Sámepolitihkka

3.6 Romssa ja Nordlándda márkosámit

Márkosámi guovlu ollá Bálága rájes máddin gitta Málatvuona rádjai davás, muhto eatnašat ásset Davvi-Nordlánddas ja Lulli-Romssas. Ain nákkáhallojuvvo báikegottiin mo márkosámi guovllu galgá čilget. Márkosámi suopman maid guovllus geavahit, gullá davvisámegillii, muhto das vuhtto vel ahte lea julevsámeguovllu rájá guvlui. Márkogilážiid sápmelaččaid duogáš lea sihke johtti boazodoalus ja boares mearrasámi kultuvrras. Ollugat sirde boazodoalus ja guolásteamis lotnolasealáhusaide, main eanadoallu lei váldoealáhus, ja lassin vel boazodoallu ja guolástus. Dát ealáhusheiveheapmi lei ealas gitta sullii jagi 1960 rádjai. Boazodoallu jođihuvvo ain márkosámi guovllus, ja vel ođđasis ceggejuvvon boazodoallu 1950 – 60-logus.

Dáruiduhttinproseassa váikkuhii dán guvluige. Jagi 1905 rájes gáržžiduvvui boazodoallu mii lei guovttebealde rájá. Dat čuzii sámi gillii ja kultuvrii. Máŋga márkosámi giláža leat liikká viehka muddui seailluhan sámi kulturmearkkaid, ja lea dál ealli kultuvra mii lea šaddadan máŋga dáiddasuorggi dáiddáriid, dovddus kulturolbmuid lestadianismmas ja organisašuvnnaeallimis ja valáštallamis. Dán guovllus ásaiga guokte Sámi dovdoseamos njunušolbmo guhkes áiggi iežaska eallimis – sámi girječálli Johan Turi geasseorohat lei márkosámi guovllus ja girječálli ja sámenjunuš Anders Larsen ásai 30 maŋimuš jagi márkosámi guovllus.

Maŋimuš jagiid lea dán guovllus sámi kultuvra ealáskan bures. áinnas lea Márkomeannu sámi festivála ja Várdobáikki nammasaš sámi guovddáža ceggen leamaš hui mearkkašahtti. Máŋggalágan doaimmaid ja fálaldagaid bokte lea márkosámi kultuvra šaddan eambbo čalmmus ja dovddus, sihke sápmelaččaid ja dážaid gaskkas. Dál leat sierranas fálaldagat mánáide, nuoraide ja ollesolbmuide – mánáidgárdi, skuvlafálaldat máŋgga dásis, festivála maid márkosámi nuorat jođihit, giellaoahpahus, kursafálaldat duojis, málesteamis ja goahtehuksemis, ja doaibmabijut sámi boarrásiidda.

3.6.1 Márkosámi ásahusat

Várdobáiki sámi guovddáš lea dehálaš čoahkkananbáiki sámi giella- ja kulturbargguide Davvi Nordlánddas ja Mátta-Romssas. Guovddáš jođihuvvo nav-eike prinsihpa mielde ja mihttun lea jođihit doaimmaid olles regiovnnas, ii dušše guovddážis, mii lea láigolanjain Nautås Evenášši gielddas. Várdobáiki fárrii 2007:s ođđa ja stuorát lanjaide. Várdobáiki bargá plánain hukset iežas vistti.

Várdobáiki lea ásahan duođastanguovddáža mii galgá duođaštit guovllu sámi historjjá. Guovddáš jođihuvvo prošeaktaruđaiguin. Várdobáiki lea soah­pan formálalaš ovttasbarggu guovllu sámi muse­aiguin gaskkustanbarggu, máđas atnima, ovdánahttima ja seailluheami hárrái. Várdobáiki áiggošii vel cegget dán guvlui sámi musea. Sámediggi ja Sámi dearvvasvuođadutkan láigohit lanjaid Várdobáikkis.

Várdobáiki sámi giellaguovddáš bargá ee. gielladoaimmaiguin mánáide, nuoraide ja ollesol­bmuide. Dasto bargá giellaguovddáš sámi radiosáddagiiguin báikeradios ja diehtojuohkintávvaliiguin mat eanemustá galget oidnosii oažžut sámegiel čállingiela almmolašvuođas, go áigot fáttáid mielde gaskkustit dieđuid sámi museain Gállogiettis ja Vilgesváris.

Gállogiedde lea ávdin márkosámi gilišillju. Vuosttaš geavaheaddjit ledje boazosápmelaččat guđet juohke giđa johte dálveorohagas ruoŧa-bealde siseatnamis geasseorohahkii Norgga rittus. Maŋŋil ásaiduvve muhtin sápmelaččat, ja dát ássan lei vuođđun dálá márkogilážiidda. Dál lea Gállo­giedde olgomusea mii duođašta ja gaskkusta oasi dán kulturárbbis. Musea oktavuođas lea ráhkaduvvon 2,5 km guhkkosaš kulturbálggis mas leat 9 bisánanbáikki.

Márkosámi ássanbáiki Vilgesváris (Blåfjell) lea Skániid guovdo. ássanguovllus leat lavdnjegoahti, viesut ja láđut ja lea áidnalunddot kulturbirrasis gos leat goahtesajit, boares giettit, áiddit ja máđiijat. 1800-logu álggus ledje goavvejagit mat bággejedje sápmelaččaid ásaiduvvat árbevirolaš geasseorohahkii. Báikkis orro olbmot gitta 1958:i.

Márkománák sámi mánáidgárdi lea mánáidgárdi daid mánáide guđet orrot Evenášši, Skánit ja Dielddanuori gielddain, ja dan jođiha Várdobáiki. Mánáidgárdi lea Skánit gielddas, ja doppe deattuhuvvo dihtomielalaččat bargat sámegielain.

Várdobáiki nuoraid siidda ulbmilin lea fállat doaimmaid sámi nuoraide seammás go mihttun lea miehtemielalašvuođain seailluhit ja ovddidit sámi giela ja kultuvrra. Nuoraid siida fállá duodjekurssaid lagaš ovttasbargguin Skánit joatkkaskuvllain.

Skániid joatkkaskuvla fállá oahpahusa sámegielas, ja lea okta Romssa fylkkagieldda resursaskuvl­lain sámegielas. Vuotnasiida joatkkaskuvlage Siellatgielddas fállá sámegieloahpahusa.

Márkomeannu sámi festivála lea jahkásaš sámi kulturfestivála. Festivála álggaheaddjit ledje Stuor­njárgga sámenuorak. Dál lea ceggejuvvon sierra searvi festivála nammii. Festivála mii álggii uhca nuoraidfestiválažin, dollojuvvui gávccát geardde suoidnemánus 2007 ja doppe fitne badjel 2700 guossi. Márkomeannu lea buori láhkai čalmmustahttán márkosámi guovlluid sámi kultuvrra, ja leage guovllus ođasmahttán beroštumi sámi gillii ja kultuvrii.

Loabága gielda lea áidna gielda regiovnnas mii guovvamánus 2008 lea mearridan ahte gielda dáhttu ohcat beassat mielde sámegiela hálddašanguvlui. Loabát gielda lea ásahan sierra sámeskuvlla (vuođđoskuvlla) ja guovttegiel sámi/dáro mánáidgárddi.

Sámi šillju Rivttágis, Gamtofta Ráisavuona gielddas ja Sámi viessu Sáččás leat eará ásahusat main lea mearkkašupmi čalmmustahttit sámi kultuvrra márkosámi guovllus. Ráhkkáguovllus ja Skániin leat olu doaimmat duoji oktavuođas.

Márkosámi guovllus leat ollu doaimmalaš sámesearvvit.