2.6.5 Museat
Sámedikkis lea leamaš fokus museaođastussii
2007:s. 2006:s ásahuvvojedje
Saemien Sijte máttasámi
guovllus ja Davveoarjesámi
museasiida davvisámi guovllus
nannejuvvon ovttadahkan. 2007:s leat návccat
leamaš čohkkejuvvon
bargat Deanu ja Várjjaga
museasiiddaiguin. Romssas ja Davvi Norlánddas
lea ráhkaduvvon sierra oassečielggadus
das movt ođastus galgá čađahuvvot.
Dát mearriduvvui dievasčoahkkimis
guovvamánus 2007. Ollislaš sámi
perspektiivva vuođul lea
Sámediggi bargan dan ala
ahte sámi museadoaibma
ovddiduvvo guovllu dáláš kulturguovddážiid oassin.
Kulturguovddážat
galget dattetge ieža ráhkadit
vuođu museadoibmii, ja Sámediggi
lea dien oktavuođas addán
doarjaga ovddidanprošeavttaide árran
julevsámi guovddážii, Várdobáiki
sámi guovddážii
ja ája sámi guovddážii.
Davveoarjesámi museasiida oaččui
2006:s ovddasvástádusa nationála
sámi museafierpmádaga fierpmádatoktiiordnejeaddjin.
Dien oktavuođas ráhkaduvvui
ja vuolláičállojuvvui fierpmádatšiehtadus
Sámedikki ja Davveoarjesámi
museasiidda gaskka, mas boahtá ovdan
makkár ovddasvástádus,
rolla ja geatnegasvuođat
das leat fierpmádaga ektui.
Davveoarjesámi museasiiddas
lei ovddasvástádus
lágidit álggahanseminára
nationála sámi
museafierpmádaga ektui juovlamánus
2007. Sámediggi searvvai
seminárii ja doalai sáhkavuoru.
Leat beahtahallan go sámi
museat eai leat ekonomalaččat
nannejuvvon seamma láhkai
go norgalaš museat leat.
Sámi museat leat ožžon
2 miljon ruvdnosaš lasáhusa áigodagas
2002 – 2007, maid ferte gohčodit
dušše symbolalaš submin.
Dát lasáhus
ii leat doarvái daid stuorra
dárbbuid ja hástalusaid
ektui mat sámi museain leat ovddabealde.
Museaásahusat ja Sámi museasearvi
leat erenoamážit váldán
ovdan museaođastusa ja sámi
museaid ekonomalaš eavttuid. Sámediggi ádde
hui bures manne sámi museat
leat fuolastuvvan, ja lea ovddidan museaođastusa áššin čoahkkimis
Stuorradikki gielda- ja hálddašankomiteain skábmamánus.
Sámediggi lea bivdán čoahkkima stáhtaráđiin
gos ságastallat sámi
museaid ekonomiija birra. Dát čoahkkin
dollojuvvo ođđajagimánu
22. b. 2008.
Sámedikkis eai leat sierra
ruđat sámi
kulturviesuid ja museaid huksemii. Sámediggi
bargá dattetge ovttasráđiid
huksejeaddjiiguin politih-kalaččat
juolludeaddji eiseválddiid ektui.
2007:s álggahuvvui viimmat
Nuortasámi musea huksen
Njávdámis, sámi
duhátjahkebáikin.
Museavistti huksen doalvu barggu nuortasámi
servodaga nannemiin ođđa
muddui. Sierra nuortasámi ásahusa ásaheapmi
lea deaŧalaš eaktu
go galgá sáhttit bargat
nuortasámiid giela, kultuvrra, ealáhusaid
ja vuoigatvuođaid nannemiin. Sámediggi
lea ovttasráđiid Mátta-Várjjaga
gielddain addán doaibmadoarjaga
museaprošektii jagi 2003 rájes.
Saemien Sijte lea okta eará huksenprošeakta
maid Sámediggi lea vuoruhan. 2007:s čielggai
ahte Saemien Sijte galgá stuoriduvvot.
Sámediggi hálii-da rámiidit
Davvi-Trøndelága
fylkkagieldda, mii lea bargan sihke politihkalaččat
ja addán dáhkádusaid
vistti ruhtadeapmái. Máttasámi
servodat dárbbaša
nana kulturguovddáža.
Dát galgá doaibmat deaivvadansadjin
ja gaskkustit historjjá,
dutkama, kultuvrra ja servodateallima. Jáhkkit ahte
Saemien Sijte deavdá dán
rolla.
Sámediggi lea dorjon
sámi dáiddamusea
huksenprošeavtta. Ovddasvástádus
das lea biddjojuvvon Davveoarjesámi
museasiidii, mii lea sádden
plánenruhtaohcamuša
Kultur- ja girkodepartementii (KGD). Dattetge eai leat juolluduvvon
ruđat 2008 stáhtabušeahta
oktavuođas. ášši
hoahpuheami dihte lea Sámediggi
juolludan ruđaid ovdaprošektii
2008:s. Sámediggi lea ávžžuhan
sihke guovllulaš ja guovddáš eiseválddiid
váikkuhit ovdaprošeavtta
ollásit ruhtadeami.
Sámediggi lea juolludan
3 miljon ruvnno ája sámi
guovddáža
huksenprošektii. Sámedikkis
lea áigumuš doaibmat
guovddážis láhčimin
sámi ásahushuksema. Dainna
vuolggasajiin go Sámediggi
várra gártá leat
doaimma stuorámus doarjjaaddi
huksema maŋŋá,
lea lunddolaš ahte Sámedikkis
lea hálddahuslaš ovddastus
prošeavtta oktavuohtajoavkkus.
Sámediggi vuordá ahte Várdobáiki
sámi guovddáš ollašuhttojuvvo
maŋŋá go
huksemat mat leat jođus ája
sámi guovddážis
lea gearggahuvvon.
