Sámepolitihkka

10.6 Mánáidsuodjalus

Ráđđehusa ulbmil lea viidáseappot ovddidit fágalaččat buori mánáidsuodjalusa gos lea buorre máŋggakultuvrralaš gelbbolašvuohta ja buorre máhttu sámi mánáidsuodjalusas dain guovlluin gos sámit orrot. Go galgá leat mánáidsuodjalus mii lea mánnái buoremussan, de ferte leat dakkár mánáidsuodjalus gos sámi giella ja kultuvra adnojuvvo deaŧalažžan ja seammadássásažžan earáiguin. Buot buoremus livččii jus dakkár suohkana mánáidsuodjalusain gos leat sápmelaččat lea máhttu go galget váldit vuhtii sámi oaidninvuogi ovttasdoaimmadettiin geavaheddjiin go leat mearridanproseassain ja go mearridit/bidjet doaibmabijuid johtui. Ráđđehus maid bidjá vuođđun iežas mánáidsuodjalanpolitihkkii ahte váhnemat leat mánáid deaŧaleamos fuollaolbmot, ja ahte nu guhkas go leažžá vejolaš galgá fállojuvvot veahkki bearraša siskkobealde ja/dahje lagaš birrasis. Dakko gokko váhnemat eai nagot doaibmat, dakko galgá servodat sihkkarastit mánáide ja nuoraide buriid fuollabálvalusaid ja bajasšaddaneavttuid.

Mánáidsuodjalussii galgá gilvojuvvot gelbbo-lašvuohta kulturperspektiivvas go barget mánáidsuodjalusain sámi guovlluin. Veahkkin dan bargui juolluduvvo Mánáid- ja dásseárvodepartemeantta bušeahtas doaibmadoarjja Davvi Norgga Mánáidsuodjalusa ovdánahttinguovddážii. Guovddážii lea deatalaš bargu leat mielde ovddidit dieđu das go mánáidsuodjalus deaivvada máŋggakultuvrralaš servodagain, mas deattuhuvvo sámi mánáidsuodjalus. Davvi Norgga Mánáidsuodjalusa ovdánahttinguovddáš almmuhii 2006:s máŋga oahpahusgirjjáža mánáidsuodjalusa kulturperspektiivva birra, main ledje vuođđun mánáidsuodjalanbarggut sámi guovlluin. Girjjit leat dan birra makkár teorehtalaš ja praktihkalaš vuođđu mánáidsuodjalusa kulturperspektiivvas galgá leat. Daid fáddágirjjážiid sáhttá atnit vuođđooahpu ja joatkkaoahpu studeanttaide ja mánáidsuodjalusa bargiide. Mánáid- ja dásseárvodepartemeanta lágidii 2007 geassemánu nationála konferánssa sámi kultuvrra ja bajásšaddama birra ja fáddá kultuvra ja mánáid­suodjalusbargu buktojuvvui ovdan dan konferánssas.

Mánáid-, nuoraid- ja bearašetáhta ásahuvvui jagi 2004, ja das leat mielde Mánáid-, nuoraid-, ja bearašdirektoráhtta ja vihtta regiuvnna. Etáhtas lea ee. ovddasvástádus bearašsuodjalussii ja ovttaseallindoaimmaide, mánáidsuodjalanásahusaide, biebmoruoktobálvalussii, bearaš- ja lagaš birrasii vuođđuduvvon bálvalusaide ja dat galgá maid addit fágalaš veahki suohkaniidda mánáidsuodjalanáššiin, adopšuvnnain jna. Mánáid-, nuoraid- ja bearašetáhtas leat 26 fágajoavkku mat barget lahka ovttas suohkanlaš mánáidsuodjalusain vai buoremus doaibma válljejuvvošii ovttaskas mánáidsuodja­lanáššiin. Mánáid-, nuoraid- ja bearašetáhta bargu lea addit mánáide, nuoraide ja bearrašiidda mat dárbbašit veahki ja doarjaga dakkár doaibmabijuid main lea alla ja buorre kvalitehta gos dal de ain orožit Norggas. Etáhta bargun lea maid leat veahkkin ovddidit máhttui vuođđuduvvon mánáidsuodjalusa mii váldá vuhtii kultuvrra.

Mánáid-, nuoraid- ja bearašetáhtas, davvi regiuvnnas (álttás), lea erenoamáš ovddasvástádus addit sámi álbmogii buori mánáidsuodjalanbálvalusa. Doaimmas lea mihttomearri ahte mánáidsuodjalus galgá áimmahuššat sámi perspektiivva go bargá sámi mánáiguin ja bearrašiiguin. Mánáid- ja dásseárvodepartemeanta lea juolludanreivve bokte deattuhan ahte stáhta mánáidsuodjalus galgá vuhtiiváldit sámi perspektiivva ja das galgá leat máhttu mánáidsuodjalusa birra sámi oktavuođas.

Mánáid-, nuoraid- ja bearašetáhta, davvi regiuvdna galgá geahččat bearrái go háhká fágaolbmuid ahte guovllukantuvrras, fágajoavkkuin ja eará vál­ljejuvvon ossodagain leat bargit geain lea sámi duogáš, geat leat sámegielagat ja geain maid lea buorre kulturmáhttu. Mánáid-, nuoraid- ja bearašetáhta galgá maid fuolahit ahte etáhta sáhttá addit sámi váhnemiidda heivehuvvon eastadeaddji bálvalusaid. Etáhta galgá doaimmahit differensierejuvvon fáladaga suohkaniid mánáidsuodjalussii go lea nu ahte muhtin máná ferte bidjat earásadjái go ruoktot, ja das galget biebmoruoktočovdosat deattuhuvvon. Sámi mánáid áššiin galgá deattuhuvvot dat oppalaš gáibádus ahte álggus iskat leago vejolaš bidjat máná bearraša fulkkiid lusa ja máná fierpmádahkii. Mánáid-, nuoraid- ja bearašetáhta, davvi regiuvdna, galgá maid leat mielde háhkame eambbo máhtu ja leat veahkkin metodaid ovdánahttimis.

Guovllukantuvra, fágajoavku áltá ja etáhta Finnmárkku biebmoruoktobálvalus dadjet alddiineaset leat ollu davvisámegielagiid geain maid lea kulturmáhttu. Fágajoavku áltá doaibmá resursa­joavkun guovllu eará fágajoavkkuide. Davvi regiuvnnas leat golbma institušuvnna, guokte Finnmárkkus ja okta Romssas, main lea erenoamáš ovddasvástádus heivehit orrundili daidda nuoraide geain lea sámi duogáš. Finnmárkku biebmoruoktobálvalus lea háhkan ollu biebmoruovttuid ja ovtta vuostáiváldinruovttu. Dat sáhttet vuhtiiváldit sámi mánáid identitehta ja giellaovdáneami.

Mánáid-, nuoraid- ja bearašetáhta lea addán Davvi Norgga Mánáidsuodjalan ovdánahttinguovd-dážii bargun ráhkadit «Kunnskapsstatus og kunnskapsbehov for barnevernet i samiske områder av Norge» ( Norgga sámiid guovlluid mánáidsuodjalusa máhttostáhtus ja máhttodárbu). Loahpparapporta lea gárvvis 2008 njukčamánu. Ulbmil máhttostáhtusiin lea háhkat ollislaš gova ee. dain metodain ja doaibmabijuin mat galget doaibmat bures sámi mánáide, nuoraide ja bearrašiidda. Boahttevaš metodaovdánahttin galgá huksejuvvot dán prošeavtta bohtosiidda ja raporta galgá adnojuvvot oassin máhttovuođus vai sáhtášii dakkár metodaid buorebut dasa implementeret mat váldet vuhtii kultuvrra.

10.6.1 Hástalusat

Ovdalaš stáhta dokumeanttat leat čájehan mánáid­suodjalusas dakkár gova mii sáhttá buorebut heivehuvvot sámi geavaheddjiide vai sáhtášii addit rievt­tes veahki rievttes áigái sámi mánáide ja nuoraide buorrin. Dat guoská ee. gillii, báikkálaš kultuvrii ja jurddašanvuohkái, sámi árbevieruide ja bajásgeassinvugiide jna. (gč. NOU 1995: 6 Plan for helse- og sosialtjenester for den samiske befolkning i Norge (Dearvvasvuođa- ja sosiálabálvalusaid plána Norgga sámi veahkadahkii), Sd.dieđ. nr. 55 (2000 – 2001) Sámepolitihka birra ja Sd.dieđ. nr. 40 (2001 – 2002) Om barne- og ungdomsvernet). Maŋimus jagi lea boahtán ovdan jearaldat ahte váldojit go sámi mánáid vuoigatvuođat doarvái bures vuhtii otná mánáidsuodjalanbálvaluslágas ja ahte váldá go mánáidsuodjalus doarvái bures vuhtii mánáid gielalaš ja kultuvrralaš gullevašvuođa. Mediat leat ee. váldán ovdan áššiid main sámi mánát leat sirdojuvvon dakkár biebmoruovttuide mat eai leat sámi ruovttut.

Vuođđolága § 110 a mielde lea stáhta geatnegahttojuvvon láhčit dili dainna lágiin ahte sámi ál­bmot beassá sihkkarastit ja ovddidit iežas giela, kultuvrra ja servodateallima. ONa mánáidkonvenšuvnna artihkkal 30 mielde ii galgga dakkár mánná, gii gullá dakkár minoritehtii dahje álgoál­bmogii biehttaluvvot ovttas iežas joavkku eará miel­lahtuiguin eallit iežas kultuvrras, dovddastit ja doaimmahit iežas oskku ja geavahit iežas giela. Mánáidsuodjaluslágas leat dárkilet njuolggadusat das maid galgá váldit vuhtii go muhtin mánná bid­djojuvvo biebmoruktui, institušuvdnii dahje oahpahus-/dikšuninstitušuvdnii. Dat báiki gosa mánná galgá sirdojuvvot galgá § 4 – 15 vuođul válljejuvvot dainna lágiin ahte máná iešvuohta váldojuvvo vuhtii ja gos su fuolla ja oahpahusdárbu váldojuvvo vuhtii stáđis birrasis. Ja galgá maid váldojuvvot doarvái bures vuhtii dat sávaldat ahte galgá leat kontinuitehta máná bajásgeassimis máná čearddalaš, oskkoldatlaš, kultuvrralaš ja gielalaš duogážis. Go bidjá máná biebmoruktui, de galgá mánáidsuodjalanbálvalus álo árvvoštallat sáhttá go muhtin máná bearrašis dahje lagaš fierpmádagas válljejuvvot biebmoruoktun (gč. láhkaásahusa fuollaruovttuid várás mii mearriduvvui juovlamánu 18. b. 2003 ja suoidnemánu 15. b. 2004 mannosaš njuolggadusaid main leat lagat njuolggadusat fuollaruovttuid válljema birra máná várás).

Ráđđehusa árvvoštallama mielde váldojuvvojit mánáid vuoigatvuođat bures vuhtii Vuođđolága, mánáidkonvenšuvnna ja dálá mánáidsuodjalanlága bokte. Lágaid ja politihkalaš čujuhusaid ferte čuovvolit buriid doaimmaguin vuogádatdásis ja maid ovttaskas áššis. Hástalus sáhttá leat dat go mánáidsuodjalusbálvalusas váilu gelbbolašvuohta árvvoštallat kultuvrralaš, gielalaš ja oskkoldatlaš gullevašvuođa mearkkašumi ja das sáhttá váilut máhttu iešguđetlágan báikkálaš (ođđaáigásaš ja dološ) árbevieruin sámi báikkálaš birrasiin, ja sáhttá maid váilut máhttu sámi árvvuid ja guottuid birra. Muhtin eará hástalus sáhttá leat dat ahte oažžut dakkár bargiid mánáidsuodjalussii geain lea kulturgelbbolašvuohta ja geat dasa lassin hupmet sámegiela ja ipmirdit sámegiela gielalaš meark-kašumi. erenoamáš hástalus leat dat go Norggas leat máŋga sámegiela anus. Hástalus sáhttá maid leat gávdnat dakkár doaibmabijuid mat sihke váldet vuhtii máná gielalaš ja kultuvrralaš čanastumi ja mat dan seammás adnojit leat buoremus doaibmabidjun dan ektui makkár dárbbut mánás muđui leat. Ovdamearkka dihte lea álo váttis gávdnat biebmoruovttu, ja muhtin áiggiid sáhttá leat erenoamáš váttis gávdnat biebmoruovttu dakkár mánáide geain lea sámi dahje unnitlogučeardda duogáš. Davvi regiuvdna lea maŋemus jagi (2007) erenoamážit áŋgiruššan gávdnat sámi biebmoruovttuid. Sii raporterejit buriid bohtosiid ja dál gávdnojit eambbo biebmoruovttut go dan maidda lea dárbu.

10.6.2 Strategiijat ja doaibmabijut

Ráđđehusas lea oppalaččat luohttámuš dasa ahte mánáidsuodjalus rahčá mearridit mearrádusaid buori fágalaš ja juridihkalaš vuođu alde, ja ahte mánáidsuodjalus ipmirda man mávssolaš lea buorre máŋggakultuvrrat gelbbolašvuohta. Muhto ain lea dárbu nannet ja integreret máŋggakultuvrrat gelbbolašvuođa ja sámi perspektiivva sihke stáhta ja suohkan mánáidsuodjalussii. Muhto vel buoremus diliin nai dáidet leat hástalusat ja váttis válljemat ee. danne go mánáidsuodjalusáššit dávjá leat máŋggabealagat ja váddásat, ja danne go soitet leat iešguđetlágan oaivilat das mii lea buoremussan mánnái. Dien hástalusa maid lea deaŧalaš bidjat dohko gosa dat gullá.

Mánáid-, nuoraid- ja bearašetáhta galgá ain čalmmustahttit oččodit dakkár mánáidsuodjalusa mas lea máhttu ja mii váldá vuhtii kultuvrra. Galgá maid čalmmustahttit dan ahte addit sámi álbmogii buori mánáidsuodjalusfálaldaga ee. lágaid ja politih­kalaš neavvagiid mielde. Olles riikkas ferte deaŧalažžan atnit gelbbolašvuođa ovdánahttima go sámi álbmot orru miehtá riikka. Go lea dárbu ságastallat ja nevvojuvvot sámi mánáid oktavuođas, de sáhttá Bufetáhta davvi regiuvdna veahkehit eará regiuvnnaid. áigot maid guorahallat lagabui ahte váldojuvvojit go dálá organiseremiin doarvái bures vuhtii dat erenoamáš dárbbut mat leat julev- ja lullisámiguovlluin.

Mánáid- ja dásseárvodepartemeanta áigu máŋggajagát máhtto- ja gelbbolašvuođaprográmma bokte, mii álggahuvvui 2007:s, leat mielde nanneme suohkaniid gelbbolašvuođa ee. Sámi guovlluid mánáidsuodjalusas. Raporta «Norgga sámiid guovlluid mánáidsuodjalusa máhttostatus ja máhttodárbu», gárvejuvvo 2008 njukčamánu, ja dat galgá adnojuvvot oassin máhttovuođus ráhkadit implementerema muhtin kulturhearkkes metodain. Mánáid-, nuoraid- ja bearašdirektoráhta áigu čuovvolit dan. 2008 čavčča álggahuvvo lassioahp­pofálaldat mas lea namman «Mánáidsuodjalus unnit­loguálbmotperspektiivvas» ja lea Mánáid- ja dásseárvodepartemeanta mii dan lea álggahan. Diet fálaldat álggahuvvo Lillehammer, Finnmárkku, Oslo ja Telemárkku allaskuvllain, ja lohkama sis­doallu lea huksejuvvon NIBR raportii 2007:10 «Máŋggakultuvrrat mánáidsuodjalus – máhttolistu».

Bearašráđđi lea modealla maid leat viežžan das go barge Ođđa Zealándda álgoálbmogiin, maoriiguin. Dan modealla sáhttá atnit máŋggalágan áššiin, ja dat álkit heivehuvvo iešguđetlágan kultuvrralaš referánsarámmaide. Modealla atná ávkin fierpmádaga go mánáidsuodjalusas galget dahkkojuvvot mearrádusat. Modealla lea hui áigeguovdil implementeret, ja leat juo leamaš čađahuvvon máŋga bearašráđi sámi bearrašiin. Modellii lea ráhkaduvvon implementerenmodealla, ja máŋga sámi suohkana galget 2008:s oažžut fálaldaga beassat oahppat bearašráđi geavahemiin. Modealla maid heive go galgá gávdnat biebmoruovttuid mánáid fierpmádagas. Gihppagiid leat jorgalahttán davvisámegillii.

Mánáid- ja dásseárvodepartemeanta áigu ságastallat Sámedikkiin boahttevaš strategiijaid birra nannen várás mánáidsuodjalusa gelbbolašvuođa sámi mánáidsuodjalusas.