Sámepolitihkka

4.3 Sámi servodahkii oasáiduvvan

Sámedikki, Statskonsult ja Gielda- ja guovlodepartemeantta gohččuma mielde iskkai Agenda 2002:s guovtti joavkku sápmelaččaid gaskkas – aiddo čálihuvvon sápmelaččaid sámi jienastuslohkui ja sámi duogáža olbmuin guđet eai ane iežaset sápmelažžan, makkár miellaguottut sis leat sámi áššiide. Raporttas «De nye samene» 1 (ođđa sápmelaččat) boahtá ovdan ahte «ođđa sápmelaččat» soitet leat dovdan ahte sin eai ane ollesárvosaš sápmelažžan dat sápmelaččat guđet leat sámi guovl­luin eret ja gos sámegiella lea diehttelassan sámi identihtas. Dasto muitaluvvo ahte soapmásat daid «ođđa sápmelaččain» dávjá eai searvva digaštallamiidda ja ságastallamiidda mat leat sámegillii sámi ásahusain ja mediain. Soapmásat lohket vel ahte eai dieđe leatgo sii dálá sámenjunnošiid ja sámi guovddášguovlluid sápmelaččaid beales bures boahtimat sámi servodahkii. «Ođđa sápmelaččat» dovddahedje datte stuorra beroštumi oahppat sámegiela ja háliidit oassálastit máŋgga láhkai iežaset gealbbuin, ideaiguin ja evttohusaiguin sámi servodaga nannemis.

Sámi servodahkii lea dál dehálaš hástalussan defineret sámevuođa nu ahte nu ollu sápmelaččat go vejolaš galget inkluderejuvvot dán definišuvdnii. De šaddáge válljet go ferte mearridit galgágo muhtin sámi mánáidgárdi leat daid mánáid várás guđiin lea sámegiella eatnigiellan, vai inkluderet daid sámi mánáidge guđet eai máhte sámegiela. Jus eai leat doarvái pedagogalaš resurssat de soaitá váikkuhit nu ahte sámegiella vuoittáhallo dárogillii.

Sámi lihkadusas lea váldoguovdilastin leamaš seailluhit ja ovddidit sámi kultuvrra ja giela, ja seailluhit ja nannet sámi servodaga sápmelaččaid iežaset eavttuid mielde. Vai šaddá nana ja ealas sámi servodat lea dán rádjai eanaš giddejuvvon fuomášupmi searvevuođa árvvuide ja norpmaide, ja juksat oktasaš áddejumi sámi identitehtas. Dehálaš oassin dán proseassas lea sámi searvevuhtii inkluderen.

Sámegiella lea dehálaš identitehta- ja kultur­guoddi. Giella symbolisere ja gaskkusta sámi eallin­vuogi, sámi árvvuid ja miellaguottuid ja sámi kultuvrra. Giella sihkkarastá sámi ereliiggášvuođa ja ahte sámi vuođđoárvvut sirdojit buolvvas bulvii. Sámegiela ovdánahttin ođđaáigásaš giellan, ovdánahttá ja viiddida sámi kultuvrrage ođđaáigásaš kultuvran, ja bidjá ođđaáigásaš áddejumi dasa mii sámevuohta lea dálá servodagas.

Ollu sápmelaččat leat dáruiduhttinpolitihka geažil manahan sámegiela. Ollugiidda lea váldoášši go galgá ruovttoluotta fas ožžut sámi identitehta, leamaš giela fas ruovttuiduhttit.

Giela mearkkašumi dihtii lea dehálaš ahte eanebut ožžot vejolašvuođa oahppat sámegiela. Sámegiella ii leat dattetge áidna identitehtamearka sámi servodagas. Gullevašvuohta báikegoddái, sohka ja árbevierut leat máŋgasiidda dehálaččat. Dasa lassin leat sámi symbolat nugo bivttasvierut, duodji, luohti jna. dehálaččat sámi identitehtii. Ollu­giidda lea maid oassálastin sámepolitihkas vuohki mo beassat sámi servodahkii.

Soapmásat dattege dovdet ahte leat duvdojuvvon eret sámi searvevuođas go eai hálddaš giela. Iežas sámi identitehta hálddašeapmi šaddá diekko bokte hástalussan dasa ahte inkluderejuvvo ollesárvosaš sápmelažžan sámi searvevuhtii. Sáhttá leat váttis ja bávččas alcces dovddastit ahte ii juvssa iežas servodaga kultuvrralaš ja gielalaš ideálaid.