Sámepolitihkka

10.2 Mánáidáittardeaddji

Mánáidáittardeaddji lea buot Norgga mánáid áittardeaddji, maiddái sámi mánáid. áittardeaddji oppalaš bargodoaimmat lea sihkkarastit buot mánáide Norggas buori bajásšaddama ja sihkkarastit vuoigatvuođaid mat sis leat ONa mánáidkonvenšuvnna bokte. Diet bargu dahkkojuvvo earret eará nu ahte gozihuvvo dan sihkkarvuođafierpmádaga doaibman mii galgá váldit vára mánáin servodagas. Mánáidáittardeaddji bargu buoridit mánáid vuoigatvuođaid oppalaččat boahtá maid ávkin sámi mánáide ja nuoraide. Go mánáidáittardeaddji čalmmustahttá daid surggiin main mánáid vuoigatvuođat eai leat doarvái vuhtiiváldojuvvon, de dat bargu lea maid sámi mánáid várás. Váldobargu lea olahit duohta ovttadássásaš meannudeami ja hehttet vealaheami.

Mánáidáittardeaddjis lea Mánáidkonvenšuvnna artihkkala 30 bokte ovddasvástádus čuovvolit sámi mánáid ja nuoraid vejolašvuođa bealuštit iežaset kultuvrra. áittardeaddjis lea dasto sihke oppalaš ovddasvástádus ja erenoamáš ovddasvástádus sámi mánáin ja nuorain. 1994:s bijai Mánáidáittardeaddji virgái sierra sámi konsuleantta geas lei bargobáiki Sámedikkis. Konsuleantta bargu lei vuhtiiváldit sámi mánáid ja nuoraid vuoigatvuođaid. Barggu čoahkkáigesse ja loahpahedje guovtti raporttas 1995:s. «Ovttaláganat dego muohtačalmmit», mii govvii Norgga sámi mánáid ja nuoraid dili.

Maŋŋil daid raporttaid leat Mánáidáittardead­djis leamaš fásta jahkásaš čoahkkimat Sámedikkiin digaštallat iešguđetlágan áššiid mat gusket sámi mánáide ja nuoraide. Mánáidáittardeaddji lea maid finadan iešguđet guovlluin gos sámit orrot ja ságastallan mánáidsuodjalusa, psyhkalaš dearv-vašvuođasuodjalusa ja skuvlasuorggi fágaolbmuiguin, ja maid finadan máŋgga sámi mánáidgárddis. áittardeaddji lea maid juohke jagi oassálastán bajásšaddan- ja mánáidgárdekonferánssain sámi mánáid birra.

áittardeaddji lea ovttasbarggus Sámedikkiin ja fágalbmuiguin háhkan ollu máhtu áigeguovdilis čuolmmaid birra sámi mánáid bajásšaddamis. áittardeaddji lea maŋimus jagiid bargan ee. čuvvovaš fáttáiguin:

• sámi mánáid vejolašvuođat váldit vára iežaset kultuvrras go fárrehuvvojit fuollaruktui

• sámi giellaoahpahusa kvalitehta

• sámi mánáide psyhkalaš dearvvašvuođasuodjalus

• boazodoalu- ja njuovvanráddjemat mat hehttejit mánáid beassamis vásihit ja oahppat hálddašit deaŧalaš oasi sámi kultuvrras, earret eará danne go mánáidgárdemánát eai beasa leat mielde njuovadettiin

• nannet ja ovddidit sámi identitehta dain guovl­luin gos leat vátnásat sápmelaččat

• defineret sámi identitehta olggobeale árbevirolaš sámi ealáhusaid

2007:s álggahii Mánáidáittardeaddji muhtin prošeavtta maid gohčodit «sámi mánáid ja nuoraid mieldedoaibman vuoigatvuohta» Prošeakta lea ovttasbargu gaskal Ruoŧa, Norgga ja Suoma mánáidáittardeddjiid. Dan prošeavtta mihttomearri lea ahte sámi mánát galget oažžut vejolašvuođa iežaset vásáhusaid gaskkustit go lea sáhka mánáid vuoigatvuođain mat leat čállojuvvon mánáidkonvenšuvnna 30. artihkkalii. Mánáidáittardeaddji hálida oahppat dán golmma riikka sámi mánáid dili dovdat ja dovdáhit váttisvuođaid nu movt mánát daid oidnet. Mánáidáittardeaddji hálida muitalit mánáid vásáhusaid ja evttohusaid Davviguovlluid politihkkáriidda, bálvalusolbmuide ja mearrided­djiide vai sámi mánáid sadji buorránivččii servodagas. Sámedikki nuoraidpolitihkalaš lávdegoddi lea Mánáidáittardeaddji evttohusa mielde ožžon ovtta miellahtu prošeavtta stivrenjovkui. Prošeaktaraporta lea gárvánan 2008 cuoŋománu.

Mánáid- ja dásseárvodepartemeanta nannii 2007:s Mánáidáittardeaddji bušeahta sihkkarastin dihte buoret gelbbolašvuođa sámi áššiin. áittardeaddjis lea 2008 rájes iežas ráđđeaddi geas lea fágalaš ovddasvástádus sámi mánáin ja nuorain, nationála unnitlohkoálbmogiin ja dain mánáin geain lea máŋggakultuvrrat duogáš. Ráđđeaddi rolla sámi mánáid ektui lea vuhtii váldit sámi perspektiivva daid čuolmmaid oktavuođas maiguin Mánáidáittardeaddji bargá. Mánáidáittardeaddji hálida nannet iežas barggu sámi mánáid ja nuoraid ektui. Mánáidáittardeaddjis ii leat sámegielat bargi kántuvrras, muhto son lea ásahan oktavuođa jorgaleddjiiguin geat adnojuvvojit go áittardeaddjái bohtet reivvet sámegillii.

Mánáid- ja dásseárvodepartemeanta áigu sihkkarastit ja nannet sámi mánáid vuoigatvuođaid ja danne áigu ain leat fárus nanneme Mánáidáittardeaddji gelbbolašvuođa sámi áššiin.