Dás don leat: Bargodepartemeanta < Dokumeanttat < Proposišuvnnat ja dieđáhusat < Dieđáhusat Stuorradiggái < 20 Resursaávkkástallan ... < 21.5 Eanadoallu, meahcceeal... < 21.5.2 Meahcceealáhusat...

St.dieđ. nr. 28 (2007-2008)

Sámepolitihkka

Bláđe dokumeanttas: < 21.5.1 Eanadoallu | 21.5.3 Duodji > | Ovdasiidu

21.5.2 Meahcceealáhusat ja sáivaguollebivdu

Sámi guovlluid ealáhusstruktuvra lea dovdomearkan dasa ahte buvttadeapmi eanadoalus, guollebivddus, boazodoalus, meahccedoaimmas, duojis ja dáin lotnolasat, lea bidjan vuođu ássamii ja barggaheapmái. Máŋggalágan ealáhusat lotnolasat dahket vejolažžan sáhttet buorebut ávkkástallat resurssaid, dássidis boađu ja vejolašvuođaid lasihit boađu. Dát lea dakkár doaibma mii lea sámi kultuvrra ja identitehta ávnnaslaš vuođđu. Mo meahcceriggodagaid ávkkástallá ja mo vuođđoealáhusat atnet báikkálaš riggodagaid leat sámi kultuvrii dehálaš elementtat. Meahcásteapmi lea jahkodagaid molsašumiid duohken, ja dat doaimmahuvvo dábálaččat lotnolasat eará ealáhusaiguin.

Boksa 21.3 Doahpagat meahccebirgemis

Johtit meahcis, meahcásteapmi, lea álo leamaš sápmelaččaid eallinvuođu ja birgenlági oassin – birgejupmi.

Birgejumisleat golbma dimenšuvnna:

Ekonomalaš – ahte olmmoš birge ekonomalaččat árgabeaivvis.

Máhtu dáfus – olbmos lea dárbbašlaš máhtu ja áddejupmi bargguid, vieruid, dahkamušaid, eanadaga, dálkkádaga, dálkki birra ja hálddaša daid, nu ahte birge.

Sosiálalaččat – olmmoš sáhttá ovttas doai­bmat earáiguin sosiála oktavuođain ja juogada earáiguin, nugo verddevuođas.

Badjosatmearkkaša gili lagaš meahcci. Dás sáhttá olles bearaš searvat bargguide beaivemoh­kiin. Dát sáhttet leat dehálaš luomejeakkit, guolle­jávrrit, muorračuohpahagat ja vuovde­guovllut gos viežžá duodjeávdnasiid, rievssatbivdoguovllut nuoraide ja boarrásiidda, ja gitta 1960-lohkui vel niittut.

Meahcciálgá das gokko badjosatnohká. Dat gokčá guovlluid gos lea eanet rievssatbivdu, stuo­rát guollejávrrit ja luomejeakkit, ja dehálaš rievssatbivdoguovllut. Dáppe doaimmahit albmát iežaset ealáhusdoaimma, ja dáppe leat sii sáhttán orrut vahkkoviissaid. Sii orro bivdogođiin.Nissonatge, áinnas nieiddat ja biiggát, sáhtte leat dáid bargguin mielde.

Sámegiel doaba «meahcci» jorgaluvvo dávjá synonymalaččat dárogiel sániin «utmark». Dárogiel terminologiijas lea «utmark» doaba «innmark» doahpaga ektui. Dát ii guoska sámegiel doahpagii «meahcci». Meahcásteapmi lei ollu ovdal go sámi guovlluin álge eanadoaluin. Meahc­ci iige leat «villmark». Meahcci lea juoga masa sápmelaččain lea leamaš gaskavuohta beaivválaš meahcásteamis, ja doppe gos olmmoš ásai lagaš ovttasdoaimmain mehciin. Meahcci lei vuođđočorgi olbmo birgejupmái. Meahcci lea máŋgasii seamma go ruoktu, dat govvida dan gosa gulat. Sámi árbevirolaš máhtu dehálaš oassin lea mo galgá meahci riggodagaid ávkkástallat. Meahcásteapmi lea vuođđuduvvon jurddašit ahte galgá bistit, go meahcci galgá leat birgejupmin – boahtteáiggisge.

Sápmelaččat leat áiggiid čađa geavahan meahcceriggodagaid, eallinvuogiset oassin. Sápmelaččat leat murjen, guolástan, duodjái viežžan ávdnasiid, jeagildan, murren, bivdán fuođđuid ja ealggaid. Meahcis ledje sis vel heargečorragat. Meahcci attii beaivválaš láibbi, ja maŋŋil vel ruđa dállodollui. Meahcásteapmi lea sámi árbevieruid ja identitehta oassin. Dán birra sii máhttet ollu, ja leat nana oaivilat dan geavaheapmái ja vuoigatvuođaide.

Eanaš ealáhusdoalliide lea guhkes gaska árbevirolaš meahcásteamis, gitta dáid buktagiid ráhkadeapmái, buvttadeapmái ja márkanfievrrideapmái vuovdima várás. Dása gáibiduvvo eará čehppodat.

Smávit fitnodagaide sámi guovlluin leat hástalusat iežaskapitála, gealbbu ja ođasteami, árvoháhkama ja ceavzilis eaŋkilfitnodagaid ja smávit báikkálaš fitnodagaid ovdánahttima hárrái. Fidno­guolástussii leat hástalusat das mo heivehit luonddubuktagiid jna. fievrrideami, vuostáiváldima ja vuovdima.

Sáivačáhceguollebivddus ja dan buvttadeamis lea ovdánahttinpotensiála, sihke fidnoguollebivddus ja turistaguovllebivddus mii sáhttá leat doaibma- ja vásihanturisma fálaldatásaheami oktavuođas.

Sámi meahcástanealáhusaide láhčit dili lassi árvoháhkamii, mearkkaša dan seamma go ahte meahcásteami galgá ovddidit ođđaáigásaš ealáhussan. Dása gáibiduvvo ovdánahttinbargu buvttadanhámiid, buvttaovdánahttima, vuovdaleami, infrastruktuvrra jna. ektui. Gealbolokten dárbbašuvvo seammás go árbevirolaš máhttu meahcis johtit ja dan ávkkástallat doalahuvvo ja ovdánahttojuvvo. Dán doaimma ii sáhte bidjat doaimmaheaddjiide ovttaskas olmmožin.

Sámediggi árvvoštallá iežas doarjjageavadis dakkár doaibmabijuid mat sáhttet sámi meah­cásteaddjiin lasihit gealbbu, ja dárbbu mielde veahkehit meahcásteaddjiid gokko dan dárbbašit. Sámedikki meahcástanealáhusaid ovdánahttima dieđáhus(dievasčoahkkinášši 65/07) válddahallá ee. hástalusaid mehciid iešguđet geavaheaddjiid ja geavaheaddjiidberoštumiid ektui. Dát čuovvoluvvo Lotnolasealáhusaid árvoháhkanprográmma doai­bmabijuiguin, gč. vulobealde.

2008 rájes álggahuvvo 5-jagáš sáivačáhceguollebivddu ovdánahttinprográmma,man áigumuššan lea ovddidit bures doaibmi ealáhusaid main leat vuovdemassii kvalitehtasihkaraston buktagat ealáhusguollebivddus, sáivačáhceguollebiebmamis ja guolleturismmas. Bargu galgá juogaduvvot dakkár prográmmas mas leat oktasaš doaimmat ja infrastruktuvra, ja ulbmillaš prošeaktadoarjja. Ul-bmilin galggašii leat dán barggu laktit lotnolas­ealáhusaid árvoháhkanprográmma bargguide.

Bláđe dokumeanttas: < 21.5.1 Eanadoallu | 21.5.3 Duodji > | Ovdasiidu