Sámepolitihkka

20.5 Sámegiella ja IKT

Ráđđehusa ulbmil lea ahte buot almmolaš suorggi teknologalaš IKT-ovdánahttin galgá leat huksejuvvon universála hábmema prinsihppii. Dat galgá addit buot geavaheddjiide lassiárvvu teknologiija geavaheamis. Ráđđehusa ulbmil lea sihkkarastit ahte buohkain lea vejolašvuohta ja hállu háhkat alcceseaset dárbbašlaš gelbbolašvuođa vai sáhttet ávkkástallat teknologiija ja ođđa bálvalusaid buoremus lági mielde.

Sd.dieđ. nr. 17 (2006 – 2007) Diehtojuohkinsservodat buohkaide mielde fertejit lihkostuvvan digitála searvadahttima politihkas leat golbma váldocakki:

• Neahtta, rusttegat ja sisdoallu fidnemis.

• Universálalaččat hábmejuvvon čovdosat.

• Digitála gelbbolašvuohta.

Dán vuođul oaidná ráđđehus earret eará dárbbu:

• sihkkarastit olles riikkii fálaldaga čatnasit govdaoallenehttii (gč. 20.6.4)

• vuoruhit universála hábmejuvvon teknologiija,

• nannet digitála gelbbolašvuođa fállama álbmogii, ja

• nannet IKT-áŋgiruššama oahpahusas.

Ráđđehus ovddidii cuoŋománus 2008 Od.prp. nr. 44 (2007 – 2008) ođđa vealahan- ja olámuddolága. Lágas leat IKT-gáibádusat ge. Ráđđehus evttoha ahte buot ođđa diehtojuohkin- ja gulahallanteknologiija mii lea álbmoga várás, galgá suoidnemánu 1. b. 2011 rájes leat universálalaččat hábmejuvvon, dat mearkkaša nu láhččojuvvon ahte nu olus go jo vejoilaš galget dan sáhttit geavahit. Dálá IKT-čovdosiida evttohuvvo ođđajgimánu 1. b. 2021 loah-palaš áigemearrin.

Sámegiela oktavuođas lea dás vuosttažettiin sáhka sáhttit geavahit sámegiela buot IKT-oktavuođain, ahte sámegielat namaid sáhttá čállit riekta almmolaš registariidda, ja ahte ovdánahttojit prográmmagálvvut mat dorjot sámegiela. Eatnašiidda mearkkaša ođđá teknologiija, ovdamearkka dihte bálvalusaid automatiseren interneahta geavahettiin, ahte sin árgabeaivi šaddá alkibun. Ođđá teknologiija geavaheami sihkkarastin sámegielagiidda ge lea sidjiide hui mávssolaš dan láhkai ahte sii buorebut sáhttet oassálastit servodahkii ja ahte sámegiella ovddiduvvo. Almmolaš suorggis lea čielga ovddasvástádus fuolahit ahte iešguđetlágan IKT- ja neahttačovdosat eai dagat ođđa hehttehusaid.

20.5.1 Sámegiela čállinmearkkaid geavaheapmi – almmolaš registarat

Lea leamaš positiivva ovdánahttin maŋimus jagiid das mii guoská sámegiela čállinmearkkaide ja IKTii. Sámi giellajoavkkuin leat oktiibuot 15 ere-noamáš čállinmearkka earret daid dábálaš čállinmearkkaid mat leat angloamerihkálaš vuogádagas. Sámegiella lea dál implementerejuvvon muhtun buvttadeddjiid operatiivavuogádagaide. Eurohpalaš telekomstandárden (ETSI) lea mearridan oktasaš standárdda mas sámegiela čállinmearkkat sáhttet šaddat fidnemis mobiltelefovdnatastatuvrras. Vaikko vel standárda mearriduvvui jagi 2003, eai leat odne márkanis gávdnamis dakkár mobiltelefovnnat mat dorjot visot sámi čállinmearkkaid. Leat ain hástalusat báhcán.

Eurohparáđi geassemánu 2007 resolušuvdna Unnitlohkogiellasoahpamuša Norgga geavaheami birra ávžžuha ahte Norga sihkkarastá ahte álbmotregisttar ja eará almmolaš registarat ja ásahusat dorjot sámi čállinmearkkaid geavaheami, gč. kap. 19.3.2. Lea ráđđehusa ulbmil ahte buot almmolaš registarat galget sáhttit geavahit sámi čállinmearkkaid, ja ahte dáhtalonohallan gaskal registariid galgá doaibmat sámi čállinmearkkaid geavahemiin. Sámi namaid, báikenamaid, adreassaid ferte sáhttit registarastit riekta, nugo lea daddjon nammalágas ja báikenammalágas. Vaikko dilli dál leage oalle dohkálaš das mii guoská sámi čálinmearkkaide peršovnnalaš dihtoriin, lea vel báhcán oalle ollu bargu ovdalgo dat stuorra, almmolaš registarat hálddašit buot sámi čállinmearkkaid ollásit.

Ođasmahtttin- ja hálddahusdepartemeanta árvvoštallá dál galgá go ásahuvvot bákkolaš gáibádus etáhtaide ja gielddaide geavahit oktasaš čállinmearkastandárdda (ISO/IEC-10646 (Unicode)) mii earret eará sihkkarastá lassemearkkaid (diakrihtalaš mearkkaid), ja dás maiddái sámi čállinmearkkaid riektagieđahallama almmolaš neahttasiidduin ja almmolaš registariin. Dát guoská earret eará álbmotregistarii, Ovttadatregistarii Brønnøysunddas ja Stáhta kártadoaimmahaga registarii mas leat báikenamat ja adreassat.

Buot stáhta etáhtat galget árvvoštallat dárbbu váldit atnui prográmmagálvvuid/plattforpmaid mat dahket vejolažžan geavahit sámegiela čállinmearkkaid dađistaga go dálá prográmmagálvvut lonuhuvvojit. Dahkan dihte álkibun almmolaš doaimmaide váldit atnui sámegiela čállinmearkkaid, ruhtada Bargo- ja searvadahttindepartemeanta gelbbolašvuođabása ja sierra neahttabáikki sámegiela čállinmearkkaide ja ITii – www.samit.no. áigmuš lea ahte almmolaš doaimmahusat galget sáhttit váldit oktavuođa dohko oažžun dihte veahki. Lea Standard Norge mii jođiha gelbbolašvuohtabása Bargo- ja searvadahttindepartemeantta ovddas.

20.5.2 Sámegiela divvunprográmma

Sámediggi lea 2004 rájes čađahan prošeavtta ovddidan dihte sámegiela korrektuvra- prográmma elektrovnnalaš teakstagieđahallamii. Prošeavtta ruhtadit Sámediggi ja ollu departemeanttat. Čállinvuohkedárkkistus davvisámegillii ja julevsámegillii ráhkaduvvui jagi 2007. Dát teknologiija lea hirbmat deaŧalaš veahkkeneavvu sámegiela áimahuššamii ja ovdánahttimii. Ulbmil lea ahte čállinvuohkedárkkistus galgá dagahit ahte olbmot geat muđui eai leat sihtkkarat máhttet go sii sámegiela riektačállima, galget sáhttit geavahit sámegiela čálalaččat ollu oktavuođain. Muhtun sámi ollesol­bmot eai beassan oahppat čállit sámegiela go vázze skuvlla. Sidjiide lea várra dákkár čállinvuohkedárkkistus stuorra ávkin. Čállinvuohkedárkkistus lea maiddái mávssolaš neavvu skuvllas ja giellaoahpahusa oktavuođas.

Jagiid 2008 – 2010 lea davvisámegiela ja julevsámegiela čállinvuohkedárkkistus gárvvis, ollislaš hámis. Lea almmatge lunddolaš geahččat vuosttaš jagiid geahččalanáigodahkan. Lea dárbu prošeaktaorganisašuvdnii mii sáhttá vuostáiváldit boasttuvuođa dieđihemiid ja divvut prográmmagálvvu boasttuvuođaid, bagadit geavaheddjiid geat galget implementeret čovdosa, ja heivehit čállinvuohkedárkkistusa ođđa prográmmagálvvu ođđa veršuvnnaide mat ilbmet.

Lullisámegiella lea garra deattu vuolde, og das leat dušše moadde čuođi geavaheaddji. Lullisámegiela deaŧalaš nannendoaibmabidju lea addit maiddái lullisámi giellageavaheddjiide IT-neavvuid mat leat veahkkin riektačállimii.

Bargo- ja searvadahttindepartemeanta, Máhttodepartemeanta ja Sámediggi ruhtadit joatkkaprošeavtta, «Divvun 2», man doaibman lea davvisámegiela ja julevsámegiela čállinvuohkedárkkistusa ortnegisdoallan ja geahččalandoaibma, ja ovddidit čállin- vuohkedárkkistusa lullisámegiela várás. Prošeakta lea 3 jáhkásaš, ja ulbmil ahte lullisámegiela čállinvuohkedárkkistus galgá leat válmmas ovdal jagi 2010 loahpa.

20.5.3 Hupmansyntesa

Eanet ja eanet bálvalusat dahkkojit elektrovnnalažžan ja ollu diehtojuohkin dahkko fidnen láhkái digitála hámis, earret eará girjerájuin. Dahkan dihte buohkaide olámuddui lea čujuhuvvon dárbui eambbo almmolaš áŋgriuššamii, ja ollu doaimmaheaddjit leat čujuhan erenoamážit dárbui ovddidit hupmansyntesa neavvuid.

Hállan lea čájehuvvon leat beaktilis vuohki buktit diehtojuohkima, juogo geavahuvvon okto, ovttas teavsttain, dahje synkroniserejuvvon teavsttain dainna lágiin ahte cuiggon čájeha guhte sátni lohkkojuvvo. Hállanprográmma sáhttá dahkat ol-bmuide geain leat lohkan- ja čállinváttisvuođat iešguđetlágán teavsttaid, sihke fágagirjjiid, ja girj-jiid ja aviissaid oláhan láhkái. Olbmuide geat galget oahpahallat dárogiela, lea maiddái dakkár funkšunalitehta ávkkálaš. Sámediggi lea čielggadan leago vejolaš ovddidit hupmansyntesa sámegiela várás. Hupmansyntesa lea jurddašuvvon geavahuvvot lassineavvun lotnolasat dábálaš korrektuvraprográmmain. Vásihusat čájehit ahte hupmansyntesa geavaheapmi doarju sihke lohkan- ja čállinproseassa. Dasa lassin sáhttá hupmansyntesa geavahuvvot vuođđun ovddidit ođđaáigásaš bálvalusfálaldagaid ollu surggiin.