Sámepolitihkka

1.5 Kultuvra

Kultuvra lea árvvut, norpmat, kodat ja symbolat maid olbmot váldet atnui ja gaskkustit viidáseappot buolvvas bulvii. Danne bidjá sámi kultuvra vuođu eanaš bargguide maiguin Sámediggi bargá. Kultuvra buktojuvvo čielgaseamosit albmosii iešguđet dáiddahámiid bokte nugo girjjálašvuođa, lávdedáidaga, govvadáidaga/duoji ja musihka bokte. Kultuvra lea maid dat arenat ja deaivvadanbáikkit gos dáidda gaskkustuvvo, nugo kulturviesut ja festiválat. Kultuvra siskkilda dasa lassin viidáset áddejumis valáštallama, museaid, mediaid ja girku.

Sámi kultuvrra johtui bidjan ja ovddideapmi viidáset lea nášuvnnalaš ovddasvástádus. Norgga stáhta lea iešguđet lágaid, láhkaásahusaid ja konvenšuvnnaid bokte geatnegahttojuvvon váldit ovddasvástádusa sámi gielas, kultuvrras, historjjás ja servodateallimis. Dán ovddasvástádusa ferte Norgga stáhta hálddašit gulahallama bokte Sáme­dikkiin, ja Sámedikki čanastusat dat fertejit biddjojuvvot vuođđun barggus.

Sámediggi addá doarjaga Sámi kulturfoanddas hálddahusmearrádusaiguin ja Doarjjastivrra mearrádusaiguin. Maŋimuš jagiid leat registreren hui ollu doarjjaohcamiid Sámi kulturfoanddas, ja doarjjaohcamiid earenoamážit girjjálašvuhtii ja musihkkii. Stáhta ekonomalaš juolludusaid sámi kultuvrii ja otnáš sámi servodaga duohta dárbbuid gaskavuohta lea hui skužil.

1.5.1 Kulturovdanbuktimat

Okta doaibmabijuin máŋgga ovttasbargošiehtadusas Sámedikki ja guoskevaš fylkkagielddaid gaskka lea láhčit sámi musihkkagaskkusteami. Finnmárkkus lea Norgga kulturráđđi lea juolludan 1,5 miljon ruvnno prošektii Musikk i Finnmark, ja Sámediggi ja fylkkagielda addet guovllulaš oasi. Sámediggeráđi ja guoskevaš sámi dáiddárorganisašuvnnaid ovddasteaddjiid gaskka leat dollojuvvon čoahkkimat geahčadan dihte movt sámi dáiddárorganisašuvnnat buoremus lági mielde sáhttet searvat bargui prošeavttain. Sámediggi háliida nannet sámi musihka gaskkusteami vel eanet ja áigu bargat dan badjelii ahte ásahuvvošii etnomu­sihkkaguovddáš.

Sámediggi lea registreren ahte sámi filbma­doaimmat leat lassánan oalle ollu maŋimuš jagiid, man oktavuođas earenoamážit nuorra sámi filbmadahkkit leat beaggigoahtán sihke nášuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš dásis. Lagašvuohta birrasii ja sámi giela, kultuvrra ja servodaga dovdan váik­kuha positiivvalaččat filbmaprošeavttaid sisdollui ja hápmái. Sámediggi registrere ahte sámi filmmaid lassánan aktivitehta ii leat čuovvoluvvon dohkálaččat rámmaeavttuid láhčimiin sámi filmmaid buvttadeami várás. Sámedikkis lea beroštupmi buoridit dán dili, ja dien oktavuođas áigu Sámediggi geahčadit livččii go vejolašvuohta ásahit sierra davviriikkalaš sámi filbmaguovddáža.

Ollu jagiid lea leamaš nu ahte rámmaeavttut sámi čáppagirjjálašvuođa almmuheapmái eai leat leamaš nu dohkálaččat. Sámediggi lea duhtavaš go 2006s lea leamaš vejolaš loktet juolludusaid mealgat čáppagirjjálašvuođa buvttadeapmái ja lasihit doaibmadoarjaga sámi girjelágádusaide. Liikká lea dárbu ain vuoruhit veahkkeváriid dán suorgái ovdal go sáhttá dadjat ahte dat leat dohkálaččat.

Sámi teáhterat leat deaŧalaččat sámi dáiddá- ja kulturovdanbuktimiid vásiheapmái ja sámegiela geavaheapmái. Sámedikkis lea leamaš mihtto­mearrin sihkkarastit ahte sámi teáhterdoaimmas lea dohkálaš ekonomalaš vuođđu doaimma várás, maiddái ahte Beaivváš Sámi Teáhterii sihkkarastojuvvo dohkálaš ekonomalaš vuođđu doibmii sámi nášuvnnalašteáhterin. Danne lea Sámediggi 2006s vuoruhan lasihit doaibmadoarjaga teáhterii. Sámediggi lea maid čoahkkimis Girko- ja kulturdeparemeanttain váldán ovdan ášši ahte huksejuvvošii ođđa teáhterviessu Beaivváš Sámi Teáhterii.

Åarjelhsaemien Teatere/Lullisámi teáhter lea deaŧalaš lullisámi kultuvrra, giela, identitehta ja iešdovddu nanosmahttimii. Teáhter lea 2006 rájes ožžon fásta doaibmadoarjaga Sámedikki bušeahtas.

Geahččalit maid sihkkarastit teáhtera doibmii eanet doarjaga ovttasbargošiehtadusa bokte mii Sámedikkis lea lullisámi guovllu fylkkagielddaiguin.

Teáhteroktavuođas lea Sámediggi deattuhan addit doarjaga mánáid ja nuoraid amatorateáhterdoibmii Sámi kulturfoandda bokte.

1.5.2 Dáiddáršiehtadus

Dáiddáršiehtadusa ektui leat Sámediggi ja Sámi dáiddárráđđi dahkan šiehtadua jahkái 2007. Čuovvovaš vihtta sámi dáiddársearvvi leat lahttun Sámi Dáiddárrádis (SDR): Sámi Girječálliid Searvi (SGS), Sámi Dáiddačehpiid Searvi (SDS), Juoigiid Searvi (JS), Sámi Teáhtersearvi (STS), Foreningen Samiske Komponister (FSK).

Sámi dáiddárráđđi juohká ekonomalaš rámma ovttaskas organisašuvdnii ja SDRii. Sámi dáiddárráđđi dat 2007s ollásit administrere dáiddárstipeandda. Sámediggeráđđi dohkkeha njuolggadusaid dáiddafoandda ruđaid geavaheapmái dan maŋŋá go bealit leat ráđđádallan gaskaneaset.

Sámediggi lea miessemánus dán jagi šiehtadallan šiehtadusa mii gusto jagi 2007 ja rámma dan ulbmilii lea 4 350 000 ruvnno. Dása lea lasihuvvon 350 000 ruvnno šiehtadusa ektui 2006s. Sámediggi áigu dáinna buoridit sámi dáiddáriid bargo­eavttuid, ja dieinna lágiin ovdánahttit sámi dáidaga.

1.5.3 Kultuvrralaš arenat ja deaivvadanbáikkit

1.5.4 Mediat

Mediaid rolla servodagas lea buktit dieđuid ja čuoččaldahttit oktasaš ipmárdusa. Lassin dasa lea mediaid rolla ovddidit ja oidnosii buktit sámegiela sihke njálmmálaččat ja čálalaččat, ja dainn lágiin doaibmat giellamállen.

Dárbu lea oažžut beaivválaš ođđasiid sámegillii maiddái áviisahámis vai sihkkarastojuvvo govdadet ođasgaskkusteapmi ja buoret vuođđu sámi ja sámegielat servodatdigáštallamii. Dasto oaidná Sámediggi ahte lea stuorra dárbu ovddidit ja ásahit sierra fálaladagaid julev- ja máttasámegillii, ja oažžut buori ja dohkálaš tv-fálaldaga sámi mánáide ja nuoraide.

Riikkaviidosaš dárogielalaš mediat leat konsešuvdnaeavttuideaset geažil geatnegasat addit fálaldaga sámi veahkadahkii, sihke sámegielalaš prográmmaid ja dahje prográmmaid main lea sámi sisdoallu. Sámediggi lea 2006s registreren ahte máŋga konsešuvdnaeavttu leat rihkkojuvvon, ja oaivvilda ahte dákkár rihkkosiid berre moaitit garrasit.

1.5.5 Valáštallan

Sámi valáštallamis lea nana identitehtahábmejeaddji beaktu ja das lea deaŧalaš atnit fuola ja ovddidit viidáseappot. Ferte vuoruhit barggu ahte oažžut sadjái rámmaeavttuid vai sámi valáštallanjođiheaddjiin ja valáštalliin lea vejolaš bargat valáštallamiin sihke amatora- ja njunušvaláštallandásis. Dán geažil dárbbašuvvojit mealgat eanet speallanruđat sámi valáštallamii.

Sámiid Valáštallanlihttu/Samenes idrettsforbund (SVL) ja Sámi Spábbačiekčanlihttu/Samisk fotballforbund (SSL) organiserejit valáštallan­doaimmaid sámi álbmoga váste dain guovlluin gos sámit ásset, rájárastá perspektiivvain. Go dát searvvit organiserejit sámi meašttirgilvvuid ja sámi riikkajoavkkuid, de leat dat mielde nannemin ja ovddideamen gullevašvuođa mii lea sámiid gaskka riikkarájáid rastá. Dát lea Sámedikki oainnu mielde hui mávssolaš sámi álbmogii, ja lea deaŧalaš láhčit diliid nu ahte dán doaimma sáhttá bisuhit ja ovddidit. Deaŧalaš lea oažžut sámi valáštallamii ein­nostahtti davviriikkalaš ruhtadeami.

Sápmi searvvai valáštalliiguin ja kulturbargiiguin Arctic Winter Games (AWG) nammasaš doaluide mat lágiduvvojedje Alaskas njukčamánus dán jagi. AWG lea valáštallandoalut ja kulturdoalut árktalaš guovlluid nuoraid váste ja dat lágiduvvojit juohke nuppi jagi. Sámediggi ruhtadii mealgat Sámi searvama AWGs. Sámi oasseváldit, sihke valáštallit ja kulturbargit ovddastedje sámi ál-bmoga dakkár vugiin maid Sámediggi atná árvvus. Sámedikki mihttomearrin lea láhčit diliid nu ahte sámi nuorat maiddái boahtteáiggis ožžot vejolašvuođa leat mielde dáin árktalaš dálvevalaštallamiin. Valáštallandoaimmat leat buorrin ovdamearkan ovttasbargui ii dušše sámiid gaskka, muhto maiddái eará eamiálbmogiid gaskka, ja dat lea geavatlaš davveguovlopolitihkka.

Sápmi searvvai ja vuittii 2006 VIVA World Cupa, mii lágiduvvui Occitanias Frankriikkas. Dát leat máilmmemeašttirgilvvut spábbačiekčamis daid guovlluid ja našuvnnaid váste mat eai leat ožžon lahttovuođa FIFAs. Searvan ruhtaduvvui earret eará Bargo- ja searvadahttindepartemeantta, Sámedikki ja soames fylkkagieldda doarjagiin. Sámedikki mielas dát lea positiivvalaš doaibmabidju, vaikko meašttirgilvvuide serve ge unnán.

Sámediggi doarju Romssa ohcama lágidit dálve-OG 2018s. Sámediggi oaivvilda ahte dálve-OG davvin sáhttá mearkkašit ollu sámi servodat- ja identitehtahuksemii. Jos Romsa čujuhuvvo ohcangávpogin, de áigu Sámediggi searvat riikkaidgaskasaš kampánjai vai Romsa vuoittášii gilvvu beassat lágidit dálve-OG 2018s. Sámediggái lea mearrideaddji deaŧalaš ahte OG-prošeakta goziha sámi beroštumiid. Sámediggi oaivvilda ahte dán sáhttá gozihit dainna lágiin go ohccisearvvi hálddahusas ja iešguđet mearrádusjoavkkuin lea áššáiguoski sámi gelbbolašvuohta, ja ahte dasa vuoruhuvvojit siskkáldas resurssat prošeavtta buot muttuin.

1.5.6 Girku

Girkoeallimis lea ja lea leamaš guovddáš sadji ollu sámiid gaskkas. Dasa lassin go girku lea oskuservodat, de leat dat maiddái kultuvrralaš ja oskkoldatlaš árbevieruid deaŧalaš guoddi, mii lea čohkken olbmuid iešguđet eallinmuttuin. Stuorra oassi sámi álbmogis gullá Norgga girkui, ja gažaldagat nugo stáhtagirkoortnega boahtteáigi ja eará guovddáš girkoáššit leat danne deaŧalaččat sámi servodahkii. Dalle go Sámediggi meannudii NOU 2006:2 Staten og Den norske kirke, de doarjjui stuorra eanet-lohku Sámedikkis dan ahte stáhtagirkoortnet galgá bisuhuvvot.

Beroškeahttá das makkár oktavuohtahápmi stáhta ja girku gaskka galgá leat boahtteáiggis, de lea Sámedikkis beroštupmi fuolahit ahte sámi dimenšuvdna gozihuvvo. Sámi dimenšuvnna goziheapmái fertejit ovddiduvvot earret eará girkolaš ávdnasat, ovdamearkka dihte sálbmágirjjit ja biibbalat, buot golmma sámegillii Norggas, ja fertet oažžut eanet sámegielat báhpaid ja earáid geat barget girkolaš áššiiguin.

1.5.7 Museat

Sámediggi lea dan rájes go válddii badjelasas sámi museaid hálddašanovddasvástádusa ja go museaođastus álggahuvvui, álggahan sámi museaid gaskkas stuorát nannenproseassa. 2006 lea dát bargu čájehan bohtosiid, earret eará go leat ásahuvvon vuođđudusat Saemien Sijte lullisámi guovl­lus ja Davveoarjesámi museasiida davvesámi guovl­lus. Davveoarjesámi museasiida lea maiddái ožžon ovddasvástádusa nášuvnnalaš sámi musea­fierpmádaga fierpmádatoktiiordnejeaddjin. Ođđa-sis organiserema geažil lea Sámediggi nannen doaibmadoarjaga dien guovtti museasiidii.

Romssa ja Davvi-Norlándda sámi musea­doaimma oassečielggadus lea maid musea-ođastusa oassi. Čielggadus galgá maid guorahallat beliid čielggadusguovllus ja evttohit strategiijaid museadoaimma huksemii ja fierpmádatásaheapmái. Sámediggi lea bargan dainna 2006s lávga ovttasbargguin fágalaš referánsajoavkkuin maid Sámediggi, Romssa fylkkasuohkan ja Norlándda fylkkasuohkan leat nammadan. Čielggadus galgá meannuduvvot Sámedikki dievasčoahkkimis guovvamánus 2007.

Boahtteáiggi sámi museapolitihka vuođđun lea ahte sámi museaid ekonomalaš dilli nannejuvvo mealgat dálá dili ektui, ja ahte sámi museat searvadahttojuvvojit nášuvnnalaš museaođastussii. Sámediggi lea 2006s bargan hui ollu sámi museaid organisatuvralaš hástalusaiguin. Fágalaš hástalusat leat ollu, muhto lea váttis álggahit doaibmabijuid mat eaktudit čuovvoleami ekonomalaččat. Dát orru leamen hástalussan maiddái 2007s. Sámedikkis leat leamaš 12 483 000 ruvnno juolludusat sámi museaide 2006s. Sámediggi lea ođastusa álggaheami rájes cealkán ahte ovdal go ođastus loahpahuvvo, de berre ollislaš stáhtadoarjja sámi museaide leat unnimusat 20 miljon ruvnno. Nugo 2006 doarjja čájeha, de lea guhkki dassážii go dát mihttomearri juksojuvvo.

2006 stáhtabušeahta bokte juolluduvvui 1 miljon ruvnno Sámediggái ásahit rádjaofelaččaid dutkan- ja duođaštandoaimma Divdasvuonas. ášši meannuduvvui Sámedikki čakčamánu 2006 dievasčoahkkimis. Dán oktavuođas lea árran julevsámij guovdásj ožžon ovddasvástádusa ásaheamis, mii galgá dáhpáhuvvat Sámedikkiin gulahallamiin. Vuolggasadji galgá váldojuvvot rádjaofelaččaid barggus Divdasvuonas ja guovlluin dan birra, dasto galgá viidáset leat fokusis oppalaš rádjaofelašbargu eai ge ovttaskas olbmot galgga seaguhuvvot dasa.

Sámediggi lea bargan Recalling Ancestral Voices – Repatriation of Sámi Cultural Heritage Interreg-prošeavtta ollásit ruhtademiin. Prošeavtta ul-bmilin lea kártet sámi kulturárbbi mii gávdno ásahusain Davviriikkain ja Eurohpas. Dát lea ovttasbargoprošeakta Várjjaga Sámi museain, Anára Siida-museain Suoma bealde ja ájttein Ruoŧa bealde, ja mii álggahuvvui giđđat 2006. Sámediggi lea prošeavtta stivrenjoavkkus, go dat lea deaŧalaš prošeakta mii guoská gažaldahkii mainna Sámediggi lea bargamin. Buot riikkat leat ollásit ruhtadan prošeavtta, ja Norgga bealde dan leat dorjon ABM-utvikling, Norgga kulturráđđi, Sámediggi ja EU-ruđat.

Sámediggi sávvá fásta jahkásaš čoahkkimiid ABM-utvikling nammasaš ásahusain, sihke ovttasbarggu, dieđuidlonohallama oktavuođas ja vai oččošeimmet buoret áddejumi daid erenoamáš dárbbuide mat gávdnojit sámi servodagas. Ovttasbargu galgá bidjat vuođu dasa ahte sámi museat searvadahttojuvvojit eanet nášuvnnalaš museaođastusas. Dien oktavuođas dollojuvvui čoahkkin hálddahusa dásis Sámedikki ja ABM-utvikling gaskka juovlamánus 2006. ABM-utvikling lea maid bovdejuvvon Sámediggái guovvamánu 2007 dievasčoahkkima oktavuođas.