Sámepolitihkka

20.4 Nationála lágat

Vuođđolága § 110 a ásaha stáhta eiseválddiid geatnegasvuođa láhčit dili dainna lágiin ahte sámi ál-bmotjoavku sáhttá «sihkkarastit ja ovddidit iežas giela, kultuvrra ja servodateallima». Dát lei earret eará duogážin go sámiláhka oaččui ođđa kapihttala 3 giela birra 1990. Njuolggadusat bohte fápmui ođđajagimánu 1. beaivvi 1992 ja leat dainna lágiin leamaš doaimmas 16 jagi.

Muđui muitaluvvo sámegiela birra máŋgga mearrádusas. Guovdileamos lea oahpahuslága kapihtal 6 mii addá sámi máináide vuoigatvuođa oažžut oahpahusa sámegielas ja sámegillii (gč. kap. 11). Mánáidgárdelágas lea gielddaid ovddasvástádus láhčit fálaldagaid sámi mánáide dárkkuhuvvon (gč. kap. 10). Duopmostuolloláhka čujuha sámilága mearrádusaide das mii guoská sámegiela geavaheapmái.

Dearvvašvuođarievttálaš oainnu (gč. kap. 8) mielde gusto gáibádus oažžut áddehahtti diehtojuohkima beroškeahttá giellanjuolggadusaid gáržžidemiin. Bálvalusfálaldat sámegillii lea maiddái sávahahtti rivttes ja dárbbašlaš iskama ja dálkkodeami geažil.

NRK lea mearrádusaidisguin geatnegahtton deattuhit erenoamážit iežas rolla dážža ja sámi dáidaga ja kultuvrra ovddideaddjin ja gaskkustead-djin. Lea maiddái konkrehta prográmmagáibádus njuolggadusain ahte NRKa čohkkejuvvon riikkaviidosaš prográmmafálaldat sihke radios ja tvs unnimusat galgá sisttisdoallat beaivválaš sáddagiid sámi álbmogii ja jeavddalaš prográmmaid mánáide ja nuoraide sámegillii. Kultur- ja girkodeparte­meanta buvttii skábmamánus 2007 ovdan stuorradiggedieđáhusa NRK-plakáhta čađameami birra mii bajit dásis muitala daid vuordámušaid ja gáibáidusaid birra mat álbmogis leat NRKii (Sd.dieđ. nr. 6 (2007 – 2008)). Dás lea evttohuvvon ahte okta momeanta NRK-plakáhtas galgá leat ahte NRK galgá leat veahkkin nanneme dáru ja sámi giela, identitehta ja kultuvrra. Geahča maiddái kap. 18.3. Stuorradiggedieđáhus NRK-plakáhta birra gieđahallui Stuorradikkis njukčamánu 14. beaivvi 2008, gč. árv.S.nr. 169 (2007 – 2008).

20.4.1 Sámelága giellanjuolggadusat

Sámelága § 1 – 5 nanne ahte sámegiella ja dáro­giella leat ovttaárvosaš gielat, ja ahte dát galget leat ovttaárvosaččat sámelága 3. kapihtala vuođul.

Muhtun mearrádusat sámelágas leat gáržžiduvvon sámegiela hálddašanguovlluide, ja earáin eai leat fas dakkár geográfalaš gáržžideamit. Muhtun mearrádusat leat oavvilduvvon erenoa-mážit gielddaide, ja earát gusket maiddái stáhta ja regionála eiseválddiide. Maiddái stáhta ja regionála almmolaš orgánat leat geatnegahtton, ovdamearkka dihte lea viiddiduvvon riekti geavahit sámegiela riektelágádisas, ja lágat ja láhkajuolggadusat mat leat erenoamáš beroštahttit olles sámi álbmogii dahje dan osiide, galget jorgaluvvot sámegillii.

Sámelága giellanjuolggadusat addet ássiide giellavuoigatvuođaid go deaividit iešguđetge almmolaš orgánaiguin. Dát guoská njuolggadusaid, almmuhusaid ja skoviid jorgaleapmái sámegillii, riektái oažžut vástádusa sámegillii, viididuvvon riektái geavahit sámegiela rievtti ovddas, viiddiduvvon riektái geavahit sámegiela dearvvašvuođa- ja sosialsuorggis, individuála girkolaš bálvalusaide sámegillii, vuoigatvuhtii oažžut oahppovirgelobi ja vuoigatvuhtii oažžut sámegieloahpahusa.

Jus almmolaš orgána ii čuovo sámelága giellakapihttala njuolggadusaid, sáhttá son geasa ášši guoská, váidit dan dan orgánii mii lea lagamusas bajábealde dán orgána masa váidda guoská, gč. sámelága § 3 – 11. Fylkkamánni lea váiddaásahus go váidda guoská gieldda dahje fylkkagieldda orgánaide. Maiddái riikkaviidosaš sámi organisašuvnnain ja riikkaviidosaš almmolaš orgánain main leat barggut mat leat erenoamáš mávssolaččat olles sámi álbmogii dahje dan osiide, lea váidinvuoigatvuohta dakkár áššiin. Seammá guoská maiddái áššiide mat eai guoskka erenoamážit ovttage ol-bmui. Kultur- ja girkodepartemeanta ii dovdda ahte lea leamaš oktage váiddaášši.

Hálddašanguovllu ráddjen lea rievttálaš vuolimusrádji ja sámelága giellakapihttala mearrádusat leat unnimusgáibádus. Dát siskkilda ahte buot almmolaš orgánat ávžžuhuvvojit vuhtiiváldit sámegielat geavaheddjiid, maiddái viidábut go lága njuolggadusat gáibidit. Buorit hálddašanvierut dadjet ahte čálalaš oktavuođaváldimat sámegillii vástiduvvojit sámegillii, maiddái dakkár oktavuođain main láhka dan ii gáibit.

Go sámelága giellanjuolggadusat mearriduvvojedje jagi 1990, mearriduvvui maiddái lágas guđet gielddat leat fárus sámegiela hálddašan-guovllus. Dan oktavuođas go Divttasvuona gielda šattai lahttun 2005, rievdaduvvui láhka dainna lágiin ahte hálddašanguovllut dál leat mearriduvvon láhkaásahusain. Hálddašanguovllus lea odne Kárášjoga, Guovdageainnu, Unjárgga, Porsáŋggu ja Deanu gielddat Finnmárkkus, Gáivuona suohkan Romssa fylkkas, Divttasvuona suohkan Nordlánddas ja Snoasa suohkan Davvi-Trøndelágas. Nu leat ge sihke davvisámegiela, julevsámegiela ja lullisámegiela guovllut oassin hálddašanguovllus. Loabága suohkan lea guovvamánus 2008 mearridan ahte suohkan áigu ohcat beassat searvat sámegiela hálddašanguvlui.

20.4.2 Sámelága giellanjuolggadusaid árvvoštallan

Sámi Instituhtta lea 2007 čađahan sámelága giellanjuolggadusad evaluerema mii lei bargu Kultur- ja girkodepartemeantta ovddas. Barggu duogážin lei ahte Sámediggi ja departemeanta oaivvildedje ahte lea ágga geahččat mo sámilága kapihtal 3 Sámegiella doaibmá lága ulbmila ektui.

Nugo mandáhta eaktudii de geavahuvvojedje dieđut mat leat olámuttus, evaluerema vuođđun, erenoamážit Sámedikki giellageavahaniskka­deamit 2000 rájes gitta 2004 rádjái. Dasa lassin leat eará evalueremat ja čielggadeamit geavahuvvon ja veahá lassimateriála vižžojuvvon.

20.4.3 Báikenammaláhka

Báikenammaláhka galgá sihkkarastit sámi báikenamaid nugo riikka lágaid ja riikkaidgaskasaš šiehtadusaid ja konvenšuvnnaid rávvejit. Láhka ­rievdaduvui jagi 2006. Okta ulbmil lága rievdademiin lei álkkidit áššemeannudannjuolggadusaid, ja seammás sihkkarastit vuđolaš ja jierpmálaš áššemeannudeami sámi ja kveana báikenamaid dáfus.

Láhkarievdadeapmi lea čuovvoluvvon láhkaásahusa rievdademiin jagi 2007. Láhkaásahusa divodanbarggus leat Sámediggi sámi báikenammakonsuleanta lahkalagaidovttasbargan sihkkarastin dihte ahte sámi báikenamaid vuhtiiváldin fuolahuvvo dohkálaččat. Eanaš Sámedikki evttohusas lea dohkkehuvvon.

Govus 20.2 Galben golmma gillii

Gáldu: Kurt Johnsen

Sihke lágas ja láhkaasahusas leat váldon sisa rievdadusat mat siskkildit ahte sámi namaid geavaheapmi nannejuvvo. Earret eará gáibiduvvo dál riekta čállinvuohki ja rievttes sámgiel bukstávvageavaheapmi. Nugo lága mearrádusain daddjo galgá sámi namma álo čuožžut vuosttažin galbbain sámi hálddašanguovllus. Láhkaásahusas lea árvaluvvon rahpat dakkár vejolavuođa ahte gielddat sáhttet válljet ahte sámi namma galgá čuožžut vuosttažin galbbain maiddái guovlluin mat eai leat fárus sámi hálddašanguovllus.

Sámi namaid geavaheapmi lea dasto vel nannejuvvon dainna lágiin ahte lága § 9:s lea mearriduvvon ahte sámi báikenamat maid dat olbmot geat orrot bissovaččat báikkis dahje leat čadnon báikái ealáhusa geažil, geavahit dábálaččat, galget geavahuvvot almmolaččat galbbain, kárttain jna. Eaktun lea ahte báikenamma geavahuvvon iešdáhtus. Lága § 10:žis lea velá rahppon vejolašvuohta váidit jus mearriduvvon báikenamma sámegillii ii geavahuvvo. Váiddalávdegoddi sáhttá addit Sámediggái liibba buktit cealkámuša. Lága § 11 addá Sámediggái válddi nammadit Sámi báikenammakonsuleanttaid.