Sámepolitihkka

21.2 Almmolaš muddemat mat váikkuhit meahcceávkkástallamii

Sámi árbevirolaš kultuvrras lea meahcásteapmi leamaš oassin ealáhusvuođus. Luondduávkkástallan lea danne dál sihke birgema gáldun, ja dehálaš oassin sámi kultuvrra doaimmaheamis, seailluheamis ja joatkimis. Guovllut mat klassihkalaš olgunastinperspektiivvas livčče vuođđun olgunastimii ja veajuiduhttimii, áddejuvvojit sámi perspektiivvas ealáhuseatnamiin. Dat guovllut fas mat olgunastinperspektiivvas adnojit almennegin, adnojit sámi perspektiivvas árbevirolaš siida-rádján. árbevirolaš sámi luonddudoallu ja luondduáddejupmi lea danne máŋggaláhkai earálágan go klassihkalaš olgunastineallin, nu go dat lea válddahallon ee. Sd.dieđ. nr. 39:s (2000 – 2001) Friluftsliv – Ein veg til høgare livskvalitet.

Riiddut leat gal čuožžilan gaskal árbevirolaš sámi ávkkástallama ja gáhttenguovlluid ásaheami luonddugáhttenlága olis, ja gaskal árbevirolaš sámi ávkkástallama ja areálagáibideaddji ealáhusaid nugo čáhcefápmohuksema, báktedoaimma, turismma jna.

áššemeannudandagaldumiid bokte leat máŋggaid jagiid geahččalan ráhkadit mekanismmaid vai geahpedivččii riidduid ja beroštus­vuostálasvuođaid gaskal árbevirolaš sámi ávkkástal­lamiid sihke gáhttendáhtu ja ealáhusovdánandáhtu ektui.

Geahča maiddái Sámedikki jahkedieđáhusaid.

21.2.1 Plána- ja huksenlága ođđa plánaoassi

Ráđđehus ovdanbijai guovvamánu 2008 ođđa plána- ja huksenlága evttohusa (Od.prp. nr. 32 (2007 – 2008) Om lov om planlegging og byggesaksbehandling (plána- ja huksenláhka) (plánaoassi)). Lágas galgá leat govda servodatlaš perspektiiva, ja leat gaskaoapmin ceavzilis ovdáneapmái mii lea buot buoremussan juohkehažžii, servodahkii ja boahttevaš buolvvaide. Plánen galgá regionála ja gieldda dásis bidjat oktasaš rámmaid areálaresurssaid geavaheapmái ja gáhttemii, ja sihkarastit ahte priváhta plánen ja huksen geavvá dáid rámmaid siskkobealde. Láhkaevttohus galgá addit politihkalaš eiseválddiide heivvolaš neavvu mearridit mihtuid, láhčit dili árvoháhkamii ja barggaheapmái, ja hovdet guhkesáiggi birasdeasttaid, álbmotdearvvasvuođa ja eará buohkaidguoski beroštumiid. Dás lea stuorra mearkkašupmi ássiid gaskkas buriid ja nođiid juogadeamis. Erenomáš mearkkašahttin lea mo areálageavaheapmi mearriduvvo ja mo dasa guoski beroštusriiddut čovdojit. Dát bidjá gáibádusaid dasa mo plánavuogádat hábmejuvvo. Láhkaevttohus galgá láhčit dili vai nannejuvvo suorgerasttildeaddji, servodatlaš plánen, mas galgá oktiiordnet beroštumiid ja deasttaid surggiid ja servodatsurggiid gaskka lága vuogádaga siskkobealde. Dáinna sáhttá buorebut vuoruhit almmolaš resurssaid ja olaha mihtuid buorebut.

Sámi kultuvra, ealáhusdoaimmaheapmi ja servodateallin lea máŋggaláhkai Norgga stuorraservodaga deattu vuolde, muhto daid sáhttá áimmahuššat ja ovddidit gielddaid ja fylkkaid beales doaibmi ja dihtomielalaš plánema bokte. Plána- ja huksenlága regelat, ja mo láhka geavahuvvo, lea danne sakka mearkkašahttin das mo sámi beroštumit áimmahuššojit.

Vuođđolága § 110a ja riikkaidgaskasaš regelat geatnegahttet sihke gieldda, regionála ja stáhta eiseválddiid ereliiggánit meannudit ja árvvoštallat sámi kultuvrra, ealáhusdoaimma ja servodateallima deastta servodatplánemis oppalaččat, ja areálaplánemis erenomážit. Dát guoská daid gielddaide ja regiovnnaide gos leat čielga sámi beroštumit, ja muđui plánaáššiin mat gusket sámi álbmogii erenomážit. Sámi beroštumiin galgá leat vejolašvuohta beassat ovdan plánaproseassas. Deasta galgá deattuhuvvot vihkkedallamis nu ahte sámi kultuvra, ealáhusdoaibma ja servodateallin plánaid bokte seailluhuvvo dahje ovddiduvvo, iige uhkiduvvo.

Gielddain main leat viehka ollu sámi ássit, berre gielddaplánemis offensiivva bargat nu ahte láhččo dilli sámi kultuvrra, ealáhusdoaimma ja servodateallima gáhttemii ja ovdánahttimii. Vástideaddji berre dákkár áššiid meannudit regionála plánemis.

Sámi beroštumiid deastta galgá plánemis sáhttit áimmahuššat seamma láhkai go eará dehálaš nationála ja regionála deasttaid. Sámedikkis lea vuosttažettiin autoritehta identifiseret ja dovddahit mat sámi beroštumit leat plánaoktavuođas. Dattege galggašedje plánaeiseválddit leat geatnegasat ráđđádallat eará beroštumiiguin. Dát guoská erenomážit daid áššiin mat njuolga gusket sámi ealáhusaide, nugo boazodoallu. Boazodoalu hovden- ja hálddašanorgánain dat lea čehppodat ja váldi áimmahuššat boazodoalu beroštumiid plánaoktavuođas. Sámi beroštumiid áirasiidda ferte addit buori vejolašvuođa oassálastit plánaproseassain fylkkain ja gielddain.

Plánaláhkalávdegotti evttohusa mielde lea odeldiggeproposišuvnnas evttohuvvon ahte Sámediggi šaddá plánaáššiin vuosttušorgánan áimmahuššat dehálaš beroštumiid sámi kultuvrra ja ealáhus­doaimmaheami ektui (láhkaevttohusa § 5 – 4), gč. 7.6 kap. Lea mearriduvvon ahte Sámediggi sáhttá ovddidit vusttuša jus plána lea «sakka meark-kašahttin sámi kultuvrii dahje ealáhusdoaimma­heapmái».

Norgga riikkaidgaskasaš geatnegasvuođat dán suorggis čuvvot erenomážit ON-konvenšuvnna siviilla ja politihkalaš vuoigatvuođaid birra 1966, art. 27. Dasto lea ILO-konvenšuvdna nr. 169 1989 eamiálbmogiid birra dehálaš vuođđun dán suorggi politihkkii. ON-konvenšuvnnas biologalaš máŋggabealatvuođa birra lea mearkkašupmi, erenomážit dan artihkal 8 j eamiálbmogiid dieđu ja geavada birra seailluhit biologalaš máŋggabealatvuođa. Agenda 21 26 kapihtal cealká earret eará ahte eamiálbmogiid árbevirolaš ja njuolga sorjjásvuohta luondduriggodagaide galgá dohkkehuvvot ja bid­djot vuođđun luondduriggodagaid mearridanproseassain, maidda buohkat galget sáhttit searvat. Plá­navuogádat lea guovddáš gaskaoapmin čuovvolit dáid geatnegasvuođaid go lea huksema, gáhttema ja servodathábmema ektui sámi guovlluin.

21.2.2 Sámi deastagiid árvvoštallan go meahci geavaheapmi nuppástuvvá

Finnmárkolága § 4:s lea mearriduvvon ahte Sámediggi galgá addit njuolggadusaid dasa mo galgá árvvoštallat sámi kultuvrra, boazodoalu, meahcásteami, ealáhusdoaimmaheami ja servo­dateallima mađđása, go meahci geavahišgoahtá earáláhkai. Sámediggi dohkkehii dákkár njuolggadusaid miessemánu 24.b. 2007 (Geahča Sámedikki 2007 jahkedieđáhusa čuoggá 3.5). Stáhta, fylkkagieldda ja gieldda eiseválddit galget árvvoštallat makkár mearkkašupmi lea meahci earálágan geavahus sámi kultuvrii, ja dán árvvoštallamis galget Sámedikki njuolggadusat leat vuođđun. Sámedikki njuolggadusat leat gáržžiduvvon meahci earálágan geavahusáššiide Finnmárkku fylkkas, gč. lága geográfalaš doaibmaduhkodaga.

Sámi vuoigatvuođalávdegotti II árvalusas, NOU 2007:13, lea evttohuvvon ahte Sámedikki váldi mearridit njuolggadusaid das mo sámi kultuvrra mađis galgá árvvoštallot, galgá gustot oppalaččat árbevirolaš sámi guovlluin. Dákkár regel lea váldon mielde áššemeannudeami ja ráđđádallamiid láhkaevttohusas, go guoská doaimmaide mat soitet dahkat mađđása luondduvuđđui árbevirolaš sámi guovlluin (áššemeannudan- ja ráđđádallanláhka) § 8. Merrádusa sániin lea eará hábmi go finnmárkolága § 4 hámis, go Sámedikki njuolggadusat eai leat laktásuvvon «meahci earálágan geavahusa» doahpagii, muhto gustojit oppalaččat, «dakkár doaimmain mat soitet dahkat mađđása luondduvuđđui». Mearkkašumiin lea celkon ahte nuppástus ii meakkaš stuorát dakkaerohusa, muhto lávdegoddi áigu fuomášuhttit ahte eará doaimmatge go dat mat gáržžibut árvvoštallamis sáhttet adnot «meahci earálágan geavahus», sáhttet dilálašvuođaid mielde váikkuhit sámi kultuvrra luondduvuođu.

21.2.3 Gáhttenguovllut

Lea dehálaš gáhttet Norgga luonddu boahttevuhtii. Máŋgga guovllus leat gáhttenberoštumit ja sámi, árbevirolaš meahcástanberoštumit bures oktiivástiduvvon. Stuorra gáhttenguovlluid ásaheapmi sihkarastá dávjá joaktit boazodoaluin. Eará ealáhusaidege, nugo turismii ja mátkkoštanealáhussii, sáhttet gáhttenguovllut leat ovdamunnin. Gáhttenberoštumit sáhttet datte šaddat servodaga eará beroštumiiguin gazzalaga, ja leat maiddái riiddut gaskal gáhttema ja sámi luonddudoalu muhtin ávkkástallanvugiid. Mohtorjohtolat meahcis lea okta dákkár ovdamearka. Gáhttenáššiid riiddut sáhttet velá čuožžilit go lea áibbas guovttelágan, kultur­eaktudeaddji áddejupmi das mo luondduvuođđu ja -árvvut buoremus láhkai galget sihkarastot.

Areálagáhttenbargu luonddugáhttenlága mielde geavvá dan láhkai ahte fylkkaid/fáttáid mielde gáhttenplánat (jeaggeplánat, mearraloddeplánat, njuoskaeanaplánat, suhkkes lastavuovdeplánat jna.), álbmotmeahcceplána (Sd.dieđ. nr. 62 (1991 – 92), ja marina gáhttenplána čađahuvvojit. Dasa lassin bargojuvvo vuovdegáhttemiin, mii dál eanaš lea eaktodáhtolaš gáhttema ja stáhtaeatnamiid vuovdeguovlluid gáhttema olis. Dál leat máŋga plánabarggu jođus, mat soitet guoskat sámi guovlluide. Plánejuvvon fylkkaid mielde gáhttenplánain lea ođđajagimánu 1.b. 2008 vel báhcán gáhttenplánat jekkiide Finnmárkkus ja suhkkes lastavuvddiide Romssas. álbmotmeahcceplánain leat vel báhcán 11 gáhttenevttohusa:

• Mátta-Trøndelágas lea evttohuvvon eanadatgáhtten Hyllingsdalenii ja Sylanii,

• Nordlánddas lea evttohuvvon álbmotmeahcci Visten/Lomsdalii, álbmotmeahcci Sjunkan/Mistenii ja luonddureserváhta Sundsfjordfjellii

• Romssas lea evttohuvvon álbmotmeahcci Sørdalen/Isdalenii ja eanadatgáhttenguovlu Ná-vuonbađas/Navitleagis

• Finnmárkkus lea evttohuvvon álbmotmeahcci Goahteluobbalis ja viiddidit Anárjoga álbmotmeahci.

Lassin soaitá vel evttohuvvot álbmotmeahcci norggabeale golmma riikka rájás gaskal Ruoŧa, Suoma ja Norgga. álbmotmeahci evttohus stuorát guovl­lus Divttasvuonas/Moskevuonas Nordlánddas, lea máinnašuvvon sierra vulobealde.

21.2.4 Suodjalanbarggu sierra njuolggadusat luonddugáhttenlága vuođul sámi guovlluin

Luondduriggodagaid hálden sámi guovlluin lea dehálaš sámi ássamii, ealáhusaide ja kultuvrii. Muhtin oassi daid seamma eatnamiin leat maiddái dehálaš allaárvosaš luonddudokumeanttat Norgii servodahkan, ja mis lea ovddasvástádus sihkarastit dáid dehálaš luondduguovlluid boahttevuhtii. Seamma go riikka eará osiin, leat sámi guovlluinge beroštusriiddut dákkár áššiid hárrái ja máŋggalágan áddejupmi das mo dáid sáhttá čoavdit buoremus láhkai. 2005 – 2007 áigodagas leat leamaš ráđđádallamat gaskal Sámedikki ja Birasgáhttendepartemeantta dainna ulbmilin ahte oažžu áigái njuolggadusaid luonddugáhttenlága mielde gáhttenbargui sámi guovlluin. Birasgáhttenministtar ja Sámediggepresideanta čáliiga vuollái njuolggadusaide šiehtadusa ođđajagimánu 30. b. 2007. Sámediggi dohkkehii njuolggadusaid njukčamánu 1.b. 2007. Njuolggadusat leat vuođđuduvvon

• luonddugáhttenlága mearrádusaide,

• johttičállosii T-3/99 Birasgáhttendeparte­meanttas áššemeannudanregeliid birra luonddugáhttenlága mielde,

• ráđđádallanprosedyraide gaskal stáhta eiseválddiid ja Sámedikki,

• riikkaidgaskasaš šiehtadusaide ja geatnegasvuođaide, áinnas ILO-konvenšuvdna nr. 169 eamiálbmogiid ja čearddalaš álbmogiid birra iehčanas stáhtain, ON-konvenšuvdna siviilla ja politihkalaš vuoigatvuođaid birra, art. 1 ja 27 ja ON konvenšuvdna biologalaš máŋggabealatvuođa birra.

Njuolggadusat čiekŋudit ja čalmmustahttet čorgadis ja demokráhtalaš ráđđádallanproseassa, nu ahte sámi beroštumit ja oaivilat sáhttet čielgasit boahtit ovdan go gáhttenplánaid galgá ráhkadit. Lea dehálaš ahte Sámediggi ja stáhta nu árrat go vejolaš plánaproseassas sohpet juohke gáhttenášši joatkkameannudeami. Njuolggadusat gustojit álgoálggus Sámedikki ja stáhta eiseválddiid gaskasaš gaskavuhtii, muhto šaddet vel mearkkašahttin eará sámi beroštusservviide ja sámi vuoigatvuođalaččaide, mahkáš boazodollui. Šiehtadus ii mearkkaš makkárge nuppástusaid earáide guđiide gáhttenplánabargu guoská.

21.2.5 Divttasvuona/Vuotnabađa gáhttenplána

Divttasvuona/Vuotnabađa gáhttenplánabargu álggahuvvui jo 1994:s álbmotmeahcceplána oassin. Gáhttenplánabargu bisánii 2001:s go ledje stuorra riiddut guovllu julevsámi servodagas. Galgágo gáhttenplánabarggu fas álggahit meannuduvvui Stuorradikkis 2003 giđa. Stuorradiggi mearridii čuovvovaš ávžžuhusa 1 njukčamánu 1. b. 2003: «Stuor­radiggi bivdá Ráđđehusa váikkuhit ahte Divttasvuona/Vuotnabađa gáhttenplánabargu šaddá nationála proseassan mas lea njuolga oktavuohta gaskal Birasgáhttendepartemeantta ja Sámedikki. Barggu lágideapmi galgá leat ovttasráđiid Sáme­dikkiin, ja sihkarastit ahte ii mearriduvvo gáhttet Divttasvuona/Vuotnabađa-guovllu eará go jus julevsámi beroštumit leat čielggaduvvon ja áimmahuššon.»

Birasgáhttendepartemeanta ja Sámediggi sohpe 2004:s divvut ja viiddidit mandáhta. Mandáhtas biddjui vuođđun ahte joatkkabargu galggai leat nationála proseassan, ja ahte galge leat plánenprosedyrat mat galge sihkarastit ahte julevsámi beroštumit čielggaduvvojit ja leat mielde digaštallamiin. Bargolávdegoddi nammaduvvui ja dat evttohii 2006 giđa mo soahpat bargolágideamis ja vel prográmma ovddasguvlui, mii ovttastahttá Divttasvuona/Vuotnabađa geavaheami ja gáhttema. Evttohus geigejuvvui Sámediggái ja Birasgáhttendepartementii cuoŋománus 2006.

Raporta siskkilda evttohusa čielggadanrádjái, láhkageavaheapmái, hálddašanortnegii, čielggadandárbui, joatkkalágideapmái, áigeplánii ja bušehttii. Earret eará evttoha lávdegoddi ahte čielggaduvvo áibbas sierraláhka stuorát ráddjejuvvon guvlui 3 gielddas gaskal Botnisen davvin ja Rago álbmotmeahci máddin. Lága ulbmilin galgá leat áimmahuššat julevsámi kultuvrra, muhto dálá lágat nugo luonddugáhttenláhka ja plána- ja huksenláhkage leat guoskevaččat. Julevsámi beales lea dehálaš ahte ráhkaduvvojit regelat mat erenomážit atnet deastta julevsámi beroštumiide dán guovllus. Molssaeaktun geažida lávdegoddi ahte láhkavuođđu atnit dákkár deasttaid biddjojit dálá lágaide. áigeplána čájeha loahpaheami 2011:s. Bušeahtta lea árvvu mielde 11 milj. ruvnno.

Ráđđehus čujuha dasa ahte raporta ovddimustá guoskkaha sámi vuoigatvuođaáššiid eanaš eatnamiidda nuorttabealde E6, Leirfjorden rájes Sørfoldas gitta Efjordenii Ballagis, ja dát lea dalle ovddimustá eará áššiid go álbmotmeahcceášši birra. Sámi vuoigatvuođaáššiid daid guovlluide mat leat olggobealde Finnmárkku lea Sámi vuoigatvuođalávdegoddi II čielggadan go bijai ovdan rávvagiidis 2007:s.

Ráđđehus áigu 2008:s ja ovttas Sámedikkiin cealkit oaivilis mo joatkit Divttasvuona/Vuotnabađa gáhttenáššiin.

21.2.6 Mohtorjohtalus

Mohtorjohtolatsuorggi politihkka lea guhkit áiggi bissun seamman. Ráđđehus áigu, Soria Moria-julggaštusa mielde, doalahit čavga politihka meahc­cemohtorjohtolaga dáfus, ja vel daid doaimmaid dáfus mat geahpedit bievlavuodjima.

Dan vuođul go lea árvvoštallan mo lea mannan ođđa hálddašanmálle geahččalemiin meahccemohtorjohtolahkii, MoSa-prošeavtta ja dálá regeliid atnima vásáhusaid, lea Luondduhálddašandirektoráhta (DN) ráhkadan evttohusa mohtorjohtolatregeliid divodeapmái.

Sámediggi lea Sámediggeráđi 127/07 ášši mearrádusa dovddahan ahte lága ulbmil ferte govvidit ođđaáigásaš biraspolitihka, mii deattuha dakkár ceavzilis ovdáneami mii áimmahuššá sihke ekologalaš, ekonomalaš ja sosiála/kultuvrralaš beali meahccemohtorjohtolaga hálddašeamis. Sámediggi oaivvilda ee. ahte láhkaevttohus ii ane dárbbašlaš deastta sámi báikegottiid árbevirolaš atnui ja doaimmaide mat leat báikki vuođul. Cealkámusastis čujuha Sámediggi vel Sámi vuoigatvuođalávdegotti evttohussii mohtorjohtolatlága nuppástussii NAČ 1997:4:s Sámi kultuvrra luondduvuođus. Sámediggi oaivvilda ahte dat evttohus mii das lea máinnašuvvon, geahpeda lassáneaddji mohtorjohtolaga, sihkarastá riggodathálddašeami lagašvuođaprinsihpa, áimmahuššá vejolašvuođa joatki ceavzilis ovdáneapmái meahcceriggodagaid ávkkástallanovdáneamis ja ná sihkarastá ávnnaslaš sámi kulturvuođu. Geahča maiddái Sámedikki 2007 jahkedieđáhusa čuoggá 4.7.

Láhkaevttohus lea dál Birasgáhttendeparte­meanta meannudeamen, ja áigu dan hárrái ráđđá-dallat Sámedikkiin. Vejolaš láhkanuppástusaid evttohus soaitá biddjot Stuorradikki ovdii 2008:s.

21.2.7 Boraspirehálddašeapmi

2004 giđa meannudii Stuorradiggi Sd.dieđ. nr. 15 (2003 – 2004) Rovvilt i norsk natur.Dalle álggahuvvui ođđa hálddašanráđđen hálddanšanregiovnnaid ja regionála boraspirelávdegottiid ceggema ektui. Juohke nállái mearriduvvojedje dasto nationála nállemihtut, mat maŋŋil juhkkojuvvo iešguđet hálddašanregiovnnaid gaskka. Mihttun lea vel nu bures go vejolaš geahpedit riidduid gaskal boraspiriid ja oapmedoalu ja boazodoalu.

Juohke dán gávcci boraspireregiovdnii lea ráhkaduvvon sierra hálddašanplána. Regiovnna mihtuid galgá juksat go regiovnna siste sirre areálaid, namalassii ahte areálat sirrejuvvojit vuoru­huvvon guovlluide boraspiriide ja vuoruhuvvon guohtonguovlluide. Go areálaid sirre, de lea vejolaš váldit vuhtii sihke bohccuid guotteteatnamiid ja mávssolaččamus oapmeguohtumiid. Hálddašanplánat leat nu guhkás go vejolaš geahččalan juksat Stuorradikki ulbmila sirrejuvvon hálddašeami dáfus, go lea sirren boraspiriid ja guohtonealliid. Boazoguovlluin lea eanaš guottet­eatnamiin vuoruhan bohccuid ovdal boraspiriid. Dáid guovlluin lea biddjon vuolibut rádjá goddin­lohpái oppalaččat, go vuoruhuvvon boraspireguovl­luin.

Maŋimuš jagiid lea geatkenálli máŋgga regiovnnas leamaš alit go mearriduvvon nállemihttu, ja nu leatge guohtonealliid massimat geatkái lassánan. Muhto 2006:s 2007:i njiejai sávzamassin geatkái. Dábálaš goddinlohpi geatkái lea gáibideaddji, ja goddinlobis lea máŋgga regiovnnas dássážii leamaš vuolit beaktu go sávahahtti. Getk­kiid liigegoddin/biedjogoddin čađahuvvui danne 2006 ja 2007 giđa. Eastadeaddji ja riidoláivudeaddji doaibmabijut leat maŋimuš jagiin lasihuvvon, ja ráđđehus dáhttu nannet dán barggu. Ráđđehus áigu 2009 stáhtabušeahtas evttohit lasihit easta­deaddji doaibmabijuid jahkásaččat 40 milj. ruvnnuin.

Ráđđehus lea nannen dialoga ja ovttasbarggu Sámedikkiin dan láhkai ahte Sámediggi lea ožžon njuolga nammadanválddi regionála boraspirelávdegottiide daid guovlluide gos leat sámi beroštumit. Sámedikkis ja Norgga Boazosápmelaččaid Riikasearvvis lea vel fásta áirras Bora­spirehálddašeami oktavuohtalávdegottis. Geahča Sámedikki 2007 jahkedieđáhusa čuoggá 4.5.

21.2.8 Ođđa minerálaláhka

Oažžut áigái ođđa minerálalága lea oassin ráđđehusa doaibmilis ealáhus- ja guovllupolitihkkii, mas láhčit dili árvoháhkamii mii lea guovllu iežas báikkálaš resurssaid vuođul, nu ahte šaddet bargosajit doppe gos olbmot ásset. Ođđa láhka lea dehálaš láhčit dili nu ahte riikka minerálariggodagat dohkálaččat hálddašuvvojit servodaga ektui. Ođđa lágat fertejit servodaga ektui doarvái dárkkistit olles minerálasuorggi ja mineráladoaimmain áimmahuššat servodaga dárbbuid ja sámi beroštumiid ja maiddái ealáhusaid ja eanaeaiggádiid beroštumiid.

Ráđđehus dáhttu ahte ođđa minerálaláhka galgá leat veahkkin lasihit mineráladoaimmaid davviguovlluinge, ja láhka lea laktásuvvon ráđđehusa davviguovllustrategiijii. Lea dehálaš ahte eiseválddit lágaid bokte ožžot sadjái rámmaid mat áimmahuššet sihke ealáhusberoštumiid ja sámi beroštumiid. Dát sáhtášii bidjat vuođu buori ealáhusovdánahttimii daid guovlluide gos leat sámi beroštumit.

Lágat galget deavdit Norgga álbmotriektegeatnegasvuođaid. Dát vástida daid nuppástusaide mat leat jo čađahuvvon gustojeaddji báktedoai­bmaláhkii Finnmárkui. Mineráladoaimmain sajáiduvvon boazodoalloguovlluin áigu ráđđehus leat veahkkin láhčit dili nu ahte boazodoallu ja minerálaiskkadeamit sáhttet heivehit doaimmaset nubbi nubbái. Ođđa lágas galgá leat dialoga gaskal eiseválddiid, ealáhusa ja boazodili hovden- ja hálddašanorgánain, sihkarastin dihtii boazodili beroštumiid áimmahuššama. Eiseválddit sáhttet biehttalit mineráladoaimma jus erenlossa sámi beroštumit dan bearihit.

Sámedikki mielas dárbbašuvvo ođđa minerálaláhka. Go láhka sáhttá váikkuhit sámi kultuvrra ávnnaslaš kulturvuođu, de berošta Sámediggi das mo ođđa láhka hábmejuvvo. Ealáhus- ja gávpedepartemeanta čađaha ráđđádallamiid Sámedikkiin ja Norgga Boazosápmelaččaid Riikaservviin nu go galgá stáhta eiseválddiid ja Sámedikki gaskasaš ráđđádallanšiehtadusa mielde. Maŋŋil go ráđđádallamat leat loahpahuvvon, áigu departemeanta ovddidit láhkaevttohusa Stuorradiggái.

21.2.9 Energiijahuksemat

Ráđđehusas lea ulbmilin láhčit dili lassi bieggafápmohuksemiidda Norggas. Ođđa bieggafápmorusttegat galget huksejuvvot ceavzilis vuogi mielde, ja ollislaš perspektiivvas mas maiddái eará biras- ja servodatdeasttat áimmahuššojit buoremus lági mielde. Máŋga daid plánejuvvon bieggafápmorusttegiin leat jurddašuvvon ceggejuvvot Trøndelágas davásguvlui. Dát mearkkaša ahte rusttegiid ceggemat soitet šaddat vuostálaga sámi beroštumiid, erenoamážit dán guovllu boazodoalu. Bieggafápmoprošeavttat soitet dasto váikkuhit eanet boazoorohagaid go daidda maidda dát njuolga guoská. Dát lea danne go boazodoalus lea johtti doaibmavuoh-ki, sii johtet jahkodagaid mielde daid guohtumiid-da. Datte lea eahpevissis man stuorra negatiivva váikkuhusat bieggamillopárkkaid ceggemis lea bohccuide ja boazodollui. Dál eai leat vuos nu máŋga iskkadeami dán hárrái, ja iskkademiin mat leat čađahuvvon leat iešguđetlágan loahppabohtosat. Danne lea dehálaš ahte juohke áššis iskkaduvvojit váikkuhusat bures.

Dusten dihtii muhtin hástalusaid bieggafápmorusttegiid ceggemis boazodoalloguovlluin, lea Boazodoallohálddahus ovttas NVE:in almmuhan raportta. Raportii lea čohkkejuvvon dat dutkan mii dássážii lea dahkkon, ja boazodoallu rávvejuvvo mo galgá dahkat huksejeaddjiid ja almmolaš proseassaid ektui, ja huksejeaddjit rávvejuvvojit mo sáhttet garvit dárbbašmeahttun stuorra vahágiid boazodollui.

Vai bieggafápmorusttegiid hárrái šattašii ollislaččabut plánen, lea Oljo- ja energiijadepartemeanta ja Birasgáhttendepartemeanta ovttas álggahan guokte gaskaoami. 2005 rájes lea čađahuvvon fáddálaš riidoárvvoštallan visot dieđihuvvon ja ohccojuvvon bieggafápmoprošeavttain, main boazodoallu lea okta riidofáttáin. Dán barggus lei vel Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta ja Bargo- ja searvadahttindepartemeanta fárus. 2007 dohkkehuvvojedje nationála njuolggadusat bieggafápmorusttegiid plánemii ja báikki válljemii. Njuolggadusat máinnašit dehálaš deasttaid maid galgá áimmahuššat plánedettiin, nugo boazodoalu, eará sámi ealáhusberoštumiid ja sámi kulturmuittuid ja -birrasiid. Bieggafápmohuksemis berrešii gal cegget stuorát rusttegiid, dohko gos leat doarvái ja heivvolaš biekkat, ávkkálaš infrastruktuvra ja gos vuostálasvuohta eará deasttaiguin dohkkehuvvo. Njuolggadusaid mildosis máinnašuvvojit meannudanprosedyrat bieggafápmoáššiide sámi guovlluin.

Njuolggadusat aiddostahttet ahte galgá geahččalit bures mielváikkuhit plána- ja konsešunproseassain go galgá čielggadit čuozahusaid, gávnnahan dihtii dakkár huksenguovlluid maid dohkkehit earret eará sámi beroštumit. Gos leat garra huksenberoštumit rávvejuvvojit fylkkagielddat ráhkadit regionála bieggafápmoplánaid, vai guoskevaš guovllut árvvoštallojit ollislaččat ja plána- ja konsešunmeannudeapmi nannejuvvo. Lassin lea vel Oljo- ja energiijadepartemeanta ja Birasgáhttendepartemeanta ráhkadan oaivadeami mii čiekŋuda mo regionála plánabargu sáhttá čađahuvvot. Oaivadeamis lea biddjon nu ahte bieggafámu regionála plánaid plánavuđđui gullá ahte galgá kártet daid guovlluid mat leat dehálaččat boazodollui.

Smávit čáhefápmorusttegiid huksen lea maŋimuš jagiid sakka lassánan. Dan oktavuođas lea Oljo- ja energiijadepartemeanta ovttasráđiid Birasgáhttendepartemeanttain mearridan njuolggadusaid smávit čáhcefápmorusttegiidda. Njuolggadusain leat oaivadeamit daidda fylkkagielddaide mat áigot ráhkadit regionála plánaid smávit čáhcefápmorusttegiidda, muhto Norgga čázádat- ja energidirektoráhttage galgá daid atnit konsešunmean­nudeamis. Fylkkagielddat ávžžuhuvvojit njuolggadusaid bokte vuoruhit ráhkadit plánaid dakkár guovlluid várás, gosa máŋggas áiggošedje hukset ja dakkár guovlluid várás, gos huksemat dáidet šaddat vuostálaga eará deasttaiguin. Boazodoalloguovlluin ávžžuhuvvo ahte dán ealáhusa deasttat leat plánain mielde sierra čielggadanfáddán. Kulturmuittut ja kulturbiras, maiddái sámi, leat eará ávžžuhuvvon čielggadanfáttát. Ovttaskas áššiid konsešunmeannudemiin galget árvvoštallanvuđđui gullat boazodoallu, sámi kulturmuittut ja eará sámi beroštumit.

Geahča maiddái Sámedikki 2007 jahkedieđáhusa čuoggá 4.6.