Sámepolitihkka

14.1.2 Bargu Norggas

Sd.dieđ. 34 (2001 – 2002) Kvalitehtaođastus. Alit sámi oahpahusa ja dutkama birra, deattuhii ahte árbedieđut doložis jo leat leamaš sámekultuvrra vuođu oassi. Dieđáhus deattuhii maiddái ahte sámi dutkan mii vuodduduvvá dákkár diehtovuđđui, sáhttá mávssolaččat váikkuhit akademalaš dutkamii dan láhkai ahte olbmot áddešgohtet geavadii guoski dieđuid buorebut. Dákkár dieđut sáhttet šaddat mearrideaddji eaktun dasa ahte sámi giella, kultuvra ja ealáhusheiveheapmi seilot ja ovdánit.

Máŋgga prošeavttas mat ožžo doarjaga Norgga dutkanráđi sámi dutkama loahpalaš prográmmas maid Máhttodepartemeanta ja Bargo- ja searvadahttindepartemeanta dorjo, leat uhcit eanet leamaš árbedieđut fáddán. Dan láhkai lea vejolaš dadjat ahte prográmma lea máŋgga suorggis váik­kuhan árbedieđu duođašteapmái, earret eará boazodoalus ja resursaávkkástallamis. árbediehtu galgá leat áŋgiruššansurggiid gaskkas Norgga Dutkanráđi sámi dutkama ođđa prográmmas (2007 rájes). Dutkanráđđi lea maiddái geahččaleamen ovttastit sámi oainnuid iežas prográmmadoaimma eará osiide, gč. kap. 12.5.1.

Dieđáhusa čuovvoleami oasis lea bargojoavku golmma ásahusa, Romssa universitehta, Sámi allaskuvlla/Davviriikkaid Sámi Istituhta ja Finnmárkku allaskuvlla, ovddasteaddjiiguin čađahan čielggadeami sámi alit oahpu ja dutkama ovttasbarggu birra. Bargojoavku lea evttohan árbedieđu oktan fáddán máŋgga fáttá searvái main sáhtášedje ovttas bargat dutkama oktavuođas (gč. kap. 12.3.4).

Ealáhusovddideami ja árvobuvttadeami iešguđetlágan ortnegiin eanadoallošiehtadusas addet doarjaga earret eará báikkálaš biebmokultuvrra ovddideapmái, mii maiddái sáhttá sisttis­doallat álgoálbmotkultuvra. Boazodoallošiehtadusas várrejuvvojit jahkásaččat ruđat DjO-doibmii, ja dás lea sámi boazodoallodiehtu strategalaš fáddá. Maŋimus guokte jagi leat várren 0,5 milj. ruvnnu jahkái duođaštit ja ovddidit boazodoallonissoniid árbedieđu. Ulbmil lea ovddidit dieđu geavaheami fitnodatásaheapmái ja oahpahussii.

Boazodoalu riikkaidgaskasaš fága- ja gaskkustanguovddáš (gč. kap. 1.5.3) lea ovttasráđiid Association of World Reindeer Herders vuolggahan ja álggahan prográmma «EALAT». Dat galgá riik­kaidgaskasaš polárajagi prográmman geahčadit mo dálkkádatrievdamat váikkuhit boazoguoht­u-mii­dda. Prošeavtta dehálaš ulbmil lea ovttaidahttit árbedieđuid dieđalaš dieđuiguin (gč. kap. 12.5.2.).

árbedieđu lea vejolaš fállat máŋgga oahpu/oahppofáttá oassin ja máŋgga mearrin, ovda­mearkka dihtii:

• Oahppofáddá mii erenoamážit čalmmusta árbedieđu – nu mo Sámi allaskuvllas – duodji, sámi biebmoárbevierru, váikkuhusiskan álgoál­bmotperspektiivvain (Impact Assessment With Indigenous Perspectives), álgoálbmotfilosofiija, juoigan ja muitaleapmi.

• Oahppu mas sáhttet leat fáttát mat gusket sámi/máŋggakultuvrralaš diliide, ja mas sáhttet leat dakkár válljenvejolaš fáttát mat ereno­a-mážit čalmmustit sámi diliid/máŋg­ga­kultuvr­ralaš dieđu, ovdamearkan árbedieđu dakkár fágaid oassin go sámegiela, oahpaheaddjioahpu ja journalistaoahpu oassin.

• Finnmárkku allaskuvllas lea bachelor- ja masteroahppu mátkeealáhusas ja hoteallafágain dakkár válljenvejolaš fáttáiguin go kulturárbeturismmain dahje guossoheadddjiin ja gussiin.

• Oahppit sáhttet ieža ge válljet čuolbmačilgehusaid mat gusket sámi dilálašvuođaide oppalaččat dahje árbedihtui erenoamážit iežaset master- dahje bachelorbarggus.

• Romssa universitehtas leat buot fakultehtain oahppofáttát mat erenoamážit leat sámi diliid birra ja máŋggakultuvrralaš diliid birra, ja lea vejolaš váldit dutkioahpu sámi/álgoálbmotgullevašvuođain. Oahppit sáhttet válljet čuol­bmačilgehusaid mat čatnasit árbedihtui.