Sámepolitihkka

21.5 Eanadoallu, meahcceealáhusat, duodji ja mátkeealáhusat

21.5.1 Eanadoallu

Ráđđehus áigu Soria Moria-julggaštusa mielde sihkarastit eanadoalliide boahtoovdánahttima ja sosiála eavttuid, seamma láhkai go eará joavkkuide. Dasto lea Soria Moria-julggaštusas deattuhuvvon ahte galgá sihkarastit miehtá riikka dakkár eana­doalu mas lea molsašuddi doallostruktuvra. Dán dahká go nanne strukturprofiilla ja joatká kanaliserenpolitihkain.

Jahkásaš eanadoallosálkemiin ee. lea ráđđehus deattuhan ahte vuoruha eanadoallodoaimmaid boahtobuorideami ja bieđgguid eanadoalu doai­bmabijuid. Dáinna vuoruhemiin bidjá ráđđehus sámi eanadolluige buorebut rámmaeavttuid. Sámi eanadoalu doaibmabijut čađahuvvojit ollislaš eanadoallopolitihka siskkobealde. Dát ii guoska dušše ekonomalaš gaskaomiide, muhto maiddái biras- ja resursapolitihka ektui, biebmopolitihkalaš doai­bmabijuid deattuhettiin, ealáhusovdánahttima ja opmodat- ja ássanpolitihka vuoruhettiin.

Eanadoalus Davvi-Norggas leat váttis luondduviđá dilit ee. go lea bieđggus buvttadeapmi ja bijusgálvvuide ja eanadoallobuktagiidda leat guhkes fievrridangaskkat. Oalgguhan dihtii doaibmi eanadoalu dán riikaoasis, ja dákko bokte sámi eanadoalu, lea groavvafuođđarvuođđuduvvon šibitbuvttadeamit kanaliserejuvvon Davvi-Norgii, ja heajos bealit dáid buvttademiin buhtaduvvojit máŋggalágan guovllusirrejuvvon gaskaomiid bokte. Dát váikkuha ollislaččat dan láhkai ahte bušeahttadoarjja juohke dollui lea gaska­mearálaččat sullii 100 000 ruvnno (2007) eanet Finn­márkkus go gaskamearálaččat riikkas. Ovdamearkan oažžu Vestlandetis šibitdoallu 0,34 ruvnno guovlludoarjagiin ovtta lihtera mielkki ovddas, ja Finnmárkkus ges lea doarjja 1,70 kr juohke mielkelihtera ovddas (gč. 2007 hattiid). Iige addo doarjja dušše ekonomalaš gaskaomiid bokte, mat njuolga dahket mađđása eanadoallodoaimmaide. Eará or­tnegatge vuoruhuvvojit, nugo fievrridandoarjja visot dehálaš buvttademiide eanadoalus, ja dat mearkkašit ollu davvi Norgga fylkkaide. Earret doarjjaortnegiid, vuoruhuvvo dán riikaoasi eana­doallu vel eará doaibmabijuid bokte. Ovdamearkka dihtii mearriduvvui 2006 eanadoallošiehtadallamiin várret 1 milj. lihtera mielkeeari eará guovlluin ja mii galgá juhkkojuvvot Finnmárkui.

Sámediggi lea jagiin 1995, 2001 ja 2007 ráhkadan dieđáhusaid sámi eanadoalu birra. Maŋimuš dieđáhus dohkkehuvvui skábmamánus 2007, ja dan váldomihttun lea sihkarastit ja ovddidit sámi eanadoalu. Sámedikki váldomihttun ealáhussii lea doalahit dan barggaheami ja doallostruktuvrra mii dál lea. Dieđáhusat válddahallet máŋggalágan vuoruhansurggiid, ja giddejit fuomášumi doalahit eanadoalu ja ođasteami eanadoalu oktavuođas.

Sámediggi dáhttu váikkuhanfámu Norgga ealáhuspolitihka hábmemis, go sámi guovlluid ealáhusovdánahttin lea ovddemustá guovddáš eiseválddiid politihka hálddus.

Ráđđehus áigu joatkit daid ásahuvvon proseassaiguin ahte Sámedikkis lea váikkuhanfápmu eanadoallopolitihka hábmemis, dan láhkai ahte Sáme­dikkis ja Eanandoallo- ja biebmodepartemeanttas lea dialoga ovdal daid jahkásaš eanadoallošiehtadallamiid. Dás vel deattuhuvvo ahte regionála dásis lea oktavuohta gaskal Sámedikki, fylkkam��nni ja Innovašuvdna Norga, erenomážit ealáhusovdánaht­tima doaibmabijuid ektui eanadoalu oktavuođas.

Ealáhusovdánahttima 2007 – 2009 nationála strategiija eanadoalus ja dan oktavuođas «Ta landet i bruk!» guoská sámi guovlluidege. Strategiija váldosáhkan lea ahte galgá váldit atnui visot resurssaid mat leat sadjagasas vai šattašii gánnáhahtti ealáhusovdánahttin. Strategiija lea bajitdásis ja lea biddjon viehka ollu vejolašvuohta regionála hábmemii eanadollui ja dan oktavuođas daid fylkkaid mielde ealáhusovdánahttima strategiijaid bokte. Fylkkamánnit dat vddasvástidit ovddidit regionála strategiijaid ovttas regionála ovttasbargiiguin.

Oalgguhan dihtii ealáhusovdánahttimii eana­doalus ja dan oktavuođas, biddjojit máŋggalágan ekonomalaš gaskaoamit dan doibmii:

Fylkkaid mielde gilleovdánahttinruhta boahtá Eanadoalu ovdánahttinfoanddas (LUF) ja dat galgá láhčit dili ealáhusovdánahttimii mii bidjá vuođu guhkesáiggi, gánnáhahtti árvoháhkamii ja bieđggus ássamii, ja mii lea oppalaččat eanadoalu resurssaid ja erenomážit eanadoalloopmodaga vuođul. Ruhta sáhttá geavahuvvot doarjut máŋga muttu fitnodatásaheamis, gitta mobiliseremis ja plánemis, investeremiid ja fitnodatovdánahttima rádjai. Ruhta hálddašuvvo regionála dásis. Finnmárkku, Romssa, Nordlándda ja Namdalen guovl­lus ii leat makkárge bajimuš rádjá ohcat investerendoarjaga. Muđui riikkas lea bajimuš rádjá 600 000,- ru.

Biebmobuvttadeami árvoháhkanprográmmaollašuhttá prošeavttaid mat lasihit árvoháhkama vuođđobuvttadeaddjiide, ja nanne gilvogálgga smávit ja gaskasturrosaš biebmofitnodagaide. Prográmma lea oassin dan ollislaš strategiijas mii láhčá dili buvttadan- ja bálvalusbuvttadeapmái mii lea eanadoalu ollislaš resursavuođu vuođul.

Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta sirdá jahkásaččat Sámediggáiruđa, mii várrejuvvo eanadoallošiehtadallamiid oktavuođas .Ruhta, 2 milj. ruvnno 2008:s, galgá geavahuvvot sámi guovlluid erenomáš dárbbuid dustemii, ja doarjut sámi eanadoalu ovdánahttindoaibmabijuid. Sámediggái ja regionála ja nationála eiseválddiide lea oktasaš bargun buoridit dán ovttasdoaimma.

Ruoná mátkeealáhusa ovdánahttinprográmmaálggahuvvui 2007 ja galgá ovddidit daid resurssaid maid doallu ja gilli hálddaša mátkeealáhusa oktavuođas. Sáhttá addit doarjaga nationála ovdánahttinprošeavttaide ja báikkálaš ja regionála pilotprošeavttaide maid sáhttá geavahit eará sajis riikkas. Doaibmabijut maid sáhttá ruhtadit ovdánahttinprográmma bokte, leat buvtta- ja gealboovdánahttin, ja ovttasbargu, fierpmádat ja lihttoása­heapmi. Ovdánahttinprográmma bokte fállá Inno-vašuvdna Norga gillevuođđuduvvon mátkeealáhus-fitnodagaide nationála ja internationála profilerema ja márkanfievrrideami.

Sáivačáhceguollebivddu ovdánahttinprográmma(geahča vulobealde) lea 5-jagáš ovdánahttinprográmma sáivačáhceguollebivdui.

Ealáhusovdánahttin ja lotnolasealáhusat eanadoalu olmmošlaš ja ávnnaslaš resurssaid vuođul, lea Departemeanttas vuoruhansuorgin. Eanan­doallo- ja biebmodepartemeanta dáhtošii ahte vejolaš ođđa vuoruheamit árvoháhkamis ja/dahje lotnolas­ealáhusain galget gehččot ovttas daid prográmmaiguin ja ekonomalaš gaskaomiiguin mat jo gáv­dnojit. Dát soaitá leat ávkkálamos sámi álbmogii. Integrerenperspektiivvas lea dás stuorra meark-kašupmi go jo erenomáš gaskaoamit mat leat jurddašuvvon dihto álbmotjoavkkuide, sáhttet dagahit ahte dát joavkkut čuldojuvvojit stuorát prográmmain main lea sullasaš sisdoallu.

21.5.2 Meahcceealáhusat ja sáivaguollebivdu

Sámi guovlluid ealáhusstruktuvra lea dovdomearkan dasa ahte buvttadeapmi eanadoalus, guollebivddus, boazodoalus, meahccedoaimmas, duojis ja dáin lotnolasat, lea bidjan vuođu ássamii ja barggaheapmái. Máŋggalágan ealáhusat lotnolasat dahket vejolažžan sáhttet buorebut ávkkástallat resurssaid, dássidis boađu ja vejolašvuođaid lasihit boađu. Dát lea dakkár doaibma mii lea sámi kultuvrra ja identitehta ávnnaslaš vuođđu. Mo meahcceriggodagaid ávkkástallá ja mo vuođđoealáhusat atnet báikkálaš riggodagaid leat sámi kultuvrii dehálaš elementtat. Meahcásteapmi lea jahkodagaid molsašumiid duohken, ja dat doaimmahuvvo dábálaččat lotnolasat eará ealáhusaiguin.

Sápmelaččat leat áiggiid čađa geavahan meahcceriggodagaid, eallinvuogiset oassin. Sápmelaččat leat murjen, guolástan, duodjái viežžan ávdnasiid, jeagildan, murren, bivdán fuođđuid ja ealggaid. Meahcis ledje sis vel heargečorragat. Meahcci attii beaivválaš láibbi, ja maŋŋil vel ruđa dállodollui. Meahcásteapmi lea sámi árbevieruid ja identitehta oassin. Dán birra sii máhttet ollu, ja leat nana oaivilat dan geavaheapmái ja vuoigatvuođaide.

Eanaš ealáhusdoalliide lea guhkes gaska árbevirolaš meahcásteamis, gitta dáid buktagiid ráhkadeapmái, buvttadeapmái ja márkanfievrrideapmái vuovdima várás. Dása gáibiduvvo eará čehppodat.

Smávit fitnodagaide sámi guovlluin leat hástalusat iežaskapitála, gealbbu ja ođasteami, árvoháhkama ja ceavzilis eaŋkilfitnodagaid ja smávit báikkálaš fitnodagaid ovdánahttima hárrái. Fidno­guolástussii leat hástalusat das mo heivehit luonddubuktagiid jna. fievrrideami, vuostáiváldima ja vuovdima.

Sáivačáhceguollebivddus ja dan buvttadeamis lea ovdánahttinpotensiála, sihke fidnoguollebivddus ja turistaguovllebivddus mii sáhttá leat doaibma- ja vásihanturisma fálaldatásaheami oktavuođas.

Sámi meahcástanealáhusaide láhčit dili lassi árvoháhkamii, mearkkaša dan seamma go ahte meahcásteami galgá ovddidit ođđaáigásaš ealáhussan. Dása gáibiduvvo ovdánahttinbargu buvttadanhámiid, buvttaovdánahttima, vuovdaleami, infrastruktuvrra jna. ektui. Gealbolokten dárbbašuvvo seammás go árbevirolaš máhttu meahcis johtit ja dan ávkkástallat doalahuvvo ja ovdánahttojuvvo. Dán doaimma ii sáhte bidjat doaimmaheaddjiide ovttaskas olmmožin.

Sámediggi árvvoštallá iežas doarjjageavadis dakkár doaibmabijuid mat sáhttet sámi meah­cásteaddjiin lasihit gealbbu, ja dárbbu mielde veahkehit meahcásteaddjiid gokko dan dárbbašit. Sámedikki meahcástanealáhusaid ovdánahttima dieđáhus(dievasčoahkkinášši 65/07) válddahallá ee. hástalusaid mehciid iešguđet geavaheaddjiid ja geavaheaddjiidberoštumiid ektui. Dát čuovvoluvvo Lotnolasealáhusaid árvoháhkanprográmma doai­bmabijuiguin, gč. vulobealde.

2008 rájes álggahuvvo 5-jagáš sáivačáhceguollebivddu ovdánahttinprográmma,man áigumuššan lea ovddidit bures doaibmi ealáhusaid main leat vuovdemassii kvalitehtasihkaraston buktagat ealáhusguollebivddus, sáivačáhceguollebiebmamis ja guolleturismmas. Bargu galgá juogaduvvot dakkár prográmmas mas leat oktasaš doaimmat ja infrastruktuvra, ja ulbmillaš prošeaktadoarjja. Ul-bmilin galggašii leat dán barggu laktit lotnolas­ealáhusaid árvoháhkanprográmma bargguide.

21.5.3 Duodji

Duodji lea dehálaš sámi ealáhus, ja lea sierradilis kulturguoddi ealáhussan.

Sámediggi lea álggu rájes hálddašan doarjagiid duodjái. 2008 juohká Sámediggi 2,5 milj. ruvnno duodjeásahusaide Duodjeinstituhtta, Almmáivákki duodjesearvi, Unjárgga Sámiid Duodje ja Duojáriid Dállu OS.

Sámediggi lea ovttas duodjeservviiguin ráhkadan váldošiehtadusa duodjeealáhussii. Dás šiehtadallo jahkásaš ealáhusšiehtadus gaskal duodjeservviid ja Sámedikki. Šiehtadus várre ruđa doai­bmadoarjagii, čálgoortnegiidda, investeremiidda, ovdánahttindoaimmaide ja mearkagálvodoibmii jna. 2008 šiehtadus gártá oktiibuot 8,22 milj. ruvnno.

Sámediggi lea čállán raportta duodjeealáhusa ekonomalaš dili birra, mii ee. galgá leat guorahallanvuođđun daid doaimmaide mat šaddet ealáhusšiehtadusa bokte. Sámedikki mielas lea dehálaš ahte ealáhusšiehtadusa gaskaoamit bohtet doaimmaheaddjiide ávkin, ja ovddidit iežasdud­djon duoji.

Oktiibuot leat 59 duojára dohkkehuvvon daid eavttuid mielde maid šiehtadusbealit leat bidjan. Šiehtadusbealit leat ovttaoaivilis ahte ráhkaduvvo duodjeregistar. Dál lea proseassa dan muttus ahte Datatilsynet lea dan dohkkeheamen.

Sámediggi lea árvvoštallagoahtán duoji vuov­dinorganisašuvnnaid ja Duojáriid Dálu. áiggan lea ee. árvvoštallat dáid organisašuvnnaid ovdáneami, ja oaidnit makkár mearkkašupmi dain leat duojá­riidda ja báikegoddái.

Boazodoalu ja duoji oahppokantuvra Vuotnabađas lea ovddasvástidan oahpahalliortnega duojis guovtti jagáš prošeaktan 2004 rájes. Dát lea leamaš ovttas Romssa ja Finnmárkku fylkkagielddaiguin. Prošeavtta ulbmilin lea leamaš sihkarastit ahte ođđa oahppit álget duoji fágaohppui. Dál lea fidnen máŋga oahpahallišiehtadusa duojis, ja máŋggas sis leat váldán fágareivve. Fágareive eaktuda ahte čađaha fidnoteoriija. Vásáhusat leat ahte fidnoteoriija lea oahppanáiggis buoremus ávkin. Sámediggi ruhtada dán ortnega vai dainna sáhttá joatkit gitta dassá go visot oahpahallit leat loahpahan šiehtadusaideaset.

Sámediggi lea juolludan bargostipeanddaid duojáriidda guđet áigot ovddidit doaimmaideaset. Lea vel álggahuvvon álggaheaddjioahppu ja mearkagálvodoaimma bargu.

Sámediggi lea čállán raportta ahte duojárat eai galggašii dárbbašit máksit lassiárvodivada, vai ná buoridivččii gánnáheami duojis.

Geahča maiddái Sámedikki 2006 jahkedieđáhusa čuoggá 9.1 ja 2007 jahkedieđáhusa čuoggá 10.1.

Lotnolasealáhusaid árvoháhkanprográmmas leat doaibmabijut duoji várás.

Kultur- ja girkodepartemeantta gohččuma mielde lea árbevirolaš duodji čielggaduvvon, gč. 14.12.4 kap.

21.5.4 Mátkeealáhusaid ovddideapmi sámi guovlluin

Nationála mátkeealáhusstrategiija « Verdifulle opplevelser. Regjeringens reiselivsstrategi»nanne ahte bargu mátkeealáhusas galgá leat višuvnna guvlui «árvvolaš vásáhusat», ja dan bokte láhčit dili nu ahte mátkeealáhus galgá leat árvvolaš sihke galledeaddjiide, báikegottiide, fitnodagaide, bargiide ja birrasii. Dasa leat sárgojuvvon golbma váldomihtu:

• Lassi árvoháhkan ja buvttadeapmi mátkeealáhusas

• Birgennávccalaš guovllut go leat eanet birrajagi bargosajit mátkeealáhusas

• Norga – ceavzilis mátkkoštanrádjá

Sámi mátkeealáhus lea dávjá jahkodagaid mielde ja jođihuvvo dávjá lotnolasat eará doaimmaiguin, áinnas vuođđoealáhusaiguin. Sámi mátkeealáhusa dovdomearkan lea ahte luondu, sámi kultuvra, sámi kulturvierut, sámi borramuš ja «sámi vásáhusat» gullet muhtin konseptii mii lea vuođđuduvvon kultuvrralaš ja ekologalaš ceavzilvuhtii.

Dađis lea lassánan jearru vásáhusbuktagiidda mat leat sámi eallinvuogi oktavuođas, ja masa gullá vel vuovdit borramuša ja duoji. Máŋggalágan doaimmat leat ásahuvvon dán jearu dihtii, dávjá uhcánmeari buvttadeaddji fitnodagat, lotnolasat eará doaimmain. Dát guoská sihke riddoguovlluide ja siseatnamii.

Sámi dáidagiid ja sámi ovdanbuktinvugiid máŋggalágan ráhkadanvuogit ásahit sámi guovllui-de bargosajiid nu ahte olbmot dohko bisánit. Dákkár buktagiin leat ain ollu vejolašvuođat.

Lea hui erenomáš go galgá «vuovdit» mátkeealáhusbuktagiid mat leat boazodoalu, sáiva­guollebivddu ja vuotnabivddu vuođul áibbas erenomáš vásáhusbuktagin turisttaide. Dát mátkeealáhusvuohki mearkkaša ahte juohke dállodoallu lea fárus, ja ahte árvoháhkan geavvá báikkálaččat, eaige luondduriggodagat goariduvvo dan bokte. Dát baicce bisuha ja nanne sámi kultuvrra ja identitehta. Leat ain ollu vejolašvuođat ovddidit dákkár báikkálaš doaibmavuogi.

Vuotnaguolástanturismmasleat sámi riddo- ja vuotnaguovlluin vejolašvuođat turistavásáhusaide mat molsašuddet jahkodagaid mielde. árbevirolaččat lea sámi ássanguovlluid guollebivdu leamaš dállodoallodásis lotnolasat eará ealáhusaiguin, nugo eanadoaluin, sávzadoaluin jna. Dákkár turismavuohki eaktuda ahte doaimmaheaddjit barget lotnolasat guollebivdduin, go jo lea guollebivdovásáhusčorggi maid áigot vuovdit. Dan geažil lea turistabuvtta áibbas erenomán, muhto dan iige sáhte jođihit eará go ráddjejuvvon mahtodagas. Vuotnaguolástanturisma lea geahččaluvvon muhtin báikegottiin.

Boazodoalloturismalea vuođđuduvvon dasa ahte sámi guovlluin lea Eurohpas dat boazodoallokultuvra mii lea eallisamos ja gosa álkimus beassá. Sámi boazodoalloturismma potensiála lea dál luonddu- ja kulturvuođđuduvvon mátkeealáhus, mas turisttaid ulbmilin lea vásihit luonddu ja kultuvrra, ja searvat boazodoalu doaimmaide. Vásáhusat molsašuddet jahkodagaid mielde, dan mielde go bohccot leat dálveorohagas dahje geasseorohagas. Dát lea dakkár turismavuohki mii lea vuođđuduvvon kultuvrralaš ja ekologalaš ceavzilvuhtii, ja mas ealli ja olbmo gaskavuohta lea guovddážis.

Sáivaguolástanturismmaslea stuorra potensiála. Eurohpas lea árvvu mielde 25 miljovnna guolásteaddji. Finnmárkku ektui, de sullii 60 000 uhcit ja stuorát jávrri ja čázádaga leat áidnalunddot guolleresursavuođu dán ulbmiljovkui. Dušše oasáš dáid guollevalljodagain leat dál geavahuvvon vuođđun báikkálaš árvoháhkamii mákteealáhusovdánahttima oktavuođas. Dás sáhttá oaidnit ahte dievas «guolleturismapáhkat» ovdánahttojit, masa gullet sáhttu, ofelastin, idjadeapmi ja borramuš sámi birrasa vuođul.

áinnas bearašturisttaide lea doalloturismadakkár doaibma maid sáhttá ráhkadahttit lotnolasat guolleturismmain oktan sihke sáivaguollebivd­duin, boazodoaluin, ja veadjá eanemus johkabivd­duin, nugo Deanuleagis. Doalloturisma sáhttá bures heivehuvvot borramušvieruid, dáidaga ja kultuvrra, ja viidát «turistapáhkaid» gaskkusteapmái.

Sámi borramušvieruin,mat leat báikkálaččat gullevaččat, lea potensiála ovddidit sihke báikkálaš ja regionála márkaniin. Sámi birrasiin leat stuorra erohusat sihke guoli, bohccobierggu ja sávzza­bierggu ráhkadeamis. Ii buvttaduvvo nu ollu borramuš ain oktanaga, ja leat vel stuorra hástalusat daid vuovdalit govttolaš ja beaktilis vuogi mielde. Dál leat álgigoahtán vuovdit náláštuhtton lábbá­bierggu ja bohccobierggu.

Oppalaččat dárbbašuvvo oalgguhit inno-vašuvdnii ja buvttaovdánahttimii sámi kultuvrra vuođul. Sámi designa galggašii sáhttit ovddidit, ja álggahit mearkagálvobargguin dakkár buktagiidda mat leat vuođđoealáhusaid vuođul, nu ahte datge sáhttet leat oasit uhcitlágan mátkeealáhusain. Hui stuorra hástalusat leat duodjeealáhusaovdánahttimis. Ealáhusas leat stuorra vejolašvuođat buvttadanovdánahttimis sámi kultuvrra vuođul.

Sámediggi, Duodjeinstituhtta ja sámi duodje­searvvit barget vai sáhttá ollašuhttit dan potensiála mii lea alladását duoji vuovdimis. Stuorra hástalussan lea gávdnat dujiide daid rivttes márkaniid ja rivttes vuovdinbáikkiid.

Boksa 21.4 Sámi kulturárbi mátkeealáhusovddideami vuođđun Divtasvuona suohkanis

Govus 21.3 Divtasvuona suohkan Nordlánddas

árran julevsámi guovddáš lea ráhkadan pilotprošeavtta, man ulbmilin lea ahte sámi kultuvrra galgá sáhttit atnit resursan servodatovdánahttimis. Vuolggasadjin lea čohkket ja duođaštit báikkálaš árbevirolaš máhtu, ja mihttun lea ee. ovddidit máhttovuođđuduvvon mátkeealáhusa báikkálaš sámi kultuvrra vuođul. Prošeakta vuolgá mearas, ja nannánguovlluin, ja galgá duođaštit sámi sániid ja dadjanvugiid, ja árbevierročorggi ja árbevirolaš daguid čađaheami. Julevsámi guovllus galgá registreret, dokumenteret, ja publiseret dieđuid sámi árbevirolaš máhtus.

Mearra:Meara oktavuođas galggašii dokumenteret máŋggalágan guollesajiid, nugo sáidesajiid ja háhkasajiid, ja árbeávdnasiid mat gullet guolástussii. Ovdamearkkat lea máhtu čáhcerávgga ja máttu birra. Dát leat vierut mat dálge leat oahppásat sámi guovlluin. Máddu sáhttá ihtit jus menddo ollu bivdá, lea vuovdái, dahje guoli ii divššo nugo galgá. Čohkket dieđuid máŋggalágan guolástanvugiid birra lea dehálaš báikemáhttu, ja lea dehálaš dokumenteret sániid ja dadjanvugiid mat gullet guolástussii, ja guolástanvuohkái. Dát sáhttá mahkáš leat liinna atnit, dahje dokumenteret fierpmástallama, dahje čohkket daid dieđuid makkár guliid bivde, ja goas lei dábálaš daid bivdit.

Doallu ja várit: Prošeakta sisttisdoallá vel čohkket árbedieđuid mat gullet luonddugeavaheapmái vuovddis ja váris, ráddjejuvvon Vuotnabahtii. Dát lea máhttu das mo galggai leat luonddus, ja maid galggai vuhtii váldit go vánddardii vuovddis ja váriin. Prošektii gullá vel čohkket árbemáhtu vuoiŋŋalaš eanadagas, ja dokumenteret ja čohkket iešguđet resursasajiid maid sámi álbmot lea geavahan. Dát sáhttet leat gámasuoidnejeakkit dahje luomesajit. Dehálaččat leat maiddái kulturmuittut eanadaga árbevirolaš geavaheami oktavuođas.

Mihttun: Ceavzilis mátkeealáhusa ovdánahttin:árran dáhttu ee. ahte prošeakta galgá sáhttit láhčit dili dasa ahte árbevirolaš máhtu sáhttá báikkálaččat geavahit, nu ahte sáhttá ovddidit máhttovuođđuduvvon mátkeealáhusdoaimmaid báikkálaš sámi kultuvrra vuođul. Ulbmilin lea ovddidit ceavzilis mátkeealáhusa, mas ekonomalaš doaimmat ja diehtu mat gullet árbevirolaš máhttui, kulturmuittuide ja -birrasiidda, ovdánahttojit sámi árvvuid ja árbevieruid mielde, ja nu ahte sámi kultuvra lea vuođđun ja das leat vejolašvuođat árvoháhkamii.

Sihke mátkeealáhuspáhkaid ja fierpmádathuksema ektui leat hástalusat báikkálaš mátkeealáhusdoaimmaheaddjiid gaskkas.Máŋgga oktavuođas lea giddejuvvon fuomášupmi ahte dárbbašuvvo ovttasbargu báikkálaš mátkeealáhusdoaimmaheaddjiid gaskkas vai sámi guovlluin sihkarastá ollislaš «páhkaid» turisttaide. Lea daddjon ahte dál livččii áigi oažžut mielde oahppoásahusaid mat fállet ofelastinoahpu, vai sihkarastá ahte gaskkustuvvo kulturmáhttu ja luondduhálddašeapmi báikkálaš ja sámi árbevieruid mielde.

Boahtteáiggis lea dehálaš nannet ovttasbarggu ja fierpmádatceggemiid sámi mátkeealáhusdoaimmaheaddjiid gaskkas, ja dáid ja destinašunfitnodagaid, hoteallaid, girdibussefitnodagaid ja dámpafanasfitnodagaid gaskkas, vai šattašii buorre ovdá­neapmi. Seamma láhkai dárbbašuvvo lasihit gealbbu jođiheamis, rehketdoalus, vuovdaleamis, vuovdimis jna. mátkeealáhusovdánahttima oktavuođas.

Etihkas ja sámi kultuvrra gaskkusteamis leat hástalusat mátkeealáhusa oktavuođas.Sámediggi lea máŋgii aiddostahttán ahte leat hástalusat das ahte galgá gaskkustit sámi eallinvuogi ja buktagiid albma ja jáhkehahtti láhkai, ja mii sihkarastá ehtalaš dási. Dákkár ovdanbuktimat galget leat sámi beroštumiid, normmaid ja vieruid mielde.

Ii leat daddjon mo galgá sihkarastit ahte sámi kultuvra gaskkustuvvo dan láhkai ahte dat deavdá dáid eavttuid. Eaktun sáhttá ee. leat ahte sámi báikegottit dohkkehit dan sisdoalu ja ahte sámi beroštumit dat dan gaskkustit. Iešguđetlágan vásáhusturismafálaldagain lea báikegoddi dahje bearaščorgi dat «vásáhus», mii berrešii sihkarastit sierralágan ja áidnalunddot vásáhusa. Dátge lea dehálaš, go mátkkošteaddjit ja mátkeealáhus johtilit fuobmájit dolletgo buktagat dási.

Sámi mátkeealáhusa joatkkaovdánahttimii lea dehálaš ahte dat mii čájehuvvo sámi kultuvrras ja sámi butkagiin dollet kvalitehtalaš dási. Sápmelaččat leat čujuhan dasa ahte buktagat mat eará riikkain leat ráhkaduvvon, leat gohčoduvvon sámi kultuvrra oassin, ja leat vuvdon sámi buktagin. Dása livččii buvttamerken hástalussan.

Mátkeealáhus lea guhká geavahan sámi kultuvrra márkanfievrrideamis ja vuovdimis, áinnas Finnmárkku. Vuovdaleamis geardduhuvvojit nugo gávttehassápmelaččat, bohccot, sámeheajat ja muhtin muddui vel duodji. Lea dehálaš ahte vuovdaluvvo albma ja jáhkehahtti vuogi mielde ja ahte sámi servodagat dohkkehit dákkár guovdilastima, ja ahte sámi kultuvra ja ealáhusatge ožžot ávkki dákkár vuovdaleamis.

Sápmelaččaid beales lea cuiggoduvvon ahte eai leat lágat mat sáhttet gieldit dahje heađuštit sámi symbolárvvuid kommersialiserema. Dát guoská gávttiide, dujiide main lea sámi ornamentihkka, sámi mytologiijai, luohtái ja sullasaččaide. Sámi kulturosiid geavaheamis ja gaskkusteamis lea dehálaš ahte dan dahket dakkár olbmot ja ásahusat main lea kultuvrralaš máhttu ja báikediehtu.

Sámediggi lea doarjjageavadis bokte veahkkin ruhtadan kulturvuođđuduvvon ealáhusaid ja máŋga kommersiála mátkeealáhusfitnodaga, main vásáhusat leat guovddážis – ja mat sáhttet leat safari, sámi borramuš, vuotnabivdu ja idjadeapmi, sáivaguollebivdu, johkafanasmátkkit jna. Plánejuvvon árvoháhkanprográmma lotnolasealáhusai­dege galggašii nannet mátkeealáhusa sámi guovl­luin.

Ealáhus- ja gávpedepartemeanta lea bivdán Innovasjon Norge ovddidit gealboprográmmamii earret eará fuolaha vásáhusbuvttadeami, distribušuvnna ja páhkkema, ee. vai gidde fuomášumi alladását ollislaš buktagiidda. Dát gealboprográmma guoskkašii vel sámi mátkeealáhusbuvttadeaddjiide. Nationála mátkeealáhusstrategiijas nannejuvvo ahte ráđđehus bidjá garrasat gáibádusa dasa ahte prošeavttat mat ožžot doarjaga almmolašvuođas Innovašuvdna Norga bokte, leat ovttasbargo- ja/dahje fierpmádatprošeavttat, mii fas mearkkaša ahte vuoruhuvvojit prošeavttat main lea fierpmádatdimenšuvdna.

Mátkeealáhusbiras Finnmárkkus lea 2006:s álggahan golmmajagáš prošeavtta man áigumuššan lea nannet innovašuvnna ja gánnáheami luonddu- ja kulturvuođđuduvvon mátkeealáhusas Finnmárkkus.

ReiselivsArena Finnmark lea ovttasbargoboađus gaskal fylkka mátkeealáhusa, Finnmárkku allaskuvlla, Sámi allaskuvlla ja Norut NIBR Finnmark, Origo Nord, Finnmárkku fylkkagieldda ja Innovasjon Norge. Prográmmas lea sámi vuoruhansuorgi.

Geahča maiddái Sámedikki 2006 jahkedieđáhusa čuoggá 9.2 ja 2007 jahkedieđáhusa čuoggá 10.2.

21.5.5 árvoháhkanprográmma lotnolasealáhusaide

Ráđđehus lea várren 6,5 milj. ruvnno jahkái 2008 álggahit árvoháhkanprográmma lotnolasealáhusaide, Soria Moria-julggaštusa mielde. Prográmma galgá vel Soria Moria-julggaštusa mihttomeriid dustet dan hárrái ahte vuoruhuvvo sámi mátkeealáhusovdánahttin, nu ahte ealáhusat sámi guovlluin sihkarastojit ja nannejuvvojit. Ráđđehusa váldomihttomearrin árvoháhkanprográmmain lea ovddidit birgejeaddji doaimmaid ja leat veahkkin ceavzilis ovdánahttimii sámi servodagain.

Prográmma sisdoallu ja ordnen lea leamaš fáddán ráđđádallamiin Sámedikkiin. Sámediggi doaimmaha prográmma. Dárkilat prográmmaválddahallama hábme Sámediggi ovttas eará ásahusaiguin ja etáhtaiguin.

Sámediggi meannudii árvoháhkanprográmma dievasčoahkkimis guovvamánu 27.b. 2008 (10/08 áššis). árvoháhkanprográmma mihttun lea lasihit árvoháhkama vuoruhettiin ja ovdánattimiin innovatiiva lotnolasealáhusaid ja sámi mátkeealáhusaid. Prográmma sisttisdoallá sihke poasttaid main sáhttá ohcat ruđa, ja prošeavttaid maid Sámediggi lea vuolggahan, dahje ovttas eará ásahusaiguin ja etáhtaiguin. Muhtin vuoruheamit Sámedikki dieđáhusas meahcceealáhusaid ovdánahttimii, mii meannuduvvui Sámedikki dievasčoahkkimis skábmamánus 2007 (65/07 ášši), leat váldon mielde árvoháhkanprográmmas. Sámediggi galgá doai­bmat prográmmastivran. Jahkásaččat galgá dollot stáhtusčoahkkin Sámediggeráđiin. Dán čoahkkimii galgá ráhkaduvvot stáhtusraporta dán áigebotta árvvoštallama vuođul, ja mii laktásuvvo Sámedikki bušehttii. Dása galgá ceggejuvvot Fágalaš Forum masa Innovasjon Norge, fylkkamánni Eanadoalloossodat, fylkkagielddat, Bioforsk, Sámi allaskuvla ja Bargo- ja searvadahttin­departemeanta eará guoskevaš departemeanttaiguin bovdejuvvojit searvat oktan Sámedikkiin. Forum galgá fágalaš árvalusaid ja máhcahemiid ovdan­bidjat prográmma čađaheami ektui. Dehálaš áiggan lea ahte forum galgá lonohallat dieđuid almmolaš doaimmaid ja prošeavttaid birra, mat soitet leat guoskevaččat árvoháhkanprográmmii. Sii galget vel beassat oaidnit Sámedikki stáhtusraportta. Foruma šaddá leat dehálaš go dat sihkarastá ahte prográmma sáhttá eará doaimmain ávkki atnit ja daidda heivehuvvot, ja vel digaštallat man guvlui prográmma galgá jođihuvvot. Ovdánahttinforum vel ceggejuvvo, masa sámi ealáhussearvvit nugo Goahtegerret, Sámi bivdo- ja meahcástansearvi, Duojáriid ealáhussearvi, Sámiid Duodji ja Bivdi bovdejuvvojit ee. gulahallan dihtii bušeahta ráhkadeamis ja prográmmaválddahallama stuorát nuppástusain. Dehálaš áigga Ovdánahttinforumain lea ovdánahttinbarggus sihkarastit sámi dimenšuvnna ja sámi luondduáddejumi. árvoháhkanprográmma ferte vel geahččat ráđđehusa mátkeealáhusstrategiija oktavuođas, ja áinnas dan barggu oktavuođas mii lea ReiselivsArena Finnmark olis. Prográmma galgá árvvoštallojuvvot golmma jagi geahčen.

Sámedikki dievasčoahkkin dohkkeha prográmma bušeahta ja vuoruhemiid (gč. 10/08 ášši). Sámediggi deattuha laktit prográmma ealáhussii ja gaskaomiide. Jahkái 2008 ja ovddasguvlui deattuha Sámediggi ee. gealboloktendoaibmabijuid álggaheaddjiide ja álggahuvvon doaimmaide, sihke fitnodatekonomalaš máhtu, uhcánmeari buktagiid kvalitehtasihkarastindoaibmabijuid, ja ođđa buktagiid ovdánahttima sámi kultuvrra vuođul. Sámediggi dáhtošii cegget oaivadan- ja buvttadanbájiid duodjái, mat galget báikkálaččat doaibmat, sihkarastit ođđa duojáriid ja veahkehit gealbo- ja kvalitehtaloktemis.

Duoji oahpahalliortnet, ee. ođđa duojáriid sihkarastit ealáhussii, lea dakkár doaibmabidju mii Sámedikki mielas lea dehálaš. Meahcceealáhusaid dáfus áigu Sámediggi buoridit ealáhusa rámma­eavttuid. Gealbolokten meahcceealáhusainge, ee. oahppodoaibmabijut, guolástanofelastimis ovdánahttin, murjjiid ja guliid náláštuhttin ja buvttaovdánahttin, leat oasit mat deattuhuvvojit árvoháhkanprográmmas. Geahča maiddái Sámedikki 2007 jahkedieđáhusa čuoggá 10.6.

21.5.6 Strategiijat ja doaibmabijut

Ráđđehus lea várren 6,5 milj. ruvnno jahkái 2008 álggahit árvoháhkanprográmma lotnolas­ealáhusaide. Váldomihttomearrin lea ovddidit birgejeaddji doaimmaid ja leat veahkkin ceavzilis ovdánahttimis sámi servodagain. Prográmma ferte geahččat moanaid eará prográmmaid ja vuoruhemiid oktavuođas mat leat ealáhusovdánahttimis ja mátkeealáhusas.

Prográmma sisdoallu ja ordnen lea leamaš fáddán ráđđádallamiidda Sámedikkiin. Sámediggi doaimmaha prográmma. Dárkilat prográmmaválddahallama hábme Sámediggi ovttas eará ásahusaiguin ja etáhtaiguin.

Ráđđehus dáhttu dáid áŋgiruššamiid oktavuođas digaštallat Sámedikkiin guđe strategiijat galget leat sámi guovlluid meahcceealáhusaid ovdánahttimii ja mo buoridit rámmaeavttuid duodje­ealáhussii, ee. go áigu fidnet ođđa duojáriid.

árbevirolaš duoji čielggadeamis maid Kultur- ja girkodepartemeanta lea ožžon, leat doaibmabijut maid guhkit áigái berre geahččat daid dárbbuid ektui mat duodjeealáhusas leat. Čielggadeapmi lea gulaskuddamis geassemánu 2008 rádjai.