikenammalágas. Vaikko dilli dál leage oalle dohkálaš das mii guoská sámi čálinmearkkaide peršovnnalaš dihtoriin, lea vel báhcán oalle ollu bargu ovdalgo dat stuorra, almmolaš registarat hálddašit buot sámi čállinmearkkaid ollásit.

Ođasmahtttin- ja hálddahusdepartemeanta árvvoštallá dál galgá go ásahuvvot bákkolaš gáibádus etáhtaide ja gielddaide geavahit oktasaš čállinmearkastandárdda (ISO/IEC-10646 (Unicode)) mii earret eará sihkkarastá lassemearkkaid (diakrihtalaš mearkkaid), ja dás maiddái sámi čállinmearkkaid riektagieđahallama almmolaš neahttasiidduin ja almmolaš registariin. Dát guoská earret eará álbmotregistarii, Ovttadatregistarii Brønnøysunddas ja Stáhta kártadoaimmahaga registarii mas leat báikenamat ja adreassat.

Buot stáhta etáhtat galget árvvoštallat dárbbu váldit atnui prográmmagálvvuid/plattforpmaid mat dahket vejolažžan geavahit sámegiela čállinmearkkaid dađistaga go dálá prográmmagálvvut lonuhuvvojit. Dahkan dihte álkibun almmolaš doaimmaide váldit atnui sámegiela čállinmearkkaid, ruhtada Bargo- ja searvadahttindepartemeanta gelbbolašvuođabása ja sierra neahttabáikki sámegiela čállinmearkkaide ja ITii – www.samit.no. áigmuš lea ahte almmolaš doaimmahusat galget sáhttit váldit oktavuođa dohko oažžun dihte veahki. Lea Standard Norge mii jođiha gelbbolašvuohtabása Bargo- ja searvadahttindepartemeantta ovddas.

19.5.2 Sámegiela divvunprográmma

Sámediggi lea 2004 rájes čađahan prošeavtta ovddidan dihte sámegiela korrektuvra- prográmma elektrovnnalaš teakstagieđahallamii. Prošeavtta ruhtadit Sámediggi ja ollu departemeanttat. Čállinvuohkedárkkistus davvisámegillii ja julevsámegillii ráhkaduvvui jagi 2007. Dát teknologiija lea hirbmat deaŧalaš veahkkeneavvu sámegiela áimahuššamii ja ovdánahttimii. Ulbmil lea ahte čállinvuohkedárkkistus galgá dagahit ahte olbmot geat muđui eai leat sihtkkarat máhttet go sii sámegiela riektačállima, galget sáhttit geavahit sámegiela čálalaččat ollu oktavuođain. Muhtun sámi ollesol­bmot eai beassan oahppat čállit sámegiela go vázze skuvlla. Sidjiide lea várra dákkár čállinvuohkedárkkistus stuorra ávkin. Čállinvuohkedárkkistus lea maiddái mávssolaš neavvu skuvllas ja giellaoahpahusa oktavuođas.

Jagiid 2008 – 2010 lea davvisámegiela ja julevsámegiela čállinvuohkedárkkistus gárvvis, ollislaš hámis. Lea almmatge lunddolaš geahččat vuosttaš jagiid geahččalanáigodahkan. Lea dárbu prošeaktaorganisašuvdnii mii sáhttá vuostáiváldit boasttuvuođa dieđihemiid ja divvut prográmmagálvvu boasttuvuođaid, bagadit geavaheddjiid geat galget implementeret čovdosa, ja heivehit čállinvuohkedárkkistusa ođđa prográmmagálvvu ođđa veršuvnnaide mat ilbmet.

Lullisámegiella lea garra deattu vuolde, og das leat dušše moadde čuođi geavaheaddji. Lullisámegiela deaŧalaš nannendoaibmabidju lea addit maiddái lullisámi giellageavaheddjiide IT-neavvuid mat leat veahkkin riektačállimii.

Bargo- ja searvadahttindepartemeanta, Máhttodepartemeanta ja Sámediggi ruhtadit joatkkaprošeavtta, «Divvun 2», man doaibman lea davvisámegiela ja julevsámegiela čállinvuohkedárkkistusa ortnegisdoallan ja geahččalandoaibma, ja ovddidit čállin- vuohkedárkkistusa lullisámegiela várás. Prošeakta lea 3 jáhkásaš, ja ulbmil ahte lullisámegiela čállinvuohkedárkkistus galgá leat válmmas ovdal jagi 2010 loahpa.

19.5.3 Hupmansyntesa

Eanet ja eanet bálvalusat dahkkojit elektrovnnalažžan ja ollu diehtojuohkin dahkko fidnen láhkái digitála hámis, earret eará girjerájuin. Dahkan dihte buohkaide olámuddui lea čujuhuvvon dárbui eambbo almmolaš áŋgriuššamii, ja ollu doaimmaheaddjit leat čujuhan erenoamážit dárbui ovddidit hupmansyntesa neavvuid.

Hállan lea čájehuvvon leat beaktilis vuohki buktit diehtojuohkima, juogo geavahuvvon okto, ovttas teavsttain, dahje synkroniserejuvvon teavsttain dainna lágiin ahte cuiggon čájeha guhte sátni lohkkojuvvo. Hállanprográmma sáhttá dahkat ol-bmuide geain leat lohkan- ja čállinváttisvuođat iešguđetlágán teavsttaid, sihke fágagirjjiid, ja girj-jiid ja aviissaid oláhan láhkái. Olbmuide geat galget oahpahallat dárogiela, lea maiddái dakkár funkšunalitehta ávkkálaš. Sámediggi lea čielggadan leago vejolaš ovddidit hupmansyntesa sámegiela várás. Hupmansyntesa lea jurddašuvvon geavahuvvot lassineavvun lotnolasat dábálaš korrektuvraprográmmain. Vásihusat čájehit ahte hupmansyntesa geavaheapmi doarju sihke lohkan- ja čállinproseassa. Dasa lassin sáhttá hupmansyntesa geavahuvvot vuođđun ovddidit ođđaáigásaš bálvalusfálaldagaid ollu surggiin.

19.6 Terminologiijaid ovddideapmi

Tearpmaid ráhkadeapmi sámegillii lea dehálaš go olmmoš lea áigumin bisuhit ja nannet sámegiela geavaheami. Jus sámegiela galggaš sáhttit geavahit fágalaš oktavuođain, de fertejit leat fágaterminologiijat ja fágadoahpagat sámegillii.

Sámedikkis lea ovddasvástádus norbmet sámegiela ja dohkkehit sámegiel tearpmaid Norggas.

Sámi giellalávdegoddi (gč. kap. 19.7.5) dat dohkkeha sámegiel tearpmaid. Sámi giellalávdegotti guhkesáigeplánas áigodahkii 2007 – 2009 lea tearbmabargu okta golmma váldoáŋgiruššan-suorggis. Giellalávdegotti ulbmil lea oktiiordnet terminologiijaprošeavttaid, riikkarájáid rastá ge, nu ahte unnán resurssat geavahuvvojit jierpmálaččat. Dasto lea sániid oktiiheiveheapmi ja kárten dehálaš amas šaddat sátnemoivi. Riikkain sáhttet leat guđege tearpmat seamma doahpagiidda.

Sámediggi lea ásahan sátnebáŋkku www.risten.no. Eanet go 14 000 sáni leat dál registarastojuvvon diehtovuđđui. Diehtovuođus lea vejolaš ohcat dárogillii ja sámegillii. Sátnediehtovuođđu sisttisdoallá sámegielat tearpmaid oarjelsámegillii, julevsámegillii ja davvisámegillii. Diehtovuođu lassin sisttisdoallá risten.no maiddái grammatihkka­siiddu mas leat dieđut oarjelsámegiela, julevsámegiela ja davvisámegiela giellaoahpa birra. Norgga Sámediggi dat hálddaša risten.no.

Boksa 20.2 Oslo børs sámegillii

Govus 20.3 Oslo børs sámegillii

Gáldu: Oslo Børs

Dán diehtojuohkingihppaga sámegielat hámi ráhkadeapmi lea geahččaleapmi viiddidit sámegiela geavaheami ođđa fágasurggiide. Ekonomiijas lea dássážii leamaš hui uhccán tearbmaovddideapmi sámegillii. Bargu lea leamaš organiserejuvvon Finánsamárkan­foandda vuollásaš prošeaktan, mii ruhtada dutkama ja álbmotčuvgehusa finánsa­márk­an­suorggi siskkobealde.

Gáldu: www.forskningsradet.no/finansmarkedsfondet/

Terminologiijaovddideapmi ja norbmen lea dehálaš almmolaš eiseválddiide lágaid, láhkaásahusaid ja skoviid jna. jorgaleamis. Almmolaš hálddahussii lea hástalus ahte sámegiel tearpmaid dohkkeheapmi ovdána njozet, erenoamážit lágaid jorgaleami oktavuođas. Bargo- ja searvadahttindepartemeanta áigu árvvoštallat mo buoremusat lea vejolaš kvalitehtasihkkarastit sámegiela geavaheami láhkajorgalusain ja eará almmolaš dokumeanttain.

19.6.1 Sámegiela juridihkalaš terminologiija

áimmahuššan dihte sápmelaččaid riektesihkkarvuođa lea deaŧalaš vealtat boasttuáddejumiin giellavealaid dihte. Sámilága § 3 – 2 vuosttaš oasi mielde galget lágat ja njuolggadusat mat leat erenoamáš beroštahttit olles sámi álbmogii dahje dan osiide jorgaluvvot sámegillii. Lea almmatge váttisvuohta ahte ollu juridihkalaš tearpmat eai gávdno sámegillii. Buhtadan dihte dán serve Justiisadepartea­meanta, Gieldda- ja guovlodepartemeanta, Sámediggi, Finnmárkku fylkkagielda ja Deanu gielda 2004 ovttas ruhtadit prošeavtta «Sámegiela juridihkalaš terminologiija» man ulbmil lei ovddidit riekteterminologiija davvisámegillii. SEG (Sám ealáhus- ja ovdánahttinguovddáš AS) jođiha prošeavtta.

Ovddidit sámi tearpmaid lea váttis ja áddjás bargu. Dát guoská erenoamážit juridihkalaš tear­pmaide danne go dakkár barggus gáibáduvvo ahte olmmoš lea hirbmat deaivil. Prošeakta «Sámegiel juridihkalaš terminologiija» ovdánahtii ollu tear­pmaid sámegillii earret eará ráŋggaštusrievtti, ráŋggaštusproseassa ja siviilaproseassa birra. Dasa lassin čilgejuvvui tearpmaid sisdoallu, ja čájehuvvui mainna lágiin sáhttá geavahit dadjanvugiid cealkagiin. Tearpmat biddjojuvvoojit neahttabáikái www.risten.no‘s dađistaga go Sámi giellalávdegoddi lea dohkkehan tearpmaid.

Deanu gieldda prošeakta «Sámi láhkagiella» lea guovttejagáš prošeakta. Vuosttaš oassi prošeavttas lei gárvvis 2007 ja lea ráhkaduvvon listu mas leat 691 sámi juridihkalaš tearpma. Tear­bmaovdánahttinbarggus lea leamaš sihke giellafágalaš ja juridihkalaš gelbbolašvuohta. Deanu gielddas lea áigumuš ovddosguvlui joatkit prošeavtta jagi vel. Go prošeakta lea loahpahuvvon, ovddiduvvojit tearpmat Sámi giellalávdegoddái dohkkeheapmái.

20.6 Terminologiijaid ovddideapmi

Tearpmaid ráhkadeapmi sámegillii lea dehálaš go olmmoš lea áigumin bisuhit ja nannet sámegiela geavaheami. Jus sámegiela galggaš sáhttit geavahit fágalaš oktavuođain, de fertejit leat fágaterminologiijat ja fágadoahpagat sámegillii.

Sámedikkis lea ovddasvástádus norbmet sámegiela ja dohkkehit sámegiel tearpmaid Norggas.

Sámi giellalávdegoddi (gč. kap. 19.7.5) dat dohkkeha sámegiel tearpmaid. Sámi giellalávdegotti guhkesáigeplánas áigodahkii 2007 – 2009 lea tearbmabargu okta golmma váldoáŋgiruššan-suorggis. Giellalávdegotti ulbmil lea oktiiordnet terminologiijaprošeavttaid, riikkarájáid rastá ge, nu ahte unnán resurssat geavahuvvojit jierpmálaččat. Dasto lea sániid oktiiheiveheapmi ja kárten dehálaš amas šaddat sátnemoivi. Riikkain sáhttet leat guđege tearpmat seamma doahpagiidda.

Sámediggi lea ásahan sátnebáŋkku www.risten.no. Eanet go 14 000 sáni leat dál registarastojuvvon diehtovuđđui. Diehtovuođus lea vejolaš ohcat dárogillii ja sámegillii. Sátnediehtovuođđu sisttisdoallá sámegielat tearpmaid oarjelsámegillii, julevsámegillii ja davvisámegillii. Diehtovuođu lassin sisttisdoallá risten.no maiddái grammatihkka­siiddu mas leat dieđut oarjelsámegiela, julevsámegiela ja davvisámegiela giellaoahpa birra. Norgga Sámediggi dat hálddaša risten.no.

Boksa 20.2 Oslo børs sámegillii

Govus 20.3 Oslo børs sámegillii

Gáldu: Oslo Børs

Dán diehtojuohkingihppaga sámegielat hámi ráhkadeapmi lea geahččaleapmi viiddidit sámegiela geavaheami ođđa fágasurggiide. Ekonomiijas lea dássážii leamaš hui uhccán tearbmaovddideapmi sámegillii. Bargu lea leamaš organiserejuvvon Finánsamárkan­foandda vuollásaš prošeaktan, mii ruhtada dutkama ja álbmotčuvgehusa finánsa­márk­an­suorggi siskkobealde.

Gáldu: www.forskningsradet.no/finansmarkedsfondet/

Terminologiijaovddideapmi ja norbmen lea dehálaš almmolaš eiseválddiide lágaid, láhkaásahusaid ja skoviid jna. jorgaleamis. Almmolaš hálddahussii lea hástalus ahte sámegiel tearpmaid dohkkeheapmi ovdána njozet, erenoamážit lágaid jorgaleami oktavuođas. Bargo- ja searvadahttindepartemeanta áigu árvvoštallat mo buoremusat lea vejolaš kvalitehtasihkkarastit sámegiela geavaheami láhkajorgalusain ja eará almmolaš dokumeanttain.

20.6.1 Sámegiela juridihkalaš terminologiija

áimmahuššan dihte sápmelaččaid riektesihkkarvuođa lea deaŧalaš vealtat boasttuáddejumiin giellavealaid dihte. Sámilága § 3 – 2 vuosttaš oasi mielde galget lágat ja njuolggadusat mat leat erenoamáš beroštahttit olles sámi álbmogii dahje dan osiide jorgaluvvot sámegillii. Lea almmatge váttisvuohta ahte ollu juridihkalaš tearpmat eai gávdno sámegillii. Buhtadan dihte dán serve Justiisadepartea­meanta, Gieldda- ja guovlodepartemeanta, Sámediggi, Finnmárkku fylkkagielda ja Deanu gielda 2004 ovttas ruhtadit prošeavtta «Sámegiela juridihkalaš terminologiija» man ulbmil lei ovddidit riekteterminologiija davvisámegillii. SEG (Sám ealáhus- ja ovdánahttinguovddáš AS) jođiha prošeavtta.

Ovddidit sámi tearpmaid lea váttis ja áddjás bargu. Dát guoská erenoamážit juridihkalaš tear­pmaide danne go dakkár barggus gáibáduvvo ahte olmmoš lea hirbmat deaivil. Prošeakta «Sámegiel juridihkalaš terminologiija» ovdánahtii ollu tear­pmaid sámegillii earret eará ráŋggaštusrievtti, ráŋggaštusproseassa ja siviilaproseassa birra. Dasa lassin čilgejuvvui tearpmaid sisdoallu, ja čájehuvvui mainna lágiin sáhttá geavahit dadjanvugiid cealkagiin. Tearpmat biddjojuvvoojit neahttabáikái www.risten.no‘s dađistaga go Sámi giellalávdegoddi lea dohkkehan tearpmaid.

Deanu gieldda prošeakta «Sámi láhkagiella» lea guovttejagáš prošeakta. Vuosttaš oassi prošeavttas lei gárvvis 2007 ja lea ráhkaduvvon listu mas leat 691 sámi juridihkalaš tearpma. Tear­bmaovdánahttinbarggus lea leamaš sihke giellafágalaš ja juridihkalaš gelbbolašvuohta. Deanu gielddas lea áigumuš ovddosguvlui joatkit prošeavtta jagi vel. Go prošeakta lea loahpahuvvon, ovddiduvvojit tearpmat Sámi giellalávdegoddái dohkkeheapmái.

20.7 Sámedikki váikkuhangaskaoamit sámegiela ovddideapmái

Sámediggi meannudii 2004 dieđáhusa sámegiela birra – Sámegiella lea čaffat (ašši 24/04). Dieđáhusas govviduvvojit ollu sámegiela ovddideaddji doaimmat, ee. sámegielgeavaheapmi mediain, iešguđetge sámegielaid dilli, sámegiella ja IT, ja sámegieloahpahus buot dásiin. Dan oktavuođas go dievasčoahkkin gieđahalai jagi 2004 giellaiskkadeami (ašši 09/05), cuiggodii Sámediggi ollu hástalusaid giellabarggus iešguđetge sektoriin. Sámediggi mearridii maiddái ea.ea oččodit eambbo gielddaid searvat sámegiela hálddašguvlui, ásahit eanet giellaguovddážiid, váikkuhit gielddaid das mii guoská vuođđooahpahussii, ja lasihit oahpponeavvoráhkadeami – erenoamážit lulli- ja julevsámegiela várás. Sámediggi deattuha ovttasbarggu rájiid rástá giellabarggus.

Geahča maiddái Sámedikki 2006 jahkedieđáhusa (čuoggá 6) ja 2007 jahkedieđáhusa (čuoggá 7).

Ovttasbargošiehtadusain fylkkagielddaiguin lea giellabargu guovddážis. Ovttasbargošiehtadusat fátmmastit ee. ovttasbargoarenaid, Sámedikki sámegieldoarjaga fylkkagielddaide, giellabarggu ulbmiliid. Finnmárkkus leat ovdamearkka dihte oasehasat geatnegahtton movttiidahttit gielddaid ja regionála stáhtaetáhtaid vuoruhit sámegiela vel čavgadeappot ge og dan maid unnimusgáibádusat goččot. Lullisámegiela guovlluin leat oasehasat ovttaoaivilis bargat ovddidit giellaovdánahttinprográmma mii galgá sihkkarastit ollislaš ja kvalitatiiva giellafálaldaga.

Sámediggi juolluda jagi 2008 54 milj. ruvnno iešguđetlágán doaimmaide seailluhit, nannet ja ovddidit sámegiela (gč. ášši 60/07). Ruhta Sáme­dikki gielladoaimmaide juolluduvvo Bargo- ja searvadahttindepartemeantta bušeahtas.

20.7.1 Sámiálbmoga foanda – Giellaovddidandoaimmat

Sámediggi juolluda jagi 2008 10 milj. ruvnno Sámeálbmoga foandda badjebáhcagi. 5,8 milj. ruvnno juolluduvvo ohcamiid mielde. Dás lea 2 milj. ruvnno várrejuvvon prošeavttaide mat oaččuhit eanet aktiiva giellageavaheddjiid ja 0,8 milj. ruvnno árbevirolaš máhtu duođaštan- ja gaskkustanprošeavttaide. 3 milj. ruvnno galget mannet lassánahttit sámegielat girjjálašvuođa almmuhemiid logu. 4,2 milj. ruvnno lea jagi 2008 várrejuvvon ovdánahttin-, čielggadan- ja duođaštanáigumušaide, 3 milj. ruvnno ovddidit giellaprográmma ja 1,2 milj. ruvnno árbevirolaš máhtu duođašteapmái ja gaskkusteapmái.

20.7.2 Doarjja sámegiela hálddašanguovllu gielddaide ja fylkkagielddaide

Guovttegielalašvuođaruhta lea guovdileamos váikkuhangaskaoapmi deavdit sámilága giella­njuolggadusaid. Ruhta galgá leat ávkin sihkkarastime guovttegielat bálvalusfálaldaga sámegiela hálddašanguovllus. Sámedikki dievasčoahkkin mearrida guovttegielalašvuođa ruđaid juohkima hálddašanguovllu gielddaide ja fylkkagielddaide.

Ortnega ásahii Gielddadepartemeanta 1985 doarjjaortnegin sámegiel dulkonbálvalussii masa lei juolluduvvon 0,6 milj. ruvnno. Juolludus lasihuvvui dađistaga ja doarjja viiddiduvvui fátmmastit maiddái guovttegielat hálddašeami. Go sámelága giellanjuolggadusat biddjojedje johtui 1992 lei 16,35 milj. ruvnno várrejuvvon doarjjan dulkonbálvalussii ja gielddaid ja fylkkagielddaid guovttegielalašvuhtii sámegiela hálddašanguovllu siskko­bealde. Ortnet sirdojuvvui Sámediggái 1993 rájes. Doarjja lea lassánan sakka maŋimus jagiid. Go hálddašanguovlu viiddiduvvui maiddái fátmmastit Divttasvuona 2006, lasihii ráđđehus juolludeami 5 milj. ruvnnuin. Sullásaš lassáneapmi lea dáhpáhuvvan bušeahtas 2008 rájes go Snoasa gielda dál gullá sámegiela hálddašanguvlui.

Sámedikki iežas mihttomearri guovttegiela-lašvuođadoarjagiin lea ahte galgá leat vejolaš geavahit sámegiela buot servodatdásiin ja -surggiin. Dát galgá ee. joksat ságastallamiin gielddaiguin ja fylkkagielddaiguin dan birra mainna lágiin sáme­giella galgá ovdánahttot ja dahkkot oainnusin. Sámediggi čađaha bissovaš čoahkkimiid sámegiela hálddašanguovllu gielddaiguin ja fylkkagielddaiguin.

Eaktun Sámedikki doarjaga máksimii lea ahte gielddat ja fylkkagielddat ráhkadit giellaovdánahttinplána. Gielddat galget maiddái ráhkadit raportta mas árvvoštallojuvvo man doaibmilat gieldda váikkuhangaskaoamit leat lemaš lassin ráhkaduvvon rehketdollui mii čájeha mo ruhta lea geavahuvvon diibmá.

20.7.3 Sámi giellaguovddážat

2008 leat ovcci sámi giellaguovddáža mat ožžot doarjaga Sámedikkis. Guovddážat leat bieđgguid stuorra geográfalaš guovllus ja gávdnojit Porsáŋggus, Gáivuonas, Divttasvuonas, Evenáššis, Unjárggas, Deanus, Moskavuonas, Plassjes ja álttás. Ulbmil giellaguovddážiiguin lea ovddidit sámegiela ja nannet sámegiela geavaheami. Guovddážat lágidit giellakurssaid, čađahit iešguđetlágán prošeavttaid ja eará doaimmaid main giella lea guovddážis. Sámi giellaguovddážat leat deaŧalaš giellaarenat, erenoamážit doppe gos sámegiella lea rašši. Giellaguovddážiid ásaheami leat báikkálaš doaimmaheaddjit vuolggahan, ja jurdda ásaheami duogábealde lea leamaš čohkket resurssaid ja ásahit giellaarenaid.

Ovttasbargošiehtadusain gaskal Sámedikki ja fylkkagielddaid (gč. kap. 7.3.1) lea giellaovdánahttinbargu oassi šiehtadusas. Sámi giellaguovddážat leat dárbbašlaš arenat ovddidit ja seailluhit sámegiela. Danne sávvet ovttasbargooasehasat ahte ásahuvvojit eanet doaibmi sámi giellaguovddážat iešguđetge guovlluin.

20.7.4 Eará gielladoaimmat

Sámediggi addá doarjaga giellaprošeavttaidesihke siskkobealde ja olggobealde sámegiela hálddašanguovllu. Maŋimus jagiid lea Sámedikkis leamaš terminilogiija čohkken, ovdánahttin ja registreren, ja sámi báikenamaid čohkken guovddážis. Sámediggi lea maiddái atnán deaŧalažžan bidjat árjjaid eará giellaarenaide earret skuvllaide ja mánáidgárddiide mánáide ja nuoraide. Okta strategiija lea ovddidit arenaid mánáide ja nuoraide gos sámegiella gullo, oidno ja addá positiivva gaskavuođaid.

Sámediggi lea ásahan doarjjaortnegiid sámegielat almmuhemiide (gč. kap. 14.4.2). Dál leat almmuheamit mánáide ja nuoraide ja nissoniidda. Sámediggi addá maiddái ruđa árbevirolaš oskku magasiidnii Nuorttanáste. Sámediggi áigu ain bargat nannet fálaldaga, ja ovttasbarggu davviriik­kalaš dásis ovddidan dihte sámi almmustahttimiid. Sámegielat almmustahttimat leat deaŧalaččat nannen dihte sámegielagiid lohkanvieruid, movttiidahttin dihte ráhkadeaddji čállindáiddu erenoa-mážit sámi mánáid ja nuoraid gaskkas, ja oainnusin dahkan ja movttiidahttin dihte sámi kultuvrra ja identitehta girjáivuođa.

Sámedikki barggu birra sámegiel korrektuvraprográmmainmuitaluvvo kap. 19.5.2.

20.7.5 Sámi giellalávdegoddi

Sámi giellalávdegoddi lea Sámegiela parlamentárlaš ráđi vullásaš ja lea mearridanorgána oktasaš sámi giellagažaldagain. Sámi giellalávdegotti ul-bmil lea áimmahuššat ja ovddidit dan kulturárbbi mii lea čadnon sámegillii, ja nuvt doaibmat fága- ja áššedovdi orgánan, ovttastahttit ja heivehit sámegiela geavahan- ja dikšundoaimmaid, doaimmahit gaskkusteami nationála sámi giellaorgánaid gaskka ja ovttastahttit sámegielbarggu. Okta deaŧalaš ulbmil lea ahte sámegiella oažžu seamma árvvu Norggas, Ruoŧas, Suomas ja Ruoššas. Sámi giellalávdegoddi ovttasbargá davviriikkaid giellaráđiin ja terminologiijafágalaš ásahusaiguin.

Giellalávdegottis lea guoktenuplot miellahtu maid Sámedikkit ja Ruošša sámesearvvit leat evttohan. Lávdegotti miellahtuid nammada Sámi parlamentáralaš ráđđi. Čállingoddi mas dál leat guokte bargi, lea ovtta sajis Sámedikki kantuvrraiguin Guovdageainnus.

Sámi giellalávdegotti ruhtadit Suoma, Ruoŧa ja Norgga sámedikkit.

Giellalávdegotti guhkesáiggiplánas 2007 – 2009 leat tearbmabargu, sámegiela seailluheapmi ja ovdánahttin ja ovttasbargu gaskal Sámi giellalávdegotti ja Sámedikkiid giellaorgánaid guovddážis. Geahčá maiddái kap. 19.6 terminologiijaovdánahttima birra.

20.7.6 Sámi báikenamaid nammakonsuleanta

Sámedikki nammabálvalusbargu sámi báikenamaiguin fátmmasta vuosttažettiin ráđđeaddima namaid čállinvuogi birra. Dađistaga go sámegiella lea váldon eanet ja eanet atnui almmolaš oktavuođain, lea maiddái jearru lassánan. Buot mearriduvvon báikenamat čállojit diehtovuđđui GBR (Guovddáš báikenammaregisttar) maid Stáhta kártadoaimmahat doaimmaha. Geahča maiddái kap. 19.4.3.

19.7 Sámedikki váikkuhangaskaoamit sámegiela ovddideapmái

Sámediggi meannudii 2004 dieđáhusa sámegiela birra – Sámegiella lea čaffat (ašši 24/04). Dieđáhusas govviduvvojit ollu sámegiela ovddideaddji doaimmat, ee. sámegielgeavaheapmi mediain, iešguđetge sámegielaid dilli, sámegiella ja IT, ja sámegieloahpahus buot dásiin. Dan oktavuođas go dievasčoahkkin gieđahalai jagi 2004 giellaiskkadeami (ašši 09/05), cuiggodii Sámediggi ollu hástalusaid giellabarggus iešguđetge sektoriin. Sámediggi mearridii maiddái ea.ea oččodit eambbo gielddaid searvat sámegiela hálddašguvlui, ásahit eanet giellaguovddážiid, váikkuhit gielddaid das mii guoská vuođđooahpahussii, ja lasihit oahpponeavvoráhkadeami – erenoamážit lulli- ja julevsámegiela várás. Sámediggi deattuha ovttasbarggu rájiid rástá giellabarggus.

Geahča maiddái Sámedikki 2006 jahkedieđáhusa (čuoggá 6) ja 2007 jahkedieđáhusa (čuoggá 7).

Ovttasbargošiehtadusain fylkkagielddaiguin lea giellabargu guovddážis. Ovttasbargošiehtadusat fátmmastit ee. ovttasbargoarenaid, Sámedikki sámegieldoarjaga fylkkagielddaide, giellabarggu ulbmiliid. Finnmárkkus leat ovdamearkka dihte oasehasat geatnegahtton movttiidahttit gielddaid ja regionála stáhtaetáhtaid vuoruhit sámegiela vel čavgadeappot ge og dan maid unnimusgáibádusat goččot. Lullisámegiela guovlluin leat oasehasat ovttaoaivilis bargat ovddidit giellaovdánahttinprográmma mii galgá sihkkarastit ollislaš ja kvalitatiiva giellafálaldaga.

Sámediggi juolluda jagi 2008 54 milj. ruvnno iešguđetlágán doaimmaide seailluhit, nannet ja ovddidit sámegiela (gč. ášši 60/07). Ruhta Sáme­dikki gielladoaimmaide juolluduvvo Bargo- ja searvadahttindepartemeantta bušeahtas.

19.7.1 Sámiálbmoga foanda – Giellaovddidandoaimmat

Sámediggi juolluda jagi 2008 10 milj. ruvnno Sámeálbmoga foandda badjebáhcagi. 5,8 milj. ruvnno juolluduvvo ohcamiid mielde. Dás lea 2 milj. ruvnno várrejuvvon prošeavttaide mat oaččuhit eanet aktiiva giellageavaheddjiid ja 0,8 milj. ruvnno árbevirolaš máhtu duođaštan- ja gaskkustanprošeavttaide. 3 milj. ruvnno galget mannet lassánahttit sámegielat girjjálašvuođa almmuhemiid logu. 4,2 milj. ruvnno lea jagi 2008 várrejuvvon ovdánahttin-, čielggadan- ja duođaštanáigumušaide, 3 milj. ruvnno ovddidit giellaprográmma ja 1,2 milj. ruvnno árbevirolaš máhtu duođašteapmái ja gaskkusteapmái.

19.7.2 Doarjja sámegiela hálddašanguovllu gielddaide ja fylkkagielddaide

Guovttegielalašvuođaruhta lea guovdileamos váikkuhangaskaoapmi deavdit sámilága giella­njuolggadusaid. Ruhta galgá leat ávkin sihkkarastime guovttegielat bálvalusfálaldaga sámegiela hálddašanguovllus. Sámedikki dievasčoahkkin mearrida guovttegielalašvuođa ruđaid juohkima hálddašanguovllu gielddaide ja fylkkagielddaide.

Ortnega ásahii Gielddadepartemeanta 1985 doarjjaortnegin sámegiel dulkonbálvalussii masa lei juolluduvvon 0,6 milj. ruvnno. Juolludus lasihuvvui dađistaga ja doarjja viiddiduvvui fátmmastit maiddái guovttegielat hálddašeami. Go sámelága giellanjuolggadusat biddjojedje johtui 1992 lei 16,35 milj. ruvnno várrejuvvon doarjjan dulkonbálvalussii ja gielddaid ja fylkkagielddaid guovttegielalašvuhtii sámegiela hálddašanguovllu siskko­bealde. Ortnet sirdojuvvui Sámediggái 1993 rájes. Doarjja lea lassánan sakka maŋimus jagiid. Go hálddašanguovlu viiddiduvvui maiddái fátmmastit Divttasvuona 2006, lasihii ráđđehus juolludeami 5 milj. ruvnnuin. Sullásaš lassáneapmi lea dáhpáhuvvan bušeahtas 2008 rájes go Snoasa gielda dál gullá sámegiela hálddašanguvlui.

Sámedikki iežas mihttomearri guovttegiela-lašvuođadoarjagiin lea ahte galgá leat vejolaš geavahit sámegiela buot servodatdásiin ja -surggiin. Dát galgá ee. joksat ságastallamiin gielddaiguin ja fylkkagielddaiguin dan birra mainna lágiin sáme­giella galgá ovdánahttot ja dahkkot oainnusin. Sámediggi čađaha bissovaš čoahkkimiid sámegiela hálddašanguovllu gielddaiguin ja fylkkagielddaiguin.

Eaktun Sámedikki doarjaga máksimii lea ahte gielddat ja fylkkagielddat ráhkadit giellaovdánahttinplána. Gielddat galget maiddái ráhkadit raportta mas árvvoštallojuvvo man doaibmilat gieldda váikkuhangaskaoamit leat lemaš lassin ráhkaduvvon rehketdollui mii čájeha mo ruhta lea geavahuvvon diibmá.

19.7.3 Sámi giellaguovddážat

2008 leat ovcci sámi giellaguovddáža mat ožžot doarjaga Sámedikkis. Guovddážat leat bieđgguid stuorra geográfalaš guovllus ja gávdnojit Porsáŋggus, Gáivuonas, Divttasvuonas, Evenáššis, Unjárggas, Deanus, Moskavuonas, Plassjes ja álttás. Ulbmil giellaguovddážiiguin lea ovddidit sámegiela ja nannet sámegiela geavaheami. Guovddážat lágidit giellakurssaid, čađahit iešguđetlágán prošeavttaid ja eará doaimmaid main giella lea guovddážis. Sámi giellaguovddážat leat deaŧalaš giellaarenat, erenoamážit doppe gos sámegiella lea rašši. Giellaguovddážiid ásaheami leat báikkálaš doaimmaheaddjit vuolggahan, ja jurdda ásaheami duogábealde lea leamaš čohkket resurssaid ja ásahit giellaarenaid.

Ovttasbargošiehtadusain gaskal Sámedikki ja fylkkagielddaid (gč. kap. 7.3.1) lea giellaovdánahttinbargu oassi šiehtadusas. Sámi giellaguovddážat leat dárbbašlaš arenat ovddidit ja seailluhit sámegiela. Danne sávvet ovttasbargooasehasat ahte ásahuvvojit eanet doaibmi sámi giellaguovddážat iešguđetge guovlluin.

19.7.4 Eará gielladoaimmat

Sámediggi addá doarjaga giellaprošeavttaidesihke siskkobealde ja olggobealde sámegiela hálddašanguovllu. Maŋimus jagiid lea Sámedikkis leamaš terminilogiija čohkken, ovdánahttin ja registreren, ja sámi báikenamaid čohkken guovddážis. Sámediggi lea maiddái atnán deaŧalažžan bidjat árjjaid eará giellaarenaide earret skuvllaide ja mánáidgárddiide mánáide ja nuoraide. Okta strategiija lea ovddidit arenaid mánáide ja nuoraide gos sámegiella gullo, oidno ja addá positiivva gaskavuođaid.

Sámediggi lea ásahan doarjjaortnegiid sámegielat almmuhemiide (gč. kap. 14.4.2). Dál leat almmuheamit mánáide ja nuoraide ja nissoniidda. Sámediggi addá maiddái ruđa árbevirolaš oskku magasiidnii Nuorttanáste. Sámediggi áigu ain bargat nannet fálaldaga, ja ovttasbarggu davviriik­kalaš dásis ovddidan dihte sámi almmustahttimiid. Sámegielat almmustahttimat leat deaŧalaččat nannen dihte sámegielagiid lohkanvieruid, movttiidahttin dihte ráhkadeaddji čállindáiddu erenoa-mážit sámi mánáid ja nuoraid gaskkas, ja oainnusin dahkan ja movttiidahttin dihte sámi kultuvrra ja identitehta girjáivuođa.

Sámedikki barggu birra sámegiel korrektuvraprográmmainmuitaluvvo kap. 19.5.2.

19.7.5 Sámi giellalávdegoddi

Sámi giellalávdegoddi lea Sámegiela parlamentárlaš ráđi vullásaš ja lea mearridanorgána oktasaš sámi giellagažaldagain. Sámi giellalávdegotti ul-bmil lea áimmahuššat ja ovddidit dan kulturárbbi mii lea čadnon sámegillii, ja nuvt doaibmat fága- ja áššedovdi orgánan, ovttastahttit ja heivehit sámegiela geavahan- ja dikšundoaimmaid, doaimmahit gaskkusteami nationála sámi giellaorgánaid gaskka ja ovttastahttit sámegielbarggu. Okta deaŧalaš ulbmil lea ahte sámegiella oažžu seamma árvvu Norggas, Ruoŧas, Suomas ja Ruoššas. Sámi giellalávdegoddi ovttasbargá davviriikkaid giellaráđiin ja terminologiijafágalaš ásahusaiguin.

Giellalávdegottis lea guoktenuplot miellahtu maid Sámedikkit ja Ruošša sámesearvvit leat evttohan. Lávdegotti miellahtuid nammada Sámi parlamentáralaš ráđđi. Čállingoddi mas dál leat guokte bargi, lea ovtta sajis Sámedikki kantuvrraiguin Guovdageainnus.

Sámi giellalávdegotti ruhtadit Suoma, Ruoŧa ja Norgga sámedikkit.

Giellalávdegotti guhkesáiggiplánas 2007 – 2009 leat tearbmabargu, sámegiela seailluheapmi ja ovdánahttin ja ovttasbargu gaskal Sámi giellalávdegotti ja Sámedikkiid giellaorgánaid guovddážis. Geahčá maiddái kap. 19.6 terminologiijaovdánahttima birra.

19.7.6 Sámi báikenamaid nammakonsuleanta

Sámedikki nammabálvalusbargu sámi báikenamaiguin fátmmasta vuosttažettiin ráđđeaddima namaid čállinvuogi birra. Dađistaga go sámegiella lea váldon eanet ja eanet atnui almmolaš oktavuođain, lea maiddái jearru lassánan. Buot mearriduvvon báikenamat čállojit diehtovuđđui GBR (Guovddáš báikenammaregisttar) maid Stáhta kártadoaimmahat doaimmaha. Geahča maiddái kap. 19.4.3.

19.8 Strategiijat ja doaibmabijut

Norga lea váldán deaŧalaš lávkkiid maŋimus jagiid nannet sámegiela, juoga maid maiddái Eurohparáđi áššedovdilávdegoddi deattuha mearkkašumiidisguin goalmmát raportii Norgga čuovvoleami birra unnitlohkogiellasoahpamuša hárrái. Ráđđehus áigu joatkit barggu ollašuhttit unnitlohkogiellašoahpamuša oppalaččat ja daid ávžžuhusaid maid Ministtarlávdegoddi lea addán erenoamážit.

Sámegiella lea ain hearkkes dilis. erenoamážit leat smávva sámegielat áitojuvvon. Norgga sámi giellaguddiid jávkan soaitá leat stuorát go lassá-neapmi. Ealli sámegiella lea deaŧalaš oassi sámi kultuvrras. Ráđđehus áigu danne bovdet Sámedikki ovttasbargui ráhkadit doaibmaplána sámegiela várás. Ráđđehus áigu dán barggu siskkobealde deattuhit lullisámegiela ja julevsámegiela nannema. Ulbmil doaibmaplánain lea geahččat barggu mii dahkko sámegiela várás odne oppalaččat, ja ovttasbargamiin Sámedikkiin veardidit mainna lea deaháleamoš áŋgiruššat sihkkarastin dihte sámegiela ealli ja kulturguoddi giellan boahtteáiggis.

Ráđđehus áigu leat veahkkin nanneme lullisámegiela korrektuvraprográmma ruhtademiin lullisámegiela várás, ja Bargo- ja searvadahttindepartemeanta lea várren 1. milj. ruvnno ulbmilii 2008. 0,5 milj. ruvdnosaš juolludus Bargo- ja searvadahttindepartemeantta badjel Svahken bajásšaddanguovddážii Engerdal gielddas, lea jotkojuvvon 2008 sihkkarastin dihte lullisámegielfálaldaga guovllus.

Dat bargu mii dahkko ollu gielddain, skuvllain, oahpahus- ja dutkanásahusain ja giellaguovddážiin čájeha positiivva ovdáneami. Almmatge čájeha sámelága giellajuolggadusaid evalueren ahte eanaš almmolaš orgánat maidda njuolggadusat gusket, eai deavdde lága gáibádusaid ollásit. Váldosivva orru leame almmolaš etáhtaid bargiid váilevaš sámegielgelbbolašvuohta. Sámelága giellanjuolggadusaid evalueren lea deaŧalaš vuođđu sámegiela doabmaplánabargui.

Ráđđehus oaivvilda deaŧalažžan ásahit guovttegielat servodagaid gosa dát lea vejolaš, ja lea positiivva viiddidit sámegiela hálddašanguovllu eambbo. Ovtta gieldda searvan miellahttun sámegiela hálddašanguvlui lea deaŧalaš áinnaskas olbmo riektái geavahit sámegiela go deaivvida almmolaš ásahusaiguin. Dasa lassin orru ipmárdus ahte sámegiella ja dárogiella leat ovttaárvosaš gielat šaddan dábálaš áddehus ja lea dainna lággin hui mávssolaš identitehtii ja iešárvui. Loahpas lea searvan hálddašanguvlui ávkin lassánahttime gelbbolašvuođa ja sámegiela nannema ja ovdánahttima.

Lea deaŧalaš ulbmil ráđđehussii lassánahttit sámegiela geavaheami almmolaččat. Sámegiela galgá sáhttit atnit buot servodatarenain. Eambbo almmolaš diehtojuohkin ferte almmustahttot maiddái sámegillii. Dahkan dihte hálddahusa eanet dihtomielalažžan sámegiela geavaheami hárrái, galget departemeanttat namuhit dán juolludusreivves áigeguovdilis stáhta ásahusaide.

Lea hástalus almmolaš hálddašeapmái ahte bargu dohkkehit sámigieltearpmaid manná njozet, erenoamážit lágaid jorgaleapmi. Bargo- ja searvadahttindepartemeanta áigu árvvoštallat mainna lágiin buoremusat sáhttá sihkkarastit sámegiela geavaheami láhkajorgalemiin ja eará almmolaš dokumeanttain.

Lea ráđđehusa mihttomearri ahte buot almmolaš registarat galget sáhttit geavahit sámi čállinmearkkaid, ja ahte dáhtalonohallan gaskal registariid galgá doaibmat sámi bustávaiguin. Ođasmahttin- ja hálddahusdepartemeanta árvvoštalla dál ásahit bákkolaš gáibádusa etáhtaide ja gielddaide geavahit oktasaš čállinmearkaastandárdda.

20.8 Strategiijat ja doaibmabijut

Norga lea váldán deaŧalaš lávkkiid maŋimus jagiid nannet sámegiela, juoga maid maiddái Eurohparáđi á��šedovdilávdegoddi deattuha mearkkašumiidisguin goalmmát raportii Norgga čuovvoleami birra unnitlohkogiellasoahpamuša hárrái. Ráđđehus áigu joatkit barggu ollašuhttit unnitlohkogiellašoahpamuša oppalaččat ja daid ávžžuhusaid maid Ministtarlávdegoddi lea addán erenoamážit.

Sámegiella lea ain hearkkes dilis. erenoamážit leat smávva sámegielat áitojuvvon. Norgga sámi giellaguddiid jávkan soaitá leat stuorát go lassá-neapmi. Ealli sámegiella lea deaŧalaš oassi sámi kultuvrras. Ráđđehus áigu danne bovdet Sámedikki ovttasbargui ráhkadit doaibmaplána sámegiela várás. Ráđđehus áigu dán barggu siskkobealde deattuhit lullisámegiela ja julevsámegiela nannema. Ulbmil doaibmaplánain lea geahččat barggu mii dahkko sámegiela várás odne oppalaččat, ja ovttasbargamiin Sámedikkiin veardidit mainna lea deaháleamoš áŋgiruššat sihkkarastin dihte sámegiela ealli ja kulturguoddi giellan boahtteáiggis.

Ráđđehus áigu leat veahkkin nanneme lullisámegiela korrektuvraprográmma ruhtademiin lullisámegiela várás, ja Bargo- ja searvadahttindepartemeanta lea várren 1. milj. ruvnno ulbmilii 2008. 0,5 milj. ruvdnosaš juolludus Bargo- ja searvadahttindepartemeantta badjel Svahken bajásšaddanguovddážii Engerdal gielddas, lea jotkojuvvon 2008 sihkkarastin dihte lullisámegielfálaldaga guovllus.

Dat bargu mii dahkko ollu gielddain, skuvllain, oahpahus- ja dutkanásahusain ja giellaguovddážiin čájeha positiivva ovdáneami. Almmatge čájeha sámelága giellajuolggadusaid evalueren ahte eanaš almmolaš orgánat maidda njuolggadusat gusket, eai deavdde lága gáibádusaid ollásit. Váldosivva orru leame almmolaš etáhtaid bargiid váilevaš sámegielgelbbolašvuohta. Sámelága giellanjuolggadusaid evalueren lea deaŧalaš vuođđu sámegiela doabmaplánabargui.

Ráđđehus oaivvilda deaŧalažžan ásahit guovttegielat servodagaid gosa dát lea vejolaš, ja lea positiivva viiddidit sámegiela hálddašanguovllu eambbo. Ovtta gieldda searvan miellahttun sámegiela hálddašanguvlui lea deaŧalaš áinnaskas olbmo riektái geavahit sámegiela go deaivvida almmolaš ásahusaiguin. Dasa lassin orru ipmárdus ahte sámegiella ja dárogiella leat ovttaárvosaš gielat šaddan dábálaš áddehus ja lea dainna lággin hui mávssolaš identitehtii ja iešárvui. Loahpas lea searvan hálddašanguvlui ávkin lassánahttime gelbbolašvuođa ja sámegiela nannema ja ovdánahttima.

Lea deaŧalaš ulbmil ráđđehussii lassánahttit sámegiela geavaheami almmolaččat. Sámegiela galgá sáhttit atnit buot servodatarenain. Eambbo almmolaš diehtojuohkin ferte almmustahttot maiddái sámegillii. Dahkan dihte hálddahusa eanet dihtomielalažžan sámegiela geavaheami hárrái, galget departemeanttat namuhit dán juolludusreivves áigeguovdilis stáhta ásahusaide.

Lea hástalus almmolaš hálddašeapmái ahte bargu dohkkehit sámigieltearpmaid manná njozet, erenoamážit lágaid jorgaleapmi. Bargo- ja searvadahttindepartemeanta áigu árvvoštallat mainna lágiin buoremusat sáhttá sihkkarastit sámegiela geavaheami láhkajorgalemiin ja eará almmolaš dokumeanttain.

Lea ráđđehusa mihttomearri ahte buot almmolaš registarat galget sáhttit geavahit sámi čállinmearkkaid, ja ahte dáhtalonohallan gaskal registariid galgá doaibmat sámi bustávaiguin. Ođasmahttin- ja hálddahusdepartemeanta árvvoštalla dál ásahit bákkolaš gáibádusa etáhtaide ja gielddaide geavahit oktasaš čállinmearkaastandárdda.