Sámepolitihkka

1.4 Ceavzilis birashálddašeapmi

Sámi servodagain leat hástalusat mat gáibidit dakkár máškidis ja sektoriidrasttideaddji politihka ja hálddašeami, mii sihkkarastá min kultuvrra luondduvuđđosa. Dás ferte eamiálbmovuoigatvuođaid, kultursuodjaleami ja luondduhálddašeami geahčadit oktan. Dát lea deaŧalaš danne go sámi kultuvrras lea lagaš oktavuohta lundui, ja biras- ja dálkkádatrievdamat čuhcet ovddimuččat eamiál­bmogiidda.

Danne riikkaidgaskasaš biraskonvenšuvnnaid ferte geahčadit oktan eamiálbmotvuoigatvuođaiguin. Riikkaidgaskasaš birasbargu lea maid áidna vuohki mo dustet daid hástalusaid maid dálkkádatrievdamat ja guhkesgaskkaid nuoskkideapmi mielddisbuktá.

1.4.1 Areálasuodjaleapmi ja suodjalanplánat

Sámediggi lea jagis 2006 čađahan konsultašuvnnaid Birasgáhttendepartemeanttain suodjalan­njuolggadusaid birra sámi guovlluin. Buot áššit eai leat vel čielgas, gč. Sámedikki jagi 2005 suodjalan­njuolggadusaid evttohusa, muhto konsultašuvdnabeliin lea áigumuš loahpahit ášši maŋŋá ođđajagi 2007. Bealit leat maid ovttamielalaččat das ahte ođđa suodjalanproseassat luonddulága vuođul sámi guovlluin eai galgga álggahuvvot ovdalgo konsultašuvnnaid njuolggadusat leat válbmejuvvon.

Sámediggi lea loahpageahčen 2006 álggahan konsultašuvnnaid ođđa plána- ja huksenlága birra Birasgáhttendepartemeanttain. Sámedikkis lea doaivva ahte ođđa láhka galgá sáhttit fuolahit sámi beroštusaid sakka buorebut. Dálá plána- ja huksenláhka ii leat doarvái ahte sihkkarastit sámi beroštusaid jus gievrras huksejeaddjit gáibidit ahte eará deaŧalaš servodatberoštusaid ferte vuhtiiváldit.

Boazodoallolágas, nu mo dat lea dál ja nu mo departemeanta lea evttohan ođasmahttojuvvot, váilu boazodoalu várás duohta ja sektoriidrasttideaddji areálasuodjalus. Dása gullá maiddái ahte ollu guovlluin eai leat sámi vuoigatvuođat identifi­serejuvvon, mii maiddái ferte čielggaduvvot ovdalgo duohtadeamit sáhttet čađahuvvot. Finnmárkku hárrái leat kommišuvdna ja sierraduopmostuollu mat áigot identifiseret geavahan- ja oamastanvuoigatvuođaid. Guovlluid hárrái máttabealde Finnmárkku vuordá Sámediggi Sámi vuoigatvuođalávdegotti cealkámuša. Danne vuordá ge Sámediggi ahte eai čađahuvvo stuorra duohta­deamit dain sámi guovlluin, gos sámi vuoigatvuođat leat čielggaduvvomin.

Leat maid čađahuvvon konsultašuvnnat Sievjju ja Várnjárgga álbmotmehciid evttohusaid birra Finnmárkku fylkkas. Sámediggi deattuha ahte konsultašuvnnat Birasgáhttendepartemeanttain leat veahkehan juksat ovttamielalašvuođa. Meannudeapmi lea leamaš viehka čorgat ja konstruktiiva ja beliin lea leamaš dáhttu gávdnat čovdosiid buot konsultašuvdnačoahkkimiin, ja eará gulahallamiin proseassas. Sámediggi lea sihke áššiid proseassa ja sisdoalu vuođul miehtan Sievjju ja Várnjárgga álbmotmehciid suodjaleapmái. Sámediggi eaktuda dattetge ahte galget čađahuvvot ođđa proseassat jus, maŋŋá dálá geavahan- ja oamastanvuoigatvuođaid kárten gávnnahuvvo ahte leat earát go Finnmárkkuopmodat geat oamastit eanaš oasi dain eatnamiin, gosa suodjalanguovllut leat ásahuvvon. Viidáseappot eaktuduvvo ahte Luondduhálddašandirektoráhta konsultašuvnnain Sámedikkiin mearrida gii dat galgá leat suodjalanguovlluid hálddašaneiseváldi, ja ahte sámi beroštusat sihkkarastojuvvojit dan hálddašanortnegis mii ásahuvvo. Sámediggi deattuha viidáseappot ahte dat čovdosat, maid konsultašuvdnabealit gávnnahit maŋit áiggis, oktiior­dnejuvvojit ja čađahuvvojit Sievjju ja Várnjárgga álbmotmehciid viidáset hálddašanmodealla- ja hálddašanplánabarggus.

Sámediggi ja Suodjalusdepartemeanta leat jagis 2006 čađahan konsultašuvnnaid Meavkki ja Arvenjárgga báhčinšiljuid ovttastahttima oktavuođas Romssa fylkkas. Oktanaga konsultašuvnnaiguin lea oččoduvvon eaktodáhtolaš šiehtadus Meavkki boazoorohaga Oskal Siidda bokte, Forsvarsbygg ja Hærens styrker gaskkas ásahit molssaeaktosaš feaskára mii ovttastahttá Meavkki ja Arvenjárgga báhčin- ja hárjehallanšiljuid. Dáid beliid gaskasaš šiehtadus dahkkojuvvui 2006 čavčča.

Konsultašuvnnat leat buvttihan ovttamie­lalašvuođa Sámedikki ja Suodjalusdepartemeantta gaskkas das ahte jus suodjalusa dárbu guvlui nohká, de galgá guovlu fas váldojuvvot sámi geavaheapmái. Nappo eaktuda ge dát ahte suodjalus ii sáhte hálddašit guovllu dakkár vugiin mii dagaha geavatlaččat dahje formálalaččat váttisin dahje veadjemeahttumin čađahit dakkár ruovttoluotta­fievrrideami.

Sámediggi diehtá ahte dál leat máŋga bieggafápmohuksenplána sámi guovlluin, ja ahte sihke eaŋkil huksenáššit ja buot dieđihuvvon duohta­demiid lohku oktiibuot mielddisetbuktet issoras stuorra areáladuohtademiid main leat stuorra váikkuhusat sámi ealáhusaide ja kultuvrii. Sámediggi lea fuolastuvvan dán ovdáneami geažil ja ballá ahte sámi beroštusat buohkanassii eai fuolahuvvo doarvái bures jus buot plánejuvvon huksemat čađahuvvojit. Dát guoská sihke sámi ealáhusaide ja sámi kulturmuittuide ja kulturbirrasiidda. Daid váikkuhusaid maid buot bieggafápmohuksemat guovllus mielddisetbuktet, ferte ollislaččat čielggadit beroškeahttá das galle huksejeaddji dat leat seamma guovllus. Regiovnnalaš bieggafápmoplánaid ráhkadeapmi sáhtášii maiddái leat mielde stivremin huksemiid buori ja einnosteaddji vugiin. Sámediggi vuordá konsulterejuvvot ovdalgo stuorra huksenplánat čađahuvvojit. Sámediggi lea jagis 2006 váldá ovdan bieggafápmohuksemiid čoahkkimiin sihke Oljo- ja energiijadepartemeantta stáhtaráđiin ja Birasgáhttendepartemeantta stáhtaráđiin.

Sámediggi dovddaha maiddái ahte lea fuolastuvvan daid šiehtadusaid dáfus maid energiijafitnodagat/doaibmaeaiggádat dahket guoskevaš boazodoallojoavkkuiguin. Duogáš manne boazo­doallu dahká dákkár šiehtadusaid lea ahte sis dávjá eai leat eará vejolašvuođat. Jus ášši mearriduvvo árvvoštallama vuođul, de sáhttá boazodoallu massit eanet go jus eai dagašii dakkár šiehtadusa, ovdamearkka dihtii jus áitet bággolonistemiin. Sáhttá jearrat sáhttá go boazodoallu šiehtadit eret dakkár guohtuneatnamiid, maid sii hálddašit oktasaš sámi rievtti vuođul. Dása gullá maiddái boahttevaš buolvvaid vuoigatvuohta doaimmahit boazodoalu ja dat vieruiduvvan vuoigatvuohta, mii maiddái eará orohagain/siidaosiin lea. Dilálašvuođat fertejit láhččojuvvot nu ahte boazodoallu ain sáhttá šiehtadallat vejolaš doaibmabijuid eavttuid. Seammás ferte láhčit dilálašvuođaid nu ahte sámiid ál-bmotválljenorgána galgá konsulterejuvvot dakkár proseassain.

1.4.2 Boraspiret

Maŋŋá go Stuorradiggi meannudii boraspirepolitih-ka 2004s, de leat boraspirelávdegottit ovttas eará hálddašemiin čađahišgoahtán ođđa boraspirepolitihka. Dál lea menddo árrat oaidnit movt dat mearriduvvon nállemihtidanlogut geavahusas doibmet guđege regiovnnas. Stuorradikki mihttomearit, earret eará unnit vuostálašvuođaid, buoret ein­nostahttivuođa, buoret elliidčálggu, vahágiid dagaheaddji elliid váldima jna. hárrái, leat iešalddis buorit vuolggasajit boahtteáiggi hálddašeapmái. Dattetge čájehit dat gieskat loahpahuvvon mihtideamit čielgasit ahte massimat ja vahágat eai unno. Dat leat seamma ollu go ovdal, dahje stuorábut.

Guovllulaš hálddašeamis váilot ollu dárbbašlaš gaskaoamit maid dárbbašit doaimmaideaset čoavdimis. Boazodoalus leat stuorra erohusat elliid logus maid ovddas lea ohccon buhtadus maid boraspiret leat goddán ja elliid logus maid ovddas duođai mákso buhtadus. Dát boahtá earret eará das go fylkkamánni buhtadusmihtideamis deattuha duođaštuvvon vahágiid, ja dávjá lea váttis duođaštit ahte boraspiret leat goddán elliid. Dat guoská erenoamážit boazodollui, go eallit leat olgun birra jagi. Finmárkkus lei duođaštuvvon boazovahát 0,9 % dieđihuvvon vahágiin, ja dušše 13 % dieđihuvvon boazovahágiin buhtaduvvui. Davvi-Trøndelágas lei duođaštuvvon boazovahát 3,1 % ohccon vahágiin, ja 62 % dieđihuvvon boazovahágis buhtaduvvui. Hástalussan lea buoridit duođaštanvuođu ja gávdnat ortnegiid maid lea vejolaš geavahit almmá diekkáraš erohusaid bohcciideami haga.

Sámediggi oaivvilda ahte fertejit addot dárbbašlaš resurssat, ja guovllulaš bivdoservviide láhččojuvvot dilli nu ahte dat šaddet hálddašeami gaskaoapmin bivdolobiid čađaheames. Eanaš bivdolobiin dál ii leat leamaš ávki. Okta ovda­mearka dasa lea dat go áiggis skábmamánu 20. b. 2006 rájes guovvamánu 15. b. 2007 rádjai leat oppa áiggi leamaš 2 – 3 lobálaš gumpebivdolobi Guovdageainnus, Kárášjogas ja Porsáŋggus Finnmárkkus, muhto liikká eai leat nagodan goddit ovttage gumppe. Berre maid álggahuvvot geahččalan­doaibma dainna lágiin ahte hálddašanovddasvástádus earret eará getkkiin ja albasiin biddjo orohagaide dahje siiddaide, ja báikkálaš sávza- ja gáicadoalliid servviide.

Sámediggi konstatere ahte olles hálddašeapmi lea vuođđuduvvon čivgamiid duođašteapmái. Jos ii leat vejolaš oažžut vuogádaga ollislažžan, mii nagoda háhkat dárkilis ollesgova boraspirenáliin, de gahččá čoahkkái olles hálddašeapmi, ja mearrádusat dahkkojit boasttu vuođu alde. Sámediggi gáibida ahte Stáhta Luonddubearráigeahčus ja Nášuvnnalaš bearráigeahččaprográmmain fertejit leat buot dárbbašlaš resurssat čađahit dan barggu boahtteáiggis.

Sámediggi ferte oažžut duohta váikkuhanfámu bajimuš dási boraspirepolitihkkii sámi guovlluin. Nugo ortnet lea dál, de dat ii dávis stáhta geatne­gasvuođaide ráđđádallat eamiálbmogiiguin áššiin mat gusket sidjiide, geahča ILO-konvenšuvnna 169 eamiálbmogiid ja čearddalaš álbmogiid hárrái iešmearrideaddji riikkain, iige dat dávis konsultašuvdnašiehtadussii.

1.4.3 Kulturmuitosuodjaleapmi

Sámi kulturmuittut leat sámi historjjá ja ovdahistorj-já deaŧalaš duođaštusávdnasat. Kulturmuittut duođaštit movt olbmot leat bargan eatnadaga ja luonddu ektui ja movt daid leat geavahan áiggiid čađa, ja maid sihke eatnadat ja luondu leat mearkkašan ekonomalaš, sosiálalaš ja oskkoldat beliide. Dáinna lágiin leat kulturmuittut mielde maiddái sámi dálááigeoktavuođas nu ahte dat lassin dasa go addet hisjorjjálaš máhtolašvuođa maiddái váikkuhit kultuvrralaš gullevašvuođa ja dihtomielalašvuođa vásiheami dan ektui movt galgá geavahit luonddu ja movt doppe johtit dán áigge.

Kulturmuittuid ja kulturmuitošlájaid sáhttá máŋgga láhkái meroštallat leat go dat sámi. Daid sáhttá gohčodit sámi kulturmuitun dalle go ealli dahje čállojuvvon sámi árbevierru čatnasa daidda ja go báikkálaš sámi máhtolašvuohta čatnasa daidda sámi kulturoktavuođas. Sámi kulturmuit-tuid lea maid vejolaš identifiseret jos dutkanbohtosa vuođul lea vejolaš čájehit ahte dat duođaštit sámi historjjá ja ovdahistorjjá. Kulturmuitošlájaid sáhttá maid meroštallat ahte dain lea oktavuohta sámi ovdahistorjái; jos dat leat proseassaid fysálaš manifestašuvnnat mat láidejit historjálaččat dovddus sámi kulturdovdomearkkaid ásaheapmái. Dás lea maid dat dovddastus ahte kulturmuitošlájat ovddit ovdahistorjjás sáhttet áddejuvvot eaktun sihke sámi ja ii-sámi kultuvrii. Doppe gos dat leat oassin sámi kultureatnadagas, lea dattetge lunddolaš meannudit daid dego dat gulašedje sámi kulturárbái.

Sámediggái lea fápmuduvvon váldi kulturmuitolága mielde hálddašit sámi kulturmuittuid. Sámedikkis lea ovddasvástádus stuorra geográfalaš guovllus masa gullet guhtta fylkkagieldda ja oasit guovlluin Oppland ja Møre og Romsdal.

Dat váldi mii Sámediggái lea fápmuduvvon kulturmuitolága mielde, lea gaskaboddosaš ja maid Birasgáhttendepartemeanta lea 2004s guhkedan doaisttážii. Oažžun dihte sadjái bissovaš hálddašanortnega, ásahuvvui 2005s bargojoavku mii galgá čielggadit boahtteáiggi organiserema ja váldejuohkima sámi kulturmuitohálddašeami siskkobealde. Joavkkus leat mielde Sámediggi, Birasgáhttendepartemeanta (BD), Bargo- ja searvadahttindepartemeanta (BSD) ja Riikaantikvára. Sámediggi háliida dakkár hálddašanmálle man bokte hui guhkás sáhttá lojála čuovvolit riikkaidgaskasaš konvenšuvnnaid, gozihit prinsihpa Sámedikki iešheanalisvuođa ja integritehta hárrái, sihkkarastit mekanismmaid ollislaš ja čoahkes kulturmuitopolitihka goziheami váste (mihttomeriid ja bušeahtaid bokte), sihkkarastit mekanismmaid movt dahkat mearrádusaid go lea sierramielalašvuohta ja/dahje eahpečielggasvuohta ovddasvástádussuorggi oktavuođas ja vai ovttaskas ol-bmuid riektesihkarvuohta gozihuvvošii. Vuordit ahte bargojoavkku raporta gárvvistuvvo oanehis áiggis.

Sámediggi lea 2006s ain joatkán bargguin čuovvolit Stuorradiggedieđáhusa nr. 16 (2004 – 2005) Leve med kulturminner. Dieđáhusas meannuduvvojit earret eará fáttát nugo báktedáidda, sámi huksensuodjalus ja árvobuvttadanprográmma kulturmuitosuorggi váste. Vel ge eai leat juogaduvvon dat ruđat sámi huksensuodjalussii mat leat lohpiduvvon dieđáhusas, muhto Riikaantikvára vehkiin lea Sámedikkis liikká leamaš vejolašvuohta álggahit huksensuodjalusprošeavtta Deanu gielddas. Guovddáš eiseválddit leat garrasit bargan árvobuvttadeami láhčimin kulturmuitosuorggis. Sámi prošeavttat eai dattetge leat ožžon pilohttaprošeavttaid juolludusa dán suorggis. Sámedikkis lea leamaš ságastallan Riikaantikvárain stuorradiggedieđáhusa čuovvoleami hárrái ja áigu joatkit bargat guovddáš eiseválddiid ektui oažžun dihte johtui daid doaibmabijuid mat dieđáhusas leat positiivvalaččat sámi kulturmuitosuodjalussii.

Cuoŋománu 1. b. 2005 mannosaš ođđa láhkaásahus váikkuhančielggadusa hárrái lea ­bidjan muhtun čanastusaid areálaplánemii. Dás gáibiduvvo earret eará ahte guovllulaš kulturmuitohálddašeapmi bargá eanet aktiivvalaččat gielddaid ektui gieldaplánaid areálaoasi reviderema oktavuođas. 2006s lea Sámediggi meannudan guokte gieldaplána, Evenášši ja Hemnes, láhkaásahusa ektui, mas viiddis guovlluin leat čilgejuvvon sámi kulturmuittut. Mihttomearrin go bidjat stuo­rát resurssaid plánaproseassa dán muttus, lea ahte šattašii eanet ollislaš hálddašanbargu ja áiggi mielde šattašedje unnánot eaŋkiláššit meannu­deapmái.

Sámediggi lea 2006s buktán árvalusaid sihke Romssa musea guhkesáigeplánii mii guoská báktedáidaga seailluheapmái ja sihkkarastimii 2006s ja jagiin ovddosguvlui, ja dasto Norlándda Báktedáiddaplánii. Váldokonklušuvdna lea ahte Sámediggi vuosttáš vuorus sávvá lagat formaliserejuvvon ovttasbarggu sihke Romssa museain ja Norlándda fylkkagielddain báktedáidaga láhčima, seailluheami ja gaskkusteami hárrái. Dasto lea Sámediggi hábmen seailluhanprošeavtta báktesárgumiidda Aldonis Unjárgga gielddas. Lea hui sakka vejolaš ahte dát leat ođđaset áiggi sárgumat maid sáhttá čatnat gálduide mat muitalit oaffaruššama birra dán várrečohkas. Sáhttá maid leat áigeguovdil čađahit eará seailluhandoaibmabijuid, ja dasto dárkut fealtta ovdáneami. Prošeakta geahččaluvvo čađahuvvot 2007s.

Sámediggi lea evttohan Ceavccageađggi/Mortensnes máilbmeárbeguovlun. Dát evttohus lea beassan listui mas leat dat prošeavttat mat galget čielggaduvvot viidáseappot.

2006s lea álggahuvvon GIS-verktøy (geografalaš diehtojuohkinvuogádaga) geavaheapmi áššemeannudeami ja gieddebarggu oktavuođas. Dáinna bargguin jotkojuvvo ain 2007s. Sámedikki bargit kulturmuitosuodjaleamis leat 2006s čađahan GIS-kuršša mii addá 10 oahppočuoggá, Finnmárkku fylkagieldda ovttasbargošiehtadusa ektui.