Sámepolitihkka

11.3 Gelbbolašvuohta ja rekruhtten

Máhttodeparteameanta lea njukčamánu 1. beaivvi 2006 mánáidgárdelága § 2 mielde mearridan rámmaplána njuolggadusa mánáidgárddi sisdoalu ja doaimmaid hárrái. Sámi perspektiiva lea sisagođđojuvvon oassin ođđa rámmaplánas. Mánáidgárddi rámmaplána duođašta ahte »[...] sámi mánát dárbbašit doarjaga seailluhit ja ovddidit iežaset giela ja kultuvrra gos dal de orožit riikkas.»

Sámediggi lea ovttasráđiid Máhttodeparte­meanttain ráhkadan bagadallanmateriealla rámma­plánii. Earret eará lea almmuhuvvon temágihpa sámi kultuvrra birra mánáidgárddis. Dat lea juogaduvvon buot riikka mánáidgárddiide. Muđui de galgá ráhkaduvvon bagadallagihpa sámi mánáidgárddiid bargiide ja mánáidgárddiide gos leat sámi mánát.

Máhttodepartemeanta álggahii 2007 giđa ­Gelbbolašvuohta mánáidgárddis – strategiija ­gelbbolašvuođaovdáneapmái mánáidgárdesuorggis 2007 – 2010. Gelbbolašvuođastrategiijas lea eaktun lagaš ovttasbargu Sámedikkiin go galgá hábmet doaibmabijuid sámi mánáidgárdesuorgái. Bajimus mihttomearri gelbbolašvuođastrategiijas lea ovddidit mánáidgárddi viidáseappot oahpaheaddjiorganisašuvdnan mas lea aktiiva gelbbolašvuođaovdáneapmi. Ulbmiljoavku lea buot suohkanlaš ja ii-suoh­kanlaš mánáidgárddit. Njeallje fágasuorggi leat vuoruhuvvon strategiijas: Giellabiras ja giellamovttidahttin, mánáid oassálastin, ovttasbargu ja oktavuohta gaskal mánáidgárddi ja skuvlla ja pedagogalaš jođiheami.

Vestfold allaskuvla kártii 2006:s makkár fálaldagat ja dárbbut leat liige- ja viidáset oahpus mánáidgárdesuorggis. Máhttodepartemeanta lei sin bivdán dan bargat. Kártema boađus lei earret eará ahte gelbbolašvuođaplánat galget ovdánahttojuvvot báikkálaččat ja dan galgá dahkat dan mielde makkár doaibma ja sajádat mánáidgárddis lea servodagas.

Sámediggi ja Máhttodepartemeanta leat dáhtton Sámi allaskuvlla ráhkadit gelbbolašvuođakártema mánáidgárdebargiid gaskkas sámi mánáidgárddiin ja dain mánáidgárddiin gos leat sámi mánát. Kárten čájeha stuora dárbbu liige- ja viidáset ohppui jođiheddjiide, pedagogalaš jođiheddjiide ja veahkkebargiide sámi mánáidgárddiin. Sámi mánáidgárddiid bargit čujuhit seamma gelbbolašvuođadárbbuide go daid mat bohtet ovdan Vestfold allaskuvlla kártemis, earret eará gelbbolašvuohta mánáid oassálastima birra, mánáidgárddi unnimus mánát, mánáidgárddi-skuvlla oktiigullan ja pedagogalaš duođašteapmi. Dasa lassin de dadje ollu dárbbašit gelbbolašvuođa guovttegielatvuođas, duojis ja luođis.

Bargit leat mánáidgárddi deaŧaleamos resursa, ja sin gelbbolašvuohta lea mearrideaddjin das mii gaskkustuvvo ja deattuhuvvo mánáidgárddis juohke beaivvi. Sámediggi lea bagadallanbarggus bokte sámi mánáidgárddiide ja daidda mánáigárddiide gos leat sámi mánát, čujuhan leat stuora dárbbu das ahte bargiin lea gelbbolašvuohta iešguđet osiin sámi kultuvrras, eallinvuogis ja servodateallimis. Sámediggi áigu álggahit doaibmabijuid vai lassánivččii gelbbolašvuohta diein surggiin. Dasto gártá guovddážii liigeoahppu ja geahččalan- ja ovdánahttinbargu.

Ráđđehusa mihttomearri lea sámegiela nannet ja sámegiella galggašii šaddat resursan ođđa sámi buolvvaide. Giellaovdánahttinbargguin ferte juo hui árrat álgit. Giellabargu lea okta dain deaŧa­-leamos bargguin mánáidgárddis. Sámi mánáide lea árra ja buorre giellaoalgguheapmi mearrideaddjin go sii galget ovddidit ja seailluhit sámegiela. Ere­noamáš deaŧalaš lea čalmmustahttit julev- ja oarjelsámiguovlluid gos sámegiella lea hearkkes dilis. Mánáidgárdeláhka § 2 deattuha jura juste ahte mánáidgárdi galgá váldit vuhtii sámi mánáid giela.

Sámediggi lea máŋga jagi bargan dihtomie­lalaččat mánáidgárddi giellaovdánahttimiin, earret eará konferánssaid, semináraid, suohkaniid ja ovttaskas mánáidgárddiid bagadallamiin ja iešguđetlágan fierpmádagaiguin. Máŋga suohkana leat bidjan bargui sierra giellabargiid geat bagadallet skuvllaid das movt galgá ráhkadit sámi sisdoalu rámmaplánain ja oahppoplánain. Máŋgga mánáidgárddis ja suohkanis leat maid buorit vásáhusat iešguđetlágan giellalávgunprošeavttaiguin. Earát gis leat bivdán boarrasit buolvva gaskkustit sámi kultuvrra ja giela.

Juohke mánáidgárdeeaiggádis lea ovddasvástádus das ahte sin doaimmas lea doarvái gelbbolašvuohta doaibmat gustojeaddji lágaid ja njuolggadusaid mielde. Mánáidgárdeeaiggádis lea ovddasvástádus bargiid gelbbolašvuođaloktemis ja dat galgá bidjat dárbbašlaš resurssaid olamuddui vai lea vejolaš dan bargat. Máhttodepartemeanta lea bidjan ruđaid gelbbolašvuođadoaibmabijuide. Mánáidgárdeeaiggát sáhttá ohcat stáhtá gelbbolašvuođaruđaid suohkaniid bokte. Lea deaŧalaš ahte suohkanat ja priváhta mánáidgárdeeaiggádat movttidahttet sámi mánáidgárddiid ja daid mánáidgárddiid gos leat sámi mánát, ohcat gelbbolašvuođaruđaid. Erenoamáš áigeguovdilat leat dat ruđat mat galget nannensurggiide giellabiras ja giellamovttidahttin.

11.3.1 Mánáidgárdebargiid háhkan

Máhttodepartemeanta bijai 2007 giđa ovdan Stategiija ovdaskuvlaoahpaheddjiid háhkat mánáidgárdái 2007 – 2011. Mánáidgárdesajit leat hirbmadit lassánan ja dat dagaha ahte ovdaskuvlaoahpaheddjiid dárbu lea sturron maŋimus jagiid. Strategiija galgá dustet nationála rekruterenhástalusaid. Strategiija ja ođastuvvon máhtu vuođul dán suorggi birra, áigu departemeanta ráhkadit doaibmaplánaid juohke jagi.

Ain lea stuora hástalussan háhkat mánáidgárdebargiid geain lea sámegielmáhttu. Sámi mánáidgárdesuorggis lea duppal hástalus go lea sáhka pedagogalaš bargiin: Oppalaččat lea juo váttis háhkat ovdaskuvlaoahpaheddjiid ja erenoamážit dakkár ovdaskuvlaoahpaheddjiid geain lea sáme­gielmáhttu. Seammás lea deaŧalaš doalahit daid bargiid geat juo barget mánáidgárddis. Ere­noa­mážit lulli- ja julevsámiguovlluin lea dárbu dakkár oahppan ovdaskuvlaoahpaheddjiide geain lea sámegielmáhttu. Lea maid dárbu sámegielat bargii­de oallut suohkaniin olggobealde Sis-Finnmárkku.

Sámedikkis lea 2002 rájes leamaš sierra ­stipeandaortnet ovdaskuvlaoahpaheddjiide ja dábálaš oahpaheddjiide, earret eará oahpponeav­vopedagogihkas ja gielas. Earret eará de leat juolludan stipeanddaid ovdaskuvlaoahpaheddjiide geat leat čiekŋudahttán julevsámegillii. Hástalussan lea dat go leat unnán ohccit, ja ahte dat ohccit hárve devdet eavttuid mat leat biddjon juolludeami oktavuođas. Sámediggi lea erenoamážit čalmmustahttán iežas mánáidgárdeplánas doaibmabijuid háhkan dihte mánáidgárdebargiid.

Sámi allaskuvla Guovdageainnus lea áidna allaskuvla mii oahpaha allaskuvlaoahpaheddjiid geain lea sámegielat gelbbolašvuohta. Sámi alla­skuvllas eai leat buot jagiid leamaš doarvái ohccit bidjat johtui ovdaskuvlaoahpaheaddjeoahpu. Okta ágga dasa soaitá leat ahte ohcciin váilu lohkangelbbolašvuohta, ja dasa lassin árvvoštallojuvvojit modeallat gáiddusoahpahuslágideapmái ovdaskuvlaoahpaheddjiid ja liigeoahpaheami várás.

Čuovvolettiin Doaibmaplána dásseárvvu várás mánáidgárddis 2004 – 2007, leat Sámediggi ja Nordlándda, Romssa ja Finnmárkku fylkkamánnit erenoamážit čalmmustahttán dievdo ovdaskuvlaoahpaheddjiid háhkama, earret eará sámi mánáidgárddiide. Doaibmaplána galgá viidaseappot dolvojuv-vot muhtin strategiijas dásseárvui mánáidgárddiin ja vuođđooahpahusas 2007 – 2012.

Fertet systemáhtalaččat bargat bagadallamiin ja ovdánahttinbargguiguin mánáidgárddiin vai sáhttá háhkat olbmuid bargat sámi mánáidgárddiin ja vai sáhtášii doalahit dássedisvuođa bargiidjoavkkus. Ferte maid oalgguhit fierpmádagaid hukset gaskal sámi mánáidgárddiid vai sáhttá háhkat dieđuid- ja lonohallat vásáhusaid. Sáme­diggi lea maŋimus jagiid álggahan muhtin ráje fierpmádatčoahkkimiid. Váldo mihttomearrin fierpmádagaiguin lea hukset gelbbolašvuođa, dieđuid juohkit ja gilvit buriid vásáhusaid mánáidgárdebargiid gaskii.

Leat ovddimustá suohkan gii lea mánáidgárdeeaiggát ja mánáidgárdeeiseváldi ja priváhta mánáidgárdeeaiggádat geain lea ovddasvástádus movttidahttit bargat ovdánahttinbargguiguin ja fierpmádathuksemiin. Maiddái suohkangaskasaš ovttasbargu lea deaŧalaš go galgá gilvit vásáhusaid, čatnat oktavuođaid movttidahttima ja inspirašuvn­na dihte. Finnmárkku ja Romssa fylkkamánnit ja Sámediggi lágidit juohke jagi nationála konferánssaid sámi mánáidgárdebargiide.