Sámepolitihkka

14.4 Strategiijat ja doaibmabijut

Go Norga vuolláičállá riikkaidgaskasaš konvenšuvnnaid, de mearkkaša dat ahte Norga geatnegahttá iežas riikkalaččat ja riikkaidgaskasaččat ollašuhttit konvenšuvnnaid ulbmiliid. Erenoamážit konvenšuvdna biologalaš šláddjiivuođa birra ja UNESCO konvenšuvdna vuoiŋŋalaš kulturárbbi birra cealká juoidá Norgga geatnegasvuođaid birra árbedieđuid hárrái. Oktavuođalaččat sáhttet dákkár konvenšuvnnat leat árbediehtobarggu ollislaš vuođđun, ja dagahit referánsačuoggáid viidáset politihkkaovddideapmái. Dan lassin addet konvenšuvnnat vuolggasaji vejolaš riikkaidgaskasaš ovttasbargui.

árbedihtui guoski davviriikkalaš ovttasbargu lea dehálaš sihkkarastin dihtii sámi kultuvrra davviriikkalaš perspektiivvas. Dat optimaliserešii ge resursageavaheami metodalaš ja geavatlaš árbe­diehtobarggu ektui. Dán ferte árvvoštallat dan kultuvrralaš ovttasbarggu ektui mii muđui lea Davviriikkain ja ovttasráđiid Ruoššain, nannen dihtii sámi giela, kultuvrra, ealáhusaid ja servodateallima.

Biologalaš šláddjiivuođa konvenšuvnna oktavuođas digaštallojuvvo árbedieđuid registarastin oktan doaibmabidjun máŋgga doaibmabiju gaskkas árbedieđuid seailluheamis. Dárbu lea čielggadit gažaldagaid mat gusket sámi árbedieđuid registarii Norggas ovttasbargun gaskal Sámedikki, áššáigullevaš departemeanttaid ja ásahusaid. Gažaldat lea mo registarastin sáhttá váikkuhit árbedieđuid čalmmusteapmái, legitimeremii ja viidáset ovddideapmái, ja nu nannet sámi báikegottiid. Čielggadeapmi berre leat dan mearrideami vuođđun galgá go dakkár registtar ásahuvvot Norgii.

Ráđđehus háliida čađahit bajumus prinsihppan dan ahte árbedieđut mat čohkkejuvvojit báikkálaččat, galget leat báikkálaš servodahkii ávkin, ja dan láhkai leat dehálaš fáktorin báikkálaš doaimmaid ja ovddideami ektui. Čohkkejuvvon dieđut ovdamearkka dihtii registariidda berrejit nu organiserejuvvot ahte báikegottit mat leat addán dáid dieđuid, galget álkit beassat geavahit registariid sisdoalu. Nu lea ge ulbmil nannet báikkálaš doaimmaid mat čatnasit sámi árbedieđuid áimmahuššamii. Dákkár bargu sáhttá maiddái leat dehálaš lotnolasealáhusaid plánejuvvon árvoháhkanprográmmii mii álggahuvvo 2008 rájes (gč. kap. 20.5.5). Ráđđehus oaivvilda ahte sámi báikegottit dakkár guvllolaš ja báikkálaš sámi ásahusaid bokte go giella- ja kulturguovddážiid, dávvirvuorkkáid jed.bokte berrejit oažžut dehálaš oassálastirolla árbedieđuid kárten-, geavahan- ja vurkkodanprosessii. Ráđđehus háliida ovttasráđiid Sámedikkiin, áššáiguoskevaš departemeanttaiguin ja ásahusaiguin

• álggahit barggu mas geahčadit daid riikkaidgaskasaš iešguđetlágan bargoneavvuid oktavuođa main lea váikkuhus go Norggas galgat čađahit geavatlaš barggu árbedieđuiguin

• gávdnat vejolašvuođaid ovttas bargat árbedieđuiguin davviriikkalaš dásis

• čielggadit gažaldagaid mat čatnasit sámi árbedieđuid registarii Norggas nu ahte vuoigatvuođalaš, metodalaš ja etihkalaš gažaldagat árbedieđuid čohkkema, vurkkodeami ja geavaheami oktavuođas sáhttet čielggaduvvot

Ráđđehus lea jagi 2008 várren 1,3 milj. ruvnnu Bargo- ja searvadahttindepartemeantta bušehttii dakkár doaimmaide mat galggašedje nannet sámi árbedieđuid čohkken-, vuogádahttin- ja geavahanbarggu. Ráđđehus áigu čavgadit bargat ovttasráđiid Sámedikkiin dáid ruđaid geavaheami oktavuođas. Sámediggi lea maiddái várren ruđaid sullasaš ulbmiliidda iežas jagi 2008 bušeahtaide. Ráđđehus háliida ovttasráđiid Sámedikkiin ja sámi organisašuvnnaiguin čađahit:

• konferánssa mii čuvge gažaldagaid árbedieđuid čohkkema viidáset barggu ektui

• bođu ovddasmanni prošeavttaid mat addet vásáhusaid bargat árbedieđuiguin sámiid ássanguovllu iešguđet osiin

• ovdaprošeavtta mii addá čohkkejuvvon dieđuid visogova, dálá ja plánejuvvon doaimmaid viso­gova, ja mii čilge daid dárbbuid mat leat sámi árbedieđuid ektui.