Sámepolitihkka

8.4 Sámedikki formála sajádat – čatnasanvuohki, fápmudeapmi ja bagadeapmi, bearráigeahčču ja vuođđolágalaš ovddasvástádus

Sámeláhka dahje ovdabarggut eai daja maidege njuolgga mo Sámedikki ja ráđđehusa gaskasaš čatnasandilálašvuođat galget leat, eai dat daja maidege Sámedikki áššáskuhttingelbbolašvuođa birra ja stáhtaráđiid konstitionála ja parlamentáralaš ovddasvástádusa birra Sámedikki doaimmas. Ráđđehusa/departemeanttaid fápmudan-, bagadan- ja bearráigeahččanváldi lea muhtumassii válddahallojuvvon.

Jahkebeallásaš konsultašuvdnačoahkkimis juovlamánus 2005 gaskal sámediggepresideantta ja bargo- ja searvadahttinministara sohpe nammadit bargojoavkku mii galggai evttohit ráđđehusa ja Sámedikki gaskasaš ovttasbargui ođđa bušeahttaprosedyraid ja čielggadit Sámedikki formála sajádaga stáhta ektui.

Bargojoavku ovddidii iežas raportta «Sáme­dikki formála sajádat ja bušeahttabargovuogit» cuoŋománus 2007. Raporttas čilgejuvvo Sámedikki doaibma, sihke politihkalaččat ja hálddahusorgánan. Čilgejuvvo mo Sámediggi dađistaga lea ožžon friddjaset sajádaga, ja mas Sámedikki formála sajádat orru leamen eahpečielggas. Joavku oaivvilda ahte lea dehálaš čalmmustit Sámedikki sierrnanas doaimmaid (sihke álbmotválljen orgánan ja hálddahusorgánan) dannego dat lea mielde mearrideamen mo Sámediggi berre organiserejuvvot stáhta eiseválddiid ektui. Joavku lea geahčadan gielddaid gaskavuođa ráđđehussii gavdnan dihtii vejolaš sirdinárvvuid Sámedikki gaskavuhtii ráđđehussii. Bargojoavku čujuha dasa ge ahte Sámediggi lea sierralágan stáhtalaš huksehus man geažil lea váttis válljet «standárdačovdosiid» go áigu formaliseret dikki gaskavuođa ráđđehussii.

Bargojoavku evttoha ahte Sámedikki dálá friddja sajádat berre fomaliserejuvvot, dat mearkkaša mearriduvvot lágas. Joavku háliida vuosttažettiin ahte Sámediggi luvvejuvvo stáhtas, dannego dát «dáidá leat buoremus dálá geavada olis ja dan oainnu olis ahte Sámediggi lea iehčanas álbmotválljen orgána». Bargojoavku oaivvilda ahte dákkár čoavddus dievaslaččat árvvoštallojuvvon soabašii Sámedikki sorjjasmeahttun sajádahkii, ja ahte dat čielggadivččii gažaldagaid mat gusket áššáskuhttingelbbolašvuhtii, stáhtaráđiid bagadanváldái ja vuođđalágalaš ja parlamentáralaš ovddasvástádussii. Evttohus ii mielddisbuvtte joavkku mielas ahte Sámediggi oažžu stuorát friddjavuođa go dikkis dál jo lea das mii guoská gaskavuhtii ráđđehussii ja gažaldagaide bagadeami ja bearráigeahču birra.

Viidáseappot dadjá bargojoavku ahte jus Sámediggi ásahuvvo iehčanas riektesubjeaktan, de lea lunddolaš ráhkadit dihto sierranjuolggadusaid vealgečuovvoleapmi ja reastaluvvama hárrái, vejolaččat njuolggadusa mii gáržžida Sámedikki vejolašvuođa vealgáduhttit iežas. Dasto ferte maiddái Sámedikki gaskavuohta lágaide mat gusket almmolaš doaimmahusaide, árvvoštallojuvvot lagabut.

8.4.1 Čatnasanvuogit ja almmolaš hálddahusa organiseren

Čatnasanvuohki mearkkaša departemeantta/ráđđehusa ja dan vuollásaš orgána dahje doaimmahusa gaskavuođa. Čatnasanvuohki bidjá earret eará rámmaid stáhta stivrenvejolašvuođaide ja stáhtalaš doaimmahusaid doaibmanfriddjavuhtii. Doaimmahusat mat vuosttažettiin galget čađahit váldedoaimmaid, organiserejuvvojit dábálaččat hálddahussan. Juridihkalaš persovnna stáhtas leat máŋga orgána main lea sierralágan formála stáhtus nu mo Stuorradikkis, Gonagasas ja duopmostuoluin. Hálddahusvuogádagas departemeanttaid vuolde leat maiddái máŋga variántta, ovdamearkka dihtii Dáhtabearráigeahčču ja hálddahusorgánat main leat sierra fápmudusat jna. Hálddahusorgánat main leat sierra fápmudusat leat eanaš doaimmahusat mat leat nettobušehttejuvvon, dat mearkkaša ahte dat ožžot juolludusaset 50-poasttas ja sis lea friddja fágalaš sajádat, nu mo ovdamearkka dihtii universitehtat ja áittardeaddjit. Doaimmahusat gártet eanaš stáhta ekonomiijanjuolggadusčoahki vuollái. Maiddái bruttobušehttejuvvon stáhtalaš doaimmahusat sáhttet leat hui iehčanasat nu mo ovdamearkka dihtii Duopmostuollohálddahus, Dáhtabearráigeahčču ja Persovdnasuodjalannammagoddi. Buot dáid doaimmahusaid dovdo­mearka lea ahte dain lea alla autonomiijadássi, ja dain leat eatnašat ožžon fágalaš sorjjasmeahttunvuođa jogo njuolggadusain dahje lágas. Ráđđehusa dábálaš bagadanvejolašvuohta lea gáržžiduvvon, ovdamearkan stivre láhka, láhkaásahus dahje ­Stuorradikki plenáramearrádus Duopmostuolloháld­dahusa.

Go áigot árvvoštallat berre go stáhtalaš doaimmahus organiserejuvvot sierra riektesubjeaktan, de váldet vuhtii doaimmahusa šlája, rievttálaš ja ekonomalaš muddema dási, njuolgga politihkalaš stivrema ja bearráigeahču dárbbu. Dákkár iehčanas organiserenvuogit juhkkojuvvojit odne stáhtaoasussearvin, stáhtafitnodahkan, sierraláhkafitnodahkan, dearvvašvuođalágádussan ja vuođđudussan. Dáid fitnodagaid dovdomearka lea dávjá ahte dain lea dábálaš gávpedoaibma mii gilvala priváhta doaimmahusaiguin, dahje ahte dat stivrejuvvojit ja mihtiduvvojit rievddaldeaddji sisaboađuid vuođul ovdamearkka dihtii liseansaboađuid vuođul, geavaheaddjiiddivadiid vuođul jna. ággan organiseret muhtun stáhtalaš dioaimmahusaid sierra riektesubjeaktan, lea ahte dan mielde dat galget sáhttit doaibmat duohta dahje jurddašuvvon márkanis. Stáhta oamasta fitnodagaid ja stivre daid eaiggádin. Fitnodagat ruhtadit iežas doaimmahusa eanaš márkanboađuiguin, nuppáldasat stáhtalaš juolludemiiguin dego muhtunlágan buhtadussan geatnegahttojuvvon servodat­doaimmaid ovddas. Riikarevišuvdna goziha ahte eaig­gátvuohta fuolahuvvo dohkálaččat, ja dárkkista ahte vejolaš juolludeamit geavahuvvojit Stuorradik-ki eavttuid vuođul (vuođđolágalaš ovddasvástádus). Daid bargit eai leat stáhtabargit eai ge sidjiide dábálaččat guoskka stáhtalaš tariffašiehtadusat. Dearvvašvuođalágáduslágas leat máŋga sierra­mearrádusa mat leat heivehuvvon suorgái ja daidda sierra stivrendárbbuide mat leat, ovdamearkka dihtii hálddašanlága ektui, almmolašvuođalága ektui ja váiddameannudeami ektui.

Go máŋgga oktavuođas leat árvvoštallan Sámedikki sajádaga, de leat buohtastahttán Sámedikki gielddaiguin ja fylkkagielddaiguin. Sámediggi lea nu mo dat ge álbmotválljen orgána hálddašanbargamušaiguin, sihke čađahan dihtii iežas politihka ja čađahan dihtii stáhta politihka fápmuduvvon válddiin. Seammás leat Sámedikki ja gielddaid ja fylkkagielddaid gaskkas muhtun dehálaš erohusat. Nuppe láhkai go Sámediggi maid stáhta ruhtada, earret dan vejolašvuođa ahte Sámediggi sáhttá oažžut boađuid Finnmárkkuopmodaga vuoittus (gč. finnmárkkulága § 15), leat gielddain ja fylkkagielddain maiddái eará boahtogáldut. Sámedikki doaibma ii leat ráddjejuvvon gáržžiduvvon guvlui, muhto fuolaha álgoálbmoga, mii lea Norgga álbmoga oassi, beroštusaid ja dárbbuid, ja Sámedikki doaimma stuorámus oassi váikkuha daidda riikaosiide main sápmelaččat leat čielgasit ovddastuvvon.

Stáhtahálddahus, gielddat ja fylkkagielddat ovddastit Norgga golbma hálddahusdási. Dat leat gaskaneaset sierra ja sorjjasmeahttun almmolašrievttálaš riektesubjeavttat. Gielddat ja fylkkagielddat eai leat eará stáhtalaš orgánaid vuollásaččat go Stuorradikki láhkaaddin jus eará ii čuovo lágaid sierra mearrádusain. Ráđđehusas ii leat eaige departemeanttain leat miige oppalaš stivren- dahje bagadanváldi gielddaid ja fylkkagielddaid ektui. Gielddalaš iešstivren lea gitta dain mearrádusain maid Stuorradiggi lea mearridan láhkaaddin. Dat gelbbolašvuohta mii lea gielddain ja fylkkagielddain, lea dušše spiehkastahkan gitta stáhtalaš orgána fápmudusas. Gielddalágas leat oppalaš mearrádusat gielddaid ja fylkkagielddaid hálddahusapparáhta organiserema birra, iešguđet orgánaid gaskasaš gelbbolašvuođajuogu birra ja gielddaid ja fylkkagielddaid stáhtalaš bearráigeahču birra.

8.4.2 Fápmudanvejolašvuohta

Sámedikki iešlági geažil sierra álbmotjoavkku ál-bmotválljen politihkalaš orgánan lea lunddolaš vuordit ahte Sámediggái eai sáhte biddjojuvvot hálddašanbargamušat eara láhkai go lágain.

Justiisadepartemeantta láhkaossodat celkkii dan gažaldaga čielggadeami oktavuođas galgá go Sámediggi oažžut stuorát bušeahttafriddjavuođa, ahte Sámediggi sámepolitihkalaš orgánan ii sáhte áddejuvvot vuollásaš orgánan departemeanttaid ektui. 1 Láhkaossodat celkkii maiddái ahte Sáme­dikki friddja sajádaga geažil lea vejolaš jearrat sáhttet go departemeanttat fápmudit válddi Sámediggái, ja gávnnahedje loahppajurddan ahte fápmu­deapmi galgá dahkkojuvvot lága vuođul dahje plenáramearrádusa vuođul. Dán árvvoštallama vuođul lasihuvvui čuovvovaš mearrádus sámelága paragráfii § 2 – 1 goalmmát lađđasii: Sámediggái sáhttá fápmuduvvot váldi hálddašit juolludusaid, mat juolluduvvojit sámi ulbmiliidda jahkásaš stáhtabušeahta bokte. Departemeanta mearrida njuolggadusaid Sámedikki ekonomiijahálddašeapmái. Eará surggiid hárrái ferte gávdnat eará fápmudanvuođu.

Birasgáhttendepartemeanta lea láhkaásahusa vuođul fágalaš ovddasvástádusjuohkima jd. birra fápmudan válddi Sámediggái kultumuitosuorggis kulturmuitolága vuođul. Dát lea geahččalanortnet, gč. kap. 7.7. Seammá go fylkkagielddas ge lea Sámedikkis oktiiordnenváttisvuohta ja galgá váldit oktavuođa hálddašanmuseaiguin ja Riikaantikvárain dárbbu mielde. Sámediggi lea fágalaččat biddjojuvvon Birasgáhttendepartemeantta ja Riika­antikvára vuollásažžan.

Sámediggái lea fápmuduvvon váldi mearridit njuolggadusaid ja ulbmiliid doarjjaortnegiid geavaheami jd. várás. Dán ákkasteapmi lea ahte Sámediggi dat galgá mearridit vuoruhemiid sámi kultuvrii ja servodateallimii, ii ge ráđđehus, gč. daid eavttuid sámelága ovdabargguin mat gusket sámi iešmearridanvuoigatvuhtii.

Šiehtadus dárkilet prosedyraid birra stáhta eiseválddiid ja Sámedikki gaskasaš konsultašuvnnaid várás leat ráhkaduvvon daid geatnegasvuođaid vuođul mat leat ILO-konvenšuvnnas nr. 169 6. artihkkalis. Šiehtadus lea mearriduvvon gonagaslaš resolušuvnnain suoidnemánu 1. beaivvi 2005. Geavadis konsultašuvdnageatnegasvuohta mearkkaša ovdamearkka dihtii ahte buot gažaldagat fápmudeami birra Sámediggái fertejit šaddat konsultašuvdnaáššin, ja geavatlaččat ii sáhte ráđđehus sirdit hálddašanortnegiid Sámediggái muđui go Sámediggi dasa miehtá. Ovdalgo konsultašuvdnavuogit ásahuvvojedje jagi 2005, lei cieggan dat geavat ahte hálddašanortnegiid fápmudeapmi/sirdin Sámediggái galggai čađahuvvot ovttasráđiid Sámedikkiin, gč. jahkásaš johtočállosiid sámi áššiid oktiiordnema ja meannudeami birra bušeahttaoktavuođas. Konsultašuvdnašiehtadus nanne ja formálisere dán geavada.

8.4.3 Bagadanvejolašvuohta

Sihke Sámediggi ja ráđđehus atnet vuođđun ahte Sámediggi dábálaččat ii sáhte bagaduvvot. Sámediggi ii sáhte bagaduvvot politihkalaš orgánan. Sámedikki vejolaš bagadeapmi hálddahusorgánan čatnasa konkrehta bargamušaide mat leat sirdojuvvon Sámediggái, nu mo dakkár doarjjaortnegiid hálddašeapmái mat leat ásahuvvon nannen dihtii sámi kultuvrra jna. ja kulturmuitohálddašeapmái mas Sámediggi lea Birasgáhttendepartemeantta ja Riikaantikvára bagadanválddi vuollásaš.

Sámi iešmearridanvuoigatvuođa vuođđojurdda lea dehálaš dasa mii guoská gažaldagaide Sáme­dikki ruhtageavaheami bagadeami birra. Sámedikki dievasčoahkkin mearrida ulbmiliid ja njuolggadusaid daidda doarjagiidda maid diggi hálddaša. Danne departemeanttat illá háliidit bagadit Sáme­dikki. Jahkásaš juolludusreive Sámediggái sisttisdoallá bajimus láidestemiid, dat mearkkaša Stuorra­dikki mearrádusaid. Maiddái konsultašuvdnageatne­gasvuohta váikkuha ráđđehusa bagadanváldái.

8.4.4 Bearráigeahčču

Ráđđehusas ii leat ovddasvástádus Sámedikki politihkalaš doaimmas dahje dain mearrádusain maid Sámediggi dahká. Danne ii háliit ráđđehus moktege bearráigeahččat Sámedikki politihkalaš doaimma.

Riikarevišuvnnas mii lea Stuorradikki revišuvdna- ja bearráigeahččanorgána, lea ovddasvástádus Sámedikki dárkkistit, gč. Riikarevišuv-dnalága § 9.

Sámedikkis lea álbmotválljen orgánan iehčanas váldi ja iehčanas ovddasvástádus iežas politihkalaš doaimmas. Dát mielddisbuktá earret eará ulbmiliid mearrideami daid ortnegiid várás maid Sámediggi hálddaša. Sámedikki ja departemeanttaid gaskasaš hálddahuslaš gulahallan čađahuvvo odne bajimus dásis ii ge dan ulbmil leat váikkuhit Sámedikki iežas vuoruhemiid. Stáhtaráđiid vuođđolágalaš ovddasvástádusa geažil fertejit departemeanttat dettetge gozihit ahte Stuorradikki bušeahttamearrádusaid eavttut čuvvojuvvojit ja ahte Sámedikki ekonomiijahálddašeapmi čađahuvvo Stáhta ekonomiijastivrema njuolggadusčoahki ja dasa gulli mearrádusaid vuođul.

Sámediggi čuovvu stáhta ekonomiijanjuolggadusaid daid heivehusaiguin mat gustojit nettobušehttejuvvon doaimmahusaide. Ekonomiija­njuolggadusat ja mearrádusat galget dattetge geava­huvvot dan láhkai ahte dat addet Sámediggái vejolašvuođa árvvoštallamii álbmotválljen orgánan.

Sámelága § 2 – 1 goalmmát lađđasa nuppi ­dadjosa vuođul mearrida Bargo- ja searvadahttindepartemeanta njuolggadusčoahki Sámedikki ekonomiijahálddašeami várás. Mearrádusat lasihuvvojedje sámeláhkii nuppástuhttima oktavuođas nettobušehttemii Sámedikki várás, sihkkarstin dihtii ahte Sámedikki ekonomiijahálddašeapmi čađahuvvo buriid rámmaid siskkobealde.

Dasa mii guoská Sámedikki doibmii kulturmui­tosuorggis, lea Riikaantikvára ásahan rutiinnaid daid dáhpáhusaid várás main Sámediggi ii buvtte vuosteákkaid go riikkaárvosaš kulturmuittut ja kulturbirrasat áitojuvvojit. Dakkár dáhpáhusaid galgá dieđihit Riikaantikvárii, vai Riikaantikvára sáhttá árvvoštallat ovddida go vuosteákkaid.

Finnmárkkulága § 4 vuođul sáhttá Sámediggi addit njuolggadusaid das mo galgá árvvoštallat Finnmárrku mehciid rievdan geavaheami váikkuhusaid sámi kultuvrii, boazodollui, meahccegeavaheapmái, ealáhuaide ja servodateallimii. Departemeanta galgá dohkkehit njuolggadusaid. Departemeanta geahččala leat go njuolggadusat lága rámmaid siskkobealde, ja leat go dat hábmejuvvon dohkálaččat.

Sámediggi lea ásahan bearráigeahččanortnegiid mat sihke fuolahit parlamentáralaš bearráigeahču Sámedikki hálddšeamis ja siskkáldas hálddahuslaš bearráigeahču. Sámedikki bearráigeahččanlávdegoddi galgá fuolahit parlamentáralaš bearráigeahču dan doaimmas mii ruhtaduvvo Sámedikki bušeahta bokte. Lávdegoddi galgá viidáseappot bearráigeahččat Sáme­dikki ja dan vuollásaš orgánaid jahkerehketdoalu ja Riikarevišuvnna vejolaš mearkkašumiid daidda.

Sámedikki jahkedieđáhus, maid dievasčoahkkin dohkkeha, sáddejuvvo Gonagassii, gč. sámelága § 1 – 3. Dát lea daid njuolggadusaid ovddideapmi, mat ovdal guske Norgga Sámeráđđái. Go Stuorradiggi gieđahalai sámelága, de dahkkojuvvui mearrádus ávžžuhit dan ahte «Ráđđehus ovddida doaisttážii Stuorradiggái jahkásaččat stuor­radiggedieđáhusa Sámedikki doaimma birra. Oktii juohke stuorradiggeáigodagas ovddiduvvo dieđáhus daid doaibmabijuid birra mat čađahuvvojit sihkkarastin dihtii ja ovddidan dihtii sámiid giela, kultuvrra ja servodateallima». § 1 – 3 guovddáš motiiva lea «ahte eiseválddiid sámepolitih-ka berre Stuorradiggi jeavddalaččat árvvoštallat». (Od.prp. nr. 33 (1986 – 87) s. 102) Sámepolitihkalaš áššit ge digáštallojuvvojit juohke jagi Stuorradikkis bušeahttagieđahallama áiggi. Sámedikki doaimma dárkkista sihke Sámedikki dievasčoahkkin, ráđđehus, Riikarevišuvdna ja Stuorradiggi.

8.4.5 áššečuoččaldahtttingelbbolašvuohta

Gažaldat lea go Sámedikkis áššečuoččaldahttingelbbolašvuohta lea dán rádjai leamaš eahpečielggas, ii ge dat leat geahččaluvvon riekteapparáhtas. Sámedikki doaibma álbmotválljen orgánan ja hálddašanorgánan lea máŋggalágan. Hálddašaneiseváldi, nu mo kulturmuitolága láhkaásahusa vuođul go Sámediggi doaibmá dego vuollástuvvon hálddašanorgánan, lea ovdamearka dasa ahte Sámedikkis lea unnit iehčanasvuohta stáhta eiseválddiin. Sámedikki politihkalaš doaibma lea nuppe dáfus áibbas sorjjasmeahttun stáhtas. Danne lea áššečuoččaldahttingelbbolašvuođa oktavuođas lunddoleamos earuhit Sámedikki sierranas doaimmaid.

Vuođđoeavttut čuoččaldahttit ášši Norgga duopmostuoluin lea ahte áššečuoččaldahtti oaivvilda ahte lea riektegáibádus, ja ahte lea duohta dárbu mearridit gáibádusa áššáskuhttojuvvoma ektui, gč. veardnelága § 1 – 3. Organisašuvnnaid ja almmolaš orgánaid várás ollista § 1 – 4 dán mearrádusa. Dan lassin ferte áššáskuhttis leat áššebeali nákca. Geas áššebeali nákca lea, mudde vear­dnelága § 2 – 1.

Láhka soabaheami ja lágasteami birra siviila riidduin (veardneláhka), mii bođii fápmui 01.01.2008, válddahallá organisašuvnnaid jd. áššečuoččaldahttinvejolašvuođa. Veardnelága § 1 – 4 nuppi lađđasis daddjojuvvo ahte «Almmolaš orgánat maid bargamuš lea ovddidit sierra beroštusaid sáhttá seamma láhkai čuoččaldahttit ášši daid fuolahan dihtii».

Dan birra daddjojuvvo golggománu 30. beaivvi 2007-mannosaš Láhkaossodaga dulkoncealkámušas oktavuođa birra ođđa veardneláhkii § 1 – 4 nuppi lađđasis ahte Sámediggi lea «almmolaš orgána man doaibma lea ovddidit sierra beroštumiid», ja sáhttá čuoččaldahttit ášši diliid birra maid lea bid­djojuvvon fuolahit, jus konkrehta ášši guoská dilálašvuođaide mat gullet olggobeallái Sámedikki «ulbmiliid ja lunddolaš doaibmasuorggi» ja fuolahit «sierra beroštumiid» maid Sámediggi galgá ovddidit. Dan lassin fertejit eará áššečuoččaldahttin­eavttut leat ollašuhttojuvvon, gč. veardnelága § 1–3.

Eanet konkrehta govvideapmi Sámedikki áššečuoččaldahttingelbbolašvuođa viidodagas veardnelága § 1 – 4 vuođul boahtá ovdan golgg­ot-mánu 30. beaivvi 2007-mannosaš Láhkaossodaga dulkoncealkámušas.

8.4.6 Bargiid sajádat

Sámedikki ásaheami rájes lea eaktuduvvon ahte Sámedikki bargit leat stáhtavirgehasat ja danin ­sidjiide gustojit virgehasláhka, virgeriidoláhka, láhka almmolaš virgehasaid ahkerájá birra ja láhka Stáhta penšuvdnakássa birra. Dattetge lea spiehkastat virgehaslága § 5:s dannego virgádanváldi sámelága § 2 – 12 nuppi lađđasa vuođul lea biddjojuvvon Sámediggái. Od.prp. nr. 33 (1986 – 87) dadjá ahte dán virgádanvuoigatvuođa ággan lea ahte «Dás lea sáhka dakkár suorggis mas stáhtalaš stivren departemeantta mielas ii leat nu dehálaš go sámi iešmearridanvuoigatvuođa vuhtiiváldin». Go nuppástuhttin nettobušehttemii čađahuvvui jagi 1999 rájes, de árvvoštallojuvvui ášši nu ahte ii maidege bušeahttavuogádagas sáhte áddet nu ahte dakkár doaimmahussii mii lea nettobušehttejuvvon, eai galgga gustot njuolggadusat mat leat dušše stáhtavirgehasaid várás. Bargojoavku mii čielggadii dán ášši, rávvii dattetge garvima dihttii eahpečielggasvuođaid Sámedikki bargiid sajádaga birra boahtteáiggi ahte lasihuvvo mearrádus sámeláhkii mii dadjá ahte Sámedikki bargiide gustojit seamma lágat go stáhtavirgehasaide. Sámedikki diretevra bálkáhuvvo mearreáigái ja Sámedikki dievasčoahkkin virgáda su. Bálkádilálašvuođaid muddejit stáhta váldotariffasuorgi ja sierrašiehtadusat.

8.4.7 Hálddahusláhka ja almmolašvuođaláhka

Hálddahusláhka ja almmolašvuođaláhka gustojit Sámedikki doibmii.

Jagi 1997 – maŋŋágo Sámediggi lei ásahan geavada guovtteceahkkásaš váiddagieđahallama sámediggevuogádaga siskkobeallái – lasihuvvui oppalaš mearrádus sámeláhkii mii mearrida ahte Sámediggi dahje dan mearridan orgána galgá leat daid áššesurggiid váiddaorgána maid Sámediggi ieš lea mearridan fápmudit iežas vuollásaš orgánaide. Dain áššin mat gusket sámi kulturmuittuid hálddašeapmái, sáhttet mearrádusat mat leat dahkkojuvvon kulturmuitolága vuođul, váidaluvvot Riikaantikvárii, gč. kap. 7.7.

2006 ođđa almmolašláhka galgá boahtit jagi 1970-mannosaš almmolašvuođalága sadjái. Ođđa láhka gusto maiddái Sámediggái. Lága láhkaásahusas nannejuvvo ahte Sámediggeráđđi lea váiddaorgána dain dáhpáhusain go Sámedikki hálddahus biehttala čájeheames dokumeanttaid. Ovddeš lága erohussan rahpá ođđa láhka vejolašvuođa doallat čiegusin dokumeanttaid mat lonohallojuvvojit gaskal stáhtalaš orgánaid ja Sámedikki ja sámi organisašuvnnaid go dat leat konsultašuvnnaid oassin nu mo ILO-konvenšuvnna nr. 169 6. artihkal cealká. Mearrádus doaibmagoahtá čakčat 2008.

8.4.8 Vuođđolágalaš ovddasvástádusdilálašvuođat

Sámediggi ii leat dábálaš etáhta dahje ráđđehusa vuollásaš orgána, ja danne ráđđehusas ii leat ovddasvástádus Sámedikki politihkalaš doaimmas dahje politihkalaš mearrádusain maid Sámediggi dahká iešguđet surggiin. Juolludusaid hárrái stáhtabušeahtas lea ministaris dattetge ovddasvástádus fuolahit ahte Stuorradikki mearrádusaid eavttut čuovvoluvvojit. Dan birra dadjá Justiisadepartemeantta láhkaossodat reivvestis beaiváduvvon ođđajagimánu 26. beaivvi 1995 Gielda- ja bargodepartementii ahte: «Sámedikki sorjjasmeahttun sajádagas lea mearkkašupmi stáhtaráđi konstitutionála ovddasvástádussii. Go stáhtaráđis álgoálggus ii leat bagadan- ja bearráigeahččanváldi Sámedikki ektui, de ii leat álgoálggus vuođđu konstitutionála ovddasvástádussii Sámedikki mearrádusaid dahje eará doamma hárrái ge. Muhto lea vejolaš jurddašit ahte Sámediggi (a) lága vuođul, (b) stuorradiggemearrádusa vuođul dahje (c) eará vuođul geavaha válddi dahje doaimma mii gullá stáhtaráđi bagadan- dahje bearráigeahččanválddi vuollái. Jus leš nu, de lea maiddái vuođđolágalaš ovddasvástádus das mii guoská dán váldegeavaheapmái (daimmahussii). Lea go stáhtaráđis suorggis dakkár bagadan- dahje bearráigeahččanváldi – ja vejolaččat man guhkás dat ollá – ferte leat gitta jearaldatvuloš láhkavuođu dulkomis.»

8.4.9 Sámedikki formála sajádaga viidáset ovdáneapmi

Sámediggi meannudii raportta «Sámedikki formála sajádat ja bušeahttaprosedyrat» dievasčoahkkimisttis čakčamánus 2007 (áššin 35/07). Sámediggi oaivvilda ahte áššis lea stuorra prinsihpalaš ja symbolalaš mearkkašupmi ja nanne ovtta­jienalaččat ahte ovdáneapmi sámelága mearrideami rájes «dahká dárbbašlažžan formálalaččat ja lága hámis čielggadit Sámedikki iehčanasvuođa ja sorj­jasmeahttunvuođa ráđđehusa ektui. Sámedikki mearrideami sierra riektesubjeaktan lága bokte lea áidna duohta molssaeaktu dan juksat». Viidáseappot daddjojuvvo mearrádusas ahte «Sámediggi bivdá ahte ráđđehus, konsutašuvnnaiguin Sámedikkiin, johtilit álggaha rievdadit sámelága vai sáhttá formaliseret Sámedikki iehčanasvuođa ja sorjjas­meahttunvuođa ráđđehusa ektui».

Sámedikkis lea dat prinsihpalaš oaidnu ahte Sámedikki válddis ferte leat vuođđu njuolgga lágas. Dát fuolaha sihke Sámedikki sorjjasmeahttun sajádaga departemeanttaid ja direktoráhtaid ektui ja sihkkarastá ahte Stuorradiggi dat formálalaččat árvvoštallá dan válddi maid Sámediggi geavaha. Mo váldi fápmuduvvo Sámediggái váik­kuha maiddái dan rievttálaš sajádahkii maid Sámediggi oažžu. Geahča muđui Sámedikki 2007 jahkedieđáhusa čuoggá 3.3.

Ráđđehus lea árvvoštallan bargojoavkku evttohusa, ja atná vuođđun dan mearkkašahtti ovdáneami mii lea leamaš rámmaeavttuin ja hálddašangeavadis dan rájes go sámeláhka mearriduvvui ja Sámediggi ásahuvvui, čájeha ahte sámeláhka berre rievdaduvvot čielggasmahttin dihtii Sámedikki sierra ja friddja sajádaga.

Ráđđehusa árvvoštallama mielde eai leat mahkkige formála hehttehusaid mat cakkašedje ásaheames Sámedikki sierra riektesubjeaktan. Ráđđehusa árvvoštallama mielde čatnasa eahpesihkkarvuohta dasa makkár čoavddus livččii buoremus Sámediggái guhkes áigái.

Ráđđehus atná dattetge Sámedikki oainnu hui dehálažžan ja danne áigu ge álggahit láhkabarggu man ulbmil lea evttohit dárbbašlaš láhkarievdadusaid vai sáhttá ásahit Sámedikki sierra riektesu­bjeaktan, ja muđui heivehit lága dálá geavadii. Vejolaš stáhtus riektesubjeaktan dagaha ráddjemiid Sámedikki rievttálaš doaibmannákcii, ovdamearkka dihtii Sámedikki vejolašvuhtii váldit badjelasas geatnegasvuođaid soahpamušaiguin, vejolašvuhtii váldit loanaid, vejolašvuhtii oassálastit iešguđetlágan ekonomalaš doaimmaide. Dárbbašuvvojit maiddái sierranjuolggadusat vealgečuovvoleapmái. Láhkabarggus čielggaduvvojit hálddahuslaš ja vuoigatvuođalaš čuolbmačilgehusat fágadepartemeanttaid surggiin vuđolaččat. Ráđđehus mearrida loahpalaččat gažaldaga galgá go Sámediggi šaddat sierra riektesubjeaktan go láhkabarggu evttohus lea gárvvis.