20.7.2 Doarjja sámegiela hálddašanguovllu
gielddaide ja fylkkagielddaide
Guovttegielalašvuođaruhta
lea guovdileamos váikkuhangaskaoapmi
deavdit sámilága
giellanjuolggadusaid. Ruhta galgá leat ávkin
sihkkarastime guovttegielat bálvalusfálaldaga
sámegiela hálddašanguovllus.
Sámedikki dievasčoahkkin
mearrida guovttegielalašvuođa
ruđaid juohkima hálddašanguovllu
gielddaide ja fylkkagielddaide.
Ortnega ásahii Gielddadepartemeanta 1985
doarjjaortnegin sámegiel
dulkonbálvalussii masa lei
juolluduvvon 0,6 milj. ruvnno. Juolludus lasihuvvui dađistaga
ja doarjja viiddiduvvui fátmmastit
maiddái guovttegielat hálddašeami.
Go sámelága
giellanjuolggadusat biddjojedje johtui 1992 lei 16,35 milj. ruvnno
várrejuvvon doarjjan dulkonbálvalussii
ja gielddaid ja fylkkagielddaid guovttegielalašvuhtii sámegiela
hálddašanguovllu
siskkobealde. Ortnet sirdojuvvui Sámediggái 1993
rájes. Doarjja lea lassánan
sakka maŋimus jagiid. Go
hálddašanguovlu
viiddiduvvui maiddái fátmmastit Divttasvuona
2006, lasihii ráđđehus juolludeami
5 milj. ruvnnuin. Sullásaš lassáneapmi
lea dáhpáhuvvan bušeahtas
2008 rájes go Snoasa gielda dál
gullá sámegiela hálddašanguvlui.
Sámedikki iežas
mihttomearri guovttegiela-lašvuođadoarjagiin
lea ahte galgá leat vejolaš geavahit
sámegiela buot servodatdásiin
ja -surggiin. Dát galgá ee.
joksat ságastallamiin gielddaiguin
ja fylkkagielddaiguin dan birra mainna lágiin
sámegiella galgá ovdánahttot
ja dahkkot oainnusin. Sámediggi čađaha
bissovaš čoahkkimiid
sámegiela hálddašanguovllu
gielddaiguin ja fylkkagielddaiguin.
Eaktun Sámedikki doarjaga
máksimii lea ahte gielddat
ja fylkkagielddat ráhkadit giellaovdánahttinplána.
Gielddat galget maiddái
ráhkadit raportta mas árvvoštallojuvvo
man doaibmilat gieldda váikkuhangaskaoamit
leat lemaš lassin ráhkaduvvon
rehketdollui mii čájeha mo
ruhta lea geavahuvvon diibmá.
