Sámepolitihkka

20.6 Terminologiijaid ovddideapmi

Tearpmaid ráhkadeapmi sámegillii lea dehálaš go olmmoš lea áigumin bisuhit ja nannet sámegiela geavaheami. Jus sámegiela galggaš sáhttit geavahit fágalaš oktavuođain, de fertejit leat fágaterminologiijat ja fágadoahpagat sámegillii.

Sámedikkis lea ovddasvástádus norbmet sámegiela ja dohkkehit sámegiel tearpmaid Norggas.

Sámi giellalávdegoddi (gč. kap. 19.7.5) dat dohkkeha sámegiel tearpmaid. Sámi giellalávdegotti guhkesáigeplánas áigodahkii 2007 – 2009 lea tearbmabargu okta golmma váldoáŋgiruššan-suorggis. Giellalávdegotti ulbmil lea oktiiordnet terminologiijaprošeavttaid, riikkarájáid rastá ge, nu ahte unnán resurssat geavahuvvojit jierpmálaččat. Dasto lea sániid oktiiheiveheapmi ja kárten dehálaš amas šaddat sátnemoivi. Riikkain sáhttet leat guđege tearpmat seamma doahpagiidda.

Sámediggi lea ásahan sátnebáŋkku www.risten.no. Eanet go 14 000 sáni leat dál registarastojuvvon diehtovuđđui. Diehtovuođus lea vejolaš ohcat dárogillii ja sámegillii. Sátnediehtovuođđu sisttisdoallá sámegielat tearpmaid oarjelsámegillii, julevsámegillii ja davvisámegillii. Diehtovuođu lassin sisttisdoallá risten.no maiddái grammatihkka­siiddu mas leat dieđut oarjelsámegiela, julevsámegiela ja davvisámegiela giellaoahpa birra. Norgga Sámediggi dat hálddaša risten.no.

Boksa 20.2 Oslo børs sámegillii

Govus 20.3 Oslo børs sámegillii

Gáldu: Oslo Børs

Dán diehtojuohkingihppaga sámegielat hámi ráhkadeapmi lea geahččaleapmi viiddidit sámegiela geavaheami ođđa fágasurggiide. Ekonomiijas lea dássážii leamaš hui uhccán tearbmaovddideapmi sámegillii. Bargu lea leamaš organiserejuvvon Finánsamárkan­foandda vuollásaš prošeaktan, mii ruhtada dutkama ja álbmotčuvgehusa finánsa­márk­an­suorggi siskkobealde.

Gáldu: www.forskningsradet.no/finansmarkedsfondet/

Terminologiijaovddideapmi ja norbmen lea dehálaš almmolaš eiseválddiide lágaid, láhkaásahusaid ja skoviid jna. jorgaleamis. Almmolaš hálddahussii lea hástalus ahte sámegiel tearpmaid dohkkeheapmi ovdána njozet, erenoamážit lágaid jorgaleami oktavuođas. Bargo- ja searvadahttindepartemeanta áigu árvvoštallat mo buoremusat lea vejolaš kvalitehtasihkkarastit sámegiela geavaheami láhkajorgalusain ja eará almmolaš dokumeanttain.

20.6.1 Sámegiela juridihkalaš terminologiija

áimmahuššan dihte sápmelaččaid riektesihkkarvuođa lea deaŧalaš vealtat boasttuáddejumiin giellavealaid dihte. Sámilága § 3 – 2 vuosttaš oasi mielde galget lágat ja njuolggadusat mat leat erenoamáš beroštahttit olles sámi álbmogii dahje dan osiide jorgaluvvot sámegillii. Lea almmatge váttisvuohta ahte ollu juridihkalaš tearpmat eai gávdno sámegillii. Buhtadan dihte dán serve Justiisadepartea­meanta, Gieldda- ja guovlodepartemeanta, Sámediggi, Finnmárkku fylkkagielda ja Deanu gielda 2004 ovttas ruhtadit prošeavtta «Sámegiela juridihkalaš terminologiija» man ulbmil lei ovddidit riekteterminologiija davvisámegillii. SEG (Sám ealáhus- ja ovdánahttinguovddáš AS) jođiha prošeavtta.

Ovddidit sámi tearpmaid lea váttis ja áddjás bargu. Dát guoská erenoamážit juridihkalaš tear­pmaide danne go dakkár barggus gáibáduvvo ahte olmmoš lea hirbmat deaivil. Prošeakta «Sámegiel juridihkalaš terminologiija» ovdánahtii ollu tear­pmaid sámegillii earret eará ráŋggaštusrievtti, ráŋggaštusproseassa ja siviilaproseassa birra. Dasa lassin čilgejuvvui tearpmaid sisdoallu, ja čájehuvvui mainna lágiin sáhttá geavahit dadjanvugiid cealkagiin. Tearpmat biddjojuvvoojit neahttabáikái www.risten.no‘s dađistaga go Sámi giellalávdegoddi lea dohkkehan tearpmaid.

Deanu gieldda prošeakta «Sámi láhkagiella» lea guovttejagáš prošeakta. Vuosttaš oassi prošeavttas lei gárvvis 2007 ja lea ráhkaduvvon listu mas leat 691 sámi juridihkalaš tearpma. Tear­bmaovdánahttinbarggus lea leamaš sihke giellafágalaš ja juridihkalaš gelbbolašvuohta. Deanu gielddas lea áigumuš ovddosguvlui joatkit prošeavtta jagi vel. Go prošeakta lea loahpahuvvon, ovddiduvvojit tearpmat Sámi giellalávdegoddái dohkkeheapmái.