Sámepolitihkka

15.8.2.1 Girjerádjočielggadeapmi

Oahppo ja dutkandepartemeanta (dál Máhttodepartemeanta) ja Kultur- ja girkodepartemeanta mearridii 2004:s mandáhta mii galgá čielggadit ollislaš girjerájussuorggi. Čielggadeami mandáhtta hábmejuvvui daid eavttuid mielde mat leat čállojuvvon Sd.dieđ. nr. 48 (2002 – 2003) Kulturpolitihkka 2014 rádjái. AGM-ovdáneapmi ráhkadii čielgga­deami go dat guokte departemeantta bivde daid dan dahkat, ja Girjerádjoođastus 2014 buktojuvvui ovdan čakčamánu 2006.

Golbma deaŧaleamos oasi evttohuvvon girjerájusođastusas leat oktasaš nationála digitála bálvalusat, Norgga girjerájusstruktuvrra ođastus vai sáhttá addit buoret fálaldagaid nana girjerádjosa, gelbbolašvuođabirrasiid ja bargiid gelbbolaš-vuođaovdánahttima bokte.

Sámi girjerájusbálvalusa birra lea ollu čállojuvvon čielggadusa II oasis Norggagirjerájus – fier­pmádat máhttui ja kultuvrii. Čállosii leat váldán vuođu sierra oassečielggadusas sámi girjerájusbálvalusa birra. Girjerájusođastusas 2014 II oasis deattuhuvvo ahte sihke Norgga eiseválddiid ja Sámedikki mihttomearrin lea buoret girjerájusfálaldat sámi álbmogii. Čielggadeamis čujuhuvvo girjerádjoláhkii mii ii geatnegahte girjerádjosiid váldit erenoamáš ovddasvástádusa sámi álbmoga ektui, muhto gohčoda geavaheddjiid «buohkat geat orrot riikkas».

Čielggadeamis deattuhuvvo váttisin árvvoštallat daid girjerájusbálvalusaid mat leat sámi álbmogii danne go nationála girjerájusstatistihkka ii bija dan materiealla mii lea sámegillii sierra kategoriijan. Skuvlagirjerádjosiid ovddasvástádus lea fuolahit ahte lea álkit gávdnamis dakkár viiddis fálaldat mas leat sámegillii oahpporesurssat ja girj­jálašvuohta sihke skuvlabargguide ja astoáigge­lohkamii. álbmotgirjerádjosat fertejit kártet sámegielat girjerájusbálvalusa dárbbu iežaset suohkaniin, erenoamážit jus leat doppe leat mánát geat leat skuvllain ja mánáidgárddiin. Girjerádjosat berrejit maid iskat gos materiealla sámegillii lea gávdnamis dahje vaikko ráhkadit sierra čoakkáldagaid main lea sámegillii materiealla báikkálaš dárbbuid ektui.

Čielggadeamis čujuhuvvo maid ahte lea ere­noamáš hástalus gaskkustit sámi girjjálašvuođa nuorra lohkkiide danne go eai ráhkaduvvo nu ollu ođđa girjjit. Danne ávžžuha čielggadeapmi ahte Norgga bealde álggahuvvo fas davviriikkalaš sisaoastinortnet vai beassá oastit sámi girjjiid. Čielggadeami mielde berre Norga, go lea dat riika gos orrot eanemus sámegielagat, vuolggahit barggu ahte oččodit dakkár ortnega. Davviriikkaid ministtarráđđi lea áigeguovdilis hálddašeaddji dakkár ortnegii. Kultur- ja girkodepartemeanta áigu árvvoštallat mot guorahallamis sáhttá dán ávžžuhusa čuovvolit.

Gulaskuddancealkámušas mii bođii 2014 Girjerájusođastussii šálloša Sámediggi ahte sáme­giella ja kultuvra dušše leat duokkot dákko namuhuvvon čielggadeami I. oasis. Sámediggi oaivvilda sierra sámi gelbbolašvuođaovdánahttin prográmma dárbbašuvvot. Sámediggi oaivvilda maid ahte girjerájusláhka berre rievdaduvvot vai das livčče čielga láidesteamit dan girjerádjosiid ovddasvástádussii mii lea sámi álbmoga ektui.

Kultur- ja girkodepartemeanta áigu máhccat Girjerájusođastus 2014 čuovvoleapmái sierra stuo­radiggedieđáhusas.

15.8.2.2 Sámi sierrabibliotehka

Sámi sierrabibliotehka huksejupmi álggahuvvui 1950-logus Kárášjoga álbmotgirječoakkáldagas. Jagi 1983 ossodat šattai sierra stáhtaruhtaduvvon girjerájusin, ja 2000:s girjerájus šattai oassin Sámedikki hálddahusas Kárášjogas. Čoakkáldagas leat badjel 35 000 girjji lassin áigečállagiidda, aviissaide ja jietna- ja govvamediaide. Sámi erenoa-mášgirjerájus lea fálaldat sámiide árbevirolaš sámi orrunguovllu siste ja olggobealde, ja muđui álbmogii ja luoikkaheddjiide olgoriikkas. Bálvalus lea ovddemusat eará girjerádjosiid váste. Girjerájus galgá leat sámi girjjálašvuođa ja sámi girjerájusbálvalusa gelbbolašvuođaguovddáš, ja doaibma galgá fátmmastit buot sámegielaid ja daid suopmaniid.

15.8.2.3 Sámi girjebusset

Dál leat guhtta sámi girjebusse mat vuostáiváldet Sámedikkis doaibmadoarjaga, Kárášjogas, Porsáŋggus, Guovdageainnus, Deanus/Unjárggas, Gáivuonas, julevsámi guovllus ja lullisámi guovllus. Girjebusset leat lassin girjerádjosiid bálvalusaide guovlluin gos lea bieđggus sámi ássan, ja lea dehálaš oassi barggus dahkat girjerájusbálvalusa buohkaide olámuddui. Sámediggi hálddaša sihke doaibmadoarjaga ja investerendoarjaga girjebussii. 2008:s lea ruhtajuolludeapmi 5,9 miljovnna ruvnno.

15.8.2.4 Doarjja sámi girjerádjoávdnasiidda

Sámediggi lea 2008:s várren 200 000 ruvnno Sámi girjerájusávdnasiid doarjagiidda. Ulbmiljoavkun leat álbmot- ja skuvlagirjerádjosat mat háliidit hukset sámi girjerájusávdnasiid čoakkáldagaid. Or-tnega ulbmil lea nannet girjerájusbálvalusaid sámi álbmogii doppe gos sii orrot, ja movttiidahttit báikkálaš girjerádjosiid váldit ovddasvástádusa iežaset sámi geavaheddjiide. 2008:s vuoruha Sámediggi álbmot- ja skuvlagirjerádjosiid lullisámi guovllus ja Deichmanske váldogirjerádjosa Oslos.

15.8.2.5 Fylkkagirjerájut

Finnmárkku fylkkagirjerájuslea oppalaš ovttasbargošiehtadus Sámi sierrabibliotehkain. Finnmárkku fylkkagirjerájus oastá sisa dakkár materi­ealla mii lea sihke sámegillii ja maid sámi dili birra.

Romssa fylkkagirjerájuslea 2006 juovlamánu rájes leamaš okta ráđđeaddi/prošeaktajođiheaddji Romssa Sámi girjerájusbálvalussii 50 pst. virggis ája sámi guovddážis Gáivuona suohkanis. Prošeaktajođiheaddji galgá bargat eará Romssa girjerádjosiid ektui vai sámi girjjálašvuohta ja kultuvra šattašii eambbo oainnusin. Dan bálvalussii galgá ráhkaduvvot maid neahttasiidu ja Romssa fylkkagirjerádjosa sámi gáldobagadeaddji galgá doalahuvvot ortnegis ja maid ovdánahttojuvvot. Galget maid ráhkadit čoakkáldaga sámegillii ja sámi dili birra, erenoamážit mearrasámi dili birra. Romssa fylkkasuohkan maiddái ruhtada fylkka girjebussiid.

Nordlándda fylkkagirjerájuslea doaimmahan mearrasámi girjebussedoaimma 1995 rájes. Mearrasámi girje- ja kulturbusse Gærjah gaskkusta mearrasámi kultuvrra ja girjjálašvuođa logi suohkanis Nordlánddas ja Davvi- Trøndelágas . Fylkkagirjerádjosat barget ovttas Villhelmina suohkaniin ja Västerbotten fylkkain Ruoŧas oččodit eambbo kulturprošeavttaid girjebusses.

Davvi-Trøndelága fylkkagirjerádjubargá fier­pmádagas aktiivvalaččat ovttas singuin Trøndelágas geat hálidit álkibut olahit dieđuid oarjelsámi kultuvrra ja servodateallima birra.

Lulli-Trøndelága fylkkagirjerájus lea iežaset doaibmaplánas lagabui čilgen dan girjerájusbálvalusaid ulbmila mii galgá leat oarjelsámi giellaguvlui. Fylkkagirjerájus galgá čuovvolit dan barggu mii lea ráhkadit plána dan girjerájusbálvalussii mii lea oarjelsámiid várás ja maid ráhkadit govvosa ođđa prošektii mas lea johtti girjerádjofálaldat. Das lea nu ahte gávdno sámegilli oasseprográmma EO-prográmma Interreg 2007 – 2013 vuolde. Girjerájus pláne ráhkadit oarjelsámi portála Kulturneahtta Trøndelag nehttii.

15.8.2.6 Eará girjerájut

Muhtin girjerádjosat barget aktiivvalaččat sámi kultuvrrain, ovdamearkka dihte čájáhusaid, lohkamiid ja čalmmustemiid bokte, erenoamážit Sámi álbmotbeaivvi oktavuođas, mii lea guovvamánu 6. beaivvi. Ovdamearkka dihte atná Romssa girjerájusja gávpotarkiiva deaŧalažžan oastit sisa eanaš oasi dain sámi girjjiin, filmmain ja musihkain mat almmuhuvvojit vai sáhtášii ásahit buori sámi čoakkáldaga. Hápmira girjerádjosislea sierra sámi girječoakkáldat ja dat oastá nu guhkás go leažžá vejolaš buot girjjálašvuođa mii almmuhuvvo julevsámegillii.

15.8.2.7 Sámi bibliografiija

NAČ:s 1987:34 Sámi kultuvra ja oahppu čállosis celkojuvvo iešguđetsurggid biira čállosis ahte lea stuora dárbu dakkár bibliografiijii mas leat čohkkejuvvon dieđut ja mas lea listu ođđa ja boares sámi dokumeanttaid badjel. Sámi girjjálašvuohta lei dassažii registarastojuvvon váilevaččat ja dat registreren lei háddjejuvvon iešguđet ohcanbáikkiide, áigečálaindeaksaide ja našunalbibliografiijaide. Sámi bibliografiija lea deaŧalaš duođaštus sámi kultuvrras ja sámi kulturárbbis Norggas. Sámi bibliografiija lea maid oassi sámi girjerájusdoaimma ovdánahttimis ja dan diehtojuohkindoaimma ovdánahttimis mii lea sámi álbmogii.

Troandima universitehtagirjerájus fuolahii Sámi bibliografiija barggu 1979 rájes 1992 rádjái. 1993:s gohččojuvvui Nationálabibliotehka viidá­seappot bargat dainna bargguin Nationálabiblio­tehka rámmaid siskkobealde.

Sámi bibliografiijas boahtá ovdan makkár girj­jálašvuohta gávdno sámegilli, ja dáro- ja eará gielaide go fáddá lea sámirelevánta. Sámirelevánta girj-jálašvuohta lea dakkár girjjálašvuohta mii njuolga guoskkaha sámi dili. Sámegielalaš girjjálašvuhtii gullet buot sámegielat.

Govus 15.2 Sámi kulturásahusat

Bibliografiijas bohtet ovdan dat almmuheamit mat leat leamaš Norgga áigodagas 1945 – 1987 ja 1993 rájes gitta otnážii. 1993:s huksejuvvo bibliografiija viidodat dan ala mii mearriduvvui geassemánu 9. beaivvi 1989 lágas, mii lea háhkangeatnegasvuođa birra go lea sáhka dakkár dokumeanttain maid olles álbmot galggašii olahit (geatnegas-vuođaháhkanláhka).

Sámi bibliografiijas váilot registarastimat jagiin 1988 – 1992. Dalle lei bibilografiija ovddasvástádus eahpečielggas. Diet leat hui deaŧalaš jagit sámiid historjjás Norggas, earret eará de ásahuvvui Sámediggi 1989:s. Kultur- ja girkodepartemeanta áigu bivdit našunalgirjerádjosa ráhkadit ovtta plána vai sáhtášii dievasmáhttit Sámi bibliografiija dien áigodagas.

Našunalgirjerádjosis leat konkrehta plánat buoridit registrerenveahkkeneavvuid bibliografiijaide. Dat beavttálmahtášii barggu ja dagahivččii ahte Sámi bibliografiija sisdoalu dieđuid sáhtášii jođá-neappot olahit. Dasa lassin de livččii dieinna lágiin álkit ovddidit viidáseappot dan ovttasbarggu mii lea ráhkadit oktasaš sámi bibliografiija olles Sápmái.

Sámi bibligrafiija bargá ovttas Sámi erenoa-mášgirjerádjosiin mas nubbi sáhtášii nuppi fágalaččat veahkehit ja maid neavvut.