Sámepolitihkka

2.10.4 Anadroma ja meara resurssaid hálddašeapmi

Sámit leat guolástan nu guhkes áiggi go gávdnojit historjjálaš gáldut. Sámiid vuoigatvuohta meara ja jogaid resurssaide ja vuoigatvuohta ávkkástallat dáiguin lea mearrideaddji oassi sámi kultuvrra ávnnaslaš vuođus. Sámediggi áigu vuoruhit barggu sihkkarastit sámiid vuoigatvuođaid guolásteapmái, maritiima resurssaide ja jogaid ja meara geava­heapmái. Viidáseappot vuordá Sámediggi ahte intenšuvdna ovddidit ášši Stuorradiggái dán áigodagas sámiid ja earáid guolástanvuoigatvuođa birra čađahuvvo.

Sámediggi lea 2007:s searvan earret eará bargui stuorradiggedieđáhusaiguin gonagasreappáid hálddašeami birra, bivdofatnasiid strukturdoai­bmabijuid birra ja ođđa mearraresursalága birra. Buot dáin šaddá stuora mearkkašupmi boahtteáiggi birgenláhkái mearrasámi guovlluin. Sámediggi lea oassálastán proseassain guolástusaid muddema hárrái ja erenoamážit riddodorski gáhttema hárrái.

Guolástus- ja riddodepartemeanta lea konsultašuvdnaproseassain čađat čujuhan dasa ahte vurdet riddoguolástuslávdegotti konklušuvnnaid. Finnmárkku riddoguolástuslávdegoddi galgá buktit čielggadeami NAČ hámis 2008 álggus. Riddo­guolástuslávdegotti čielggadeapmi ja dán čuovvo­leapmi lea hui deaŧalaš vai beassat viidáseappot bargguin sihkkarastit ja dohkkehit sámiid vuoigatvuođa guolásteapmái, sihkkarastit sámi oassálastima guolástusa hálddašeamis, ja sihkkarastit ahte sámi beroštumit deattuhuvvojit mearrádusain.

Sámediggi lea čielgasit dadjan ahte dál vurdojuvvo ahte departemeanta áiggis mii boahtá aktiivvalaččat ja johtilit čuovvola daid áššečuolmmaid mat leat riddoguolástuslávdegotti ja sámi vuoigatvuođalávdegotti mandáhtaid olggobealde.

Sámediggi lea duhtavaš dainna go váldoevttohusat St.dieđ. nr 40 (2006 – 2007) Gonagasreappáid hálddašeami birra buoremuddui dávistit Sáme­dikki oainnuide boahtteáiggi reabbáhálddašeamis. Sámediggi oaidná guovlluhálddašan prinsihpa dieđáhusas positiiva oassin boahttevaš reabbáhálddašeamis. Dieđáhus lea maid positiiva dan ektui ahte geahččalit guovlluin Nuorta-Finnmárkkus maidda eanemus guoská ja gos reappát adnojuvvojit deaŧalaš resursan gáržžidit reabbábivddu/gávppálaš reabbábivddu ja oarjefylkkas fas eanet lasihit bivddu ja dieinna lágiin geahpedit/ráddjet/gurret reappáid vai dat eai leavaše oarjjásguvlui.

Stuorradiggedieđáhusas strukturpolitihka birra lei Sámedikkis garra vuostemiella dasa ahte rahpat strukturerema jovkui gaskal 11 ja 15 mehtera, ja Sámediggi ii lean duhtavaš dainna go ráđđádallamat Sámedikkiin boatkanedje ovdal go dieđáhus biddjui ovdan. Go guoská anuseretváldinortnega viidásetfievrredeapmái ja áigeráddjejuvvon eriide guhkit go 15 jahkái eai váldon Sáme­dikki oainnut vuhtii. Seammás oaččui Sámediggi čađa bivdofatnasiid eaiggátvuođaráddjemiid prin­sihpa.

Mearraresursalága konsultašuvdnaproseassas lea Sámediggi ovdandoallan ahte láhka ferte leat ollislaš ja čielga álbmotrievttálaš rámmaid siskkobealde, nappo dat ferte maid sisttisdoallat mearrádusaid mat dohkkehit sámiid vuoigatvuođa guolásteapmái, ja oassálastit dáid resurssaid hálddašeapmái. Vaikko Sámediggi lea vuosteákkaid buktán lea departemeanta válljen ovddidit lága dákkár mearrádusaid haga, muhto čujuhuvvo ahte vurdet riddoguolástuslávdegotti konklušuvnnaid. Dan dihte lea Sámedikki bealis subsidieara oaidnun ahte eat vuosttal lága ovddideami, muhto proposišuvnnas galgá boahtit ovdan ahte láhka ii leat eará go gaskaboddosaš čoavddus vuorddidettiin riddoguolástuslávdegotti. Viidáset ferte proposišuvnnas boahtit ovdan ahte departemeanta geatnegahttá iežas bargui mas johtilit čuovvolit riddoguolástuslávdegotti konklušuvnnaid, ja mii ovddiduvvo áššin Stuorradiggái dán stuorradiggeáigodagas.

Oktii buot lea konsultašuvdnaproseassa boađus ahte bealit eai leat boahtán ovttaoaivilii mearraresursalágas dán háve, muhto Sámediggi várre alcces vejolašvuođa ollislaččat meannudit sihke mearraresursalága ja dan ášši mii galgá ovddiduvvot Stuorradiggái riddoguolástuslávdegotti konklušuvnnaid vuođul go dat gárvánit.

Sámediggi lea fuolastuvvan go nu ollu guolit gárgidit guollebiebmanrusttegiin ja gáibida ahte álggahuvvojit viiddis doaibmabijut, mas mielde maiddái gárgidan biebmoguliid bivdin. Dát ealáhus ii galgga uhkidit luonddu guollenáliid ja das ferte leat dakkár doaibmavuohki mii váldá vuhtii birrasa. Deaŧalaš lea ahte guollebiebmanealáhus doaimmahuvvo dainna lágiin ahte ii leat hehttehussan árbevirolaš guollebivdui mearas dahje jogain. Luondduluossabivddu muddemat galget sihkkarastit sámi vuoigatvuođaid ja árbevieruid seammás go máddodagat hálddašuvvojit ceavcilis vugiin.

Luossabivdu lea guovddáš suorgi Sámedikki barggus. Sámedikkis leat leamaš konsultašuvnnat Luondduhálddašandirektoráhtain ja Finnmárkku fylkkamánniin anadroma luossaguliid ođđa muddenhálddašanvuogi mearrideamis 2008 – 2012 áigodahkii. Sámediggi lea dan oktavuođas deattuhan ahte mearrasámi guolástusa boahtteáigái ferte sihkkarastit erenoamáš suodjaleami dáin muddemiin.

Mii guoská luossabivdui Deanus ja Njávdámis de galgá nammaduvvot lávdegoddi ráhkadit evttohusaid organiseremii ja njuolggadusaide. Dat evttohusat maid lávdegoddi ovddida galget oktiiheivet daiguin vuoigatvuođaiguin mat juo leat huksejuvvon dološ áigge rájes geavaheami ja vieruiduvvan rievtti bokte. Dan dihte ferte lávdegoddi barggustis árvvoštallat vuđolet sisdoalu báikkálaš vuoigatvuođain. Sámediggi lea hui duhtavaš go konsultašuvdnaproseassa bokte leat olahan ovtta­oaivilvuođa Birasgáhttendepartemeanttain lávdegotti mandáhtas ja Deanulávdegotti čoahkádusas. Seammás moaitá Sámediggi go seammalágan proseassa Njávdámis ádjána.

Riddonjurjuid mudden ja hálddašeapmi lea guovddáš oassi Sámedikki riddo- ja guolástuspoli­tihkas. Ealaskas njuorjjomáddodat lea deaŧalaš sámi guovlluin, muhto lea seamma deaŧalaš ahte njuorjjolohku doalahuvvo dakkár dásis, ahte guollemáddodat ja erenoamážit riddodorski ii noga vuonain gos mearrasámit dárbbašit bivdit.

Sámediggi háliida boahtteáigásaš ja ollislaš politihka mas Sámediggi lea mielde bidjamin eavttuid guolástuspolitihka ovddideapmái Norggas. Sámediggi oaidná ahte báikkálaš hálddašanmálliid geahččaleapmi guolástushálddašeamis attášii vejolašvuođa sihkkarastit ássama ja ovdáneami sámi riddoguovlluin. Ráđđehus botkii konsultašuvnnaid Sámedikkiin dán áššis ja ovddidii dieđáhusa almmá doalakeahttá beavdegirjái čállojuvvon lohpáhusa ahte ráhkaduvvo notáhta mas selvehuvvoi movt struktuvradoaibmabijut sáhttet váikkuhit sámi beroštumiide álbmotrievttálaš geatnegasvuođaid ektui.