Sámepolitihkka

8.2 Stáhtalaš eiseválddiid ja Sámedikki gaskasaš konsultašuvdnašiehtadus

Šiehtadusa das makkár vugiid mielde stáhtalaš eiseválddiid ja Sámedikki gaskasaš konsultašuvnnat galget čađahuvvot, vuolláičáliiga gielda- ja guovloministtar ja sámediggepresideanta mies-semánu 11. beaivvi 2005. Sámediggi dohkkehii prosedyraid geassemánu 1. beaivvi 2005. Suoi­dnemánu 1. beavvi 2005-mannosaš gonagaslaš resolušuvnnain nannejuvvui ahte prosedyrat galget gustot oppa stáhtahálddahussii. Konsultašuv-dnavugiid mearrádusa duogáš lea álgoálbmogiid vuoigatvuohta jerrojuvvot áššiin mat sáhttet njuolgga váikkuhit álgoálbmogiidda. Dát vuoigatvuohta čuožžu ILO-konvenšuvnnas nr. 169 álgoál­bmogiid ja čeardaálbmogiid birra iehčanas stáhtain, 6. artihkkalis. Konsultašuvdnavuogit galget geavahuvvot áššiin mat sáhttet váikkuhit njuolgga sámi beroštusaide.

Bargo- ja searvadahttindepartemeanta lea geassemánus 2006 ráhkadan rávvenčállosa mii galgá addit geavatlaš rávvagiid das mo konsultašuvnnat Sámedikkiin galget čađahuvvot.

Barggadettiin dáinna stuorradiggedieđáhusain lea Bargo- ja searvadahttindepartemeanta iskan čohkket daid vásáhusaid mat departemeanttain, eará stáhtalaš eiseválddiin ja Sámedikkis leat kon-sutlašuvdnaprosedyrain. Konsultauvdnavuogit leat dagahan ahte lea šaddan ođđa ja eanet formála oktavuohta stáhtalaš eiseválddiid ja Sámedikki gaskii. Máŋga stáhtalaš eiseválddi dieđihit ahte sin mielas lea álkit váldit oktavuođa Sámedikkiin árrat ja dainna ovttasráđiid árvvoštallat goas Sámediggi galgá searvat prosessii mii lea jođus. Dát okta-vuohta lea addán stáhtalaš eiseválddiide ođđa dieđu sámi diliid birra ja buoret áddejumi áššiin mat gusket sámiide. Stáhtalaš eiseválddiid ja Sámedikki mielas ovddidit konsultašuvnnat oktavuođaid. Sámi perspektiiva lea šaddan čielgaset máŋgga departementii ja etáhtii, ja Sámediggi lea oahppan eambbo stáhtahálddahusa rutiinnaid iešguđet osiid birra.

Konsultašuvdnašiehtadus dagaha ahte ráđđehusas lea buoret vuođđu dahkat iežas mearrádusaid áššiin main leat leamaš konsultašuvnnat, ja áššiid lea álkit čađahit maŋŋá go dat leat mearriduvvon.

Vásihuvvon lea ahte lea dárbu heivehit konsultašuvdnavugiid stáhtalaš sajáiduvvan áššemean­nudanrutiinnaide. Hástaleaddjin sáhttá leat čađahit konsultašuvnnaid Sámedikkiin oktanaga departemeantta siskkáldas posedyraiguin ja áššemeannudemiin, ja áinnasge ráđđehusa mearridanproseassaiguin. Sámedikkis fas bealistis leat iežas siskkáldas hálddahuslaš ja politihkalaš proseassat. Ráđđehusa oaidnu lea ahte konsultašuvnnaid ja departemeanttaid ja ráđđehusa siskkáldas barggu gaskasaš doaibman njuolgá dađistaga lasi vásáhusaid mielde.

Buori konsultašuvnna eaktun lea ahte oasehasat lonohallet áššáigullevaš dieđuid. Sámediggi lea máŋgga konsultašuvnna oktavuođas dovddahan iežas leamen hui duhtavaš go konsulatašuvnnain čađahuvvo rabas gulahallan. Rabasvuohta proseassas dahká álkibun Sámediggái buktit oaiviliiddis substantiála čuolbmačilgehusaide juohke áššis. Geavatlaččat šaddá álkibun čađahit rabas gulahallama ja áššebáhpiriid lonohallama go mearrádusat almmolašvuođalágas konsultašuvnnaid birra Sámedikkiin jna. doaibmagohtet čakčat 2008. Mearrádusat dadjet ahte áššebáhpiriid mat lonohallojuvvojit konsultašuvnnaid oktavuođas, sáhttá biehttalit čájeheames.

Konsultasjonsprosedyraid vuođul galget Sámediggi ja sámeáššiid departemeanttaid siskkáldas oktiiordnenlávdegoddi doallat konsultašuvdnačoahkkimiid juohke jahkebeali. Dáin čoahkkimiin oažžu Sámediggi diehtit makkár proseassaid departtemeanttat árvvoštallet guovdilin čuovvovaš mánuid konsultašuvnnaid áššin. Dán láhkai šaddá álkit Sámediggái ja departemeanttaide plánet ja vuoruhit deháleamos áššiid.

Ráđđehus háliida fuomášuhttit ahte konsultašuvnnat eai galgga boahtit dábálaš áššemean­nudanprosedyraid sadjái. Ain lea mearkkašahtti dehálaš ahte Sámediggi addá cealkámušaid gulaskuddanoasehassan sihkkarastin dihtii ahte lea buorre vuođđu meannudit ášši viidáset. Gulaskuddancealkámuš maid Sámediggi ovddida, sáhttá dávjá doaibmat konsultašuvdnaproseassa buorrin vuođđun, dannego dalle leat Sámedikki oaivilat ja ákkastallan čielgan árra muttus.

Konsultašuvdnašiehtadusa dehálaš prinsihppa lea ahte konsultašuvnnat galget čađahuvvot buori jáhkus ja soabadanulbmiliin. áššiin main dattetge ii sohppojuvvo miige sierramielalašvuođa geažil, lea mearkkašahtti dehálaš ahte Sámedikki oainnut čielgasit bohtet ovdan áššebáhpiriin mat mannet ášši loahpalaš mearrideaddjái. Dát lea erenoamáš dehálaš áššiin maid ráđđehus meannuda ja mat ovddiduvvojit Stuorradiggái.

Vásáhusat konsultašuvdnaortnegiin leat eanaš positiivvat. Máŋgga áššis lea duođaštuvvon ahte gulahallan mearridanvuođu hárrái lea dagahan geavatlaš ja ovttamielalaš čovdosiid mat bures fuolahit sihke sámi ja eará servodatdeastagiid.

Geahča Sámedikki 2007 jahkedieđáhusa čuoggá 3.2 mas jagi 2007 konsultašuvnnat válddahallojuvvojit.

8.2.1 Konsultašuvnnat ja gulaskuddamat

Sámelága § 2 – 2 válddahallá mo almmolaš orgánat dáhttot Sámedikki buktit cealkámušaid. Mearrádus dadjá ahte eará almmolaš orgánat berrejit «addit Sámediggái vejolašvuođa cealkit oainnus ovdalgo dat dahket mearrádusaid áššiin mat gullet Sámedikki bargosuorgái». Gulaskuddannjuolggadus berre dulkojuvvot sámelága § 2 – 1 mielde mii válddahallá Sámedikki bargosuorggi. Sámelága § 2 – 2 mearrádus gulaskuddanvuoigatvuođa birra berre dattetge dulkojuvvot ILO-konvenšuvnna 169 artihkkaliid 6 ja 7 olis, ja vel stáhta eiseválddiid ja Sámedikki gaskasaš konsultašuvdnašiehtadusa olis.

Gulaskuddanvuoigatvuohta gusto buohtala­gaid konsultašuvdnageatnegasvuođain Sisdoalu dáfus gusto konsultašuvdnageatnegasvuohta eanet go gulaskuddanvuoigatvuohta, ja kosultašuvnnat addet Sámediggái stuorát váikkuhanvejolašvuođa go dan mii čuovvu gulaskuddanvuoigatvuođas. Muhto ovtta suorggis gusto gulaskuddanvuoigatvuohta viidáseappot go konsultašuvdnašiehtadusa doaibman: Gulaskuddanvuoigatvuođa doaibman­viidodat čujuha «almmolaš orgánaide» mat leat orgánat sihke báikkálaš, guvllolaš (regionála) ja guovddáš dásis, gč. Od.prp. nr. 33 (1986 – 87) siiddus 118. Konsultašuvdnašiehtadus fas gusto ráđđehussii, departemeanttaide, direktoráhtaide ja eará vuollásaš doaimmahusaide, gč. konsultašuvdnašiehtadusa čuoggá 2.

Sámedikki áššesuorgi lea buot áššit mat dikki mielas «erenoamážit gusket sámi álbmogii», gč. sámelága § 2 – 1 vuosttaš lađđasa. Sámelága § 2 – 1 nuppi lađđasis čuovvu ahte «Sámediggi sáhttá ieš vuolggahit ja addit cealkámuša buot áššiin iežas bargosuorggis». Sámediggi lea ieš ožžon gelbbolašvuođa árvvoštallat guoská go ášši erenoa-mážit sámiide. Dát árvvoštallan lea hálddahusa friddja meroštallama duohkin, ja dan ii leat vejolaš rievttálaččat dárkkistit. 1 Geavadis gal illá dáidet čuožžilit váttisvuođat das gullá go ášši Sámedikki bargo- ja váldesuorgái go Sámediggi ieš lea vuolggahan ášši, gč. sámelága § 2 – 1 nuppi lađđasa. Eará orgánaide mat árvvoštallet addit Sámediggái vejolašvuođa dovddahit iežas oaivila ovdalgo mearrádus dahkkojuvvo sámelága § 2 – 2 vuođul, šaddá váddáset árvvoštallat gullá go ášši Sámedikki bargo- ja váldesuorgái. Ovdehuvvo ahte orgána masa ášši guoská, jus eahpádus bohciida, galgá Sámedikkiin čielggadit háliida go Sámediggi ášši gulaskuddamii vai ii. 2 Ahte ášši «erenoamážit guoská sámi álbmogii» ii mearkkaš ahte ášši galgá dušše sámiide guoskat. Nu lea ge Sámedikkis váldi meannudit áššiid dalle ge go ášši guoská eará joavk­kuide dahje beroštumiide.