Sámepolitihkka

15.8.3.1 Museaođastus – konsolideren

Maŋimus jagiid lea dat mii gohčoduvvo musea-ođastussan leamaš guovddážin museasuorggis. Sd.dieđ. nr. 22 (1999–2000) Gáldu máhttui ja vásáhusaide dieđáhusas ja daid čuovvovaš stáhtabušeahtain de govviduvvo proseassa guovllu museaid konsolideren ja nationála fierpmádaga ásaheapmi. Mihttomearri lea ráhkadit dakkár institušunstruktuvrra mas leat mihá unnit ja dainna lágiin fágalaččat ja hálddahuslaččat nannoseappot ovttadagat go dál. Museaođastus lea vuođđuduvvon dasa ahte galgá bisuhit ja nannet báikkálaš beroštumi ja oassálastima go lea sáhka kulturgáhttemis ja ahte galgá nannet fágalaš gelbbolašvuođa regiunála dásis ja ovddidit nationála fierpmádagaid.

Sámediggi lea máŋgga geardde ohcalan sámi perspektiivva museumođastusas. Sámediggi hálida earret eará stuorát oasi daid ekonomalaš gaskaomiin mat leat konsoliderenprosessii čadnojuvvon, gč. Sámedikki jagi 2007 jahkedieđáhusa (čuoggá 6.5).

Sámediggi lea friddja vuoruhit ruđaid sámi museaođastussii sámi kulturulbmiliid ruhtajuolludeamis kap. 320, 53. poasttas, mii lea ollu lassánan maŋimus jagiid. Ráđđehus áigu dattetge unnimus lágiid bidjat láidestemiid sámi kulturdoaibmabijuid ruđaide mat sirdojuvvojit Sámediggái, ja danin eai biddjojuvvo erenoamáš láidesteamit sámi museaođastussii Kultur- ja girkodepartemeantta ruhtajuolludeamis. Kultur- ja girkodepartemeanta áigu seammás deattuhit ahte departemeanta diehtá daid stuora fágalaš ja organisatuvrralaš hástalusaid birra sámi museaođastusas, ja dovddasta ahte lea dárbu oppalaččat nannet sámi museaid. Lea Sámedikki duohken sámi kultursuorggis vuo­ruhit gaskal dáid ja eará dárbbuid daid ruđaiguin mat biddojuvvojit háldui.

15.8.3.2 Museat maid Sámediggii hálddaša

Museain lea sierra dilli oassin barggus sámi kultuvrra duođaštit ja bisuhit. Sámediggi lea viidát bargan gárvvistit sámi museaid ovttasteami. Pro­seassa čađahuvvo Norgga museasuorggi museaođastusa láidestemiid mielde, gč Sd.dieđ. nr. 22 (1999 – 2000). Sámi museaođastusa bokte museat ovttastuvvojit stuorát museasiiddaide main lea oktasaš doaibmastivra, beaivválaš jođiheaddji ja okta bargoaddi bargiide. Ođastusa ulbmil lea bajidit fágalaš kvalitehta ja hálddahuslaččat oažžut nannosit ovttadagaid. Sámi museaid viidásit ovdáneapmái leat buorit rámmaeavttut dehálaččat.

Lullisámi museasiida (Saemien Sijte Snoasas) ja Davveoarjesámi museasiida lea čađahan ovttasteami 2006:s, ja juohkehaš lea ožžon 0,5 milj. ruvnno lassáneami Sámedikkis 2007:s. Davveoarjesámi museasiidii gullet Guovdageainnu gilišillju, Sámiid Vuorká-Dávvirat, Jáhkovuona mearrasámi musea ja Porsáŋggu musea.

Museat Várjjat Sámi Musea, Deanu Musea, Savio-musea ja Nuortalaš musea Njávdámis, maid leat hukseme, galgá gullat Deanu ja Várjjat museasiidii.

ája sámi guovddáš oažžu sámi museaovddasvástádusa Davvi-Romsii ja davit Gaska-Romsii, Várdobáikki sámi guovddáš oažžu sámi museaovddasvástádusa Davit Nordlándda, lulit Gaska- Romssa ja Lofuohta ja Viestterállasa márkosámi guovlluide ja árran julevsámi guovddáš oažžu museaovddasvástádusa julevsámi ja bihtánsámi guvlui.

15.8.3.3 Sámi museasearvi ja Sámi museafora

Sámi museasearvi ásahuvvui 1989:s searvin sámi museaide ja eará museaide main leat sámi čoakkáldagat. Sihke museat Sámedikki hálddašeami vuolde ja eará museat leat miellahtut searvvis. 2006:s mearridii Sámi museasearvi searvat Norgga musealihttui. Searvi bargá fágalaš gažaldagaiguin, earret eará lágida jahkásaččat fágaseminára, ja bargá muđui buoridit sámi museaid bargodilálašvuođaid, earret eará oččodit eanet ruhtajuolludemiid sámi museaulbmiliidda.

Sámi museasearvi gal lea leamašan friddja organisašuvdna, de Sámediggi lassin lea ásahan Sámi museaforuma, mii lea Sámedikki vuollásaš ovttasbargoorgána. Dáppe leat dušše museat miellahttun mat leat Sámedikki hálddašanovddasvástádusa vuolde.

15.8.3.4 Museat main leat sámi čoakkáldagat ja čájáhusat

Muhtin museain, earret sámi museasiiddaid, lea sierra sámi čoakkáldat dahje sámi dávvirat oassin iežaset čoakkáldagain. Erenoamáš guovddážis leat sámi vuorkádávvirat Norgga álbmotmuseas, Romssa museas ja Olgomuseas Sverresborgas. Eará museumat maid mielas lea erenoamáš deaŧalaš duođaštit sámi dávviriid, leat earret eará Rørosmusam ja álttá musea.

Ollu museaid mielas lea sámi historjjá duođašteapmi deaŧalaš oassin das ahte duođaštit regiuvnna máŋggabealat doaimma. Porsáŋggu musea, mii sirjojuvvui Sámedikki hálddašeami vuollái 2004:s, gaskkusta golmmakultuvrrat historj-já mii lea čadnojuvvon sámi, kveana ja dáčča ássanbáikkiide dan guovllus. Mátta-Várjjat musea doaibma maid čájeha guovllu golmmakultuvrrat historjjá.

Museaid fierpmádat

Sihke dat museat mat leat Sámedikki vuolde ja eará museat mat barget sámi kultuvrrain oassálastet Nationála museafierpmádat minoritehtaide ja kultuvrralaš máŋggatbealatvuhtii, mii ásahuvvui 2007:s. Dan fierpmádagas leat mielde museat mat barget nationála minoritehtaiguin ja ođđaset minoritehtajoavkkuiguin. Sámi museaid fierpmádat maid lea ásahuvvon. Dat fierpmádat galgá leat Sámedikki hálddašeami vuolde ja lea rabas buot museaide mat barget sámi kultuvrrain.

Norgga álbmotmusea sámi čoakkáldagat

Norgga álbmotmusea lea okta dain ásahusain main lea sámi kultuvra deaŧalaš oassin iežaset barggus, muhto dat ii leat sis váldosuorgi ii ge dat leat Sámedikki vuolde.

Museain lea 1958 rájes leamaš bistevaš gaskkustanfálaldat go sis lea sámi basisčájáhus. Dálá čájáhus rahppojuvvui 1990:s ja galgá 2007:s ođastuvvot. 2007:s oaččui čájáhus áibbas ođđa oasi mii čájeha dálá áiggi, Sámi dálá áigi, mii lokte čájáhusa gitta otnážii go lea sáhka gaskkustit poli­tihka, kultuvrra ja servodateallima. Musea skuvlabálvalusas lea bistevaš oahpahuslágidus sámi čájáhussii, ja dat okta dain musea skuvlafálaldagain maid buot eanemus jearahit ja bohtet geahččat. Museas lea maid sámi sadji Olgomuseas. Lassin bistevaš čájáhusfálaldagaide leat museas dadjat juo juohke jagi okta sámi fáddá- dahje johtočájáhus.

Museas lea buorre ovttasbargu sámi ásahusaiguin. Norgga álbmotmusea oassálasttii Sámi museasearvvi ásaheapmái 1989:s ja lea aktiivvalaččat oassálastán dan ovttasbargodoaimmaide.

Sverresborg Trøndelag Folkemuseum

Oarjelsámi kultuvra lea leamaš oassin Sverresborg Trøndelága álbmotmusea doaimmas 1930-logu rájes. Sverresborgas lea okta oarjelsámi sabetčájáhus ja čájáhus das movt sámit atnet sabehiid ­«Troandilaš sábehiiguin – Sverresborga sabetmusea». Vuođđočájáhusas «Eallingovat» leat mielde dávvirat ja muitalusat mat leat čadnojuvvon sámi kultuvrii. Sverresborg váldá maid sisa gaskaboddosaš čájáhusaid sámi kultuvrra birra. Sverresborgas lea 2000 rájes leamaš bistevaš fálaldat skuvl­laide sámi kultuvrra ovdanbuktimis. Skuvlafálaldat lea oassi Kultuvrralaš skuvlaseahkas.

Sverresborg deattuha ovttasbarggu mii lea oarjelsámi organisašuvnnaiguin ja resursaolbmuiguin go lea sáhka dakkár doaimmain mat leat čadnojuvvon oarjelsámi kultuvrii. Musea bargá maid ovttas Saemien Sijte museain, Plassje museain, Jämtlandda fylkka museain ja Härjedalena meahccemuseain, mat buohkat barget oarjelsámi kultuvrrain.

Romssa musea sámi čoakkáldagat

Romssa museumas lea sierra fágaossodat sámi etnografiijii. Fágaossodagas leat sihke dávvirat, govat, jietna, girjjálašvuohta, njálmmálaš ja čálalaš dieđut ja muhtin ráje iešguđetlágan arkiivvat. Arkiivvat ja vuorkádávvirat heivehuvvojit dutkamii, oahpuide ja dábálaš atnui. Ulbmiljoavkkut leat sihke sámi álbmot ja muđui olles álbmot.

Čájáhus «Sámi kultuvra» lea vuosttaš čohkkejuvvon čilgehus sámi kulturhistorjjás ja lei dalle go ráhkaduvvui láidesteaddjin sámi historjjá ja kulturárbevieru ovdanbuktimis. Čájáhus galgá dahkat oainnusin sámi kulturovdáneami boares gálduid rájes gitta dan dillái mii lea 20. jahkečuođis.

Čájáhus «Sápmi – našuvdna riegáda» čilge sámiid politihkalaš čoahkkaneami álbmogin, ja dat čoahkkaneapmi lea leamaš ovddit čuohtejagi gaskkamuttu rájes. Čájáhus lea ráhkadan neahttabáikki mii lea erenoamážit skuvlla atnui jurddašuvvon ( http://sapmi.uit.no).

Boksa 15.3 Sámi fanasduodji ja fanasgeavaheapmi

Govus 15.3 Rivttága suohkan Romssa fylkkas

Sámit leat čuohtenárjagiid atnán mearrariggodagaid. Sámi fanasdahkan ja giehta­duodji leat leamaš deaŧalaš ealá­hus­heive­hea­mit, erenoa-mážit daid áigodagaid go dakkár vuotnaguovl-luin gos meahcceriggodagat ledje, orro eanaš sámit. Sámit leat geavaheami bokte leamaš mielde fanasteknologiija ovdánahttimis seamma dásis go dáččat ja kveanat.

Davvi-Norgga fanasgáhttenguovddáš Rivttágis Romssa fylkkas lea bargan dainna fáttáin 2005 rájes. Dássážii leat gávnnahan ahte lea váttis gávdnat dakkár fanasmálle maid sáhttá lohkat čielga sámi mállen. Mariidnaarkeologa Christer Westerdahl čilgii 1987:s sámi fatnasa leat dakkár «fanasin mas lea olles sávdnji, ja mii lea gehppes ja guottehahtti fievru maŋit áiggis gaskal 1600 ja 1800-logu, ja mii lea gávdnon dovddus sámi ássanguovlluin» (Westerdahl 1987:7 – 8). Fanasfiellut ledje gorrojuvvon oktii vettiin dahje bohccosuonain. Dien sáhttá oaidnit boarrasit johkafatnasiin ja árbevirolaš báskkain, ja goappaš fanasmállet leat leamaš inkluderejuvvon sámi kultuvrii. Muhto ovdalašáiggi dáidet leamaš eanet giehtaduodjeteknihkat. Orrot leat leamaš ollu kulturlonuhusat, ja danne berre maid áhpefievrruid inkluderet deaŧalaš fievrun sámi historjjás. Sihke vikiŋgaáiggi fanasmállet, fievrridanfatnasat nugo smávit borjjasfatnasat ja guollefatnasat dego gárbbis ja šárka leat deaŧalaččat go galgá dutkat ja duođaštit sámi konteavsttas.

Gáldu: Girjjálašvuohta:Mathisen, Mariann/NNFB: Logaldallan «Fievrogáhtten ja sámi fanasárbevierru, ii seamma fanas?», semináras «Sámi fanas- ja fanashuksenárbevierut» maid Davvi-Norgga fievrogáhttenguovddáš Rivttágis lágidii 14.-16. 3. 2007.Westerdahl, Christer: «Et sätt som liknar them uti theras öfriga lefnadsart, om äldre samiskt båtbygge och samisk båthantering» Johan Nordlander-sällskapet, Ubmi 1987.

Muhtin eará museat

Plassje museas leat leamaš sámi dávvirat iežaset čoakkáldagas dakka maŋŋil soađi áigodaga rájes ja das lea dál oalle stuora čoakkáldat mas leat dávvirat ja govat mat duođaštit sámi historjjá ja doaimma guovllus. Lulli-Trøndelága fylkkasuohkana fylkkaplána bokte lea Plassje museas erenoamáš ovddasvástádus lullisámi kulturhistorjjás ja 2002 rájes lea Plassje museas leamaš okta fágavirgi lullisámi kultuvrras ja historjjás. Dasa lassin lea Plas­-sje museas dál okta gaskaboddosaš fágakonsu­leanta lullisámi kultuvrii ja historjái.

Perspektiiva Musea atná vuođđun Romssa, go dat lea girjás guovlu kultuvrralaččat, čearddalaččat, gielalaččat ja oskkoldaga dáfus. Dat mearkkaša ahte sámivuohta lea unnit eanet lunddolaččat fárus máŋgga čájáhusas ja prošeavttas mat museumas leat. Perspektiiva Musea bargá ovttas earret eará Várjjat sámi museain, árppain Romssas ja Sámi giellaguovddážiin Moskavuonas.

Davvi-Romssa museiilea guovddáš bargun bargat mearrasámi ja kveana kultuvrrain ja deaivvadeapmi daiguin ja eará kultuvrraiguin lea maid deaŧalaš. Davvi-Romssa Musea lea bidjan johtui máŋga prošeavtta mat fátmmastit sámi kultuvrra ja historjjá. Musea bargá ovttas Romssa Museain muhtin máŋggajagát dutkanprošeavttain vai besset čájehit Davvi- Norgga riddoguovlluid čearddalašvuođa ruovdeáiggis ja árra gaskaáiggis ja das čalmmustahttojuvvo oktavuohta gaskal sámiid ja norrøna olbmuid.

Mátta-Várjjat museas lea sámi historjá ja kultuvra deaŧalaš oassin iežaset bargosuorggis. Mátta-Várjjat musea bajimus mihttomearri lea gaskkustit máhtu ja duddjot ipmárdusa rádjeriikka erenoamáš luonddu ja kulturhistorjjá birra. Erenoamážit deattuhuvvojit guovllu čearddalaš ja kultuvrralaš girjáivuohta, regiunála, nationála ja riikkaidgaskasaš oktavuođas.

Báktedáidaga máilmmiárbeguovddáš – álttá Musea IKSbargá báktedáidagiin/ovdahistorjjáin ja báikkálaš historjjáin/ođđaset historjjáin. Vuođđo-čájáhusas ovdanbuktojuvvojit sámi osku ja dat osku mii lea čadnon bivdinmeanuide, meavrresgárrái ja oaffarbáikkiide. Museas lea maid báiki gos čájehit álttaášši.