20.4.3 Báikenammaláhka
Báikenammaláhka
galgá sihkkarastit sámi
báikenamaid nugo riikka lágaid
ja riikkaidgaskasaš šiehtadusaid
ja konvenšuvnnaid rávvejit. Láhka rievdaduvui
jagi 2006. Okta ulbmil lága
rievdademiin lei álkkidit áššemeannudannjuolggadusaid,
ja seammás sihkkarastit
vuđolaš ja jierpmálaš áššemeannudeami
sámi ja kveana báikenamaid dáfus.
Láhkarievdadeapmi lea čuovvoluvvon láhkaásahusa
rievdademiin jagi 2007. Láhkaásahusa
divodanbarggus leat Sámediggi
sámi báikenammakonsuleanta
lahkalagaidovttasbargan sihkkarastin dihte ahte sámi
báikenamaid vuhtiiváldin fuolahuvvo
dohkálaččat.
Eanaš Sámedikki
evttohusas lea dohkkehuvvon.
Govus 20.2 Galben golmma gillii
Gáldu: Kurt Johnsen
Sihke lágas ja láhkaasahusas
leat váldon sisa rievdadusat
mat siskkildit ahte sámi
namaid geavaheapmi nannejuvvo. Earret eará gáibiduvvo
dál riekta čállinvuohki
ja rievttes sámgiel bukstávvageavaheapmi.
Nugo lága mearrádusain
daddjo galgá sámi namma álo čuožžut vuosttažin
galbbain sámi hálddašanguovllus. Láhkaásahusas
lea árvaluvvon rahpat dakkár
vejolavuođa ahte gielddat sáhttet
válljet ahte sámi
namma galgá čuožžut
vuosttažin galbbain maiddái
guovlluin mat eai leat fárus
sámi hálddašanguovllus.
Sámi namaid geavaheapmi
lea dasto vel nannejuvvon dainna lágiin
ahte lága § 9:s lea
mearriduvvon ahte sámi báikenamat maid
dat olbmot geat orrot bissovaččat báikkis
dahje leat čadnon báikái ealáhusa
geažil, geavahit dábálaččat,
galget geavahuvvot almmolaččat
galbbain, kárttain jna. Eaktun
lea ahte báikenamma geavahuvvon iešdáhtus.
Lága § 10:žis
lea velá rahppon vejolašvuohta
váidit jus mearriduvvon
báikenamma sámegillii
ii geavahuvvo.
Váiddalávdegoddi sáhttá addit
Sámediggái
liibba buktit cealkámuša.
Lága § 11 addá Sámediggái
válddi nammadit Sámi
báikenammakonsuleanttaid.
