Sámepolitihkka

7.2 Hálddahusođastus ja sámit

Hálddašannuppástus sisttisdoallá dan ahte leat sirdojuvvon doaimmat stáhtas regiovnnaid álbmotválljen ásahusaid dássái. Ja lea áibbas čielggas ahte hálddašannuppástus boahtá čuohcit sámi ássan­guovllu sápmelaččaide je sámi beroštumiide.

Go doaimmat ja váldi sirdojuvvojit regiovnnaide, de dan barggus lea ráđđehusa bealis dehálaš muitit ahte ain galgá vuhtiiváldit sámi beroštumiid buori vuogi mielde. Ii leat sávahahtti ovdáneapmi jus Sámediggi ja sámi beroštumit ožžot unnit dadjamuša ja váikkuhanfámu go sis dál lea daid guoskevaš áššiin/válddis, dan geažil go doaimmat sirdojuvvojit stáhtas regiovnnaid dássái. Dát lea erenoamáš áigeguovdil go guoská stáhta doaimmaide ja bálvalusaide mat ovdal regiovnnaide sirdima guske Sámedikki ja stáhta ráđđádallansoahpamuššii. Danin lea ge ráđđehusa áigumuš ahte sámi váikkuheapmi ja mieldemearridanvejolašvuohta ii galgga šaddat heajut daid áššesurggiin mat sirdojuvvojit stáhtas regiovnnaide.

Sámediggi lea dievasčoahkkinmearrádusas cealkán hálddašannuppástusa áššis (ášši 36/06) ahte sii dáhttot «duođalaš ja buresdoaibmi golmmabealát šiehtadallamiid (stáhta-regiovnnat- Sámediggi) sihkkarastin dihtii ahte Norga doallá álbmotrievttálaš geatnegasvuođaid sápmelaččaid ektui, maid lea geatnegahttojuvvon čuovvut.» Ii leat duođi dárkileappot namuhuvvon movt diekkár golmmabealát šiehtadallamat galggaše huksejuvvot. Ráđđehusa mielas ii leat vuos áigi dievvan bargat viidáseappot diekkár čovdosiin.

Ráđđehus lea gulaskuddančállosis Gielda- ja guovlodepartementii – mii lea dan birra go ođđa doaimmat galget sirdojuvvot regiovnnaid álbmotválljen orgánaide guovvamánus 2008 – guorahallan vejolaš čovdosiid movt sáhtášii áimmahuššat sámi beroštumiid fylkasuohkaniin dain áššesurggiin mat sirdojuvvojit stáhtas, vai sihkkarastá sámi váikkuhanvejolašvuođa ja mieldemearrideami, masa maid gullá dat ahte áimmahušsat ráđđádallansoahpamuša.

7.2.1 Molssaeavttot vuogit mo fuolahit sámi beroštumiid regiovnnain

Sáhttá jurddašit máŋga vuogi movt sihkkarastit sámi beroštumiid regiovnnaid doaimmain. Vuosttažettiin ferte ráđđehus bealistis vuordit ahte regiovnnat áimmahuššet sámi beroštumiid dan láhkái ahte vuhtiiváldet stáhta ja Sámedikki ráđđádallansoahpamuša, masa gusket riikkaidgaskasaš geatnegasvuođat. Ja ahte regiovnnat dahket dan iešalddis, suohkana iešmearridanvuođđojurdaga vuođul, nu ahte eai dárbbaš lágat ja láhka­njuolggadusat bidjat sin dan dahkat. Lea gal regiovn­naid duohken čilget makkár dohkálaš standárdda sii bidjet dáid iešguđet ovddasvástádussurggiide. Dákkár dilli, mas regiovnnat iehčanassii čilgejedje sámepolitihkalaš standárddaid, lei dábálaš dilli ovdal, gitta dassážii Sámediggi ásahuvvui.

Nubbe vejolašvuohta lea ahte Sámediggái addojuvvo vejolašvuohta váikkuhit sámi áššiid proseassain regiovnna dásis. Dákkár dillái leat mii dál lahkoneamen. Fylkkasuohkaniid ja Sámedikki ovttasbargosoahpamušain vuhtiiváldet sihke suohkaniid iešstivrejumi ja maiddái sámelága, mii dadjá ahte Sámediggi ieš sáhttá ovddidit áššiid mat dikki mielas orrot dehálaččat. Ovttasbargosoahpamušat leat huksejuvvon konsensusjurdagii, mii mearkkaša dan ahte dat gii «unnimus hálida» mearrida man guhkás bealálaččat galget mannat guđege suorggi áššiiguin. Muhto goabbáge bealli soahpamušas sáhttá oalle oanehis áiggis geassit iežas eret soahpamušas, ovdamearkka dihte jus politihkalaš eanetlohku rievdá. Hástalus dákkár ovttasbargomálliin lea ahte dat ii sihkkarastte sámi váikkuheami ja mieldemearrideami guhkit áiggi vuollái dain áššesurggiin mat sirdojuvvojit stáhtas regiovnnaide, namalassii dain áššesurggiin mat dál gullet Sámedikki ja stáhta eiseválddiid ráđđádallansoahpamuššii.

Dán ovttasbargosoahpamušmálle sáhtášii ovddidit dan láhkái ahte ovttasbargosoahpamuša jahkásaš raporttat, maid fylkadikkit ja Sámediggi meannudit jahkásaččat, čuvvot Sámedikki jahkedieđáhusa mielddusin. Dáinna lágiin sáhttá áimmahuššat raporterendárbbu ja nu oččošii ráđđehus vejolašvuođa jahkásaččat árvvoštallat guđege regiovnna sámepolitihkalaš ovdáneami. Sámedikki jahkedieđáhus meannuduvvo maid Stuo­radikkis. Dán málle sáhttá vel eanet buoridit, ­namalassii nu ahte regiovnnat ráhkadit iežaset ráđđádallansoahpamuša Sámedikkiin. Dat sáhttet leat juogo oassin daid ovttasbargosoahpamušain mat juo leat, dahje sáhttet ráhkaduvvot sierra soahpamuššan. Regiovnnaid vejolaš ráđđádallansoahpamušat sáhtáše huksejuvvot seamma dási eaktodáhtolašvuhtii go dálá ovttasbargosoahpamušat. Jus ii ráhkat eaktodáhtolaš soahpamuša, de lea eará vejolašvuohta ahte lága bokte geatnegahttit ráhkadit diekkár soahpamušaid. Dán geatnegasvuhtii gulaše de maid dat eará doaimmat ja váldi mat fylkkasuohkaniin dál leat.

Goalmmát málle livččii ahte Sámedikki ja stáhta eiseválddiid ráđđádallansoahpamuš mearriduvvo maid guoskat daid ođđa regiovnnaide sámi guovlluin dain áššesurggiin maid stáhta dál sirdá regiovnnaide, mat dál gullet Sámedikki ja stáhta eiseválddiid ráđđádallansoahpamuša vuollái. Dát sihkkarasttášii sámi mieldemearrideami guhkit áigái áššesurggiin mat dál gullet Sámedikki ja stáhta eiseválddiid ráđđádallansoahpamuša vuollái.

Ráđđehus áigu bargat ráhkadit oktasaš proposišuvnna Stuoradiggái doaimmaid ja vejolaš juoh­kinrievdadusaid birra 2008 čavčča, mas maiddái boahtit gieđahallat gažaldagaid mat gusket sámi beroštumiide. Dán barggus galgat gulahallat Sámedikkiin. Geahča muđui Sámedikki 2007 jahke­dieđáhusa čuoggá 2.1.