Sámepolitihkka

6.2 Sámegielmáhttu ja sámi kulturmáhttu almmolaš suorggis

Juohke suorggis dahje doaimmas ferte leat sámi dilálašvuođaid birra máhttu jus galget nagodit fállat buriid ja seammadássásaš almmolaš bálvalusaid sámi álbmogii.

Maiddái gulahallan ja diehtojuohkin sámegillii sámi geavaheddjiide lea guovddážis jus galgá leat doarvái buorre fálaldat. Dearvvašvuođasuorggis lea ovdamearkka dihte nu ahte suohkanat, fylka­suohkanat ja dearvvašvuođaásahusat galget gozihit dárbbu mielde dulkonveahki jus bargiin ii leat doarvái giella- ja kulturipmárdus. Jus bargiin lea váilevaš giellaipmárdus, de sáhttá buohcci oažžut boasttu divššu dahje sáhttá nuge mannat ahte duođalaš dávddaid eai fuobmá áiggil.

Govus 6.1 Romssa universitehtabuohcceviessu

Gáldu: Marit Einejord

Albma buorre bálvalusfálaldat eaktuda ahte ásahusas gávdnojit olbmot geain lea sámegielmáhttu ja kulturipmárdus. Guovddáš sámi guovlluin gal galggašii leat buorre vejolašvuohta olahit diekkár dili. Lea hui dehálaš ahte gávdnojit bargit geat máhttet sámegiela ja geain lea sámi kulturipmárdus, vai sámi geavaheaddjit ožžot dan dovddu ahte bálvalusain lea buorre kvalitehta. Danin lea ge hástalussan ohcat ja viidáset oahpahit olbmuid geat sáhttet almmolaš ásahusain bargat.

6.2.1 Sámi kulturmáhttu almmolaš suorggis

Almmolaš hálddašeami iešguđet surggiin sáhttá leat dárbu ipmirdit sihke álbmotrievttálaš geatnegasvuođaid, Norgga politihka ja lágaid mat gusket sámi dilálašvuođaide. Sáhttá leat dárbu máhttit sámegiela ja ipmirdit kultuvrralaš, historjjálaš ja ealáhussii gullevaš dilálašvuođaid, sáhttá dárbbašuvvot diehtu sámi ásahusaid ja organisašuvnnaid birra ja sáhttá maid leat dárbu eanet erenoamáš máhttui ja gelbbolašvuhtii mii gullá iešguđet geográfalaš guvlui dahje áššesuorgái.

Skuvllat ja oahpahusbáikkit leat deháleamos báikkit main dákkár seammadássásaš almmolaš bálvalusat galget duohtandahkkojuvvot ja main daidda galgá huksejuvvot vuođđu. Servodagas lea oppalohkái unnán diehtu ja máhttu sápmelaččaid, sámi historjjá ja sámi kultuvrra birra. Ráđđehus lea máhttoloktemiin ja ođđa oahppoplánaiguin láhčán dilálašvuođa nu ahte vuođđooahpaheami dilli galgá buorránit. áiggi mielde galget buot oahppit Norggas oahppat sámi dilálašvuođaid birra. Maiddái alit oahpahusas galgá sámi fágaid dilli buorránit iešguđet oahpposurggiin, erenoamážit davviguovl­luid institušuvnnain.

Lea dađibahábut maid nu ahte lea unnán diehtu sámi dilálašvuođaid birra otná almmolaš doaimmain. Danin lea ge dárbu ahte bargoaddit mat oidnet ahte sii dárbbašit diekkár gelbbolašvuođa, láhčet dili gealboovddideapmái sierra máhttoplánemiin ja maiddái ohcet dakkár bargiid geain lea dát máhttu.

Ráđđehus oaidná gal dan ahte sáhttá leat beare stuora noađđi ja ovddasvástádus eaŋkil bargoaddái okto nagodit háhkat diekkár viiddis gelbbo-lašvuođa. Ollu bargoaddiide lea váttisvuohtan go gávdnojit nu unnán heivehuvvon oahppofálaldagat gos sáhttet oahppat vásetin sámi dilálašvuođaid birra, ja de eandalii dakkár oanehis fálaldagat. Bargoaddái sáhttá šaddat divrrasin ráhkadit iežas fálaldagaid ja dávjá lea váttis gávdnat fágaolbmuid geat sáhttet jođihit diekkár lassioahpu. Dávjá šaddet diekkár fálaldagat hoahppofálaldahkan mat galget oanehit áigái čoavdit váttisvuođa (ad-hoc), dakkárat maid lea váttis plánet systemáhtalaččat guhkit áiggi vuollái.

Danin áigu ge Bargo- ja searvadahttindepartementa ovttas guoskevaš departementtaiguin, geahččat livččii go vejolaš ahte Sámi allaskuvla oažžu bargun garraseappot bargat ásahit gelbbolašvuođanannema lohkanfálaldagaid mat gusket almmolaš suorgái. Dat sáhttet leat fálaldagat mat leat heivehuvvon ovdamearkkadihte oahpahed­djiide, dearvvašvuođa- ja fuolahussuorggi bargiide, áššemeannudeddjiide ja almmolaš hálddašeami jođiheddjiide, politiijaide ja kriminálafuolahed­djiide, bargo- ja čálgoetáhtii jna. Dát guoská sihke diehtojuohkimii ja dasa ahte hukset viidáseappot daid lohkanfálaldagaid mat juo gávdnojit ja mat gávdnojit eará oahpahusinstitušuvnnain, mat gusket guđege etáhta erenoamáš oahpposuorgái, Muhto dás lea maid sáhka ásaheames sierra fálaldagaid allaskuvlii. Sámi allaskuvla lea ieš dáhtton diekkár rolla, mas sáhttet maid atnit ávkin dan siskkáldas struktuvrra mii lea čadnojuvvon sámi giella-ja kulturguovddážiidda Norggas, ja mas maiddái sáhttet guorahallat internehttii huksejuvvon čovdosiid.

Ovdamearkan dasa movt sáhttá ásahit viiddis fálaldaga, sáhttá namuhit ahte Tromssa Universitehta lea ásahan oahppofálaldaga man namma lea Sámi kulturmáhttu. Dat sisttisdoallá máŋga eará fágasuorggi, nugo arkeologiija, historjjá, sosialantropologiija ja sámi etnografiija. Oahppofálaldat addojuvvo čoagganemiid bokte ja dahká 30 lohkančuoggá. Tromssa Universitehtas lea maid sierra masterprográmma eamiálbmotoahpahusas. Čujuhuvvo muđui 12. kapihttalii mii lea alla oahpahusa birra.

6.2.2 Sámegiella almmolaš suorggis

Lea máŋgga dáfus dárbu ahte almmolaš doaimmain geavahit sámegiela. Dat váikkuha vuosttažettiin dasa ahte sámegielagiid riektesih­karvuohta vuhtiiváldojuvvo ja lea mielde váikku­heamen dasa ahte leat doarvái almmolaš bálvalusat gos gávdno fálaldat sámi álbmogii. Nuppádassii de dasa lea dárbu sámegiela boahtteáiggi nannema dihte, ahte galgá leat lunddolaš geavahit sámegiela almmolaš oktavuođain.

Giellageavaheami iskamis 1 mii čađahuvvui jagi 2000 sihke sámegiela hálddašanguovllus ja dan olggobealde, dadje 59 proseantta informánttain ahte sámegiella geavahuvvo bearrašis ja váris, meahcis jna. Dušše 7 proseantta muitalit ahte sii sámástit doaktáriin ja dearvvašvuođabálvalusa bargiiguin. 21 proseantta dadjet ahte sii sámástit go sis lea dahkamuš eará almmolaš ásahusaid virgehasaiguin. Bealli dain geat jerrojuvvojedje, dadjet ahte sii atnet stuorra váilivuohtan go sii eai beasa eanet sámegillii gulahallat doaktáriin ja dearvvašvuođabálvalusas ja eará almmolaš ásahusain.

Giellageavaheami iskan čájeha dan ge ahte etáhtaid bargiin ii leat buohkain nu buorre sámegiela máhttu. Dušše soapmásat máhttet čállit sámegillii. Olus eai ádde eai ge hála sámegiela. álbmoga sámegielahálliid logu ektui eai leat dain etáhtain main iskkadallan čađahuvvui, návccat bálvalit ál­bmoga sámegillii.

Sámedikki giellageavahaniskamis jagi 2004 ledje sullii 70 almmolaš doaimmahusa davvi-, julev- ja lullisámi guovlluin mielde. Dadjat dal jo buot ásahusat dihtet ahte sis lea ovddasvástádus fállat bálvalusaid sámegillii. Iskan guoskkai sullii 11 000 bargái almmolaš suorggis. Sulaid 3 proseanttas bargiin lei sámegiela máhttu. 70 proseata doaimmahusain dovddahit ahte dárbbašit eanet gelbbolašvuođa sihke hállat ja čállit sámegillii. Daddjojuvvo ahte dárbbašuvvojit ollu sámegielat fágabargit dearvvašvuođasuorggis, skuvllain ja mánáidgárddiin, kriminálafuolahusas ja Girkus.

Sámelága giellanjuolggadusaid árvvoštallan mii čađahuvvui jagi 2007 (gč. kap. 19.4.2) čájeha seamma minstara. Eanaš almmolaš orgánat maidda sámelága giellanjuolggadusat gusket, eai ollašuhte ollásit lága gáibádusaid. Dát dagaha ahte olbmuide sámegiela hálddašanguovllus ii leat sihkkarastojuvvon vuoigatvuohta geavahit sámegiela go sis lea dahkamuš almmolaš orgánaiguin.

Sámegiela hálddašanguovllus lea sus guhte váldá oktavuođa almmolaš orgánain sámegillii, vuoigatvuohta oažžut vástádusa sámegillii (gč. sámelága § 3 – 3). Dát ii guoskka dattetge hállamii virgehasaide geat leat doaimmas orgána kontuvrra olggobealde. Son guhte čállá regiuvnnalaš almmolaš orgánii sámegillii sámegiela hálddašanguovllus, sus lea vuoigatvuohta oažžut čálalaš vástádusa sámegillii. Sámelága § 3 – 4 ja § 3 – 5 válddahallet sámegiela geavaheami riektelágádusas ja dearvvašvuođa- ja sosiálasuorggis. Duopmostuollolága § 136a viiddiduvvon rievtti birra geavahit sámegiela riektelágádusas čujuha sámelága §:i 3 – 4.

Almmolaš orgánat maidda sámelága giella­njuolggadusat gusket, galget ieža fuolahit ahte njuolggadusat čuvvojuvvojit, ja dain lea ovddasvástádus das ahte dain leat dohkálaš sámegielat bargit, gč. sámelága giellanjuolggadusaid láhkaásahusaid.

Buot almmolaš doaimmat ávžžuhuvvojit vuhtiiváldit sámegiela maiddái viidábut go dan maid láhka geatnegahttá. Buorre hálddašanvierru lea vástidit sámegillii go sámegillii váldet oktavuođa, maiddái dakkár oktavuođain gos láhka ii geatnegahte dan dahkat. Buot doaimmat berrejit ásahit dakkár bargomálle ahte čađat árvvoštallet makkár lágat, njuolggadusat, skovit, gihppagat, johtočállosat, dieđáhusat, preassadieđáhusat jna. galggaše jorgaluvvot sámegillii, ja galget daid láhčit oidnosii sámi álbmogii. Go ovdáneapmi manná dan guvlui ahte interaktiiva bálvalusat váldojuvvot eanet ja eanet atnui geavaheddjiid oktavuođas, de ferte muitit vuhtiiváldit sámi álbmoga dieđuidoažžun dárbbu ja vuoigatvuođaid. Buot almmolaš doaimmain fertejit leat strategiijat dasa movt hálddašit diehtojuohkima sámegillii, dasa gullá maid dat ahte čielggadit makkár gelbbolašvuođa sii ieža dárbbašit dahje lea go vejolaččat dárbu jorgalan- ja dulkonbálvalusaide. Garraseamos geatnegasvuođat leat daid doaimmaide maidda sámi giellalága njuolggadusat gusket, gč. kap. 19.4.

Ferte almmuhišgoahtit eanet almmolaš dieđuid sámegillii, vai almmolašvuođas gullogoahtá ja oi-dnogoahtá eanet sámegiella. Ráđđehusa interneaht­tasiidduin www.regjeringen.no sáhttá sámegiela maid válljet. áššit mat gusket njuolga sámi álbmogii, almmuhuvvojit dies maid sámegillii – eanemusat davvisámegillii, muhto maiddái julevsámegillii ja lullisámegillii. Fágadepartementtain lea ovddasvástádus gozihit sámegiela iežaset surggiin. Dán rádjái eai leat vuos beare ollu dieđut gávdnamis sámegillii. Ráđđehus áigu árvvoštallat maid sáhtášii bargat oažžundihtii neahttasiidduide eanet systemáhtalaš ođasmahttima ja kvalitehtasihkkarastima. Dán barggu oktavuođas geahččat maid makkár dárbu lea sihkkarastit sámegiela geavaheami almmolaš dokumeanttain ja ahte jorgaluvvojit eanet dieđut sámegillii.

www.Norge.no/minside.no neahttasiidduin sáhttá maid válljet sámegiela. Muhtun almmolaš doaimmain lea sámegiella maid válljemassii iežaset neahttasiidduin, ja sii leat ráhkadan skoviid ja almmolaš dieđuid sámegillii.

Ráđđehusa ulbmil lea ahte buot almmolaš registariin galget sáhttit geavahit sámegiel bustávaid, ja ahte registariid gaskasaš datalonohallan galgá doaibmat maiddái sámegillii. Galgá leat vejolaš registreret sámegiel namaid, báikenamaid, adreassaid jna riekta. Stáhtii gullevaš etáhtat galget árvvoštallat lea go dárbu váldit atnui prográmmagálvvuid/vuogádagaid mat dahket vejolažžan geavahit sámegiel bustávaid dađistaga go ođasmahttá ja lonuha dálá prográmmagálvvuid, gč. kap. 19.5.2.

Vai almmolaš doaimmaide galggai leat álkit váldit atnui sámegiel bustávaid jna, de ásahii Gielda- ja guovlodepartementa 2003:s sámi bustávaid ja ITgealbobása – samIT – www.samit.no. Buot almmolaš doaimmat sáhttet dieppe oažžut veahki, geahča kap. 19.5.1.

Vuhtiiváldin dihte sápmelaččaid riektesihkarvuođa, de lea dehálaš garvit boasttu ipmárdusaid maidda giellaerohusat leat sivvan. Ollu juridihkalaš doahpagat eai gávdno sámegillii. Go sámegiela geavahit eanet almmolaš hálddašeamis, omd. go jorgala lágaid, láhkanjuolggadusaid ja skoviid, de ovddida sámi tearbmabargguid, geahča kap. 19.6.

6.2.3 Dulkon

Muhtun dáhpáhusain lea dárbu dulkka geavahit. Go sámelága giellanjuolggadusat čađahuvvojedje, de čujuhuvvui ahte vuoigatvuohta geavahit sámegiela vuosttažettiin ferte leat dalle go lea dárbu ­dadjat juoidá čielgasit ja dárkilit ja áddet dan mii dad­djojuvvo. Dás lea dearvvašvuođabálvalus ja riektelágádus guovddážis, dannego gielalaš gulahallan-váttisvuođat dáin surggiin čuhcet erenoa­-máš garrasit daidda geaidda dat gusket.

Sámegiela/dárogiela dulkabálvalus ii leat dávjá oažžumis almmolaš bálvalusaid fállamis, gč. sámelága giellanjuolggadusaid árvvoštallama. Dakkár ge ovdamearkkat leat leamaš ahte bearraša olbmot ieža leat ferten doaibmat dulkan dikšunásahusain, dahje ahte sámegiela máhtu váilun lea dagahan ahte divššohasat eai leat ožžon dan divššu ja fuolahusa maid sii livčče berren oažžut. Dát ii leat dohkálaš dilli.

Odne váilot sámegielat dulkkat, sihke davvisámegiela, julevsámegiela ja oarjelsámegiela dulkkat. áigodagas 1995 – 96 čađahuvvui dulkaoahp­povuogádat Sámi allaskuvllas. Dat lei vuosttažettiin heivehuvvon gealbudit almmolaš etáhtaid vai doppe birgejit go sis lei oktavuohta sámegielat geavaheaddjiidjoavkkuiguin. Kurssat ledje davviriik­kalaš vuogádaga oassin mas oahppit ožžo 10 čuoggá oahppogelbbolašvuođa (30 oahppočuoggá). Oktiibuot 40 oahppi čađahedje eksámena.

Sámi giellaráđđi állggahii jagi 1994 sámi dulkkaid dohkkehanortnega ovttasráđiid Sámi allaskuvl­lain ja Sámi Instituhtain. Bargojoaku geahčadii Olgoriikalašdirektoráhta dulkaiskosa evttohusa ja dulkaautoriserema evttohusa, muhto gávnnahii ahte sámegiela dulkkain lea earalágan dárbu, ja nu maiddái earalágan dulkaortnetdárbu. Sámi giellaráđđi dohkkehii sámegielagiid dulkon- ja autoriserenortnega jagi 1995. Dohkkehanortnegis leat gukte oasi, dulkoniskkus ja dulkonautorisašuvnna addin. Dulkoniskkus galgá addit daidda geat barget fidnodulkan, vejolašvuođa duođaštit iežaset gelbbolašvuođa. Jus ceavzá dulkoniskosis, de beassá kandidáhta ohcat dulkonlobi vuoigatvuođain geavahit fidnonamahusa autoriserejuvvon dulka. Sámi giellaráđđi attii jagi 1997 dohkkeheami viđa dulkii. Maŋŋágo Giellaráđđi heaittihuvvui, gč. kap. 19.2, ii leat dát ortnet ovddiduvvon eanet.

2004 čavčča lei Sámi allaskuvllas ovdaprošeakta dulkaoahpahusa birra, maid Dearvvašvuođadepartemeanta ja Sámediggi ruhtadedje.

Sámi allaskuvlla dulkaoahpahus galgá oahpistit ja ráhkkanahttit oahppiid dulkabargui. Oahppu sisttisdoallá sihke dulkonetihka ja dulkonteknihka, servodatfága ja terminologiija. Dát oahppu lea maiddái profilerejuvvon gokčat almmolaš etáhtaid ja sámegielat geavaheaddjiidjoavkkuid gaskavuođa. Servodatfágaoassi sisttisdoallá almmolaš suorggi hálddahusoahpu, bargoeallima ja oahpahusa, dearvvašvuođa- ja sosiálasuorggi, ja politiija ja riektelágádusa. Oahppu lea oasseággioahppu mii bistá guokte lohkanbaji ja mas leat vahkkočoahkkaneamit. Jagi 2005 čađahedje 8 oahppi dán oahpu. Oahppu ii leat dan maŋŋá čađahuvvon og uhccán oahppit dasa ohce. 2007 čavčča dollojuvvui jahkebeallásaš sámegiela diggedulkon- ja jorgalankursa Sámi allaskuvllas mas ledje sullii 10 oahppi.

Sámi allaskuvla lea dovddahan ahte háliida ráhkadit golmmajahkásaš diggedulkoma oahppo­vuogádaga man sáhttá ovttastit dakkár gielálaš fáttái­guin go sámegielain, dárogielain ja eaŋgalasgielain, «máŋggakultuvrra áddejumi» fágain, ja dakkár fágaid dieđuiguin go dearvvašvuođa- ja sosiálafága ja juridihka oahpuin.

Høgskolen i Oslo (HiO) ásahii 2007 čavčča bistevaš oahppofálaldaga dulkomis. Tolking i offentlig sektor lea oasseáiggioahppu mii bistá jagi ja čađahuvvo interneahtas ja viđain vahkkoloahp-pačoahkkanemiin Oslos. Oahppu addá 30 oahp-počuoggá. 2007 čavčča ohce 9 davvisámegielaga ja 6 julevsámegielaga, muhto go eai fidnen bagadalli de dađe bahábut ii biddjojuvvon oahppu johtui jagi 2008.

Dulkan lea son guhte lea čađahan dulkonoah-pu, dohkálaš logahallojuvvot Riikkalaš dulkaregistara goalmmát kategoriijii.

Riikkalaš dulkaregisttar lea doaibmi dulkkaid ja sin gelbbolašvuođaid oppariikkalaš visogovalaš logahallan. Searvadahttin- ja šláddjiivuođadirektoráhta (Integrerings- og mangfoldsdirektoratet (IMDi)) lea almmolaš suorggi dulkoma oppariik­kalaš fágaeiseváldi ja Riikkalaš dulkaregistara vuogádateaiggát. Registtar lea ásahuvvon vai dulkageavaheaddjiide lea márkana dulkkaid logahallan, ja vai sin kvalitehtadiđolašvuohta buorrána. Registtar galgá maiddái movttiidahttit doaibmi dulkkaid duođaštit ja ovddidit iežaset gelbbolašvuođaid. Guhkit áigái galgá registtar váikkuhit dasa ahte dukonsuorgi šaddá eanet fitnolažžan movttiidahtidettiin doaibmi dulkkaid váldit dulka­oahpu ja čađahit stáhtadohkkeheami. Riikkalaš dulkaregisttar lea doaimmas dulkageavaheaddjiide dás: www.tolkeportalen.no. Golbma sámegielat dulkka leat logahallojuvvon registarii.

IMDi lea álggahan stuorát čielggadanbarggu dulkasuorggi muddema birra, man ulbmil lea evttohit mo almmolaš ásahusat nu johtilit go vejolaš sáhttet dustet oktasaš hástalusaid dulkoma kvalitehtasihkkarastima oktavuođas. Sámegielat dulkon ii leat mielde dán barggus.

Bargo- ja searvadahttindepartemeanta áigu, ovttasráđiid guovdilis departemeanttaiguin, Sáme­dikkiin ja Sámi allaskuvllain, geahčadit dálá dulkonbálvalusa ja árvvoštallat makkár doaibmabijuid lea dárbu čađahit vai šattašii bures doaibmi dulkonbálvalus. Dán oktavuođas berre árvvoštallat gažaldagaid mat čatnasit dulkaoahpahusa oahppiid lassánahttimii, vejolavuhtii oažžut lassi- ja joatk-k­aoahpu, vejolaš vejolašvuhtii bargat ovttas Sámi allaskuvllain ja Oslo allaskuvllain, ja dálá dulkaautoriserenortnegii.