Sámepolitihkka

6.3 Stáhtalaš etáhtat

6.3.1 Stivrenláidesteamit stáhtalaš doaimmahusaide

Eanaš departemeanttain leat vuollásaš doaimmat mat barget áššiiguin main lea dadjamuš sámegillii ja sámi kultuvrii. Stáhtii gullevaš doaimmat ožžot máŋgga ládje stivrenláidestemiid. Okta deháleamos stivrenláidestemiin lea jahkásaš juolludanreivvet departementtain iežaset vuollásaš doaimmaide. Diein juolludanreivviin leat leamaš unnán sámepolitihkalaš láidesteamit. Sámepolitihkka lea eanaš oainnusindahkkojuvvon stuoradiggedieđá-husain ja čállosiin mat gusket stáhtabušeahta juolludemiide.

Iešguđege vuollásaš doaimmaid stivrenságastallamiin leat geahččalan bidjat gáibádussan ahte galget vuhtiiváldit sámi beroštumiid earet eará raporttain. Diekkár bargu lea álggahuvvon earet eará Bargo- ja čálgoetáhta 2008 juolludanreivviid oktavuođas. Diet etáhtta gullá Bargo- ja searvadahttindepartemeantta vuollái, gč kap. 5.3.2. Bargo- ja searvadahttindepartemeanta áigu viidáseappot meannudit ja doaimmahit dán barggu vásáhusaid eará departemeanttaide, ahte movt juolludanreivves oainnusindahkat stivrenláidestemiid ja raportagáibádusaid mat gusket sámi geavaheddjiide.

Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeanta lea čállán sámi dilálašvuođaid birra guovlluid dearvvaš-vuođaásahusaid barggahandokumeanttas. Guovl­luid dearvvašvuođaásahusat galget jearahit ja oainnusindahkat sámi pasieanttaid vuoigatvuođaid ja dárbbuid mat gusket heivehuvvon bálvalusaide iežaset plánenbargguin, čielggademiin ja go mearrádusaid dahket, gč. kap. 8. Mánáid- ja dásseárvodepartementa lea juolludanreivvestis čujuhan ahte stáhtalaš mánáidsuodjaleamis galget áimmahuššat sápmelaččaid dili, ja sis galgá maid leat máhttu mánáidsuodjaleami birra sámi dilálašvuođain ja birrasiin, gč. kap. 9.6. Kultur- ja girkodeparte-meanta áigu bearráigeaččat ahte ABM-ovdánahttima ovddasvástádus lea maid áimmahuššat sámi kultuvrra, ahte dat boahtá hui čielgasit ovdan juolludemiid láidesteamis institušuvnnaide, gč. kap. 14.8.

6.3.2 Bargo-ja čálgohálddašeami bálvalusfálaldagat sámiide

NAV-ođastusa oktavuođas álggaha Bargo- ja searvadahttindepartementa oktasaš báikkálaš kántuvrraid, bargo-ja čálgokántuvrraid; NáV-kántuvrraid. NAV-kántuvrraide galget čohkkejuvvot bálvalusat mat ovdal ledje Aetáhtta ja oadjokántuvrrat. Suohkanat galget juobe dan meare ge searvat dán doi-bmii ahte leat mielde bálvalusain mat gusket sosiála ruhtaveahki doaimmaheapmái ja gealbudanprográmmii masa gullá gealbudandoarjja. Kántuvrrat ásahuvvojit šiehtadusa vuođul gaskal Bargo- ja čálgoetáhta ja guđege suohkana. NAV-nuppástusa ulbmil lea:

• Oažžut eanebuid bargui ja doaimmaide, unnit oadjovuostáiváldit.

• álkit geavaheddjiide ja heivehuvvon juohke-hačča dárbbuide.

• Ollislaš ja ábas bargo- ja čálgohálddašeapmi.

NAV-nuppástus lea dehálaš nuppástus mas lea mearkkašupmi sámegielat olbmuide geat dien kántuvrras dárbbašit veahki. Sámegiel gelbbolašvuohta mii lei ovdalaš stáhta etáhtain galgá bisuhuvvot maiddái NAV-kántuvrrain. Dasa lassin ožžot NAV-kántuvrrat viidát sámegielgelbbolašvuođa go suohkaniid sámi gelbbolašvuohta čuovvu NAV-kántuvrraide.

Bargo- ja searvadahttindepartementa hálida leat njunnošis geahččaladdat movt buoremus lági mielde sáhtášii sihkkarastit ahte stáhtii gullevaš etáhtat vuhtiiváldet sápmelaččaid dilálašvuođaid go plánejit doaimmaid ja go hábmejit praktihkalaš bargguid. Danin lea departemeanta čállán láidestemiid 2008 juolludanreivves Bargo- ja čálgodirektoráhttii, ahte movt etáhtta galggašii čuovvolit sámi geavaheddjiid. Láidesteamit leat čuovvovaččat:

• Bargo- ja čálgoetáhtta galgá vuhtiiváldit sámi ja sámegielagiid beroštumiid sihke sámi giellalága hálddašanguovllu siskkobealde ja olggobealde.

• Sámi giellalága hálddašanguovllus galgá čuovvut sámi giellalága njuolggadusaid.

• Etáhtta galgá bargat dan badjelii ahte dieđut maid olbmot dávjá ohcalit, leat gávdnamis sámegillii interneahttasiidduin www.nav.no, mat gusket etáhta doarjagiidda ja geavaheddjiid vuoigatvuođaide. Seammás galgá etáhtta maid gozihit ahte čađat lea dárbu jorgalit lágaid ja láhkanjuolggadusaid sámegillii.

• Go ásahuvvojit ođđa NAV-kántuvrrat suohka­niidda gos ásset sápmelaččat, de galgá erenoa-mážit árvvoštallat makkár dárbu sis lea háhkat sámi giella- ja kulturmáhtu.

• Bargo- ja čálgoetáhtta galgá čađahit systemáhtalaš geavaheddjiid iskkadeami gos maiddái galget gávdnot dieđut geavaheddjiid birra geain lea sámi duogáš.

• Etáhtta galgá čađat raporteret iežas bargguid birra mat gusket sámi doaimmaide.

Etáhtta áigu bearráigeahččat ahte sámi gelbbolašvuhtii gullevaš gažaldagaid digaštallet ja čuovvolit go suohkaniidda ain ásahit kántuvrraid. Jagi 2007 mielde leat NAV-kántuvrrat ásahuvvon Guovdageidnui, Kárášjohkii ja Porsáŋgui. Dáidda kántuvrraide leat biddjojuvvon bargui olbmot geaid máhttu galgá sihkkarastit sámi dilálašvuo-đaid kántuvrra bálvalusain.

Sd.prp. nr. 12 (2007 – 08) meannudeamis Stuoradikkis mearriduvvui heaittihit Luonddu- ja boazo­doalobálvalusaid resursaguovddáža Guovdageain­nus. Guovddáža bajimus ulbmil lei veahkehit ol­bmuid geat hálidit heaitit boazodoaluin ja áiggoše eará dienasbargui gos sáhttet atnit ávkin dan máhtu mii sis lea boazodoalus. Barggut maid diet guovddáš galggai bearráigeahččat, leat dál sirdojuvvon Guovdageainnu NAV-kántuvrii. NAV-Finnmárku lea dan oktavuođas ožžon eanet ruhtajuolludeami.

6.3.3 Vearroetáhtta

Vearroetáhtta lea máŋgga suorggis bargan dan badjelii ahte nákcet fállat sámi vearromáksiide dieđuid sin iežaset gillii, ja sámegiel áššemeannudeami maid álkit ipmirdit.

Vearrodiehtobálvalus (dárogillii SOL) ásahuvvui ođđajagimánu 1. beaivvi 2008 vearroetáhta bálvalussan masa olbmot sáhttet riŋget ja oažžut dieđuid. Vearrodiehtobálvalus lea čohkkejuvvon ovtta sadjái, váldokántuvra lea Leikangeris. Regiovdnavearrokántuvrrat doibmet nubbelinnjá bálvalussan ja dain lea ovddasvástádus ovtta dahje máŋgga fágasuorggis olles riikkas. Go sámegielagat váldet oktavuođa, de sirdojuvvo telefuvdna vástideaddjái gii máhttá vástidit sámegillii. Dát vásti­danortnet sihkkarastá ahte sámegielagat ožžot bagadallamiid ja dieđuid iežaset gillii, jus hálidit dan.

Vearroetáhta neahttasiidduin gávdnojit máŋga dain eanemus geavahuvvon skoviin ja bagadallamiin sámegillii. Sámegielat guovlluin sáhttet oažžut Vearroetáhta čuvgehusaid ja dieđuid sámegillii. Ovdamearkka dihte doaimmahuvvo boazo­ealáhusa livnnetbargu Kárášjogas, gos sámi vearromáksi ja vearrokántuvra eanaš humadeaba sámegillii.

6.3.4 Sis-Finnmárkku diggegoddi

Sis-Finnmárkku diggegoddi lea ásahuvvon ja dat doaibmagođii ođđajagimánu 1. beaivvi rájes 2004 sierra sámi duopmostuollun. Sis-Finnmárkku diggegoddi lea maid seammás dábálaš duopmostuollu mii galgá seamma dásis bálvalit buot olbmuid dain suohkaniin mat gullet diggegotti doaibmaguvlui guoskivaš lágaid mielde.

Diggegotti ásaheamis ledje máŋga beroštumi guovddážis. Sámi álbmot lea eamiálbmot mas lea sierra giella ja kultuvra mii lea earalágan go Norgga váldoálbmoga giella ja kultuvra. Galgá leat duohta dásseárvu dien guovtti álbmoga; sápmelaččaid ja dáččaid gaskkas, maiddái go galget iežaset riikka duopmostuoluid meannudeapmái ovddidit iežaset riektegažaldagaid.

Sámelágas, § 3 – 4, geahča duopmostuollolága § 136 a, leat dárkilis njuolggadusat mat čilgejit ahte lea vuoigatvuohta geavahit sámegiela duopmostuoluin. Duopmostuolut galget bearráigeahččat ahte sihke proseassačállosat, čálalaš duođaštusat, riektegirjjit jna. jorgaluvvojit sihke dárogillii ja sámegillii. Liikká eai sáhte dulkomat ja jorgaleamit boahtit oalát njuolggo gulahallama sadjái. Sámi giellalága hálddašanguovllus lea juohkehaččas vuoigat­vuohta sámegillii váldit oktavuođa duopmostuoluin, sihke njálmmálaččat ja čálalaččat, ja juohkehaččas lea maid vuoigatvuohta hupmat sámegiela riektečoahkkimiin ja čađahit áššemeannudeami sámegillii. Mearrádusat galget ovddidit riektesih­karvuođa dan ektui ahte geahččalit garvit boasttu ipmárdusaid maid giellaváttisvuođat dagahit.

Sámiid sajáiduvvan vierut ja riekteipmárdus sáhttet máŋgii leat áššáigullevaš riektegáldovuođđu. Dat guoská ovdamearkkadihte dakkár dillái go galgá mearridit geavahanvuoigatvuođaid, čilget šiehtadusaid ja nannet šiehtadusrievttálaš geatnegasvuođaid. Sámi kultuvra, ealáhusdoaimmat ja eanageavaheapmi leat hui ollu huksejuvvon čálakeahtes, njálmmálaš árbevieruide, ja sámiid vieruid birra gávdnojit unnán čálalaš duođaštusat. Dat dagaha erenoamáš hástalusaid duopmostuo­luide go galget árvvoštallat duođaštusaid doku­meanttain dahje vihtaniid čilgemiid vuođul.

Go sámi váldoguovllut leat čohkkejuvvon ovtta duopmostullui, Sis-Finnmárkkus, de šaddet ollu sámiide gullevaš váttisvuođat čovdojuvvot dien diggegottis, ja diggegoddi galgá hukset sámi kulturgelbbolašvuođa. Dát váikkuha gelbbolašvuođanannema sámi áššiin maiddái eará duopmostuoluin Norggas. Sis-Finnmárkku diggegotti ásaheapmi lea maid dehálaš dan ektui ahte nannet sápmelaččaid luohttámuša duopmostuollosystemii ja oččodit viidábut olbmuid álgit duopmárin.

6.3.5 Sámegielalaš veahkkeduopmárat

Gažaldat mii guoská sámegielalaš veahkkeduopmáriidda lea namuhuvvon Od.prp. nr. 22 (2006 – 2007) Láhka duopmostuollolága nuppástuhttima birra, 39. siiddus. Nugo doppe daddjo, de ii leat álo buoremus čoavddus ráhkadit dakkár njuolggadusaid mat sihkkarastet ahte duopmostuoluin muhtin dáhpáhusain galget leat sámegielalaš veahkke­duopmárat. Gažaldat galgá go dakkár gáibádus leat mii sihkkarastá ahte leat sámegielalaš veahkkeduopmárat lea oppanassiige váddáseabbo go dat álgočalbmái orru leamen. Justiisadepartementa lea liikká miehtan digaštallat dán gažaldaga viidáseappot, ja dan oktavuođas lea maid dárbu guorahallat makkár áššiin livččii dat gáibádus dárbbaš-laš.

6.3.6 Politiijadirektoráhtta – Politiija- ja leansmánneetáhtta

Olu jagiid juo leat juolluduvvon ruđat kap. 440, poasttas 01, politiijaguovlluide gos lea guovttegielat álbmot (sámi/dáru). Ulbmil lea movttiidahttit háhkat eanet dieđuid sámegiela birra politiijaguovl­luin gos lea sámegielat álbmot. Politiijaguovllut main lea liigebargu guovttegielatvuođa geažil, sáhttet ohcat dien poasttas doarjaga lassigoluid gokčamii. Ortnega hálddaša Oarje-Finnmárkku poli­tiijaguovllu politimeasttir sierra bagadusa mielde.

Dan oktavuođas go Justisdepartemeanta ráhkadii riikkaviidosaš systema mii galgá vuhtiiváldit politiijaid siviila bargguid áššemeannudeami, de leat buot standárdareivvet, sullii 200 oktiibuot, jorgaluvvon sámegillii. Dán barggus lea Kárášjoga leansmánnekántuvra leamaš dehálaš ovttasbargo­guoibmi. Doppe gávdnojit dál earet eará mállet sáme­gillii mat gusket soabadanáššiide, bággoáššiide ja vealgeortnegiidda. Dat lea stuora ávkin sámegielagiid bálvalusaid buorideapmái ja riektesihkarvuhtii ja dagaha maid ahte etáhta áššemeannudeapmi manná jođáneappot.

6.3.7 Sámegiella ja sámekultuvra kriminálafuolahusas

Kriminálafuolahusa ulbmil lea ahte sámegielagiin galget leat seamma vuoigatvuođat ráŋggáštusa čađaheamis go muđui eará olbmuin. Láhka Sáme­dikki ja eará sámi riektediliid birra (sámeláhka) vuhtiiváldá sámegielagiid vuoigatvuođaid geat galget čađahit ráŋggaštusa. §§ 3 – 4 goalmmat lađas ja 3 – 5 regulere dán. Mearrádusain daddjo ahte dat gii dáhttu geavahit sámegiela iežas beroštumiid vuhtiiváldimis kriminálafuolahusa ásahusain sámi giellalága hálddašauguovllus, galgá beassat čoavdit áššiidis sámegielagiin. Mii guoská eará kriminálafuolahusa ásahusaide Tromssas ja Finnmárkkus, de galget sii geat doppe čohkkájit ráŋggáštusas beassat hupmat sámegiela gaskaneaset ja go deaivvadit iežaset olbmuiguin. Sis geat čohkkájit giddagasain lea vuoigatvuohta beassat hupmat sámegiela njálmmálaš riektegaskaoamijulggaštusa oktavuođas giddagasa eiseválddiiguin.

Kriminálafuolahusa oahpahusguovddážii (KRUS), mii lea giddagasbálvváid skuvla, lea gáibádus ahte galget maid oččodit sámegielagiid dán skuvlii. áigumuš livččii jahkásaččat oažžut unnimusat golbma sámegielaga aspirántan. Jus guovtti ohccis lea juste seammadási skuvla-ja oahppoduogáš, ja nubbi máhttá sámegiela, de galgá skuvla sudno gaskkas válljet sámegielaga. Aspiránttaid gaskkas geat mannan čavčča čađahedje eksámena, lei okta sámegielat, gii dál bargá Tromssa guovllugiddagasas. Diet buorida veaháš dien giddagasa dili, gos dán rádjái leamaš dušše okta liigebargi gii máhttá sámegiela.

Kriminálafuolahusas leat dál guokte giddagasa Tromssas ja Finnmárkkus, Tromssa giddagas ja Čáhcesullo giddagas, ja goappešiid báikkiin leat bargit geat máhttet sámegiela. Lea ain stuora hástalussan oččodit dieidda giddagasaide eanet bargiid geat máhttet sámegiela. Go ođđa virggiid almmuhit, de eai oza doarvái ohccit. Nu lea dilli maid eará giddagasain. Danin áigu ráđđehus álggahit doaimmaid mat sihkkarastet doarvái bargiid giddagasaide gos leat stuorámus dárbbut. Ráđđehus áigu bargat dan badjelii ahte giddagasbálvváid oahpaheami sáhttá maid čađahit lávdaduvvon oahpahussan muhtun giddagasain, ja sáhttá de báikkálaččat ohcat aspiránttaid dan oahpahussii.

1.5. 2008 rájes álgá okta luohkká dákkár oahpahussii Tromssa giddagasas. Leat bargagoahtán oččodit aspiránttaid geat ozaše dán ohppui, ja dan barggus galget eandalii geahččalit oččodit sámegielat aspiránttaid. Justiisadepartemeantta bargun ii leat dušše dat ahte oažžut doarvái ollesoahppan bálvváid davimus fylkkaid giddagasaide, muhto maiddái oažžut muhtun sámegielagiid daidda bargguide.

Lea hui dehálaš ahte gávdnojit sámegielat bálvvát, muhto giddagasat sáhttet maid geavahit dulkkaid. Dat ii leat gal buoremus čoavddus, muhto go čuožžilit dilálašvuođat gos lea dárbu ja heivvolaš geavahit dulkka, de geavaha kriminálafuolahus dulkabálvalusa.

Justiisadepartemeanta áigu bearráigeahččat ahte ráŋggáštusa čađaheapmi heivehuvvo nu ahte das maiddái vuhtiiváldet sámi fáŋggaid vuoigatvuođaid. Dat lea dehálaš sihke dan ektui ahte galgá leat vuoigatvuohta geavahit iežas giela, muhto galgá maiddái leat vejolaš iežas kultuvrra beassat fuolahit kriminálafuolahusa rámmaid siskkobealde.

6.3.8 Heahtedieđihanbálvalus

Sámediggi lea máŋgga geardde dovddahan balu dan dáfus go heahtedieđihanbálvalus ii doaimma doarvái bures sámi álbmoga ja sámi guovlluid ektui.

Dálá doaibma eaktuda ahte heahteguovddážiin leat olbmot geat dovdet sámi báikegottiid dilálašvuođaid ja ipmirdit sámi guovlluid báikenamaid go galget sáhttit meannudit telefunoktavuođaid maid ožžot sámi guovlluin. Dán rádjái ii leat gáibiduvvon ahte guovddážiin galget maid leat barggus olbmot geat máhttet sámegiela dahje dovdet ja ipmirdit sámi báikenamaid.

Justiisadepartemeanta lea dat mas lea politiija, buollima ja dearvvašvuođa heahtedoaimmaid ovttastahttima ovddasvástádus. Danin lea departemeanta ráhkadahttán čielggadeami mas earet eará lea čállán dálá heahtedieđihanbálvalusa birra ja ođđa heahtennummara atnui váldima birra. Čielggadeamis ávžžuhedje váldit atnui ovtta oktasaš heahtenummara ja ásahit stuorát heahtedieđihanguovddážiid. Go lea dušše okta guovddáš mii hálddaša buot golmma etáhta heahtetelefuvnnaid, de jáhkket čielggadeaddjit ahte soaitá leat álkit oažžut dohko bargiid geain lea giellačehppodat. Danin ii leat oktiibuot dárbu nu beare ollugiidda geain lea diet gelbbolašvuohta. Justiisadeparte-meantta čielggadeapmi lea leamaš viiddis guláskuddamis, ja Justiisadepartemeanta lea meannudeamen ášši.

Justiisadepartemeanta, mii lea dien golmma heahteetáhta ovttastahtti, áigu viidáseappot bargat heahtedieđihanbálvalusa buoridemiin. Lunddolaš oassi dán barggus lea áimmahuššat dan ahte sámegielagat galget sáhttit dieđihit heahtedieđuid iežaset gillii.