Sámepolitihkka

6.2.2 Sámegiella almmolaš suorggis

Lea máŋgga dáfus dárbu ahte almmolaš doaimmain geavahit sámegiela. Dat váikkuha vuosttažettiin dasa ahte sámegielagiid riektesih­karvuohta vuhtiiváldojuvvo ja lea mielde váikku­heamen dasa ahte leat doarvái almmolaš bálvalusat gos gávdno fálaldat sámi álbmogii. Nuppádassii de dasa lea dárbu sámegiela boahtteáiggi nannema dihte, ahte galgá leat lunddolaš geavahit sámegiela almmolaš oktavuođain.

Giellageavaheami iskamis 1 mii čađahuvvui jagi 2000 sihke sámegiela hálddašanguovllus ja dan olggobealde, dadje 59 proseantta informánttain ahte sámegiella geavahuvvo bearrašis ja váris, meahcis jna. Dušše 7 proseantta muitalit ahte sii sámástit doaktáriin ja dearvvašvuođabálvalusa bargiiguin. 21 proseantta dadjet ahte sii sámástit go sis lea dahkamuš eará almmolaš ásahusaid virgehasaiguin. Bealli dain geat jerrojuvvojedje, dadjet ahte sii atnet stuorra váilivuohtan go sii eai beasa eanet sámegillii gulahallat doaktáriin ja dearvvašvuođabálvalusas ja eará almmolaš ásahusain.

Giellageavaheami iskan čájeha dan ge ahte etáhtaid bargiin ii leat buohkain nu buorre sámegiela máhttu. Dušše soapmásat máhttet čállit sámegillii. Olus eai ádde eai ge hála sámegiela. álbmoga sámegielahálliid logu ektui eai leat dain etáhtain main iskkadallan čađahuvvui, návccat bálvalit ál­bmoga sámegillii.

Sámedikki giellageavahaniskamis jagi 2004 ledje sullii 70 almmolaš doaimmahusa davvi-, julev- ja lullisámi guovlluin mielde. Dadjat dal jo buot ásahusat dihtet ahte sis lea ovddasvástádus fállat bálvalusaid sámegillii. Iskan guoskkai sullii 11 000 bargái almmolaš suorggis. Sulaid 3 proseanttas bargiin lei sámegiela máhttu. 70 proseata doaimmahusain dovddahit ahte dárbbašit eanet gelbbolašvuođa sihke hállat ja čállit sámegillii. Daddjojuvvo ahte dárbbašuvvojit ollu sámegielat fágabargit dearvvašvuođasuorggis, skuvllain ja mánáidgárddiin, kriminálafuolahusas ja Girkus.

Sámelága giellanjuolggadusaid árvvoštallan mii čađahuvvui jagi 2007 (gč. kap. 19.4.2) čájeha seamma minstara. Eanaš almmolaš orgánat maidda sámelága giellanjuolggadusat gusket, eai ollašuhte ollásit lága gáibádusaid. Dát dagaha ahte olbmuide sámegiela hálddašanguovllus ii leat sihkkarastojuvvon vuoigatvuohta geavahit sámegiela go sis lea dahkamuš almmolaš orgánaiguin.

Sámegiela hálddašanguovllus lea sus guhte váldá oktavuođa almmolaš orgánain sámegillii, vuoigatvuohta oažžut vástádusa sámegillii (gč. sámelága § 3 – 3). Dát ii guoskka dattetge hállamii virgehasaide geat leat doaimmas orgána kontuvrra olggobealde. Son guhte čállá regiuvnnalaš almmolaš orgánii sámegillii sámegiela hálddašanguovllus, sus lea vuoigatvuohta oažžut čálalaš vástádusa sámegillii. Sámelága § 3 – 4 ja § 3 – 5 válddahallet sámegiela geavaheami riektelágádusas ja dearvvašvuođa- ja sosiálasuorggis. Duopmostuollolága § 136a viiddiduvvon rievtti birra geavahit sámegiela riektelágádusas čujuha sámelága §:i 3 – 4.

Almmolaš orgánat maidda sámelága giella­njuolggadusat gusket, galget ieža fuolahit ahte njuolggadusat čuvvojuvvojit, ja dain lea ovddasvástádus das ahte dain leat dohkálaš sámegielat bargit, gč. sámelága giellanjuolggadusaid láhkaásahusaid.

Buot almmolaš doaimmat ávžžuhuvvojit vuhtiiváldit sámegiela maiddái viidábut go dan maid láhka geatnegahttá. Buorre hálddašanvierru lea vástidit sámegillii go sámegillii váldet oktavuođa, maiddái dakkár oktavuođain gos láhka ii geatnegahte dan dahkat. Buot doaimmat berrejit ásahit dakkár bargomálle ahte čađat árvvoštallet makkár lágat, njuolggadusat, skovit, gihppagat, johtočállosat, dieđáhusat, preassadieđáhusat jna. galggaše jorgaluvvot sámegillii, ja galget daid láhčit oidnosii sámi álbmogii. Go ovdáneapmi manná dan guvlui ahte interaktiiva bálvalusat váldojuvvot eanet ja eanet atnui geavaheddjiid oktavuođas, de ferte muitit vuhtiiváldit sámi álbmoga dieđuidoažžun dárbbu ja vuoigatvuođaid. Buot almmolaš doaimmain fertejit leat strategiijat dasa movt hálddašit diehtojuohkima sámegillii, dasa gullá maid dat ahte čielggadit makkár gelbbolašvuođa sii ieža dárbbašit dahje lea go vejolaččat dárbu jorgalan- ja dulkonbálvalusaide. Garraseamos geatnegasvuođat leat daid doaimmaide maidda sámi giellalága njuolggadusat gusket, gč. kap. 19.4.

Ferte almmuhišgoahtit eanet almmolaš dieđuid sámegillii, vai almmolašvuođas gullogoahtá ja oi-dnogoahtá eanet sámegiella. Ráđđehusa interneaht­tasiidduin www.regjeringen.no sáhttá sámegiela maid válljet. áššit mat gusket njuolga sámi álbmogii, almmuhuvvojit dies maid sámegillii – eanemusat davvisámegillii, muhto maiddái julevsámegillii ja lullisámegillii. Fágadepartementtain lea ovddasvástádus gozihit sámegiela iežaset surggiin. Dán rádjái eai leat vuos beare ollu dieđut gávdnamis sámegillii. Ráđđehus áigu árvvoštallat maid sáhtášii bargat oažžundihtii neahttasiidduide eanet systemáhtalaš ođasmahttima ja kvalitehtasihkkarastima. Dán barggu oktavuođas geahččat maid makkár dárbu lea sihkkarastit sámegiela geavaheami almmolaš dokumeanttain ja ahte jorgaluvvojit eanet dieđut sámegillii.

www.Norge.no/minside.no neahttasiidduin sáhttá maid válljet sámegiela. Muhtun almmolaš doaimmain lea sámegiella maid válljemassii iežaset neahttasiidduin, ja sii leat ráhkadan skoviid ja almmolaš dieđuid sámegillii.

Ráđđehusa ulbmil lea ahte buot almmolaš registariin galget sáhttit geavahit sámegiel bustávaid, ja ahte registariid gaskasaš datalonohallan galgá doaibmat maiddái sámegillii. Galgá leat vejolaš registreret sámegiel namaid, báikenamaid, adreassaid jna riekta. Stáhtii gullevaš etáhtat galget árvvoštallat lea go dárbu váldit atnui prográmmagálvvuid/vuogádagaid mat dahket vejolažžan geavahit sámegiel bustávaid dađistaga go ođasmahttá ja lonuha dálá prográmmagálvvuid, gč. kap. 19.5.2.

Vai almmolaš doaimmaide galggai leat álkit váldit atnui sámegiel bustávaid jna, de ásahii Gielda- ja guovlodepartementa 2003:s sámi bustávaid ja ITgealbobása – samIT – www.samit.no. Buot almmolaš doaimmat sáhttet dieppe oažžut veahki, geahča kap. 19.5.1.

Vuhtiiváldin dihte sápmelaččaid riektesihkarvuođa, de lea dehálaš garvit boasttu ipmárdusaid maidda giellaerohusat leat sivvan. Ollu juridihkalaš doahpagat eai gávdno sámegillii. Go sámegiela geavahit eanet almmolaš hálddašeamis, omd. go jorgala lágaid, láhkanjuolggadusaid ja skoviid, de ovddida sámi tearbmabargguid, geahča kap. 19.6.